Digitßlnφ informaΦnφ technologie usnadnily kopφrovßnφ a modifikace informacφ. S poΦφtaΦi to bude sna╛╣φ pro v╣echny.

Ne ka╛d² si v╣ak p°eje, aby to bylo sna╛╣φ. SystΘm vlastnick²ch prßv dßvß softwaru vlastnφky, kte°φ se v∞t╣inou sna╛φ zφskat pro sebe potencißlnφ u╛itek ze softwaru, na ·kor ostatnφ ve°ejnosti. Cht∞jφ b²t jedinφ, kte°φ mohou kopφrovat a modifikovat software, kter² pou╛φvßme.

SystΘm vlastnick²ch prßv (copyright) vznikl soub∞╛n∞ s tiskem -- technologiφ pro masovΘ kopφrovßnφ. Pro tyto ·Φely byl velmi vhodn², nebo╗ omezoval pouze velkΘ producenty kopiφ. Nebral svobodu Φtenß°∙m knih. Normßlnφ Φtenß°, kter² nevlastnil tiskßrnu, mohl kopφrovat knihy pouze pomocφ pera a inkoustu, k Φemu╛ byli ochotni jen nemnozφ.

Digitßlnφ technologie jsou pru╛n∞j╣φ ne╛ tiskßrna: pokud je informace v digitßlnφ podob∞, lze jφ snadno kopφrovat a sdφlet ji tak s ostatnφmi. Prßv∞ tato velkß pru╛nost se v∙bec nehodφ do systΘmu copyrightu. A to je takΘ d∙vod pro neustßle nechutn∞j╣φ opat°enφ vlastnφk∙, jak si vynutit vlastnickß prßva k softwaru. Vezm∞me nap°φklad nßsledujφcφ Φty°i praktiky Asociace Softwarov²ch Vydavatel∙ (Software Publishers Association (SPA)):

• Masivnφ propaganda, kterß tvrdφ, ╛e je ╣patnΘ poru╣it vlastnickß prßva kdy╛ chcete pomoci sv²m p°ßtel∙m.
• NalΘhßnφ, aby lidΘ donß╣eli na svΘ spolupracovnφky a kolegy.
• Razie (s pomocφ policie) v kancelß°φch a ╣kolßch, p°i kter²ch jsou lidΘ nuceni prokßzat svou nevinu stran nelegßlnφho kopφrovßnφ.
• Ob╛aloby (vlßdou spojen²ch stßt∙ na popud SPA) lidφ jako David LaMacchia z MIT, ne za kopφrovßnφ softwaru (nenφ obvin∞n z kopφrovßnφ Φehokoli), ale pouze za ponechßnφ stroj∙ pro kopφrovßnφ nest°e╛en²ch a za nezvlßdnutφ cenzury jejich pou╛φvßnφ.

V╣echny Φty°i uvedenΘ praktiky se podobajφ praktikßm pou╛φvan²m v b²valΘm Sov∞tskΘm Svazu, kde ka╛dß kopφrka m∞la hlφdaΦe, kter² zabra≥oval nelegßlnφmu kopφrovßnφ, a kde si lidΘ museli informace kopφrovat tajn∞ a ╣φ°it je "z ruky do ruky" jako samizdat. Je tu samoz°ejm∞ rozdφl: motivy pro kontrolu informacφ v Sov∞tskΘm Svazu byly politickΘ; v USA je motivem zisk. Ale jsou to skutky, kterΘ nßs ovliv≥ujφ, ne motivy. Jak²koli pokus o omezenφ sdφlenφ informacφ, jedno z jakΘho d∙vodu se tak d∞je, vede ke stejn²m metodßm a stejnΘ bezohlednosti.

Vlastnφci pou╛φvajφ n∞kolik druh∙ praktik, kter²mi se sna╛φ obhßjit svΘ prßvo na kontrolu na╣eho pou╛φvßnφ informacφ:

Vlastnφci pou╛φvajφ silnß slova jako "pirßtstvφ" a "krßde╛", stejn∞ jako odbornou terminologii jako "intelektußlnφ vlastnictvφ" a "·jma", aby ve°ejnosti vsugerovali zjednodu╣enou analogii mezi programy a fyzick²mi objekty.

Na╣e zku╣enosti a intuice o vlastnictvφ materißlnφch objekt∙ se t²kajφ problΘmu, zda je sprßvnΘ vzφt dan² objekt n∞komu. Net²kajφ se p°φmo zkopφrovßnφ n∞Φeho. Vlastnφci se nßs v╣ak sna╛φ p°esv∞dΦit, abychom pro kopφrovßnφ pou╛φvali stejnß m∞°φtka.

Vlastnφci tvrdφ, ╛e trpφ "·jmu" nebo "ekonomickou ztrßtu", pokud si u╛ivatelΘ sami kopφrujφ programy. Ale kopφrovßnφ nemß ╛ßdn² p°φm² efekt na vlastnφka a nepo╣kozuje nikoho. Vlastnφk m∙╛e p°ijφt o penφze pouze pokud by si Φlov∞k, kter² si ud∞lal kopii, od n∞j jinak program koupil.

Trocha p°em²╣lenφ nßs dovede k tomu, ╛e v∞t╣ina takov²ch lidφ by si kopii nekoupila. I p°esto vlastnφci poΦφtajφ svΘ "ztrßty" jako kdyby si ka╛d² takov² Φlov∞k cht∞l kopii skuteΦn∞ koupit. To je -- mφrn∞ °eΦeno -- p°ehßn∞nφ.

Vlastnφci Φasto popisujφ souΦasnΘ zßkony a tvrdΘ postihy, kterΘ nßm hrozφ. Za samoz°ejm² se v tomto p°φpad∞ pova╛uje p°edpoklad, ╛e souΦasnΘ prßvo odrß╛φ nezpochybniteln² obraz morßlky -- zßrove≥ nßm toti╛ vnucujφ nßzor, ╛e je nutno brßt tyto postihy jako n∞co p°irozen∞ danΘho, za co nikdo nem∙╛e.

Tento zp∙sob p°esv∞dΦovßnφ v╣ak nem∙╛e obstßt p°ed kritick²m my╣lenφm; je urΦen pouze pro posφlenφ navykl²ch mentßlnφch pochod∙.

Je elementßrnφ, ╛e prßvo nerozhoduje o dobrΘm a ╣patnΘm. Ka╛d² AmeriΦan by m∞l v∞d∞t, ╛e p°ed Φty°iceti lety bylo v mnoha stßtech protiprßvnφ, aby Φern² Φlov∞k sed∞l vp°edu v autobusu; ale pouze rasista by °ekl, ╛e sezenφ tam je ╣patnΘ.

Auto°i si Φasto nßrokujφ specißlnφ spojenφ s programy, kterΘ napsali, a prohla╣ujφ pak, ╛e jako v²sledek tohoto spojenφ jsou jejich touhy a zßjmy ohledn∞ programu d∙le╛it∞j╣φ ne╛ zßjmy ostatnφch -- nebo dokonce zßjmy celΘho zbytku sv∞ta. (V∞t╣inou spoleΦnosti, ne auto°i, vlastnφ copyrighty na software, ale tento rozdφl m∙╛eme zanedbat.)

T∞m kdo toto pova╛ujφ za etick² axiom -- autor je d∙le╛it∞j╣φ ne╛ vy -- mohu pouze °φct, ╛e jß, velmi znßm² autor softwaru, to pova╛uji za hloupost.

Pokud lidΘ v∙bec cφtφ n∞jakΘ sympatie k my╣lence p°irozen²ch prßv, pak pouze ze dvou d∙vod∙.

Prvnφm d∙vodem je p°ehnanß analogie s materißlnφmi objekty. Pokud si uva°φm ╣pagety, pak mi bude vadit, pokud mi je n∞kdo jin² vezme a zabrßnφ mi tak v jejich sn∞zenφ. V tomto p°φpad∞ mßme jß i ta druhß osoba stejn² zßjem na p°edm∞tu sporu, v²slednice sil je nulovß. Minimßlnφ rozdφl mezi nßmi staΦφ k rozhodnutφ o etickΘ rovnovßze.

Pokud ale pou╛φvßte nebo upravφte program, kter² jsem napsal, pak se vßs to dot²kß p°φmo, zatφmco m∞ pouze nep°φmo. Kdy╛ dßte kopii p°φteli, ovlivnφ to vßs a va╣eho p°φtele daleko vφce ne╛ to ovlivnφ m∞. Nem∞l bych mφt moc na to, °φkat vßm abyste tyto v∞ci ned∞lali. Nikdo by nem∞l.

Druh² d∙vod je, ╛e lidΘ jsou p°esv∞dΦovßni, ╛e p°irozenß prßva autor∙ jsou p°ijφmanou a nezpochybnitelnou tradicφ na╣φ spoleΦnosti.

Historie ale ukazuje, ╛e spφ╣e opak je pravdou. My╣lenka p°irozen²ch prßv autor∙ byla posuzovßna a rozhodn∞ zamφtnuta v AmerickΘ ustav∞. To je d∙vod, proΦ ustava pouze *povoluje* systΘm copyrightu, ale *nevy╛aduje* ho; to je d∙vod proΦ °φkß, ╛e copyright musφ b²t doΦasn². Za ·Φel copyrightu takΘ pova╛uje podporu v²voje -- nikoli odm∞nu autor∙. Copyright ΦßsteΦn∞ odm∞≥uje autory, a vφce pak vydavatele, je to v╣ak pouze mφn∞no jako zp∙sob, jak ovlivnit jejich chovßnφ. (pozn. p°ekl. - americk² systΘm copyrightu p°edpoklßdß se, ╛e odm∞na motivuje autora a je tedy prosp∞╣nß.)

Opravdu zavedenß tradice na╣φ spoleΦnosti je, ╛e copyright zasahuje do p°irozen²ch prßv ve°ejnosti -- a ╛e to je obhajitelnΘ pouze v zßjmu ve°ejnosti.

Poslednφ argument, kter² se pou╛φvß pro ospravedln∞nφ vlastnictvφ softwaru je ten, ╛e to vede k v∞t╣φ produkci software.

Narozdφl od ostatnφch argument∙ mß tenhle alespo≥ legitimnφ p°φstup k v∞ci. Je zalo╛en na platnΘm cφli -- uspokojenφ u╛ivatel∙ softwaru. A je empiricky jasnΘ, ╛e lidΘ vytvo°φ vφce n∞Φeho, pokud je jim za to dob°e zaplaceno.

Ekonomick² argument mß ale chybu : je zalo╛en na p°edpokladu, ╛e rozdφl je jen otßzkou mno╛stvφ pen∞z, kterΘ musφme zaplatit. P°edpoklßdß, ╛e "produkce softwaru" je to co chceme, bez ohledu na to zda vznikl² software mß, Φi nemß vlastnφka.

LidΘ tento p°edpoklad Φasto p°ijφmajφ, proto╛e souhlasφ s na╣φ zku╣enostφ s fyzick²mi objekty. Vezm∞me nap°φklad sandwich. ╪ekn∞me, ╛e byste mohl snadno zφskat stejn² sandwich bu∩ za penφze, nebo zadarmo. Pokud ano, pak jedin² rozdφl je cena, kterou zaplatφte. A╗ u╛ ho musφte zaplatit nebo ne, mß sandwich stejnou chu╗, stejnou nutriΦnφ hodnotu, a v obou p°φpadech ho m∙╛ete snφst pouze jednou. Jestli jste zφskali sandwich od vlastnφka, nebo ne, nem∙╛e ovlivnit nic, jenom mno╛stvφ pen∞z, kterΘ potom mßte.

To platφ pro jak²koli materißlnφ objekt -- to zda mß Φi nemß vlastnφka neovliv≥uje p°φmo co to *je*, nebo co s tφm m∙╛ete d∞lat pokud to zφskßte.

Ale pokud mß program vlastnφka, pak to velmi siln∞ ovliv≥uje, co to je a co m∙╛ete d∞lat s kopiφ, pokud si jφ koupφte. Rozdφl nenφ jen otßzkou pen∞z. SystΘm vlastnictvφ software podn∞cuje vlastnφky software k produkci n∞Φeho -- ne v╣ak k produkci toho, co spoleΦnost skuteΦn∞ pot°ebuje. A to zp∙sobuje nehmotnΘ etickΘ zneΦi╣t∞nφ, kterΘ postihuje nßs v╣echny.

Co spoleΦnost pot°ebuje? Pot°ebuje informace, kterΘ jsou skuteΦn∞ p°φstupnΘ ve°ejnosti -- nap°. programy, kterΘ mohou lidΘ Φφst, opravovat, p°izp∙sobovat a zlep╣ovat, nejen pou╛φvat. Ale softwarovφ vlastnφci v∞t╣inou dodßvajφ ΦernΘ sk°φ≥ky, kterΘ nem∙╛eme studovat nebo upravovat.

SpoleΦnost pot°ebuje takΘ svobodu. Pokud mß software vlastnφka, u╛ivatelΘ ztrßcejφ svobodu kontrolovat Φßst svΘho vlastnφho ╛ivota.

A nejvφce ze v╣eho spoleΦnost pot°ebuje posilovat ducha dobrovolnΘ spoluprßce mezi obΦany. Kdy╛ nßm softwarovφ vlastnφci tvrdφ, ╛e p°irozen∞ pomßhat sv²m soused∙m je "pirßtstvφ", ╣pinφ tak obΦanskΘho ducha na╣φ spoleΦnosti.

To je d∙vod proΦ °φkßme, ╛e free software je otßzkou svobody, ne ceny.

Ekonomick² argument pro vlastnictvφ je klamn², ale ekonomickß otßzka je reßlnß. N∞kte°φ lidΘ pφ╣φ u╛iteΦn² software pro pot∞╣enφ z jeho psanφ, nebo pro obdiv a lßsku; pokud ale chceme vφce softwaru ne╛ produkujφ tito lidΘ, musφme zvednout v²daje.

Deset let ji╛ auto°i free software zkou╣ejφ, s ΦßsteΦn²mi ·sp∞chy, r∙znΘ metody jak najφt finanΦnφ zdroje. Nejde o to d∞lat z n∞koho bohßΦe; pr∙m∞rn² p°φjem americkΘ rodiny, okolo $35,000, se ukazuje jako dostateΦnß motivace pro mnoho zam∞stnßnφ, kterß nejsou tak zajφmavß jako programovßnφ.

Po lΘta, ne╛ to p°estalo b²t dφky souΦasnΘ podpo°e nezbytnΘ, jsem se ╛ivil zakßzkov²m roz╣i°ovßnφm free software, kter² jsem napsal. Ka╛dΘ takovΘ roz╣φ°enφ bylo zahrnuto do standardnφho vydßnφ a stalo se tak dostupn²m celΘ ve°ejnosti. Klienti mi platili za to, ╛e jsem pracoval na roz╣φ°enφch, kterß cht∞li, mφsto abych pracoval na v∞cech, kter²m jsem p°iklßdal nejvy╣╣φ prioritu jß.

Free Software Foundation ("nadace pro free software"), charitativnφ organizace pro v²voj software, vyd∞lßvß na prodeji CD-ROM∙, pßsek a manußl∙ (kterΘ mohou u╛ivatelΘ voln∞ kopφrovat a upravovat), a takΘ z p°φsp∞vk∙. Nynφ mß personßl slo╛en² z p∞ti programßtor∙ a t°φ lidφ, kte°φ vy°izujφ po╣tovnφ objednßvky.

N∞kte°φ auto°i free software vyd∞lßvajφ prodejem podpory sv²ch produkt∙. Cygnus Support, se sv²mi p°ibli╛n∞ 50 zam∞stnanci, odhaduje, ╛e p°ibli╛n∞ 15 procent aktivit jeho pracovnφk∙ je v²voj free software -- slu╣n² podφl pro softwarovou firmu.

SpoleΦnosti vΦetn∞ Intelu, Motoroly, Texas Instruments a Analog Devices se spojili, aby podpo°ily pokraΦujφcφ v²voj free GNU kompileru pro jazyk C. GNU p°ekladaΦ pro jazyk Ada je prozm∞nu podporovßn US Air Force, kterß v∞°φ, ╛e je to nejlevn∞j╣φ cesta jak zφskat vysoce kvalitnφ kompiler.

V╣echno to jsou jen malΘ p°φklady; free software hnutφ je zatφm stßle malΘ a mladΘ. Ale p°φklad posluchaΦi podporovanΘho rßdia v tΘto zemi ukazuje, ╛e je mo╛nΘ podporovat rozsßhlou aktivitu bez pot°eby nutit ka╛dΘho k placenφ.

Jako poΦφtaΦov² u╛ivatel, m∙╛ete zjistit, ╛e pou╛φvßte vlastnick² program. Pokud vßs p°ßtelΘ po╛ßdajφ o jeho kopii, bude ╣patnΘ je odmφtnout. Spoluprßce je d∙le╛it∞j╣φ ne╛ copyright. Ale podzemnφ, tajnß spoluprßce netvo°φ dobrou spoleΦnost. ╚lov∞k by se m∞l sna╛it ╛φt poctiv² ╛ivot s neskr²vanou hrdostφ, a to znamenß °φci "Ne" vlastnickΘmu softwaru.

Zaslou╛φte si b²t schopni otev°en∞ a svobodn∞ spolupracovat s ostatnφmi u╛ivateli softwaru. Zaslou╛φte si mo╛nost uΦit se jak vß╣ software pracuje, a vyuΦovat tak svΘ studenty. Zaslou╛φte si mo╛nost najmout si va╣eho oblφbenΘho programßtora na opravu pokud se program po╣kodφ.

Zaslou╛φte si free software.

• Copyright 1994 Richard Stallman
• Po°izovßnφ doslovn²ch kopiφ a redistribuce jsou povoleny bez poplatk∙ dokud je uvedena tato zmφnka;
• ·pravy nejsou povoleny.