JOSEF I.

*26.7.1678, Vφde≥, V17.4.1711, Vφde≥; °φmsk² cφsa°, Φesk² a uhersk² krßl

NejstarÜφ syn cφsa°e Leopolda I. a jeho t°etφ man₧elky Eleonory MagdalΘny byl od narozenφ p°edurΦen za otcova nßslednφka a Leopold mu proto jeÜt∞ za svΘho ₧ivota zajistil nßstupnictvφ v monarchii i na cφsa°skΘm tr∙nu. Uherskß korunovace devφtiletΘho Josefa se konala 9.12.1687, jako jedenßctilet² byl 24.1.1690 zvolen a o dva dny pozd∞ji korunovßn v Augsburku °φmsk²m krßlem. Oproti tomu jeho Φeskß korunovace se nikdy neuskuteΦnila. Inteligentnφ a schopn² mladφk proÜel nßroΦnou v²chovou budoucφho panovnφka, vyznaΦoval se p°edevÜφm jazykov²m nadßnφm a zßjmem o hudbu, kterou po vzoru otce provozoval i komponoval. Za stinnou strßnku jeho osobnosti byl pova₧ovßn znaΦn² zßjem o ₧eny, kter² projevoval od svΘho mlßdφ. AfΘry a skandßly, vypl²vajφcφ z jeho vztah∙, Φe°ily poklidnΘ ovzduÜφ vφde≥skΘho dvora, kde v dob∞ Leopolda I. vlßdla mravopoΦestnß atmosfΘra. VelkΘ nad∞je kladenΘ v tomto sm∞ru do Josefova s≥atku s Amßliφ Vilemφnou (konal se 24.2.1699) se v podstat∞ nesplnily, Josef nez∙stal svΘ ₧en∞ v∞rn² a s nejvyÜÜφ pravd∞podobnostφ ji po n∞kolika letech man₧elstvφ nakazil pohlavnφ chorobou, kterß m∞la za nßsledek jejφ neplodnost. Do tΘ doby se jim narodily t°i d∞ti, Marie Josefa (*1699-V1757), Leopold Josef (*1700-V1701) a Marie Amßlie (*1701-V1756).
Roku 1705 zem°el cφsa° Leopold I. a Josef nastoupil samostatnou vlßdu. Sm∞r, kter²m se tato vlßda bude ubφrat, naznaΦovaly jeÜt∞ za Leopoldova ₧ivota jeho reformnφ postoje a st°ety s otcov²mi osv∞dΦen²mi stßtnφky. Po nßstupu do Φela monarchie se Josef I. obklopil pragmatick²mi politiky a diplomaty, s jejich₧ pomocφ pak usiloval o sprßvnφ a finanΦnφ reformy monarchie a o upevn∞nφ svΘho postavenφ jako cφsa°e v ╪φmsko-n∞meckΘ °φÜi. Posiloval ·lohu centrßln∞ °φzenΘ stßtnφ byrokracie, uva₧oval vÜak i o systΘmov²ch zm∞nßch v postavenφ jednotliv²ch zemφ (doÜlo kup°. k pokusu o revizi ΦeskΘho ObnovenΘho z°φzenφ zemskΘho, vyskytly se nßvrhy na vytvo°enφ generßlnφho sn∞mu vÜech zemφ monarchie). Reformy zapoΦaly i v oblasti bernφho systΘmu a Josef∙v stßt takΘ zaΦal intenzivn∞ji zasahovat do ekonomiky jednotliv²ch zemφ v duchu zßsad merkantilismu.
Josef I. zd∞dil po otci otev°en² vßleΦn² konflikt, vßlku o d∞dictvφ Üpan∞lskΘ. Habsburskß monarchie v nφ spolu s Angliφ, Nizozemφm a dalÜφmi evropsk²mi stßty bojovala proti Francii ve snaze prosadit Josefova mladÜφho bratra Karla na Üpan∞lsk² tr∙n. Krom∞ tΘto vßlky, v nφ₧ monarchie zaznamenala (p°edevÜφm zßsluhou anglick²ch spojenc∙ a vojensk²ch schopnostφ Ev₧ena SavojskΘho) za Josefovy vlßdy °adu ·sp∞ch∙, musel se Josef I. vyrovnat s tlakem ÜvΘdskΘho krßle Karla XII. a s povstßnφm FrantiÜka Rßkocziho II. v Uhrßch. Ze strany ÜvΘdskΘho krßle, kter² roku 1706 vpadl do Slezska a potΘ do Saska, hrozilo nebezpeΦφ, ₧e se spojφ proti cφsa°i s Franciφ. Josef I. uzav°el altranstΣdtskou konvenci, na jejφm₧ zßklad∞ se Karel XII. vzdal za znaΦnΘ ·stupky (mj. i za zv∞tÜenφ nßbo₧ensk²ch svobod nekatolφk∙m ve Slezsku) ·Φasti na zßpadoevropskΘm mocenskΘm boji. Rovn∞₧ v Uhrßch, kde jej roku 1707 vzbou°eneck² sn∞m (tzv. sn∞m on≤dsk²) sesadil z tr∙nu, poda°ilo se cφsa°i Josefovi I. zφskat p°evahu a rozvinout mφrovß jednßnφ. Nedo₧il se koneΦnΘho vy°eÜenφ situace v Uhrßch ani ve vßlce o d∞dictvφ Üpan∞lskΘ, proto₧e neoΦekßvan∞ zem°el v necel²ch 33 letech. Jeho smrt p°eruÜila i reformnφ proces, jen₧ v habsburskΘ monarchii musel poΦkat a₧ na vlßdu Josefovy nete°e Marie Terezie a p°edevÜφm na jeho prasynovce a jmenovce Josefa II.Cφsa° Josef I. byl poh°ben v rodovΘ hrobce Habsburk∙ pod klßÜterem vφde≥sk²ch kapucφn∙.
á