MODERN═ M╠STO

Zßsadnφ zm∞nu v energetick²ch nßrocφch m∞st a ve zp∙sobech jejich uspokojovßnφ p°ineslo 18. a 19. stoletφ. Tehdy zaΦala vyr∙stat m∞sta, majφcφ statisφce a brzy i miliony obyvatel. Nemohla se obejφt bez nov²ch zp∙sob∙ hromadnΘ v²roby, bez velk²ch nßrok∙ na suroviny a zdroje, bez nov²ch stavebnφch konstrukcφ, bez dopravy velk²ch mno₧stvφ nßklad∙ a lidφ, bez slo₧it²ch in₧en²rsk²ch sφtφ a bez zßsobovßnφ velk²mi kvanty energiφ. Na tyto pot°eby odpov∞d∞ly vynßlezy a objevy, jako byl vynßlez parnφho stroje, poznßnφ energetickΘ v²hodnosti spalovßnφ uhlφ, nafty a plynu, objev elekt°iny a ovÜem takΘ vynalezenφ nov²ch ocelov²ch a ₧elezobetonov²ch konstrukcφ. D∙le₧it²m byl objev mo₧nostφ dßlkovΘho p°enosu energie, stejn∞ jako p°enosu informacφ.

   Ji₧ v 17. a 18. stoletφ zaΦala b²t p∙vodnφ cechovn∞ organizovanß v²roba jednotliv²ch °emeslnφk∙ nahrazovßna manufakturami, kterΘ ovÜem p°edstavovaly pouze provozn∞ v²hodnΘ soust°ed∞nφ rukod∞lnΘ prßce, p°i nφ₧ pomßhaly nanejv²Ü jednoduchΘ mechanismy. DevatenßctΘ stoletφ p°ineslo zßsadnφ zm∞nu zaklßdßnφm tovßren, v nich₧ se uplat≥ovala d∙slednß d∞lba prßce, vyu₧φvajφcφ stßle slo₧it∞jÜφ stroje. Pohon stroj∙ obstarßvaly zprvu mechanickΘ transmise, pohßn∞nΘ vodnφmi koly, pak parnφmi stroji a na konci 19. stoletφ ji₧ elektromotory.
   Zp∙sob pohonu stroj∙ m∞l vliv nejen na v²robnφ technologie, ale dokonce tΘ₧ na umφst∞nφ pr∙myslu, a tφm na vznik prv²ch pr∙myslov²ch m∞st. P°i pohonu vodnφmi koly byla pro v²robnφ zßvody nejvhodn∞jÜφ mφsta u menÜφch tok∙, kterΘ m∞ly v podh∙°φ prudk² spßd. Parnφ kotle vy₧adovaly zprvu dostatek d°ev∞nΘho paliva a brzy nato uhlφ. Pr∙mysl se proto rozvφjel poblφ₧ mφst uheln²ch dol∙ nebo tam, kam bylo mo₧no uhlφ v²hodn∞ dopravit po ₧eleznici nebo po vod∞. Teprve elekt°ina a mo₧nosti jejφho dßlkovΘho p°enosu uvolnily vazbu mezi zdroji energie a pr∙myslov²mi m∞sty i kdy₧ ani v tomto p°φpad∞ nejsou mo₧nosti neomezenΘ.
   Z°eteln²m projevem prom∞n bylo rozÜφ°enφ nov²ch druh∙ dopravy. Ve dvacßt²ch letech 19. stoletφ se po n∞kolika prvnφch kilometrech ₧eleznic rozjely v Evrop∞ i ve Spojen²ch stßtech prvnφ parnφ lokomotivy. Za pouh²ch padesßt let Φinila dΘlka ₧elezniΦnφch tratφ v Evrop∞ 220 tisφc kilometr∙ a v Americe, kde bylo v roce 1830 jen 80 km tratφ, dokonce 250 tisφc kilometr∙. Parnφ lokomotivy se dokonce zaΦaly uplat≥ovat v m∞stskΘ doprav∞ a stßly tΘ₧ u zrodu podzemnφ drßhy v Lond²n∞.

V²voj m∞stskΘho a venkovskΘho obyvatelstva v rozvinut²ch a rozvojov²ch zemφch.

Soudobß m∞sta vd∞Φφ 19. stoletφ za naprostou v∞tÜinu vÜech sv²ch doposud vyu₧φvan²ch technick²ch za°φzenφ. Pat°φ mezi n∞ nejen vodovody s ·pravnami pitnΘ vody a kanalizaΦnφ soustavy s Φistφrnami. Ve m∞stech se zaΦaly stav∞t plynßrny a na konci stoletφ elektrßrny. M∞stskΘ doprav∞ zaΦaly slou₧it tramvaje, kterΘ byly zprvu ta₧eny ko≥mi, avÜak ji₧ na konci 19. stoletφ jako nap°. v Praze dostßvaly elektrick² pohon. Ve m∞stech se objevily podzemnφ i visutΘ drßhy, potrubnφ poÜty, telefony i telegrafy. P°i osv∞tlenφ ulic a nßm∞stφ, jeho₧ poΦßtky lze zaznamenat ji₧ ve st°edov∞ku, se zaΦal vyu₧φvat plyn a brzy takΘ elekt°ina. VysokΘ domy a velkΘ halovΘ prostory vy₧adovaly ocelovΘ a ₧elezobetonovΘ konstrukce. V mrakodrapech, kterΘ se zaΦaly stav∞t ji₧ p°ed sto lety, byly krom∞ schodiÜ¥ nutnΘ i v²tahy.

M∞stskΘ byty se zaΦaly vybavovat vodovodem a kanalizacφ, koupelnami a splachovacφmi WC, osv∞tlenφm, plynov²mi a pak i elektrick²mi sporßky, oh°evem vody a ·st°ednφm topenφm. Na samΘm konci 19. stoletφ se na ulicφch nejv∞tÜφch m∞st zßpadnφho sv∞ta objevily prvΘ automobily, kterΘ byly p°ivφtßny v Lond²n∞, majφcφm ji₧ tehdy 3 miliony obyvatel, jako podstatn² p°φnos ke zlepÜenφ prost°edφ, proto₧e m∞ly nahradit velkΘ mno₧stvφ voz∙ ta₧en²ch ko≥mi, kte°φ zneΦiÜ¥ovali ulice.

Charakteristick²m znakem soudobΘho v²voje lidsk²ch sφdel je proces, kter² se naz²vß urbanizace, co₧ by bylo mo₧no p°elo₧it jako "pom∞Ü¥ovßnφ". P°edpoklßdß se, ₧e v hospodß°sky vysp∞l²ch zemφch bude ve m∞stech ₧φt p°es 80 % veÜkerΘho obyvatelstva, p°iΦem₧ v n∞kter²ch zemφch, jako je Velkß Britßnie, je tento podφl dosahovßn ji₧ dnes. V ╚eskΘ republice majφ m∞stsk² rßz i mnohΘ obce s 2 000 obyvatel, a pokud oznaΦφme za velikostnφ hranici m∞sta 5 000 obyvatel, pak ji₧ dnes ₧ije ve m∞stech vφce ne₧ 65 % obyvatel naÜφ zem∞.

Soudobß m∞sta ovÜem nelze srovnßvat s nevelk²mi kompaktnφmi m∞stsk²mi ·tvary, kterΘ byly charakteristickΘ pro uplynulß historickß obdobφ. DneÜnφ m∞sta se toti₧ vyznaΦujφ nejen intenzivn∞ urbanizovan²mi centry s vysok²m zastav∞nφm, velk²m soust°ed∞nφm pracoviÜ¥, vybavenφ a slu₧eb. Jejich souΦßstφ se stßvajφ stßle vφce rozsßhlß p°edm∞stφ, rozklßdajφcφ se mnoho kilometr∙ kolem m∞stsk²ch jader. Tento proces, kter² se naz²vß suburbanizacφ nebo rozsφdlovßnφm, klade zv²ÜenΘ nßroky na zßbor p°φrodnφho prost°edφ a zem∞d∞lskΘ p∙dy. Jeho dopravnφ, in₧en²rskß a socißlnφ infrastruktura vyvolßvß mnohem v∞tÜφ energetickΘ pot°eby ne₧ v tradiΦnφch soust°ed∞n²ch m∞stech.

V n∞kter²ch zemφch sv∞ta majφ tyto pr∙myslovΘ a sφdelnφ aglomerace (seskupenφ sφdel) rozlohu mnoha desφtek tisφc kilometr∙ ΦtvereΦn²ch a poΦet jejich obyvatel dosahuje desφtek milion∙. Jen jako p°φklad lze uvΘst sφdelnφ pßs na v²chodnφm pob°e₧φ USA, zahrnujφcφ tak velkß m∞sta jako je Boston, New York, Baltimore a Washington. V Evrop∞ je takovou aglomeracφ nejen n∞meckΘ Por·°φ, ale dokonce cel² hust∞ osφdlen² prostor sahajφcφ od st°ednφ Anglie p°es Lond²n a holandskΘ aglomerace do Por²nφ a dßle p°es èv²carsko a₧ do severnφ Itßlie. Bylo by mo₧no uvΘst obdobnΘ aglomerace, naz²vanΘ n∞kdy megam∞sty, v Japonsku, ╚φn∞, Indii nebo ve St°ednφ a Ji₧nφ Americe.