Z medií v r. 1999

Uvádíme jen nejdůležitější jak pozitivní , tak negativní zprávy:

v prosinci	1999
v listopadu
v říjnu
v září
v srpnu

v prosinci 1999

	Ovšem, že hlavně o konferenci WTO v Seattle. Nemá cenu rozebírat jednotlivé příspěvky. Nenesou informaci o podstatě dění, ale pouze o postoji pisatele k tomu, o čem se v Seattle jednalo. Stejně postupujeme i my a komentář uvádíme na jiném místě.
	Mnoho úvah věštilo jaké bude příští století a v souvislosti s tím,k většinou v positivním duchu hovořilo o genetických modifikacích. V Zemských novinách a Slovu se tím zabýval Pavel Jégl.
	29. 12. Večerním Praha referuje o úspěchu francouzských lékařů v genové terapii.
	28. 12. Právo informuje o vládou schváleném zákonu o geneticky modifikovaných organismech, ovšem vicepremiér Špidla do toho vnesl zmatek, protože prohlásil, že se týká i potravin. Samo Právo se také horlivě stará o zmatek, protože hovoří o “geneticky upravených” organismech, ve kterých byl “modifikován jeden gen”, což by v důsledku znamenalo jakoukoli novou odrůdu. Opisuje všechny nesmysly od redaktorky Plamínkové (Plus 1.12.) o terminátoru a kaprech s lidským genem. Dále tvrdí, že gen rezistence na penicilin se masem krav přenese do člověka.
	28. 12. Hospodářské noviny informují o vakcíně produkované geneticky upravenými rostlinami, která brání tvorbě zubního kazu.
	27. 12. Týden popisuje, jak se ing. Jiří Tutter stal výkonným ředitelem České pobočky Greenpeace. Absolvoval tři přijímací pohovory, poslední v amsterdamské centrále. Opět se ukazuje, že je chybné považovat Českou pobočku Greenpeace za představitele českých environmentalistů. Jde o exponenturu globální organizace, která musí provádět globální, nikoli českou politiku.
	23. 12. Zdravotnické noviny přinášejí rozbor prof. J.Blahoše (ředitele osteocentra ÚVN a předsedy Purkyňovy společnosti) o perspektivách léčení osteoporózy, ve které velkou roli připisuje biotechnologii.
	23. 12. Plzeňský denník popisuje genetickou analýzu pravosti ostatků Marie Antonietty. Dále referuje o genetické modifikaci trávy, která bude mít trpasličí růst a stačí ji střihat jednou nebo dvakrát do roka.
	23. 12. Hospodářské noviny citují vládního mluvčího Libora Roučka a schválený zákon (vládou) o geneticky modifikovaných organismech dokonce označily za zákon o geneticky modifikovaných potravinách!
	22. 12. ČTK uvedla (chybně !), že vláda schválila zákon o geneticky modifikovaných potravinách.
	22. 12. Radiožurnál také převzal tuto chybu ve zprávě o jednání vlády Vše způsobili špatné porozumění zákonu vicepremiérem Špidlou. Nicméně ve své relaci, ve které se dotazoval Doc. Jaroslava Petra se vše napravilo. Navíc doc. Petr jasně označil evropský odpor ke GMO za obchodní bariéru.
	21.12. ČTK a po ní Večerník Praha, Metro, Českobudějovické listy, Severočeské noviny a Střední Čechy referují o trpasličí trávě.
	20.12 Slovo a Zemské noviny se zabývají připravovaným zákonem o geneticky modifikovaných organismech. Čestmír Hrdinka z organizace Greenpeace, který byl přizván k závěrečné fázi přípravy zákona, správně (na rozdíl od pozdějšího chybného vyjádření vicepremiéra) vysvětluje, že zákon se týká organismů a produktů, pokud obsahují životaschopné organismy. Značení potravin určí až příslušný zákon o potravinách.
	18.12. Deník Litoměřicka se pozastavuje na tím, že genetická poradna v Lovosicích je nevyužitá.
	18. 12. ČTK uveřejňuje zprávu, že italská vláda zakázala používat sedm geneticky modifikovaných produktů. Jde o kukuřici a kukuřičný olej.
	11.12. Lidové noviny v souvislosti se zmapováním 22. chromosomu člověka uveřejňují článek Václava Pačese o genomice a úvahu Pavly Koucké o patentování genů.
	11.12. Mladá Fronta Dnes uveřejňuje úvahu Pavla Stöckla o pokusech vyrobit synteticky množící se systém podobný organismu.
	11.12. Slovo, Právo a Zemské noviny referují o maskované demonstraci Greenpeace proti patentování zvířat a genů.
	10. 12. Střední Čechy, Českobudějovické listy (13.12), Severočeské noviny a Večerník Praha referují o výzkumech s aplikací genu pro růstový hormon prasatům, což by podpořilo jejich růst.
	4.12. Respket věnuje v příspěvku Ivy Nachtmannové úvahu GMO, celkem informovanou a vyváženou.
	4.12. Agrární noviny se ptaly na prognosu Miroslava Jirovského předsedy svazu zemědělských družstev a společností. Kromě o obchodní a cenové politice hovořil o biotechnologiích jako perspektivě prvovýroby. Naopak Karol Bratský ředitel semenářské společnosti míní, že pro uplatnění GMO ještě u nás není čas, neboť chybí legislativa. Zdůrazňuje význam biotechnologie, ale ta podle něj neznamená GMO.
	3.12. ČTK a potom Lidové noviny (11.12.), Metro, Severočeské noviny, Plzeňské noviny, Večerník Praha, Hospodářské noviny (7.12) a Střední Čechy podávají zprávu o zmapování celého lidského chromosomu 22.
	3.12. Hospodářské noviny, EURO a Lidové noviny komentují fúzi firem agrodivizí Novartis a AstraZeneca, ze kterých má vzniknout firma Syngenta.
	*2.12. 21:47* TV NOVA**, pořad Kotel s ministrem životního prostředí. Pro situaci v ČR je charakteristické, že ani jednou nepadla otázka o GMO.
	1.12. Puls Redaktorka Jana Plamínková se ptá, zda opravdu chceme geneticky upravené potraviny. Paní redaktorka publikovala několik objevů. Např. to, že gen Terminátor způsobí, že obilí i kukuřice bude bez semen. Gratulujeme. Modifikovaná sója snese obrovské dávky herbicidů a kdesi straší kapr s lidským genem, který roste jako zjednaný. Není nad to, když jsou mezi novináři odborníci!

v listopadu 1999

	Obecně referuje řada novin a časopisů o přípravách Evropy a USA na jednání WTO v Seattlu.
	30.11. ČTK, Slovo, Zemské noviny se zmiňují o pěstování geneticky modifikovaných jedlí jako vánočních stromků v Dánsku. Veřejnosti se nelíbí, že jsou “jedna jako druhá”. 30.11. Komise švédských lékařů doporučila povolit lidem transplantovat zvířecí orgány z geneticky modifikovaných prasat. Přejímají Severočeské noviny a Lidové noviny8.12. 30.11. Radiožurnál referuje o případu, kdy genetická analýza zprostila obviněného z podezření o otcovství.
	30. 11. Hospodářské noviny informují o brazilském zákonu, zakazujícím používat geneticky modifikované osivo. Jedná se o snahu Brazílie získat trhy v Evropě a v Japonsku, kde roste odpor proti dovozu modifikovaných plodin.
	29.11. Agrární noviny přinášejí varování představitele firmy Pioneer Sate významného producenta sadby sóji před přílišnými nadějemi s pěstováním sóji u nás. Jsou to především klimatické podmínky (krátké teplé období, malá vzdušná vlhkost), škody způsobené zvěří, specielní podmínky pro sklizeň a akumulace těžkých kovů. navíc zpracovatelé na krmiva jsou přizpůsobeni dováženým šrotům, ne bobům.
	29. 11 Američtí farmáři se obávají, jak referují Hospodářské noviny, že pro odpor Evropy a Japonska ke GMO bude ohrožen vývoz plodin. Některé obchodní organizace požadují oddělování modifikovaných plodin, např. obchod plodinami Arche Daneils Midland.
	24. 11 Komisařka ředitelství Komise EU pro životní prostředí Margot Walström je pro liberálnější přístup Evropy ke GMO.
	20. 11 O perspektivách moderních biotechnologií v prevenci, diagnostice a terapii chorob obšírně a zasvěceně referují Lidové noviny
	19. 11 Plzeňský deník referuje o objevu italských vědců, že genový zásah může prodloužit délku života.
	18. 11 Večerník Praha a Střední Čechy podávají zprávu o výzkumu prováděném v Presbitarianské nemocnici v New Yorku, kde zjistili, že pacientům s anginou pectoris se zlepší stav zavedením genové terapie podporující tvorbu cév.
	16. 11. Hospodářské noviny zasvěceně rozebírají problémy xenotransplantací.
	15. 11. Agrární noviny referují o prodloužení moratoria na pěstování transgenních plodin v Anglii do roku 2002. Uvádějí, že aféra Arpáda Pusztaie na to měla velký vliv. Zdůrazňuje se, že na rozvoj aplikace moderní biotechnologie nemá vliv regulace, ale veřejné mínění. Oznamují také, že EU požaduje limit 1 % příměsi GMO jako hranici pro značení potravin. V dalším článku se uvádí, že při východoevropském semenářském setkáni se konstatovalo, že klesá obměna osiv i podíl domácích odrůd. V ČR je tento sektor až na malé výjimky v soukromých rukou.
	8. 11. Středověké tmářství zavládlo v Evropě ve vztahu k moderním biotechnologiím podle šéfa farmaceutické firmy Pfizer, jak o tom referuje zpravodajství ČTK.
	Plzeňský deník uvádí kvalitní přehled o sóje a zvýšení jejich potravinářských kvalit genetickou modifikací.
	5.11. MfD referuje věcným způsobem o vývoji aféry Arpada Pusztaie. Uvádí, že možnost publikace z něj sňala areolu mučedníka a také referuje o námitkách recenzentů jeho publikace.
	4. 11. Rovnost a Agrární noviny (8.11) informují o rostoucí výměře transgenních plodin až na 39.9 mil. hektarů. Mezi tradičními pěstiteli je Čína a nově se objevují v Rumunsku , Bulharsku a Ukrajině. Monsanto slibuje za 2 až 5 let zlepšenou rýži.
	3. 11. Vicepresident komory veterinárních lékařů prohlásil, že ve veterinární oblasti může ČR vstoupit do EU již dnes. Musíme však věnovat více pozornosti genetickým modifikacím, protože proti ním je v Evropě v řadě důležitých aplikací v medicíně a farmacii vedena kampaň určitých skupin (Haló noviny).
	V Japonsku sílí kampaň proti potravinám z GMO, spotřebitelé jsou podobně jako v Evropě přesvědčováni o jejich zdravotní rizikovosti (ČTK, Rovnost, Svoboda, Zemské noviny). Hlavně se to týká sóji, které Japonsko dováží okolo 5 mil. tun ročně. Proto, jak uvádějí Lidové noviny, komoditní burza Tokyo Grain Exchange uzavřela kontrakt na dovoz nemodifikované sóji z Indiany, Ohia a Michiganu v množství asi 12 % celkového dovozu. U kukuřice bude podíl nemodifikovaného zrna činit 2 % dovozu
	2.11. Hospodářské noviny uvádějí velmi informativní přehled o rozvoji přípravy, pěstování a využití geneticky modifikovaných zvířat. Hlavní směr jde k přípravě léků bílkovinné povahy, ale také k získání orgánů imunologicky přijatelných při transplantací člověku. Rozšíření takového využití transgenních zvířat je vázáno na zdokonalení techniky klonování, protože transgenní jedince nelze množit pohlavně.
	1. 11. 1999 Agrární noviny se zabývají budoucností mezinárodního osivářského průmyslu jako úvodu do jednání Východoevropského semenářského setkání v Praze, které proběhne 3. a 4. listopadu. Zavádí se model zabezpečování jakosti analogicky k jiným průmyslovým odvětvím, který je zásadně odlišný od jednoduché oficiální kontroly. Je založen na sledování 25 až 30 parametrů během celého procesu.

v říjnu 1999

	26.10.1999 Miroslav Prchal v Hospodářských novinách rozebírá “obchodní válku” EU a USA. její příčinou může být schválení limitu 1% GMO pro povinnost označovat potraviny, na kterém se usnesl Stálý potravinový výbor Evropské komise.
	O názorech profesora Ben Miflina z Nottinghamské university referují Agrární noviny 25.10.1999 Profesor Miflin považuje za nemorální tvrdit, že nemodifikované potraviny jsou zdravější. Naopak, zdravější plodiny mohou poskytnout právě genetické modifikace.
	O výzkumu kávy bez genu kódujícího syntézu kofeinu na Havajské universitě podává zprávu MfDnes 23.10.1999
	Na malou obměnu státem uznávaného osiva si stěžují Agrární noviny 18.10.1999 Vede to k rozvoji chorob a v důsledku toho vzestupu obsahu mykotoxinů v potravinách. U řepky se vlastním přesíváním zase zvyšuje obsah kyseliny erukové. Takové plodiny pak nemohou na export.
	Blesk referuje 16.10.1999 o geneticky upravené myši odolné proti rakovině. Také o tom referuje MfDnes.
	Zpravodajství ČTK uvádí 14.10.1999 postoj USA pro jednání WTO, který stanovil prezident Clinton. Jedním z bodů je přístup GMO na trhy. Romano Prodi chce s Clintonem jednat, aby se problémy nevyhrotily (tamtéž 15.10.1999)
	Hospodářské noviny si 13.10.1999 stěžují, že se v ČR nevyužívá rizikový kapitál a vůbec se neujala biotechnologie v podnikání.
	Hospodářské noviny věcně referují 12.10.1999 o pokusech o vnesení informace z lidských buněk do zvířete, aby se získaly tkáně pro transplantaci. V článku se obšírně a vhodným způsobem vysvětluje podstata genetických poruch a molekulární genetiky.
	V Německu vypukla ostrá diskuse na základě prohlášení filosofa Sloterdiijka o aplikaci genetických technik na člověka. Píší o tom Lidové noviny 11.10.1999
	Josef Tuček v MfDnes velmi zasvěceně referuje 9.10.1999 o xenotransplantacích z geneticky modifikovaných zvířat.
	Na velmi populistické úrovni píše Brněnský a jihomoravský de 9.10.1999 o biopotravinách (autor Jaroslav Volný).
	Literární noviny 6.10.1999 uvedli rozhovor s doc. Librovou z Masarykovy university v Brně, která označila genetické modifikace za projev lidské pýchy a smrtelný hřích proti přírodě. (diskuse se k tomu rozvinula až 3.11.1999)
	Rdiožurnál 6.10.1999 uvádí, že EU zpřísní kontrolu potravin Romano Prodi chce “obnovit důvěru občanů v evropské potraviny”. V pořadu vystupují pouze dva redaktoři, žádný odborník.
	O zdravotních problémech spojených s použitím pesticidů v Kambodži podává informaci Zpravodajství ČTK 5.10.1999. Podle FAO je 90% kambodžských farmářů zdravotně poškozeno pesticidy. Používají se zde nejnebezpečnější pesticidy. Používá se zde methylparathion, metamidofos, které jsou v mnoha zemích zakázané nebo omezené. Integrovaný systém se neujal.
	Lidové noviny přinášejí 2.10.1999 zprávu o protestech indických rolníků proti globalizaci trhu zemědělských produktů. Domácí rolníci nemohou se vyrovnat v ekonomii produkce s vyspělým zemědělstvím. Kdyby indické zemědělství této výkonnosti dosáhlo, dvě miliardy lidí by ztratilo možnost obživy a zmizely by zemědělské oblasti v rozvojových zemích.
	Právo 2.10.1999 se staví proti zavádění McDonaldů v EU a na velmi pochybné úrovni píše o GMO. Autorka Helena Landovská se zmiňuje též o problému pylu a Bt kukuřice. O její kvalitě svědčí to, že Cornell university je u ní Cornwellova universita v New Yorku!

v září 1999

	Hospodářské noviny 29.9.1999 referují o dopadu, jaký má belgický skandál s dioxiny v kuřatech na vztah veřejnosti k potravinám z GMO. Po nemoci šílených krav je to druhý argument na podstatné zpřísnění.
	O možnosti, dnes již reálné, vepěstovat biodegradovatelné plasty na poli referuje MfDnes 29.9.1999
	O “bitvě” mezi USA a EU o GMO referuje Zpravodajství ČTK z 23.9.1999 a Lidové noviny 25.9.1999 Uvádějí argumenty obou stran.
	Pavel Stöckl v MfDnes 20.9.1999 referuje o prohlášení ústavu Worldwach, které varuje před zužováním genetického fondu rostlin tím že jsou používány pouze vysokoprodukční odrůdy a vytlačují pestrost odrůd, které se používala tradičně.
	Několika deníky (např. Lidové noviny 14.9.1999) proběhla zpráva, že sdružení farmářů z různých zemí chtějí žalovat firmy produkující GM osiva za to, že touto technologií chtějí získat dominantní postavení na trhu.
	Česká televize (2. program) v naučném pořadu “Vědník” uvedla 7.9. a 9.9.1999 rozhovor s americkými odborníky o případu otravy housenek pylem z transgenní kukuřice. ukazuje se, že jde o marginální problém nafouknutý propagandou.
	Agrární noviny přinášejí 6.9.1999 zprávu o vývoji a testování tří odrůd sóji, která by dozrávala v našem podnebí. Upozorňují, že sója je velmi citlivá na staré zátěže půdy herbicidy a pro ošetření půdu před setím lze prakticky použít jen Roundup.
	6.9.1999 přináší časopis Energie dva významné články: Eva Tošovská z Národohospodářského ústavu AV ČR podrobně rozebírá Odpovědnost za škody na životním prostředí a formy finančního zabezpečení. František Straka v témže čísle se zabývá tématem Biotechnologie a moderní trendy v energetice a plynárenství, které je velmi aktuální z pohledu obnovitelných zdrojů, skleníkových plynů apod.
	Českobudějovické listy referují 4.9.1999 o XV. biologických dnech, kde asi dvěstě účastníků se zabývá mj. genetickými modifikacemi rostlin.
	3.9.1999 ČTK referovala o slyšení designovaných komisařů EU. Irský generální prokurátor David Byrne, který má mít na starosti ochranu spotřebitelů, prohlásil, že nemá v úmyslu vyhlásit moratorium na produkci potravin z GMO.
	Velký ohlas v denících (např. Večerník Praha 3.9.1999) a jiných mediích měla zpráva z Princetonské university, která se objevila v Nature o vložení genu NR2B do mozku myší. Těmto myším se výrazně zlepšila mozková činnost a do medií vstoupily jako “chytré myši”.
	Již 1.9.1999 referuje týdeník Technik o veletrhu BIOTECHNICA Hannover, který se má za účasti asi 600 vystavovatelů uskutečnit od 5. do 7. září. Těžištěm má být “zelená” biotechnologie

v srpnu 1999

	Agrární noviny referují 30.8.1999 o sóje včetně geneticky modifikované.
	ČTK 23.8.1999 upozorňuje, že Japonsko bude vyžadovat značení potravin z GMO. a TV Nova přináší postřehy několika lidí na tento problém.
	Agrární noviny z 23.8.1999 uveřejňují také celý komplex příspěvků a informací o genetických modifikacích a jejich regulacích.
	ČTK referuje 21.8.1999 o akci MfDnes, která věnovala skoro celou přílohu problematice GMO a současně provedla namátkový průzkum, zda se u nás prodávají potraviny, při jejichž výrobě byly použity suroviny z GMO.
	Agrární noviny podávají 16.8.1999 zprávu o intenzivní přípravě zákona o GMO na ministerstvu životního prostředí.
	Svobodná Evropa referuje 13.8.1999 o nařízení EU označení potravin. Slovo zase uvádí zprávu o mutantech jiřin získaných ozářením.
	O ekoterorizmu Greenpeace v Anglii referují 9.8.1999 Agrární noviny. Organizace, která o sobě tvrdí, že je proti násilí, zničila pokusné políčko nedaleko Norwiche. Současně bojuje za to, aby se GM plodiny nepovolily, dokud se nezjistí, jaké představují rizika. Když to vědci chtějí zjistit, pole jim zničí.
	Večerník Praha 7.8.1999 upozorňuje na nebezpečí pesticidů pro tvorbu spermií u lidí. Tentýž den mluvčí Greenpeace v MfDnes obhajuje svou organizaci před panem Kobělkou. Najdeme tam také zasvěcený článek redaktora Tučka o genové terapii.
	Také v MfDnes 5.8.1999 kritizuje Jiří Kobělka praktiky Greenpeace v podchodech metra, kde mládež rozdává agitační tiskoviny, které nereflektují naše problémy a sama nemůže vysvětlit to, co v těch tiskovinách je.
	4.8.1999 referuje Hanácký a středomoravský den o odporu veřejnosti proti praktikám Greenpeace při shánění finanční podpory.
	O typické akci Greenpeace před italským ministerstvem zdravotnictví referují některé deníky 4.8.1999 Jde opět o divadlo s maketou kukuřice dobře organizované odborníky na manipulaci veřejností, ale bez jakéhokoli vysvětlení v čem ona rizikovost spočívá a jaká je podstata genetické manipulace kukuřice.
	Zaujalo nás usvědčení vraha analýzou DNA (MfDnes 2.8.1999) zejména proto, že kriminalisté z Brna museli o tuto analýzu požádat “genetického odborníka na Slovensku”.

Webmaster frantisek.opicka@atlas.cz
Last modified: 17 V 2000