|
|
|
V roce 1926 byla objevena kometa souΦasn∞ dv∞ma lidmi: Bielou a Gambartem. VypoΦφtali drßhu
komety asi na sedm let a zaΦali se hßdat, po kom se mß kometa jmenovat. V roce 1832 p°ilet∞la
kometa ·pln∞ normßln∞. V roce 1839 se kometa neobjevila, co₧ bylo p°iΦφtßno velkΘ blφzkosti ke
Slunci. P°i dalÜφm nßvratu se stala zajφmavß v∞c: mφsto jednΘ komety p°ilet∞ly dv∞. Tento objev byl
tak zvlßÜtnφ, ₧e prvnφ astronom, kter² toto dvojΦe pozoroval to pova₧oval za n∞jakou vadu svΘho
dalekohledu. Tyto komety m∞ly i spoleΦnou komu. Tento jev takΘ znamenal ÜalamounskΘ roz°eÜenφ
sporu o jmΘno komety mezi Bielou a Gambartem. P°i dalÜφm nßvratu roku 1852 se op∞t objevily dv∞
komety, ale tentokrßt byly od sebe vzdßlenΘ asi dva miliony km. Potom u₧ se kometa
Biela/Gambart nevrßtila nikdy. N∞kolik desetiletφ potΘ, v listopadu, nastal velk² meteorick² dΘÜ¥
Andromeid. VÜichni astronomovΘ si tehdy uv∞domili, ₧e komety zp∙sobujφ meteorickΘ roje a deÜt∞.
N∞kte°φ ale Üli jeÜt∞ dßl a usuzovali z toho, ₧e komety nejsou jednotvßrnΘ t∞leso, ale jakßsi hromada
kamenφ obalenß prchav²mi lßtkami (neum∞li si p°edstavit, ₧e to je led). S myÜlenkou jßdra poprvΘ
p°iÜel roku 1882 William Huggins, kter² takΘ nep°φmo objevil SluneΦnφ vφtr. Huggins ale nikdy
netuÜil z Φeho je kometa slo₧ena. To, ₧e je jßdro z ledu poprvΘ objevil Whipple. Jupiterova rodina komet V roce 1770 byla objevena astronomem Lexellem kometa. V roce 1776 se kometa neobjevila, proto₧e byla blφzko Slunce. V roce 1781 se kometa op∞t neobjevila, astronomovΘ cht∞li v∞d∞t proΦ. Lexell a Laplace spoΦφtali, ₧e kometa dva roky p°ed p°φchodem narazila na Jupiter. Tak Laplace objevil Jupiterovu rodinu komet. V d∙sledku toho se Φßst astronom∙ myln∞ domnφvala, ₧e Jupiter je zdrojem komet. |
|
|
|
|