 | |
 | Knihy, reportß₧e |
| Fotogalerie |
| InternetovΘ adresy |
| Kalendß° akcφ |
| Zaregistruj se! |
| P°ihlßÜenφ (login) |
| Hledßme dobrodruhy |
| NßvÜt∞vnφ kniha |
| Info/Kontakt/Inzerce |
| O nßs |
Poho°φ RILA - Bulharsko 2000
Rybnß jezera
-
Do oΦφ mn∞ praÜtφ a₧ ostrΘ dennφ sv∞tlo - focenφ jsem zaspal. Balφme stany a pokraΦujeme v cest∞ na Rybnß jezera. Jdeme stßle po ΦervenΘ, mφjφme vrch ╚emerna (2512mn.m.), stoupßnφ je v∞tÜinou pozvolnΘ, terΘn je dotvß°en nßhornφmi planinami. Zanedlouho nechßvßme za sebou i Kanßrsko jezero a na rozcestφ znovu nßsledujeme Φervenou znaΦku. Podle mapy je to do ·dolφ co by kamenem dohodil a tak naivn∞ odhaduji, ₧e za hodinu jsme dole. Dφky velmi vysokΘmu poΦtu vrstevnic na tak krßtkΘm ·seku se ovÜem m∙₧e stßt z p∞Üiny spφÜ skluzavka. Zatφmco my poctiv∞ kliΦkujeme serpentinami, TomßÜ mφ°φ jedin∞ p°φmou cestou. V∞tÜinou se nechß svΘst korytem suti a tak na nßs zφskßvß nßskok, kter² vzßp∞tφ ztrßcφ, proto₧e si musφ vysypat Üt∞rk z bot. Kdy₧ jsme byli asi v desetin∞ cesty, sßm sebe jsem se ptal: `kdy u₧ budeme dole?`. To jsem jeÜt∞ netuÜil, ₧e Φty°iceti metr∙m ch∙ze tu odpovφdajφ dva v²ÜkovΘ metry. Nepamatuji si to p°esn∞, ale myslφm, ₧e cesta dolu nßm trvala n∞co p°es t°i hodiny. U ·patφ je pamßtnφk ob∞tφ lavin, shodujeme se na tom, ₧e tahle st∞na je opravdov² smr¥ßk. Rybnß jezera jsou vskutku plnß ryb, hlavn∞ pstruh∙. Sprßvce je opravdov² mord²°, v jednΘ ruce mß rybß°sk² prut a v druhΘ asi dvacet kousk∙ navleΦen²ch na ocelovΘm drßtu. Pro nßs m∞l ovÜem jen kyselou polΘvku, kterou demonstrativn∞ vylil na zßpra₧φ. Nepochopili jsme jestli t∞ch dvacet pstruh∙ hodlß spo°ßdat sßm, spφÜ pro nßs bylo rozhodujφcφ, ₧e nßm nic prodat nem∙₧e, proto₧e pr² nic nemß. Jen to pivo. JeÜt∞ ₧e my ╚eÜi jsme na tekut² chlΘb zvyklφ, jinak bych m∞l pocit, ₧e jsem se snad ani nenajedl.
Je teprve n∞co kolem druhΘ, dφky Φemu₧ m∙₧eme dßl pokraΦovat v cest∞, podle odhadu, snad a₧ k monastiru. Prochßzφme kolem druhΘho z rybnφch jezer. U b°ehu stojφ malinkß chatka o kus dßl ryba°φ otec se synkem. Za hodinu nßs pohlcujφ dvoumetrovΘ kleΦe, nßsleduje ztrßta trasy a p°φm²m d∙sledkem toho je u₧ brutßlnφ sestup korytem potoka. èkoda ₧e se nikdo nevykoupal.
Dole se naprosto plynule napojφme na znaΦenou trasu, co₧ nßs vcelku p°φjemn∞ p°ekvapφ. Vypadß to jako kdy₧ stojφte na hranici n∞jakΘ divokΘ rezervace, proto₧e krajina p°ed vßmi znenadßnφ nabyde o dost p°φv∞tiv∞jÜφho rßzu, dokonce vidφme i t°i modernφ domy, ke kter²m vede rozbitß asfaltka. ZkouÜφme je-li n∞kdo doma, ale bohu₧el se nikdo neoz²vß. Mo₧nß ₧e se obyvatelΘ bojφ nenadßl²ch a neznßm²ch nßvÜt∞v. Mßme nutkßnφ vyu₧φt jeden z odlo₧en²ch vrak∙ ₧igula a s jeho pomocφ se odvalit do ·dolφ, ale nechßvßme si zajφt chu¥ a rad∞ji pokraΦujeme po sv²ch. Po obou stranßch cesty se pase dobytek, jen sem tam zahlΘdnete n∞jakΘho pastevce poustevnφka. N∞kolika takov²ch se vyptßvßme na cestu, komunikace s nimi je jak se °φkß na dlouho. èpinavΘ tvß°e, otrhanΘ koÜile, na nohou sandßle, Ülachovitß t∞la, od hlavy a₧ k pat∞ naprostφ pros¥ßΦci. Otec a syn se nßm rukama i nohama sna₧φ vysv∞tlit sprßvnou cestu. Dφvßm se na n∞ a uva₧uji jestli jsou v∙bec gramotnφ, jestli v∞dφ kde le₧φ New York nebo co je to poΦφtaΦ, co vlastn∞ Φekß v ₧ivot∞ takovΘho bosΘho pastevce, ale jaksi m∞ nic nenapadß, ha.
Cesta nßs dßle zavßdφ do hustΘho smrkovΘho lesa, co₧ je pro nßs zatφm p°φjemnß zm∞na. Vilma a Petr nßs nechßvajφ za sebou, u₧ se nesna₧φme dr₧et tempo. Obloha se zatahuje a ka₧dou chvφli to vypadß, ₧e dojdeme za deÜt∞. Znovu a znovu sundßvßme ponΦa a zase si je oblΘkßme, proto₧e u₧u₧ se nßm zdß ₧e sprchne, vφtr mraky stejn∞ rychle roze₧ene. Nakonec zjistφme, ₧e ponΦa poslou₧φ stejn∞ dob°e i jako ochrana proti komßr∙m. Nezßvisl² pozorovatel by v tuto chvφli nejspφÜ usoudil, ₧e jsme chemickΘ komando na rekreaci. Za pochodu jsme takΘ vypracovali teorii, kterß m∞la zd∙vodnit komß°φ vytrvalost naÜeho pronßsledovßnφ: Proto₧e jsme byli jedinφ, kdo tady za poslednφ uhersk² rok proÜel, byla to pro n∞ vlastn∞ jedinß a nejv²znamn∞jÜφ epizoda jejich ₧ivota, kdy m∞li mo₧nost se poprvΘ a naposledy jak se °φkß na₧rat. Po dvou hodinßch vytrvalΘ ch∙ze si dßvßme pauzu a tatranku a ·plnou nßhodou na tomto mφst∞ objevujeme hlubokou, pravidelnou jeskyni. Poznßmka: komß°i s nßmi do jeskyn∞ neÜli, poΦkali si p°ed vchodem. Bli₧Üφm pr∙zkumem jsme zjistili, ₧e je p°φstupnß jen n∞kolik metr∙ a dßle hlubokß voda znemo₧≥uje dalÜφ postup. Mohlo jφt i o um∞l² geologick² pr∙zkum, ale podle terΘnnφch nerovnostφ jsme usoudili spφÜ na p°φrodnφ p∙vod.
Blφ₧φme se k civilizaci, t∞sn∞ p°ed prvnφ zßstavbou se na nßs koneΦn∞ sesype dΘÜ¥. P°ijφmßme pohostinstvφ chatkovΘho penzionu, kde nachßzφme u₧ odpoΦatΘho Petra a Vilmu. Po p°edchozφch zkuÜenostech jsme neoblomnφ a vytrvalφ a tak usmlouvßme Polßka z p∙vodnφch deseti na p∞t marek za osobu a mßme p°φjemn² nocleh se sprchou a Φist²m povleΦenφm. Polßci nßs v∙bec na naÜich cestßch p°φjemn∞ p°ekvapili svou otev°enostφ a ochotou, tedy asi je to i tφm ₧e jsou to naÜi sousedΘ.
Copyright © 1999-2000 dobrodruh.cz. VÜechna prßva vyhrazena.