*20.11.1912, Reichenau; hlava rodu, syn cφsa°e a krßle Karla I. a Zity
PoprvΘ vystoupil na ve°ejnosti ve Φty°ech letech
p°i poh°bu FrantiÜka
Josefa I. O n∞co pozd∞ji se z·Φastnil
uherskΘ korunovace sv²ch rodiΦ∙. Po vyhlßÜenφ republiky
odeÜla celß Ottova rodina do exilu. Po ukonΦenφ gymnßzia ve
èpan∞lsku byl prohlßÜen za plnoletΘho a stal se hlavou
habsbursko-lotrinskΘho rodu. RoajalistΘ ho uznßvali za
rakouskΘho cφsa°e. Rakouskß republika vydala zßkon, podle
n∞j₧ byl rodin∞ zabaven majetek a vÜichni ΦlenovΘ arcidomu,
kte°φ se v²slovn∞ nevzdali nßrok∙ na tr∙n byli zbaveni
obΦanstvφ. Od roku 1929 ₧il v Belgii, kde do roku 1935
studoval na univerzit∞ v Lovani. Definitivnφ konec snah o
restauraci znamenalo p°ipojenφ Rakouska k t°etφ °φÜi v
·noru 1938. Po ·t∞ku z Belgie bydlel od roku 1940 v New Yorku
a sna₧il se p°esv∞dΦit americkΘ politiky a ve°ejnost, aby
po vßlce obnovili rakouskou nezßvislost a podpo°ili vznik tzv.
DunajskΘ federace. PovßleΦnß rakouskß vlßda potvrdila
platnost protihabsbursk²ch zßkon∙, tak₧e se v zemi nemohl
usadit. Teprve 31.5.1961 se z°ekl nßrok∙ na tr∙n a v roce
1966 p°ijel do Rakouska. V roce 1978 p°ijal n∞meckΘ
obΦanstvφ, o rok pozd∞ji byl za bavorskou CSU zvolen Φlenem
EvropskΘho parlamentu. P∙sobφ jako prezident PanevropskΘ
unie. Po roce 1989 n∞kolikrßt navÜtφvil ╚eskou republiku. Z
jeho mnoha knih vyÜly Φesky nap°. ┌vahy o Evrop∞.
V roce 1951 se o₧enil s princeznou Reginou
Sasko-Meiningenskou (*1925). Z man₧elstvφ vzeÜlo celkem sedm
d∞tφ: Andrea (*1953), Monika (*1954), Michaela (*1954),
Gabriela (*1956), Walburga (*1958), Karel (*1961) a Pavel Ji°φ
(*1964).
á