KomunikaΦnφ datovΘ sφt∞ se d∞lφ svou podstatou na dv∞ Φßsti. Jde o pßte°nφ sφt∞ a o rozvody vedoucφ k jednotliv²m u₧ivatel∙m, kter²m se °φkß poslednφ mφle.

Pßte°nφ rozvody (fyzicky jsou v∞tÜinou realizovßny prost°ednictvφm optick²ch vlßken) jsou mnohem rentabiln∞jÜφ, pon∞vad₧ po nich b∞₧φ tΘm∞° neustßle gigabajty dat. U rozvod∙ ke koncov²m u₧ivatel∙m je situace odliÜnß. PoΦßteΦnφ nßklady na vybudovßnφ nap°. telefonnφch p°φpojek jsou vysokΘ a p°i velmi z°φdkΘm pou₧φvßnφ se pak vracejφ velmi pomalu. Zßle₧φ tady na mφstnφch podmφnkßch a na hustot∞ osφdlenφ jednotliv²ch oblastφ.

Pro v²stavbu poslednφ mφle existuje °ada technologiφ, jako jsou nap°. satelitnφ spoje, kabelovß televize, mikrovlnnΘ spoje a p°edevÜφm telefonnφ kabely, kterΘ se u nßs za poslednφch n∞kolik let rozÜφ°ily tΘm∞° do ka₧dΘ domßcnosti. Velice nßs tedy zajφmajφ mo₧nosti datovΘho p°enosu po telefonnφch linkßch. P°enos dat pomocφ klasickΘho 56K analogovΘho modemu se Φasem ukßzal jako zdaleka nevyhovujφcφ pro vÜechny aplikace. ZlepÜenφ nastalo zavedenφm slu₧eb ISDN, kde m∙₧e u₧ivatel pou₧φt dv∞ datovΘ linky, ka₧dou s datov²m tokem 64 Kb/s a v p°φpad∞ pot°eby je slouΦit. Teprve ale technologie xDSL p°inßÜφ do p°φstupov²ch sφtφ ke koncov²m zßkaznφk∙m novΘ mo₧nosti. Jde p°edevÜφm o v∞tÜφ zaruΦenou rychlost v obou sm∞rech.

K technologiφm xDSL je nutno dodat, ₧e nov²m trendem jsou (jeÜt∞ lΘpe °eΦeno budou) p°edevÜφm u nßs, ve v∞tÜin∞ vysp∞l²ch zemφ jsou ji₧ b∞₧n∞ dostupnΘ.

DSL je zkratka Digital Subscriber Line, tedy digitßlnφ ·Φastnickß linka (p°φpojka) realizovanß na stßvajφcφ telefonnφ kabelß₧i, tedy "obyΦejnΘm dvoudrßtu". V²razn∞ se tak sni₧ujφ nßklady na zavedenφ technologie xDSL. U nßs v ╚echßch je v²hodou kvalita p°φstupov²ch sφtφ, je₧ byly vybudovßny p°evß₧n∞ v poslednφch letech, tak₧e pokud jde o kvalitu vedenφ, nem∞l by b²t s nasazenφm DSL technologie takov² problΘm.

Jak to vlastn∞ funguje?

U klasickΘho telefonnφho analogovΘho p°enosu dat, kter² je realizovßn prost°ednictvφm modemu, je k dispozici p°enosovΘ pßsmo 4 kHz. U DSL modemu je pro ·Φely p°enosu dat vyhrazeno pßsmo od 26 kHz a₧ do 1 MHz. Toto p°enosovΘ pßsmo je rozd∞leno do 256 nezßvisl²ch kanßl∙ (subpßsem), po nich₧ je p°enos realizovßn. Dφky frekvenΦnφmu rozd∞lenφ je p°enos pom∞rn∞ odoln² proti ruÜenφ, proto₧e pokud nastane, ovlivnφ pravd∞podobn∞ pouze n∞kterΘ frekvence, zatφmco na zb²vajφcφch probφhß p°enos bez problΘmu. Tato varianta modulace se jmenuje DTM (Discrete Multi-Tone).

Zp∙sob p°enosu ke koncovΘmu u₧ivateli je patrn² z typickΘho uspo°ßdßnφ xDSL systΘmu. viz obr. P°φstup do tohoto systΘmu zaΦφnß u za°φzenφ nazvanΘho POTS (Plain Old Telephone Service) splitter - odd∞lovaΦ standardnφch telefonnφch slu₧eb. Toto za°φzenφ odd∞luje standardnφ telefonnφ hovor od ADSL slu₧by, tak₧e obojφ lze p°enßÜet po jedinΘm metalickΘm vedenφ. Ve skuteΦnosti dojde k rozdvojenφ p°ichßzejφcφho signßlu. Jedna Φßst je p°ivedena do ADSL modemu, kde je odstran∞n standardnφ telefonnφ hovor a regenerovßna data. Druhß Φßst signßlu prochßzφ p°es dolnφ propust a jako Φist² telefonnφ signßl je p°ivßd∞na do telefonnφho p°φstroje. Obdobn∞ dochßzφ k odd∞lenφ telefonnφho a ADSL signßlu i na stran∞ ·st°edny.

R∙znΘ typy DSL technologiφ

Technologie xDSL p°edstavuje celou °adu r∙zn²ch typ∙ DSL, je₧ se liÜφ sv²mi vlastnostmi a ka₧dß se hodφ pro jin² typ nasazenφ. V praxi m∙₧eme narazit nejspφÜe na tyto technologie: ADSL, R-ADSL, ADSL G.lite, IDSL, HDSL, SDSL a VDSL.

ADSL

ADSL znaΦφ asymetrickou DSL (data jednφm sm∞rem "teΦou" rychleji, ne₧ ve sm∞ru opaΦnΘm - v p°φpad∞ p°ipojenφ k internetu stahujete data rychleji, ne₧ vysφlßte po₧adavky). Proto₧e se pro ADSL pou₧φvß vyÜÜφ frekvenΦnφ pßsmo ne₧ pro klasick² telefonnφ hovor, je mo₧nΘ na stejnΘm vedenφ souΦasn∞ provozovat standardnφ analogovou telefonnφ linku nebo ISDN p°φpojku.
U ADSL mohou proudit data k u₧ivateli rychlostφ 8 Mb/s, od u₧ivatele pak rychlostφ a₧ 1 Mb/s. Dnes jsou v∞tÜinou p°φstupy operßtory omezeny na mnohem ni₧Üφ rychlost (64, 128, 256 Kb/s).

ADSL LITE

Jednß se o jakousi odlehΦenou verzi zßkladnφho ADSL oznaΦovanou jako G.Lite. Maximßlnφ p°enosovß rychlost 1,5 Mb/s v downstreamu je pln∞ dostaΦujφcφ pro mΘn∞ nßroΦnΘ u₧ivatele a dφky jednoduÜÜφmu a levn∞jÜφmu provedenφ mß v∞tÜφ Üanci na rozÜφ°enφ i do domßcnostφ.

R-ADSL

Jinou verzφ ADSL je pak tzv. R-ADSL Rate-Adaptive DSL (Rate-Adaptive DSL). Jednß se o stejnou technologii jako v p°φpad∞ zßkladnφ ADSL, ale na rozdφl od nφ je R-ADSL schopna analyzovat stav komunikaΦnφ linky a jejφmu momentßlnφmu stavu takΘ p°izp∙sobit p°enosovou rychlost (kvalita p°enosu zßle₧φ na dΘlce a na kvalit∞ provedenφ telefonnφ linky vedoucφ k ·st°edn∞). P°itom p°enosovß rychlost na lince se m∞nφ bu∩ podle jejφho stavu p°i sestavovßnφ spojenφ, anebo b∞hem p°enosu na zßklad∞ signßlu z ·st°edny.

IDSL

Technologie IDSL (ISDN Digital Subscriber Line) se od ADSL liÜφ p°edevÜφm tφm, ₧e neumo₧≥uje p°enßÜet vedle dat i hlas. U₧ivatel∙m je k dispozici datov² kanßl o p°enosovΘ rychlosti a₧ 144 Kb/s (souΦet dvou datov²ch kanßl∙ o p°enosovΘ rychlosti 64 Kb/s a jednoho °φdicφho kanßlu o kapacit∞ 16 Kb/s). IDSL pou₧φvß stejnou metodu modulace p°enosu jako ISDN, ale liÜφ se od nφ tφm, ₧e nenφ zalo₧enß na vytßΦenφ (tudφ₧ nenφ nutnΘ sestavovat spojenφ v ·st°edn∞). Pro p°ipojenφ modem∙ IDSL je vyu₧φvßn jeden pßr vodiΦ∙ s rozhranφm ISDN BRI.

HDSL

Hlavnφ vlastnostφ tohoto °eÜenφ je, ₧e HDSL (High Bit-rate Digital Subscriber Line) na rozdφl od ADSL nabφzφ symetrickΘ rozd∞lenφ p°enosovΘho pßsma, tedy pro p°φjem i pro vysφlßnφ dat je p°enosovß kapacita stejnß. Pomocφ tΘto technologie propojujφ telekomunikaΦnφ firmy svΘ ·st°edny mezi sebou. Technologie HDSL je nabφzena ve dvou provedenφch a to bu∩ s p°enosovou rychlostφ 1,544 Mb/s, co₧ odpovφdß lince T1 (USA), anebo 2,048 Mb/s, co₧ odpovφdß evropskΘ lince E1. D∙le₧itΘ je, ₧e HDSL vy₧aduje na rozdφl od ADSL dva nebo t°i pßry telefonnφch vodiΦ∙ (p°i rychlostech 1,544 Mb/s nebo 2,048 Mb/s), co₧ ale znamenß i podstatn∞ vyÜÜφ spolehlivost p°enosu dat.

HDSL-2

UrΦitou modifikacφ vÜak prochßzφ i HDSL. U₧ivatel∙m se samoz°ejm∞ nelφbila nutnost vyu₧φvat vφce pßr∙ telefonnφch vodiΦ∙, a proto vznikla novß verze HDSL, toti₧ HDSL-2. Ta p°edpoklßdß vyu₧itφ pouze jednoho pßru metalick²ch telefonnφch vodiΦ∙ p°i zachovßnφ stejn²ch parametr∙ p°enosu (tedy symetricky 1,544 nebo 2,048 Mb/s) a pro ÜirÜφ nasazenφ se jevφ jako daleko zajφmav∞jÜφ.

SDSL

SDSL (Symetric Digital Subscriber Line) je symetrickß digitßlnφ ·Φastnickß p°φpojka. Obecn∞ SDSL vyu₧φvß pro p°enos pouze jednoho pßru. Obvykle se jednß o symetrickou variantu ADSL, princip p°enosu je obdobn² jako u ADSL s tφm rozdφlem, ₧e p°enosovΘ rychlosti pro downstream a upstream jsou tytΘ₧. Podobn∞ jako ADSL m∙₧e b²t provozovßna zßrove≥ s analogovou Φi ISDN p°φpojkou. P°enosovΘ rychlosti pro SDSL se pohybujφ od 144 do 2 320 Kb/s pro ka₧d² sm∞r. SDSL je vhodnß pro rychlΘ datovΘ p°ipojenφ koncov²ch u₧ivatel∙, kde nenφ nutnΘ za ka₧dou cenu udr₧et konstantnφ p°enosovou rychlost 2 Mb/s.

VDSL

Jednou z nejperspektivn∞jÜφch technologiφ do budoucna je technologie VDSL (Very High Bit-Rate Digital Subscriber Line). I kdy₧ v tuto chvφli nenφ tato technologie masivn∞ instalovßna, °ada firem ji pova₧uje do budoucna za klφΦovou. Podobn∞ jako technologie ADSL je i VDSL zalo₧ena na asymetrickΘm rozlo₧enφ p°enosovΘ kapacity, p°iΦem₧ pro "downstream" je vyhrazena kapacita od 13 do 52 Mb/s, pro "upstream" je to 1,5-2,3 Mb/s (VDSL vÜak lze nastavit i pro symetrickΘ p°enosy pak je p°enosovß rychlost jednoho kanßlu jednφm sm∞rem 34 Mb/s). Tyto p°enosy lze realizovat u technologie VDSL prost°ednictvφm jedinΘho pßru telefonnφch vodiΦ∙, avÜak oproti ADSL na podstatn∞ menÜφ vzdßlenost maximßln∞ asi 1 250 metr∙ od telefonnφ ·st°edny. VDSL se hodφ pro aplikace budoucnosti kter²mi jsou nap°φklad digitßlnφ televize, nebo VoD (Video On Demand) video na po₧ßdßnφ atd.

Jestli₧e jste doΦetli a₧ sem, tak jist∞ nepohrndete n∞kolika odkazy, kde je vÜe rozebrßno mnohem podrobn∞ji: