Jak dostat z METAFONTu to, co chcete

METAFONT vßm umo╛≥uje vytvo°it si vlastnφ font, ale v∞t╣ina u╛ivatel∙ TeXu ho nikdy nepou╛φvß. METAFONT, na rozdφl od TeXu, vy╛aduje nekterß specißlnφ nastavenφ. Ka╛dΘ v²stupnφ za°φzenφ, pro kterΘ se generuje font, pot°ebuje p°idru╛en² m≤d. M≤dy se definujφ pou╛itφm konvencφ mode_def popsan²ch na stran∞ 94 v The METAFONTbook (viz Knihy o TeXu a p°φbuznß literatura). Je pot°eba mφt soubor zpravidla nazvan² local.mf obsahujφcφ mode_defs, kterΘ budete pou╛φvat. Jestli╛e local.mf je╣t∞ neexistuje, dobr²m v²chozφm bodem m∙╛e b²t kolekce m≤d∙ od Karla Berryho, dostupnß jako CTAN: modes-file. Lze ji pou╛φt jako local.mf beze zm∞n pro ,,dostateΦn∞ ╣irokou`` implementaci METAFONTu. V²pis nastavenφ pro nejr∙zn∞j╣φ v²stupnφ za°φzenφ b²vß takΘ pravideln∞ zve°ej≥ovßn v TUGboatu (viz Co je to TUG a TUGboat). Nynφ vytvo°te bßzov² soubor plain s pou╛itφm inimf, plain.mf a local.mf:

   % inimf
   This is METAFONT....
   **plain # napi╣te plain
   (output)
   *input local # zadejte toto
   (output)
   *dump # zadejte toto
   Beginning to dump on file plain....
   (output)

Nynφ se pot°ebujete ujistit, ╛e METAFONT p°i spu╣t∞nφ Φte tuto novou bßzi. Jestli╛e METAFONT naΦφtß na va╣em systΘmu implicitn∞ plain bßzi, jste p°ipraveni. Pod Unixem (za pou╛itφ b∞╛nΘ distribuce web2c) to tak skuteΦn∞ funguje, ale mohli bychom t°eba definovat p°φkaz mf, kter² vykonßvß virmf &plain naΦtenφm plain bßzovΘho souboru.

Obvykl² zp∙sob, jak vytvo°it font s plain METAFONTem, je zaΦφt °ßdkem

\mode=; mag=; input 

   mf \mode=epson; mag=magstep 1; input cmr10

   mf '\mode=epson; mag=magstep 1; input cmr10'

Pokud nemßte inimf nebo pot°ebujete specißlnφ m≤d, kter² nenφ v bßzi, m∙╛ete vlo╛it jeho p°φkazy do souboru (nap°. ln03.mf) a vyvolat ho za b∞hu p°φkazem \smode. Tak nap°φklad, aby se vytvo°il cmr10.300gf pro tiskßrnu LN03 za pou╛itφ souboru

   % This is ln03.mf as of 2/27/90
   % mode_def courtesy of John Sauter
   proofing:=0;
   fontmaking:=1;
   tracingtitles:=0;
   pixels_per_inch:=300;
   blacker:=0.65;
   fillin:=-0.1;
   o_correction:=.5;

   mf \smode="ln03"; input cmr10

Souhrn v²╣e uvedenΘho od Geoffrey Tobina a upozorn∞nφ na nejΦast∞j╣φ nßstrahy a ·skalφ p°i pou╛φvßnφ METAFONTu lze nalΘzt v dokumentu CTAN: mf-beginners

KterΘ fontovΘ soubory je t°eba si nechat

METAFONT produkuje p°i svΘm b∞hu t°i soubory: metrikovΘ (tfm) soubory, soubory s generick²mi fonty (gf) a soubory s popisem p°ekladu (log). V╣echny tyto soubory majφ stejnΘ bßzovΘ jmΘno jako vstup, (nap°. pokud vstupnφ soubor byl cmr10.mf, v²stupem bude cmr10.tfm, cmr10.nnngf [⁵] a cmr10.log).

Pro prßci TeXu s fontem je zapot°ebφ tfm soubor, tak╛e si ho musφte nechat. Ale obyΦejn∞ chcete generovat tent²╛ font ve vφce velikostech a poka╛dΘ se bude (automaticky) generovat dal╣φ tfm soubor. Tyto soubory jsou stejnΘ, proto staΦφ nechat si jedin² z nich.

K v²rob∞ obrazovkovΘho nebo tiskovΘho v²stupu pot°ebuje dvi procesor rastrov² soubor fontu; to je to, co poskytuje gf soubor. Av╣ak, zatφmco d°φve pou╛φvanΘ dvi procesory um∞ly pracovat s gf soubory, modernφ procesory pou╛φvajφ komprimovanΘ rastrovΘ (pk) soubory. Proto je t°eba generovat pk soubor z gf souboru. Tohle za vßs ud∞lß program gftopk a jakmile je to jednou hotovo, m∙╛ete soubor gf odstranit.

Pokud nenastanou n∞jakΘ problΘmy, nem∞l by b²t soubor log nikdy pou╛it. Normßln∞ tedy nenφ t°eba nechßvat si jej.

Vyta╛enφ bitov²ch map z archφvu

V∞t╣ina lidφ, kte°φ zaΦφnajφ pou╛φvat TeX s laserovou tiskßrnou s rozli╣enφm 300 dpi (dots-per-inch) a fonty Computer Modern pro toto rozli╣enφ, je zßsobena mno╛stvφm TeXovsk²ch balφk∙. Na CTAN jsou takΘ dv∞ takovΘ sady: CTAN: pk300 (pro Φern² tisk) a CTAN: pk300w (pro bφl² tisk). Ale n∞kte°φ u╛ivatelΘ cht∞jφ poslat svou prßci na vysoce kvalitnφ sßzecφ stroje (obyΦejn∞ s rozli╣enφm 1270 dpi nebo vφce). TΘ╛ se Φast∞ji pou╛φvajφ 600 dpi laserovΘ tiskßrny. ProΦ archφvy a knihovny neposkytujφ bitovΘ mapy font∙ v t∞chto velikostech? D∙vody jsou dva:

1. Pokud je bitovß mapa fontu vytvo°ena pomocφ METAFONTu, je t°eba znßt charakteristiky za°φzenφ; kdo m∙╛e v∞d∞t, jak² 600 Φi 1270 dpi p°φstroj vlastnφte? (Tahle nßmitka se samoz°ejm∞ stejn∞ dob°e t²kß 300 dpi tiskßren.)
2. P°i vysok²ch rozli╣enφch jsou bitovΘ mapy objemnΘ. Kdo vφ, kterΘ fonty a s jakou velikostφ pot°ebujete?

Tak co s tφm? M∙╛ete si sami vytvo°it pot°ebnΘ fonty pomocφ METAFONTu; nenφ to tak slo╛itΘ a n∞kterΘ ovladaΦe vßm pomohou (dvips a ovladaΦe emTeXu) zkonstruovat p°φkazy METAFONTu. M∙╛ete se podφvat na CTAN do kolekce m≤d∙ METAFONTu Karla Berryho, do souboru CTAN: modes-file. Na druhΘ stran∞, pokud vlastnφte PostScriptovΘ za°φzenφ, uva╛ujte o fontech ve formßtu Type 1. Je mo╛nΘ koupit v╣echny fonty Computer Modern v PostScriptovΘm tvaru od Blue Sky Research nebo od Y&Y (adresa viz KomerΦnφ implementace TeXu), Φi pou╛φt ve°ejn∞ p°φstupnou verzi Basila Malysheva v CTAN: ps-type1 (kolekce Paradissa je kompletnφ, ale postupn∞ je nahrazovßna lep╣φ kolekcφ BaKoMa).