Ne. Majk nikdy nem∞l pochopenφ pro mΘ bßsnickΘ vlohy. Vlastn∞
pochopenφ ano, ale trp∞livost dostat se k podstat∞ bßsn∞, ve
kterΘ jsem lφΦila svΘ pocity na sv∞t kolem m∞, chyb∞la. Probφrat
s nφm delÜφ bßsn∞ bylo Φasov∞ nßroΦnΘ a bezv²znamnΘ. Musela jsem
sv∙j um∞leck² v²tvor proΦφtat n∞kolikrßt ne₧ se dostal k n∞jakΘ
mΘ myÜlence a jß u₧ pak ani necht∞la, aby se k n∞jakΘ myÜlence
sepjatΘ v bßsni dostal, proto₧e po pßtΘm p°eΦtenφ se mi mß
vlastnφ bßse≥ tak zhnusila, ₧e jsem jφ zmuchlala a vyhodila
oknem na chodnφk.
V papφrov²ch kouliΦkßch se poezie alespo≥ dostala k lidem formou
äpouliΦnφ poezieô a mo₧nß oslovila i n∞jakΘ nezadanΘ a nikomu
nepat°φcφ zvφ°e, kterΘ v papφru hledalo ut∞Üenφ pro sv∙j prßzdn²
₧aludek.
Majkovi jsem byla lφto a byl ohledupln∞jÜφ. Kdy₧ jsem se ho
ptala:
äTak co, lφbilo se ti to Majku?ô odpovφdal jen:
äZuzko, jß nevφm.ô
äNevφÜ! MusφÜ v∞d∞t.ô
äJ≤. Lφbilo.ô
ä╪φkßÜ to jen tak. Co se ti na tom lφbilo?ô
äJak si to mßm pamatovat, kdy₧ je to dlouh²?ô A skonΦili jsme
tam, kde poka₧dΘ. Ale u₧ necht∞l, abych mu znovu Φetla bßse≥,
proto₧e v∞d∞l, ₧e by Üla z okna. A on necht∞l, aby se mß dφlka
povalovala na ulici. ( Ve skuteΦnosti necht∞l, aby musel jφt ven
a sbφrat to, proto₧e by na nßs p°iÜla strß₧nφ hlφdka v podob∞
panφ BerßnkovΘ, kterß se starala o Φistotu v naÜφ ulici.)
NaÜe podobnΘ rozhovory konΦily mlΦenφm. A mlΦenφ konΦilo
esemeskou: äZuzko, promi≥, p°φÜt∞ budu vφce naslouchat! Jsi
talent!ô
Necht∞la jsem ho dßle trßpit rozborem delÜφch bßsnφ a necht∞la
jsem, aby byl ke mn∞ tolik lφtostiv² a p°esedlala na miniatury.
Miniatury, ale Majka op∞t neuspokojily, proto₧e tvrdil, ₧e to
tak rychle p°eΦtu, ₧e nestihne vnφmat obsah.
P°edtφm ne₧ jsem zaΦala d∞lat z ne·sp∞Ün²ch miniatur kouliΦky,
jsem do naÜeho domova nast∞hovala odno₧e japonskΘho um∞nφ HAIKU.
Forma 5-7-5 se Majkovi zamlouvala. Byla krßtkß. Zapamatoval si
cel² v²tvor a mohl o danΘ v∞ci p°em²Ület pot°ebnou dobu.
äVφÜ Majku, vÜe, co ti °eknu ve form∞ haiku mß hlubÜφ smysl.
Bude to hra. Jß ti °eknu mΘ haiku a ty budeÜ p°em²Ület, co ve
skuteΦnosti znamenß m²ch vy°Φen²ch 5-7-5 slabik a vykonßÜ to!ô
Souhlasil. Hry miloval. A hlavn∞ hry, kter²ch byl souΦßstφ a
jednφm z hlavnφch hrdin∙. Haiku hra ho pohltila. Zamlouvala se
mu. Zbo₧≥oval ji. Jeden den si ji vychvaloval a pak u₧ ne.
P°esn∞ po tom, co jsem mu °ekla:
Vφtr v posteli
UtiÜφme svΘ sn∞nφ
Kv∞tina vlßdne
Zßkladnφ chybou bylo, ₧e Üpatn∞ slyÜel. Z v∞tru ud∞lal v∞try a
myslel si, ₧e mßÜ p°evlΘknout pe°iny do kv∞tinovΘho povleΦenφ,
aby se nßm dob°e spalo ve vo≥avΘm a nezav∞trovanΘm. Ze sk°φn∞ s
lo₧nφm prßdlem vyndal pomn∞nkovΘ povleΦenφ a p°evlΘkl naÜe
pe°iny.
Nesouhlasn∞ jsem kroutila hlavou a opakovala: äVφtr v posteli.
UtiÜφme svΘ sn∞nφ. Kv∞tina vlßdne,ô na poslednφ v∞tu jsem dala
zvlßÜtnφ d∙raz, aby ho to trklo: äKv∞tina vlßdne!ô
äAha, kv∞tina vlßdne,ô klepnul se do Φela a Üel znovu do sk°φn∞
s lo₧nφm prßdlem. Vytßhnul povleΦenφ s r∙₧emi, proto₧e ho
napadlo, ₧e chci vlßdkyni kv∞tin ûr∙₧i. Pomn∞nky svlΘkl, slo₧il
do p∙vodnφho stavu a vrßtil do sk°φn∞. Na pe°iny a polÜtß°e
navlΘkl r∙₧e, zat°epetal polÜtß°i i pe°inami a kdy₧ bylo
dokonßno, plesknul se vφt∞zn∞ do dlanφ a s nadÜenφm °ekl:
äA je to!ô
Jß op∞t zavrt∞la nesouhlasn∞ hlavou a opakovala mΘ
hlubokosmyslnΘ haiku. P°estal se usmφvat. Zvß₧n∞l. MraΦil se.
Vrßtil se ke sk°φ≥ce s Φist²m povleΦenφm. Chvφli se tam
p°ehraboval a pak udiven∞ a troÜku neÜ¥astn∞ °ekl:
äSakra Zuzko, ale my u₧ jin² kytkat² povleΦenφ nemßme. Jenom
prou₧kat² a s tygrem. Tak nevφm, co chceÜ......ô
äDßÜ se podat?ô
Dal se podat a musel m²t t²den nßdobφ.
M²m haiku jsem myslela, ₧e nßs vφtr odvane ze vÜednφ postele do
zahrady plnΘ kv∞tin, jak jsme o tom p°ed p∞ti lety pod hv∞zdami
na balk≤n∞ v panelßku snili ( nebo d°φv?).
A ji₧ dva roky jsme m∞li vlastnφ domek se zahradou a v kv∞tinßch
se vßlela akorßt naÜe t°φbarevnß koΦka a zreziv∞lß konev na
zalΘvßnφ.
Prohra ho zdrtila. ╪ekl, ₧e mi nebude brßnit v bßsn∞nφ, ale
musφm bßsnit jasn∞ a krßtce, aby tomu rozum∞l a nemusel
n∞kolikrßt p°evlΘkat pe°iny, kdy₧ ho to nebavφ a navφc to d∞lal
zbyteΦn∞, proto₧e se mohl vßlet jen v trßv∞ mezi kytkami. No a
jß si tedy vymyslela mΘ prvnφ p°φkazovΘ MAJKU:
Vφtr se honφ
Po mΘ b°iÜnφ dutin∞
Uva° mi, Majku!
A byla svφΦkovß!
<<<
Rybleny
╚AS
JE BL┴ZEN (V m∞sφci dubnu), S P╪═CHUT═ TATRANEK
>>>
