V═TR

Mohlo by se zdßt, ₧e na rozdφl od vody (kterß koneckonc∙ teΦe jen n∞kde) je energie v∞tru snadno dostupnß vÜude a bude proto vyu₧φvßna mnohem vφce. Ale opak je pravdou. I kdy₧ je takΘ vyu₧φvßna odpradßvna, a₧ na v²jimky slou₧ila p°edevÜφm v lodnφ doprav∞.

PLACHTY

V²hodnost plachet poznal Φlov∞k rovn∞₧ jeÜt∞ v dob∞ kamennΘ. Energie vodnφho proudu pohßn∞jφcφ vor skonΦila u ·stφ °eky. PotΘ nastoupila bu∩ vesla, anebo za p°φzniv²ch podmφnek plachta. A tady jsme u toho hlavnφho.

Vφtr nejen nefoukß stßle, ale Φasto i m∞nφ sm∞r. Proto se ve velk²ch nßmo°nφch bitvßch starov∞ku plachty zßsadn∞ skasßvaly, aby rozmar poΦasφ nemohl ovlivnit v²sledek boje. I ve st°edov∞ku znala Evropa dlouho jen tzv. latinskou plachtu tj. v podstat∞ obdΘlnφk vyta₧en² na st∞₧e≥, kter² dovoloval vyu₧φt p°edevÜφm zadnφ vφtr ve sm∞ru plavby a jen ΦßsteΦn∞ i boΦnφ.
A tak teprve pod vlivem Arab∙ (a ti zase pod vlivem ╚φny) se p°echßzφ i k dalÜφmu druhu plachtovφ a otoΦnΘmu rßhnu, kterΘ dovoluje naplno vyu₧φt nejen silu boΦnφho v∞tru, ale p°i manΘvrovßnφ (k°i₧ovßnφ) i proti v∞tru. I tak znamenalo p°i dlouh²ch plavbßch oceßnem bezv∞t°φ (a v n∞kter²ch tropick²ch oblastech trvalo i t²dny) t∞₧ko odstranitelnou hrozbu.

	Holandsk² plachtomobil ze 17. stoletφ.

Proto v 19. stoletφ plachty vyst°φdal parnφ stroj a potΘ jeÜt∞ r∙znΘ dalÜφ typy pohon∙ vΦetn∞ atomovΘho. Ale jak je vid∞t na japonskΘm ob°φm tankeru, myÜlenka plachet zcela nezapadla.

K╪═DLA

Zdß se, ₧e ve vyu₧φvßnφ energie v∞tru hrßla ·lohu pr∙kopnφka ╚φna. Zmφnili jsme se u₧ o jejφm vlivu ve vodnφ doprav∞, ale stejn∞ tak se soudφ, ₧e stßla u zrodu v∞trn²ch ml²n∙. Ty se objevujφ v Evrop∞ a₧ na p°elomu 1. a 2. tisφciletφ po Kr. Dodnes je mßme spjaty p°edevÜφm s Nizozemφm, kde takΘ slou₧ily nejen k mletφ mouky (odtud i nßzev v∞trn² ml²n), ale i k Φerpßnφ vody. D∙myslnß soustava hrßzφ, za nimi₧ byla pomocφ energie v∞tru p°eΦerpßvßna voda do mo°e, umo₧nila podstatnΘ zv∞tÜenφ rozlohy zem∞, jejφ₧ znaΦnß Φßst se nalΘzß nφ₧e ne₧ mo°skß hladina.

U nßs jsou prvnφ v∞trnΘ ml²ny dolo₧eny ve 12. stoletφ. Jejich domovem se staly p°edevÜφm jihomoravskΘ roviny. Je Ükoda, ₧e v minulΘm stoletφ jejich charakteristickß k°φdla zmizela i kdy₧ ne beze zbytku, n∞kde jeÜt∞ dominuje krajin∞ kamennß v∞₧. V zßsad∞ se jednalo o dva druhy staveb. U tzv. sloupovΘho ml²na se za v∞trem otßΦela celß budova (musela ovÜem b²t d°ev∞nß a spoΦφvala na silnΘm centrßlnφm nosnΘm sloupu). Vysp∞lejÜφ typ p°edstavovala pevnß budova s otoΦnou hlavici st°echy. TakΘ p∙vodnφ plßt∞nß k°φdla, kopφrujφcφ v podstat∞ plachty, nahradily d°ev∞nΘ liÜtovΘ lopatky. (V Orientu znali i odliÜn² typ horizontßlnφho v∞trnΘho ml²nu).
Ve 20. stoletφ se i energie v∞tru zaΦala vyu₧φvat k v²rob∞ elekt°iny. Podle v²poΦt∙ je mo₧nß ·Φinnost u energie v∞tru a₧ 59 %, ale zatφm se poda°ilo dosßhnout jen 45 % (co₧ je ovÜem v porovnßnφ nap°φklad s parnφm strojem, ale i parnφ turbφnou stßle velmi mnoho!). Bohu₧el vÜak opravdu vhodn²ch mφst pro postavenφ v∞trn²ch elektrßren nenφ mnoho, navφc se ani u menÜφch v∞trn²ch elektrßren (s v²konem do 100 W) nepoda°ilo zatφm odstranit hluk, kter² je po delÜφ dob∞ nesnesiteln².

Pokusy o vybudovßnφ gigantick²ch "v∞trnφk∙" zatφm takΘ nebyly, p°inejmenÜφm ekonomicky p°φliÜ v²hodnΘ. A tak i tady musφme jeÜt∞ poΦkat, ne₧ se lacinß, Φistß a sama se obnovujφcφ energie stane podstatn∞jÜφ souΦßstφ naÜich zdroj∙. Zatφm ji, aspo≥ ti odvß₧n∞jÜφ, vyu₧φvajφ ke sportu na kluzßcφch, rogalech, v bal≤nech, ale takΘ v sßnφch s oplacht∞nφm. Äe nejde o nic novΘho ukazuje oplacht∞n² v∙z z Nizozemφ z roku 1600.