V┴CLAV III.

*6.10.1289, (?),V4.8.1306, Olomouc; Φesk², polsk² a uhersk² krßl

Nebylo mu jeÜt∞ Üestnßct let, kdy₧ se tento syn Vßclava II. a Jitky (Guty) HabsburskΘ ujφmal v lΘt∞ roku 1305 neurovnanΘho d∞dictvφ po svΘm otci. V tΘ dob∞ m∞l b²t takΘ rozhodnut osud uherskΘ koruny, kde mocn² Karel Robert z rodu Anjou opanovßval pole. Kdy₧ roku 1301 vym°el rod Arpßdovc∙, p°es nelibost pape₧skΘ kurie nabφdla uherskß Ülechta tr∙n snoubenci poslednφ Arpßdovny Kunhuty, dcery Ond°eje III., Vßclavovi III. JeÜt∞ tΘho₧ roku byl ,jako dvanßctilet² ,korunovßn uhersk²m krßlem a p°ijal jmΘno Ladislav. Pape₧skß strana ve spojenφ s Habsburky zesφlila tlak proti Vßclavovi II. V tΘto konstelaci takΘ uherÜtφ magnßti p°echßzeli postupn∞ na stranu Karla Roberta, tak₧e roku 1304 byl Vßclav (Ladislav) nucen opustit Uhry. Podr₧el si svatoÜt∞pßnskou korunu, kterou odevzdal svΘmu p°φteli bavorskΘmu vΘvodovi Otovi. D∙vod ·stupu byl jedin². Nemohl vΘst boj o dv∞ sousednφ zem∞ najednou. Soust°edil se proto na Polsko, kde stßl proti n∞mu Vladislav Lokietek. Ani rival jeho otce °φmsk² krßl Albrecht nezahßlel a chystal odvetu za zniΦenφ svΘho vojska u KutnΘ Hory v roce 1304. V tΘto rozvφ°enΘ a₧ nep°ehlednΘ mezinßrodnφ, zΦßsti i domßcφ situaci se mlad² krßl p°ipravoval na dobytφ polskΘ koruny. Z Polska pochßzela i jeho man₧elka Viola T∞Üφnskß, s nφ₧ se o₧enil v °φjnu 1305.
S t∞mito znaΦn²mi vlada°sk²mi povinnostmi kontrastuje Vßclavova zßliba ve v²st°ednostech a rozma°ilostech, je₧ poznamenaly jeho mlßdφ. Se Ülechtici po°ßdal divokΘ pitky, p°i nich₧ ·dajn∞ rozdßval krßlovsk² majetek. Toto lehkomyslnΘ chovßnφ zaznamenala Zbraslavskß kronika, pramen pro poslednφ P°emyslovce velmi hodnov∞rn². Nelze vylouΦit, ₧e autor kroniky ,uΦen² mnich ,posuzoval jednßnφ mladΘho prince p°φliÜ p°φk°e. P°i sv²ch politick²ch jednßnφch v letech 1305-1306 si Vßclav naopak poΦφnal obez°etn∞ a uvß₧liv∞. Ostatn∞ jednßnφ jeho otce bylo v mnoh²ch ohledech rovn∞₧ nevßzanΘ ,a kronikß° o tom pomlΦel.
B∞hem p°φpravy polskΘho ta₧enφ byl Vßclav III. v srpnu roku 1306 v Olomouci zavra₧d∞n neznßm²m vrahem. Kdo ho najal, v zßjmu koho byl Φin spßchßn, to nenφ znßmo, nebo¥ vrah byl strß₧φ na mφst∞ zabit. Ji₧ souΦasnφci usuzovali vedle mo₧n²ch domßcφch souvislostφ (Vφtkovci) na polsk² Φi uhersk² tßbor, nevynechali ani °φmskΘho krßle Albrechta. V Olomouci tak vym°el Φesk² panovnick² rod po meΦi.
á