FERDINAND I.

*10.3.1503, zßmek Alcalß de Henares u Madridu, V25.7.1564, Vφde≥; °φmsk² cφsa°, Φesk² a uhersk² krßl

MladÜφ syn kastilskΘho krßle a burgundskΘho vΘvody Filipa SliΦnΘho a jeho man₧elky Johanny, d∞diΦky Üpan∞lskΘho tr∙nu, byl vychovßvßn ve èpan∞lsku na dvo°e matΦina otce Ferdinanda AragonskΘho. Jeho druh² d∞d, Habsburk cφsa° Maxmilißn I., uzav°el roku 1515 dynastickΘ s≥atkovΘ smlouvy s Φesk²m a uhersk²m krßlem Vladislavem Jagellonsk²m, na jejich zßklad∞ se arcivΘvoda Ferdinand 26.5.1521 o₧enil s Vladislavovou dcerou Annou Jagellonskou. B∞hem ÜestadvacetiletΘho man₧elstvφ se jim narodilo celkem 15 d∞tφ, Al₧b∞ta (*1526-V1545), Maxmilißn, budoucφ cφsa° Maxmilißn II. (*1527-V1576), Anna (*1528-V1590), Ferdinand, pozd∞ji Ferdinand Tyrolsk² (*1529-V1595), Marie (*1531-V1581), MagdalΘna (*1532-V1590), Kate°ina (*1533-V1572), Eleonora (*1534-V1594), MarkΘta (*1536-V1566), Jan (*1538-V1539), Barbora (*1539-V1572), Karel, pozd∞ji Karel èt²rsk² (*1540-V1590), VorÜila (*1541-V1543), Helena (*1543-V1574) a Jana (*1547-V1578).
Po smrti Maxmilißna I. roku 1519 musel Ferdinand spolu se starÜφm bratrem Karlem °eÜit otßzku nßstupnictvφ v rakousk²ch zemφch a na cφsa°skΘm tr∙nu. Karel, od roku 1516 Üpan∞lsk² krßl, byl jeÜt∞ roku 1519 zvolen °φmsk²m cφsa°em (panoval pod jmΘnem Karel V.). Ferdinand I. obdr₧el po sΘrii jednßnφ a smluv z let 1520-1522 vlßdu v rakousk²ch rodov²ch zemφch a v habsbursk²ch dr₧avßch v Alsasku. Po smrti Üvagra Ludvφka JagellonskΘho roku 1526 zaΦal usilovat o nßstupnictvφ v ╚eskΘm krßlovstvφ a v Uhrßch. ╚esk²m krßlem byl zvolen 23.10.1526, jeho korunovace se konala 24.2.1527. P°ed vlastnφ volbou vÜak musel rezignovat na svΘ p∙vodnφ snahy zφskat tuto korunu d∞dick²m prßvem, z pozice man₧ela dcery Vladislava JagellonskΘho, nebo¥ ΦeÜtφ stavovΘ trvali na volitelnosti ΦeskΘho tr∙nu. Oproti tomu stavovΘ vedlejÜφch zemφ Koruny ΦeskΘ (Moravy, Slezska a obojφ Lu₧ice) uznali na protest proti p°ezφravΘmu postoji ╚ech∙ Ferdinandovo d∞dickΘ nßstupnictvφ. V Uhrßch bylo jeho postavenφ slo₧it∞jÜφ necelΘ dva m∞sφce po pra₧skΘ volb∞ byl Φßstφ uherskΘ Ülechty zvolen krßlem (17.12.1526), o tr∙n a skuteΦnou vlßdu vÜak musel po dlouhß lΘta bojovat s protikrßlem, sedmihradsk²m vΘvodou Janem Zapolsk²m, kter² dosßhl uherskΘho tr∙nu o m∞sφc d°φve. Zapolsk² byl podporovßn Osmanskou °φÜφ, kterß od 2. poloviny 15. stoletφ pronikala do Evropy. Turci podvakrßt (v letech 1529 a 1532) ohrozili Vφde≥. Ferdinand si nakonec krom∞ titulu uherskΘho krßle (korunovßn byl v listopadu 1527) udr₧el vlßdu v zßpadnφch Uhrßch, v Chorvatsku a na dneÜnφm Slovensku. Spojenφm rodov²ch rakousk²ch dr₧av s Φesk²mi zem∞mi a s Uhrami do jednΘ personßlnφ unie zalo₧il Ferdinand I. podunajskou monarchii rakousk²ch Habsburk∙, stßtnφ ·tvar, kter² p°etrval a₧ do roku 1918.
Na poΦßtku roku 1531 byl Ferdinand I. v Kolφn∞ nad R²nem zvolen °φmsk²m krßlem a stal se tak designovan²m nßstupcem svΘho bratra na cφsa°skΘm tr∙nu (5.1.1531, korunovßn v Cßchßch 11.1.1531). K jeho pov²Üenφ do tΘto hodnosti doÜlo po letech Karlova vßhßnφ, zda ponechat °φmsk² a Üpan∞lsk² tr∙n v rukou sv²ch potomk∙, Φi zda je odd∞lit. Roku 1556 se nemocn² Karel V. uch²lil do ·stranφ a Ferdinand se stal °φmsko-n∞meck²m cφsa°em; slavnostn∞ jφm byl vyhlßÜen 15.3.1558 ve Frankfurtu nad Mohanem. Ve svΘ zßv∞ti rozd∞lil vlßdu v habsburskΘ monarchii mezi svΘ syny Maxmilißna, Ferdinanda a Karla tak, ₧e Maxmilißn se stal hlavou soustßtφ, Φesk²m a uhersk²m krßlem (a byl zvolen i na cφsa°sk² tr∙n), jeho bratr∙m pak otec odkßzal vlßdu nad dv∞ma Φßstmi rakousk²ch d∞diΦn²ch zemφ. Ferdinand obdr₧el strategicky v²znamnΘ TyrolskΘ hrabstvφ a na zßpad∞ p°ilΘhajφcφ ·zemφ tzv. P°ednφch Rakous, Karel dostal t°i vnitrorakouskß vΘvodstvφ (èt²rsko, Korutany, Kra≥sko).
Ferdinand I. b∞hem svΘ skoro Φty°icetiletΘ vlßdy v habsburskΘ monarchii usiloval o posφlenφ centrßlnφ sprßvy soustßtφ a zv²Üenφ panovnickΘ moci na ·kor stavovsk²ch obcφ jednotliv²ch zemφ. Ji₧ roku 1527 vydal dvorsk² °ßd, tzv. Hofstaatsordnung, v n∞m₧ se pokusil o vytvo°enφ orgßn∙ ·st°ednφ sprßvy pro svΘ zem∞. Dvorsk² °ßd, kter² byl vlastn∞ institucionßlnφm vyjßd°enφm Ferdinandova absolutistickΘho politickΘho programu, nepoΦφtal s tradicφ dosavadnφ samostatnosti ΦeskΘho stßtu a Uher, podcenil mφru odporu stavovsk²ch obcφ v t∞chto zemφch a v dob∞ svΘho vydßnφ nemohl vstoupit v platnost v celΘm svΘm rozsahu. Jednalo se vÜak o velmi promyÜlenΘ a koncepΦnφ opat°enφ, kterΘ znaΦn∞ p°edb∞hlo svou dobu a jeho₧ plody sklφzeli Ferdinandovi potomci jeÜt∞ po stu letech. AbsolutistickΘ tendence Ferdinanda I. vedly v ╚eskΘm krßlovstvφ ke vzr∙stu stavovskΘ opozice, kterß se s panovnφkem otev°en∞ st°etla na poΦßtku roku 1547 v tzv. prvnφm stavovskΘm odboji. Ferdinand Φeskou stavovskou opozici porazil a potrestal (p°edevÜφm m∞stsk² stav). Projevem vzestupu panovnickΘ moci v ╚echßch bylo pod°φzenφ zemskΘ sprßvy nov∞ jmenovanΘmu mφstodr₧iteli, kter²m se stal Ferdinand∙v druhorozen² syn Ferdinand Tyrolsk². Cφsa° a Φesk² a uhersk² krßl Ferdinand I. zem°el v 61 letech a je pochovßn po boku svΘ man₧elky a syna Maxmilißna II. v hlavnφ lodi SvatovφtskΘ katedrßly v Praze pod renesanΦnφm nßhrobkem od Alexandra Collina.
á