Nezvykle rozd∞lenß slova

Pravd∞podobn∞ je problΘm v pomφchan²ch verzφch TeXu. SystΘm d∞lenφ se toti╛ s p°echodem od verze 2.9 na 3.0 zm∞nil. Pou╛φvß-li se (plain) TeX verze 3.0 nebo pozd∞j╣φ, je t°eba se ujistit, ╛e soubor plain.tex je alespo≥ verze 3.0. Pou╛φvß-li se LaTeX 2.09 (poslednφ verze byla uvedena 25.b°ezna 1992), bylo by dobrΘ p°ejφt na LaTeX 2e, jeliko╛ zdrojovΘ soubory LaTeXu 2.09 ji╛ nejsou ve°ejn∞ k dispozici.

Pou╛φvß-li se LaTeX 2e, je p°φΦina chybnΘho d∞lenφ pravd∞podobn∞ v souboru lthyphen.cfg, kter² musφ b²t vytvo°en, pou╛φvßme-li vφce jazyk∙ najednou.

Pro toho, koho to zajφmß, problΘm spoΦφvß v tomto: V TeXu do verze 3.0 neumo╛≥oval algoritmus d∞lenφ slov rozd∞lit slovo, pokud prvnφ Φßst rozd∞lenΘho slova neobsahovala alespo≥ dva znaky a jeho druhß Φßst alespo≥ znaky t°i. PoΦφnaje verzφ 3.0 lze °φdit minimßlnφ velikost t∞chto Φßstφ pomocφ celoΦφseln²ch parametr∙ \lefthyphenmin a \righthyphenmin. V nov²ch formßtech plain a lplain jsou nastaveny na hodnoty 2 a 3. Mohou b²t samoz°ejm∞ nastaveny na libovolnou hodnotu, s tφm, ╛e p°ekroΦφ-li souΦet \lefthyphenmin + \righthyphenmin hodnotu 62, nebude dochßzet k ╛ßdnΘmu d∞lenφ slov.

cslatex ignoruje \hyphenation a \righthyphenmin

V Φesk²ch a slovensk²ch dokumentech cslatex tyto deklarace ignoruje, p°esto╛e v LaTeXu 2.09 to fungovalo. P°φΦina rozdφlnΘho chovßnφ tkvφ v tom, ╛e styly czech.sty a slovak.sty, kterΘ cslatex pou╛φvß, vklßdajφ p°epφnacφ makro \czech resp. \slovak prost°ednictvφm \AtBeginDocument. V╣echny zm∞ny nastavovanΘ v preambuli se tudφ╛ t²kajφ implicitnφho \language 0, jφm╛ je americkß angliΦtina. Toto chovßnφ mß racionßlnφ d∙vod. Pokud p°i zavßd∞nφ stylu pro Φe╣tinu (nadßle budeme pro jednoduchost mluvit pouze o Φe╣tin∞, pro sloven╣tinu platφ totΘ╛) pou╛ijeme parametr split, aby se slova s rozd∞lovnφkem d∞lila podle Φesk²ch typografick²ch pravidel, je znak minus aktivnφ a nebylo by tudφ╛ mo╛no zadßvat zßpornß Φφsla a zßpornΘ rozm∞ry. To by ov╣em znaΦn∞ komplikovalo nastavovßnφ r∙zn²ch parametr∙ v preambuli dokumentu. Navφc by to zp∙soboovalo, ╛e n∞kterΘ dal╣φ styly by podle okolnostφ n∞kdy p°estaly fungovat. Zm∞ny \righthyphenmin a \lefthyphenmin i definici v²jimek d∞lenφ \hyphenation tedy musφme umφstit a╛ za \begin{document}.

╚asto je ╛ßdoucφ, aby tyto zm∞ny byly specifikovßny ve stylovΘm souboru. Pak ov╣em musφme zajistit, aby se provedly a╛ po nastavenφ Φe╣tiny. Budeme-li nap°. cel² dokument sßzet do ·zk²ch sloupc∙, m∙╛eme pou╛φt

\RequirePackage[split]{czech}
\AtBeginDocument{\righthyphenmin 2\relax}
\end{document}

Primitiv \relax chrßnφ p°ed p°φpadnou nßsledujφcφ chybnou definicφ, kterß by p°i svΘ expanzi vytvo°ila Φφslici. P°φkazem \RequirePackage si zajistφme, ╛e se czech.sty naΦte d°φve ne╛ nß╣ styl a nastavenφ se skuteΦn∞ provede pro Φe╣tinu.

Pokud vytvß°φme vφcejazyΦn² dokument, je situace o n∞co slo╛it∞j╣φ. P°φkaz \czech toti╛ v╛dy nastavφ standardnφ hodnoty. Pokud chceme, aby se \righthyphenmin po p°epnutφ Φe╣tiny v╛dy nastavil na hodnotu 2, m∙╛eme toho dosßhnout nap°φklad nßsledujφcφmi definicemi:

\RequirePackage[split]{czech}
\let\OriginalCzech\czech
\def\czech{\OriginalCzech \righthyphenmin 2\relax}

Specifikace v²jimek d∞lenφ je pon∞kud jednodu╣╣φ. P°φkaz \hyphenation je v╛dy provßd∞n globßln∞. Abychom nepo╣kodili dal╣φ makra p°φpadn²mi aktivnφmi znaky, m∙╛eme definice v²jimek d∞lenφ uzav°φt do skupiny nap°φklad takto:

{\czech \hyphenation{po-po-ka-te-pe-tl}}

PodivnΘ d∞lenφ slov v angliΦtin∞

M∙╛e se stßt, ╛e slavnΘ automatickΘ d∞l∞nφ slov TeXu ned∞lφ v mφstech, kterß jsou doporuΦena ve slovnφku. Dochßzφ k tomu z°ejm∞ proto, ╛e TeX pou╛φvß americkou angliΦtinu, jejφ╛ pravidla pro d∞lenφ slov (tak jak jsou uvedena, nap°φklad, ve Webster's Dictionary) jsou zcela odli╣nß od pravidel angliΦtiny britskΘ (tak jak jsou uvedena, nap°φklad, v Oxford Dictionaries). Na °e╣enφ tohoto problΘmu se podφlφ p°edev╣φm Sdru╛enφ u╛ivatel∙ TeXu SpojenΘho Krßlovstvφ (UK TeX User community) (viz jejich Φasopis Baskerville{}, vydßnφ 4.4), av╣ak naprosto uspokojivΘ °e╣enφ je nßroΦnΘ na Φas. Soubor CTAN: ukhyph obsahuje prozatφmnφ vzory d∞lenφ anglick²ch slov podle britsk²ch pravidel d∞lenφ.

AkcentovanΘ slovß sa nedelia

TeXovsk² algoritmus delenia slov neuva╛uje ako jedno slovo takΘ, ktorΘ mß v sebe zahrnut² prφkaz \accent. S· na to dobrΘ prφΦiny, ale znamenß to, ╛e kvalitnß sadzba neanglick²ch jazykov je obtia╛na.

Aby sa TeX vyhol t²mto ╗a╛kostiam, bolo prijatΘ CorkovskΘ k≤dovanie (pozri Otßzku ╚o s· to DC pφsma), ktorΘ obsahuje akcentovanΘ znaky ako samostatnΘ znaky. Snß∩ v bud·cnosti Omega (pozri Otßzku Projekt Omega) poskytne celkom novΘ rie╣enie.

Roz╣φ°enφ kapacity TeXu

ObΦas se stane, ╛e se objevφ na terminßlu zprßva: ,,memory capacity exceeded`` (p°ekroΦenφ kapacity pam∞ti). V∞t╣inu takov²chto chyb lze vy°e╣it bez jakΘhokoli roz╣i°ovßnφ kapacity TeXu. Nejb∞╛n∞j╣φmi p°φΦinami jsou nepßrovΘ zßvorky, velmi dlouhΘ °ßdky a ╣patn∞ napsanß makra. Velmi dlouhΘ °ßdky (extra-long lines) vznikajφ Φasto p°i chybnΘm p°enosu soubor∙ mezi rozdφln²mi operaΦnφmi systΘmy a zvlß╣t∞ tehdy, kdy╛ znaky oznaΦujφcφ konec °ßdky nejsou p°evedeny vhodn²m zp∙sobem (p°φznakem chyby zap°φΦin∞nΘ velmi dlouh²mi °ßdky je chybovß zprßva o p°ekroΦenφ velikosti bufferu buf_size).

Pokud je skuteΦn∞ t°eba roz╣φ°it kapacitu TeXu, volba vhodnΘ metody zßvisφ na pou╛itΘ instalaci. NejΦist╣φ formou jak roz╣φ°enφ provΘst, je zm∞nit parametry p°φmo v modulu 11 zdrojovΘho WEB souboru.

MΘn∞ Φistou formou je ·prava zm∞novΘho souboru Φi zm∞na hodnoty jistΘ prom∞nnΘ prost°edφ. Nap°φklad emTeX umo╛≥uje nastavit kritΘria pro velikost p°id∞lenΘ pam∞ti p°φmo z p°φkazovΘ °ßdky. Podrobnosti hledejte v dokumentaci, kterß je dodßvßna k va╣φ implementaci.

Plovoucφ se tabulky a obrßzky LaTeXu

Tabulky a obrßzky (figures) majφ sklon k tomu, aby nßs udivovaly sv²m odplouvßnφm z mφsta, kde m∞ly b²t p∙vodn∞ vysazeny. D∞je se tak proto, aby bylo dosa╛eno dokonalΘho vzhledu dokumentu. Ka╛d² profesionßlnφ systΘm urΦen² pro sazbu nechßvß ,,odplouvat`` tabulky a obrßzky na takovß mφsta, kde jejich umφst∞nφ nevede k naru╣enφ typografick²ch pravidel. Dokonce u╛ijeme-li parametru h ve zdrojovΘm textu, abychom dosßhli umφst∞nφ ,,zde`` (here), obrßzek Φi tabulka nebude vyti╣t∞na ,,zde`` v p°φpad∞, ╛e by to tato pravidla naru╣ilo. Pravidla samotnß jsou pom∞rn∞ jednoduchß, a jsou popsßna na str. 198, v kapitole C.9 manußlu LaTeXu. V hor╣φm p°φpad∞ pravidla LaTeXu mohou vΘst k nakupenφ plovoucφch objekt∙ takovΘho rozsahu, je╛ vede k chybovΘ zprßv∞ ,,Too many unprocessed floats`` (P°esp°φli╣ nezpracovan²ch plovoucφch objekt∙). To znamenß, ╛e omezen² poΦet registr∙, ve kter²ch LaTeX uchovßvß plovoucφ objekty, je napln∞n. Nßsleduje jednoduch² p°ehled toho, co je t°eba ud∞lat, abychom takovΘ problΘmy vy°e╣ili (v p°ehledu se hovo°φ o obrßzcφch, ale totΘ╛ platφ i o tabulkßch).

• Zvolili jsme sprßvnΘ parametry umφst∞nφ obrßzku? P°eddefinovanΘ (default) parametry (tbp) v∞t╣inou dostaΦujφ. Nikdy by se nem∞lo pou╛φvat, nap°φklad, samotnΘho parametru h, pon∞vad╛ tφm je °eΦeno: ,,jestli╛e to nemohu umφstit zde (here), nemohu to umφstit ani n∞kde jinde`` a nßsledkem toho se za tφmto obrßzkem nakupφ v╣echny nßsledujφcφ plovoucφ objekty.
• M∙╛eme ochrßnit na╣e obrßzky od odplutφ nastavenφm parametru LaTeXu pro umφst∞nφ plovoucφch objekt∙? I zde lze °φci, ╛e p°ednastavenΘ hodnoty jsou p°im∞°enΘ, av╣ak mohou b²t v p°φpad∞ problΘm∙ p°epsßny. Blφ╛e jsou popsßny na str. 199 - 200, v kapitole C.9 manußlu LaTeXu.
• Najde se v na╣em dokumentu mφsto, kam by bylo mo╛nΘ p°irozen∞ vlo╛it p°φkaz \clearpage? Jestli╛e ano, pak je dobrΘ tak uΦinit. Nahromad∞nΘ plovoucφ objekty se p°φkazem \clearpage uvolnφ. (Pozn.: P°φkaz \chapter pou╛φvß \clearpage, a proto obrßzky nemohou odplout za konec stßvajφcφ kapitoly.)
• Lze pou╛φt balφku afterpage pro LaTeX 2e (najdeme ho v adresß°i CTAN: 2etools). V dokumentaci k tomuto balφku je na jednom p°φklad∞ uvedena my╣lenka vlo╛enφ \clearpage po aktußlnφ strßnce (tam, kde se uvoln∞nφm nakupen²ch plovoucφch objekt∙ nevytvo°φ nevzhlednß mezera v textu), av╣ak je tam uvedeno i to, ╛e tento balφk je pon∞kud k°ehk².
• Poslednφ mo╛nostφ, jak uvedenΘ problΘmy obejφt, je pou╛itφ balφku CTAN: morefloats, jen╛ jednodu╣e zv∞t╣φ poΦet mo╛n²ch plovoucφch objekt∙, se kter²mi m∙╛e LaTeX pracovat najednou (z 18 na 36), co╛ by m∞lo ve v∞t╣in∞ p°φpad∙ dostaΦovat.
• Jestli╛e nastane nutnost toho, ╛e v╣echny obrßzky majφ b²t umφst∞ny na konci dokumentu (nap°φklad, p°i zasφlßnφ Φlßnku), nelze spolΘhat na to, ╛e to LaTeX uΦinφ za nßs. LΘpe je pou╛φt balφku endfloat, kter² je k takovΘmu ·Φelu urΦen (najdeme ho na CTANu v CTAN: endfloat).

U╛itφ \pagestyle{empty} na prvnφ strßnce v LaTeXu

Pou╛ije-li se \pagestyle{empty}, a p°esto je prvnφ strßnka oznaΦena Φφslem, pak je pravd∞podobn∞ u╛it i p°φkaz \maketitle. To nenφ chyba, ale sprßvnß vlastnost LaTeXu! Standardnφ styly LaTeXu jsou psßny tak, ╛e u ·vodnφ strany (strany obsahujφcφ p°φkazy \maketitle, \part, Φi \chapter) se pou╛ije styl strany (pagestyle) jin² ne╛ ve zbytku dokumentu. UvedenΘ p°φkazy spou╣tφ \thispagestyle{plain}. Tato vlastnost v╣ak nenφ p°φli╣ vhodnß v p°φpad∞, ╛e ve╣ker² okolnφ text mß neΦφslovanΘ strßnky (\pagestyle{empty}).

Zm∞ny tΘto vlastnosti dosßhneme:

• Kdy╛ vlo╛φme \thispagestyle{empty} bezprost°edn∞ za p°φkaz \maketitle ; tj. mezi p°φkazy se nesmφ vlo╛it prßzdn² °ßdek.
• Pou╛ijeme-li fancyheadings.sty, kter² umo╛≥uje m∞nit styl ·vodnφ strßnky nezßvisle na stylu strßnek ostatnφch. Lze jej nalΘzt v adresß°i CTAN: fancyheadings

PodivnΘ chovßnφ \rm, \bf, atd.

Jestli╛e p°φkazy jako \rm a \bf v LaTeXu p°estaly nßhle fungovat tak, jak se od nich oΦekßvalo, je to z°ejm∞ proto, ╛e administrßtor systΘmu nainstaloval verzi LaTeXu 2.09 spolu Makro NFSS (The New Font Selection Scheme). V takovΘm p°φpad∞ je dobrΘ si mu nahlas post∞╛ovat a po╛ßdat jej, aby tuto verzi zam∞nil za LaTeX 2e (nov² standard LaTeXu), v n∞m╛ p°φkazy \rm, \bf apod., jsou-li u╛ity ve standardnφch t°φdßch -- article, report a book aj. -- fungujφ stejn∞ jako p°edtφm. Ne╛ k zßm∞n∞ dojde, lze pou╛φt oldlfont.sty. Tento styl by m∞l b²t instalovßn zßrove≥ s NFSS.

Odkazy na p°φkazy typu \tenrm ve starΘm LaTeXu

V LaTeXu 2.09 byla definovßna rozsßhlß mno╛ina p°φkaz∙, je╛ zp°φstup≥ovaly vestav∞nΘ fonty. Nap°φklad pro r∙znΘ velikosti fontu cmr se v n∞m dalo pou╛φt p°φkaz∙: \fivrm, \sixrm, \sevrm, \egtrm, \ninrm, \tenrm, \elvrm, \twlrm, \frtnrm, \svtnrm, \twtyrm a \twfvrm.

Tyto p°φkazy nebyly nikde dokumentovßny, av╣ak mnohΘ balφky jich u╛φvaly k dosa╛enφ po╛adovan²ch efekt∙.

Proto╛e v╣ak tyto p°φkazy nebyly ve°ejnΘ, nestaly se souΦßstφ novΘho LaTeXu 2e. Chceme-li pou╛φt neupravenΘ balφky p∙vodn∞ urΦenΘ pro LaTeX 2.09 v LaTeXu 2e, je pot°eba pou╛φt zßrove≥ balφku rawfonts.sty, kter² je souΦßstφ distribuce LaTeXu 2e.

Chyb∞jφcφ symboly

Nem∙╛eme-li se dostat k n∞kter²m symbol∙m, jako nap°φklad \Box and \lhd, pak z°ejm∞ sprßvce systΘmu aktualizoval stßvajφcφ verzi LaTeXu bu∩ na Makro NFSS (The New Font Selection Scheme) Φi LaTeX 2e (nov² standard LaTeXu). V p°φpad∞, ╛e mßme NSFS, u╛ijeme oldlfont.sty (viz PodivnΘ chovßnφ \rm, \bf, atd.). V LaTeXu 2e u╛ijeme balφk latexsym, jen╛ je souΦßstφ standardnφ distribuce LaTeXu 2e, anebo balφk amsfonts, je-li instalovßn.

ChybnΘ k°φ╛ovΘ odkazy v LaTeXu

N∞kdy, i kdy╛ nechßme zdrojov² text prob∞hnout LaTeXem n∞kolikrßt, dostßvßme stßle nesprßvnΘ k°φ╛ovΘ odkazy. Zapamatujme si, ╛e p°φkaz \label musφ nßsledovat po p°φkazu \caption, p°φpadn∞ musφ b²t jeho souΦßstφ. Nap°φklad,

\begin{figure}           \begin{figure}
\caption{Obrßzek}  nebo  \caption{Obrßzek%
\label{fig}                   \label{fig}}
\end{figure}             \end{figure}

\@ a @ ve jmΘnech maker

╚ast²m zdrojem problΘm∙ v dokumentech psan²ch v LaTeXu je v²skyt p°φkazu \@, Φi jin²ch p°φkaz∙ obsahujφcφch znak @ (at). Nejobvyklej╣φm chybov²m hlß╣enφm je: ,,You can't use ``\spacefactor'' in vertical mode`` ( ,,Nelze pou╛φt `\spacefactor' ve vertikßlnφm m≤du``), ale mohou se objevit i jinß obdobnß hlß╣enφ.

PodobnΘ problΘmy jsou obvykle zp∙sobeny vlo╛enφm souboru t°φdy (class file) Φi n∞kterΘho stylovΘho souboru (package file) do dokumentu LaTeXu 2e nevhodn²m zp∙sobem, tj. bez pou╛itφ p°φkaz∙ \documentclass Φi \usepackage.

V LaTeXu se jmΘna vnit°nφch maker definujφ obvykle tak, ╛e obsahujφ znak @. Tφmto zp∙sobem se auto°i styl∙ sna╛φ vyhnout kolizi mezi nßzvy p°φkaz∙ pou╛it²mi uvnit° stylu a p°φkaz∙ b∞╛n∞ u╛φvan²mi v dokumentu. Aby v╣ak p°φkazy tohoto typu mohly v∙bec fungovat, musφ makra \documentclass a \usepackage m∞nit v²znam znaku @.

ProblΘm s chybov²m hlß╣enφm se jednodu╣e vy°e╣φ tφm, ╛e se styly a t°φdy do dokumentu vklßdajφ prost°ednictvφm p°φkaz∙ \usepackage a \documentclass.

Je v╣ak mo╛nΘ namφtnout: ,,V~The LaTeX Companion se °φkß, ╛e p°φkazy obsahujφcφ @ lze pou╛φt!``

Ov╣em. Nap°φklad je tam dlouh² oddφl o p°φkazu \@startsection a  o tom, jak jej pou╛φvat k ·prav∞ vzhledu nadpis∙ oddφl∙. Je o tom psßno na stran∞ 15 The LaTeX Companion, ale je tam rovn∞╛ navr╛eno provßd∞t obdobnΘ zm∞ny v preambuli dokumentu (tj. p°ed \begin{document}) mezi p°φkazy \makeatletter a \makeatother. Definice \subsection na stran∞ 26 by mohla vypadat takto:

  \makeatletter
  \renewcommand{\subsection}{\@startsection
    {subsection}%                    % name
    ...
    {\normalfont\normalsize\itshape}}% style
  \makeatother

Kde jsou fonty msx a msy

Fonty msx a msy byly navr╛eny Americkou matematickou spoleΦnostφ (AMS) pro sazbu odborn²ch Φlßnk∙ v matematick²ch Φasopisech ji╛ v prvopoΦßtcφch existence TeXu. Byly navr╛eny pro ,,star²`` METAFONT, kter² nebyl p°enositeln² a ji╛ se nepou╛φvß. Velmi dlouhou dobu byly tyto fonty dostupnΘ pouze v rozli╣enφ 300dpi, kterΘ se ov╣em st∞╛φ hodφ pro modernφ tiskßrny. AMS nynφ p°ed∞lala fonty pro soudobou verzi METAFONTu. NovΘ rodiny font∙ byly pojmenovßny msa a msb. Lze je zφskat v CTAN: amsfonts-symbols

P°esto nßs fonty msx a msy nep°estßvajφ su╛ovat. Jsou doposud lidΘ, kte°φ se nerozhodli k aktualizaci font∙. Av╣ak, i kdy╛ nakonec ka╛d² bude pou╛φvat novΘ fonty, z∙stanou problΘmy se star²mi dokumenty, kterΘ se na msx a msy odkazujφ.

Mßme-li zdrojov² .tex soubor, kter² vy╛aduje u╛itφ msx a msy, nejlep╣φm zp∙sobem, jak se zbavit problΘmu se star²mi fonty, je takovß ·prava souboru, aby se pou╛φvaly msa a msb namφsto msx a msy (staΦφ zm∞nit pouze jedno pφsmeno ve jmΘnech font∙).

Mßme-li dvi-soubor, kter² se odkazuje na msx a msy fonty, m∙╛eme k p°esm∞rovßnφ star²ch font∙ na novΘ pou╛φt balφk Virtußlnφ fonty CTAN: msx2msa

Kde jsou fonty am

P°φle╛itostn∞ se stßle objevuje po╛adavek na soubor pφsem am; am je zkratka ,,Almost [Computer] Modern`` (tΘm∞° [Computer] Modern). Tyto fonty jsou p°edch∙dci font∙ Computer Modern, kterΘ v╣ichni znßme a mßme (nebo nemßme) rßdi [⁶]. Nenφ toho mnoho, co by se s t∞mito fonty dalo je╣t∞ d∞lat. Jsou, jak ostatn∞ jejich nßzev napovφdß, tΘm∞° (ale ne ·pln∞) shodnΘ se souborem font∙ cm. Mßme-li p°ed sebou dokument, jen╛ po╛aduje am fonty, jedinß rozumnß v∞c, kterou m∙╛eme ud∞lat, je nahradit v dokumentu am za cm. Dvi soubory, kterΘ by po╛adovaly am fonty, se vyskytujφ tak z°φdka, ╛e se nikdo neujal nßroΦnΘho ·kolu vytvo°enφ transformace pomocφ virtußlnφch font∙. M∙╛eme v╣ak vyu╛φt toho, ╛e v∞t╣ina ovladaΦ∙ umo╛≥uje pou╛φt konfiguraΦnφ soubor, v n∞m╛ lze zadat substituci font∙. Zadßme-li, ╛e ve╣kerΘ fonty am majφ b²t nahrazeny odpovφdajφcφmi fonty cm, v²stup by m∞l b²t tΘm∞° sprßvn².

,,P°φli╣ dlouh² °et∞zec`` v BibTeXu

Upozorn∞nφ BibTeXu ,,Warning---you've exceeded 1000, the global-string-size, for entry foo`` (Celkovß velikost °et∞zce v polo╛ce foo je v∞t╣φ ne╛ 1000) nenφ toho druhu, jeho╛ se lze vyvarovat jednoduch²m pozm∞n∞nφm stylu BibTeXu. Ke zv∞t╣enφ p°φpustnΘ dΘlky °et∞zc∙ je t°eba znovu p°ekompilovat BibTeX, co╛ nenφ praktickΘ a p°φli╣ ╛ßdoucφ. Proto je t°eba problΘm °e╣it zm∞nou databßze bibliografick²ch citacφ.

ProblΘm je obvykle v tom, ╛e databßze obsahuje velmi rozsßhl² abstrakt Φi anotaci. Jedinou mo╛nostφ nßpravy je vyn∞tφ tohoto zßznamu z databßze tak, aby nebyl p°ekroΦen limit BibTeXu. Av╣ak v∞t╣inou je pot°eba zßznam v databßzi n∞jak²m zp∙sobem zachovat, jeliko╛ bude u╛it v sazb∞. V takovΘm p°φpad∞ se zßznam vlo╛φ do zvlß╣tnφho souboru:

  @article{long.boring,
    author =    "Fred Verbose",
    ...
    abstract =  "{\input{abstracts/long.tex}}"
  }