Co novΘho vnesl do tΘto situace Je₧φÜ Nazaretsk², o kterΘm v∞°φme, ₧e je mesißÜem a tedy knφ₧etem pokoje? Jak se projevuje jeho vlßda mφru konkrΘtn∞, na rozdφl od jin²ch, poΦetn²ch hlasatel∙ nad∞jφ, kterΘ se zatφm nikdy neuskuteΦnily? VÜichni mocnφ tohoto sv∞ta v₧dy tvrdφ, ₧e tou₧φ po mφru a prßv∞ na jeho nastolenφ svou mocφ pracujφ daleko ·Φinn∞ji, ne₧ jinφ; ale p°i trochu pozorn∞jÜφm rozboru se rychle ukß₧e, ₧e jejich tvrzenφ nenφ zcela p°esnΘ. M∞li by °φkat, ₧e tou₧φ po zcela urΦitΘm druhu mφru, kter² vyhovuje v prvnφ °ad∞ jim samotn²m. Karel ╚apek ve sv²ch apokryfech vklßdß do ·st hunskΘho krßle Attily, pustoÜitele Evropy, zvanΘho biΦ bo₧φ, slova, kterß krßsn∞ osv∞tlujφ podstatu toho, Φemu mocnφ ve sv²ch plßnech a my sami nev∞domky v naÜich skromn²ch podmφnkßch °φkßme "mφr". ╚apk∙v Attila °φkß "jß chci taky mφr - ale hunsk²". To oΦ mu - nßm - ve skuteΦnosti jde, nenφ mφr pro vÜechny, ale moc, vlastnφ moc. Ani Hitler by nerozpoutal vßlku, kdyby se mu vÜichni stßle pod°izovali podobn∞, jako u jednacφho stolu v Mnichov∞. A komunistick² re₧im dokonce sv²m nßsilnostem °φkal boj za mφr.

Je₧φÜ boj odmφtß. Nepostavil se do Φela ₧idovsk²ch horlivc∙, kte°φ cht∞li vyhnat ze zem∞ okupanty a set°ßst ze sebe "Pax romana", °φmsk² mφr, udr₧ovan² legiemi. Zbran∞mi necht∞l hßjit ani svou vlastnφ osobu a svΘ poslßnφ, kdy₧ Ülo do tuhΘho. Je opravdov²m Knφ₧etem pokoje, proto₧e ukßzal cestu k pravΘmu mφru, kter² nenφ souΦßstφ ₧ßdnΘ strategie mocn²ch. Za tento pokoj Krist∙v prosφme p°i ka₧dΘ mÜi svatΘ, ne₧ p°istupujeme k eucharistickΘmu stolu. Tento mφr spoΦφvß v ·silφ o pokoj, o ₧ivot v mφru pro ty druhΘ. Teprve a₧ se okolo mne nebude nikdo cφtit uk°ivd∞n ani ohro₧en, mohu i jß sßm oprßvn∞n∞ doufat, ₧e budu ₧φt v mφru. Je to samoz°ejm∞ vize nadpozemskß u₧ proto, ₧e se ve sv∞t∞ lidφ v₧dycky najde n∞kdo, kdo sice sßm nenφ ohro₧en ani uk°ivd∞n, ale p°esto ohro₧uje druhΘ a tφm ma°φ vÜechny snahy o mφr ve sv∞t∞. Proto je jedin²m opravdov²m mφrem mφr Krist∙v, ten je p°edm∞tem naÜich tu₧eb, proseb i snah.

Touhu po tomto mφru v nßs o₧ivuje ka₧doroΦn∞ bezmocnΘ betlΘmskΘ dφt∞ v jeslφch a zve nßs k vykroΦenφ na cestu k n∞mu, to je na cestu vφry. Kde jinde lze nalΘzt sφlu k p°ekonßnφ naÜφ vlastnφ nenßvisti a touhy po odplat∞, kterß ovÜem plodφ nßsilφ, nenßvist a tak dokola v uzav°enΘm kruhu. Tato vφra se opφrß o skuteΦnou udßlost jeho vlastnφho ₧ivota, ve kterΘm a skrze kter² byl tento zaΦarovan² bludn² kruh p°etr₧en. Proto jsou vßnoce neodd∞litelnΘ od smrti a Zmrtv²chvstßnφ, bez kterΘho by Je₧φÜ∙v ₧ivot byl jen utopick²m blßznovstvφm. K°es¥an ale v∞°φ, ₧e je opravdov²m Knφ₧etem pokoje a ₧e i nßÜ ₧ivot v pokoji lze nalΘzt jedin∞ na cest∞, kterou nßm ukßzal.

P. Petr Kolß° SI
(prosinec 1998)

  Archiv komentß°∙