*1456, asi Krakov, V13.3.1516, Budφn; Φesk² a uhersk² krßl
NejstarÜφ syn polskΘho krßle Kazimφra IV. byl
jeÜt∞ za ₧ivota krßle Ji°φho
z Pod∞brad vß₧n²m uchazeΦem o Φesk²
tr∙n. Po Ji°φkov∞ smrti ho ΦeÜtφ stavovΘ zvolili na
sn∞mu v KutnΘ Ho°e (27.5.1471) Φesk²m krßlem. Situace
patnßctiletΘho mladφka nebyla po jeho p°φjezdu jednoduchß.
Stejn∞ jako Ji°φ z Pod∞brad se katolφk Vladislav
Jagellonsk² stal krßlem ,,dvojφho lidu", m∞l proti sob∞
vzdorokrßle MatyßÜe
Korvφna (v jeho₧ rukou se nalΘzaly
vedlejÜφ zem∞ Koruny ΦeskΘ) a navφc nebyl ve svΘm
postavenφ uznßn pape₧skou kuriφ. Nemohl se ani p°φliÜ
spolΘhat na slφbenou vojenskou podporu svΘho otce, kterß byla
nedostateΦnß. Soupe°enφ s MatyßÜem, jen₧ se ,naÜt∞stφ
pro Vladislava a jeho ΦeskΘ stoupence ,takΘ dostßval do
vß₧n²ch potφ₧φ, skonΦilo sΘriφ dohod z let 1478-1479,
znßm²ch jako olomouck² mφr. Pro ob∞ strany znamenal
kompromis, Vladislavu JagellonskΘmu p°ipadla vlßda v
╚echßch, MatyßÜ Korvφn si podr₧el titul ΦeskΘho krßle a
do konce ₧ivota vlßdu nad vedlejÜφmi zem∞mi Koruny ΦeskΘ
,nad Moravou, Slezskem a Hornφ a Dolnφ Lu₧icφ. V roce 1479
doÜlo na svatovßclavskΘm sn∞mu k usmφ°enφ Vladislava s
dosud opoziΦnφ panskou jednotou. Katolicky vychovan² a
sm²Ülejφcφ Jagellonec nedokßzal v ╚echßch zabrßnit
zvyÜovßnφ nap∞tφ mezi ob∞ma nßbo₧ensk²mi tßbory, kterΘ
vyvrcholilo krvav²mi nepokoji v Praze roku 1483. Teprve potΘ,
roku 1485, byl s Vladislavov²m souhlasem uzav°en mezi
utrakvisty a katolφky v ╚echßch tzv. kutnohorsk² mφr, kter²
zajiÜ¥oval ob∞ma vyznßnφm rovnoprßvnost a do ╚ech p°inesl
atmosfΘru relativnφho nßbo₧enskΘho klidu a snßÜenlivosti.
Roku 1487 byl Vladislav∙v Φesk² krßlovsk² titul uznßn i
pape₧skou kuriφ.
Na ja°e 1490 zem°el MatyßÜ Korvφn, 15.7. byl
Vladislav zvolen uhersk²m krßlem a 21.9. se ve StoliΦnΘm
B∞lehrad∞ (SzΘkesfehΘrvßr v Ma∩arsku) konala jeho
korunovace. O sv∙j tr∙n vÜak musel jeÜt∞ dva roky vojensky
zßpasit se sv²mi protikandidßty, s °φmsk²m krßlem
Maxmilißnem I. a vlastnφm bratrem Janem Albrechtem. Pro ╚eskΘ
krßlovstvφ m∞lo Vladislavovo pov²Üenφ na uhersk² tr∙n
rozporuplnΘ d∙sledky. Byly k n∞mu op∞t p°ipojeny vedlejÜφ
zem∞, odtr₧enΘ zmφn∞n²m olomouck²m mφrem, a to bez
zaplacenφ 400 tisφc zlat²ch, kterΘ byly uvedeny jako jejich
v²kupnΘ v p°φpad∞, ₧e po Korvφnov∞ smrti nebude uhersk²
krßl souΦasn∞ i Φesk²m panovnφkem. UherÜtφ stavovΘ vÜak
p°esto na ΦeskΘ stavovskΘ obci tuto Φßstku vymßhali a₧ do
nßstupu Habsburk∙ roku 1526. Negativnφ dopad uherskΘ volby
pro ΦeskΘ zem∞ spoΦφval v tom, ₧e Vladislav p°enesl svΘ
sφdlo do Budφna a ₧e ╚echy po roce 1490 navÜtφvil ji₧ jen
t°ikrßt. V Uhrßch se dostal pod vliv tamnφch magnßt∙, co₧
vzbuzovalo v ╚echßch antipatie v∙Φi uherskΘmu prost°edφ.
Ztrßta krßlovskΘho sφdla byla pro celou Evropu takΘ jasn²m
signßlem doprovßzejφcφm faktick² pokles politickΘ presti₧e
ΦeskΘho stßtu v 15. stoletφ.
╚esko-uherskΘ soustßtφ pod Vladislavov²m ₧ezlem
bylo vnit°n∞ slabou a nesoudr₧nou personßlnφ uniφ, v nφ₧
mnohem spφÜe ne₧ krßl vlßdly silnΘ skupiny panskΘ
oligarchie. Vladislav Jagellonsk² byl ji₧ ve svΘ dob∞
hodnocen jako slab² panovnφk, jemu₧ p°ipadla p°ezdφvka
,,krßl Dob°e". V zßpasech se stavovskou opozicφ
zaujφmal Φasto defenzivnφ postavenφ, v obou jeho zemφch
doÜlo k hlubokΘmu poklesu panovnickΘ moci a vzestupu
stavovskΘho vlivu. Vladislav m∞l klidnou a z°ejm∞ i
dobrosrdeΦnou povahu, byla mu cizφ intolerance a nßbo₧ensk²
fanatismus, ve stßtnick²ch zßle₧itostech projevoval klidnou
povolnost, kterß byla Φasto chßpßna jako slabost. K jeho
p°ednostem pat°ila schopnost vytrvale hledat kompromis, ale
zvlßÜt∞ ke konci ₧ivota se u n∞j Φasto dostavovala
bezradnost. Byl t°ikrßt ₧enat, prvnφ s≥atek uzav°el na
dßlku s Barborou z rodu
Hohenzollern∙, zßhy vÜak od n∞j odstoupil
a s man₧elkou se nikdy nesetkal. DruhΘ man₧elstvφ uzav°el na
nßtlak Φßsti uherskΘ stavovskΘ obce s vdovou po MatyßÜi
Korvφnovi Beatricφ
Aragonskou, i toto man₧elstvφ vÜak
z∙stalo formßlnφm svazkem, jeho₧ platnost brzy pop°el. Ob∞
jeho man₧elstvφ byla roku 1500 pape₧em Alexandrem VI.
rozvedena a roku 1502 se o₧enil s francouzskou ÜlechtiΦnou Annou z Foix. Toto
man₧elstvφ bylo Ü¥astnΘ, oba partnery spojoval hlubok²
citov² vztah. Ann∞ se narodily dv∞ d∞ti, Anna (*1503-V1547) a Ludvφk (*1506-V1526). Po porodu
syna Anna z Foix zem°ela a jejφho man₧ela tato ztrßta pro
zbytek ₧ivota hluboce poznamenala. Zem°el o deset let pozd∞ji
a byl pochovßn po boku Anny z Foix ve StoliΦnΘm B∞lehrad∞.
Rok p°ed svou smrtφ jeÜt∞ uzav°el ve Vφdni s
°φmsko-n∞meck²m cφsa°em, Habsburkem Maxmilißnem I.,
dynastickΘ s≥atkovΘ smlouvy, na jejich₧ zßklad∞ vstoupil
jeho syn Ludvφk do man₧elstvφ s Mariφ Habsburskou
a dcera Anna si vzala arcivΘvodu Ferdinanda, budoucφho cφsa°e
Ferdinanda I.
á