|
Slo₧enφ komet
Kometa se sklßdß z jßdra, komy, ohonu a vodφkovΘ kor≤ny.
Jßdro
Jßdro nenφ v∞tÜinou p°φmo pozorovatelnΘ. Mß pr∙m∞r n∞kolika km (800m a₧
50 km - to je sice hodn∞, ale kometa Hale Bopp m∞la takovΘ jßdro). Je je
slo₧eno z ledu, prachu, kamenφ a plyn∙ a mß velmi nepravideln² tvar. P°i
pr∙letu okolo slunce se z jßdra vypa°uje ohromnΘ mno₧stvφ t∞chto lßtek.
Koma
Koma tvo°φ hlavu komety. Koma vznikß z materißlu, kter² se vypa°uje z
jßdra. Vyskytujφ se v n∞m tyto chemickΘ lßtky: OH, NH, CO, CN, CH, C2,
C3, NH, NH2 a jemn² prach. Jsou to Φßsti molekul kyanovodφku HCN(?),
metylkyanidu CH3CN, Φpavku NH3 a metanu CH4. V blφzkosti Slunce se
ve spektru komet objevφ i Φßry kov∙. |
![](/file/23406/Chip_2001-12_cd1.bin/internet/komety/images/shal-jadro.jpg)
Jßdro Halleyovy komety
|
Ohon
Ohon mß dv∞ Φßsti - prachov² a plazmov² chvost. Prachov² chvost z∙stßvß
za kometou pozadu, proto je zak°iven². Zato mod°e fluoreskujφcφ plazmov²
chvost je rovn². Ohon je to nejkrßsn∞jÜφ na komet∞, ale n∞kterΘ komety ho ani
nemajφ.
Mo₧nß se vßm zdß, ₧e kdy₧ ohon odrß₧φ tolik sv∞tla, je velice hust². Ale
nenφ to pravda. Je vid∞t jen proto, ₧e se nßm promφtß na tmavou oblohu.
Isaac Newton p°i sv²ch pokusech zjistil, ₧e stejnΘ mno₧stvφ sv∞tla by
odrß₧el pruh vzduchu Üirok² 1 - 2 palce vzduchu. Ohon vznikß z par, plyn∙
a prachu, kterΘ ji₧ kometa neudr₧φ v kom∞. Bez zajφmavosti jist∞ nenφ ani to,
₧e kometa v∞tÜinou odvracφ ohon od Slunce. Zp∙sobujφ to malΘ elektrickΘ Φßstice,
tzv. sluneΦnφ vφtr, kterΘ Φßstice komy odpuzujφ. N∞kdy ale p°evlßdne
gravitace a ohon se p°itoΦφ posluÜn∞ ke Slunci. To je dalÜφ typ ohonu -
protichvost.
Vodφkovß kor≤na
Vodφkovß kor≤na je velice slabß atmosfΘra z vodφku, kterß je n∞kolikrßt v∞tÜφ
ne₧ koma. |
![Kometa Hale-Bopp](/file/23406/Chip_2001-12_cd1.bin/internet/komety/images/shale_b1.jpg)
|
Jasnost komet
Kometa zaΦne zß°it, kdy₧ se zaΦne vypa°ovat led a plyny, kterΘ jsou v jßd°e komety. Vznikne pßra,
kterß odrß₧φ SluneΦnφ sv∞tlo. Kometa je pozorovatelnß ze vzdßlenosti asi 10 AU (15 milion∙ km) od
slunce, dob°e je pozorovatelnß ale asi a₧ ze vzdßlenosti 3 AU (4,5 milion∙ km) od Slunce. Ale jasnost
komety zßle₧φ hlavn∞ na jejφm slo₧enφ a hmotnosti. Komety, kterΘ se nevracejφ ke slunci b²vajφ jasn∞jÜφ
ne₧ ty kterΘ se vracejφ, proto₧e nevracejφcφ se komety potkßvajφ Slunce jen jednou a proto je menÜφ
riziko vypa°enφ komety.
Drßhy komet
Drßhy komet se od drah planet a planetek liÜφ tφm ₧e majφ velkou excentricitu a sklon k ekliptice. Drßhy
komet jsou protßhlΘ elipsy (komety periodickΘ - vracejφ se ke Slunci v urΦitΘ period∞), paraboly a
hyperboly (takovΘ komety projdou p°φslunφm pouze jednou).
Podle katalogu B. G. Marsdena, ve kterΘm je 600 komet p°i 924 nßvratech, je: |
40% komet na elipsovit²ch drahßch: |
16% je krßtkoperiodick²ch (perioda je menÜφ ne₧ 200 let) |
|
a 24% je dlouhoperiodick²ch (perioda je v∞tÜφ ne₧ 200 let), |
49% komet je na parabolick²ch drahßch (z nep°esnosti poΦφtßnφ neumφme zjistit, zda jde o hyperbolu
nebo o protßhlou elipsu) |
a 11% jsou hyperboly |
Rodiny komet
Jupiterova rodina komet
U komet se m∙₧e stßt, ₧e jim n∞jakß velkß planeta v²razn∞ zkrßtφ jejich drßhu. Nap°φklad z komety o
period∞ 240 let se stane kometa o period∞ 10 let. Takovou planetou, kterß Φasto zkracuje kometßm
drßhy, je hlavn∞ Jupiter. Dnes znßme p°es 40 komet Jupiterovy rodiny komet. Z nich je urΦit∞ nejznßm∞jÜφ
kometa Shoemaker-Levy9, kterß se s Jupiterem v roce 1994 srazila.
Kreutzova rodina komet
╚lenovΘ Kreutzovy rodiny komet jsou ty komety, kterΘ se velmi t∞sn∞ p°ibli₧ujφ ke Slunci.
|
|
|
![](/file/23406/Chip_2001-12_cd1.bin/internet/komety/kometico.gif)
Na svΘ strßnky m∙₧ete
umφstit tuto ikonu.
|HTML k≤d| |
|
|
|