DDM ANIMO Žamberk informuje ...
LETNÍ POBYT U MOŘE - CHORVATSKO - BIOGRAD NA MORU POD ZADAREM
Nabízíme dětem 9 - 15 let i rodičům
na příští školní rok netradiční tábor - rekreační pobyt u moře od 7.do
16.července 1999 v ceně 4 300 pro dítě a 4 500 pro dospělé je zahrnuto: doprava
autobusem, 7x ubytování (stany 2-3 osoby), 7x strava (5 jídel denně + pitný režim).
Zvlášť se hradí: denní ubytovací taxa 2,2 DM (za celý pobyt 15,5 DM - asi 330,-
Kč) - pouze starší 12 let
- pojištění účastníků - všichni.
Zbývá posledních několik míst !
Předběžné přihlášky přijímáme i telefonicky 0446/3066, 612 741, do konce ledna 1999 požadujeme zálohu 1.000,-Kč.
Hlavní vedoucí: Alena Němcová
Z NAŠICH ŠKOL ...
ZUŠ Petra Ebena v Žamberku
děkuje všem rodičům, přátelům a příznivcům školy, jakož i
návštěvníkům všech školních produkcí za podporu a pomoc v uplynulém roce a
přeje všem zdravý, spokojený a klidný rok 1999 plný radosti z dětí, vnuků, dobré
muziky a kumštu vůbec.
Zvláštní dík patří i všem, kteří pomohli svými sponzorskými dary vylepšit chod
školy (pí Meixnerová a její fa Textil NOVA, Zahradnictví pí Růžičková,
Květinářství pí Maryšková aj.)
Prožijte krásné a požehnané vánoční svátky!
PhDr.Hana Chvátilová
ředitelka ZUŠ Petra Ebena
Ještě jednou barvy a tóny...
Druhý zajímavý zápis se objevil v návštěvní knize na výstavě krajkářek v
komorním sále ZUŠ:
"Děkuji za milé pohlazení na duši - zůstávám věrný tomuto kraji,
který je již třicet let mou velikou láskou, a jen přemýšlím, jakou formou
přispět a potěšit i Vás v Žamberku a okolí."
Tomáš Cechal,
nehodný služebník lesního rohu,
člen Symf.orchestr.Čs.rozhlasu Praha
V návštěvních knihách na všech místech
konání výstav v rámci "Podzimních barev a tónů" je mnoho dalších
krásných a pochvalných zápisů. Téměř všechny však pocházejí od
mimožamberských návštěvníků. Jsme my, Žamberané, kritičtější nebo
pohodlnější?
PhDr.Hana Chvátilová
VYŠŠÍ ODBORNÁ a
STŘEDNÍ ZEMĚDĚLSKÁ ŠKOLA v Kostelci nad Orlicí
nabízí i ve školním roce 1999/2000 čtyřleté studijní
obory.
Rozšířené informace o jednotlivých oborech jsme uvedli v ŽL č.17/98.
Zveme Vás na
"DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ"
8.ledna 1999 od 12.00 do 16.00 hod.
Přijďte se osobně podrobně přesvědčit, budete vítáni!
SOUE Letohrad
Vás zve na
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ,
který se uskuteční 9.1.1999 od 9.00 do 16.00 hod.
v areálu učiliště v Letohradě.
Byli tady!
Ptáte se kdo? Studenti z Minkema college v holandském Woerdenu. Možná si ještě
vzpomínáte na článek otištěný ve dvou vydáních Žamberských listů kdysi v
létě tohoto roku ( zdá se vám také letošní léto už tak vzdálené? ). Před
letošními letními prázdninami jsme navštívili toto holandské město a školu my,
tedy studenti tehdy 3. ročníku, nyní už ročníku 4., žamberského gymnázia a naši
holandští přátelé nám tuto návštěvu oplatili.
Vše začalo v úterý večer 2. listopadu ve 20 hodin středoevropského času. Před
budovu našeho gymnázia dorazila eskadra 2 holandských autobusů s 117 Holanďany na
palubě. Delegaci jsme bohužel neuvítali tradičně chlebem a solí, ale kola-lokovou
limonádou v plastových kelímcích a informačními příručkami o Orlicku. To vše se
odehrávalo ovšem až po uvítacím ceremoniálu ve
školní tělocvičně, kde zástupci obou škol pronesli úvodní "zdravice" o
tom, jak jsou rádi, že se zase vidíme. Poté jsme si rozebrali unavené Holanďany do
našich českých rodin (každý dva do jedné rodiny), kde s námi strávili dvě noci. Však také naši hosté museli poznat krom jiného
také to, jak se u nás doma žije a jaké civilizační nástrahy poskytují české
domácnosti.
Druhý den ráno byl sraz pro všechny v 8 hodin před gymnáziem. Tam se naše cesty až
do odpoledne rozdělily. My jsme se samozřejmě odebrali do školních lavic. Ovšem
naše holandské přátele čekal nabitý program. Nejprve vyrazili na exkurzi do výrobny
vánočních ozdob v Rokytnici, poté zamířili ku Dobrušce, kde si prohlédli sklárnu,
a celý výlet zakončili na Šerlichu, kde právě
napadl čerstvý sníh a počasí se tak zlepšilo, že bylo vidět občas i na 10 kroků
před sebe. Avšak ani to našim holandským přátelům neubralo na síle zážitku -
vždyť nejvyšší holandský kopec je vysoký okolo 50 m a sníh tam mají jednou za
uherský rok. Zpět do Žamberka se vrátili v 17
hodin. Zde jsme si je opět rozebrali a odvezli domů. Večer jsme strávili porůznu, ale
většina se nás nakonec sešla v jedné nejmenované restauraci. Zde panovala velmi
družná nálada až do pozdních večerních hodin, kdy nás únava donutila k návratu do svých domovů.
Poslední den pobytu jsme opět měli sraz v 8 hodin před naší školou. Zde se ještě
holandští studenti stihli rozloučit s našimi rodiči a potom začal opět pestrý
program. Dopoledne čekala naše holandské přátele prohlídka gymnázia a zúčastnili
se také vyučování přímo v jednotlivých třídách. Musel to být pro ně jistě
silný zážitek, protože náš styl výuky se od toho holandského značně liší.
Poté je čekala prohlídka Žamberka a drobné nákupy ve zdejších obchodech. Odpoledne byl program završen přátelským utkáním Česká republika x
Holandsko v basketbalu a volejbalu, a to nejen mezi studenty, ale také mezi profesory. S
potěšením můžeme konstatovat, že jsme Holanďany porazili ve všech zápasech.
Zlatým hřebem programu bylo utkání profesorů ve
volejbale, ovšem to dopadlo nerozhodně, neboť holandští profesoři se ukázali jako
nepřipravení na tento druh hry a nakonec se oba týmy promíchaly tak, aby si vůbec
mohly trochu zahrát.
Na 19 hodinu večerní byl naplánován odjezd, a tak se ještě před touto hodinou
uskutečnilo slavnostní rozloučení v tělocvičně, kde zástupci obou stran pronesli
dojemný projev tentokrát o tom, jak je smutné, že se zase loučíme a že doufají,
že se zase snad někdy uvidíme, atd. Nakonec jsme se všichni společně odebrali k autobusům, navzájem se rozloučili, zamáčkli nějakou tu
slzu dojetí, holandští studenti a profesoři nastoupili do dvou autobusů, ještě nám
stihli zamávat a bylo po všem. Nejspíš už se nikdy neuvidíme, přesto nám zůstane
hezká vzpomínka na společně prožité chvíle.
za GŽ Jan Václavík
SPORT ...
Náš rozhovor ...
Jiří Kalousek skončil na mistrovství světa v
Coloradu tělesně postižených cyklistů V ČASOVCE PÁTÝ !
Vrozená vada - chybějící levá paže - zařadila
osmadvacetiletého cyklistu Jiřího Kalouska do kategorie LC 1. Pevná vůle a
neutuchající chuť do života navíc přivedly tohoto skromného sportovce na start dvou
Mistrovství světa tělesně postižených cyklistů - v r.1994 do belgického Gentu a letos do amerického Colorada Springs.
Přestože se zatím nestal mistrem světa, svůj závod vyhrává. Vítězí nad krutým
osudem i nad lidskou pohodlností....
Tolik z úvodního článku čtrnáctideníku T.R.S. pro oblast Chocně, Vysokého Mýta a
Litomyšle.
My jsme si dnes pozvali k mikrofonu pana ing.Jiřího Kalouska, rodáka z Dlouhoňovic,
abychom mu položili několik otázek pro naše čtenáře.
VP: "Byl jste mezi 411 účastníky z 29 zemí na Mistrovství světa v Colorada
Springs a dosáhl jste ve své kategorii velkého úspěchu. O této akci si mnozí naši
spoluobčané přečetli v novinách, ale málokdo ze Žamberanů, pokud nejezdí
cyklistické závody, o Vás něco ví. Buďte tak laskav a trošku se našim čtenářům
představte."
JK: "Pocházím z vedlejších Dlouhoňovic a po absolvování základní školy
jsem vystudoval žamberské gymnázium a odešel studovat vysokou školu zemědělskou do
Prahy. Tu jsem ukončil v.r.1993, kdy jsem získal titul inženýra zemědělství.
Ještě při studiích jsem se seznámil s lidmi, podobně postiženými jako já, kteří mne mezi sebe vzali a nabídli mi možnost
účasti na některýchh závodech i mimo republiku. V té době jsem s vděčností
přijal, neboť jsem využil příležitosti podívat se "do světa". Nu a potom
přišly první úspěchy, které mne motivovaly ke zvýšené aktivitě."
VP: "Jakých významných závodů se účastníte?"
JK: "Existuje Evropský pohár, kromě toho, jako u zdravých lidí existují
olympiády, tak pro zdravotně postižené existují paraolympiády, Mistrovsví světa a
Mistrovsví Evropy. Cyklus olympiád je čtyřletý, v sudých letech se koná
Mistrovství světa, to je rovněž čtyřletý cyklus, a v lichých letech je Mistrovsví
Evropy."
VP: "Kolik lidí z České republiky se těchto akcí, speciálně
cyklistických závodů, účastní pravidelně?"
JK: "V jedné kategorii se účastní průměrně kolem dvaceti lidí."
VP: "Jaké jsou kategorie?"
JK: "Kategorie jsou určeny podle postižení. První
kategorie je LC 1 (když chybí ruka), druhá je LC 2 (chybí noha pod kolenem), další
je LC 3 ( tj. nemá celou nohu a šlape pouze jednou nohou), LC 4 tj. kategorie, která je
zastoupena ne na všech závodech, a to jsou třeba obě podkolenní amputace, nebo chybí
ruka a jedna noha apod."
VP: "S kým na soutěže, nebo závody jezdíte?"
JK: "Jezdím se dvěma partama. S jednou partou jezdím na závody, kterých je
asi šest do roka. To je málo, protože jedině na závodech si člověk udržuje
motivaci. Potom je druhá parta, a to jsou kluci jako je Milan Holešovský - ředitel
Moravského poháru, (závody amatérských cyklistů pro východní Čechy a celou
Moravu), dále Mirek Kulhavý aj., takže s nimi
jezdím Moravský pohár neregistrovaných cyklistů. To je seriál asi dvaceti
závodů."
VP: "Stal se Vám nějaký zajímavý příběh, přece jen je neobvyklé
soutěžit s podobným postižením a jistě se setkáváte s obdivem i údivem, ale i s
lidskou hloupostí a neznalostí?"
JK: "Řeknu Vám jeden zajímavý příběh. Jsem přítelem Nadace Cesta naproti,
to je Nadace, která se stará o postižené jak zdravotně, tak mentálně, a tato
nadace, kromě jiných činností, které během roku vyvíjí, pořádá ještě
každoroční týdenní turistickou jízdu po celé republice, kde asi deset cyklistů, za
nimiž většinou jede autobus a auto, jede od jednoho ústavu k dalšímu, najedou denně
cca 50 - 100 km na kole, přijedou do nějakého etapového města, kde se nachází
rehabilitační ústav nebo domov důchodců, nebo
podobné zařízení, a tam se uspořádá beseda. Zajímavé je setkání s lidmi v
rehabilitačních ústavech, kteří na vlastní oči poznávají, že se lze normálně
zapojit do života s jakýmkoliv postižením, jen nesmí chybět dobrá vůle a chuť. Nyní k Vaší otázce. Pamatuji se, že jsme byli jednou v Telči a
tam kopali kopáči nějaký výkop na náměstí, z něho jim koukala pouze hlava. Na
této akci jel rovněž můj kamarád, který je tzv.jednonožka, chybí mu levá noha,
takže nepotřebuje na levé straně kola ani kliku
ani pedál, no a ti kopáči se tak koukají a říkají - "...jé hele, člověče,
támhleten nemá vůbec pedál." To, že nemá nohu, je vůbec nazarazilo."
VP: "Co Vám tento sport přináší a jaký byl důvod, že jste se pro něj
rozhodl?"
JK: "Nejdříve jsem do toho šel proto, že jsem se chtěl podívat ven. To bylo
v roce 1991. Druhý důvod je ten, že jsem potkal skvělé lidi, výborné kamarády,
zkrátka dobrou partu. Velmi dobře si rozumíme."
VP: "Jezdí s vámi i ženy?"
JK: "Na našich závodech se ženy - cyklistky, neobjevují. Ve světě
sporadicky. Jedna žena s námi chvíli jezdila, ale brzy to vzdala."
VP: "Kde se vlastně tyto závody konají, jak dlouho trvají a jak řešíte
absenci na pracovišti"?
JK: "Závody se konají např. ve Švýcarsku, Německu a pořádají se
většinou o víkendech. V sobotu se jede jeden závod a v neděli druhý. Abych se tam
včas dostal, tak to řeším tím způsobem, že pokud to jde, tak si na pátek beru
dovolenou. Ráno se sejdeme většinou v Praze, sedneme do auta (z české reprezentace je
nás šest, jezdíme pravidelně tak tři, čtyři) a
jedeme. V pohodě dorazíme na místo, přespíme, druhý den se zúčastníme soutěže,
v neděli rovněž a ještě večer jedeme domů. Ráno pochopitelně do práce. Abych se
přiznal, nikdy mne nenapadlo, abych svého zaměstnavatele požádal o udělení volna, nebo uplatňoval nějakou výjimku týkající se
uvolňování na soutěže či závody."
VP: "Kdo vás trénuje a jak často?"
JK: "Je to pan Svoboda z Prahy, ale spíše působí jako náš manažer, protože
každý trénuje podle svých možností a schopností. Vždycky je to kompromis mezi
tím, co bude, a co člověk může."
VP: "Ještě se vrátím k Mistrovství světa v Coloradu. Měl jste výrazný
úspěch. Měl jste nějaké problémy?"
JK: "Žili jsme v prostředí, kde trénují američtí olympionici. Nádherné
prostředí, bazény, posilovny, obrovská jídelna apod. Po skončení Mistrovství jsme
si půjčili auto z půjčovny a ještě týden jsme projížděli nádhernou krajinou a
měli jsme soustu příjemných zážitků. Colorado Sprigs leží v nadmořské výšce
asi 2 600 m nad mořem. Problémy jsme měli s výškovým
rozdílem. Druhá věc je ta, že je tam šíleně řidčí vzduch. Museli jsme stále
pít. Denně jsem například vypil až šest litrů vody."
VP: "Jak se tam jezdí?"
JK: "Američané neudělají krok pěšky. Jezdí ale velice ukázněně a
ohleduplně, hlavně však naprosto pohodově."
VP: "Jak je to s financováním a co sponzoři?"
JK: " Paraolympijský výbor společně se Svazem tělesně postižených
sportovců hradí účast na MF, MS a OH. Jiná situace je u tzv. nereprezentačních
startů. Tam se každý stará o sebe sám. Je členem nějakého oddílu, v mém
případě je to Orling ZTS Tyníště n.O., a s jeho pomocí shání peníze. Ty jsou
potřeba především na materiál - slušné kolo stojí 50 000 Kč. Dále na dopravu a
ubytování.
Zde bych chtěl poděkovat sponzorům. Na prvním místě fě Orling z Ústí nad
Orlicí, která se zabývá výrobou přírodních potravimnových doplňků
zmírňujících kloubní onemocnění apod. Nesmím zapomenout na FAB Rychnov n.K.,
Rubenu Náchod, ČZ řetězy Strakonice, Fort Ústí n.Orlicí. Bez pomoci uvedených
sponzorů bych nedosáhl takových výsledků a
neprobojoval se na tak důležité závody.
Největší dík však patří mým rodičům, kterým mé celoroční cestování
připadá nekonečné. Přesto mne vždy podporovali a podporují, což dnes obdivuji.
Se zvědavostí a respektem jsem si prohlížela album fotografií z míst, kam se
málokdo z nás podívá. Nezbývá než poděkovat a popřát hodně elánu, vytrvalosti,
trpělivosti a osobní statečnosti v dalším životě všem, kteří překonali sami
sebe. Jedním z nich je pan ing.Jiří Kalousek, se kterým jsem si dnes povídala a kterému za otevřený rozhovor ještě jednou velmi děkuji.
Připravila: Vlasta Pavlousková
Basketbal
BK Gymnázium Žamberk - TJ Svitavy 79:42 a 69:62
Body: Bříza 21 a 18, Koblížek 20 a 21, Mlynář 8 a 8, Šeda 4 a 14
Poslední letošní dvojzápas na domácí palubovce.
V prvním zápase nás soupeř truchu podcenil a náš velký náskok z úvodu zápasu
již nestáhl. Druhý zápas byl vyrovnanější, ale menší náskok jsme ve druhém
poločase uhájili.
-VŠm-
Tenis
I.ročník Vánočního turnaje v nafukovací hale 26. a
27.12. v 8.00 hod. Informace Ri.Neugebauer tel: 0446/3738 nebo 0603/763998.
Výsledky stále nedohraného turnaje neregistrovaných, který byl v září
několikrát přerušován pro špatné počasí.
kateg.do 40 let (20 hráčů):
semifinále:
P.Stejskal - J.Blažek 6:2,6:4
J.Chládek - J.Krčmář 6:1,6:1
f i n á l e: P.Stejskal - J.Chládek bude dohráno v hale
kat.nad 40 let (15 hráčů):
semifinále:
J.Černoch - M.Rabiška 6:4,7:5
ing.St.Tajbr - I.Adámek 6:0,6:3
f i n á l e:
Ing.Stan.Tajbr - J.Černoch 6:0,6:2
čtyřhra bez rozdílu věku (16 dvojic):
semifinále.:
Černoch, M.Fiala - M.Kacálek,Chládek 6:3,6:2
P.Stejskal,Černý - K.Kacálek,Ma.Fiala scr.
finále:
J.Černoch, Mi.Fiala - P.Stejskal,D.Černý 6:4,6:4
-mcva-
Plavání veřejnosti - plavecký bazén v Ústí nad Orlicí
PROSINEC 1998
Středa 16.12. zavřeno
Čtvrtek 17.12. 13.00 - 17.00 hod.
Pátek 18.12. 13.00 - 21.00 hod.
Sobota 19.12. zavřeno - sanitární den
Neděle 20.12. 13.00 - 17.00 hod.
Pondělí 21.12. 14.30 - 18.00 hod.
Úterý 22.12. 12.00 - 20.00 hod
Středa 23.12. 10.00 - 18.00 hod.
Čtvrtek 24.12. Svátek - zavřeno
Pátek 25.12. Svátek - zavřeno
Sobota 26.12. 10.00 - 16.00 hod.
Neděle 27.12. 13.00 - 17.00 hod.
Pondělí 28.12. 10.00 - 17.00 hod.
Úterý 29.12. 10.00 - 19.00 hod.
Středa 30.12. 10.00 - 19.00 hod.
Čtvrtek 31.12. 10.00 - 14.00 hod.
Pátek 1.1.1999 - zavřeno
Sobota 2.1. 10.00 - 14.00 hod.
Neděle 3.1. 13.00 - 17.00 hod.
Pondělí 4.1. 14.30 - 17.00 hod.
Úterý 5.1. 12.00 - 17.00 hod.
Středa 6.1. 12.30 - 14.30 18.00 - 20.00 hod.
Čtvrtek 7.1. 13.00 - 17.00 hod.
Pátek 8.1. 14.00 - 21.00 hod.
Sobota 9.1. 10.00 - 14.00 hod.
Neděle 10.1. 13.00 - 17.00 hod.
Pondělí 11.1. 14.00 - 17.00 hod.
Úterý 12.1. 12.00 - 17.00 hod.
Středa 13.1. 12.30 - 14.30 hod.
Čtvrtek 14.1. 13.00 - 18.00 hod.
Pátek 15.1. 13.00 - 21.00 hod.
Sobota 16.1. 10.00 - 13.00 hod.
Neděle 17.1. 13.00 - 17.00 hod.
MASÁŽE : objednávat se výlučně na č.tel.
0465/523432 (ráno od 7.00 - 8.00 hod.) nebo na mobilu č.0603 3771719 (po celý den) -
pí Páclová, která s Vámi termín masáže dohodne.
UPOZORŇUJEME na právo o ZMĚNĚ provozních hodin pro plavání veřejnosti. O
případných změnách se včas informujte na vývěsní tabuli v plaveckém bazénu,
nebo na č.tel.0465/524254.
VYUŽIJTE NEPŘÍZEŇ POČASÍ - PŘIJĎTE SI ZAPLAVAT !
Zveme Vás na rozloučení s běžeckou
sezonou.
SILVESTROVSKÝ BĚH PODÉL ORLICE
Kde: U Sportovního klubu B.Skalického v Žamberku
Kdy: 31.12.1998 v 10.00 hod.
Trať : - rovná
- asfaltový povrch
- délka 4 km
Kdo máte rádi pohyb, určitě přijďte!
Oddíl stolního tenisu TJ SOKOL Žamberk
si Vás dovoluje pozvat na
VI.ročník MEMORIÁLU JIŘÍHO KUBÍČKA,
který se uskuteční ve dnech 26.12. - 27.12.1998 v Sokolovně v Žamberku.
| Program turnaje:
Sobota 26.12.1998
9.00 hod. - žákovský turnaj - žáci a žákyně do 15 let
9.00 hod. - ženy - turnaj bez věkového omezení
9.00 hod. - senioři turnaj - narození do roku 1948
14.00 hod.- turnaj neregistrovaných - bez věkového omezení
Neděle 27.12.1998
9.00 hod. turnaj OPEN (reg. i nereg.hráči) - bez věkového omezení
13.00 hod.turnaj čtyřhry - jen v případě zájmu
Registrace 1 hod. před zahájením turnaje.
Žáci: 25,-Kč, ženy : 40,-Kč, senioři: 50,-Kč, turnaj nereg.:
50,-Kč, turnaj OPEN: 50,-Kč, čtyřhry: 50,- Kč (dvojice).
Občerstvení zajištěno, připraveny jsou zajímavé ceny pro
vítěze.
OBUV SE SVĚTLOU PODRÁŽKOU - PODMÍNKOU!
Bližší informace na č.tel.0446/612791 - večer.
Těšíme se na Vaši účast.
Vlastislav HURYCH
předseda oddílu |
Organizace svazu zdravotně postižených v Žamberku zve
všechny své členy, jejich rodinné příslušníky a ostatní spoluobčany na
plavání do krytého plaveckého bazénu v Ústí nad Orlicí v termínech 9.1., 23.1.,
6.2.1999.
Odjezd je z Masarykova nám. v 7.30 hod. se zastávkou u
Divišova divadla, jídelny Petra a Dany Dvořákových a nádraží ČD. Návrat v
10.30 hod.
Do nadcházejících vánočních svátků Vám
všem přejeme hodně radosti, osobní spokojenosti a pohody.
Za výbor SI
František Hladík, předseda
Z HISTORIE ...
Podivné osudy rodiny Janoušů, žamberských rodáků.
Část II.
Opustíme teď krásné Podorlicko a s ním i Žamberk, odpoutáme se i od starobylé
Litomyšle a zavítáme do kraje plného romantiky, řek a vody, kde souběžně se
Sázavou protékala dlouhé kilometry i řeka Želivka, její menší sestra, než byla
zatarasena přehradní zdí a rozlila se nemilosrdně do celého údolí, aby zaplavila
vesničky, i městečko, o němž bude řeč, Dolní Kralovice. Tam stával v severní frontě náměstí zbarokizovaný, původně
renesanční zámek, patřící knížecímu rodu Auersperků, a na samém břehu Želivky
poháněla její voda Zimmermannův mlýn, u něhož se zastavíme, neboť je těsně
spjat s vyprávěním o osudech rodu Janoušů.
Zimmermannové, ač nesli jméno, za nímž bychom hledali,
jak se dříve říkávalo, Němce jako poleno, byli od nepaměti rodem ryze českým,
oplývajícím v období, o němž bude řeč, většinou potomstvem rodu ženského a
počtu hojného. Jistě jste již pochopili, že se jedná o konec minulého století, přesněji pak o 24.leden roku 1893.
Tehdy se v rodině dolnokralovického zvěrolékaře Kolbaby narodila dcera Marie. A o
sedm let později ještě syn Ludvík. Rodinné štěstí manželů Kolbabových však
bylo velmi krátké. Nejprve v roce 1905 umírá
zvěrolékař, když podcenil obyčejné nachlazení. Vdově pomáhá s výchovou dětí
nejen babička zvěrolékaře, ale i sestra vdovy, mlynářka Zimmermannová. Vždyť při
pěti vlastních dcerách a hojné mlýnské čeledi se to v kuchyni ani nepozná.
Veškerá pomoc však truchlící vdově nedokáže nahradit muže. A tak po dvou letech
opouští milované děti a svět i paní zvěrolékařová. Dva sirotci zůstávají již
natrvalo v péči tety mlynářky.
Čas dětských radovánek utekl jako voda v Želivce a sirotek Marie Kolbabová, vzorná
žačka a již absolventka všech tříd tehdejší kralovické školy, odchází za
dalším vzděláním. Jejím snem byla vždy paní učitelka. Bude jí tedy splněn,
protože muž jedné ze sestřenic je učitelem a zařizuje jí studium na učitelském
ústavě v Litomyšli. Když ani Mariin poručník,
mlynář Zimmermann, proti rozhodnutí schovanky nic nenamítá, ba naopak je hrdý na to,
že jedna z mlýnských děvčat bude studovat, připravuje se kadidátka učitelství na
odchod za vysněným cílem. Tehdy ještě netuší, že zde pozná i svého budoucího
celoživotního partnera.
************
Po krátkém odbočení se opět vracíme do starobylé
Litomyšle.
Pozorný čtenář již asi tuší, k jakému setkání zde dojde.
Třeba to bylo právě takto:
Píše se rok 1909, je krásné jarní odpoledne a mladý Emil Janouš, loňský maturant
na zdejším gymnáziu a dnes již zaměstnanec spořitelny, vychází po práci na
litomyšlské korzo, neboť dobře ví, že zde budou na odpolední procházce i žákyně
učitelského ústavu. Možná, že některé z nich by mohl věnovat právě to odpoledne
víc než letmý pohled. Tušení bylo správné. Tu pohlednou štíhlou dívku ještě
nezná. Uctivě se uklání, slušně pozdraví a žádá o svolení, zda by slečně
nevadilo, kdyby mu věnovala trochu přízně a dovolila, aby se s ní chvilku procházel
po korze. Ani slečně nebyl proti mysli jeho smělý, ale vybraně nevtíravý návrh.
Ještě si rychle zopakovala všechna napomenutí mlýnských sestřenic a jejich mužů,
a po zjištění, že se nedopouští ničeho, co by jí mohlo to přísné mlýnské
konsilium míti za zlé, konečně svolí. Netuší však, že řekla své ano vlastně
pro celý život. Neboť oním odpolednem začíná jejich, téměř jedenáctiletá
známost.
Nechme však mladou lásku a vraťme se do domu kupce, obchodníka, váženého občana
města Litomyšle a oduševnělého pracovníka generace, uvedené na pamětní desce v
síni Smetanova domu, jak vzletně se o Josefu Janoušovi vyjádřil Dr.Lašek v knize
Oživené litomyšlské paměti. Do měšťanského domu, který zanedlouho již domem
rodiny Janoušů nebude. Co vedlo váženého měšťanostu litomyšlského k odprodeji
všeho majetku, opuštění Litomyšle a uchýlení se do Roudnice nad Labem se dnes již
nedopátráme. Psal se tehdy rok 1909.
Syn Emil setrvává ve službách litomyšlské spořitelny ještě do září roku 1911
jako kontrolní a likvidační orgán. Od 1.10.1911 nastupuje, řečeno dnešní
terminologií, základní vojenskou službu v rakouské armádě. Je zařazen k pěšímu
pluku č.80. Po ukončení jednoleté vojenské služby se nevrací do Litomyšle, kde
nemá již nikoho. I jeho milovaná Marie dokončila školu a odešla do rodných Dolních
Kralovic, aby se věnovala vytouženému povolání. Jde za svou rodinou do Roudnice a
nachází zde i zaměstnání, v němž může uplatnit získanou odbornost ve
spořitelně - zkoušku ze státní účtovědy. Ani tady mu však není souzeno setrvat
delší čas. Již 1.srpna 1914 ho povolává stařičký mocnář mobilizačním rozkazem
k vojenské povinnosti. Připravovaná svatba s Marií je opět odložena. C.k.80 pěší
pluk urychleně potřebuje "kanónenfutr". Dlouho jím však nezůstává. Dne
26.téhož měsíce je již v ruském zajetí, které se protáhlo až do konce června
1916. Od července, kdy se přihlásil do čs.legií, byl zařazen k 1.pluku Mistra Jana
Husa. V březnu 1917 byl převeden do 3.pluku Jana Žižky z Trocnova, s nímž se vrátil
13.srpna 1920 přes Ameriku do vlasti. Demobilizován byl v Kroměříži v únoru 1921.
Konečně může být dlouholetá známost Emila a Marie korunována sňatkem. Čerstvě
demobilizovaný občan Janouš nastupuje jako účetní Zem.fin. ředitelství v Praze.
Takto vybaven do života konečně požádá o ruku Marie jejího poručníka, v té době
již bývalého mlynáře Zimmermanna. Starý pán totiž prodal mlýn těsně před
vypuknutím světové války a zakoupil v Kralovicích na náměstí dva měšťanské
domy, z nichž jeden "padl" v největší válečné nouzi na živobytí. Svatba
se konala 29.října 1921 v Praze.
Již 18.listopadu je Emil opět povolán ... Tentokráte se však jedná o povolání
daleko příjemnější, neboť sám pan President Osvoboditel ocenil jeho věrnost a
statečnost v legionářských bojích nejen Československým válečným křížem, ale
nyní i povoláním k službě v Kanceláři prezidenta republiky. Nastupuje jako
účetní praktikant dne 29.listopadu 1921 a končí zde jako vrchní hospodářský
ředitel dne 23.dubna 1951, kdy se stává vězněm komunistické zvůle s dvojitým
rozsudkem smrti.
Zapomeňme na věci příští a podívejme se na běh života začínající mladé
rodiny. Kde hledat zapomenuté curiculum vitae? Pomůže Archiv kanceláře prezidenta
republiky? Pomohl. Díky laskavosti vedoucí, paní Mgr Javorské, jsem měl objednanou
slohu v Archivu na stole a mohl se pustit do jejího studia.
pokračování příště
Milan Šebek, Vandsdorf
RŮZNÉ ...
Svaz zahrádkářů Žamberk upozorňuje, že je ještě k
prodeji volný mošt.
Zájemci o tento nápoj si ho mohou koupit v moštárně vždy v sobotu od 9.00 do
11.00 hod., nebo se informovat na č.tel.0446/2710.
Zahrádkáři přejí všem svým členům a ostatním spoluobčanům hezky
prožité vánoční svátky, hodně zdraví a vzájemného porozumění do nového roku
1999.
Poděkování voličům.
Koordinační výbor KSČM v Žamberku děkuje touto cestou všem voličům, kteří se
ve volbách do Senátu parlamentu ČR a při komunálních volbách voleb zúčastnili.
Zvláště děkuje voličům, kteří podpořili kandidáty KSČM a odevzdali jim svůj
hlas.
Jsme přesvědčeni, že cíle občanské a sociálně spravedlivé společnosti, které
má KSČM ve svém programu a chce je prosazovat, budou získávat v následných volbách
stále více našich spoluobčanů.
Koordinační výbor KSČM
Žamberk
Církev československá husitská Vám přeje
pokojné a ve zdraví prožité vánoční svátky.
O Štědrém dni, 24.prosince 1998, Vás zveme na večerní bohoslužby, které se
uskuteční ve 22.00 hod. O Hodu Božím, dne 25.prosince t.r., Vás zveme na bohoslužby
v 9.15 hod. s Večeří Páně. Po oba dva dny zpívá náš ženský pěvecký sbor.
Přijďte prožít radostné chvíle vánočních svátků s námi.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Váš farář Jan Ev.Böhm a Rada
starších |
