Co vlastn∞ k°es¥anΘ o Vßnocφch slavφ

Toto tvrzenφ je opravdu dost ΦastΘ, vyskytovalo se takΘ ve v∞tÜin∞ ateistick²ch p°φruΦek.

D∙vod je celkem pochopiteln². Tomu, kdo ne₧ije v k°es¥anskΘ vφ°e, tΘm∞° nebo zcela unikß, co vlastn∞ k°es¥anΘ o Vßnocφch slavφ. StromeΦek, dßvßnφ dßrk∙ o urΦitΘm datu, p°φpadn∞ specißlnφ jφdlo (u nßs sma₧en² kapr) jsou prvky, kterΘ najdeme i v pohanstvφ. Jen₧e k°es¥an o Vßnocφch neslavφ nic z toho (i kdy₧ si stromeΦek ozdobφ, dßrky rozdß a kapra usma₧φ, p°φpadn∞ se podφvß, zda mu rozkvetla barborka), ale slavφ narozenφ Je₧φÜe, pravΘho Φlov∞ka a pravΘho Syna Bo₧φho, slavφ tajemstvφ vt∞lenφ. A to nem∙₧e slavit ani pohan, ani t°eba Sv∞dek Jehov∙v, proto₧e takto Je₧φÜe Krista jedni ani druzφ nechßpou a nevyznßvajφ.

Datum, kdy se vßnoce slavφ

Jinou v∞cφ je datum, kdy se vßnoce slavφ. AΦ je Je₧φÜ historickou postavou, p°esnΘ datum jeho narozenφ nem∙₧eme zjistit. NicmΘn∞ Je₧φÜovo narozenφ, Φili p°φchod Bo₧φho Syna na sv∞t, se zaΦalo slavit pom∞rn∞ brzy, v prvΘ Φtvrtin∞ 4. stoletφ o tom mßme u₧ bezpeΦnΘ zprßvy. Na k°es¥anskΘm v²chod∞ se zaΦalo s oslavou 6. ledna . To bylo datum jednoho pohanskΘho svßtku v Alexandrii :"Narozenφ Bo₧skΘho eonu". Na k°es¥anskΘm zßpad∞ (v ╪φm∞) se slavilo 25. prosince a to bylo zase datum starΘho pohanskΘho svßtku "Narozenφ v∞ΦnΘho slunce". Zßpad i v²chod se o tata data slavenφ navzßjem "obohatil", v zßpadnφ (latinskΘ) cφrkvi se pak obsahem svßtku 25. prosince stalo v²razn∞ slavenφ Je₧φÜova vt∞lenφ a 6. ledna jeho zjevenφ se lidem (Epifanie). Pozd∞ po °adu stoletφ p°ekryla tento obsah svßtku ·cta ke svat²m t°em krßl∙m (poΦet t°φ byl odvozen od t°φ krßlovsk²ch dar∙, kte°φ mßgovΘ Je₧φÜovi p°inesli).

Shrnuto: obsah Vßnoc je k°es¥ansk², datum bylo z°ejm∞ zvoleno jako "p°ekrytφ" pohanskΘho svßtku. VßnoΦnφ zvyky majφ p∙vod pohansk² i k°es¥ansk² a pro pochopenφ k°es¥anskΘho obsahu Vßnoc nemajφ vcelku v²znam. Smyl Vßnoc je vyjßd°en v evangeliφch a v liturgii.

A.O.