Ob°φ vodnφ kola jsou pou₧φvßna u₧ od starov∞ku.

VODA

Voda p°edstavuje i dnes jeden z nejlevn∞jÜφch a hlavn∞ ekologicky nejΦistÜφch zdroj∙ energie.

Vodnφ proud byl u₧φvßn ji₧ v dob∞ kamennΘ zprvu ovÜem jen k doprav∞. Pokßcen² a osekan² kmen stromu se na mφsto urΦenφ po vod∞ dopravil mnohem snadn∞ji a d°φv ne₧ po souÜi. N∞kolik spojen²ch kmen∙ u₧ p°edstavovalo prvnφ vor, kter² se zßrove≥ hodil k p°eprav∞ dalÜφch nßklad∙ nap°φklad velk²ch kamen∙ na monumentßlnφ stavby (o tom, ₧e ty nebyly jen v²sadou Egypta sv∞dΦφ nap°φklad proslul² Stonehenge v Anglii). Ale teprve od 3. tisφciletφ p°. Kr., s rozvojem prvnφch civilizacφ v ·dolφ Nilu Φi Mezopotßmie, mßme doklady u₧itφ vodnφho kola.

Vodnφ kolo

Vodnφ kolo  se uplatnilo takΘ v dolech.

Tento prvnφ stroj vyu₧φvajφcφ energii vody byl (na rozdφl od pozd∞jÜφho u₧itφ zam∞°en v²hradn∞ na Φerpßnφ vody pro zavla₧ovßnφ polφ. Vodnφ kolo v tΘ Φi onΘ podob∞ znaly z°ejm∞ vÜechny civilizace StarΘho sv∞ta, nikoliv vÜak Amerika. Energie vody k pohonu ml²na (rovn∞₧ prost°ednictvφm vodnφho kola) je vÜak spolehliv∞ dolo₧ena a₧ v 1. Stoletφ p°. Kr. u ╪φman∙. Nejprve to bylo ovÜem kolo horizontßlnφ, kterΘ m∞lo sice menÜφ v²konnost, ale umo₧≥ovalo vyu₧φt otßΦenφ osy k mletφ p°φmo, bez dalÜφch p°evod∙.

Vodnφ kolo bylo jeÜt∞ dlouho potΘ hlavnφm motorem evropskΘ civilizace. Vyst°φdal je a₧ na sklonku 18. stoletφ parnφ stroj. U₧ od st°edov∞ku (z°ejm∞ pod vlivem ╚φny) bylo u₧φvßno nejen k pohonu ml²n∙, ale i buchar∙, pil, dmychadel atd.
Podle charakteru tok∙ se u₧φvalo vodnφ kolo bud na svrchnφ, anebo spodnφ pohon, mΘn∞ i na st°ednφ nßhon.
NeÜlo vÜak jen o samotnΘ vyu₧itφ energie. Stavbou jez∙ k zadr₧ovßnφ vody, nßhon∙, nutnou regulacφ b°eh∙ i pot°ebou pom∞rn∞ p°esn²ch souΦßstek p°ispφvalo vyu₧φvßnφ energie k rozvoji civilizace na stran∞ jednΘ, ale i k ekologickΘ kultivaci krajiny na stran∞ druhΘ. TotΘ₧ se t²kß i procesu splav≥ovßnφ °ek a jejich propojovßnφ kanßly (v²znamnΘ zejmΘna v zßpadnφ Evrop∞) pro dopravu. U nßs se ovÜem m∙₧eme takΘ pochlubit v²jimeΦn²mi vodnφmi dφly jako byla 45 km dlouhß Zlatß stoka vybudovanß èt∞pßnkem z Netolic na poΦßtku 16. stoletφ Φi pozd∞ji Schwarzenbergsk² kanßl spojujφcφ Vltavu s Dunajem. (Kdy₧ jsme se dostali do ji₧nφch ╚ech, p°ipome≥me i monumentßlnφ rybnφk Ro₧mberk. U₧ on toti₧ doklßdß, ₧e ta nejv∞tÜφ stavba nemusφ b²t nejv²hodn∞jÜφ. Jeho u₧itkovost je menÜφ ne₧ u °ady mΘn∞ rozlehl²ch rybnφk∙.)

SvΘ vyu₧itφ naÜlo vodnφ kolo i v Evrop∞ p°i Φerpßnφ vody ne ovÜem k zavla₧ovßnφ, ale k odvod≥ovßnφ dol∙. Pokud byl poblφ₧ vodnφ zdroj, nahradilo kolo napojenΘ na soustavu koreΦkovΘho Φerpadla, sacφch ventil∙ Φi Archimedova Üroubu ·mornou, a hlavn∞ nesmφrn∞ monot≤nnφ d°inu lidsk²ch Φi zvφ°ecφch sval∙. TotΘ₧ se t²kalo i vyvß₧enφ suroviny (uhlφ, rudy) Φi hluÜiny z hlubok²ch dol∙.

VODN═ TURB═NY

Jen zdßnliv∞ se v²voj vodnφho kola zastavil a₧ do 19. stoletφ, kdy se objevujφ p°ehrady a s nimi i dokonalejÜφ a ·Φinn∞jÜφ vodnφ motory - turbφny. Princip turbφny byl toti₧ znßm mnohem d°φve a aplikovßn, p°edevÜφm k Φerpßnφ vody, nejpozd∞ji v 16. stoletφ. Rozmach vÜak nastal a₧ na p°elomu 19. a 20. stoletφ spolu s vyu₧itφm t°φ zßkladnφch typ∙ turbφn - Peltonovy, Francisovy a Kaplanovy. Ta poslednφ se zrodila za Kaplanova p∙sobenφ na technice v Brn∞, a jejφ autor dlouho bojoval o uznßnφ sv²ch patent∙.

Touha po stßle v∞tÜφch v²konech vedla ke stavb∞ stßle v∞tÜφch p°ehrad a i tady p°ipravila svou past. Mφsto ekologicky ΦistΘho zdroje energie doÜlo v nejednom p°φpad∞ dφky gigantomßnii ke skuteΦnΘ katastrof∞. P°φkladem za vÜechny je Asußnskß p°ehrada v Egypt∞. Zatφmco p∙vodnφ, postavenß Brity, respektovala ·lohu Nilu, novß sov∞tskß p°inesla a dodnes p°inßÜφ zkßzu.
Nejde jen o zniΦenφ nenahraditeln²ch pamßtek (zachrßn∞n jich byl p°es bombastickou reklamu i snahu mnoha odbornφk∙ jen zlomek). P°ehrada vÜak postavila p°edevÜφm neprostupnou hrßz z·rod≥ujφcφmu nilskΘmu bahnu. ┌rodnost p∙dy pod p°ehradou, kde le₧ela v∞tÜina polφ, rychle klesß. Dochßzφ i k zanßÜenφ p°ehrady. Ekologickß nerovnovßha se projevila i v delt∞ °eky, kde chybφ ka₧doroΦnφ nßplava a dochßzφ k zasolovßnφ p∙dy. Vyhynuly tu mnohΘ formy fauny, a to nejen vzßcnΘ, ale i ty, kterΘ slou₧ily jako potrava prost²ch Egyp¥an∙.
To je tedy rub ekologicky ΦistΘho zdroje energie. Jde se mu do znaΦnΘ mφry vyhnout, pokud nebudeme, °eΦeno slovy Jirotkova Saturnina, "projektovat jednu elektrßrnu na druhΘ, tak₧e by nakonec voda v Labi u₧ v∙bec netekla, musela by b²t dßvßna do sud∙ a posφlßna do Hamburku vlakem". Zkrßtka nic se nesmφ p°ehßn∞t.

Zßkladnφ typy turbφn (zleva: Francisova, Kaplanova, Peltonova).

S rozvojem vyu₧itφ fosilnφch paliv (uhlφ, zemnφho plynu i ropy) pro v²robu elekt°iny ustoupila vodnφ energie alespo≥ u nßs do pozadφ. Ale nap°φklad v Norsku Φi ve èv²carsku a dalÜφch zemφch, kde jsou k tomu p°φrodnφ podmφnky, kryje dodnes vφce ne₧ polovinu spot°eby elekt°iny. I tak si zachovala °adu p°ednostφ. Vedle ekologickΘ nezßvadnosti je to p°edevÜφm samoobnovitelnost. Na druhΘ stran∞ jsou vodnφ elektrßrny zßvislΘ na dostatku vody, co₧ se stßvß Φasto problΘmem.

OvÜem nßklady na jejich v²stavbu tvo°φ sotva p∞tinu nßklad∙ na stavbu tepeln²ch elektrßren. Hydroelektrßrnßm z∙stala takΘ dodnes d∙le₧itß ·loha p°i vykr²vßnφ spot°eby energie ve ÜpiΦkßch. A jestli₧e tepelnΘ elektrßrny fakticky musφ b∞₧et po°ßd, vodnφ lze nejen zastavit, ale pomocφ p°eΦerpßvacφch elektrßren (spouÜt∞n²ch v dob∞ p°ebytku proudu) i "nabφt", aby mohly podßvat maximßlnφ v²kon, prßv∞ kdy₧ je to t°eba.

MO╪E

AΦkoliv nejsme p°φmo°sk² stßt, i nßs musφ zajφmat snaha o vyu₧itφ energie mo°skΘ vody. Jednß se o dva zßkladnφ principy: jeden se sna₧φ vyu₧φt energie mo°sk²ch vln, druh² pravidelnΘho st°φdßnφ p°φlivu a odlivu. P°es velkolepΘ projekty a mno₧stvφ d∙mysln²ch technick²ch °eÜenφ vÜak zatφm energie vln svΘ zastßnce zklamala. Investice nejsou ani zdaleka nßvratnΘ. Nad∞je vÜak umφrß a₧ poslednφ. Nejznßm∞jÜφ je p°φlivovß elektrßrna ve Francii. I tady se teprve vyhodnocujφ nßklady a p°φnos, v²hody a nev²hody.

SchΘma vyu₧itφ energie mo°sk²ch vln

My spφÜ m∙₧eme doufat, ₧e u nßs dojde k rozvoji mal²ch a ekologicky skuteΦn∞ nezßvadn²ch vodnφch elektrßren na menÜφch °φΦkßch i potocφch, kterΘ sice nejsou schopny zßsobit pr∙myslovΘ giganty Φi velkß m∞sta, ale d°φve v podstat∞ zcela postaΦily dodßvat energii mφstnφm sφtφm. Utφkß nßm tu s proudφcφ vodou toti₧ energie zcela zbyteΦn∞...