© 2000 Radio Proglas
|
P°ipravili jsme pro vßs texty pro
dneÜek,
zφt°ek a opakovßnφ ze
vΦerejÜka.
Najdete zde odkazy na cel² dalÜφ t²den. |
|
P°eΦt∞te si ·ryvky:
1. 1Kr 12,20 - 13, 34
|
Prvnφ Krßlovskß
1Kr 12 20Kdy₧ se cel² Izrael doslechl, ₧e se Jarobeßm navrßtil, poslali pro n∞j a povolali ho do pospolitosti a ustanovili ho za krßle nad cel²m Izraelem. P°i dom∞ Davidov∞ nez∙stal nikdo krom∞ kmene Judova. 21Kdy₧ p°iÜel Rechabeßm do JeruzalΘma, shromß₧dil cel² d∙m Jud∙v a kmen Benjamφn∙v, sto osmdesßt tisφc vybran²ch bojovnφk∙, aby bojovali s domem izraelsk²m a vrßtili krßlovstvφ Rechabeßmovi, synu èalomounovu. 22I stalo se slovo Bo₧φ k èemajßÜovi, mu₧i Bo₧φmu: 23╪ekni judskΘmu krßli Rechabeßmovi, synu èalomounovu, a celΘmu domu Judovu a Benjamφnovi i zbytku lidu: 24Toto pravφ Hospodin: ╗Netßhn∞te a nebojujte proti sv²m brat°φm Izraelc∙m. Ka₧d² a¥ se vrßtφ do svΘho domu, nebo¥ se to stalo z mΘ v∙le.½" Uposlechli tedy Hospodinova slova a vrßtili se zp∞t, jak Hospodin na°φdil. 25Jarobeßm vystav∞l èekem v EfrajimskΘm poho°φ a usadil se v n∞m. Odtud vyÜel a vystav∞l Pen·el. 26Pak si Jarobeßm v srdci °ekl: "Nynφ by se mohlo krßlovstvφ navrßtit k Davidovu domu. 27Kdyby tento lid chodil slavit ob∞tnφ hody do Hospodinova domu v JeruzalΘm∞, obrßtilo by se srdce tohoto lidu k jejich pßnu, judskΘmu krßli Rechabeßmovi. Mne by zabili a vrßtili by se k judskΘmu krßli Rechabeßmovi". 28Krßl se poradil a dal ud∞lat dva zlatΘ b²Φky a °ekl lidu: "U₧ jste se dost nachodili do JeruzalΘma. Zde jsou tvoji bohovΘ, Izraeli, kte°φ t∞ vyvedli z egyptskΘ zem∞!" 29Jednoho b²Φka postavil v BΘt-elu a druhΘho dal do Danu. 30To svßd∞lo lid k h°φchu. Lid chodφval za jednφm z nich a₧ do Danu. 31Jarobeßm ud∞lal tΘ₧ domy na posvßtn²ch nßvrÜφch a nad∞lal ze spodiny lidu kn∞ze, kte°φ nepochßzeli z LΘviovc∙. 32V osmΘm m∞sφci, patnßctΘho dne toho m∞sφce, zavedl Jarobeßm svßtek, podobn² svßtku v Judsku, a vystoupil k oltß°i. Tak si poΦφnal v BΘt-elu: ob∞toval b²Φk∙m, kterΘ dal ud∞lat, a ustanovil v BΘt-elu kn∞ze posvßtn²ch nßvrÜφ, kterß nad∞lal. 33Vystoupil k oltß°i, kter² dal ud∞lat v BΘt-elu, patnßct² den osmΘho m∞sφce, toho m∞sφce, v kterΘm si usmyslel zavΘst svßtek pro Izraelce; vystoupil k oltß°i pßlit kadidlo.1Kr 13 1Kdy₧ Jarobeßm stanul u oltß°e, aby pßlil kadidlo, p°iÜel do BΘt-elu z Judska mu₧ Bo₧φ s Hospodinov²m slovem. 2Volal proti oltß°i na Hospodin∙v pokyn: "Oltß°i, oltß°i, toto pravφ Hospodin: ╗Hle, Davidovu domu se narodφ syn jmΘnem J≤ÜijßÜ. Ten bude na tob∞ ob∞tovat kn∞ze posvßtn²ch nßvrÜφ, kte°φ na tob∞ pßlφ kadidlo. Budou se na tob∞ spalovat i lidskΘ kosti.½" 3TΘho₧ dne dal i v∞ÜteckΘ znamenφ: "Toto je v∞ÜteckΘ znamenφ, kterΘ ohlßsil Hospodin: Hle, oltß° se roztrhne a popel z ob∞tφ, kter² je na n∞m, se rozsype." 4Kdy₧ uslyÜel krßl Jarobeßm slovo mu₧e Bo₧φho, kterΘ zvolal proti oltß°i v BΘt-elu, vztßhl od oltß°e svou ruku a poruΦil: "Chopte se ho!" Ale ruka, kterou proti n∞mu vztßhl, strnula, tak₧e ji nemohl p°itßhnout k sob∞ zp∞t. 5Oltß° se roztrhl a popel z ob∞tφ se z oltß°e rozsypal podle v∞ÜteckΘho znamenφ, kterΘ mu₧ Bo₧φ uΦinil na Hospodin∙v pokyn. 6Krßl se na mu₧e Bo₧φho obrßtil se slovy: "Prosφm, pros Hospodina, svΘho Boha, o shovφvavost a modli se za mne, abych mohl p°itßhnout ruku k sob∞ zp∞t." Mu₧ Bo₧φ prosil Hospodina o shovφvavost a krßl p°itßhl ruku k sob∞ zp∞t a byla zase jako d°φv. 7Krßl k mu₧i Bo₧φmu promluvil: "Poj∩ se mnou do domu, posilni se a dßm ti dar." 8Mu₧ Bo₧φ krßli odv∞til: "I kdybys mi dal polovinu svΘho domu, nep∙jdu s tebou. Na tomto mφst∞ nebudu jφst chlΘb ani pφt vodu, 9nebo¥ tak mi p°ikßzal Hospodin sv²m slovem: ╗NebudeÜ jφst chlΘb ani pφt vodu a nevrßtφÜ se zp∞t cestou, kterou jsi Üel.½" 10Mu₧ Bo₧φ pak odeÜel jinou cestou a nevracel se cestou, po nφ₧ do BΘt-elu p°iÜel. 11V BΘt-elu bydlel jeden star² prorok. Jeho synovΘ p°iÜli a vyprßv∞li mu o vÜech Φinech, kterΘ toho dne vykonal mu₧ Bo₧φ v BΘt-elu. Vyprßv∞li svΘmu otci i o tom, co promluvil ke krßli. 12Nato se jich otec zeptal: "Kterou cestou odeÜel?" Jeho synovΘ vid∞li, kudy mu₧ Bo₧φ, kter² p°iÜel z Judska, odeÜel. 13PoruΦil tedy syn∙m: "Osedlejte mi osla!" Osedlali mu osla, on na n∞j nasedl 14a jel za mu₧em Bo₧φm. NaÜel jej, jak sedφ pod posvßtn²m stromem. ╪ekl mu: "Ty jsi ten mu₧ Bo₧φ, kter² p°iÜel z Judska?" Odpov∞d∞l: "Jsem." 15Nato mu °ekl: "Poj∩ se mnou do domu a pojez chlΘb." 16Mu₧ Bo₧φ pravil: "Nemohu se s tebou vrßtit, nep∙jdu s tebou. Na tomto mφst∞ nebudu jφst chlΘb ani s tebou pφt vodu, 17nebo¥ tak mi na°φdil Hospodin sv²m slovem: ╗NebudeÜ tam jφst chlΘb ani pφt vodu ani se nevrßtφÜ cestou, po nφ₧ jsi Üel.½" 18On mu vÜak °ekl: "I jß jsem prorok jako ty. Na Hospodin∙v pokyn ke mn∞ promluvil and∞l: ╗P°ive∩ ho s sebou zpßtky do svΘho domu, a¥ pojφ chlΘb a napije se vody.½" Tak ho obelhal. 19I vrßtil se s nφm, jedl chlΘb v jeho dom∞ a pil vodu. 20Kdy₧ jeÜt∞ sed∞li za stolem, stalo se slovo Hospodinovo k proroku, kter² ho p°ivedl zp∞t. 21Zvolal na mu₧e Bo₧φho, kter² p°iÜel z Judska: "Toto pravφ Hospodin: ╗Pon∞vad₧ ses vzep°el rozkazu Hospodinovu a nedodr₧el jsi p°φkaz, kter² ti dal Hospodin, tv∙j B∙h, 22ale vrßtil ses a jedls chlΘb a pils vodu na mφst∞, o n∞m₧ ti °ekl: NebudeÜ tam jφst chlΘb ani pφt vodu, nedostane se tvΘ mrtvΘ t∞lo do hrobu tv²ch otc∙.½" 23Kdy₧ prorok, kterΘho p°ivedl zp∞t, pojedl a napil se, osedlal mu osla 24a on odejel. Na cest∞ ho p°epadl lev a usmrtil ho. Jeho mrtvola le₧ela na cest∞ a vedle nφ stßl osel; i lev stßl vedle mrtvoly. 25Tu Üli kolem n∞jacφ mu₧i a vid∞li na cest∞ le₧φcφ mrtvolu i lva stojφcφho vedle tΘ mrtvoly. P°iÜli do m∞sta, v n∞m₧ bydlel ten star² prorok, a vyklßdali o tom. 26Kdy₧ to uslyÜel prorok, kter² ho p°ivedl z cesty zp∞t, °ekl: "To je mu₧ Bo₧φ, kter² se vzep°el Hospodinovu rozkazu. Hospodin jej vydal lvu a ten ho roztrhal a usmrtil podle slova, kterΘ k n∞mu Hospodin promluvil." 27Pak rozkßzal sv²m syn∙m: "Osedlejte mi osla!" Osedlali mu ho. 28Odejel a nalezl mrtvolu le₧φcφ na cest∞; vedle mrtvoly stßl osel i lev. Lev nese₧ral mrtvolu ani neroztrhal osla. 29Prorok zvedl mrtvolu mu₧e Bo₧φho, nalo₧il ji na osla a vezl ji zp∞t. Ten star² prorok p°iÜel do m∞sta, na°φkal nad nφm a poh°bil ho. 30Jeho mrtvΘ t∞lo ulo₧il do svΘho hrobu a na°φkali nad nφm: "B∞da, m∙j brat°e!" 31Po poh°bu °ekl sv²m syn∙m: "A₧ um°u, pochovejte m∞ do hrobu, v n∞m₧ je poh°ben mu₧ Bo₧φ. Vedle jeho kostφ ulo₧te i mΘ kosti. 32Jist∞ se stane to, co na Hospodin∙v pokyn volal proti oltß°i v BΘt-elu i proti vÜem dom∙m na posvßtn²ch nßvrÜφch v sama°sk²ch m∞stech." 33Ani po tΘto udßlosti se Jarobeßm neodvrßtil od svΘ zlΘ cesty, ale dßl d∞lal kn∞ze posvßtn²ch nßvrÜφ ze spodiny lidu. Kdo cht∞l, toho pov∞°il, aby byl kn∞zem posvßtn²ch nßvrÜφ. 34Touto v∞cφ se Jarobeßm∙v d∙m proh°eÜil, a proto musel b²t zniΦen a vyhlazen z povrchu zem∞.