P°evody | OnLine | Fyzici | Vzkazy | Autor 

Isaac Newton

Zp∞t 

4.1.1643 - 31.3.1727

Newton je zßkladnφ jednotkou sφly.

Newton∙v gravitaΦnφ zßkon: dv∞ t∞lesa na sebe p∙sobφ silou, kterß je p°φmo ·m∞rnß souΦinu hmotnostφ a nep°φmo ·m∞rnß Φtverci jejich vzdßlenosti.

Zavedl pojem sφly, odliÜil od n∞j pojem hmotnosti, formuloval zßkony dynamiky i myÜlenku vÜeobecnΘ gravitace, vybudoval zßklady diferencißlnφho a integrßlnφho poΦtu, rozpracoval teorii rozkladu sv∞tla a popsal jev interference sv∞tla, uΦinil zßkladnφ matematickΘ objevy v teorii nekoneΦn²ch °ad.

Isaac Newton se narodil ve vesnici Woolsthorpe nedaleko Granthamu (asi 200 km severn∞ od Lond²na) v roce 1643. Do sv²ch 11 let navÜt∞voval vesnickou Ükolu a od roku 1654 pak pokraΦoval ve studiu na King's school v Granthamu. Po Φty°ech letech Ükolu opustil a vrßtil se zp∞t ne vesnici, kde pomßhal matce ₧ivit svΘ dva mladÜφ sourozence. V roce 1661 zaΦal studovat univerzitu v Cambridgi.

17. stoletφ bylo obdobφm silnΘho nßbo₧enskΘho cφt∞nφ, a to nebylo nikde jinde siln∞jÜφ ne₧ ve VelkΘ Britßnii. Prßv∞ tam pobo₧n² mlad² mu₧, Isaac Newton, koneΦn∞ naÜel novou syntΘzu, v nφ₧ byla odkryta pravda a bo₧φ role z∙stala zachovßna.

Newton byl gΘniem v experimentovßnφ i matematice, a prßv∞ tato kombinace mu umo₧nila zalo₧it kopernφkovsk² systΘm a novou mechaniku. Jeho metoda byla jednoduchost sama: "na zßklad∞ pohybov²ch jev∙ prozkoumat p°φrodnφ sφly a pak pou₧φt t∞chto sil k vysv∞tlenφ dalÜφch jev∙". Newtonova genialita ho vedla p°i v²b∞ru zkouman²ch jev∙ a vytvo°enφ novΘho a zßkladnφho matematickΘho prost°edku - matematickΘ anal²zy (souΦasn∞ objevenΘ Gottfriedem Leibnizem) - co₧ mu umo₧nilo provßd∞t v²poΦty s odvozen²mi silami. V²sledkem byla kniha Philosophiae Naturalis Principia Mathematica (MatematickΘ zßklady p°φrodnφ filosofie), kterß byla vydßna v r.1687. Zde byla obsa₧ena novß fyzika, pou₧itelnß stejn∞ dob°e pro pozemskß i nebeskß t∞lesa. Newtonova anal²za sil dala za pravdu Kopernφkovi, Keplerovi a Galileovi. Descartes byl zcela pora₧en.

Newtonovy t°i pohybovΘ zßkony a jeho princip univerzßlnφ gravitace staΦily k °φzenφ novΘho kosmu, ale pouze, jak v∞°il Newton, s pomocφ Boha. Gravitace, jak nejednou °ekl, byla p°φmou akcφ Boha, stejn∞ jako vÜechny sφly °ßdu a vitality. Absolutnφ prostor m∞l pro Newtona zßsadnφ v²znam, proto₧e prostor byl "sφdlem Boha" a sφdlo Boha musφ b²t zßkladnφm sou°adn²m systΘmem. A nakonec, Newtonova anal²za vzßjemn²ch poruch pohyb∙ planet zp∙soben²ch jejich vlastnφmi gravitaΦnφmi poli p°edpovφdala ·plnΘ zhroucenφ sluneΦnφho systΘmu, pokud by B∙h nezasahoval a neuvßd∞l vÜe op∞t do po°ßdku.

Encyclopaedia Britannica, p°eklad Ji°φ Vacek, °φjen 1996. Dopln∞no.

Novinky | Popis | Download | FAQ | P°evody | OnLine | Fyzici | Vzkazy | Anketa | Autor

Datum poslednφ ·pravy 01.10.2001