JI╪═ Z POD╠BRAD

*23.4.1420, Pod∞brady, V22.3.1471, Praha; Φesk² krßl

Ji°φ byl neman₧elsk²m synem Viktorina z Pod∞brad. Jeho otec zem°el ji₧ roku 1427, ustanoven² poruΦnφk pan BoΦek z KunÜtßtu a na Pod∞bradech o t°i roky pozd∞ji. Desetilet² sirotek putoval na Moravu, kde se jeho nov²m poruΦnφkem stal vzdßlen² str²c Haralt z KunÜtßtu. Prßv∞ s nφm Ji°φk jako Φtrnßctilet² chlapec patrn∞ bojoval na stran∞ vφt∞z∙ v bitv∞ u Lipan. V sedmnßcti letech zaΦal b²t politicky Φinn². Pat°il ke stran∞ Hynce PtßΦka z PirkenÜtejna, v jeho₧ blφzkosti pob²val a₧ do roku 1444, kdy Hynce zem°el. PotΘ se stal v∙dcem skupiny Ülechtic∙, kterß se pozd∞ji naz²vala pod∞bradskou stranou. Roku 1445 podpo°ila jeho ambice krßlovna-vdova Barbora Celskß. V roce 1448 obsadila pod∞bradskß strana pod vedenφm Ji°φho Prahu. Od tohoto okam₧iku a₧ do smrti byl pak Ji°φ prakticky vlßdcem ╚ech. Vedl si vÜak velmi obez°etn∞ a umφrn∞n∞, v komplikovan²ch nßbo₧ensk²ch otßzkßch s pat°iΦnou tolerancφ.
V roce 1452 byl Ji°φ zvolen zemsk²m sprßvcem. Ujal se sprßvy korunnφch d∙chod∙, obsadil zemskΘ ·°ady. I jeho hlavnφ odp∙rce v zemi - Old°ich z Ro₧mberka ? ho musel, po ta₧enφ Ji°φho do Ji₧nφch ╚ech, uznat v ·°ad∞. Ji°φ jednal i s poruΦnφkem mladΘho Ladislava Pohrobka, ₧e bude-li p°ijat za ΦeskΘho krßle, z∙stane Ji°φ zemsk²m sprßvcem. Ladislav se ujal vlßdy v ╚echßch a₧ na podzim roku 1457, zanedlouho nato zem°el.
Dne 2.3.1458 byl Ji°φ z Pod∞brad zvolen na Starom∞stskΘ radnici Φesk²m krßlem. V kv∞tnu byl korunovßn. Spolu s man₧elkou slφbili uhersk²m biskup∙m, kte°φ m∞li korunovaci provΘst, p°estup ke katolicismu. Ji°φ chßpal sv∙j zßvazek pouze jako potvrzenφ, ₧e bude vlada°em ,,obojφho lidu". Slovo kacφ° pro n∞j neznamenalo to, co pro katolickΘ prelßty. Jinak by musel toto oznaΦenφ u₧φt i pro sebe sama. Zvolenφ Ji°φho z Pod∞brad Φesk²m krßlem nebylo vÜeobecn∞ p°ijato. N∞kterß moravskß m∞sta, Slezsko Φi Lu₧ice ho necht∞ly uznat. Ji°φ vynalo₧il znaΦnΘ diplomatickΘ ·silφ dopl≥ovanΘ aktivnφ s≥atkovou politikou, kterou mu umo₧≥ovalo jeho poΦetnΘ potomstvo, aby byl uznßvßn Φesk²m panovnφkem jak v zahraniΦφ, tak doma. ┌pln∞ se mu to ovÜem nikdy nepoda°ilo. Za pape₧e Pia II. a °φmskΘho krßle Fridricha III. mu velmi pomßhala neurovnanß politickß situace st°ednφ Evropy, kde ΦeskΘ vnit°nφ zßle₧itosti, zastφn∞nΘ uhersk²mi udßlostmi, pon∞kud ustupovaly do pozadφ. Kolem roku 1462 byl Ji°φ na vrcholu moci.
Pape₧ oΦekßval, ₧e Φesk² krßl dostojφ svΘmu slibu a p°estoupφ ke katolicismu. Domßcφ panstvo, za dlouhß leta bezvlßdφ zvyklΘ prakticky neomezenΘ moci, v zemi jen nerado snßÜelo panovnφka (vzeÜlΘho navφc z jejich °ad!), kter² necht∞l b²t pouh²m nßstrojem jejich politick²ch ambicφ, cφl∙ a snah. V tΘto konstelaci byla samoz°ejm∞ zahraniΦnφ i vnit°nφ rovnovßha velmi k°ehkß a jejφ poruÜenφ mohlo vΘst k zßva₧n²m nßsledk∙m pro pojetφ panovnickΘ moci prosazovanΘ Ji°φm z Pod∞brad. Velmi v²razn²m signßlem bylo zruÜenφ kompaktßt (dohoda mezi sn∞mem ╚eskΘho krßlovstvφ a zßstupci basilejskΘho koncilu o podmφnkßch smφru mezi husity a katolickou cφrkvφ) pape₧em v roce 1462. Stalo se to v okam₧iku, kdy Φesk² krßl poslal do ╪φma poselstvo, kterΘ m∞lo dosßhnout pravΘho opaku, potvrzenφ kompaktßt. Proto musel pape₧∙v krok odmφtnout. Tak vzplanul boj s kuriφ. A nebyla to zßle₧itost pouze politickß, pape₧Ütφ legßti p°φmo vyzφvali Slezsko a Lu₧ici k odboji v podob∞ k°i₧ßckΘ v²pravy. Tyto akce kurie nalezly odezvu u Φesk²ch katolφk∙, kte°φ pod vedenφm Zde≥ka ze èternberka vytvo°ili v roce 1465 jednotu zelenohorskou.
P°es n∞kterΘ pozoruhodnΘ snahy v zahraniΦnφ politice, z nich₧ nejv²znamn∞jÜφ byl pokus o vytvo°enφ vÜeobecnΘ mφrovΘ unie v roce 1464, musel se Ji°φ po roce 1462 brßnit °ad∞ ·tok∙. Nejvß₧n∞jÜφm byla vßlka s uhersk²m krßlem MatyßÜem Korvφnem. V nφ sice Φesk² panovnφk zvφt∞zil, ale nemohl zabrßnit tomu, aby se MatyßÜ s podporou jednoty zelenohorskΘ nechal zvolit roku 1469 v Olomouci Φesk²m krßlem. Ji°φ musel opustit myÜlenku, ₧e by Φeskou korunu mohl zd∞dit n∞kter² z jeho syn∙. Poda°ilo se mu vÜak vytvo°it podmφnky pro p°ijetφ Vladislava JagellonskΘho za ΦeskΘho krßle. Ve slo₧itΘ situaci domßcφ i zahraniΦnφ, Ji°φ roku 1471 zem°el. Jeho ostatky byly ulo₧eny v chrßmu sv. Vφta na Pra₧skΘm hrad∞.
Ji°φ z Pod∞brad byl vynikajφcφ diplomat, rozen² politik, mΘn∞ ji₧ vßleΦnφk. AΦ se mu dostalo jen velmi malΘho vzd∞lßnφ (um∞l jen trochu n∞mecky), vypracoval se mezi nejschopn∞jÜφ Ülechtice. Nakonec byl i ozdoben jako jedin² z tohoto socißlnφho prost°edφ krßlovskou hodnostφ. Vynikal svΘrßzn²mi t∞lesn²mi proporcemi malou a tlustou postavou. TlouÜ¥ka mu a₧ znemo₧≥ovala pohyb.
Ji°φ z Pod∞brad byl dvakrßt ₧enat. S prvnφ man₧elkou Kunhutou ze èternberka (*18.11.1423-V19.11.1449) m∞l sedm d∞tφ: neznßmß dcera (*1441-V?), BoΦek (*15.7.1442-V28.9.1496), Viktorin (*29.5.1443-V15.8.1500), Barbora (*1444/47-V?), Jind°ich (*15.5.1448-V24.6.1498) a dvojΦata Kate°ina (*11.11.1449-Vv ·noru 1464) a Zde≥ka (*11.11.1449-V1.2.1510, po jejich₧ porodu Kunhuta zem°ela. V roce 1450 se Ji°φ o₧enil s Johanou z Ro₧mitßlu (*?-V12.11.1475). D∞ti: Jind°ich mladÜφ, znßm² jako Hynek (*17.5.1452-V10.7.1492), Ane₧ka (*1453-V?) a Ludmila (*16.10.1456-V20.1.1503).
á