Nedávno mi jedna, docela neznámá, osůbka a příslušnice něžného pohlaví, pověděla, ať se mi vydaří všechny sny a ať si užiju tím nejlepším způsobem probíhající svátky. Poděkoval jsem jí a v duchu si odpověděl: pro mě je svátek každým dnem. Zaujaly mne ale spíše ty sny. Mám takový pocit, že se mi začínají plnit. Ne všechny, to by bylo příliš, ale něco přeci. A když to všechno spojím s filmem, vychází mi, že jsem před nedávným časem uvnitř sebe plakal při filmech Ztraceno v překladu či Smrt panen. I to souvisí s mými sny. Byla to melancholie, byl to smutek, bylo to pomíjivé štěstí, láska. Dnes je situace jiná. Cítím, že všechny věci nemusí být nedosažitelné, že člověk nemusí jen snít. S hudbou i bez. Že sen může splývat do reality a my můžeme zažít situace, které v paměti zůstávají nadosmrti. Je to obtížná cesta, nikdo neříká, že není. Ale není nereálná. To je pro mě podstatné. Vím, že na světě jsou lidé, ve kterých se poznáte. Kteří Vás naplní, obohatí, kteří Vám nastaví zrcadlo svého vlastního já, jež Vás posléze do sebe pohltí. Nejsou to jen filmové otázky... sny se plní.

1. Scorseseho Mafiáni, Jarmuchovy Zlomené květiny a Vánoční prázdniny... asi nejspíše.

2. Bylo jich více. Naprosto neuvěřitelně se mě dotklo Ztraceno v překladu. A určitě i Smrt panen. Je paradoxní, že oba filmy spojuje jméno jedné jediné režisérky - Sofie Coppolové. Cítím, že její sladká i hořká nota romantiky je mému srdci ohromně blízko... a povedené mi přišly i filmy Před úsvitem, Před soumrakem a Amélie z Montmartu. I když se to se zážiky Coppolovskými nedá srovnávat.

1. Tak jsou to určitě recenzované filmy jako Lemony Snicket a Předvánoční noční můra, ale Vánoce by nemohly začít ani bez shlédnutí Vánočních prázdnin. Dále určitě Italština pro začátečníky a Ostrov, i když ten byl opravdu jen zajímavej.

2. Samozřejmě já jsem z celé duše romatnik! Nekonečný příběh se dotkne pokaždé mé duše, ale jinak taková Philadelphia, A.I. a naprosto úžasné Before Sunrise nebo Amélie z Montmartru.

1. Můj film měsíce je jednoznačně Karlík a továrna na čokoládu, který mě donutil téměř k neustálému smíchu... kdo neviděl, nepochopí...

2. Řekl bych, že jich bylo více, ale zrovna mě napadl kreslený Tarzan od Disney... ale třeba se mi děsně líbilo City of Angels, Shall we dance... když to vezmu z trochu jiného pohledu, tak Collateral a Interview with Vampire... ale určitě jich je více.

1. Tím se pro mě stal „Svět podle Prota“ a samozřejmě celá série „Rockyho“.

2. Určitě ano - „Město andělů".

1. RAN.

2. Bude jich taky víc, ale minimálně Ztraceno v překladu je jistotou :).

1. Zatímco jsi spal. Hodně o snech a snění.

2. Víte, že ani nevím? Žádný se mi do duše nějak nezapsal. Je to hrůza, ale asi jsem teď kvůli škole žádný pořádný neviděla :((. Budu to muset honem napravit.

1. Určitě Mrtvá nevěsta od Burtona.

2. Hledání země nezemě, ale já pláču skoro pořád....asi jsem v jiném stavu.

1. Karlík a továrna na čokoládu, to byl film, který mě tento měsíc nejvíce pobavil. Doporučuju!

2. Romantická část srdce? Romantické filmy nesleduji. Ale takovou klasikou je asi Robin Hood: Král zbojníků s Kevinem Costnerem; moc pěkný film jsou ale také Medvědi.