6F31, EF93
Technické údaje elektronky
Obsah
Druh a určení elektronky, zapojení vývodů a rozměry
Parametry elektronky
Doporučená zapojení
Charakteristiky elektronky v grafech
Zahraniční ekvivalenty
Literatura a odkazy
Druh a určení elektronky
Elektronka 6F31 je vysokofrekvenční pentoda s exponenciální převodní charakteristikou,
určená hlavně pro vysokofrekvenční a mezifrekvenční zesilovače s řízeným
ziskem v rozhlasových přijímačích. Lze ji použít i jako oscilátor nebo
nízkofrekvenční odporový zesilovač.
Vzhledem k malým mezielektrodovým kapacitám a velké strmosti ji lze
použít i na vyšších kmitočtech.
Technické údaje
Žhavení
je nepřímé střídavým nebo stejnosměrným proudem.
Žhavicí napětí |
Uf |
6,3 V |
Žhavicí proud |
If |
0,3 A |
Kapacity
Vstupní kapacita |
Cgl |
5,5 pF |
Výstupní kapacita |
Ca |
5,0 pF |
Průhozí kapacita |
Cgl/a |
max. 0,005 pF |
Provozní údaje
Vf a mf zesilovač:
Anodové napětí |
Ua |
100 V |
250 V |
Napětí brzdicí mřížky |
Ug3 |
0 V |
0 V |
Napětí stfnicí mřížky |
Ug2 |
100 V |
100 V |
Anodový proud |
Ia |
10,8 mA |
11 mA |
Proud stínicí mřížky |
Ig2 |
4,2 mA |
4,0 mA |
Strmost |
S |
4,3 mA/V |
4,4 mA/V |
Vnitrní odpor |
Ri |
0,25 megaohmu |
1,5 megaohmu |
Kathodový odpor |
Rk |
68 ohmů |
68 ohmů |
Mezní údaje
Anodové napětí za studena |
Ua0 |
max. 500 V |
Anodové napětí |
Ua |
max. 300 V |
Anodová ztráta |
Pa |
max. 3,0 W |
Napětí zdroje pro stínicí mřížku |
Ug2 |
max. 300 V |
Napětí stínicí mřížky |
Ug2 |
max.125 V |
Ztráta stínicí mřížky |
Pg2 |
max. 0,6 W |
Předpětí řídicí mřížky |
Ugl |
max. -5O V |
Napětí mezi kathodou
a žhavicím vláknem |
Uk/f |
max.150 V |
Svodový odpor v obvodu první
mřížky |
Rgl |
max. 0,1 megaohmu |
Doporučená zapojení
Mezifrekvenční zesilovač

Toto je nejjednodušší zapojení mezifrekvenčního zesilovače s elektronkou
6F31. V malých rozhlasových přijímačích se někdy spojuje stínicí mřížka
pentody 6F31 v mezifrekvenčním zesilovači se stínicími mřížkami směšovací
heptody 6H31 a obě mají společný odpor a blokovací kondenzátor. Tím se ušetří
jeden rezistor a jeden kondenzátor.
Základní předpětí řídicí mřížky se získává průchodem proudu katodovým
odporem R1. Řídicí napětí AVC se přivádí ze svorky K3 přes cívku L2.
K dosažení velkého zesílení a dobré selektivity se používají mezifrekvenční
laděné obvody s velkou jakostí a velkým poměrem L/C. Elektronka 6F31 má
poměrně velkou strmost 4,4 mA/V. Přitom stačí již velmi malá kapacita mezi
řídicí mřížkou a anodou k rozkmitání zesilovače. Proto se mezi vývod mřížky
a vývod anody na objímce vkládá plechová stínicí přepážka, která odděluje
vstupní přívody od výstupních. Střední nýt v objímce se spojuje se stínicí
přepážkou. Když ani stínění nedostačuje a již samotná vnitřní kapacita
elektronky Cg1/a stačí k rozkmitání zesilovače, musí
se použít neutralizace.
Na kondenzátoru C6 vzniká malé napětí o mezifrekvenčním kmitočtu, které
je fázově obráceno vůči napětí na anodě o 180 stupňů. To se přivádí přes
malý dolaďovací kondenzátor CN na řídící mřížku elektronky. Vf proud, procházející
přes CN, působí proti proudu, pronikajícímu z anody do mřížky přes kapacitu
Cg1/a.
Mezifrekvenční zesilovač přijímače AM+FM
Při příjmu AM pásem se používá mezifrekvenční kmitočet okolo 460 kHz,
zatímco při příjmu FM v pásmu VKV se používá mezifrekvenční kmitočet 10,7 MHz.
Aby se nemusely používat dva samostatné mezifrekvenční zesilovače,
spojují se laděné obvody pro oba mezifrekvenční kmitočty sériově. Propust
L1 C1 s L2 C2 je naladěna na 10,7 MHz a L3 C3 s L4 C4 na 460 kHz. Podobně
jsou spojeny výstupní propusti. Na kmitočtu, kde rezonuje obvod pro jedno
pásmo, má druhý obvod tak malou impedanci, že dění v obvodu téměř neovlivňuje.
Takovýto laděný zesilovač má dvě propustná pásma, jedno okolo 460 kHz a
druhé okolo 10,7 MHz.
Signál z propusti L7 C7 L8 C8, laděné na 460 kHz, jde do AM detektoru.
Za propustí L5 C5 L6 C6, laděnou na 10,7 MHz bývá zapojen ještě jeden mf
zesilovací stupeň, laděný jen na 10,7 MHz, který slouží jako omezovač.
Až za ním je kmitočtový demodulátor.
Charakteristiky elektronky
Převodní charakteristiky
Anodový proud Ia v závislosti na napětí řídicí mřížky
-Ug1
při anodovém napětí Ua = 250 V, napětí stínicí mřížky Ug2 = 100 V
a napětí hradicí mřížky Ug3 = 0 V.
(Když kliknete na graf, zobrazí se vám ve větším rozlišení.)
Anodový proud Ia v závislosti na napětí první mřížky
Ug1 pro různá napětí stínicí mřížky Ug2
v rozsahu od 50 V do 250 V. Napětí hradicí mřížky Ug3= 0 V.
Čárkovaná křivka platí pro provoz se stínicí mřížkou napájenou přes
seriový odpor 33 kiloohmů ze zdroje napětí 250 V.
(Když kliknete na graf, zobrazí se vám ve větším rozlišení.)
Výstupní charakteristika
Závislost anodového proudu Ia na anodovém napětí Ua
pro předpětí řídicí mřížky od 0 V do -20 V.
Napětí stínicí mřížky Ug2 = 100 V a hradicí mřížky
Ug3 = 0 V.
(Když kliknete na graf, zobrazí se vám ve větším rozlišení.)
Další charakteristiky
Závislost strmsti S na napětí řídicí mřížky -Ug1
při různém napětí na stínicí mřížce Ug2. Napětí hradicí
mřížky Ug3 = 0 V. Čárkovaně je vyznačena křivka pro napájení
stínicí mřížky přes sériový odpor Rg2 = 33 kiloohmů ze zdroje
o napětí 250 V.
(Když kliknete na graf, zobrazí se vám ve větším rozlišení.)
Závislost proudu stínicí mřížky Ig2 na napětí řídicí
mřížky -Ug1
jednak při napětí stínicí mřížky Ug2 = 100 V, jednak při
napájení stínicí mřížky přes sériový odpor Rg2 = 33 kiloohmů
ze zdroje o napětí 250 V. Napětí hradicí mřížky Ug3 = 0 V.
(Když kliknete na graf, zobrazí se vám ve větším rozlišení.)
Ekvivalenty a obdobné typy elektronek
Elektronka 6F31 je obdobou americké 6BA6 a evropské EF93.
Literatura a www odkazy
[1] J. Zuzánek, J. Deutsch: Československé miniaturní
elektronky I. heptalové elektronky, SNTL Praha, 1959.
[2] Příruční katalog elektronek Tesla Rožnov, Rožnov pod Radhoštěm,
1964.
[3] Katalog starých
typů elektronek Philips, nascannoval Frank Philipse.
Návrat na :
Seznam katalogových listů součástek
obsah Jeníčkových radiotechnických stránek
Stránku vytvořil Ing. Petr Jeníček. Technické údaje, schemata
a grafy jsou převzaty z [1].
Dotazy můžete posílat na adresu pjenicek@seznam.cz.