Prvnφ implementace slu₧by World-Wide Web poΦφtaly s tφm, ₧e informace prezentovanΘ pomocφ HTML strßnek nebudou p°φliÜ prom∞nlivΘ v Φase, a proto byly HTML strßnky ulo₧eny v souborech. V p°φpad∞ pot°eby mohl autor strßnky jejφ text zm∞nit v souboru a od tΘ doby byla p°φstupnß novß podoba strßnky.

╚asem se p°iÜlo na to, ₧e koncept slu₧by WWW je natolik obecn², ₧e nenφ problΘm pomocφ stßvajφcφho modelu zp°φstupnit interaktivnφ slu₧by jako r∙znΘ vyhledßvacφ systΘmy apod. VÜe bylo postaveno na velice jednoduchΘm principu -- HTML strßnky ji₧ nejsou ulo₧eny v souboru, ale generovßny n∞jak²m programem, kter² umφ p°ebφrat parametry z formulß°∙ zaΦlen∞n²ch do strßnky. Proto₧e ji₧ HTML strßnky nejsou staticky umφst∞ny v souborech, ale generovßny podle pot°eby, hovo°φme o dynamicky generovan²ch strßnkßch.

Dφky dynamicky generovan²m strßnkßm se p°ed Webem objevil nov² sv∞t zp°φstup≥ovßnφ rozsßhl²ch databßzφ, podnikov²ch informaΦnφch systΘm∙ ovlßdan²ch pouze pomocφ prohlφ₧eΦe, virtußlnφch obchodnφch dom∙ apod. Dß se °φci, ₧e prohlφ₧eΦe se staly novou platformou pro provozovßnφ aplikacφ.

V poslednφ dob∞ sφlφ tlak, kter² nutn∞ vy·stφ v to, ₧e v∞tÜina strßnek dostupn²ch na Webu bude generovßna dynamicky. ╚φm je to zp∙sobeno? A¥ chceme nebo ne, dnes ji₧ hlavnφ t∞₧iÜt∞ Internetu nespoΦφvß na akademickΘ p∙d∞, ale v Φist∞ komerΦnφ oblasti. Pokud chce n∞jakß firma pomocφ svΘ webovΘ prezentace p°φpadnΘ zßkaznφky zaujmout, musφ nabφzet vφc, ne₧ jen jednou za p∙l roku aktualizovanΘ statickΘ strßnky.

U₧ivatel se na strßnky bude vracet pouze v p°φpad∞, ₧e zde Φasto najde n∞co novΘho. Pokud tedy p°i ka₧dΘ nßvÜt∞v∞ bude firemnφ strßnka dopln∞na jin²m vtipem Φi zde bude mo₧nost odpov∞d∞t na otßzku v n∞jakΘ sout∞₧i, poΦet nßvÜt∞vnφku a zejmΘna t∞ch opakovan∞ se vracejφcφch jist∞ stoupne. PodobnΘ chovßnφ Webu vÜak nelze dosßhnout pou₧itφm statick²ch strßnek, musφ se pou₧φt n∞jak² ze systΘm∙ pro dynamickΘ generovanφ strßnek.

Jestli₧e tedy p°ed rokem Φi dv∞ma bylo pro tv∙rce strßnek nezbytnΘ se nauΦit jazyk HTML, dnes je nejvyÜÜφ Φas na osvojenφ si n∞kterΘ technologie pro dynamickΘ generovßnφ strßnek. Jednou z t∞chto technologiφ je systΘm PHP s jeho₧ zßkladnφmi rysy se nynφ seznßmφme.

PHP pracuje pod operaΦnφmi systΘmy Unix, Windows 95/98/NT a Macintosh. Existujφ i projekty, kterΘ se sna₧φ o portovßnφ PHP na r∙znΘ starÜφ mainframe. Krom∞ nezßvislosti na operaΦnφm systΘmu je PHP nezßvislΘ na pou₧itΘm WWW-serveru. PHP m∙₧e spolupracovat s libovoln²m serverem, kter² podporuje rozhranφ CGI -- to dnes podporujφ snad vÜechny servery. Pokud pou₧φvßme Apache, m∙₧e b²t PHP spuÜt∞no jako jeho modul, Φφm₧ dosßhneme mnohem vyÜÜφho v²konu a v∞tÜφ bezpeΦnosti.

P°enositelnost skript∙ napsan²ch v PHP je velkou v²hodou. Pom∞rn∞ Φasto si dnes r∙znΘ firmy a instituce po°izujφ server s Windows NT. A₧ Φasem zjistφ, ₧e to z hlediska stability a v²konu nebyla nejlepÜφ volba. Pokud p°i vytvß°enφ dynamick²ch strßnek pou₧ijφ PHP, nenφ ₧ßdn² problΘm na poΦφtaΦi nainstalovat n∞jak² Unix podporujφcφ platformu Intel (Linux, FreeBSD, Solaris) a strßnky napsanΘ v PHP provozovat vesele dßl.