Oz≤n je trojatomov² kyslφk O3. Je to nestßl² charakteristicky pßchnoucφ
v²buÜn² plyn.
Mß silnΘ oxidaΦnφ ·Φinky, ve vyÜÜφ koncentraci je jedovat², drß₧dφ sliznici,
niΦφ bakterie a mß dezinfekΦnφ ·Φinky. Pro ₧ivot na Zemi je d∙le₧itß tzv.
ozonosfΘra, tj. vrstva atmosfΘry (stratosfΘra) mezi 15 a 50 km, kde dochßzφ k
fotochemick²m proces∙m a vznikß tam ozon. Ten potom pohlcuje ultrafialovΘ sluneΦnφ a
vesmφrnΘ zß°enφ niΦφcφ ₧ivΘ organizmy. P°φliÜnΘ ultrafialovΘ zß°enφ
poÜkozuje rostliny i ₧ivΘ tvory - u lidφ vyvolßvß rakovinu k∙₧e a oΦnφ zßn∞ty,
u zem∞d∞lsk²ch plodin sni₧uje v²nosy. V tΘto souvislosti se Φasto vzpomφnß
obßvanß oz≤novß dφra.
V poslednφch letech vznikß takΘ p°φzemnφ vrstva ozonu nejΦast∞ji v d∙sledku
Ükodliv²ch emisφ
z pr∙myslov²ch Φinnostφ a automobilovΘho pr∙myslu. Tento ozon je Ükodliv²,
p∙sobφ drß₧div∞ na oΦi, sliznici a plφce. P°φzemnφ ozon je takΘ hlavnφ
slo₧kou smogu a podporuje vznik sklenφkovΘho
efektu a kysel²ch deÜ¥∙.
Aktußln∞
Encyklopedie energie
Sout∞₧
Bheliom 
Menu
