![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
elekt°φna a magnetismus:
Moji hypotΘzu o tom, ₧e elektromagnetickΘ vln∞nφ je vlastn∞ vln∞nφ prostoru, kterΘ si m∙₧eme p°edstavit nejlΘpe na modelu s napnut²m plßtnem, a kterΘ jakßkoliv hmota proh²bß a tφm i vφce napφnß, jste u₧ zajistΘ Φetli v minulΘ kapitole. Bylo to vÜak jistΘ zjednoduÜenφ kterΘ hodßm v tΘto kapitole poopravit.
Pro jednoduchost zanetbßm zpoΦßtku vliv
kvantovΘ teorie.
Proto₧e si Φtvrt² rozm∞r nedokß₧eme p°edstavit, musφme si ·lohu zjednoduÜit a
dφvat se na ni jako na dvourozm∞rnou. Proto₧e naÜe plßtno u₧ nevyhovuje pot°ebßm
modelu, kv∙li magnetismu, hodφme jej do koÜe a podφvßme se na vodnφ hladinu.
Ale dφvejte se na ni jen jako na na cosi co nahrazuje plßtno v tom, ₧e veÜkerΘ body
(molekuly) plßtna jsou pevn∞ uchyceny, zatφmco vodnφ hladina mß svΘ molekuly
pohyblivΘ.
Domnφvßm se, ₧e na naÜem modelu s plßtnem je nap∞tφ v²Üka bodu oproti pr∙m∞ru.
proud a nap∞tφ:
Pokud pono°φme ruku do vody a zaΦneme jφ
pohybovat, p°es okraje se se zaΦne valit voda a body hladiny, pokud se dφvßme z
nadhledu, proudφ z jednoho mφsta na jinΘ. To je elektrick² proud. Samoz°ejm∞, pokud
zm∞nφme n∞jak v²Üku hladiny (nap∞tφ), zaΦne p°etΘkat voda z mφsta s vyÜÜφ
hladinou do mφsta s ni₧Üφ hladinou. Potom dochßzφ k vyrovnßnφ hladin a stav se
ustßlφ. Ve skuteΦnosti to tak jednoduchΘ nenφ, proto₧e toto se d∞je ve ΦtvrtΘm
rozm∞ru a pomyslnß hladina je nßÜ t°φrozm∞rn² sv∞t, ale pokud si takto ·lohu
zjednoduÜφme, je to docela jednoduchΘ na p°edstavenφ.
Pokud se podφvßme na hladinu rybnφka, kde nefoukß, uvidφme klid, kter² nenφ niΦφm ruÜen. Potencißl je vÜude vyrovnßn a na hladin∞ nemß co tΘct. Platφ zde zßkladnφ pravidlo p°φrody a tφm je to, ₧e systΘm se sna₧φ dosßhnout co nejv∞tÜφ rovnovßhy. (co nejmenÜφ energie)
Pokud pono°φme ruku, nebo rad∞jφ pßdlo do
rybnφka a zaΦneme pßdlovat, objevφ se jev, kterΘmu normßlnφ lidΘ °φkajφ vφr.
Tento vφr je magnetismus. Pokud se tedy sna₧φme vyvolat jak²koli proud na hladin∞,
zp∙sobφme takΘ vφr. Je to nutnΘ, proto₧e voda (prostor) mß jakousi setrvaΦnost, a
tento vφr potom po skonΦenφ p∙sobenφ zdroje, vyvolßvß snahu zachovat tento porud.
Ze zaΦßtku se tedy voda brßnφ uvΘst do pohybu (proudu), potom ale tutΘ₧ energii,
kterou jsme museli dßt do pohybu vody mß ve vφru a dr₧φ ji. Pokud potom zaΦneme
p∙sobit proti pohybu vody nap°φklad pßdlem vlo₧en²m do proudu, nahrne na jednu
stranu nap∞tφ vodu a objevφ se na tΘto stran∞ potencißl, neboli nap∞tφ.
(tato vlastnost se objevuje i u cφvky, v nφ₧ protΘkß proud a potom je rozepnut. Po
rozepnutφ se na kontaktu objevφ nap∞tφ i n∞kolikanßsobn∞ v²ÜÜφ ne₧ bylo u
napßjecφho zdroje)
Z v²Üe uvedenΘho je z°ejmΘ, ₧e elekt°ina i magnetismus jsou formou jednoho a tΘho₧ jevu a to je jakßsi setrvaΦnost prostoru.
dopln∞nφ pro kvantovou teorii:
Kvantovß teorie se v tomto modelu projevφ tak jako by blßna
hladiny byla tvo°ena kuliΦkami, kterΘ na ni plavou. Jsou velice malinkΘ, ale u₧
nejdou dßle d∞lit. Tyto souΦßstky se takΘ podφlφ na stavb∞ zßkladnφch
hmotnostnφch Φßstic.