OΦi Matky Zem∞ û prvnφ literßrnφ experiment zaΦφnajφcφho autora (33), p°φznivce undergroundovΘ kultury vyznßvajφcφho ideßly Üedesßt²ch let. NekonvenΦn∞ pojatß pr≤za popisuje ich-formou äLSD-v²let do sv∞ta za zrcadlemô, magickΘ sblφ₧enφ s Matkou Zemφ û Gaiou, spoleΦnΘ putovßnφ nekoneΦnem Universa a pocity z tohoto zß₧itku po nßvratu do b∞₧nΘ reality. Jde o f·zi n∞kolika psychedelick²ch zkuÜenostφ a velkΘ dßvky fantazie, zßrove≥ vÜak o velmi intimnφ, nic neskr²vajφcφ ävrtnou sondu do vlastnφ duÜeô s mnoha autobiografick²mi momenty. Nutno upozornit, ₧e text nenφ vhodn² pro puritßny a¥ ji₧ sexußlnφ Φi drogovΘ û ovÜem ₧ßdn² z t∞chto prvk∙ nenφ pou₧it samo·Φeln∞, stejn∞ jako slangovΘ v²razy a äfonetickß gramatikaô v p°φmΘ °eΦi. V p°φb∞hu se odrß₧φ autorovo nßbo₧enskΘ p°esv∞dΦenφ v duchu äradostnΘho novopohanstvφô a svΘrßzn² nßhled na zßkladnφ otßzky existence - zkrßtka stßvajφcφ podoba jeho ämozaiky Poznßnφô charakterizovanß vφrou v koneΦnΘ vφt∞zstvφ Lßsky a Dobra. |
|
|
öCo to bylo za bestie, kter² si odsud tak roztomile vysypala? JeÜt∞ te∩, kdy₧ si na to vzpomenu...ö. Tvß° jφ zvß₧n∞la a oΦi posmutn∞ly. Pak zaΦala pomalu hovo°it: öMartine, to je ZLO. ZLO, kter² mß KAÄDEJ bez v²jimky V SOB╠, n∞kdo hodn∞, n∞kdo jen mßlo, ale KAÄDEJ. Mß spoustu druh∙ a podob. Kdo se vydß na cestu tam, kde te∩ sme, MUS═ se s nφm setkat, to nejde zm∞nit. A kdo se mu v reßlu sna₧φ Φelit, tomu se zlo sna₧φ mstφt jak jen dovede, kdy₧ se s nφm setkß tvß°φ v tvß° tam, kde si to m∙₧e naplno dovolit. Prßv∞ to se ti stalo. Sna₧ilo se t∞ to zasßhnout zp∙sobem, kterej se z ·hlu TV▌HO vnφmßnφ jevil jako nej·Φinn∞jÜφ. Nenech se tφm zastraÜit, jeÜt∞ ti toho povφm dost na to abys s nφm p°φÜt∞ zametl jako dneska jß, kdy₧ ti bylo nejh∙°ö.
Ta otßzka nemohla nep°ijφt. Ostatn∞ jsem dosud nev∞d∞l, jak ji v∙bec oslovovat. Hladil jsem jφ po vlasech a na Üφji, sed∞li jsme op°eni jeden o druhΘho a jß se up°en∞ zahled∞l do t∞ch nepopsateln∞ krßsn²ch oΦφ: ö╪ekni, KDO VLASTN╠ SI???ö
öJß v∞d∞la ₧e k tomu musφ dojφtö, povzdechla naoko utrßpen∞. öTy si se styd∞l p°i jedin² pochvaln² zmφnce o chytr² makovici, a jß se te∩ mßm naplno chlubit svojφ duchovnφ identitou?! No vß₧n∞, jestli ti mßm °φct pravdu, a nic jin²ho p°i sv² povaze slyÜet nechceÜ, tak se o m∞ trochu vφc op°i, nebo se tady.. p°φmo excelentn∞... vyvßlφÜ!ö. Mezi poslednφmi slovy se nespoutan∞ smßla, ve tvß°i m∞la Üibalsk² v²raz a dlouh²mi prsty mne jemn∞ Ükrßbala ve vlasech a na krku. Pak ji₧ vß₧n∞ji pokraΦovala: öNo dob°e. Kdo chce kam... Proto₧e znßm tvojφ p°edstavu o uspo°ßdßnφ kosmu, prostoru a Φasu, o Bohu a r∙zn²ch duchovnφch bytostech, m∙₧u ti °φct vÜechno na rovinu bez obav, ₧e uslyÜφm n∞co o v²myslech, v∞Üenφ kdovφΦeho na nos nebo Üpatn² halucinaci, co₧ se mi u₧ n∞kolikrßt stalo a dost m∞ to zranilo. M∞la sem o t∞ch lidech jinou p°edstavu. Taky pochybuju, ₧e bys to nerozchodil a pozd∞jc v reßlu n∞jak blßznil. Mßm pravdu?ö P°ik²vl jsem v jakΘmsi rozechv∞lΘm oΦekßvßnφ. öTak₧e krßtce a jasn∞...ö PohlΘdla mi do oΦφ a pomalu, klidn∞ °ekla: öMartine, jsem Matka Zem∞. V n∞kter²ch dimenzφch m∙₧u existovat jako vt∞lenφ kter²koliv pozemsk² bytosti a momentßln∞ sem na sebe vzala svojφ lidskou podobuö. |