*27.9.1271, (?),V21.6.1305, Pra₧sk² hrad; Φesk² a polsk² krßl
Jako sedmilet² syn P°emysla
Otakara II. a Kunhuty
HaliΦskΘ po otcov∞ smrti dr₧en
poruΦnφkem Otou Braniborsk²m spolu se svou matkou na Bezd∞zu,
pozd∞ji v Braniborsku. Kunhut∞ se poda°ilo z Bezd∞zu
uprchnout. Strßdßnφ a osamocenost v letech 1279 a₧ 1283
poznamenaly psychicky i fyzicky Vßclav∙v dalÜφ ₧ivot. V
kv∞tnu 1283 se vrßtil do ╚ech. Po usmφ°enφ s matkou a
nßslednΘm p°ijetφ jejφho druha ZßviÜe z FalkenÜtejna dal
Vßclav svolenφ k jejich s≥atku. FalkenÜtejn hrßl dominantnφ
·lohu u dvora a₧ do konce desetiletφ, kdy byl ,nedlouho po
smrti Kunhuty ,odstran∞n a popraven. Dφky dynastickΘmu
spojenφ s Habsburky ,roku 1287 se Vßclav o₧enil s Rudolfovou
dcerou Jitkou (Gutou),
s nφ₧ byl zasnouben jeÜt∞ za otcova ₧ivota ,se Vßclavovi
otev°ela mo₧nost k expanzi do Polska. Stalo se tak zΦßsti
podle smluv uzav°en²ch jeho otcem. Roku 1291 se Vßclav
vypravil do Polska, kde zφskal rozsßhlß uzemφ (Opolsko,
Krakovsko, Malopolsko) a vytvo°il si tak v²teΦnΘ p°edpoklady
pro zisk polskΘ koruny. Pozd∞ji obsadil znaΦnou Φßst Saska.
V roce 1297 byl Vßclav korunovßn Φesk²m krßlem, roku 1300 ve
Hn∞zdn∞ polsk²m krßlem. Nßsledujφcφho roku vym°el
uhersk² krßlovsk² rod Arpßdovc∙ a svatoÜt∞pßnskß koruna
byla, p°es odpor pape₧skΘ kurie, nabφdnuta stejnojmennΘmu
Vßclavovu synovi (Vßclav
III.), kter² v Uhrßch urΦitou dobu vlßdl.
Toto neobyΦejnΘ postavenφ P°emyslovc∙ ve st°ednφ Evrop∞
vyvolßvalo s nßstupem novΘho pape₧e Benedikta XI. tlaky
·stφcφ nakonec jak ve ztrßtu uherskΘ koruny, tak v ta₧enφ
°φmskΘho krßle Albrechta ke KutnΘ Ho°e. Albrecht byl
odra₧en vojskem veden²m Jind°ichem z LipΘ a Janem z
Vartemberka. Na krßlovskΘm dvo°e vÜak nastaly vß₧nΘ
starosti: Vßclav onemocn∞l tuberkul≤zou a zanedlouho zem°el.
Ve stφnu velkolepΘ zahraniΦnφ politiky Vßclava
II. nez∙stßval ani v²voj domßcφ. Osmdesßtß lΘta sice
znamenala p°ekonßvßnφ nßsledk∙ ÜpatnΘho hospoda°enφ za
poruΦnickΘ vlßdy Oty BraniborskΘho, jeÜt∞ zesφlen²ch
ne·rodou v letech 1281-1282. Koncem osmdesßt²ch let se vÜak
vnit°nφ situace stabilizovala a doÜlo k novΘmu rozvoji.
NejlΘpe to doklßdß ra₧ba pra₧skΘho groÜe (od roku 1300),
jednΘ z nejhodnotn∞jÜφch evropsk²ch m∞n st°edov∞ku. Roku
1292 zalo₧il Vßclav klßÜter cistercißk∙ na Zbraslavi,
kter² byl zam²Ülen jako novΘ poh°ebiÜt∞ Φesk²ch
panovnφk∙. Zßkladnφ kßmen klßÜternφho kostela byl
polo₧en druh² den po krßlovskΘ korunovaci. AΦ sßm neum∞l
Φφst a psßt, chßpal Vßclav v²znam vzd∞lanosti, m∞l
vyt°φben² um∞leck² vkus. PokouÜel se zalo₧it v Praze
univerzitu, uva₧oval o vydßnφ zemskΘho zßkonφku. Slo₧il
dokonce n∞kolik milostn²ch bßsnφ. UrΦitΘ psychickΘ
lability ,d∙sledku strßdßnφ v d∞tstvφ ,se vÜak ani v
dosp∞losti nezbavil. Znßm² je nap°φklad jeho strach z
bou°ky i jinΘ podivφnskΘ projevy.
Vßclav II. byl dvakrßt ₧enat. Prvnφ man₧elkou
byla Jitka (Guta)
Habsburskß (*13.3.1271-V18.6.1297), dcera
Rudolfa HabsburskΘho. Z jejich man₧elstvφ vzeÜlo 10 d∞tφ:
P°emysl (Otakar ? *6.5.1288-V19.11.1288),
Vßclav
(*6.10.1289-V4.8.1306),
Ane₧ka (*6.10.1289-Vpo
1292), Anna
(*15.10.1290-V3.9.1313),
EliÜka
(*20.1.1292-V28.9.1330),
Guta (*4.3.1293-V3.8.1294),
Jan (*26.2.1294-V1.3.1294),
Jan (*21.3.1295-V6.12.1296),
MarkΘta
(*21.2.1296-V8.4.1322),
Guta (*21.5.1297-V21.5.1297
nebo nedlouho potΘ). Vßclavovou druhou ₧enou byla EliÜka RejΦka
(*1.9.1288-V18.10.1335),
dcera P°emysla II. PolskΘho. S nφ m∞l dceru Ane₧ku
(*15.6.1305-Vp°ed
4.1.1337). Vßclav m∞l takΘ n∞kolik neman₧elsk²ch d∞tφ, z
nich₧ nejznßm∞jÜφ je Jan
Volek (*?-V27.9.1351),
od roku 1310 kanovnφk vyÜehradsk² a od roku 1334 biskup
olomouck².
á