 |
http:\\go.to\pcpage |  |
| ||||
|
|
|
CELERony
První Celeron byl uveden zhruba na přelomu 97/98 a byl taktován na 266 Mhz. Ten ale ještě neměl cache paměť a jeho výkon se rovnal Pentiu Pro na 200 Mhz (na tehdejší dobu celkem slušné). Dal se přetaktovat až na 400 Mhz (díky absenci L1 cache paměti (čili nárůst výkonu až na 150,4 % oproti standartním 266 Mhz). Dalším byl Celeron 300 (také ještě bez cache). 
Poté 366 Mhz Celeron, který se svými přetaktovanými 515 Mhz (5x103- a to nekecám!) hravě vyrovnal i Pentiu III na 500 Mhz, čtete dobře, to není chyba, to je pravda! Poté přišlo "čtyřkilo", pak přišla 433, poté 466, 500 Mhz (jsem jeho vlastníkem a řeknu vám- nic moc), 533 MHz (poslední tzv. A Celeron), poté nyní aktuální Celerony II začínající na 566 MHz, pokračující přes 600, 633, 666, 700 ke 733 MHz. Dnes se Celerony vyrábí pouze pro Socket 370. Mají uzamčený multiplikátor, takže se dají přetaktovat pouze zvýšením hodnoty FSB. A pokud chcete ještě sehnat něco staršího, pak je Celeron 400A tím posledním, co dnes většinou seženete. Už od dob prvního Celerona mají všechny Celerony FSB na 66, jelikož, kdyby Intel zvýšil FSB na 100 Mhz, tak by to pro něj bylo "blbé", protože P II,III běží na 100 Mhz FSB. Ale všem Celeronům není konec, jelikož jsou tu ještě Celerony II vycházející z Pentia III, které mají nové SSE instrukce a co je špatné- mají stále FSB na 66 Mhz a multiplikátory nechutně vysoké- např. 633 Mhz Celeron má 9,5x multiplikátor; prostě hnus! Dá se předpokládat, že 800 Mhz Celeron II konečně poběží na 100 Mhz. Dnešní P III sice také běží na 100 Mhz jako P II a jako budoucí Celerony, ale P III je i na 133 MHz sběrnici a do budoucna bude na 200 Mhz, takže Celeronům II zbyde konečně těch 100 Mhz.
Pamatujte, že jiné rychlosti než 66 či 100 nejsou pro Celeron příliš vhodné. Třeba při nastavení 83 Mhz se může (ne vždy) vyskytnout asynchronní rychlost AGP, PCI. Takže vždy po přetaktování si v nějakém Benchmarku všechno, úplně všechno změřte! Celeron 366 skutečně jde i na 550 Mhz, ale musíte na něj přidělat tolik větráčků, že na něj nesmí být vidět, kolik jich tam bude. V této tabulce samozřejmě nejsou zahrnuty FSB frekvence jako 78, 81, 98... jsou tu pouze standardní FSB. Kdo má dobrou desku s více možnostmi nastavení FSB, je na tom lépe (jako já :-)).
PENTIUM III na patici 370
Svět příchodem procesoru Intel Pentium II získal Slot 1 a zároveň dojem, že tudy půjde cesta. Faktem je, že na toto pojetí procesoru si museli všichni zvyknout, i když hlavně v x86 světě je nevídané. Apple MacIntosh procesor na kartě má – vlastně to vypadá obdobně, jako když se umístí Intel Celeron pro Socket 370 do redukce pro Slot 1. Najednou se objevil Socket 370, což je "návrat zpět" – opět to je patice ZIF, na kterou jsme byli zvyklí od posledních 486-ek až po poslední Pentia MMX či AMD K6-III. Počítačový lid byl pojednou zmaten. Na jedné straně byl Slot 1 s nejsilnějšími procesory této třídy a vizí, že tudy se bude ubírat budoucnost, na druhé straně Socket 370 se slabšími procesory, navíc s pocitem, že tudy ASI cesta nepovede. Zvonečkem to začalo, zvonečkem to končí. Intel tento pocit zapříčinil, Intel musí udělat lidem jasno. Vlastně již rozhodl, i když zatím neviditelně. Rozhodl tím, že na Socket 370 poskytl licenci dalším výrobcům, ale na Slot1 ne. Pro Slot 1 tudíž kromě Intelu nikdo vyrábět procesory nebude. O neposkytnutí licence pro Slot 1 víme vlastně dávno, a to díky sporu kolem tehdejšího procesoru AMD K7, který nyní známe jako AMD Athlon. Ten používá Slot A – obdobu Slotu 1, ale s eletrickou částí licencovanou od Digitalu/Compaqu s názvem EV6. Byl to jediný pokus o Slot 1, pokud vím. Socket 370 je ovšem jiná káva. Ještě letos by pro tuto patici měl být představen procesor, známý pod kódovým názvem Joshua (Cyrix, nyní VIA Technologies). Svoji polívčičku si přihřeje i Rise Technology. Jakou cestou půjde SiS, to se zatím neví. Proč vlastně Intel udělal takový zmatek? Odpověď může být jednoduchá – omezení použitou technologií. V době příchodu Pentia II byla pro tento svět vrcholná technologie 0,35 mikronu. S touto technologií nebyla integrace procesoru a L2 cache na jeden čip prostě možná. Umístit dva čipy do jednoho keramického pouzdra již Intel zkoušel. Vzpomeňme si na Socket 8 a procesor Intel Pentium Pro. Tato varianta však měla (mimo jiné) jednu nevýhodu – při poruše jednoho z čipů byla oprava poměrně drahá a vlastní výroba též. Proto Intel zkusil obojí umístit prostě na tištěný spoj a celek zakrýt tak, aby se to tvářilo jako kompaktní celek. Výsledek známe všichni – takto vypadal Intel Pentium II. 0,25mikronová technologie přinesla tzv. A-čkové varianty Celeronů, kde právě L2 cache byla integrována do jednoho čipu k procesoru. Díky původním Celeronům bez L2 cache Intel zjistil, že bez cache to zkrátka nepůjde. Později přišly na řadu i "normální" procesory Intel Pentium II pro stolní počítače i notebooky, kde se přímo na čip procesoru integrovala L2 cache poloviční velikosti, než bylo do této doby zvykem (256 KB místo 512 KB), ale byl to dvojnásobek toho, kolik se integrovalo u Celeronu A (256 KB místo 128 KB). Oproti původním Pentiím II byla L2 cache právě díky svému umístění taktována nikoli poloviční, ale plnou rychlostí procesoru. Dnes již vyrábí 0,18mikronovou technologií, a tudíž se zvětšily možnosti, co všechno a kolik toho integrovat na čip. Proto se Intel Pentium II zmodernizoval a přidala se část zpracovávající KNI instrukce (neboli Katmai instrukce, ještě dříve MMX 2). Z toho důvodu se teď divíme, že máme Intel Pentium III pro Socket 370. Intel vnesl nové světlo do pohledu na Socket 370. Majitelé základních desek, podporujících pouze Celeron a Socket 370, začínali závistivě pokukovat po KNI instrukcích procesorů Intel Pentium III, který však byl jen pro Slot 1. Nyní svitla budoucnost i pro ně. Zatím to světlo není tak silné, protože takt procesorů pro Socket 370 končí na 550 MHz a FSB je stále 100 MHz, zatímco pro Slot 1 končí takt na 733 MHz a FSB na 133 MHz. Čipy jsou stejné, pouze se pouzdří do toho nebo onoho pouzdra, proto případný zvrat může být velmi rychlý. Intel může čekat na nové základní desky pro Socket 370 a samozřejmě i nové čipsety. Může být, že chce ještě vytěžit ze Slotu 1, co se dá, a uvázat si tak pro tuto variantu procesoru co nejvíce zákazníků. Až jim konkurence pro Socket 370 začne šlapat na paty, mohou velmi rychle změnit pouzdření a velmi pružně tak čelit nové situaci. Intel si je evidentně vědom, že jeho zákazníci nákupem základních desek se Slotem 1 nic neriskují, ať se budoucnost zvrtne kamkoli. Pokud to bude Socket 370, existují redukce, pokud Slot 1, má ji přímo. Čím se vlastně liší Intel Pentium III v pouzdře FC-PGA od Intel Celeronu v pouzdře PGA? Kromě "drobného" rozdílu v pouzdru je nejvíce rozdílu uvnitř. Intel Pentium III umí i KNI instrukce, na rozdíl od Intel Celeron, což je vlastně o část L2 cache ořezaný procesor Intel Pentium II. Úpravou musí projít i BIOS, aby byl detekován správný procesor.
A co bude v nejbližších měsících? V první řadě mě zajímá, co provedou výrobci základních desek, hlavně těch, které mají Socket 370. Zde čekám podporu vyšších FSB i vyšších interních kmitočtů procesorů a hlavně podporu nejen Celeronů, ale i Pentií III. Dnes se sice vyskytne deska se Socketem 370, která podporuje i vyšší FSB než 133 MHz, jsou ale spíš výjimkou než pravidlem. Potom budou nové základní desky připraveny na nová Pentia III i procesory, na které bude právě Pentium III takto reagovat. Budou muset více dimenzovat zdroj napájení procesoru. Snížilo se totiž napětí na 1,65 až 1,35 V, ale výkonová ztráta o tolik nižší není. Proto bude zřejmě vyšší proudové zatížení zdroje i tištěného spoje. V současné době se již občas vyskytují desky, které toto napětí podporují. Doufejme, že se trvalým provozem nebudou přehřívat. Menší prostorové nároky oproti procesorům pro Slot 1/2/A ještě více podpoří tendenci zmenšování počítačů.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||
|
