|
RodiΦe
Otec se jmenoval Edmond, stejn∞ jako syn. Byl hodn∞ bohat², proto m∞l takΘ Edmond Halley mladÜφ
ve sv²ch zaΦßtcφch jedny z nejdokonalejÜφch p°φstroj∙, kterΘ tehdy existovaly. Otec byl obchodnφk,
mydlß° a solnß°. O matce se toho moc nevφ, snad to, ₧e se jmenovala Anna Robinsonovß.
Äivot a dφlo
Jeho datum narozenφ nenφ znßmo. Halley se domnφval, ₧e to bylo 29. °φjna 1656 v jednΘ obci blφzko
Lond²na. Zajφmat o v∞du se zaΦal ji₧ ve sv²ch d∞tsk²ch letech. Kdy₧ mlad² Halley trochu povyrostl,
tak poslal ho otec na fakultu sv. Pavla, co₧ byla jedna z nejlepÜφch Ükol v Britßnii. Kdy₧ vystudoval
tuto Ükolu, poslal ho otec na krßlovskou universitu v Oxfordu. Na obou Ükolßch m∞l dobrΘ vybavenφ.
10. b°ezna 1675 Halley poslal prvnφmu krßlovskΘmu astronomovi Johnu Flamestedovi zprßvu o tom,
₧e naÜel chybu v tabulkßch poloh Jupiteru a Saturnu, kterΘ vypoΦetl Tycho Brahe. Flamested za to
Halleyovi pomohl uve°ejnit v∞deckou zprßvu "P°φmß a geometrickß metoda zjiÜt∞nφ afΘlia
v²st°ednostφ a proporcφ primßrnφch planet, ani₧ by se p°edpoklßdala rovnost ·hlovΘho pohybu".
Jeho zprßva vzbudila pozornost a tak bez obhßjenφ akademickΘho titulu na ostrov sv. Heleny a
sestavil prvnφ mapu ji₧nφ hv∞zdnΘ oblohy. Tam m∞l potφ₧e s guvernΘrem ostrova, ale dom∙ se vrßtil
nejen s prvnφ mapou ji₧nφ hv∞zdnΘ oblohy, ale i objevil novΘ dvojhv∞zdy, mlhoviny a pozoroval p°echod
Merkuru p°es SluneΦnφ disk, co₧ mu pozd∞ji pomohlo p°i stanovenφ vzdßlenosti astronomickΘ
jednotky.
V britskΘ krßlovskΘ spoleΦnosti to ocenili, ale pro Oxford byl Halley pouze nedostudovan²m
studentem. Proto se Halley obrßtil na AnglickΘho krßle a ten pφsemn∞ po₧ßdal Oxford, aby Halleyovi
ud∞lili titul "Master of Arts". Oxford souhlasil. Zhruba ve stejnΘ dob∞ byl p°ijat Φlenem britskΘ
krßlovskΘ spoleΦnosti, a to pro n∞j tehdy byla velkß pocta.
Jednou mezi v∞dci propukly spory o tvaru drah komet. Cassini tvrdil, ₧e jsou kruhovΘ, Newton zase
₧e parabolickΘ, biskup ze Salibury, kterΘho Halley v ₧ßdnΘm p°φpad∞ necht∞l urazit, tvrdil ₧e jsou to elipsy a
byli i zastßnci hyperbol. Podle pozorovßnφ se nedal ₧ßdn² druh drßhy jednoduÜe vy°adit. Halley na
to Üel jako detektiv. Porovnßval drßhy komet pozorovan²ch v letech 1531, 1607 a 1682 a zjistil n∞co
jako periodick² nßvrat. Jeho v²poΦty ale nebyly ·pln∞ p°esnΘ, byl tam asi rok rozdφl. Halley to
p°iΦφtal gravitaΦnφm vliv∙m Jupiteru a Saturnu. Newton si myslel ₧e to zp∙sobuje gravitace jin²ch
komet. Halley potΘ p°edpov∞d∞l p°φÜtφ datum nßvratu jeho komety a p°esnou polohu na obloze, co₧
mu pozd∞ji vyÜlo.
Ve svΘm ₧ivot∞ byl Halley jak zbaven titulu, tak se i stal profesorem geometrie v Oxfordu. Halley se
nezab²val jen astronomiφ, ale i o jin²mi v∞dami nap°. meteorologiφ, velikostφ atomu, magnetismem,
teplem, vzduchem, rostlinami, muÜlemi, hodinami, kavißrem, sv∞tlem, °φmsk²mi d∞jinami,
aerodynamikou, sΘpiemi a dalÜφmi v∞cmi. Mezi jeho ·sp∞ch pat°φ vynalezenφ prvnφho potßp∞ΦskΘho
zvonu ( Ten byl tak dobr², ₧e s nφm mohla b²t zalo₧ena prosperujφcφ zßchranß°skß spoleΦnost),
zmapovßnφ magnetismu AtlantickΘho oceßnu, v²poΦty drah komet, vypoΦφtßnφ vzdßlenosti Zem∞ od
Slunce, jako prvnφ dokßzal p°eΦφst jedin² dochoval² popis ku₧eloseΦek Apol≤nia z Pergy a jinΘ.
|
|
|
|