Toru≥, rodnΘ mφsto MikulßÜe Kopernφka, le₧φ na severu Polska. Kopernφkova rodina se tam p°est∞hovala z Krakova. Otec a d∞d z matΦiny strany - rodem Watzenrode, se ·Φastnili vedenφ povstßnφ, kterΘ osvobodilo Toru≥ od nadvlßdy °ßdu n∞meck²ch rytφ°∙, proto se rodina t∞Üila znaΦnΘ vß₧nosti v oblasti celΘ Warmie. Zde se takΘ v roce 1473 narodil MikulßÜ. V dob∞ svΘho dospφvßnφ ztratil Kopernφk otce a zßhy potom i matku. PoruΦnφkem se mu stal jeho str²c LukßÜ Watzenrode, pozd∞jÜφ biskup warmijsk², kter² brzy pochopil touhu svΘho synovce po vzd∞lßnφ a podporoval ji. M. Kopernφk studoval nejd°φve matematiku a astronomii na univerzit∞ v Krakov∞ v letech 1491 - 94. Seznßmil se zde dokonale s Ptolemaiov²m systΘmem, vlastnil i Euklidovy Zßklady a Tabulky krßle Alfonse KastilskΘho, co₧ bylo na tehdejÜφ dobu vzßcnΘ.

V Krakov∞ se mlad² MikulßÜ rozhodl, ₧e bude pokraΦovat na studiφch v Itßlii. V druhΘ polovin∞ devadesßt²ch let proto odjel do Bolon∞, kde studoval cφrkevnφ prßvo, ale hlavn∞ astronomii a matematiku pod vedenφm slavnΘho bolo≥skΘho astronoma Maria de Navary. V dob∞ MikulßÜova pobytu v Boloni se poda°ilo jeho str²ci, aby kapitula ve Warmii zvolila M. Kopernφka sv²m kanovnφkem, a proto musel Kopernφk znovu po₧ßdat o souhlas k dokonΦenφ studiφ. Vrßtil se do Polska v roce 1501; musel se zavßzat, ₧e v Itßlii bude studovat takΘ lΘka°stvφ, a na studia se vrßtil. Studoval pak na univerzit∞ v Padov∞ a oba obory (lΘka°stvφ a cφrkevnφ prßvo) ·sp∞Ün∞ uzav°el. LΘka°stvφ v Padov∞ a hodnosti doktora cφrkevnφho prßva dosßhl ve Ferra°e. Roku 1503 se vrßtil do sφdla kapituly ve Fromborku a pak po dobu n∞kolika let ₧il obΦas i v Lidzbarku, kde se staral o svΘho nemocnΘho str²ce. Po smrti str²ce L. Watzenrode v roce 1512 se M. Kopernφk natrvalo p°est∞hoval do Fromborku, rybß°skΘho m∞steΦka na b°ehu BaltickΘho mo°e.

Kopernφk psal svΘ objevy jen pro uΦence. Jeho nßzory narß₧ely na odpor cφrkve. SfΘ°e stßlic p°isuzoval klid, Zemi dennφ rotaci kolem osy. I on byl mφn∞nφ, ₧e za sfΘrou nenφ zhola nic. Ve svΘm zd∙vod≥ovßnφ heliocentrickΘ soustavy tvrdil, ₧e je jednoduÜÜφ vysv∞tlovat obΦasn² zp∞tn² pohyb planet na nebeskΘ klenb∞ vlastnφm pohybem Zem∞, tedy pohybem jednoho t∞lesa kolem Slunce, ne₧ pohyby vÜech planet.
Kopernφk ve knize o soustav∞ uvßdφ:
1. Äßdn² nebesk² kruh neboli sfΘra nemß jedin² st°ed.
2. St°ed Zem∞ nenφ st°edem sv∞ta, n²br₧ toliko st°edem tφ₧e a drßhy M∞sφce.
3. VÜechny drßhy obklopujφ Slunce, jako by stßlo v jejich st°edu, a proto st°ed sv∞ta le₧φ poblφ₧ Slunce.
4. Pom∞r vzdßlenosti Zem∞-Slunce k v²Üce nebe stßlic je mnohem menÜφ ne₧ pom∞r zemskΘho polom∞ru ke vzdßlenosti Slunce, tak₧e tato vzdßlenost je proti v²Üce nebe stßlic nepatrnß.
5. VÜechen pohyb viditeln² na nebi stßlic nenφ reßln², tak jak jej vidφm∞ ze Zem∞. Zem∞ se tedy otßΦφ s p°idru₧en²mi elementy p°i dennφm pohybu jednou kolem sv²ch p≤l∙. P°itom z∙stßvß nebe stßlic nepohnutΘ jako₧to nejzazÜφ nebe.
6. VÜechen pozorovan² pohyb Slunce nep°φsluÜφ jemu samΘmu, n²br₧ je d∙sledkem rotace Zem∞ a jejφho pohybu po kruhovΘ drßze kolem Slunce, kter² je vlastnφ vÜem planetßm. A tak se Zem∞ pohybuje n∞koliker²m zp∙sobem.
7. Co se u planet jevφ jako pohyb zp∞tn² a pohyb vp°ed, nenφ takovΘ samo sebou, n²br₧ se tak jevφ ze Zem∞. Jejφ pohyb sßm o sob∞ tedy staΦφ k vysv∞tlenφ Φetn²ch rozmanit²ch jev∙ na nebi.

Kopernφkovi vd∞Φφme za vzta₧nou soustavu spoΦφvajφcφ v t∞₧iÜti naÜφ sluneΦnφ soustavy a orientovanou sv²mi osami k nebi stßlic. Bez Kopernφka by nebyly objeveny ani Keplerovy zßkony, ani gravitaΦnφ teorie.

MikulßÜe Kopernφka m∙₧eme prßvem pova₧ovat za vÜestrannou osobnost renesanΦnφho obdobφ. Ve svΘ vlasti se po studiφch uplatnil nejen ve vÜech oborech, kterΘ studoval, ale navφc v nßrodohospodß°stvφ i v politickΘm ₧ivot∞. Zastßval b∞hem ₧ivota °adu vysok²ch funkcφ, byl i generßlnφm administrßtorem celΘ warmijskΘ oblasti a nejeden Φas zastupoval i biskupa. Krom∞ toho °φdil i obranu hradu OlÜt²na p°i nßjezdech n∞meck²ch rytφ°∙. Lze tedy °φci, ₧e bylo vlastn∞ Üt∞stφm, ₧e sv∙j intelekt p°es mno₧stvφ jinΘ prßce a neklid doby uplatnil prßv∞ v astronomii.

Kopernφk publikoval nßrodohospodß°skou studii Traktßt o minci, ve kterΘ °eÜil problΘmy inflace a navrhl zp∙sob zhodnocenφ tehdejÜφ m∞ny. Z °eΦtiny do latiny p°elo₧il takΘ listy byzantskΘho spisovatele Teofylakta Symokatty. SvΘ heliocentrickΘ nßzory shrnul poprvΘ v dφle Commentariolus de hypothesibus motuum coelestium (Mal² komentß° o hypotΘzßch nebesk²ch pohyb∙), kterΘ vzniklo ji₧ p°ed rokem 1515. Rukopis tohoto dφla byl rozeslßn ve form∞ dopis∙ tehdejÜφm astronom∙m a nßm se neuchoval.

Nejslavn∞jÜφm Kopernφkov²m dφlem je dφlo: Nicolai Copernici Torinensis De revolutionibus orbium coelestium, libri VI (MikulßÜe Kopernφka toru≥skΘho O ob∞zφch nebesk²ch sfΘr, 6 knih), na n∞m₧ pracoval hlavn∞ v letech 1507 - 1515. Zdß se, ₧e myÜlenkou na vytvo°enφ novΘ teorie soustavy planet se zab²val ji₧ v dob∞ studiφ v Itßlii nebo snad dokonce ji₧ p°edtφm v Krakov∞. K vydßnφ dφla, kterΘ dopisoval ke konci svΘho ₧ivota, jej p°im∞l profesor matematiky na luterßnskΘ univerzit∞ ve Wittenbergu Georg Joachim von Lauchen, zvan² Rhaeticus, kter² strßvil s Kopernφkem nakolik let ve Fromburku a kter² se takΘ nejvφce zaslou₧il o to, ₧e dφlo v roce 1543 v Norimberku skuteΦn∞ vyÜlo. N∞kolik v²tisk∙ 1. vydßnφ dφla vlastnφ i Stßtnφ knihovna v Klementinu a 2. vydßnφ Pamßtnφk nßrodnφho pφsemnictvφ v Praze na Strahov∞.

Pro nßs je jist∞ zajφmavΘ, ₧e rukopis dφla zakoupil v Heidelberku Φesk² student Jan Amos Komensk². Pozd∞ji se rukopis dφla dostal do pra₧skΘ knihovny Nostic∙ a v roce 1953 byl naÜφ vlßdou v∞novßn Polsku a je ulo₧en v knihovn∞ JagellonskΘ univerzity v Krakov∞, kde Kopernφk studoval.

Prvnφ kniha dφla obsahuje filozofickΘ ·vahy, kterΘ zd∙vod≥ujφ sprßvnost heliocentrickΘ soustavy a existenci pohyb∙ Zem∞. Kopernφk navazuje na Euklida a Ptolemaia a uvßdφ matematickΘ poznatky pot°ebnΘ k °eÜenφ vÜech ·loh sfΘrickΘ trigonometrie.

Kniha druhß uvßdφ Φtenß°e do geometrick²ch problΘm∙ p°i urΦovßnφ sklonu roviny ekliptiky a roviny sv∞tovΘho rovnφku. Vysv∞tluje se urΦovßnφ sou°adnic hv∞zd a okam₧ik∙ v²chodu a zßpadu nebesk²ch t∞les. TeoretickΘ v²klady a v²poΦty jsou dopln∞ny 12 strßnkami tabulek a nßvodem k pou₧itφ. Je p°ipojen i rozsßhl² katalog souhv∞zdφ a hv∞zd. T°etφ kniha pojednßvß o precesi jarnφho bodu a o pohybech Zem∞ - o jejφ rotaci (otßΦenφ) kolem vlastnφ osy a o revoluci (roΦnφm ob∞hu Zem∞ kolem Slunce), Kniha je op∞t dopln∞na tabulkami.

╚tvrtß kniha je v∞novßna pohyb∙m M∞sφce, v²poΦtu vzdßlenostφ M∞sφce od Zem∞ a Zem∞ od Slunce a v²poΦtu vzßjemnΘho pom∞ru velikostφ Slunce, Zem∞ a M∞sφce. Zßv∞r knihy tvo°φ postupy v²poΦt∙ paralax Slunce a M∞sφce, je p°ipojeno n∞kolik kapitol o konjunkci a opozici nebesk²ch t∞les a o zatm∞nφ Slunce a M∞sφce.

Pßtß kniha pojednßvß o pohybech p∞ti planet (Saturn, Jupiter, Mars, VenuÜe a Merkur). V ·vodnφ kapitole je zaveden pojem hv∞zdnΘho Φasu. Nßsledujφcφ kapitoly obsahujφ v²poΦty poloh jednotliv²ch planet a vysv∞tlenφ p°φΦin p°φm²ch a zp∞tn²ch pohyb∙ z hlediska heliocentrickΘ soustavy.

Kniha Üestß je zam∞°ena spφÜe teoreticky a pojednßvß o tzv. pohybu planet v Üφ°ce m∞°enΘ na ob∞ strany od ekliptiky. Nebyla vÜak dokonΦena a ani poznatky v nφ uvedenΘ se v dalÜφm rozvoji astronomie p°φliÜ neuplatnily.

Zem°el 24. kv∞tna 1543 v polskΘm Fromborku

╚ßsteΦn∞ p°evzato z eduNET.