P┴RA

Ano, mßte pravdu, pßra vlastn∞ nenφ nic jinΘho ne₧ voda v jinΘm skupenstvφ.

Ale z hlediska v u₧φvßnφ energie hrßla a hraje p°ece jen podstatn∞jÜφ roli. TakΘ proto, ₧e k v²rob∞ pßry z vody je t°eba dalÜφ zdroj energie - palivo. Pßry se takΘ jako zdroje energie zaΦalo u₧φvat mnohem pozd∞ji ne₧ samotnΘ vody, i kdy₧ jist∞ u₧ starov∞kou hospody≥ku napadlo nad hrncem s va°φcφ polΘvkou, ₧e pokliΦku zvedß n∞jakß sφla. Dlouho se vÜak pßra pou₧φvala jen k oΦist∞ t∞la v lßznφch (proslul² stavitel labyrintu Daidalos v nφ pr² uva°il krßle Minoa, kter² ho pronßsledoval a₧ na Sicφlii), po vynßlezu °φmskΘho jezdce Gaia Sergia Orata v 1. stoletφ p°. Kr. i k vytßp∞nφ lßznφ °φmsk²m "·st°ednφm topenφm" -hypocaustem. Ale to jsme p°edb∞hli. U₧ o dv∞ stoletφ d°φve v tehdejÜφm st°edisku v∞d a um∞nφ Alexandrii se mechanik Ktesibios a proslul² Archimedes (287-212 p°. Kr.) zab²vali vyu₧itφm tlaku vody i pßry pro pohon r∙zn²ch stroj∙, mechanism∙ i h°φΦek. Pozoruhodn²ch ·sp∞ch∙ na tomto poli dosßhl na p°elomu 2. a 1. stoletφ p°. Kr. Heron Alexandrijsk²: jeho mechanismus na otevφrßnφ chrßmov²ch dve°φ sice slou₧il k ohromenφ v∞°φcφch nadp°irozen²m ·kazem, ale v podstat∞ Ülo o obyΦejn² teplovzduÜn² motor. Ve svΘm dφle Mechanika pak popsal i jednoduch² parnφ stroj.

PARN═ STROJ

MyÜlenka ovÜem na dlouho zapadla. A tak teprve od 17. stoletφ doÜlo k znovuo₧ivenφ pokus∙ vyu₧φt silu pßry. Ital Giovanni Branca (1571-1645) p°iÜel u₧ roku 1629 s principem parnφ turbφny. OvÜem v²voj se m∞l a₧ do konce 19. stoletφ ubφrat jin²m sm∞rem. Hlavnφ zßsluhu na tom m∞l autor tlakovΘho hrnce Francouz Denis Papin ( 1647 - 1712/14). Hrnec se u₧φvß v nep°φliÜ zm∞n∞nΘ podob∞ dodnes, zato Papin∙v atmosfΘrick² parnφ stroj doznal postupn∞ zm∞n tolik, ₧e by ho autor u₧ t∞₧ko poznal.

Parnφ stroj - motor pr∙myslovΘ revoluce - naÜel nejr∙zn∞jÜφ vyu₧itφ.

V jeho stopßch krßΦeli p°edevÜφm AngliΦanΘ: autor "oh≥ovΘho stroje" Thomas Savery (asi 1650 - 1715) a jeho mladÜφ krajan Thomas Newcomen (1663-1729) se sv²m "p°φtelem hornφk∙". V obou p°φpadech Ülo rovn∞₧ o atmosfΘrickΘ parnφ stroje, to znamenß, ₧e pφst vykonßval prßci, pouze kdy₧ na n∞j p∙sobil tlak atmosfΘry. DalÜφ nev²hodou byla i prodleva, po kterou musel b²t ochlazovßn, nemluv∞ u₧ o nadm∞rnΘ spot°eb∞ paliva. Dφky nφ byl chod stroj∙ mimo doly prakticky nemo₧n². A tak dlouho oΦekßvan²m motorem pr∙myslovΘ revoluce (ta, jak jist∞ vφte zaΦala v lehkΘm pr∙myslu, textilnictvφ) se stal a₧ jednoduch², ale o to genißln∞jÜφ vynßlez dvouΦinnΘho parnφho stroje Jamese Watta (1736-1819).

P°edchßzel mu u₧ Watt∙v jednoΦinn² stroj s kondenzßtorem ochlazujφcφm pßru, ale rozhodujφcφ zlom p°ineslo teprve vyu₧itφ obou pohyb∙ pφstu pro prßci.

P┴RA A POHYB

I kdy₧ ani Francouzi nezahßleli a Nicolas Joseph Cugnot (1725-1804) vyzkouÜel sv∙j parov∙z u₧ v roce 1769, Ütafetu si AngliΦanΘ nenechali vzφt. Zdokonalen² Watt∙v parnφ stroj aplikoval Richard Trevithick ( 1771-1833), pr∙kopnφk vyu₧itφ vysokotlakΘ pßry, na lokomotivu. Rozmach ₧elezniΦnφ dopravy pohßn∞nΘ parou pak zßsadn∞ ovlivnil ·sp∞ch Georga Stephensona (1781-1848),jeho₧ lokomotiva Rocket dosßhla na svou dobu fantastickΘ rychlosti (a₧ 60 km/h). V∞k pßry na ₧eleznicφch a v∙bec v doprav∞, ale p°edevÜφm p°i pohonu stroj∙ v tovßrnßch charakterizuje 19. stoletφ. U₧ ve 20. letech 19. stoletφ spoΦφtal francouzsk² fyzik Nicolas Carnot ( 1796-1832), ₧e maximßlnφ ·Φinnost parnφho stroje m∙₧e teoreticky tvo°it necel²ch 20 % (v praxi vÜak byla mnohem ni₧Üφ!).

Cugnotova parnφ t°φkolka - praotec automobilu.

Vzducholo∩ pohßn∞nß pßrou.

Ale ani nßstup elektrickΘ energie a spalovacφch motor∙ neznamenal konec pßry, jak by se mohlo na prvnφ pohled zdßt. I kdy₧ v automobilovΘ doprav∞ parnφ automobily nakonec prohrßly (na poΦßtku 20. stoletφ ovÜem dosahovaly rychlosti 100 km/h a rychlostnφ rekord 200 km/h p°ekonal jako prvnφ parnφ v∙z, nikoliv auto se spalovacφm motorem), dφky vynßlezu parnφ turbiny Charlese Parsona (1854-1931) z roku 1884 i jeho mΘn∞ znßmΘho ÜvΘdskΘho kolegy Carla Gustava de Lavala (1845-1913) mß dodnes pßra zßkladnφ podφl na v²rob∞ elekt°iny. Jak elektrßrny na fosilnφ paliva, tak i atomovΘ vyrßb∞jφ elekt°inu prost°ednictvφm parogenerßtor∙. ┌Φinnost stoupla z 5 % na poΦßtku stoletφ a₧ na tΘm∞° 35-40 % dnes.

Papin∙v hrnec - p°edch∙dce parnφho stroje	Sv∙j triumf slavila pßra p°edevÜφm na kolejφch
╪φmskΘ lßzn∞ s hypocaustem.	Bo₧k∙v parnφ Φlun.