┌SPORA ENERGIE

M∞sta jsou nejv∞tÜφmi konzumenty energie se vÜemi d∙sledky pro vyΦerpßvßnφ energetick²ch zdroj∙ i pro zneΦiÜ¥ovßnφ ₧ivotnφho prost°edφ nejen ovzduÜφ, ale i vody a p∙dy. EnergetickΘ hospoda°enφ m∞st mß proto velk² v²znam jak pro dosa₧enφ ₧ßdoucφch ·spor energie, tak i pro kvalitu prost°edφ. To jsou vÜak samostatnΘ velmi rozsßhlΘ problΘmy, kterΘ zde mohou b²t jen p°ipomenuty.
   Stejn∞ jako existuje v p°φrod∞ a takΘ ve m∞st∞ kolob∞h vody, lze hovo°it u m∞st o metabolismu (kolob∞hu) energetickΘm. VeÜkerß do m∞sta p°ichßzejφcφ p°φrodnφ nebo Φlov∞kem vyrobenß energie je v n∞m vyu₧φvßna a n∞jak²m zp∙sobem p°etvß°ena. Jen Φßst vÜak ve m∞st∞ z∙stßvß vßzßna v jeho obyvatelφch, stavbßch a dalÜφch hmotßch nebo v²robcφch. ZnaΦnß Φßst se rozptyluje ve form∞ tepla a projevuje se oh°φvßnφm m∞stsk²ch hmot, prostor∙ i ovzduÜφ, nebo odpa°ovßnφm vody. Odchßzφ z m∞sta takΘ ve form∞ odpad∙ z technologick²ch proces∙ a z domßcnostφ.
   Velk² podφl energie je ve m∞stech spot°ebovßvßn ve form∞ tepla, jeho₧ vznik je doprovodn²m projevem p°i v∞tÜin∞ ostatnφch zp∙sob∙ vyu₧φvßnφ energie ve m∞st∞. V mnoha p°φpadech se toto tzv. odpadnφ teplo pova₧uje spφÜe za ne₧ßdoucφ, a proto je bez jakΘhokoliv vyu₧itφ vypouÜt∞no nebo odvßd∞no. K tepeln²m ztrßtßm ovÜem dochßzφ takΘ tam, kde je vznik tepla vlastnφm smyslem vyu₧itφ energie. Je to zp∙sobeno zejmΘna Üpatn²mi izolaΦnφmi vlastnostmi stavebnφch konstrukcφ objekt∙, jak o tom sv∞dΦφ velkΘ tepelnΘ ztrßty p°i vytßp∞nφ obytn²ch dom∙.

Podle m∞°enφ unikß nejvφce tepla n∞kdy tΘm∞° 40 % net∞snφcφmi okny, dve°mi a p°i v∞trßnφ,15 - 35 % vn∞jÜφmi st∞nami podle jejich izolaΦnφ schopnosti, 10 - 15 % st°echou a stejn∞ tolik podlahou p°φzemφ do sklepa nebo do zem∞, jako₧ i komφnem p°i tradiΦnφm topenφ.

Tepeln² ostrov ve dne a v noci.

V souvislosti s energetick²mi bilancemi m∞st a s p°em∞nami energie se hovo°φ n∞kdy o urΦit²ch limitech (mezφch) mo₧nΘho soust°e∩ovßnφ energie ve velk²ch aglomeracφch. P°edpoklßdß se, ₧e nadm∞rn² p°φvod energie by mohl vyvolat jakΘsi energetickΘ p°esycenφ m∞sta. Spolu s r∙stem nßrok∙ na energii trvale stoupß tzv. tepelnΘ zneΦiÜt∞nφ, jeho₧ podstatou jsou stßle v∞tÜφ objemy odpadnφho tepla. DalÜφm ohro₧enφm jsou rostoucφ emise Ükodlivin p°i p°em∞n∞ energiφ, oznaΦovanΘ v odbornΘ literatu°e jako "krize energetick²ch systΘm∙".

P°i noΦnφch snφmcφch povrchu planety z vesmφrn²ch korßb∙ a satelit∙ se m∞sta jevφ v temnot∞ jako velkΘ sv∞telnΘ ostrovy. P°i snφmßnφ v infraΦervenΘm spektru p∙sobφ jako tepelnΘ ostrovy, vyza°ujφcφ do prostoru tepelnou energii. Je to zp∞tnΘ vyza°ovßnφ tepla z m∞stsk²ch povrch∙, kterΘ byly b∞hem dne oh°ßty sluncem nebo kterΘ jsou zah°φvßny vytßp∞nφm. Podstatnou slo₧kou tohoto vyza°ovßnφ je vÜak tΘ₧ odpadnφ teplo z v²robnφch proces∙, dopravy, sv∞teln²ch zdroj∙ apod. Na t∞chto snφmcφch lze z°eteln∞ odliÜit nap°. mnohem teplejÜφ ulice od chladn∞jÜφch ·zemφ park∙, stejn∞ jako rozpoznat novß sφdliÜt∞, pro kterß je charakteristick² velk² ·nik tepla v d∙sledku Üpatn²ch tepeln∞ izolaΦnφch vlastnostφ st°ech, st∞n a zvlßÜt∞ otvor∙ jednotliv²ch budov.

Provedenß m∞°enφ prokazujφ, ₧e tepelnΘ rozdφly mezi m∞stem a jeho okolφm Φinφ v pr∙m∞ru u nejv∞tÜφch mnohamilionov²ch m∞st vφce ne₧ 10 ░ C a u menÜφch m∞st 5 - 10 ░ C. Tyto rozdφly teploty jsou u povrch∙ budov a komunikacφ jeÜt∞ o n∞kolik stup≥∙ v∞tÜφ. O vlivu zelen∞ sv∞dΦφ v²sledek m∞°enφ ve Stuttgartu, kde tatß₧ ulice byla s vysßzen²m stromo°adφm o 2 - 4 ░ C chladn∞jÜφ ne₧ sousednφ ·sek pokryt² pouze dla₧bou a asfaltem.
V pr∙b∞hu noci se m∞sto p°irozen∞ ochlazuje tφm, ₧e teplo vyza°uje do prostoru a zßrove≥ chladn² vzduch z okolφ vtΘkß do m∞sta, ochlazuje jej a prov∞trßvß. To je d∙le₧itΘ zvlßÜt∞ v lΘt∞ a souvisφ to se sm∞rem a rychlostφ v∞tru, avÜak takΘ s utvß°enφm terΘnu a Φlenitostφ staveb. Chladn² vzduch se chovß jako kapalina a vtΘkß do m∞sta po svazφch nebo ·dolφmi. Je proto d∙le₧itΘ, aby mu nebyly do cesty stav∞ny p°ekß₧ky nap°. kompaktnφmi vysok²mi stavbami.

M∞sta se z p∙vodnφch jednoduch²ch seskupenφ obytn²ch dom∙ s n∞kolika ve°ejn²mi budovami prom∞nila ve slo₧itΘ systΘmy. Jeden americk² v∞dec o nich prßvem °ekl, ₧e jejich pochopenφ a matematickΘ modelovΘ vyjßd°enφ je nesrovnateln∞ obtφ₧n∞jÜφ ne₧ nap°φklad matematickΘ modelovßnφ pr∙b∞hu letu do vesmφru.