Co bylo po Halleyovi

Hromada štěrku

V roce 1926 byla objevena kometa současně dvěma lidmi: Bielou a Gambartem. Vypočítali dráhu komety asi na sedm let a začali se hádat, po kom se má kometa jmenovat. V roce 1832 přiletěla kometa úplně normálně. V roce 1839 se kometa neobjevila, což bylo přičítáno velké blízkosti ke Slunci. Při dalším návratu se stala zajímavá věc: místo jedné komety přiletěly dvě. Tento objev byl tak zvláštní, že první astronom, který toto dvojče pozoroval to považoval za nějakou vadu svého dalekohledu. Tyto komety měly i společnou komu. Tento jev také znamenal šalamounské rozřešení sporu o jméno komety mezi Bielou a Gambartem. Při dalším návratu roku 1852 se opět objevily dvě komety, ale tentokrát byly od sebe vzdálené asi dva miliony km. Potom už se kometa Biela/Gambart nevrátila nikdy. Několik desetiletí poté, v listopadu, nastal velký meteorický déšť Andromeid. Všichni astronomové si tehdy uvědomili, že komety způsobují meteorické roje a deště. Někteří ale šli ještě dál a usuzovali z toho, že komety nejsou jednotvárné těleso, ale jakási hromada kamení obalená prchavými látkami (neuměli si představit, že to je led). S myšlenkou jádra poprvé přišel roku 1882 William Huggins, který také nepřímo objevil Sluneční vítr. Huggins ale nikdy netušil z čeho je kometa složena. To, že je jádro z ledu poprvé objevil Whipple.
 

Jupiterova rodina komet

V roce 1770 byla objevena astronomem Lexellem kometa. V roce 1776 se kometa neobjevila, protože byla blízko Slunce. V roce 1781 se kometa opět neobjevila, astronomové chtěli vědět proč. Lexell a Laplace spočítali, že kometa dva roky před příchodem narazila na Jupiter. Tak Laplace objevil Jupiterovu rodinu komet. V důsledku toho se část astronomů mylně domnívala, že Jupiter je zdrojem komet.