Transformace obchodních společností - zrušení společnosti bez likvidace 1. část

Transformace obchodních společností - zrušení společnosti bez likvidace

Právní úprava zániku společnosti bez likvidace je zakotvena do ObchZ § 69 a 69a. Z těchto ustanovení plyne možnost při dobrovolném zrušení společnosti provést přeměnu v jinou formu společnosti nebo družstvo, nebo se sloučit či splynout s jinou společností, popřípadě se rozdělit.

Při přeměně společnosti zaniká dosavadní společnost bez likvidace, jsou-li ke dni podání návrhu na výmaz společnosti z obchodního rejstříku splněny náležitosti pro vznik nové společnosti nebo družstva. Návrh na zápis nové společnosti nebo družstva musí být podán současně s návrhem na výmaz zrušené společnosti. Výmaz zrušené společnosti a zápis nové společnosti nebo družstva provede rejstříkový soud k témuž dni. Nejsou-li splněny podmínky pro uvedené zápisy, vstupuje zrušená společnost do likvidace. Při přeměně společnosti přechází jmění zrušené společnosti na novou společnost nebo družstvo.

Splynutí předpokládá zánik alespoň dvou společností A a B a vznik nové společnosti C. Jmění zaniklých společností přechází na nově vzniklou společnost. Splynout mohou pouze společnosti, které mají stejnou právní formu. V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikajících společností A a B a zápis společnosti vzniklé splynutím k témuž dni.

Sloučení představuje postup, kdy jedna ze společností, např. A zaniká bez likvidace a je sloučena se společností druhou, tj. B. Jmění zaniklé společnosti A přechází na společnost B, která pokračuje dále ve svém podnikatelském životě. Sloučit se mohou pouze společnosti, které mají stejnou právní formu.

Při rozdělení společnosti přechází jmění zaniklé společnosti A na nově vzniklé společnosti, minimálně dvě B a C. Každá ze společností vzniklých rozdělením ručí za závazky, jež přešly rozdělením ze zaniklé společnosti na ostatní společnosti, a to až do výše čistého obchodního jmění, jež na společnost přešlo ze zaniklé společnosti. Není-li v rozhodnutí o rozdělení určeno, na kterou společnost závazek přechází, je k jeho splnění zavázána společně a nerozdílně každá společnost. Mezi sebou se společnosti vypořádají v poměru, v jakém na ně přešlo čisté obchodní jmění zaniklé společnosti. Společnosti vzniklé rozdělením musí mít formu zrušené společnosti. V obchodním rejstříku se provede výmaz zanikající společnosti a zápis společnosti vzniklé splynutím nebo rozdělením k témuž dni.

O sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně společnosti musí rozhodnout valné hromady nebo se dohodnout všichni společníci, pokud jde o společnosti, jež nemají valnou hromadu, a to všech zúčastněných společností. O rozhodnutí valné hromady musí být pořízen notářský zápis. Dohoda společníků musí být vyhotovena ve formě notářského zápisu.

Před rozhodnutím valné hromady musí být zpracován statutárními orgány zúčastněných společností projekt sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny. Tento projekt je statutární orgán povinen zveřejnit tak, aby se s ním mohli společníci seznámit alespoň jeden měsíc před konáním valné hromady nebo před uzavřením dohody společníků (viz heslo Projekt).

Každý společník má právo seznámit se alespoň jeden měsíc před valnou hromadou nebo uzavřením dohody s

a) projektem sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny,

b) ročními účetními závěrkami a výročními zprávami všech slučovaných nebo splývajících společností anebo společnosti rozdělované či přeměňované za tři poslední účetní období, pokud po takovou dobu společnost existuje,

c) mimořádnou účetní závěrkou podle stavu nejdéle tři měsíce přede dnem konání valné hromady, budou-li údaje v poslední roční účetní závěrce k tomuto dni starší než šest měsíců,

d) posudky a zprávami znalců.

Každý společník má právo na vydání kopie dokumentů, pokud o ně požádá. Účetní závěrky musí být ověřeny auditorem.

Zamýšlí -li společníci obchodní společnosti provést nějakou formu transformace (přeměnu, sloučení, splynutí či rozdělení) je vhodné si uvědomit, že společnost bude povinna v krátké době sestavovat několik účetních závěrek, vyvolaných jen záměrem transformace. V první řadě musí být k dispozici účetní závěrka, z níž budou čerpány informace pro sestavení projektu a ocenění majetku a závazků. Jako tato závěrka může sloužit:

a) řádná roční účetní závěrka sestavená k 31.12. běžného roku. Tato závěrka obsahuje všechny náležitosti a inventarizaci, její využití je výhodné pro “zlevnění” celého procesu transformace.

b) mimořádná účetní závěrka, pokud termín konání rozhodující valné hromady bude od data roční závěrky vzdálen více než 6 měsíců. Mimořádná účetní závěrka nutná pro rozhodnutí o zániku společnosti bez likvidace:

- je upravena v § 69a obchodního zákoníku,

- není upravena zákonem o účetnictví ani daňovými předpisy,

- lze ji provést bez předchozího uzavírání účetních knih, trvá účetní i zdaňovací období,

lze doporučit audit této závěrky.

Další účetní závěrkou sestavovanou v procesu transformace je mimořádná účetní závěrka k datu zániku společnosti. Při uzavírání účetních knih a při sestavování účetní závěrky je nutné kromě standardních účetních případů, se zaměřit na oblast přechodných účtů aktiv a pasiv, opravných položek a rezerv.

U účtů časového rozlišení nákladů a výnosů je nutné prověřit jednotlivé případy a rozhodnout, zda se převedou na nástupnickou obchodní společnost, protože jde o tituly, které pokračují a budou realizovány. Jde zejména o náklady příštích období vyvolané náklady na výzkum a vývoj či nájmem investičního majetku. Lze v této souvislosti uvažovat i o tom, zda některé tituly převést na nástupnickou společnost v podobě závazků nebo pohledávek.

Pokud společnost dospěje k závěru, že určité zůstatky účtů 381 až 385 nemají přejít na právního nástupce, je nutno tyto položky zrušit na výsledkové účty, takže ovlivní závěrečný hospodářský výsledek. Dohadné účty aktivní i pasívní představují zpravidla nevyfakturované dodávky a přecházejí na nástupnickou společnost.

Kurzové rozdíly aktivní a pasívní vyjadřující přecenění pohledávek a závazků na aktuální kurs nejsou nutné, rozhodující je výše cizí měny. Pokud budou kursové rozdíly zaúčtovány přejdou na právního nástupce.

Opravné položky k aktivům vyjadřují obecný princip zásady opatrnosti, v zásadě se nerozpouštějí do výnosů a ovlivňují netto hodnotu příslušných aktiv v účetní závěrce. K jejich rozpuštění by došlo tehdy, pokud ocenění majetku dvěma znalci ve smyslu ustanovení § 69a obchodního zákoníku bylo větší než netto hodnota v účetnictví u příslušného aktiva. V tomto případě je nutno aplikovat zásadu vyjádřenou v § 26, odst. 3 zákona o účetnictví, že úprava ocenění majetku se zruší, pokud pominou důvody pro tuto úpravu ocenění.

Rezervy se zruší ve prospěch výnosů nebo převedou na nástupnickou organizaci podle toho, jak je rozhodnuto v projektu sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny. V rámci práce na projektu je nutno prověřit, které rezervy s ohledem na titul a výši jsou nebo nejsou použitelné v nástupnické společnosti.

Sestavení účetní závěrky při zániku obchodní společnosti provádí zásadně právní nástupce zaniklé společnosti, proto tato nástupnická společnost má jasně stanovené úkoly i ve vazbě na daň z příjmu zaniklé společnosti ( § 40 zákona o správě daní a poplatků).

Postup účetnictví v nově vzniklé společnosti (společností) v případě přeměny, splynutí či rozdělení je možno zahájit zahajovací rozvahou. V této zahajovací rozvaze je nutno vyřešit několik problémů:

1) v případě splynutí či sloučení vzájemné vypořádat všechny pohledávky a závazky mezi zanikající a nástupnickou společností (krátkodobých i dlouhodobých). Vypořádání se provádí zásadně na úrovni nominálních hodnot (případné opravné položky musí zrušit zanikající obchodní společnost v rámci mimořádné účetní závěrky sestavované ke dni zániku společnosti).

2) v případě splynutí či sloučení vypořádání majetkových cenných papírů nebo vkladů, které emitovala nebo upsala při stanovení základního jmění zanikající společnost. Vypořádání uvedených majetkových účastí se provede v nástupnické společnosti v souvislosti s převzetím majetku v novém ocenění podle znaleckých posudků, závazků a úpravou vlastního jmění nástupnické společnosti.

3) provedení změn základního jmění v nástupnické společnosti a vyúčtování nároků a povinností spojených s požadavkem na finanční vypořádání při výměnách akcií zaniklých společností za akcie nástupnické společnosti.

4) zachycení aktiv v aktuálních účetních hodnotách z účetnictví zaniklého subjektu a rozdílu vzniklého ze souhrnného přecenění majetku dle znaleckého posudku na účet 097 - Opravná položka k nabytému majetku (účtová třída 0, čl. X). Jinou možností je zachycení aktiv v ocenění dle znaleckého posudku, pokud byl vyhotoven k individuálním jednotlivým složkám aktiv, v tomto případě nemusí vůbec vzniknout opravná položka k nabytému majetku, nebo její hodnota je představována pouze určitým “goodwillem”, tj. složkou, která nelze přiřadit jednotlivému aktivu.

Obchodní zákoník v § 69a, odst. 3 definuje základní náležitosti projektu, tj. povinný nutný obsah, prozkoumání projektu znalci, odpovědnost znalců a statutárních orgánů, které projekt připravily.

Projekt musí obsahovat alespoň:

a) právní formu, obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo zúčastněných společností,

b) podíly společníků v nástupnické společnosti, výši vkladu společníků v nástupnické společnosti, pokud jsou vklady povinné, s tím, že součet hodnot vkladů společníků zrušované společnosti nemůže být vyšší, než je čisté obchodní jmění této společnosti, nebo poměr, v němž budou vyměněny akcie zanikající společnosti za akcie nástupnické společnosti, a případnou výši doplatků k těmto podílům nebo akciím,

c) ocenění majetku a závazků zúčastněných společností doložené posudky alespoň dvou znalců.

V projektu musí být uvedeny identifikační údaje všech společností zanikajících i společnosti nově vznikající.

Obchodní jméno zanikající společnosti : Karon, a.s.

Právní forma : akciová společnost

Sídlo: Rokycanova 12, Praha 3

IČO : 13 13 27 27

Základní jmění : 10 mil. Kč

rozděleno na 1 000 ks akcií veřejně neobchodovatelných

vydaných v listinné podobě na jméno

o jmenovité hodnotě 10 000 Kč

Datum vzniku : 23. října 1992

Obchodní jméno nástupnické společnosti : Laron, a.s.

Právní forma : akciová společnost

Sídlo: Bořivojova 151, Praha 3

IČO : 22 23 24 25

Základní jmění : 5 mil. Kč

rozděleno na 5 000 ks akcií veřejně neobchodovatelných

vydaných v listinné podobě na majitele

o jmenovité hodnotě 1 000 Kč

Datum vzniku : 2. listopadu 1994

Ocenění majetku všech zúčastněných společností je důležité pro stanovení výměnných poměrů akcií nebo podílů. Z praktického hlediska lze doporučit, aby při oceňování všech zúčastněných společností byly použity stejné metody pro oceňování, všechny znalecké posudky byly stanoveny stejnou metodou, aby pro všechny společnosti pracovali stejní znalci, používající srovnatelné postupy. Do projektu se uvádí pouze výsledná čísla ze znaleckých posudků.

Na základě auditory ověřené účetní závěrky k datu 31.12. 199x bylo podle ustanovení § 69a, odst. 3 obchodního zákoníku k tomuto dni provedeno ocenění majetku a závazků obou zúčastněných společností, které je doloženo posudky dvou znalců.

Znalec Ing. Petr První bytem Malá 4, Praha 3 zapsán Městským soudem v Praze pod č. 123/91 ocenil majetek a závazky společnosti Karon a.s. znaleckým posudkem č. ... , vypracovaným dne ....... a společnosti Laron, a.s. znaleckým posudkem č. ....vypracovaným dne .........takto:

Znalec Ing. Pavel Druhý bytem Velká 6, Praha 5 zapsán Městským soudem v Praze pod č. 222/94 ocenil majetek a závazky společnosti Karon a.s. znaleckým posudkem č...., vypracovaným dne ..... a společnosti Laron, a.s. znaleckým posudkem č. ....vypracovaným dne .........takto:

Poměr výměny akcií musí být vhodný a odůvodněný, v důsledku transformace (zejména splynutí nebo sloučení) nesmí dojít ke změně výše čistého obchodního jmění na jednu akcii. V důsledku transformace akciové společnosti nemůže být žádný akcionář zbaven účasti na nástupnické organizaci proti své vůli (§ 220a ObchZ).

Poměr výměny akcií je stanoven na základě ocenění majetku a závazků obou zúčastněných společností.

Akcie zanikající společnosti Karon budou vyměněny za akcie nástupnické společnosti Laron v poměru 1 : 2 a to tak, že jedna akcie v listinné podobě na jméno zanikající společnosti Karon o jmenovité hodnotě 10 000 Kč bude vyměněna za dvě akcie v listinné podobě na majitele v nástupnické společnosti Laron o jmenovité hodnotě 1 000,- Kč.

Zdůvodnění :

1. Hodnota čistého obchodního jmění společnosti Karon připadající na každou akcii, za kterou mohou být vydány akcie společnosti Laron, činí dle posudku znalců je 10 000,- Kč.

2. Hodnota čistého obchodního jmění připadající na 1 akcii společnosti Laron je 5 000,- Kč.

Nástupnická společnost Laron vydá za účelem výměny akcií zanikající společnosti Karon nové akcie. Bude vydáno 2 000 ks nových akcií o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, představujících zvýšení základního jmění o 2 000 000,- Kč.

Na základě dohody o sloučení mezi zanikající a nástupnickou společností bude umožněno akcionářům zanikající společnosti, který se nechtějí stát akcionáři nástupnické společnosti vyplacení podílu na čistém obchodním jmění proti vrácení listinných akcí zaniklé společnosti, pokud tito akcionáři uplatní svůj požadavek na uzavření dohody dle § 220a, odst. 1 a 8 obchodního zákoníku ve lhůtě jednoho měsíce ode dne konání valné hromady, která rozhodnutí o sloučení přijala.

Právní forma zůstane zachována : akciová společnost

Sídlo: Bořivojova 151, Praha 3

IČO : 22 23 24 25

Základní jmění : 7 mil. Kč

bude rozděleno na 7 000 ks akcií veřejně neobchodovatelných

vydaných v listinné podobě na majitele

o jmenovité hodnotě 1 000 Kč

Základní jmění společnosti Laron po sloučení bude tvořeno součtem výše existujícího základního jmění a navýšení o 2 mil. Kč.

Za každou ze slučovaných nebo splývajících společností nebo za rozdělovanou anebo přeměňovanou společnost prozkoumají alespoň dva na společnosti nezávislí znalci projekt sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny a vypracují písemnou zprávu pro společníky. Znalec je povinen získat před vypracováním zprávy stanovisko auditora k účetnictví společnosti ke dni ocenění.

Ve zprávě znalců musí být obsaženo prohlášení, zda je poměr výměny akcií zanikající společnosti za akcie právního nástupce nebo podílů společníků na nástupnické společnosti ve vztahu k jejich podílům na dosavadní společnosti vhodný a odůvodněný, a obsah stanoviska auditora. Zpráva musí uvést metody použité pro určení poměru výměny akcií nebo podílů a uvést, zda tyto metody jsou vhodné. Musí být také uvedeno, k jakému poměru výměny nebo podílů použití jednotlivých metod vede. Zpráva uvede obtíže, které se vyskytly při ocenění. Znalci mají právo na veškeré potřebné informace od všech zúčastněných společností.

Osoby, které zpracovaly projekt sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny, a znalci, kteří zpracovali písemnou zprávu pro společníky, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která v důsledku nesprávně určeného poměru výměny akcií nebo podílů po sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně vznikne zúčastněným společnostem nebo jejich společníkům, pokud tyto osoby v souvislosti se zpracováním projektu a zprávy pro společníky nejednaly s odbornou péčí.

Pokud se akcionář zrušované společnosti nechce stát akcionářem nové společnosti, je mu tato společnosti povinna na základě dohody uzavřené v souladu s § 220a odst. 1 obchodního zákoníku mezi akcionářem a zrušenou společností vyplatit proti vrácení listinných akcií podíl na čistém obchodním jmění zaniklé společnosti v hodnotě odpovídající počtu akcií uvedených v dohodě a čistému obchodnímu jmění připadajícímu na jednu akcii ke dni zániku společnosti. Výše částky se stanoví na základě mimořádné účetní závěrky ke dni zániku společnosti.

Účetní výše čistého obchodního jmění dle mimořádné účetní závěrky ke dni zániku činí 4 000,- Kč na jednu akcii o nominální hodnotě 10 000,- Kč. Tato akcie byla vyměněna za 2 ks nové akcie společnosti Laron. Za tuto částku budou odkoupeny 2 ks nově nabytých akcií, od těch akcionářů Karonu, kteří se nechtějí stát akcionáři společnosti Laron.

Postup účtování ve společnosti Laron

Přeměnou je možno označit proces změny právní formy společnosti. Mezi nejčastější přeměny patří přeměna společnosti s ručením omezeným na akciovou (k tomuto typu přeměny vedly v některých případech daňové výhody pro akcionáře), přeměna veřejné obchodní společnosti na společnosti s ručením omezeným (důvodem je zde změna ručení společníků). Ovšem je možno realizovat i přeměnu akciové společnosti na družstvo.

Postup přeměny je možno rozdělit do několika kroků:

1. zpracování projektu přeměny. Projekt musí vycházet z účetní závěrky a znaleckých posudků oceňující majetek společnosti. V projektu musí být stanoven nový právní typ společnosti, výše základního jmění a postup po přecenění majetku a závazků.
2. rozhodnutí valné hromady o přeměně.
3. zánik původní společnosti a vznik nové.

K datu zániku je nutno sestavit mimořádnou účetní závěrku a podat daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob za zaniklou společnost.

Nová společnost sestaví zahajovací rozvahu, která bude vycházet z :

1. údajů v projektu (výše základního jmění, další vlastní zdroje - ostatní kapitálové fondy, převedené účetní a zákonné rezervy)
2. údajů závěrky právního předchůdce (zejména aktuální výše závazků a účetních hodnot aktiv). Aktiva mohou být v zahajovací rozvaze zachycena dvojím možným způsobem. Buď je možno mít aktiva v aktuálních účetních hodnotách z účetnictví zaniklého subjektu a na účet 097 - Opravná položka k nabytému majetku (účtová třída 0, čl. X) zaúčtovat rozdílu mezi touto hodnotou a souhrnným přeceněním majetku dle znaleckého posudku. Druhou možností je zachycení aktiv v ocenění dle znaleckého posudku, pokud byl vyhotoven k individuálním jednotlivým složkám aktiv, v tomto případě nemusí vůbec vzniknout opravná položka k nabytému majetku.

Společnost s ručením omezeným NINA chce provést přeměnu na akciovou společnost. Pro účely sestavení projektu budou použity níže uvedené informace. Rozvaha společnosti s ručením omezeným vychází z roční účetní závěrky za rok 1997 a je uvedena v tis. Kč:

Ocenění majetku dle znalce :

Minimální výše základního jmění je 1 mil. Kč, maximální částka je do výše čistého obchodního jmění vyplývajícího z přecenění, tedy 2,5 mil.Kč.

Zahajovací rozvaha akciové společnosti - varianta 1 :

Zahajovací rozvaha akciové společnosti - varianta 2

(s individuálním přeceněním aktiv) :

U společníka dochází k výměně podílu na společnosti s ručením omezeným za akcie, příp. výměnu podílu ve veřejné obchodní společnosti za podíl na společnosti s ručením omezeným. Pro společníka je důležité, že v okamžiku provedení přeměny nerealizuje žádný příjem, netýkají se ho žádné daňové dopady. Jeho nabývací cena akcií či podílu zůstává nezměněna. Právě nabývací cena bude považována za výdaj v případě prodeje.

Přečtěte si 2. část tohoto textu

16.2.1998  Jana Kunešová - Skálová

Copyright © 1997 Macron Software