Encyklopedie Energie




dnes je ·ter² 25. ·nora 2003, svßtek mß Liliana  13:52  
Encyklopedie Energie



   
    Encyklopedie Energie  -> V²klad
        
     RozÜφrenΘ hledßnφ
     Menu
  Aktußlne
  Encyklopedie Energie
    V²klad
    Slovnφk
    Pokusy
    O encyklopedii
  Soute₧
Vyhledßvßnφ

ZA╚┴TEK EKOLOGICK╔ REVOLUCE ?

Vedle u₧ zmφn∞nΘho ╪φmskΘho klubu, kter² si sv²mi pracemi dobyl v posuzovßnφ ekologick²ch problΘm∙ lidstva velkou autoritu, p∙sobφ nemΘn∞ proslulß a uznßvanß instituce zab²vajφcφ se p°evß₧n∞ otßzkami ₧ivotnφho prost°edφ. Je to Worldwatch Institute ve Washingtonu. V jeho Φele stojφ Lester Brown, kter² se stal se sv²mi spolupracovnφky znßm p°edevÜφm pravideln²mi roΦnφmi zprßvami Stav sv∞ta vydßvan²mi od roku 1984 a p°eklßdan²mi u₧ do 23 jazyk∙ (odnedßvna i do ΦeÜtiny).

L. Brown p°iÜel jako prvnφ s v²razem ekologickß revoluce. Je to v²raz, kter² mnohΘ lekß (naÜe stoletφ za₧ilo revolucφ u₧ p°φliÜ) a Φasto kv∙li n∞mu podez°φvajφ zastßnce ₧ivotnφho prost°edφ ze snahy nastolit jakousi ekologickou diktaturu, novΘ poruΦnφkovßnφ lidφ, tentokrßt ve jmΘnu sv∞tl²ch "ekologick²ch zφt°k∙", op∞tovnΘ donucovßnφ lidφ k ₧ivotu podle jak²chsi ekologick²ch p°edstav.
Co vlastn∞ Brown svou ekologickou revolucφ myslφ? Podle n∞j doÜlo v poslednφch dvaceti letech p°esto₧e prßv∞ dvacet let se u₧ lidΘ sna₧φ koordinovan∞ n∞co pro zlepÜovßnφ ₧ivotnφ'ho prost°edφ d∞lat k nebezpeΦnΘmu zhorÜenφ zdravotnφho stavu
naÜφ planety. NßÜ sv∞t proto Φekajφ prudkΘ zm∞ny, pro kterΘ neexistuje ₧ßdn² p°φklad.

Budovßnφ ekologicky trvale udr₧itelnΘ budoucnosti zßvisφ podle n∞j

  • na p°em∞n∞ celosv∞tovΘ ekonomiky
  • na zßsadnφch zm∞nßch chovßnφ lidstva ve vztahu k porodnosti
  • na zßsadnφch zm∞nßch uznßvan²ch hodnot a ₧ivotnφho stylu.

ProvΘst vÜechny tyto zm∞ny je totΘ₧ co provΘst revoluci. Pokud by byla tato revoluce ·sp∞Ünß, jejφ v²znam bude srovnateln² se zem∞d∞lskou i pr∙myslovou revolucφ, kterΘ p°edstavovaly zatφm nejv∞tÜφ ekonomickΘ a socißlnφ p°ed∞ly v historii lidstva, uva₧uje Brown. Ve sv²ch ·vahßch se dot²kß i problΘm∙ energie a energetiky. ╪φkß, ₧e na rozdφl od pr∙myslovΘ revoluce, kterß byla zalo₧ena na vyu₧φvßnφ fosilnφch paliv, bude novß p°evratnß zm∞na znamenat odklon od jejich vyu₧itφ. Hybnou silou ekologickΘ revoluce budou novΘ technologie usm∞r≥ujφcφ sv∞tovou ekonomiku tak, aby neniΦila p°φrodnφ zdroje pot°ebnΘ pro jejφ dalÜφ rozvoj.
   L. Brown napsal: "Ekologickß revoluce bude posuzovßna podle toho, zda dokß₧e navΘst sv∞tovou ekonomiku na cestu trvale udr₧itelnΘho rozvoje s ohledem na ₧ivotnφ prost°edφ, tj. na takovou cestu, kterΘ povede k v∞tÜφ hospodß°skΘ jistot∞, zdrav∞jÜφmu zp∙sobu ₧ivota i k celosv∞tovΘmu zlepÜenφ ₧ivotnφch podmφnek Φlov∞ka. Je Ükoda, ₧e mnozφ jeÜt∞ nevidφ pot°ebu takov²ch ekonomick²ch a spoleΦensk²ch p°em∞n a pova₧ujφ zhorÜujφcφ se fyzick² stav Zem∞ za okrajovou zßle₧itost."

SUMMIT ZEM╠

Pokusem zφskat sv∞tovou ve°ejnost pro zm∞ny, o kter²ch uva₧uje a pφÜe L. Brown, byla konference o ₧ivotnφm prost°edφ a rozvoji uspo°ßdanß v Φervnu 1992 Organizacφ spojen²ch nßrod∙ v brazilskΘm Rio de Janeiru.

Odznak ENCED.

Tato konference, naz²vanß tΘ₧ Summit Zem∞, po°ßdanß po uplynutφ dvaceti let od stockholmskΘ konference OSN, kterß se pova₧uje za oficißlnφ poΦßtek mezinßrodnφho hnutφ za ochranu ₧ivotnφho prost°edφ, zastφnila svΘho stockholmskΘho p°edch∙dce. Do Ria se sjelo p°ibli₧n∞ 10 000 oficißlnφch delegßt∙ a mo₧nß dvakrßt tolik ekologick²ch aktivist∙ na soub∞₧n∞ po°ßdanΘ Sv∞tovΘ f≤rum. Byla to nejv∞tÜφ akce, jakou kdy Organizace spojen²ch nßrod∙ uspo°ßdala. Z·Φastnil se jφ takΘ nejvyÜÜφ poΦet hlav stßt∙, jak² se kdy poda°ilo v d∞jinßch sv∞tovΘ politiky shromß₧dit - sto p∞t.
   Jednφm z hlavnφch v²sledk∙ konference, p°ipravovanΘ p°es dva roky, bylo p°ijetφ tzv. Agendy 21. NejstruΦn∞jÜφ, jen heslovit² Φesk² p°eklad tohoto dokumentu zabφrß na sedmdesßt strojopisn²ch stran, tak rozsßhl² je to soubor nejr∙zn∞jÜφch opat°enφ a akcφ, k nim₧ se stßty v Riu zavßzaly a jejich Φasov² p°esah do p°φÜtφho stoletφ dal dokumentu nßzev. Smyslem navr₧en²ch opat°enφ nenφ nic jinΘho ne₧ dosa₧enφ trvale udr₧itelnΘho rozvoje, rozvoje "v souladu s p°φrodou", jak °ekl ÜΘf p°φpravnΘho v²boru konference T. Koh ze Singapuru.
   Cesty k souladu s p°φrodou jsou vÜak obtφ₧nΘ a navφc si je lidΘ p°edstavujφ r∙zn∞ a to se projevilo i na brazilskΘm summitu. Vysp∞lΘ zem∞ daly najevo ochotu nΘst nejv∞tÜφ Φßst nßklad∙ na uskuteΦn∞nφ zßm∞r∙ Agendy 21 (p°itom nenφ dodnes jasnΘ, kde se₧enou 125 miliard dolar∙ roΦn∞, kterΘ jsou k tomu pot°ebnΘ), rozvojovΘ zem∞ vÜak nejen necht∞jφ finanΦn∞ p°isp∞t, proto₧e pr² veÜkerΘ zneΦiÜt∞nφ planety je zp∙sobeno vinou vysp∞l²ch stßt∙, ale nßrokujφ pro sebe i mnoho v²jimek z opat°enφ vedoucφch ke kontrolovanΘmu a omezenΘmu pr∙myslovΘmu r∙stu. Cht∞jφ se prost∞ jeÜt∞ n∞jak² Φas rozvφjet neomezen∞, proto₧e jen tak si dovedou p°edstavit odstran∞nφ ze svΘho hlediska nejv∞tÜφho Ük∙dce ₧ivotnφho prost°edφ - chudoby.

Chceme-li projevit ohledupln² a Üetrn² vztah ke vÜemu ₧ivΘmu, co nßs obklopuje a ochrßnit tak svΘ vlastnφ ₧ivotnφ prost°edφ, m∞li bychom si uv∞domit svou vlastnφ odpov∞dnost a p°em²Ület o tom, jak zm∞nit svΘ chovßnφ a sv∙j ₧eb°φΦek hodnot ve prosp∞ch v∞tÜφ ohleduplnosti k prost°edφ, kterΘ nßs obklopuje.

PE╚UJEME O ZEMI

Jako souΦßst p°φpravy na Summit Zem∞ v Rio de Janeiru byl dne 21. °φjna 1991 vyhlßÜen v Üedesßti zemφch sv∞ta souΦasn∞ program PeΦujeme o Zemi - strategie trvale udr₧itelnΘho ₧iti. Program byl p°ipraven jako spoleΦn² dokument Sv∞tovΘho svazu ochrßnc∙ p°φrody, Sv∞tovΘho fondu pro p°φrodu a Programu OSN pro ₧ivotnφ prost°edφ. Krom∞ toho, ₧e zevrubn∞ analyzuje stav ₧ivotnφho prost°edφ na naÜφ planet∞, navrhuje 130 konkrΘtnφch akcφ v pΘΦi o Zemi od rozsßhl²ch celoplanetßrnφch a₧ po nejmenÜφ mφstnφ rozvr₧en²ch na vÜechna zb²vajφcφ lΘta naÜeho tisφciletφ, tedy a₧ do roku 2000. Podobnost s Agendou 21 p°ijatou v Rio de Janeiru nenφ nßhodnß.
   TehdejÜφ ╚eskoslovensko bylo jednou z on∞ch Üedesßti zemφ. V Praze se v den vyhlßÜenφ seÜli ekologiΦtφ aktivistΘ, aby s programem seznßmili ve°ejnost a p°edali dokument p°edsedovi vlßdy. Podobn∞ byli v jin²ch sv∞tov²ch metropolφch osloveni p°edstavitelΘ dalÜφch dev∞tapadesßti zemφ, v sφdle OSN p°evzal program jejφ generßlnφ tajemnφk, program byl vyhlßÜen i v Bruselu, sφdle Evropsk²ch spoleΦenstvφ.

Jedna z nejd∙le₧it∞jÜφch Φßstφ programu PeΦujeme o Zemi pojednßvß o energii. Od doby, v nφ₧ napsal svß slova z ·vodu tΘto bro₧urky Frederick Soddy, se hodn∞ zm∞nilo, zßvislost naÜφ civilizace na dostatku energie vÜak z∙stala. M∞li bychom ovÜem vÜichni v∞d∞t, ₧e svΘ energetickΘ pot°eby a zp∙soby, jak²mi je energetika uspokojuje,musφme ne v budoucnu, ale u₧ dnes pom∞°ovat ekologickou ·nosnostφ, ₧e u₧ ode dneÜka musφme v∞d∞t, jak napravovat to, co p°φrod∞ p°i zφskßvßnφ energie bereme. Je neodkladnou povinnostφ nßs vÜech, celΘ naÜφ generace zaΦφt o svou planetu a jejφ zdroje opravdu peΦovat.

ENERGETIKA A PROGRAM "PE╚UJEME O ZEMI"

A₧ donedßvna byl r∙st spot°eby energie poklßdßn za mφru ekonomickΘho r∙stu, a to bez ohledu na ·Φinnost, s jakou byla energie vyu₧φvßna, °φkß se v programu PeΦujeme o Zemi. Dnes musφme co nejrychleji ve sv²ch ·vahßch Φinech odd∞lit hospodß°sk² r∙st od nßr∙stu v produkci energie a uznat, ₧e pokud mßme dosßhnout trvale udr₧itelnΘho ₧ivota, musφme dosßhnout prvΘho bez r∙stu druhΘho. VÜichni, kdo investujφ do energetiky, musejφ podporovat nikoli p°edevÜφm konvenΦnφ, tradiΦnφ projekty, ale poskytovat v²raznou pomoc rozvoji netradiΦnφch, obnoviteln²ch zdroj∙ energie a investovat do opat°enφ, kterß zlepÜφ energetickou ·Φinnost nebo kterß ochrßnφ ₧ivotnφ prost°edφ p°ed zneΦiÜ¥ujφcφmi lßtkami.
   Chceme zd∙raznit, °φkajφ auto°i programu, ₧e klφΦem ke globßlnφmu trvale udr₧itelnΘmu ₧itφ je v oblasti v²roby energie zv²Üenß energetickß ·Φinnost.
   Program PeΦujeme o Zemi doporuΦuje v energetice p∞t nejd∙le₧it∞jÜφch akcφ.

Akce Φ. 1: Po₧adujeme jasnΘ nßrodnφ energetickΘ strategie!
   Ka₧dß vlßda musφ p°ipravit nßrodnφ strategii svΘho energetickΘho pr∙myslu vΦetn∞ t∞₧by, konverze, dopravy a vyu₧itφ energie pro dalÜφch t°icet let. Strategie by m∞la ukßzat, jak²mi cestami bude dosa₧eno snφ₧enφ spot°eby energie na hlavu. Do tvorby nßrodnφch strategiφ by m∞la b²t zapojena obΦanskß sdru₧enφ, zejmΘna nevlßdnφ organizace zab²vajφcφ se ₧ivotnφm prost°edφm. Podφlet by se m∞ly i podnikatelskΘ a pr∙myslovΘ kruhy.

Akce Φ. 2: Zasa∩me se o snφ₧enΘ vyu₧φvßni fosilnφch paliv, o snφ₧enφ ztrßt p°i distribuci energie a ni₧Üφ zneΦiÜ¥ovßnφ p°i jejφ v²rob∞!
   Mnoho zemφ dßvß p°ednost vyu₧φvßnφ domßcφch zdroj∙ fosilnφch paliv, zvlßÜt∞ uhlφ, i kdy₧ je to nep°im∞°en∞ nßkladnΘ nebo to p°inßÜφ nep°im∞°enΘ zatφ₧enφ ₧ivotnφho prost°edφ. Snaha po hospodß°skΘ nezßvislosti je sice pochopitelnß, sob∞staΦnost za ka₧dou cenu vÜak n∞kdy nedßvß v dneÜnφm vzßjemn∞ propojenΘm sv∞t∞ ₧ßdn² smysl ani z hlediska hospodß°skΘho, nato₧ z hlediska ochrany ₧ivotnφho prost°edφ.
   V mnoha zemφch stßt dotuje energii dodßvanou spot°ebitel∙m a tφm deformuje ekonomiku. Sni₧uje tφm takΘ motivaci k Üetrn∞jÜφmu vyu₧φvßnφ energie.

Akce Φ. 3: Podporujme rozvoj obnoviteln²ch zdroj∙ energie!
   Je d∙le₧itΘ, aby pokraΦoval v²zkum a v²voj ·ΦinnΘho vyu₧itφ obnoviteln²ch zdroj∙ energie. Vlßdy by m∞ly rozvoj obnoviteln²ch energetick²ch zdroj∙ nejen podporovat, ale vym∞≥ovat si vzßjemn∞ v tΘto oblasti v²sledky.
   Za klφΦovΘ oblasti pova₧ujme podle sv²ch p°φrodnφch podmφnek zv²ÜenΘ vyu₧itφ vodnφ energie, podporu vyu₧itφ energie geotermßlnφ, v∞trnΘ energie a energie mo°sk²ch vln. Äßdejme podporu mal²ch solßrnφch energetick²ch systΘm∙, podporu v²voje paliv na bßzi biomasy, po₧adujme vyu₧itφ metanu vyrobenΘho na sklßdkßch odpad∙ a ₧ßdejme investice do v²zkumu mo₧n²ch palivov²ch systΘm∙ budoucnosti nap°φklad zalo₧en²ch na vodφku.

V∞trnou energii lze zφskßvat jen tam, kde jsou pro to p°φhodnΘ p°φrodnφ podmφnky. K takov²m mφst∙m pat°φ Kalifornie, kde pracuje 17 000 v∞trn²ch elektrßrensk²ch turbφn vyrßb∞jφcφch 75% elekt°iny zφskanΘ na celΘm sv∞t∞ pomocφ v∞tru.

Akce Φ. 4: Vyu₧φvejme energii ·sporn∞ji!
   Existujφ nesmφrnΘ mo₧nosti ·spor energie (a pen∞z) prost°ednictvφm zv²ÜenΘ ·Φinnosti p°i jejφm vyu₧φvßnφ. To platφ zvlßÜt∞ o domßcnostech, ·°adech a obchodnφch za°φzenφch, tak₧e jde o n∞co, kde k ·sp∞chu mohou p°isp∞t miliony lidφ. V mnoha zemφch je p°ibli₧n∞ polovina dodßvanΘ energie vyu₧ita k vytßp∞nφ prostor, v nich₧ pracujφ a ₧ijφ lidΘ. TakovΘ vytßp∞nφ je Φasto vysoce neefektivnφ, normy pro izolaci jsou ÜpatnΘ, chybφ anebo je nekvalitnφ ovlßdacφ a regulaΦnφ technika, kterß by zajistila, aby teplo a sv∞tlo byly dodßvßny jen tehdy, kdy₧ je lidΘ skuteΦn∞ pot°ebujφ. Zasa∩me se ka₧d² o v∞tÜφ ·spornost!

Akce Φ. 5: Zam∞°me se na kampan∞ k podpo°e ·spor energie a podporujme prodej energeticky ·sporn²ch v²robk∙!
   Snahy po ·sporßch energie a zvyÜovßnφ energetickΘ ·Φinnosti musφ podporovat vlßdy, pr∙mysl i obΦanskß sdru₧enφ. Do informaΦnφch a vysv∞tlovacφch kampanφ by se m∞ly zapojit vÜechny sd∞lovacφ prost°edky, takovΘ kampan∞ by se m∞ly stßt souΦßstφ vzd∞lßvßnφ na Ükolßch. M∞lo by k nim pat°it i p°edvßd∞nφ ·sp∞Ün²ch praktick²ch v²sledk∙. A t∞ch u₧ lidΘ nedosßhli mßlo.




redakce@energyweb.cz
    ZajφmavΘ odkazy Reklama na energyWebu
    PoΦφtadlo p°φstup∙
╚eskß energetika .COM SlovenskΘ jadrovΘ f≤rum www.zapni.cz V┌JE Trnava, a.s. 
34697