BIOTECHNOLOGIE NEN═ PRO N╠KTER┴ N┴RODN═ ZEM╠D╠LSTV═ LUXUSEM

P°φnosy jsou reßlnΘ pro rozvojov² sv∞t, kde je tato technologie pot°ebnß nejen jako tΘma pro diskusi.
JENNIFER A. THOMSON¹⁾, ZHANG-LIANG CHEN^2)
1) ╪editelka mikrobiologickΘho ·stavu University v KapskΘm M∞st∞, Ji₧nφ Afrika
²⁾ ╪editel Nßrodnφ laborato°e in₧en²rstvφ bφlkovin a GenetickΘho in₧en²rstvφ rostlin, ╚φna

Oba auto°i vedou v²bor UNESCO pro rostlinnou biotechnologii.

SouΦasnß sv∞tovß konference o zem∞d∞lskΘ biotechnologii jasn∞ ukßzala, ₧e potlaΦφ-li vlßdy tuto technologii, bude lidstvo p°ipraveno o °eÜenφ °ady problΘm∙, kterΘ deptajφ ΦetnΘ nßrody, zejmΘna v rozvojovΘm sv∞t∞. V Evrop∞ dominujφ debat∞ o biotechnologii kulturnφ a etickΘ zßle₧itosti, otßzky mo₧nΘ bezpeΦnosti potravin a bezpeΦnosti ₧ivotnφho prost°edφ a zd∙raz≥uje se skepse k ·loze multinßrodnφch spoleΦnostφ a "industrializovanΘmu" zem∞d∞lstvφ. Zßle₧itost biotechnologie v rozvojovΘm sv∞t∞ se dß popsat mnohem jednoduÜeji: je zalo₧ena na nutnosti. BohatΘ zem∞ se mohou v∞novat dlouh²m disputacφm o skuteΦn²ch a imaginßrnφch rizicφch. Pova₧ujeme to v∞tÜinou za luxusnφ debatu. Mezitφm se ostatnφ sv∞t musφ soust°edit na vß₧nou anal²zu rizik a p°φnos∙.

Z hlediska rozvojov²ch a nov∞ industrializovan²ch zemφ jsou p°φnosy zem∞d∞lskΘ biotechnologie reßlnΘ, nalΘhavΘ dnes a nepostradatelnΘ zφtra. Rozvojov² sv∞t nem∙₧e p°ipustit, aby problΘmy, kterΘ si Evropa doma vyrßbφ, negativn∞ ovlivnily budoucφ rozvoj v naÜich zemφch. V Ji₧nφ Africe je mal² zem∞d∞lec stßle pravidlem ne₧ v²jimkou. Polnφ pokusy s geneticky modifikovan²mi plodinami se provßd∞jφ od devadesßt²ch let a komerΦnφ p∞stovßnφ plodin tolerantnφch k herbicid∙m a resistentnφch na hmyz probφhß od roku 1998. V²sledky jsou mimo°ßdn∞ povzbudivΘ. P°φnosy jsou obrovskΘ, zvlßÜt∞ u mal²ch farmß°∙. Studie v Makatini Flats v provincii KwaZulu-Natal v roce 1998 ukßzaly 20% zv²Üenφ ve v²nosu bavlny dφky geneticky modifikovanΘ sadb∞ resistentnφ ke hmyzu. P°edb∞₧nΘ v²sledky pro rok 1999 naznaΦujφ v tΘto oblasti a₧ dvojnßsobnΘ zv²Üenφ.

N∞kte°φ komerΦnφ p∞stitelΘ mohli ·pln∞ upustit od pou₧itφ pesticid∙. Pozorovali jsme vzestup poΦtu u₧iteΦnΘho hmyzu v polφch Bt-bavlnφku a jejich okolφ. Tyto v²sledky jsou v naprostΘ,m protikladu k obavßm v n∞kter²ch industrializovan²ch zemφch, ₧e tyto plodiny mohou zasßhnou necφlovΘ organismy jako je danaus st∞hovav² v USA. Biotechnologie nabφzφ zem∞d∞lc∙m a spot°ebitel∙m v Ji₧nφ Africe mnohem vφc ne₧ jen zv²ÜenΘ v²nosy a plodiny bez pesticid∙. Zem∞pisnß poloha a klφma p°inßÜφ pravideln∞ sucha do velk²ch oblastφ, kterΘ by mohly produkovat znaΦnß mno₧stvφ plodin. V Ji₧nφ Africe znaΦn∞ pokroΦil laboratornφ v²zkum transgennφch odr∙d rezistentnφch k suchu a slibuje zlepÜit produkci a ekonomickou p°φle₧itost.

U protino₧c∙ mß ╚φna p°es 20% sv∞tovΘ populace a jen 7% ornΘ p∙dy. Stßle rostoucφ populace a zm∞na jφdelnφch zvyklostφ spolu se ztrßtami ornΘ p∙dy Φinφ ze zajiÜt∞nφ v²₧ivy bezprost°ednφ nutnost. ╚φna se na poΦßtku osmdesßt²ch let zam∞°ila na biotechnologii, aby ji °eÜila. V celΘ zemi se tφm zab²vß p°es sto laborato°φ. KomerΦnφ v²robu transgennφch plodin zahßjila ╚φna v roce 1997. V∞tÜinou Ülo o resistenci ke hmyzu a k virosam. P°es milion akr∙ (400.000ha) transgennφch plodin °adφ ╚φnu mezi prvnφ t°i jejich nejv∞tÜφ producenty. Zatφmco Evropa zdr₧uje a brzdφ, ΦφnskΘ ·silφ ve v²zkumu jde vp°ed velkou rychlostφ. V∞dci se nynφ a v nedalekΘ budoucnosti zam∞°ujφ na rezistenci proti bakteriφm, houbßm a vir∙m a takΘ na toleranci k suchu a k zasolenφ p∙dy. Nezapomφnajφ na zv²Üenφ v²₧ivnΘ hodnoty a zlepÜenφ kvality. P°istupujφ i pokroΦilejÜφ cφle jako jsou "bio-farmaka" v podob∞ plodin s vlastnostmi vakcφn a rekombinantnφch farmak.