ADSL - sv∞t, Evropa a my

V nßsledujφcφm Φlßnku jsou shromß₧d∞ny poslednφ ·daje o v²voji poΦtu u₧ivatel∙ ÜirokopßsmovΘho p°ipojenφ k Internetu v n∞kter²ch vysp∞l²ch zemφch. K ÜirokopßsmovΘmu p°ipojenφ pat°φ zejmΘna p°ipojenφ pomocφ technologie DSL, p°ipojenφ s vyu₧itφm rozvod∙ kabelovΘ TV, satelitnφ p°ipojenφ, FTTH (fiber to the home) a rychlΘ bezdrßtovΘ p°ipojenφ.

PoΦßtkem letoÜnφho roku bylo ve sv∞t∞ cca 30 mili≤n∙ u₧ivatel∙ t∞chto typ∙ p°ipojenφ, p°iΦem₧ koncem roku by toto Φφslo m∞lo stoupnout na 46 mili≤n∙. K celosv∞tov∞ nejpou₧φvan∞jÜφmu typu p°ipojenφ pat°φ technologie DSL s 24 mili≤ny u₧ivateli nßsledovanß kabelov²m p°ipojenφm. KabelovΘ p°ipojenφ vede zejmΘna v USA, kde dφky rozsßhlΘ infrastruktu°e kabelov²ch TV p°evyÜuje DSL zhruba o 33%. V rßmci DSL pat°φ mezi nejpou₧φvan∞jÜφ technologie asymetrickß DSL neboli ADSL.

P°esto₧e vysokorychlostnφ p°ipojenφ k internetu pomocφ ADSL zatφm vyu₧φvß pouze malß Φßst populace, v²voj v poslednφch m∞sφcφch jednoznaΦn∞ ukazuje, ₧e vysp∞lΘ zem∞ nepova₧ujφ vysokorychlostnφ p°ipojenφ k internetu za luxus urΦen² pouze pro hornφch deset tisφc, co₧ se z°ejm∞ domnφvß ╚esk² Telecom.
Podle studie EvropskΘ komise se ADSL a kabelovΘ modemy stanou vedoucφmi technologiemi vysokorychlostnφho p°ipojenφ, p°iΦem₧ jejich rozÜi°ovßnφ v rßmci jednotliv²ch evropsk²ch zemφch bude zßviset p°edevÜφm na ·rovni penetrace Internetu v danΘ zemi, na liberalizaci telekomunikaΦnφho trhu a na existenci konkurence mezi jednotliv²mi platformami poskytovßnφ Internetu. Do roku 2005 mß b²t vφce ne₧ 50% vytßΦenΘho p°ipojenφ realizovßno pomocφ ADSL, kterΘ dφky vyu₧itφ stßvajφcφch telefonnφch linek, umo₧nφ p°i relativn∞ nφzk²ch nßkladech p°ipojit evropskΘ domßcnosti.

ProΦ Evropa v∞nuje rychlΘmu internetovΘmu p°ipojenφ takovou pozornost? Odpov∞∩ je velice jednoduchß, permanentnφ a rychlΘ internetovΘ p°ipojenφ za p°ijatelnΘ ceny p°inßÜφ do pou₧φvßnφ internetu zcela nov² rozm∞r. Elektronickß poÜta funguje s okam₧itou odezvou (nenφ t°eba se p∞tkrßt denn∞ p°ipojovat ke zjiÜt∞nφ nov²ch zprßv), strßnky je mo₧no prohlφ₧et bez neustßlΘho mrkßnφ na m∞°iΦ telefonnφch poplatk∙, funguje audio, video i stahovßnφ objemn∞jÜφch soubor∙. Prßv∞ tyto vlastnosti umo₧nφ v∞tÜφ rozvoj prßce z domova tzv.telecommutingu, mo₧nost internetovΘho vzd∞lßvßnφ spolu s v∞tÜφmi p°φle₧itostmi zßbavy a trßvenφ volnΘho Φasu. Studie Information Technology Association of America z dubna 2002 ukazuje, ₧e jednou z nejv∞tÜφch p°ekß₧ek prßce z domova, kterß m∙₧e ΦßsteΦn∞ vy°eÜit problΘm nezam∞stnanosti ve vysp∞l²ch zemφch, je pomalΘ internetovΘ p°ipojenφ, kterΘ nedovoluje efektivnφ p°ipojovßnφ k firemnφm sφtφm.

Nynφ se podφvßme na rozÜφ°enφ ÜirokopßsmovΘho p°ipojenφ v n∞kter²ch zemφch:

VELK┴ BRIT┴NIE

Oftel - britsk² regulßtor telekomunikaΦnφho trhu v Φervnu oznßmil, ₧e v Britßnii je v provozu cca 600 tisφc p°φpojek ADSL a kabelovΘho p°ipojenφ. Toto Φφslo se t²dn∞ zvyÜuje zhruba o 20 tisφc nov²ch u₧ivatel∙. Z t∞chto Φφsel Oftel usuzuje, ₧e je zde n∞co mezi 250 tisφci a₧ 300 tisφci u₧ivateli ADSL. Od zaΦßtku roku 2002 se podle ZDNetu poΦet britsk²ch u₧ivatel∙ p°ipojen²ch k ÜirokopßsmovΘmu internetu zdvojnßsobil.
Jak britskß vlßda tak Oftel podporujφ rychlΘ zavßd∞nφ DSL a prßv∞ jejich tlak na razantnφ snφ₧enφ cen u nejv∞tÜφho poskytovatele s obΦasn²mi monopolnφmi choutkami, kter²m je British Telecom, zp∙sobil p°φliv nov²ch u₧ivatel∙. Ke konci roku 2002 mß mφt p°φstup k DSL 70% britskΘho obyvatelstva, p°iΦem₧ k pokrytφ celΘ zem∞ mß dojφt podle p°edstavitel∙ Oftelu a British Telecomu do 2 let. V souΦasnΘ dob∞ hledß British Telecom hardware pro ·st°edny, kter² by umo₧nil efektivnφ provoz ADSL p°ipojenφ v oblastech s malou poptßvkou (malΘ obce a venkov). Masivnφ podpora stßtu v rozÜi°ovßnφ ÜirokopßsmovΘho p°ipojenφ byla vyvolßna obavou o technologickΘ zaostßvßnφ VelkΘ Britßnie za ostatnφmi vysp∞l²mi zem∞mi. Nejnov∞jÜφ pr∙zkum britskΘho regulßtora telekomunikaΦnφho trhu ukazuje, ₧e ceny ÜirokopßsmovΘho p°ipojenφ se ve VelkΘ Britßnii dostaly na stejnou ·rove≥ jako v USA, Francii a N∞mecku. Celkov² pokles cen od zaΦßtku roku Φinφ 39%. Tady je nßzorn∞ vid∞t, jak vypadß skuteΦnß stßtnφ podpora nov²m technologiφm a jak pracuje funkΦnφ telekomunikaΦnφ regulßtor. ╚esk² telekomunikaΦnφ ·°ad, kter² jednou za 2 roky odklepne ╚eskΘmu Telecomu zv²Üenφ telefonnφch poplatk∙, se mß co uΦit. P°iΦem₧ asi nenφ pochyb, ₧e Velkß Britßnie je vysp∞lß zem∞ s fungujφcφ tr₧nφ ekonomikou.

N╠MECKO

Zhruba 2.2 mili≤nu n∞meck²ch zßkaznφk∙ mß na konci roku 2001 DSL p°ipojenφ od Deutsche Telekomu, co₧ znamenß vφce ne₧ 3,5 nßsobek ve srovnßnφ s koncem roku 1999. Äe DLS technologie nepat°φ u naÜich zßpadnφch soused∙ k neznßm²m pojm∙m, se nejlΘpe p°esv∞dΦφte, pokud navÜtφvφte strßnky Deutsche Telekomu.

RAKOUSKO

Podle zprßvy eMarketeru bylo koncem roku 2001 p°ipojeno k Internetu 1.6 milionu rakousk²ch domßcnostφ, z toho Φinilo 1.36 mili≤nu standardnφ vytßΦenΘ p°ipojenφ, 100 tisφc DSL a 140 tisφc kabelovΘ p°ipojenφ. Vφce ne₧ 53% rakousk²ch domßcnostφ s televizemi mß kabelovΘ p°ipojenφ a t°i Φtvrtiny vÜech domßcnostφ budou mφt do konce roku p°φstup k ADSL. PoΦet DSL p°ipojenφ mß podle pr∙zkum∙ v roce 2002 p°ekroΦit poΦet kabelov²ch.

KANADA

Podle pr∙zkumu NFO Cfgroup je tΘm∞° polovina kanadsk²ch u₧ivatel∙ se standardnφm vytßΦen²m p°ipojenφm ochotna p°ejφt na vysokorychlostnφ p°ipojenφ k internetu, pokud dojde ke snφ₧enφ m∞sφΦnφch poplatk∙ ze souΦasn²ch 29U$ na cenu mezi 13 a₧ 16U$.
PoskytovatelΘ na to reagovali prßv∞ zavßd∞nou slu₧bou v cen∞ 16U$. Podle studie vyu₧φvß dnes vysokorychlostnφho p°ipojenφ 46% vÜech p°ipojen²ch domßcnostφ, co₧ znamenß 12% nßr∙st oproti Φervenci minulΘho roku. Vysokorychlostnφ p°ipojenφ je rozÜφ°eno p°edevÜφm ve velk²ch m∞stech.
TakΘ se vßm zdß, ₧e t∞ch 29 U$ je straÜn∞ moc?

JAPONSKO

Podle japonskΘho Ministerstva ve°ejnΘ zprßvy, poÜt a telekomunikacφ mß Japonsko v souΦasnΘ dob∞ p°es 3 mili≤ny u₧ivatel∙ DSL p°ipojenφ. Toto Φφslo by m∞lo do konce roku p°ekroΦit 5 mili≤n∙.

JIÄN═ KOREA

Podle jihokorejskΘho Ministerstva komunikacφ a informatiky bude do konce roku 2002 k ÜirokopßsmovΘmu internetu p°ipojeno 80% domßcnostφ. Ke konci Φervna to bylo 9.21 mili≤n∙ domßcnostφ, co₧ p°edstavuje asi 64% z celkovΘho poΦtu. Zprßva ministerstva nicmΘn∞ poukazuje na to, ₧e je zde stßle jeÜt∞ znaΦn² rozdφl mezi p°ipojenφm m∞stsk²ch a venkovsk²ch oblastφ. ZajφmavΘ je i to, ₧e 74% surfujφcφch Korejc∙ vyu₧φvß internetovΘ audio a video.

Z v²Üe uveden²ch p°φklad∙ je naprosto jasnΘ, ₧e nßm op∞t zaΦφnß ujφ₧d∞t vlak. AlibistickΘ tvrzenφ ╚eskΘho Telecomu, ₧e rozÜφ°enφ ADSL v evropsk²ch zemφch je zatφm velmi malΘ a dosahuje °ßdov∞ procent, je sice pravdivΘ, na druhou stranu dosavadnφ letoÜnφ r∙sty naznaΦujφ, ₧e ne₧ se nad∞jeme, bude penetrace ÜirokopßsmovΘho p°ipojenφ dosahovat desφtek procent. To je v dob∞, kdy u nßs existuje pouze omezen² testovacφ provoz ve velk²ch m∞stech za nehorßzn∞ vysokΘ ceny p°inejmenÜφm varujφcφ.
Jak dlouho bude trvat pokrytφ celΘ ╚eskΘ republiky? Jak dlouho bude trvat, ne₧ se ceny dostanou na sv∞tovou ·rove≥? Jak je mo₧nΘ, ₧e ceny v USA, VelkΘ Britßnii, Francii, N∞mecku a dalÜφch stßtech jsou o tolik ni₧Üφ ne₧ u nßs? Mß snad telefonnφ technik u British Telecomu o tolik ni₧Üφ plat ne₧ jeho kolega u ╚eskΘho Telecomu anebo snad metr kabelu stojφ v Britßnii o tolik mΘn∞?
VÜφmßte si tΘ absurdity, kdy Kana∩an s pr∙m∞rn²m platem v p°epoΦtu mo₧nß 40 000 KΦ volß po snφ₧enφ m∞sφΦnφho poplatku za Üirokopßsmov² Internet z 870 KΦ na 480 KΦ, p°iΦem₧ jeho Φesk² prot∞jÜek z n∞kolikanßsobn∞ ni₧Üφm platem zaplatφ za datov∞ omezenΘ ADSL p°ipojenφ nejmΘn∞ 2 300 KΦ. A to se jeÜt∞ musφ p°est∞hovat do Prahy, Brna nebo Ostravy. Kdo za to m∙₧e? Kdo chce, aby naÜe zem∞ byla technologicky zaostalß?

Vßclav Rada   30.7.02 21:35