Rozhlasový přijímač Populár
Základní údaje
Přijímač byl vyroben v roce 1957 v n. p. Tesla Hloubětín jako poslední,
4. provedení tohoto typu s upraveným přepínačem rozsahů. Je to čtyřelektronkový
superhet s jednoduchým vstupním laděným obvodem.
Elektronky
-
6H31 - heptoda - měnič kmitočtu zapojený jako kmitající směšovač.
-
6F31 - exponenciální vf pentoda - mezifrekvenční
zesilovač
-
6BC32 - dvojitá dioda slouží jako demodulátor
a usměrňovač AVC, trioda je nízkofrekvenční předzesilovač.
-
6L31 - Svazková tetroda pracuje jako nízkofrekvenční zesilovač výkonu.
-
EM11 - indikátor vyladění
-
6Z31 - dvoucestný usměrňovač
V polovině padesátých let se u nás v rozhlasových přijímačích začaly používat
miniaturní celoskleněné heptalové elektronky se sedmi kolíky. Výhodou těchto elektronek byly
menší rozměry, a tím pádem i nižší rozptylové kapacity a indukčnosti. Tyto elektronky
byly vyvinuty ve Spojených státech za 2. světové války pro vojenská zařízení.
Byly to nejúspěšnější válečné elektronky, ty které Američanům pomohly vyhrát
válku. Po válce se začaly jejich ekvivalenty vyrábět po celém světě.
V sovětských radarech se heptalové a novalové elektronky používaly již
v roce 1947, ale v rádiích se tou dobou používaly lampy řad E 1, E 11 a
E 21. Pro civilní zařízení byly miniaturní celoskleněné lampy zpřístupněny
až v padesátých letech.
Vlnové rozsahy
Označení |
Kmitočet
|
střední citlivost
[mikrovolty]
|
počáteční
|
koncový
|
DV |
150 kHz |
395 kHz |
40
|
SV |
520 kHz |
1648 kHz |
50
|
KV2 |
1,95 MHz |
5,6 MHz |
70
|
KV1 |
5,7 MHz |
18,45 MHz |
95
|
Citlivost se uvádí při odstupu signálu od šumu 10 dB a výstupním výkonu
50 mW. Šířka pásma je na DV 11,5 kHz, na SV a KV 13 kHz.
Výkon
Výstupní výkon 2,5 W, napájení střídavým proudem o napětí 220 V (lze nastavit
od 110 do 240 V). Příkon 51 W.
Chcete-li si prohlédnout schéma, klikněte na nadpis. Schéma není vloženo
přímo do textu kvůli jeho velkým rozměrům 2608x1133 bodů, 63 kB. Zde je
rozmístění součástek na chassis :
Popis zapojení, zvláštnosti konstrukce
Populár byl spíše laciný přijímač jednoduché konstrukce, vhodný spíše
pro poslech hudby z místních vysílačů, než pro dálkový příjem. Měnič kmitočtu
tvořený kmitajícím směšovačem má nižší citlivost a vyšší šum, než měnič
se samostatným oscilátorem. Oscilátor, tvořený katodou a prvními dvěma
mřížkami heptody, může být ovlivňován silnými rušivými signály, které proniknou
na vstup. Selektivita jediného laděného obvodu na vstupu není dosti vysoká.
Na horním konci KV je potlačení zrcadlového kmitočtu jen okolo 10 až 15 dB.
Měnič kmitočtu, mf zesilovač a demodulátor je zapojen nejjednodušším
způsobem, podle doporučeného zapojení z katalogu elektronek. Pevně nastavená větší
šířka pásma mezifrekvenčního zesilovače je vhodná pro kvalitní příjem hudby z blízkých vysílačů
na středních vlnách, ale při dálkovém příjmu na krátkých vlnách mf filtry proniká rušení od
vysílačů pracujících na sousedních kmitočtech.
Zvláštností tohoto přijímače je vlnový rozsah KV2, který pokrývá tzv.
tropická pásma. V tomto kmitočtovém rozsahu vysílá mnoho stanic v Africe,
Indii a Latinské Americe. V Evropě se na těchto kmitočtech rozhlas nevysílá.
Domnívám se, že tento přijímač byl určen i pro vývoz do tropických zemí,
protože není konstruován na dálkový příjem. Několik vzdálených rozhlasových
vysílačů lze v Čechách zachytit v horní polovině rozsahu KV2, okolo
4 až 6 MHz (což je v podstatě dolní konec krátkých vln),
ale v dolní části
ne. Vlny z tropického pásma o délce okolo 125 m mají vyšší útlum, takže
nedorazí z Afriky nebo střední Ameriky do Čech v dostatečné síle, aby šly
snadno zachytit na tento přijímač bez vysoké venkovní antény.
Nízkofrekvenční zesilovač je opatřen zápornou zpětnou vazbou, která
snižuje zkreslení a také plní funkci kmitočtové korekce. Ve zpětné vazbě
je zapojena i tónová clona.
Slaďování
Podrobný popis celého pracovního postupu najdete v dokumentu Slaďování
superhetu pro AM pásma. Zkušeným radioamatérům stačí níže uvedená
tabulka.
Slaďovací tabulka:
slaďovaný rozsah a obvod |
Kmitočet |
Slaďovací prvky |
Min/Max |
Poznámka |
mezifrekvenční propusti |
468 kHz |
L24, L23, L22, L21 |
maxium |
rozladit spřažený obvod kond. 100 pF |
odlaďovač mezifrekvence |
468 kHz |
L1 |
minimum |
|
KV1 oscilátor a vstup |
6,5 MHz |
L12, L3 |
maximum |
|
17,7 MHz |
C13, C3 |
maximum |
KV2 oscilátor a vstup |
2,15 MHz |
L14, L5 |
maximum |
|
5,4 MHz |
C14, C4 |
maximum |
SV oscilátor a vstup |
590 kHz |
L16, L7 |
maximum |
|
1590 kHz |
C16, C5 |
maximum |
DV oscilátor a vstup |
162 kHz |
L18, L9 |
maximum |
platí jen pro verze 2 až 4 |
390 kHz |
C18,C6 |
maximum |
Rozmístění slaďovacích prvků
pod chassis. Modře jsou podtrženy slaďovací prvky. Červeně je vyznačen
rozlaďovací kondenzátor 100 pF, který se postupně připojuje na jednotlivé
obvody mf propusti.
Zpět na obsah Jeníčkových radiotechnických stránek
Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Technické údaje a
výkresy rozmístění součástek jsou převzaty z knihy Československé rozhlasové
a televizní přijímače I a II od Eduarda Kotka.
Případné dotazy posílejte na adresu pjenicek@seznam.cz