ENERGIE UVNIT╪ PLANETY ZEM╠

V nitru, na povrchu a v nejbli₧Üφm okolφ planety Zem∞ neustßle probφhajφ slo₧itΘ energetickΘ pochody, kterΘ ovliv≥ujφ tvß°nost planety a ₧ivot jejφch obyvatel. Zem∞ nejen p°ijφmß energii z kosmickΘho prostoru, ale sama energii tΘ₧ vyza°uje. Dokud bude tento rovnovß₧n² stav zachovßn, nenφ ₧ivot na naÜφ planet∞ ohro₧en.

NaÜe poznatky o planet∞ Zemi sv∞dΦφ o velmi slo₧it²ch energetick²ch pochodech odehrßvajφcφch se v jejφm nitru, na jejφm povrchu i v jejφm nejbli₧Üφm okolφ, v atmosfΘ°e. Procesy lßtkovΘ a energetickΘ v²m∞ny mezi t∞mito t°emi sfΘrami a kosmick²m prostorem jsou doprovßzeny obrovsk²mi energetick²mi projevy. A₧ dosud je systΘm Zem∞-atmosfΘra energeticky v rovnovßze, avÜak v d∙sledku lidskΘ Φinnosti hrozφ situace, kdy se tato rovnovßha naruÜφ. To by mohlo vß₧n∞ ohrozit existenci ₧ivota na Zemi. Jako p°φklad lze uvΘst dnes u₧ zakßzanΘ zkouÜky jadern²ch zbranφ v atmosfΘ°e nebo prßv∞ nynφ tak diskutovanΘ pou₧φvßnφ chemick²ch lßtek oslabujφcφch oz≤novou vrstvu Φi obecnΘ zneΦiÜ¥ovßnφ ovzduÜφ.

Polom∞r Zem∞ m∞°φ 6 378 km. K p°φmΘmu studiu naÜφ mate°skΘ planety vÜak mßme k dispozici jen jejφ nepatrnou Φßst, prakticky pouze povrch a podpovrchovou oblast dosa₧itelnou pr∙zkumn²mi vrty. O chemickΘm slo₧enφ Zem∞ zφskßvßme informace prost°ednictvφm produkt∙ sopeΦnΘ Φinnosti. DalÜφ poznatky zφskßvßme jen nep°φmo, nap°φklad sledovßnφm, m∞°enφm a vyhodnocovßnφm seismick²ch (zem∞t°esn²ch) vln.

Bullen∙v model Zem∞: A - k∙ra, B - C - D - zemsk² plßÜ¥, E - vn∞jÜφ jßdro, F - p°echodnß vrstva, G - vnit°nφ jßdro.

Zem∞ se sklßdß z n∞kolika obal∙ odliÜn²ch sv²m slo₧enφm i vlastnostmi. Australsk² geofyzik Bullen rozliÜil t∞chto obal∙ 7 a oznaΦil je pφsmeny A a₧ G.
Podle tΘto klasifikace se zemskΘ jßdro sklßdß z vrstvy G, co₧ je pevnΘ vnit°nφ jßdro, a z vrstvy E, tekutΘho vn∞jÜφho jßdra. Mezi nimi je p°echodnß vrstva F. Prßv∞ o slo₧enφ zemskΘho jßdra nßm nejvφce vypovφdajφ seismickΘ vlny. Vn∞jÜφ jßdro propouÜtφ pouze podΘlnΘ seismickΘ vlny, zatφmco p°φΦnΘ vlny zde zanikajφ. Tento jev je typick² pro kapaliny. Dosud nevy°eÜen²m problΘmem je urΦenφ chemickΘho slo₧enφ zemskΘho jßdra, proto₧e v n∞m panujφ tak vysokΘ tlaky, ₧e tu dochßzφ k naruÜenφ elektronovΘho obalu atom∙. Je zde velkß hustota, jakß je jinde na Zemi nedosa₧itelnß.

TakΘ v zemskΘm plßÜti panuje v porovnßnφ se svrchnφmi zemsk²mi obaly vysok² tlak a hustota, se pohybuje v hodnotßch 2x a₧ 3x v∞tÜφch ne₧ je hustota hornin v zemskΘ k∙°e. Ve spodnφm plßÜti majφ seismickΘ vlny nejvyÜÜφ rychlost v zemskΘm t∞lese, 13,6 km/s.
V zemskΘm plßÜti je v pohybu obrovskΘ mno₧stvφ lßtek. Zah°ßtΘ horniny stoupajφ a jejich mφsto je zapl≥ovßno chladn∞jÜφmi horninami z vyÜÜφch vrstev. Na zemskou k∙ru a na jejφ povrch tak p∙sobφ mocnΘ vnit°nφ vlivy. K nejnßpadn∞jÜφm z nich pat°φ veÜkerΘ projevy sopeΦnΘ Φinnosti. Kdyby se lidstvu n∞kdy v budoucnu poda°ilo vyu₧φt t°eba jen Φßst energie skrytΘ v dosud Φinn²ch sopkßch, znamenalo by to obrovsk² krok kup°edu.
Z technickΘho hlediska nejde o otßzky ne°eÜitelnΘ. Jejich °eÜenφ vÜak s sebou nese p°φliÜ velkΘ riziko.

	KonvekΦnφ proud∞nφ ve svrchnφm plßÜti.

K dalÜφm projev∙m vnit°nφch sil Zem∞ pat°φ pevninotvornΘ a horotvornΘ pohyby zemskΘ k∙ry. PevninotvornΘ pohyby jsou velmi pomalΘ, postihujφ rozsßhlΘ oblasti zemskΘ k∙ry a jejich vertikßlnφ v²Üka dosahuje nejv²Üe 3 km. HorotvornΘ pohyby jsou naopak pom∞rn∞ rychlΘ (ovÜem podle geologickΘho chßpßnφ Φasu). Postihujφ jen omezenΘ oblasti zemskΘ k∙ry a jejich v²Ükov² rozsah dosahuje a₧ 12 km. Jejich v²sledkem jsou vÜechna souΦasnß velkß poho°φ.
Podle jednΘ z v∞deck²ch teoriφ je zemskß k∙ra rozlßmßna p°ibli₧n∞ na 10 blok∙, tzv. litosfΘrick²ch desek, kterΘ se pohybujφ, "plavou" na plastiΦt∞jÜφm podkladu astenosfΘ°e. Rychlosti t∞chto pohyb∙ jsou °ßdov∞ centimetry za rok. V dlouh²ch Φasov²ch obdobφch tak doÜlo k podstatnΘmu p°emφs¥ovßnφ cel²ch kontinent∙. Dojde-li k setkßnφ dvou takto se pohybujφcφch desek, mohou vznikat zem∞t°esenφ. Prßv∞ na kontaktech, mφstech dotyku t∞chto desek nachßzφme pßsma Φinn²ch sopek s vysokou aktivitou.

Obrovskß energie sopeΦn²ch v²buch∙ m∞la vliv i na historii lidstva. Nap°φklad v²buch sopky, ke kterΘmu doÜlo kolem roku 1500 p°. n. l. na ostrov∞ ThΘra v EgejskΘm mo°i, p°ivodil pßd vysp∞lΘ kultury na KrΘt∞ a zniΦil mocnou nßmo°nφ °φÜi, kterß nem∞la v tΘ dob∞ v²znamn∞jÜφho soupe°e. Asi nejproslulejÜφ je v²buch Vesuvu, kter² roku 79 n. l. zniΦil m∞steΦka Herculaneum a Pompeje.Tragickß udßlost znamenala na druhΘ stran∞ pro archeology hotov² poklad. Pod nßnosy sopeΦnΘho popela z∙stalo po staletφ uchovßno ·₧asnΘ sv∞dectvφ o ₧ivot∞ starov∞kΘho m∞sta.

V modernφ dob∞ stojφ za zmφnku sopeΦn² v²buch na ostrov∞ Krakatoa v IndonΘsii, ke kterΘmu doÜlo v roce 1883. P°i tomto v²buchu byl vyvr₧en sopeΦn² materißl o objemu 17 krychlov²ch kilometr∙. JeÜt∞ mnoho m∞sφc∙ po v²buchu koloval nejjemn∞jÜφ sopeΦn² prach a popel ovzduÜφm planety.