Co je to TeX

TeX je sßzecφ systΘm napsan² Donaldem E. Knuthem, kter² v ·vodu ke svΘ knize o TeXu (viz Knihy o TeXu a p°φbuznß literatura) °ekl, ╛e TeX je ,,urΦen² pro tvorbu hezk²ch knih --- a obzvlß╣╗ knih obsahujφcφch spoustu matematiky``.

Knuth vytvo°il k napsßnφ TeXu systΘm ,,dokumentovanΘho programovßnφ`` [³] a dokumentovan² zdrojov² k≤d TeXu poskytl k volnΘmu u╛φvßnφ spolu s programy pro zpracovßnφ zdrojovΘho textu (web) do n∞Φeho, co lze zpracovat p°ekladaΦem, a do n∞Φeho, co se dß vytisknout. ╚innost TeXu nenφ nikdy zahalena tajemstvφm. Mimoto systΘm WEB poskytuje mechanismus, jak implementovat TeX na nov²ch operaΦnφch systΘmech a poΦφtaΦφch. V zßjmu zachovßnφ d∙v∞ry k r∙zn²m implementacφm dodal Knuth testovacφ soubor, podle kterΘho lze posuzovat v∞rnost danΘ implementace systΘmu TeX (tzv. trip-trap test). TeX a jeho dokumenty jsou tak velmi dob°e p°enositelnΘ.

TeX je makroprocesor, kter² nabφzφ sv²m u╛ivatel∙m mocnΘ programovacφ schopnosti. Z tohoto d∙vodu je TeX sßm o sob∞ p∞kn∞ slo╛itß potvora, se kterou bychom se museli pot²kat, a tak Knuth napsal balφk maker pro pou╛itφ s TeXem naz²van² plain TeX. plain TeX je minimßlnφ mno╛ina maker, kterß lze efektivn∞ pou╛φt s TeXem, spoleΦn∞ s n∞kolika demonstrativnφmi verzemi p°φkaz∙ na vy╣╣φ ·rovni (kterΘ je lep╣φ pova╛ovat za vzory, ne╛ je pou╛φvat tak jak jsou). Kdy╛ Φlov∞k °ekne, ╛e ,,programuje v TeXu``, v∞t╣inou tφm myslφ, ╛e programuje v plain TeXu.

Jak mßm vyslovovat ,,TeX``

Pφsmeno `X' znamenß °eckΘ pφsmenko chφ, a anglick²mi mluvΦφmi je vyslovovßno bu∩ trochu jako `ch' ve slov∞ ,,loch`` ([x] v IPA [⁴]) nebo jako `k'. Rozhodn∞ nenφ vyslovovßno jako `ks'. V~ΦeskΘm a~slovenskΘm jazyce se v∞t╣inou pou╛φvß v²slovnost [tech].

Co to je METAFONT

METAFONT byl napsßn Knuthem jako souputnφk TeXu. Zatφmco TeX definuje rozlo╛enφ znak∙ na strßnce, METAFONT definuje tvary znak∙ (glyfy) a vztahy mezi nimi. METAFONT p°esn∞ vymezuje velikosti glyf∙ a grafick² rastr k jejich reprezentaci. Informaci o velikosti glyf∙ vyu╛φvß TeX, zatφmco rastr vyu╛φvajφ programy, kterΘ produkujφ tisknuteln² v²stup, co╛ je dal╣φ zpracovßnφ toho, co vyprodukuje TeX.

Jazyk METAFONTu pro definici fontu dovoluje vyjßd°it n∞kolik v∞cφ: za prvΘ (ov╣em) geometrickΘ tvary glyf∙, za druhΘ vlastnosti tiskovΘho za°φzenφ, pro kterΘ je urΦen v²stup, a za t°etφ, ,,meta``-informaci, pomocφ kterΘ lze rozli╣it r∙znΘ velikosti stejnΘho fontu nebo rozdφly mezi dv∞ma fonty, kterΘ pat°φ do stejnΘ (nebo p°φbuznΘ) rodiny.

Knuth (a ostatnφ) navrhli velmi mnoho font∙ s pou╛itφm METAFONTu, ale nßvrh font∙ pomocφ METAFONTu je mezi u╛ivateli roz╣φ°en mnohem mΘn∞, ne╛ psanφ TeXovsk²ch maker. Dokonal² u╛ivatel TeXu nicmΘn∞ pot°ebuje v∞d∞t o METAFONTu a b²t schopn² spou╣t∞t METAFONT ke generovßnφ vlastnφch soubor∙ s fonty v r∙zn²ch velikostech a rozli╣enφch.

╚o je to METAPOST

METAPOST je systΘm, ktorΘho jazyk je ve╡mi podobn² METAFONTu a╛ na to, ╛e jeho v²stup je PostScript a nie bitovΘ mapy. METAPOST je siln² jazyk pre kreslenie obrßzkov do dokumentov, ktorΘ bud· tlaΦenΘ na PostScriptovej tlaΦiarni. Poskytuje prφstup ku v╣etk²m mo╛nostiam PostScriptu a umo╛≥uje spojenie textu a obrßzkov. (D. Knuth povedal, ╛e nepou╛φva niΦ inΘ na kreslenie diagramov, ke∩ pφ╣e nejakΘ texty.)

Ve╡kß Φas╗ zdrojovΘho k≤du METAPOSTu bola s povolenφm D. Knutha kopφrovanß z METAFONTu.

Co je to LaTeX

LaTeX je balφk maker TeXu napsan² Leslie Lamportem, kter² p°edstavuje systΘm pro zpracovßnφ dokumentu. LaTeX dovoluje popsat strukturu dokumentu pomocφ znaΦkovßnφ tak, aby u╛ivatel nebyl nucen p°em²╣let o v²slednΘm vzhledu. S pou╛itφm dokumentov²ch t°φd a p°φdavn²ch balφk∙ m∙╛e b²t tent²╛ dokument vysßzen v mnoha r∙zn²ch podobßch.

Lamport °φkß, ╛e LaTeX ,,p°edstavuje vyvß╛enost mezi funkΦnostφ a snadnostφ pou╛itφ``. Toto se objevuje jako nep°etr╛it² konflikt vedoucφ k pot°eb∞ Φlßnk∙ podobn²ch tomuto: LaTeX m∙╛e splnit v∞t╣inu u╛ivatelsk²ch po╛adavk∙, ale v∞d∞t jak nenφ jednoduchΘ.

Jak mßm vyslovovat ,,LaTeX``, ,,LaTeX 2e``

Lamport nikdy nedoporuΦil, jak sa mß vyslovovat LaTeX, ale mnoho lidφ jej vyslovuje `La TeX' nebo snad `LejTeX' (kde TeX je vyslovovßn jako samotn² program, viz Jak mßm vyslovovat ,,TeX``).

O pφsmenku `epsilon' v LaTeX 2e se p°edpoklßdß, ╛e bude naznaΦovat malΘ zlep╣enφ starΘho LaTeXu 2.09. NicmΘn∞ v∞t╣ina lidφ vyslovuje toto jmΘno jako `LaTeX-dv∞-Θ'.

Mßm pou╛φvat plain TeX nebo LaTeX

Na tuto otßzku neexistuje p°φmß odpov∞∩. Mnoho lidφ nedß dopustit na plain TeX a s jeho pou╛itφm produkuje velmi obdivuhodnΘ dokumenty (Knuth je samoz°ejm∞ p°φkladem). Ale stejn∞ tak mnoho lidφ rßdo p°enechß rozhodovßnφ o designu n∞komu jinΘmu a p°istoupφ na malou ztrßtu flexibility v²m∞nou za u╣et°enφ du╣evnφho v²konu.

┌vahy kolem tohoto tΘmatu mohou vyvolat vß╣nivΘ diskuse, ani╛ by vnesly do tΘto v∞ci jasno. Nejlep╣φ je zjistit, co pou╛φvajφ ti okolo, a jφt s davem. Pozd∞ji se Φlov∞k v╛dycky m∙╛e p°iklonit k n∞Φemu jinΘmu. Nemß cenu se tφm trßpit.

Jestli╛e p°ipravujete rukopis pro vydavatele nebo Φasopis, zeptejte se, jakΘ znaΦkovßnφ se po╛aduje, je╣t∞ p°edtφm, ne╛ vyvinete svoje vlastnφ. Mnoho velk²ch vydavatel∙ vyvinulo svΘ vlastnφ LaTeXovskΘ styly pro Φasopisy a knihy a trvajφ na tom, aby se auto°i jejich znaΦkovßnφ pevn∞ dr╛eli.

Co to jsou AMS balφky (AMSTeX, atd.)

AMSTeX je TeXovsk² balφk maker p∙vodn∞ napsan² Michaelem Spivakem pro Americkou matematickou spoleΦnost (AMS) b∞hem let 1983 - 1985. Je popsßn v knize The Joy of TeX od Michaela D. Spivaka (druhΘ vydßnφ, AMS, 1990, ISBN 0-821-82997-1). Je zalo╛en na plainTeXu, ale poskytuje mnoho mo╛nostφ pro tvorbu, kterΘ vypadajφ vφce profesionßln∞ a mΘn∞ zat∞╛ujφ autory. V∞nuje se pozornost jemn∞j╣φm detail∙m nastavovßnφ velikosti a umφs╗ovßnφ, na kterΘ dbajφ vydavatelΘ matematickΘ literatury. Je brßn ohled na vφce°ßdkovΘ samostatn∞ sßzenΘ rovnice, Φφslovßnφ rovnic, teΦky, matice, dvojitΘ akcenty, vφce·rov≥ovΘ indexovßnφ, konrolu syntaxe (rychlej╣φ zpracovßnφ p°i poΦßteΦnφch pr∙chodech TeXu pro kontrolu chyb), a jinΘ v∞ci.

Jakmile LaTeX zφskal na popularit∞, auto°i cht∞li posφlat AMS Φlßnky v LaTeXu, a tak AMS vyvinula AMSLaTeX. Ten zahrnuje LaTeXovskΘ balφky a t°φdy a nabφzφ autor∙m v∞t╣inu schopnostφ AMSTeXu.

Co je to LAMSTeX

LAMSTeX byl spojenφm AMSTeXu a LaTeXu od Michaela Spivaka. Jeho silnΘ strßnky jsou:

• balφk pro komutativnφ diagramy, kter² produkuje velmi uspokojiv² v²stup;
• samostatn² program dvipaste pro p°φpravu slo╛it²ch tabulek odd∞len∞ od hlavnφho dokumentu (Φφm╛ se p°edejde problΘm∙m s p°ekroΦenφm kapacity hlavnφ pam∞ti TeXu);
• rozsßhlß kontrola na u╛ivatelskΘ ·rovni t²kajφcφ se formßtovßnφ automaticky generovan²ch Φφsel.

NicmΘn∞ LAMSTeX se objevil v dob∞, kdy byl vydßn AMSLaTeX, a tak se LAMSTeX nikdy skuteΦn∞ neuchytil.

Co je to Eplain

Balφk maker Eplain roz╣i°uje a dopl≥uje definice v plain TeXu. Eplain nenφ zam²╣len k tomu, aby poskytoval ,,generickΘ typografickΘ nßstroje``, tak jako to Φinφ LaTeX nebo Texinfo viz Co je to Texinfo. Namφsto toho poskytuje definice, kterΘ majφ b²t u╛iteΦnΘ bez ohledu na p°φkazy vy╣╣φ ·rovn∞, kterΘ se vlastn∞ pou╛φvajφ p°i p°φprav∞ rukopisu.

Nap°. Eplain nemß p°φkaz \section, kter² by sßzel zßhlavφ oddφl∙ ,,vhodn²m`` zp∙sobem, tak jako \section v LaTeXu. Filosofie Eplainu je, ╛e n∞kte°φ lidΘ budou v╛dy pot°ebovat nebo chtφt jφt za nßzor tv∙rce makra na to, co je ,,vhodnΘ``. Takovß konzervovanß makra jsou dobrß -- dokud je Φlov∞k ochoten akceptovat v²sledn² v²stup. Pokud v²sledek nenφ vyhovujφcφ, nebo se Φlov∞k pokou╣φ o jin² formßt, narazφ na t∞╛kosti.

Na druhΘ stran∞, tak°ka v╣ichni by uvφtali takovΘ mo╛nosti, jako je vytvß°enφ k°φ╛ov²ch referencφ nßv∞╣tφmi tak, aby nebylo t°eba dßvat skuteΦnß Φφsla strßnek do rukopisu. Karl Berry, autor Eplainu, °φkß, ╛e nevφ o ╛ßdn²ch obecn∞ dostupn²ch balφcφch maker, kterΘ by nevnucovaly jejich typografick² styl autorovi a p°esto poskytovaly takovΘ mo╛nosti.

Co je to Lollipop

Lollipop je balφk maker napsan² Victorem Eijkhoutem. Byl pou╛it p°i p°φprav∞ knihy ,,TeX by Topic`` (viz Knihy o TeXu a p°φbuznß literatura). Manußl o n∞m °φkß:

Lollipop je ,,usnadn∞n² TeX``. Lollipop je balφk maker, kter² funguje jako nßstroj pro psanφ TeXovsk²ch maker. Bylo m²m ·myslem ud∞lat psanφ maker tak jednoduchΘ, aby implementace zcela novΘho vzhledu dokumentu v TeXu se stala zßle╛itostφ mΘn∞ ne╛ hodiny pro pr∙m∞rn² dokument a aby byla ·kolem, kter² by mohl b²t vykonßn n∞k²m, kdo mß pouze velmi zßkladnφ znalosti programovßnφ v TeXu.

Lollipop je pokusem zp°φstupnit formßtovßnφ strukturovanΘho textu pro prost°edφ, ve kter²ch p°edtφm mohly b²t pou╛φvßny pouze WYSIWYG balφky, proto╛e p°izp∙sobenφ vzhledu dokumentu je s nimi o mnoho jednodu╣╣φ ne╛ s tradiΦnφmi TeXovsk²mi balφky maker.

Manußl pokraΦuje rozpravou o ambicφch ,,zφskat Φßst trhu LaTeXu``. Je to velmi d∙mysln² balφk, ale je pozorovateln² urΦit² nßznak p°ebφrßnφ z LaTeXu... ╚lßnek o Lollipopu vy╣el v TUGboatu 13(3), 1992.

Co je to Texinfo

Texinfo je dokumentaΦnφ systΘm, kter² pou╛φvß jeden zdrojov² soubor k vytvß°enφ on-line informace i ti╣t∞nΘho v²stupu. Namφsto psanφ dvou r∙zn²ch dokument∙, jednoho pro on-line help a druhΘho pro ti╣t∞n² manußl, je t°eba napsat pouze jeden zdrojov² soubor dokumentu. Kdy╛ je prßce revidovßna, je pot°eba revidovat pouze jeden dokument. Je mo╛nΘ Φφst on-line informaci, znßmou jako ,,soubor Info``, pomocφ programu Info pro Φtenφ dokumentace. Podle konvence jmΘna zdrojov²ch soubor∙ Texinfo konΦφ s p°φponou .texi nebo .texinfo. Je mo╛nΘ psßt a formßtovat Texinfo soubory do Info soubor∙ v GNU emacsu a Φφst je pomocφ zabudovanΘho Info prohlφ╛eΦe. Pokud nenφ k dispozici emacs, je mo╛nΘ formßtovat Texinfo soubory do Info soubor∙ pomocφ programu makeinfo a Φφst je pomocφ programu info.

Mno╛ina TeXovsk²ch maker pro formßtovßnφ Texinfo soubor∙ je dostupnß v CTAN: texinfo-macros

Je-li TeX tak dobr², jak to, ╛e je voln∞ ╣i°iteln²

Je voln∞ ╣i°iteln² z rozhodnutφ jeho autora D. Knutha. NicmΘn∞ podle v╣eho Knuth nenφ zrovna ╣╗astn², ╛e ostatnφ sklφzejφ penφze za to, ╛e poskytujφ slu╛by a produkty zalo╛enΘ na TeXu. N∞kterΘ hodnotnΘ nßstroje a balφky t²kajφcφ se TeXu jsou pod ochranou autorsk²ch prßv podle tzv. GNU General Public Licence (,,Copyleft``), ale TeX sßm takto chrßn∞n nenφ.

Jsou k dostßnφ komerΦnφ verze TeXu. N∞kterΘ u╛ivatele uklid≥uje, pokud majφ placenou podporu. Navφc n∞kterΘ komerΦnφ implementace majφ schopnosti, kterΘ voln∞ ╣i°itelnΘ verze nemajφ. (Ale platφ to i naopak: n∞kterΘ voln∞ ╣φ°enΘ implementace nabφzejφ v∞ci, kterΘ ╛ßdnß komerΦnφ neumφ.)

Obvykle tento Φlßnek nepopisuje komerΦnφ verze. Otßzka KomerΦnφ implementace TeXu podßvß p°ehled hlavnφch dodavatel∙.

Jakß je budoucnost TeXu

Knuth prohlßsil, ╛e u╛ nebude TeX dßle vyvφjet. Chce pouze opravovat v╣echny chyby, o kter²ch se dozvφ (aΦkoliv t∞chto chyb je mßlo). Toto rozhodnutφ ud∞lal krßtce potΘ, co byla vydßna verze TeXu 3.0. P°i ka╛dΘm dal╣φm vydßnφ, ve kterΘm jsou opraveny n∞kterΘ chyby, je Φφslo verze dopln∞no o jednu dal╣φ Φφslici tak, ╛e konverguje k Φφslu pi. Knuth chce, aby po jeho smrti byl TeX zmrazen na verzi pi Po tomto okam╛iku u╛ nesm∞jφ b²t provßd∞ny ╛ßdnΘ dal╣φ zm∞ny v Knuthov∞ zdrojovΘm k≤du. (PodobnΘ pravidlo je aplikovßno na METAFONT. Jeho Φφslo verze konverguje k Φφslu e.)

Existujφ projekty (n∞kterΘ z nich jsou dlouhodobΘ, viz nap°. Otßzky Projekt LaTeX3 a U╛itφ TeXu k sazb∞ z SGML soubor∙) na vybudovßnφ od zßkladu novΘho balφku maker zalo╛enΘho na TeXu. Pro je╣t∞ del╣φ ΦasovΘ obdobφ existujφ r∙znΘ projekty na vybudovßnφ nßsledovnφka TeXu. Viz Otßzky Projekt Omega a Projekt NTS.

Co je to TUG a TUGboat

TUG je zkratka za TeX Users Group (Φesky skupina u╛ivatel∙ TeXu). TUGboat je nßzev hlavnφho Φasopisu organizace TUG, kter² osahuje u╛iteΦnΘ Φlßnky o TeXu a METAFONTu. TUG rovn∞╛ vydßvß pro Φleny noviny TeX and TUG News, ka╛d² rok organizuje konferenci, provßdφ ╣kolicφ kursy, prodßvß v∞t╣inu knih v∞novan²ch TeXu a distribuuje na disketßch TeXovsk² software pro mikropoΦφtaΦe. TUG mß Technickou Radu (Technical Council) pro koordinaci Φinnostφ kolem TeXu. (Viz Otßzku TechnickΘ pracovnφ skupiny TUGu). Dotazy mohou b²t sm∞rovßny na:

TeX Users Group
1466 NW Front Avenue, Suite 3141
Portland, OR 97209
USA
Tel: (+1) 503-223-9994
Fax: (+1) 503-223-3960
E-mail: tug@tug.org
Web: http://www.tug.org/
CTAN: CTAN: tug

Jsou takΘ nßrodnφ skupiny u╛ivatel∙ TeXu

Nßsledujφcφ skupiny publikujφ informace z jejich ΦlenskΘ zßkladny elektronicky v archφvech CTANu:

DANTE, Deutschsprachige Anwendervereinigung TeX e.V.
Postfach 10 18 40
D-69008 Heidelberg
Germany
Tel: (+49) 06221 2 97 66
Fax: (+49) 06221 16 79 06
E-mail: dante@dante.de
Web: http://www.dante.de/
CTAN: CTAN: dante

GUTenberg,
BP 10,
93220 Gagny principal,
France
gut@irisa.fr
Web: http://www.ens.fr/gut/
CTAN details: CTAN: gut

NTG
Postbus 394, 1740AJ Schagen,
The Netherlands
E-mail: ntg@nic.surfnet.nl
Web: http://ei0.ei.ele.tue.nl/ntg/ntg.html
CTAN details: CTAN: ntg

UK TeX Users' Group,
c/o Peter Abbott,
1 Eymore Close,
Selly Oak,
Birmingham B29 4LB
UK
Tel: (+44) 0121 476 2159
E-mail: UKTuG-Enquiries@tex.ac.uk
Web: http://www.tex.ac.uk/UKTUG/home.html
CTAN details: CTAN: uktug

Seznam v╣ech znßm²ch skupin u╛ivatel∙ je k dispozici v dokumentu CTAN: usergrps-list, informace o CSTUGu viz Otßzku Co je to CSTUG.

TechnickΘ pracovnφ skupiny TUGu

Co je to TUG a TUGboat mß autonomnφ Technickou Radu, kterß dohlφ╛φ na n∞kolik pracovnφch skupin spolupracujφcφch na spoleΦnΘm zßjmu TeXovΘho spoleΦenstvφ. Rada mß t°i Φleny (souΦasn²m p°edsedou je Michael Ferguson, kterΘmu asistujφ Yannis Haralambous a Sebastian Rahtz), kte°φ majφ spojenφ s vedoucφmi ka╛dΘ pracovnφ skupiny. Ka╛dß skupina si urΦuje svoje vlastnφ pracovnφ metody i Φlenstvφ a kdokoliv se zßjmem spolupracovat m∙╛e kontaktovat vedoucφho. Nßvrhy na novΘ skupiny majφ b²t adresovßny na Michaela Fergusona (mike@inrs-telecom.uquebec.ca).

Nßsleduje struΦn² p°ehled aktivnφch skupin:

• WG-92-00 (IRP-TWG) Nezßvisl² v²zkumn² projekt TWG.
  Pro uznßnφ d∙le╛it²ch projekt∙ nezßvisl²ch na TUGu, ale t²kajφcφch se celΘ TeXovΘ obce.

  Kontakt: Alan Hoenig (ajhjj@cunyvm.cuny.edu)

• WG-92-01 Roz╣φ°enΘ k≤dovßnφ matematick²ch font∙ v TeXu.
  Pro vytvß°enφ standard∙ na k≤dovßnφ matematick²ch font∙, kterΘ se pou╛φvajφ v TeXovsk²ch systΘmech.

  Kontakt: Barbara Beeton (bnb@math.ams.org)

• WG-92-03 VφcejazyΦnΘ dokumenty.
  Primßrnφm ·Φelem tΘto pracovnφ skupiny je zφskat pro TeXovskΘ systΘmy konzistentnφ prost°edky pro implementaci, p°φstup a popis font∙, pravidel pro slitky, d∞lφcφch vzor∙ a jin²ch specißlnφch po╛adavk∙ na danou lingvistickou skupinu.

  Kontakt: Yannis Haralambous (Yannis@pobox.com)

• WG-92-04 TeX pro posti╛enΘ.
  Primßrnφm ·Φelem tΘto pracovnφ skupiny je f≤rum pro ty, kte°φ se zajφmajφ o pou╛φvßnφ a/nebo vylep╣enφ TeXu, aby uspokojili pot°eby lidφ se zrakovou nebo jinou vadou.

  Kontakt: T.V. Raman (raman@adobe.dec.com)

• WG-92-05 Sm∞rnice pro archφv TeXu.
  ┌Φelem tΘto technickΘ pracovnφ skupiny je vyvinout sm∞rnice pro efektivnφ management a pou╛φvßnφ hlavnφch TeXovsk²ch archφv∙ a iniciovat komunikaci mezi sprßvci existujφcφch archφv∙ za ·Φelem koordinace a synchronizace.

  Kontakt: George Greenwade (bed_gdg@shsu.edu)

• WG-94-07 Struktury adresß°∙ TeXu.
  Primßrnφm ·Φelem tΘto technickΘ pracovnφ skupiny je najφt univerzßlnφ strukturu adresß°∙ pro makra, fonty a jin² TeXovsk² software tak, aby mohla b²t p°ijφmßna doporuΦenφ pro v╣echny dodavatele TeXovskΘho softwaru.

  Kontakt: Norm Walsh (norm@ora.com)

• WG-94-08 Otßzky implementace a standardizace DVI ovladaΦ∙.
  Hlavnφm cφlem by m∞lo b²t zkoumßnφ nov²ch po╛adavk∙ na DVI ovladaΦe vynucen²ch zm∞nami pot°eb a technologiφ a dßle p°ijφmßnφ doporuΦenφ pro implementaci a standardizaci takov²ch ovladaΦ∙, aby se zv²╣ila jednotnost jejich pou╛itφ. Prßce bude zahrnovat, ale nebude se omezovat, na prov∞°ovßnφ pou╛itelnosti, syntaxe a sΘmantiky p°φkaz∙ \special{...}.

  Kontakt: Michael Sofka (sofkam@rpi.edu)

• WG-94-09 TeX a SGML.
  Hlavnφm cφlem je zkoumat po╛adavky a t∞╛kosti ve v²voji technologie rozhranφ pro TeX a SGML.

  Kontakt: Ken Dreyhaupt (kend@springer-ny.com)

• WG-94-10 TeX a lingvistika.
  Hlavnφm cφlem je studovat a diskutovat po╛adavky pro sßzenφ lingvistiky v TeXu a prost°edky identifikace, prov∞°ovßnφ, testovßnφ a porovnßvßnφ maker, font∙, soubor∙ se styly a jin²ch pom∙cek pro sßzenφ lingvistiky.

  Kontakt: Christina Thiele (cthiele@ccs.carleton.ca)