Jak se objevují komety?

Vizuálně. Je na to potřeba dalekohled spíše s malým zvětšením a velkým zorným polem. Zapotřebí je také dobrá světelnost. Při hledání komet vychází na zkušeného pozorovatele zhruba 1 kometa na 600 hodin hledání. Velké množství objevili astronomové - amatéři.   Fotograficky. Často se používají detektory CCD. Ty sice mají menší plochu než fotografické desky, ale jsou mnohem citlivější. Mnoho komet také objevila sonda SOHO. Jejím hlavním úkolem je pozorování Slunce. Tato sonda objevuje komety patřící do Kreutzovy rodiny komet, které narážejí do Slunce. Počet takto objevených komet byl k 1. červnu 1998 asi 50. Sonda SOHO objeví asi 1 kometu za měsíc.

Kliknutím na tento obrázek spustíte GIF animaci pohybu komety

Značení komet

Komety se pojmenovávají podle objevitele, případně po dvou až třech nezávislých objevitelech.

Do konce roku 1994 se komety značily takto:
 

Značení:

Předběžné: rok a pořadí objevu (1993a, 1993b, .....) Definitivní: podle pořadí průchodu přísluním (1993 I, 1993 II, .....) Periodické komety měly před jménem označení P/ (např. P/Halley). Když stejný pozorovatel objevil více komet, uvádělo se za jeho jménem číslo, o kolikátou objevenou kometu šlo.

Od roku 1995 bylo zavedeno nové značení podle kódu xxxT/rrrrZy-Q

xxx T	je definitivní číslo tělesa, je typ (P...krátkoperiodická kometa, C...dlouhoperiodická kometa, D...ztracená kometa, X...kometa s neurčitelnou drahou),
rrrr Z	rok objevu, půlměsíc objevu (AB leden, CD únor,  EF březen, GH duben, JK květen, LM červen, NO červenec, PQ srpen, RS září, TU říjen, VW listopad, XY prosinec). I a Z je vynecháno,
y Q	pořadové číslo objevu v půlměsíci, značí sloužku komety (pokud se rozpadla).