Slaďování elektronkového superhetu

pro amplitudovou modulaci

Postup je vysvětlen na příkladu přijímače Populár, jehož schéma je zde.

Je třeba přijímač slaďovat ? A které části ?

Máme-li podezření, že je přijímač rozladěn, tj. jeho  citlivost a selektivita je špatná i když nenacházíme žádnou zjevnou závadu, zkontrolujeme sladění. Před kontrolou vysajeme prach z  ladicího kondenzátoru. Pokud prach drží, vyfoukáme ho čistým stlačeným vzduchem nebo čisticím plynem z  bombičky. Prach ladicí kondenzátor mírně rozlaďuje, po  vyčištění se  může naladění zlepšit.
Které prvky jsou rozladěny a které ne, zjistíme kontrolou pomocí slaďovací hůlky. Postup je stejný jako při slaďování, ale nehýbeme s žádným z dolaďovacích prvků. Do příslušné cívky zasuneme mosazný a pak feritový konec slaďovací hůlky. Pokud se v  obou případech signál zeslabí, daný rezonanční obvod je naladěn správně. Pokud se  zesílí při přiblížení feritu, bude třeba ho doladit na  nižší kmitočet, pokud se zesílí při přiblížení mosazi, je třeba ho doladit výše.
Nemá smysl slaďovat rádio, které je téměř správně naladěno a odchylky jsou zcela nepatrné. Jsou-li odchylky velmi velké, ujistíme se, zda není nějaká porucha v  rezonančních obvodech, třeba vadný kondenzátor. Laděné obvody v rádiích se  vyráběly tak, aby byly stabilní, takže i po  mnoha letech rozladění vlivem stárnutí součástek nebývá velké. Slaďujeme jen ty  části přijímače, které jsou rozladěny. Po výměně vadné součástky, ovlivňující některý rezonanční okruh doladíme jen tento okruh. Slaďování je pracné a pokud nepostupujeme pečlivě, můžeme to spíše pokazit. Při každém slaďování také dochází k určitému opotřebení seřizovacích prvků, např. k  ožvýkávání drážek v  jádrech cívek a k  deformačnímu křehnutí drátu na  odvíjecích kapacitních trimrech. Některé součástky (jádra nebo trimry) mohou být zatuhlé a hrozí jejich poškození při  uvolňování.
Pokud je rozladěn jen jeden rozsah (což je nejčastější případ), sladíme tento rozsah. Jestliže nesouhlasí frekvence se  stupnicí na  více rozsazích, nejdříve se  ujistíme, zda není posunutý stupnicový ukazatel. Když po posunutí ukazatele souhlasí ukazatel na  jednom rozsahu a jedné frekvenci a jinde ne, bude třeba celý přijímač sladit.  Při slaďování celého rádia začneme mezifrekvenčním zesilovačem, potom seřídíme odlaďovač mezifrekvence na  vstupu a nakonec sladíme oscilátor se  vstupem na  jednotlivých vlnových rozsazích.

Příprava

 Před slaďováním jádra těch cívek, se  kterými bude třeba hýbat, očistíme od  vosku a uvolníme, aby jimi šlo otáčet. Pokud jsou drážky v  jádrech již ožvýkané, rozžhavíme páječkou starý šroubováček (nový nežhavíme, protože ocel se žárem vyžíhá a změkne) a zapíchneme ho do  drážky. Nesmíme přitom poškodit závit v  plastové kostře cívky. Žhavý šroubovák do  ferrokartu vytaví hlubší zářez. Počkáme několik sekund, až teplota šroubováku klesne asi na  60  C. Teplem se zároveň uvolní vosk ze  závitů, ale šroubovák již není tak horký, aby mohl poškodit jádro. Jádrem opatrně zatočíme, aby se  uvolnilo. Při samotném slaďování používáme šroubovák z  izolantu, třeba z  plastu nebo z  tvrdého dřeva. Kovový nástroj by při  přiblížení ovlivňoval laděný obvod. K ladění hrníčkových trimrů si vyrobíme klíč z  plastové trubky od  fixu či propisovačky, tlusté 9  mm. Do konce trubičky uděláme 3  zářezy, natočené vzájemně o 120  stupňů, které přesně dosednou na  hlavy třech nýtků na  vršku trimru.
Při slaďování přivádíme signál z  vf generátoru modulovaný 400 Hz do  hloubky 30%. Napětí, které přivádíme na  vstup, volíme tak slabé, aby S-metr nebo magické oko ukazovalo jen malou výchylku, tak do  1/4. Regulátor hlasitosti dáme na  maximum, ale tón z  reproduktoru má být slabý. Je-li napětí větší, působí AVC, které vyrovnává sílu signálu na  výstupu, takže naladění se nám zdá tupé. Jak přístroj slaďujeme, jeho citlivost a tím i síla signálu na výstupu roste. Proto snižujeme výstupní napětí z vf generátoru, aby AVC nezačalo působit. Někteří opraváři rozpojují při slaďování obvod AVC, ale já to většinou nedělám. Pokud má přijímač zpožděné AVC, stačí, když je signál dosti slabý. Napětí na  reproduktorovém výstupu měříme střídavým ručkovým voltmetrem, s  ním nejlépe najdeme maximum nebo minimum. S digitálním voltmetrem se maximum ladí špatně. Pokud má přijímač přepínač šířky pásma, přepneme ho na  nejužší pásmo.

Slaďování mezifrekvence

Při slaďování mezifrekvenčních propustí musíme vždy ten druhý obvod v  propusti, než který zrovna seřizujeme, rozladit připojením kondenzátoru, jehož velikost bývá předepsána v  ladicím předpisu, u  Populáru je to 100  pF. Také lze obvod zatlumit připojením odporu o  velikosti několika kiloohmů. Je vhodné na  rozlaďovací kondenzátor připájet malé izolované krokodýlky.
Přijímač přepneme na  SV a naladíme nejnižší kmitočet, takže vstupní obvod je laděn nejblíže mf  kmitočtu. Není-li ve  slaďovacím předpisu uvedeno jinak, přivedeme modulovaný signál o mf kmitočtu přes  kondenzátor 33nF na  vstupní mřížku směšovače, např. u  Populáru třetí mřížku 6H31. Napětí z  vf  generátoru má být tak velké, aby signál na výstupu byl sice slabý, ale mohli jsme voltmetrem zjistit změny.
Při slaďování L24 rozladíme obvod L23 C23 připojením kondenzátoru 100  pF, potom přepojíme kondenzátor na  L24 a seřídíme L23. Kondenzátor 100  pF přendáme na  obvod L21  C21 a sladíme L22, potom kondenzátor přepojíme na L22 a naladíme L21. Nakonec přivedeme mf  signál přes umělou anténu na  anténní zdířku a nastavíme cívku odlaďovače mezifrekvence L1 tak, aby výchylka voltmetru na  výstupu byla co nejmenší.

Slaďování oscilátoru a vstupu

Postup je stejný na  všech rozsazích, popíši ho např. na  rozsahu KV1. Napětí z  měřicího vysílače přivedeme do  anténní zdířky přes umělou anténu. Nejdříve naladíme na  signálním generátoru kmitočet dolního slaďovacího bodu 6,5  MHz a ukazatel stupnice nastavíme na  dolní slaďovací značku, malý zoubek na  stupnici, nacházející se na  této frekvenci. Oscilátorovou cívkou naladíme oscilátor tak, abychom slyšeli signál a najdeme maximum. Potom doladíme vstup cívkou L3.  Když nevíme, kterým směrem točit, můžeme použít slaďovací hůlku.
Pokud má přijímač i na  vstupu dvouobvodovou propust (v  Populáru není, ale má ji např. Kongres), musíme druhý vstupní obvod rozladit nebo zatlumit, naladíme první obvod propusti, pak tlumicí nebo rozlaďovací prvek přehodíme na  první obvod a naladíme druhý, podobně jako při ladění mf  propustí.
Byl -li přijímač silně rozladěn, po  seřízení se ujistíme, že oscilátor je naladěn o mezifrekvenci výše, než vstup. Signální generátor nastavíme na kmitočet vyšší o dvojnásobek mezifrekvence, tj. 6,5+2x0,468=7,436  MHz. Měli bychom velmi slabě uslyšet signál - došlo k zrcadlovému příjmu. Pokud nastává zrcadlový příjem o 2x mf níže, oscilátor je naladěn o mezifrekvenci níže, což je chyba. Kdyby to tak bylo, vrátíme se na  slaďovací bod a vytočíme jádro oscilační cívky tolik, až zachytíme znovu signál, tentokráte při správné frekvenci oscilátoru.
Přeladíme měřicí vysílač i slaďované rádio na  horní slaďovací bod 17,7  MHz. Nejdříve kapacitním trimrem C13 nastavíme oscilátor tak, abychom zachytitli signál a našli maximum. Potom nastavíme maximum vstupním trimrem C3.
Byl-li přijímač hodně rozladěn, ujistíme se, že oscilátor pracuje výše, než je přijímaný kmitočet, tzn. zrcadlový příjem nastává při frekvenci měřicího vysílače o 2x mf vyšší, na 18.636  MHz. Pokud by na  obou koncích pásma pracoval oscilátor o mf níže, bylo by to špatné, neboť rádia se obvykle konstruují tak, aby oscilátor pracoval o mf výše a tak je také spočítán souběhový kondenzátor (padding) pro tříbodový souběh. Správná velikost paddingu zajišťuje, že při  naladění souběhu na  obou koncích (tj. správném nastavení cívek a paralelních trimrů) vznikne uprostřed ještě jeden souběhový bod, který již není třeba ladit. Pokud je mezifervence o  mnoho nižší než přijímaný kmitočet a padding chybí, přijímač na tomto rozsahu pracuje jen s dvoubodovým souběhem a činnost oscilátoru o mezifrekvenci níže není na závadu. V Populáru padding chybí na  rozsahu KV1, na  KV2 je padding C15, na SV C17, na DV C20). Skutečný průšvih by bylo naladění křížem, tj. kdyby třeba na  horním konci pásma oscilátor kmital o mezifrekvenci výše a na dolním konci o mezifrekvenci níže (nebo naopak). Při naladění křížem by uprostřed rozsahu byl přijímač necitlivý, protože by zde vstupní obvod byl naladěn daleko od kmitočtu přijímaného signálu.
Pokud se podařilo správně sladit přijímač na  horním bodě, vrátíme se na dolní bod (6,5  MHz) a doladíme znovu cívky L12 a L3. Pak ještě jednou doladíme na horním bodě (17,7  MHz) trimry C13 a C3. Sladění na obou bodech zopakujeme ještě jednou nebo dvakrát až bude zcela přesné, protože naladění na obou koncích se ovlivňují. Potom můžeme přejít k ladění dalšího rozsahu.

Příklad: Slaďovací tabulka přijímače Populár

slaďovaný rozsah a obvod Kmitočet Slaďovací prvky Min/Max Poznámka
mezifrekvenční propusti 468 kHz L24, L23, L22, L21 maxium rozladit spřažený obvod kond. 100pF
odlaďovač mezifrekvence 468 kHz L1 minimum
KV1 oscilátor a vstup 6,5 MHz L12, L3 maximum  
17,7 MHz C13, C3 maximum
KV2 oscilátor a vstup 2,15 MHz L14, L5 maximum  
5,4 MHz C14, C4 maximum
SV oscilátor a vstup 590 kHz L16, L7 maximum  
1590 kHz C16, C5 maximum
DV oscilátor a vstup 162 kHz L18, L9 maximum platí jen pro verze 2 až 4
390 kHz C18,C6 maximum

Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek

Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Slaďovací tabulka je převzata z knihy Československé rozhlasové a televizní přijímače I a II od Eduarda Kotka.

Případné dotazy posílejte na adresu pjenicek@seznam.cz