Pomnφky a sochy


	Pra₧skß informaΦnφ slu₧ba BetlΘmskΘ nßm. 2 116 98 Praha 1 info@pis.cz

Zßkladnφ informace Znak Prahy Pamßtky Nßrodnφ kulturnφ pamßtky Sochy a pomnφky Piktogramy Doprava Ubytovßnφ Pra₧skß nej... Jak se Praze °φkß Zm∞ny nßzv∙ Fotogalerie Pet°φnskß rozhledna

Pomnφky a sochy

Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10

Praha 1

Zßpasφcφ Titßni (Giganti) - Pra₧sk² hrad, ve vstupu do prvnφho ΦestnΘho nßdvo°φ; p∙vodnφ autor Ignßc FrantiÜek Platzer z let 1761 - 62. ObrovitΘ postavy zßpasφcφch gigant∙ jsou ji₧ volnΘ kopie p∙vodnφch soch z r. 1902, autor ╚en∞k Vosmφk a Antonφn Prochßzka. Dßle jsou zde znaky rakouskΘ °φÜe: orel s ₧ezlem a Φesk² zemsk² znak lev s ₧ezlem. Po stranßch jsou vßzy s putti.

Baroknφ kaÜna - Pra₧sk² hrad, uprost°ed II. nßdvo°φ; mohutnou baroknφ pφskovcovou kaÜnu vytesal r. 1686 italsk² kamenφk FraniÜek de Torre. Je zdobenß plastikami pra₧skΘho dvornφho socha°e Jeron²ma Kohla. Na vrcholu je koule podepφranß t°emi lvy, inicißla L na soklu znamenß Leopold I. Mohutnφ bohovΘ Merkur, Vulkßn, Neptun a Herkules i tritoni nadnßÜejφ jednotlivΘ mφsy.

Sv. Vßclav - Pra₧sk² hrad, na nßro₧φ starΘho proboÜstvφ je pφskovcovß socha z r. 1662, autor Jan Ji°φ Bendl. Jde o jedno ze t°φ Bendlov²ch zobrazenφ sv. Vßclava na volnΘm prostranstvφ.

Äulov² monolit z Mrßkotφna - Pra₧sk² hrad; nedaleko sochy sv. Vßclava je 16,38 m vysok² monolit z jednoho kusu ₧uly z mrßkotφnskΘho lomu u T°eÜt∞ na Morav∞. Navrhl jej Josip PleΦnik k 10. v²roΦφ vzniku ╚s. republiky v r. 1928.

Sv. Ji°φ - Pra₧sk² hrad, III. nßdvo°φ; bronzovß socha sv. Ji°φ, kter² zabφjφ draka, je v²znamnou pamßtkou gotickΘho kovolijectvφ ze 14. st. Autor nenφ znßm. D°φve se soudilo, ₧e to byla prßce Ji°φho a Martina z Klu₧e z r. 1373. Po po₧ßru Hradu r. 1541 byla socha opravena. Rovn∞₧ p°i korunovaci Maxmilißna II. byla socha shozena tlaΦφcφm se davem a musela b²t znovu p°elita TomßÜem JaroÜem. D°φve stßvala na jinΘm mφst∞, snad na baroknφ kaÜn∞ p°ed chrßmem sv. Vφta. Architekt Josip PleΦnik ji umφstil na vysok² pilφ° s m∞lkou nßdr₧φ. Dnes je na kaÜn∞ odlitek, originßl je ve sbφrkßch Nßrodnφ galerie. Je to prvnφ znßmß socha u nßs, kterß zdobila volnΘ prostranstvφ, nebyla vßzßna na stavebnφ objekt.

Zpφvajφcφ fontßna - v zahrad∞ u Letohrßdku krßlovny Anny; bronzovß fontßna pat°φ k nejkrßsn∞jÜφm renesanΦnφm fontßnßm na sever od Alp. Odlil ji mistr JaroÜ 1562 - 68 podle nßkresu italskΘho malφ°e Francesca Terzia, kter² p∙sobil v Praze kolem poloviny 16. st. Fontßna je bohat∞ zdobena loveck²mi motivy, reliΘfnφmi maskami a palmetami. Siln² sloup fontßny je obklopen postavami. Paprsky vody proudφcφ z kaÜny vydßvajφ lφbezn² rytmick² zvuk vody dopadajφcφ na rezonujφcφ bronzovou desku.

Vφt∞zstvφ - v zahrad∞ p°ed letohrßdkem Krßlovny Anny je bronzovß socha mladφka s ratolestφ ve vztyΦenΘ pa₧i, jejφm₧ autorem je Jan ètursa r. 1921.

Morov² sloup, Panna Marie - uprost°ed HradΦanskΘho nßm. v mφst∞, kde se v dob∞ morovΘ nßkazy konaly bohoslu₧by pod Üir²m nebem; stavbu sloupu schvßlil cφsa° Karel VI. r. 1725, zalo₧en o rok pozd∞ji. M∞sto HradΦany nem∞lo dost financφ, proto sloup byl dokonΦen a vysv∞cen a₧ r. 1736. Sochu Madony (Immaculata - Naposkvrn∞nß) a postavy sv∞tc∙ na zßbradlφ a na pilφ°φch obelisku (Vßclav, Vojt∞ch, Vφt, Jan Nepomuck², Al₧b∞ta Durynskß, Petr, Pavel, Florian a Karel Boromejsk²) vytvo°il 1724 - 28 Ferdinand Maxmilißn Brokof. Po jeho smrti dokonΦovali dφlo jeho ₧ßci. Socha Panny Marie byla ji₧ v r. 1894 nahrazena kopiφ od Ludvφka Wurzela.

Sloup Panny Marie EinsiedelnskΘ - HradΦanskΘ nßm∞stφ, na hradnφ ramp∞; sloup na Φty°hrannΘm soklu nese sousoÜφ Panny Marie s mrtv²m Kristem v klφn∞. Je to ran∞ baroknφ dφlo neznßmΘho autora cca z r. 1672. SousoÜφ stßvalo u ran∞ baroknφ kaple Panny Marie EinsiedelnskΘ, jeho₧ Φßst byla koncem 18. st. odbourßna, a tak vznikla ohrazenß ploÜina, odkud je krßsn² pohled na Prahu.

Sv. Vßclav - HradΦany, hradnφ rampa; na baroknφm soklu pochßzejφcφm z n∞kdejÜφho sousoÜφ sv. Vßclava na Karlov∞ most∞ od Ottavia Mosta, p°enesenΘho sem r. 1791, je novß socha sv. Vßclava od ╚e≥ka Vosmφka z r. 1906. Vedle sochy je ploÜina s v²hledem na panorßma Prahy. Vedle stojφ sousoÜφ Panny Marie EinsiedelnskΘ z konce 17. st.

TomßÜ Garigue Masaryk - na HradΦanskΘm nßm. poblφ₧ SalmovskΘho palßce byla 7. b°ezna 2000 p°i p°φle₧itosti 150. v²roΦφ narozenφ T. G. M. odhalena jeho bronzovß socha. Sochu vytvo°ili ak. socha°i Josef Vajce a Jan BartoÜ podle p∙vodnφho dφla socha°e Otakara èpaniela z r. 1931, kterß je umφst∞na v pantheonu Nßrodnφho muzea v Praze. ProjektovΘ °eÜenφ provedl arch. Ji°φ Rathousk². Socha je vysokß 3 m, vß₧φ cca 500 kg, stojφ na kruhovΘm ₧ulovΘm podstavci. Slavnostnφho odhalenφ se ·Φastnil prezident Vßclav Havel a americkß ministryn∞ zahraniΦφ Madeleine Albrightovß. Duplikßt tΘto sochy byl p°evezen do Mexika pro osazenφ na hlavnφ t°φd∞, je₧ nese jmΘno T. G. M.

Sv. Jan Nepomuck² - HradΦany, RadniΦnφ schody v ·patφ; socha° Michal Jan Brokof v r. 1709 vytvo°il sochu sv∞tce v klasickΘm pojetφ v kanonickΘm od∞vu s k°φ₧em v levΘ ruce a zlacenou ratolestφ v pravΘ, u sv∞tcov²ch nohou jsou dv∞ postavy andφlk∙ s knihou a se svitkem. Tent²₧ socha° je autorem sochy sv. Jana NepomuckΘho u vchodu do kostela sv. Jind°icha na NovΘm M∞st∞ a p°ed kostelem sv. Jana Na Prßdle na MalΘ Stran∞.

Eva - HradΦany, hradnφ rampa dole proti RadniΦnφm schod∙m; je zde bronzovß socha Evy od Jana ètursy z r. 1908. Byla sem postavena v r. 1948.

Sv. Jan Nepomuck² - Poho°elec; uprost°ed nßm∞stφ stojφ pφskovcovΘ sousoÜφ sv. Jana NepomuckΘho z r. 1752, autorem je patrn∞ Jan Antonφn Quittainer (dle Pocheho), seznam soch Galerie hl. m. Prahy uvßdφ jako autora TadeßÜe Hochhause. Roku 1846 sem bylo sousoÜφ p°eneseno z HradΦanskΘho nßm∞stφ.

Sv. Jan Nepomuck² - Strahovsk² klßÜter premonstrßt∙; v exteriΘru klßÜtera je osazena socha sv∞tce, jejφm₧ autorem je Vßclav Nedoma v r. 1818.

Lev s Φeskoslovensk²m znakem - na nßdvo°φ StrahovskΘho klßÜtera je socha umφst∞na od r. 1987. Vytvo°il ji Bohumil Kafka. P°i tvorb∞ m∞l v ateliΘru v kleci ₧iv² model lva.

Tycho de Brahe a Johannes Kepler - Poho°elec u ParlΘ°ovy ulice; p°ed budovou gymnazia Jana Keplera stojφ na kamennΘm soklu dv∞ bronzovΘ postavy s hv∞zdß°sk²mi p°φstroji v rukou v nad₧ivotnφ velikosti. Je to dßnsk² astronom Tycho de Brahe, kter² p∙sobil v Praze necelΘ t°i roky a je pochovßn v T²nskΘm chrßmu, a n∞meck² astronom Johannes Kepler, kter² p∙sobil v Praze 12 let. Pomnφk byl postaven v r. 1984, autor Josef Vajce. Je p°ipomφnkou slavnΘ astronomickΘ epochy rudolfinskΘ Prahy.

Patnφky - na MalostranskΘm nßm∞stφ p°ed LichtenÜtejnsk²m palßcem bylo v roce 1993 osazeno 27 modernφch litinov²ch patnφk∙ od socha°e Karla NepraÜe, jejich v²Üka je 125 cm.

Morov² sloup Nejsv∞t∞jÜφ Trojice - MalostranskΘ nßm.; jeden z nejkrßsn∞jÜφch pra₧sk²ch sloup∙ stojφ v hornφ Φßsti nßm∞stφ p°ed pr∙Φelφm chrßmu sv. MikulßÜe. Trojbok² sloup zdobφ sochy Nejsv∞t∞jÜφ Trojice, Panny Marie a p∞ti Φesk²ch patron∙. DodateΦn∞ byly ve spodnφ Φßsti z°φzeny fontßny a pod sochou umφst∞ny vßzy a putti od Ignßce FrantiÜka Platzera. Sloup byl vytesßn z vd∞Φnosti za vymizenφ moru kamenφkem FrantiÜkem Wolfgangem Herstorferem, socha°em Janem Old°ichem Mayerem a Ferdinandem Geigerem podle nßvrhu Giovanni Battisty Alliprandiho.

Miroslav TyrÜ - na nßdvo°φ TyrÜova domu, v n∞m₧ je Muzeum sportu; TyrÜova bronzovß postava je od∞na do sokolskΘho kroje, v pravΘ ruce dr₧φ Üavli, kterß naznaΦuje, ₧e Üerm byl jednφm z nejoblφben∞jÜφch sport∙ zejmΘna v poΦßtku sokolskΘho spolku. Pomnφk vytvo°il v r. 1926 Ladislav èaloun a byl odhalen p°i VIII. vÜesokolskΘm sletu. Za okupace byla socha zniΦena, potΘ odlita znovu podle dochovanΘho modelu.

Pomnφk ob∞tem komunismu - ┌jezd, pomnφk byl odhalen 22. kv∞tna 2002 v ose Vφt∞znΘ ulice na ·patφ Pet°φna, autorem je socha° Olbram Zoubek, kter² sousoÜφ vytvo°il ve spoluprßci s ing.architektem Zde≥kem Hölzelem a ak. architektem Janem Kerelem.
Pomnφk se sklßdß z monumentßlnφho schodiÜt∞, na n∞m₧ stojφ sedm bronzov²ch plastik, kterΘ se postupn∞ z postav prom∞≥ujφ v torza.

Josef Dobrovsk² - Kampa; na severnφm okraji parku p°ed domkem, kter² hrab∞ Nostic v∞noval ΦeskΘmu buditeli Josefu DobrovskΘmu, je jeho pomnφk, p°enesen² sem z VrchlickΘho sad∙ r. 1949. Podle nßvrhu prof. TomßÜe Seidana z r. 1891 ho vytvo°il v r. 1902 z kararskΘho mramoru socha° Vßclav Ä∩ßrsk². Na vysokΘm ₧ulovΘm podstavci je DobrovskΘho portrΘtnφ busta v nad₧ivotnφ velikosti.

Sv. Jan K°titel - MaltΘzskΘ nßm. proti pr∙Φelφ maltΘzskΘho kostela; sousoÜφ patrona maltΘzskΘho °ßdu sv. Jana K°titele z pφskovce je od Ferdinanda Maxmilißna Brokofa z r. 1715. Tvo°φ je postava stojφcφho sv∞tce s praporem v pravΘ ruce a s berßnkem u nohou, nφ₧e pak jsou sochy and∞l∙ se Ütφty. SousoÜφ p∙vodn∞ tvo°ilo st°ed kaÜny, kterß byla v 80. letech necitliv∞ odstran∞na.

Sv. Vßclav - VßclavskΘ nßm∞stφ; autor sousoÜφ je Josef Vßclav Myslbek, podstavec Alois Dryßk, ornamentßlnφ v²zdoba Celda KlouΦek. Pomnφk vznikl v letech 1887 - 1924, je v²sok² 5,8 m. Modelem ke koni byl krßsn² vojensk² h°ebec Ardo. P∙vodn∞ se uva₧ovalo o umφst∞nφ pomnφku na ramp∞ muzea, ale arch. Hlßvka a dalÜφ prosadili, aby stßl pomnφk na nßm∞stφ. Pomnφk byl koncipovßn jako jezdeckß socha sv. Vßclava dopln∞nß Φesk²mi patrony: z Φelnφho pohledu vlevo vp°edu je sv. Ludmila, kterß dr₧φ knihu, vpravo vp°edu sv. Prokop rovn∞₧ s knihou, vzadu vlevo je sv. Ane₧ka s korunkou na hlav∞, v rukßch nemß nic, a vzadu vpravo je sv. Vojt∞ch s mitrou a berlou, dr₧φcφ knihu a pravou rukou ₧ehnajφcφ. Na mφst∞ sv. Ane₧ky byl p∙vodn∞ sv. Ivan. Pomnφk byl odhalen r. 1913 (jeÜt∞ ne zcela dokonΦen²), poslednφ socha sv. Vojt∞cha byla instalovßna a₧ v r. 1924. 28. °φjna p°ed tφmto pomnφkem byla vyhlßÜena Φeskoslovenskß stßtnφ samostatnost slovy listiny, kterou p°eΦetl Alois Jirßsek. Proto bylo do dla₧by p°ed sousoÜφ vsazeno datum 28. X. 1918.

╚echie (velkß figurßlnφ skupina) - VßclavskΘ nßm∞stφ; novorenesanΦnφ plastiky na fontßn∞ p°ed Nßrodnφm muzeem vytvo°il v roce 1895 Antonφn Pavel Wagner (1834 - 1895): ve st°edu sedφ ╚echie s Moravou a Slezskem, po stranßch symboly Vltavy a Labe.

Nßrodnφ muzeum - VßclavskΘ nßm∞stφ, interiΘr; po stranßch vstupu do budovy sedφ symbolickΘ postavy Historie a P°φrodnφch v∞d od Josefa Maudera. Pr∙Φelφ korunovanΘ kupolφ Panteonu, je zdobeno reliΘfnφmi deskami, znßzor≥ujφcφmi Zalo₧enφ ZbraslavskΘho klßÜtera Vßclavem II., Zalo₧enφ Karlovy univerziry Karlem IV. a Dobu Rudolfa II. od Antonφna Pavla Wagnera, kter² vytvo°il i socha°skou v²zdobu pr∙Φelφ tympanonu ╚echie jako patronka v∞d a um∞nφ. Zemsk² znak na vrcholu Ütφtu dr₧en² gΘnii je od Antonφna Poppa. AlegorickΘ skupiny po stranßch kopule na tΘma Ob∞tavost, NadÜenφ, Lßska k pravd∞ a Lßska k minulosti vytvo°il Bohuslav Schnirch. Vstupnφ sloupovß hala je zdobena bronzov²mi plastikami LibuÜe, P°emysla, knφ₧ete Vßclava a P°emysla Otakara II. od mnichovskΘho socha°e Ludvφka Schwanthalera. Jeho dφla zdobφ i schodiÜt∞: EliÜka P°emyslovna, Ji°φ z Pod∞brad, arcibiskup ArnoÜt z Pardubic a Bohuslav HasiÜtejsnk² z Lobkovic. Plastiky odlil krßlovsk² bavorsk² litec Müller.

Mistr Jan Hus - Starom∞stskΘ nßm∞stφ, autor Ladislav èaloun, architektonickß spoluprßce Antonφn Pfeiffer, kovolijeckΘ prßce provedla brand²skß firma Srpek. MyÜlenku na vybudovßnφ pomnφku navrhl Vojta Nßprstek, kter² byl p°edsedou p°φsluÜnΘho spolku. Na pomnφk byla uspo°ßdßna sbφrka. Pomnφk z kamene a bronzu pat°φ k nejv²znamn∞jÜφm secesn∞ symbolistnφm pracφm ΦeskΘho monumentßlnφho socha°stvφ. Obrovsk² monument zaujφmß plochu 900 m2.
Dominantnφ je postava muΦednφka Husa nad doho°φvajφcφ hranicφ, hledφcφho k hlavnφmu husitskΘmu chrßmu P. Marie p°ed T²nem. Dßle skupiny lidu reprezentujφcφ obdobφ husitstvφ (pavΘza, cep) a proti tomu pob∞lohorskou dobu ·tlaku. R. 1903 byl polo₧en zßkladnφ kßmen, r. 1915 byl neoficißln∞ odhalen pomnφk (slavnostnφ akt byl zakßzan²), slavnosti byly odlo₧eny na dobu p°φhodn∞jÜφ. Pra₧anΘ tehdy alespo≥ pokryli pomnφk kv∞ty. Po vzniku republiky byly teprve dopln∞ny nßpisy a v r. 1926 mφsy pro ohn∞ a zßbradlφ.
Nßpisy na pomnφku - z Φelnφ strany: Milujte se, pravdy ka₧dΘmu p°ejte (autor Hus) - zleva: Äiv bu∩, nßrode posv∞cen² v Bohu, neumφrej. - zprava: V∞°φm, ₧e po p°ejitφ bou°φ hn∞vu vlßda v∞cφ Tv²ch k Tob∞ se zase navrßtφ, ≤ lide Φesk². - vzadu: Kdo₧ js· bo₧φ bojovnφci a zßkona jeho.

Jan Hus - nßdvo°φ Karolina, autor Karel Lidick² (1900 - 1976). Bronzovß socha je z r. 1954.

Pieta - p°ed vchodem do StavovskΘho divadla, autorka socha°ka ΦeskΘho p∙vodu Anna Chromy, od roku 2000

Marißnsk² sloup (b²val²) - Starom∞stskΘ nßm∞stφ, nedaleko Husova pomnφku; stßl zde do roku 1918, dφlo Jana Ji°φho Bendla a jeho pomocnφk∙ ArnoÜta Heidelbergera, Stanislava Goldschnecka a Abrahama Melbera z roku 1650. Byl vztyΦen tΘho₧ roku a vysv∞cen o dva roky pozd∞ji. TΘm∞° Φtrnßctimetrov² pφskovcov² sloup nesl dvoumetrovou pozlacenou marißnskou sochu na vrcholu a Φty°i skupiny and∞l∙ zßpasφcφch s neΦist²mi silami zla v rozφch kamennΘho zßbradlφ. Sloup byl postaven z p°φkazu Ferdinanda III. na pam∞¥ ukonΦenφ t°icetiletΘ vßlky a osvobozenφ Prahy od èvΘd∙ a ke cti Panny Marie Immaculaty - Neposkvrn∞nΘ (byl to 2. nejstarÜφ Marißnsk² sloup v Evrop∞ - starÜφ je v Mnichov∞). Pra₧sk² polednφk, kter² byl vyznaΦen v 90. letech 20. st. v dla₧b∞ Starom∞stskΘho nßm∞stφ je stφnem, kter² vrhal Marißnsk² sloup v pravΘ poledne.
Str₧enφ sloupu v r. 1918 partou ₧i₧kovskΘho bohΘma Franty Sauera nebylo spontßnnφm v²buchem hn∞vu proti baroknφ pamßtce jako symbolu habsburskΘho ·tlaku, i kdy₧ to tak n∞kdy b²valo interpretovßno a kdy₧ takovΘ akce n∞kde nastaly. Torzo marißnskΘ sochy a dalÜφ zbytky plastik ze sloupu jsou uchovßvßny v Lapidßriu Nßrodnφho muzea.
V r. 1936 byla umφst∞na zmenÜenß kopie Bendlovy Panny Marie z MarißnskΘho sloupu na hlavnφ oltß° v nov∞ postavenΘm Kostele Panny Marie Krßlovny mφru v Praze na Lhotce. Kopie sloupu je i v kapli Starom∞stskΘ radnice. V r. 1990 vznikla SpoleΦnost pro obnovu MarißnskΘho sloupu, kterß na Starom∞stskΘm nßm∞stφ v r. 1993 polo₧ila zßkladnφ kßmen k novΘmu sloupu.

KaÜna s ozdobnou m°φ₧φ - MalΘ nßm∞stφ; znamenitß ruΦn∞ kovanß renesanΦnφ m°φ₧ s datem 1560. V 17. st. dopln∞na zlacen²m Φesk²m lvem nad velkou makovicφ.

____________Karl∙v most - zaΦßtek_______________

Karl∙v most
Baroknφ sochy a sousoÜφ byly na most∞ instalovßny v letech 1683 - 1714. Jen v krßtkΘm obdobφ 1706 - 1714 bylo instalovßno 26 soch. Poslednφm byl v r. 1938 sv. Cyril a Metod∞j. Za Ji°φho z Pod∞brad stßl pr² uprost°ed mostu jeho jezdeck² pomnφk, socha Spravedlnosti a pyramida se lvem a Ji°φkov²m heslem Veritas vincit (Pravda vφt∞zφ). Kolem r. 1600 sem byla jako prvnφ osazena socha sv. Jana NepomuckΘho a pozd∞ji dalÜφ. Ty sochy a sousoÜφ, kterΘ byly pozd∞ji zniΦeny povodn∞mi, nebo kterΘ byly p°iliÜ niΦeny pov∞trnostnφmi vlivy, byly nahrazeny kopiemi soudob²ch um∞lc∙. V∞tÜina soch je z ΦeskΘho pφskovce, jen sv. Filip Benicius je z bφlΘho kamene podobnΘho mramoru a sv. K°φ₧ (Kalvßrie) a Jan Nepomuck² jsou z bronzu.

Ve sm∞ru od Starom∞stskΘ mosteckΘ v∞₧e na Malou Stranu VLEVO jsou tyto sochy:

Sv. Ivo - autor MatyßÜ Bernard Braun, r. 1711; na Karlov∞ most∞ kopie z r. 1908 od FrantiÜka Hergesela mladÜφho. Originßl umφst∞n v Lapidariu NM. Sv. Ivo je patron prßvnφk∙, sousoÜφ dala postavit prßvnickß fakulta. Vdova s d∞tmi prosebn∞ vzhlφ₧φ k sv∞tci, ujiÜ¥ujφcφmu ubo₧ßky svou pomocφ. Po jeho pravici tasφ meΦ Spravedlnost.

Sv. Barbora, MarkΘta a Al₧b∞ta - autor Michal Jan Josef Brokof, starÜφ syn Jana Brokofa, r. 1707, tΘ₧ uvßd∞no 1709. Uprost°ed sousoÜφ Barbora, napravo MarkΘta, nalevo Al₧b∞ta. Postava Al₧b∞ty, socha°sky nejhodnotn∞jÜφ, je patrn∞ dφlem Michalova bratra Ferdinanda Maxmilißna Brokofa. SousoÜφ "svat²ch panen" po°φzeno nßkladem J. V. ObyteckΘho z Obytce, jeho₧ znak je umφst∞n na soklu pod MarkΘtou, pod Al₧b∞tou je znak jeho man₧elky.

Pieta - nebo Oplakßvßnφ Krista, autor Emanuel Max, r. 1859; na matΦin∞ klφn∞ spoΦφvß Je₧φÜ, napravo je Ma°φ MagdalΘna, uprost°ed sv. Jan. Sochu objednala pra₧skß obec. Od r. 1695 zde byla Pieta Jana Brokofa, kterß byla st°elbou r. 1848 poÜkozena a 1859 p°emφst∞na do nßdvo°φ nemocnice Pod Pet°φnem. Kdysi se v mφst∞ popravovalo a nepoctivφ peka°i se spouÜt∞li v kleci do °eky.

Sv. Josef s Je₧φÜkem - autor Josef Max; p∙vodn∞ zde od r. 1707 stßla stejnojmennß socha z Brokofovy dφlny, byla vÜak st°elbou poniΦena. Maxovu sochu objednal velkoobchodnφk Josef Bergmann.

Sv. FrantiÜek Xaversk² - sousoÜφ FrantiÜka XaverskΘho vytvo°il Ferdinand Maxmilißn Brokof z let 1711-12. Toto i autorovo prot∞jÜφ sousoÜφ Ignßce z Loyoly, zakladatele jezuitskΘho °ßdu, se p°i povodni r. 1890 s Φßstφ mostu z°φtilo do vody. Zbytky jsou v lapidßriu Nßrodnφho muzea. V r. 1913 vytvo°il ╚en∞k Vosmφk kopii Fr. XaverskΘho, druhΘho hlavnφho sv∞tce jezuitskΘho °ßdu, kter² po misiφch v Japonsku a Indii zem°el v ╚φn∞. Sv∞tec p°ipomφnß kleΦφcφmu pohanskΘmu knφ₧eti p°ed pok°t∞nφm smysl vφry. Pod levicφ sv∞tce jsou dv∞ pß₧ata, z nich jedno nese podobu autora F. M. Brokofa. Dßle Φty°i pohanskß knφ₧ata - Ind, Tatar, ╚φ≥an a mou°enφn - nesou sv∞tce na desce s k°φ₧em. Originßl sochy umφst∞n v Lapidßriu Nßrodnφho muzea na V²staviÜti, osazenß kopie je z r. 1913 od ╚e≥ka Vosmφka.

Sv. KryÜtof - patron plavc∙, autor Emanuel Max r. 1857; p∙vodn∞ zde stßla strß₧nice, kterß se p°i povodni 1784 z°φtila do vody i se strß₧nφky. Sv. KryÜtof nese na rameni ₧ehnajφcφho Je₧φÜka.

Sv. FrantiÜek BorgißÜ - t°etφ hlavnφ p°edstavitel jezuit∙; autor Ferdinand Maxmilißn Brokof r. 1710. V dolnφ Φßsti soklu jsou borgißÜovskΘ atributy: p°ilby (b²val vojßkem), vΘvodskß koruna (byl Ülechtic) a kardinßlsk² klobouk (opakovan∞ odmφtal kardinßlskou hodnost). Dva and∞lΘ dr₧φ obrazy Madony a svßtosti oltß°nφ. Hornφ podstavec nese znak purkrabφho FrantiÜka z Collet∙.

Sv. Ludmila s mal²m Vßclavem - stojφ zde kopie sochy z dφlny MatyßÜe Bernarda Brauna po r. 1720. P∙vodn∞ zde stßvala socha sv. Vßclava jako vφt∞ze mezi dv∞ma and∞ly od Ottavia Mosta z let 1695 - 1701, kterß se p°i povodni 1784 z°φtila do Vltavy. Nahradili ji snad sochou od b²valΘho kostela Panny Marie EinsiedelnskΘ z dφlny MatyßÜe Bernarda Brauna. Sv. Ludmila mß v levΘ ruce zßvoj, jφm₧ byla uÜkrcena, pravou rukou ukazuje do bible, v nφ₧ se uΦφ mal² Vßclav Φφst. Na reliΘfu podstavce je zobrazeno Vßclavovo usmrcenφ. Socha z dφlny Brauna byla nahrazena kopiφ z r. 1999 od J. KaΦera a M. KaΦerovΘ.

Sv. FrantiÜek Serafinsk² - otec ₧ebrav²ch °ßd∙ mezi dv∞ma and∞ly - serafφny. Autor Emanuel Max r. 1855; zhotovit jej dal FrantiÜek Kolowrat - Liebstejnsk² na pamßtku zßchrany cφsa°e FrantiÜka Josefa I. p°i atentßtu r. 1853. B²valo zde sousoÜφ tΘho₧ sv∞tce od FrantiÜka Preisse z r. 1708. Jeho hlavnφ postava nynφ stojφ ve v²klenku ohradnφ zdi kostela sv. Josefa na nßm. Republiky, and∞lΘ jsou u vchodu do kostela.

Sv. Vincenc Ferrarsk² a sv. Prokop - autor Ferdinand Maxmilißn Brokof r. 1712; Dominikßn èpan∞l Vincenc k°φsφ mrtvΘho. ╚esk² patron Prokop dr₧φ berlu na smutnΘm zkrocenΘm ok°φdlenΘm satanovi. Na zajφmavΘm soklu jsou t°i karyatidy - poprsφ SaracΘna a Äida, obrßcen²ch sv. Vincencem na vφru a plaΦφcφho dΘmona spoutanΘho sv. Prokopem. Na soklu reliΘfy Poslednφho soudu a Orßnφ sv. Prokopa s Φertem. Oba tito sv∞tci podle vatikßnsk²ch knih pr² napravili 100 000 h°φÜnφk∙, p°ivedli ke katolickΘ vφ°e tisφce SaracΘn∙ a Äid∙, vzk°φsili mnoho mrtv²ch a zkrotili mnoho Φert∙.

Sv. MikulßÜ Tolentinsk² - sv∞tec podßvß chlΘb chud²m; autor Jan Bed°ich Kohl r. 1708, postaveno nßkladem konventu augustinißn∙ sv.TomßÜe. Stojφ zde kopie od socha°e Jana Ji°ikovskΘho z r.1969. Originßl umφst∞n v Gorlici na VyÜehrad∞.

Sv. Luitgarda neboli Sen Sv. Luitgardy - proslulΘ dφlo MatyßÜe Bernarda Brauna, jeho prvnφ znßmß prßce a v²tvarn∞ nejkvalitn∞jÜφ dφlo Karlova mostu. Autorem nßvrhu sousoÜφ by mohl b²t Braun∙v p°φtel Petr Brandl nebo autor mohl pou₧φt Berniniho mystick² v²jev s uk°i₧ovan²m. Nejistß je otßzka architektonickΘ spoluprßce na podstavci, mohl se na ni podφlet FrantiÜek Maxmilißn Ka≥ka nebo Jan Santini-Aichl. SousoÜφ je vytesßno v dobrΘm tvrdΘm pφskovci nßkladem plaskΘho opata Ev₧ena Tyttla za pln²ch 1200 zlat²ch. Originßl je umφst∞n v Lapidßriu Nßrodnφho muzea na V²staviÜti. Kopii vytvo°ili J. Novßk a B. Rak v r. 1995. Slepß Luitgarda byla Φlenkou cistercickΘho °ßdu. P°ed smrtφ se jφ zjevil Je₧φÜ na k°φ₧i, objal ji a p°itiskl jejφ ·sta k rßn∞ na svΘm boku, Luitgarda si s nφm vym∞nila srdce.

Sv. Vojt∞ch - druh² Φesk² biskup s berlou ₧ehnß po nßvratu z ╪φma ΦeskΘ zemi. Dr₧φ evangelium, je₧ hlßsal prusk²m Slovan∙m a Ma∩ar∙m; autor Ferdinand Maxmilißn Brokof r. 1709. Originßl darovan² m∞stsk²m radnφm Markem Joanellim, jeho₧ znak nese na soklu, je umφst∞n v Gorlici na VyÜehrad∞. V r. 1973 osazena kopie socha°∙ Vojt∞cha a Karla Ho°φnka.

SousoÜφ trinitß°∙ neboli Turek z pra₧skΘho mostu - sousoÜφ Jana z Mathy, Felixe z Valois a ΦeskΘho patrona Ivana je populßrnφ postavou Turka. Poslßnφm trinitß°skΘho °ßdu bylo vykupovat k°es¥any z tureckΘho zajetφ; sousoÜφ tedy p°edstavuje mohutnou skßlu, v nφ₧ je vytesßno v∞zenφ se t°emi uv∞zn∞n²mi k°es¥any. Hlφdß je pes a Turek s d∙tkami, p∙vodn∞ s kopφm. Na skßle stojφ sv. Jan z Mathy se zlomen²mi pouty a s pen∞zi za v²kup otrok∙, vpravo sedφ poustevnφk Ivan, pod nφm jelen s k°φ₧em mezi parohy. Sv. Felix rozpφnß pouta zajatci. Autor Ferdinand Maxmilißn Brokof r: 1714. Na soklu je jmΘno dφlny Ferdinandova otce - Jana Brokofa.

Sv. Vßclav - autor Josef Kamil Böhm r. 1857 - 58. Socha° vytvo°il postavu podle nßΦrtu malφ°e Josefa Führicha. Byla v∞novßna Klßrov²m ·stavem slepc∙.

Ve sm∞ru od Starom∞stskΘ mosteckΘ v∞₧e na Malou Stranu VPRAVO jsou tyto sochy:

Madona a sv. Bernard - autorem cistercißckΘho sousoÜφ Madony s kleΦφcφm Bernardem z r. 1709 je Mat∞j Vßclav Jäckel. Tento originßl je umφst∞n v Gorlici na VyÜehrad∞. Na most∞ osazena kopie, jejφmi₧ autory jsou M. Vajchr, V. Hlavat², J. a P. Vitvarovi, M. TomÜej, A. ViÜkovskß-Altmanovß a J. Wolf v letech 1978 - 79. Objednavatel p∙vodnφho dφla byl opat Littwerig. Je odsud dob°e vid∞t sochu, kterß mo₧nß p°edstavuje stavitele Juditina mostu (tehdejÜφ zvyk), jejφ₧ jmΘno je

BradßΦ - pat°φ k naÜim nejstarÜφm ve°ejn²m plastikßm. P∙vodn∞ byla na t°etφ klenb∞ Juditina mostu na starom∞stskΘ stran∞, p°i zaklenutφ ramene byla vy≥ata a zazd∞na do nßb°e₧nφ zdi mezi Karlov²m mostem a k°i₧ovnick²m klßÜterem do tΘ₧e v²Üky. Plastika BradßΦe byla prvnφm staroΦesk²m vodoznakem. V∞d∞lo se, kam a₧ voda v m∞st∞ dosßhne, kdy₧ vystoupφ k brad∞, nosu nebo jeho uÜφm.

Madona, sv. Dominik a sv. TomßÜ Akvinsk² - autor Mat∞j Vßclav Jäckel; oba sv∞tci, zakladatelΘ dominikßnskΘho °ßdu, hlavnφho nßstroje inkvizice, p°ijφmajφ od Madony r∙₧enec. Dominikßni sousoÜφ po°φdili. Pod Madonou je zem∞koule v oblacφch a symbolick² pes s pochodnφ v tlam∞ (psi Pßn∞). P∙vodnφ socha umφst∞na v Lapidßriu Nßrodnφho muzea na V²staviÜti, na most∞ osazena kopie V. Bart∙≥ka a S. Hanzla z let 1958 - 61.

Kalvßrie, sv. K°φ₧ - pφskovcovΘ sochy Panny Marie a sv. Jana vytvo°il r. 1861 Emanuel Max; k°φ₧ jako prvnφ ozdoba mostu zde stßval u₧ za Karla IV. Pozd∞ji byl n∞kolikrßt vym∞n∞n. Nyn∞jÜφ bronzov² zlacen² k°φ₧ byl ulit r. 1629 H. Hillingerem. Pr² jej r. 1657 v Drß₧∩anech koupil malφ° Karel èkrΘta. Siln∞ zlacen² nßpis v hebrejÜtin∞ "Svat², svat², svat² je Hospodin zßstup∙" (KadoÜ, KadoÜ, KadoÜ, AdoÜem Cevaot) okolo k°φ₧e byl podle nßpisu na podstavci a podle pov∞sti po°φzen krßlovsk²m tribunßlem r. 1696 z pokuty ₧ida, kter² se posmφval k°φ₧i. Podle ₧idovskΘ roΦenky z r. 1998 nenφ pov∞st pravdivß, odsouzen² se stal ob∞tφ l₧ivΘho udßnφ. Pro ₧idovskΘ obΦany a nßvÜt∞vnφky m∞sta je nßpis nepochopiteln² a urß₧φ jejich nßbo₧enskΘ p°esv∞dΦenφ, proto sem byly 8. 3. 2000 umφst∞ny t°i vysv∞tujφcφ tabulky, jejich₧ autorem je socha° Vlastislav Housa.

Sv. Anna - autorem sochy Mariiny matky je Mat∞j Vßclav Jäckel. P°edstavuje lidskou lßskyplnou tvß° sv∞tice, chovajφcφ Je₧φÜka, jen₧ objφmß zem∞kouli s k°φ₧kem. Jde o sv. Annu samot°etφ, Panna Maria je zde jako dφvka. Socha po°φzena nßkladem hrab∞te Rudolfa z Lisova; originßl je v Gorlici na VyÜehrad∞, na most∞ osazena v r. 1999 kopie, jejφmi₧ autory jsou V. Adamec, M. Pokorn².

Sv. Cyril a Metod∞j - sousoÜφ stojφ na mφst∞ zniΦenΘho Brokofova sousoÜφ Ignßce z Loyoly; autor prof. Karel Dvo°ßk r. 1928 - 1938; sousoÜφ vyjad°uje misijnφ Φinnost v∞rozv∞st∙ a myÜlenku slovanskΘ jednoty. Autor si byl v∞dom skuteΦnosti, ₧e jeho sousoÜφ bude sout∞₧it s dφly rozvinutΘho baroka, a tak zm∞nil p∙vodnφ koncepci a tvorba mu zabrala mnoho Φasu. Dφlo mß ji₧ otisk novΘ doby, ale p°itom respektuje okolnφ plastiky. SousoÜφ po°φzeno nßkladem b²valΘho ministerstva Ükolstvφ a nßrodnφ osv∞ty a osazeno r. 1938.

Sv. Jan K°titel - patron malostransk²ch Üpitßlnφk∙ - johanit∙, autor Josef Max r. 1855; sochu objednal J. N. Gemerich z Neuberku, aby nahradila poÜkozenΘ sousoÜφ Jana Brokofa Krist∙v k°est z r. 1706. Jan K°titel mß u levΘho boku k°φ₧ a muÜli, p°ipomφnajφcφ Krist∙v k°est. Socha se a₧ topornou nehybnostφ odliÜuje od dynamick²ch baroknφch soch. Tento romantick² sm∞r 1. poloviny 19. st. (nazarΘnismus) zd∙raz≥oval sentimentalitu a uhlazenΘ linie, kterΘ m∞ly zv²Üit p∙sobivost nßbo₧ensk²ch motiv∙.

Sv. Norbert, Vßclav a Zikmund - autor Josef Max r. 1853; p∙vodn∞ zde stßvalo sousoÜφ se sv. Norbertem (zakladatelem premonstrßtskΘho °ßdu) z r. 1708 z brokofovskΘ dφlny, pak z r. 1764 z platzerovskΘ dφlny. Nyn∞jÜφ sousoÜφ na novogotickΘm podstavci objednal strahovsk² opat dr. J. Zeidler.

Sv. Jan Nepomuck² - je nejstarÜφ plastikou na most∞. Nßvrh vypracoval arch. Jean Baptiste Mathey, baron M. B. Wunschwitz ji dal ulφt z bronzu podle d°ev∞nΘ sochy Jana Brokofa v Norimberku zvona°em J. W. Heroldtem. D°ev∞n² model vy°ezal Jan Brokof 1682 podle hlin∞nΘ skici vφde≥skΘho socha°e MatyßÜe Rauchmüllera. P°itom se pr² Brokof z luterßna obrßtil na katolickou vφru. Na levΘm reliΘfu podstavce je zpov∞∩ krßlovny Johany, v pop°edφ jejφ man₧el Vßclav IV. se psem, na pravΘm reliΘfu podstavce je NepomuckΘho svr₧enφ do Vltavy, uprost°ed nßpis a bronzov² znak donßtora. Oba reliΘfy se zcela liÜφ od Brokofovy prßce. Kolem hlavy sv∞tce je 5 hv∞zdiΦek, kterΘ se ·dajn∞ objevily nad hladinou, kdy₧ byl Jan Nepomuck² svr₧en do vody. Majφ symbolizovat 5 pφsmen latinskΘho slova "tacet", coz znamenß "mlΦφ". V²Üka sochy 2,5 m, vßha 20 q, cena 7000 zlat²ch. Socha byla odhalena r. 1683. Jan Nepomuck² byl velmi populßrnφ u chud²ch lidφ, jezuitΘ jφm potlaΦovali pamßtku Jana Husa a Äi₧ky. Na zßbradlφ mostu, odkud byl sv∞tec svr₧en do vody, byl upevn∞n nevelk² mosazn² k°φ₧ek, jde o k°φ₧ arcibiskupsk², pon∞vad₧ mß p°es svislΘ rameno dv∞ ramena p°φΦnß. Polo₧φte-li ruku na k°φ₧ tak, aby se ka₧d² prst dot²kal jednΘ z hv∞zd, splnφ se Vßm pr² tajnΘ p°ßnφ. TakΘ reliΘfu na soÜe sv. Jana NepomuckΘho se lidΘ dot²kajφ pro Üt∞stφ.
Tato socha sv. Jana NepomuckΘho se stala zßvazn²m ikonografick²m vzorem, podle nφ₧ pak vzniklo bezpoΦet dalÜφch svat²ch Jan∙ Nepomuck²ch s menÜφmi obm∞nami u nßs i v zahraniΦφ.

Sv. Antonφn Padußnsk² - socha kazatele s Je₧φÜkem a liliφ; autor Jan Old°ich Mayer r. 1707. Socha po°φzena nßkladem rady nejvyÜÜφho purkrabstvφ K. M. Witthauera.

Bruncvφk - mimo °adu na mostnφm pilφ°i ve vod∞ stojφ socha z r. 1884, autor Ludvφk èimek; socha p°ipomφnß starß m∞stskß prßva - obchodnφ, celnφ a soudnφ pravomoci m∞sta. Mnozφ poklßdali sochu za rytφ°e Rolanda, pozd∞ji za Bruncvφka. Pov∞st dokonce pravφ, ₧e na most∞ je zakopßn Bruncvφk∙v meΦ. P∙vodnφ socha zniΦenß èvΘdy r. 1648 byla vytvo°ena podle modelu ze slonoviny, 68 cm vysokΘho, zhotovenΘho v 1. polovin∞ 17. st. pro rudolfinskΘ sbφrky. èimek jako nßhradu vytvo°il tuto sochu mladΘho rytφ°e se vztyΦen²m meΦem.

Sv. Juda TadeßÜ - autor Jan Old°ich Mayer z r. 1708; sv∞tec dr₧φ evangelium a kyj, kter²m ho zabili pohanΘ. Sochu objednal Fr. Sezima rytφ° Mitrovsk².

Sv. Augustin - cφrkevnφ uΦitel; autor Jan Bed°ich Kohl r. 1708; sv∞tec dr₧φcφ ho°φcφ srdce Ülape po kacφ°sk²ch knihßch. Na soklu znak donßtor∙ - augustinißn∙. Originßl sochy je dnes umφst∞n v Gorlici na VyÜehrad∞, na most∞ osazena kopie z r. 1971, jejφmi₧ autory jsou J. DuÜek, O. Velφnsk², A. Sopr a J. Hampl.

Sv. Kajetßn - autor Ferdinand Maxmilißn Brokof r. 1709; sv. Kajetßn s typick²mi baroknφmi ozdobami and∞lφΦky a oblßΦky, za sochou vysok² trojhran, kter² symbolizuje sv. Trojici. Sochu po°φdil b²val² konvent kajetßn∙ (theatin∙) v Praze za 775 zlat²ch.

Sv. Filip Benicius - generßl °ßdu servit∙; autorem je salzbursk² socha° Michal Bernard Mandel r. 1714; sv. Filip je zobrazen s k°φ₧em, ratolestφ a knihou v levici, za pravou nohou mu le₧φ pape₧skß tißra, kterß doklßdß, ₧e odmφtl r. 1268 svou volbu pape₧em. Socha z bφlΘho kamene byla dokonΦena po um∞lcov∞ smrti a po°φzena nßkladem servit∙ v Praze.

Sv. Vφt - autor Ferdinand Maxmilißn Brokof r. 1714, mo₧nß vÜak vytvo°il jen model a vlastnφm autorem je n∞kdo z jeho dφlny. Sv. Vφt v od∞vu °φmskΘho legionß°e stojφ na skßle se lvy, kte°φ ho pr² zabili. Lvi ze sousoÜφ jsou vÜak docela p°itulnφ a hravφ. SousoÜφ objednal vyÜehradsk² d∞kan M. V. Macht z Löwenmachtu

Sv. Salvßtor, Kosma a Damißn - autor Jan Old°ich Mayer r. 1709; Kosma i Damißn byli patrony lΘka°∙: nßpis pravφ, ₧e Kosma je Hipokratem mezi sv∞tci a Damißn je GalΘnem nebes. Na sob∞ majφ talßry a na hlav∞ birety univerzitnφch mistr∙, dr₧φ nßdoby s lΘky a muΦednickΘ palmy. Uprost°ed je Kristus - lΘΦitel sv∞ta. SousoÜφ je po°φzeno nßkladem lΘka°skΘ fakulty.

_____________Karl∙v most - konec______________

Karel IV. - K°i₧ovnickΘ nßm∞stφ; v²znamn² novogotick² pamßtnφk ve st°ednφ Evrop∞ podle modelu ArnoÜta Hänhela ( drß₧∩ansk² socha°) zhotovila dφlna v Norimberku roku 1848 k 500. v²roΦφ zalo₧enφ Karlovy univerzity. Pomnφk byl z°φzen nßkladem univerzity a sbφrkami. Socha Karla IV. je v nad₧ivotnφ velikosti. Jednou rukou se opφrß o meΦ, v druhΘ dr₧φ zaklßdacφ bulu pra₧skΘ univerzity.
Na podstavci skoro 4 m vysokΘm jsou alegorie Φty° fakult a na nßro₧φch Φty°i postavy v²znamn²ch osobnostφ Karlovy doby: ArnoÜt z Pardubic, Jan OΦko z VlaÜimi, BeneÜ z Kolovrat a MatyßÜ z Arrasu. Pomnφk byl postaven na nov∞ upravenΘm prostoru po odstran∞nφ vojenskΘ strß₧nice a p°emφst∞nφ viniΦnφho sloupu.

Karel IV. - Karolinum, aula, autor Karel Pokorn² z r. 1947

ViniΦnφ sloup se sochou sv. Vßclava - K°i₧ovnickΘ nßm∞stφ; dφlo vzniklo r. 1676 v dφln∞ Jana Ji°φho Bendla pro ·°ad hor viniΦn²ch, kter² v letech 1358 - 1783 sφdlil na K°i₧ovnickΘm nßm∞stφ. Sloup stßval p°i cest∞ k mosteckΘ v∞₧i u strß₧nφho domku. Po zbo°enφ domku byl sloup p°emφst∞n p°φmo ke chrßmu, aby nep°ekß₧el zvyÜujφcφmu se provozu. Pφskovcov² sloup je obtoΦen rΘvou s hrozny. Sv. Vßclav je zde jako patron vina°∙, pr² sßm lisoval meÜnφ vφno. Kolem sloupu se dochovaly zbytky dla₧by z Juditina mostu z 12. st.

Hold Φesk²ch stav∙ - Smetanovo nßb°e₧φ v parΦφku; novogotickou architekturu navrhl Josef Ond°ej Kranner, kamenickΘ prßce provedl Karel Svoboda, autor socha°skΘ v²zdoby je Josef Max a Josef Kamil Böhm. Dφlo vzniklo 1844 - 1846. Ve svΘ dob∞ to byl nejv∞tÜφ pra₧sk² pomnφk, v²Üka 22 m. Jeho smyslem bylo oslavit habsburskou vlßdu.
Podstavcem pomnφku je kaÜna, pomnφk je vyzdoben 25 figurßlnφmi alegoriemi a 17 sochami (vysok²mi 170 cm), kterΘ p°edstavujφ charakteristickß zam∞stnßnφ tehdejÜφch 16 kraj∙ zem∞, sedmnßctß je postava sedφcφ Φelem k °ece, kterß p°edstavuje Prahu. Nad nimi je 8 alegorick²ch soch o v²Üce 140 cm s nßm∞ty orby, hornictvφ, obchodu, pr∙myslu, um∞nφ, v∞dy, mφru a hojnosti. Uvnit° pomnφku stßvala jezdeckß socha FrantiÜka I., dφlo Josefa Maxe, kterß byla po zφskßnφ samostatnosti r. 1918 odstran∞na. Je vystavena v lapidariu.

Bed°ich Smetana - na konci NovotnΘho lßvky p°ed Muzeem Bed°icha Smetany byl 4. Φervna 1984 u p°φle₧itosti oslav stΘho v²roΦφ ·mrtφ odhalen pomnφk slavnΘho skladatele, jeho₧ autorem je prof. Josef Malejovsk² a arch. Bed°ich Hanßk. Bronzovou plastiku vysokou 235 cm a vß₧φcφ asi tunu odlil Zßvod um∞leckΘ kovov²roby v HoleÜovicφch. Sbor pro postavenφ pomnφku znßmΘmu ΦeskΘmu skladateli byl ustaven ji₧ v r. 1909, diskuse a spory o jeho umφst∞nφ vÜak trvaly cel²ch 75 let.

Josef Stepling - Klementinum, II. nßdvo°φ, autor Ignßc FrantiÜek Platzer vytvo°il tuto pφskovcovou klasicistnφ sochu v r. 1778 podle nßvrhu malφ°e Jana Jakuba Quirina Jahna. Pamßtnφk vystav∞n z podn∞tu Marie Terezie, aby p°ipomφnal v∞deckΘ prßce jezuitskΘho profesora Steplinga, kter² sestavil a vybavil hv∞zdßrenskou v∞₧ Klementina.

Pra₧sk² student - Klementinum, I. nßdvo°φ, pφskovcovß socha je od Josefa Maxe (1804 - 1855) z r. 1848. Vytvo°il ji na oslavu hrdinstvφ pra₧sk²ch student∙ p°i obran∞ Prahy p°ed èvΘdy v r. 1648

Jan Nepomuck² jako almu₧nφk - èirokß ul. p°i kostele sv. Ducha, Ferdinand Maxmilißn Brokof (1688 - 1731) ji vytvo°il v r. 1727. Pat°φ k vrcholnΘmu ΦeskΘmu baroku. P°edstavuje Jana NepomuckΘho s kleΦφcφm ₧ebrßkem na soklu s reliΘfy MuΦednictvφ, Nalezenφ a Poh°benφ t∞la sv∞tce. Socha p∙vodn∞ stßla p°ed kostelem sv. K°φ₧e V∞tÜφho.

Moj₧φÜ - Pa°φ₧skß t°φda, poblφ₧ StaronovΘ synagogy; bronzovß socha autora FrantiÜka Bφlka (1872 - 1941) je z r. 1905. Postava kleΦφcφho mu₧e v nad₧ivotnφ velikosti, kter² zapisuje na svitek jmΘno ADAM jako symbol lidstva, za n∞j₧ nese odpov∞dnost a pro n∞j₧ hledß zaslφbenou zemi. Byla sem umφst∞na v r. 1937, za okupace byla roztavena a v roce 1946 byla znovu odlita dφky tomu, ₧e panφ Bφlkovß vlastnila originßlnφ sßdrov² model. Na mφsto byla vrßcena roku 1947.

Rabφn Löw Ben Bezalel (Rabi) a Äelezn² mu₧ - Novß radnice, MarißnskΘ nßm., autor Ladislav èaloun vytvo°il plastiky v letech 1908 - 1910. P°edstavujφ Rabφna Löwa s alegorickou ₧enskou postavou a mu₧e v brn∞nφ. Jsou osazeny v rozφch budovy NovΘ radnice.

Golem - v ul. U StarΘ Ükoly na dvorku ÄidovskΘho muzea stojφ tΘm∞° 500 kg vß₧φcφ bronzovß abstraktnφ plastika, kterß zpodob≥uje Golema, stvo°enΘho podle pra₧skΘ ₧idovskΘ pov∞sti rabφnem Löwem-Jehudou ben Bezalelem k ochran∞ ghetta. Autorkou je americkß socha°ka ΦeskΘho p∙vodu Pearl Amsel, vytvo°ila podobu v letech 1985 - 87 a jejφ syn Harold Amsel ji ÄidovskΘmu muzeu v∞noval na pamßtku svΘ matky.

Novß radnice, MarißnskΘ nßm. - Na pr∙Φelφ jsou alegorickΘ skupiny Revize a ┌Φetnictvφ od Stanislava Suchardy a skupiny Skromnost, UÜlechtilost, Sφla a Vytrvalost (na balkon∞ a na °φmse nalevo) od Josefa Ma°atky.

Terezka - MarißnskΘ nßm.; ve zdi zahrßdky Clam-Gallasova palßce pod nikou je kaÜna s alegoriφ Vltavy, socha sedφcφ ₧eny, kterß p°idr₧uje dv∞ nßdoby na vodu. Z jednΘ vytΘkß symbolick² proud vody s p∞ti hv∞zdiΦkami, atributem sv. Jana NepomuckΘho, kter² naÜel muΦednickou smrt ve vodßch °eky Vltavy. Z druhΘ nßdoby vytΘkß do kaÜny skuteΦn² pramφnek, kter² symbolizuje Vltavu. Vytvo°il ji Vßclav Prachner r. 1812 podle kresebnΘ p°edlohy prvnφho °editele pra₧skΘ malφ°skΘ akademie Josefa Berglera , kterΘmu byla prßce zadßna po p°edlo₧enφ modelu. Terezka se jφ °φkß snad podle jmΘna n∞kterΘho z d∞vΦat, chodφcφch pro vodu. Socha byla mnohokrßt poniΦena, proto musela b²t v r. 1953 zhotovena kopie z jemnΘho b∞lavΘho pφskovce s r∙₧ov²m ₧ilkovßnφm. Opraven² originßl je ve sbφrce Nßrodnφ galerie. Pov∞st vyprßvφ, ₧e podivφnsk² d∙chodce, b²val² rytmistr, bydlφcφ na nßm∞stφ, hled∞l dlouhΘ hodiny z okna na sochu a zamiloval se do nφ. Pr² jφ odkßzal n∞kolik tisφc zlat²ch. Poz∙stalφ vÜak pr² dosßhli zma°enφ platnosti zßv∞ti.

Josef Mßnes - Mßnes∙v most; za Domem um∞lc∙ v parΦφku p°ed Mßnesov²m mostem je pomnφk Josefa Mßnesa od Bohumila Kafky (1878 - 1942) z roku 1930. Architektonickß ·prava od arch. Josefa HavlφΦka. Z celkem p∞ti sout∞₧φ na pomnφk byl akceptovßn a₧ nßvrh Bohumila Kafky v poslednφ sout∞₧i v r. 1929. Realizaci pomnφku zabrßnila hospodß°skß krize a potΘ 2. sv∞tovß vßlka, tak₧e byl slavnostn∞ odhalen a₧ v r. 1951. Autor se odhalenφ pomnφku nedoΦkal.

Antonφn Dvo°ßk - na nßm. Jana Palacha p°ed Domem um∞lc∙ byla odhalena Dvo°ßkova socha 4. 6. 2000, na zßv∞r znßmΘho festivalu Pra₧skΘ jaro. Ji₧ v r. 1949 rozhodl tehdejÜφ pra₧sk² magistrßt, ₧e socha bude stßt v parΦφku u Rudolfina a zadal jejφ zhotovenφ socha°i Josefu Wagnerovi a arch. Pavlu Smetanovi. Josef Wagner zem°el v r. 1957 t∞sn∞ p°ed jejφm dokonΦenφm. TehdejÜφ ministr kultury Zden∞k Nejedl² v r. 1951 vÜak rozhodl, ₧e na tomto mφst∞ bude stßt socha malφ°e Josefa Mßnesa. Nejedl² pr² projevoval nechu¥ k Dvo°ßkovi, proto₧e byl jako mlad² odmφtnut Dvo°ßkovou dcerou Otylkou, kterß dala p°ednost skladateli Josefu Sukovi. V uplynul²ch letech n∞kolikrßt znovu zaΦalo jednßnφ o umφst∞nφ Dvo°ßkova pomnφku, v r. 1991 byl dokonce na Klßrov∞ polo₧en zßkladnφ kßmen a stojφ tam dodnes. T°φmetrovß Dvo°ßkova socha Josefa Wagnera otce a Jana Wagnera syna m∞la b²t na Klßrov∞ skuteΦn∞ odhalena, ale na popud houslisty Josefa Suka nakonec slφbil primßtor umφstit ji na schodiÜt∞ Rudolfina, kde Dvo°ßk °φdil prvnφ koncert ╚eskΘ filharmonie, kde se konaly premiΘry jeho skladeb a kde uΦil na mistrovskΘ Ükola konzervato°e. To vÜak vyvolalo bou°i odporu odbornΘ ve°ejnosti, tak₧e nakonec byla umφst∞na provizorn∞ na trßvnφk p°ed Rudolfinum. V rßmci celkovΘ ·pravy nßm∞stφ Jana Palacha bude definitivn∞ rozhodnuto o jejφm umφst∞nφ.

Josef Jungmann - Jungmannovo nßm∞stφ; bronzov² pomnφk je dφlem socha°e Ludvφka èimka a architekta Ant. Barvitia podle koncepce Vßclava LevΘho. Sokl je z r∙znobarevnΘ ₧uly a syenitu, celkovß v²Üka pomnφku je 7 m. Zßkladnφ kßmen poklepal v r. 1873 Frant. Palack² ke 100. v²roΦφ Jungmannova narozenφ, kter² ₧il nedaleko odtud v dneÜnφ Jungmannov∞ ulici. Odhalenφ pomnφku v r.1878 bylo spojeno s v²znamnou nßrodnφ manifestacφ. Pomnφk uΦence byl zbudovßn nßkladem spolku Svatobor (p∙vodnφ zßm∞r zbudovßnφ pomnφku po smrti Jungmanna 1847 nebyl vzhledem k politickΘ situaci realizovßn).

PomnφΦek 17. listopadu - Nßrodnφ t°φda, Ka≥k∙v d∙m - podloubφ u MikulandskΘ ul.; bronzovΘ dlan∞ s prsty zvednut²mi do pφsmene V, kterΘ se vzpφnajφ z plochΘ kovovΘ desky, p°ipomφnajφ odvahu a odhodlßnφ ·Φastnφk∙ udßlosti, kterß se zde odehrßla 17. listopadu 1989 a kterß odstartovala novou Θru naÜφ nekomunistickΘ historie. Autory jsou Miroslav Krßtk² a Otakar P°φhoda. Je to mφsto, kterΘ lidΘ ka₧doroΦn∞ ve v²roΦnφ den pokr²vajφ kv∞ty a kde zapalujφ na pamßtku svφΦky.

Josef Hlßvka - socha v²znamnΘho ΦeskΘho architekta a mecenßÜe (1831 - 1908) je umφst∞na na nßdvo°φ Hlßvkov²ch nadaΦnφch dom∙ v pr∙chodu mezi VodiΦkovou a Jungmannovou ulicφ. Hlßvka zalo₧il ╚eskou akademii pro v∞dy, slovesnost a um∞nφ (1890), studentskΘ koleje pro nadanΘ, ale nemajetnΘ studenty, Nßrodohospodß°sk² ·stav a pßr let p°ed svou smrtφ i Nadßnφ Josefa, Marie a Zde≥ky Hlßvkov²ch, kterΘ kupodivu p°e₧ilo i komunistickou Θru. Bronzovß socha v mφrn∞ nad₧ivotnφ velikosti p°edstavuje d∙stojnΘho starΘho pßna s mohutn²m plnovousem. Je odlita Petrem Dvo°ßkem podle p∙vodnφho sßdrovΘho modelu, kter² zhotovil socha° Josef Ma°atka v r. 1914 a kterß m∞la p∙vodn∞ stßt na p°edpolφ Hlßvkova mostu. Na podstavci podle arch. Vßclava AdamovskΘho je Hlßvk∙v podpis. Ma°atka vytvo°il sochu jako v²raz dφk∙ za finanΦnφ podporu sv²ch studiφ v Pa°φ₧i, kde se sp°ßtelil se socha°em Augustem Rodinem, o jeho₧ slavnou pra₧skou v²stavu se v r. 1902 zaslou₧il. Slavnostnφ odhalenφ Hlßvkovy sochy se konalo 1. Φervence 1994. DalÜφ Hlßvkovu sochu v∞novala Nadace Josefa, Marie a Zde≥ky Hlßvkov²ch II. gynekologicko-porodnickΘ klinice 1. lΘka°skΘ fakulty Karlovy univerzity. Sßdrov² model s bronzovou patinou od Josefa Ma°atky byl slavnostn∞ odhalen 3. Φervence 1997 v kapli sv. K°φ₧e b²valΘ ZemskΘ porodnice U Apolinß°e, kterou Hlßvka mimo jinΘ projektoval i se svou stavebnφ firmou postavil.

Wimmerova kaÜna - Uheln² trh; klasicistnφ plastika uprost°ed ΦtvercovΘ pφskovcovΘ nßdr₧e z r. 1797 je dφlem FrantiÜka Xavera Lederera. P°edstavuje hocha, kter² podßvß sedφcφ dφvce hrozen. St°edov² sloupek kaÜny p°edstavuje kmen palmy, kolem n∞ho₧ se vine vinnß rΘva. Kmen je ukonΦen labutφ se vztyΦenou hlavou, chrlφcφ vodu. KaÜnu objednal pra₧sk² mecenßÜ baron Jakub Wimmer a v∞noval ji m∞stu k v²zdob∞ dneÜnφ Nßrodnφ t°φdy. Na nßdr₧i je nßpis: RodnΘmu m∞stu od spoluobΦana J. W. Z nßro₧φ Nßrodnφ t°φdy a Jungmannovy ulice byla p°emφst∞na do JeruzalΘmskΘ ul., r. 1680 na BetlΘmskΘ nßm. V r. 1882 bylo na°φzeno odstranit kaÜny, a tak byla mßlem zniΦena. Zachrßnila ji p°φmluva Vojty Nßprstka. R. 1895 se st∞hovala do dneÜnφch VrchlickΘho sad∙ u Hlavnφho nßdra₧φ, od r. 1951 je na UhelnΘm trhu. V r. 1974 ji zniΦili vandalovΘ, tak₧e zbylo jen torzo. Podle slepen²ch Φßstφ originßlu pak byla vytvop°ena kopie, kterß byla na kaÜnu znovu nainstalovßna r. 1979. V srpnu 1989 byla rozebrßna kv∙li pracem na kolektoru. 30. 9. 1998 byla znovu slavnostn∞ osazena, okolnφ plocha p°edlß₧d∞na a osßzena lipami.

Julius Zeyer - Chotkovy sady; pomnφk vytvo°il Zeyer∙v p°φtel Josef Maudr v r. 1913 z mramoru a pφskovce. Je to um∞lß jeskyn∞ s postavami Zeyerov²ch d∞l, nad jeskynφ reliΘf s portrΘtem bßsnφka. Na zadnφ stran∞ um∞lΘ jeskyn∞ je deska s p°ehledem Zeyerov²ch d∞l.

Pomona - nedaleko Zeyerova pomnφku v Chotkov²ch sadech stojφ bronzovß plastika dφvky s jablkem, autor B°etislav Benda, r. 1957. Socha zde byla osazena v r. 1960.

╚esk² lev - Chotkova silnice; v ostrΘm ohybu silnice proti Jelenφmu p°φkopu je socha lva od Josefa Maxe z let 1848 - 49, kterß sem byla p°enesena poΦßtkem 60. let z b²val²ch èvermov²ch sad∙ Na Po°φΦφ - p∙vodn∞ z Po°φΦskΘ brßny (dnes jsou èvermovy sady zruÜeny).

Komensk² se louΦφ s vlastφ - Bφlkova vila, zahrada proti Chotkov²m sad∙m. Autorem pomnφku z r. 1926 je FrantiÜek Bφlek.

Karel Hynek Mßcha - Pet°φnskΘ sady v parku na Nebozφzku; socha° Josef Vßclav Myslbek a architekt Antonφn BalÜßnek vytvo°ili v roce 1910 - 12 pomnφk Karla Hynka Mßchy, kter² se narodil nedaleko v dom∞ U bφlΘho orla na ┌jezd∞. Jedna z nejpopulßrn∞jÜφch pra₧sk²ch soch je symbolem v∞ΦnΘho mlßdφ a lßsky, o co₧ se zaslou₧ila autorova slavnß bßse≥ Mßj. Bßsnφk stojφ s pravou rukou lehce op°enou o zφdku, na kterΘ le₧φ otev°en² seÜit, v levΘ dr₧φ kytici Üe°φku. Podstavec je z leÜt∞nΘ ₧uly.

Milan Rastislav ètefßnik - Pet°φnskΘ sady, p°ed hv∞zdßrnou na Pet°φn∞; dvouap∙lmetrovou bronzovou sochu astronoma, politika a slovenskΘho generßla, kter² se v²znamnou m∞rou zaslou₧il o zalo₧enφ ΦeskoslovenskΘho stßtu, vytvo°il Bohumil Kafka. Socha stßla za prvnφ republiky u Bratislavy a byla zniΦena v dob∞ existence slovenskΘho stßtu za 2. sv. vßlky. Model pomnφku byl v majetku Nßrodnφ galerie a byl mnoho let v depozitß°i na hrad∞ Pecka. Slavnostnφ odhalenφ pomnφku po°ßdala 30. srpna 1994 pra₧skß Nadace M. R. ètefßnika, Nßrodnφ galerie a ètefßnikova hv∞zdßrna. Umφst∞nφ pomnφku u hv∞zdßrny na Pet°φn∞ bylo dßno tφm, ₧e ji₧ za prvnφ republiky hv∞zdßrna nesla jeho jmΘno.

Polibek - Pet°φnskΘ sady, socha Josefa Ma°atky z r. 1921 je umφst∞na nedaleko hornφ stanice lanovΘ drßhy. KleΦφcφ ₧ensk² akt objφmß a lφbß sklßn∞jφcφ se akt mu₧e na soklu od Jana Kot∞ry.

Vφt∞zslav Novßk - Pet°φnskΘ sady u vyhlφdkovΘ cesty v blφzkosti lanovky; autorem t°φmetrovΘho bronzovΘho pomnφku hudebnφho skladatele, stojφcφho na bφlΘm mramorovΘm soklu, z r. 1950 je socha° Jan Kodet, architektem Josef GoΦßr.

Jan Neruda - Pet°φnskΘ sady; za lanovou drahou v Seminß°skΘ zahrad∞ stojφ pomnφk spisovatele, jeho₧ autorem je socha° Jan Simota, architektem Karel Lapka. Byl odhalen 22. °φjna 1970 a bßsnφk hledφ na svou milovanou Malou Stranu. P∙vodn∞ stßl Nerud∙v pomnφk, dφlo prof. Karla Dvo°ßka z r. 1934, na ┌jezd∞ v mφstech, kde se bßsnφk narodil, kde stßvala do r. 1932 vojenskß kasßrna, v nich₧ m∞l jeho otec kant²nu. Dvo°ßk∙v pomnφk byl pozd∞ji p°emφst∞n do Nßrodnφho muzea.

Ferdinand Laub - Pet°φnskΘ sady; pomnφk ΦeskΘho houslovΘho virtuosa z r. 1913 je od Vojt∞cha Sapφka. Sedφcφ postava s houslemi na masφvnφm soklu z pφskovce sem byla v r. 1950 p°enesena z K°ivoklßtu.

Fontßna s hrajφcφmi si chlapci - v Seminß°skΘ zahrad∞ je bronzovß fontßna se sochami dvou chlapeck²ch akt∙ z doby po r. 1938 od Karla Dvo°ßka.

Dekorativnφ vßza - Seminß°skß zahrada, novobaroknφ vßza s dv∞ma putti, bohat∞ barokn∞ zdobenß, byla vytvo°ena pro Krßlovsk² pavilon na ZemskΘ jubilejnφ v²stav∞, autor Celda KlouΦek.

Vojt∞ch Nßprstek - Pet°φnskΘ sady; u HladovΘ zdi nad restauracφ Nebozφzek byl ji₧ v r. 1896 postaven u p°φle₧itosti nedo₧it²ch sedmdesßtin ΦeskΘho vlastence a mecenßÜe Vojty Nßprstka pomnφk ze ₧uly a mramoru v podob∞ stolu se secesnφmi ornamenty s textem: "Na pamßtku pohoÜt∞nφ, je₧ poskytoval Vojta Nßprstek v letech 1865 - 1883 mlßde₧i Ükol pra₧sk²ch". Pomnφk podle nßvrhu Josefa Fanty byl postaven na podn∞t AmerickΘho klubu Φesk²ch dam, kter² p∙sobil v dom∞ U Halßnk∙, zejmΘna Äofie PodlipskΘ.

Jaroslav Vrchlick² - Pet°φnskΘ sady; v zahrad∞ LobkovickΘho palßce stojφ pomnφk bßsnφka v nad₧ivotnφ velikosti, sedφcφho s knihou v ruce, s dv∞ma ok°φdlen²mi gΘnii u nohou. Autory pomnφku jsou socha°i Josef a Antonφn Wagnerovi a arch. Jan Sokol, vznikl v r. 1960.

Bo₧ena N∞mcovß - Slovansk² ostrov; bronzov² pomnφk spisovatelky na ₧ulovΘm soklu byl odhalen r. 1955. Pat°φ k nejv²znamn∞jÜφm pracem Karla PokornΘho, kter² jej vytvß°el a stßle zdokonaloval v letech 1941 - 1952. P∙vodnφ sout∞₧ na pomnφk Bo₧eny N∞mcovΘ vyhrßl malφ° a socha° prof. Jakub Obrovsk². Po jeho smrti byl ·kol zadßn K. PokornΘmu. Sßdrov² model prßce ObrovskΘho je v Pamßtnφku nßrodnφho pφsemnictvφ.

Souzvuk (╚eskß pφse≥, Dudßk) - Slovansk² ostrov. Poblφ₧ budovy Äofφna je umφst∞na bronzovß socha z r. 1927, kterou vytvo°il Ladislav èaloun. Byla sem umφst∞na v roce autorovy smrti 1946. Zobrazuje krßΦejφcφho ΦeskΘho dudßka, proto b²vß rovn∞₧ naz²vßna Dudßk nebo ╚eskß pφse≥.

Kubistick² kandelßbr - Jungmannovo nßm∞stφ u postrannφ brßny do kostela P. Marie Sn∞₧nΘ; sloup pouliΦnφho osv∞tlenφ s lucernou z um∞lΘho kamene, ojedin∞lΘ dφlo ΦeskΘho kubismu, byl postaven podle nßvrhu arch. Emila KrßlφΦka nßkladem majitele domu Φp. 775-II jako souΦßst ·pravy prostoru.

Sbrat°enφ - VrchlickΘho sady; bronzovß skupina Sbrat°enφ, dφlo Karla PokornΘho z r. 1947, stßvala p°ed vchodem do Hlavnφho nßdra₧φ. V dob∞ budovßnφ metra byla zap∙jΦena do budovy b²valΘho Federßlnφho shromß₧d∞nφ. Pomnφk je dnes umφst∞n p°i hlavnφ cest∞ ve VrchlickΘho sadech u Bolzanovy ulice. Jde o kultovnφ sochu povßleΦnΘho obdobφ, kterß chßpßna jako symbol p°ßtelstvφ se Sov∞tsk²m svazem nebyla vφtßna. Z∙stßvß vÜak symbolem historickΘ skuteΦnosti osvobozenφ zem∞ Rudou armßdou. P∙vodn∞ sochu objednal po nßvratu z koncentraΦnφho tßbora obΦan ╚eskΘ T°ebovΘ pro svΘ m∞sto, kde stojφ originßl, zatφmco pra₧skß socha je kopiφ.

Nov² v∞k - p°ed novou budovou b²valΘho Federßlnφho shromß₧d∞nφ stojφ kopie bronzovΘho sousoÜφ Vincence MakovskΘho z r. 1958. Na obou stranßch symbolu slunce je postava mu₧e s plßny budoucφch staveb a ₧eny s plody a kv∞ty v nad₧ivotnφ velikosti na ₧ulovΘm podstavci. Originßl byl p∙vodn∞ po°φzen pro Φeskoslovenskou expozici sv∞tovΘ v²stavy Expo 58 v Bruselu, pozd∞ji byl umφst∞n p°ed brn∞nsk²m v²staviÜt∞m.

╚eÜtφ muzikanti (n∞kdy se uvßdφ Pra₧skΘ jaro) - Senovß₧nΘ nßm∞stφ, autorka socha°ka ΦeskΘho p∙vodu Anna Chromy. ╚ty°i vφce ne₧ dvoumetrovΘ kolorovanΘ bronzovΘ sochy. Nedaleko kaÜny bude umφst∞na pßtß socha TaneΦnφka. KaÜnu navrhl ak. socha° Jan Wagner, podstavec je z ho°ickΘho pφskovce.

Praha 2

Benedikt Roezl - Karlovo nßm∞stφ; pomnφk proslulΘho zahradnφka, cestovatele a tv∙rce ΦeskΘho botanickΘho nßzvoslovφ je umφst∞n v ji₧nφ Φßsti nßm∞stφ nedaleko "Faustova domu", auto°i Gustav Zoula, ╚en∞k Vosmφk 1898, architektura Edvard Sochor. B. Roezl je na pomnφku znßzorn∞n s orchidejφ v ruce, za nφm sedφcφ postava.

Jan Evangelista Purkyn∞ - Karlovo nßm.; pomnφk slavnΘho ΦeskΘho biologa je umφst∞n p°ed pr∙Φelφm jezuitskΘho konventu sv. Ignßce, auto°i Oskar Kozßk a Vladimφr ètrunc. Bronzov² pomnφk na ₧ulovΘm soklu byl odhalen 1961.

EliÜka Krßsnohorskß - Karlovo nßm.; pomnφk spisovatelky z roku 1913 je proti budov∞ techniky, autorka Karla VobiÜovß - Äßkovß. P°ipomφnß nedalekou budovu b²v. ÄenskΘho v²robnφho spolku ΦeskΘho zalo₧enΘho 1871 E. Krßsnohorskou.

Karolina Sv∞tlß - Karlovo nßm. proti pomnφku KrßsnohorskΘ na druhΘ stran∞ Resslovy ulice. Bustu spisovatelky vytvo°il v r. 1919 Gustav Zoula a architekt Josef Fanta. Spisovatelka ₧ila nedaleko na rohu Karlova nßm∞stφ a JeΦnΘ ulice v dom∞ U kamennΘho stolu.

Vφt∞zslav Hßlek - Karlovo nßm.; novorenesanΦnφ pomnφk bßsnφka Vφt∞zslava Hßlka je v prvnφ Φßsti nßm∞stφ p°ed Novom∞stskou radnicφ. Autor Bohuslav Schnirch ho vytvo°il v letech 1880 - 1881, o zbudovßnφ pomnφku se zaslou₧ila Um∞leckß beseda. Bronzovß bßsnφkova busta je umφst∞na na vrcholu pφskovcovΘ kaple s nikou a kaÜnou. Po stranßch jsou kamennß odpoΦivadla se sfingami.

Sv. Josef a morov² sloup - Karlovo nßm. p°ed Novom∞stskou radnicφ nad kaÜnou; morov² sloup se sochou sv. Josefa je dφlo baroknφho socha°e a °ezbß°e Mat∞je Vßclava Jäckla z let 1697 - 98. Uprost°ed vodnφ nßdr₧ky stojφ svazkov² sloup na podstavci se Φty°mi hlavami lv∙, chrlφcφmi vodu. Na hlavici sloupu jsou Φty°i znaky. Na hornφm nßstavci je sousoÜφ sv. Josefa s Je₧φÜkem a se Φty°mi andφlky. Pφsmeno L na prsou orla znamenß, ₧e sloup byl postaven za cφsa°e Leopolda I. Nad orlem je novom∞stsk² znak.

Jan Äelivsk² - vedle portßlu Novom∞stskΘ radnice stßval bronzov² pomnφk Jana ÄelivskΘho z r. 1952, dφlo Jaroslavy LukeÜovΘ. Pomnφk zde byl umφst∞n v r. 1960, po oprav∞ radnice ji₧ nebyl osazen.

Karel IV. - p°ed kostelem Panny Marie na Karlov∞ je pφskovcovß stojφcφ postava cφsa°e od Josefa Maxe z r. 1837, kterß sem byla p°enesena ze StarΘho M∞sta z Neureitterova domu Φp. 183.

Sv. Vßclav - VyÜehrad; autor jezdeckΘ sochy je Jan Ji°φ Bendl (1678-80), empφrov² podstavec vytvo°il Josef Kranner v r. 1827.
Socha p∙vodn∞ zdobila kaÜnu ve st°edu VßclavskΘho nßm∞stφ (tehdy Ko≥skΘho trhu) nedaleko Jind°iÜskΘ ulice. Socha poklßdßna v 19. stol. za mßlo reprezentativnφ, proto r. 1879 byla p°emφst∞na na VyÜehrad (v 50. letech 20. stol. nahrazena kopiφ, originßl je v socha°skΘ sbφrce Galerie hl. m. Prahy). V roce 1848 slou₧il u tΘto sochy na Ko≥skΘm trhu kn∞z Jan Arnold mÜi, kterß vy·stila v pochod lidu pra₧sk²mi ulicemi. Nßsledovalo st°etnutφ s vojskem v CeletnΘ ulici - poΦßtek tzv. svatoduÜnφch bou°φ.

Lumφr a Pφse≥, Ctirad a èßrka, Zßboj a Slavoj, P°emysl a LibuÜe - VyÜehradskΘ sady; jde o monumentßlnφ sousoÜφ Josefa Vßclava Myslbeka, vytvo°enΘ p∙vodn∞ pro PalackΘho most a obsahov∞ navazujφcφ na Mßnesovo dφlo. Myslbek vytvo°il sousoÜφ do roku 1895 potΘ, co zφskal v r. 1881 prvnφ cenu v sout∞₧i. Pφskovcovß sousoÜφ byla 14. 2. 1945 za nßletu poÜkozena. T°i z nich byla potom p°emφst∞na z mostu na VyÜehrad na rozsßhl² travnat² parter. Kopie ΦtvrtΘho nejvφce poÜkozenΘho P°emysla a LibuÜe byla vysekßna a osazena na VyÜehrad∞ koncem 70. let. VÜechna sousoÜφ svou monumentßlnφ formou, p°esv∞dΦivostφ v²razu a dynamiΦnostφ vyjad°ujφ tu₧by a ideje doby, kdy vznikala.
Lumφr a pφse≥ - sousoÜφ z r. 1988 stßvalo na novom∞stskΘ stran∞ mostu PalackΘho. Lumφr nadÜen∞ zpφvß a hraje, n∞mß Pφse≥ zdobφ varyto - pomysln² staroΦesk² strunn² nßstroj.
Ctirad a èßrka - sousoÜφ vysokΘ 4,3 m z r. 1895 stßvalo na smφchovskΘ stran∞ mostu PalackΘho. P°edstavuje milostnΘ okouzlenφ v lesnφm tichu. Jen krßkajφcφ havran je p°edzv∞stφ Ctiradovy smrti. Je pova₧ovßno za um∞lecky nejp∙sobiv∞jÜφ.
Zßboj a Slavoj - sousoÜφ bylo p∙vodn∞ na smφchovskΘ stran∞ mostu PalackΘho. P°edstavuje dva hrdiny z KrßlovΘhradeckΘho rukopisu, porotou bylo pova₧ovßno za nejlepÜφ sousoÜφ ze vÜech Φty°.
P°emysl a LibuÜe - sousoÜφ stßvalo na novom∞stskΘ stran∞ mostu PalackΘho. Bylo dokonΦeno v r. 1889. Vyjad°uje majestßtnφ legendßrnφ kn∞₧ku, kterß ve chvφlφch v∞ÜteckΘho vid∞nφ do budoucnosti je tvß°φ obrßcena k Pra₧skΘmu hradu.

Vßclav ètulc, proboÜt vyÜehradskΘ kapituly - VyÜehrad, nedaleko sochy sv. Vßclava je umφst∞na bronzovß busta z r. 1910, autor èt∞pßn ZßleÜßk. Mß masivnφ pseudogotick² sokl z ΦervenΘho pφskovce. Pomnφk zbudovßn nßkladem proboÜta M. Karlacha. Vßclav ètulc byl p∙vodn∞ obrozeneck² bßsnφk, poslΘze se orientoval klerikßln∞. Vydßval Φasopis Blahozv∞st.

Sv. èebestißn - naproti vyÜehradskΘmu h°bitovu v nice je baroknφ pφskovcovß socha z 1. poloviny 18. stoletφ. Autor neznßm². Socha sem byla p°enesena z iniciativy proboÜta Karlacha r. 1894 z domu U Harant∙ v Rytφ°skΘ ulici, jen₧ musel ustoupit stavb∞ Starom∞stskΘ tr₧nice.

Sv. Ludmila - VyÜehrad, v kapliΦce naproti kostelu sv. Petra a Pavla je pφskovcovß socha sv. Ludmily. Vytvo°ena snad Michaelem Janem Josefem Brokofem v 2. desetiletφ 18. st. Byla sem p°emφst∞na z b²valΘ spoleΦenskΘ zahrady Na Slupi pod kostelem sv. Apolinß°e.

Sv. Jan Nepomuck² - VyÜehrad; p°ed sφdlem sprßvy Nßrodnφ kulturnφ pamßtky VyÜehrad je pφskovcovß socha sv∞tce v nad₧ivotnφ velikosti. Autor neznßm². Kolem sochy je renesanΦnφ m°φ₧.

Sv. Vojt∞ch - VyÜehrad; na nßro₧φ Sob∞slavovy a ulice K Rotund∞ je socha z 1. poloviny 18. st. z polychromovanΘho d°eva. Autor neznßm². Sv∞tec stojφ v m∞lkΘm v²klenku zdi.

╚ert∙v (Φasom∞rn²) sloup - VyÜehrad, v sadech na trßvnφku je umφst∞n od r. 1888. Sestßvß z t°φ kus∙, vß₧φcφch asi 2 a p∙l tuny. Celkem m∞°il p°es 5,70m. V p°edk°es¥ansk²ch dobßch snad slou₧il jako Φasom∞rn² sloup. Je z biotitu-amfibolovΘho dioritu, kter² se v okolφ nikde nenachßzφ. P°i sluneΦnφm osvitu vydßvß zßpach sφry, proto vznikly pov∞sti, ₧e ho z ╪φma na VyÜehrad p°inesl Φert. Kdyby ho Φert p°inesl d°φve, ne₧ jeden z kn∞₧φ doΦte mÜi, mohl si Φert vzφt jeho duÜi. P°ilet∞l ale pozd∞, tak s kamenem vztekle mrÜtil a rozbil ho na t°i kusy. Ve skuteΦnosti nikdo nevφ, kde se tu vzal a proΦ je p°elomen. Za Josefa II. byl odstran∞n z kostela jako symbol pov∞rΦivosti.

VyÜehradsk² h°bitov, Slavφn - funerßlnφ plastiky
Je zde pochovßn v²kv∞t ΦeskΘho nßroda, je zde tedy mnoho jedineΦn²ch socha°sk²ch pracφ:

Josef Vßclav Myslbek - plastika na hrobu FrantiÜka Ladislava Riegra; reliΘf s Madonou na hrobce od architekta J. P. èebka, v nφ₧ je pochovßn skladatel V.Maixner;

Vßclav Lev² - na spoleΦnΘm hrob∞ Karla Purkyn∞ a Vßclava LevΘho je socha sv. Jakuba;

TomßÜ Seidan - vytvo°il reliΘf BabiΦky na hrob∞ Bo₧eny N∞mcovΘ;

FrantiÜek Bφlek - autor sochy Krista na hrob∞ Vßclava BeneÜe T°ebφzskΘho;

Bohumil Kafka - poprsφ MikolßÜe AlÜe a n∞kolik dalÜφch nßhrobk∙;

Jakub Obrovsk² - bronzov² portrΘt Svatopluka ╚echa;

Ladislav èaloun - pomnφk Antonφna Dvo°ßka;

Otakar èpaniel - tv∙rce bust FrantiÜka Ond°φΦka a Ferdinanda Lauba;

Slavφn - hrobka v²znamn²ch osobnostφ
autorem architektury je Antonφn Wiehl. Socha°skou v²zdobu Slavφna novorenesanΦn∞ pojal a vytvo°il v letech 1889 - 1893 Josef Mauder: GΘnius vlasti nad rakvφ a po stranßch dv∞ AlegorickΘ postavy Vlast truchlφcφ a Vlast vφt∞znß. Za tento socha°sk² v²kon zφskal prvnφ cenu ╚eskΘ akademie. Ve Slavφn∞ jsou poh°beni: Julius Zeyer, Josef Vßclav Slßdek, Jaroslav Vrchlick², Josef Vßclav Myslbek, Jan ètursa, Ema Destinovß, Alfons Mucha, FrantiÜek K°i₧φk, Josef GoΦßr, Zden∞k èt∞pßnek, Eduard Korhout a dalÜφ.

FrantiÜek Palack² - nßm∞stφ PalackΘho; autor Stanislav Sucharda ve spoluprßci s Josefem Ma°atkou, architekt Alois Dryßk.
Pomnφk ze ₧uly a bronzu vytvo°en 1989 - 1912. Polo₧enφ zßkladnφho kamene 19. 6. 1898 v den 100. v²roΦφ narozenφ F. PalackΘho bylo provßzeno mohutnou manifestacφ. P∙vodn∞ se uva₧ovalo o umφst∞nφ p°ed Rudolfinum a na Karlov∞ nßm∞stφ, m∞stskß rada vÜak trvala na nyn∞jÜφm mφst∞.
Sedφcφ postava PalackΘho je z 12 kus∙ hrubozrnnΘ ₧uly, kvßdry architektury jsou z jemnozrnnΘ ₧uly a skupiny postav obklopujφcφ PalackΘho jsou z bronzu 25,5 t, zßklady jsou v hloubce 4 m. Pomnφk symbolizuje vlevo ·tisk nßroda (netvor se sna₧φ zardousit svΘ ob∞ti), vpravo nßrodnφ probuzenφ (Lid st°ßsß pouta a hledφ vst°φc lepÜφ budoucnosti), le₧φcφ akt symbolizuje Bφlou horu. Politiku symbolizuje letφcφ socha a kompozici vΘvodφ hornφ skupina s Fßmou (pov∞st). Palack² "naslouchß" hlasu Historie. Pomnφk nese dva nßpisy: Z mdloby ·tisku k novΘmu ₧itφ budils lid a SvΘmu buditeli a v∙dci vd∞Φn² nßrod.
Za okupace m∞l b²t pomnφk zniΦen, byl vÜak rozebrßn a ukryt sprßvcem poÜtovnφch stßjφ v odlehlΘ ohrad∞ na Invalidovn∞, kde zarostl plevelem. Proto mohl b²t po roce 1947 obnoven.

Praha sv²m vφt∞zn²m syn∙m - pod Emauzsk²m klßÜterem mezi nov²mi budovami ministerstev byl 28. °φjna 1932 odhalen pomnφk legionß°∙m a ob∞tem vßlky. Pomnφk se slo₧itou kompozicφ vytvo°il Josef Ma°atka. Uprost°ed ₧ulov² obelisk cca 16 m vysok² (zlomen², p∙vodn∞ urΦen² pro Pra₧sk² hrad, darovan² prezidentem), obklopen² figurami osmi legionß°∙: jeden italsk², dva ruÜtφ, Φty°i francouzÜtφ, v centru francouzsk² legionß° s praporem, jej₧ v∞nΦφ ₧ena lipovou ratolestφ. Äer∩ praporu ukazuje na Dykovy verÜe: OpustφÜ-li mne, nezahynu, opustφÜ-li mne, zahyneÜ. Za n∞meckΘ okupace byl pomnφk zniΦen, zachovala se jen schrßnka se zaklßdacφ listinou. Po revoluci zrestaurovala dochovan² sßdrov² model Kate°ina Amortovß , byl znovu odlit a 28. °φjna 1998 slavnostn∞ odhalen. Pomnφk je poctou padl²m v 1. sv. vßlce, p°ipomφnkou legionß°skΘho odboje a vzniku ╚eskoslovenskΘ republiky.

Alois Jirßsek - Jirßskovo nßm∞stφ, autor pomnφku prof. Karel Pokorn², spoluprßce Jaroslav Fragner. Bronzov² pomnφk p°edstavuje spisovatele v nad₧ivotnφ velikosti, sedφcφho a pφÜφcφho na vysokΘm ₧ulovΘm soklu. Pomnφk vznikl v r. 1954, osazen byl v r. 1960. V pozadφ pomnφku je d∙m, v n∞m₧ v letech 1903 - 1930 Jirßsek bydlel.

Svatopluk ╚ech - ╚echovy sady; autor Jan ètursa, architekt Pavel Janßk. Pomnφk byl socha°i zadßn 1918 a osazen 1924. Pat°φ k nejlepÜφm ètursov²m pracem. Nad postavou bßsnφka, kter² mß v jednΘ ruce knihu a v druhΘ dr₧φ klobouk s plßÜt∞m, se vznßÜφ jinoÜsk² akt s vav°φnovou ratolestφ, kter² mß u nohou orla s rozepjat²mi k°φdly. Zv∞tÜen² jinoÜsk² akt z pomnφku byl v r. 1925 umφst∞n v pr∙Φelφ Φs. pavilonu na mezinßrodnφ v²stav∞ dekorativnφho um∞nφ v Pa°φ₧i. Za okupace musel b²t pomnφk odstran∞n, po vßlce byl op∞t obnoven.

FrantiÜek Ladislav Rieger - Riegerovy sady, Vinohrady; pomnφk ΦeskΘmu vlastenci a politiku, zeti FrantiÜka PalackΘho, nechala postavit n∞kdejÜφ Zßlo₧na vinohradskß, kterß m∞la zßsluhy i o vinohradskΘ divadlo, kostel sv. Ludmily a mnoho dalÜφch. Pomnφk vytvo°il Josef Vßclav Myslbek v letech 1913 - 1914. Riegrovu podobiznu vytvo°il u₧ p°ed tφm pro Pantheon Nßrodnφho muzea. Bronzovß socha v nad₧ivotnφ velikosti je tΘm∞° t°i metry vysokß a stojφ na ₧ulovΘm stup≥ovitΘm podstavci cca 4 m vysokΘm. V energickΘm postoji a pohledu mu₧e vyjßd°il autor Riegrovo tradiΦnφ nßrodnφ heslo Nedejme se!, kterΘ je napsßno na Ütφt∞ s Φesk²m heraldick²m lvem u jeho levΘ nohy. Jde o jednu z nejv²znamn∞jÜφch portrΘtnφch pracφ autora.

Nov² v∞k - p°ed budovou b²valΘho Federßlnφho shromß₧d∞nφ je sousoÜφ z let 1957 - 58, autor prof. Vincenc Makovsk². SousoÜφ nese ₧enskou postavu s kv∞ty a plody a postavu mu₧e v dlouhΘm plßÜti s plßny budoucφch d∞l a paprskovit²m symbolem uprost°ed. Kompozice byla p∙vodn∞ umφst∞na v r. 1958 p°ed naÜφ expozicφ na Sv∞tovΘ v²stav∞ v Bruselu a potΘ p°ed brn∞nsk²m v²staviÜt∞m. Zde stojφ druh² odlitek.

Praha 3

Jan Äi₧ka - Nßrodnφ pamßtnφk na Vφtkov∞; autor prof. Bohumil Kafka v letech 1931 - 1941. Pomnφk byl odhalen 14. 7. 1950, ve v²roΦnφ den bitvy na Vφtkov∞, v nφ₧ husitΘ pod vedenφm Jana Äi₧ky zvφt∞zili v t∞chto mφstech nad k°i₧ßck²m vojskem. Autor se odhalenφ pomnφku nedo₧il, konalo se a₧ 8 let po jeho smrti. V r. 1946 pomnφk podle Kafkova modelu odlila karlφnskß slΘvßrna V. MaÜek z bronzu. Pomnφk mß ·ctyhodnΘ rozm∞ry: v²Üka pomnφku vΦetn∞ podstavce je 22 m, dv∞ nohy jezdce vß₧φ 398 kg, ruka 195 kg, hlava 105 kg, meΦ 110 kg. Vlastnφ v²Üka pomnφku 9 m, dΘlka kon∞ 9,6 m, celkovß vßha Φinφ 16,5 t. Sestßvß z 39 bronzov²ch dφl∙, kterΘ byly sva°eny na mφst∞. Jde o nejv∞tÜφ jezdeckou sochu na sv∞t∞.

Winston Churchill - nßm. W. Churchilla; bronzovß t°i a p∙l metru vysokß socha, vß₧φcφ p∙ldruhΘ tuny, je p°esnou kopiφ sochy anglickΘho socha°e Roberta Ivora Jonese, kterß stojφ v Lond²n∞ na Parlamentnφm nßm∞stφ. Odlila ji lond²nskß slΘvßrna Meridian Foundry a pak zhotovila repliku. Socha°sk² odborn² dohled vykonßval anglick² socha° N. Boonham. Socha je holdem britskΘmu premiΘrovi (1874 - 1965), kter² ve znaΦnΘ mφ°e ovlivnil udßlosti 20. st. a kter² je symbolem nesmlouvavΘho boje za demokracii. Jeho socha byla odhalena k 10. v²roΦφ pßdu totalitnφho re₧imu u nßs 17. listopadu 1999 za ·Φasti baronky Margaret ThatcherovΘ. Ji₧ p°ed tφm v r. 1990 se z·Φastnila slavnostnφho p°ejmenovßnφ nßm∞stφ A. ZßpotockΘho na nßm∞stφ Winstona Churchilla.

Karel HavlφΦek Borovsk² - p°ed radnicφ na HavlφΦkov∞ nßm. stojφ t°φmetrovß bronzovß socha, jejφm₧ autorem je Josef Strachovsk², odlila ji MaÜkova slΘvßrna v Karlφn∞. Socha byla odhalena 16. kv∞tna 1911. Zßrove≥ bylo nßm∞stφ, kterΘ do tΘ doby neslo nßzev BasilejskΘ, p°ejmenovßno na HavlφΦkovo. Nßpis na podstavci sochy vyjad°uje HavlφΦkovo celo₧ivotnφ krΘdo: P°islibujte si mn∞, vyhro₧ujte si mn∞, p°ece zrßdcem nebudu. Tak jako mnoho jin²ch m∞la b²t i tato socha za protektorßtu odstran∞na a jejφ materißl pou₧it pro vßleΦnΘ ·Φely. Dφky stateΦn²m Pra₧an∙m vÜak byla uschovßna ve skladiÜti na Maninßch a po oprav∞ znovu slavnostn∞ instalovßna na p∙vodnφ mφsto 19. Φervence 1946. V r. 1979 byla z d∙vodu v²stavby kolektoru in₧en²rsk²ch sφtφ na 6 let odstavena a zp∞t instalovßna v r. 1985.

Petr BezruΦ - Vinohrady, BezruΦovy sady; na kruhovΘ zßkladn∞ na ploch²ch pilφ°φch z um∞lΘho kamene je umφst∞na bronzovß portrΘtnφ busta bßsnφka na pozadφ dvou desek, na nich₧ je vzadu vyryt² text. Pomnφk vytvo°ila v r. 1967 Jaroslava LukeÜovß.

Jo₧ka Jab∙rkovß - znovuodhalenφ pomnφku 30. 7. 2002. OlÜanskΘ h°bitovy - ΦestnΘ vojenskΘ poh°ebiÜt∞, sochu vytvo°ila socha°ka V∞ra Merhautovß. Socha p∙vodn∞ stßla v KoÜφ°φch, po restituci byla umφst∞na do depozitß°e Nßrodnφ galerie.

Praha 4

MikolßÜ AleÜ - Lhotka, AlÜovy sady; na stup≥ovitΘ zßkladn∞ na soklu je bronzovß busta malφ°e, kterou vytvo°il r. 1914 Josef Rada. Je to v∙bec prvnφ pomnφk slavnΘmu malφ°i.

Sv. Jan Nepomuck² - Branφk, p°ed kostelem sv. Prokopa; na podstavci je postava sv∞tce v dlouhΘ klerice, kter² p°idr₧uje levou rukou krucifix, kolem hlavy mß svatozß°. Sochu z pφskovce z poloviny 18. st. vytvo°il um∞lec z okruhu FrantiÜka Ignßce Platzera.

Dlouh², Üirok² a bystrozrak² - Petrovice, Nad P°ehradou; na Ükolnφm nßdvo°φ zde stojφ 180 cm vysokß barevnß glazovanß keramika, autor Vojt∞ch Adamec z r. 1989 - 92.

Mlßdφ - Hßje, Schullhofova ul.; postavy mlad²ch lidφ v ₧ivotnφ velikosti jsou z kamene, autor Jan BartoÜ r. 1984.

OpuÜt∞nß - KavΦφ Hory, budova ╚eskΘ televize; 82 cm vysokß postava sedφcφ schoulenΘ dφivky z mramoru je od B°etislava Bendy z r. 1980.

Sova - Ji₧nφ m∞sto, Ükola Kv∞tnovΘho vφt∞zstvφ; bronzovou sochu sovy vysokou 150 cm vytvo°il Vßclav Frydeck² v r. 1985.

Obludy - sφdliÜt∞ D∞dina; mezi ul. Dru₧icovß, èmolφkova a ParaÜutist∙ je umφst∞no n∞kolk objekt∙ Kurta Gebauera z let 1980 - 89. Jsou z kamene, betonu a dla₧by a majφ v²Üku od 80 do 250 cm.

Zem∞ - Ji₧nφ M∞sto, Jφrovcovo nßm.; kamennß sedφcφ postavy ₧eny v ₧ivotnφ velikosti p°edstavuje matku Zemi. Vytvo°il ji Ji°φ KryÜt∙fek v r. 1986.

Ryby - na Pankrßci u obchodnφho centra stojφ kamennΘ 180 cm vysokΘ sousoÜφ s rybami, autor Julius O. LankßÜ, r. 1985.

╚ßpi - park na Pankrßci; v r. 1980 vytvo°il FrantiÜek PaÜek bronzovΘ sousoÜφ dvou Φßp∙ o v²Üce 130 cm.

Oskar - Roztyly, Klouboukova ul.; modernφ keramickß betonovß plastika je vysokß 300 cm. Autorem je Jaroslav R≤na, vznikla v r. 1991.

Den, noc a Φas - Arkalyckß ul. u multikina Galaxie; Olbram Zoubek vytvo°il v r. 1984 sousoÜφ o rozm∞rech 215 x 155 x 185 cm z vrstvenΘho cφnu ΦßsteΦn∞ zlacenΘho.

Praha 5

Hana Kvapilovß - KinskΘho sady (u letohrßdku Kinsk²ch); socha° Jan ètursa s architektem Josefem GoΦßrem vytvo°il v roce 1913 pomnφk hereΦky v roli jednΘ ibsenovskΘ postavy. Pod pomnφkem je ulo₧ena urna.

Jakub Arbes - Arbesovo nßm∞stφ; v sadovΘm prostranstvφ nßm∞stφ blφzko mφsta, kde Jakub Arbes po lΘta ₧il a pracoval v dom∞ Φ. 13, je umφst∞na na ₧ulovΘm hranolovΘm soklu bronzovß socha spisovatele s kloboukem v ruce. Autorem je socha° Jan ╚ern² a arch. Jaroslav KoreΦek, pochßzφ z r. 1962.

Biskup Leopold Thun-Hohenstein - KoÜφ°e Φp. 118, park usedlosti Cibulka; vynikajφcφ klasicistnφ dφlo Vßclava Prachnera z r. 1882 z pφskovce - pomnφk zakladatele Cibulky, biskupa knφ₧ete pasovskΘho L. T.- Hohensteina.

Vladislav VanΦura - na okraji Zbraslavi pod Havlφnem p°ed VanΦurovou vilou na ₧ulovΘm soklu a Φty°bokΘm pilφ°i je osazena bronzovß portrΘtnφ busta spisovatele v nad₧ivotnφ velikosti. Pomnφk vytvo°il socha° Karel Lidick² v r. 1959.

PtßΦek - NovΘ Butovice, Fingerova ul. V r. 1990 vytvo°il Stefan Milkov bronzovou sochu o velikosti 150 x 200 x 170 cm.

SluneΦnφ hodiny - Stod∙lky, HostinskΘho ul.; socha° Pavel P°ikryl vytvo°il v r. 1983 kamennou 300 cm velkou skupinu modernφch tvar∙ sluneΦnφch hodin, kterß p°ipomφnß modernφ Stonehenge.

Praha 6

Jan RohßΦ z DubΘ - obora Hv∞zda; p°i hlavnφ cest∞ od sprßvcovskΘho domu k letohrßdku stojφ kamennß plastika, kterß p∙vodn∞ stßvala u Starom∞stskΘ radnice v mφst∞ popravy (do r. 1966). Autorem pomnφku je Alois Sopr, vytvo°il jej v letech 1957 - 60.

Karel Bendl - v BubenΦi v PellΘov∞ ul. stojφ pφskovcovß portrΘtnφ busta ΦeskΘho hudebnφho skladatele. Je umφst∞na na podstavci, kter² je zdoben reliΘfy symbolick²ch postav. Podle modelu socha°e Stanislava Suchardy zhotovil v r. 1916 pomnφk Vojt∞ch Sucharda a arch. Jaroslav ╚ermßk.

Mφr - Dejvice, u zßkladnφ Ükoly na nßm∞stφ Svobody; sousoÜφ dvou objφmajφcφch se d∞tφ s holubicφ, vytvo°il Karel Hladφk na konci 20. let. Pφskovcovß plastika stßvala o n∞co dßle, byla vÜak p°emφst∞na p°ed Ükolu proto, aby zde, p°φmo p°ed budovou ministerstva obrany, mohl b²t postaven Pamßtnφk Φeskoslovensk²m letc∙m.

Pamßtnφk Φeskoslovensk²m letc∙m - Dejvice, nßm. Svobody; p°ed budovou ministerstva obrany stojφ pamßtnφk Φeskoslovensk²m letc∙m padl²m za 2. sv∞tovΘ vßlky od 12. kv∞tna 1995. Autorem pomnφku je FrantiÜek B∞lsk².

Na slunci - B°evnov, Anastßzova ul.; ╚estmφr Mudru≥ka vytvo°il v r. 1985 sedφcφ mramorovou postavu dφvky, kterß si objφmß kolena a nastavuje svou tvß° slunci. Plastika je vysokß 150 cm.

Dilema - ╪epy, zßkladnφ Ükola Sochß≥ova; v r. 1987 vytvo°il socha° Bohumil Zemßnek bronzovou postavu v ₧ivotnφ velikosti sedφcφ na soklu u Ükolnφ budovy.

Vφt∞z - Dejvice, ul. generßla Pφky; socha° Olbram Zoubek vytvo°il sochu v r. 1981. Socha zpodob≥uje mladΘho jßsajφcφho chlapce, je z vrstvenΘho cφnu.

Praha 7

Metronom - Letenskß plß≥ proti Pa°φ₧skΘ ul.; Vratislav Karel Novßk ztvßrnil v r. 1991 z oceli a betonu obrovsk² p°φstroj udßvajφcφ tempo Φasu. Je vysok² tΘm∞° 5 metr∙ a tvo°φ modernφ dominantu LetnΘ.

Stalin∙v pomnφk - Letnß, proti Pa°φ₧skΘ t°.; megalomansk² pomnφk komunistickΘ Θry se zaΦal budovat v r. 1952 a byl slavnostn∞ odhalen 1. 5. 1955. V Φele sousoÜφ stßl Stalin a za nφm v °ad∞ p°edstavitelΘ jednotliv²ch skupin obΦan∙ budujφcφch novΘ zφt°ky (pomnφk byl p°ezdφvßn "fronta na maso"). Autory pomnφku byli socha° Otakar èvec a arch. Ji°φ a Vlasta ètursovi. Bylo to nejv∞tÜφ skupinovΘ sousoÜφ v Evrop∞. V²Üka sochy byla 15,5 m, podstavec m∞l rozm∞ry 15 x 22 x 12 m. Pomnφk byl slo₧en z 235 ₧ulov²ch kvßdr∙ o vßze a₧ 30 tun. Cel² pomnφk vß₧il cca 17 000 tun, zßklady byly a₧ 7 m hlubokΘ. Po ChruÜΦovov∞ odhalenφ kultu osobnosti a v obdobφ boje proti stalinismu byl pomnφk v listopadu 1962 odstran∞n.

Diana - LetenskΘ sady; na hranolovΘm podstavci stojφ bronzovß dφvΦφ postava s chrtem u nohou. Nßro₧φ podstavce je zdobenΘ bronzov²mi ₧elvami a hady, ve spodnφ Φßsti srnΦφ rodinka. Autorem sousoÜφ z r. 1920 je FrantiÜek Rous.

Stojφcφ dφvka - LetenskΘ sady; postavu ₧eny s rukama zk°φ₧en²ma na prsou a sklon∞nou hlavou vytvo°ila v r. 1960 Marta Jirßskovß-HavlφΦkovß.

Äena - LetenskΘ sady; autorem abstraktnφ pφskovcovΘ sedφcφ postavy nahΘ ₧eny je socha° Jan Kodet. Sochu vytvo°il v r. 1957, umφstil ji na krychlov² pφskovcov² podstavec. Osazena sem byla v r. 1977.

Prßce a humanita - severnφ p°edmostφ Hlßvkova mostu; p°i vjezdu na most z HoleÜovickΘ strany stojφ na pylonech dv∞ monumentßlnφ expresionistickß sousoÜφ Jana ètursy. Byla vytesßna z pφskovce v letech 1911 - 13 a na most nov∞ osazena r. 1983. SousoÜφ Prßce p°edstavuje akty t°φ mu₧∙ a ₧eny, Humanitu zpodob≥uje sta°ec v antickΘ °φze se svitkem v ruce, p°idr₧ujφcφ mladΘho kleΦφcφho mu₧e a postavy dvou ₧en mezi nimi.

Vltava a faun - HoleÜovice, u stanice metra Vltavskß; Vltava jako stojφcφ vφla poslouchß fauna, kter² sedφ na ramp∞ nad nφ a hraje na pφÜ¥alu. SousoÜφ zdobφ kaÜnu. Vytvo°ili je man₧elΘ Dvo°ßkovi v r. 1985 z pßlenΘ hlφny.

Hokejista - HoleÜovice, V²staviÜt∞; p°ed Sportovnφ halou na ΦtvercovΘ zßkladn∞ z leÜt∞nΘ ₧uly na vysokΘm podstavci stojφ postava, jedoucφ na jednΘ brusli a radostn∞ mßvajφcφ hokejkou. Autorem sochy je Zden∞k N∞meΦek, vytvo°il ji v r. 1985 z hlinφkovΘ slitiny.

Most - Stromovka; v r. 1999 vytvo°il Miloslav Fekar instalaci mostu z dubovΘho d°eva o rozm∞rech 300 x 800 cm.

Parid∙v soud - zahrada TrojskΘho zßmku; v r. 1989 vytvo°il Stanislav Hanzφk dv∞ pφskovcovΘ sochy na tΘma Paridova soudu o v²Üce 220 cm.

Listy - HoleÜovice, U M∞stsk²ch dom∙; v r. 1980 osadila Ellen Jilemnickß v∞tracφ kryt metra U StarΘ plynßrny keramickou plastikou o v²Üce 200 cm.

Praha 8

JUDr. Jan Podlipn² - Libe≥, Elznicovo nßm.; p°ed sadem na svahu k Rokytce byl v r. 1935 umφst∞n pomnφk znßmΘho ΦeskΘho vlastence, primßtora hl. m. Prahy, kter² se zaslou₧il o to, ₧e Libe≥ byla v r. 1901 p°ipojena ku Praze, a kter² byl takΘ prvnφm starostou ╚eskΘ obce sokolskΘ. Na realizaci pomnφku se podφleli socha° Jaroslav Br∙ha a arch. Jan Bloudek.

ValdÜtejnsk² sloup - Libe≥, ul. Na Dlß₧d∞nce; na hranolovΘm profilovanΘm podstavci, ozdobenΘm poÜkozen²mi znaky hrab∞te z ValdÜtejna, je vysok² sloup, zakonΦen² hlavicφ s deskou, kterß nese kouli. Pφskovcov² sloup dal ValdÜtejn postavit na pamßtku vydlß₧d∞nφ vφce ne₧ kilometrovΘho ·seku blßtivΘ a nepohodlnΘ cesty do vrchu na trojskΘm b°ehu, po nφ₧ jezdφval Rudolf II. s dru₧inou a panstvem od konce 16. st. na lovy do brand²sk²ch les∙. Vznikem jinΘ komunikace v 18. st. upadla tato v zapomenutφ.

Ptßk se sluncem v k°φdle - Bohnice, Lod₧skß ul.; socha° Vßclav Frydeck² vytvo°il v r. 1985 pφskovcovou sochu ptßka s rozepjat²mi k°φdly, v jednom₧ z nich je znßzorn∞no slunce. Socha je vysokß 130 cm.

KoupaliÜt∞ - ╧ßblice, ╚umpelφkova ul.; socha° Bohumil Zemßnek vytvo°il v r. 1990 - 91 t°i bronzovΘ koupajφcφ se postavy v ₧ivotnφ velikosti.

Praha 9

Sv. Jan Nepomuck² - Vino°, nßm∞stφ; jedna z nejkrßsn∞jÜφch soch sv∞tce, jich₧ je v Praze znaΦnΘ mno₧stvφ, je umφst∞na p°ed kostel Pov²Üenφ sv. K°φ₧e ve Vino°i. Jejφm autorem je pozdn∞ baroknφ um∞lec FrantiÜek Ignßc Platzer nebo n∞kdo z jeho dφlny. Postava v kanovnickΘ °φze stojφ na velikΘ ryb∞, symbolu mlΦenφ. Sv∞tec se sklßnφ ke k°φ₧i v pravΘ ruce a v levΘ ruce mß knihu. Na volutßch u jeho nohou sedφ dva andφlkovΘ s kartuÜemi, v jednΘ s reliΘfem sv. Vßclava, v druhΘ s reliΘfem StaroboleslavskΘ Madony. Pφskovcovß socha je datovßna chronogramem 1755.

Rozum a cit - Kbely, parΦφk u ÄeleznobrodskΘ ul.; pφskovcovß socha Ladislava èalouna z r. 1934 p°edstavuje dva akty sedφcφ na nφzkΘ kamennΘ lavici - mu₧ s rukama na kolenou hledφ na ₧enu schoulenou s hlavou v rukßch. Plastika stßvala p∙vodn∞ v Pet°φnsk²ch sadech, sem byla osazena v r. 1975.

Otec a syn, Matka a dcera - Kbely, Albrechtickß 1; dv∞ betonovß prot∞jÜkovß sousoÜφ v ₧ivotnφ velikosti vytvo°il v r. 1976 Karel Lidick².

Vlna - Komprese - VysoΦany, nßdvo°φ ╚KD; Ladislav Janouch vytvo°il v r. 1989 pφskovcovou 160 cm vysokou modernφ sochu.

Koupßnφ - Hloub∞tφn, stanice metra B; socha° Jaroslav Hladk² vytvo°il v r. 1985 bronzovou 180 cm vysokou postavu, p°ipravenou ke skoku do vody.

Praha 10

Antonφn èvehla - Hostiva°, parΦφk na rohu ulic èvehlova a Pra₧skß, bronzovß busta Antonφna èvehly (1873 - 1933), hostiva°skΘho rodßka, statkß°e, p°edsedy ╚eskΘ agrßrnφ komory, ministra vnitra a ministerskΘho p°edsedy ╚SR, byla odhalena 23.6. 2001 a je dφlem akademickΘho socha°e Jana BartoÜe a socha°e Vφtka Zdr∙beckΘho.

Sv. Jan Nepomuck² - VrÜovice, VrÜovickΘ nßm.; vedle kostela sv. MikulßÜe stojφ na profilovanΘm soklu pφskovcovß postava sv∞tce v kanovnickΘ °φze s krucifixem v nßruΦφ z r. 1725.

Milenci - Zßb∞hlice, sφdliÜt∞ Zahradnφ M∞sto; v ul. V Korytech je osazeno pφskovcovΘ sousoÜφ dvou postav z r. 1970, autor Ladislav Kova°φk.

Sv. Jan Nepomuck² - Uh°φn∞ves; v parku na nßm∞stφ na trojbokΘm podstavci s °φmsou je v²znamnß postava sv∞tce v kanovnickΘm obleku s biretem na hlav∞, v nßruΦφ s krucifixem a palmovou ratolestφ. Podstavec je zdoben reliΘfy z jeho ₧ivota, u nohou mu sedφ t°i andφlci. Pφskovcovou sochu vytvo°il kolem r. 1730 MatouÜ Vßclav Jäckel.

Altßn - MaleÜice, Rektorskß ul.; socha°i Karel NepraÜ a Kurt Gebauer vytvo°ili v r. 1989 z litiny, d°eva a ₧eleza objekt altßnu, vysok² 490 cm.

Matka s dφt∞tem - VrÜovice, Ke StraÜnickΘ; postavu ₧eny s dφt∞tem v nßruΦφ v nad₧ivotnφ velikosti z um∞lΘho kamene vytvo°il socha° Peter OrieÜek v r. 1982.

Zm∞na vyhrazena Aktualizace dne: 26/08/2002 DalÜφ informace tel. 12 444