Text Truncated. Only the first 1MB is shown below. Download the file for the complete contents.
HESLO:Pohora##%2001%1%8%200001
Pohora
Pohora, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. LitomyÜl
Pohora, ves na Morav∞, hejtm. Mor. T°ebovß, okr. JevφΦko
#######
#FB#
0K6
9O45Vxt0x00000210/0x0000007F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pohora, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. LitomyÜl##%2001%1%8%200002
56O56Vxt0x00000358/0x00000092/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pohora, ves na Morav∞, hejtm. Mor. T°ebovß, okr. JevφΦko##%2001%1%33%200003
#FE#
#ED#
HESLO:Pohora, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. LitomyÜl##%2001%1%8%200002
Pohora: , ves v ╚echßch, hejtm. a okr. LitomyÜl, fara a pÜ. Sebranice u LitomyÜle; 99 d., 576 ob. Φ. (1890).
Pohora
#######
#FB#
0J6
110O6Vxt0x00000020/0x0000007B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pohora##%2001%1%8%200001
#FE#
#ED#
HESLO:Pohora, ves na Morav∞, hejtm. Mor. T°ebovß, okr. JevφΦko##%2001%1%33%200003
Pohora: , ves na Morav∞, hejtm. Mor. T°ebovß, okr. JevφΦko, fara a pÜ. Hor. èt∞pßnov; 35 d., 241 ob. Φ., 2 n. (1890), myslivna.
Pohora
#######
#FB#
0J6
129O6Vxt0x00000020/0x0000007B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pohora##%2001%1%8%200001
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°alka##%2001%1%58%200004
Poho°alka, vφska v ╚echßch, hejtm. Chrudim, okr. a pÜ. Nasevrky, fara Licibo°ice; 5 d., 46 ob. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K9
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°any##%2001%1%83%200005
Poho°any
Poho°any, ves v ╚echßch (viz Podho°any 3) )
Poho°any (Poho°), ves na Morav∞, hejtm. a okr. Olomouc
#######
#FB#
0K8
11O43Vxt0x0000071D/0x00000041/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°any, ves v ╚echßch (viz Podho°any 3) )##%2001%1%83%200006
56O54Vxt0x00000827/0x000000AD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°any (Poho°), ves na Morav∞, hejtm. a okr. Olomouc##%2001%1%99%200007
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°any, ves v ╚echßch (viz Podho°any 3) )##%2001%1%83%200006
Poho°any: , ves v ╚echßch, viz Podho°any 3).
Poho°any
#######
#FB#
0J8
46O8Vxt0x00000532/0x00000079/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°any##%2001%1%83%200005
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°any (Poho°), ves na Morav∞, hejtm. a okr. Olomouc##%2001%1%99%200007
Poho°any: , chybn∞ Poho° (Pohorsch), ves na Morav∞, hejtm. a okr. Olomouc, fara a pÜ. Jivovß; 71 d., 3 ob. Φ., 477 n. (1890), 1t°. Ük., ml²n a myslivna.
Poho°any
#######
#FB#
0J8
19F5
26B8
154O8Vxt0x00000532/0x00000079/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°any##%2001%1%83%200005
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°elß##%2001%1%132%200008
Poho°elß (Pohorella), ves v Uhrßch v stolici gemerskΘ, okr. velkorev·ckΘm, mß 2464 obyv. sloven. (1890), °φmsko-katol. kostel, poÜtu a ₧elezßrny, v nich₧ se vyrßb∞jφ ₧elezniΦnφ koleje.
#######
#FB#
0K8
10B9
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°elec##%2001%1%174%200009
Poho°elec, Poho°elice, vφska v ╚echßch, hejtm. SedlΦany, okr. Sedlec, fara a pÜ. Nad∞jkov; 5 d., 30 ob. Φ. (1890), nedaleko popl. dv∙r.
#######
#FB#
0K9
11F10
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°elice##%2001%1%207%200010
Poho°elice PokraΦovßnφ v sv. 28
Poho°elice, vφska v ╚echßch, viz Poho°elec
Poho°elice, ves na Morav∞, hejtm. Uher. HradiÜt∞
Poho°elice, m∞sto na Morav∞ v hejtm. hustopeΦskΘm
#######
#FB#
0K10
11N22Vyb0x006DECF1/0x00000095/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%36%0%290547
35O42Vxt0x00000E6F/0x00000044/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°elice, vφska v ╚echßch, viz Poho°elec##%2001%1%207%200011
79O48Vxt0x00000F83/0x000001F6/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°elice, ves na Morav∞, hejtm. Uher. HradiÜt∞##%2001%1%223%200012
129O49Vxt0x0000124C/0x00000318/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°elice, m∞sto na Morav∞ v hejtm. hustopeΦskΘm##%2001%1%306%200013
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°elice, vφska v ╚echßch, viz Poho°elec##%2001%1%207%200011
Poho°elice: , vφska v ╚echßch, viz Poho°elec.
Poho°elice
#######
#FB#
0J10
35F10
47O10Vxt0x00000B59/0x000000BD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°elice##%2001%1%207%200010
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°elice, ves na Morav∞, hejtm. Uher. HradiÜt∞##%2001%1%223%200012
Poho°elice: , farnφ ves na Morav∞, hejtm. Uher. HradiÜt∞, okr. a pÜ. Napajedla; 120 d., 627 ob. Φ. (1890), kostel sv. Jana N., 2t°. Ük. Zßmek, dv∙r, park jest majetkem Leopolda hr. èternberka. P°ipomφnß se poprvΘ r. 1255, kdy tu sed∞l HolßΦ z Poho°elic. Na nyn∞jÜφm panstvφ poho°elickΘm stßvaly vesnice P∞nkov, SvojÜice, SedliΦky, Dalenovice a m∞steΦko Podhrady s tvrzφ a farou; vÜechny tyto osady zanikly r. 1500. Roku 1579 byl a v [Poho°elice]-cφch tvrz, fara, dv∙r a pivovar.-
Poho°elice
#######
#FB#
0J10
433A12
481O10Vxt0x00000B59/0x000000BD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°elice##%2001%1%207%200010
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°elice, m∞sto na Morav∞ v hejtm. hustopeΦskΘm##%2001%1%306%200013
Poho°elice: [Poho°elice] (Pohrlitz), m∞sto na Morav∞ na pr. b°. Jihlavy, v hejtm. hustopeΦskΘm, okr. ₧idlochovickΘm; 276 d., 304 ob. Φ, 2441 n. (1890), starobyl² far. kostel sv. Jakuba (p°ipomφnß se ve XIII. stol.), v nyn∞jÜφ podob∞ z r. 1668, 5t°. Ük. v 7 odd∞lenφch, zen. b∞h pro ruΦnφ prßce, zim. hospodß°. Ük., m∞st. zahrßdka, synagoga, Φetn. stanice, pÜ., telegraf, soukr. nemocnice, lΘkßrna, m∞st. spo°itelna, v²roba cukrovinek a Φokolßdy, ml²n, 4 cihelny a t²d. a v²r. trhy. Zßmek s velik²m dvorem, dv∙r Leopold∙v s letohrßdkem, dvory VilΘm∙v, Hildegardin, u Cyrilla, Krakov a cukrovar dr₧φ Josef hr. HerberÜtein. PoprvΘ p°ipomφnaji se r. 1222, ve XIII. stol. byly ji₧ m∞stem, ale Φasem rozliΦn²mi pohromami klesly na pouhou ves, tak ₧e p°iÜly i o m∞stskß prßva.
Poho°elice
#######
#FB#
0J10
12A12
26B8
771O10Vxt0x00000B59/0x000000BD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°elice##%2001%1%207%200010
Poho°elky: , Poho°ilky, Poho°ßlka (Schimmelsdorf), ves na Morav∞, hejtm. Nov² JiΦφn, okr. Fulnek, fara a pÜ. Kujavy; 28 d., 167 ob. n. (1890); popl. dv∙r. Na mφst∞ nyn∞jÜφ vsi stßvala Φeskß ves Skrbe≥, je₧ se p°ipomφnß r. 1329. ZniΦena byvÜi po₧ßrem, osazena byla pozd∞ji N∞mci.-
Poho°elky
#######
#FB#
0J9
13F9
24F9
35B13
281O9Vxt0x00001613/0x0000006A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°elky##%2001%1%33%200014
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°elky, ves viz KletnΘ##%2001%1%83%200016
Poho°elky: , ves t., viz KletnΘ.
Poho°elky
#######
#FB#
0J9
34O9Vxt0x00001613/0x0000006A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°elky##%2001%1%33%200014
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°el²##%2001%1%99%200017
Poho°el² Josef Mirumil (pseud. Jos. M. Kutensk², Kutnohorsk² nebo jen Mφrumil), spis. Φes. (*8. b°ez. 1808 na Horßch Kutn²ch-å27. b°ez -1887 t.). Vystudovav gymnasium v Krßl. Hradci pod Klicperou a Chmelou, filosofii v Praze a v Litom∞°icφch, vstoupil do litom∞°ickΘho seminß°e, kde₧ vysv∞cen na kn∞ze, potom kaplanoval v Brozanech, v Turnov∞, byl duchovnφm sprßvcem v Mlazov∞ a koneΦn∞ stal se farß°em v NovΘ Vsi u Kolφna, odkud₧ r. 1885 odeÜel do svΘho rodiÜt∞ na trval² odpoΦinek. [Poho°el²] byl z t∞ch vlasteneck²ch duchovnφch, kte°φ velikou ·Φast m∞li v obrozeni naÜeho nßroda v XIX. stol. Literßrnφ jeho Φinnost osv∞dΦila se jako p∙vodnφ z oboru mravouky a v p°ekladech nßbo₧n²ch spis∙. Vedle Φetn²ch pracφ vydal: Kancionßl Φili sbφrka cirkevnich i domßcφch pφsnφ p°es cel² rok (Praha, 1842, 2 vyd. 1849); Äivot Pßna naÜeho a Spasitele sv∞ta Je₧φÜe Krista a Panny Marie blahoslavenΘ matky jeho (Krßl. Hradec, 1844); Popsßni ₧ivota a skutk∙v svat²ch a sv∞tic Bo₧φch dle Sinzla (Praha, 1844); Vambe°ice, Φili popsanφ. jich povstßnφ a udßlosti (Chrudim, 1873), dßle n∞kolik modlitebnφch knih, p∙vodnφch povφdek nßbo₧ensk²ch a p°eklad∙ hlavn∞ ze Schmida. Srv. P. M. Veselsk², Äivot a p∙sobenφ [Poho°el²]-lΘho (Kut Hora, 1882).
#######
#FB#
0K8
9F13
36F11
49F30
484A10
720B63
812B87
922B48
997B24
1022B24
1195A10
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°φ##%2001%1%339%200018
Poho°φ viz Hory, str. 645 b a ₧ 648.
#######
#FB#
0K6
11O4Vxk0x0048ED4E/0x00006D67/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1107%45%223%114580
26B1
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°φ##%2001%1%347%200019
Poho°φ
Poho°φ, ves v ╚echßch, hejtm. Klatovy, okr. Planice
Poho°φ (Poho°ice), ves, hejtm. a okr. Litom∞°ice
Poho°φ, ves, hejtm. NovΘ M∞sto n. M., okr. OpoΦno
Poho°φ, ves, hejtm. Pφsek, okr. Mirovice
Poho°φ, ves, hejtm. SedlΦany, okr. Sedlec
Poho°φ (Poho°), ves, hejtm. a okr. Semily
Poho°φ, ves, hejtm. T°ebo≥, viz Poho° 1)
Poho°φ, ves, hejtm. a okr. Turnov
Poho°φ, ves, hejtm. Krßl. Vinohrady, okr. JφlovΘ
Poho°φ, ves slezskß, viz Pog≤rz
#######
#FB#
0K6
9O51Vxt0x00002843/0x0000008D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ, ves v ╚echßch, hejtm. Klatovy, okr. Planice##%2001%1%347%200020
62O48Vxt0x00002994/0x0000009C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ (Poho°ice), ves, hejtm. a okr. Litom∞°ice##%2001%1%372%200021
112O49Vxt0x00002B01/0x00000133/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ, ves, hejtm. NovΘ M∞sto n. M., okr. OpoΦno##%2001%1%397%200022
163O40Vxt0x00002CF4/0x00000271/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ, ves, hejtm. Pφsek, okr. Mirovice##%2001%2%25%200023
205O41Vxt0x0000303C/0x00000085/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ, ves, hejtm. SedlΦany, okr. Sedlec##%2001%2%132%200024
248O41Vxt0x0000317E/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ (Poho°), ves, hejtm. a okr. Semily##%2001%2%157%200025
291O40Vxt0x000032A7/0x00000042/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ, ves, hejtm. T°ebo≥, viz Poho° 1)##%2001%2%174%200026
333O33Vxt0x0000339D/0x00000089/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ, ves, hejtm. a okr. Turnov##%2001%2%182%200027
418O31Vxt0x00003677/0x0000003D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ, ves slezskß, viz Pog≤rz##%2001%2%248%200029
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°φ, ves v ╚echßch, hejtm. Klatovy, okr. Planice##%2001%1%347%200020
Poho°φ: , ves v ╚echßch, hejtm. Klatovy, okr. a pÜ. Planice, fara Myslivo, 28 d., 162 ob. Φ. (1890), popl. dv∙r a hßjovna.
Poho°φ
#######
#FB#
0J6
124O6Vxt0x000020D7/0x000001CC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ##%2001%1%347%200019
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°φ (Poho°ice), ves, hejtm. a okr. Litom∞°ice##%2001%1%372%200021
Poho°φ: , Poho°ice (Pohorz), ves t., hejtm. a okr. Litom∞°ice, fara ProboÜtov, pÜ. Homoly; 11 d., 67 ob. n. (1890). P°ipomφnß se r. 1179.
Poho°φ
#######
#FB#
0J6
10F8
20B6
139O6Vxt0x000020D7/0x000001CC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ##%2001%1%347%200019
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°φ, ves, hejtm. NovΘ M∞sto n. M., okr. OpoΦno##%2001%1%397%200022
Poho°φ: [Poho°φ], obec. Poho°, ves t. na zastßvce ₧el. drßhy Choce≥-Halbstadt, hejtm. NovΘ M∞sto n. M., okr., fara a pÜ. OpoΦno; 118 d., 831 ob. Φ., 2 n. (1890), 2t°. Ük., v²bornΘ zem∞ d∞lstvφ, zejmΘna p∞stovßnφ zelφ, °epy a chov hov∞zφho dobytka. Sm∞rem k Bohuslavic∙m malΘ jezφrko LitΘ.
Poho°φ
#######
#FB#
0J6
8A8
290O6Vxt0x000020D7/0x000001CC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ##%2001%1%347%200019
Poho°φ: [Poho°φ], far. ves t., hejtm. Pφsek, okr. a pÜ. Mirovice; 28 d., 189 ob. Φ. (1890), kostel sv. Petra a Pavla (ve XIV. st. far.), 4t°. Ük. Ves p°φsluÜela r. 1262 ke klßÜteru sv. Ji°φ na hrad∞ pra₧skΘm, mezi l. 1292 az 1379 k arcibiskupskΘmu panstvφ v P°φbrami. Po vßlkßch husitsk²ch vlßdl zde rod rytφ°∙ z Mitrovic, kolem r. 1515 Jind°ich B∞Üφn z B∞Üφn, r. 1539 na Φßsti Petr Zalu₧sk² z Podho°φ. Prvnφ dφl po r. 1623 zφskal Jan Deym ze St°φte₧e ke statku krsickΘmu, na druhΘm rozd∞lenΘm sed∞li svobodnφci. KoneΦn∞ dostala se ves [Poho°φ] dφlem k panstvφ drahenickΘmu, dφlem k ΦimelickΘmu. Fr. Tepl².
Poho°φ
#######
#FB#
0J6
8A8
536A8
596B3
600B6
608O6Vxt0x000020D7/0x000001CC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ##%2001%1%347%200019
Poho°φ: , ves t., hejtm. Krßl. Vinohrady, okr. a pÜ. JφlovΘ, fara Kostelec u K°φ₧ku; 14 a., 93 obyv. Φ. (1890), popl. dv∙r. V XVI. stol. dolovßno zde na zlato; posud jsou zde haldy a opuÜt∞nΘ Üachty.
Poho°φ
#######
#FB#
0J6
201O6Vxt0x000020D7/0x000001CC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ##%2001%1%347%200019
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°φ, ves slezskß, viz Pog≤rz##%2001%2%248%200029
Poho°φ: [Poho°φ], ves slezskß, viz Pog≤rz.
Poho°φ
#######
#FB#
0J6
8A8
35O7Vxs0x006B3C3E/0x0000014A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%45%50%196473
44O6Vxt0x000020D7/0x000001CC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°φ##%2001%1%347%200019
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°ice##%2001%2%256%200030
Poho°ice
Poho°ice, ves v ╚echßch, viz Poho°φ 2)
Poho°ice, ves, hejtm. Roudnice, okr. Libochovice
#######
#FB#
0K8
11O38Vxt0x00003985/0x0000003F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°ice, ves v ╚echßch, viz Poho°φ 2)##%2001%2%256%200031
51O48Vxt0x00003A89/0x00000094/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°ice, ves, hejtm. Roudnice, okr. Libochovice##%2001%2%265%200032
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°ice, ves v ╚echßch, viz Poho°φ 2)##%2001%2%256%200031
Poho°ice: , ves v ╚echßch, viz Poho°φ 2).-
Poho°ice
#######
#FB#
0J8
44O8Vxt0x000037B2/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°ice##%2001%2%256%200030
Poho°ice: , ves t., hejtm. Roudnice, okr. Libochovice, fara Charvatce, pÜ. Budyn∞ n. O., 98 d., 507 obyv. Φ. (1890), dva ml²ny.
Poho°ice
#######
#FB#
0J8
129O8Vxt0x000037B2/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°ice##%2001%2%256%200030
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°ilky##%2001%2%298%200033
Poho°ilky
Poho°ilky, ves na Morav∞, hejtm. a okr. Vel. Mezi°φΦφ
Poho°ilky, ves, hejtm. Nov² JiΦφn, viz Poho°elky 1)
#######
#FB#
0K9
12O53Vxt0x00003DC3/0x0000007E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°ilky, ves na Morav∞, hejtm. a okr. Vel. Mezi°φΦφ##%2001%2%298%200034
67O51Vxt0x00003F0B/0x0000004F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°ilky, ves, hejtm. Nov² JiΦφn, viz Poho°elky 1)##%2001%2%314%200035
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°ilky, ves na Morav∞, hejtm. a okr. Vel. Mezi°φΦφ##%2001%2%298%200034
Poho°ilky: , ves na Morav∞, hejtm. a okr. Vel. Mezi°φΦφ, fara a pÜ. Uh°inov; 15 d., 118 obyv. Φ. (1890).
Poho°ilky
#######
#FB#
0J9
106O9Vxt0x00003BBC/0x00000081/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°ilky##%2001%2%298%200033
#FE#
#ED#
HESLO:Poho°ilky, ves, hejtm. Nov² JiΦφn, viz Poho°elky 1)##%2001%2%314%200035
Poho°ilky: , ves t., hejtm. Nov² JiΦφn, viz Poho°elky 1).
Poho°ilky
#######
#FB#
0J9
44O9Vxt0x00001613/0x0000006A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%1%33%200014
59O9Vxt0x00003BBC/0x00000081/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poho°ilky##%2001%2%298%200033
#FE#
#ED#
HESLO:Poho° lesnφ##%2001%2%331%200036
Poho° lesnφ viz Po₧ßr lesnφ.
#######
#FB#
0K11
16O11Vxt0x0026E316/0x00000395/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2004%76%58%201914
#FE#
#ED#
HESLO:Pohorsch##%2001%2%339%200037
Pohorsch, vsi mor., viz Poho°any 2) a Poho° 4).
#######
#FB#
0K8
24O8Vxt0x00000532/0x00000079/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%1%83%200005
38F5
#FE#
#ED#
HESLO:Pohorschan##%2001%2%356%200038
Pohorschan viz Podho°any 3).
#######
#FB#
0K10
15O9Vxs0x006695A7/0x0000010E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%5%389%196088
#FE#
#ED#
HESLO:PohorskΘ d∞lo##%2001%2%364%200039
PohorskΘ d∞lo viz HorskΘ d∞lo
#######
#FB#
0K13
18O11Vxk0x00482D06/0x00000489/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1107%39%256%114516
#FE#
#ED#
HESLO:Pohorsko##%2001%2%372%200040
Pohorsko i Poho°, ves v ╚echßch, hejtm. SuÜice, okr. a pÜ. KaÜper. Hory, fara StraÜφn; 38 d., 350 ob. Φ. (1890), ml²n.
#######
#FB#
0K8
11F5
#FE#
#ED#
HESLO:Pohorz##%2001%2%397%200041
Pohorz
Pohorz ves Φes., viz Poho°φ 2)
Pohorz, ves mor., viz Poho° 3)
#######
#FB#
0K6
9O30Vxt0x000045D2/0x00000035/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pohorz ves Φes., viz Poho°φ 2)##%2001%2%397%200042
41O30Vxt0x00004716/0x00000034/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pohorz, ves mor., viz Poho° 3)##%2001%2%405%200043
#FE#
#ED#
HESLO:Pohorz ves Φes., viz Poho°φ 2)##%2001%2%397%200042
Pohorz: , ves Φes., viz Poho°φ 2).
Pohorz
#######
#FB#
0J6
24O6Vxt0x0000200A/0x0000002F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%1%339%200018
36O6Vxt0x0000443E/0x00000052/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pohorz##%2001%2%397%200041
#FE#
#ED#
HESLO:Pohorz, ves mor., viz Poho° 3)##%2001%2%405%200043
Pohorz: , ves mor., viz Poho° 3).
Pohorz
#######
#FB#
0J6
24O5Vxs0x006BEA13/0x000000C2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%51%41%196530
35O6Vxt0x0000443E/0x00000052/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pohorz##%2001%2%397%200041
#FE#
#ED#
HESLO:Pohotovost##%2001%2%413%200044
Pohotovost viz Hotovost.
#######
#FB#
0K10
15O9Vxk0x004D7AC8/0x000005E7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1107%84%314%114900
#FE#
#ED#
HESLO:Pohovor##%2001%2%422%200045
Pohovor a posudek po ka₧dΘm manΘvru, po ka₧dΘ i nejmenÜφ cviΦb∞ rßzu bojovΘho se konß takto: ╪φdiΦ manΘvru velφ odtroubiti nebo odbubnovati, naΦe₧ k n∞mu, postavivÜφmu se na mφst∞ pokud mo₧nß vyv²ÜenΘm, sp∞chajφ p°edevÜφm velitelΘ obou protivnick²ch stran a rozsudi, po cviΦbßch v∞tÜφch samostatnφ velitelovΘ zßstup∙v a vÜickni d∙stojnφci konnφ a takovφ, kte°φ m∞li d∙le₧it² ·kol samostatn², jako vedenφ v²zv∞dnΘ patroly a pod. VÜickni sesedajφ s konφ, °φdiΦ dß ob∞ma veliteli p°ednΘsti ·koly obou stran a disposice jejich na dosa₧enφ ·kol∙, pak pr∙b∞h celΘho v²konu, vysl²chß zprßvy rozsudφch, odlouΦen²ch podvelitel∙v a na konec posuzuje chod manΘvru pokud mo₧nß podrobn∞, v∞cn∞, bez rozΦilenφ a p°esn∞ nestrann∞. FM.
#######
#FB#
0K7
716B3
#FE#
#ED#
HESLO:PohrabovaΦka##%2001%2%17%200046
PohrabovaΦka viz Hospodß°skΘ stroje, str. 662 b).
#######
#FB#
0K12
17F18
46B1
#FE#
#ED#
HESLO:Pohradice##%2001%2%33%200047
Pohradice (Poratsch), ves v ╚echßch, hejtm. Teplice, okr. Bφlina, fara a pÜ. Sv∞tec u Bφliny; 22 d., 107 obyv n. (1890), lo₧isko hn∞dΘho uhlφ a panskß myslivna.
#######
#FB#
0K9
11B8
#FE#
#ED#
HESLO:Pohranov##%2001%2%66%200048
Pohranov, ves v ╚echßch, hejtm a okr. Pardubice, fara Rosice, pÜ. BohdaneΦ u Pardubic; 16 d., 115 ob. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Poh°bφvßnφ##%2001%2%91%200049
Poh°bφvßnφ zoveme odevzdßnφ mrtvΘho t∞la na mφsto rozkladu. Mφstem tφm m∙₧e b²t zem∞ (hrob), budova (hrobka), ohe≥ (krematorium), voda nebo vzduch Posledn∞jÜφ zp∙soby p. jsou kromobyΦejnΘ a zachovaly se o nich pamßtky bu∩ jen historickΘ, na p°. poh°ebnφ skuliny ve zdech star²ch Kopt∙, v∞ze mlΦenlivosti, v nich₧ odpoΦφvajφ poz∙statky star²ch PerÜan∙v a nyn∞jÜφch Pßrs∙, katakomby a kolumbarie star²ch k°es¥an∙ v sklepenφ klßÜter∙v a kostel∙v. N∞kterΘ se udr₧ely jen v p°φpadech mimo°ßdn²ch, na p°. p°i nßbo₧ensk²ch sektßch v Indii, kterΘ mrtvß t∞la sv∞°ujφ posvßtnΘ °ece Ganze; p°i plavb∞ na mo°i spouÜt∞jφ se zatφ₧enß t∞la do vody; koneΦn∞ na potupu ponechßvalo se t∞lo mrtvΘ na mφst∞ hanby hnilob∞ ve vzduchu. Spalovßnφ mrtvol, kterΘ za starov∞ku b²valo zp∙sob nejobyΦejn∞jÜφ, k°es¥anstvφ znenßhla zatlaΦilo tak, ₧e nynφ tΘm∞° vÜeobecn∞ mrtvß t∞la v zemi se poh°bφvajφ. Rozdφl mezi ob∞ma zp∙soby jest ten, ₧e p°i prvnφm jest rozklad na prvky rychlejÜφ a d∙kladn∞jÜφ, p°i druhΘm zdlouhav∞jÜφ a slo₧it∞jÜφ, je₧to povstßvajφ v zemi pochody hnilobnφ s r∙zn²mi produkty rozkladu, kterΘ mohou bu∩ v zemi se nashromß₧diti neb do vody zpodnφ neb do vzduchu vniknouti. P°ed k°es¥anstvφm vyznavaΦi Buddhovi pochovßvali t∞la do hrob∙. Podle toho jsou b∞₧nΘ tyto zp∙soby [Poh°bφvßnφ]: 1. do hrobu v zemi k hnilob∞, inhumace; 2. spalovßnφ, in cin erace; 3. pono°enφ do vody, immerse, a koneΦn∞ zp∙sob um∞lΘho udr₧enφ mrtv²ch t∞l vysuÜenφm, mumifikace. Udr₧ovßnφ t∞l bylo za star²ch dob obecn∞ znßmo. Egyp¥anΘ, AssyrovΘ a PerÜanΘ chrßnili t∞la sv²ch p°edk∙ p°ed hnilobou balsamovßnφm. Zp∙sob balsamovßnφ egyptskΘho popsal HΘrodotos v II. knize. T∞la otrßven²ch fosforem, lφhem, otruÜφkem aneb sublimßtem podlΘhajφ, jak ze zkuÜenosti znßmo, nejΦast∞ji mumifikaci. Nynφ udr₧uji se t∞la vst°ikovßnφm do cΘv roztok∙ protihnilobnφch, neb ulo₧enφm do such²ch v∞trn²ch sklepenφ, do pilin karbolem namoΦen²ch neb do roztoku formalφnu atd. TΘ₧ u star²ch nßrod∙ v Americe, Ink∙v, obyvatel∙v peruansk²ch, udr₧ovala se t∞la, jak vid∞ti v ohromn²ch pyramidßch poz∙stal²ch. T∞la vym°el²ch zachovala se tu vysuÜenß nebo zaÜitß v kozφch, pon∞vad₧ v suchΘm vzduchu vyschla bez hniloby. V hrobkßch kapucφnskΘho kostela v Palerm∞, Toulouse, Bonnu, Äatci, Klatovech nalΘzßme t∞la vyschlß bez hniloby, pon∞vad₧ jim v suchΘm vzduchu voda byla od≥ata. Mumifikovanß t∞la jsou Φernß, jako pergamenovou kozφ pokrytß, vnit°nosti vyschlΘ, pßchnou po starΘm s²ru. Jako₧to definitivnφ odlouΦenφ mrtvΘho t∞la od ₧iv²ch mß [Poh°bφvßnφ] krom∞ strßnky nßbo₧enskΘ a projevu ·cty k nebo₧tiku takΘ d∙le₧it² v²znam prßvnφ a zdravotnick². Poh°benφm prohlßsφ se ₧ivot Φlov∞ka za ukonΦen². Proto zde t°eba nejvφce dbßti: 1. ohled∙v osobnφ bezpeΦnosti, zjiÜt∞nφ osoby, doby ·mrtφ, smrti p°irozenΘ neb nßsilnΘ; 2. ochranu poz∙stal²ch, aby Ükody nevzali p°enesenφm nemocφ naka₧liv²ch nebo nßsledky hniloby. ad I. BezpeΦnost ve°ejnß toho vy₧aduje, aby spolehliv∞ byla zjiÜt∞na p°φΦina smrti, aby vyÜet°eny byly vÜecky p°φpady smrti nßsilnΘ a nßhlΘ, koneΦn∞, aby poh°ben nebyl nikdo zdßnliv∞ mrtv². T∞mto ohled∙m bezpeΦnostnφm vyhovuje se v rozliΦn²ch zemφch nestejn∞. V zemφch rakousk²ch zavedena jest obligatornφ lΘka°skß prohlφdka mrtv²ch od Φas∙ Marie Terezie dekretem dvornφ kancelß°e z 30. b°ez. 1770. Za ·Φel tΘto prohlφdky vytknuty byly ji₧ v tomto dekret∞ p°φΦiny tyto: aby nikdo poh°ben nebyl za ₧iva, aby se na stopu p°iÜlo skryt²m a nßsiln²m zp∙sob∙m smrti, aby se objevily nemoci naka₧livΘ a zavedla pot°ebnß opat°enφ a koneΦn∞ aby se vypßtralo, kdyby od rodiΦ∙ nebo p°φbuzn²ch lΘΦenφ ·mysln∞ bylo zanedbßno nebo lΘΦeno bylo pokoutn∞. V ╚echßch prohlφdka mrtv²ch jest nynφ upravena prohlßÜenφm mφstodr₧itelstvφ z 1. Φce 1894 z. z. cφs. 61 O tom viz ve Φl. Mrtvola, str. 828 (ohledßnφ mrtvol). Jestli₧e ohledßvajφcφ lΘka° poznß znßmky ₧ivota, musφ vykonati pokusy o₧ivovacφ, na mrtvΘ ₧en∞ p°es 6 m∞sφc∙ t∞hotnΘ musφ vykonati °ez cφsa°sk² k zachrßn∞nφ plodu. MrtvΘ t∞lo nemß b²ti z pravidla poh°beno d°φve ne₧ po 48 hodinßch ($ 25.); jsou-li p°φΦinou smrti nemoci naka₧livΘ (cholera, tyf, neÜtovice, spßla, osypky, zßÜkrt, ·plavice, horeΦka omladnic, souchotiny, p°φjice a vzteklina), musφ se uΦiniti pot°ebnß opat°enφ ochrannß a jest ohledßvajφcφ lΘka° za sprßvnΘ provedenφ jich osobn∞ zodpov∞den. Bez lφstku ohledacφho lΘka°e nesmφ kn∞z t∞lo poh°biti. Mß-li p°φΦina smrti objasn∞na b²ti d∙kladn∞, zavßdφ se po zevnφ prohlφdce pitvßnφ t∞la (v p°φpadech soudnφch a zdravotn∞ policejnφch). Znßmky smrti jsou ztuhlost mrtvolnφ a zjevy hnilobnΘ. Tyto objevφ se ji₧ po n∞kolika hodinßch a mohou lΘka°em snadno b²ti poznßny; p°ece vÜak pov∞st o smrti zdßnlivΘ a postrach p°ed nφ jsou obecny. Jen p°i ·mrtφch nßhl²ch, otravßch, zakrvßcenφ a vnit°nφch pohromßch b²vß poznßnφ skuteΦnΘ smrti v prvnφch hodinßch obtφ₧no. P°φpady Φasto prohlaÜovanΘ objevily se jako v²mysly a bezpodstatnΘ v²plody fantasie. Aby ₧ßdnΘ pochybnosti v tom sm∞ru nebylo, ustanovena jest v ka₧dΘ zemi nejkratÜφ doba k poh°benφ zßkonem; v zemφch, kde nenφ obligßtnφ prohlφdky mrtvol, doba ta jest delÜφ. V Rakousku ustanoveno poh°benφ 48 hodin po smrti, ve Francii 24 hodin (code civil art. 77), v Hollandsku 36 hodin (zßkon z 10. dub. 1869), v Prusku a Sasku 72 hodin. V zemφch t∞ch prohlφdka lΘka°skß nenφ upravena jako u nßs. Konß se pouze ve v∞tÜφch m∞stech lΘka°em, kterΘho si p°φbuznφ zvolφ, u chud²ch lΘka°em chudinsk²m, jen v²jimkou lΘka°i ·°ednφmi; v obcφch prusk²ch zavßdφ se prohlφdka mrtv²ch policejnφmi statuty mφstnφmi, v Bavorsku p°edpisy vrchnφ sprßvy policejnφ, na venkov∞ ponechßna je soukromnφk∙m, ponejvφce lazebnφk∙m, kte°φ musφ t∞lo ohledati dvakrßte, a to hned po smrti a pak po 48 hodinßch. ad 2. Na ochranu okolφ v p°φpadech nßkaz nßle₧φ lΘka°i, aby zavedl opat°enφ ochrannß, a to, kde mrtvΘ t∞lo nelze odd∞liti ve zvlßÜtnφm pokoji, musφ podle na°φzenφ minist. vnitra ze 17. Φce 1885 p°evezeno b²ti do umrlΦφ komory; v Berlφn∞ p°evß₧φ se p°es 30% mrtv²ch t∞l do komor. V n∞kter²ch velik²ch m∞stech, zejmΘna v Bavorsku (v Mnichov∞, Norimberce), ètutgart∞, Badensku, jest zavedeno nucenΘ p°evß₧enφ mrtvol bu∩ vÜech neb ka₧dΘho po nemocech naka₧liv²ch zem°elΘho do komor umrlΦφch. Tyto musφ b²t vytßp∞ny, opat°eny zvonφtky a hlφdaΦem, kter² mß zde sv∙j byt a stßl² dozor. Stavby umrlΦφch komor provßd∞jφ se bu∩ tak, ₧e ka₧dΘ t∞lo zvlßÜ¥ uklßdß se podle t°φdy poh°bu nebo vÜecky spoleΦn∞ do rozsßhlΘ sφn∞. V₧dy musφ b²t postarßno o vydatnΘ v∞trßnφ a snadnΘ, d∙kladnΘ vyΦiÜt∞nφ mφstnosti Z°izujφ se obyΦejn∞ na h°bitovech, p°i nemocnicφch, ·stavech pitevnφch a policejnφch Φili takov²ch, kde t∞la mrtvß neznßm²ch ve velik²ch m∞stech vystavujφ, aby je obecenstvo poznalo (morgue). Sklßdajφ se z mφstnosti spoleΦnΘ, vedlejÜφ k ulo₧enφ naka₧liv²ch, mφstnosti pitevnφ a v²stavnφ k ob°ad∙m nßbo₧ensk²m. Vzorn∞ za°φzena jest umrlΦφ komora v Karlov²ch Varech. DalÜφ ochrannΘ opat°enφ jest desinfekce svrÜk∙, pokoje, prßdla, Üatstva, l∙₧ka a pot°eb poh°ebnφch (parament∙) po nemocech naka₧liv²ch podle p°edpisu °ßdu o desinfekci. KoneΦn∞ jsou zvlßÜtnφ ochrannß opat°enφ nutnß v p°φpadech, kde t∞lo mß p°evezeno b²ti na h°bitov k mφstu ·mrtφ nep°φsluÜn². Tyto p°edpisuje a kontroluje p°φsluÜn² okresnφ ·°ad politick²; ustanovuje zp∙sob zarakvenφ podle vzdßlenosti a doby dopravy (dvojφ rakev, balsamovßnφ t∞la) podle na°φzenφ min. vnitra ze 3. kv. 1874 °. z. Φ. 56, kdy₧ ohledn∞ zdravφ ve°ejnΘho a osob p°i tom zam∞stnan²ch nenφ nßmitek. Po naka₧liv²ch nemocech sm∞jφ t∞la p°evß₧ena b²ti teprve po roce. K doprav∞ na h°bitov mß b²ti pou₧ito voz∙v a nelze trp∞ti, aby t∞la mrtvß po naka₧livΘ nemoci byla bu∩ lidmi na h°bitov p°enßÜena, neb aby tam p°evß₧ena byla vozy pou₧φvan²mi k doprav∞ ve°ejnΘ. SpoleΦnΘ mφsto k [Poh°bφvßnφ] mrtv²ch t∞l jest h°bitov, k uschovßnφ popela a zbytk∙ po spßlenφ columbaria. Na h°bitov∞ kladou se t∞la do hrob∙ bu∩ ka₧dΘ zvlßÜt∞ neb do hrob∙ spoleΦn²ch a pokryjφ se zemφ. SpoleΦnΘ hroby jsou zdravotnφm zlo°ßdem, pon∞vad₧ v nich hniloba se zdr₧uje, zem∞ hnilobnφmi lßtkami p°esycuje a podn∞t dßvß k zßvadßm zdravotnφm. Hrobky jsou hroby vyzd∞nΘ, neprodyÜn∞ uzav°enΘ, v nich₧ za p°φstupu vzduchu probφhß rozklad. V suchem, chladnΘm vzduchu nastßvß vysuÜeni a pozvolnß oxydace Φßstek t∞la. Vytvo°enΘ plyny unikajφ do vzduchu. Jest to ponejvφce kysel. uhliΦitß, sφrovodφk, uhlovodφky, siran ammonat² a slouΦeniny aromatickΘ. Aby po₧adavk∙m zdravotnφm vyhov∞ly, hrobky musφ mφti dostateΦnou hloubku (nejmΘn∞ 2 m pod rovinou), bezvadnou isolaΦnφ vrstvu na omφtce a °ßdnou ventilaci a musφ b²ti postaveny na h°bitovech. Ve sklepenφch kaplφ a kostel∙, kde₧ za st°edov∞ku obyΦejn∞ se zaklßdaly spoleΦnΘ hrobky, z°izovati se ji₧ nesm∞jφ, leΦ hrobky rodinnΘ, a to jen na zvlßÜtnφ povolenφ ministerstva vnitra za podmφnek mφstnφm pot°ebßm p°izp∙soben²ch. V hrobkßch smφ se zloziti souΦasn∞ t∞l jen tolik, na kolik plocha dna staΦφ. Nad sebe rakve poklßdati nenφ dovoleno. P°epl≥ovßnφ hrobek v kostelnφch sklepenφch uprost°ed m∞st zavdalo p°φΦinu k nejvßzn∞jÜφm stφ₧nostem zdravotnφm a k zßkazu [Poh°bφvßnφ] v nich. Hnilo nφ plyny mohou vrstvou zem∞ proniknouti do sousednφch obydlφ a udr₧eti je ve vnit°ku hrobek tak sehnanΘ, ₧e zp∙sobφ nßhlou smr¥ u lidφ, kte°φ tam vstoupφ. Proto musφ b²ti delÜφ dobu po otev°enφ v∞trßny. Prve ne₧ Φlov∞k tam vstoupφ, spustφ se dol∙ sv∞tlo, zdali nezhasne; potom teprve m∙₧e Φlov∞k vstoupiti bez nebezpeΦφ. V hrobkßch nepostupuje rozklad t∞la voln∞ji ne₧ v dob°e propustnΘ zemi. Skupiny zd∞n²ch hrob∙ se°azujφ se v arkßdy neb galerie, vykrßÜlenΘ um∞leck²mi v²robky socha°stvi a malφ°stvφ. V ohledu um∞leckΘm jsou pokrokem a v ohledu zdravotnickΘm jsou bezvadnΘ, je-li ·prava sprßvnß, isolace nepropustnou vrstvou ·plnß a kryt neprodyÜn² (M. Belval, 1892). Jsou obecnΘ v Italii, èpan∞lsku, Portugalsku a Belgii. Nov∞jÜφ pokusy zp∙sobiti ·plnΘ osamocenφ mrtvΘho t∞la bu∩ zapuÜt∞nφm do rakvφ cementov²ch nebo neprodyÜn∞ uzav°en²ch rakvφ kamenn²ch nebo sklen∞n²ch, nebo do obal∙ sßdrov²ch, do lßtek desinfokΦnφch, na p°. lßtek hmotami desinfekΦnφmi nasycen²ch, prachu ze d°ev∞nΘho uhlφ nedoznalo valnΘho povÜimnutφ. Pouze pokr²vßnφ vßpnem ve spoleΦn²ch hrobech a balenφ t∞l do prost∞radel napuÜt∞n²ch v 2% roztoku karbolu u₧φvß se obecn∞ jako₧to ochrannΘho prost°edku p°i mrtvolßch po nemocech unfekΦnφch. O pochodech hnilobnφch t°eba podotknouti toto: Hniloba pokraΦuje nestejn∞ podle mφsta, podle p°φstupu vzduchu a podle teploty. Na vzduchu rychleji ne₧ ve vod∞ a v zemi. Jeden t²den na vzduchu rovnß se dv∞ma ve vod∞ a osmi v zemi. Ve vod∞ vyvφjφ se hniloba nahromad∞nφm plyn∙ v dutinßch a prostorßch tkaniv; t∞lo naplnφ se lehk²mi plyny a vznese se na povrch. V hloubi hrobu 2 m pod rovinou jest stßlß teplota nφzkß. Rozklad poΦφnß se pomocφ bakterii a plφsnφ, zvφ°eny a kv∞teny hrobnφ. Rok po poh°bu nenalezneme ani v rakvφch ani v zemi plφsn∞; infekΦnφ bakterie ·pln∞ vyhynuly, jen bakterie, kterΘ tvo°i spory, mohou se udr₧eti. Z naka₧liv²ch bakterii m∙₧e tedy vzniknouti nßkaza jen v prvnφm roce a to jen p°i znaΦnΘm nedostatku vzduchu; bacilly tyfu zhynou za 3 ned∞le, b. tuberkulφ za 4 m∞sφce po smrti, b. sn∞ti slezinnΘ udr₧φ se virulentnφ p°es rok. Plφsn∞ v ₧aludku a ve st°evech (micrococcus foetidus, butyricus, pyogenes, putrifiens) proniknou do dutin, p∙sobφ t. zv. hnilobu smrdutou, kterß trvß t°i m∞sφce. BφlkovitΘ organickΘ lßtky podlΘhajφ pochod∙m oxydaΦnφm a redukΦnφm, p°i Φem₧ se tvo°i vodφk, sφrovodφk, plyn bahenni a celß °ada hmot rozkladu ne·plnΘho, zejmΘna kyseliny amidovΘ, tukovΘ, tyrosin, leucin, indol a skatol. Vodnatosti stßle ub²vß. Zßpach hnilobnφ p∙sobφ: sirovodφk, kyseliny tukovΘ a indol, tu pak tvo°φ se tΘ₧ t. zv. jedy mrtvolnΘ, ptomainy Φili alkaloidy mrtvolnΘ, kterΘ na vzduchu rychle se rozpadajφ. èkodlivΘ ·Φinky podr₧φ v₧dy, kdy₧ nenastane ·pln² rozklad a zem∞ se jimi p°esycuje. Hnilobu urychluje teplo, vlhko a neutrßlnß neb alkalickß reakce (vßpno). Fauna hrob∙ sklßdß se z kukel n∞kter²ch druh∙ much, vos∙, brouk∙v a stono₧ek (Haematomy a scalaris, Sirex, Trichonyx sulcicollis, Julus terrestris). Ko°eny strom∙ vnikajφ do hloubky hrobu a zachycujφ lßtky rozkladu. Rozklad v zemi liÜφ-se od rozkladu ve vzduchu, ₧e je zdlouhav∞jÜφ a ₧e rozkladovΘ hmoty, tekutiny a plyny v zemi se zachycujφ, t∞lo pomalu vys²chß a hniloba p°estßvß, p°echßzφ v tlenφ (Verwesung). KoneΦnΘ v²sledky jeho jsou: kys. uhliΦitß, vodφk, kyslφk a dusφk. Plyny hnilobnφ nemohou proniknouti na povrch, je-li vrstva p°es 1,58 m silnß bez trhlin. Tφm jest urΦena sprßvnß hloubka hrobu; u nßs ustanoveny jsou dva metry s rovem. ╚pavek, produkty rozkladu bφlkovin a protein∙, sirovodφk a uhlovodφky, kyseliny mßselnß a baldrißnovß a pod. tvo°φ vespolek pßchnoucφ plyny hrobu. Ve styku s kyslφkem ze vzduchu p∙dy okysliΦujφ se slouΦeniny ammonatΘ na soli dusiΦitΘ a dusiΦnatΘ, a kdy₧ jest kyslφku s dostatek, organickΘ lßtky prom∞nφ se v Φernou hmotu hun usovou (prs¥), kterß se mφsφ s minerßlnφmi Φßstkami p∙d. Rostlinstvo spot°ebuje lßtky hnilobnφ ke svΘ v²₧iv∞, a proto jest udr₧ovßnφ vegetace na h°bitovech racionßlnφ, pokud p°φliÜ nep°ekß₧φ osln∞ni p∙dy Doba rozkladu jest nestejnß podle jakosti p∙dy, p°φstupu vzduchu a vody do hloubi hrobu. PφsΦitß p∙da jest vzduÜnß, udr₧uje teplo a podporuje rychl² rozklad, jφlovitß zadr₧uje vlhkost; humus je vzduchu mßlo prostupn² a proto pokraΦuje hniloba na h°bitovech siln∞ obklßdan²ch (p°esycen²ch) zdlouhav∞ji. Nejv²hodn∞jÜφ jest p∙da k°emenitß, hrubozrnß, potom pφseΦnß; nep°φhodnß je p∙da pφseΦnß jφlem promφchanß, humusovß, raÜelinovitß. Dostoupφ-li zpodnφ voda v²Üe hrobu, rozpouÜtφ hmoty hnilobnφ i plyny, kterΘ mohou pak vniknouti do blφzk²ch studen. Proto zßle₧φ na tom, aby na h°bitovech hladina zpodnφ vody byla nφ₧e ne₧ zpodina hrob∙, a kde toho nenφ, musφ b²ti h°bitov odvodn∞n. NebezpeΦφ, ₧e by vnikaly lßtky hnilobnφ do zpodnφ vody a do studnφ, nenφ velikΘ nah°bitovech sprßvn∞ veden²ch, jak sv∞dΦφ zkouÜky uΦin∞nΘ v Φetn²ch studnßch h°bitovnφch. Je-li p∙da h°bitova vlhkß a p°esycenß, nastßvß zm²deln∞nφ vÜech m∞kk²ch Φßstφ, saponifikace, vytvo°φ se ammonatΘ slouΦeniny kyseliny stearovΘ, palmitinovΘ a oleinovΘ Φili tuk mrtvoln², adipocire; t∞lo podr₧φ sv∙j tvar. Rozklad pak nepokraΦuje. Na star²ch vlhk²ch h°bitovech v hromadn²ch hrobech v kovov²ch rakvφch neprodyÜn∞ uzav°en²ch zhusta je nachßzφme, na p°. na h°bitov∞ v KoÜφ°φch. Hniloba ukonΦφ se v p°φhodnΘ p∙d∞ z·plna v 7 letech, u d∞tφ d°φve, za 4 roky, jak pouΦily zkuÜenosti ·°ednφch lΘka°∙ v Sasku, v p∙dßch mΘn∞ p°φzniv²ch trvß dΘle, mnohdy p°es 10 rok∙. Obdobφ, kdy mrtvola je z·plna setlelß a kdy hrob znova oblo₧iti se m∙₧e bez zvlßÜtnφho povolenφ ·°ednφho, jmenuje se turnus a jest v rozliΦn²ch zemφch ustanoven nestejn∞. Code NapolΘon ustanovil 5 rok∙, anglick² zßkon vym∞°il 8 rok∙ pro d∞ti do 10 let a 14 pro vzrostlΘ, v Sasku je 20let², v Badensku 25let², v Prusku 40let². Nejni₧Üφ je 7let². TakΘ pieta vy₧aduje delÜφho turnu. Kde je turnus delÜφ, nenφ t°eba tak ΦastΘho rozÜi°ovßnφ. Dekret dvornφ kancelß°e z 29. led. 1768 ustanovil, ₧e v Rakousku ₧ßdnß mrtvola nesmφ vykopßna b²ti d°φve ne₧ po 10 letech. Mß-li b²ti otev°en hrob d°φve, musφ b²ti ₧ßdßno zvlßÜtnφho svolenφ polit. ·°adu a zachovßny zvlßÜtnφ p°edpisy pro exhumaci vydanΘ na°φzenφm minist. ze 3. kv∞t. 1874 °. z. Φ. 56. Mφsto, kde se hroby zaklßdati sm∞jφ, jmenuje se h°bitov, a musφ b²ti uznßno za zp∙sobilΘ k tomu ·Φelu a schvßleno; musφ mφti p∙du p°φhodnou do hloubi 2 m, polohu slunnou a takovou, aby v∞try zahßn∞ly v²pary od obydlφ, plochu dostateΦnou na poΦet obyvatelstva, povrch urovnan², dostateΦnou vzdßlenost od obydlφ sousednφch (podle dekretu dvornφ kancelß°e z 24. kv∞tna 1825 5 sßh∙), nesmφ b²ti vydßno zßplavßm ani proudu svrchnφch vod. Plocha jednoho hrobu pro vzrostlΘ Φφtß se na 4,27 m2, na 100 zem°el²ch p°ipadß 46 zem°el²ch do 10 rok∙. P°epß₧ka mezi hroby Φφtß se na 60 cm. Pot°ebnou plochu na h°bitov n∞kterΘ osady m∙₧eme vypoΦφsti takto: Pr∙m∞rn² poΦet ka₧d² rok zem°el²ch nßsobφme 4nßsobnou dΘlkou obdobφ a p°ipojφme plochu na cesty pot°ebnou, kterß se Φφtß na 1/8 plochy veÜkerΘ. Mß-li h°bitov vyhovovati po₧adavk∙m zdravotnφm, musφ se spravovati p°esn²m °ßdem, a to co se t²Φe evidence a po°ßdku poklßdßnφ t∞l, ploch pro hroby a cesty urΦen²ch, dovozu t∞l, oÜet°ovßni hrobu, za°φzenφ a dohlφdky v umrlΦφ komo°e. Pom∞ry ty upravujφ se zvlßÜtnφmi °ßdy h°bitovnφmi, kterΘ schvaluje hejtmanstvφ na nßvrh obce a sprßvy h°bitovnφ. V °ßdu h°bitovnφm urΦena jest hloubka a velikost hrobu, Üφ°ka vrstvy zem∞ mezi jednotliv²mi hroby ponechanΘ, zp∙sob znamenßnφ hrob∙v a zaznamenßnφ mrtv²ch, podmφnky z°φzenφ hrobek, turnus k novΘmu obklßdßnφ hrobu, podmφnky k pou₧φvßnφ umrlΦφ komory. -lc.
#######
#FB#
0K10
1262A12
2480A12
2852B5
3712F7
5634B5
6821F17
7050F34
7434F42
7645A12
7675F7
7723F11
7765F5
7979F6
8366B1
8943A12
9399F18
10186F22
10562B1
11074B20
11096B9
11107B8
11117B10
11858B27
11887B39
12181B9
12328B1
13855F10
13887F13
13979F13
13993B9
14496F6
15165F8
15269B1
15565F5
15600B1
15601H1
15688B3
15882H1
15884I1
16168F16
16499B3
#FE#
#ED#
HESLO:Poh°eb##%2001%5%33%200050
Poh°eb (lat. funus, sepultura) viz Exequiae v cφrkvi katolickΘ.-O [Poh°eb]-°bu vojenskΘm viz Kondukt.
#######
#FB#
0K6
13B5
20B9
35O8Vxh0x00638CFB/0x000019E5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0810%48%124%085993
66A8
93O8Vxn0x0047EED1/0x000009A5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1407%76%314%143866
#FE#
#ED#
HESLO:Poh°ebaΦka##%2001%5%58%200051
Poh°ebaΦka, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Pardubice, fara a pÜ. Opatovice; 45 d., 351 ob. Φ. (1890). P°φsluÜela mezi zbo₧φ klßÜtera opatovickΘho.
#######
#FB#
0K10
#FE#
#ED#
HESLO:Poh°ebiÜt∞##%2001%5%91%200052
Poh°ebiÜt∞, mφsto, kde se pochovßvajφ t∞la zem°el²ch. NejstarÜφ zp∙sob pochovßvßnφ mrtv²ch byl asi ten, ₧e mrtvoly byly nechßvßny v ÜirΘm poli ptactvu a dravΘ zv∞°i na pospas, jako₧ podnes se d∞je u n∞kter²ch nßrod∙ primitivnφch (na p°. ve st°ednφ Asii), kde₧to mnozφ kmenovΘ indißnÜtφ v Americe majφ zvyk, rozv∞Üovati mrtvoly na stromech nebo na leÜenφch k tomu zvlßÜt∞ z°φzen²ch za ko°ist sup∙m a krkavc∙m. Pozd∞ji, za doby neolithickΘ, pochovßvßna mrtvß t∞la bu∩ do prostΘ jßmy, nebo do hrob∙v oblo₧en²ch kamennou hradbou, nebo do skalnat²ch slujφ, a to v podob∞ bu∩ skrΦenΘ nebo sedicφ (viz Bobka°i). Takovßto [Poh°ebiÜt∞] p°edhistorickß s hroby kostern²mi dosti zhusta nalΘzajφ se v Evrop∞ (v. t. str. 893). JeÜt∞ pozd∞ji, za doby bronzovΘ, kdy na mφsto poh°bφvßnφ nastalo spalovßnφ mrtvol, uklßdßn popel do popelnic, je₧ s poΦßtku zakopßvßny v mohylßch, pozd∞ji v °adßch ve spoleΦnΘm [Poh°ebiÜt∞]-ti (pole popelnicovß). Ostatn∞ za doby bronzovΘ i potomnφ ₧eleznΘ trvaly oba zp∙soby, toti₧ pochovßvßnφ mrtvol cel²ch i spalovßnφ mrtvol, vedle sebe, jako₧ vidφme na [Poh°ebiÜt∞]-ti hallstadtskΘm nebo na italskΘm [Poh°ebiÜt∞]-ti certoskΘm u Bologn∞ ze starÜφ doby ₧eleznΘ, kde poΦet mrtvol spßlen²ch k nespßlen²m se mß jako 46 : 100, anebo na p-ti villanovskΘm u Bologn∞, kde mezi 139 hroby popelnicov²mi jest 17 hrob∙ kostern²ch. Vφra v nesmrtelnost to byla, kterß nabßdala Φlov∞ka k tomu, aby zem°el²m p°iklßdal do hrobu milodary (mu₧∙m hlavn∞ zbran∞, ₧enßm Üperky), kterΘ, nalezeny v [Poh°ebiÜt∞]-tφch, jsou nßm d∙le₧it²m pramenem ku poznßnφ kulturnφho stavu tehdejÜφho lidstva (srv. Evropa str. 896, ╚echy str. 271 sl, Morava str. 709 sl.). Za doby historickΘ, zejmΘna s rozÜφ°enφm k°es¥anstvφ, je₧ zavedlo dogma o z mrtv²ch vstßnφ, nastalo op∞t poh°bφvßnφ mrtvol cel²ch (viz Poh°bφvßnφ). O [Poh°ebiÜt∞]-tφch k°es¥ansk²ch viz H°bitov.
#######
#FB#
0K10
595O7Vxd0x0016A451/0x00000AE0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0403%5%223%041747
614A12
627F14
686F8
890A12
907F16
1069A12
1116A12
1490A12
1590F6
1605F7
1626F6
1783O10Vxt0x00004E48/0x00004081/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%2%91%200049
1798A12
1816F24
#FE#
#ED#
HESLO:Poh°ebnφ pr∙vod##%2001%5%455%200053
Poh°ebnφ pr∙vod viz Exequiae a Kondukt.
#######
#FB#
0K15
20O19Vxh0x00638CFB/0x000019E5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0810%48%124%085993
#FE#
#ED#
HESLO:Poh°ebnφ °eΦ##%2001%5%471%200054
Poh°ebnφ °eΦ (u ╪ek∙) viz Epitafios
#######
#FB#
0K12
26O9Vxh0x0048403D/0x000006AD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0807%77%322%084565
#FE#
#ED#
HESLO:Pohrlitz##%2001%5%480%200055
Pohrlitz, m. na Morav∞, viz Poho°elice 3).
#######
#FB#
0K8
28O14Vxt0x00000B59/0x000000BD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%1%207%200010
#FE#
#ED#
HESLO:Pohrobek##%2001%5%496%200056
Pohrobek (lat. postumus, myln∞ nßsledkem nesprßvnΘ etymologie posthumus) naz²vß se dφt∞ narozenΘ po smrti otcov∞. V prßv∞ °φmskΘm naz²valo se tak i dφt∞ narozenΘ sice jeÜt∞ za ₧ivota otcova, avÜak teprve po z°φzenφ testamentu. Ve starÜφm prßvu °φmskΘm [Pohrobek]-bci jako₧to personae incertae (osoby, je₧ si testator p°i z°φzeni testamentu nemohl p°edstaviti jako urΦitß individua) nemohli b²ti ustanoveni za d∞dice. Teprve pozd∞ji p°ipouÜt∞ny byly ze zßsady tΘ v²jimky, a₧ koneΦn∞ Justinißn ustanovil, ₧e jmenovßnφ kterΘhokoli postuma d∞dicem jest v₧dycky platnΘ, p°edpoklßdajφc, ₧e postumus v dob∞ smrti z∙stavitelovy jest zde alespo≥ jako plod v ₧ivot∞ mate°skΘm. Podle prßva rak. ($ 138 ob. zßk. obΦ.) [Pohrobek] jest dφt∞tem man₧elsk²m, narodφ-li se nejdΘle v desßtΘm m∞sφci po smrti otcov∞.
#######
#FB#
0K8
15B8
62B9
252A10
275B17
528B7
584B8
706A10
#FE#
#ED#
HESLO:Pohrudnice##%2001%6%99%200057
Pohrudnice (lat. pleura) jest jemnß lesklß blßnka, povlΘkajicφ ka₧dΘ plφce a pak dutinu v ka₧dΘ poboΦnΘ Φßsti hrudnφkovΘ, v nφ₧ plφce se poÜinuje. Pokud st∞n dutiny pohrudniΦnΘ se t²Φe, [Pohrudnice] pokr²vß zebra se svaly mezi₧ebernφmi, postrannφ plochy pßte°e i meziplφcφ Φili mediastina, hornφ plochu klenby brßniΦnΘ a ΦßsteΦn∞ i zadnφ plochu kosti hrudnφ. V krajin∞ krΦnφ klenba pohrudniΦnß (apex pleurae) dosahuje as o 1-3 cm nad klφΦek, jsouc v tΘto poloze udr₧ovßna zvlßÜtnφmi vazy i odboΦkami sval∙ krΦnφch. P°i odstupu brßniΦnΘm od dolnφho kraje hrudnφkovΘho [Pohrudnice] tvo°φ ost°e vybφhajφcφ choboty (sinus pleurae), do kter²ch p°i silnΘm vdechu zasahujφ dolnφ okraje plicni; jinak tyto choboty obsahujφ jen skrovnΘ mno₧stvφ tekutiny syrovateΦnΘ Φi serosnφ. Na ko°enu plicnφm, kter² taktΘ₧ dokonale jest obalen povlakem pohrudniΦn²m, p. p°echßzφ z nßst∞nnΘ Φßsti mediastinßlnφ na plice, vnikajφc tu takΘ i do plicnφch zß°ez∙ mezilalokov²ch a tvo°φc takto t. zv. ·trobnφ Φßs¥ p. Φili zkrßtka takΘ poplφcnici. Mezi tφmto ·trobnφm listem p. a jejφ Φßstφ nßst∞nnou vznikß Üt∞rbinovitß prostora pohrudniΦnß (cavum pleurae), kterß₧ za zdrava obsahuje nepatrnΘ mno₧stvφ mazovitΘ tekutiny syrovateΦnΘ, za choroby vÜak m∙₧e b²ti napln∞na v²potky zßn∞tn²mi, krvφ, vzduchem, hnisem a pod. Srz. Nemoci [Pohrudnice]p.[Pohrudnice] Anaemie [Pohrudnice], jsoucφ projevem povÜechnΘ anaemie jako₧ i p°ekrvenφ (arterißlnφ i venosnφ), provßzejφcφ ka₧dΘ podrßzd∞ni a zßn∞tlivΘ processy plic a pleury a vyskytujφcφ se v zßp∞tφ povÜechnΘ venostasy, mß zßjem toliko anatoma; klinicky diagnostikovßno b²ti nem∙₧e. Z pathologick²ch process∙ [Pohrudnice] nejΦast∞jÜφ jest zßn∞t (pleuritis), jeho₧ p°φΦiny jsou Φetny a rozmanity. Budφ jej rozmanitΘ ·razy a zran∞nφ hrudnφku, skorem veÜkerΘ choroby plic (zßn∞t, tuberkulosa, infarkt, hlφza, sn∞¥, echinococcus a aktinomyces); celkovΘ choroby (skorbut, leukaemie); mnohΘ infekΦnφ processy, zvlßÜt∞ kdy₧ provßzeny jsou katarrhem nebo zßn∞tem plic (morbilli, tyfus, influenza, rheumatismus), ale i bez katarrhu probφhajφcφ (pyaemie, sepsis). T²₧ vznikß takΘ p°i onemocn∞nφ ·trob sousedφcφch, na p°. flegmon∞ a rakovin∞ jφcnu, zßn∞tu pojiva mezihrudnφho a osrdeΦnφku, zßn∞tu pob°iÜnice, flegmon∞ a rakovin∞ ₧aludeΦnφ, zßn∞tu jater atd. ╚asn² jest v pozdnφm stadiu zßn∞tu ledvin; poslΘz nad veÜkeru pochybnost vznikß po nachlazenφ. Z uvedenΘho vypl²vß, ₧e zßn∞t [Pohrudnice] ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ zaklßdß se na infekci; podrß₧d∞nφ zp∙sobeno jest od p°ipadu ku p°φpadu pneumokokkem, stafylokokkem a streptokokkem, bacillem ch°ipky a influenze, snad i tyfov²m, a jest p°i svΘ prudkosti zp∙sobilΘ vzbuditi zßn∞t. TotΘ₧ dlu₧no tvrditi i o toxinech lidskΘho t∞la, kterΘ jsouce v krvi zadrzßny, drß₧dφ znaΦn∞ [Pohrudnice]-ci. Podn∞ty budφcφ zßn∞t vysv∞tlujφ nßm, zdali t²₧ setrvß ohraniΦen²m Φi se stßvß povÜechn²m Lokalisovan² zjevuje se v sousedstvφ mφstnφch leniv∞ se rozvφjejφcφch processu plicnφch. Po anatomickΘ strßnce zßn∞t se utvß°φ jako ryze vlßkninov², plastick², p°i n∞m₧ k tekutΘmu v²potku nedojde, proto such² zßn∞t [Pohrudnice], pleuritis sicca, nebo jako zßn∞t provßzen² v²ronem do dutiny pohrudniΦnΘ. V²potek ten jest serosnφ, chovaje nepatrnΘ i v∞tÜφ mno₧stvφ vloΦek fibrinu (serosnφ a serofbrinosnφ zßn∞t [Pohrudnice]), ale takΘ hnisav² (pleuritis purulenta, empyema thoracis). Tehdy, kdy p°i znaΦnΘm podrßzd∞nφ [Pohrudnice] dojde ke drobnΘmu krvßcenφ nebo trvß haemorrhagickß diathesa, mφsφ se k v²potku krev a t²₧ stßvß se krvav²m (pleuritis haemorrhagica). P°i gangraen∞ a hlφze plicnφ i p°i bronchiektasii, p°i pronikav²ch a nedostateΦn∞ opat°en²ch ranßch dojde k jφchovΘmu v²potku (pleuritis foetida). Jakost v²potku podmφn∞na jest druhem plφsnφ, kterΘ zßn∞t podnφtily: streptokokkus a stafylokokkus budφ zßn∞t hnisav², bacillus influenzae a tuberkulosy i pneumokokkus zßn∞t serosnφ nebo vlßkninov². Dojde-li p°i infekci jmenovan²mi schizomycety ke hnisßnφ, pak nutno p°edpoklßdati smφÜenou infekci streptokokkem nebo stafylokokkem. Zßn∞t poΦφnß s p°ekrvenφm kostßlnφ i pulmonßlnφ p., drobn²mi haemorrhagiemi na jejφm povrchu, zkalenim a opadßvßnφm epithelu; [Pohrudnice] nab²vß mdlΘho lesku, jest znaΦn∞ prosßklß. Zßhy v jejφch hornφch vrstvßch se tvo°φ granulaΦnφ tka≥ v podob∞ mal²ch zrn, kterß nad povrchem p. n∞co vyr∙stajφ; souΦasn∞ [Pohrudnice] pokr²vß se mohutn∞jÜφ i skrovn∞jÜφ vrstvou vlßkniny Stykem zanφcen²ch ploch obou list∙ pleurßlnφch dojde ke sr∙stu plφce se st∞nou hrudni; obvykl² to nßlez p°i zßn∞tu p. Bujenφ granulaΦnφ tkßn∞ a vypocovßnφ vlßkniny jest casem tak mohutnΘ, ₧e povrch plφce prom∞nφ se v membranu 1-2 cm tlustou, vazivnou i chruplavkovitou. Ji₧ p°i samΘm poΦßtku dojde k vypocovßnφ serosnφ tekutiny, jejφ₧ mnozstvφ den ke dni vzr∙stß a Φasem vystoupφ az po objem 5-8 l; emigrace hnisav²ch bun∞k do exsudßtu zjevna b²vß teprv na sklonu prvΘho tΘhodne. Je-li pr∙b∞h p°φzniv², pak v²potek po ukonΦenΘm zßn∞tu jme se vst°ebati, to¥ b²vß mezi 4.-8. t²dnem onemocn∞nφ. Je-li bujeni p. mohutnΘ, pak ztuhlΘ vazivovΘ membrßny a i vmeze°en² zßn∞t tkaniva plicnφho, vznikl² se zßn∞tem [Pohrudnice], p°ekßzejφ rozta₧enφ komprimovanΘ plφce; plice setrvß ve stavu ΦßsteΦnΘ bezvzduchosti (atelektasa plic; viz Plφce, nemoci); prostoru, kterou plφce za zdrava vypl≥ovala, zaujφmajφ sousedφcφ ·troby, ostatn∞ onemocn∞lß polovina hrudni znaΦn∞ se stßhne a deformuje. Hnisav² v²potek se nevyst°ebß; nebyl-li odstran∞n operativn∞, provalφ se do pr∙duÜek nebo skrze st∞nu hrudnφ, neb hnis po arrosi [Pohrudnice] sßzφ se podle retropleurßlnφho pojiva, ve v²jimeΦn²ch p°φpadech p°ihßzφ se provalenφ do mezihrudφ, dutiny b°iÜnφ, do ₧aludku atd. V²potek v ka₧dΘm p°φpad∞ se objevuje nejprv v nejzpodn∞jÜφch Φßstech dutiny hrudnφ; je-li mno₧stvφ jeho malΘ, plφce se prost∞ retrahuje, ale setrvß vzduÜnou. Ale poslΘz vzr∙stajφcφ v²potek komprimuje plφci, a tato stßvajφc se bezvzduchou, pohrou₧φ se v exsudßt∞. P°i v²potcφch vypl≥ujφcφch celou polovinu hrudnφ plφce zcela stlaΦenß a k pßte°i seÜinutß podobß se tkani slezinnΘ (splenisace plic). Velik² v²potek vyklene hrudnφk, vytlaΦφ prostory mezi₧ebernφ na venek, poÜine srdce a mezihrudφ v opaΦnou stranu a zat∞₧uje brßnici, stlaΦφ jßtra, slezinu a ₧aludek hloub∞ji do dutiny b°iÜnφ. P°φznaky zßn∞tu pohrudnicnΘho rozchßzejφ se v tom, zdali zßn∞t jest pouze vlßkninov² Φi provßzen exsudacφ. P°i vlßkninovΘm zßn∞tu pozorujeme mφrnou horeΦku, prudkou bodavou bolest, such² kaÜel a duÜnost, kterß podmφn∞na jest bolestφ; rozhodujφcφm p°φznakem jest t°ecφ Üelest pleurßlni, poklep mimo lehk² bubφnkov² zvuk neposkytuje nic odchylnΘho. Zßn∞t jest ohraniΦen² nebo rozÜφ°en², trvß n∞kolik dn∙v a konΦφ se vyhojenφm. Jin²ch nßsledk∙ nemφvß, leda ₧e pro sr∙st plφce se st∞nou hrudnφ ruÜi jejφ volnou funkci. Zßn∞t s v²potkem poΦφnß se horeΦkou, Φasem i t°esavkou, klßnφm se hrudi i velikou duÜnostφ. Za vzr∙stajφcφ duÜnosti poΦφnß kolem 3. dne jeviti se exsudßt, kter² za mßlo dn∙ vystoupφ az po dolnφ ·hel lopatky i nad n∞j, ano vyplnφ i celou prostoru jednΘ poloviny hrudnφ. Vyr∙stßnφm v²potku vzr∙stß duÜnost, tep se znaΦn∞ urychluje; nemocn² zaujφmß sedavou polohu neb se klade na stranu onemocn∞lou. Äφze≥ b²vß velikß, vyluΦovßnφ moΦi nedostateΦnΘ, pot v prvΘ dob∞ potlaΦen. P°i mal²ch exsudßtech diagnosa se opφrß v²hradn∞ o nßlez perkutorick² a auskultatorick², p°i velik²ch v²potcφch pozorujeme nßpadnΘ rozp∞ti a nehybnost onemocn∞lΘ poloviny hrudnφ p°i d²chßnφ, vyÜinutφ srdecnφho hrotu z p°irozenΘ polohy (do pravΘ poloviny hrudnφ p°i v²potku levostranΘm, k levΘ Φß°e axillßrnφ p°i pleuritid∞ levostranΘ). Zvuk p°i poklepu onemocn∞lΘ strany jest prßzdn², tepajφcφ prst vyci¥uje velik² odpor, ztemn∞l² zvuk objφmß, kdy₧ nemocn² sedφ, v polokruhu hrudnφk a sahß v p°edu a vzadu po rovnou v²Üi. ╚asem prßzdn² zvuk vyznφvß po celΘ polovin∞ hrudnφ a₧ po samou kos¥ klφΦnφ a lze pak jen v samΘm sousedstvφ kosti hrudnφ poblφ₧e klφΦku znamenati zvuk bubφnkov² nebo k°ßpav²; p°i t∞chto obrovsk²ch exsudßtech prßzdn² zvuk p°esßhß zÜφ°φ n∞kolika cm i do druhΘ poloviny hrudnφ. P°i v²potcφch prost°ednφ velikosti oz²vß se nad prßzdn²m zvukem bubφnkov². D²chacφ Üelesty na tΘm₧ mφst∞, co prßzdn² zvuk trvß, jsou potlaΦeny, nad nφm dφlem zeslabeny, dφlem trubicovΘ. Zßchv∞vy hrudnφ jsou ve v²Üi v²potkem potlaΦeny, nad nφm zesφleny, rovn∞₧ tak i hlas hrudni. Kdy₧ byl exsudßt dosp∞l svΘ v²Üe, hranice jeho setrvß 3-6 ned∞l nezm∞n∞na a pak poΦφnß se vst°ebati. Velik² tlak nitrohrudnφ se umenÜuje, temperatura klesß, puls se zle≥uje. S ·levou tou dostavφ se mφrnß transpirace a hojnΘ moΦenφ; rozm∞r prßzdnΘho zvuku se pozvolnu umenÜuje, d²chacφ plocha zv∞tÜuje. P°i vst°ebßnφ v²potku zjevujφ se jako p°i samΘm poΦßtku t°ecφ pleurßlnφ Üelesty, kterΘ vÜak mohou b²ti znamenßny dlouho po resorpci v²potku. Vyhojenφ to jest Φasem dokonalΘ, Φasem ale nedokonalΘ a konΦφ se sr∙stßnφm plφce se st∞nou hrudnφ i v∞tÜφ nebo menÜφ deformaci hrudnφku. V podobnΘm p°φpad∞ nemocn² setrvß duÜn²m a lze pak ve zpodnφch Φßstech hrudi znamenati trvale zkrßcen² zvuk p°i poklepu a zeslaben² Üelest d²chacφ. NebezpeΦny b²vajφ jen mohutnΘ v²potky, vypl≥ujφcφ celou polovinu hrudnφ; nemocnφ pak nez°φdka zmφrajφ nßhle (zvlßÜ¥ p°i rychlΘm vzp°φmenφ) bu∩ synkopou neb nßhl²m oedemem plicnφm. Hnisav² v²potek (empyem) po p°iznacφch fysikßlnφho v²zkumu chovß se stejn∞ jako serosnφ, celkovΘ p°φznaky a vysφlenost nemocnΘho b²vajφ znaΦn∞jÜφ. V∞tÜinou hnisav² zßn∞t p. poΦφnß se t°esavkou, kterß v dalÜφm postupu n∞kolikrßt se opakuje. Nepostarßme-li se o to, aby v²potek operativn∞ byl odstran∞n, provalφ se t²₧ d°φve neb pozd∞ji do pr∙duÜek (empyema necessitatis) nebo skrze st∞ny hrudnφ nebo jinou cestou, jak svrchu bylo pov∞d∞no. ╚asem abscess ve st∞n∞ hrudnφ, kter² hlßsß provalenφ hnisu, zjevuje pohyby pulsatorickΘ (empyema pulsans). Z°φdka se stßvß, aby veÜker² hnis v hrudnφku nahromad∞n² vyprßzdnil se pr∙duÜkou a nemocn² se vyhojil; obyΦejn∞ nemocn² vykaÜle jen Φßst hnisu a hnisßnφ trvß dßle. Podobn∞ tomu, kdy₧ empyem se provalil skrze st∞nu hrudnφ. Pon∞vad₧ p°i trvajφcφm hnisßnφ a p°φstupu vzduchu snadno dojde k rozkladu hnisu, pacient stßvß se pyaemick²m nebo septick²m, neb upadß ve velikΘ vysφlenφ; jinφ nemocnφ podlΘhajφ nßsledk∙ mamyloidnφ degenerace. Net°eba zvlßÜ¥ p°ipomφnati, ₧e provalenφ hnisu do pr∙duÜek neb na venek v leckter²ch p°φpadech v zßp∞tφ mß plynatost hrudnφ-pyopncumothorax. Operativnφm zakroΦenφm hnisavΘ v²potky obyΦejn∞ se vyhojφ. Serofibrinosnφ zßn∞t [Pohrudnice] vyvijφ se Φasto skryt∞ a nepozorovan∞; nemocn² pro pozvolnΘ vzr∙stßni v²potku nevyci¥uje v∞tÜφch obtφ₧φ, a nemaje trvalΘ a velikΘ horeΦky, ani neulΘhß. V²potek se vst°ebß velmi pozvolnu, a proto onemocn∞nφ se provleΦe na dlouhou dobu, i n∞kolika m∞sφc∙. Velikß Φßs¥ nemocn²ch zmφrß pozd∞ji tuberkulosou; pro tento pr∙b∞h zßn∞t [Pohrudnice] zvßn jest vlekl²m (pleuritis chronica). Diagnosa v²potku pohrudniΦnΘho jest zpravidla snadnß, nejv∞tÜφ obtφ₧e p°i rozpoznßnφ budφ abscess subfrenick². Prognosa zßn∞tu [Pohrudnice] zßvislß jest na povaze a mohutnosti v²potku, p°φΦinßch zßn∞tu, silßch nemocnΘho, rozmanit²ch komplikacφch. Plynatost hrudnφ (pneumothorax) jest v₧dy a za ka₧dou podmφnkou onemocn∞nφm podru₧n²m, nejΦast∞ji se dostavuje v pr∙b∞hu tuberkulosy (96% p°φpad∙ spadß pod toto zßhlavφ), nepom∞rn∞ °idΦeji p°i abscessu, gangraen∞ a infarktu plicnφm, p°i rozpadßvajφcim se gummat∞, aktinomykose, po provalenφ se empyemu do plic a skrze st∞nu hrudnφ, p°i pronikajφcφch ranßch hrudnφch, p°i zran∞nφ plic zlomen²mi zebry; n∞kdy po protr₧enφ empyematickΘho sklφpku, nebo kdy₧ novotvar a v°ed jφcnov² i ₧aludeΦnφ provalφ se do dutiny pohrudnicovΘ.-Ka₧dΘ z t∞chto jmenovan²ch onemocn∞nφ umo₧≥uje vznik plynatosti hrudnφku zp∙sobem, ₧e p°i inspiraci vzduch se vssßvß do vaku pohrudnicovΘho a₧ po tu mφru, kdy plφce ·pln∞ byla stlaΦena neb aspo≥ tlak vzduchu v hrudi, p∙sobφcφ na plφci, vyrovnal se vn∞jÜφmu tlaku atmosfΘrickΘmu. V onom p°φpad∞ tlak jest tak velik², ₧e vytlaΦuje mediastinum s veÜker²m obsahem do opaΦnΘ poloviny hrudnφ, stlaΦi brßnici a s nφ jßtra neb slezinu velikou m∞rou do dutiny b°iÜnφ a vyklene prostory mezi₧ebernφ. V nejkrajn∞jÜφm nap∞tφ setrvß hrudnφk proto, ₧e s ka₧dou inspiracφ vzduch do dutiny hrudnφ vnikß, ale v exspiraci vytlaΦen b²ti nem∙₧e, a to¥ jest umo₧n∞no tφm, ₧e otvor v plφci nebo hrudi kryt jest cßrem nekrotickΘho tkaniva, kter² inspiraci se podßvß ve form∞ ventilu, ale p°i v²dechu t∞sn∞ k otvoru plicnφmu se p°iklßdß (ventilov² pneumothorax). Tehdy, kdy otvor v plφci nebo ve st∞n∞ hrudnφ voln∞ propouÜtφ inspiraΦnφ a exspiraΦnφ proud vzduchu, vzduch hromadφ se ve vaku pohrudnicovΘm jen potud, pokud tlak nitrohrudnφ rovnß se vn∞jÜφmu (otev°en² pneumothorax). Plynn² obsah [Pohrudnice] sklßdß se z kyslφku, dusφku a kyseliny uhliΦitΘ; ale p°i uzav°enΘm pneumothoraxu ub²vß zßhy kyslφku a p°ib²vß kysel. uhliΦitΘ. Anatomick² nßlez zßhy nßm objevuje pathologick² process, na jeho₧ zßklad∞ vznikla plynatosthrudnφ, vedle toho v²potek hrudnφ, kter² vznikl vnikßnφm drß₧div²ch souΦßstφ doup∞te neb jinΘho pathologickΘho hnφzda do vaku pohrudnicovΘho. V²potek ten jest serosnφ (hydropneumothorax) n. hnisav² (pyopneumothorax), ale i jφchov². P°i ventilovΘ plynatosti hrudnφ jest plφce bezvzduchß, po nejkrajn∞jÜφ mφru stlaΦena a k pßte°i posunuta; p°i otev°enΘm pneumothoraxu jest toliko retrahovßna. Jestlize p°ed vznikem plynatosti hrudnφ byla plφce ΦßsteΦn∞ srostlß se st∞nou hrudnφ, vzduch hromadφ se jen ve volnΘ prosto°e pohrudnicovΘ, v²potek jest ohraniΦenpneumothorax saccatus. PoΦßteΦnφ jevy plynatosti hrudnφ, nehledφme-li k osobßm vysφlen²m, jsou velmi nalΘhav²: rßzem vznikajφcφ, az po pravou orthopnoe se stup≥ujφcφ duÜnost, trapnΘ sev°enφ hrudi, bodavß bolest, slabost, cyanosa, velikß frequence pulsu, mdloby a kollaps, provßzen² citliv²m klesßnφm teinperatury nutφ nalΘhav∞ k vyÜet°ovßnφ hrudi. NalΘzßme patrnΘ rozp∞tφ hrudnφku, vyÜinutφ srdce v opaΦnou stranu, snφzenφ jater nebo sleziny; onemocn∞lß polovina hrudi nekonß pohyb∙ p°i d²chßnφ. P°i velikΘm nap∞tφ hrudi zvuk p°i poklepu jest pln², ale Üφ°φ se p°es obvyklΘ hranice zvlßÜt∞ sm∞rem dol∙; je-li nap∞tφ hrudi skrovn∞jÜφ, zvuk p°i poklepu vyznφvß bubφnkov², p°i otev°enΘm pneumothoraxu jest k°ßpav². Chv∞nφ a hlas hrudnφ jsou v onemocn∞lΘ polovin∞ potlaΦeny. Perkutujeme-li hrudnφk tvrd²m p°edm∞tem, tehdy p°i souΦasnΘ auskultaci znamenßme jasn² zvuk kovov². Jinak auskultace vede nßs k poznßnφ, ₧e p°i plnΘm zvuku na hrudi Üelest d²chacφ jest potlaΦen. Rachoty v pr∙duÜkßch vyznφvajφ kovov²m dozvukem. P°i souΦasnΘm v²potku v dutin∞ hrudnφ nalΘzßme vedle p°φznak∙ plynatosti hrudnφ jeÜt∞ jevy v²potku pleurßlnφho. Pot°ßsajφce t∞lem nemocnΘho, uvßdφme v²potek v pohyb a znamenßme hluΦnΘ Üplouchßnφ (succussio Hyppokratis), kterΘ p°i bezprost°ednφ auskultaci hrudi vyznivß kovov²m dozvukem. Vzp°φmφ-li se nemocn², pak poslouchajφce na hrudi znamenati m∙zeme jasnΘ zvuky kovovΘho rßzu, kterΘ nßm p°ipomφnajφ nßrazy na st°φbrnou strunu Patrn∞ jsou zp∙sobeny nßrazem kapky na niveau tekutiny hrudnφ (gutta cadens, tintement mΘtallique). P°i otev°enΘm pneumothoraxu postrßdßme vytlaΦenφ mezihrudφ a snizenφ brßnice, za to konsonanΦnφ jevy jsou tφm z°ejm∞jÜφ. Pr∙b∞h plynatosti hrudnφ zßvisφ na zßkladnφ chorob∞; p°i gangraen∞ plic b²vß nep°φzniv², n∞co lepÜφ jest p°i tuberkulose, nejlΘpe se chovß p°i zran∞nφ hrudi a protr₧enφ emfysematickΘho sklφpku. Diagnosa jest obyΦejn∞ snadnß. Vodnatelnost hrudi (hydrothorax), v²ron syrovateΦniny krevnφ do vak∙ pohrudniΦnφch, pozorujeme p°i povÜechnΘ vodnatelnosti, nech¥ jest kteroukoli p°φΦinou (vadou srdeΦnφ, zßn∞tem ledvin, emfysemem, anaemiφ nebo seÜlostφ nemocnΘho). ╚asem povstßvß takΘ tlakem na ₧φlu dutou a ₧φly nejmenovanΘ i ₧φlu pololichou (nßdory mezihrudφ). Anatomicky vodnatelnost hrudi charakterisovßna je tφm, ₧e postrßdßme zßn∞tliv²ch jev∙ na [Pohrudnice]-ci; v²ron nechovß ani hnisav²ch ani krevnφch bun∞k, jest Φir², prost vlßkniny, mimo to chovß mΘn∞ pevn²ch souΦßstφ ne₧li v²potek. Jest srozumitelno, ₧e v p°φpadech, kdy₧ p°ed vodnatelnosti hrudnφ doÜlo ku p°φr∙stu plic, v²ron d∞je se jen do Φßstφ pohrudniΦnφch prost²ch adhaesφ. Nikdy nenφ v²ron tak velik², aby doÜlo ke stlaΦenφ plφce; nicmΘn∞ pro oboustranΘ vystupovßnφ st∞₧uje funkce plicnφ a srdeΦnφ citelnou m∞rou. Fysikßlnφ jevy jsou toto₧ny, jako p°i zßn∞tu plic, ostatn∞ diagnosa usnadn∞na jest zjiÜt∞nφm povÜechnΘ vodnatelnosti i probatorickou punkcφ. Krvavost hrudi (haemothorax) vznikß zran∞nφm mezi₧ebernφch cev p°i pronikajφcφch ranßch hrudnφch, p°i zran∞nφ plφce zlomen²mi zebry, nßbojem, ostr²mi nßstroji, p°i rozpadu a provalenφ povrchn∞ le₧φcφho hnisavΘho a sn∞tivΘho hnφzda, p°i provalenφ v²duti srdeΦnice. Je-li krvßcenφ znaΦnΘΦasem jde a₧ o 2-3 l krve-dostavφ se nßhlß anaemie s t∞₧k²mi p°φznaky, bolest na hrudi, duÜnost a slabost srdeΦnφ. Fysikßlnφ v²zkum nasv∞dΦuje hromad∞nφ volnΘ tekutiny v dutin∞ hrudnφ. NedoÜlo-li k zakrvßceni nemocnΘho a rozkladu obsahu hrudnφho, ve kterΘm₧ p°φpad∞ nemocn² zmφrß septicky nßsledkem hnisavΘho nebo jφchovΘho zßn∞tu, pak vznikß reaktivnφ zßn∞t p. a v²ron krevnφ po svΘm opouzd°enφ pozvolna se vyst°ebßvß. Diagnosa jest usnadn∞na momenty aetiologick²mi, jevy nßhle vznikajφcφ anaemie, fysikßlnφm v²zkumem (p°φznaky fysikßlnφ chovajφ se jako p°i v²potku pohrudniΦnΘm) a probatorickou punkcφ. Tuberkulosa [Pohrudnice] (tuberculosis pleurae) a s nφ slouΦen² (tuberkulosnφ) zßn∞t jest skorem v₧dy podru₧n²m ·kazem tuberkulosy plic neb jin²ch ·strojφ (₧laz mφznφch, kostφ, pßte°e, st°eva). Zjevuje se dφlem jako forma milißrnφ, dφlem jako infiltrovanß. P°i povÜechnΘ milißrnφ tuberkulose granula tuberkulosnφ vyskytujφ se takΘ na [Pohrudnice]-ci ve velikΘm poΦtu a jest jen mßlo p°φpad∙, kde by erupce ta byla postrßdßna; p°i infiltrovanΘ tuberkulose plic [Pohrudnice] ·Φastnφ se onemocn∞nφ toho asi v 15% p°φpad∙v, infiltrßt Üφ°φ se z plic na [Pohrudnice]-ci podle pojiva, neb infekce se d∞je prost°ednictvφm cev mφznφch nebo krevnφch. K tuberkulose [Pohrudnice] dru₧φ se velmi Φasto zßn∞t, prost∞ vlßkninov² nebo provßzen² exsudacφ tekutiny serosnφ nebo serofibrinosnφ, kterß nez°φdka zbarvena jest krvφ (zßn∞t haemorrhagick²). Je-li erupce milißrnφ omezena na [Pohrudnice]-ci, nenalΘhß na nemocnΘho nebezpeΦφ ₧ivota, pr∙b∞h se provleΦe a proto drobnß zrnka prodlenφm doby vyr∙stajφ a zes²rovat∞jφ; spl²vßnφm jich tvo°φ se pozvolnu velikΘ bakule neb mohutnΘ infiltrßty. V∞tÜinou pak [Pohrudnice] sr∙stß se st∞nou hrudnφ pomocφ mohutn²ch pablan, ve kter²ch shledßvßme s²rovΘ bakule i milißrnφ zrna. P°φznaky milißrnφ erupce neb²vajφ v₧dy jasny, zvlßÜt∞ kdy₧ se byla dostavila krßtkou dobu p°ed smrtφ, a zßn∞tlivΘho v²ronu postrßdßme Je-li nemocn² p°i silßch, pak jevy milißrnφ erupce v plφcφch a soudobΘ zjevovßnφ se v²ronu do osrdeΦnφku a peritoneßlnφ dutiny odkr²vß povahu zßn∞tu [Pohrudnice] V∞tÜinou b²vß t²₧ oboustran². Vedle exsudace znamenßny b²vajφ jeÜt∞ t°ecφ Üelesty, Üφ°φcφ se po v∞tÜφ ploÜe a vyznamenßvajφcφ se setrvaΦnostφ. HoreΦka, duÜnost a such² kaÜel dovrÜujφ pak obraz klinick². Zßn∞t p. p°i vleklΘ infiltrovanΘ tuberkulose chovß se rozdφln∞. Jednou se vyskytuje vedle patrnΘho zhuÜt∞nφ jednoho neb druhΘho laloku plic a povaha exsudßtu jest tudφ₧ z°ejmß. Tehdy poΦφnajφcφ zßn∞t [Pohrudnice] opovφdß se symptomy dosti nßpadn²mi, zjit°enφm horeΦky, klßnφm na hrudi a duÜnostφ; v²potek vyr∙stß po prost°edni mohutnost, sotva kdy zasahß po h°eben lopatky, provßzen b²vß t°ecφmi Üelesty a dosti zßhy se opouzd°φ. Po utiÜenφ prv²ch bou°liv²ch symptom∙ nastßvß po jistou dobu klid: v²potek se nevst°ebß, neb resorpce jest lenivß, za to infiltrßt plicnφ postupuje. Pak jsou p°φpady, kdy tuberkulosa [Pohrudnice] vyskytuje se zdßnliv∞ jako onemocn∞nφ prvotnφ. PoΦßtek b²vß bou°liv², v²potek mohutn², tak ₧e ji₧ v prvΘm nebo druhΘm tΘmdni vykonati musφme thorakocentesu. Po operativnφm v²konu v²potek (kter² jest Φasem haemorrhagick²) rychle se obnovuje. Ale i kdy₧ se byl z Φßsti resorboval, nemocn² se nezotavuje, horeΦka se zjit°φ, nab²vß rßzu hektickΘho, dostavujφ se noΦnφ poty a prudk² kaÜel a vyÜet°enφm plic m∙₧eme zjistiti bu∩ milißrnφ erupci nebo zhuÜt∞nφ plic. Rozpoznßnφ tuberkulosy [Pohrudnice] b²vß, nehledφme-li k form∞ samostatn∞ji vystupujφcφ, snadnΘ. V poslednφch p°φpadech haemorrhagickß vlastnost v²potku, seÜlost nemocnΘho, trvalß horeΦka a poty. Rakovina [Pohrudnice] (carcinoma pleurae) vyskytuje se ve form∞ prvotnφ i podru₧nΘ. Prvotnφ, velmi vzßcnß, zjevuje se v podob∞ epitheliomu (endothelioma pleurae), kter² z ohraniΦenΘho mφsta Üφ°φ se drahami mφznφmi po veÜkerΘ [Pohrudnice]-ci a jevφ nßchylnost k metastasßm. Podru₧nß rakovina (scirrhus, encefaloid) Üφ°φ se na [Pohrudnice]-ci ze sousedφcφch ·strojφ (hlavn∞ plic, mezihrudφ, jφcnu, jater, prsu) neb vznikß metastasou. Podru₧nß forma je bakulovitß, bakulφ, majφcφch rozmanitou velikost, b²vß mnoho; n∞kdy tyto podru₧nΘ nßdory vyr∙stajφ po ohromnou velikost. S tvo°enφm bakulφ dojde k vleklΘmu zßn∞tu [Pohrudnice], kter² v∞tÜinou provßzen b²vß v²potkem haemorrhagicko-serosnφm. DrobnΘ bakule rakovinnΘ ne budφ zvlßÜtnφch p°φznak∙, leda t°ecφ Üelest; p°i velik²ch nßdorech, kterΘ skorem bez v²jimky zaklßdajφ se na rakovin∞ plicnφ nebo mezihrudnφ, jevy chorobnΘ podmφn∞nΘ onemocn∞nφm t∞chto ·strojφ majφ p°evahu nad podrß₧d∞nφm p. NicmΘn∞ d°φve nebo pozd∞ji dostavφ se tupß i prudkß bolest, kterß nez°φdka paroxysticky se stup≥uje. Pak se zjevφ velmi prudkß duÜnost, cyanosa, trapn² kaÜel a poslΘz zßn∞tliv² v²ron do vaku pohrudniΦnφho. Nez°φdka dojde i k rakovinnΘ infiltraci ₧laz nadkliΦkov²ch. Fysikßlnφ v²zkum chovß se rozdφln∞. Tehdy, kdy dojde k v²potku, horni hranice prßzdnΘho koutu ner²suje se Φarou obloukovitou, n²br₧ rysy ztemn∞lΘho koutu jsou velmi nepravidelny, jak vysv∞tluje se zcela p°irozen∞ sr∙stßnφm plφce se st∞nou hrudnφ a polohou nßdor∙. VelikΘ nßdory rakovinnΘ, kterΘ bujejφ v dutin∞ hrudnφ nejsouce sledovßny exsudßtem, prozrazujφ se Φasem ohraniΦen²m neb rozm∞rn²m sklenutφm hrudnφku, vytφsn∞nφm srdce, plic a jater z polohy p°irozenΘ, tlakem na pr∙duÜnici, pr∙duÜky, jφcen, Φiv bloudiv² nebo nerv zvratn². Poklep nad mφstem, kde je nßdor, dßvß vznikati zvuku prßzdnΘmu, p°i Φem₧ prst tepajφcφ znamenß velik² odpor; Üelesty d²chacφ jsou zde potlaΦeny, chv∞nφ hrudi oslabeno. Mnohdy shledßvßme v poko₧ce onemocn∞lΘ strany z°ejmou ektasii ₧il a oedem. V krßtkΘ dob∞ stßvß se kachexie patrnou. Diagnosa rakoviny pohrudniΦnΘ b²vß Φasem snadna, za jist²ch okolnostφ tΘm∞° nemo₧na. M∞cho₧il [Pohrudnice] (echynococcus pleurae) jest zkuÜenostφ velmi vzßcnou; snad nejde v∙bec o prvotnφ zahnφzd∞ni jeho v [Pohrudnice]-ci, jako o jeho st∞hovßnφ se z jater nebo plic. Echinococcus [Pohrudnice] budφ prudkΘ bolesti v hrudi a duÜnost; horeΦky nenφ, ale nemocn² p°ece pozvoln∞ ve v²₧iv∞ schßzφ. Zahnφzd∞nφ jeho jest ohraniΦenΘ a provßzeno mφstnφm sklenutφm hrudnφku, v jeho₧ bezprost°ednφm okolφ nßlez fysikßlnφ zcela pravideln∞ se chovß. Jako plicni, tak i pohrudniΦnφ echinococcus se protrhne a dßvß pak podn∞t k podru₧nΘ pleuritid∞. Diagnosa echinokokku, dokud nezhnisal a tφm na venek se neprodral, nem∙₧e provedena b²ti zp∙sobem jin²m ne₧ punkcφ probatorickou. Mx.
#######
#FB#
0K10
17B6
186A12
395B12
427B2
567A12
612B13
1114B13
1289B4
1294F6
1301A12
1313F2
1315A12
1328F7
1336A12
1392F9
1626A12
1656F5
1663B9
2389A12
2727A12
3048A12
3062B15
3211F30
3242A12
3275B19
3296B16
3349A12
3471B23
3624B17
4101A12
4281A12
4576B2
4742B1
5049A12
5153F22
5453A12
7938B2
9504B20
9684B15
10258B16
10355A12
10695A12
10727B18
10875A12
10995F16
11013B12
12333F23
12552F22
12590A12
12989B17
13020B15
13374B22
14585B21
14882B12
14896B20
15265F18
15285B11
15684A12
16258F14
16274B11
16562B1
17148F11
17160A12
17174B20
17482A12
17608A12
17696A12
17803A12
18015A12
18237A12
18635A12
19051A12
19464A12
19958A12
20131F8
20140A12
20154B17
20271B20
20356A12
20423B8
20433B10
20456A12
20744A12
22244F8
22253A12
22267B20
22365A12
22439A12
22921B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pohunek##%2001%10%149%200058
Pohunek FrantiÜek, spis. Φes. (*20. dub. 1846 v Petroupφn∞ na BeneÜovsku). Vystudovav gymnasium v BeneÜov∞ a v Praze, vstoupil r. 1871 do pra₧skΘho seminß°e, kde r. 1875 vysv∞cen na kn∞ze, naΦe₧ kaplanoval ve VildÜtein∞, v Libni, v Praze, r. 1897 stal se farß°em v Liblφn∞ a od r. 1898 je farß°em v Karlin∞. P°isp∞l Φetn²mi Φlßnky a pojednßnφmi do ╗Blahov∞sta½, ╗Past²°e duchovnφho½, ╗Vychovatele½ (jej₧ v l. 1891-96 redigoval), ╗Vlasti½, redigoval v l. 1893-99 ╗Zßbavy VeΦernφ½ (do nich₧ p°elo₧il rozliΦnΘ povφdky z Aug. Senov, z Janka Jurkoviµe, z P. SapΦanina a Ant Trueby), tΘ₧ vydßval a redigoval kalendß° ╗MeΦ½ a dßle napsal n∞kolik broÜur pro ╗Slova pravdy½ a ╗Hlasy katolickΘho tiskovΘho spolku½. O sob∞ pak vydal: StaropohanskΘ Üt∞stφ, svoboda a lidskost (Praha, 1887); Satan a jeho °φÜe (t., 1887); Boj o Ükolu (t., 1888); VolnΘ listy (t., 1889, 0tisk z ╗Vlasti½) a jinΘ.
#######
#FB#
0K7
8F9
723B20
745B18
779B17
809B11
833B11
#FE#
#ED#
HESLO:Pohvizdov##%2001%10%322%200059
Pohvizdov viz Pogwizd≤w.
#######
#FB#
0K9
14O10Vxs0x006B454C/0x000001AC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%45%17%196478
#FE#
#ED#
HESLO:Pohyb##%2001%10%331%200060
Pohyb jest d∙le₧it²m pojmem mechanick²m. Nauka o [Pohyb]-u tvo°φ tedy Φßs¥ mechaniky; pokud nep°ihlφ₧φ k p°φΦinßm [Pohyb]-u, sluje kinΘmatika Φi foronomie. Pon∞vad₧ o [Pohyb]-u t∞lesa m∙₧eme mluviti jen tehdy, posuzujeme-li vzßjemnou jeho polohu vzhledem k t∞lesu jinΘmu, jest vlastn∞ ka₧d² [Pohyb] pouze relativnφ. P°es to uvßdφme [Pohyb] absolutnφ, p°edpoklßdajφce v danΘm p°φpad∞, ₧e okolφ t∞lesa se pohybujφcφho jest v naprostΘm klidu. Tak d∞je se Φasto p°i [Pohyb]-ech na povrchu naÜφ zem∞, na p°. p°i [Pohyb]-u vyst°elenΘ koule, kdy abstrahujeme ·pln∞ od [Pohyb]-u zem∞.ProblΘm [Pohyb]-u zjednoduÜuje se omezenφm na pouh² bod, kter² vzhledem k pevnΘmu okolφ (na p°. t°em osßm sou°adnic) m∞nφ svou polohu. Pohybujφcφ se bod opisuje p°i [Pohyb]-u Φßru, kterß se naz²vß draho u [Pohyb]-u. Podle povahy tΘto Φßry rozeznßvßme [Pohyb]-y p°φmoΦarΘ a k°ivoΦarΘ. Vedle drßhy [Pohyb]-u d∙le₧it²m jest Φas, ve kterΘm [Pohyb] se d∞je. Pohybuje-li se bod tak, ₧e drßhy s Φasem rovnom∞rn∞ p°ib²vß, Φili platφ-li s = c. t, kde s znaΦφ drßhu, t Φas a c veliΦinu stßlou, naz²vß se takov² [Pohyb] p-em rovnom∞rn²m. VeliΦina c jest stßlou rychlostφ tohoto [Pohyb]-u. Jednotkou rychlosti jest podle ho°ejÜφ definice na p°. cm/sec. nebo km/hodina-a pod. Rychlosti [Pohyb]-u zavßdφme i p°i [Pohyb]-ech nerovnom∞rn²ch. Chceme-li p°i [Pohyb]-u nerovnom∞rnΘm podr₧eti definici ho°ejÜφ, nutno mφsto pom∞ru s/t zavΘsti pom∞r ds/dt (pom∞r differencißlnφ) Φili zm∞nu drßhy v Φase nesmφrn∞ krßtkΘm. Jinak lze tuto rychlost prom∞nnou definovati jako rychlost obyΦejnou s p°ipojenφm podmφnky, ₧e by [Pohyb] od pozorovanΘho okam₧iku stal se rovnom∞rn²m Φili ₧e by t∞leso od pozorovanΘho okam₧iku pohybovalo se dßle pouze svou setrvaΦnostφ. Prom∞nnß rychlost [Pohyb]-u nerovnom∞rnΘho (v) m∙₧e b²ti v jednoduchΘm vztahu s Φasem. V nejjednoduÜÜφm p°φpad∞, kdy₧ rychlost jest p°φmo ·m∞rna Φasu, [Pohyb] takov² sluje [Pohyb]-em rovnom∞rn∞ zrychlen²m. Stßlß veliΦina ·m∞rnosti sluje urychlenφm onoho p-u. P°φkladem tohoto [Pohyb]-u jest pßd voln² (viz Pßd). Drßha (s) pohybu rovnom∞rn∞ zrychlenΘho vypoΦte se podle vzorce VZOREC kde a znaΦφ urychlenφ. Urychlenφ pohybu rovnom∞rn∞ zrychlenΘho (neb zpo₧d∞nΘho p°i urychlenφ zßpornΘm) lze definovati jako p°φr∙stek rychlosti za jednotku Φasu. Jest tedy jednotkou urychlenφ na p°. cm/sec2. Obecn∞ p°i [Pohyb]-u zrychlenΘm definuje se urychlenφ derivacφ rychlosti podle Φasu dv/dt Φ. druh²m differenc. pom∞rem drßhy podle Φasu VZOREC. P°i k°ivoΦarΘm [Pohyb]-u nutno p°edpoklßdati urychlenφ i tehdy, kdy₧ rychlost [Pohyb]-u je stßlß. Zm∞na, kterou toto urychlenφ, p∙sobφcφ ve sm∞ru normßly drßhy-odtud urychlenφ normßlnφ-vyvolßvß, jevφ se pouze ve zm∞n∞ sm∞ru [Pohyb]-u. Normßlni urychlenφ [Pohyb]-u k°ivoΦarΘho jest p°φmo ·m∞rno Φtverci postupnΘ rychlosti a nep°φmo ·m∞rno polom∞ru k°ivosti drßhy. P°i libovolnΘm [Pohyb]-u k°ivoΦarΘm p°istupuje k tΘto normßlni slo₧ce urychlenφ jeÜt∞ slo₧ka tangencißlnφ, je₧ zp∙sobuje zm∞nu ve velikosti rychlosti [Pohyb]-u. Pohybuje-li se bod po drßze kruhovΘ, zavßdφ se rychlost ·hlovß a urychleni ·hlovΘ. (Srv. Zrychlenφ.) [Pohyb] t∞lesa jako celku lze p°evΘsti na jednoduchΘ p°φpady p°edeÜlΘ, myslφme-li si t∞leso rozlo₧eno v jednotlivΘ body. Pohybujφ-li se vÜechny body t∞lesa shodn∞, tak ₧e ka₧d² vykonßvß souΦasn∞ shodnou drßhu, sluje p. t∞lesa postupn²m (translaΦnφm). Pohybuje-li se t∞leso tak, ₧e n∞kterΘ jeho body jsou v klidu, jinΘ pak opisujφ kru₧nice koncentrickΘ v t²ch₧e rovinßch neb v rovinßch rovnob∞₧n²ch, [Pohyb] t∞lesa jest otßΦiv² (rotaΦnφ). Z obou [Pohyb]-∙ lze slo₧iti pak p. nejobecn∞jÜφ, kter² v p°φpad∞ splynutφ osy [Pohyb]-u rotaΦnφho se sm∞rem [Pohyb]-u translaΦnφho sluje [Pohyb]-em Üroubov²m. ZvlßÜtnφ druhy [Pohyb]-∙ viz pod hesly: Pßd voln², Pßd po ÜikmΘ rovin∞, [Pohyb]p.[Pohyb] kyvadlov² pod heslem Kyvadlo, [Pohyb]p.[Pohyb] harmonick², periodick² viz Vln∞ni; [Pohyb]p.[Pohyb] st°edob∞₧n² viz Odst°edivß sφla; [Pohyb]p.[Pohyb] vrhem zp∙soben² viz Vrh. Literaturu viz pod heslem Mechanika. nvk. [Pohyb] v hudb∞ (ital. tempo = Φas) je ustanovenφ, kterΘ v jednotlivΘm p°φpad∞ odhaduje absolutnφ platnost notov²ch hodnot. P°ed XVII. stol. prost°edky, jimi₧ bylo dozadovßno se urΦitΘho [Pohyb]-u, byly velmi omezeny; ale noty m∞ly tehdy celkem urΦitou st°ednφ platnost, t. zv. ╗integer valor½, kter² pr∙b∞hem n∞kolika stoletφ se p°esunul, ₧e musφ p°i p°enßÜenφ star²ch hudebnφch d∞l stoletφ XIV.-XVI. hodnota na polovinu, ba a₧ na Φtvrtinu b²ti redukovßna v nyn∞jÜφm notovΘm pφsm∞, mß-li vzniknouti p°φbli₧n∞ sprßvn² o nich obraz. Roku 1600 existovala ji₧ nynφ b∞₧nß ustanovenφ: Allegro, Adagio, Andante, k nim₧ p°idru₧ilo se brzy Presto, Largo a pododr∙dy Allegretto, Andantino, Prestissimo. S poΦßtku vÜak tyto zp∙soby [Pohyb]-u nerozliÜovaly se mezi sebou tak siln∞ jako dnes a byly spφÜe poukazy na charakter ne₧ p°edpisy r∙zn²ch trvßnφ Φasov²ch, je₧to voleny byly v adagiu delÜφ a v allegru kratÜφ hodnoty notovΘ. Frescobaldiho ╗Canzoni da sonar½ vyÜly r. 1628 bez ·daje [Pohyb]-u, r. 1634 s jeho ·daji; a p°ece net°eba se bßti p°ehmatu podle prvnφho vydßnφ, je₧to zm∞na [Pohyb]-u vyznaΦena je zm∞nou hodnot. Teprve v XVIII. stol. vystupuje ponenßhlu stup≥ovßnφ aesthetickΘho ·Φinku notovΘho obrazu, ₧e v adagiu krßtkΘ noty pomalu, v allegru dlouhΘ noty rychle jsou hrßny. Pon∞vad₧ mnoho libov∙le vkradlo se do t∞chto oznaΦenφ, koncem XVII. stol. vymyÜlena byla ustanovenφ absolutnφ neprom∞nlivß a doÜlo tak k vynßlezu metronom∙. Nynφ jsou oblφbena ustanovenφ [Pohyb]-u, kterß ukazujφ na hudebnφ skladby urΦitΘho rßzu, na p°. Tempo di marcia (v [Pohyb]-u pochodovΘm, dle MΣlzelova metronomu asi 72-84), T. di minuetto ([Pohyb] menuettov², Allegretto, pon∞kud rychlejÜφ ne₧ p°edchozφ), T. di valsa (valΦφkov² [Pohyb], tolik jako Allegro moderato, jeÜt∞ rychlejÜφ) atd. Ustanovenφ ╗Tempo giusto½ (prav² p.) vztahujφ se na zp∙soby prßv∞ uvedenΘ; vvskytne-li se vÜak u skladeb, je₧ k ₧ßdnΘmu vyjmenovanΘmu druhu nenßle₧ejφ, sluÜφ p°idr₧eti se normßlnφho, st°ednφho [Pohyb]-u, t. j. Andante-Allegretto (76-80 M. m.).
#######
#FB#
0K5
49A7
114A7
131F23
167A7
291A7
305F9
332A7
340F10
462A7
507A7
561A7
584A7
741A7
781A7
827A7
837F22
872A7
912A7
1004B1
1008B2
1011B1
1018B1
1033B1
1041B1
1077A7
1112B1
1143A7
1209H2
1212I4
1222H2
1225I6
1249A7
1274A7
1316A7
1386H1
1388I1
1404H2
1407I2
1573A7
1731A7
1757B1
1864A7
1885A7
1896F21
1989A7
2004F9
2032B1
2089R6
2100B1
2294H2
2297I3
2300H1
2301I0
2314A7
2387H2
2390I2
2439R6
2462A7
2525A7
2671A7
2701A7
2825A7
2960A7
3060O9Vya0x004B3123/0x000009FA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2707%93%430%273681
3072A7
3298F9
3471A7
3517A7
3589A7
3619A7
3648A7
3659F10
3685A7
3710F31
3742A7
3749F2
3751A7
3759F29
3789A7
3796F2
3798A7
3806F34
3841A7
3848F2
3850A7
3858F32
3891A7
3898F2
3900A7
3908F23
3959F9
3970B4
3975A7
3983F7
3998B5
4162A7
4697A7
4952A7
5052A7
5441A7
5526A7
5600A7
5689A7
5942A7
#FE#
#ED#
HESLO:P÷ch##%2001%11%463%200061
P÷ch Alois, botanik (*1816-å1846 v Praze). Studoval v Praze lΘka°stvφ a botaniku, r. 1839 sbφral rostliny v Sudetßch, r. 1842 stal se assistentem botaniky v Praze a zaΦal krßtce p°ed smrtφ vydßvati dφlo o suÜen²ch listnat²ch mechßch Φesk²ch: Centuria prima muscorum exsiccatorum Bohemiae.
#######
#FB#
0K4
5F6
242B46
#FE#
#ED#
HESLO:Poche≥##%2001%11%521%200062
Poche≥, Klasovnφ ml²n (Pochmⁿhle), ves ve Slezsku, hejtm. a okr Krnov, fara Brumovice, poÜta Skrochovice; 29 dom∙, 146 obyv. n. (1900).
#######
#FB#
0K6
8F13
23B9
#FE#
#ED#
HESLO:Pochette##%2001%11%0%200063
Pochette [-Üet], frc., viz Poccetta.
#######
#FB#
0K8
27O9Vxs0x00648245/0x000000EC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1910%85%273%195918
#FE#
#ED#
HESLO:Pochetto##%2001%11%8%200064
Pochetto [pokΘ-], ital., trochu. NovΘ heslo - Pochhammer ve sv. 28
#######
#FB#
0K8
25F6
33N35Vyb0x006DEE24/0x00000164/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%36%25%290548
#FE#
#ED#
HESLO:P÷chlarn##%2001%11%17%200065
P÷chlarn, Pechlarn, m∞sto v Dol. Rakousφch p°i ·stφ Erlafy do Dunaje a ₧elezn. trati Sv. Hippolyt-Amstetten a KienbergGaming-[P÷chlarn], v hejtm. svatohippolytskΘm, okr. medlickΘm; 1036 ob. (1890), far. kostel, poÜta, telegraf a paroplavebnφ stanice, tovßrna na provazy, par. pila a plavenφ d°ivφ.
#######
#FB#
0K8
10F8
125A10
#FE#
#ED#
HESLO:Pochlovice##%2001%11%74%200066
Pochlovice (Pochlowitz), ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Falknov, fara a pÜ. Krßl∙v Chlum; 62 d., 5 ob. Φ., 449 n. (1890), 2t°. Ük., popl. dv∙r, lo₧isko ₧eleznΘ rudy a hn∞dΘho uhlφ.
#######
#FB#
0K10
12B10
#FE#
#ED#
HESLO:Pochobrady##%2001%11%116%200067
Pochobrady, Pouchobrady, vφska v ╚echßch, hejtm., okr., fara a pÜ. Chrudim; 5 d., 99 ob. Φ. (1890), fil. kostel Nejsv. Trojice (ve XIV. stol. far.) a ml²n. Popl. dv∙r byl kolΘbkou vladyk Pouchobradsk²ch z Pouchobrad. R. 1558 krßl Ferdinand daroval [Pochobrady] Osvaldovi ze Sch÷nfeldu a ten jeÜt∞ tΘho₧ roku obci chrudimskΘ. Obec chrudimskß prodala [Pochobrady] (1694) Augustinu VoraΦickΘmu z Pab∞nic, po jeho₧ smrti (1715) koupil je Josef Frant. ze Schonfeldu a spojil je se zbo₧φm nasevrck²m.
#######
#FB#
0K10
12F11
187F29
248A12
349A12
#FE#
#ED#
HESLO:Pochod##%2001%11%215%200068
Pochod (rus. ∩ε⌡oΣ·, franc. marche, ital. marcia, angl. march, n∞m. Marsch), 1. p°i v²cviku vojφn∙ pravideln² odm∞°en² krok vojensk² i u vojßka jednotlivΘho. 2. Soustavn² pohyb celΘho oddφlu vojenskΘho od nejmenÜφho az do celΘ armßdy s urΦit²m ·Φelem zm∞niti mφsto nebo splniti ·kol stratΘgick² nebo taktick². [Pochod]-y se d∞lφ hlavn∞ a) v [Pochod]-y v mφru a b) v [Pochod]-y vßleΦnΘ. Ada) jsou bu∩ cviΦebnφ na otu₧ovßnφ zßstup∙v co do pohotovosti, rychlosti, vytrvalosti a pod. nebo na st∞hovßnφ z jednΘ posßdky do druhΘ. Jsou-li cviΦebnφ [Pochod]-y spojeny s jist²m podkladem manΘvru, s ·kolem taktick²m, blφ₧φ se sv²m provßd∞nφm vφce [Pochod]-∙m vßleΦn²m. U [Pochod]-∙ v mφru, zejmΘna na zm∞nu bydliÜt∞, zßle₧φ nejvφce na pohodlφ vojska pochodujφciho, tudφ₧ vytrhnutφ v hodiny pohodlnΘ, silnice pokud mo₧nß nejlepÜφ, dennφ cesty kratÜφ, pohovy a odpoΦinky Φast∞jÜφ a delÜφ, zavazadel vφce, kolik pot°ebφ p°evΘzti veÜkeren majetek erßrnφ a soukrom² toho kterΘho t∞lesa, rozlo₧enφ na nocleh pravidelnΘ do byt∙v obΦan∙v, opat°enφ potravinami jako v posßdce Mezi [Pochod]-y v mφru nßle₧φ p. allignementov², kde k°φdla veÜker²ch oddφl∙ proudu postupujφ p°esn∞ ve p°φmce, tudφ₧ jedno na druhΘ krytΘ, a jen₧ hlavn∞ slou₧φ pro dΘfilovßnφ (viz DefilΘ 2) a je mo₧n² toliko na cviΦiÜti naprosto rovnΘm. b) Na p-ech vßleΦn²ch ustupuje pohodlφ naprosto po₧adavk∙m strategicko-taktick²m po dosazenφ operaΦnφho ·kolu. Po°ad [Pochod]-u se zßstupy ochrann²mi proti nenadßlΘmu napadenφ: s Φelnφ hlφdkou, p°edvojem, hlφdkami poboΦnimi a vojem zadnφm a s hlavnφm zßstupem (valn²m houfem, gros) uprost°ed budi₧ tedy takov², aby t∞leso v p°ipad∞ pot°eby mohlo se rozvinouti do bitevnφho Üiku co nejrychleji a co nej·Φeln∞ji. Proto v∞tÜφ t∞lesa, ji₧ i armßdnφ divise a tφm vφce sbory a armßda, pohybujφ se na n∞kolika spojidlech rovnob∞zn²ch zßrove≥, ve stejnΘ v²Üi, aby pochodov² proud nebyl tak dlouh² a rozvoj v bitevnφ Üik se urychlil. Dennφ cesty delÜφ, spojidla jakßkoli bez v²b∞ru i Üpatnß, odpoΦinky °idÜφ, zavazadla obmezenß jen na nejnutn∞jÜφ, nocleh v hust²ch cantonnementech nebo v lezenφ Φili tßboru pod Üir²m nebem, opat°enφ potravin ze skladiÜ¥ vozen²ch s sebou nebo, hlavn∞ ve stßt∞ nep°ßtelskΘm, vymßhßnφm, rekvisicφ, od obyvatel∙. [Pochod]-y vßleΦnΘ mohou b²ti ku p°edu, tudφ₧ Φim blφ₧e k nep°φteli tφm ·toΦn∞jÜφ, kde t°eba zvlßÜt∞ sesφliti p°edvoj ji₧ dob°e opat°en² hrubou st°elbou, po vyhrßnφ bitvy vφt∞znΘ s rßznou tendencφ pronßsledovati odp∙rce porazenΘho, ustupujφcφho nebo prchajφcφho, tedy s Φetn²m jezdectvem a d∞lost°electvem nap°ed. Po bitv∞ prohranΘ nastane [Pochod] ·stupn², na n∞m₧ peΦovati hlavn∞ o po°ßdek a kßze≥, aby ·stup se nezvrhl v ·t∞k, a sesφliti zadnφ voj, aby s ·sp∞chem mohl Φeliti pronßsledovateli a valnΘmu houfu usnadnit ·stup. [Pochod] v bok, kde pochodujφcφ vojsko vystavuje bok, nejslabÜφ strßnku proudu, nep°φteli, t. j. jaksi kolem n∞ho defiluje, b²vß nebezpeΦn² a zamlouvß se pouze tehdy, kdy₧ lze jej provΘsti v dokonalΘm ·krytu nebo pod ochranou diverse. [Pochod] noΦnφ, kter² unavuje, snadno p°ivßdφ bloud∞nφ a zmatky, jest p°φpustn² jen ve p°φpadech nejd∙le₧it∞jÜφch, v mφru, aby vojsko v parnΘ dob∞ letnφ netrp∞lo ·palem sluneΦnφm, a ve vßlce na dosazenφ bodu, postavenφ, jeho₧ ve dne pro ostra₧itost odp∙rcovu obsaditi nelze, nebo na p°epadenφ nep°φtele nebo na zßlud. Co do rychlosti rozeznßvßme [Pochod]-y obyΦejnΘ v dob∞ mφru, dennφ cesta pr∙m∞rn∞ asi 23 km, po t°ech dnech [Pochod]-u den odpoΦinku; [Pochod]-y vßleΦnΘ mnohdy ·silnΘ, p°ispφÜenΘ, kvapnΘ, zrychlenΘ, Φeho₧ se dosahuje delÜφ dennφ cestou od 30 km do 60 km, ve p°φpad∞ tomto rozd∞lenΘ v dopolednφ a odpolednφ s polednφm odpoΦinkem a ob∞dem, jej₧ obyΦejn∞ obyvatelΘ musφ p°ipraviti a do lezenφ dodati, neb odpoΦinov²mi dny °idÜφmi, jen ka₧d² 4. nebo 5. den, nebo naprosto bez dn∙ takov²ch, co₧ arci nelze prodlou₧iti p°φliÜ, aby vojsko nehynulo a se nestalo neschopn²m k vy°φzenφ taktickΘho ·kolu. Na [Pochod]-ech zvlßÜt∞ v Φas mφru a za siln²ch veder vojßk∙m se povolujφ n∞kterΘ ·levy, jako sejmouti obojky, nositi zbran∞ podle pohodlφ, nedr₧eti stejnΘho kroku, kou°iti a pod. Ka₧d² p. v mφru se konß na zßklad∞ rozvrhu, jen₧ se poÜle politick²m ·°ad∙m na p°ipravenφ byt∙v a menß₧e ve stanicφch noclehov²ch, a za bytovniky (viz Bytovnictvφ), vyslan²mi nap°ed o den d°φve; velitel pochodujφcφho vojska a ka₧dΘho samostatnΘho zßstupu obdrzφ v²kaz pochodu, marÜrutu. Co do rychlosti [Pochod]-u t°eba na urazenφ 23 km 6 az 8 hodin (Φφm v∞tÜφ t∞leso, tφm dΘle), na urazenφ 30 km 10-12 hodin. Co do dΘlky (hloubky) proud∙ na [Pochod]-u zaujφmß v pravidelnΘm po°ßdku pochodovΘm armßdnφ divise p∞chotnφ bez souvozφ 10.000 krok∙ = 7,5 km, s cel²m souvozφm 20.000 krok∙ = 15 km, s p°edvojem a vojem zadnφm 25.000 krok∙ = 19 km; ve sra₧enΘm po°ßdku 15.800 krok∙ = 11,9 km az 16,700 krok∙ = 12,5 km. Armßdnφ divise jizdni je na [Pochod]-u dlouhß 9000 az 16.700 krok∙ (6,8-12,5 km). Armßdnφ sbor nikdy netßhne proudem jednim, nejΦast∞ji ka₧dß divise na zvlßÜtnφ cest∞, nebo lze-li na n∞kolika, ovÜem rovnob∞₧n²ch. D∙le₧ito je, aby velitel moud°e na°izoval pohovy, pak odpoΦiny kratÜφ a delÜφ, aby sv∙j zßstup p°φliÜ neunavil, a aby byla zachovßna p°φsnß kßze≥. Dopravovßnφ vojska ₧eleznici a lod∞mi rovn∞₧ se poΦφtß mezi [Pochod]-y, aΦ slovn∞ ne sprßvn∞, je₧to [Pochod]-em by m∞la slouti pouze p°eprava p∞Üky, kterß se konß stationatim Φili pochodmo, noclehmo, frc. par Θtapes. 3. [Pochod] tolik co vzdßlenost jednΘ dennφ cesty (viz ╔tape). FM. [Pochod] v hudb∞ (ital. marcia, franc. marche), skladba, jejφm₧ ·Φelem je °φditi pohyb mnozstvφ lidφ, v tomto bod∞ tedy sp°φzn∞nß s tancem (poukßzati t°eba jen na polonΘzu nebo na starou intrßtu). [Pochod] je velmi dßvnΘho p∙vodu. Slavnostnφ pr∙vody ve starov∞ku byly provßzeny hudbou a nenφ proΦ pochybovati, ₧e tato hudba m∞la tempo [Pochod]-u; vyÜÜφ um∞leckΘ utvß°enφ obdr₧el vÜak [Pochod] v °eckΘ tragΘdii, kde chor v odm∞°enΘm [Pochod]-u vstupoval a odchßzel, nikoli ovÜem s instrumentßlnφm pr∙vodem, n²br₧ zpφvaje si. T°icetiletß vßlka dala vzniknouti pr² [Pochod]-u vojenskΘmu, co₧ mnozφ popφrajφ. PoΦßtkem XVI. stol. bylo ji₧ pou₧φvßno bubn∙, kotl∙v a Üv²carsk²ch pφÜ¥al, vchßzel-li n∞kter² knφ₧e do svΘho m∞sta nebo tßhl-li do pole (Virdung). Bezpochyby vznikl [Pochod] jako hudebnφ skladba z vojensk²ch pφsnφ, kterΘ sesilovßny byly nßstrojov²m pr∙vodem. ZvlßÜt∞ vßleΦnΘ kotly byly vytvo°eny k oznaΦovßnφ taktu. Forma [Pochod]-u, jak ji v hudb∞ um∞lΘ nalΘzßme nejprve v operßch Lullyho a v klavφrnφch kusech Couperinov²ch, jest toto₧na s formou starÜφch tanc∙ (dv∞ 8-16-taktovΘ reprisy). DneÜnφ [Pochod] je zpravidla dßle vyveden a mß v₧dy melodicky vyzdobenΘ trio. VojenskΘ [Pochod]-y jsou bu∩ parßdnφ (Pas ordinaires) nebo rychlΘ (Pas redoublΘs) nebo poplaÜnΘ (Pas de charges). Z poΦtu [Pochod]-∙ k r∙zn²m p°φle₧itostem ustanoven²ch (slavnostnφ, holdujφcφ, cφrkevnφ, tyto k pr∙vod∙m na jeviÜti) vystupuje charakteristiΦnostφ svou [Pochod] smuteΦnφ (Marcia funebre).
#######
#FB#
0K6
13E6
28B6
42B6
56B5
68B6
310A8
336B1
341A8
352F6
361B1
366A8
377F7
386B3
400F8
541A8
638A8
662A8
1063A8
1091F14
1223F10
1296B1
1308F9
1413A8
1572B4
2230A8
2302F9
2401F7
2570A8
2579F7
2758A8
2993A8
3339A8
3400B2
3419A8
3445A8
3553B2
3562B2
3908A8
4236O11Vxd0x00712E21/0x0000036D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0411%19%83%047789
4353F17
4388A8
4419B2
4479B2
4527A8
4634B2
4673B2
4722B2
4766B2
4792B3
4824A8
4873B2
5156F37
5216A8
5256A8
5319B11
5336F18
5361B11
5376A8
5436B3
5440A8
5449F7
5464B6
5479B6
5637A8
5775A8
5824A8
5872A8
6002A8
6210A8
6367A8
6544A8
6624A8
6653B14
6682B13
6712B14
6737A8
6785F59
6881A8
6890F8
6900B14
#FE#
#ED#
HESLO:Pochode≥##%2001%12%430%200069
Pochode≥ n. fakule je primitivnφ prost°edek osv∞tlovacφ. V nejjednoduÜÜφm tvaru jsou [Pochode≥]-dn∞ tyΦe ze smolnatΘho d°eva nebo vφchy nastrΦenΘ na tyΦe, je₧, mezitφm co na jednom konci ho°i, druh²m koncem se upev≥uji nebo v rukou drzφ, podobn∞ jako louΦe. [Pochode≥]-dn∞ vojenskΘ b²vajφ nejΦast∞ji trubice papφrovΘ nebo plat∞nΘ, vypln∞nΘ smolnatou ho°lavou lßtkou, je₧ zapßlena mß znaΦnou svφtivost. Vyzvednuta do v²Üe 2-3 m jedinß [Pochode≥] oza°uje sv∞tlem sv²m plochu as 1 ha a zß° jejφ patrna jest a₧ na vzdßlenost 20 az 35 km. U₧φvß se tudφ₧ [Pochode≥]-dnφ takov²ch s prosp∞chem tak jako raket k dßvßnφ signßl∙v a p°i sv∞telnΘm telegrafovßnφ do dßlky. Plamen b²vß bφl² nebo Φerven² a svφtφ jedinß [Pochode≥] 15-25 min. [Pochode≥]-dn∞, jich₧ ve st°edov∞ku se u₧φvalo a dosud u₧φvß p°i cφrkevnφch ob°adech, poh°bech a pod., jsou vlastn∞ velikΘ p°enosnΘ svφcny kovovΘ, jejich₧ jeden konec upraven je v rukoje¥, kde₧to ho°ejÜi konec opat°en je korunkou a za°φzenφm svφtφcφm, kahanem, ho°ßkem, svφcemi atd. JPok.
#######
#FB#
0K8
12F6
85A10
258A10
425B1
434A10
478B2
530B3
549A10
704A10
726A10
1009B5
#FE#
#ED#
HESLO:Pochodovß sφ¥##%2001%13%66%200070
Pochodovß sφ¥ viz ╔chiquier pochodov².
#######
#FB#
0K13
18F20
#FE#
#ED#
HESLO:Pochodov² ·bor##%2001%13%83%200071
Pochodov² ·bor (frc. tenue de marche, ital. tenuta da marcia, n∞m. Marschadjustirung), polnφ ·bor do vßlky a manΘvr∙. Ve vojÜt∞ rak.-uher. p∞chota (myslivci): polnφ Φapka, bluza, plßÜ¥ v∞ncem p°es torbu, v deÜti a v zim∞ ovÜem obleΦen², nßΦinφ polnφ. Jezdectvo: p°φlba, Φßka, Φapka, kabßtec (attila, ulanka), ko₧ich ov∞Üen², v deÜti a v zim∞ obleΦen², plßÜ¥, kdy₧ nenφ obleΦen², p°ipevn∞n² v zadu k sedlu, nßΦinφ polnφ, ko≥skß pφce p°i sedle. D∞lost°electvo: polnφ Φapka (jφzdni d∞lost°. Φßka), kabßtec, plßÜ¥ slo₧en² en bandouliΦre kolem t∞la, jinak obdobn∞ ku p∞chot∞ a jezdectvu. FM.
#######
#FB#
0K14
21B15
44B16
67B17
87F10
529D1
583B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pochop##%2001%13%198%200072
Pochop (Circus aeruginosus), drav² ptßk zΦeledi sokolovit²ch (Falcon idae), ob²vß vlhkΘ nφ₧iny Evropy a Asie az po 60░ s. Ü. V tahu jde a₧ za rovnφk. V hustΘm rßkosφ, ve vrbovφ nad vodou, druhdy i ve vysokΘm osenφ buduje vysokΘ, naho°e plochΘ hnφzdo, do n∞ho₧ snßÜφ 4-6 zelenobil²ch vajec. Sedφ-li samiΦka na vejcφch, provßdφ samec vysoko ve vzduchu vÜelijakΘ p°emety, oz²vaje se koΦkovit²m m≥oukßnφm. Tφm prozrazuje n∞kdy hnφzdo, kterΘ vÜak stateΦn∞ brßnφ. Zobßk mß siln², u ko°ene skoro p°φm²; vezpod na hrdle a hrudi mß pe°φ ₧lutavorzivΘ; za mlada jest temn∞ hn∞d², ve stß°φ na hlav∞ a krku bled∞ ₧lutavohn∞d², na b°iÜe temn∞ pruhovan². DΘlka 52,5 cm, ocas 24 cm. BÜe. [Pochop] jest v myslivosti nejÜkodliv∞jÜφ z polnφch lu≥ßk∙; lovφ nejvφce chod∞ nebo Φφhaje v rßkosφ, lapß vodnφ a bahennφ ptactvo, ale pojidß i polnφ, taktΘ₧ vejce a mlß∩ata ptaΦφ a jen z nouze spokojuje se myÜmi, oboj₧ivelnφky, rybami, hmyzem a pod. Jako Ükodnß zv∞° b²vß horliv∞ stφhßn, odst°elovßn a lapßn do ₧elez podobn∞ jako ostatnφ ptactvo dravΘ. Φrn.
#######
#FB#
0K6
8B18
62B11
651B2
663B3
667B4
672A8
1026B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pochovßvßnφ mrtvol##%2001%13%405%200073
Pochovßvßnφ mrtvol v. Poh°bφvßnφ a Poh°ebiÜt∞.
#######
#FB#
0K18
22O24Vxt0x00004E48/0x00004081/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%2%91%200049
#FE#
#ED#
HESLO:Pochutiny##%2001%13%422%200074
Pochutiny .Potrava naÜe obsahuje mimo lßtky nevyhnuteln∞ nutnΘ k nßhrad∞ souΦßstφ ₧ivotnimi pochody spot°ebovan²ch-t. zv. lßtky v²₧ivnΘ, kterΘ mimo cukr a s∙l jsou ·pln∞ bezchutnΘ (viz Potrava)-tΘ₧ lßtky, kterΘ sice p°i vlastnφch pochodech v²₧ivy nejsou s·Φastn∞ny, ale svou p°φjemnou chutφ nebo v∙nφ nßs upozor≥uji na ty kterΘ pokrmy nebo potraviny a k pozφvßnφ jich nßs lßkajφ. Lßtky ty jmenujeme [Pochutiny]-nami. Mimo to nasv∞dΦujφ n∞kterΘ pokusy a zkuÜenosti, ze p. sv²m ·Φinkem na Φivy mohou podporovati pochody za₧φvaci, na p°. kdy₧ shlΘdneme pokrm zvlßÜt∞ oblφben², zejmΘna p°istoupφ-li k tomu jeÜt∞ p°φjemn² pocit Φichov², ╗d∞lajφ se nßm sliny v ·stech½, t. j. ₧lßzy slinnΘ vym∞Üujφ vφce slin, d∙le₧itΘ to Ü¥ßvy za₧φvacφ; podovn∞ m∙₧eme pozorovati u psa s pφÜt∞lφ ₧aludeΦnφ zv²ÜenΘ vym∞Üovßnφ za₧φvacφ Ü¥ßvy ₧aludeΦni, ukß₧eme-li mu kus masa. MnohΘ p. jsou obsazeny ji₧ v potravinßch tak, jak je p°φroda poskytuje: cukr, ovocnΘ kyseliny, aromatickΘ lßtky v ovoci a pod., jinΘ vznikajφ teprv ·pravou potravin: tak maso syrovΘ nemß ani p°φliÜ p°φjemnΘ chuti ani v∙n∞, jsouc vÜak vydßno zv²ÜenΘ teplot∞ (va°enφ, peΦenφ, sma₧eni), nab²vß obΘho; podobn∞ v t∞st∞ teprve peΦenφm a pod. vznikaji ony lßtky, kterΘ chlebu, kolßΦi a j. dodßvajφ znßmΘ charakteristickΘ chuti a v∙n∞. Za t°etφ koneΦn∞ se k potravinßm p°i ·prav∞ pokrm∙ p°i dßvaji hmoty prßv∞ jen proto, aby se dosßhlo libΘ chuti a v∙n∞: hmoty ty jmenujeme [Pochutiny]-nami v u₧Üφm smysle slova. Sem nßle₧φ cukr (jen₧ je vÜak zßrove≥ tΘ₧ vydatnou lßtkou v²₧ivnou), s∙l, ko°eni. KoneΦn∞ m∙₧eme uvΘsti jako Φtvrtou skupinu hmoty, kterΘ pozφvajφ se samostatn∞ hlavn∞ prßv∞ jen proto, aby se jimi vzbudily p°φjemnΘ pocity chu¥ovΘ, ΦichovΘ a ΦivovΘ v∙bec, neposkytujφ vÜak ₧ßdn²ch lßtek vlastn∞ v²₧ivn²ch (neb aspo≥ jen nepatrnΘ jich mnozstvφ). Sem nßle₧ejφ nßpoje lihovΘ a r∙znΘ hmoty, obsahujφcφ zvlßÜtnφ alkaloidy: kßva, Φaj, tabßk; takΘ ovoce z nejv∞tÜφ Φßsti obsahuje jen velmi mßlo lßtek v²₧ivn²ch. Nelze nezmφniti se o tom, ₧e tΘ₧ ryze psychickΘ vlivy p∙sobφ podobn∞ jako p.: zßrmutek, strach a v∙bec stavy depressivni mohou vydatn∞ potlaΦiti chu¥ na jφdlo, jako zase naopak veselß mysl dovede oko°eniti i stravu jednoduchou. Podobn∞ nevzhlednß nebo ne dosti Φistß ·prava jφdla, stolu a jφdelny samΘ mohou jφdlo samo o sob∞ dobrΘ znechutiti u citliv∞jÜφch osob a naopak. SRka.
#######
#FB#
0K9
185O7Vxt0x0023592A/0x00001867/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2004%39%0%201714
399A11
1418A11
2334B5
#FE#
#ED#
HESLO:Pochva##%2001%13%322%200075
Pochva
Pochva gynaekol
Pochva (poÜva), pouzdro
#######
#FB#
0K6
9O15Vxt0x00015DAE/0x00000337/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pochva gynaekol##%2001%13%322%200076
26O23Vxt0x000161BC/0x00000187/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pochva (poÜva), pouzdro##%2001%13%480%200077
#FE#
#ED#
HESLO:Pochva gynaekol##%2001%13%322%200076
Pochva: (gynaekol.) jest Φßs¥ pohlavnφho ·strojφ ₧eny, slou₧φcφ ke kopulaci, a tvo°φ svalovou rouru 10-12 cm dlouhou od dola a z p°edu nahoru a do zadu probφhajici a mφrn∞ esovit∞ zak°ivenou. Dolenφ konec jest obklopen v panenskΘm stavu blanou panenskou (hymenem), ho°enφ je p°irostl² kolkolem k hrdlu d∞lo₧nφmu tak, ₧e jeho dolenφ as 1 cm dlouh² oddφl vyΦnφvß do [Pochva]-vy a naz²vß se Φφpek. Otvor na jeho dolenφm konci vedoucφ do hrdla naz²vß se zevnφ branka. Vnit°ek [Pochva]-vy kryt je sliznicφ v hojnΘ p°φΦnΘ °asy na p°ednφ i zadnφ st∞n∞ slo₧enou. P°i rozta₧enφ se tyto °asy vyrovnßvajφ. [Pochva] prßzdnß tvo°φ jen p°φΦnou Üt∞rbinu tφm, ₧e le₧φ p°ednφ st∞na na zadnφ, ale je schopna znaΦnΘho rozÜφ°enφ, zvlßÜt∞ za t∞hotenstvφ. v n∞m₧ st∞ny jejφ zmohut≥ujφ, prosakßvajφ a poddajn²mi se stßvajφ. Ra.
Pochva
#######
#FB#
0J6
106B2
337B2
364A8
472A8
595A8
801B3
806O6Vxt0x00015C52/0x0000003C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pochva##%2001%13%322%200075
Pochva: , poÜva, pouzdro pro uschovßnφ Φepele poboΦnφ zbran∞ nahΘ, seΦnΘ a bodnΘ, tudφ₧ meΦe, kordu, Üavle, palaÜe, bodßku, tesßku, d²ky atd., kdy₧ Φlov∞k jφ prßv∞ nepot°ebuje; p. zhotovena z usn∞ s vnit°nφm v²pln∞m a sesφlenφm z tenounk²ch deÜtiΦek a pak opat°ena kovßnφm naho°e p°i ·stφ, dole na konci a uprost°ed pro °emen opasnφku, nebo ze ₧eleza, ano i ze d°eva. FM.
Pochva
#######
#FB#
0J6
10F5
368B3
374O6Vxt0x00015C52/0x0000003C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pochva##%2001%13%322%200075
#FE#
#ED#
HESLO:Pochvald##%2001%14%0%200078
Pochvald, vφska v ╚echßch, hejtm. a okr. N∞m. Brod, fara a pÜ. Dolni Krupß; 12 d., 58 ob. Φ. (1890), ml²n.
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Pochvalov##%2001%14%25%200079
Pochvalov, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Louny, fara Vina°ice, pÜ. RoΦov; 91 d., 595 ob. Φ. (1890), 2t°. Ük., ml²n. Pat°φvala k°i₧ovnφk∙m s Φervenou hv∞zdou v Praze.
#######
#FB#
0K9
#FE#
#ED#
HESLO:Pochvonosec##%2001%14%58%200080
Pochvonosec, zool., viz Cryptorhynchus.
#######
#FB#
0K11
24O15Vxe0x0052D7BA/0x000002F4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0508%45%25%056350
#FE#
#ED#
HESLO:Pochvy ko≥skΘ##%2001%14%74%200081
Pochvy ko≥skΘ (rus. °op√, τßp≤ Ωoφ±Ωa , franc. harnais, ital. finimenti, angl. harness, n∞m. Pferdegeschirr) jsou soustavou vÜeho °emenφ, vÜech popruh∙, °et∞z∙, provaz∙v i souΦßstek kovov²ch a d°ev∞n²ch, je₧ se kladou na tahouna, kon∞, mezka, osla, vola atd., aby mohl dostßti ·kolu svΘmu. ObdobnΘ v∞ci na kon∞ jezdeckΘho slujφ lΘpe postroj. [Pochvy ko≥skΘ] [Pochvy ko≥skΘ] t°φdφ se na prost°edky: 1. k tahßnφ, 2. k zadr₧enφ (zastavenφ) a 3. k °φzenφ. K 1. nßle₧φ chomout nebo nßprsnφk a postra≥ky; k 2. dr₧ßky a ob∞₧nφk; ke 3. kantßr, oprati a ot∞₧e Chomout mß kostru d°ev∞nou nebo kovovou, t. zv. kleÜtiny, p°es ni₧ je vycpanice pota₧enß na vrchu usnφ a vezpod, kde p°ilΘhß k Üφji tahouna, lßtkou; mß nßle₧itΘ kovßnφ a kruhy, nap°ed dole siln² k upevn∞ni zadnφho konce drzßku, po stranßch naho°e na propuÜt∞nφ ot∞₧φ a nad kohoutkem na p°ipevn∞nφ podocasnφku, doleji zvlßÜt∞ silnΘ na zatknutφ p°ednφch konc∙ postra≥k∙. Chomout je tφm ÜirÜφ, Φφm t∞₧Üφ je tah, aby p°ilΘhal k Üφji a plecφm tahouna plochou pokud mo₧nß velikou. Postra≥ky, celΘ ze silnΘho °emene, nebo polo z °emene a polo z provazu nebo °et∞zu, nebo i celΘ z provazu, jsou p°ipevn∞ny p°ednφm koncem k chomoutu a zadnφm kliΦkovit²m-u °et∞zov²ch roubφkovit²mzatknuty ku preclφk∙m cuchtov²m. Dr₧ßk je siln² °emen nebo °et∞z, jen₧ p°ednφm koncem je p°ipevn∞n ku p°ednφmu konci oje a zadnφm koncem k chomoutu. Ob∞₧nφk, jen pro kon∞ p°i oji nutn² v horßch a pak p°i vozidlech vojensk²ch, b∞₧φ od nßh°betnφku pod h²₧d∞mi p°es stehna, je₧ objφmß. [Pochvy ko≥skΘ] [Pochvy ko≥skΘ] jsou velmi rozdφlnΘ od velmi nßdhern²ch, leskle okovan²ch a ozdoben²ch u sp°e₧enφ velmo₧∙, p°es t∞₧kΘ, kovem hojn∞ ozdobenΘ u povoznφk∙, jednoduchΘ, ale pevnΘ u sp°e₧enφ vojensk²ch, az na prostinkΘ u venkovan∙v, hlavn∞ chud²ch u nßrod∙ na v²chod∞ a jihov²chod∞ Evropy, kde vÜecko sd∞lßno jen z popruh∙v a provaz∙. ZvlßÜtnφ ozdobou, ale tΘ₧ prost°edkem k odhßn∞nφ much a jinΘho hmyzu jsou u Rus∙v a u Ma∩ar∙v Üalanky, pruhy z usn∞, visφcφ voln∞ a p°i pohybu se klßtφcφ se mnoha mφst pochev; u prost°ednφho kon∞ rusk²ch trojek t°eba poznamenati dugu, d°ev∞n² to oblouk, vypφnajφcφ se s obou ramen dvojitΘ oje (vidlice) p°es Üφji tahouna a opat°en² zvoneΦky a rolniΦkami, aby v pφsΦit²ch konΦinßch a ve sn∞hu povoz ji₧ z daleka se oznamoval. U jednosp°e₧n²ch povoz∙ franc. a ital. povoznφk∙v a venkovan∙ nßle₧φ mezi [Pochvy ko≥skΘ] [Pochvy ko≥skΘ] na nßh°betnφku i sedΘlko, p°es n∞₧ se klade siln² °emen, spojujφcφ ob∞ ramena dvojitΘ oje. FM.
#######
#FB#
0K13
20E15
35E4
48B7
63B9
80B7
94B14
343A15
359A15
465F94
1027F10
1255F5
1371F7
1505A15
1521A15
2350A15
2366A15
2473B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pochwalski##%2001%14%0%200082
Pochwalski Kazimierz, malφ° polsk² (*1855 v Krakov∞), zßk Matejk∙v na krakovskΘ Ükole um∞leckΘ, pak na akademii ve Mnichov∞, s dalÜφm vzd∞lßnφm v Pa°φ₧i a ╪φm∞. R. 1892 usadil se ve Vφdni a r. 1893 stal se professorem na tamnφ akademii. Maluje repraesentaΦnφ podobizny slavn²ch a bohat²ch lidφ mimo°ßdn∞ vynikajφcφch s bystroumn²m pojφmßnφm a dokonal²m provedenφm, ₧e nßle₧φ mezi nejlepÜφ podobiznß°e v∙bec. FM.
#######
#FB#
0K10
11F9
408B3
#FE#
#ED#
HESLO:Poch²bek##%2001%14%83%200083
Poch²bek, bot., viz Androsace.
#######
#FB#
0K8
20O10Vxb0x001E5089/0x000004AD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0204%6%372%021675
#FE#
#ED#
HESLO:Poias##%2001%14%91%200084
Poias, staro°ec. bohat²r, syn Thaumak∙v, ubφral se prßv∞ z Meliboje v Thessalii p°es poho°φ Oitu, kdy₧ tam HΘraklΘs v bolestech se svφjeje Φekal, az by n∞kdo hranici zapßlil. Za tuto slu₧bu [Poias] obdr₧el od HΘraklea jeho luk a toulec se Üφpy nechybujφcφmi. T∞mi [Poias] na v²prav∞ ArgonautskΘ usmrtil na KrΘt∞ Tal≤a, post°eliv jej do jedinΘho zranitelnΘho mista na pat∞. Po n∞m zbra≥ HΘrakleovu d∞dil syn jeho FiloktΘtΘs. klk.
#######
#FB#
0K5
190A7
264A7
412F10
424B4
#FE#
#ED#
HESLO:Poictevin##%2001%14%174%200085
Poictevin [poatven] Francis, spisovatel franc., napsal: La robe du moine (1882); Ludire (1883); Songes (1884); Petitan (1885); Seuls (1887); Paysages et nouveau songes (1888), Dernier songes (1889); Double (1890); Pr que (1891); Heures (1892); Tout bas (1893); Ombres (1894) aj. prßce, plnΘ stylistickΘ i nßladovΘ delikßtnosti, nehmotnΘho kouzla, v nich₧ se pokouÜφ °φci stavy vnit°nφ milosti a novΘ vztahy mezi duÜφ a city. Jest z nejvroucn∞jÜφch a nejd∙v∞rn∞jÜφch myslitel∙v srdce v novΘ francouzskΘ literatu°e. Srv. RΘmy de Gourmont, Le livre des masques (Pa°., 1896, str. 167).
#######
#FB#
0K9
20F7
56B16
81B6
96B6
111B7
127B5
141B26
176B14
199B6
214B6
229B6
244B8
261B6
#FE#
#ED#
HESLO:Poidl##%2001%14%281%200086
Poidl, ves mor., viz Podolφ 33) a 34).
#######
#FB#
0K5
21O6Vxs0x0068F6E8/0x000005C9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%26%8%196275
#FE#
#ED#
HESLO:Poids##%2001%14%289%200087
Poids [poα], franc., vßha.
#######
#FB#
0K5
9D1
#FE#
#ED#
HESLO:Poik##%2001%14%298%200088
Poik, n∞m. jmΘno °eky Pivky, viz Krajina, str. 5 a
#######
#FB#
0K4
22F19
49B1
#FE#
#ED#
HESLO:PoikilΘ##%2001%14%314%200089
PoikilΘ (t. stoa) viz AthΘny str. 955 b a 961 b, Mik≤n, Panainos a Polygn≤tos.
#######
#FB#
0K7
22O6Vxb0x006229B0/0x000009D7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0210%54%347%025566
38B1
46B1
49F28
#FE#
#ED#
HESLO:Poil##%2001%14%331%200090
Poil [poαl], franc., chlup, srs¥, vlas; vlas sukna; tΘ₧ pelovΘ hedvßbi zφskanΘ z kokon∙ nejmΘn∞ cenn²ch. [Poil] de chΦvre [p. d'ÜΦvr], franc., jest vlna kozy angorskΘ, pak p°φze z ni ziskanß a orientßlnφ lßtky z p°φze tΘ vyrobenΘ. Nynφ se tkajφ lßtky tyto o osnov∞ bavln∞nΘ a outku z p°φze ΦesanΘ a vp°ßdß se do nich i vlna i hedvßbφ.
#######
#FB#
0K4
8D1
105A6
117D1
129D1
#FE#
#ED#
HESLO:de Poilly##%2001%14%397%200091
de Poilly [poaji] Franτois, ryjec franc. (*1622-" 1693), ₧ßk Duret∙v v Pa°φ₧i, stal se r. 1664 skuteΦn²m ryjcem krßlovsk²m. Pobyl delÜφ dobu v ╪φm∞. Provedl p°es 400 rytin, zvlßÜt∞ dle Raffaela, Guida Reniho a Mignarda.
#######
#FB#
0K9
18F9
#FE#
#ED#
HESLO:Poilpot##%2001%14%447%200092
Poilpot [poalp≤] ThΘophile, malφ° frc. (*1848 v Pa°φ₧i). Otec jeho ThΘophile [Poilpot], ₧ßk Cogniet∙v, maloval kv∞tiny a podobizny. Syn vzd∞lal se u Boulangera a GΘr⌠mea a vystoupil v Salon∞ r. 1874 zobrazenφm scΘny z Affairy ClΘmenceauovy, naΦe₧ v r. 1877 vystavil Smrt' Diogenovu. Dosßhnuv v Lond²n∞ ·sp∞chu panoramatem bitvy BalaklavskΘ,-jal se malovati panoramata po v²tce a zobrazil tak bitvu Reichshoffenskou, dobytφ Bastilly, bitvu Buzenvalskou. Na v²stav∞ pa°φ₧skΘ (1889) m∞l Panorama m∞sta Havru, v Chicagu Panorama bitvy u Silohu, ve Washington∞ Boj na Bull-Runu; jinß panoramata vypracoval pro New York, pa°φ₧skou v²stavu 1900 a takΘ pro francouzskou v²stavu v Moskv∞ (1891), kde₧ zobrazil v ohromn²ch rozm∞rech korunovaci ca°e Alexandra III., konanou r. 1883.
#######
#FB#
0K7
17F9
77A9
266B5
272B10
484B20
516B23
556B11
568B4
#FE#
#ED#
HESLO:Poimon##%2001%15%50%200093
Poimon (Pojmon) FrantiÜek, spisov. Φesk² (*29. led. 1817 v PolnΘ-å1902 t.). Gymnasium vystudoval v Jihlav∞, filosofii a bohoslovφ v Brn∞, kde₧ vysv∞cen na kn∞ze, naΦe₧ kaplanoval ve Ä∩ß°e, v N∞meckΘ, v Brn∞ (kde redigoval ╗Hlas Jednoty katolickΘ½ v l. 1850-59), potom byl duchovnφm sprßvcem v MaÜ∙vkßch, °editelem a katechetou hlav. Ükoly ve Slavkov∞, farß°em, pozd∞ji d∞kanem a okr. dozorcem Ükolnφm v Äele tav∞, konsistornφm radou brn∞nsk²m, farß°em a Φestn²m d∞kanem v DeÜnΘ, kde pozbyl zraku, dßn byl do v²slu₧by a p°esφdlil do svΘho rodiÜt∞. V PolnΘ vystav∞l k°φ₧ovou cestu na ho°e Kalvarii. [Poimon] nßle₧el k zaslou₧il²m buditel∙m nßroda Φes. v XIX. stol. a vyznamenßval se horlivou Φinnostφ spisovatelskou. Vydal ΦetnΘ spisy nßbo₧enskΘ, zejmΘna: O ₧ivot∞, zßzracφch a ostatcφch sv. LiguriaÜe (Praha, 1843, 2. vyd. Brno, 1863); P°ehled cφrkevnφho d∞jepisu-a rozdφlu v nßbo₧enstvi nekatolickΘm a °φmsko-katolickΘm (Olomouc, 1857); ┌pln² kancionßl katolick² (t, 1856); Kytka zßbavnΘho a pouΦnΘho Φtenφ (t, 1861); dßle p°φle₧itostnß kßzßnφ, modlitebnφ knihy, kostelnφ a poutnickΘ pisn∞, povφdky, monografii m∞sta PolnΘ a p°eklßdal nßbo₧enskΘ spisy: Fr. Bihlera, Albana Stolze, Schanzenbacha a j. V poslednφ svΘ v∙li pamatoval Üt∞dr²mi odkazy na ·Φely vlasteneckΘ a dobroΦinnΘ.
#######
#FB#
0K6
7F18
597A8
754B35
790B9
835B27
863B45
909B10
937B25
974B32
#FE#
#ED#
HESLO:PoincarΘ##%2001%15%306%200094
PoincarΘ [poenkarΘ]: PokraΦovßnφ v sv. 28
PoincarΘ Jules Henry, mathematik francouzsk²
PoincarΘ Raymond, advokßt a politik franc
PoincarΘ Lucien Antoine, fysik franc
#######
#FB#
0K8
20N22Vyb0x006DF1D8/0x000000DC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%36%174%290550
44O44Vxt0x00018A0D/0x00000434/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoincarΘ Jules Henry, mathematik francouzsk²##%2001%15%306%200095
90O41Vxt0x00018F6B/0x00000195/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoincarΘ Raymond, advokßt a politik franc##%2001%15%513%200096
133O36Vxt0x000191C1/0x000001D3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoincarΘ Lucien Antoine, fysik franc##%2001%15%41%200097
PoincarΘ: [PoincarΘ] Jules-Henry, mathematik franc. (*29. dub. 1854 v Nancy). R. 1873 vstoupil na techniku, r. 1875 p°estoupil na akademii hornickou a stal se r. 1879 hornφm in₧en²rem a tΘho₧ roku dosßhl hodnosti doktorskΘ. Po krßtkΘ uΦitelskΘ Φinnosti v Caenu r. 1885 jmenovßn professorem fysiky na fakult∞ mathematicko-p°φrodov∞deckΘ v Pa°φ₧i. Byl velice Φinn² ve v∞d∞, obdr₧el za svΘ prßce r. 1885 cenu Ponceletovu, r. 1889 za Le problΩme des trois corps et les Θquations de la dynamique cenu krßle ÜvΘdskΘho a r. 1896 obdrzel 10.000 fr., cenu Jeana Reynauda. Vedle Φetn²ch Φlßnk∙ v r∙zn²ch odborn²ch listech napsal: Sur la thΘorie des fonctions fuchsiennes (Caen, 1881); Cour de mΘcanique, physique expΘrimentale et professΘe en 1885-86 (Pa°φz, 1886); Cour de physique mathΘmatique (t., 1890, 13 d.); Les mΘthodes nouvelles de la mΘcan ique cΘleste (t., 1893); Les oscillations Θlectriques (t., 1894); ThΘorie du optentiel newtonien (t., 1899) a p°isp∞nφm akademie v∞d za spolupracovnictvφ Ch. Hermite a F. Roucte vydßvß Oeuvres complΦtes de Laguerre.
PoincarΘ
#######
#FB#
0J8
10A10
21F12
430B60
620B40
675B17
694B46
756B29
805B47
865B28
906B30
1025B13
1038D1
1039B16
1057O8Vxt0x0001870C/0x000000B4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoincarΘ##%2001%15%306%200094
#FE#
#ED#
HESLO:PoincarΘ Raymond, advokßt a politik franc##%2001%15%513%200096
PoincarΘ: Raymond, advokßt a politik franc. (*1860). R. 1889 byl zvolen do parlamentu, r. 1893 stal se v prvnφm kabinet∞ Dupuvov∞ ministrem vyuΦovßnφ, v druhΘm r. 1894 ministrem financφ: po pßdu Dupuyov∞ p°evzal v ministerstv∞ Ribotov∞ portefeuille vyuΦovßnφ. Pozd∞ji, za processu Dreyfusova, odlouΦil se od MΘlineovc∙v a od r. 1899 podporuje politiku, zahßjenou Waldeckem-Rousseauem.
PoincarΘ
#######
#FB#
0J8
10F7
386O8Vxt0x0001870C/0x000000B4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoincarΘ##%2001%15%306%200094
PoincarΘ: [PoincarΘ] Lucien Antoine, fysik franc. (*22. Φce 1862 v Bar-le-Duc), jmenovßn r. 1886 professorem na gymnasiu v Bourges, r. 1890 dosßhl hodnosti doktorskΘ. Uve°ejnil ΦetnΘ prßce z oboru fysiky, zejmΘna z oboru elekt°iny, ve v∞deck²ch Φasopisech francouzsk²ch a vydal: Variation de la diffΘrence de potentiel ∩une Θlectrolyte avec la tempΘrature (Pa°, 1891); Nouvelle pile secondair (t, 1894). V oboru fysikßlnφm pozivß sv∞tovΘho jmΘna.
PoincarΘ
#######
#FB#
0J8
10A10
21F14
279B76
369B23
448O8Vxt0x0001870C/0x000000B4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoincarΘ##%2001%15%306%200094
#FE#
#ED#
HESLO:Poinsettia##%2001%15%124%200098
Poinsettia, rod rostlin pryÜcovit²ch (Euphor iaceae), p∞stovan² v ╚echßch n∞kdy druhem [Poinsettia] pulcherrima, jen₧ jako nφzkß v∞tevnatß rostlina vynikß nachov²mi, r∙₧icovit∞ sestaven mi listeny a hodφ se hlavn∞ pro v²zdobu zimnφch salon∙ D∞d.
#######
#FB#
0K10
38B13
87A12
241B4
#FE#
#ED#
HESLO:Poinsinet##%2001%15%174%200099
Poinsinet [poensinΦ] Antoine Alexandre Henri, dramatik franc. (*1735-å1769). Byl plodn² spisovatel. ZvlßÜt∞ cenφ se jeho satirickß veselohra Cercle ou la SoirΘe a la mode (1771), obraz prßzdnoty hlav zevn∞ skv∞lΘho velkosv∞ta
#######
#FB#
0K9
18D1
21F23
141B29
#FE#
#ED#
HESLO:Poinsot##%2001%15%223%200100
Poinsot [pen ns≥]:
Poinsot Louis, mathematik franc
Poinsot Edmond, viz ∩Heylli Georges
#######
#FB#
0K7
15D1
20O31Vxt0x0001989A/0x00000396/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poinsot Louis, mathematik franc##%2001%15%223%200101
53O35Vxt0x00019D3F/0x00000042/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poinsot Edmond, viz ∩Heylli Georges##%2001%15%397%200102
Poinsot: [Poinsot] Louis, mathematik franc. (*1777 v Pa°φ₧i-å1859 t), studoval v l. 1794-97 na polytechnice pa°φ₧skΘ, kde₧ se pozd∞ji (1809) stal professorem analytiky a mechaniky. R. 1816 jmenovßn ╗examinateur ∩admission½ tam₧e. Vedle toho byl professorem mathematiky na lyceu Bonapartov∞, Φlenem ╗Conseil supΘrieur de ╛instruct. publique½, Φlenem akademie (od r. 1813) a koneΦn∞ senßtorem (1852). [Poinsot] zavedl do mechaniky methodu synthetickou a upozornil prv² na d∙le₧it² pojem dvojice sil. Klassick²m spisem [Poinsot]-ov²m jest jeho ╔lΘments de statique (Pa°., 1804), jeho₧ devßtΘ vydßnφ, mnoh²mi p°φdavky rozmno₧enΘ, vyÜlo r. 1848 Theorii dvojice sil prohloubil [Poinsot] v pojednßni MΘmoir sur la composition des Moments et des Aires, kterΘ p°ipojeno bylo ji₧ k druhΘmu vydßni [Poinsot]-ovy Statiky. ╚etnß mathematickß pojednßni [Poinsot]-ova uve°ejn∞na jsou v Liouvilleov∞ Journalu. nvk.
Poinsot
#######
#FB#
0J7
9A9
19F6
399A9
437F12
485F12
516A9
541B20
671A9
693B50
787A9
839A9
894B4
900O7Vxt0x000196E4/0x00000063/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poinsot##%2001%15%223%200100
#FE#
#ED#
HESLO:Poinsot Edmond, viz ∩Heylli Georges##%2001%15%397%200102
Poinsot: [Poinsot] Edmond viz ∩Heylli Georges.
Poinsot
#######
#FB#
0J7
9A9
19F27
48O7Vxt0x000196E4/0x00000063/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poinsot##%2001%15%223%200100
#FE#
#ED#
HESLO:Point##%2001%15%405%200103
Point [poen], franc, bod, teΦka; steh. A [Point], v pravou chvφli, v Φas, vhod.
Point de Galle [pen n ∩ gal], Punta di Galle, p°φstavnφ m∞sto na jihozßp. b°ehu ostrova Ceylonu, v nezdravΘ krajin∞, mß 33.505 obyv v 1891). M∞sto zßle₧φ z evropskΘ Φßsti m∞sta, kde jsou kostely, citadella a jinΘ ve°ejnΘ budovy, a z domorodΘ vsi Pet zvanΘ, kterß je poseta velik²mi zahradami. M∞sto mß rozsßhl² p°φstav s rejdou, kter² vÜak od r. 1881 je v ·padku; jen za zimnφ doby a v Φas nepohody zastavujφ se zde anglickΘ a francouzskΘ parnφky. R. 1893 p°istalo zde 451 lodφ s 1,008.933 t nßkladu Vyvß₧φ se odtud hlavn∞ olov∞nß ruda, k∙₧e, kokosovΘ o°echy, Φaj, sko°ice a j. Kolem m∞sta da°φ se sko°icovΘ lesy. [Point de Galle] bylo prvnφ mφsto na Ceylon∞, je₧ r. 1518 Portugalci zaujali, r. 1642 zmocnili se ho Hollan∩anΘ, odtud m∞sto sdφlelo osudy ostrova Ceylonu.
#######
#FB#
0K14
30F14
490B1
614A16
#FE#
#ED#
HESLO:Point de vue##%2001%16%50%200106
Point de vue [poend'v²], franc., hledisko, stanovisko.
#######
#FB#
0K12
33F21
#FE#
#ED#
HESLO:Point d'honneur##%2001%16%66%200107
Point d'honneur [poen don÷r], frc., v∞c Φ. zßle₧itost Φestnß.
Pointe-ß-Pitre [pen nt a pitr], nejbohatÜφ a nejlidnat∞jÜφ m∞sto na pob°e₧φ franc. ostr. Guadeloupe v Zßpadnφ Indii, le₧φ v nezdravΘ a ba₧inatΘ poloze a mß asi 18.000 ob., s okolφm 27.000. M∞sto jest pravideln∞ stav∞no, jest sφdlem soudnφho dvoru I. stol., hospod komory, banky, dßle jsou tu kasßrna, vojensk² Üpitßl, nemocnice, sirotΦinec, dob°e opevn∞n² p°φstav (asi 8 m hlubok²), mßlo chrßn∞n² proti v∞tr∙m, cukrovar a mß Φil² obchod v cukru, vanilce a kakau. M∞sto nemß pitnΘ vody a trpφ Φast²mi zem∞t°esenφmi, zejmΘna dne 8. ·n. 1843 a 16. kv∞t. 1851. PravidelnΘ spojenφ s Evropou udr₧uje franc. paroplavebnφ spoleΦnost ╗Compagnie GΘnΘrale transatlantique½. M∞sto jest obchodnφ, zalo₧. r. 1763 a r. 1871 utrp∞lo dv∞ma velik²ma po₧ßry.
#######
#FB#
0K14
371B1
#FE#
#ED#
HESLO:Pointer##%2001%16%265%200110
Pointer (angl.), krßtkosrst² oha°, viz Pes str. 583 b.
#######
#FB#
0K7
17F34
52F2
#FE#
#ED#
HESLO:Pointovati##%2001%16%281%200111
Pointovati [poen-], z franc., vlastn∞ vyteΦkovati, vytknouti; na urΦit² bod namφ°iti.
#######
#FB#
0K10
38F22
#FE#
#ED#
HESLO:Points##%2001%16%306%200112
Points [poen], franc., krajky (vyÜφvanΘ); oka (v kartßch a na kostkßch); na franc bursßch tolik co procenta.
#######
#FB#
0K6
96F12
#FE#
#ED#
HESLO:Poir##%2001%16%331%200113
Poir ., u bot. jmen zkratka za J. L. M. Poiret (v. t.).
#######
#FB#
0K4
40F6
#FE#
#ED#
HESLO:PoirΘe∙v jez##%2001%16%347%200114
PoirΘe∙v jez [poarΘ∙v-] viz Jez str. 308 b.
#######
#FB#
0K12
28O3Vxm0x0020761E/0x00001773/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1304%7%480%131370
41B2
#FE#
#ED#
HESLO:Poiret##%2001%16%364%200115
Poiret [poare]:
Poiret Pierre, mystick² theolog protestantsk²
Poiret Jean Louis Marie, abbΘ, cestovatel franc
#######
#FB#
0K6
17O45Vxt0x0001AD7C/0x000001F2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poiret Pierre, mystick² theolog protestantsk²##%2001%16%364%200116
64O47Vxt0x0001B056/0x00000405/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poiret Jean Louis Marie, abbΘ, cestovatel franc##%2001%16%463%200117
Poiret: [Poiret] Pierre, mystick² theolog protest. (*1646 v Metßch-å1719 v Rheinsburgu), byl p∙vodn∞ malφ°em, pak studoval filosofii a theologii. Po n∞jakou dobu byl kazatelem v Hamburce. Zprvu jej vßbil Descartes (sm∞ru toho jest jeho spis Cogitationum rationalium De Deo, anima et malo ll. IV), pozd∞ji zab°edl v mysticismus a theosofiii, p°idr₧uje se namnoze J. B÷hmea. Proti Lockeovi napsal Fides et ratio collatae ac suo utraque loco redditae adversus principia Lockii 1707.
Poiret
#######
#FB#
0J6
8A8
17F6
241B31
274B13
395B78
481O6Vxt0x0001AB8D/0x0000007A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poiret##%2001%16%364%200115
#FE#
#ED#
HESLO:Poiret Jean Louis Marie, abbΘ, cestovatel franc##%2001%16%463%200117
Poiret: Jean-Louis-Marie, abbΘ, p°φrodnφk a cestovatel franc. (*1755-å7. dub. 1834 v Pa°φ₧i). Uchvßcen svou vßÜnφ k botanice probφhal, tΘm∞° bez pen∞z, jih francouzsk², z Marsilie dostal se do Berberska, kde cestoval dv∞ lΘta (1785-86) a p°inesl odtud mimo bohatΘ sbφrky takΘ cennΘ zprßvy jak o kv∞ten∞ pob°e₧φ al₧φrskΘho, mßlo posud znßmΘ, tak o mravech obyvatel∙v. Za revoluce se o₧enil a r. 1795 jmenovßn profossorem p°φrodopisu na Ecole centrale v Aisne (Soissons). Vrßtiv se r. 1802 do Pa°φ₧e, ujal se pro ╗EncyclopΘdie mΘthodique½ dokonΦenφ dila Dictionnaire de botanique (Pa°., 1789 a₧ 1823, 20 d.), jeho₧ byl Lamarck vydal toliko prvnφ Φty°i dφly. Vydal mimo to: Voyage en Barbarie (Pa°., 1789, 2 d.; p°el. do n∞m. a angl.); Lecons de flore (t., 1819-21, 3 d.); Histoire philosophique, littΘraire et Θconomique des plantes usuelles de l'Europe (t., 1825-29, 7 d.) atd. Mimo to napsal mnoho Φlßnk∙ do ╗Dictionnaire des sciences naturelles½, ╗Dictionnaire des sciences mΘdicales½ a ╗Journal de physique½.
Poiret
#######
#FB#
0J6
8F16
552B25
671B18
733B15
770B22
794B57
1012O6Vxt0x0001AB8D/0x0000007A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poiret##%2001%16%364%200115
#FE#
#ED#
HESLO:Poirson##%2001%16%107%200118
Poirson [poarson] Auguste, historik franc. (*1795-å1871), p°ednßÜel d∞jepis na collΦge Henri IV a byl sprßvcem lyceφ Sv. Ludvika (1833) a Karla Vel. (1837-53). Napsal: Histoire romaine (1827-28, 2 d.) a Histoire de Henri IV (2. vyd. 1866-67, 4 d.).
#######
#FB#
0K7
18F7
83D1
168B16
203B20
#FE#
#ED#
HESLO:Poisdorf##%2001%16%157%200119
Poisdorf, m∞steΦko v Dol. Rakousφch, na ₧elezn. trati Enzersdorf-[Poisdorf], v hejtm. mistelbaÜskΘm, okr. feldsberskΘm, mß 2706 obyv. (1890), krßsn² far. kostel, poÜt. a telegrafnφ stanici, dva ml²ny, sanytrßrnu a vina°stvφ.
#######
#FB#
0K8
65A10
#FE#
#ED#
HESLO:Poischwitz##%2001%16%198%200120
Poischwitz (takΘ Nieder-a Oberpoischwitz), dv∞ vsi v Prus. Slezsku, v kraji javornickΘm, ve vlßd. obv. lehnickΘm, s 2001 obyv. (1890). Je zde katol. a evang. kostel. Dne 2. Φna 1813 Rusko a Prusko sjednaly zde p°φm∞°φ s Francouzi.
#######
#FB#
0K10
17F25
#FE#
#ED#
HESLO:Poissard##%2001%16%248%200121
Poissard [poasαr], °eΦ nejni₧Üφch vrstev pa°φ₧sk²ch; odtud Francouzi jmenujφ sprost² sloh style [Poissard] a divadelnφ hry v nesprßvnΘ °eΦi chßtry genre [Poissard]-- [Poissard] [poasard'], prodavaΦka ryb, hokynß°ka, sprostß ₧ena.
#######
#FB#
0K8
14D1
90B5
96A10
147B5
153A10
166A10
#FE#
#ED#
HESLO:Poisson##%2001%16%289%200122
Poisson [poason]:
Poisson Jeanne Antoinette, viz Pompadour
Poisson SimΘon Denis, mathematik, fysik a astronom franc
#######
#FB#
0K7
19O40Vxt0x0001BC30/0x0000003D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poisson Jeanne Antoinette, viz Pompadour##%2001%16%289%200123
61O56Vxt0x0001BD41/0x00000674/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poisson SimΘon Denis, mathematik, fysik a astronom franc##%2001%16%306%200124
#FE#
#ED#
HESLO:Poisson Jeanne Antoinette, viz Pompadour##%2001%16%289%200123
Poisson: Jeanne Antoinette viz Pompadour.
Poisson
#######
#FB#
0J7
9F32
43O7Vxt0x0001BA3C/0x00000080/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poisson##%2001%16%289%200122
#FE#
#ED#
HESLO:Poisson SimΘon Denis, mathematik, fysik a astronom franc##%2001%16%306%200124
Poisson: SimΘon Denis, mathematik, fysik a astronom franc. (*21. Φna 1781 v Pithiviersu v depart. loiretskΘm-å25. dubna 1840 v Pa°φ₧i). Vynikal ji₧ jako student na polytechnice pa°φ₧skΘ neobyΦejn²m nadßnφm a pφlφ, tak ₧e na sebe upozornil zejmΘna Laplacea, jeho₧ se stal pozd∞ji d∙stojn²m nßstupcem. R. 1806 stal se professorem analytiky a mechaniky na mφst∞ Fourierov∞, r. 1808 astronomem p°i ╗Bureau des longitudes½, r. 1809 professorem racionßlnφ mechaniky na FacultΘ des Sciences, r. 1812 examinßtorem akademie d∞lost°eleckΘ a r. 1816 examinßtorem na polytechnice pa°φ₧skΘ. Od r. 1820 zasedal ve sprßv∞ ve°ejnΘho vyuΦovßnφ jako ╗Conseiller Royal de l'UniversitΘ½. Od cφsa°e Napoleona pov²Üen do stavu baronskΘho, [Poisson] stal se r. 1837 pairem francouzsk²m. Prßce [Poisson]-ovy jsou vesm∞s theoretickΘ z mathematickΘ fysiky a racionßlnφ mechaniky. Klassick²m dφlem [Poisson]-ov²m jest dvousvazkov² spis TraitΘ de mΘcanique (Pa°., 1811, 2. vyd. 1833), k n∞mu₧ se druzφ p°es 300 pojednßnφ namnoze dosti objemn²ch, z nich₧ z mathematickΘ fysiky uvedeny tu bu∩te₧: Theorie nouvelle de l'action capillaire (t., 1831); Theorie mathΘmatique de la chaleur (t., 1835); Sur la thΘorie du son (t. 1808); Sur la distribution de l'ΘlectricitΘ a la surface des corps conducteurs (v MΘmoirech Institutu, XII. 1811); Sur la thΘorie du magnΘtisme (v MΘmoirech akademie pa°φ₧skΘ, V., 1821-22) atd. ╚etnß pojednßnφ jsou astronomickß a mathematickß. Z t∞chto d∙le₧it²m jest spis Theorie du calcul des probabilitΘs. Äivotopis [Poisson]-∙v napsal Arago. V rodiÜti [Poisson]-ov∞ postaven byl slavnΘmu v∞dci a znamenitΘmu uΦiteli pomnφk r. 1851. nvk.
Poisson
#######
#FB#
0J7
9F12
717A9
770A9
871A9
909B19
1067B39
1119B34
1166B21
1199B71
1307B6
1314B21
1465B35
1511A9
1548A9
1628B4
1634O7Vxt0x0001BA3C/0x00000080/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poisson##%2001%16%289%200122
#FE#
#ED#
HESLO:Poisson∙v zßkon##%2001%17%66%200125
Poisson∙v zßkon viz Plyn str. 954 b.
#######
#FB#
0K15
20O4Vxs0x00617442/0x00002DCD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1910%52%529%195818
34B2
#FE#
#ED#
HESLO:Poissy##%2001%17%74%200126
Poissy [poasi], kanton. m∞sto ve Francii asi 23 km od Pa°φ₧e, na levΘm b°. °. Seiny (p°es ni₧ vede tu most o 37 obloucφch) a ₧elezn. trati Pa°φ₧-Rouen a Pa°φ₧skΘ drßhy okru₧nφ, arrond. Versailles, depart. Seine-etOise; 6981 obyv. Jest zde pamßtn² a obnoven² kostel (z Φßsti z XI. stol.); ΦetnΘ villy, Φil² obchod hlavn∞ s dobytkem na pa°φ₧skΘ trhy. M∞sto jest pamßtnΘ jako₧to rodiÜt∞ Ludvφka SvatΘho a tφm, ₧e zde Karel Hol² konal r. 868 parlament a ₧e dne 3. zß°φ 1561 byla zde za p°φtomnosti Karla IX. disputace mezi katolφky a reformovan²mi. Ve starov∞ku slulo m∞sto Pinciacum, Pisciacum nebo Poissiacum.
#######
#FB#
0K6
48B2
570B9
581B9
596B11
#FE#
#ED#
HESLO:Poitevin##%2001%17%198%200127
Poitevin [poat'ven] obyvatel Poitou; nß°eΦφ poitouskΘ.
#######
#FB#
0K8
20F8
37F6
#FE#
#ED#
HESLO:Poitiers##%2001%17%215%200128
Poitiers [poatjΘ], hl. m∞sto ve frc. depart. Vienne, le₧φ v nßhornφ rovin∞, 118 m vys., strmφc nad Clainem a jeho p°φtokem Boivreou, a na k°i₧ovatce ₧elezn. tratφ Pa°φ₧-Bordeaux, s odboΦkami k Montcontouru-Parthenay, Nicortu-La Rochelle, k Saint-Martin-Larsu, Montmorillonu-Limoges a Le Blanku, mß 38.518 obyv. M∞sto jest malebn∞ polo₧eno, mß zbytky star²ch hradeb, ulice ·zkΘ, k°ivolakΘ, srßznΘ, Üpatn∞ dlß₧d∞nΘ, neo₧ivenΘ, bez ruchu obchodnφho, za to vÜak bohatΘ um∞leck²mi pamßtkami, je₧ dochovaly se tu ze vÜech obdobφ architektonick²ch, mimo pamßtky renaissanΦnφ a modernφ. Z doby p°edhistorickΘ dochoval se tu dolmen (Pierre LevΘe) nedaleko m∞sta na pr. b°ehu Clainu. V dob∞ gallsko-°φmskΘ b²valo m∞sto dosti znaΦnΘ a lidnatΘ, ale um∞leck²ch pamßtek z doby tΘ neuchovalo se mnoho; amfitheater (nejv∞tÜφ v Gallii) dochoval se do r. 1857, zbytky therem a vodovodu. Nejvzßcn∞jÜφ vÜak pamßtka z doby tΘ je chrßm sv. Jana, z nejstarÜφch k°es¥. ve Francii (z r. 220-330), mnohokrßte p°estavovan², byl prvotn∞ baptisteriem; nynφ jest majetkem stßtu a chovß hrobnφ nßlezy z doby Meroveovc∙. Z doby romßnskΘ pochßzejφ: chrßm sv. Hilaria (z X. a XI. stol.), Notre-Dame (z konce XI. stol.) s neobyΦejn∞ bohat²m pr∙Φelφm, chrßm sv. Radegundy, d°φve kollegißtnφ (z konce XI. a z konce XII. stol.), v krypt∞ je sarkofag sv∞tice, patronky m∞stskΘ; romßnsk² klßÜternφ chrßm Moutierneuf (se stavbou poΦato r. 1077, ale neÜ¥astn∞ restaurovßn r. 1820); kathedrßla sv. Petra, z doby ranΘ gotiky (z. r. 1162, posv∞cen r. 1379). Ze starΘho zßmku na stoku Clainu a Boivrey z∙staly jen zbytky v∞₧φ, palßc p°em∞n∞n v budovu soudnφ, se starobylou sφnφ hlavnφ; hned vedle proslulß v∞₧ Maubergeon; dßle jest zde modernφ prefektura (z r. 1865-70), radnice (z r. 1869 a₧ 1876), novΘ budovy fakult a p°es °. Clain vede Üest most∙, z nich₧ jsou dva ₧elezniΦnφ, a dva p°es °. Boivre. V m∞st∞ sφdlφ prefekt, appellaΦnφ dv∙r, tribunßl, porota, obchodnφ soud, komora zem∞d∞lsko-pr∙myslovß, filißlka FrancouzskΘ banky, biskupstvφ pod°φzenΘ bordeauxskΘmu. Z vyÜÜφch uΦiliÜ¥ a ·stav∙ vzd∞lßvacφch jmenujeme universitu (zalo₧. r. 1431 Karlem VII.), s fakultou prßvnickou, mathematicko-p°φrodov∞deckou a p°φpravnou Ükolou lΘka°sko-lΘkßrnickou, fakultu theologickou, seminß°, lyceum, ·stav pro vzd∞lßnφ uΦitel∙v a uΦitelek, knihovnu o 65.000 svaz. (214 prvotisk∙v a 460 rukopis∙), museum archaeologickΘ, p°φrodov∞deckΘ, malφ°skosocha°skΘ, zahradu botanickou, spoleΦnosti archaeologickou, lΘka°skou, farmaceutickou, zem∞pisnou a um∞leckou. Pr∙mysl obmezuje se na v²robu plachet vozov²ch, kuleΦnφk∙, pian, kartßΦ∙, d°evßk∙, psacφch per, ₧φn∞nek, vln∞n²ch kazajek, k∙₧e a jinΘ, obchod je ₧iv∞jÜφ, zejmΘna s plodinami zem∞d∞lsk²mi a s pe°φm husφm.-[Poitiers] za starov∞ku slulo Limonum a b²valo hlavnφm m∞stem gallskΘho kmene Piktavi∙, odtud slulo takΘ Pictavium. Kdy₧ ╪φmanΘ nabyli vlßdy v krajinßch t∞chto, rozÜφ°ili znaΦn∞ [Poitiers] V V. stol. zmocnili se m∞sta VisigotovΘ. V bitv∞ u VouillΘ, nedaleko [Poitiers]-u, zvφt∞zil Chlodvik (507), krßl francsk², nad krßlem visigotsk²m Alarichem II., p°i Φem₧ tento zahynul; r. 732 Karel Martel porazil zde Araby; r. 778 [Poitiers] pov²Üen na hrabstvφ a dostal se d∞diΦn∞ do domu GuyenneskΘho, r. 1154 [Poitiers] padl v moc AngliΦan∙. Dne 9. zß°φ 1356 svedena bitva nedaleko [Poitiers]-u, v nφ₧ krßl franc. Jan II. od ╚ernΘho prince pora₧en a zajat. M∞sto utrp∞lo mnoho za vßlek nßbo₧ensk²ch a proslulo tφm, ₧e zde konßno na 30 cφrkevnφch konciliφ. (Srv. Ledain, Histoire sommaire de la ville de [Poitiers], 1892.)
#######
#FB#
0K8
80B1
2708A10
2738B7
2813B10
2886A10
2966A10
3128A10
3209A10
3282A10
3503A10
#FE#
#ED#
HESLO:de Poitiers##%2001%17%331%200129
de Poitiers Diane viz Diane de Poitiers.
#######
#FB#
0K11
12F28
#FE#
#ED#
HESLO:Poitou##%2001%17%347%200130
Poitou [poat·], b²v. provincie jihozßp. Francie, zabφrala asi nyn∞jÜφ departementy Vienne, Deux, SΦvres a VendΘe. Hl. m. bylo Poitiers. JmΘno mß krajina od kmene gallskΘho, zvanΘho latinsky Pictones nebo Pictavii. ╪φmanΘ dobyvÜe krajiny tΘto spojili ji s provinciφ zv. Aquitania secunda, ok. r. 470 dobyli jφ Visigoti a r. 507 FrankovΘ. V IX. stol. hrabata PoitouÜtφ p°ijali titul vΘvod Aquitansk²ch a znamenit∞ rozÜφ°ili svΘ panstvφ. R. 1137 Eleonora, d∞diΦka Aquitanie, vstoupila v s≥atek s Ludvφkem VII., krßlem francouzsk²m, ale r. 1152 byla od n∞ho zapuzena; pojala pak za man₧ela Jind°icha Plantageneta, hrab∞te z Anjou, kter² stav se r. 1154 krßlem anglick²m, p°ipojil vÜechny vlastnφ francouzskΘ dr₧avy i svΘ man₧elky ke korun∞ anglickΘ, kterß se tφm dostala v dr₧enφ celΘ zßpadnφ poloviny Francie. Bylo t°eba t°φ set let krvav²ch boj∙, ne₧ byla napravena chyba Ludvφka VII. R. 1204 zmocnil se [Poitou] krßl francouzsk² Filip II. August, r. 1356 vφt∞zstvφm ╚ernΘho prince u Poitiersu p°eÜla [Poitou] (mφrem v BrΘtigny r. 1360) znova do rukou anglick²ch. R. 1374 op∞t AngliΦanΘ z [Poitou] vypuzeni; r. 1385 poΦala se op∞t dlouholetß vßlka mezi Angliφ a Franciφ, a₧ r. 1412 mφrem v Auxerre [Poitou] trvale p°ipojena k Francii.
#######
#FB#
0K6
98D1
126F9
190B8
204B9
902A8
999A8
1087A8
1196A8
#FE#
#ED#
HESLO:z Poitou##%2001%18%25%200131
z Poitou Guilhem VII., hrab∞ (jako₧to vΘvoda aquitansk² Guilhem IX.), nejstarÜφ troubadour, o n∞m₧ mßme zprßvy. (*1071 v Poitiersu-å1127.) Pochßzel z rodiny duÜevn∞ velmi nadanΘ a po krßli ve Francii nejmocn∞jÜφ. Nastoupil vlßdu po smrti otcov∞ r. 1086, r. 1100-1103 ·Φastnil se nezda°enΘ a neÜ¥astnΘ v²pravy do Palestiny v Φele 300.000 mu₧∙v a vrßtiv se op∞val v dvorskΘ spoleΦnosti ₧ertovn²m t≤nem neblahΘ p°φhody tΘto v²pravy. Byl ₧enat t°ikrßte, snad i Φty°ikrßte, pro₧il mnohß dobrodru₧stvφ milostnß, je₧ zvlßÜt∞ se mu da°ila, bylt∞ VilΘm mu₧ neobyΦejn∞ statn² a krßsn²; do stoletφ XIII. potrvßvß anekdotickΘ podßnφ o jeho sv∙dnosti, zmu₧ilosti, Üt∞drosti a um∞losti bßsnickΘ i p∞veckΘ. JmΘnem jeho dochovalo se nßs 11 bßsnφ, sv∞dΦφcφch o bßsnickΘm nadßnφ, vtipu, ale i smyslnosti autorov∞. Psßny jsou nß°eΦφm asi limousinsk²m, v prost²ch a nehledan²ch slohßch a rozm∞rech; refrain p°ichßzφ jen v bßsni jednΘ. Vydßny Kellerem (Tubinky, 1848) a Hollandem a Kellerem (t., 1850). Srv. Sachse, Ueber das Leben u. die Lieder Wilhelms IX., Graf von [z Poitou] (Lip., 1882) a Suchier-Birch-Hirschfeld, Geschichte der franz÷s. Litter. (1900) s. 57-60. Holk.
#######
#FB#
0K8
9F11
56F10
1048A10
1149B5
#FE#
#ED#
HESLO:Le Poittevin##%2001%18%248%200132
Le Poittevin viz Le Poittevin
#######
#FB#
0K12
17O12Vxo0x005F4C5A/0x0000026E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1509%95%537%155198
#FE#
#ED#
HESLO:z Poix##%2001%18%256%200133
z Poix [poα] vΘvoda viz Antoine Juste LΘon de Noailles, str. 386 b.
#######
#FB#
0K6
10D1
38F16
65B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pojßna##%2001%18%273%200134
Pojßna (ze slov. Poljana), nßzev Φetn²ch luΦinat²ch kup horsk²ch v Sedmihradsk²ch Karpatech. Dkl.
#######
#FB#
0K6
93B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pojßna##%2001%18%298%200135
Pojßna (ma∩. Polyßn, rum. Poiana), velkoobec v szerdahelyskΘm okr. sibi≥skΘ ₧upy v Sedmihradech, mß 995 d. a 3796 ob. Rumun∙ (1890); °ecko-v²ch. far. kostel, poÜtu, °ecko-v²ch. hlavnφ Ükolu. ObyvatelΘ, statnφ horalΘ, zam∞stnßvajφ se hlavn∞ polnφm a lesnφm hospodß°stvφm, chovem skotu a ovcφ; v²roba hrub²ch tkanin vln∞n²ch a ln∞n²ch p∞stuje se domßcφm pr∙myslem. Dkl.
#######
#FB#
0K6
13B6
26B6
363B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pojbuky##%2001%18%372%200136
Pojbuky, ves v ╚echßch, hejtm. Tßbor, okr. Mladß Vo₧ice, fara Zho°, pÜ. T∞chobuzy; 33 d., 276 ob. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K7
#FE#
#ED#
HESLO:Pojdom##%2001%18%397%200137
Pojdom, ves na Morav∞, hejtm. a okr. VyÜkov, fara a pÜ. Krßsensko; 93 d., 593 ob. Φ. (1890), 2t°. Ük. a pansk² revφr.
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:Pojedy##%2001%18%422%200138
Pojedy, ves v ╚echßch, hejtm. JiΦφn, okr. Libß≥, fara Äitovlice, pÜ. Ro₧∩alovice; 47 d., 323 ob. Φ. (1890), popl. dv∙r.
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:Pojem##%2001%18%447%200139
Pojem (Begriff) viz P°edstava.
#######
#FB#
0K5
7B7
20O10Vxt0x003CF568/0x00002A02/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2007%10%289%202425
#FE#
#ED#
HESLO:Pojezda##%2001%18%455%200140
Pojezda Φili povoz, ve starΘm prßv∞ ΦeskΘm povinnost poddan²ch poskytovati povozy k pot°ebßm dvoru. Srv. Finance, str. 239 b.
#######
#FB#
0K7
13F5
105O8Vxi0x0019B538/0x00007DE2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0903%38%240%091630
123B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pojezdn²##%2001%18%488%200141
Pojezdn², hospodß°sk² ·°ednφk, kter² po dvorech, po polφch projφ₧dφ. [Pojezdn²] lesnφ, lesnφk kontrolujφcφ v²konnΘ hospodß°stvφ lesnφ, za kter²m₧to ·Φelem ko≥mo projφ₧dφ lesy. Φrn.
#######
#FB#
0K8
69A10
80F5
176B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pojistka##%2001%18%529%200142
Pojistka
Pojistka (police) viz PojiÜt∞nφ
Pojistka v elektrotechnice
#######
#FB#
0K8
11O31Vxt0x0001EC93/0x00000036/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pojistka (police) viz PojiÜt∞nφ##%2001%18%529%200143
44O26Vxt0x0001ED81/0x000017F3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pojistka v elektrotechnice##%2001%18%537%200144
#FE#
#ED#
HESLO:Pojistka (police) viz PojiÜt∞nφ##%2001%18%529%200143
Pojistka: (police) viz PojiÜt∞nφ.
Pojistka
#######
#FB#
0J8
10F23
35O8Vxt0x0001EAFE/0x00000051/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pojistka##%2001%18%529%200142
#FE#
#ED#
HESLO:Pojistka v elektrotechnice##%2001%18%537%200144
Pojistka: [Pojistka] v elektrotechnice jest pßsek, drßt z lßtky snadno tavitelnΘ, proud elektrick² dob°e vodφcφ, je₧ chrßniti mß stroj, m∞°icφ p°φstroj, lampy, vedenφ, akkumulßtory a pod. od nebezpeΦnΘho oteplenφ, sho°enφ nebo poruÜenφ, hrozφcφho, kdy₧ intensita proudovß stoupne p°es dovolenou mez. Nastane-li takovΘ zv²Üenφ, tu [Pojistka] se roz₧havφ, p°epßlφ a tφm proud elektrick² se vypne, p°eruÜφ. Jest tedy [Pojistka] zßrove≥ automatick²m vypφnaΦem nebo p°eruÜovaΦem proudu elektrickΘho. Vynßlezcem [Pojistka]-ky jest Edison, jen₧ po prvΘ u₧il jφ r. 1880. Neju₧φvan∞jÜφ tvary podßvß vyobr. Φ. 3236. a) znaΦφ pohled a °ez [Pojistka]-kou pßsko- [viz obrßzek Φ. 3236. R∙znΘ tvary pojistek. ] vou. Okraje jsou sesφlenΘ mosaznΘ kusy, k nim₧ p°ipßjena je st°ednφ tenΦφ Φßs¥ olov∞nß, kterß jest vlastn∞ [Pojistka]-kou. Okraje jsou bu∩ plnΘ neb opat°eny otvory o pro Ürouby p°ipev≥ovacφ ss. Poslednφ obraz jest [Pojistka] se sklen∞nou trubkou c zatmelenou do kovov²ch objφmek a b. [Pojistka] vytvo°ena je zde tenk²m m∞d∞n²m drßtkem d p°ipßjen²m k okraj∙m a b. Sklen∞nß trubka c chrßnφ okolφ od [viz obrßzek Φ. 3237. Upevn∞nφ pojistky pßskovΘ. ] zapßlenφ. Vyobr. Φ. 3237. podßvß upevn∞nφ [Pojistka]-ky pßskovΘ. Na ohnivzdornΘ podlo₧ce M p°ipevn∞na jest [Pojistka] P k vodiv²m dotek∙m pomocφ Üroub∙ s s. Rozm∞ry [Pojistka]-ky musφ b²ti takovΘ, by d°φve se p°epßlila, ne₧ nastane nebezpeΦnΘ oteplenφ chrßn∞nΘho p°edm∞tu. UrΦujφ se pokusem. V Rakousku podle p°edpisu vφde≥skΘho spolku elektrotechnik∙ ustanoveno, ₧e [Pojistka] mß prasknouti p°i 1,5nßs., v N∞mecku p°i 2nßs. a ve Francii p°i 3nßsobnΘ intensit∞ proudu elektrickΘho, dovolenΘ jako normßlnφ ve chrßnφcφm vedenφ. Pro otev°enΘ [Pojistka]-ky z olova obyΦejnΘho mo₧no u₧iti rovnice tΘto: VZOREC J znaΦφ ampΦry, p°i kter²ch [Pojistka] praskne, O jest obvod a P pr∙°ez [Pojistka]-ky. Jsou-li [Pojistka]-ky uzav°eny, t°eba mφsto 7 vzφti do poΦtu 10. [Pojistka] musφ [viz obrßzek Φ. 3238. Pojistka zßtkovß. ] b²ti vÜude, kde vedenφ m∞nφ pr∙°ez, a to ve vzdßlenosti nejv²Üe 25 cm od bodu p°ipojovacφho k vedenφ hlavnφmu. Bu∩ se dßvß [Pojistka] do jednΘ v∞tve Φi na jeden p≤l vedenφ a sluje pak [Pojistka] jedno- p≤lovß Φili unipolßrnφ, nebo do obou v∞tvφ a sluje dvojp≤lovß Φ. bipolßrnφ. Podle tvaru zevn∞jÜφho jsou pak [Pojistka]-ky zßtkovΘ (vyobr. Φ. 3238. a 3239.) a patronovΘ (vyobr. Φ. 3240.). Materißl u₧φvan² k v²rob∞ [Pojistka]-tek jest ponejvφce olovo a slitiny jeho, pak mΘn∞ m∞∩, st°φbro, platina, cφn, hlinφk, mosaz, ₧elezo. Poslednφ t°i p°epßleny byvÜe mnoho se rozst°ikujφ, Φeho₧ u cφnu nenφ, proΦe₧ tohoto se u₧φvß zejmΘna na [Pojistka]-ky velikΘ, kde₧to platiny, st°φbra na [viz obrßzek Φ. 3239. Pojistka zßtkovß (A. E. G.). ] jemn∞jÜφ. Olovo p∙sobenφm atmosfΘrick²m m∞nφ se chemicky a ruÜφ Φistotu, p∙sobenφ [Pojistka]-tek. Edison na svΘ [Pojistka]-ky u₧φval slitiny ze 60% olova a 40% cφnu, tavφcφ se p°i 200 ░C. Nov∞jÜφ slitina u₧φvanß sklßdß se z 5 dφl∙ olova, 3 dφl∙ cφnu, 8 dφl∙ vismutu. Teplota tav∞cφ jest 100 ░C p°i tlaku 1 atm. Pro konstrukci [Pojistka]-tek t°eba znßti nßsledujφcφ po₧adavky: Stoupne-li intensita proudu na nebezpeΦnou hodnotu, a¥ nßhle Φi pomalu, [Pojistka] mß v₧dy prasknouti v krßtkΘm Φase, v mßlo vte°inßch. Povstal² oblouk mß b²ti co mo₧nß mal² a krßtkΘho trvßnφ a musφ b²ti vÜe za°φzeno tak, aby jφm okolφ nebylo ohro₧eno po₧ßrem. Materißl mß b²ti takov², by [Pojistka] mnoho neprskala, nerozst°ikovala se, nemohla obsluhovatele popßliti, zraniti; musφ b²ti uΦin∞no opat°enφ, by ze zplodin oblouku nepovstal m∙stek vodφcφ proud elektrick². [Pojistka]-ky majφ b²ti upevn∞ny na podlo₧ce ohnivzdornΘ a v₧dy tak, aby byly p°φstupny, by p°epßlenΘ snadno a rychle lze bylo vym∞niti. Majφ b²ti za°φzeny tak, by nebylo mo₧no omylem [viz obrßzek Φ. 3240. Pojistka patronovß (Siemens a Halske). ] zam∞niti slabÜφ za siln∞jÜφ. Po₧adavky tyto vedly k t∞mto charakteristick²m typ∙m [Pojistka]-tek: [Pojistka] A. Ritterhausenova, cenou poct∞nß, jest [Pojistka] pßskovß tvaru vyznaΦenΘho vyobr. Φ. 3236 s otvory o, kterΘ vÜak pro urΦitΘ ampΦry majφ urΦitΘ rozm∞ry a sice silnΘ [Pojistka]-ky majφ otvory malΘ, slabÜφ pak otvory v∞tÜφ tak, ₧e nelze omylem zam∞niti slabÜφ za siln∞jÜφ. Vyobrazenφ Φ. 3238. podßvß za°φzenφ [Pojistka]-tek zßtkov²ch, je₧ krom∞ toho, ₧e povstal² oblouk uschovßvajφ, jsou tΘ₧ z°φzeny tak, ₧e nemo₧no omylem je zam∞niti. T∞lφsko porculßnovΘ, sklen∞nΘ, S, opat°eno jest kovovou objφmkou o se zßvity. K nφ p°ipojen jest jeden p≤l vedenφ a. Na dn∞ t∞lesa isolovan∞ od p°edeÜlΘ umφst∞n jest Üroub Ü, k n∞mu₧ p°ipojen jest druh² p≤l b. èroub Ü spojen jest s objφmkou o olov∞n²m drßtkem, [Pojistka]-kou C. Vnit°ek pak zakr²vß se kovov²m vφkem v. U Edisonov²ch [Pojistka]-tek zßtkov²ch zpodnφ dotek pro r∙znΘ velikosti [Pojistka]-tek mß r∙znΘ v²Üky. Rozdφly v jednotliv²ch typech b²vajφ po 2 mm. PodobnΘ °eÜenφ sk²tajφ [Pojistka]-ky A. E. G. (Allgemeine Elektr. Gesellschaft; obr. Φ. 3239.). èroubovß zßtka jest opat°ena otvorem D, do kterΘho, zaÜroubuje-li se do podlo₧ky A, zapadne hlava Üroubu C. Zßvit F p°i zaÜroubovßnφ zabΘ°e s B. K Üroubu C p°ipojen jest jeden p≤l vedenφ, k zßvit∙m B p≤l druh². Zßvity F spojeny jsou se Üroubem E olov∞nou [Pojistka]-kou O. Je-li E v nßle₧itΘm doteku s C, proud prochßzφ z A do C, pak do E, [Pojistka]-kou O do F a zßvity B k druhΘmu p≤lu vedenφ. Pro r∙znΘ [Pojistka]-ky jest v²Üka hlavy C r∙znß a tφm nemo₧no je zam∞niti. Vyobr. Φ. 3240. znßzor≥uje patronovou [Pojistka]-ku Siemens-Halskeho. V cementovΘm t∞lese C zality jsou olov∞nΘ [Pojistka]-ky OO a na obou Φelnφch plochßch p°iletovßny k mosazn²m podlo₧kßm. Upevn∞nφ d∞je se Üroubem, pro n∞j₧ v t∞lese C jsou dva vßlcovΘ otvory, z nich₧ ÜirÜφ mß pro urΦitou [Pojistka]-ku urΦitou v²Üku. Na Üroubu upev≥ovacφm upevn∞ny jsou deÜtiΦky tak vysoko, ₧e Φßs¥ A jest jen o n∞co mßlo ni₧Üφ ne₧ otvor. V²Üka Φßsti A jest pak pro r∙znΘ [Pojistka]-ky r∙znß, a sice pro [Pojistka]-ky na velik² poΦet ampΦr na p°. rovna f a pro mal² poΦet ampΦr rovna v²Üce cementovΘho t∞lesa C. Zam∞nφme-li omylem na p°. tyto dv∞ [Pojistka]-ky, jest vid∞ti, ₧e siln∞jÜφ [Pojistka]-ku nebudeme moci p°iÜroubovati ke zpodnφ desce dotekovΘ. Bro₧.
Pojistka
#######
#FB#
0J8
10A10
21F17
330A10
414A10
506A10
525F6
606B1
628A10
643F6
650Q45WLine.exe Otta Tabulka##%2001%18%174%99999
696F3
803A10
860B1
886B3
910A10
942B1
975B4
980A10
1031B1
1054B4
1075B1
1093Q50WLine.exe Otta Tabulka##%2001%18%256%99999
1186A10
1233B1
1251A10
1262B1
1296B4
1309A10
1511A10
1683A10
1742R6
1749B1
1760D1
1777A10
1797B1
1812B1
1821A10
1844A10
1901A10
1917Q41WLine.exe Otta Tabulka##%2001%18%447%99999
2026B2
2082A10
2143A10
2154F6
2161F36
2198F38
2269A10
2283F7
2319F9
2374A10
2590A10
2639Q52WLine.exe Otta Tabulka##%2001%19%165%99999
2774A10
2804A10
3018A10
3140A10
3357A10
3538A10
3722Q62WLine.exe Otta Tabulka##%2001%19%364%99999
3867A10
3883A10
3934A10
3995B1
4023D1
4060A10
4202A10
4360B1
4394B1
4443B2
4501B1
4536B2
4545B1
4570B1
4590A10
4605B2
4645B2
4662A10
4720A10
4793B3
4820A10
4930B1
4974B1
4998B2
5007B1
5035B2
5047B1
5091B1
5111B1
5137B1
5148A10
5163B2
5172B1
5195B1
5215B1
5220B1
5230B1
5233A10
5248B1
5253B1
5264B1
5299A10
5330B1
5392F10
5403A10
5455B1
5477A10
5491B2
5599B1
5655A10
5749B1
5801B1
5822A10
5854A10
5887D1
5903C1
5925D1
5959B2
5997A10
6037A10
6105B5
6112O8Vxt0x0001EAFE/0x00000051/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pojistka##%2001%18%529%200142
#FE#
#ED#
HESLO:PojiÜt∞nφ##%2001%19%298%200145
PojiÜt∞nφ Φili assekurace (angl. insurance, franc. assurance, ital. assicurazione, n∞m. Versicherung, Assekuranz, pol. ubezpieczenie, rus. c≥≡a⌡oΓαφ│e) jest v prßvu smlouva, kterou jedna strana (pojiÜ¥ovatel, assekurant, underwriter, assurant, assicuratore. Versicherer, ubezpieczajacy, c≥pαxoΓ∙ΦΩ·) se zavazuje, ₧e za jistou ·platu Φili pojistnΘ (premii, premium, prime, premio, Praemie, c≥paxoΓa ∩≡e∞i ) nahradφ druhΘ stran∞ (pojistnφkovi, Versicherungsnehmer) nebo jinΘ t°etφ osob∞, zkrßtka pojiÜt∞nΘmu (assekurßtovi, insured, assurΘ, assicurato, Versicherter, zabezpieczony, c≥≡a⌡εΓα≥eδⁿ), Ükodu nebo vyplatφ jistou Φßstku pen∞z pro p°φpad, ₧e nastane jistß hospodß°sky zpravidla Ükodlivß okolnost, pojiÜt∞n²m nezavin∞nß. Rak. ob. zßk. obΦ. ($ 1288 a sl.) poΦφtß assekuraΦnφ smlouvu mezi smlouvy o v∞c nejistou, Φili smlouvy odvß₧nΘ (aleatornφ). Podle modernφho nßzoru, zalo₧enΘho na velikΘm rozmachu pojiÜ¥ovnictvφ, nelze pojiÜ¥ovacφ smlouvu °aditi mezi smlouvy odvß₧nΘ, p°i nich₧ pro jednoho nebo druhΘho kontrahenta vypl²vß jen zisk nebo ztrßta. Jest sice pravda, ₧e p°i smlouv∞ pojiÜ¥ovacφ podnikß jedna strana (pojiÜ¥ovatel) za malou ·platu se strany druhΘ (pojistnφka, resp. pojiÜt∞nΘho) velikΘ nebezpeΦφ Φili risiko (nebezpeΦφ platiti vysokou nßhradu Ükody nebo pojiÜ¥ovacφ summu), avÜak toto risiko nenese p°i velikΘm mno₧stvφ pojiÜt∞n²ch ve skuteΦnosti pojiÜ¥ovatel, n²br₧ pojiÜt∞nφ sami. Risiko d∞lφ se tu vlastn∞ na vÜechny osoby platφcφ pojistnΘ. A na tomto rozd∞lenφ risika (division des risques), resp. na odstran∞nφ Ükodn²ch vliv∙ nßhody pomocφ rozd∞lenΘho risika zaklßdß se [PojiÜt∞nφ] Jednotlivec byl by proti Ükodn²m vliv∙m nßhody bezmocn². Tφm vÜak, ₧e mnoho jednotlivc∙ se spojuje a platφ jednΘ osob∞ pojistnΘ, kde₧to nßhoda (Ükoda) stihne jen mßlokterΘho jednotlivce, menÜφ se risiko pojiÜ¥ovatelovo, a to v tom pom∞ru, ve kterΘm roste poΦet pojiÜt∞n²ch a Φφm sprßvn∞ji se vede statistika o nahodil²ch okolnostech, jejich₧ Ükodn² vliv na hospodß°skΘ pom∞ry Φlov∞ka [PojiÜt∞nφ]-m se odstra≥uje. P°ikroΦφ-li k t∞mto podmφnkßm [PojiÜt∞nφ] jeÜt∞ pojiÜ¥ovatelova opatrnost p°i uzavφrßnφ pojiÜ¥ovacφch smluv i opatrnost p°i jejich skonΦenφ, toti₧ p°i odhadovßnφ nastalΘ Ükody, pojiÜ¥ovatelovo risiko obmezuje se na mφru nejmenÜφ a assekurace p°estßvß b²ti smlouvou odvß₧nou. TakΘ pojiÜt∞n² musφ se svΘ strany dbßti, aby risiko pojiÜ¥ovatelovo zbyteΦn∞ nezv∞tÜoval. Bere¥ na sebe pojiÜ¥ovatel jen ÜkodnΘ nßsledky nßhody, nikoli vÜak nßsledky lidskΘho zavin∞nφ. Proto uklßdß pojiÜ¥ovacφ smlouva pojiÜt∞nΘmu vedle placenφ pojistnΘho jeÜt∞ n∞kterΘ povinnosti jinΘ, dφlem negativnφ, dφlem i positivnφ. PojiÜt∞n² nesmφ na p°. pojiÜt∞nΘ v∞ci nebo sv∙j pojiÜt∞n² ₧ivot vydßvati v nebezpeΦφ, pojiÜt∞n² ·v∞r nesmφ prodlu₧ovati, nastal-li p°φpad, na kter² jest [PojiÜt∞nφ] ujednßno, na p°. nemoc, neschopnost k prßci, smr¥, po₧ßr, krupobitφ, musφ o tom i o vedlejÜφch okolnostech, jmenovit∞ co do Φasu, p°φΦin a objemu Ükody, podati pojiÜ¥ovateli pravdivou zprßvu. Vede-li si pojiÜ¥ovatel i pojiÜt∞n² sprßvn∞ a soust°edφ-li pojiÜ¥ovatel ve sv²ch rukou velikΘ mno₧stvφ [PojiÜt∞nφ], m∙₧e se [PojiÜt∞nφ] na jeho stran∞ stßti obchodem velmi v²nosn²m. Risiko zjiÜt∞nΘ podle poΦtu pravd∞podobnosti uvalφ se toti₧ na pojiÜt∞nce ve form∞ t. zv. mathematickΘ Φili ΦistΘ praemie (Nettopraemie), a mimo to p°irazφ se k ΦistΘ praemii jeÜt∞ p°φsluÜnß Φßs¥ sprßvnφch nßklad∙v a zisk pojiÜ¥ovatel∙v, Φφm₧ vznikß hrubß Φili tarifovß praemie (Brutto-, Tarifpr.). PojiÜ¥ovßnφ podnikanΘ po obchodnicku za ·Φelem zisku naz²vß se [PojiÜt∞nφ]-m praemiov²m (Praemienversicherung). Vedle n∞ho rozÜφ°eno jest [PojiÜt∞nφ] vzßjemnostnφ (Versicherung auf Gegenseitigkeit), p°i n∞m₧ neb∞₧φ o zisk a kde vÜichni ·Φastnφci jsou zßrove≥ pojiÜt∞nci i pojiÜ¥ovateli. SpolΦujφ se tφmto zp∙sobem Φasto lidΘ stejnΘho povolßnφ nebo stejnΘho ·zemφ a p. Kde₧to p°i [PojiÜt∞nφ] v²d∞lkovΘm platφ se pojistnΘ Φili praemie pevn∞ stanovenß, a to p°edem (anticipando), vzßjemnostnφ ·stavy vybφrajφ p°φsp∞vky, zvanΘ Φasto tΘ₧ praemiemi, v rozliΦnΘ v²Üi, a to postnumerando v₧dycky teprve po rozvr₧enφ vznikl²ch Ükod na vÜechny ·Φastnφky, anebo sice tΘ₧ p°edem v p°edb∞₧n²ch Φili provisornφch p°φsp∞vcφch (Vorpraemien), avÜak s v²hradou, ₧e podle bilance bu∩ bude p°eplacenß Φßs¥ praemie vrßcena ve form∞ dividendy anebo nedostßvajφcφ se Φßs¥ doplacena (Nachschusspraemien).-Podle d∙vodu svΘho vzniku [PojiÜt∞nφ] d∞lφ se na soukromoprßvnφ Φili dobrovolnΘ a na ve°ejnoprßvnφ Φili nucenΘ. Ono vznikß dobrovolnou smlouvou mezi pojistnφkem a pojiÜ¥ovatelem, toto vÜak zaklßdß se na ustanovenφ zßkona, kter² bu∩ donucuje celΘ t°φdy lidφ, aby se pojistily, aneb uklßdß zam∞stnavateli, aby pro p°φpad, ₧e nastane pro zam∞stnanΘho jistß hospodß°sky Ükodlivß okolnost, zabezpeΦil mu pen∞₧nou nßhradu beze vÜeho placenφ praemie. [PojiÜt∞nφ]-m ve°ejnoprßvnφm jest zvlßÜt∞ d∞lnickΘ [PojiÜt∞nφ] nemocenskΘ a ·razovΘ. (Viz D∞lnickΘ pojiÜ¥ovßnφ, str. 230 sl. a NemocenskΘ pojiÜt∞nφ, str. 181-183). DotΦenß hospodß°sky Ükodlivß okolnost, na jejφm₧ dostavenφ se zßvisφ vyplacenφ pojiÜt∞nΘ summy, t. zv. risiko, m∙₧e b²ti druhu rozliΦnΘho. T²kati se m∙₧e: a) v∞cφ (zma°enφ v∞cφ movit²ch i nemovit²ch); b) Φlov∞ka (smr¥, nemoc, stß°φ, resp. invalidita Φlov∞ka); c) pohledßvek (pozbytφ pohledßvek insolvencφ dlu₧nφka); d) zßvazku ruΦiti (Haftpflichtversicherung, jejφ nejd∙le₧it∞jÜφ p°φpad zp∞tnΘ [PojiÜt∞nφ] reassurance, Rⁿckversicherung, ∩epe±≥≡α⌡oΓaφie). Podle toho jest [PojiÜt∞nφ] bu∩ v∞cnΘ Φili reßlnφ Φili [PojiÜt∞nφ] proti Ükodßm (Sach-, Real-, Schadenversicherung) nebo [PojiÜt∞nφ] osobnφ, zejmΘna ₧ivotnφ (Personal-, Lebensversicherung). PojiÜt∞nß summa jest bu∩ nßhradou Ükody nebo jin²m (libovoln∞ ustanoven²m) pen∞₧n²m interessem a m∙₧e b²ti bu∩ pevn∞ urΦena (p°i [PojiÜt∞nφ] ₧ivota) nebo musφ teprve pozd∞ji b²ti vyÜet°ena (p°i [PojiÜt∞nφ] ₧ivelnφch Ükod, kde n∞kolikerΘ [PojiÜt∞nφ] u rozliΦn²ch ·stav∙ jest platnΘ jen potud, pokud se nep°ekroΦφ v²Üe skuteΦnΘ Ükody). Äe p°i [PojiÜt∞nφ] ₧ivotnφm stanovφ se ji₧ p°edem jistß pevnß summa a p°ipouÜtφ se [PojiÜt∞nφ] n∞kolikero, vysv∞tluje se tφm, ₧e Ükodu vzniklou smrtφ nelze p°esn∞ odhadovati. JednotlivΘ druhy [PojiÜt∞nφ] v∞cφ jsou tyto: 1. [PojiÜt∞nφ] dopravnφ (Transportversicherung, p°i n∞m₧ se pojiÜ¥uje zbo₧φ dopravovanΘ bu∩ po mo°i nebo po vodßch vnitrozemsk²ch nebo po zemi; 2. [PojiÜt∞nφ] proti Ükodßm vznikl²m po₧ßrem (Brandschadenversicherung), krupobitφm (Hagelversicherung), dobytΦφm morem (Viehversicherung), rozbitφm skla (Spiegelglasversicherung), povodnφ (Versicherung gegen Wasserschaden); 3. [PojiÜt∞nφ] cenn²ch papφr∙ proti kursovnφm ztrßtßm povstal²m vylosovßnφm (Promessenversicherung), [PojiÜt∞nφ] zam∞stnavatele proti nebezpeΦφ stßvky, [PojiÜt∞nφ]p.[PojiÜt∞nφ] proti vloupßnφ (Einbruchdiebstahlsversicherung), [PojiÜt∞nφ] kauΦnφ nebo garanΦnφ atd. [PojiÜt∞nφ] v∞cφ jest jen [PojiÜt∞nφ]-m proti Ükodßm, naproti tomu vÜak [PojiÜt∞nφ] osob jest zpravidla [PojiÜt∞nφ]-m pevnΘ summy (kapitßlu nebo renty) Φili [PojiÜt∞nφ]-m summov²m (Summenversicherung), aΦ m∙₧e b²ti i [PojiÜt∞nφ]-m proti Ükodßm (nemocenskΘ a ·razovΘ [PojiÜt∞nφ]). Nejd∙le₧it∞jÜφ druhy [PojiÜt∞nφ] osobniho jsou: 1. [PojiÜt∞nφ] ₧ivotnφ v ÜirÜφm slova smysle: a) na p°φpad smrti (auf den TodesFall) Φili ₧ivotnφ v u₧Üφm slova smysle, b) na p°φpad do₧itφ (auf den Erlebensfall), t. j. na do₧itφ jistΘho v∞ku, kde schopnosti vy₧ivovati se ub²vß nebo pot°eba [PojiÜt∞nφ] pro stß°φ roste; 2. [PojiÜt∞nφ] ·razovΘ, nemocenskΘ, invalidnφ atd.; 3. [PojiÜt∞nφ]p.[PojiÜt∞nφ]v²bav (Aussteuerversicherung) atd. AΦkoli k platnosti pojiÜ¥ovacφ smlouvy nevy₧aduje se nezbytn∞ formy pφsemnΘ, b²vß smlouva ta zpravidla uzavφrßna pφsemn∞. NicmΘn∞ poklßdß se pojiÜ¥ovacφ smlouva za platn∞ uzav°enou ji₧ tφm dnem, kdy pojiÜ¥ovatel p°ijal nßvrh pojistnφk∙v. Listinu o assekuraΦnφ smlouv∞ obyΦejn∞ jen pojiÜ¥ovatelem vydanou naz²vßme pojistkou Φili policφ. Pojistka sv∞dΦφ bu∩ podateli nebo urΦitΘ osob∞ nebo nßstupc∙m jejφm ([PojiÜt∞nφ] na °ad) nebo i vÜeobecn∞ d∞dic∙m urΦitΘ osoby a m∙₧e postupem (cessφ) b²ti p°evedena. Sv∞dΦφ-li podateli, musφ nßhrada Ükody, resp. pojiÜt∞nß summa vyplacena b²ti tomu, kdo se vykß₧e dr₧enφm pojistky. PojistnΘ (praemie) platφ se pravidlem v jist²ch lh∙tßch, a vydßvajφ se o tom listy (kvitance) praemiovΘ. Lh∙ty dlu₧no dodr₧eti, a to tφm spφÜe, je₧to otßzka, zda plat pojistnΘho je dluhem v²b∞rn²m (dette quΘrable, Holschuld), t. j. platem, pro n∞j₧ si v∞°itel (pojiÜ¥ovatel) k dlu₧nφkovi (pojiÜt∞nΘmu, resp. pojistnφkovi) p°ijφti mß, Φi dluhem doruΦn²m, p°φnosn²m (dette portable, Bringschuld), t. j. platem, jej₧ dlu₧nφk v∞°iteli p°inΘsti musφ, jest sporna, a je₧to pojiÜt∞n², kter² pojistnΘ v∙bec anebo v jistΘ lh∙t∞ nezaplatil, podle stanov mnoh²ch spoleΦnostφ pojiÜ¥ovacφch pozb²vß prßva na nßhradu. Vedle placenφ pojistnΘho jest pojiÜt∞n² podroben rozliΦn²m zßvazk∙m, vytΦen²m jednak ve zvlßÜtnφch podmφnkßch, jednak ve stanovßch spoleΦnosti. Jsou-li podmφnky ty neurΦitΘ nebo patrn∞ na obtφ₧ (vexaci) pojiÜt∞nΘho, vyklßdajφ se v jeho prosp∞ch. P°ed uzav°enφm pojiÜ¥ovacφ smlouvy p°edchßzφvß obyΦejn∞ pojiÜ¥ovacφ nßvrh, v n∞m₧ strana, kterß chce se pojistiti, musφ podle skuteΦnosti a pravdy udati rozliΦnΘ pro [PojiÜt∞nφ] d∙le₧itΘ okolnosti, jako stß°φ, zdravotnφ stav, mno₧stvφ zßsob, mφsto, kde se nalΘzajφ atd. Jest radno, aby si strana ponechala zßrove≥ opis nßvrhu a zejmΘna aby v∙Φi p°φsn²m mnohdy ustanovenφm stanov pojiÜ¥ovacφch spoleΦnostφ v p°φΦin∞ [PojiÜt∞nφ] niΦeho nepodpisovala d°φve, ne₧ obsah pozorn∞ p°eΦetla a schvßlila, a aby takΘ na pouhΘ ·stnφ sliby jednatel∙v a z°φzenc∙ spoleΦnostφ nespolΘhala, pokud sliby s tφm, co psßno nebo podepsßno, se nesrovnßvajφ.-PojiÜ¥ovacφ obchody provozujφ obyΦejn∞ nikoli jednotlivΘ osoby, n²br₧ pojiÜ¥ovacφ spoleΦnosti. Podle obchod. zßk. rak. ze 17. pros. 1862 Φ. 1 °. z. z r. 1863 (Φl. 2713) [PojiÜt∞nφ] jest absolutnφm obchodem, avÜak jenom na stran∞ pojiÜ¥ovatelov∞, nikoli na stran∞ pojiÜt∞nΘho. Za obchody nelze vÜak poklßdati [PojiÜt∞nφ] vzßjemnß, p°i nich₧ nenφ ·myslu charakterisujφcφho obchody, toti₧ spekulace. Jestli₧e assekuraΦnφ spoleΦnosti samy navzßjem pojiÜ¥ujφ z obchod∙v uzav°en²ch se sv²mi pojiÜt∞n²mi op∞t sebe u jin²ch, aby takto risiko, kterΘ na se vzaly, na jinou spoleΦnost uvalily nebo s nφ spoleΦn∞ nesly, vznikß [PojiÜt∞nφ] zp∞tnΘ (reassurance, Rⁿckversicherung, ∩e≡e±≥≡axoΓaφie). Proto₧e obchod assekuraΦni jednak do pom∞r∙ spoleΦensk²ch hluboko zasahß a jednak takΘ zisk vynßÜφ, jest otßzka, nemß-li se jφm v²hradn∞ obφrati stßt, v theorii, a to nejen mezi socialisty, ji₧ dßvno p°edm∞tem Φetn²ch nßvrh∙. Znßmy jsou u nßs jmenovit∞ op∞tnΘ nßvrhy poslance dra VaÜatΘho, kter² po lΘta ve sn∞mu, aΦ marn∞, se zasazoval, aby v krßlovstvφ ╚eskΘm z°φzena byla po zp∙sobu jin²ch stßt∙v a zemφ zemskß pojiÜ¥ovna proti Ükodßm ₧ivelnφm. Mnohem pomaleji ne₧ pojiÜ¥ovßnφ samo vyvφjφ se zßkonodßrstvφ o assekuracφch. Co se Rakouska t²Φe, uvΘsti sluÜφ zvlßÜt∞ minist. na°. z 18. srpna 1880 Φ. 110 °. z., jφm₧ upravena byla sprßvnφ strßnka pojiÜ¥oven, a pak nov² assekuraΦnφ regulativ z 5. b°ezna 1896. V Uhrßch pojata jsou ustanovenφ o pojiÜ¥ovacφm obchod∞ do obchod. zßk. z r. 1875 ($$ 453-514).-PrvΘ formy [PojiÜt∞nφ] hledßny byly sice ji₧ ve starov∞ku, avÜak neprßvem. Po prvΘ objevuje se [PojiÜt∞nφ] ve XII. stol. na Island∞. ObyvatelΘ ostrova toho spojovali se ke vzßjemnΘmu [PojiÜt∞nφ] pro p°φpad po₧ßru nebo pßdu dobytka ve svazy zv. Hrepps nebo Repps, je₧ se sklßdaly obyΦejn∞ ze 20 zßmo₧n∞jÜφch sedlßk∙. Povstalß Ükoda hradila se ΦßsteΦn∞ pen∞zi, ΦßsteΦn∞ vÜak materißlem nebo pracφ. Podrobnosti organisace tΘto jsou mßlo znßmy (srv. Wilda, Geschichte des Gildewesens im Mittelalter). V Evrop∞ vzniklo nejd°φve [PojiÜt∞nφ] nßmo°nφ. Na poΦ. XIV. stol. bylo rozvito na p°. v Italii a Flandrech. Ve stol. XV. existoval ji₧ obÜφrn² svod zßkonn²ch ustanovenφ o [PojiÜt∞nφ] tΘ doby. Na konci XV. stol. byla v Evrop∞ ji₧ °ada nevelik²ch vzßjemnostnφch ·stav∙ pojiÜ¥ujφcφch proti ohni, t. zv. Brandgilden. Znßmy jsou zvlßÜt∞ takovΘ gildy èlesviku (od r. 1446), HolÜt²nska (od r. 1442), Lond²na a Pa°φ₧e. Teprve po vzßjemnΘm [PojiÜt∞nφ] objevuje se [PojiÜt∞nφ] v²d∞lkovΘ. Od poΦ. XVII. stoletφ objevujφ se akciovΘ spoleΦnosti. Prvou jest hollandsko-v²chodoindickß (vznikla r. 1602), po nφ nßsledovala anglo-v²chodoindickß (1613), hollandskß (1629), francouzskß (1668), dv∞ lond²nskΘ: Royal Exchange a London Assurance (1720), koda≥skß (1726), Ütokholmskß (1734), berlφnskß (1745). N∞kterΘ z t∞chto v²d∞lkov²ch spoleΦnostφ m∞ly rßz monopolov². V²sady obou lond. spoleΦnosti z r. 1720 zruÜeny byly teprve r. 1824. A₧. do poΦßtku XVIII. stol. vyvinuto bylo [PojiÜt∞nφ] jen ve dvou formßch: nßmo°nφ [PojiÜt∞nφ] a [PojiÜt∞nφ] proti ohni. Po₧ßrnφ t²kalo se v²hradn∞ nemovitostφ. Od druhΘ pol. XVIII. stol. poΦφnß se ujφmati [PojiÜt∞nφ] movitostφ: v Hamburce od r. 1779, v Anglii od r. 1786. Od poΦ. XVIII. stol. Üφ°φ se i [PojiÜt∞nφ] ₧ivota, a to v Anglii, kde₧ vzniklo vlastn∞ ji₧ na konci stol. XVII. Od konce stol. XVIII. objevuje se [PojiÜt∞nφ] proti krupobitφ. Nejv∞tÜφ rozmach v [PojiÜt∞nφ] pozoruje se vÜak teprve ve stoletφ XIX., zejmΘna ve druhΘ jeho polovici. V dob∞ tΘ zavßdφ se vedle [PojiÜt∞nφ] soukromΘho, dobrovolnΘho, [PojiÜt∞nφ] nucenΘ.-Literatura. P. Santerna, Tractatus de assecurationibus et sponsionibus mercatorum (1552); B. Straccha, De assecurationibus (1569); Benecke, System des Assekuranz-und Bodmereiwesens (Hamburk, 1805-1821, 5 sv.); Masius, System. Darstellung des ges. Versicherungswesens (Lipsko, 1857); Saski, Die volkswirtschaftliche Bedeutung des Versicherungswesens (t., 1866); Makowiczka, Versicherungsanstalten (v 11. sv. Bluntschliova a Braterova Das deutsche Staatsw÷rterbuch, ètutgart a Lipsko, 1870); Reatz, Geschichte des europ. Seeversicherungsrechts (1870); Gallus, Die Grundlagen des gesammten Versicherungswesens (1874); Lewis, Lehrbuch des Versicherungsrechts (ètutgart, 1889); Ehrenberg, Versicherungsrecht (sv. 1., Lipsko, 1893); Weyl, Lehrbuch des Reichsversicherungsrechts (t., 1894); H. a K. BrΣmer, Versicherungswesen (t.,1894); Wagner, Versicherungswesen (v Sch÷nbergov∞ ╗Handbuch der polit. Oekon.½, 4. vyd., Tubinky, 1896); Menzel, Arbeiterversicherung nach oesterr. Recht (Lipsko, 1893); Onciul, Der Versicherungsvertrag nach ÷sterr. Recht (Vφde≥, 1896); Agnel, Manuel gΘnΘral des assurances (3. vyd., Pa°φz, 1889); Divante, Pl. contratto di assicurazione (Milßn, 1885-90, 3 sv.); Bensa, Il contratto di assicurazione nel medio evo (1884); Hine, The Insurance statutes of the United States and Canada (1876); Baumgartner, Die Gerichtspraxis in Versicherungssachen (Strasburk, 1895); t²₧, Handw÷rterbuch des gesamten Versicherungswesens (Lipsko, 1897 a sl.); Baumgartner∙v Φasopis ╗Zeitschrift fⁿr Versicherungsrecht und Wissenschaft½ (Lipsko, od r. 1895).
#######
#FB#
0K9
15F10
33B9
51B9
68B13
88B12
102B10
119B13
139E11
194F26
221B11
234B8
244B13
258B11
271B14
287E11
338F17
356B7
365B5
372B6
380B7
389E16
443B19
495F25
522B7
531B6
539B10
551B12
565B13
580E12
1493B20
1595A11
1991A11
2050A11
2770A11
3077A11
3098A11
3246F31
3279B12
3406F27
3435B6
3444B8
3518A11
3544B20
3593A11
3619B32
3834A11
4141F24
4167B11
4315B18
4362A11
4385F62
4780A11
4831A11
4866F24
4905F22
5099B1
5102F4
5145B1
5148F7
5204B1
5207F10
5260B1
5263F14
5279B23
5338A11
5350B11
5363B16
5381E15
5415A11
5454A11
5480B33
5520A11
5548F7
5557B8
5568B18
5664F19
5718A11
5783A11
5795F14
5826A11
5930A11
6006A11
6115A11
6146A11
6158F8
6168B21
6290A11
6302F29
6333B24
6360F10
6372B17
6392F14
6408B16
6427F13
6442B23
6468F7
6477B32
6515A11
6527F60
6589B21
6613A11
6625F38
6664A11
6675F2
6677A11
6689F14
6705B30
6738A11
6776A11
6802A11
6848A11
6880A11
6933A11
6957B18
6993A11
7042A11
7077A11
7107A11
7119F7
7150B1
7170B17
7224B1
7245B20
7346A11
7378A11
7390F39
7430A11
7441F2
7443A11
7454F5
7461B21
7894A11
8107F8
8184F5
8288F15
8305B14
8321B9
8444F26
8472B14
8488B11
9013F17
9123A11
9372A11
9761A11
9900A11
10207A11
10227B11
10240B16
10258E10
10268E5
11091A11
11175A11
11263A11
11324B6
11336B5
11603A11
11748A11
11877B12
12008A11
12032A11
12537A11
12578A11
12592A11
12701A11
12799A11
12914A11
12962A11
13073A11
13111A11
13131F10
#FE#
#ED#
HESLO:PojiÜ¥ovacφ smlouva##%2001%22%281%200146
PojiÜ¥ovacφ smlouva viz PojiÜt∞nφ.
#######
#FB#
0K19
24O10Vxt0x00020ACC/0x0000396E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%19%298%200145
#FE#
#ED#
HESLO:PojiÜ¥ovßnφ##%2001%22%289%200147
PojiÜ¥ovßnφ viz PojiÜt∞nφ. [PojiÜ¥ovßnφ] d∞lnickΘ viz D∞lnickΘ pojiÜ¥ovßnφ a NemocenskΘ pojiÜt∞nφ. [PojiÜ¥ovßnφ]P.[PojiÜ¥ovßnφ] ·razovΘ viz D∞lnickΘ pojiÜ¥ovßnφ, str. 234 b.
#######
#FB#
0K11
16O10Vxt0x00020ACC/0x0000396E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%19%298%200145
27A13
54O44Vxg0x00186FEA/0x0000835D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0703%30%314%071396
99A13
112F2
114A13
128F11
171B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pojmon##%2001%22%331%200148
Pojmon viz Poimon.
#######
#FB#
0K6
11O7Vxt0x00018180/0x0000050C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%15%50%200093
#FE#
#ED#
HESLO:Pok##%2001%22%339%200149
Pok Pod∞bradsk² Vßclav, spis. Φes. (*1829 v Pod∞bradech-å1898). Studoval v Praze a ve Vφdni, r. 1849 byl v t°etφ v²prav∞ slovensk²ch dobrovolnφk∙ nadporuΦφkem a poboΦnφkem velitele sboru bar. LewartowskΘho. Po rozpuÜt∞nφ sboru vstoupil do stßtnφ slu₧by civilnφ, r. 1863 do slu₧eb zemskΘho v²boru krßl. ╚eskΘho a pozd∞ji do slu₧eb magistrßtnφch jako pφsa°. Pomßhal z°φditi spolek pφsa°∙ ╗Koldφn½. Psal bßsn∞ p°ile₧itostnΘ a ΦasovΘ (Novß doba, 1862 a 1865), knφ₧ky d∞tskΘ (Zßbavnß knφ₧ka pro dφtky; StromeΦek vßnoΦnφ; P°ednßÜenky, 1875; T°i povφdky pro mlßde₧, 1878), broÜury a p°eklßdal z Turgen∞va, Gogola, KraszewskΘho, pak z franouzÜt., ma∩arÜtiny a n∞mΦiny. P°evedl tΘ₧ Grillparzerovy tragedie ╗Ein treuer Diener seines Herrn½ a ╗Des Meeres und der Liebe Wellen½. Prvß z nich hrßna na pra₧skΘm divadle r. 1855. K pφsnφm [Pok]-ov²m sklßdal nßp∞vy Pivoda a j. Holk.
#######
#FB#
0K3
4F18
431B9
471B24
497B17
516B11
535B22
823A5
861B5
#FE#
#ED#
HESLO:Pokßl##%2001%22%513%200150
Pokßl (z ital. boccale), velikß nßdoba picφ ze zlata, st°φbra nebo skla, ΦφÜe. Tvarem [Pokßl] blφ₧φ se kalichu a b²val na odiv stav∞n. ZvlßÜ¥ nßdhern∞ zdobenΘ [Pokßl]-y pochßzejφ ze stol. XV. a XVI., nesou reliefy i postavy voln∞ stojφcφ a okrßÜleny jsou emailem, drahokamy i perlami. VφΦko jejich vyvrÜeno b²vß v knoflφk, p°edstavujφcφ obyΦejn∞ hlavu. Do n∞ho i do st∞n nßdoby b²vajφ vlo₧eny penφze. Tvar, k n∞mu₧ dosp∞l [Pokßl] v obdobφ gotickΘm, udrzuje se a₧ do XVIII. stol.
#######
#FB#
0K5
15B7
86A7
159A7
422A7
#FE#
#ED#
HESLO:Pokßnφ##%2001%22%50%200151
Pokßnφ slujφ Φiny sm∞°ujφcφ ke zjednßnφ smφru s Bohem; v pφsm∞ sv. [Pokßnφ]-m (metçnoia, prom∞na mysli; poenitentia, vnitrnΘ hn∞tenφ) mφn∞ny jsou ·kony kajφcnosti, zejmΘna lφtost nad h°φchem jako urß₧kou bo₧φ a dostiuΦin∞nφ Bohu za trest h°φchem zaslou₧en²; ve smysle katolickΘm [Pokßnφ] jest svßtost, ve kterΘ kn∞z ke zpovφdßnφ zmocn∞n² jmΘnem bo₧φm odpouÜtφ h°φÜnφkovi h°φchy po k°tu spßchanΘ, kdy₧ jich srdeΦn∞ lituje, up°φmn∞ z nich se zpovφdß a opravdovou v∙li mß se polepÜiti a za h°φchy dosti uΦiniti. Slovy J. Krista, je₧ apoÜtol∙m byla °eΦena: ╗Co₧koli svß₧ete na zemi, bude svßzßno i na nebi: a co₧koli rozvß₧ete na zemi, bude rozvßzßno i na nebi½ (Mt. 18, 18) a ╗P°ijm∞te Ducha svatΘho: kter²m₧ odpustφte h°φchy, odpouÜt∞jφ¥ se jim: a kter²m₧ zadr₧φte, zadr₧ßny jsou½ (Jan 20, 22. 23) dostalo se cφrkvi plnΘ moci odpouÜt∞ti h°φchy; i polo₧en tak zßklad ke svßtosti [Pokßnφ] (sacramentum poenitentiae). Cφrkev p°isluhujφc svßtostφ tou na mφst∞ bo₧φm mß u₧φvati moci od Krista jφ prop∙jΦenΘ proz°eteln∞ a spravedliv∞. K tomu pot°ebφ jest, aby zp°edu v ka₧dΘm p°φpad∞ zvlßÜt∞ uΦinila sob∞ dob°e zd∙vodn∞n² ·sudek, zda jest jφ vßzati Φi rozvßzati, odpustiti Φi zadr₧eti, nebo k jakΘmu trestu mß vßzati. AvÜak bez vyznßnφ h°φch∙ se strany h°φÜnφkovy nemohla by ·sudek takov² Φiniti. Proto slova Kristova svrchu uvedenß zavφrajφ v sob∞ p°φkaz v∞°φcφm, aby h°φchy svΘ vyznßvali Φili se zpovφdali. Svßtost [Pokßnφ] sluje tudφ₧ obecn∞ zpov∞dφ. Je₧to h°φÜnφk ve zpov∞di na sebe ₧aluje a zpov∞dnφk vinu jeho posuzuje, p°isluhovßnφ svßtosti [Pokßnφ] mß v praxi cφrkevnφ ji₧ od nejstarÜφ doby rßz soudnφho jednßnφ. SlyÜeti vyznßnφ z h°φch∙v, uklßdati skutky kajicφ a rozh°eÜovati kajφcnφky majφ prßvo nßstupci apoÜtol∙ v ·°ad∞ kn∞₧skΘm, toti₧ biskupovΘ a kn∞zi. Ve starÜφ dob∞ takΘ jßhnovΘ sm∞li slyÜeti vyznßnφ z h°φch∙v, ale nesm∞li dßvati rozh°eÜenφ. Kn∞₧φm, aby platn∞ zastßvali ·°ad zpov∞dnick², pot°ebφ jest jurisdikce od biskupa; nebo¥ rozh°eÜenφ jest ·kon nejen svßtostn², ale i soudnφ, a °ßdnß pravomoc soudnφ nad v∞°φcφmi v diΘcΘsi nßle₧φ biskupovi. Jenom v nebezpeΦenstvφ ₧ivota a v nedostatku kn∞ze ke zpovφdßnφ zmocn∞nΘho m∙₧e jin² kn∞z platn∞ rozh°eÜiti. Svßtost [Pokßnφ] jest ke spasenφ nezbytn∞ pot°ebna t∞m, kdo₧ po k°tu t∞₧ce h°eÜili. Po na°φzenφ cφrk. sn∞mu LaterßnskΘho IV. z r. 1215 dosp∞lφ v∞°φcφ povinni jsou aspo≥ jednou do roka ji p°ijmouti. K podstatn²m Φßstkßm [Pokßnφ] nßle₧φ lφtost a vyznßnφ z h°φch∙ (zpov∞∩); vedle toho k hodnΘmu p°ijetφ tΘ svßtosti vyhledßvß se zpytovßnφ sv∞domφ, opravdovΘ p°edsevzetφ a dostiuΦin∞nφ. ┌Φinky jejφ jsou: odpuÜt∞nφ h°φch∙, prominutφ trest∙ v∞Φn²ch, n∞kdy i Φasn²ch, zφskßnφ posv∞cujφcφ milosti, bylo-li jφ pozbyto h°φchem t∞₧k²m, nebo jejφ rozmno₧enφ, byla-li oslabena h°φchy vÜednφmi, ob₧ivnutφ zßsluh pro nebe, kterΘ t∞₧k²m h°φchem umrtveny byly, zvlßÜtnφ pomoc k ₧ivotu bohumilΘmu, pokoj sv∞domφ. [Pokßnφ]-m ve smysle u₧Üφm jest Φßstka svßtosti [Pokßnφ], toti₧ dostiuΦin∞nφ (v. t.). Vac. [Pokßnφ] cφrkevnφ viz Kajφcnφk.
#######
#FB#
0K6
67A8
79C8
104B11
279A8
876A8
886B24
1409A8
1540A8
2175A8
2386A8
2862A8
2910A8
2926F12
2948B4
2953A8
2962F21
#FE#
#ED#
HESLO:Pokatitz##%2001%23%58%200152
Pokatitz viz Pokutice.
#######
#FB#
0K8
13O9Vxt0x00038E8A/0x00000068/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%33%537%200209
#FE#
#ED#
HESLO:Pokeslaw##%2001%23%66%200153
Pokeslaw viz Pakoslav.
#######
#FB#
0K8
13O9Vxs0x0003C0E5/0x0000008B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%38%232%190265
#FE#
#ED#
HESLO:Poklad##%2001%23%74%200154
Poklad v prßvu viz Nßlez pokladu
#######
#FB#
0K6
19O13Vxq0x006917ED/0x00000149/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1711%1%413%174993
#FE#
#ED#
HESLO:Pokladna##%2001%23%83%200155
Pokladna, kasa (angl. cash, frc. caisse, it. cassa, n∞m. Kasse, rus. kassa), jest p°edevÜφm schrßnka, do kterΘ se uklßdajφ a ve kterΘ bezpeΦn∞ se chovajφ zvlßÜt∞ hotovΘ penφze, pak cennΘ papφry a nejcenn∞jÜφ v∞ci urΦitΘho vlastnφka, p°φpadn∞ danΘho hospodß°stvφ neb zßvodu; dßle pak oznaΦuje se [Pokladna]-nou i celß mφstnost, ve kterΘ jsou tyto schrßnky pen∞₧nΘ, a ve smysle jeÜt∞ ÜirÜφm vyrozumφvß se slovem [Pokladna] i cel² ·°ad, slou₧φcφ k p°ijφmßnφ a vydßvßnφ, pak k s·Φtovßnφ a p°echovßvßnφ pen∞z a cenn²ch papφr∙ toho kterΘho hospodß°stvφ. ╚φm v∞tÜφ a rozsßhlejÜφ kdo mß jm∞nφ, Φφm vφce mß samostatn²ch hospodß°stvφ, tφm v∞tÜφ bude mu arci¥ z°φditi poΦet [Pokladna]-den. Tak tomu p°edevÜφm u stßtu, kter² vzhledem k tak Φetn²m a rozmanit²m ·kol∙m stßtnφ sprßvy musφ z°φditi a vydr₧ovati arci¥ p°im∞°enΘ mno₧stvφ r∙zn²ch [Pokladna]-den stßtnφch, kterΘ by umo₧≥ovaly co nejvhodn∞ji dosa₧enφ ·Φel∙ stßtnφch a vyhovovaly v prvnφ °ad∞ obΦan∙m stßtnφm-toti₧ poplatnφk∙m. Jsou¥ tedy [Pokladna]-ny stßtnφ ·°ady, kterΘ slou₧φ k po°izovßnφ p°φjm∙v a v²daj∙ r∙zn²ch odv∞tvφ stßtnφ sprßvy a k bezpeΦnΘmu ·krytu jm∞nφ stßtnφho. U nßs v Rakousku rozeznßvßme troje skupiny [Pokladna]-den stßtnφch, a to: 1. [Pokladna]-ny ·°ednφ (beh÷rdliche Kassen) jsoucφ v²hradn∞ v²konn²mi orgßny urΦit²ch ·°ad∙ sprßvnφch; sem na p°. nßle₧ejφ: v²platna ministeria zahraniΦnΘho, v²platna ministeria vßlky a jednotlivΘ vojenskΘ [Pokladna]-ny, dvornφ v²platna, [Pokladna]-ny p°i °editelstvφ loternφm, tabßkovΘm nebo poÜtovnφm a pod.-2. [Pokladna]-ny odbornΘ (Spezialkassen) slou₧φcφ v²hradn∞ takov²m odv∞tvφm stßtnφ sprßvy, kterß zaujφmajφ jakΘsi zvlßÜtnφ postavenφ soukromoprßvnΘ, a to bu∩ rßzu v²d∞lkovΘho nebo ryze v²dajovΘho, jako jsou veÜkery [Pokladna]-ny poÜtovnφ a telegrafnφ, ₧elezniΦnφ (staniΦnφ a zastßvky), tabßkovΘ, solnφ, h°ebΦince a pod. 3. [Pokladna]-ny soustavy jednotnΘ (einheitliche Staatskassen), kde ka₧dß [Pokladna] jest v²konn²m orgßnem veÜker²ch odv∞tvφ sprßvnφch i n∞kolika poukazujφcφch ·°ad∙ v oblasti urΦitΘho ·zemφ. Sem °adφme veÜkery ·°ady bernφ a d∙chodkovΘ, veÜkery [Pokladna]-ny zemskΘ a ·st°ednφ [Pokladna]-nu stßtnφ. [Pokladna]-ny tyto za°φzeny jsou tak, ₧e kter²koliv poukazujφcφ ·°ad sprßvnφ-arci¥ pokud neslou₧φ urΦitΘmu odbornΘmu odv∞tvφ-jako ohledn∞ ·st°ednφ [Pokladna]-ny stßtnφ ka₧dΘ ministerstvo, ohledn∞ zemsk²ch a bernφch ·°ad∙ ka₧dΘ mφstodr₧itelstvφ, vrchnφ zemsk² soud a zemskΘ finanΦnφ °editelstvφ, mß prßvo p°ikazovati u t∞chto [Pokladna]-den k po°φzenφ svoje p°φjmy neb v²daje, kde₧to [Pokladna]-ny tyto op∞t jsou povinny, ·Φiny nejrozmanit∞jÜφch odv∞tvφ stßtnφ sprßvy (jako finanΦnφ, soudnφ, politickΘ, kultu a vyuΦovßnφ, zemskΘ obrany, zem∞d∞lskΘ atd.) v p°φjmech i v²dajφch po°izovati a s·Φtovati. [Pokladna]-ny tyto ·Φtujφ tudi₧, jak vidno, ·Φiny r∙zn²ch odv∞tvφ stßtnφ sprßvy v jednom a tΘm₧e ·°ad∞ Φili jin²mi slovy: zßsadn∞ tvo°φ ka₧d² takov² ·°ad pokladnφ pouze jednu [Pokladna]-nu stßtnφ, slou₧φcφ k po°φzenφ stßtnφch p°φjm∙v a v²daj∙ pro veÜkerß odv∞tvφ-jako₧ i pro veÜkerΘ ·°ady sprßvnφ. Charakteristick²m p°i soustav∞ [Pokladna]-den jednotn²ch jest dßle hlavn∞ to, ₧e s·Φtovßnφ p°i nich d∞je se podle stejn²ch pravidel a ₧e vykazujφ stav pen∞z stßtnφch p°es to, ₧e p°i nich se s·Φtuje n∞kolik r∙zn²ch odv∞tvφ stßtnφ sprßvy-v₧dy jen v jedinΘm dennφku stßtopen∞znΘm, t. zv. kontokorrentnφm, kde₧to dennφky ostatnφch odv∞tvφ stßtnφ sprßvy ₧ßdnΘ hotovosti pokladniΦnφ nevykazujφ, n²br₧ koncem ka₧dΘho m∞sφce sv²mi summami p°echßzejφ do tohoto dennφku kontokorrentnφho. (Srv. Journal.) U pokladen stßtnφch rozeznßvßme dßle soustavu a svazek [Pokladna]-den. Soustava [Pokladna]-den (Kassensystem) oznaΦuje za°φzenφ [Pokladna]-den vzhledem k jednotliv²m ·°ad∙m a k jednotliv²m odv∞tvφm sprßvnφm, kde₧to svazek [Pokladna]-den (Kassenverband) oznaΦuje postavenφ [Pokladna]-den mezi sebou hlavn∞ s ohledem na obrat hotov²ch pen∞z a na ·Φiny sv∞°enΘ (kommissionelle Gebarungen). Tak na p°. mßme u ministeria obchodu tuto soustavu pokladen: a) [Pokladna]-ny poÜtovnφch a telegrafnφch °editelstvφ a jednotlivΘ poÜtovnφ a telegrafnφ ·°ady a stanice; b) pokladniΦnφ odd∞lenφ ·°adu poÜtovskΘ spo°itelny; c) ·°ady cejchovnφ a d) [Pokladna]-ny nßmo°nφho a p°φstavnφho zdravotnictvφ, t. zv. kapitanßty. Pod ministerstvem orby mßme: a) [Pokladna]-nu hornφ sprßvy ve Vφdni a [Pokladna]-ny bß≥skΘ, hornφ a hutnφ p°i dolech a bßnφch; b) [Pokladna]-nu p°i °editelstvφ stßtnφch les∙v a panstvφ a d∙chodenskΘ [Pokladna]-ny jednotliv²ch panstvφ a les∙v; c) [Pokladna]-nu h°ebΦince v Radovcφch. Nejvφce [Pokladna]-den arci¥ podlΘhß ministeriu financφ a sice jsou mu p°φmo pod°φzeny: 1. ┌st°ednφ [Pokladna] stßtnφ, 2. [Pokladna] dvornφ a stßtnφ tiskßrny ve Vφdni, 3. hlavnφ mincovna ve Vφdni a 4. ·°ady na v²m∞nu zlata a st°φbra, obyΦejn∞ s puncovnφmi ·°ady spojenΘ, 5. generßlnφ kovozkumn² ·°ad ve Vφdni.Zemsk²m ·°ad∙m finanΦnφm podlΘhajφ: 1. celnφ ·°ady, je₧ se rozd∞lujφ v hlavnφ ·°ady celnφ I. a II. t°φdy a vedlejÜφ ·°ady celnφ, 2. bernφ a hlavnφ bernφ ·°ady, 3. d∙chodkovΘ ·°ady, 4. [Pokladna] taxovnφho ·°adu ve Vφdni, 5. [Pokladna]-ny potravnφ dan∞ ve Vφdni a v Terstu, 6. [Pokladna]-ny solnφ, jako₧ i skladiÜt∞ solnφ, 7. sklady kolk∙v a tabßkovΘ.-Generßlnφmu °editelstvφ re₧ie tabßkovΘ podlΘhajφ: 1. [Pokladna] generßlnφho °editelstvφ tΘto re₧ie, 2. [Pokladna]-ny tovßren tabßkov²ch, 3. m∞ny list∙ tabßkov²ch a 4. skladiÜt∞ v²robk∙ tabßkov²ch.╪editelstvφ loternφmu podlΘhajφ: 1. [Pokladna] °editelstvφ loternφho a 2. jednotlivΘ ·°ady loternφ v zemφch rakousk²ch.-KoneΦn∞ °editelstvφ stßtnφho dluhu podlΘhß: [Pokladna] stßtnφho dluhu. Blmn. [Pokladna]-ny bratrskΘ viz D∞lnickΘ pojiÜ¥ovßnφ, str. 235 a. [Pokladna]-ny nemocenskΘ viz NemocenskΘ pojiÜt∞nφ.
#######
#FB#
0K8
10F4
22B4
33B6
45B5
57B5
69B5
295A10
410A10
421F11
663A10
828A10
984A10
1166A10
1200A10
1222B18
1404A10
1436A10
1511A10
1525F7
1534B13
1723A10
1831A10
1845F17
1864B25
1902A10
2073A10
2105A10
2127A10
2274A10
2452A10
2510A10
2726A10
2901A10
3055A10
3309F15
3508O7Vxm0x0042F73C/0x0000004A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1307%40%190%132378
3555F17
3573A10
3589F8
3598A10
3614B12
3646A10
3733F6
3740A10
3756B13
3790A10
3862F13
3877B25
3966B1
3969A10
4073B1
4125B1
4146B1
4149A10
4250B1
4253A10
4291A10
4348B1
4351A10
4420A10
4464B1
4467A10
4512A10
4541F18
4604A10
4626A10
4997A10
5037A10
5089A10
5164F49
5217A10
5267A10
5360F21
5396A10
5488F34
5524A10
5551B5
5557A10
5584O30Vxg0x00186FEA/0x0000835D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0703%30%314%071396
5615B2
5618A10
5632F36
#FE#
#ED#
HESLO:Poklasn²##%2001%24%17%200156
Poklasn², z°φzenec hospodß°sk², jen₧ dohlφ₧φ, by se klasy dob°e vymlßtily.
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Poklep##%2001%24%33%200157
Poklep (lΘka°sk²), perkusse, v²zkumnß methoda slou₧φcφ k urΦenφ vzduÜnosti nebo bezvzduchosti n∞kterΘho ·strojφ lidskΘho t∞la i rozm∞r∙, jakΘ toto ·strojφ mß. [Poklep] konßn b²vß, jak Auenbrugger uΦil, pomocφ slo₧en²ch prst∙, jejich₧ koneΦky tepeme na st∞nu hrudnφ nebo b°iÜnφ (bezprost°ednφ [Poklep]); ale zvuk tφmto zp∙sobem vybaven² nenφ dosti jasn². Vφce se doporuΦuje prost°ednφm prstem pravΘ ruky perkutovati na podlo₧en² prst levΘ, neb na plessimeter. N∞kte°φ k tepßnφ volφ zvlßÜtnφ kladφvko, kterΘ zvlßÜtnφ p°ednosti p°ed prstem nemß. Lineßrnφ perkusse i [Poklep] konan² na hrßni plessimetru slou₧φ ku p°esn∞jÜφmu stanovenφ hranic ·strojφ, kterΘ vyÜet°ujeme. Mx.
#######
#FB#
0K6
19F9
159A8
277F14
292A8
563A8
667B3
#FE#
#ED#
HESLO:Poklid##%2001%24%165%200158
Poklid ve starΘm prßvu ΦeskΘm jest dobrovolnΘ, od obou sporn²ch stran smluvenΘ odroΦenφ p°e. VÜehrd pravφ o n∞m (II. 15. 1.) toto: ╗Jestli₧e se p≤vodu i pohnanΘmu nezdß p°e jich, aby k s·du p°iÜla, Φekati moh·, sami mezi seb· [Poklid] uΦiniti do druhΘho s·du aneb do n∞kterΘho dne, dokud₧ pßni na s·du sedie aneb dokud se jim zdß, a to kolikrßt se jim koli zdß; neb pßni bezd∞Φn∞ ₧ßdnΘho k s·du netßhn·, ale tomu by rßdi, aby se ₧ßdn² (kdyby to mohlo b²ti) nes·dil.½ [Poklid] zapisovßn byl do zemsk²ch desk p°i p∙honu. Nedaly-li si strany [Poklid] zapsati a bylo-li na n∞ k soudu zavolßno, pozbyl p∙hon platnosti, byl vymazßn a strany musily se znovu pohoniti. Dob°e sluÜφ od [Poklid]-u rozeznßvati hojemstvφ (v. t.), odroΦenφ p°e, povolenΘ soudem pohnanΘmu. -- Podobn² termin jako [Poklid] znß rak. civilnφ °ßd soudnφ z 1. srp. 1895 Φ. 113 °. z. V $$ 168-170 jednß se o klidu °φzenφ (Ruhen des Verfahrens). V $ 168 se ustanovuje: ╗Strany mohou se shodnouti, aby °φzenφ odpoΦφvalo; dohodnutφ takovΘ jest ·ΦinnΘ teprv od toho Φasu, kterΘho ob∞ma stranami soudu bylo oznßmeno. S klidem °φzenφ spojeny jsou prßvnφ ·Φinky p°eruÜenΘho °φzenφ (viz P°eruÜenφ °φzenφ), s tou v²jimkou, ₧e b∞h koneΦn²ch lh∙t nep°estßvß. Klid °φzenφ mß mimo to nßsledek, ₧e v °φzenφ p°ed vyprÜenφm t°φ m∞sφc∙v od oznßmenφ p°φsluÜnΘho dohodnutφ nem∙₧e b²ti pokraΦovßno.½ Podle $ 170 soud. °ßdu klid °φzenφ nastßvß i tenkrßte, kdy₧ k roku pro ·stnφ jednßnφ polo₧enΘmu nedostavφ se ₧ßdnß ze stran, avÜak jen ╗pokud by takovΘ nedostavenφ podle p°edpis∙ soud. °ßdu nebylo bez ·Φinku na postup rozep°e½.
#######
#FB#
0K6
226A8
467A8
539A8
676A8
782A8
885B20
1142F16
#FE#
#ED#
HESLO:Poklona##%2001%24%471%200159
Poklona, ve starΘm prßvu ΦeskΘm nßzev dobrovoln²ch dar∙, resp. danφ dßvan²ch panovnφkovi. Srv. synonymum ΦeskΘ pocta (salutatio) a ruskΘ poΦes¥je (viz Finance ruskΘ, str. 241b). Naz²vßny tak byly dan∞, dokud m∞ly rßz dobrovoln²ch dßvek. (Srv. tΘ₧ ΦeskΘ pomoc a franc. aide.)
#######
#FB#
0K7
111F5
118B9
137F8
253F5
#FE#
#ED#
HESLO:Poklop##%2001%24%529%200160
Poklop
Poklop Jan V. (pseud. Rojick²), spis. Φesk²
Poklop Josef
#######
#FB#
0K6
9O43Vxt0x0002898C/0x00000356/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poklop Jan V. (pseud. Rojick²), spis. Φesk²##%2001%24%529%200161
54O12Vxt0x00028D94/0x00000157/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poklop Josef##%2001%24%141%200162
#FE#
#ED#
HESLO:Poklop Jan V. (pseud. Rojick²), spis. Φesk²##%2001%24%529%200161
Poklop: Jan V. (pseud. Rojick²), spis. Φes. (*1839 ve Vel. TurnΘ). Vzd∞lßval se v Rojicφch, v Pφsku, v Praze a v ╚es. Bud∞jovicφch, r. 1860 nabyl vysv∞dΦenφ pro hlavnφ Ükoly Φes. a n∞m., r. 1861 poduΦiteloval v Cetvinßch, v l. 1862-64 ve Vod≥anech, r. 1867 jmenovßn poduΦitelem a r. 1874 uΦitelem p°i obec. Ükolßch pra₧sk²ch; nynφ ₧ije jako vyslou₧il² sprßvce obecnΘ Ükoly u sv. FrantiÜka v Praze. Roku 1865 byl mimo°ßdn²m posluchaΦem polytechnickΘho ·stavu v Praze. Psal uΦebnice zem∞pisnΘ, d∞jepisnΘ, Φφtanky, mluvnice, poΦetnice a rozliΦnΘ pom∙cky pro Ükoly obecnΘ, je₧ pro svou oblφbenost doΦkaly se a₧ 7. vydßnφ. Mimo to napsal pro dφtky Pr∙vodce Prahou a okolφm, broÜurku Zkßza Φi èpatnΘ veno (proti odnßrod≥ovßnφ na Ükolßch), p°ispφval do rozliΦn²ch paedagog. Φasopis∙v a s V. KryÜpφnem zalo₧il paedagog. Φasopis ╗╚eskou èkolu½.
Poklop
#######
#FB#
0J6
643B24
678B20
837O6Vxt0x000287F2/0x0000004D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poklop##%2001%24%529%200160
#FE#
#ED#
HESLO:Poklop Josef##%2001%24%141%200162
Poklop: [Poklop] Josef, bratr p°ed. (*1841 ve VelkΘ TurnΘ-å1868 v ╚es. Bud∞jovicφch), v letech 1855-57 pobyl na reßlce v Pφsku, potom v Praze, v l. 1859-60 na ·stav∞ uΦitelskΘm v ╚es. Bud∞jovicφch, kde se stal potom uΦitelem. P°ispφval do Φasop. ╗èkola a Äivot ½, ╗Nßrod. èkola½ a napsal a vydal PoΦßtkovΘ poΦtß°stvφ (1867).
Poklop
#######
#FB#
0J6
8A8
17F6
296B20
326O6Vxt0x000287F2/0x0000004D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poklop##%2001%24%529%200160
#FE#
#ED#
HESLO:Poklopka##%2001%24%207%200163
Poklopka (n∞m. Schlagleiste) je p°φlo₧ka d°ev∞nß na oknech, kterß podle udßnφ se upevnφ bu∩ vrtulemi na rßm anebo je s rßmem vyhoblovßna z jednoho kusu. [Poklopka]-ky na oknech jsou as 2 cm silnΘ a kryjφ spßru mezi rßmy min 1/3 svΘ Üφ°ky, kterß obnßÜφ as 1/25 az 1/30 Üφ°ky okna. Sp.
#######
#FB#
0K8
15B12
153A10
187B2
224H1
226I1
255H1
257I2
263H1
265I2
280B3
#FE#
#ED#
HESLO:Poklus##%2001%24%265%200164
Poklus (frc. pas gymnastique, p. de charg, it. passo ginnastico, n∞m. Laufschritt), rychl² krok b∞hav², kroΦej dΘlky 90 cm, u p∞Ü. zßstup∙ u₧φvan² k tomu, aby rychle dosp∞li na d∙le₧it² bod taktick², a k ·toku bodßkem. Provßdφ se obyΦejn∞ st°φdav∞ s krokem v₧dy 2 min. [Poklus], pak 5 min. krok, aby vojφn v plnΘ v²zbroji to vydr₧el. [Poklus]-em [Poklus]! povel k tomuto v²konu. FM.
#######
#FB#
0K6
13B15
30B2
33B8
47B16
70B11
120B2
269A8
334A8
346A8
379B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pokoj##%2001%24%339%200165
Pokoj (angl. room, frc. chambre, it. camer. stanza, lat. conclave, ma∩. szoba, pol. pok≤j, rus. Ωo∞φa≥a) slove ka₧dß mφstnost v dom∞, p°φpadn∞ v byt∞, kterou lze vytßp∞ti. Podle ·Φelu, kterΘmu [Pokoj] slou₧iti mß, dßvß se mu tΘ₧ p°φpadnΘ jmΘno, tak na p°. ob²vacφ p., vφtacφ [Pokoj]p.[Pokoj] Φ. salon, p°edpokoj, jφdelna, p°φpravna, lo₧nice, [Pokoj]p.[Pokoj] pro pßna, p. pro panφ, [Pokoj]p.[Pokoj] pro dφtky, hovorna, ku°ßrna, herna a j. v. Za d°φv∞jÜφch dob stavφvaly se domy, v nich₧ [Pokoj]-e mφvaly sluÜnΘ v²m∞ry; nynφ, kde jednak stavebnφ mφsta, a to hlavn∞ ve velik²ch m∞stech, jsou drahß a kde spekulace stavφ domy s byty o n∞kolika [Pokoj]-φch, aby s ohledem na poΦet Φßstφ nßjem mohl vysoko se vym∞°iti, d∞lajφ se [Pokoj]-e v²m∞r sm∞Ün∞ mal²ch, tak ₧e mnoh² [Pokoj] zaslou₧φ si spφÜe jmΘna chodba. Co prostornosti [Pokoj]-e se t²Φe, m∞l by mφti aspo≥ tyto v²m∞ry v p∙doryse: 1 ob²vacφ [Pokoj] pro ka₧dou osobu 12 m2; 2. uvφtacφ [Pokoj] pro osobu as 10 m2; 3. jφdelna pro osobu 10 a₧ 12 m2 (pro ka₧dou osobu sedφcφ p°i stole nutno poΦφtati stolnφ tabule as 1,2 a₧ 1,5 m2); 4. p°φpravna as 5 m2 pro osobu; 5. v lo₧nicφch, kde spφ jen jedna osoba, nejmΘn∞ 9 m2, kde spφ osoby dv∞, nejmΘn∞ 16 m2, kde spφ t°i dorostlΘ osoby, nejmΘn∞ 20 m2, taktΘ₧ kde spφ dv∞ dorostlΘ osoby a dv∞ malΘ dφtky, nejmΘn∞ 20 m2; 6. [Pokoj] pro pßna (p°φpadn∞ pracovna) nejmΘn∞ 16 m2; 7. [Pokoj] pro panφ nejmΘn∞ 20 m2; 8. v [Pokoj]-φch pro dφtky nutno poΦφtati na ka₧dΘ dφtko nejmΘn∞ 5 m2; 9. na hovornu, hernu nebo ku°ßrnu nejmΘn∞ 15 m2 pro osobu. P°edpokoj mß b²ti p°im∞°en² velikosti bytu; k bytu o dvou [Pokoj]-φch mß b²ti nejmΘn∞ 12 m2, o t°ech [Pokoj]-φch 15 m2, 0 Φty°ech nebo p∞ti [Pokoj]-φch nejmΘn∞ 20 m2 velik². Za d°φv∞jÜφch dob, dokud nevyrßb∞ly se r∙znΘ p°edm∞ty hromadn∞ po tovßrnicku, b²valy [Pokoj]-e zdobφvßny zcela osobit∞ a vypravovßny podle sv²ch obyvatel∙v a vlastnφk∙v. D°ev∞nΘ deÜt∞nφ st∞n, d°ev∞nΘ, zlacenΘ a mnohdy i charakteristicky malovanΘ a °ezanΘ stropy, zcela osobit² a ·Φeln² nßbytek dopl≥ovaly se v ladn² celek; za dneÜnφ doby, kdy vÜechny v∞ci podlΘhajφ m≤d∞ rychle za sebou se st°φdajφcφ, z°φdka najde se v byt∞ [Pokoj], kter² jest vyzdoben charakteristicky k osob∞ svΘho u₧φvatele, a to tφm °idΦeji, ₧e v∙Φi velikΘ v²stavnosti ve m∞stech vlastnφk Φasto b²vß napadßn choutkou m∞niti byt. V²zdoba [Pokoj]-∙ v novΘ dob∞ hledφ se zlepÜiti tφm, ₧e architektura p°ejala na se ·lohu v jednotnΘm slohu po°φditi ·pravu a ladnΘ seskupenφ nßbytku, Φaloun∙v a dekoraΦnφch p°edm∞t∙ pro jednotlivΘ [Pokoj]-e, ano i celΘ byty. Heslem jest vypraviti ka₧d² [Pokoj] vhodn∞ jeho ·Φelu i mo₧no doufati, ₧e v dozφrnΘ dob∞, kdy₧ ne u vÜech obyvatel∙ byt∙v, aspo≥ u patricijsk²ch rodin zavlßdne zase krasochu¥ k ·pravßm jednotliv²ch [Pokoj]-∙v a cel²ch byt∙. Äe se i pro malΘho Φlov∞ka pom²Ülφ na zφskßnφ a ·pravu jednotliv²ch kus∙v i celΘho souboru nßbytku, aby po ·mornΘ prßci ve svΘm [Pokoj]-i naÜel ₧ßdoucφho odpoΦinku, jest tφm zßslu₧n∞jÜφ. Fka.
#######
#FB#
0K5
13B4
24B7
37B6
44B6
57B8
72B5
84B5
96E7
193A7
256F18
275A7
282F2
284A7
292F49
342A7
349F2
351A7
359F22
382A7
389F2
391A7
399F38
487A7
641A7
724A7
768A7
824A7
895A7
923B1
924H1
938A7
962B1
963H1
996B1
997H1
1077B1
1078H1
1100B1
1101H1
1165B1
1166H1
1199B1
1200H1
1242B1
1243H1
1309B1
1310H1
1316A7
1364B1
1365H1
1371A7
1399B1
1400H1
1408A7
1470B1
1471H1
1519B1
1520H1
1591A7
1622B1
1623H1
1634A7
1649B1
1650H1
1673A7
1696B1
1697H1
1792A7
2132A7
2316A7
2505A7
2561A7
2731A7
2885A7
2944B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pokojov##%2001%25%322%200166
Pokojov . ves na Morav∞, hejtm. NovΘ M∞sto, okr. Ä∩ßr, fara a pÜ. Bohdalov; 28 d., 188 ob. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K7
#FE#
#ED#
HESLO:Pokojovice##%2001%25%347%200167
Pokojovice, ves na Morav∞, hejtm. a okr. T°ebφΦ, fara a pÜ. Heraltice; 38 d., 204 ob. Φ. (1890), popl. dv∙r.
#######
#FB#
0K10
#FE#
#ED#
HESLO:Pokon₧φ##%2001%25%372%200168
Pokon₧φ viz Afrika, str. 357, a Kongo.
#######
#FB#
0K7
12O7Vxa0x00255BE2/0x0000143D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0104%47%471%012784
#FE#
#ED#
HESLO:Pokora##%2001%25%380%200169
Pokora (v prßvnictvφ), ·kon znßm² kdysi u Φetn²ch nßrod∙, sm∞°ujφcφ k zamezenφ krevnφ msty. Viz Msta krevnφ, str. 829 b.
#######
#FB#
0K6
96O11Vxq0x00568ED2/0x00001D92/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1709%29%132%173937
118B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pokorn²##%2001%25%405%200170
Pokorn²
Pokorn² èt∞pßn Jan, hudebnφk Φes
Pokorn² FrantiÜek Xaver, hudebnφk Φes
Pokorn² Gotthard, hudebnφk Φesk²
Pokorn² FrantiÜek Josef, hudebnφk
Pokorn² Alois, botanik
Pokorn² Martin, mathematik Φes
Pokorn² Rudolf, spisovatel a bßsnφk Φesk²
Pokorn² Josef, in₧en²r a spisovatel Φesk²
#######
#FB#
0K7
10O32Vxt0x0002AA07/0x00000297/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn² èt∞pßn Jan, hudebnφk Φes##%2001%25%405%200171
44O37Vxt0x0002AD60/0x00000230/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn² FrantiÜek Xaver, hudebnφk Φes##%2001%25%537%200172
83O32Vxt0x0002B052/0x000002C5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn² Gotthard, hudebnφk Φesk²##%2001%25%91%200173
117O33Vxt0x0002B3DA/0x00000129/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn² FrantiÜek Josef, hudebnφk##%2001%25%223%200174
152O22Vxt0x0002B5C9/0x000002EE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn² Alois, botanik##%2001%25%281%200175
176O30Vxt0x0002B9A6/0x00002230/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn² Martin, mathematik Φes##%2001%25%413%200176
208O41Vxt0x0002DEA3/0x000016C8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn² Rudolf, spisovatel a bßsnφk Φesk²##%2001%27%397%200177
251O41Vxt0x0002F75F/0x00000548/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn² Josef, in₧en²r a spisovatel Φesk²##%2001%28%405%200178
Pokorn²: èt∞pßn Jan, hudebnφk Φes. (*v Chrudimi v 1. pol. XVIII. stol. å1792 ve Vφdni). Studoval na gymnasiu v N∞m. Brod∞, kde ji₧ vynikl jako zp∞vßk v kostele augustinißn∙, potom Üel do Prahy a vstoupiv do °ßdu augustinißn∙ studoval hudbu u Kajetßna Mßry, °editele k∙ru u svatΘho Vßclava. Roku 1780 byl povolßn za varhanφka do klßÜtera augustinianskΘho do Vφdn∞. Je₧to t∞Üil se jako₧to varhanφk znamenitΘ pov∞sti, hrßval Φasto p°ed cφsa°ovnou Mariφ Tereziφ a byl od nφ obdarovßn mnoh²mi skvostn²mi dary. DlabaΦ (Allgem. Kⁿnstlerlexikon, sv. II., str. 484) pravφ o n∞m, ₧e byl takΘ dobr² skladatel chrßmov², aΦ nic nenφ znßmo o jeho skladbßch.
Pokorn²
#######
#FB#
0J7
9F10
645O7Vxt0x0002A494/0x0000012F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn²##%2001%25%405%200170
Pokorn²: [Pokorn²] FrantiÜek Xaver, hudebnφk Φes. (*1729 v ╚echßch-å1794 v ╪ezn∞). Zdß se, ₧e zßhy dostal se do ╪ezna, kde vzd∞lal se ve h°e houslovΘ u kapelnφka Riepela. Pozd∞ji vstoupil do slu₧eb knφ₧ete OettingenWallersteina, pak do knφ₧ecφ Thurn-TaxiskΘ kapely v ╪ezn∞. Slo₧il n∞kolik drobn²ch mÜφ, koncert∙ houslov²ch a symfoniφ, z nich₧ vÜak mßlo vyÜlo tiskem. Jeho dcera Beata byla vynikajφcφ virtuoskou na lesnφ roh; otec cestoval s nφ r. 1779 do Pa°φ₧e, kde m∞la v concert spirituel r. 1780 velik² ·sp∞ch koncertnφ pi∞τou od Punta.
Pokorn²
#######
#FB#
0J7
9A9
19F15
542O7Vxt0x0002A494/0x0000012F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn²##%2001%25%405%200170
Pokorn²: [Pokorn²] Gotthard, hudebnφk Φesk² (*1733 v ╚eskΘm Brod∞-å1802 v Brn∞). Hudb∞ zaΦal se uΦiti doma u uΦitele Vßclava Vrabce, za jeho₧ vedenφ stal se dobr²m houslistou a varhanφkem. N∞jak² Φas byl pak u svΘho uΦitele pomocnφkem, naΦe₧ odebral se na cesty a usφdlil se v Brn∞ jako₧to uΦitel hudby. Roku 1800 jmenovßn kapelnφkem v kostele sv. Petra. Z Φetn²ch jeho skladeb byly svΘho Φasu oblφbeny n∞kterΘ mÜe, litanie, neÜpory a jinΘ skladby chrßmovΘ, bezpochyby skladby p°φle₧itostnΘ, menÜφ ceny, aΦkoli n∞kolik jeho koncert∙ pro housle a klavφr prozrazuje vzd∞lanΘho a talentovanΘho hudebnφka. Sßm koncertoval Φasto se svojφ dcerou zp∞vaΦkou, o nφ₧ sßm Mozart pochvaln∞ se zmi≥uje.
Pokorn²
#######
#FB#
0J7
9A9
19F8
691O7Vxt0x0002A494/0x0000012F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn²##%2001%25%405%200170
Pokorn²: [Pokorn²] FrantiÜek Josef, hudebnφk, syn [Pokorn²]-nΘho 2) (*1760 v ╪ezn∞-åpo r. 1812 t.). Byl rovn∞₧ jako jeho otec Φlenem ThurnTaxiskΘ kapely v ╪ezn∞ a komponoval symfonie a klavφrnφ koncerty, tehda velmi oblφbenΘ. Tiskem vydal Kantßtu v∞novanou arciknφ₧eti Karlovi.
Pokorn²
#######
#FB#
0J7
9A9
19F15
50A9
239B7
279O7Vxt0x0002A494/0x0000012F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn²##%2001%25%405%200170
#FE#
#ED#
HESLO:Pokorn² Alois, botanik##%2001%25%281%200175
Pokorn²: [Pokorn²] Alois, botanik (*1826 v Jihlav∞,å29. pros. 1886 v InÜpruku), stud. filosofii a prßva ve Vφdni, kde₧ r. 1852 jmenovßn prof. p°φrodopisu na akad. gymnasiu a p°i z°φzenφ obec. reßl. gymn. v Leopoldov∞ stal se jeho °editelem. [Pokorn²] sepsal Nßzorn² p°φrodopis vÜech t°φ °φÜφ s Φetn²mi illustracemi, jen₧ vyÜel ve mnoha vydßnφch, byl p°elo₧en do jin²ch jazyk∙ (do ΦeÜtiny od L. ╚elakovskΘho, P. JehliΦky, Bo°ickΘho, D∞deΦka, RosickΘho a Kotala) a zaveden na st°ednφch Ükolßch rakousk²ch. Mimo to sepsal: Die VegetationsverhΣltnisse von Iglau (Vφd., 1852); Physiotypia plantarum austriacarum (t., 1856, 5 sv.); Untersuchungen ⁿber die Torfmoore Ungarns (t., 1861); Plantae lignosae imperii Austriaci (t., 1864) a j.
Pokorn²
#######
#FB#
0J7
9A9
19F6
241A9
258B33
520B37
572B34
626B41
680B34
732O7Vxt0x0002A494/0x0000012F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn²##%2001%25%405%200170
Pokorn²: Martin, mathematik Φes. (*30. list. 1836 v Hradci KrßlovΘ-å30 ledna 1900 v Praze). Gymnasium studoval v Hradci Kr., kde₧ v poslednφch t°ech letech byl jeho uΦitelem v mathematice Vßclav JandeΦka, naΦe₧ r. 1858 odebral se na universitu pra₧skou, p°ipravuje se na gymnasijnφ professuru mathematiky a fysiky. SkonΦiv triennium universitnφ, p°φjal vychovatelstvφ syn∙ svob. pßna PodstatskΘho-Tonserna na Morav∞. R. 1861, podrobiv se stßtnφm zkouÜkßm z mathematiky a fysiky pro vyÜÜφ gymnasia, vstoupil jako zkuÜebnφ kandidßt na c. k. n∞m. gymnasium novom∞stskΘ, kde₧ nßsl. r. byl ustanoven supplujφcφm uΦitelem mathematiky a ΦeÜtiny. V postavenφ tom setrval do r. 1865, kdy jmenovßn byl professorem mathematiky a p°φrodnφch nauk na m∞stskΘm reßlnΘm gymnasiu malostranskΘm v Praze, toho roku prßv∞ z°φzenΘm. Roku 1875 po smrti ZelenΘho [Pokorn²] jmenovßn °editelem ·stavu, a kdy₧ ·stav r. 1892 byl sestßtn∞n, [Pokorn²] p°evzat do stßtnφ slu₧by, i setrval p°i ·stav∞ a₧ do jeho rozd∞lenφ na dva samostatnΘ ·stavy: gymnasium a reßlku. Po dobu svΘho p∙sobenφ jako °editel ·stavu [Pokorn²] p°ihlφ₧el neustßle k tomu, aby sbor, u n∞ho₧ pro sv∙j vzßcn² takt po₧φval nelφΦenΘ ·cty a vß₧nosti, sv∞°enou sob∞ mlßde₧ studujφcφ vedl v₧dy nejlepÜφ cestou nejen k v∞d∞ni, humanit∞ a mravnosti, ale aby jφ vÜt∞poval tΘ₧ lßsku k vlasti a nßrodu. Sßm v tom p°edchßzel p°φkladem nejlepÜφm, jsa znßm sv²m humannφm chovßnφm k ₧ßk∙m, od nich₧ klidn∞ sice, ale pevn∞ vy₧adoval v₧dy po°ßdku, kßzn∞ a mravnosti; poutavΘ jeho v²klady, jako₧ i vrozenß mu osobnφ p°φv∞tivost Φinily jej uΦitelem velmi oblφben²m. Odchßzeje r. 1895 ve stß°φ 61 let do v²slu₧by, stal se Φlenem sboru obecnφch starÜφch a r. 1899 zvolen tΘ₧ do m∞stskΘ rady, kde₧ mu vÜak zarputilß choroba dlouhΘ p∙sobnosti nedop°ßla. V l. 1883-85 byl poslancem za Malou stranu na sn∞m∞ krßl. ╚eskΘho. Po lΘta zasedal v °editelstvφ ╗Svatobora½ jako ·Φetnφ, dßle byl p°edsedou a Φestn²m Φlenem ╗Jednoty Φesk²ch mathematik∙½, Φestn²m Φlenem ╗ObΦanskΘ besedy malostranskΘ½ a od r. 1893 dopisujφcφm Φlenem ╚eskΘ akademie cφsa°e FrantiÜka Josefa pro v∞dy, slovesnost a um∞nφ. Roku 1882 p°i sjezdu lΘka°∙v a p°φrodozpytc∙ Φesk²ch v Praze zvolen v odboru paedagogickΘm za p°edsedu sch∙ze, i vlo₧en zde na n∞ho ·kol, starati se o zalo₧enφ ┌st°ednφho spolku professor∙ st°ednφch Ükol Φesk²ch, kter² v Φervnu r. 1883 vskutku se konstituoval, zvoliv za p°edsedu [Pokorn²]-nΘho. Od zalo₧enφ Vzßjemn∞ pojiÜ¥ovacφ banky ╗Slavia½ [Pokorn²] byl mathematikem jejφm a jeho mathematickΘ v²poΦty byly v₧dy promyÜleny a tak p°esny, ₧e v ministerstv∞ dochßzely v₧dy nejen ·plnΘho souhlasu, ale takΘ, pokud se t²Φe jejich spolehlivosti, zvlßÜtnφho uznßnφ. Zasedal tΘ₧ v °editelstvu ╗PojiÜ¥ovacφho fondu cφs. FrantiÜka Josefa I.½, jako₧ i v p°edstavenstvu ╗┌razovΘ pojiÜ¥ovny d∞lnickΘ pro krßl. ╚eskΘ½. P°i vÜech sv²ch zßsluhßch a p°i svΘm vÜestranΘm vzd∞lßnφ byl [Pokorn²] povahy skromnΘ a mφrnΘ, aΦ mφrnost tato jevila se u n∞ho ve Ü¥astnΘm souladu s u₧φvßnφm pat°iΦnΘ energie. Chovßnφ [Pokorn²]-nΘho vynikalo v₧dy zvlßÜtnφ uhlazenostφ. Dlouholet²m oblφben²m letnφm sφdlem [Pokorn²]-nΘho byly VÜenory u Prahy, o jejich₧ zvelebenφ a rozkv∞t zφskal si velikΘ zßsluhy. Jeho milß, p°φv∞tivß tvß° byla p°φΦinou, ₧e kolem n∞ho znenßhla soust°edil se vÜechen ₧ivot letnφch obyvatel∙ vÜenorsk²ch, jich₧ poΦet pro oblibenost [Pokorn²]-nΘho v kruzφch nejÜirÜφch rok za rokem rostl. Tu ji₧ nestaΦily sφly jeho, jednotlivce, a proto [Pokorn²] r. 1884 zalo₧il ╗Spolek pro zvelebovßnφ VÜenor a okolφ½, jeho₧ stanovy sßm vypracoval. Po ustavenφ spolku byl zprvu jeho mφstop°edsedou a od r. 1889 p°edsedou. [Pokorn²] byl na poli literßrnφm zßhy Φφnn². Prvnφ jeho pokus mo₧no zaznamenati r. 1862, kdy vydal spis ZßkladovΘ technologie, jako₧to 10. dφl sbornφku ╗Pr∙myslovß Ükola½. UvedenΘho spisu napsal prof. Balda prvΘ Φty°i archy, kdy₧ dalÜφ jeho prßci p°eruÜila smr¥. Vyzvßn nakladatelem I. L. Kobrem [Pokorn²] uvolil se napsati pokraΦovßnφ a dokonΦenφ. Vedl si p°i tom tak Ü¥astn∞, ₧e s nφm Kober smluvil zpracovßnφ II. a III. dφlu ╗Kroniky prßce½, toti₧ Sil p°φrody a u₧φvßnφ jich (1868) a Dob²vßnφ surovin z vnitra zem∞, z povrchu a z vody (1870). ZvlßÜt∞ d∙le₧it² a v literatu°e naÜφ v²znamn² je spis [Pokorn²]-nΘho Determinanty a vyÜÜφ rovnice (Praha, 1865), jφm₧ nauka o determinantech, tehdy jeÜt∞ u nßs mßlo znßmß, uvedena poprvΘ do ΦeskΘ literatury mathematickΘ. K dopln∞nφ tehdejÜφ skrovnΘ ΦeskΘ mathematickΘ literatury Ükolnφ p°isp∞l [Pokorn²] r. 1874 p°ekladem Dra Richarda Baltzera ZßkladovΘ mathematiky. Velezajφmav² spis [Pokorn²]-nΘho, prvnφ toho druhu v ΦeskΘ literatu°e, jednajφcφ o pojiÜ¥ovacφ otßzce, mß skromn² nßzev D∙chod invalidnφ (1885) a je tφm cenn∞jÜφ, ₧e obsahuje prßv∞ Φßs¥ v tomto oboru nejmladÜφ, toti₧ pojiÜt∞nφ d∙chodu pro osoby, kterΘ p°i svΘm povolßnφ staly se k dalÜφmu p∙sobenφ neschopn²mi. Publikace tato obsahujφcφ Φlßnek, vydan² v n∞kolika pokraΦovßnφch v ╗╚asopise pro p∞st. mathem. a fys.½ roΦ. XIV., p°ihlφ₧φ k otßzce invaliditnφho d∙chodu s p°esn∞jÜφho hlediska mathematickΘho, ne₧ dosud se v∙bec d∞lo, a v ·vod∞ poskytuje n∞kolik pokyn∙ pozoruhodn²ch, osv∞tlujφc struΦn²m, ale jasn²m zp∙sobem jßdro pojiÜ¥ovacφ otßzky v∙bec. Celß prßce tato, jakkoli rozsahem ne p°φliÜ objemnß, jest po zp∙sobu [Pokorn²]-nΘho velice obsa₧nß; jako byla p°i vÜech pracφch jeho struΦnost p°i plnosti obsahu a jasnost v²razu charakteristickou vlastnostφ jeho pΘra, tak jest i p°i tΘto. [Pokorn²], jen₧ byl ve v∞cech t∞chto jako₧to mathematik Vzßjemn∞ pojiÜ¥ovacφ banky ╗Slavia½ bez odporu z nejkompetentn∞jÜφch odbornφk∙v, ukazuje struΦn²m rozborem dosavadnφch theoretick²ch pracφ v tomto oboru, co ji₧ provedeno a co jeÜt∞ Φiniti zb²vß. Spis tento byl p°ivφtßn od p°ßtel arithmetiky nßrodohospodß°skΘ jako₧to v²teΦnß rukov∞¥ pro nejd∙le₧it∞jÜφ otßzku socißlnφ: zaopat°enφ v stß°φ. Dßle uve°ejnil v ╗Osv∞t∞½: Pokroky ve fysice molekulßrnφ; Pokroky v nauce o sv∞tle; Justus Liebig; Pokroky ve hv∞zdß°stvφ (1873); Zvuk a sluch; Novinky z hv∞zdß°stvφ (1874); Mathematika pod hlavnφm titulem ╗NovΘ pφsemnictvφ½ (1878). Do Φasopisu ╗Zprßvy Jednoty Φesk²ch mathematik∙½ p°isp∞l Φlßnkem: P°φsp∞vek k poΦtu ·morovΘmu (1871). Do ╗╚asopisu pro p∞stovßnφ mathematiky a fysiky½ napsal: PouΦka o Φtyr·helniku z t∞tiv (1879). V ╗Kroku½ uve°ejnil: Poznßmka k Schl÷milchovu nßvodu °eÜeni rovnice ΦtvrtΘho stupn∞; MathematickΘ p°φsp∞vky pro Ükolu (1865). Do Schl÷milchova ╗Zeitschrift fⁿr Mathematik und Physik½ napsal: Zu Schl÷milch's Methode der Aufl÷sung biquadratischer Gleichungen (1865). V ╗Matici pr∙myslnickΘ½ vydal Φlßnky: MetrickΘ mφry a vßhy (1872); Thomas∙v poΦφtacφ stroj; Ji°φ Stefenson, vynßlezce lokomotivy (1873). Dßle p°isp∞l do ╗Pamßtnφku druhΘho sjezdu Φesk²ch lΘka°∙ a p°φrodozpytc∙v v Praze 1882½ heslem: Mathematika. Fysika. Astronomie a meteorologie. (TotΘ₧ vydßno nßkladem ╗Jednoty Φes. mathem.½jako zvlßÜtnφ otisk s nßzvem: StruΦn² nßstin ΦeskΘ prßce v∞deckΘ v mathematφce, fysice i astronomii, Praha, 1882.) Do ╗Encyklopaedie paedagogickΘ½ napsal heslo: Akustika (1886) a do ╗Paedagogik² pro st°ednφ Ükoly½ Fysika (1890). V ╗BibliothΘce mlßde₧e studujφcφ½ uve°ejnil heslo: Mathematika (1888) a v Hlavnφm katalogu a pr∙vodci ╗NßrodopisnΘ v²stavy ΦeskoslovanskΘ v Praze 1895½ pod hlavnφm titulem ╗Literatura½: Mathematika, deskriptivnφ geometrie, fysika, astronomie a meteorologie. DalÜφ jeho prßce obsahujφ ╗Vierzehntes Programm des k. k. Prager NeustΣdter Gymnasiums½: Ueber einige Eigenschaften periodischer Decimalbrⁿche (1864), dßle ╗Prvnφ zprßva roΦnφ o ni₧Üφm gymnasiu reßlnΘm na MalΘ stran∞ v Praze½: Mnohost∞ny ArchimedickΘ (1867) a ╗Dvacßtß t°etφ v²roΦnφ zprßva o obecnΘm gymnasiu reßlnφm, spojenΘm s vyÜÜφmi t°φdami gymnasijnφmi a reßlnφmi (m∞stskΘ st°ednφ Ükole) v Praze½: Na pam∞¥ dvacetip∞tiletΘho trvßnφ m∞stskΘ st°ednφ Ükoly v Praze 1865-1890 (1890). Vedle toho [Pokorn²] byl hlavnφm spolupracovnφkem ╗Riegrova Slovnφku NauΦnΘho½, do n∞ho₧, od pφsmeny H poΦφnajφc, napsal tΘm∞° vÜechny Φlßnky z mechanickΘ technologie i mnohΘ chemickΘ, rovn∞₧ i velmi ΦetnΘ Φlßnky z fysiky (vÜech daleko p°es 200); podpisoval se tu Üifrou P². Do ╗Ottova Slovnφka NauΦnΘho½, kde₧ byl odborn²m redaktorem fysiky, p°isp∞l n∞kolika Φlßnky pod Üifrou MP. PublikaΦnφ Φinnost [Pokorn²]-nΘho nenφ tφmto vyΦerpßna ·pln∞. Nejsou tu pojaty jeho posudky, uve°ejn∞nΘ v ╗Literßrnφch Listech½, pak v ╗Kroku½, vydßvanΘm v l. 1864-65, a ·lohy, je₧ napsal do ╗╚asopisu pro p∞stov. mathem. a fysiky½. [Pokorn²] nemßlo p°isp∞l tΘ₧ k utvo°enφ ΦeskΘ terminologie fysikßlnφ, co₧ potvrzujφ K. V. Zenger a F. F. ╚echßΦ, kte°φ v p°edmluv∞ k svΘmu dφlu ╗Fysika pokusnß a v²konnß½ (Mechanika; Praha, 1882) pravφ, ₧e v p°φΦin∞ tvo°enφ nov²ch Φesk²ch, tehdy jeÜt∞ neustßlen²ch termin∙ fysikßlnφch, s [Pokorn²]-m radu brali. AP.
Pokorn²
#######
#FB#
0J7
9F6
840A9
913A9
1080A9
2390A9
2454A9
2879A9
3003A9
3090A9
3333A9
3438A9
3608A9
3712B21
3904A9
4059B26
4095B50
4208A9
4223B28
4448A9
4476B44
4539A9
4641B16
5243A9
5414A9
5837B29
5868B24
5894B13
5909B22
5940B12
5954B21
5984B11
6109B27
6202B29
6261B62
6325B32
6431B65
6543B20
6572B23
6597B14
6613B20
6738B12
6751B7
6759B26
6861B48
6911B19
6992B8
7045B6
7111B11
7246B11
7259B22
7283B6
7291B26
7407B53
7545B23
7721B73
7814A9
8074B3
8181B3
8204A9
8417A9
8705A9
8729B3
8734O7Vxt0x0002A494/0x0000012F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn²##%2001%25%405%200170
#FE#
#ED#
HESLO:Pokorn² Rudolf, spisovatel a bßsnφk Φesk²##%2001%27%397%200177
Pokorn²: Rudolf, spisovatel a bßsnφk Φesk² (*18. dub. 1853 v He°manov∞ M∞stciå19. zß°φ 1887 v Libochovicφch). Po studiφch v Chrudimi a v Pardubicφch dostal se na obchodnφ Ükolu v Praze. Ale povaha a soukromΘ zßliby pudily jej sm∞rem zcela jin²m. Zatou₧il po ·Φastenstvφ v bujarΘ Φinnosti literßrnφ, vedenΘ Hßlkem, a zßhy (od r. 1870) poΦal otiskovati po Φasopisech verÜovanΘ pokusy. Kdy₧ se vrßtil z vojny, pokusil se o zam∞stnßnφ praktickΘ v ·°ad∞ samosprßvnΘm, ale toho se vzdal a v∞noval se zcela spisovatelstvφ. Mravn∞ i hmotn∞ nep°φznivΘ tehdejÜφ pom∞ry literßrnφ daly mu zakusiti mnoho trpkosti a zklamßnφ. Äßdn² z podnik∙ se mu nezda°il. ╚asopis ╗PaleΦek½, jej₧ od r. 1876 redigovati poΦal, se sice dr₧el, ale romßnovß p°φloha ╗Ozv∞na½ (1878), kde mφnil p∞stovati slovanskΘ p°eklady hlavn∞, po roce zanikla, a tak i ╗èotek½ (1883). Kdy₧ volal Hurban proti hr∙ze ma∩arskΘho nßsilφ na pomoc Φeskoslovenskou vzßjemnost, [Pokorn²] cφt∞ d∙v∞ru k tomu vzbuzenou ·sp∞chem Heydukova vystoupenφ (Cymbßl a husle, 1875), byl nejnadÜen∞jÜφm v Praze p°φznivcem tΘ myÜlenky. V²razem jejφm m∞la b²ti obnovena ╗Nitra½ (roΦ. VI., 1876), ale zaÜla zas t°etφm u₧ rokem, je₧to se proti jejφ novΘ ΦeskoslovenÜtin∞, spoleΦnΘ toti₧ mluv∞ spisovnΘ, um∞lΘmu v²robku nadÜen²ch ╚ech∙v a Slovßk∙, kritika mlad²ch v Praze vyslovila zcela odmφtav∞. To vÜak ani zßpalu [Pokorn²]-nΘho pro Slovensko neumenÜilo, ani nepohnulo upustiti od bßsnickΘ ΦeskoslovenÜtiny. Vydal se tam na cesty n∞kolikrßt (poprvΘ r. 1879) a pak verÜem i prosou vÜemo₧n∞ budil a Üφ°il sympathie k Slovensku, je₧ mu bylo ╗druhou rodnou zemφ½. S Ad. Heydukem, jeho₧ vzorem se °φdil, nabyli p°esv∞dΦenφ, ₧e lid slovensk² pot°ebuje knihy slovenskΘ, a dosp∞li a₧ k zalo₧enφ Knihovny ΦeskoslovenskΘ, v jejφm₧ prvΘm svazku (1880) vyÜly Spevy Jana Botto, vybranΘ od [Pokorn²]-nΘho. Pro 2. sv. (1881) napsal mu Jarosl. VlΦek ╗Literaturu na Slovensku, jejφ vznik a rozvoj½. Poslal svΘ Knihovn∞ sice na pomoc broÜuru Literßrnφ shoda Φeskoslovenskß (Praha, 1880), ale marn∞. Druh²m svazkem zanikla. I ostatnφ literatury slovanskΘ miloval [Pokorn²] od mlßdφ, zvlßÜt∞ nßrodnφ poesii, dumy ukrajinskΘ a pod., a sna₧il se p°eklady a ohlasy jejφmi vzbuditi v mlßde₧i ΦeskΘ smysl pro t≤ny nßrodn∞ slovanskΘ a utvrditi v literatu°e sm∞r zv. vlasteneck². Roku 1874 se ·Φastnil po°ßdßnφ ╗Kytice z pφsnφ slovansk²ch½.-Roku 1882 o₧enil se s R∙₧enou Purky≥ovou, dcerou po malφ°i Karlu, vnuΦkou slavnΘho fysiologa. Starostmi rodinn²mi puzen, p°i tom potyΦkami r∙zn²mi a i chorobou znepokojovßn, vyvijel vÜemo₧n∞ a napφnal svou sφlu; zaΦal soustavn∞ vydßvati svΘ spisy, zalo₧il Anthologii ruskΘ lyriky (1887, vyÜel jedin² seÜit), ale pak vÜemi nad∞jemi u₧ zrazen vydal se do Libochovic za okr. tajemnφka, kde₧ brzy skonal.-Jest od n∞ho deset knih verÜ∙, n∞co prosy zßbavnΘ a pouΦnΘ a p°eklady. P∞stoval lyriku milostnou, popisnou, elegickou, reflexivnφ, vlasteneckou a Φasovou, drobn² genre popisn², bohat²rsk² zp∞v a jinΘ formy nßrodnφ epik² a satiru. Za poslednφch let psal tΘm∞° do vÜech Φasopis∙, zvl. do ╗Sv∞tozora½, ╗Ruchu½, ╗Osv∞ty½, ╗JarΘho V∞ku½, ╗Nßrod. List∙½, ╗AmerickΘho Slovana½, ╗╚eskΘ VΦely½, ╗Koledy½. Poslednφ bßse≥ jeho p°inesl ╗Pod°ipan½ (1888).-Vynikajφcφ vlohou nebyl. M∞l ·zk² lyrick² talent v oboru pφsn∞, a kdy₧ se podßval nenucen∞, up°φmn², n∞₧n² a naivnφ, tvo°il svou pφse≥ pravou a milou. Ale m∞l rßd i popisy, malby a ·vahy. Tu b²vß mnoho slov, mßlo citu. Doma vÜak nenalezl pravou svou musu, n²br₧ na Slovensku. Prvotiny jeho jsou Z jarnφch luh∙ (1873). DalÜφ byly Bßsn∞ (1877), Pod Φesk²m nebem (1879), skuteΦnΘ kv∞ty Φeskou mvÜlenkou prodchnutΘ, a Z hor (1881), pφsn∞ jednak z ╚ech, popisy a genry, jednak u₧ ze Slovenska. S procitl²m jarem (1883) je sbφrka milostnß, sny o Üt∞stφ, radost a ples vyslyÜenΘ lßsky. Vlasti a svobod∞ (1883) vlasteneckΘ chvalozp∞vy, elegie a historickΘ vzpomφnky, sm∞lΘ, pßdnΘ a nalΘhavΘ. Mrtvß zem∞ (1885) je hlavnφ poetickß kniha [Pokorn²]-nΘho. Pov∞st, pohßdka, zp∞v bohat²rsk², prostΘ i ob°adnφ pφsn∞, vÜe v jednom, cel² slovensk² ₧ivot zobrazen² pomocφ d∞je o krvavΘ panφ ╚achtickΘ, formou Ü¥astnou. Um∞nφ toto nalezl [Pokorn²] vroucφ lßskou, s jakou pronikal v obsah i rßz duÜe slovenskΘ, zem∞ a lidu. Poslednφ sbφrka jest Op∞t na horßch (1887). Mimo to vyÜla v ╗Ruchu½ (1887) ukßzka z cyklu Rodina. Po smrti vyÜla v ╗Osv∞t∞½ (1888) Φßs¥ Ze slovensk²ch zp∞v∙. V²bor bßsnφ jeho tvo°φ krom∞ MrtvΘ zem∞ z Bßsnφ ╗Slunce zapadß½, ╗Kade°e rusΘ½, ╗Sulima½, ╗Hajduk Lßza½ a ╗Cigßn sb∞h½, z knihy Z hor figurka ╗Krajßnek½, idylla ╗Pßn b∙h na horßch½. VelikΘ komposiΦnφ ·silφ jevφ zp∞v ╗Branko½ (tam₧e). Zp∞vnostφ vynikß mnoho pφsnφ. Na slova jejich vyÜlo (u Urbßnka) n∞co hudebnφch skladeb od Gregory a Bendla. Ve spoleΦnosti ΦeskΘ bylo vÜelicos, co popuzovalo jeho prudkou povahu a drß₧dilo jej k odvet∞ a k snahßm opravn²m. K tomu sm∞°oval ╗PaleΦkem½ a jeÜt∞ vice ╗èotkem½ (M. AlÜem rßzn∞ illustr.) a sbφrkami satirick²mi, NemilostnΘ pφsn∞ (1879) s pseudonym. Ranko Petar, a VlasteneckΘ Ülehy (1882) He°m. M∞steckΘho. Z prosy jeho hlavnφ jsou dva dφly Z potulek po Slovensku (1884-85), dφlo up°φmnΘ a blahoplodnΘ, prakticky i morßln∞ vd∞Φn∞ vß₧enΘ. Bylo p°φzniv∞ p°ijato i ruskou kritikou. Dßle vyÜly Povφdky, arabesky a drobnΘ kresby (Praha, 1879), z nich₧ nejlepÜφ Dv∞ lΘta na vsi; n∞co pouΦn²ch statφ, j. Zbo₧φ he°manom∞steckΘ (╗Sv∞tozor½, 1875); Panφ ╚achtickß (╗Ruch½, 1881); ╚tver rusk²ch bßsnφ°ek a o Chomjakovu (╗Nßr. Listy½, 1887); Bohdan Zaleski (╗Osv∞ta½, 1880) a j. V p°ekladech vyÜly Pφsn∞ moskevsk²ch cigßn∙ (Praha, 1874); Bßsn∞ Bohd. ZaleskΘho (╗Poesie sv∞t.½, 21, 1881), tΘho₧ Duch stepi (1887), v ╗Ruchu½ ukßzky ze èevyreva, PuÜkina, Chomjakova a j.-Zprßvy o n∞m v ╗Poetick²ch bes.½ (1885, p°i MrtvΘ zemi), o jeho povaze ╗Osv∞ta½, 1887, o um∞leckΘ jakosti ╗Lumφr½, 1877, o ₧ivot∞ a povaze ╗Ruch½, 1887, a j. Vbk.
Pokorn²
#######
#FB#
0J7
9F7
924A9
1345A9
1718F23
1807A9
1955B30
2075A9
2601F23
3484B14
3518B5
3532B16
3603B5
3678B17
3768B16
3873B10
3916A9
4107A9
4213B14
4282B7
4328B21
4906B16
4958B17
5035B22
5184B7
5193B24
5250B15
5291B21
5333B14
5364B22
5391B10
5424B14
5480B24
5520B11
5532B9
5576B10
5808B4
5814O7Vxt0x0002A494/0x0000012F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn²##%2001%25%405%200170
#FE#
#ED#
HESLO:Pokorn² Josef, in₧en²r a spisovatel Φesk²##%2001%28%405%200178
Pokorn²: [Pokorn²] Josef, in₧en²r a spisovatel Φesk² (*25. °φj. 1866), vystudoval reßlku v Litom∞°icφch a v Praze (v JeΦnΘ ul.) a absolvovav stroj. odbor. Φes. vys. Ükoly technickΘ v Praze byl zam∞stnßn u firmy Boh. Bondy p°i zd∞lßvßnφ plßn∙ pro vßlcovnu zenickou v Bosn∞. Roku 1892-93 jmenovßn assistentem pr∙m. Ükoly v Plzni, r. 1893-95 assist. pro mech. technologii p°i ΦeskΘ technice v Praze, r. 1895 a₧ 1898 byl in₧. assistentem fy. F. Ringhoffer na Smφchov∞, od r. 1898 jest in₧en²rem fy. Novßk a Jahn; zßrove≥ od r. 1894 vyuΦuje strojnictvφ na prvnφ odbornΘ Ükole sladovnickΘ v Praze a uΦil v l. 1893-99 r∙zn²m p°edm∞t∙m odborn²m na pokraΦovacφch Ükolßch pra₧sk²ch. Krom∞ toho zab²val se ji₧ od let studentsk²ch pracemi literßrnφmi, ve kterΘm₧ sm∞ru od r. 1893 Φinnost svou ·pln∞ obmezil na pole odbornΘ literatury technickΘ. Popudem byl mu k tomu jeho p°eklad prospekt∙ fy. Kircheisovy, je₧ Hocke (v. t.) pod nßzvem ╗Nßstroje a stroje pro klempi°e½ bez jeho v∞domφ vydal jako p∙vodnφ spis. [Pokorn²] v∞noval od tΘ doby pozornost svou veÜker²m obor∙m pr∙myslov²m a ₧ivnostensk²m. ╚lßnkem ╗Klempφ°stvφ½ zahßjil takΘ spolupracovnictvφ svΘ p°i Ottov∞ Slovnφku NauΦnΘm, pro n∞j₧ a₧ dosud sepsal °adu obsa₧n²ch Φlßnk∙ hlavn∞ technologick²ch. Od r. 1899 je stßl²m spolupracovnφkem ╗Mlynß°e½, od r. 1901 tΘ₧ ╗Pra₧sk²ch Hosp. Novin½.
Pokorn²
#######
#FB#
0J7
9A9
19F6
998A9
1334O7Vxt0x0002A494/0x0000012F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokorn²##%2001%25%405%200170
#FE#
#ED#
HESLO:Pokorn²-Pikulφk##%2001%28%107%200179
Pokorn²-Pikulφk Josef V., samouk Φes. (*15. b°ez. 1842 v Ho°e KutnΘ). VyuΦil se u otce Mat∞je [Pokorn²-Pikulφk]-Θho Üevcovstvφ, provozoval °emeslo samostatn∞ a od 32. roku jest pφsa°em advokßtnφm ve svΘm rodiÜti. Horlivß Φetba d∞l bßsnick²ch a d∞jepisn²ch, p∞st∞nß ji₧ od mlßda, vedla [Pokorn²-Pikulφk]-nΘho zßhy ke tvorb∞ vlastnφ. Prßce jeho jsou v almanachu k oslav∞ RubeÜov∞, ve ValeΦkov∞ ╗Lumφru½, Jahnov²ch a Nerudov²ch ╗Obrazech ₧ivota½, Hßlkov∞ ╗ZlatΘ Praze½ a ╗Lumφru½, v ╗Lumφru½ Slßdkov∞ a v ╗Osv∞t∞½ VlΦkov∞. Krom toho [Pokorn²-Pikulφk] p°ispφval do ╗Humor. List∙v½ a ╗PaleΦka½. Samostatn∞ vydal: sbφrku verÜ∙ S troÜkou do ml²na (Chot∞bo°, 1890); epigrammy Padavky (t., 1891); D∞jiny spolku Φtenß°sko-p∞veckΘho ╗Bursa ½ v Ho°e KutnΘ (1900) a satirickou bßse≥ Veselß historie o k°i₧ßckΘm ta₧enφ do ╚ech (1901), je₧ konfiskovßna.
#######
#FB#
0K15
16F7
94A17
285A17
530A17
621B18
668B7
688B33
722B6
731B12
770B42
#FE#
#ED#
HESLO:Pokosty##%2001%28%265%200180
Pokosty neboli laky jsou tekutiny, je₧ nat°eny v tenkΘ vrstv∞ rychle vys²chajφ a zanechßvajφ tvrd² povlak, kter² dodßvß p°edm∞tu lesklΘho, hladkΘho povrchu a chrßnφ ho proti vlivu vzduchu a vlhka. Jsou trojφ: lihovΘ, terpentinovΘ a olejovΘ. [Pokosty] lihovΘ p°ipravujφ se rozpuÜt∞nφm prßÜkovit²ch prysky°ic (Üelaku, mastixu, sandaraku a j.) v silnΘm lφhu. P°φprava v malΘm d∞je se za chladu, nejlΘpe v lßhvi, za ΦastΘho mφchßnφ; aby prysky°ice p°i mφchßnφ se neslepila, zamezuje se p°φsadou hrubΘho prßÜku skelnΘho. Ve velkΘm u₧φvß se zvlßÜtnich p°φstroj∙ s chladiΦem a pracuje se za tepla; lφh unikajφcφ v parßch odchßzφ do chladice a po zhuÜt∞nφ teΦe zp∞t do p°φstroje. Sv∞tlΘ druhy t∞chto lak∙ hodφ se zvlßÜt∞ tam, kde zßkladnφ barva p°edm∞tu mß b²ti zachovßna. Dajφ se takΘ p∞kn∞ barviti; d°φve d∞lo se tak barevn²mi prysky°icemi, nynφ barvivy um∞l²mi. Lihov² lak schne rychle, dßvß povla leskl², kter² na povrchu siln∞ lpφ, ale jest k°ehk². [Pokosty] terpentinovΘ lepÜφho druhu vyrßb∞ji se rozpouÜt∞nφm kopßlu, sandaraku a damary v terpentinu; rozpouÜt∞nφ urychluje se teplem anebo tφm, ₧e prysky°ice nejprve se roztopφ a potom s terpentinem smφchß. Na lacin∞jÜφ [Pokosty] bΘ°e se kalafuna i asfalt. [Pokosty] na ₧elezo p°ipravujφ se z asfaltu tak, ₧e se tento roztopφ a smφchß s terpentinem za p°φsady ln∞nΘ ferme₧e. Na mφst∞ terpentinu bΘ°e se nynφ lehk² destillßt petrolejov², lehkΘ oleje z dehtu kamen. a hn∞douhelnΘho a j., kterΘ jsou lacin∞jÜφ a lΘpe prysky°ice rozpouÜt∞jφ. TerpentinovΘ [Pokosty] schnou sice voln∞ji, ale dßvajφ povlak pru₧n∞jÜφ a stßlejÜφ. [Pokosty] olejovΘ jsou v podstat∞ roztoky r∙zn²ch prysky°ic ve ln∞nΘ ferme₧i a obsahujφ v₧dy n∞co terpentinu. Prysky°ice (nejΦast∞ji kopßl) nejprve se roztopφ, smφchß s horkou ferme₧φ ln∞nou, a kdy₧ sm∞s pon∞kud zchladla, p°idß se k nφ terpentinu. [Pokosty] olejovΘ schnou zvolna, majφ slabÜφ lesk ne₧ [Pokosty] p°edchßzejφcφ, za to jsou nejtrvanliv∞jÜφ a v²born∞ vzdorujφ vlhku; hodφ se zvlßÜt∞ na k∙₧i, s p°φsadou barev na plech a j.; kauΦuk a guttapercha Φinφ je pru₧n²mi. Vyjimku mezi [Pokosty] Φinφ [Pokosty]-st japansk². Je to jak²si druh p°irozenΘho balsßmu, kter² pr²Ütφ z poran∞n²ch mφst rostliny Rhus vernicifera, p∞stovanΘ v ╚φn∞ a Japansku. VyznaΦuje se p∞kn²m leskem, pevnostφ a zvl. trvanlivostφ proti zm∞nßm tepla a vlivu rozpustidel. Japanci u₧φvajφ ho na r∙znΘ v²robky; hodφ se zejmΘna na nßdoby pro fotografy, chemiky a chirurgy. Ve v²rob∞ [Pokosty]-t∙, zvl. olejov²ch, uΦin∞n byl velik² pokrok; podrobnosti p°φpravy b²vajφ tajemstvφm zßvod∙. Zkn.
#######
#FB#
0K7
209F30
241A9
251F6
946A9
956F12
1168A9
1205A9
1499A9
1570A9
1580F7
1818A9
1872A9
2059A9
2074A9
2087F8
2176B16
2428A9
2531B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pokoutnictvφ##%2001%29%182%200181
Pokoutnictvφ jest sestavovßnφ spis∙v a podßnφ k ve°ejn²m ·°ad∙m, provozovanΘ po ₧ivnostensku neoprßvn∞n∞ a za ·platu. Podle na°. min. spravedlnosti z 8. Φna 1857 Φ. 114 °. z. jest, pokud jde o obor soudnictvφ, tedy zßle₧itosti soukromoprßvnφho rßzu, za pokoutnφka poklßdati toho, kdo nejsa oprßvn∞n²m zßstupcem ve v∞cech sporn²ch, v nich₧ strany podle p°edpis∙ soudnφho °ßdu pou₧iti musφ prßvnφho zßstupce, neoprßvn∞n∞ jmΘnem strany zakroΦφ nebo podßnφ za ni zhotovφ, pak toho, kdo nejsa p°φsluÜn²m ·°adem k tomu oprßvn∞n, zam∞stnßvß se tφm, ₧e prßvnφ listiny neb soudnφ podßnφ ve v∞cech sporn²ch a nesporn²ch, i kdy₧ zakroΦenφ prßvnφho zßstupce p°i tom p°edepsßno nenφ, spisuje neb jako plnomocnφk jejich p°i soudu zakroΦuje, a¥ ji₧ p°ijem ·platy p°i tom lze mu dokßzati nebo na ziskuchtiv² ·mysl s d∙vodem souditi z mno₧stvφ zhotoven²ch prßvnφch listin nebo podßnφ, z Φetn²ch zakroΦenφ jako plnomocnφka, z p°edklßdßnφ neprav²ch cessφ nebo z jin²ch okolnostφ. Trestßnφ [Pokoutnictvφ] p°φsluÜφ soud∙m z moci disciplinßrnφ a z vlastnφho podn∞tu. Trest stanoven na 10 K 50 h a₧ 420 K, po p°φpad∞ v∞zenφ od 24 hodin do Üesti ned∞l. Podle platnΘho soudnφho °ßdu pokoutnφci nejsou p°ipuÜt∞ni za zßstupce stran p°i ₧ßdnΘm ·konu processnφm. Pokud pak by Ülo o [Pokoutnictvφ] v jin²ch oborech sprßvy ve°ejnΘ, jest co do p°φsluÜnosti ke stφhßnφ p. a co do v²m∞ry trest∙ °φditi se p°edpisy o trestßnφ policejnφch p°estupk∙. kh.
#######
#FB#
0K12
970A14
1253A14
1414B3
#FE#
#ED#
HESLO:Poko₧ka##%2001%29%455%200182
Poko₧ka (epidermis):
Poko₧ka v zool., viz K∙₧e
Poko₧ka v botanice
#######
#FB#
0K7
9B9
22O25Vxt0x00031364/0x0000002E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poko₧ka v zool., viz K∙₧e##%2001%29%455%200183
49O18Vxt0x00031441/0x00002114/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poko₧ka v botanice##%2001%29%471%200184
#FE#
#ED#
HESLO:Poko₧ka v zool., viz K∙₧e##%2001%29%455%200183
Poko₧ka: v zool. viz K∙₧e.
Poko₧ka
#######
#FB#
0J7
11F15
28O7Vxt0x000311E1/0x0000004E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poko₧ka##%2001%29%455%200182
#FE#
#ED#
HESLO:Poko₧ka v botanice##%2001%29%471%200184
Poko₧ka: v bot. Jakkoli u bezcevn²ch tajnosnubn²ch na stΘlkßch jevφ se zaΦastΘ jak²si rozdφl mezi bu≥kami pletivn²mi vφce na povrchu se nalΘzajφcφmi a mezi t∞mi, je₧ le₧φ uvnit° stΘlky, p°ece nenφ rozdφl ten tak ostr², jako u rostlin cevnat²ch (kapra∩ovit²ch a jevnosnubn²ch), kde₧ nejzevn∞jÜφ vrstva bun∞Φnß zvanß [Poko₧ka] Φ. epidermis stavbou svou a funkcemi (v²kony) od vnit°n∞ji le₧φcφch bun∞k ost°e se liÜφ. ╪idΦeji souhlasφ jeÜt∞ druhß neb vφce hlubÜφch vrstev jist²mi vlastnostmi sv²mi a v²vojem s vrstvou nejzevn∞jÜφ, liÜφc se ost°e od vrstev hloub∞ji le₧φcφch, a pak mluvφme o [Poko₧ka]-₧ce dvou- neb vφcevrstevnΘ. Na typickΘ [Poko₧ka]-₧ce jednovrstevnΘ b²vajφ zevn∞jÜφ st∞ny bun∞k obyΦejn∞ siln∞ji ztlustlΘ. To platφ zvlßÜt∞ o nadzemnφch ·dech delÜφho ₧ivota schopn²ch, jako jsou lodyha, jejφ v∞tve a listy a p., kde₧to pomφjivΘ Φßsti, na p°. okv∞tnφ lφstky, jako₧ i podzemnφ ·stroje, zvlßÜt∞ ko°eny, majφ bu≥ky poko₧kovΘ o st∞nßch zevn∞jÜφch skoro tak tenk²ch, jako jsou ostatnφ anebo alespo≥ toliko mφrn∞ ztlustl²ch. Zevn∞jÜφ st∞ny poko₧kov²ch bun∞k b²vajφ vφce mΘn∞ a do v∞tÜφ neb menÜφ hloubky prostoupeny lßtkami podobn²mi on∞m, je₧ se nalΘzajφ v pravΘm korku. Kde₧to u tohoto substance zkorkovat∞nφ p∙sobφcφ shrnujφ se pod nßzvem suberin, u [Poko₧ka]-ky oznaΦujφ se terminem kutin (cutin). ╪φkßme, ₧e zevn∞jÜφ st∞na poko₧kov²ch bun∞k b²vß vφce mΘn∞ zkutinisovßna. Za vÜech okolnostφ vÜak [Poko₧ka] zevn∞ kryta b²vß souvislou jemnou blankou, je₧ jest nejsiln∞ji zkutinisovßna a naz²vß se kutikula (cuticula). Tato nßsledkem toho vzdoruje p∙sobenφ koncentrovanΘ kyseliny sφrovΘ nejdΘle. ╚φm siln∞jÜφ jsou st∞ny zevn∞jÜφ [Poko₧ka]-ky a Φφm vφce jsou prostoupeny kutinem, tφm vφce p°ib²vß jim pevnosti a tφm vφce pozb²vajφ schopnosti propouÜt∞ti na venek vodu. Proto u rostlin, u nich₧ p°φliÜnΘ vypa°ovßnφ by bylo ÜkodlivΘ, na p°. u rostlin stanovisk such²ch, v²slunn²ch, jako₧ i u takov²ch, u nich₧ z p°φΦin jin²ch vypa°ovßnφ mß se obmeziti, b²vß postarßno o [Poko₧ka]-ku se st∞nami zevn∞jÜφmi siln∞ ztlustl²mi a siln∞ zkutinisovan²mi. U trav mnoh²ch, ost°ic a p°esliΦek jsou st∞ny [Poko₧ka]-ky zk°emenat∞lΘ. Nßsledkem toho nab²vajφ zvlßÜt∞ za sucha znaΦnΘ tvrdosti, Φeho₧ u p°esliΦek vyu₧itkuje se v tom sm∞ru, ₧e such²ch lodyh jejich pou₧φvß se k leÜt∞nφ. V kutinisovan²ch blanßch [Poko₧ka]-ky b²vß takΘ ve v∞tÜφ nebo menÜφ mφ°e obsa₧en vosk rostlinn², jen₧ pak nejednou na listech, lodyhßch, plodech atd. ven se vypocuje nejΦast∞ji v podob∞ zrnΘΦek, kratÜφch nebo delÜφch tyΦinek (t°tina cukrovß) nebo v podob∞ souvislΘ k∙ry (palma voskovß-Ceroxylon andicola). Tak zv. jφnφ, t. j. modrav² nßlet na r∙zn²ch plodech, na p°. na Üvestkßch, sklßdß se tΘ₧ z voskov²ch v²potk∙ zrnΘΦkovit²ch neb tyΦinkovit²ch. Mezi kutikulou a pod nφ le₧φcφmi vrstvami zevn∞jÜφch st∞n bun∞k poko₧kov²ch v n∞kter²ch p°φpadech shroma₧∩uje se slizovitß neb lepkavß hmota, je₧ kutikulu nadzvedß a poslΘze protrhne. Zp∙sobem tφm povrch Üupin obalujφcφch pupeny n∞kter²ch strom∙ nebo Φßs¥ povrchu lody₧nφho (u n∞kter²ch silenkovit²ch) stanou se po zruÜenφ kutikuly lepkav²mi. V tomto druhΘm p°φpad∞ za°φzenφ to Φelφ k omezenφ nßvÜt∞vy kv∞t∙v hmyzem nevφtan²m. Podobn∞ u mnoh²ch ₧laz a ₧lßznat²ch chlup∙ jako₧to v²rostk∙ z [Poko₧ka]-ky (v. nφ₧e) lepkavΘ lßtky sliznatΘ neb prysky°iΦnΘ na konci jich vylouΦenΘ tvo°φ se zprvu pod kutikulou a teprve protrhnutφm tΘto se vybavujφ (₧lßzy prysky°iΦnΘ chmele, konopφ atd.). U medov²ch ₧lßzek (nektariφ) sladk² sekret snadno prostupuje cel²mi st∞nami povrchnφch bun∞k poko₧kov²ch, je₧ ovÜem majφ zevn∞jÜφ st∞ny p°im∞°en∞ tenkΘ, slabounce zkutikularisovanΘ, a kutikulu velmi jemnou. Bu≥ky [Poko₧ka]-ky b²vajφ nejΦast∞ji vφce mΘn∞ zploÜt∞lΘ, obrys∙ vlnit²ch a nemφvajφ chlorofyllov²ch zrnek, n²br₧ toliko drobounkΘ leukoplasty kolem jßdra skupenΘ. Pon∞vad₧ ve stavu bub°ivΘm obsahujφ znaΦnΘ mno₧stvφ Ü¥ßvy obklopenΘ tenkou plasmou nßst∞nnou, mohou v n∞kter²ch p°φpadech slou₧iti jako₧to nßdr₧ky vodnφ, z nich₧ v Φas nedostatku vlßhy rostlina vodu Φerpß. To se d∞je zvlßÜt∞ u t∞ch rostlin, u kter²ch postrannφ st∞ny poko₧kov²ch bun∞k mohou se sklßdati do °ßsek (varhßnek), je₧ za nedostatku vody op∞t se vyrovnßvajφ. Nejnßpadn∞ji takto funkce vodnφch nßdr₧ek jevi se u n∞kter²ch rostlin s [Poko₧ka]-kou vφcevrstevnou, jako u Piperaceφ, Begoniaceφ a druh∙ rodu Ficus. U t∞chto vφcevrstevnß tato [Poko₧ka] naz²vß se vodnφ pletivo i m∙₧e za sucha pozb²ti o dobrou Φtvrtinu svΘ tlouÜ¥ky, p°i Φem₧ op∞t shledßvajφ se postrannφ st∞ny °asnat∞ slo₧enΘ. Vφcevrstevnß [Poko₧ka] vzduÜn²ch ko°en∙, jakΘ majφ mnohΘ Orchideae a Aroideae, sklßdß se z bun∞k zßhy odum°el²ch, Üroubovit²mi neb sφ¥ovit²mi ztlustlinami opat°en²ch. Za sucha jest b∞lavß, vzduchem napln∞nß, za deÜt∞ pak jako houba n∞jakß usilovn∞ deÜ¥ovou vlßhu v sebe vpφjφ, aby ji pak v Φasech pom∞rn∞ such²ch rostlin∞ vypa°ujφcφ znenßhla vydßvala. TakovΘto obaly vzduÜnφch ko°enu zovou se velamen radicum. V²znaΦnou znßmkou [Poko₧ka]-ky jest vlastnost, podle kterΘ bu≥ky jejφ bez mezer se st²kajφ, vyjφmajφc v listech a lodyhßch ona mφsta, kde jsou pr∙duchy (stomata). Pr∙duchy naz²vajφ se skupiny v₧dy dvou a dvou m∞sφΦit²ch bun∞k (t. zv. sv∞racφch), je₧ mezi sebou tvo°φ skulinovit² prostor mezibun∞Φn². Sv∞racφ bu≥ky obsahujφ v₧dy zrnka chlorofyllovß a mφvajφ blßnu bun∞Φnou urΦit²m zp∙sobem ztlustlou. Sm∞rem ke skulin∞ toti₧ jsou v blßn∞ naho°e a dole dv∞ ztluÜt∞lß mφsta (liÜtny), mezi nimi₧ st∞na jest neztlustlß. Skulina pruduchu pak vede k t. zv. dutin∞ d²chacφ, velikΘ to intercellulß°e pod pr∙duchem ka₧d²m le₧φcφ, a d²chacφ dutina op∞t souvisφ se systΘmem vzduÜnφch kanßlk∙, je₧ cel² mesofyll nebo primßrnφ k∙ru lody₧nφ prostupujφ. Tφm zp∙sobem vnit°ek listu neb lodyhy Φetn²mi pr∙duchy souvisφ se vn∞jÜφm vzduchem, tak ₧e mezi ob∞ma m∙₧e se dφti Φilß v²m∞na plyn∙v a par, ovÜem jsou-li pr∙duchy otev°eny. Vlastnφ ·Φel pr∙duch∙ pak spoΦφvß v tom, ₧e podle okolnostφ usnad≥ujφ neb obmezujφ vypa°ovßnφ (transpiraci). Stoupß-li toti₧ osmotick² tlak v bu≥kßch sv∞racφch nßsledkem dostateΦnΘ vlßhy v rostlin∞, otvφrß se pr∙duch a usnad≥uje se tudφ₧ vypa°ovßnφ (spolu i pr∙chod kyseliny uhliΦitΘ ze vzduchu do listu), jakmile vÜak jest nedostatek vlßhy a tudφ₧ hrozφ rostlin∞ vyschnutφ, osmotick² tlak v bu≥kßch sv∞racφch klesß a pr∙duchy se uzavrou, Φφm₧ vypa°ovßnφ siln∞ se obmezφ, pokud Φerstvß vlßha z p∙dy pr∙duchy op∞t neotev°e. Pr∙duchy jsou tudφ₧ regulßtory vypa°ovßnφ. N∞kdy bu≥ky sv∞racφ jeÜt∞ omezujφ se dv∞ma bu≥kami t. zv. vedlejÜφmi. Na listech bifacißlnφch, t. j. na listech s v²znaΦnou stranou ho°ejÜφ (lic) a dolejÜφ (rub), pr∙duchy p°evlßdn∞ nebo v²hradn∞ nalΘzajφ se na stran∞ zpodnφ. U list∙ monofacißlnφch meΦφku (Iris) ob∞ plochy Φepele majφ stejn² poΦet pr∙duch∙. Na zpodnφ stran∞ listu bifacißlnφho pr∙m∞rn∞ na 1 mm plochy p°ipadß asi 100 pr∙duch∙; m∙₧e jich vÜak v p°φpadech urΦit²ch b²ti a₧ kolem 700. Listy vzpl²vajφcφ na vod∞ jako u leknφnu (Nymphaea) a n∞kter²ch prysky°nφk∙ vodnφch (Batrachium) majφ pr∙duchy jen na stran∞ ho°ejÜφ se vzduchem se st²kajφcφ. U oleandru (Nerium oleander) v₧dy v∞tÜφ poΦet pr∙duch∙ rozprost°en na dn∞ mikroskopick²ch jamek, jich₧ op∞t velik² poΦet umφst∞n jest na zpodnφ stran∞ listu. AΦkoli okv∞tnφ lφstky obyΦejn∞ pr∙duch∙ jsou prosty, p°ece v²jimkou jimi jsou opat°eny. Od prav²ch pr∙duch∙, je₧ jen z°φdka kdy a to ojedin∞le vyluΦujφ vodu, ostatn∞ vÜak za°φzeny jsou k v²m∞n∞ plyn∙v a par, liÜφ se t. zv. pr∙duchy vodnφ, je₧ slou₧φ v²hradn∞ k vyluΦovßnφ vody. U nich skulina b²vß v∞tÜφ, stßle otev°enß (neschopnß v∙bec uzav°enφ), a takΘ bu≥ky ji obmezujφcφ majφ rozm∞ry v∞tÜφ. Pr∙duchy vodnφ mnoh²m rostlinßm suchozemsk²m chyb∞jφ, a tΘ₧ u t∞ch, u nich₧ se vyskytujφ, nalΘzajφ se v₧dy v nevelikΘm poΦtu na jednotliv²ch listech. V₧dy pod vodnφm pr∙duchem konΦφ se n∞jak² nerv, z jeho₧ tracheßlnφch souΦßstφ za dostatku vlßhy voda do intercellulßr se vytlaΦuje a pr∙duchem ven vystupuje. Zpravidla nalΘzajφ se vodnφ pr∙duchy na koncφch (Arum) neb zubech (Alchemilla) list∙. Voda, kterß v kapkßch z vodnφch pr∙duch∙ vystupuje, neb²vß ovÜem Φistß, n²br₧ jsou to vφce mΘn∞ z°ed∞nΘ roztoky, v nich₧ n∞kdy p°evlßdß kysel² uhliΦitan vßpenat² jako u lomikamen∙ (Saxifraga), tak ₧e po vyschnutφ kapek na krajφch list∙ nad vodnφmi pr∙duchy normßln² uhliΦitan vßpenat² v Üupinkßch se osazuje.-Z [Poko₧ka]-k² zhusta vyr∙staji chlupy (trichomy, viz Chlupy v bot.). Na lodyhßch neb ko°enech d°evnat∞jφcφch, starÜφch hlφzßch atd. [Poko₧ka] namnoze zßhy se odvrhuje a nahrazuje korkem (viz Korek) neb borkou (viz K∙ra). lΦ.
Poko₧ka
#######
#FB#
0J7
9F5
315A9
587A9
636A9
1258A9
1299B5
1405A9
1504F8
1514B8
1635A9
1973A9
2096A9
2297A9
2557B18
3209A9
3616A9
4214A9
4285B6
4319A9
4483A9
4863B16
4898A9
5033B7
6615B4
6717B2
6850B8
6893B10
6979B15
7877B4
7895B10
8095B9
8225A9
8356A9
8445B3
8450O7Vxt0x000311E1/0x0000004E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poko₧ka##%2001%29%455%200182
#FE#
#ED#
HESLO:PokraΦovßnφ ve zloΦinu##%2001%30%422%200185
PokraΦovßnφ ve zloΦinu (fortgesetztes Delict) viz Konkurrence trestn²ch Φin∙, str. 711 b.
#######
#FB#
0K22
24B20
50O27Vxn0x004BC146/0x000020FC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1408%10%455%144081
87B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pokratice##%2001%30%447%200186
Pokratice (Pokratitz), ves v ╚echßch, hejtm., okr., fara a pÜ. Litom∞°ice; 174 d., 861 obyv. n. (1890), 2t°. Ük., n∞kolik ml²n∙v a pil. Deskov² statek se dvorem dr₧φ Jos. Ül. Schroll. Ve XIV. stol. stßval zde kostel a tvrz, na nφ₧ sed∞la panskß rodina z Kam²ku, jejφ₧ ΦlenovΘ odtud se psali Kam²Φtφ z Pokratic. R. 1461 VilΘm z Konic a Kam²ku prodal [Pokratice] s tvrzφ pustou a dvorem Martinovi ze T°tice. V XVI. stol. p°ipomφnajφ se zde dv∞ tvrze: ╗Henikovskß½ a ╗Hurtovskß½, je₧ ob∞ dostaly se r. 1595 Janu Kechlovi z HohenÜteina a po n∞m v majetek obce litom∞°ickΘ
#######
#FB#
0K9
11B9
349A11
#FE#
#ED#
HESLO:Pokrevenstvφ##%2001%31%0%200187
Pokrevenstvφ Φili p°φbuzenstvφ pokrevnφ (lat. consanguinitas, cognatio naturalis, franc. consanguinitΘ, n∞m. Blutsverwandtschaft, rus. ≡εΣ±≥Γε, pol. pokrewie±stwo) jest pom∞r osob zalo₧en² tφm, ₧e jedna osoba rodem pochßzφ od druhΘ, nebo ₧e ob∞ pochßzejφ od tΘ₧e osoby t°etφ. Pochßzφ-li jedna osoba p°φmo nebo nep°φmo od druhΘ, jest tu p°φbuzenstvφ v linii p°φmΘ (cognatio in linea recta). Pochßzejφ-li ty kterΘ osoby od tΘ₧e osoby t°etφ, mluvφme o p°φbuzenstvφ v linii p°φΦnΘ neboli poboΦnΘ (cognatio in linea obliqua) a p°φbuzn²ch poboΦn²ch (collaterales). V linii p°φmΘ rozeznßvajφ se p°edkovΘ (ascendentes) Φili pokolenφ vzestupnΘ (linea superior sive ascendens) a potomci (descendentes) Φi pokolenφ sestupnΘ (linea inferior sive descendens). P°φbuzenstvφ poboΦnΘ jest plnokrevnΘ Φili plnorodΘ nebo polokrevnΘ Φili polorodΘ podle toho, zda p°φbuznφ pochßzejφ od tΘho₧ pßru lidφ Φi majφ pouze jedinΘho p°edka spoleΦnΘho. Sourozenci plnorodφ (germani), jako₧ i polorodφ majφcφ otce spoleΦnΘho naz²vajφ se v prßvu °φmskΘm consanguinei, polorodφ z tΘ₧e matky pak uterini (ve starΘm prßvu ΦeskΘm jednob°iÜnφ). V prßvu zßle₧φ Φasto na blφzkosti neboli na stupnφch, kolenech (gradus) [Pokrevenstvφ], je₧ v prßv∞ rozliΦn²ch nßrod∙ urΦujφ se r∙zn²m zp∙sobem. V prßv∞ modernφm zachovalo [Pokrevenstvφ] velik² v²znam ji₧ jen v oboru prßva rodinnΘho a d∞dickΘho a jen v²jimeΦn∞ v jin²ch oborech prßvnφch. Naproti tomu vÜak na ni₧Üφch stupnφch prßvnφ kultury vÜech plemen a nßrod∙ hrßlo neobyΦejnou ·lohu. Podle souhlasnΘho mφn∞nφ prßvnφch historik∙v a sociolog∙ p. bylo zdrojem, z n∞ho₧ se pr²Ütila veÜkera prßva i povinnosti jednotlivcovy. Jen ve svazcφch pokrevensk²ch Φlov∞k dochßzel faktickΘ i prßvnφ ochrany, jako₧ i plnΘho svΘho, by¥ tehdy jen primitivnφho rozvoje. Teprve na vyÜÜφm stupni kultury vyvinuly se t. zv. svazky spoleΦenskΘ, kterΘ p°evzaly mnohΘ ·lohy, je₧ d°φve pln∞ny byly jen svazky pokrevnφmi. Z nich nejv∞tÜφ v²znam m∞lo spoleΦenstvφ rodinnΘ, zalo₧enΘ u ┴rφjc∙ (podle Leista) na poh°bφvacφ povinnosti d∞tφ v∙Φi rodiΦ∙m, na t. zv. obsequium Φili exsequiφch (°eΦ. tÇ no- mizßmena neb tÇ nßmima poie┐n, lat. justa facere). Mezi descendenty a ascendenty t°φ prv²ch stup≥∙ panovala sakrßlnφ jednota. Poh°bφvacφ povinnost v∙Φi p°edk∙m m∞ly p°edevÜφm d∞ti, synovΘ (édelfo¥), pak d∞ti d∞tφ Φili vnukovΘ (éneyio¥) a v t°etφ °ad∞ pravnukovΘ (éneyiado¥). VÜichni tito p°φbuznφ tvo°ili u₧Üφ rodinn² kruh, sakrßln∞ od ostatnφch p°φbuzn²ch odd∞len². ╪ecky naz²vß se tento u₧Üφ kruh p°φbuzn²ch égqiste┐c. U Ind∙ odpovφdß pojmu tomu rodina zv. sapin da. TotΘ₧ co anepsiadoi ╪ek∙ jsou sobrini ╪φman∙.Srov. co se pφÜe o v²znamu [Pokrevenstvφ] ve Φlßncφch Man₧elstvφ a Msta krevnφ. -dlc.
#######
#FB#
0K12
18F21
46B14
62B18
89B13
109B19
135E7
149B13
364B23
462F29
493B25
522F20
544B12
588F8
598B11
636B29
669F7
678B12
714B30
945B7
1023B12
1063B7
1173B6
1181A14
1281A14
1936F21
2077C6
2083B1
2084C8
2097C16
2120B12
2273C7
2311C7
2347C9
2494C9
2503B1
2543B9
2562B10
2583B7
2625A14
2652F24
2679B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pok°ik##%2001%31%521%200188
Pok°ik viz Nastojte.
#######
#FB#
0K6
11O8Vxq0x006F2964/0x000002E5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1711%60%17%175254
#FE#
#ED#
HESLO:Pok°ikov##%2001%31%529%200189
Pok°ikov, Prok°ikov, ves v ╚echßch, hejtm. Vys. M²to, okr. SkuteΦ, fara a pÜ. Rannß; 92 d., 477 ob. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K8
10F9
#FE#
#ED#
HESLO:Pok°φn##%2001%31%0%200190
Pok°φn viz Mandragora.
#######
#FB#
0K6
11F11
#FE#
#ED#
HESLO:Pokrm##%2001%31%8%200191
Pokrm viz Potraviny.
#######
#FB#
0K5
10O9Vxt0x0023734C/0x0000085C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2004%40%232%201715
#FE#
#ED#
HESLO:Pokrok##%2001%31%17%200192
Pokrok viz Hlas Nßroda
#######
#FB#
0K6
11O11Vxk0x0026D67D/0x00000A47/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1104%40%537%112541
#FE#
#ED#
HESLO:Pokrov##%2001%31%25%200193
Pokrov, ·jezdnφ m∞sto v rus. gub. vladim∞°skΘ, nad °ekou èΦitkou, na ₧elezn. drßze Moskva-Ni₧nφ Novgorod, mß 2925 ob. (1897), nemocnici a 7 zßvod∙, z nich 4 jsou na v²robu hedvßbφ (roΦ. v²roba 15.000 rubl∙).
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:Pokrovskij##%2001%31%66%200194
Pokrovskij PokraΦovßnφ v sv. 28
Pokrovskij Vasilij IvanoviΦ, statistik a nßrodohospodß° rusk²
Pokrovskij Jegor Arse≥jeviΦ, lΘka° rusk²
Pokrovskij Nikolaj VasiljeviΦ, archaeolog rusk²
Pokrovskij Petr MichajloviΦ, mathematik rusk²
Pokrovskij Josif Aleks∞jeviΦ, prßvnφk rusk²
#######
#FB#
0K10
11N22Vyb0x006E00F4/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%37%248%290556
35O61Vxt0x00034FBF/0x000004B5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokrovskij Vasilij IvanoviΦ, statistik a nßrodohospodß° rusk²##%2001%31%66%200195
98O40Vxt0x0003556F/0x00000186/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokrovskij Jegor Arse≥jeviΦ, lΘka° rusk²##%2001%31%289%200196
140O47Vxt0x000357EE/0x00000441/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokrovskij Nikolaj VasiljeviΦ, archaeolog rusk²##%2001%31%364%200197
189O45Vxt0x00035D4D/0x00000248/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokrovskij Petr MichajloviΦ, mathematik rusk²##%2001%32%17%200198
236O43Vxt0x000360A1/0x000001D6/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokrovskij Josif Aleks∞jeviΦ, prßvnφk rusk²##%2001%32%124%200199
#FE#
#ED#
HESLO:Pokrovskij Vasilij IvanoviΦ, statistik a nßrodohospodß° rusk²##%2001%31%66%200195
Pokrovskij: Vasilij IvanoviΦ, statistik a nßrodohospodß° rus. (*1838 ve r₧evskΘm uj. tverskΘ gub.), vzd∞lal se na universit∞ moskevskΘ, naΦe₧ vyuΦoval n∞jakou dobu d∞jinßm a potom slou₧il p°i soud∞. R. 1871 tverskΘ zemstvo povolalo jej do svΘ statistickΘ kancelß°e a od tΘ doby poΦφnß se jeho horlivß Φinnost, sm∞°ujφcφ k podrobnΘmu popisu tverskΘho kraje, jemu₧ zasv∞til p°es 20 pracφ z dobrΘ polovice samostatn²ch. V²sledkem tΘto Φinnosti bylo tΘ₧ soubornΘ Izsl∞dovanije Tverskoj guberniji (1889). Z ostatnφch jeho pracφ uvßdφme: OΦerk statistiki narodov i gosudarstv; Istoriko-statistiΦeskoje opisanije Tverskoj gub. (Tver, 1880, 2 d.); StatistiΦeskij je₧egodnik S.-Pet∞rburga za 1892 god (Petr., 1894); Kratkij oΦerk vn∞Ün∞j torgovli i tamo₧ennych dochodov Rossiji (t., 1896) a pod. V l. 1878-81 redigoval ╗Tverskij V∞stnik½, r. 1895 stal se statistikem celnφho odd∞lenφ p°i ministerstv∞ financφ a od r. 1894 jest p°edsedou statistickΘ kommisse cφs. nßrodohospodß°skΘ spoleΦnosti v Petrohrad∞. M∞l tΘ₧ vynikajφcφ ·Φastenstvφ v dφle ╗Vlijanije uro₧ajev i chl∞bnych c∞n na n∞kotoryja storonv rus. narodnago chozjajstva½ (t., 1897), vydanΘm redakcφ A. I. ╚uprova a A. S. Posnikova.
Pokrovskij
#######
#FB#
0J10
12F16
459B32
532B37
571B48
640B28
669B22
707B61
1184O10Vxt0x00034B13/0x00000122/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokrovskij##%2001%31%66%200194
Pokrovskij: Jegor Arse≥jeviΦ, lΘka° rus. (*1838-å1895), byl specialistou v d∞tsk²ch nemocech a p°ednostou SofijskΘ d∞tskΘ nemocnice v Moskv∞. Z jeho spis∙v uvßdφme: FiziΦeskoje vospitanije d∞t∞j u raznych narodov, preimu∞Φestvenno Rossiji (1890) a D∞tskija igry v svjazi s istorijej, etnografijej, pedagogijej i gigijenoj (2. vyd., 1895), kterΘ na Rusi velmi se cenφ.
Pokrovskij
#######
#FB#
0J10
12F16
165B47
214B24
248B34
284B12
298B23
369O10Vxt0x00034B13/0x00000122/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokrovskij##%2001%31%66%200194
Pokrovskij: Nikolaj VasiljeviΦ, archaeolog rus. (*1848 v kostromskΘ gub.), p°ednßÜφ cφrkev. archaeologii a liturgiku v duch. akademii petrohradskΘ, kde se vzd∞lal a kde jest inspektorem. Sv²mi pracemi doplnil znaΦn∞ v²zkumy zßpadoevrop. archaeolog∙ katolick²ch i protestantsk²ch, nebo¥ poprvΘ p°i studiu byzantsko-ruskΘho a starok°es¥anskΘho um∞nφ povÜiml si pom∞ru um∞nφ k uΦenφ cφrkve a k text∙m liturgick²m a objevil bohat² materißl pravoslav. p∙vodu. Hlavnφ jeho spisy jsou: Proischo₧d∞nije drevn∞-christianskoj baziliki (Petr., 1880, magisterskß dissertace); StraÜnyj sud v pamjatnikach vizantijskago i rus. iskusstva (Od∞ssa, 1887); Miniatury jevangelija Gelatskago monastyrja XII. v∞ka (Petr., 1887); St∞nnyja rospisi v drevnich chramach greΦ. i rus. (Moskva, 1890); Jevangelije v pamjatnikach ikonografiji, preimuÜΦestvenno vizantijskich i rus. (Petr., 1892; doktorskß dissertace); OΦerki pamjatnikov ikonografiji i iskusstva (t., 1894); Licevoj ikonopisnyj podlinnik Antonijeva Sijskago monastyrja (t., 1898). Mnoho jeho Φlßnk∙ roztrouÜeno je po Φasopisech.
Pokrovskij
#######
#FB#
0J10
12F18
479B22
502B22
564B48
613B9
639B53
708B49
774B39
815B37
890B43
946B60
1068O10Vxt0x00034B13/0x00000122/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokrovskij##%2001%31%66%200194
#FE#
#ED#
HESLO:Pokrovskij Petr MichajloviΦ, mathematik rusk²##%2001%32%17%200198
Pokrovskij: Petr MichajloviΦ, mathematik rus. (*1857), jest professorem kijevskΘ university. Z Φetn²ch jeho pracφ, uve°ejn∞n²ch v odborn²ch listech domßcφch i zahraniΦn²ch, uvßdφme: T∞orij uljtraelliptiΦeskich funkcij I. klasa (magisterskß dissertace, ╗Mat∞matiΦes. Sbornik½, sv. 13.); O preobrazovanijach uljtrael. int∞gralov i funkcij I. klasa (doktorskß dissertace, t., sv. 14); IstoriΦeskij oΦerk t∞orij uljtrael. i Abelevych funkcij (Moskva, 1885); T∞orija elliptiΦeskich funkcij (t., 1885); Kratkoje vved∞nije v t∞oriju ellip. funkcij (Kijev, 1891) a pod.
Pokrovskij
#######
#FB#
0J10
12F16
182B44
286B29
316B29
382B35
418B19
454B30
497B35
533B7
563O10Vxt0x00034B13/0x00000122/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokrovskij##%2001%31%66%200194
Pokrovskij: Josif Aleks∞jeviΦ, prßvnφk rus., professor °φmskΘho prßva na universit∞ kijevskΘ. Hlavnφ jeho spisy jsou: Roljrimskago prava v pravovoj istoriji Φelov∞Φestva i v sovremennoj jurisprud∞nciji (Od∞ssa, 1894); Äelat∞ljnaja postanovka gra₧danskago prava v izuΦeniji i prepodavaniji (Kijev, 1896) a Die actiones in factum des classischen Rechts (Vφd., 1895). Toto dφlo vydal znaΦn∞ dopln∞no rusky: Pravo i fakt v rimskom prav∞ (Kijev, 1898).
Pokrovskij
#######
#FB#
0J10
12F17
118B83
218B70
305B45
404B28
449O10Vxt0x00034B13/0x00000122/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pokrovskij##%2001%31%66%200194
#FE#
#ED#
HESLO:Pokrutiny##%2001%32%215%200200
Pokrutiny, jinak bochnice, opelky n. zßboje zvanΘ, jsou pat∞sk² semen olejnat²ch, jich₧ dob²vßme po vytlaΦenφ oleje ve tvarech r∙zn²ch, a to v kulatΘm, ΦtverhranΘm nebo lichob∞₧nΘm, a upot°ebujeme hlavn∞ ke krmenφ hospodß°sk²ch zvφ°at, vedle toho ke hnojenφ. Pon∞vad₧ chovajφ v sob∞ veÜkery lßtky minerßlnφ a dusφkatΘ, obsa₧enΘ v semen∞ olejnatΘm, hospodß°ovΘ poznali zßhy vysokou v²₧ivnou hodnotu [Pokrutiny]-in i pou₧φvali Φerstv²ch a zachoval²ch ke krmenφ, zka₧en²ch nebo starÜφch, v nich₧ olej doznal rozkladu, za mrvu. [Pokrutiny] nenahrazujφ sice ani [viz tabulka]
#######
#FB#
0K9
17F16
37F6
398A11
524A11
557Q13WLine.exe Otta Tabulka##%2001%32%413%99999
#FE#
#ED#
HESLO:Pokrytka##%2001%32%422%200201
Pokrytka (na Morav∞ zßvitka) u Malorus∙ dφvka, kterß se podnesla. B²valo obyΦejem ob°adn∞ pokr²vati hlavu dφvce takovΘ, Φφm₧ zamezovalo se utracenφ plodu. Dv∞, t°i starÜφ sousedky p°iÜly do domu t∞hotnΘ dφvky, vyplφsnily ji a pokryly jφ hlavu Üßtkem. Osud [Pokrytka]-tek b²val velmi trpk² a mnozφ spisovatelΘ obrali si jej za p°edm∞t sv²ch pracφ. Kvitko na tΘto osnov∞ napsal nejlepÜφ svoji povφdku ╗Serd∞Φna Oksana½.
#######
#FB#
0K8
256A10
#FE#
#ED#
HESLO:PokryvaΦskΘ prßce##%2001%32%504%200202
PokryvaΦskΘ prßce slovou ve stavitelstvφ vÜechny prßce, kterΘ se vykonati musφ p°i zakrytφ z hruba postavenΘ a krovem opat°enΘ stavby n∞jakou krytinou. Podle lßtky, kterou st°echa se zakryje, provßd∞jφ [PokryvaΦskΘ prßce] [PokryvaΦskΘ prßce] r∙znφ °emeslnφci, jako tesa°i, taÜkß°i, b°idliΦv∞tÜφ dßvkou sφlu ani nepodn∞cujφ pru₧nost svalstva tou m∞rou, jako zrnφ obilnΘ, p∙sobφce spφÜe ochabnutφ za₧φvacφho ·stroje, avÜak v²teΦn∞ sv∞dΦφ skotu, zvlßÜt∞ dojnΘmu a ₧φrnΘmu.-Podle semen olejn²ch, k lisovßnφ pou₧φvan²ch, rozeznßvßme [PokryvaΦskΘ prßce] °epkovΘ, °epicovΘ, ln∞nΘ, makovΘ, bukvicovΘ, lnicovΘ, palmovΘ, sesamovΘ, kokosovΘ, sluneΦniΦnΘ a z podzemnice olejnΘ. Za krmenφ ko≥∙ [PokryvaΦskΘ prßce] jen mßlo se hodφ, spφÜe sk²tßme je z p°φΦin diΘtΘtick²ch odstaven²m h°φbat∙m po zimnφ dobu, a to ln∞n²ch [PokryvaΦskΘ prßce]-in 6,5-13 dg na kus, kde₧to starÜφm a konφm seÜl²m, slab²m, zßcpou trpφcφm p°idßvßme do krmenφ a₧ 50 dg. Na jednu krßvu poΦφtßme 1-1,12 kg, kterou dßvku p°i skotu na ₧φr postavenΘm zvyÜujeme na 2,5 a₧ 3,5 kg. Tomuto sv∞dΦφ zvlßÜ¥ [PokryvaΦskΘ prßce] makovΘ, skopovΘmu dobytku, hlavn∞ kojn²m matkßm, °epkovΘ neb °epicovΘ, a to na 50 kg ₧ivΘ vßhy a₧ 10 dg, krmnΘmu bravu a₧ 20 dg. Krmiti jimi vep°ov² dobytek se nevyplßcφ.ZvlßÜtnφ pozornost v∞novati sluÜφ zp∙sobu, jak²m se [PokryvaΦskΘ prßce] krmφ. NamoΦφ-li se ve vod∞, vyvine se v [PokryvaΦskΘ prßce]-nßch zvlßÜtnφ prchav² a ostr² olej, jen₧ Ükodliv∞ p∙sobφ na za₧φvßnφ a chu¥ mlΘka i mßsla. Z tΘ p°φΦiny [PokryvaΦskΘ prßce] rozemφlßme drtidlem na hrubo a suchΘ p°imφchßme do °ezanky. Nejcenn∞jÜφmi jsou [PokryvaΦskΘ prßce] ln∞nΘ, neobsahujφce onoho oleje aetherickΘho, majφce chu¥ jemnou a pro svou slizovatost v²born∞ sv∞dΦφce zvlßÜt∞ dobytku chovnΘmu. TytΘ₧ vlastnosti p°ipisujφ [PokryvaΦskΘ prßce]-nam palmov²m. Ostatnφch [PokryvaΦskΘ prßce]-in jen z°φdka se upot°ebuje ke krmenφ, obyΦejn∞ ve sm∞si s tluΦφ obilnou, °epn²mi °φzky nebo kaÜφ bramborovou a melasov²m krmivem. [PokryvaΦskΘ prßce] zbavenΘ tuku sirouhlφkem p°ichßzejφ do obchodu jako mouka.-Podle luΦebnφho rozboru [PokryvaΦskΘ prßce] sklßdajφ se takto: nφci, klempφ°i, asfaltß°i, sklenß°i a j. [PokryvaΦskΘ prßce] [PokryvaΦskΘ prßce] ·Φtujφ se obyΦejn∞ i s dodßnφm krycφ lßtky a to za 1 m2 hotovΘ prßce s dodßnφm vÜφ lßtky, kterΘ pot°ebφ ku p°ipevn∞nφ krytiny, jako b²vajφ h°ebφky, malta, pßjka, tmel a j. v. (srv. Krytina). Fka.
#######
#FB#
0K17
202A19
222A19
528A19
548F116
681A19
806A19
836B2
927B3
962B2
1031B3
1056A19
1158B2
1177B2
1201B3
1298A19
1358A19
1482A19
1581A19
1759A19
1803A19
1954A19
2039F17
2057A19
2137A19
2157A19
2230B1
2231H1
2358O7Vxo0x001FA243/0x00005012/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1504%4%207%151422
2368B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pokryvadla##%2001%32%471%200203
Pokryvadla, tΘ₧ p°ikryvadla a fafrnochy, naz²val se kus lßtky po helm∞ rozest°enΘ, kterß prvotn∞ byla ochranou proti slunci, aby p°φlbici nerozpalovalo. Po dlouh²ch jφzdßch bylo od slunce a deÜ¥∙ rozedrßno a ot°epeno a stalo se chloubou pßn∞. Pßni si dßvali [Pokryvadla] na p°φlbice sv²ch erb∙v a to prvotn∞ jako deky neb sukna malebn∞ s p°φlbic spl²vajφcφ, pozd∞ji oblibovali si rozt°epenß [Pokryvadla], je₧ vÜak dostala tvarsuken ozdobn∞ v laloky neb cφpy vykrojovan²ch. V XV. stol. prom∞nily se ve fafrnochy Φili [Pokryvadla] ozdobn∞ rozv∞tvenß, jakoby jimi vφtr vßl; v XVI. stol. majφ podobu kudrlinek zkade°en²ch a zubat²ch, vinouce se kolem Ütφtu. Barvy jejich °φdily se barvami Ütφtu, tak ₧e obyΦejn∞ b²valy kov na vnit°nφ a barva na venkovskΘ stran∞. Srv. M. Kolß°, ╚eskomoravskß heraldika, I. 232. SΦk.
#######
#FB#
0K10
16F23
258A12
391A12
516A12
807B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pokus##%2001%33%74%200204
Pokus (experiment) viz Fysika, str. 795 a.
#######
#FB#
0K5
6F23
40B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pokus nßvodu##%2001%33%91%200205
Pokus nßvodu (versuchte Verleitung) povstßvß podle rak. ob. zßk. trestnφho ($ 9) tenkrßte, kdy₧ snaha toho, kdo n∞koho k zloΦinu n∞jakΘmu vybφzφ, podn∞cuje nebo svΘsti hledφ, z∙stala bez ·Φinku. Vinnφk takov² odsouzen b²ti mß k tomu trestu, kter² by se m∞l ulo₧iti na pokus zloΦinu. Pon∞vad₧ skutek, k n∞mu₧ bylo svßd∞no, nebyl spßchßn, nenφ [Pokus nßvodu] [Pokus nßvodu] vlastn∞ spoluvinou na cizφm Φinu trestnΘm, n²br₧ samostatn²m Φinem trestn²m. Nerozhodno jest, z jakΘ p°φΦiny z∙stalo svßd∞nφ bez ·Φinku, zdali ten, kdo m∞l b²ti sveden, v∙bec svΘsti se nedal, anebo zdali se ke zloΦinu odhodlal, avÜak k provedenφ jeho nep°istoupil, nebo ve stadiu pokusu dobrovoln∞ od n∞ho odstoupil.
#######
#FB#
0K12
14B20
342A14
357A14
#FE#
#ED#
HESLO:Pokus trestnΘho Φinu##%2001%33%223%200206
Pokus trestnΘho Φinu (lat. conatus, frc. dΘlit tentΘ, n∞m. Versuch, versuchtes Verbrechen, rus. ∩εΩ≤°σφie) jest ono stadium trestnΘ Φinnosti, v n∞m₧ pachatel poΦal sice zloΦinn² sv∙j ·mysl ji₧ uskuteΦ≥ovati, avÜak neprovedl ho za p°φΦinou le₧φcφ mimo jeho v∙li. Rak. ob. zßk. trestnφ ze 27. kv∞t. 1852 Φ. 117 °. z. mß o [Pokus trestnΘho Φinu]-u (zloΦinu nedokonanΘm) v $ 8 toto ustanovenφ: Ke zloΦinu nenφ pot°ebφ, aby Φin skuteΦn∞ byl vykonßn. Ji₧ samo poΦetφ zlΘho skutku jest zloΦin, jakmile zlomyslnφk p°edsevzal Φin n∞jak², kter² ke skuteΦnΘm u vykonßnφ vede, zloΦin vÜak pro nemohoucnost, pro p°ekß₧ku odjinud v to p°iÜlou anebo nßhodou nebyl dokonßn. A proto₧ mß ve vÜech p°φpadech, kde zßkon zvlßÜtnφch v²jimek nena°izuje, ustanoveni vÜelikΘ, v p°φΦin∞ zloΦinu n∞jakΘho v∙bec danΘ, vztahovati se i na zloΦin nedokonan², a zl² skutek nedokonan² trestati se mß s pou₧itφm $ 47 lit. a) t²m₧ trestem, kter²₧ ulo₧en jest na zloΦin dokonan². (Podle cit. $ 47 lit. a) jest nedokonßnφ trestnΘho Φinu polehΦujφcφ okolnostφ.) Podle rak. zßk. vy₧aduje se tudi₧ k [Pokus trestnΘho Φinu]-u ╗Φin vedoucφ ke skuteΦnΘmu provedenφ deliktu½; zßkon franc. poklßdß za [Pokus trestnΘho Φinu] zapoΦetφ s provßd∞nφm trestnΘho Φinu (commencement d'exΘcution), a podobnΘ jest stanovisko jin²ch nov∞jÜφch zßkon∙. Dokud trestnß Φinnost pachatelova nedostoupila tohoto stadia, nemo₧no mluviti o [Pokus trestnΘho Φinu]-u, n²br₧ o p°φpravn²ch jednßnφch (Vorbereitungshandlungen), k nim₧ nßle₧φ na p°. vyhledßvßnφ p°φle₧itosti k vykonßnφ zloΦinu neb opat°ovßnφ si nßstroj∙ nebo jin²ch prost°edk∙ k zloΦinu pot°ebn²ch atd. Za Φinnost vedoucφ ke skuteΦnΘmu provedenφ zloΦinu mo₧no poklßdati jen takovou Φinnost, kterß se zam²Ülen²m v²sledem zloΦinn²m jest v kausßlnφm nexu (v objektivnΘ p°φΦinnΘ souvislosti). Kde mß in concreto hledßna b²ti hranice mezi jednßnφm p°φpravn²m a [Pokus trestnΘho Φinu]-em, to °φdφ se zvlßÜtnostmi ka₧dΘho jednotlivΘho p°φpadu. Na otßzku, zda je mo₧n² [Pokus trestnΘho Φinu] [Pokus trestnΘho Φinu] [Pokus trestnΘho Φinu] na p°edm∞tu nezp∙sobilΘm nebo s prost°edky nezp∙sobil²mi a nedostateΦn²mi (dΘlit manquΘ, fehlgeschlagenes Verbrechen), b²vß odpovφdßno rozliΦn²m zp∙sobem. Podle rak. trest. zßk. nemo₧no p°ipustiti [Pokus trestnΘho Φinu] na p°edm∞t∞ nezp∙sobilΘm (na p°. [Pokus trestnΘho Φinu] vra₧dy na mrtvole, delikt putativnφ, Wahnverbrechen) ani [Pokus trestnΘho Φinu] s nedostateΦn²mi prost°edky. Obhßjci theorie subjektivnΘ kladou d∙raz na zloΦinn² ·mysl a prohlaÜujφ i [Pokus trestnΘho Φinu] na nezp∙sobilΘm p°edm∞t∞ a s nedostateΦn²mi prost°edky za trestn². Literatura. Bar, Zur Lehre vom Versuch und Theilnahme am Verbrechen (Hannover, 1859); Lammasch, Das Moment objektiver GefΣhrlichkeit im Begriff des Verbrechensversuches (Vφde≥, 1879); Cohn, Zur Lehre vom versuchten und unvollendeten Verbrechen (Vratislav, 1880); Buri, Die KausalitΣt und ihre strafrechtlichen Beziehungen (ètutgart, 1885); Baumgarten, Die Lehre vom Versuche der Verbrechen (t., 1888); Herzog, Rⁿcktritt vom Versuch und thΣtige Reue (Vircpurk, 1889); ╚ebyÜev-Dmitrijev, Opyty po ugol. pravu, I. O pokuÜeniji; Orlov, O pokuÜeniji na prestuplenije po naΦalam teoriji i sovrem. zakonodat∞ljstvam; Kolokolov, K uΦeniju o pokuÜeniji; Poletajev, Granica prigotovlenija i pokuÜenija (Jurid. V∞stnik KalaΦova); BarÜev, K uΦeniju o pokuÜeniji (╗Russkij V∞stnik½, 1861).
#######
#FB#
0K20
27B7
41B11
59B7
68B21
96E9
320A22
1060A22
1086F43
1156A22
1179F36
1217B24
1375A22
1432B23
1852A22
1957A22
1980A22
2003A22
2101B12
2115B27
2223A22
2279A22
2339B14
2359A22
2485A22
#FE#
#ED#
HESLO:Pokuta##%2001%33%281%200207
Pokuta (franc. amende z lat. emenda, nßprava, n∞m. Geldstrafe, Geldbusse), t. j. pen∞₧n² trest, b²val ve starÜφm prßv∞ trestem nejobyΦejn∞jÜφm. V prßv∞ nov∞jÜφm vym∞°ovßnφ [Pokuta]-ut ustupuje trest∙m na svobod∞ (Freiheitsstrafen). Vyskytujφ se [Pokuta]-ty trestnφ (Kriminalgeldstrafen), disciplinßrnφ, donucovacφ (Zwangsgeldstrafen) a policejnφ. Jako₧to [Pokuta] trestnφ vym∞°uje se [Pokuta] podle ob. trest. zßk. rak. Φasto p°i p°estupcφch, takΘ p°i p°eΦinech a jednou i p°i zloΦin∞ (p°i p°ijφmßnφ dar∙ v ·°ednφch v∞cech, $ 104 trest. zßk.). Je-li [Pokuta] nedobytnß, nahrazuje se v∞zenφm; za ka₧d²ch 5 zl. (10 korun) [Pokuta]-ty vvm∞ruje se jeden den v∞zenφ. -dlc. [Pokuta] lesnφ, pen∞₧it² trest za poÜkozenφ lesa, zahrnujφcφ v sob∞ obyΦejn∞ zßrove≥ i nßhradu zp∙sobenΘ Ükody. VÜednφ p°φpady spßchan²ch Ükod v lesφch obyΦejn∞ vyrovnßvaji se zaplacenφm pokut, vym∞°ovan²ch podle sazby, stanovenΘ lesnφm zßkonem; opakujicφ se poÜkozenφ, jako₧ i znaΦn∞jÜφ Ükody, krßde₧e d°φvφ atd. trestajφ se vÜak v∞zenφm a zp∙sobenß Ükoda nahrazuje se pen∞zi. Φrn.
#######
#FB#
0K6
15B6
29B6
51B10
63B9
172A8
213B16
245A8
257F7
266B19
288F25
315B17
355A8
384A8
550A8
620A8
663B4
668A8
677F5
1046B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pokutφ##%2001%33%480%200208
Pokutφ (Pokucie) jmenujeme ·zemφ rozklßdajφcφ se v jihov²ch. kout∞ HaliΦe mezi °ekami Dn∞strem, ╚eremoÜem a Karpatami. Jest to kraj velmi ·rodn² na obilφ, zejmΘna na kuku°ivi a pÜenici, lesy, luka a pastviny; ob²vßno jest vesm∞s Malorusy a hlavnφmi st°edisky jeho jsou Ko│omyja a Kuty.
#######
#FB#
0K6
8B7
#FE#
#ED#
HESLO:Pokutice##%2001%33%537%200209
Pokutice (Pokatitz), ves v ╚echßch, hejtm., okr. a pÜ. Kada≥, fara Äelina; 29 d., 123 ob. n.
#######
#FB#
0K8
10B8
#FE#
#ED#
HESLO:P≤l##%2001%34%0%200210
P≤l, v∙bec bod, kter² jest st°ediskem vlastnosti nebo p∙sobenφ n∞jakΘho v²jevu. [P≤l]-y p°i Φlßncφch galvanick²ch, akkumulßtorech jmenujeme vyΦnφvajφcφ konce desek kovov²ch, v nich₧ elekt°ina se vyvφjφ. [P≤l] v elekt°in∞ jest mφsto, kde elekt°ina se vyvφjφ, nahromad'uje. Je-li elekt°ina kladnß, sluje [P≤l]-em kladn²m Φ. positivnφm, je-li zßpornß, [P≤l]-em zßporn²m Φ. negativnφm. [P≤l] v grafickΘ statice, p°i polygonu sφlovΘm jest bod, z kterΘho vychßzejφ v²slednice skupin sil po sob∞ jdoucφch. [P≤l] magnetick² viz Magnetismus, 605 a. [P≤l] zemsk² Φ. toΦna jest pr∙seΦφk toΦnΘ osy zemskΘ se zem∞koulφ a sluje na severnφ pollokouli [P≤l] severnφ a na ji₧nφ [P≤l] ji₧nφ. Pr∙seΦφky prodlou₧enΘ osy zemskΘ s koulφ nebeskou slujφ [P≤l]-y sv∞tovΘ.
#######
#FB#
0K3
80A5
88F25
203A5
302A5
311F21
349A5
358F22
382A5
388F18
499A5
505F26
540A5
546F15
636A5
661A5
730A5
#FE#
#ED#
HESLO:Pol##%2001%34%149%200211
Pol Wincenty, bßsnφk polsk² (*1807 v Lublin∞-å1872 v Krakov∞), pochßzeje z polon∞meckΘ rodiny, vzd∞lßval se ve Lvov∞ a na universit∞ vilenskΘ, kde n∞jakou dobu p°ednßÜel n∞mΦinu a n∞m. literaturu. Ji₧ jako student p°ilnul ke hnutφ mlßde₧e polskΘ a za povstßnφ (1831) ·Φastnil se Φinn∞ boj∙ ve sboru gen. Ch│apowskΘho. Pak sdφlel osudy emigrace, pobyl v Drß₧d'anech, Pa°φ₧i, a₧ koneΦn∞ ke sklonku r. 1832 usadil se v HaliΦi. Seznßmiv se tΘ doby s Mickiewiczem a Klaudiφ Potockou napsal svΘ proslulΘ Piesni Janusza (Pa°φ₧, 1833), nejlepÜφ obraz a zßrove≥ pomnφk nßrodnφ vßlky, kterΘ proslavily jeho jmΘno po celΘm Polsku. [Pol] vystupuje v nich jako nesmφ°iteln² revolucionß°, chßpajφcφ se vÜech prost°edk∙ na zdolßnφ pßn∙. ╚etnΘ potulky po Karpatech (1834-35) a bezprost°ednφ pozorovßnφ lidov²ch typ∙ poskytly mu lßtku k nejlepÜφ jeho sbφrce Z ƒycia i podr≤ƒy (1846) a k popisnΘ bßsni Pies± o ziemi (Pozna≥, 1843, a VarÜ., 1859). Do tohoto obdobφ jeho tvorby spadß jeÜt∞ Historya szewca Jana Kilinskiego (Pa°φ₧ a Pozna≥, 1843), urΦenß pro nejÜirÜφ vrstvy lidovΘ. Najav si od svΘho p°φznivce Xavera KrasickΘho ves Kalenici, [Pol] ₧il zde ₧ivot idyllick², unßÜel se demokratick²mi ideami, ano i jedin² z polsk²ch literßt∙ tΘ doby-otßzkou slovanskou. Trapnß episoda z r. 1846 p∙sobila nep°φzniv∞ na cel² dalÜφ ₧ivot bßsnφk∙v. [Pol] na cest∞ do Lvova se svou rodinou byl zt²rßn sedlßky, ozbrojen²mi navyzvßnφ rakouskΘ vlßdy, poran∞n sekyrou a odvleΦen do ₧alß°e. Majetek jeho obrßcen v niveΦ. Kdy₧ vyÜel na svobodu, usadil se ve Lvov∞ a r. 1849 stal se professorem zem∞pisu na universit∞ krakovskΘ, ale r. 1853 byl op∞t propuÜt∞n. Od tΘ doby v∞noval se cele literatu°e, p°eb²vaje dφlem ve Lvov∞, dφlem v Krakov∞ a n∞jak² Φas i ve Vφdni. Zbytek ₧ivota ztrpΦen mu byl ztrßtou zraku. Literßrnφ Φinnost jeho ovÜem nesla se ji₧ jin²m sm∞rem. Z rozhodnΘho demokrata stal se p°φsn² konservativec, lidovΘ postavy z jeho pracφ mizeji a [Pol] z nadÜenΘho lyrika stßvß se epikem, velebitelem staroÜlechtick²ch tradicφ a zakladatelem tak °eΦenΘ ╗gawΩdy½ historickΘ, t. j. povφdaΦky Φili °φkßnφ ve starΘm slohu s mravnφm nauΦenφm, ₧e vÜe starΘ je svato a ₧e t°eba postaviti se na odpor ruÜivΘmu vlivu nov²ch idejφ. ╪adu t∞chto sklßdßnφ zahajuje trilogie Zapiski Benedykta Win- nickiego, jejich₧ prvnφ Φßs¥ Przygody m│o- do£ci vyÜla ji₧ r. 1840; dßle Senatorska zgoda (1854) a nejlepÜφ epickß bßse≥ jeho Mohort (Krakov, 1855). Z ostatnφch uvßdφme jeÜt∞: Wit Stwosz (Vφde≥, 1857); Stryjanka (VarÜ., 1861); Pachole hetmanskie (t., 1862, 2 dφly); Z wyprawy wiedenskiej (Lvov, 1865, podle dennφku DyakowskΘho); Pie£± o domu naszym (t., 1866); Legiendy o s. Janie Kantym (Krakov, 1868); Pies± o Krakusowym grodzie (t., 1873); Pan starosta Kislacki (Pozna≥, 1873) a j. Prßce z poslednφho obdobφ jeho ₧ivota jsou slabÜφ. Nßle₧ejφ sem jeÜt∞ drobnΘ verÜe Z podr≤ƒy po burzy (Krakov, 1856); drama Pow≤dƒ (Pozna≥, 1868); Rok mysliwca (t., 1870) a Roƒa krynica (Drß₧d'any, 1871). [Pol] byl svΘho Φasu po Mickiewiczovi nejpopulßrn∞jÜφ z polsk²ch bßsnφk∙v a jmenovit∞ ╗Mohortem½ dosp∞l vrcholu svΘ slßvy. Jako p∞vec polskΘ starobylosti, ji₧ vidφ ve sv∞tle nejjasn∞jÜφm, b²vß nejednou stranick²m a p°φliÜ ·zk²m. Proto jeho prßce pro cizince nemajφ p°ita₧livosti a p∙sobφ mnohdy rhΘtoricky. Se svΘho. staropolskΘho stanoviska neuznßval vÜelidskΘho pokroku, jen₧ byl v p°imΘm rozporu se vÜφm jeho nazφrßnφm. Napsal takΘ n∞kolik pouΦ n²ch pracφ, jako: P≤│nocny wsch≤d Europy pod wzglΩdem natury (t., 1851); Rzut oka na p≤│- nocne stoki Karpat (t., 1851); Geografia Ziemi swiΩtej (Lvov, 1862); Pamietnik do literatury XIX. polskiΘj w. (t., 1866); Szesµ prelekcyj o muzyce ko£cielne. j (t., 1865) a pod. SebranΘ spisy jeho vyÜly s nßzvem Dzie│a (t., 1875 a₧ 1878, 10 d., se ₧ivotop. z pΘra DzieduszyckΘho). Srv. L. Siemienski, W. [Pol] i jego poetyczne utwory (Krakov, 1873); S. Buszczynski, [Pol] i jego pisma (t., 1873); Pypin a Spasowicz, Historie liter. slov.; sta¥ DΩbickΘho v ╗Przegladu lwowskΘm½ (1873) a Spasowiczovu v ╗Ateneu½ (1878). U nßs n∞kterΘ ukßzky z jeho bßsnφ podali Jos. JireΦek, Koubek, J. Soukup, Ot. Mokr², J. Pichl a j. (╗Slov. poesie½ Vymazalova, str. 339) 351). ènk.
#######
#FB#
0K3
4F8
498B14
620A5
841B17
884B13
970B32
1122A5
1322A5
1922A5
2236B22
2259B8
2288B13
2302B5
2332B16
2385B6
2435B10
2461B9
2486B18
2525B21
2588B19
2620B26
2663B26
2702B21
2827B18
2868B6
2891B12
2917B12
2949A5
3415B26
3442B15
3470B16
3487B18
3518B15
3534B7
3556B23
3580B16
3609B15
3625B21
3699B6
3791A5
3853A5
4148B4
#FE#
#ED#
HESLO:P÷l##%2001%34%380%200212
P÷l, ostrov, viz Poel.
#######
#FB#
0K3
17O5Vxs0x006AA96F/0x000001C0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%39%364%196442
#FE#
#ED#
HESLO:Pola##%2001%34%389%200213
Pola m∞sto v Istrii, viz Pulj.
#######
#FB#
0K4
5F5
#FE#
#ED#
HESLO:PolabanΘ##%2001%34%397%200214
PolabanΘ
PolabanΘ viz BaltiΦtφ SlovanΘ
PolabanΘ viz Obodrici
#######
#FB#
0K8
11O29Vxt0x0003A750/0x00000033/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PolabanΘ viz BaltiΦtφ SlovanΘ##%2001%34%397%200215
42O21Vxt0x0003A88E/0x0000002C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PolabanΘ viz Obodrici##%2001%34%405%200216
#FE#
#ED#
HESLO:PolabanΘ viz BaltiΦtφ SlovanΘ##%2001%34%397%200215
PolabanΘ: viz BaltiΦtφ SlovanΘ
PolabanΘ
#######
#FB#
0J8
14O16Vxc0x0014F40D/0x0000603B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0302%97%17%031306
32O8Vxt0x0003A5CB/0x0000004A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PolabanΘ##%2001%34%397%200214
#FE#
#ED#
HESLO:PolabanΘ viz Obodrici##%2001%34%405%200216
PolabanΘ: viz Obodrici.
PolabanΘ
#######
#FB#
0J8
10F13
25O8Vxt0x0003A5CB/0x0000004A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PolabanΘ##%2001%34%397%200214
#FE#
#ED#
HESLO:Polabec##%2001%34%413%200217
Polabec viz Podlabce.
#######
#FB#
0K7
12O9Vxs0x00676B8D/0x000006B4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%11%504%196175
#FE#
#ED#
HESLO:Polacca##%2001%34%422%200218
Polacca [-ka], takΘ polonΘza, polsk² tanec; α la [Polacca], po zp∙sobu polonΘzy
#######
#FB#
0K7
20F8
44D1
45B3
49A9
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci##%2001%34%438%200219
Polßci, nßrod slovansk², kter² se vyvinul ze zßpadnφ v∞tve slovanskΘ a tvo°φ dnes nejmohutn∞jÜφ jejφ Φßs¥. Jejich sφdla ode dßvna jsou tam, kde v celku podnes sedφ, mezi Odrou, Tatrami a mo°em. [Polßci] nejmΘn∞ se hnuli z p∙vodnφ kolΘbky slovanskΘ, a toto centrßlnφ geografickΘ polo₧enφ je do znaΦnΘ mφry zjevno i v rßzu jejich jazyka v∙Φi jin²m °eΦem slovansk²m. [Polßci] u₧ od nepam∞tn²ch dob rozliÜovali se i v sob∞ na menÜφ oblasti kmenovΘ, mezi nimi₧ na poΦßtku historie, p°ihlφ₧φme-li k vlastnφm [Polßci]-ßk∙m, vystupujφ hlavn∞ VislanΘ jako kmen na hornφ Visle (pozd∞jÜφ Malopolsko), MazovanΘ jako kmen na st°ednφ Visle, SlezanΘ na hornφ Od°e a p°edevÜφm kmen Polan∙ v po°φΦφ Varty, jeho₧ jmΘno p°eÜlo pozd∞ji na cel² nßrod polsk², a jejich₧ kraj tvo°il hlavnφ Φßs¥ pozd∞jÜφho Velkopolska. SpoleΦn²m nßzvem [Polßci]-ßk∙ v ·stech star²ch Rus∙v objevuje se jmΘno Ljach (srv. Lech).
Polßci - nßrodopis
Polßci - jazyk
Polßci - literatura
Polßci - literatura - poΦßtky (do r. 1500)
Polßci - literatura - humanismus a reformace (1500-1625)
Polßci - literatura - doba ·padku (1625-1740)
Polßci - literatura - osvφcenstvφ a pseudoklassicismus (1740-1820)
Polßci - literatura - romantismus (1820-1863)
Polßci - literatura - novΘ proudy (po r. 1864)
Polßci - um∞nφ
Polßci - um∞nφ - architektura
Polßci - um∞nφ - socha°stvφ
Polßci - um∞nφ - malφ°stvφ
Polßci - um∞nφ - hudba
#######
#FB#
0K6
194A8
364A8
502A8
534F7
590F8
666F6
813A8
867F5
887O18Vxt0x0003B7A5/0x0000507F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - nßrodopis##%2001%35%58%205312
907O14Vxt0x00040A9D/0x000026B4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - jazyk##%2001%38%248%205313
923O19Vxt0x0004339D/0x0000002C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - literatura##%2001%40%480%205314
944O42Vxt0x00043488/0x00001E9C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - literatura - poΦßtky (do r. 1500)##%2001%40%504%205315
988O56Vxt0x00045496/0x00003E1E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - literatura - humanismus a reformace (1500-1625)##%2001%41%356%205316
1046O45Vxt0x00049749/0x000026F4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - literatura - doba ·padku (1625-1740)##%2001%44%165%205317
1093O66Vxt0x0004C0E6/0x000040B1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - literatura - osvφcenstvφ a pseudoklassicismus (1740-1820)##%2001%46%471%205318
1161O45Vxt0x0005073B/0x000059AE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - literatura - romantismus (1820-1863)##%2001%49%397%205319
1208O46Vxt0x000567C3/0x00003262/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - literatura - novΘ proudy (po r. 1864)##%2001%53%480%205320
1256O14Vxt0x00059E94/0x0000022E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - um∞nφ##%2001%55%240%205321
1272O29Vxt0x0005A17C/0x0000285A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - um∞nφ - architektura##%2001%55%372%205322
1303O27Vxt0x0005CAAC/0x00001057/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - um∞nφ - socha°stvφ##%2001%57%174%205323
1332O26Vxt0x0005DBDE/0x00002535/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - um∞nφ - malφ°stvφ##%2001%58%438%205324
1360O22Vxt0x0006029E/0x000013CA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci - um∞nφ - hudba##%2001%60%91%205325
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - nßrodopis##%2001%35%58%205312
Polßci: Nßrodopis. V²voj nßroda polskΘho b∞hem historie postupoval v hlavnφm rysu takto: p∙vodnφ centrum a jßdro [Polßci]-ßk∙v na Od°e, Vart∞ a Visle tiÜt∞no jest od zßpadu soustavn∞ a vφt∞zn∞ N∞mci, nßsledkem Φeho₧ v²voj a vzr∙st jeho nese se sm∞rem v²chodnφm. Na zßpad∞ vidφme stßl² ·stup, na v²chod∞ v²boj a postup nßrodnosti polskΘ. V²boje polskΘ na zßpad∞ m∞ly jen v²znam doΦasn², na v²chod∞ byly ·sp∞chy hlubokΘ a trvalΘ (viz Polsko, d∞jiny politickΘ). Cel² historick² styk Polska s N∞mci je jen °ada boj∙v o vlßdu nad Slovany odersk²mi a pomo°sk²mi, p°i nich₧ Polsko na konec prohrßvß a i svΘ vlastnφ zem∞ ztrßcφ. N∞kolikrßte se sice poda°ilo sjednotiti cel² polsk² nßrod v jednu politickou jednotku, ba moc polskß rozÜφ°ila se i za hranice vlastnφho kmene (hlavn∞ Ülo o Lutice a Pomo°any), ale konec konc∙ z∙stalo z t∞chto v²boj∙ Polsku trvaleji jen v²chodnφ Pomo°φ a na zßpad∞ porß₧ka tatarskß u Lehnice r. 1241 p°ervala nadobro spojenφ Slezska se zemφ mate°skou a Slezsko od tΘ doby p°estalo b²ti nejen politicky Φßstφ Polska, n²br₧ v∙bec Φinitelem nßrodnφho polskΘho rozvoje. Od tΘ doby pojiÜt∞no zde bylo vφt∞zstvφ germanisace, v zemi ode dßvna polskΘ. TakΘ zßpadnφ Pomo°φ podlehlo brzy germanisaci, hlavn∞ pomocφ °ßdu N∞meck²ch rytφ°∙, zalo₧. r. 1198. A postup n∞meckΘho ₧ivlu neomezil se jen na zßpadnφ hranice, n²br₧ dral se hou₧evnat∞ i do samΘho nitra Polska, prost°edkem kolonisace n∞meck²ch sedlßk∙ na lßny, zpustoÜenΘ vpßdy mongolsk²mi, a volßnφm osadnφk∙ do podhradφ, m∞st, Φφm₧ povstßvaly v₧dy celΘ osady, ba m∞sta n∞meckß a ·patφ hrad∙ knφ₧ecφch. Tak na p°. v XIII. stol. vznikla m∞sta Vratislav, Pozna≥, Krakov, Sandom∞°, Lublφn, Plock, KaliÜ, °φdφcφ se n∞meck²m prßvem magdebursk²m. A p°i tom na dvorech knφ₧at, Ülechtic∙v a biskup∙ vφc a vφce rozÜi°ovalo se n∞mectvφ. P°i tom germanisace ji₧ od XIV. stoletφ postupovala s heslem ╗exterminare idioma polonicum½vyhubiti Polßky! A ·sp∞ch pon∞mΦenφ zßpadnφch konΦin polsk²ch byl by jist∞ b²val velik², kdyby postup jeho nebyl p°ece jen zadr₧en rozvojem nßrodnφ literatury, jejφ₧ poΦßtky spadajφ do konce XIII. stol., pak rozvojem nßrodnφho ducha v polskΘm duchovenstvu, jeho₧ velikß nßrodnφ ·loha poΦφnß se u₧ v XIII. stol., a koneΦn∞ i °adou politick²ch ·sp∞ch∙, mezi nimi₧ na prvΘm mφst∞ stojφ velikΘ vφt∞zstvφ polskΘ nad °ßdem N∞meck²ch rytφ°∙ v bitv∞ u Grunwaldu r. 1410, zpeΦet∞nΘ mφrem Toru≥sk²m r. 1466. NicmΘn∞ v celku polskß nßrodnost na zßpad∞ stßle ustupovala n∞meckΘ a Slezsko bylo zcela ztraceno. ┌stup na zßpad∞ nahrazoval vÜak, jak jsme u₧ pov∞d∞li svrchu, postup na v²chod. Na sever Polsko nemohlo se vyvφjeti pro mo°e BaltickΘ a ostatn∞ i zde bylo rßdo, kdv₧ po mnoh²ch bojφch s N∞mci dostalo r. 1466 do svΘ moci zase ·stφ Visly. Na jihu pak byly Karpaty p°irozenou hranicφ, za nφ₧ poΦal se od XVI. stol. tvo°iti nov² ·tvar °φÜe HabsburskΘ, do nφ₧ Polsko zasahovati necht∞lo. Nßrod polsk² vid∞l nßsledkem t oho p oslßnφ svΘ v²hradn∞ na v²chod∞ a tam zaΦal takΘ od druhΘ poloviny XIV. stol. v²boj politick². A s v²bojem politick²m Üel ovÜem ruku v ruce i postup ₧ivlu polskΘho. Podporovßn byl v²voj tento nejen svrchu vylφΦen²mi pom∞ry politick²mi. ale i sam²m ·zemφm, voln∞ na v²chod otev°en²m, a pon∞vad₧ pripe¥sk² moΦßlovit² bassin le₧el ve st°edu jeho, rozd∞lil se postup p°irozen∞ ve dva sm∞ry: 1. sm∞r na Litvu a 2. sm∞r do Volyn∞ a Podolφ, do Maloruska. V Litv∞ vynikl ₧ivel polsk² siln∞ u₧ b∞hem XV. stol. a jeÜt∞ vφce ovÜem po dokonßnφ politickΘho spojenφ Litvy s korunou polskou za Sigmunda Augusta (Lubelskß unie r. 1569), ale Litva se popolÜ¥ovala vφce sama ne₧ kolonisacφ, je₧ do litevsk²ch konΦin nebyla p°φliÜ vßbena. Polskß kolonisace obrßtila se p°edevÜφm ke sm∞ru ji₧nφmu, maloruskΘmu, a to hlavn∞ do po°φΦφ Dn∞stru. Postup [Polßci]-ßk∙v poΦal u₧ ve XII. stol. R. 1340 p°ipojena byla Kazimirem ╚ervenß Rus k Polsku, a tφm bvl dßn polskΘmu ₧ivlu na Dn∞stru zßklad. K tomu p°istoupil r. 1430 zßbor Podolφ, rozhodnou vÜak pro utvrzenφ ₧ivlu polskΘho zde stala se druhß polovina XV. stol., kdy se sem posunula velmi silnß kolonisace rodin Ülechtick²ch i rolnick²ch. kdy katolictvφ siln∞ se zachytilo a kdy zdejÜφ Ülechta ruskß siln∞ ₧ivotem sv²m se popolÜtila. DalÜφmu postupu kolonisace na Litv∞ i Malorusi uΦinily koneΦn∞ p°φtrz pokusy velik²ch knφ₧at rusk²ch o sjednocenφ celΘ Rusi. Od dobv Ivana III. VelikΘho (1462) povstal tu Polsku na v²chod∞ druh² jeho straÜn² historick² nep°φtel, s nφm₧ se nynφ Polsko utkßvß v neustßlΘm boji o panstvφ na v²chod∞, nejd°φve o panstvφ nad zem∞mi litevsk²mi, pozd∞ji i o vlßdu nad Ukrajinou, a₧ koneΦn∞ stal se boj ten i zßpasem o samotnΘ vlastnφ zem∞ polskΘ, a Polsko v n∞m prohrßvß nejen svΘ v²boje, ale i vlastni p∙du a krev. O Litvu p°iÜlo Polsko nejd°φve, o Malorus pozd∞ji svou chybnou politikou cφrkevnφ a chybnou politikou v∙Φi kozßk∙m, kte°φ se r. 1654 poddali Moskv∞, cß°i Alex∞ji. O svΘ vlastnφ kraje p°iÜli [Polßci] z p°φΦin, je₧ zde rozbφrati mφsta nenφ, koncem stoletφ XVIII. trojφm rozd∞lenφm stßtu PolskΘho v l. 1772, 1793, 1795, jφm₧ zßp. Φßs¥ ·zemφ p°ipadla Prusku, ji₧nφ Rakousku a v²chodnφ, nejv∞tÜφ, Rusku. Od tΘ doby nenφ ji₧ jednotnΘho a samostatnΘho Polska, a takΘ nßrod polsk² nez∙stal pohromad∞, n²br₧ rozd∞len byl mezi trojφ sob∞ nep°ßtelskou politickou moc, a to tak, ₧e vφce ne₧ polovina [Polßci]-ßk∙v p°ipadla Rusku a ze zbytku op∞t n∞co vφce Rakousku ne₧ Prusku. Äe za takov²ch trudn²ch pom∞r∙ politick²ch, v jak²ch se ocitl nßrod polsk² ve stol XIX., utrp∞l velmi mnoho i p°irozen² rozvoj nßrodnosti, je na bφledni, zejmΘna v N∞mecku a v Rusku, kde vlßdy, vedeny domn∞l²mi stßtnφmi interessy, polsk² ₧ivel siln∞ potlaΦujφ. OvÜem t∞₧k² stav v Rusku [Polßci] z valnΘ Φßsti zhorÜili a zavinili si teprve povstßnφm r. 1831 a hlavn∞ r. 1863. Jedin∞ v Rakousku da°φ se [Polßci]-ßk∙m dob°e, ba relativn∞ velmi dob°e, aΦ i zde s poΦßtku a₧ do let Üedesßt²ch t∞₧ce na n∞ dolΘhati poΦala byrokratickß germanisace. Ostatn∞ sluÜφ konstatovat, ₧e podle vÜeho v Prusku germanisaci valn∞ se neda°φ, a proto asi Prusko poslednφ dobu bez zjevn²ch p°φΦin chßpe se tak mimo°ßdn²ch a krut²ch opat°enφ proti [Polßci]-ßk∙m. Podati celkov² obraz nyn∞jÜφho rozlo₧enφ oblasti polskΘ a poΦtu [Polßci]-ßk∙ s hlavnφ jejich charakteristikou je nesmφrn∞ obtφ₧no. Obtφ₧ spoΦφvß jednak v nedostatku detailnφch pracφ, jednak v celΘm trudnΘm polo₧enφ nßroda Jak v N∞mecku, tak v Rusku ·°edn∞ ₧ivel polsk² se potlaΦuje. Nßsledkem toho ·°ednφ data o sφdlech a poΦtu [Polßci]-ßk∙ nejsou dosti spolehlivß. Ale zase bez ·°ednφch dat nelze se obejφti, kde nenφ vypracovßna kontrola, a ta chybφ na mnoh²ch mφstech obvodu polskΘho ·zemφ. Proto takΘ r∙znΘ prßce si tak v detailech hranic odporujφ, a proto takΘ statistiky o sφle [Polßci]-ßk∙v o velikß Φφsla se rozchßzejφ! Obraz, jej₧ zde nynφ nakreslφme, nelze poklßdati za naprosto sprßvn². Je vÜak sd∞lßn na zßklad∞ ·°ednφch dat rakousk²ch, prusk²ch i rusk²ch-pokud byla p°φstupna a dopln∞n i polsk²mi domßcφmi pracemi a v²poΦty. Hranice polskΘ nßrodnosti, bΘ°eme-li jazyk jako₧to hlavnφ znak za vodφtko, jdou na zßpad∞, poΦφnajφce od Karpat, sm∞rem tφmto (prvnφ je vedl, a to dosti sprßvn∞, èafa°φk ve svΘm Nßrodopise; pozd∞ji byly hranice v celku n∞kolikrßte stanoveny na nßrodopisn²ch mapßch jednotliv²ch Φßstφ polskΘho ·zemφ, o nich₧ viz na konec v literatu°e: poslednφ stav nejlΘpe, aΦ ne v₧dy stejn∞ dob°e, vylφΦil Alf. Parczewski v ╗Dzienniku polskΘm½, r. 1900 pod titulem ╗O zbadaniu granic i liczby ludnosci polskiej na kresach obszaru etnograficznego polskiego½): od severnφch hranic ₧upy trenΦanskΘ, v ni₧ se jeÜt∞ ve dvou osadßch (Skalici a ╚ernΘm) hovo°φ polsky, hranice p°ichßzφ do spornΘho ·zemφ ΦeskopolskΘho ve Slezsku T∞ÜφnskΘm. ╚echovΘ zde uznßvajφ pravidlem za hranici °φΦku Stonavku, vtΘkajφcφ do Olsy, [Polßci] vÜak posunujφ hranici jeÜt∞ o n∞co dßle na zßpad, uznßvajφce za nespornou Φeskou oblast teprve kraj za Ostravicφ. Hranice p°echßzφ pak u Bohumφna do PruskΘho Slezska a jde zde podle MalinowskΘho kolem Tworkowa, Baborowa, HlubÜic, Niemodlina, Szaragoszcze p°es Odru na v²chod od B°ehu k Namys│owu, Sycowu a MiΩdzyborzi, mezi MiliΦφ a Ostrowem p°ekraΦuje BaryΦ a vstupuje do Pozna≥ska. (Tak v celku urΦuje nov∞ hranici s prof. Nehringem i Partsch ve svΘm dφle o Slezsku.) UrΦenφ hranice pozna≥skΘ a pruskΘ je velmi obtφ₧nΘ, pon∞vad₧ schßzφ zde prßce obdobnß prßci Mali nowskΘho. V celku jde vÜak hranice od BaryΦe obloukem na zßpad k LeÜnu, odkud velmi prolamovanou Φarou k Babimostu (Bomst), pak p°es Mezi°φΦφ na OlÜe a p°es Vartu na Drezdenko nad NoteΦφ a dßle k ┌stφ a kolem Pily (Schneidem'hl) p°es Zlatowou Zakrzewo a p°echßzφ obloukem pod Chojnicφ do ·zemφ KaÜubskΘho (viz KaÜubovΘ), kterΘ₧ ovÜem obyΦejn∞ Φφtß se do oblasti polskΘ. (Odtud se Φßra nßrodnostφ dr₧φ v celku hranic pomo°sko-zßp.-prusk²ch, p°ibφrajφc v Pomo°ansku jeÜt∞ kaÜubsk² ostr∙vek na jeze°e LebskΘm.) Celß tato velmi klikatß linie pozna≥sko-pruskß je vÜak proseta enklßvami n∞meck²mi; oblast kaÜubskß je dob°e vymezena pracemi Nadmo°skΘho a Ramulta. Severnφ hranice polskΘ nßrodnosti poΦφnß se u mo°e kousek k zßpadu od Gdanska a jde p°es Tczew (Dirschau) k Malborgu (Marienburg) na Nogati, pak obloukem kolem Sztumu p°es Kwidzy≥ (Marienwerder) zp∞t k Visle, p°echßzφ Vislu a₧ k Che│mu (Kulm) tak, ₧e okolφ Grudziadze (Graudenz) je n∞meckΘ, a jde pak dßle odsud klikatou Φarou p°es I│avu (Eylau), Ostr≤d (Osterode), Olsztyn, Lec (L÷tzen), Go│dap k hranici n∞meckoruskΘ. Zde d°φve s [Polßci]-ßk² sousedili Litvφni (srv. mapu Kurschatovu), dnes vÜak vra₧en jest u₧ mezi ob∞ nßrodnosti n∞meck² klφn a [Polßci] s Litvφny sousedφ ji₧ jen v gubernii suvalskΘ Dnes v okresu Darkehnen, Go│dap, G╣bin, Wystruc nenφ ji₧ skoro Litvφn∙ mezi N∞mci. V gubernii suvalskΘ jde polsko-litevskß hranice kousek nad Suvalkami dol∙ k Prze│omu na N∞mnu. Odtud pak obracφ se k jihu, tvo°φc proti B∞lorus∙m a Malorus∙m v²chodnφ hranici oblasti polskΘ. Bylo-li nesnadno stanoviti p°esn∞ hranici zßpadnφ a severnφ, jest v∙bec dnes nemo₧no stanoviti urΦit∞ji tuto v²chodnφ hranici. [Polßci] sahajφ daleko na v²chod na zßklad∞ v²voje svrchu vylφΦenΘho, ale jen °adou enklav v oblasti ruskΘ, enklav, jejich₧ existenci mnozφ RusovΘ popφrajφ neb aspo≥ vßhu jejich zeslabujφ. SprßvnΘho obrazu o tom nab²ti je nemo₧no. V celku lze °φci jen, ₧e v²chodnφ hranice kompaktnφho osφdlenφ jde asi od N∞mna na Sokolku, Bia│ystok, mezi B∞lskem a Bra≥skem k Drohiczynu (podle Glozera na Mielnik) a odtud dol∙ na B∞lgoraj, kde vstupuje do rakouskΘ HaliΦe. Zde ji op∞t pevn∞ji m∙₧eme stanoviti. P°echßzφ toti₧ podle Ho│ovackΘho u Rudk² k Sanu a dr₧φ se pak zhruba zßpadnφho b°ehu Sanu a₧ skoro pod Sanok, kde₧ se odd∞luje na zßpad a jde p°es Ryman≤w, Duklu, Ropu k PiwnicznΘ na hranici uherskΘ. Ji₧nφ hranici polskou tvo°φ pak uherskΘ hranice, p°i Φem₧ [Polßci] v ₧up∞ oravskΘ p°echßzejφ v °ad∞ osad p°i hranicφch (viz v²Φet u Polφvky ╗Listy Fil., XII., 464) do Uher, a rovn∞₧ ve stolici trenΦanskΘ ve vzpomenut²ch u₧ dvou vsφch Skalici a ╚ernΘm. JeÜt∞ h∙°e, ne₧ s vymezenφm oblastφ sφdel polsk²ch, je s v²poΦtem sφly nßroda polskΘho. PoΦet [Polßci]-ßk∙v r∙znφ se v r∙zn²ch ·dajφch poslednφch desφtiletφ i o n∞kolik million∙. Z hlavn∞jÜφch v²poΦt∙v uvßdφme na p°. tato: Stanislav hrab∞ Plater Φφtal v letech dvacßt²ch XIX. stol. 6,770.000 [Polßci]-ßk∙, èafa°φk v Geschichte der slavischen Sprache z r. 1826-10,000.000, v Nßrodopise r. 1842-9,365.000, Perwolf v letech padesßt²ch a Üedesßt²ch XIX. stol. na 9,000.000 (Riegr∙v Slovnφk NauΦn²), Erkert podle dat z r. 1858 8,950.000 (bez vojska aemigrace), JaÜkin podle dat z r. 1870 10,000.000, BudiloviΦ 9,492.000, Czy±ski podle dat z r. 1880-82 v celku na 13,000.000 (╗Wisla½ I.), Rittich z tΘ₧e doby 9,931.000, Sulimierski na 12,000.000, L. Straszewicz 18-19,000.000 (╗Mies. Kur. Pol.½, 1900), Czerkawski s Litvφny na 21,111.347 (Rozpr. Akad. Krak. 1902). Obtφ₧n² je zejmΘna v²poΦet v Rusku a v N∞mecku. [Polßci] p°i kontrole ·°ednφch Φφsel rusk²ch, ostatn∞ v₧dy nevaln∞ spolehliv²ch, u₧φvajφ n∞kdy tΘ methody (jako na p°. Czy≥ski), ₧e sΦφtajφ katolφky, odeΦtou Litvφny a LotyÜe a zbytek prohlaÜujφ za [Polßci]-ßky v Rusku, pon∞vad₧ [Polßci]-ßk∙v unißt∙v a protestant∙ jest jen nepatrnΘ mno₧stvφ. Ale ani tento zp∙sob nenφ spolehliv² Podle statistiky poslednφch sΦφtßnφ z r. 1890, 1897 a 1900 (data z r. 1900 nebyla nßm bohu₧el dosud z N∞mecka p°φstupna) lze vypoΦφsti tento odhad poΦtu [Polßci]-ßk∙ v Evrop∞ i mimo Evropu, Φφtaje v to i KaÜuby: v Rusku 9,000.000, v Prusku 3,400.000, v Rakousku (P°edlitavsku) 4,260.961; ·hrnem 16,660.961. ╚φslo 9 million∙ jest jen rusk² ·°ednφ odhad p°φbli₧n² na zßklad∞ statistiky z r. 1897 v∙Φi 86,000.000 Rus∙. Rovn∞₧ Φφslo [Polßci]-ßk∙ v N∞mecku odhadnuto jest jen p°φbli₧n∞ na zßklad∞ poΦtu z r. 1890, pon∞vad₧ autoru stati pruskß statistickß kancelß° odep°ela oznßmiti v²sledky z r. 1900. Na jisto jsou vÜak ·°ednφ statistiky pruskΘ nφzkΘ; podle ParczewskΘho je na p°. ve Slezsku [Polßci]-ßk∙ vφce o 155.000 proti Φφslu vypoΦtenΘmu z r. 1890. Tetzner sßm zase Φφslo Mazur∙ prusk²ch poklßdß za velmi nφzkΘ. P°ipoΦteme-li pak k tomu kolonie polskΘ v Uhrßch (v TrenΦφn∞, Orav∞, SpiÜi), kde jich ·°ednφ statistika neznß, emigraci ve Francii, v Sibi°i a zejmΘna silnou emigraci v sev. Americe (v Chicagu je jich pr² na 150.000, v Buffalu na 60.000, v Milwaukee 40.000 atd., tak ₧e jich v Sev. Americe J. Siemieradzki odhaduje docela na 1 1/2 millionu, kter²₧to odhad je vÜak t∞₧ko p°ijateln², nebo¥ jinΘ polskΘ statistiky odhadujφ na p°. poΦet [Polßci]-ßk∙ v Chicagu na 100.000), k tomu pak i velikΘ kolonie v Ji₧nφ Americe, na p°. v brazilskΘ Paran∞ na 100.000, co₧ v celku Φiniti m∙₧e dob°e na 1,250.000-1,500.000-dostaneme jako poΦet [Polßci]-ßk∙ nejv²Üe Φφslo 18,000.000. Literatura. K historii nßrodnosti polskΘ srv. hlavn∞ spis Stef. KomornickΘho, Polska na zachodzie w swietle cyfr i zdarze±, (Lwov, 1894); W. KΩtrzy≥skΘho, O ludnosci polskiej w Prusach (Lvov, 1882); Ad. Pawi≥skΘho, Polska XVI. wieku pod wzglΩdem geogr. statystycznym. I.-II. (VarÜava, 1883 a₧ 1886) a Perwolfovo dφlo Slavjane ich vzajimnyja otnoÜenija (VarÜ., 1888), nehled∞ k dφl∙m starÜφm. Prßce t²kajφcφ se dneÜnφho rozlo₧enφ a statistiky [Polßci]-ßk∙ uvßdφ Alf. Parczewski ve stati svrchu uvedenΘ detailn∞. Mezi v∞tÜφ prßce prvnφho druhu nßle₧ejφ vedle èafa°φkovy stati v Nßrodopise (Praha, 1842, str. 75) R. B÷ckha Sprachkarte des preuss Staates (Berl., 1869), Der Deutschen Volkszahl und Sprachgebiet (t., 1869); R. Erckerta Atlas Θthnographique des provinces habitΘes par des Polonais (Petr, 1863); A. Ritticha Slavjanskij mir (VarÜ., 1885) a A. Firckse Die preuss. Bev÷lkerung nach ihrer Muttersprache u. Abstammung (╗Zeitschrift d. k. preuss. Stat. Bur.½. 1893, s nßrodopisn²mi mapami). Zde sluÜφ uvΘsti i novΘ dφlo Fr. Tetzenera: Slaven in Deutschland (BrunÜvφk, 1902). K statistice specißln∞ uvßdφme jeÜt∞ zpracovßnφ B÷ckhovy prßce od Rom. Szyma≥skΘho, Statystyka ludnosci polskiej w zaborze pruskim (Pozna≥, 1874); Braemera Versuch einer allgem. Statistik der NationalitΣten im deutschen Staate (Berlφn, 1871); Ed. Czy≥skΘho Etnograf. statyst zarys liczebnoÜci i rozsiedlenia ludnosci polskiej (╗Wisla½, I., 1887); Wlad. RapackΘho Ludnosc Galicyi (Lvov, 1874) a Jos Siemie radzkΘho Polacv za morzem (Lvov, 1900). Ke KaÜub∙m viz hlavn∞ dra NadmorskΘho Ludnosc polska v Prusach zachodnich, jej rozwoj i rozsiedlenie (╗Pam. fyziogr.½, IX, 1889), Stef. Ramulta Statystvka ludnosci Kaszubskiej (Krakov, 1899). Oba majφ podrobnΘ mapy. Srv. i Fr. Tetzner, Die Slowinzen und Leba-Kaszuben (Berl., 1899). Jako bylo v dobßch starÜφch, tak ani dnes nßrod polsk² netvo°φ ·plnΘ jednoty, ale d∞lφ se na °adu kmen∙. Nehledφme-li ani ke KaÜub∙m (v. t.), je₧ n∞kte°φ nechtφ dosud Φφtati mezi vlastnφ [Polßci]-ßky (Baudouin de Courte nay, Ramult), i v oblasti t∞chto vlastnφch jevφ se v jednotliv²ch krajφch velikΘ kmenovΘ rozdφly, na p°. mezi Krakovjanem a severnφm Mazurem. Zakrzewski d∞lφ [Polßci]-ßky vedle pomo°ansk²ch KaÜub∙ na 4 velikΘ skupiny: 1. velkopolskou (s Pozna≥ci, KaliÜany, Kujavjßky, LenΦicany), 2 mazurskou (s Mazury a PodlaÜany), 3. malopolskou (s horaly karpatsk²mi a obyvateli rovin malopolsk²ch), 4. Slezany. Rozdφly mezi nimi, projevujφcφ se v ₧ivot∞ (v krojφch, obyΦejφch, v typu, v domßcφm byt∞), vyjßd°eny jsou nejvφce dialektick²mi odchylkami vjazyce. Proto kmenovΘ rozliÜujφ se hlavn∞ jazykov∞ a viz o nich vφce ve stati o jazyku polskΘm V anthropologii polskΘ pracuje se v poslednφch letech dosti Φile o stanovenφ dneÜnφho i starΘho typu polskΘho a o poznßnφ ₧ivotnφch pom∞r∙ polsk²ch v∙Φi soused∙m i v r∙zn²ch krajφch zem∞ polskΘ. Tyl, polsk² podrobn∞ zkoumali hlavn∞ VI. Olechnowicz v gub. lublinskΘ, radomskΘ a lom₧inskΘ, J. Talko-Hryncewicz v PodlaÜφ, Rutkowski v gub. plockΘ, Elkind ve VarÜav∞; nejvφce vÜak prozkoumßni byli haliΦÜtφ [Polßci] pracemi J. Majera a Is. KopernickΘho. Prßce vÜecky obφrajφ se m∞°enφm vzr∙stu t∞la, rozm∞r∙ lebky, obliΦeje a r∙zn²ch ·d∙ t∞lesn²ch, vßhy t∞la, statistikou komplexe (barvy pleti, oΦφ a vlas∙) a pod. Jako hlavnφ charakteristikon typu objevuje se st°ednφ vzr∙st, ple¥ sv∞tlß ve v∞tÜin∞ proti tmavΘ, index lebeΦnφ kolφsß se od 80-82 (na ₧ivΘm a₧ 84), st°ednφ vßha mozku 1397 g V²sledky dosavadnφ sebral p°ehledn∞ J. Talko Hryncewicz ve Φlßnku Poljaki v ╗RuskΘm Antr. Äurnale½ (II., 1901), kde uvedena takΘ ·plnß literatura dosavadnφ. O folkloristice polskΘ nenφ mo₧no zde se rozÜφ°iti a odkazujeme jen na p°ipojenou dßle literaturu. Prvnφ polovina XIX. stoletφ vyznaΦovala se jen por∙zn²mi pokusy ve sbφrßnφ folkloru (hlavn∞ pφsnφ lidov²ch, pov∞stφ a p°φslovφ), Φφm₧ obφrali se hlavn∞ Zor. DolΩga Chodakowski (vlastn∞ Adam Czarnocki), K. W. W≤jcicki, Wacl. Zaleski a L GolΩbiowski, druhß polovina vypln∞na jest ji₧ velik²mi pracemi systematick²mi, hlavn∞ dφlem H. O. Kolberga, je₧ nφ₧e uvßdφme; na konci stoletφ vystupujφ v III. dob∞ ji₧ hlavn∞ Ükolou a p∙sobenφm nejlepÜφho p°edstavitele folkloristiky polskΘ, dra Jana Kar│owic ze, prßce rßzu theoretickΘho a analytickΘho (ve ╗Wis│e½ a ve lvovskΘm ╗Ludu½) Sbφrky nßrodopisnΘ zaklßdali hlavn∞ A. Baraniecki v Krakov∞ a hr. W│. Dzieduszycki ve Lvov∞. Podrobnosti o nßrodopisnΘ a folkloristickΘ literatu°e polskΘ viz jednak v prßci dra Em. Kovß°e, P°ehled d∞jin folkloristiky, I., str. 25 sl. (otisk z ╗NßrodopisnΘho Sborn. ╚eskoslovanskΘho½, I.), v prßci Ad. StrzeleckΘho, Materya│y do bibliografii ludoznawstwa polskiego (╗Wis│a½, sv. X. a₧ XIII.), u L. Finkela (Bibliografia polskiej historyi, v rubrikßch Etnografia Φßsti II., Krakov, 1895) a p°edmluv∞ p°ekladu Gommeova spisku The handbook of folklore, vydanΘho polsky V. Szukiewiczem pod titulem ╗Folklor. PodrΩcznik dla zajmuj╣cych siΩ ludoznawstwem½ (Krakov, 1901). Z periodick²ch publikacφ jsou polskΘmu nßrodopisu posv∞ceny: ╗Wis│a½, vydßvanß ve VarÜav∞ d°φve J. Kar│owiczem (I. XII.), nynφ F. Majewsk²m (XIII.-XV. 1902), ╗Lud½, orgßn ╗Towarzystwa ludoznawcego na Lwowie½, pod redakcφ A. Kaliny (I. VIII.), a ╗Materya│y antropologicznoarcheologiczne i etnograficzne½ (I.-V., 1896-1901), vydßvanΘ akademiφ v∞d v Krakov∞, mφsto nich₧ vychßzel d°φve cenn² ╗Zbi≤r wiadomoÜci do antropologii krajowej½ (od r. 1877-95, sv. I.-XVIII.). Z Φlßnk∙ pojednßvajφcφch o polskΘm nßrodopise v∙bec uvßdφme: Franko Jan, Najnowsze prady w ludoznawstwie (╗Lud½, I.); Strzelecki Ad., Ludoznawstwo i zbieranie materva│≤wludoznawczych (╗Lud½, I., otisk ve Lvov∞, 1895); Zawili≥ski Roman. O sposobie gromadzenia materya│≤w etnograficznych (╗Wis│a½, I.); Zakrzewski Ad, Najbliƒsze zadania antropologii i etnografii polskiej (╗Wis│a½, VI.). Srv. takΘ p°ednßÜku J. Kar│owicze na sjezd∞ polsk²ch spisovatel∙ r. 1894, ╗Narodowy folklor polski½ (v²tah v uvedenΘ svrchu stati Kovß°ov∞, str. 28-29), s p°ehledem hlavnφ vykonanΘ p°ed tφm prßce polskΘ Hlavnφ, nejv∞tÜφ pracφ je souborn² nßrodopisn² popis polskΘho lidu v 33 dφlech, zpracovan² H. Osk. Kolbergem (1814-90), jen₧ poΦat byl r. 1865 a nese spoleΦn² titul ╗Lud, jego zwyczaje, spos≤b zycia, m≤wa, podania, przys│owia, obrzΩdy, gus│a, zabawy, piesni, muzyka i ta±ce½. Vydßvan byl dle kraj∙ takto: 1865 Sandomirskie (1 d.),. 1867 Kujawy (2), 1871-75 Krakowskie (4), 1875-82 Pozna≥skie (7), 1882-89 Pokucie (4), 1883-84 Lubelskie (2), 1885-86 Kieleckie (2), 1885-90 Mazowsze (5), 1887-88 Radomskie (2), 1889 LΩczyckie (1), 1890 Che│mskie (1), Kaliskie (1 sv.). Posmrtn∞ vydßny byly Kopernick²m r. 1891 Przemyskie. P°ihotoveny jsou jeÜt∞ svazky: Che│mskie II., Kaliskie II., Mazowsze. Ostatnφ prßce viz u Kar│owicze, Kovß°e svrchu. D∙le₧it∞jÜφ jsou jeÜt∞: Jana SwiΩtka Lud nadrabski (Krakov, 1893), CziszewskΘho Krakowiacy (t., I., 1894), MalinowskΘho Zarysy ƒycia ludowego na Szlasku (VarÜ., 1877) a j. K Mazur∙m v N∞mecku srv. i prßci Alb. Zwecka, Masuren (ètutg, 1900)... red.
Polßci
#######
#FB#
0J6
113A8
2865F67
3730A8
4862A8
5260A8
5623A8
5738A8
6062A8
6141A8
6405A8
6661A8
6915F7
7709A8
8401B5
8500B12
8942F7
9038B8
9123B12
9211B8
9281B5
9297B8
9322B6
9374A8
9490A8
9786F8
9946A8
10699A8
10981F5
10987A8
11185A8
11800A8
11998A8
12029A8
12283A8
12559A8
12818A8
13271H1
13273I1
13377A8
13570A8
13609F10
14051A8
15542F7
15604A8
15795A8
15858F12
15919F9
15956F11
16026F7
16270F15
16672A8
17053B1
17212F15
20584B4
20590O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - jazyk##%2001%38%248%205313
Polßci: Jazyk. PolÜtina nßle₧φ s ostatnφmi jazyky slovansk²mi k sev.-v²ch. skupin∞ jazyk∙v indoevropsk²ch a jest v t∞snΘm p°φbuzenstvφ s jazykem srbsko-lu₧ick²m, Φeskoslovensk²m a s vym°el²m jazykem polabsk²ch Slovan∙, se kter²mi₧to jazyky tvo°φ zßpadnφ v∞tev jazyk∙ slovansk²ch. Nyn∞jÜφ oblast jeho rozÜφ°enφ rozprostφrß se po krßlovstvφ PolskΘm bez sev. Φßsti gub. suvalskΘ a n∞kter²ch Φßstφ gub. sedleckΘ a lublinskΘ, dßle zabφrß sousedφcφ s nim ·jezdy gub. grodn∞nskΘ, vilenskΘ a kovenskΘ, Φßs¥ v²ch. Pruska, obydlenou Mazury, malou Φßs¥ pruskΘ provincie Pomo°anska, Pozna≥sko, v²ch. Φßs¥ PruskΘho a RakouskΘho Slezska a zßp. HaliΦ. Kolonisacφ rozÜφ°il se polsk² jazyk v sev.-zßp. kraji Ruska, kde vytvo°il zvlßÜtnφ pod°eΦφ litevsko-polskΘ, kde₧to v jihozßp. kraji mluvφ polsky znaΦnß Φßs¥ m∞Ü¥an∙v a statkß°∙. ╚etnΘ kolonie polskΘ jsou ve Spojen²ch Obcφch sev.-amer. a v Brazilii. V²znaΦn²mi znßmkami, jimi₧ liÜφ se od p°φbuzn²ch jazyk∙ slovansk²ch, jsou p°edn∞ nosovky a a Ω, kterΘ v historickΘm obdobφ existovaly pouze v cφrkevnφ slovanÜtin∞ a je₧ polÜtina jedinß zachovala; dßle zßm∞na prvotnφch hlßsek ·, ⁿ p°ed l, │ a r samohlßskami Φist²mi: sarna; we│na; pe│ny; martw, wilk; po hrdelnicφch i, po sykavkßch y: kr≤tki, srogi, szyd│o, ƒy│a; jaa, mφsto ∞ (ZNAK): piana, £wiat; o mφsto a po l│, a r: proch, g│owa, m│ody;, joo, mφsto e: biodro, siodlo, biorΩ, wioda; zm∞kΦovßnφ souhlßsek p°ed e: niebieski, siebie; rz mφsto rj: rzad, rzeka, strza│a; dƒµ, mφsto ∩¥,: miedƒ, naµ; prze mφsto pro: prze- klinaµ, przebic, przemiana; sr na poΦßtku slov: srogi, srebr, £redni a pod B∞hem Φasu polstina pozbyla dußlu v deklinaci i konjugaci, dßle ztratila neslo₧enΘ Φasy: imperfektum (mo│wiach od mo│wiµ, nyn∞jÜφ m≤wiµ) a aorist (mo│wich), v deklinaci p°φdav. jmen p°φpony pßd∙ podstatn²ch zam∞nila zßjmenn²mi, v lokßle a instrumentßle vÜech sklon∞nφ nabyly p°evahy p°φpony sklon∞nφ ₧enskΘho: anio│ach, anio│ami, a koneΦn∞ pozbyla dΘlky samohlßsek p°i slo₧enΘm sklon∞nφ jmen p°φdavn²ch: dobra (z dobra-ja). Za to utvo°ila novΘ Φasy minulΘ z min. p°φΦestφ ΦinnΘho a pomocnΘho slovesa jesm: mia│em (mia│ jesm), zjednoduÜila a zlahodnila mnohΘ obraty, a co jφ ubylo na bohatstvφ forem, sna₧ila se nahraditi jednak v po°ßdku slov, jednak v zßsob∞ lexikßlnΘ. Pravda, ₧e neobeÜla se p°i tom bez vliv∙ cizφch, z nich₧ nejd∙le₧it∞jÜφ jest p∙sobenφ latiny a n∞mΦiny. M∞sta polskß byla dlouhou dobu pon∞mΦena a stopy toho nalΘzßme i v polskΘm jazyce: mistrz, burmistrz, margrabia, warta, dach, rachunek atd. Rovn∞₧ ·°ednφ latina z∙stavila znaΦnΘ stopy svΘho vlivu na jazyku polskΘm jak v ohledu lexikßlnΘm (pacierz, dygnitarz, dysputa atd.), tak zejmΘna pokud se t²kß struktury. PolÜtφ spisovatelΘ, °φdφce se vzory latinsk²mi, p°izp∙sobovali jazyk skladb∞ cizφ a teprve v nov∞jÜφ dob∞ povolila t∞snß pouta klassickß vlivu jazyk∙ modernφch. HistorickΘ osudy polskΘho jazyka mo₧no stopovati teprve s poΦßtku XIV. stol. Z doby p°edk°es¥anskΘ m∙₧e o n∞m podati jakΘsi zprßvy pouze srovnßvacφ jazykozpyt. Panuje domn∞nka, ₧e zachovaly se pφsemnΘ pamßtky z doby p°edk°es¥anskΘ, toti₧ t. zv. prilvickΘ a mikorzynskΘ nßpisy runovΘ (srv. F. Piekosi≥ski, Kamienie mikorzy≥skie, Krakov, 1896), ale smyslu jejich nepoda°ilo se dosud dopßtrati, nehled∞ ani k tomu, ₧e Φßs¥ prvn∞jÜφch uznßna za podvr₧enou. Pφsemnictvi polskΘ poΦφnß se p°φjetφm k°es¥anstvφ. Mo₧no mφti za to, ₧e prvnφ kazatelΘ p°iÜli do Polska kol r. 968 z ╚ech, kde byla jeÜt∞ ve sv∞₧φ pam∞ti Φinnost slovansk²ch v∞rozv∞st∙. N∞kterß historickß sv∞dectvφ ukazujφ k tomu, ze jeÜt∞ ve stol. XI. slovanskß bohoslu₧ba v n∞kter²ch chrßmech se zachovala (srv. Abraham, Organizacja kosciola w Polsce, Lvov, 1890), a je-li tomu tak, tedy jedinou znßmou pφsemnou pamßtkou tΘ doby mo₧no sΦφtati kijevsk² zlomek °φmsko-kat. knihy slu₧ebnφ, o kterΘm₧ Sobolevskij na zßklad∞ p°esnΘho zachovßnφ nosovek soudφ, ₧e byl psßn v Polsku. Jinak jest tΘm∞° nemo₧no nalΘzti stopy cφrkevn∞slov. jazyka na jazyce polskΘm Zcela opaΦn∞ mß se v∞c s latinou. Siln² vliv jejφ panoval od poΦßtku k°es¥anstvφ v Polsku do poΦßtku XVIII. stol., ano na dlouhou dobu vytlaΦila polÜtinu nejen z cφrkve, ale i ze vÜech obor∙ ₧ivota spoleΦenskΘho a stala se officißlnφm jazykem dvora, soudu, kruh∙ v∞deck²ch i literßrnφch. P°ednφ spisovatelΘ z doby humanismu a obrozenφ: Kochanowski, Orzechowski, Klonowicz a j. u₧φvali stejn∞ latiny jako mate°skΘho jazyka. Ano mnozφ dostihli v latin∞ nevÜednφ dokonalosti, jako Sarbiewski ze XVII. stol., jeho₧ dφla Φφtßvajφ se dosud v anglick²ch gymnasiφch jako vzory klaysickΘho slohu. Vedle latinskΘho vlivu v polsk²ch pamßtkßch XIV. a XV. stol. lze pozorovati i znaΦn² vliv Φesk², pronikajφcφ do Polska Φesk²mi bohoslovci jak katolick²mi, tak jmenovit∞ husitsk²mi a silnou emigracφ, tak ₧e vliv ten lze stopovati a₧ do stol. XVI. a XVII. ╚eÜi p°ijali k°es¥anstvφ skoro o celΘ stoletφ d°φve a vytvo°ili mno₧stvφ nßbo₧ensk²ch a kulturnφch termin∙, je₧ ujaly se i v Polsku a Φasem zde ·pln∞ zdomßcn∞ly. Ale latinsk² a Φesk² vliv pronikl tΘm∞° v²hradn∞ do jazyka spisovnΘho, kde₧to vliv n∞meck² razil si cestu do mluvy lidovΘ. N∞meckΘ m∞Ü¥anstvo Φasem se popolÜtilo, ale ₧idovstvo v zemφch polsk²ch u₧φvß dosud zka₧enΘho n∞m. jazyka jako₧to zvlßÜtnφho jargonu. V 2. pol. XVIII. stol. polsk² jazyk podlehl vlivu francouzskΘmu, jen₧ rozÜφ°il se ve spoleΦnosti polskΘ zejmΘna na poΦßtku stoletφ XIX. Stejn∞ lze pozorovati vlivy nßrod∙ sousednφch. Tak Maciejowski tvrdφ, ₧e polÜtina v XVI. stol. stala se m∞kΦφ vlivem ruÜtiny (Pismiennictvo polskie, VarÜ., 1852, 2. dφl). Szymonowicz, Rej a j. uvedli do polÜtiny mnohß ruskß slova, je₧ se pln∞ ujala JeÜt∞ siln∞ji p∙sobφ rus. vliv v dob∞ nejnov∞jÜφ, kdy z VarÜavy, kulturnφho st°ediska pol., Üφ°φ se do HaliΦe i Pozna≥ska. Stopovati jej mo₧no zejmΘna v terminologii, p°edevÜφm prßvnickΘ, ale i v belletrii, aΦkoliv nejlepÜφ spisovatelΘ sna₧φ se usilovn∞ zachovati ryzost polÜtiny a uchrßniti ji vliv∙ cizφch. Zajimavo jest, ₧e p°i tolikerΘm p∙sobenφ polÜtina nevytvo°ila nß°eΦφ. Odchylky vjednotliv²ch krajφch jsou vlastn∞ pouh²mi provincialismy a nßzvy velkopolsk², malopolsk², mazoveck² a pod. mo₧no brßti pouze ve smysle zem∞pisnΘm, nikoliv filologickΘm. Za jedinΘ nß°eΦφ poklßdß se kaÜubÜtina, ale i o tΘ Baudouin de Courtenay soudφ, ₧e jest vlastn∞ zbytkem mluvy polabsk²ch Slovan∙ (KaÜubskij jazyk, kaÜubskij narod i kaÜubskij vopros, Petrohr, 1897). Tuto ucelenost polÜtiny vysv∞tluji mnozφ okolnostφ, ₧e [Polßci] zaujali s poΦßtku malΘ pom∞rn∞ ·zemφ, kde udr₧eli se jednolit∞, Üφ°φce se p°irozen²m v²vojem. Mluva lidu p°edΦφ spisovn² jazyk rozmanitostφ forem a bohatostφ zvukov²ch odstφn∙. V lidu zachovaly se n∞kterΘ formy, jich₧ spisovnß polÜtina ji₧ nemß, jako Φφslo dvojnΘ v Φasovßnφ, kde₧to na druhΘ stran∞ mluva lidovß Üla dßle a vytvo°ila formy, kterΘ Φasem teprve snad nabudou platnosti v °eΦi spisovnΘ (p°φpona genitivu v rod∞ st°ed. na -≤w, ztrßta nosovek v jednotliv²ch p°φpadech atd.). St°ediskem duÜevnφho hnuti za prvnφ doby k°es¥anstvi bylo Malopolsko, a t°eba ₧e latina byla ₧ivlem panujφcφm, p°ece nemohla vytlaΦiti rßzem °eΦ nßrodnφ. Sami kn∞₧φ znali latinsky pouze potud, pokud pot°ebovali toho v bohoslu₧b∞ Ano i prvnφ krßlovΘ sotva znali latinsky. Zßkladem jazyka polskΘho stala se mluva velkopolskß a s p°enesenφm panovniΦφho sφdla do Krakova nastal vliv malopolsk². V²sledkem souΦinnosti tΘ byl nyn∞jÜφ jazyk, jen₧ jest blφzek stejn∞ vÜem pod°eΦφm polsk²m, ale se ₧ßdn²m nenφ ·pln∞ shoden. Studium jazyka polskΘho ztφ₧eno tφm, ₧e [Polßci] p°ijali latinku, nevyhovujφcφ fonetick²m zvlßÜtnostem jazyk∙ slovansk²ch, a oznaΦovali Φasto r∙znΘ zvuky jedinou znaΦkou neb si vypomßhali r∙zn²mi sp°e₧kami. NicmΘn∞ zßslu₧nou a cennou prßci v tomto sm∞ru podal Baudouin de Courtenay v dφle O drevn∞poljskom jazyk∞ do XIV. stol. (Lip., 1870). Ve stol. XV. vidφme snahu zjednoduÜiti a upraviti pravopis polsk². Jakub Parkosz napsal o tom prvnφ spis (Antiquissimus de ortografia polonica libellus, Pozna≥, 1830). Vlivem nßbo₧enskΘho obrozenφ v stoletφ XVI. polÜtina koneΦn∞ nabyla pln∞ vrchu nad latinou a zßhy potom v dφlech Rejov²ch, KochanowskΘho a Skargov²ch ukßzala se vhodnou nejen k tlumoΦenφ zjemn∞l²ch pocit∙ poetick²ch, ale i abstraktnφch pojm∙ nßbo₧ensko-filosofick²ch. Snaha po dokonalosti polÜtiny v oboru nov²ch nauk vedla ke tvo°enφ a zavßd∞nφ nov²ch slov. D∙sledkem snahy tΘ. bylo tΘ₧ dφlo ZaborowskΘho (Orthographia, 1518), M╣czy±skΘho (latinskopol. slovnφk, 1564) a Statoriovo (Polonicae grammaticae institutio, 1568). Tou dobou polÜtina zavlßdla ji₧ p°i dvo°e, p°i soudech, ve sn∞m∞, ano i v chrßm∞ ve form∞ duchov. pφsnφ. Za Sigmunda Augusta vÜecky stßtnφ akty domßcφ psaly se v²hradn∞ polsky a v konci XVI. stol. polÜtina pronikß na Litvu, kde u₧φvß se jφ pak v²hradn∞ na sn∞mech. Ve stol. XVIII. i na Ukrajin∞ a Volyni stßtnφ akty psaly se polsky a mφstnφ Ülechta ruskß ·pln∞ se popolÜtila. Tehdy vÜak poΦala polÜtin∞ doba ·padku, nebo¥ mnozφ spisovatelΘ, sna₧φce se napodobovati vzory starΘ, pokazili ji do mφry nejvyÜÜφ a pouze n∞kte°φ zachovali ji ve form∞ ryzφ, jako Kochowski, Pasek, Potocki. NovΘ obdobφ nadeÜlo polÜtin∞ s romantismem. P°ednφ spisovatelΘ tohoto sm∞ru s Mickiewiczem v Φele, prostudovavÜe spisovatele ze XVI. stol., zuÜlechtili a o₧ivili jazyk polsk² m∞rou neb²valou. K jeho zjemn∞nφ a nßdhe°e p°isp∞l i vliv francouzsk² v nejuÜlechtilejÜφch sv²ch zßstupcφch, v KrasickΘm a TrembeckΘm. Z mluvnic nejd∙le₧it∞jÜφ jsou KopczynskΘho z r. 1778, kterß odchovala n∞kolik pokolenφ pol mlßde₧e, v nov∞jÜφ dob∞ pak v∞deckß mluvnice Ma│eckΘho (1863) a Kry≥skΘho (VarÜ., 1897). Ze srovnßvacφch mluvnic polskΘho jazyka nejlepÜφ jest F. MalinowskΘho, ze slovnφk∙ pak dφlo KnapskΘho a zejmΘna Lindeho. O d∞jinßch jazyka polskΘho nejlΘpe pouΦφ prßce A. Kaliny (Historya jΩzyka polskiego, Lvov, 1883). ┌plnou biografii pracφ v∞novan²ch polskΘmu jazyku viz v ╗Pracach Filologicznych½ (VarÜ., 1886, dφl I.) a Jagicov∞ ╗Archivu½ (Berlφn, 1892, Supplement-Band). red.
Polßci
#######
#FB#
0J6
975B1
979B1
1111E1
1114E1
1121B1
1124B1
1128B1
1152B33
1217B1
1220B6
1228B24
1260B1
1263R4
1270B5
1277B5
1292B1
1297B2
1303B1
1306B12
1320B11
1339B1
1342B21
1365B5
1398B1
1401B9
1412B6
1420B2
1429B2
1433B25
1466B2
1471B16
1494B3
1499B5
1505B26
1533B2
1553B20
1682B8
1694B6
1710B5
1727B7
1890B8
1900B8
1984B5
2086B6
2438B17
2457B32
2594B27
6394A8
6836B3
7443A8
9885B4
9891O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - literatura##%2001%40%480%205314
Polßci: Literatura polskß
Polßci
#######
#FB#
0J6
27O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - literatura - poΦßtky (do r. 1500)##%2001%40%504%205315
Polßci: I. PoΦßtky do r. 1500. Mnohem pozd∞ji ne₧ v ╚echßch ujφmaly se prvnφ skrovnΘ zaΦßtky nßrodnφ literatury v Polsku. Zprvu projevovaly se ojedin∞le na p∙d∞ cφrkevnφ, pomalu rostly a trvalo n∞kolik stoletφ, ne₧ dokonale zmohutn∞ly a vypuΦely v kv∞t. Ve spojenφ s kulturou evropskou [Polßci] veÜli p°ijetφm k°es¥anstvφ. Celkem vÜak kultura k°es¥anskß jen zvolna v Polsku se Üφ°ila. V²kv∞t nßroda, rytφ°stvo, zam∞stnßno bylo ustaviΦn²mi vßlkami a duchovenstvo jsouc dlouh² Φas p∙vodu cizφho, s poΦßtku n∞meckΘho, potom vlaÜskΘho a francouzskΘho, mnohem vφce se staralo o desßtky ne₧ o pravΘ osvφcenφ lidu. Z°izovßny Ükoly, nejd°φve klßÜternφ, potom biskupskΘ a farnφ, ale je₧to se nalΘzaly v rukou cizφch duchovnφch, neprospφvaly obecnΘmu vzd∞lßnφ; klßÜtery peΦovaly hlavn∞ o hospodß°sk² rozkv∞t zem∞, o duÜevnφ pot°eby lidu se nestarajφce. Teprve v XIII. stol. nastal prosp∞Ün² obrat; proti vlivu n∞meckΘmu, kter² zmohutn∞l v m∞stech a klßÜterech, ozval se ₧iv∞jÜφ cit nßrodnφho v∞domφ a duchovenstvo cizφ znenßhla nahrazeno domßcφm. TakΘ Ülechta vybavovala se ze samovlßdnΘ moci panovnφkovy, nab²vala politickΘho v²znamu a zaΦala ba₧iti po vyÜÜφm vzd∞lßnφ. Zßmo₧nφ Ülechtici dochßzeli na cizφ university v Bononii, Padov∞, Pa°φ₧i a v Praze. Kazimφr Velik², °φd∞ se p°φkladem Karla IV., zakladatele university pra₧skΘ, pokusil se r. 1364 z°φditi vysokΘ uΦenφ (studium generale) v Krakov∞, ale teprve Vladislav Jagello s man₧elkou Hedvikou dφlo toto se zdarem dovrÜil (1400). Od tΘ doby akademie krakovskß stala se hlavnφm sφdlem nauky, ₧iv²m poutem mezi Polskem a kulturou evropskou a st°edem osv∞tovΘho proud∞nφ, kterΘ prost°ednictvφm Ükol spravovan²ch universitou rozlΘvalo se po celΘ zemi. Reformnφ ruch husitsk² dotkl se takΘ intelligence polskΘ; akademie krakovskß udr₧ovala literßrnφ spojenφ s universitou pra₧skou a v∞novala pozornost uΦenφ husitskΘmu, ale v celΘm tom hnutφ nezajφmala [Polßci]-ßk∙v tak dogmata, jako spφÜe politickß a nßrodnφ strßnka husitismu. Nenßvist k N∞mc∙m, ostrß kritika duchovenstva a ₧ßdoucφ oprava v l∙n∞ cφrkve na Φas upoutaly jejich pozornost, ale vlny nßbo₧enskΘho hnutφ brzy se ztiÜily, a₧ politika katolickß ·pln∞ zvφt∞zila. Studie humanistickΘ zßhy naÜly v Polsku p°φvr₧ence; zprvu prospφvaly jedinΘ literatu°e latinskΘ, teprve pozd∞ji m∞ly takΘ blahodßrn² vliv na pφsemnictvφ nßrodnφ. Latina, kterß do Polska hned s p°φjetim k°es¥anstvφ se dostala, dlouho byla nejen jazykem bohoslu₧ebn²m, n²br₧ i spisovn²m kn∞₧φ i laik∙v, tak ₧e a₧ do XVI. stol. literatura psanß jazykem latinsk²m m∞la daleko v∞tÜφ v²znam ne₧ pφsemnictvφ v jazyku polskΘm. Latinou krom∞ knih bohoslu₧ebn²ch a legend o sv. Vojt∞chu (z XI. stol.), o sv. Stanislavu, Jacku, Hedvice, Kunegund∞ (ze XIII. stol.) sklßdßny byly struΦnΘ poznßmky historickΘ, t. zv. roΦnφky (annales), jich₧ bylo u₧ v XI. stol. n∞kolik a stßle jich p°ib²valo. Ve XII. stol. dvornφ kaplan Boleslava K°ivo·stΘho Gallus, rodem z Provence, slo₧il prvnφ kroniku polskou, v nφ₧ vylφΦil d∞je za Boleslava K°ivo·stΘho a jeho p°edch∙dc∙v. Prvnφ domßcφ spisovatel, jen₧ sestavil kroniku polskou, byl mistr Vincenc Kad│ubek (s poΦ. XIII. stol), mu₧ velice vzd∞lan² a proΦetl², kter² m∞l ohromn² vliv na historiografii polskou, vynikal jako originßlnφ stilista a duchapln² myslitel. Z druhΘ poloviny XIV. stol. pochßzφ ╗Kronika velkopolskß½, p°ipisovanß dφlem Boguchwa│ovi, dφlem Baszkovi (Paskovi); napsal ji kn∞z, kter² znal severnφ Slovany, byl snad i v ╚echßch, kde₧ se seznßmil s kronikou Dalimilovou, z nφ₧ p°evzal tradici o Lechovi, ╚echovi a Rusovi. Pam∞ti svΘ doby (1333-84) vylφΦil Janko z Czarnkowa, arcijßhen hn∞zdensk²; rßzovitou charakteristikou, v∞rn²m vysti₧enφm koloritu doby, ₧iv²m k popisy a silnou individualitou spisovatelskou p°ev²Üil vÜecky svΘ p°edch∙dce. Ale ze vÜech historik∙v pφÜφcφch latinsky nejznamenit∞jÜφ jest Jan D│ugosz (1415-80); sklßdßnφm obsßhlΘ a podrobnΘ kroniky Historia Polonica o 12 knihßch zab²val se 25 let, u₧φval vÜech p°φstupn²ch pramen∙ domßcφch i cizφch (Φes., uher., n∞m., rus.), p°ihlφ₧el k pragmatickΘ spojitosti d∞jin a vdechl v dφlo svΘ pevnou jednolitost, mnohdy ovÜem z domyslu vykombinovanou. Historie jeho, provanutß zbo₧nou myslφ a vlasteneck²m duchem, nßle₧φ k nejobÜφrn∞jÜφm a nejv²znamn∞jÜφm pracφm na poli st°edov∞kΘho d∞jepisectvφ v∙bec. Prvnφ p°φvr₧enci studii humanistick²ch sna₧ili se co nejdokonaleji osvojiti si jazyk a stil autor∙v klassick²ch, aby mohli psßti a bßsniti latinsky. Hloub∞ji pochopil ideßl humanistick² ╪eho° z Sanoka, profossor na akademii krakovskΘ, pozd∞ji arcibiskup lvovsk², jen₧ znamenit∞ ovlßdal jazyk latinsk², psal elegie a komΘdie podle vzoru Plautova a byl n∞kolik desφtiletφ hlavnφm p°edstavitelem humanisty nejen jazykem a stilem, n²br₧ i nßzory. Äivotopis jeho napsal jin² humanista, Filip Kallimach Buonacorsi (1437 a₧ 1496), rodem Ital, skladatel n∞kolika d∙le₧it²ch monografiφ historick²ch. V politickΘm ohledu nejv∞tÜφ v²znam mß stßtnick² spis Monumentum pro rei publicae ordinatione od Jana Ostroroga (å1501), kter² sm∞le horlil po opravßch socißlnφch a politick²ch, tepal rozmanitΘ zlo°ßdy cφrkevnφ, po₧adoval ·plnΘho odlouΦenφ sprßvy zemskΘ od pravomoci cφrkevnφ, prvnφ vyslovil myÜlenku o zßsadnφ rovnopravnosti vÜech obΦan∙ p°ed zßkonem a se vÜφm d∙razem hlßsal ideu nßrodnφ polskΘ samostatnosti. Od n∞ho pochßzφ rßzn² v²rok: ╗A¥ se uΦφ polsky, kdo chce v Polsku ₧φt!½, namφ°en² proti N∞mc∙m v m∞stech a klßÜte°φch. Prvnφ poΦßtky pφsemnictvφ v jazyce polskΘm sahajφ teprve do XIV. stol. VypuΦely na p∙d∞ nßbo₧ensko-cφrkevnφ a majφ v∞tÜφ v²znam jazykov² ne₧ literßrnφ. Vzorem byla spisovatel∙m polsk²m literatura Φeskß, odkud₧ nejen p°edlohy a lßtky vybφrßny, n²br₧ p°evzata takΘ orthografie, hojnΘ v²razy a obraty °eΦi. K nejstarÜφm pamßtkßm nßle₧φ pφse≥ Bogarodzica, kterou zbo₧nß tradice p°ipisovala sv. Vojt∞chu. Prvnφ dv∞ strofy slo₧eny byly podle vzoru pφsnφ Φesk²ch, ostatnφ byly pozd∞ji p°idßny. NejobÜφrn∞jÜφ pamßtkou polskou ze XIV. stol. jest p°eklad vÜech ₧alm∙ Davidov²ch Psa│terz Florya±ski; krom∞ toho zachovaly se n∞kterΘ modlitby (Otce nßÜ, Zdrßvas, V∞°φm v Boha) a fragmenty kßzßnφ. V XV. stol. poΦet pamßtek polsk²ch znaΦn∞ se zv²Üil. Sklßdßny byly hojnΘ pφsn∞ duchovnφ a sestaven i cel² kancionßl. t. zv. Przeworszczyka. Zachovala se °ada verÜovan²ch legend (o sv. Dorot∞, sv. Alexiovi, sv. Stanislavu, sv. Kate°in∞, sv. KriÜtofu) a n∞kolik bßsnφ didaktick²ch a satirick²ch (╗Rozmluva smrti s mistrem Polykarpem½, nejobÜφrn∞jÜφ bßse≥ polskß z XV. stol., vzd∞lanß podle lat. originßlu). Z pamßtek prosaick²ch obsahu nßbo₧enskΘho nejd∙le₧it∞jÜφ jest p°eklad pφsma sv. ╗Bible krßlovΘ Äofie½, z nφ₧ se zachovaly zlomky, a ╗Äaltß° Pu│awsk²½. K p°eklad∙m pφsma sv. °adφ se modlicφ knihy ╗Modlitby Vßclava½ a ╗Modlitby Navojky½. Rßzu askΘticko-mystickΘho jest ·ryvek ₧ivota sv. Bla₧eje, p°eklad t. zv. evangelia Nikodemova, list o tvß°i Kristov∞ a j. Ze sbφrky kßzßnφ sluÜφ jmenovati kßzßnφ Jana z Szamotul (Paterka), plnß v²klad∙v allegorick²ch a mystick²ch. Pamßtek obsahu sv∞tskΘho zachovalo se poskrovnu. Krom∞ n∞ kolika zlomk∙ milostn²ch pφsnφ znßmy jsou pφsn∞ historickΘ, v nich₧ se op∞vovaly vß₧n∞jÜφ udßlosti d∞jinnΘ, jako pφse≥ o zabitφ Ond°eje TΩczynskΘho (1461), pφse≥ o pruskΘ porß₧ce, t. j. o pamßtnΘ bitv∞ pod Grunwaldem, v nφ₧ hladk²m verÜem a s tendencφ moralisujφcφ vypravovßn cel² p°φb∞h vßlky Prosou psßny jsou toliko p°eklady spis∙ prßvnick²ch, jako statuty wislickΘ, statuty nazovskΘ a ortele magdeburskΘ. Z povφdkovΘ literatury zasluhuje zmφnky ╗Historie Alexandra Vel., krßle macedonskΘho½, p°elo₧enß z latiny. Nejv²znamn∞jÜφm spisem prosaick²m z konce XV. neb s poΦßtku XVI. stol jsou ╗Pam∞ti Ja≥czara½, p∙vodem Srba, jen₧ z Turecka uprchl do Polska a vypravoval svΘ p°φhody v zajetφ tureckΘm n∞komu. kdo je pak napsal. Byly zßhy p°elo₧eny do ΦeÜtiny a vytiÜt∞ny mnohem d°φve ne₧ polsk² originßl.
Polßci
#######
#FB#
0J6
8F21
286A8
1363B16
1489F18
1896A8
2168F19
2587F7
2780B7
3336F39
3568F17
3819F11
3879B17
4465F14
4760F26
4924B39
4967F14
5429F14
5740B11
5969B19
7819O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - literatura - humanismus a reformace (1500-1625)##%2001%41%356%205316
Polßci: II. Rozkv∞t humanismu a reformace (1500-1625) Doba tato obyΦejn∞ se naz²vß ╗zlat²m v∞kem½ literatury polskΘ; tΘm∞° vÜecky druhy pφsemnictvφ ut∞Üen∞ v nφ se rozvinuly. P°φΦiny rozkv∞tu literatury byly hlavn∞ tyto. Budova PolskΘho stßtu byla vyvrcholena a zformovala se jako jedin² svΘho druhu organismus, jako Ülechtickß demokracie, v nφ₧ vφc a vφce nab²vala vrchu idea demokratickΘ ÜlechtickΘ rovnosti a republikßnskΘ svobody. Stav m∞stsk² a selsk² byl vÜak utiÜt∞n, co₧ m∞lo pozd∞ji nßsledky neblahΘ. Voln² Ülechtic, u₧φvajφcφ v plnΘ mφ°e takov²ch svobod, o jak²ch se jin²m nßrod∙n jeÜt∞ ani nezdßlo, p°esv∞dΦen² o svΘm d∙le₧itΘm v²znamu v organismu spoleΦenskΘm, zatou₧il po osv∞t∞ a vzd∞lßnφ, m∞l Φas i chu¥ zjednati si je a i₧iti jich ve prosp∞ch celΘho nßroda Mlßde₧ polskß houfn∞ vyjφ₧d∞la do ciziny, aby tam vzd∞lßnφ svΘ dovrÜila, a vracela se dom∙ s nov²mi a sv∞₧φmi myÜlenkami. Blahobyt hmotn², svoboda politickß, vnφmavost pro kulturnφ idee zßpadnφ a mocn∞ probuzenΘ sebev∞domφ nßrodnφ podporovaly vzr∙st literatury nßrodnφ. Kulturnφ proud humanistick² p∙sobil nejen na latinskΘ pφsemnictvφ, n²br₧ byl i prost°edkem k zuÜlecht∞nφ literatury nßrodnφ. Polskß °eΦ, vzd∞lßvanß dosud podle vzoru starÜφ ΦeÜtiny, vlivem klassick²ch vzor∙ se zdokonalila a dosßhla onΘ mistrovskΘ formy ve verÜi i v prose, jakou literatura XVI. stol. se vyznaΦuje. Reformace dosti rychle v Polsku se rozÜφ°ila a siln∞ji p∙sobila, ne₧ d°φve husitismus; upevnila zßsady rozboru a kritiky, obrßtila pozornost na vady cφrkevnφ sprßvy, m∞la vliv na zlepÜenφ Ükolstvφ a p°isp∞la k rozÜφ°enφ jazyka polskΘho v literatu°e. P°φvr₧enci reformace necht∞li vÜak ·plnΘ rozluky s ╪φmem, usilovali toliko zmenÜiti pravomoc cφrkve a zm∞viti n∞kterΘ formality, spor∙v o zßkladnφ dogmata nedbajφce; brzy takΘ ochladli v horlivosti protestantskΘ a beze vÜeho nßsilφ vraceli se do l∙na cφrkve katolickΘ. Rozvoji pφsemnictvφ nemΘn∞ poslou₧ilo i knihtiska°stvφ, kterΘ v Polsku dosti pozd∞ se rozÜφ°ilo, ale brzy znamenit∞ rozkvetlo. Z konce XV. a z poΦ. XVI. stol. udßvß se poΦet tisk∙ na 7500, aΦ prvnφ tiÜt∞nß kniha v Polsku, Ex- planatio in Psalterium, pochßzφ teprve z r. 1475. PoΦtem p°evlßdaly jeÜt∞ tisky latinskΘ, ale v²znamem literßrnφm p°evyÜujφ je u₧ knihy polskΘ.╪adu latinsk²ch bßsnφk∙ zahßjil Pavel z Kro£na (å1517), professor literatury °φmskΘ na akademii krakovskΘ. Bßsn∞ jeho obsahu nßbo₧enskΘho a historicko-panegyrickΘho vyznaΦujφ se sb∞hlostφ v latin∞ a obratnou technikou bßsnickou p°i skrovnΘ cen∞ vnit°nφ; nenφ v nich ani ₧iv∞jÜφho citu ani byst°ejÜφ myÜlenky. Talentovan² ₧ßk jeho Jan z Wi£lice napsal vlasteneck² epos Bel- lum Pruthenum o bitv∞ GrunwaldskΘ. Cti₧ßdostiv² a hladk² dvo°an Ond°ej Krzycki (å1537) svi₧n∞ op∞voval hlavnφ udßlosti soudobΘ, lichotil v bßsnφch krßli a velmo₧∙m, psal vtipnΘ satiry na svΘ politickΘ odp∙rce a lehkΘ verÜe milostnΘ. Biskup varminsk² Jan Dantyszek (å1548), skladatel bßsnφ p°φle₧itostnφch, historick²ch, nßbo₧ensk²ch a er≤tick²ch, byl od cφsa°e Maximilißna vyznamenßn v∞ncem vav°φnov²m, hlavn∞ pro svou Φasovou skladbu De nostrorum temporum calamitatibus, povzbuzujφcφ k vßlce s Turky. Bßsnickou vlohou p°edΦil vÜecky jmenovanΘ bßsnφky Kliment Janicki (å1543), poeta laureatus, pφÜφcφ dojemnΘ elegie, epigrammy a bßsn∞ p°φle₧itostnΘ. Poesie latinskß v Polsku tφm se hlavn∞ vyznaΦuje, ₧e byla v t∞snΘm spojenφ s ve°ejn²m ₧ivotem soudob²m a mnohem siln∞ji tlumoΦila idee vlasteneckΘ a politickΘ, ne₧ to spat°ujeme v jin²ch literaturßch evropsk²ch doby tehdejÜφ. Zevn∞jÜφ roucho bylo cizφ, obsah byl domßcφ. Byla-li u₧ literatura latinskß v t∞snΘm svazku s ₧ivotem ve°ejn²m, platφ to jeÜt∞ vφce o literatu°e nßrodnφ. Prvnφ bßsnφk pφÜφcφ jazykem polsk²m, MikulßÜ Rej z Nag│owic (å1569), sm∞le sßhl do plnΘho proudu ₧ivota soudobΘho, vybφral z jeho vln vhodnΘ nßm∞ty k sv²m bßsnφm, pouΦoval svΘ vrstev.nφky o d∙le₧it²ch otßzkßch nßbo₧ensk²ch, mravnφch i politick²ch a stal se nejpopulßrn∞jÜφm spisovatelem svΘ doby. Ve verÜovanΘ sati°e Rozmowa pana z w≤jtem i plebanem vylo₧il, co tehdy stav duchovnφ vyt²kal sv∞tskΘmu, sv∞tsk² duchovnφmu, rolnick² duchovnφmu i ÜlechtickΘmu, v Postille, napsanΘ v duchu kalvinskΘho protestantismu, dorß₧el na katolφky a v didaktickΘ bßsni Wizerunek wlasny ƒywota cz│owieka poczciwego ulo₧il svΘ nßzory o ₧ivot∞ ctnostnΘm a mravnφm. Ve v²klady svΘ vklßdal p∞knΘ obrßzky ze soudobΘho ₧ivota a Φrtal p°φpadnΘ charakteristiky lidφ souv∞k²ch nebo podßval kritiku pom∞r∙ ve°ejn²ch (Zvierzyniec; Figliki). V Zwierciadle, nejlepÜφm svΘm dφle, nar²soval nßzorn² obraz vychovßnφ, vzd∞lßnφ a Φinnosti, ve°ejnΘ i soukromΘ, °ßdnΘho Ülechtice polskΘho; jest to tako°ka zßv∞t jeho, souhrn vÜech zßsad, post°eh∙v a reflexi, kterΘ si po cel² ₧ivot sv∙j nasbφral a z rozmanit²ch autor∙v p°isvojil a je₧ tu systematicky spo°ßdal a obÜφrn∞ vylo₧il. ZvlßÜtnφ zßsluhu si zjednal, ₧e jazyk polsk², jmenovit∞ prosaick², zuÜlechtil, stil zdokonalil, obohativ jej jadrn²mi a obrazn²mi obraty. Historik Martin Bielski povzbuzen jsa p°φkladem Rejov²m jal se takΘ psßti verÜovanΘ satiry, v nich₧ vyt²kal vady rozmanit²ch stav∙ spoleΦensk²ch, kßral nemravy svΘ doby a povzbuzoval k svornosti. Rejovu ╗Zwierciad│u½ v mnohΘm ohledu se podobß Dworzanin polski, jej₧ vydal LukßÜ G≤rnicki. Erudicφ bßsnickou a skuteΦnou vlohou um∞leckou nad Reje a ostatnφ vrstevnφky vynikl vÜak Jan Kochanowski (å1584), nejznamenit∞jÜφ bßsnφk polsk² p°ed Mickiewiczem. Jeho Piesni byly prvnφm sliΦn²m kvetem lyriky polskΘ a jsou dosud pro sv∙j sv∞₧φ, bezprost°ednφ cit, zdrav² nßzor ₧ivota, snahy Φist∞ lidskΘ ozdobou a chloubou literatury polskΘ. Arcidφlem jeho jsou Treny, vzßcn² v poesii sv∞tovΘ v²raz lßsky otcovskΘ. K nim dru₧φ se poetickß parafrase ₧alm∙ Davidov²ch Psa│terz, v n∞m₧ poeta vystihl ono zvlßÜtnφ st°φdßnφ a modulovßnφ citu nßbo₧enskΘho, kterΘ kdysi plnily nitro vznφcenΘho ₧almisty Pßn∞. Bßsnickß °eΦ polskß objevila se v lyrick²ch plodech KochanowskΘho po prvΘ v plnΘ sφle a lahod∞. TakΘ ostatnφ skladby jeho majφ velikou cenu poetickou. Kochanowski jako horliv² patriota chßpal se p°i vß₧n²ch p°φle₧itostech bßsnickΘho slova, aby svΘ krajany povzbuzoval nebo varoval. Tak povstaly jeho politickΘ satiry Zgoda a Satyr, bßsnickΘ ohlasy sn∞movnφch °eΦφ podkanclΘ°∙ PadniewskΘho a MyszkowskΘho. Spisovatel sm∞le ukazoval na zako°en∞lΘ vady spoleΦenskΘ, na lehkomyslnost ve v∞cech politick²ch i nßbo₧ensk²ch, na ·padek rytφ°skΘho ducha v nßrod∞ a radil, co a jak t°eba reformovati Od n∞ho pochßzφ takΘ prvnφ vß₧n² pokus o drama polskΘ. Dosud byly v literatu°e zastoupeny toliko mysterie, Ükolskß dramata, masopustnφ komΘdie jako Tragedya zebracza a j Rej psal sice takΘ dramata Kupiec a Åywot J≤zefa, ale podle cizφch p°edloh, Kochanowski slo₧il vÜak drama Odprawa pos│≤w greckich z d∞jin vßlky tr≤jskΘ podle vzor∙ klassick²ch a dovedl starΘ lßtce vtisknouti rßz modernosti. Vrstevnφci jeho p°estßvali v∞tÜφm dφlem jen na pouh²ch p°ekladech vφce mΘn∞ voln²ch: Jan Zawicki vzd∞lal tragΘdii ╗Jephtes½ od Buchanana, LukßÜ G≤rnicki p°elo₧il tragΘdii Senekovu ╗Troas½ a Petr Ciekli±ski p°izp∙sobil polsk²m pom∞r∙m Plautovu komΘdii Potr≤jny (Trinummus). Za doby KochanowskΘho bylo v Polsku n∞kolik bßsnφk∙, jich₧ vrstevnφci velice si vß₧ili, ale skuteΦn∞ nadan²ch bylo mßlo. Nßle₧φ k nim MikulßÜ SΩp Szarzynski (å1581); psal p∞knΘ zn∞lky obsahu milostnΘho a filosofickΘho, pφsn∞ nßbo₧nΘ v duchu ₧alm∙, historickΘ dumy a drobnΘ bßsn∞. U ostatnφch bßsnφk∙ tΘto doby mo₧no rozeznßvati dvojφ sm∞r: jedni bßsn∞mi sv²mi protestovali dφlem proti vzr∙stajφcφ zpupnosti ÜlechtickΘ, dφlem proti katolickΘ reakci, kterß se Üφ°ila v Polsku za Sigmunda III. vlivem jesuit∙; druzφ pluli ji₧ ve vlnßch novΘho proudu reakΦnφho, jsouce jeho poetick²mi zobraziteli. Hlavnφ p°edstavitelΘ prvnφho sm∞ru byli Klonowicz a Szymonowicz. èeb. Fab. Klonowicz (å1602) bßsnil latinsky i polsky. Napsal dv∞ bßsn∞ krajinopisnΘ, latinskou Roxolania, v nφ₧ zobrazil p°φrodu a lidi ╚ervenΘ Rusi, a polskou Flis, tΘm∞° cestopisn² dennφk plavby po Visle, majφcφ v∞tÜφ v²znam nßrodopisn² ne₧ bßsnick². V obsßhl²ch bßsnφch satiricko-didaktick²ch, latinskΘ Victoria deorum a polskΘ Worek Judasz≤w, kritisoval spoleΦenskΘ zlo°ßdy, zastßval se stavu m∞stskΘho a vesnickΘho proti svΘvolnΘ Ülecht∞ a potφral vznikajφcφ proud reakΦnφ, zaΦe₧ krut∞ byl stφhßn od jesuit∙v. Um∞leckou vlohou vynikal nad n∞j Szymon Szymonowicz (å1629), jen₧ bßsnil vφc po latinsku ne₧ polsky. Proslavil se Sielankami, v nich₧ kreslil v∞rnΘ obrßzky rodnΘho ₧ivota, vystihoval v∙ni polφ a hßj∙ polsk²ch a v ·sta lidu poddanΘho vklßdal tklivΘ ₧aloby na ·tisky pßn∙v. Dikce a verÜ lahodou i vyt°φbenostφ dosahujφ skoro dokonalosti KochanowskΘho. K zßstupc∙m druhΘho sm∞ru nßle₧φ Grochowski a Miaskowski. Stan. Grochowski (å1612), bßsnφk prost°edniho nadßnφ, sypal tΘm∞° z rukßvu bßsn∞ p°φle₧itostnφ, jimi₧ pochleboval mocn²m a vzneÜen²m osobßm, sklßdal nßbo₧nΘ zp∞vy a p°ebßsnil cφrkevnφ hymny z °φmskΘho breviß°e. Bezpochyby z nßvodu jesuit∙ napsal satiru Babie Ko│o. v nφ₧ persifloval volbu biskupa krakovskΘho. Nadan∞jÜφ byl KaÜpar Miaskowski (å1622), horliv² katolφk a konservativec, jen₧ proti stran∞ pokroku, vzep°evÜφ se krßli Sigmundovi III., sepsal ·toΦnou bßse≥ Dyalog o zjeƒdzie Jedrzejow- skim a sklßdal hanlivΘ pφsn∞ na jinov∞rce. NejlΘpe da°ily se mu pφsn∞ duchovnφ, prodechnutΘ pravou zbo₧nostφ a napsanΘ verÜem ladn²m. Z bßsnφ sv∞tsk²ch velmi se lφbila jeho elegie Waleta W│oszczonowska. K t∞mto hlavnφm p°edstavitel∙m poesie ╗zlatΘho v∞ku½ dru₧ili se jeÜt∞ jinφ bßsnφci, jako na p°. Adam Czahrowski, jeho₧ Treny i rzeczy vyslovovaly ₧al a tesknost dobrodru₧nΘ duÜe rytφ°skΘ, Ond°ej Zbylitowski, kter² psal bßsn∞ p°φle₧itostnΘ a popisnΘ, nejlepÜφ z nich Wiesniak, lφΦφcφ ₧ivot vesnick², Petr Zbylitowski, od n∞ho₧ pochßzφ n∞kolik satir mravouΦn²ch a j. Z p°ekladatel∙v nejobratn∞jÜφ byl Petr Kochanowski (å1620), jeho₧ p°eklad Tassovy bßsn∞ ╗Jerozolima wyzwolona½ myÜlenkami i fraseologiφ m∞l velik² vliv na literaturu polskou stoletφ XVII.; neukonΦen² p°eklad bßsn∞ Ariostovy ╗Orland szalony½ byl vÜak znaΦn∞ slabsφ.Zßbavnß prosa p°estßvala v tΘto dob∞ na rytφ°sk²ch a milostn²ch novellßch p∙vodu francouzskΘho, je₧ prost°ednictvφm literatury ΦeskΘ a n∞meckΘ p°echßzely do Polska. Knφ₧ky o Meluzin∞, Magellon∞, Oktavißnovi, Fortunatovi, Salomonovi a Marcholtovi, Historie o sedmi mudrcφch, D∞je °φmskΘ (Gesta Romanorum), Apollon Tyrsk², Aesop, Historie trojanskß a j. byly v Polsku hojn∞ rozÜφ°eny a vnikaly dßle do literatury ruskΘ. V prose naukovΘ nejΦeln∞jÜφ mφsto zaujφmala historie. ╚ßs¥ historik∙ psala latinsky. Mat∞j z Miechowa (Miechowita, å1523) sestavil krßtkou kroniku polskou podle D│ugosze. Decyusz, zpolÜt∞l² N∞mec, vydal n∞kolik rozprav historick²ch, mezi nimi p°φb∞hy za panovßnφ Sigmunda StarΘho. Bernard Wapowski (å1536) vykreslil obraz osud∙ nßroda polskΘho od nejdßvn∞jÜφch Φas∙ do svΘ doby. Od vrstevnφk∙v nejvφce byla chvßlena historie polskß Martina Kromera (De origine et rebus gestis Polonorum, 1555) Kromer, kter² vydal tΘ₧ geografii Polska a obra≥oval katolicismus proti protestantismu (╗Rozmluvy dvo°ana s mnichem½), byl obratn² kompilßtor, v²born² stilista, psal jasn∞ a srozumiteln∞, um∞l p∞kn∞ vypravovati, tak ₧e se mu dostalo nßzvu polskΘho Livia. Souv∞kΘ p°φb∞hy zaznamenali: Stan. Orzechowski, jeho₧ Annales podßvajφ obÜφrnΘ vypsßnφ d∞j∙ Polska v l. 1548-52. Reinhold Heidenstein (å1620), sekretß° Jana ZamojskΘho a èt∞pßna Bßthoriho, jeho₧ Rerum polonicarum libri, slo₧enΘ s nevÜednφm um∞nφm a na zßklad∞ diplomatick²ch akt a listin stßtnφch, jsou d∙le₧it²m pramenem historick²m; îw. Orzelski, kter² zevrubn∞ vylφΦil v knize Interregni Poloniae libri octo p°φb∞hy pamßtn²ch let 1572-76 od smrti Sigmunda Augusta do zvolenφ Bßthoriho. Jinφ historikovΘ psali polsky. Martin Bielski (å1575) pokusil se sepsati obecn² d∞jepis Kronika £wiata; jeho syn Jßchym (å1599) p°epracoval z nφ partii o d∞jinßch polsk²ch a vydal ji s nßzvem Kronika polska. LukßÜ G≤rnicki (å1603) napsal Dzieje w koronie polskiej od r. 1538 do r. 1572, obsahujφcφ anekdotickou historii polskΘho dvora za Sigmunda Augusta Na zßklad∞ ho n²ch pramen∙v, ale nekriticky fantastick² Mat∞j Stryjkowski sestavil obsßhlou skladbu, ╗kt≤ra nigdy przedtem swiat│a nie widzia│a, Kronika Polska, Litewska, Zmudska i wszystkiej Rusi½ (1582) BartoÜ Paprock² (å1614), znßm² tΘ₧ z literatury ΦeskΘ, krom∞ nepoda°en²ch r²movaΦek vydal zajφmav² spis heraldick² Herby rycerstwa Polskiego, obsahujφcφ cennΘ dokumenty, rysy zvykovΘ a charakteristiky rod∙ polsk²ch. T°enice politickΘ a hßdky nßbo₧enskΘ p°inesly bohatou literaturu nßbo₧ensko-politickou. Hlavnφm dφlem politickΘ literatury polskΘ jest latinsk² spis Ond°eje Frycze ModrzewskΘho (å1572) De repu- blica emendanda, vydan² v cizin∞, pon∞vad₧ jej v Krakov∞ censura hled∞la potlaΦiti. Modrzewski ji₧ d°φve v rozpravßch De poena homicidii a Oratio Philaletis zastßval se stavu m∞stskΘho a selskΘho, ve spise o oprav∞ obce mnohem sm∞leji ne₧ Ostror≤g ujφmal se prßv m∞st a selskΘho lidu a horlil po rovnoprßvnosti vÜech. Jeho ·vahy o zßkonodßrstvφ, o mφru a vßlce, o Ükolstvφ, o reformßch cφrkevnφch stav∞jφ ho nepom∞rn∞ vysoko nad ostatnφ vrstevnφky a prßvem ho mo₧no poΦφtati k nejv∞tÜφm postavßm politickΘ literatury XVI. stol v Evrop∞. V ohledu nßbo₧enskΘm byl p°φvr₧enec reformace a vφc a vφce se klonil k arianismu, a₧ se stal nejhorliv∞jÜφm jeho obhßjcem. Jin²m obhßjcem arianismu byl Martin Czechowicz (å1613) Stranu katolickou obhajovali Stan. Hozyusz (å1579) a znßm² historik Martin Kromer Nad n∞ vynikal v polemice nßbo₧enskΘ Stan. Orzechowski (å1566), jen₧ s poΦßtku p°ßl reformßm nßbo₧ensk²m a o₧enil se jako kn∞z katolick², ale pozd∞ji bezohledn∞ potφraljinov∞rce. Horliv²ch kazatel∙v a °eΦnφk∙ politick²ch bylo mnoho; vÜecky zastφnil jesuita Petr Skarga (å1612), nejrßzovit∞jÜφ p°edstavitel propagandy katolickΘ a zßrove≥ vzßcn² p°φklad jesuity vlastence, jen₧ svou vlas¥ horoucn∞ a vßÜniv∞ miloval. Napsal znaΦn² poΦet spis∙ polemick²ch, v nich₧ ost°e potφral nekatolφky, pravoslavnΘ i protestanty, kte°φ mu proto °φkali ╗psychotyrannus½, dßle Äywoty £wietych, dφlo velice populßrnφ, nejd∙le₧it∞jÜφ vÜak byla jeho kßzßnφ, mezi nimi zvlßÜt∞ kßzßnφ sn∞movnφ Kazania sejmowe, kterß majφ vßhu d∙le₧it²ch °eΦφ politick²ch. Ideßlem jeho bylo z°φzenφ theokratickΘ, krßlovstvφ, v n∞m₧ by kn∞z vlßdl pospolu s krßlem a skrze krßle. Znamenaje v soudobΘ spoleΦnosti z°ejmΘ p°φznaky hniloby a rozkladu, zv∞stujφcφ ·padek Obce pospolitΘ, hluboce se nad tφm rmoutil a pßtral po p°φΦinßch tΘto choroby. NalΘzal je v nedostatku pravΘ lßsky k vlasti, v nesvornosti a rozkolnictvφ, v zneu₧φvßnφ svobody, v utiskovßnφ poddan²ch a v rozkoÜnictvφ Ülechty. Skarga povznesl polskou prosu k velikΘ dokonalosti; jako Kochanowski v poesii, tak i on v prose byl prav² um∞lec slova, pro ka₧dou myÜlenku m∞l pohotov∞ p°φpadn² v²raz, ₧iv² a plastick², vlßdl neobyΦejn²m bohatstvφm obrat∙v a modulacφ t≤n∙v od prostΘho vypravovßnφ a₧ do ot°ßsajφcφch v²buch∙ mravnφho a vlasteneckΘho rozhorlenφ. Ostatnφ spisovatelΘ politiΦtφ nemajφ u₧ takovΘho v²znamu. Stranφk politiky rakouskΘ KriÜtof Warszewski (å1603) vφce kompiloval ne₧ myslil. Zajφmav∞jÜφ jest LukßÜ G≤rnicki (å1603); m∞l o organisaci stßtu vlastnφ nßzory, utvo°enΘ ze studiφ stßtnφch z°φzenφ ve VlaÜφch. Ve spisech Rozmowa Polaka z W│ochem a Droga do zupe│nej wolno£ci vytkl °adu rozumn²ch nßvrh∙, jak by se m∞la v Polsku zreformovati stßtnφ sprßva jako oligarchie s repraesentantem v cele. Latinsky psali jeÜt∞ ·vahy politickΘ Vav°inec Go£licki (De optimo senatore) a kalvinista Ond°ej Wolan (De libertate politica); polsky Josef Wereszczy≥ski, Petr Grabowski a j. OdbornΘ spisy v∞deckΘ psßny tΘm∞° v²hradn∞ latinsky. Nejv∞tÜφ chloubou nßroda polskΘho jest zajistΘ velik² astronom Mik. Koprnφk (å1543), kter² sv²m epochßlnφm dφlem De revolutionibus orbium coelestium stal se zakladatelem novΘ astronomie. Ve v∞d∞ lΘka°skΘ proslul Josef StruÜ, v botanice èimon Syre≥ski, v mathematice Jan Broƒek, v grammatice St. Zaborowski a j.
Polßci
#######
#FB#
0J6
8F33
2099B3
2103B22
2278F14
2576F13
2614B4
2619B13
2683F14
2869F13
3054B35
3171F15
3686F22
3966B32
4108B8
4203B9
4213B34
4440B20
4463B13
4940F14
5174B16
5203F15
5308F15
5387B6
5581B5
5685B8
6138B5
6146B5
6559B17
6608B6
6617B12
6687B14
6702B8
6890F11
6943F14
6995F15
7056B8
7212F22
7737F19
7832B9
7897B4
8043B15
8068B14
8285F18
8658F18
8913B10
8984F17
9128B28
9157B4
9337B21
9456F15
9479B5
9485B8
9546F21
9626B8
9659F16
9759F16
9989F13
10407F15
10492F16
10509F11
10686F18
10839F15
10856B36
11184F18
11209B7
11268F20
11350B23
11490F12
11535B30
11675F14
11732B14
11836B14
11852F14
11882B16
11899B8
12055F17
12204F15
12319B25
12569F27
12605B8
12614B15
12732B8
12741B9
12753B17
13303F17
13358F13
13397F13
13448F17
13668F11
13971B15
14083B15
14966F27
15047F14
15169B24
15196B26
15382F17
15401B2
15404B15
15434F12
15448B21
15479F35
15636F12
15686B35
15785F11
15809F15
15839F44
15885O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - literatura - doba ·padku (1625-1740)##%2001%44%165%205317
Polßci: III. Doba ztrnulosti a ·padku (1625 a₧ 1740). V dob∞ p°edchozφ literatura Φerpala svΘ sφly, idee a tu₧by i z vlastnφch pom∞r∙ domßcφch i z obecnΘ osv∞ty evropskΘ. Cht∞la bu∩ zabezpeΦiti katolicismus nebo zavΘsti protestantismus, cht∞la opravy Obce pospolitΘ, cht∞la takovou poesii, takovou historii, takovΘ um∞nφ v²mluvnosti, jakΘ vid∞la u jin²ch nßrod∙. V²sledkem toho bylo, ₧e literatura polskß XVI. stol. vyrovnß se celkem jin²m literaturßm evropsk²m tΘto doby. Jinak v dob∞ od r. 1625-1740. Literatura tu ani ideov∞ ani formßln∞ nepokraΦuje, n²br₧ s poΦßtku tyje jeÜt∞ z rozvoje doby p°edchozφ, poslΘze i znaΦn∞ upadß. Hlavni p°φΦiny tohoto zjevu hledati dlu₧no v nedostatku nov²ch popud∙v a osv∞₧ujφcφch myÜlenek, je₧ by k usilovn∞jÜφ prßci duÜevnφ rozn∞covaly a pobφzely. NeobyΦejnß ztrnulost a spokojenost s tφm, Φeho se ji₧ dosßhlo, nedostatek vzruÜujφcφch dojm∙v a snah stejn∞ se tu jevφ v ₧ivot∞ ve°ejnΘm a stßtnφm jako v literatu°e. èlechta v ohledu politickΘm dosßhla vÜech prßv a privilejφ, jak²ch jen mohla dosφci, nedbajφc o to, ₧e by jejφ ╗zlatß volnost½ mohla b²ti otΦin∞ na zßhubu. D°φv∞jÜφ mocn² popud zjednati si vyÜÜφm vzd∞lßnφm v∞tÜφ moc politickou p°estal ji povzbuzovati k piln∞jÜφ prßci literßrnφ. Stav m∞stsk², jeho₧ blahobyt jednak p°evahou Ülechty, jinak ustaviΦn²mi vßlkami v XVII. stol. byl podkopßn, nemohl se vzmoci a duÜevnφ prßce ·Φastniti, tφm mΘn∞ mohl ze st°edu uja°menΘho lidu selskΘho povstati n∞jak² nov² popud, kter² by p∙sobil v rozvoj literatury. Vφt∞zstvφ katolφk∙ nad dissidenty (jinov∞rci) p°isp∞lo jen k obecnΘ ztrnulosti. Duchovenstvo s jesuity v Φele, jemu₧ nebylo ji₧ t°eba mysliti na zßpas s protivnφky, nedbalo o vyÜÜφ vzd∞lßnφ a nauky, neba₧ilo udr₧ovati spojenφ s civilisacφ evropskou jako d°φve, poklßdalo spφÜe moudrost sv∞tskou za poÜetilost a upadalo v p°edsudky a pov∞ry NeÜlo mu ani o skuteΦnΘ zuÜlecht∞nφ duÜφ, n²br₧ jen o bezpodmφneΦnΘ podrobenφ myslφ autorit∞ cφrkevnφ. Slepß vφra a bezmyÜlenkovitost, zevn∞jÜφ ceremonie platily vφce ne₧ pravΘ osvφceni JedinΘ vliv literatury klassickΘ nep°estal p∙sobiti; krom∞ toho p∙sobil i vliv bßsnφk∙ vlaÜsk²ch, Petrarky, Tassa, z nov∞jÜφch Guariniho a Mariniho. Jazyk neudr₧el se v tΘ Φistot∞ a na tΘ v²Üi, k jakΘ byl dosp∞l v XVI. stol.; nejv∞tÜφm ·padkem vkusu bylo zajistΘ vplΘtßnφ slov a cel²ch frasφ latinsk²ch do polÜtiny (makaronismus). V poesii k lyrice sv∞tskΘ a nßbo₧enskΘ, k satirßm a selankßm p°ibyl nov² druh, epika, kterß v stol. XVI. nebyla jeÜt∞ nßle₧it∞ vyvinuta. PoΦet bßsnφk∙ byl znaΦn², ale talent∙ bylo mßlo. Nejvφce sklßdßny byly bßsn∞ p°φle₧itostnΘ a panegyrickΘ; zejmΘna prvnφ polovice XVIII. stol. byla v ohledu poetickΘm velmi suchoparnß. Jako lyrik proslavil se nejen v Polsku, n²br₧ i v Evrop∞ latinsk² bßsnφk Mat∞j Kaz. Sarbiewski (å1640), jeho₧ ≤dy Φφtßny byly ve Ükolßch a jeÜt∞ v XIX. stol. znovu otiskovßny. Zvßn byl k°es¥ansk²m Horßcem, jemu₧ podobal se takΘ v ovlßdßnφ bßsnick²ch forem. OdliÜoval se od n∞ho hlavn∞ obsahem sv²ch ≤d, v nich₧ kreslil vlastnφ city nßbo₧enskΘ, vyt²kal vady spoleΦenskΘho ₧ivota v Polsku a nadÜen∞ vyz²val k v²prav∞ proti Turk∙m. M∞l vyt°φben² smysl pro krßsy p°φrodnφ, jak ukazujφ take basn∞ Silviludia, obsahujφcφ jeho dojmy ze zßtiÜφ p°φrody litevskΘ. Ostatnφ bßsnφci psali polsky. Talentovan² byl z nich èimon Zimorowicz, zßhy zem°el² (å1629); sklßdal tklivΘ selanky milostnΘho obsahu, ╗Roxolanky½, zvuΦφcφ prostomilou srdeΦnostφ, hladk²m, hudebnφm verÜem a p∞kn²m jazykem. Jeho starÜφ bratr Jos. Bartolom∞j Zimorowicz (å1682) nebyl tak nadßn, nicmΘn∞ slynul jako obratn² skladatel selanek, jejich₧ ramec idyllick² objφmal r∙znorodΘ skladby nßbo₧enskΘ, didaktickΘ, obrazy rodinnΘ a historickΘ. P°i vÜem nßsledovßnφ vzor∙ klassick²ch pln∞ zachycoval barvitost mφstnφ a dobovou. Jan Gawi≥ski (åok. 1700) u₧φval takΘ selanek jako rßmce p°φle₧itostnφch skladeb svatebnφch a nßhrobnφch; formßln∞ jsou p∞knΘ, ale po obsahu jsou mdlΘ a rozvleklΘ. Krom∞ selanek psal vtipnΘ Dworzanki podle vzoru fraÜek KochanowskΘho a jinΘ bßsn∞ obsahu ₧ertovnΘho a veselΘho. V oboru lyriky er≤tickΘ byl mistrem Jan Ond°ej Morsztyn (å1693); m∞l ₧iv∞jÜφ smysl um∞leck² ne₧ jinφ bßsnφci polÜtφ XVII. stol., vzd∞lav se na vzorech vlask²ch, zvlßÜt∞ Mariniho, osvojil si stil bl²skav², pln² antithes, hledan²ch metafor a obraz∙. Krom∞ bßsnφ milostn²ch sklßdal pφsn∞ nßbo₧nΘ a p°φle₧itostnφ a p°eklßdal z Mariniho a Corneilla. KochanowskΘho ze vÜech bßsnφk∙v XVII. stol. nejvφce p°ipomφnß Vespasian Kochowski (å1699) nejen tφm, ₧e psal jako onen pφsn∞, fraÜky, ₧almy a treny, n²br₧ blφ₧il se mu takΘ bßsnick²m nadÜenφm a harmoniφ formy. Kochowski jest nejÜlechetn∞jÜφm repraesentantem k°es¥anskΘho, rytφ°skΘho a ÜlechtickΘho ducha Polska v XVII. stol Satiry v ponur²ch barvßch sklßdal KriÜtof Opali≥ski (å1656), vΘvoda pozna≥sk², mu₧ hrd², sobeck² a ·platn²; jsou obsa₧nΘ, dot²kajφ se mnoh²ch vad ve°ejnΘho i soukromΘho ₧ivota, ale jsou jednotvßrnΘ, moralisujφcφ a kazatelskΘ, bez d∙vtipu, um∞nφ a stilu. Samuel ze Skrzypny Twardowski (å1660) pokouÜel se o epopeje historickΘ, ale napsal jen verÜovanΘ kroniky, v nich₧ op∞voval vß₧n∞jÜφ p°φhody soudobΘ. V∞tÜφ cenu poetickou majφ jeho epickΘ skladby obsahu er≤tickΘho, jako Daphnis a Nadobna Pasqualina. NejlepÜφ epik byl Vßclav Potocki (å1696), spisovatel velmi piln² a plodn². Nejv∞tÜφ slßvu zjednal si obÜφrnou skladbou Wojna Chocimska, v nφ₧ op∞voval hrdinstvφ Polßk∙ v boji s Turky r. 1621. AΦ nevlßdl vynikajφcφ fantasiφ ani vlastnφ invencφ bßsnickou, p°ece v jednotlivostech byl svΘrßzn² a p∙vodnφ; sφla a jadrnost slova, ₧ivost a barvitost obraz∙, plastika v scΘnßch a popisech zdobφ jeho bßsnickΘ dφlo, kterΘ daleko p°evyÜuje historickou bßse≥ Poselstwo wielkie jesuity Frant. GoscieckΘho (å1729) a latinskΘ eposy Win- nida od Jana D. Kali≥skΘho (å1721) a Lech od Jana SkorskΘho (å1752). V bßsnictvφ dramatickΘm nevyskytlo se v tΘto dob∞ nic pozoruhodnΘho. Sklßdßny byly hlavn∞ komΘdie masopustnφ, jako MiΩsopust Szkolna mizerya, Bacchanalia, So│tys z klecha, v nich₧ nebylo um∞nφ; tΘho₧ druhu jest i Z ch│opa kr≤l od Petra Baryky. JesuitΘ peΦovali jedinΘ o drama nßbo₧enskΘ, dialogy. a allegorie. Na dvo°e krßlovskΘm veÜly pak v oblibu opery a hry past²°skΘ po°izovanΘ z vlaÜsk²ch originßl∙ Horliv²m skladatelem her past²°sk²ch byl Stan. Lubomirski (å1702). Z p°eklad∙ sluÜφ jmenovati past²°skou komΘdii Tassovu ╗Amyntas½ a Corneilleova ╗Cida½ od Ond°. Morsztyna, Senekova ╗Hippolita½ a Racineovu ╗Andromachu½ od Stan. Morsztyna. Z obor∙ naukov²ch nejΦetn∞ji byla op∞t zastoupena historie, kterß vzd∞lßvßna byla latinsky a polsky a objφmß dφlem pokusy pragmatickΘho vylφΦenφ d∞j∙ soudob²ch, dφlem pam∞ti (memoiry). Znamenit∞jÜφ spisovatelΘ historiΦtφ pφÜφcφ souvislΘ d∞jiny svΘ doby byli: Stan. úubie≥ski (å1640) vylφΦil n∞kterΘ partie z d∞jin Sigmunda III., Pavel Piasecki (å1649) zaznamenal d∞je Polska za Sigmunda III. a Vladislava IV., bßsnφk Vesp. Kochowski v obsßhlΘm dφle Klimaktery vypravoval d∞jiny za Jana Kazimφra a Michala WiszniowieckΘho se stanoviska staroÜlechtickΘho; tytΘ₧ p°φb∞hy vylφΦil Vav°. Rudawski, p°φvr₧enec politiky rakouskΘ, se stanoviska monarchickΘho. Spisy uvedenΘ jsou vesm∞s latinskΘ. Pam∞ti za to skoro vÜecky byly psßny polsky, Φasto takΘ makaronskou strakatinou. Jest jich velikΘ mno₧stvφ a majφ cenu kulturn∞-historickou, nebo¥ zobrazuji soudob² ₧ivot polsk² ve vÜφ jeho pestrot∞ a rozmanitosti. Nejzajφmav∞jÜφ ze vÜech spisovatel∙ memoir∙ jest Jan Chrys. Pasek (å1703), rßzovit² p°edstavitel nßrodnφho humoristy, naivnφho a dobroduÜnΘho, ale v₧dy zßbavnΘho. Jeho Pamiet- niki nezab²vaji se tak pom∞ry politickodiplomatick²mi jako zevnit°nφm ₧ivotem nßroda, zp∙sobem myÜleni, cφt∞nφ a mluvenφ jeho. Pasek um∞l ₧iv∞ vypravovati, plasticky zachycoval pravdivΘ obrazy ₧ivota a s dramatickou nßzornostφ p°edvßd∞l je Φtenß°∙m. Velmi cennΘ p°φsp∞vky kulturn∞-historickΘ obsahujφ tΘ₧ pam∞ti Martina Matuszewicze (å1773), jen₧ v∞rn∞ zaznamenßval vÜecku tu zka₧enost a mravnφ zpustlost za v∞ku Augusta III., sßm jsa typick² p°edstavitel tehdejÜφ mravnφ dekadence. Z ostatnφch memoirist∙ zasluhujφ zmφnky Jakub Sobieski, Albrecht Radziwi││, Ji°φ Ossoli≥ski a Ond°ej Za│uski. Politick²ch spisovatel∙ bylo poskrovnu. Vedle Aarona OlizarowskΘho, jen₧ ve spise De politica homi- num sociate ujφmal se stavu selskΘho, pozoru zasluhuje Ond°ej Max. Fredro (å1679), vΘvoda podolsk², horliv² vlastenec, ale ztuhl² konservativec, kter² vÜe, i co bylo nejhorÜφ v tehdejÜφm z°φzenφ stßtnφm, uznßval za dobrΘ a obhajoval, aΦkoli v latinsk²ch aforismech (nita politico-moralia) a v polsk²ch p°φslovφch (Przys│owia m≤w potocznych) podal z°etelnΘ d∙kazy bystrΘho a pronikavΘho ·sudku, ÜlechetnΘ mysli a nevÜednφ znalosti lidφ. ╪eΦnictvφ m∞lo vesm∞s rßz panegyrick²; jesuitΘ vychvalovali svΘ p°φvr₧ence, kn∞₧φ svΘ patrony, Ülechta magnßty atd. Nikde nebujelo tak makaronstvφ, nevlßdl stil nabub°el² a bombastick² jako v °eΦnictvφ. Polemika nßbo₧enskß nßsledkem vφt∞zstvφ katolφk∙v utichala, nejdΘle a nejsm∞leji polemisovali jeÜt∞ p°φvr₧enci arianismu Z kazatel∙ katolick²ch nejznamenit∞jÜφmi byli: dominikßn Fabißn Birkowski (å1636), jeho₧ °eΦi k vojsku byly plny ohn∞, nadÜenφ a vlastenectvφ, karmelitßn Ond°ej Kochanowski (å1667), jen₧ se zßpalem ujφmal se lidu vesnickΘho, a jesuita TomßÜ M│odzianowski (å1686), kter² slynul neobyΦejnou v²mluvnostφ. Ojedin∞le vyskytli se tΘ₧ spisovatelΘ v∞deΦtφ, jako astronom Jan Heweliusz (å1687), mathematik Adam Kocha≥ski (åok. 1700) a Stan. Solski (å1701), kter² napsal tΘ₧ prvnφ dφlo polskΘ o mechanice. K polyhistor∙m souv∞k²m, kte°φ se zab²vali rozmanit²mi obory v∞deck²mi, nßle₧φ Jan Jonston (å1675), theolog, historik, p°φrodozpytec a lΘka°, a Simon Starowolski (å1656), historik, bßsnφk, kritik, stratΘg, moralista, publicista a theolog, pφÜφcφ latinsky i polsky. VÜecky jeho spisy, jest jich na 60, pronikß jedna zßkladnφ myÜlenka: starost a pΘΦe o dobro vlasti. LatinskΘ spisy jsou v∞novßny hlavn∞ kresb∞ a pochvale otΦiny; polskΘ obsahujφ v∞tÜφm dφlem v²strahy a napomenutφ krajan∙m.
Polßci
#######
#FB#
0J6
8F29
38F13
2355F8
2749F21
3168B10
3283F16
3471F26
3756F12
3945B9
4067F19
4438F19
4734F17
4954F29
5173B28
5221F14
5322B15
5652B17
5678F18
5722B4
5727B4
5732F21
5764B4
5769F17
5911B9
5921B45
6009B13
6026F12
6241F16
6362F10
6428F10
6439F17
6698F15
6768F14
6856F15
6888B10
7015F14
7390F16
7509B7
7517B4
7829F20
8040F69
8192B17
8210B11
8265F18
8476B21
8524B25
9027F16
9124F18
9205F19
9367F14
9396F12
9545F11
9610F17
9955O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - literatura - osvφcenstvφ a pseudoklassicismus (1740-1820)##%2001%46%471%205318
Polßci: IV. Doba politick²ch reform, ideφ v∞ku osvφcenΘho a pseudoklassicismu (1740-1820). Zmatky ve sprßv∞ Obce pospolitΘ, ·padek mravnosti a duÜevnφ tma dosßhly na poΦ. XVIII. stol. tΘm∞° svΘho vrcholu. Vyskytli se p°irozen∞ prozφrav∞jÜφ myslitelΘ, kte°φ se sna₧ili rodßk∙m sv²m otev°φti oΦi a roznφtiti je k pronikav²m reformßm. Reformy tyto t²kaly se p°edevÜφm neblah²ch pom∞r∙ politicko-socißlnφch, z nich₧ plynulo vÜecko zlo hrozφcφ Polsku ·pln²m rozvratem a pustou anarchiφ; zßrove≥ pom²Üleno i na reformu vkusu literßrniho a na opravu soustavy vyuΦovacφ. Vedle Stan. Dunina KarwickΘho, jeho₧ rozprava De ordinanda republica nebyla tiskem vydßna, zab²val se kritikou pom∞r∙v Obce pospolitΘ Jan Stan. Jab│onowski (å1731), bßsnφk velmi t∞₧kopßdn² a tlumoΦnφk Telemacha a Ais≤pa, v knφ₧ce anonymn∞ vydanΘ Skrupul bez skrupu│u w Polsce, v nφ₧ pßdn∞ biΦoval zlo°ßdy a h°φchy v ₧ivot∞ ve°ejnΘm, ale positivnφch nßvrh∙ nepodßval. S urΦit²mi reformami vystoupil teprve Stan. Leszczy±ski (å1766), uchßzeje se po druhΘ o korunu polskou; v broÜu°e svΘ G│os wolny wolno£µ ubez- pieczajacy podal °adu d∙le₧it²ch nßvrh∙v o °ßd∞ sn∞movnφm, o zodpov∞dnosti ministr∙v, o upravenφ stßtnφho pokladu a zejmΘna takΘ o osvobozenφ sedlßk∙. Leszczynski jako kandidßt tr∙nu nemohl ovÜem zcela otev°en∞ mluviti o vÜech vadßch Obce pospolitΘ, ale uΦinili to jinφ. Stan. Konarski (å1773) prvnφ vypov∞d∞l vßlku osudnΘmu ╗liberum veto½, dokazoval z historie, ₧e dosud jen Ükodliv∞ p∙sobilo na rozvoj Obce pospolitΘ, a navrhoval jeho zruÜenφ. Spis KonarskΘho O skutecznym rad sposobie, v n∞m₧ vylo₧il svΘ opravnΘ myÜlenky politickΘ, uΦinil ohromn² dojem a zaujal celou intelligenci reformßm naklon∞nou. Mimo to razil cestu lepÜφmu vkusu um∞leckΘmu, horlil pro p°irozenost, pravdu a prostotu v poesii, pro ryzost a Φistotu v °eΦi. JesuitΘ, kte°φ m∞li dosud Ükolstvφ v ruce, vzpφrali se s poΦßtku jeho reformßm, ale brzy byli nuceni zavßd∞ti je takΘ ve sv²ch Ükolßch. Jesuita Frant. Bohomolec (å1790) vnesl novΘho ducha do Ükoly varÜavskΘ, zavedl divadelnφ hry v jazyku polskΘm, hlavn∞ komΘdie podle francouzsk²ch vzor∙v, a jako obratn² publicista vydßval d∙le₧it² Φasopis ╗Monitor½, v n∞m₧ uve°ej≥oval Φlßnky p°ednφch spisovatel∙v anglick²ch a francouzsk²ch (Lockea a Rousseaua). V Üφ°enφ osv∞ty pomßhal mu tΘ₧ biskup Josef Ond°ej Za│uski (å1774), prvnφ bibliograf polsk², jen₧ z°φdil ohromnou bibliotΘku a odkßzal ji nßrodu, Φφm₧ daleko vφce prosp∞l literatu°e polskΘ ne₧ sv²mi bßsn∞mi, slab²mi a dilettantsk²mi. OpravnΘ snahy vychovatelskΘ a literßrnφ p°isp∞ly k znovuzrozenφ Polska v ohledu duÜevnφm, za to reformy politicko-socißlnφ se neda°ily; v theorii hlßsßny byly nejrozumn∞jÜφ zßsady, v praxi trvaly vÜak starΘ zlo°ßdy v ·plnΘ platnosti. Kdy₧ r. 1772 Polsko po prvΘ bylo rozd∞leno, uva₧ovßno o opravßch mnohem radikßln∞ji a hledßny hojivΘ prost°edky u filosof∙ francouzsk²ch, zvlßÜt∞ Rousseaua a Mablyho. Z politik∙ vynikl tu nejvφce Staszyc a Ko││ataj. Stan. Staszyc (å1826), vroucφ ctitel Rousseau∙v, m∙₧e b²ti zvßn tv∙rcem polskΘ demokracie. V znamenitΘ broÜu°e Uwagi nad ₧yciem Jana Zamojskiego nejen navrhoval z°φditi krßlovstvφ d∞diΦnΘ a stßl² sn∞m, vlo₧iti v²konnou moc na sn∞movnφ v²bory a zruÜiti úliberum veto½, n²br₧ i osvoboditi selsk² lid z poddanstvφ a odevzdati mu Φßs¥ pozemk∙. Tyto svΘ nßvrhy jeÜt∞ d∙razn∞ji hlßsal v dφle Przestrogi dla Polski. Hugo Ko││╣taj (å1812) souhlasil celkem s reformnφmi nßvrhy Staszycov²mi, ale p°izp∙sobil je vφce skuteΦnΘmu stavu v∞cφ; ·stava ze 3. kv∞t. byla hlavn∞ jeho dφlem, opφrajφc se o jeho spis Prawo polityczne narodu polskiego. Nemalou zßsluhu zjednal si svou Φinnostφ v kommissi ÜkolskΘ, kterß po zruÜenφ °ßdu jesuitskΘho (1773) vypracovala nov² plßn uΦebnφ. Kolem Ko││╣taje skupila se celß strana pokrokovß, ale katastrof∞ politickΘ se ji₧ nezabrßnilo. R. 1793 Polsko rozd∞leno po druhΘ a r. 1795 po t°etφ a naposled. Literatura bßsnickß celΘ tΘto doby vyvφjela se za vlivu pφsemnictvφ francouzskΘho. VÜecky jejφ formy byly francouzskΘ, Φasto i idee, p°ece vÜak nepozbyla svΘ samostatnosti a ve formy odjinud p°evzatΘ p°elΘvala ₧iv² obsah domßcφ. Jednotlivφ spisovatelΘ p°i vÜem nßsledovßnφ vzor∙ francouzsk²ch z∙stßvali sv²mi a rßzovit²mi, neodtrhovali se od rodnΘ p∙dy a v nejvnit°n∞jÜφ podstat∞ trvali prav²mi Polßky. Proto literatura neodcizila se nßrodu, naopak byla populßrnφ a vnikala do nejodlehlejÜφch kout∙ Polska. Teprve na poΦ. XIX. stol. nßsledovßnφ vzor∙ francouzsk²ch m∞lo vφce rßz pedantismu a strojenosti. P°echod od bßsnφk∙ starÜφch k nov∞jÜφm tvo°φ Al₧. Druƒbackß (å176). Psala jako bßsnφci starÜφ bßsn∞ duchovnφ (David; Marya Magdalena a j.), fantastickΘ povφdky sv∞tskΘ (Eufrata; Adolf), bßsn∞ popisnΘ (Cztery pory roku; Cztery ele- menty) a drobnΘ verse p°φle₧itostnφ rßzu v∞tÜφm dφlem satirickΘho. Prost², p°irozen² t≤n, bez bombastu a strojenosti, p∞kn² a Φist² jazyk °adφ ji k spisovatel∙m nov∞jÜφm. Vßc. Rzewuski (å1809) staral se spolu s Konarsk²m a Bohomolcem udomßcniti v Polsku drama I podle vzor∙ francouzsk²ch; jeho tragΘdie Ä≤lkiewski, W│adys│aw pod Warna a komΘdie Natret, Dziwak majφ hlavn∞ formßlnφ v²znam, jsouce slo₧eny verÜem hladk²m a plynn²m. Bohat∞ rozkvetla poesie teprve za dobykr. Stan. PoniatowskΘho (1764-95), horlivΘho podp∙rce snah literßrnφch a um∞leck²ch. P°ednφ bßsnφk tΘto doby byl Ignßc Krasicki (å1801), na n∞m₧ je patrn² vliv osv∞ty a literatury francouzskΘ. Bßsnickß dφla jeho dφlem kritisujφ pom∞ry p°φtomnosti neb minulosti, dφlem kreslφ ideßly. K onΘ skupin∞ nßle₧ejφ komickΘ eposy, satiry, listy bßsnickΘ, bajky, rozmluvy a komΘdie. V ohledu um∞leckΘm nejpoda°en∞jÜφ jsou jeho satiry vyznaΦujφcφ se lehkostφ, d∙vtipem a sv∞₧φm humorem; tvo°φ dohromady pevn² celek, ka₧dß mß p°edm∞tem sv²m urΦitou vadu soudobΘ spoleΦnosti a v souhrnu svΘm podßvajφ vtipnou kritiku jejφ. Rovn∞₧ dokonalΘ jsou listy bßsnickΘ a bajky, plnΘ pravdy, humoru a p∙vabu. SatirickΘ Ülehy a jemnou ironii obsahujφ tΘ₧ sm∞ÜnΘ eposy Myszeis, parodie na konfederaci Barskou, a Monachomachia namφ°enß na ₧ebravΘ mnichy. V druhΘ skupin∞ jeho pracφ, kterΘ majφ literßrnφ v²znam mnohem menÜφ, zaujφmajφ Φeln∞jÜφ mφsto Wojna Chocimska, epickß bßse≥ slabÜφ ne₧ stejnojmenß prßce PotockΘho, a Pan podstoli, v n∞m₧ bßsnφk ulo₧il svou filosofii ₧ivota, svΘ nßzory mravnφ a spoleΦenskΘ, p°i Φem₧ osoby zobrazenΘ °ezal p°φliÜ strojen∞ podle rozmanit²ch pravidel ctnosti a morßlky. Krasicki m∞l mnoho p°ednostφ: humor, d∙vtip, dar pozorovatelsk², zdrav² ·sudek, obratnost stilistickou; aΦ mnoho si p°isvojil od Lafontainea, Boileaua, Voltairea a j., dovedl to v₧dy zpracovati sv²m duchem a p°izp∙sobiti svΘmu prost°edφ. ╗Nikdo ze souv∞k²ch tak piln∞ nezkyp°il zpustlou roli osv∞ty nßroda opozdilΘho, nikdo se tak velice nep°iΦinil k oΦist∞ vkusu a k rozplaÜenφ p°edsudk∙ jako Krasicki½ (Spasowicz). V p∙d∞ domßcφ vφce tkv∞l Adam Naruszewicz (å1796); poesie jeho obsahuje ≤dy, satiry, selanky, bajky a epigrammy, dßle znaΦn² poΦet p°eklad∙ z Horßce, Anakreonta a j. Ody jeho majφ jeÜt∞ rßz panegyrick², jsou p°e₧itkem z doby p°edchßzejφcφ, za to satiry namφ°enΘ na nemravy doby uchvacovaly svou ₧ivostφ a silnou barvitostφ. Selanky neodpovφdaly vÜak jeho talentu a byly pracn∞ napodobeny podle Gessnera a francouzsk²ch idyllist∙ XVIII. v∞ku. Naruszewicz m∞l mnoho spoleΦnΘho s Klonowiczem, miloval jovißlnφ, jadrn², n∞kdy az drsn² ₧ert Lehkomysln² a cynick² Stan. Trembecki (å1812) byl znamenit² um∞lec slova; bajky jeho vynikajφ podrobn²mi a plastick²mi popisy zvφ°at, sm∞lostφ a barvitostφ obraz∙v a dramatickou ₧ivostφ. Formßln∞ dokonalΘ jsou tΘ₧ jeho listy poetickΘ, v satirßch a epigrammech srÜel vtipem a sarkasmem. PopisnΘ bßsn∞, jako Polanka, Powazki, Zofi≤wka, vyznaΦujφ se vzletem stilu, jazyka i verÜe. TomßÜ Kaj. WΩgierski (å1787) byl polo Üpr²ma°, polo cynik, neklesl vÜak p°ece mravn∞ tak hluboko jako Trembecki. DrobnΘ verÜe satirickΘ da°ily se mu nejlΘpe. Z v∞tÜφch bßsnφ z∙staly toliko Organy, namφ°enΘ proti duchovenstvu, k nim₧ nßm∞t vzal od Boileaua, provedl jej vÜak samostatn∞. Uvedenφ bßsnφci jsou repraesentanti poesie rozumu a suchΘho rationalismu. Proti tΘto poesii, st°φzlivΘ a rozumovΘ, ozval se protest ve prosp∞ch poesie srdce; prohlßsil je nejd°φve Rousseau. Ale kult n∞₧n²ch strun srdce brzy se zvrhnul v citliv∙stkß°stvφ a sentimentalismus. V literatu°e polskΘ byli zßstupci tohoto sm∞ru Kniaƒnin a Karpi±ski. Frant. Dionys Kniaƒnin (å1807) m∞l zvlßÜtnφ smysl pro rhythmiku a hudebnost verÜe, vzd∞lav sv∙j vkus na bßsnφch °eck²ch, °φmsk²ch, francouzsk²ch a vlaÜsk²ch. Nadßnφ jeho nebylo skv∞lΘ, m∞l vÜak srdce citlivΘ a m∞kkΘ a svΘ city milostnΘ vt∞loval v bßsn∞. Krom∞ toho psal ≤dy vlasteneckΘ a nßbo₧enskΘ, se lanky, bajky a dramata; lehkost, hravost a cituplnost je ozdobujφ, ale schßzφ jim hloubka a sφla, jsou mdlΘ, bezbarvΘ, jednotvßrnΘ. Nadan∞jÜφ byl Frant. Karpinski (å1825), pro svΘ er≤tickΘ bßsn∞ ╗poeta srdce½ zvan²; jeho tklivΘ pφsn∞ byly mezi drobnou Ülechtou velice oblφbeny, jφmajφce n∞₧nß srdce svou sladkostφ a snivostφ. Byl vÜak Φasto poseur, kter² do citlivosti a tklivosti se nutil. V selankßch p°edvßd∞l galantnφ past²°e a past²°ky, jak to bylo m≤dou sentimentßlnφho idyllismu francouzskΘho. Nadbytku citlivosti, jak ji Üφ°ili Kniaƒnin a Karpinski, vysmφval se prßvem Frant. Zab│ocki (å1821), skladatel veseloher Zabobonnik, Sarmatyzm, Fircyk w zalotach, p°ist°i₧en²ch podle poetiky pseudoklassickΘ. Vlastnφm tv∙rcem nßrodnφho divadla polskΘho byl Vojt. Bogus│awski (å1829), kter² dosßhl velikΘho ·sp∞chu nßrodnφ hrou Cud czyli Krakowiacy i g≤rale a veselohrou Spazny modne. Na poΦßtku XIX. stol. jeÜt∞ vφce se vzmohl vkus a vliv francouzsk². Bßsnφci polÜtφ cht∞li pravidelnostφ komposice, elegancφ a praecisnostφ slohu, v²b∞rem v²raz∙v a r²m∙ vyrovnati se spisovatel∙m francouzsk²m. Zßrove≥ dbßno o zdokonalenφ t∞ch druh∙ bßsnick²ch, kterΘ byly jeÜt∞ zanedbßny; byla to epopej, tragΘdie, bßse≥ popisnß, slavnostnφ ≤da. N∞kte°φ bßsnφci tΘto doby dbali vφce o obsah, druzφ o formu; t∞mto se °φkalo ╗p°esni klassikovΘ½, on∞m ╗bßsnφci legionistΘ½. V Φele legionist∙ byl Jan Pavel Woronicz (å1829). NeÜt∞stφ nßrodnφ naplnilo ho hlubok²m smutkem stup≥ujφcφm se a₧ k zoufalstvφ, kterΘ mφrn∞no bylo jedinΘ srdeΦn²m citem nßbo₧ensk²m a vφrou v proz°etelnost Bo₧φ (Hymn do Boga). V ₧alu svΘm no°il se v minulost a pojal ·mysl osudy Slovan∙ v∙bec a polskΘho nßroda zvlßÜt∞ vyobraziti v cyklu epick²ch bßsnφ; ukonΦil vÜak jen jednu Sybilla, dojemnou elegii na historii Polska, z ostatnφch (Assarmot, Lech a Sejm wislicki) z∙staly pouhΘ ·ryvky. Ve form∞ nßsledoval vzor∙ pseudoklassick²ch, tv∙rΦφ sφly nem∞l a vypomßhal si rhΘtorikou, vyslovil vÜak v dφle svΘm d∙razn∞ myÜlenku slovanskΘ vzßjemnosti a nad troskami Polska v∞Ütil sv²m rodßk∙m lepÜφ budoucnost vÜeslovanskou. Nejvß₧n∞jÜφm ·tvorem Juliana Ursyna Niemcewicze (å1841) jsou Spiewy historyczne, jimi₧ bßsnφk cht∞l vÜecko, co bylo krßsnΘ a velikΘ v d∞jinßch Polska, vÜtφpiti sv²m vrstevnφk∙m a roznφtiti je k lßsce vlasteneckΘ. ╚innost Niemcewiczova byla obsßhlß; psal tragΘdie a komΘdie ve vkusu francouzskΘm, romßny, bajky, listy, cestopisy a j. Byl vφce publicista ne₧ um∞lec, psal rychle a zb∞₧n∞, mßlo dbal o dokonalost formy, poesie u₧φval vφce jako prost°edku hlßsati lßsku k vlasti, napomφnati a varovati svΘ rodßky. Prvnφ z Polßk∙ vÜφmal si literatury anglickΘ; v jeho bßsnφch lyrick²ch jsou reminiscence z Thomsona a Greye a v zp∞vech historick²ch oz²vajφ se nejednou ohlasy skotsk²ch ballad. K bßsnφk∙m legionist∙m mo₧no jeÜt∞ °aditi: Cypriana GodebskΘho (å1809), jeho₧ Wiersz do legi≤w pol- skich byl velice oblφben, Vinc. ReklewskΘho (å1812), kter² vzd∞lßval motivy vesnickΘ (Pienia wiejskie), Ant. G≤reckΘho (å1861), pφÜφcφho bajky, dumy a pφsn∞ (Kra- kowiaki) a j. P°esnφ klassikovΘ ·zkostliv∞ Üet°ili vÜech pravidel poetiky pseudoklassickΘ, dbali o ladn² r²m, pravidelnou stavbu strof a elegantnφ dikci. Rßzovit²m p°edstavitelem jich byl Kaj. Koƒmian (å1856), ztuhl² p°ivr₧enec literatury °φmskΘ a francouzskΘ. Sklßdal slavnostnφ ≤dy a p°φle₧itostnΘ vlastenecke hymny, v nich₧ bylo vφce rhΘtoriky ne₧ poesie, a podle Vergiliov²ch Georgik napsal Zie- mia±stewo polskie; pochßzφ od n∞ho takΘ epickß bßse≥ Stefan Czarniecki, spφÜe verÜovanß kronika ne₧ epopej. Lud. Osi±ski (å1838) zjednal si jako kritik a p°ekladatel francouzsk²ch tragΘdiφ velikΘ zßsluhy o rozvoj divadla ve VarÜav∞, avÜak vlastnφ jeho bßsn∞ Zbi≤r zabawek wicrszem jsou chatrnΘ; jest to poesie ryze rozumovß bez citu, zßpalu a fantasie. Alois Feli±ski (å1820) krom∞ p°eklad∙ z CrΘbillona a Alfieriho slo₧il tragΘdii Bar- bora Radziwi││≤wna, nejcenn∞jÜφ to prßci z oboru dramatiky pseudoklassickΘ. Frant. WΩzyk (å1862) sklßdal nadÜenΘ ≤dy vlasteneckΘ a proslavil se popisnou bßsnφ Okolice Krakowa, obsahujφcφ p∞knou krajinomalbu a vzpomφnky historickΘ. V theorii nebyl p°esn²m p°φvr₧encem poetiky francouzskΘ, vß₧il si velice Shakespearea a Schillera, v praxi vÜak psal svß Φetnß dramata p°ece jen podle franc. vzor∙v a na urΦitß themata politicko. morßlnφ. Poesie dramatickß na poΦ. XIX. stol nej·sp∞Ün∞ji byla vzd∞lßvßna; v ohledu um∞leckΘm nestßla jeÜt∞ na vrchole dokonalosti, ale jejφ cena vlasteneckß a mravnφ byla velikß. Za to romßn zaΦal se teprve rozvφjeti. AΦ plody romßnopisc∙ franc. byly v Polsku hojn∞ Φφtßny, zdomßcn∞l tam z nich jen jeden druh, romßn sentimentßlnφ. Povφdka Julija i Adolf Ludvφka Kropi±skΘho jest plna tkliv²ch a dojemn²ch scΘn a mnohou citlivou duÜi rozplakala. JeÜt∞ vφce se lφbila Malwina czyli domy£lno£µ serca od Marie WirtemberskΘ z Czartorysk²ch. P°φkladem jejφm byl povzbuzen Felix Bernatowicz, kter² napsal Nierozsadne £luby, a Lucie z Gedrojci≤w Rautenstrauchovß, od nφ₧ pochßzφ Emmelina i Arnolf Samostatn∞ si poΦφnal Niemcewicz; povφdka jeho Dwaj panowie Sieciechowie, podßvajφcφ obraz dvou historick²ch epoch, jest prvnφm pokusem historickΘ povφdky, zalo₧enΘ na tradici. Druhß jeho povφdka Lejbe i Siora zahßjila °adu socißlnφch skladeb ze ₧ivota zidovskΘho. Za vlivu Waltera Scotta napsßna je povφdka Niemcewiczova Jan z TΩczyna. V∞deck² ruch krom∞ vysok²ch Ükol ve Viln∞ a VarÜav∞ a Ükoly v K°emenci podporovalo Towarzystwo Przyjaci≤│ Nauk½ ve VarÜav∞ zalo₧enΘ r. 1800. D∞jeprava m∞la op∞t p°ednφ mφsto. Nejvß₧n∞jÜφm zjevem historickΘ literatury v XVIII. stol. byla Naruszewiczova Historya narodu polskiego, zalo₧enß na pramenech. Niemcewicz podal v poznßmkßch k zp∞v∙m historick²m tako°ka populßrnφ historii Polska, napsal n∞kolik monografiφ historick²ch (na p°. d∞je panovßnφ Sigmunda III.) a vydßval d∙le₧itou sbφrku historick²ch pamßtek. P°edseda ╗Towarz. Przyj. Nauk½, uΦen² Jan Albertrandy (å1808), pokraΦoval v historii Naruszewiczov∞ se stejnou d∙kladnostφ a stilistickou obratnostφ. Ji°φ Sam. Bandtkie (å1835), bibliotekß° krakovsk², slo₧il prvnφ obsßhlejÜφ kompendium historie polskΘ. Frant. Siarczy±ski (å1829) obÜφrn∞ vylφΦil dobu panovßnφ Sigmunda III. a vydal politickou geografii polskou. K ethnografii naΦrtal plßn H. Ko││╣taj. Zoryan Do│Ωga Chodakowski rozpravou O s│owianszczyƒnie przedchrzescija±skiej dal podn∞t k Φetn²m pracφm v oboru historie a staro₧itnostφ slovansk²ch, je₧ napsali Valentij Majewski, Ignßc Benedikt Rakowiecki a Vav°. Surowiecki. HistorickΘ memoiry zanechali Ond°ej Kitowicz, Jos. Wybicki, Naruszewicz, Ko││ataj a j. Z literßrnφ historie nejd∙le₧it∞jÜφ jsou Wiado- mo£ci historyczno-krytyczne od Jos. Max. OssolinskΘho a prvnφ rukov∞t literßrnφ Historya literatury polskiej od Felixa BentkowskΘho. Kritika literßrnφ a aesthetika m∞la ΦetnΘ stoupence v p°φvr₧encφch pseudoklassicismu; Horatius, Boileau a Voltaire byli jejich zßkonodßrci. Vliv t∞chto kritick²ch Aristarch∙ na souv∞kΘ bßsnφky byl ohromn², solidßrnost mezi kritiky a bßsnφky vzornß, vφra obou v aesthetickΘ principy neochv∞jnß. VΘvodil jim Stan. hr. Potocki, jen₧ podle Cicerona, Quintiliana, Laharpa a Blaira napsal svou knihu O wymowie i stylu. P°φvr₧encem poetiky klassickΘ byl tΘ₧ Euzeb S│owacki, skladatel tragΘdiφ Mendog a Wanda. Studiemi grammatick²mi zab²vali se Onufry Kopczy±ski (Gram. jez. polskiego, 1817) a Jos. Mrozi≥ski (Pierwsze zasady gram. jez. pol., 1822). O lexikografii nejvφce se zaslou₧il Sam. Boh. Linde sv²m d∙kladn²m Slownikem, jez. polskiego (1807-14). Filologii klassickou ·sp∞Ün∞ p∞stoval Bohumil Groddeck. Prßvnickß literatura naÜla svΘ vzd∞lavatele v Tad. CzackΘm (O litew. i pols. prawach) a vJ. V. Bandtkie (Historya prawa pols.). P°φrodozpytem se zab²vali KriÜtof Kluka Stan. B. Jundzi││, medicinou, chemiφ a fysiologiφ Ond°ej Sniadecki, mathematikou a astronomiφ Jan Sniadecki, p°esn² rationalista, odp∙rce poesie romantickΘ a filosofie Kantovy. Za to filosofii Kantovu Üφ°ili Josef Szaniawskia Felix Jaro≥ski.
Polßci
#######
#FB#
0J6
8F69
569F23
609B2
612B19
697F21
809B7
817B21
968F17
1048B24
1073B10
1344F14
1535B25
1950F16
2299F14
2939F13
3050B9
3060B23
3325B21
3348F13
3535B33
3862F19
4512F14
4577B5
4584B15
4636B7
4645B5
4668B16
4686B11
4698B5
4869F13
5001B10
5013B19
5043B14
5279F14
5908B7
5951B13
6088B5
6094B9
6160B12
6786F16
7319F15
7603B7
7612B7
7621B8
7675F20
7864B6
8304F22
8753F16
9184F15
9229B40
9364F17
9434B3
9438B25
9477B6
9484B5
9983F18
10172B12
10337B7
10395B14
10412B4
10417B8
10699F26
10739B6
10746B11
11409F19
11444B16
11461B4
11466B5
11492F17
11552B15
11570F14
11624B4
11629B7
11817F12
12024B4
12029B17
12082B17
12137F12
12287B5
12293B16
12382F14
12461B4
12466B18
12542F12
12625B7
12633B7
13234B14
13249F19
13361B30
13395F34
13461F17
13493B17
13512F37
13566B17
13631B25
13780B13
13906B13
13921F12
14158F14
14173B25
14223F10
14472F15
14584F18
14687F18
14823F38
14872B40
14998F64
15092F57
15191B6
15198B27
15278B28
15637F17
15725B17
15782F14
15817B6
15826B5
15868F17
15887B20
15917F14
15933B21
15955B9
16009F15
16040B25
16115F16
16179F12
16193B16
16210B7
16222F14
16238B14
16253B5
16287F31
16351F16
16395F14
16469F7
16494F48
16544O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - literatura - romantismus (1820-1863)##%2001%49%397%205319
Polßci: V. Romantismus polsk² (1820-63). V dob∞, kdy literatura polskß podlΘhala tΘm∞° ·pln∞ p∙sobenφ literatury francouzskΘ, udßly se v nßzorech uΦenΘ Evropy mocnΘ a pronikavΘ zm∞ny. Ke zm∞nßm t∞m nßle₧φ zvlßÜt∞ vznik kriticismu a idealismu ve filosofii proti sensualistick²m a materialistick²m theoriφm filosof∙ francouzsk²ch, a v poesii romantismus, jeho₧ programm byl vypracovßn nejd°φve v N∞mecku. Poesie n∞meckß nßsledkem podmφnek duÜevnφho rozvoje v Polsku od ·padku reformace p°estala p∙sobiti na tvo°ivost polsk²ch bßsnik∙v a byla v Polsku tΘm∞° neznßma. R. 1813 vÜak panφ Staδl vvdala francouzsk² spis o N∞mecku, kter² vzbudil v Evrop∞ velik² zßjem a hojn∞ byl rozÜφ°en. PolskΘ Φasopisy p°inßÜely z n∞ho kratÜφ neb delÜφ v²≥atky a tφm se stalo, ₧e se projevila takΘ v Polsku snaha poznati a pochopiti novΘ proudy v literatu°e n∞meckΘ. Rektor gymnasia pozna≥skΘho Jan Samuel Kaulfuss byl prvnφ, jen₧ pokusil se theoreticky vylo₧iti, ₧e literatura n∞meckß v ohledu spoleΦenskΘm a vychovßvacφm p°evyÜuje pφsemnictvφ francouzskΘ, a zßrove≥ dokßzati, ₧e nßrodu polskΘmu m∙₧e vφce prosp∞ti ne₧ francouzskß. ╚lßnek Kaulfuss∙v vzbudil velik² odpor u polsk²ch zßstupc∙ klassicismu francouzskΘho, v jejich₧ Φele byl Jan îniadecki, ale tφm novΘmu sm∞ru um∞leckΘmu cesta do Polska zastavena nebyla. R. 1818 mladistv² jeÜt∞ spisovatel Kaz. Brodzi±ski å1835) vydal obÜφrnou rozpravu O klasycznosci i romantycznosci, v nφ₧ nebyl nijak naprost²m velebitelem a apoÜtolem romantiky n∞meckΘ, nicmΘn∞ sprßvn∞ pochopil, co v nφ bylo nejzdrav∞jÜφ, jejφ v²znam nßrodnφ. Jako toti₧ romantika n∞meckß zcela p°irozen∞ vyplynula z nßrodnφ povahy n∞meckΘ, z podmφnek dan²ch domßcφm prost°edφm, tak i Brodzi≥ski ₧ßdal od bßsnφk∙ polsk²ch, aby nebyli ╗echem cudzoziemc≤w, n²br₧ aby peΦovali o svΘrßznou, domßcφ poesii, zalo₧enou na povaze nßrodnφ a odpovφdajφcφ pot°ebßm nßroda. ╪φd∞ se pak p°φkladem Herdera, jen₧ spat°oval vydatn² zdroj obrody um∞lΘ poesie v plodech prostonßrodnφch, lidov²ch pφsnφch a pov∞stech, doporuΦoval tento prost°edek takΘ sv²m krajan∙m, sbφral sßm nßrodnφ pφsn∞ polskΘ a p°eklßdal pφsn∞ jin²ch nßrod∙ slovansk²ch do polÜtiny. SvΘ zßsady kritickΘ a aesthetickΘ hled∞l prakticky provßd∞ti ve sv²ch bßsnick²ch skladbßch, z nich₧ nejcenn∞jÜφ jest selanka Wieslaw, v kterΘ bßsnik na zp∙sob povφdky rozvinul p°ed Φtenß°em rozkoÜn² obrßzek ze ₧ivota lidu selskΘho. Pravdivost a ₧ivotnost zajistily jφ nav₧dy v²znam v d∞jinßch polskΘ poesie, nebo¥ to byl prvnφ vß₧n∞jÜφ pokus sblφ₧iti poesii s ₧ivotem a vtisknouti jφ peΦet pravdivΘ nßrodnosti. Brodzinski nebyl ani velik² kritik ani velik² bßsnik, jeho povaha byla p°φliÜ m∞kkß a nev²bojnß, aby byl schopen sßm proti klassik∙m zp∙sobiti ·pln² p°evrat v poesii domßcφ; zßsluhou jeho jest, ₧e upravoval k n∞mu cestu. Vedle romantiky n∞meckΘ velik² vliv na vychovßnφ novΘ generace bßsnickΘ, kterß tento p°evrat vykonala, m∞l Byron, jen₧ pln∞ vyslovil vÜecku tu tr²ze≥ pochyb a zmatk∙, vznikajφcφch z protivy mezi ideßlem a skuteΦnostφ. MladΘmu pokolenφ zamlouval se sv²m pessimistick²m nßzorem na spoleΦnost tφm spφÜe, je₧to [Polßci] ze vÜech nßrod∙ snad nejvφce m∞li p°φΦinu zoufati nad lidmi, spravedlnostφ a Bohem. Ze zvlßÜtnφch pom∞r∙ polskΘho nßroda vyklßdß se takΘ, proΦ v romantismu polskΘm p°evlßdß ₧ivel politick² a vlasteneck². Lßska k vlasti, prudkß a vßÜnivß, byla takΘ hlavnφm heslem malΘho krou₧ku mlßde₧e polskΘ ve Viln∞, z n∞ho₧ vyÜel genius, jen₧ obrodil poesii polskou v tom smysle, jak si toho Brodzinski p°ßl. Geniem tφm byl Adam Mickiewicz. Hned v prvnφch sv²ch skladbßch osv∞dΦil neobyΦejne nadßnφ; na zßklad∞ nßrodnφch pφsnφ a pov∞stφ vytvo°il svΘ znamenitΘ ballady a romance, ve fantastickΘm dramat∞ Dziadech vzdal hold oblφbenΘmu tehdy wertherovstvφ, p°i Φem₧ Φerpal lßtku z vlastnφch cit∙v a dojm∙v a vlo₧il je v rßmec lidov²ch ob°ad∙, v Graƒyn∞ stvo°il prvnφ poetickou povφdku polskou, plnou klidu a epiΦnosti, a k velikΘ dokonalosti povznesl po obsahu i po form∞ zn∞lku. Mladß generace bßsnφk∙v, nadÜena jsouc jeho skladbami, pohlφ₧ela na≥ jako na svΘho v∙dce a sna₧ila se ho nßsledovati. P°φkladem jeho vyrojila se °ada balladist∙, jako Ant. Odyniec, Alex. Chodzko, Jul. Korsak, St.-Witwicki a j., kte°φ stejn∞ byli nadÜeni poesiφ n∞meckou a anglickou, ale nadßnφm nemohli se mu vyrovnati. Za to ₧asli nad sm∞lou poesiφ Mickiewiczovou kritikovΘ varÜavÜtφ a vyhlaÜovali jej ·sty F. S. DmochowskΘho za sv∙dce mlßde₧e, tak ₧e Mickiewicz uznal za pot°ebnΘ obhajovati se zvlßÜtnφ rozpravou O krytykach i recenzentach warszawskich, v nφ₧ vtipn∞ a sm∞le vylo₧il svΘ nßzor aesthetickΘ a kritickΘ. Mickiewicze ujal se takΘ duchapln² kritik Moric Mochnacki ve spise O literaturze polskiej w wieku XIX, kde₧ urΦit∞ a pevn∞ vyznaΦil v∙dΦφ mφsto Mickiewiczovo v novΘ poesii a p°isp∞l nemßlo k ukonΦenφ sporu mezi klassiky a romantiky. Mochnacki byl takΘ prvnφ, jen₧ upozornil, ₧e vedle bßsnickΘ Ükoly, kterou vytvo°il Mickiewicz, existuje °ada mlad²ch p∞vc∙v, kte°φ bu∩ ·pln∞ nezßvisle na Mickiewiczi nebo jen za slabΘho vlivu jeho p∞stujφ poesii v duchu nßrodnφm. Byli to bßsnφci, kte°φ tvo°φ t. zv. Ükolu ukrajinskou: Malczewski, Zaleski, Goszczynski, Padurra. Ant. Malczewski (å1826), subtilnφ psycholog a um∞lec, proslavil se poetickou povφdkou Ma- rya, k nφ₧ vzal lßtku ze skuteΦnΘho p°φb∞hu a provedl ji v stilu byronskΘm. Suggestivnφ tajemnost a poloÜero, rozprost°enΘ v jeho bßsni, ponurß melancholie a tragika, p°i tom vybran², jemn∞ kolorovan² stil okouzlovaly Φtenß°e. Nejd°φve za vlivu Brodzi≥skΘho, potom Mickiewiczova vyr∙stal v samostatnou individualitu bßsnickou slavφk Ukrajiny, Jos. Boh. Zaleski (å1886), zprvu prost² a srdeΦn² p∞vec dumek, szumek a wioÜnianek v duchu nßrodnφm, hrav²ch a mihotav²ch Fantazyφ a Rusa│ek, potom ponur² mystik a prorok, kreslφcφ v biblickΘ selance Przenaj- £wietsza Rodzina ₧ivot sv. rodiny, truchlφcφ v KalinowΘm mostu nad zmizel²m mlßdφm a no°φcφ se v Duchu od stepu v mystickΘ filosofovßnφ o svΘm povolßnφ v∞ÜteckΘm, o osudech Polska a rozvoji d∞jin lidstva. V²st°ednφ romantik a revolucionß°, kter² si vybφral z p°φrody a tradice lidu toliko zjevy silnΘ a pochmurnΘ, jemu₧ se zamlouvalo vÜe, co bylo divokΘ, straÜlivΘ, p°φÜernΘ, dΘmonickΘ, byl Severin Goszczy≥ski (å1876), malujφcφ drastick²mi barvami v p°φÜernΘm osv∞tlenφ noΦnφm krvavΘ scΘny ze selskΘho povstßnφ v nejlepÜφ svΘ bßsni Zamek Kaniowski a zobrazujφcφ pozd∞ji v dob∞ mystickΘho blouzn∞nφ v politickΘ allegorii Kr≤l Zamczyska svΘ nad∞je a plßny. Prost²m lidov²m p∞vcem ukrajinsk²m z∙stal TomßÜ Padurra (å1871), jeho₧ dumky kozßcke si°ily se ·stnφm podßnφm po Ukrajin∞. Zatφm Mickiewicz sp∞l k zenithu svΘ slßvy. Po Konradu Wallenrodovi, v n∞m₧ dal pr∙chod svΘ vßÜnivΘ a vÜeho schopnΘ lßsce k vlasti, nßsledovala t°etφ Φßst Dziad∙, v nich₧ bßsnik ulo₧il vÜe, co duÜφ jeho proÜlo od uv∞zn∞nφ ve Viln∞, v dob∞ pobytu na Rusi, v ╪φm∞ a znovu v Polsku po neÜ¥astnΘm povstßnφ. Ale Dziady nejsou jen bßsnick²m zt∞lesn∞nφm cit∙ jednΘ duÜe. n²br₧ jsou i obrazem cφt∞ni celΘho tehdejÜφho Polska. Jest to nejvzneÜen∞jÜφ bßse≥ cit∙ nßrodnφch a vlasteneck²ch, bßse≥ stesk∙v a ₧al∙, nad∞je a nenßvisti uja°menΘho nßroda, jak se zrcadlily v citlivΘ duÜi velikΘho syna Polska, jen₧ soust°edil v sob∞ vÜecku tu tφhu utrpenφ milovanΘho nßroda a trp∞l sßm za milliony. A skv∞le i nemohl zajistΘ Mickiewicz zakonΦiti svou Φinnost bßsnickou, ne₧ to uΦinil sv²m arcidφlen Pan Tadeusz, plastick²m, syt²m a detailn∞ propracovan²m obrazem ze ₧ivota polskΘ Ülechty. Klassickß komposice celku, ₧ivotnost osob a scΘn, p∙vab humoru a popis∙, Ütastn∞ zachycenΘ proporce mezi ideßlem a skuteΦnostφ, vysokß mravnφ hodnota, vÜe to Φinφ z Tadeusze nejpravdiv∞jÜφ, nejp∞kn∞jÜφ a nejp∙sobiv∞jÜφ bßse≥ polskΘ zem∞, polskΘho ₧ivota, polsk²ch lidφ. Mickiewicz prvnφ vyprostil poesii polskou ze zßvislosti na literaturßch cizφch, zmodernisoval ji a pojistil jφ vynikajφcφ mφsto v literatu°e evropskΘ. Talent Mickiewicz∙v vyznaΦoval se vzßcnou harmonii a ladnou proporcφ vÜech tv∙rΦφch sil duÜevnφch: citu, fantasie a Φinnosti rozumovΘ. Strßnka citovß a obrazotvornß na ·kor jasnΘ Φinnosti p°edstavovΘ p°evlßdala u Julia S│owackΘho (å1849), sensitivnφho a fantastickΘho romantika. Jsa od p°φrody povahy vzn∞tlivΘ a drß₧divΘ a nenalΘzaje ve svΘm okolφ porozum∞nφ, no°il se v sebe, zanev°el na sv∞t a lidi a upadal v tesklivou melancholii. Osobnφ jeho bolest zv∞tÜovala se i obecnou nßladou bolestnou polskΘho nßroda a uΦinila ho p∞vcem utrpenφ a pessimismu. K tomu p°isp∞l nemßlo takΘ milßΦek jeho Byron. Reky bßsnφ S│owackΘho jsou v∞tÜφm dφlem lidΘ, kte°φ se rozeÜli se spoleΦnostφ, nenßvidi ji z hloubi duÜe, planou ₧φznφ pomsty, vybuchujφ dΘmonickou silou, niΦφcφ je samΘ. Takov²mi jsou, Arab, Mnich, Åmija, Lambro v bßsnick²ch povφdkßch a jednotlivΘ osoby v jeho dramatech Mindowe a Marya Stuart. Literaturu polskou obohatil p∞kn²mi skladbami dramatick²mi Kordyan, Mazepa, Horsztynski, Balladyna, Lilla Weneda, Bea- trix Cenci, je₧ sklßdal za vlivu Danta, Ariosta, Shakespearea, Calderona; jest v nich ne obyΦejnß sφla dramatickß, ale schßzφ jim pevnß budova komposiΦnφ. Originßlnφ jest skladba Anhelli, psanß biblickou prosou, tako°ka filosofie polskΘho utrpenφ a vyhnanstvφ, vrcholφcφ v sebeob∞tovßnφ jednotlivce ve prosp∞ch celku. Um∞lecky nejvyÜÜφ hodnotu majφ jeho bßsn∞ Ojciec zadzumionych, drobnΘ psychologickΘ arcidφlo, p°ipomφnajφcφ ╗Treny½ KochanowskΘho, a W Szwajcaryi, romßn jeho srdce. Po obsahu zajφmav² jest Beniowski, zvuΦφcφ siln²mi t≤ny satirick²mi a sarkastick²mi, v n∞m₧ osobnost bßsnφkova projevuje se v celΘ svΘ podstat∞, se vÜemi p°ednostmi i vadami. Za vlivu mysticismu Towia±skΘho S│owacki napsal krom∞ n∞kolika dramat obsßhlou bßse≥ Kr≤l Duch, zab²vajφcφ se mystickou theoriφ vt∞lenφ, a Genesis z ducha podobnΘho obsahu. S│owacki byl bßsnφk nßladov², impressionista, bßsn∞nφ bylo mu ╗slu₧bou Bo₧φ½ a jedin²m cφlem ₧ivota. Byl poetou slova, vyznaΦujφcφm se barvitostφ, hladkostφ a subtilnostφ v²razu, hrav²m a hudebnφm verÜem. M∞l mnohΘ vlastnosti, jich₧ vysoce si vß₧φ modernistΘ, kte°φ v n∞m spat°ujφ svΘho p°edch∙dce. Bßsnφkem-filosofem mo₧no nazvati Sig. Krasi±skΘho (å1859). Zprvu psal romßny a povφdky historickΘ, plnΘ hr∙zn²ch a krvav²ch v²jev∙, s divok²mi a vßÜniv²mi reky (W│adys│aw Herman; Agay- Han), ale brzy zaujaly jeho mysl vß₧nΘ otßzky socißln∞-politickΘ. Zßkladnφ t≤n symbolick²ch bßsnφ Nieboska Komedya, Irydyon, Trzy my£li po Henryku Ligenzie vyznφvß v ten smysl, ₧e rozervanΘ pom∞ry soudobΘ spoleΦnosti lze polepÜiti jen ztlumenφm zvφ°eckΘho egoismu a nßbo₧enstvφm lßsky vÜelidskΘ. Dosp∞v k mφn∞nφ, ₧e cφrkev sv. Jana, nßbo₧enstvφ lßsky, zvφt∞ziti musφ nad cφrkvφ Petrovou, v∞Üti takΘ svΘ vlasti lepÜφ budoucnost v Przedswitu; byl¥ jako vÜichni messianistΘ polÜtφ p°esv∞dcen, ₧e nßrod polsk² jedin² je povolßn, aby na sv∞t∞ uskuteΦnil zßsadu lßsky k°es¥anskΘ V tΘm₧ duchu jsou psßny Psalmy pred£z│osci, v nich₧ varuje svΘ rodßky p°ed nßsiln²mi p°evraty a vybφzφ je k svornosti a lßsce bratrskΘ. V poslednφ svΘ v²znamnΘ bßsni Dzien dzisiejszy upadl ·pln∞ v mystickΘ blouzn∞nφ. Krasi±ski byl mistr bßsnickΘ reflexe a nejlepÜφ p°edstavitel poesie filosoficko-politickΘ, kterß se nezab²vß osudy jednotlivcov²mi, n²br₧ velik²mi silami a proudy historickosocißlnφmi. Bßsnφci dosud jmenovanφ psali p°edevÜφm pro Φtenß°e vzd∞lanΘ, kte°φ se dovedli vysokΘmu vzletu jejich fantasie p°izp∙sobiti, vzneÜen²m ideßl∙m a tajemn²m v∞Ütbßm jejich porozum∞ti. Vedle nich byli vÜak p∞vci mΘn∞ hlubocφ, kte°φ neladili sv²ch bßsnφ na tak vysokou strunu, n²br₧ byli p°φstupni vrstvßm Üirok²m. Z °ady t∞chto prost²ch, lidov²ch p∞vc∙ vynikl Vincenc Pol (å1872), jeho₧ Piesni Janusza, drobnΘ skladby lyricko-epickΘ, pro svou p°irozenost a srdeΦnost staly se populßrnφmi tak jako Pie£± o ziemi naszej obsahujφcφ bßsnick² popis zem∞ a lidu polskΘho. Horal∙m podtatransk²m Pol posv∞til Obrazy z ƒycia i podr≤ƒy, v nich₧ tlumoΦil svΘ dojmy a sympathicky kreslil ₧ivot prost²ch lidφ. Nejvlastn∞jÜφm oborem jeho byla drobnß povφdka Ülechtickß ╗gawΩda½, vypravovanß s vervou a kontuÜovsk²m humorem, kterou hled∞l ve svΘ rytφ°skΘ rhapsodii Mohort povznΘsti na v²Üi epickΘ bßsn∞. Lßska k starobylosti, k vlasti a slovanstvu oz²vß se ze vÜech jeho skladeb. Apotheosu vÜech nectnostφ polsk²ch a ·zkoprs² konservatismus vyt²kal mu vÜak Kornel Ujejski (å1897), nadan² lyrik, kter² bßsnick²m nadÜenφm a ohn∞m slova p°ibli₧oval se nejv∞tÜφm bßsnφk∙m polsk²m. Nebyl p°φvr₧enec um∞nφ pro um∞nφ, pφse≥ jeho cht∞la rozohniti k hrdinsk²m Φin∙m, jakΘ vykonala hrstka Rek∙v u Marath≤na (v bßsni Maraton). Nad osudy svΘ vlasti trpce kvφlel v elegiφch Skargi Jeremiego a ulevoval ₧alu svΘmu v ╗Melodiφch biblick²ch½. Plny sφly a citu jsou jeho Kwiaty bez woni, ZwiΩdle liscie a T│omaczenia Chopina. Rada bßsnik∙ haliΦsk²ch p∞stovala pφsn∞ v duchu prostonßrodnφm a slovanskΘm, jako August Bielowski, Josef a Alexander hr. Borkowski a Lucian Siemie≥ski; nejlepÜi bßsnφk z tΘto Ükoly ΦervenoruskΘ byl Dominik Magnuszewski, p°edstavitel vybujelΘho romantismu, pφÜφcφ lyrickΘ bßsn∞, historickß dramata a povφdky. Nejoblφben∞jÜi bßsnφk krakovsk² byl Edmund Wasilewski (å1846), kter² ve svΘ melodickΘ Krakowiaki vetkal nejp∞kn∞jÜφ motivy pφsni lidov²ch. MelancholickΘ dumky a fantasie podle vzoru ZaleskΘho psal F. Zyglinski (å1849). V Poznani vedle Frant. MorawskΘho (å1861), jen₧ z klassika stal se romantikem, a Konst. ZakrzewskΘho, drobnΘho lyrika, nejsiln∞ji se oz²vala lyra Richarda Berwi±skΘho (å1879), bßsnφka vßÜnivΘho, exaltovanΘho, nadÜenΘho horlitele pro volnost a svobodu; v lyrick²ch zp∞vech byl chmurn² byronista, ve v∞tÜφch skladbßch (Don Åuan pozna±ski, Parabaza Don Åuana) nßsledoval S│owackΘho a Goszczy±skΘho. Ve VarÜav∞ na poΦßtku let Φty°icßt²ch sestoupil se krou₧ek bßsnφk∙, nazvan² ╗cyganerva warszawska½, jejφm₧ heslem bylo Üφ°iti idee demokratickΘ, potφrati plochou konvenΦnost a v poesii Φerpati z ·tvor∙ fantasie lidovΘ. Nejznßm∞jÜφ z nich jsou satirik Ludvφk Norwid, symbolista Cyprian Norwid, bou°liv² Roman Zmorski, skladatel ohnivych pisnφ a fantastickΘho eposu Leslaw, Vlad. Wolski, pφÜφcφ epickΘ bßsn∞, v nich₧ lφΦil drastickΘ scΘny z utrpenφ sedlßk∙ (Ojciec Hilary); jako lyrik nejv∞tÜi nadßnφ z nich jevii Theofil Lenartowicz, kter² v krßsn²ch pφsnich (Lirenka; Nowa Lirenka) velebil p°φrodu a lid mazovsk², v epice vÜak (Gladya- torowie; Bitwa Rac│awicka) mΘn∞ se lφbil Mimo tento krou₧ek nalΘzal se Gustav Zieli±ski (å1881), jeho₧ bßsnickß povφdka Kirgiz m∞la velik² ·sp∞ch. V tradicφch Ükoly ukrajinskΘ bßsnili: TomßÜ Olizarowski p∞vec dumek, ╗snielek½, ╗padwanek½ (er≤tick²ch bßsnφ), bßsnick²ch povφdek Zaweruchy ze ₧ivota kozßk∙v a Bruna, krotkΘho odvaru ╗Dziad∙½; Alex. Groza, napodobujφcφ ZaleskΘho a Goszczy±skΘho v bßsnφch Starosta Kaniowski a Jassyr Batowski ; Moric Gos│awski, skladatel pφsnφ U│ana polskiego a popisne bßsn∞ Podole; nejznamenit∞jÜφ z nich byl Leonard Sowi≥ski, p°ipomφnajφci sv²mi hlubok²mi stesky a ₧alobami na p°φtomnost KrasinskΘho. Poslednφ bßsnφk Ükoly litevskΘ vedle Eduarda ZeligowskΘho (Sowy), jeho₧ dramatickß fantasie Jordan obsahuje b°itkou satiru na souv∞kou spoleΦnost, jest Lud. Kondratowicz (Vlad. Syrokomla), nadÜen² vlastimil, p∞vec lidu a demokrat, skladatel p∞kn²ch ╗gawΩd½, v nich₧ na rozdφl od Pola zastßval se porobenΘho lidu a zp∙sobem prost²m, srdeΦn²m a barvit²m lφΦil jeho ₧ivot. V bßsnφch epick²ch vzd∞lßval lßtky historickΘ (na p°. Margier v stopßch Mickiewiczova Wallenroda); nejmΘn∞ se mu da°ila dramata. V literatu°e dramatickΘ celnΘ mφsto zaujφmß Alex. hr. Fredro (å1876), obratn² skladatel veseloher rßzu MoliΦrovskΘho; nadßn jsa zdrav²m ·sudkem, bystr²m smyslem pozorovatelsk²m, pronikav²m vtipem a velikou ₧ivostφ slova, p∞kn∞ zobrazoval sm∞ÜnΘ strßnky ₧ivota, stup≥uje jejich v²raznost hromad∞nφm rys∙ v jednΘ osob∞ nebo scΘn∞. V jednΘ °ad∞ veseloher zachycoval pom∞ry a charaktery domßcφ; nßle₧φ sem arcidφlo jeho îluby panienskie, Zemsta, Pan Jowialski, jinΘ jsou rßzu kosmopolitickΘho a zobrazujφ obecn∞ lidskΘ slabosti a vady, jako Pan Geldhab, Doƒywocie, Przyjaciele, koneΦn∞ jsou kratochvilnΘ veselohry bez zvlßÜtnφch kollisφ a kreseb charakter∙, jako Nowy Don Kiszot, Damy i huzary, Pierwsza lepsza atd. Vedle Fredra plodn²m dramatikem byl Josef Korzeniowski (å1863). Vzd∞lßval lßtky z domßcφ historie (Andrzej Batory), ze ₧ivota statkß°skΘho a m∞Ü¥anskΘho; z Φinoher jeho nejlepÜφ jsou Mnich, G≤rale Karpaccy, z veseloher Zydzi, Panna mΩƒatka, Wasy i peruka. Z ostatnφch dramatik∙ zasluhujφ zmφnky Ant. Ma│ecki, autor p∞knΘho dramatu hist. List ƒelazny, zobrazujφcφho stav nevolnictva v stoletφ XVII., a veselohry Grochowy wieniec podle pam∞tφ Paskov²ch; MeΦislav Romanowski vedle ╗gawΩd½ napsal hist. tragΘdii Popiel i Piast, zosnovanou na kontrastu mezi ₧ivlem slovansk²m a germansk²m. Proti r∙zn²m vadßm spoleΦensk²m vystupovali v komΘdiφch Jan ChΩci≥ski (Szlachectwo duszy), Apollo Korzeniowski (Dla mi│ego grosza) a K. Drzewiecki (Kontrakty) a j. Literatura povφdkovß v tΘto period∞ znaΦn∞ se rozÜφ°ila a nabyla koneΦn∞ p°evahy nad ostatnφmi druhy slovesn²mi Povφdky pouΦnΘ pro mlßde₧ vydßvala Klementina Ta±skß-Hofmannovß (å1845); vzd∞lßvala takΘ povφdku historickou, ale teprve vlivem Waltera Scotta vyrojili se Φetnφ skladatelΘ historick²ch povφdek, jako Felix Bernatowicz, Alex. Bronikowski, Bed°ich hr. Skarbek aj K vyÜÜφ dokonalosti povznesl i historick² romßn hlavn∞ Rzewuski, Kaczkowski a Kraszewski. Velik² dojem zp∙sobily Pamietniki Soplicy Jind°icha hr. RzewuskΘho, v nich₧ bylo plno detail∙ kulturnφch, charakterisujφcφch v∞k Stanislava Augusta; v∞tÜφ hodnotu um∞leckou mß romßn RzewuskΘho Listopad, obraz pom∞r∙ spoleΦensk²ch v XVIII. stoletφ. Stejn² v²znam jako Soplica pro Litvu majφ Powiesci ostatniego z Nieczuj≤w od Z. KaczkowskΘho pro kraj sanock². VÜecky ΦetnΘ povφdky z cyklu NieczujewskΘho-nejlepÜφ z nich je Murdelio-podßvajφ pestr² obraz ve°ejnΘho i domßcφho ₧ivota drobnΘ Ülechty na sklonku XVIII. stol. a jsou velmi zajφmav∞ vypravovßny. Kaczkowski napsal takΘ ΦetnΘ romßny ze soudobΘho ₧ivota (Dziwozona, Baj- ronista, Rozbitek a j.), kterΘ se mΘn∞ lφbily. Z pozd∞jÜφch pracφ jeho jedinΘ socißlnφ romßn Graf Rak vzbudil svou ideou ₧iv∞jÜφ pozornost. Nejv∞tÜφm romßnopiscem polsk²m, jeho₧ jmΘno daleko za hranice proniklo, byl vÜak Josef Ignßc Kraszewski (å1887), duch vÜestran², pru₧n² a vnφmav², jeho₧ spisy bßsnickΘ, literßrn∞ a kulturn∞ historickΘ, publicistickΘ, aesthetickΘ, kritickΘ, archaeologickΘ tvo°φ samy o sob∞ p∞knou bibliotΘku a jsou odrazem vÜech v²znaΦn²ch sm∞r∙v a tendencφ Φasov²ch. V rßmci romßn∙ historick²ch Kraszewski zobrazoval rozmanitΘ epochy minulosti polskΘ od dob bßjeΦn²ch a₧ do poslednφch chvil Obce pospolitΘ, nejd∙kladn∞ji stol. XVIII., ano podjal se v poslednφch letech svΘho ₧ivota obrovskΘho ·kolu vykresliti vß₧n∞jÜφ momenty d∞jovΘ v °ad∞ souvisl²ch povφdek od Φas∙ p°edhistorick²ch a₧ do doby saskΘ. Na minulost pohlφ₧el okem st°φzliv²m a neost²chal se vyt²kati h°φchy, je₧ byly p°φΦinou smutnΘ katastrofy. V romßnech socißlnφch zobrazoval postavy ze vÜech vrstev nßroda, od chudΘho rolnφka a₧ do velmo₧nΘho pßna, podßval nekoneΦnou galerii obraz∙ lidφ i ₧ivota, postavy uÜlechtilΘ i podlΘ, jejich snahy, tu₧by a ideßly, radosti i ₧aly. Valn² poΦet jeho spoleΦensk²ch romßn∙ nazvati mo₧no studiemi pathologick²mi, nebo¥ spisovatel pitval v nich choroby doby, niΦφcφ ₧ivotnφ sφly nßroda, a nebßl se pov∞d∞ti o nich pravdu i trpkou. Jeho jemn² organismus reagoval na vÜecky otßzky dne, nßrazem nov²ch proud∙ Φasov²ch m∞nily se i jeho nßzory, ale nikdy se nestal nev∞rn² idei pokroku a humanity. Nebyl fenomenßlnφm talentem, fenomenßlnφ byla jen jeho pracovnφ sφla a chu¥, prosp∞l vÜak svΘmu nßrodu mnohem vφce, ne₧ velik² genius, jeho₧ vzletu mohou nßsledovati jen vyvolenci. Vedle KraszewskΘho psal romßny spoleΦenskΘ Jos. Korzeniowski; kreslil v nich pom∞ry ÜlechtickΘ, ₧ivot °emeslnφk∙ varÜavsk²ch a menÜφch ·°ednφk∙. Nejsou hlubokΘ, ale vyznaΦuji se peΦlivou komposici, nßzornou charakteristikou, Φistotou °eΦi a uÜlechtil²mi nßzory; k nejlepÜφm nßle₧φ Krewni. Otßzky ΦasovΘ p°et°ßsal ve sv²ch romßnech Jan Zacharjasiewicz, p°ednφ romßnopisec HaliΦe; otßzka rusφnskß, p∙sobenφ Vφdn∞ na hmotn² i mravnφ ₧ivot Polßk∙ haliΦsk²ch, p°echßzenφ domßcφ p∙dy v ruce cizφ, boj s germanisacφ a jinΘ socißln∞politickΘ otßzky naÜly v n∞m obratnΘho malφ°e. Jinφ romßnopisci o₧ivovali tradice urΦitΘho kraje. Sympathicky, ale bez zvlßÜtnφho um∞nφ lφΦil postavy kozßk∙v a jejich dobrodru₧nΘ p°φhody Michal Czajkowski (å1886), oblφben² i v cizin∞. Sv∞t ukrajinsk² zobrazoval tΘ₧ Michal Grabowski (å1863), znßm² kritik literßrnφ. Plastick²m malφ°em ₧ivota staroÜlechtickΘho na Litv∞ byl Ignßc Chodƒko (å1861), jeho₧ Obrazy a Podania litew- skie svou bezprost°ednosti, bohatou kresbou kraje a ₧ivotnostφ osob zjednaly si Üirok² kruh Φtenß°∙v. Äivel humoristick² vnesl v povφdku ji₧ Skarbek, nßsleduje humorist∙v anglick²ch Sterna, Fieldinga a Goldsmitha. DrobnΘ humoresky a satiry (Ramoty i ramotky) na nemravy svΘ doby psal Aug. Wilko≥ski (å1852); oblφben∞jÜφ byl Alb. Wilczy±ski, autor Klopot starego komendanta a celΘ °ady humoresek ze ₧ivota rodinnΘho (S│omiany wdowiec; Dla dobra dzieci; Misya familijna a j.). Lud. Sztyrmer (å1886) s oblibou vzd∞lßval ve sv²ch romßnech psychologickΘ a psychopathickΘ zjevy jako u nßs Arbes. K t∞mto nejvφce znßm²m spisovatel∙m pojφ se dlouhß °ada jin²ch povφdkß°∙, kte°φ majφ v²znam podru₧n². Kdy₧ po r. 1831 mu₧skß intelligence musila opustiti vlas¥, ujaly se pΘra ΦetnΘ varÜavskΘ dßmy. Polskou Georges Sandovou byla Narcyza Zmichowska (å1876), horlitelka pro rozumnou emancipaci ₧enskou, pφÜφcφ s pseudonymem ╗Gabryela½ bßsn∞ a povφdky. Severina Duchi≥skßPruschakowß krom∞ pouΦn²ch povφdek p°eklßdala arcidφla literatur cizφch; Marie Ilnickß, redaktorka Φasop. ╗Bluszcz½, plnila sv∙j list povφdkami a novellami, bßsn∞mi a dramaty. Z pracφ nadanΘ improvisatorky Jadvigy úuszczewskΘ, zvanΘ ╗Deotymou½, nejv∞tÜφ obliby doÜel romßn Branki w Jasyrze dφlo znaΦnΘ hodnoty um∞leckΘ. ┌Φastenstvφ polsk²ch ₧en v literatu°e jest v∙bec obdivu hodnΘ. V∞deckß Φinnost ve vÜech oborech se prohloubila a rozÜφ°ila. Bu∩te₧ uvedeni aspo≥ hlavnφ p°edstavitelΘ literatury naukovΘ. V Φele historik∙ stojφ genißlnφ myslitel a podp∙rce ruchu romantickΘho Joachym Lelewel (å1861), kter² zavedl v historiografii modernφ methodu pragmaticko-kritickou. K n∞mu se °adφ K. Szajnocha, prvnφ polsk² essayista, Th. Narbutt, d∞jepisec Litvy, Ond°ej Moraczewski, Henryk Schmitt a j. Varchaeologii a kulturnφ historii pracovali Luk. Go│Ωbiowski, Vßcl. A. Maciejowski, Ambro₧ Grabowski, Jos. úepkowski, Eustach a Konst Tyszkiewicz. Historii literßrnφ vzd∞lßvali Michal Wiszniewski, Kaz. Wojcicki, V. A. M aciejowski, K. Mecherzynski, Jul. Bartoszewicz, Aug. Bielowski, Jos. Przyborowski. V literßrnφ kritice vedle MochnackΘho a GrabowskΘho prosluli Alex, Tyszynski, Jul. Klaczko, Jan Majorkiewicz, ve filosofii Bronislav F. Trentowski, K. Libelt, Aug. Cieszkowski, Jos. Kremer, Jos. Go│uchowski, v paedagogice Evarist Estkowski, v p°φrodnφch v∞dßch Ign. Czerwiakowski, Lud. Zejszner, Ant. Waga, v mathematice Vav°. Zmurko, Jan Steczkowski a j.
Polßci
#######
#FB#
0J6
8F32
873F19
1216F14
1332F15
1379B31
2259B7
3073A8
3493F15
3672B8
3812B7
4114F60
4462B11
4474B14
4489B12
4608F15
4633B22
4656B11
5127F15
5213B3
5217B3
5682B8
5693B7
5760B8
5769B16
5816B15
5866B14
6160F19
6302B15
6390B11
6401B3
6467F13
6594B20
6702B6
7329B11
8053F16
8628B18
8648B6
8714B7
8724B5
8730B6
8797B15
8814B42
8857B10
9036B7
9217B19
9308B12
9364B9
9600B9
9654B15
10020F16
10148B16
10166B5
10172B3
10270B37
10308B19
10601B10
10769B18
10911B5
10917B10
11503F11
11530B14
11640B20
11744B6
11751B17
11993B6
12185F14
12434B7
12489B16
12581B31
12615B11
12627B7
12718F70
12835F20
12981F17
13031B10
13142F12
13180F17
13245F19
13310F20
13481B38
13811F40
13862F13
13924B6
14016B6
14023B6
14072F19
14119B7
14128B12
14188B7
14196B7
14205B16
14267F16
14381F17
14473B9
14503B5
14533F14
14598B8
14607B9
14619B15
14635F14
14670B15
14702B6
14737F17
14867F20
14922B6
14982F4
14987F29
15254B7
15373F16
15436D1
15745B39
15866B11
15879B22
15988B21
16010B25
16077F18
16140B14
16224B22
16260B35
16336F12
16378B4
16383B7
16452B16
16493F19
16682F13
16697B17
16717F19
16738B17
16757F15
16774B9
16937F28
17101F57
17217F33
17275B18
17445B8
17542B8
17551F22
17574F4
17674B8
17864B15
17880B17
17973B8
18101F22
19624F18
19862B6
19912F19
20292F17
20371F16
20478F13
20507B23
20531B4
20672F7
20772B16
20815F14
20855F16
20878B25
20947B8
20956B25
20983B15
21006F13
21348F18
21469F29
21693F19
21760B16
21870F15
22211F728
22941O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - literatura - novΘ proudy (po r. 1864)##%2001%53%480%205320
Polßci: VI. NovΘ proudy v literatu°e po r. 1864. Romantismus polsk² hlßsal vφru v odv∞kou spravedlnost, ideu messianismu, kreslil ideßly budoucnosti i minulosti, tφm t∞Üil a povzbuzoval; zßrove≥ p°φliÜ idealisoval minulost i v jejφch chybßch a budoucnost lφΦil v nadpozemskΘ zß°i. Ideßly romantismu t°φÜtily se vÜak nßrazem o tvrdou skßlu skuteΦnosti; zejmΘna po neÜ¥astnΘm povstßnφ r. 1863 nastala v sm²Ülenφ novΘ generace ·plnß reakce, kterß ji odvrßtila od snivΘho romantismu, od zbo₧≥ovßnφ minulosti a fantastick²ch nad∞jφ v budoucnost. RomantickΘ blouzn∞nφ nahrazeno positivismem, na ₧ivot pohlφ₧elo se st°φzliv∞ji, poΦφtalo se s pom∞ry skuteΦn²mi a nßrodnφ prßce se organisovala na zßklad∞ programmu positivn∞jÜφho. Nßsledkem toho nastala zm∞na i v literatu°e. S poΦßtku jevila se v nφ znaΦnß stagnace, hmotnΘ a politickΘ otßzky p°evlßdaly, zejmΘna poesie po r. 1864 tΘm∞° jen ₧ivo°ila a teprve v poslednich desφtiletφch XIX. stol. znovu se vzpru₧ila. Mßlo bylo bßsnφk∙, vychovan²ch v ovzduÜφ romantismu, kte°φ pokraΦovali v tradici sv²ch velik²ch p°edch∙dc∙. Bylto p°edevÜφm Adam Asnyk, znamenit² lyrik, kter² p°i vÜφ resignaci a melancholii zachoval si jasn² nßzor na sv∞t, velebil p°φrodu a jejφ taje; vß₧nΘ re(lexe o ₧ivot∞ a zßkonech p°φrody odφval ladnou formou, libozvukem °eΦi a melodiφ verÜe. V dramatick²ch bßsnφch vzd∞lßval lßtky historickΘ (Kiejstut) a socißlnφ (veselohra Bracia Lerche). K n∞mu se pojφ Felician Fale≥ski, duch velmi Φil² a ohebn², mistr formy a slova, lyrik, dramatik, p°ekladatel a literßrnφ essayista. S│owackΘho p°ipomφnß mφsty Viktor Gomulicki, pessimisticky nalad∞n², zobrazujφcφ dojmy ze starΘ VarÜavy a pφÜφcφ s ·sp∞chem historickΘ a socißlnφ romßny. Vzßcnou ozdobou literatury polskΘ jest Marie Konopnickß; jejφ skladby lyrickΘ vyznaΦujφ se vzßcnou plastikou v²razu, mistrn²m ovlßdßnφm °eΦi a formy, citlivou vnφmavostφ pro krßsy p°φrodnφ. V epice stvo°ila modernφ epos lidov² Pan Balcer w Bra- zylii, kter² se Φestn∞ °adφ k ÜlechtickΘmu eposu Mickiewiczovu ╗Pan Tadeusz½. Pln² obdiv vzbuzujφ jejφ povφdky a novelly, kterΘ vynikajφ hloubkou citu, um∞leckou formou a plastick²m zobrazenφm lidφ prost²ch, uboh²ch, nepatrn²ch a neÜ¥astn²ch. DuchaplnΘ jsou takΘ jejφ literßrnφ essaye o Rostandovi, Hauptmannovi, Klaczkowi, Sienkiewiczovi a j. NovΘ proudy literßrnφ, dekadence, symbolism, novoidealism, nalezly v Polsku p∙du kyprou a ·rodnou, nebo¥ jednotlivΘ prvky jejich tkv∞ly u₧ v skladbßch romantik∙, zvlßÜt∞ S│owackΘho a KrasinskΘho N∞kterΘ z modernist∙ chrßnφ p°ed dekadentnφm pessimismem toliko hlubokß soustrast s pracujφcφm lidem a vφra v jeho obrozenφ. Jan Kasprowicz vßÜniv∞ se zastßvß utiÜt∞nΘho a hladov∞jφcφho lidu a lφΦφ jeho strastipln² ₧ivot. Lyrika jeho obsahuje vφce ₧ivl∙ filosofick²ch a vlasteneck²ch ne₧ er≤tick²ch, v dramatech vzd∞lßvß lßtky vesnickΘ a historickΘ. Luc. Rydel, lyrik a dramatik, p°iklonil se jako Konopnickß a Kasprowicz k poesii lidu, osvojil si lidovΘ motivy o zlu, o tajemnΘm p∙sobenφ sil p°irodnφch, o zloΦinu a nßru₧ivostech. Jadrn² t≤n oz²vß se tΘ₧ v poesii Ond°eje NiemojewskΘho, kter² s oblibou sßhal k motiv∙m z martyrologie vrstev nejni₧Üφch pracujφcφch v dolech i na poli. Za to nßlada pessimistickß charakterisuje poesii Kaz. Tetmajera, bßsnika velice vzn∞tlivΘho a prudkΘho, vybuchujφcφho ve vßÜnivΘ t≤ny. Beznad∞jn²m pessimistou takΘ nenφ, nebo¥ projevuje se u n∞ho jakßsi touha po n∞Φem vyÜÜφm a ideßln∞jÜφm, co by mohl velebiti a op∞vovati. Dokonal²m mistrem je zvlßÜt∞ v zobrazovßnφ cit∙ milostn²ch, pln²ch sφly a smyslnosti; mßlo je v literatu°e sv∞tovΘ tak siln²ch a v²razn²ch skladeb er≤tick²ch, jakoje jeho Hymn do mi│osci. P°φvr₧encem symbolismu jest Zenon Przesmycki (Miriam); p°i vÜem kultu formy jest poesie jeho i lßtkov∞ bohatß, ₧ivotnß, ze vÜech konΦin hmoty i ducha Φerpanß. Velik²m um∞lcem slova jest Ant Lange; p°esv∞dΦenφm je dekadent, duÜe jeho je chorß, ₧φznφcφ po ₧ivot∞ a pravd∞, ale nemohoucφ neb neum∞jφcφ ₧φze≥ tuto ukojiti. Krajnφm idealistou, jemu₧ jedinou a pravou skuteΦnostφ jsou idee v duÜi, jest Ji°φ Zu│awski. Kult nadΦlov∞ka ve smysle Nietzscheov∞ p∞stuje ve svΘ poesii Kaz. Sterling, p°ece vÜak nenφ krajnφ individualista jako Stanislav Przybyszewski, nßle₧ejφcφ vφce literatu°e n∞meckΘ, jen₧ vyzul svΘ ╗jß½ ze vÜech zßvazk∙v a ohled∙ spoleΦensk²ch, a vyhlßsil je za velikou synthesu Krista a Satana. P°edm∞tem jeho analys jest ╗nahß duÜe½, kterß se nejsiln∞ji projevuje v stavu chorobnΘm, v nervose, psychose, halucinaci vznφcenΘ alkoholem neb v rozechv∞nφ vzbuzenΘm siln²mi pudy smysln²mi. Prßce jeho polsky psanΘ jsou mnohem krotÜφ ne₧ n∞meckΘ. Kde₧to lyrika a epika teprve od r. 1880 bohat∞ji se rozvinula, poesie dramatickß ji₧ od r. 1870 byla v plnΘm rozkv∞tu. Z dramatik∙, kte°φ psali dramata historickß, bu∩te₧ jmenovßni: historik Jos. Szujski (Halszka z Ostroga; Zborowscy a j.), literßrnφ historik Adam Be│cikowski (Hunyadi; Dwaj Radziwi││owie; Mieczys│aw II. a j.), Kaz. Glinski (Boles│aw îmialy), Stan. Kozlowski a j. V∞tÜφ Φßs¥ dramatik∙ vzd∞lßvala lßtky ze ₧ivota spoleΦenskΘho. Jos. Narzymski tepal ve sv²ch veselohrßch honbu po pen∞zφch (Epidemia) a egoismus (Pozytywni). Äivot Ülechtick² s jovißlnφm humorem p°edvßd∞l v komΘdiφch (Pan Damazy; Marcowy kawalerz; Rozbitki a j.) Jos. Blizi±ski, dramatik velice oblφben², p°ipomφnajφcφ OstrovskΘho. Kaz. Zalewski sklßdal p∞knΘ vese lohry ze ₧ivota rodinnΘho (Przed £lubem; Spud- │owali a j.), Michal Ba│ucki, dramatik a novellista ₧ivota krakovskΘho, psal rozmarnΘ fraÜky. P°edch∙dcem symbolist∙ v dramat∞ byl.Vlad. Oko≥ski (Alex. îwiΩtochowski), vynikajφcφ publicista varÜavsk², mistr stilu, jen₧ ve sv²ch filosofick²ch dramatech zobrazoval tendence positivistickΘ. NekoneΦnß je tΘm∞° °ada ostatnφch dramatik∙ (Przybvlski, Anczyc, Urba≥ski, Sarnecki, Jan A. Fredro, Bronislav Grabowski a j.); nad n∞ proslavila se Gabriela Zapolska, spisovatelka velice talentovanß; nejv∞tÜφho ·sp∞chu dosßhla dramatem Malka Schwarzen- kopf ze ₧ivota ₧idovskΘho. Na dramatiky nejmladÜφ velik² vliv m∞l Ibsen, Hauptmann a Maeterlinck. Mo₧no pak v dramat∞ modernist∙ rozeznßvati tyto hlavnφ druhy: drama psychologickΘ, maeterlinckovskΘ, fantastickohistorickΘ. RozmanitΘ problΘmy psychologickΘ, hlavn∞ abnormßlnφ, °eÜi neb °eÜiti se sna₧φ Przybyszewski (Dla szczescia; Z│ote runo; Go£cie), J. A. Kisielewski (W sieci; Kary- katury), J. W≤jcickß (Dyletanci; Psyche), M. Szukiewicz (U│uda),. T. Konczy±ski (Otch│an). V stopßch Maeterlinckov²ch krßΦejφ: L. Rydel (Matka; Dies irae), K. Tetmajer (Sfinks), M. Szukiewicz (Kwiat ple£ni; înieg), Vl. Orkan (Noc). Nejzda°ilejÜφ jsou fantasticko-historickß dramata Kasprowicze Bunt Napierskiego, K. Tetmajera Zawisza Czarny a L. Rydla Zaczarowne ko│o. Nadßnφm a plodnostφ vynikß z mlad²ch nejvφce impressionista a symbolista St. Wyspia±ski, kter² k dramat∙m sv²m Klatwa, Lelewel, War- szawianka, Wesele vß₧il motivy z legend, historie a ₧ivota lidu. Bohat∞ se rozvinul takΘ romßn a nabyl v n∞kter²ch p°edstavitelφch v²znamu evropskΘho. Vedle KraszewskΘho zajφmav²m romßnopiscem je T. T. Jez (Z. Mi│kowski), politick² agitßtor a nadÜen² obrßnce svobody, jen₧ ve sv²ch romßnech ze ₧ivota jihoslovanskΘho (Asan; Uskoki; Narzeczona Ha- rambaszy; Dahijszczyzna a j.) p°edvßd∞l zvlßÜtnφ p°φklady rekovnosti, cht∞ svΘ krajany tak jako u nßs ChocholouÜek rozn∞covati k boji za svobodu. V²znamn∞jÜφ ne₧ romßny z polskΘ historie (Z cieƒkich dni; Z burzliwΘj chwili) jsou Jezovy socißlnφ romßny (Wasyl Ho│ub, Handzia Zahornicka; Historia o prapradziadku i o praprawnuku a j.), v nich₧ p°et°ßsal otßzku selskou a propagoval idee demokratickΘ Velikou socißlnφ hodnotu majφ romßny Elizy OrzeszkovΘ. Pozorujφc nedostateΦnΘ vychovßnφ, kterΘho se dostßvß mlßdezi ₧enskΘ i mu₧skΘ, v∞novala v prvnφ epoÜe svΘ Φinnosti pozornost p°edevÜφm tΘto otßzce, jak ukazujφ romßny jejφ Pan Graba, Pamietnik Wac│awy a Marta. Volajφc ₧eny k prßci, zßdala po nich opravdovou prßci, opravdovΘ uΦenφ a nikoliv jen povrch a pozlßtko VÜelikΘ vyboΦenφ ₧enskΘho ruchu kßrala ost°e, jak to vidφme na p°. v Bubline. Velmi piln∞ stopovala takΘ vÜelikΘ projevy ₧ivota spoleΦenskΘho a post°ehla i prvnφ znßmky socialismu, kter² prßv∞ tehdy vnikal do Polska hlavn∞ ve form∞ ruskΘho nihilismu. Proti tomuto jednostranΘmu pojφmßnφ socialismu namφ°eny jsou jejφ romßny Widma a Sylwek cmentarnik. Ona nenφ p°edpojata k ₧ßdnΘ ze spoleΦensk²ch vrstev; v romßnech jejφch vystupujφ sedlßci, Ülechta, ₧ivly m∞stskΘ, ₧idΘ, aristokracie sevÜemi dobr²mi i Üpatn²mi vlastnostmi. èlechtou zab²vß se hlavn∞ v romßnech Rodzina Brachwicz≤w, Nad Niemnem, Bene nati, ale se stejnou virtuosnostφ zobrazila takΘ ₧ivot b∞lorusk²ch sedlßk∙ v Nizinßch a Chamu. Äid∙m, kte°φ tvo°φ p°evß₧n² poΦet obyvatelstva Polsky, v∞novala spisovatelka celou °adu skladeb, zejmΘna obsßhl² romßn Meir Ezofowicz, kter² nßle₧φ k nejv∞tÜφm ozdobßm polskΘ literatury. V²znaΦnou vlastnostφ jejφ tvorby jest realismus v kresb∞ lidφ a scΘn, podrobnß analysa psychologickß a dokonalost v sestrojenφ d∞je. K OrzeszkovΘ se pojφ spisovatelky Lud. Godlewskß, Marie Rodziewicz≤wna, Valerie MarrenΘ (Morzkowskß), Jelenskß-Dmochowskß a j., kterΘ propagovaly emancipaci ₧enskou nebo podßvaly jemnou analysu pom∞r∙ svΘho pohlavφ. Humorem p°ekypujφ romßnovΘ skladby Bol. Prusa (Alex. G│owackΘho); sv∞t d∞tsk² (Lalka) a selsk² (Plac≤wka) naÜel v n∞m vtipnΘho a v∞rnΘho zobrazitele. Humorem a satirou vyznaΦujφ se prßce Jana Lama, Junosze (Kl. SzaniawskΘho), Jordana (Jul. WieniawskΘho), Jos. Weyssenhoffa a j. Obrßzky vesnickΘ s realistickou v∞rnostφ a svmpathiemi k lidu kreslili Ad. Dagysinskii Sewer (Ignacy Maciejowski), Vl. Orkan, Kaz. Laskowski a j. ZvlßÜtnφ skupinu tvo°φ jeÜt∞ n∞kte°φ naturalistΘ polÜtφ. Artur Gruszecki vyliΦuje s diplomatickou v∞rnostφ ovzduÜφ uhlokop∙, hutnφk∙, d∞lnφk∙ v lo₧iskßch petrolejov²ch (Krety; Hutnik; Dla mi- liona a j.). Jemnou drobnomalbou psychologickou vyznaΦujφ se socißlnφ romßny Vl. St. Reymonda (Komedyantka; Fermenty; Ziemia obiecana); zvlßÜtnφ specialitu zvolili si Adam Szymanski a Vßc. Sieroszewski, kreslφce detailn∞ pom∞ry vyhnanc∙ polsk²ch v Sibi°i. Otßzkou d∞lnickou nejrad∞ji se zab²vß S t. Åeromski. Ale nad vÜecky romßnopisce polskΘ vysoko se povznesl Henryk Sienkiewicz, milßΦek polskΘho nßroda a um∞lec evropskΘho v²znamu. Svou nßdhernou trilogiφ Ogniem i mieczem, Potop a Pan Wo│o- dyjowski o₧ivil zßjem pro lßtky historickΘ a stal se vedle TolstΘho tv∙rcem modernφho romßnu historickΘho, jeho₧ hrdinou jsou velikß hnutφ lidovß plasticky a podrobn∞ zobrazenß. Velikolep² obraz historick² naΦrtal takΘ v ╗K°i₧ßcφch½. Ale historie nenφ v²luΦn²m jeho oborem; s jemnou psychologickou analysou kreslφ typ modernφho dekadenta unavenΘho duÜevnφmi po₧itky v romßnu Bez dog- matu, tak jako v rodinnΘm romßnu Rodzina Po│anieckich obraz Φlov∞ka agilnφho, silnΘho a podnikavΘho. NeobyΦejnou rozpφnavost duÜe prokßzal v romßnu Quo vadis, nadÜenΘ apologii idee k°es¥anstvφ, lßsky a pravdy. Sienkiewicz nßle₧φ nynφ vedle TolstΘho k nejslavn∞jÜφm spisovatel∙m slovansk²m, jich₧ knihy se Φtou po celΘm vzd∞lanΘm sv∞t∞. Na zßkladech positivn∞jÜφch zaΦala se vzd∞lßvati takΘ v∞da, p°edevÜφm d∞jeprava. Nastala pronikavß revise celΘ minulosti; vady a h°φchy p°edk∙ bez milosti odkr²vßny, starΘ legendy d∞jinnΘ ruÜeny, beze vÜech ohled∙v a tendencφ vyhledßvßna Φistß pravda. A. Z. Helcel, Josef Szujski, Valerißn Kali nka, Th. Morawski, Adolf Pawi≥ski ze starÜφch, Stan. Smolka, Michal Bobrzv·ski, TadeßÜ Wojciechowski, Fr. Piekosi≥ski, Osvald Balzer a j. z mladÜφch majφ o tuto revisi minulosti nejv∞tÜφ zßsluhy. Bohat∞ rozkvetla literßrnφ historie pΘΦφ vynikajφcφch pracovnφk∙ St. TarnowskΘho, Vl. Spasowicze, P. ChmielowskΘho, A. Brⁿcknera, Vl. Nehringa, Jos. Tretiaka, R. Pilata, Bron. ChlebowskΘho, A. Be│cikowskΘho, Jos. Kallenbacha, M. ZdziechowskΘho a j. Obrovskou prßci polskΘ bibliografie vykonal K. Estreicher. Kulturnφ historii vzd∞lßvali Vl. Smole±ski, Ed. Likowski, Vl. úozi≥ski; d∞jinami um∞nφ se zab²vali Marjan Soko│owski, Vl. úuszczkiewicz a j. V ethnografii proslul zvlßÜt∞ Oskar Kolberg a Jan Kar│owicz. O d∙kladnΘ probadßnφ jazykapolskΘho nejv∞tÜφ zßsluhu majφ: Ant. Ma│ecki, Frt. X. Malinowski, L. Malinowski, A. A. Kry≥ski, Ant. Kalina, Baudouin de Courtenay, Jan Hanusz atd. Ve filosofii vynikl Henryk Struwe. TakΘ ostatnφ obory v∞deckΘ majφ na universitßch a v akademiφch vynikajφcφ zßstupce. Hlavnφ prameny: Wiszniewski, Historya literatury polskiej (Krakov, 1840-57); Bartoszewicz, Historya lit. polskiej (VarÜava, 1861); Spasowicz, Dzieje lit. polskiej (3. vyd., Krakov i VarÜava, 1891); Kuliczkowski, Zarysdziej≤w lit. polskiej (4. vyd, Lov, 1891); Chmielowski, Historya literat. polskiej (VarÜava, 1899-1901); Tarnowski, Historya lit. polskiej (Krakov, 1900); Brⁿckner, Geschichte d. poln. Litteratur (Lip., 1901); Chmielowski, Najnowsze prady w poezyi naszej (Lvov, 1901); Mazanowski, M│oda Polska w powiesci, lyrice i dramacie (Krakov, 1902). Podrobnß bibliografie je zaznamenßna u TarnowskΘho. Ml.
Polßci
#######
#FB#
0J6
8F39
1359B8
1391B6
1398B6
1422F17
1567F16
1733F16
1921B17
1939B5
2603F14
2828F10
3043F22
3212F14
3607B4
3612B10
3652F24
4021F14
4097F3
4102F9
4758F21
4781B28
4836F16
4854B8
4863B34
4905F12
4919B15
4937F15
5082B8
5104B9
5176B19
5196B18
5221F14
5290F13
5350B19
5370B6
5384F14
5501F36
5702F121
5894B16
5911B4
6211F13
6226B26
6253B6
6262F17
6281B14
6296B6
6305F11
6318B17
6338F13
6353B5
6362F13
6377B7
6423F8
6433B16
6452F11
6465B6
6474F13
6489B12
6503B5
6511F9
6522B3
6578F43
6622B7
6630B6
6648B15
6738F14
6776B21
6798B9
6809B6
6994F9
7116B28
7145B23
7333B27
7361B6
7398B73
7580F16
7769B9
7780B17
7800B5
7979B7
8234B5
8242B17
8471B43
8587B8
8598B5
8724B14
8959F87
9176F28
9220B5
9237B8
9328F90
9490F71
9734B22
9757B5
9842F8
9852B29
9882B8
9929F29
10051F13
10119F18
10216B23
10242B9
10252B8
10627B8
10636B4
10669B7
10677B12
10784B9
11224F179
11528F160
11689F493
12881O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - um∞nφ##%2001%55%240%205321
Polßci: Um∞nφ. StavitelskΘ, socha°skΘ a malφ°skΘ um∞nφ v zemφch polsk²ch poskytuje obraz rozmanit², hlavn∞ nßsledkem r∙znosti vliv∙, kterΘ na v²voj jeho p∙sobily, nicmΘn∞ zase ujednoceny mnohonßsobn²mi svazky dßvnΘ sounßle₧itosti. V nejstarÜφch fasφch svΘho v²voje, z nich₧ mßlo pamßtek se dochovalo, st°edov∞kΘ um∞nφ polskΘ mß za jeviÜt∞ hlavn∞ ·zemφ kolem Krakova a zßpadnφ Φßsti Velkopolska, od zaΦ. XVII. stol. t∞₧iÜt∞ p°esunuje se do VarÜavy, v novΘ pak dob∞ Krakov a VarÜava jsou hlavnφmi st°edisky um∞leckΘho ₧ivota nßroda polskΘho.
Polßci
#######
#FB#
0J6
15F39
541O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
Polßci: Stavitelstvφ. PolÜtφ badatelΘ poΦφnajφ lφΦenφ v²voje domßcφho um∞nφ obyΦejn∞ popisem lidov²ch staveb d°ev∞n²ch. V polsk²ch, najm∞ haliΦsk²ch vesnicφch, katolick²m lidem ob²van²ch (stavby rusφnskΘ vymykajφ se z mezφ tohoto p°ehledu), je dosud zachovßno hojn∞ kostelφk∙ rßzovit∞ ze d°eva srouben²ch-nejstarÜφ z nich pochßzejφ z konce XV. a ze zaΦ. XVl. stol. Jsou to stavby roubenΘ, oblo₧enΘ bedn∞nφm, mφsty Üindelem. P∙dorys odpovφdß p∙dorysu zd∞n²ch chrßmk∙ gotick²ch. SestihranΘ presbyterium mφvß ni₧Üφ st°echu ne₧li kryt lodi, v pr∙Φelφ zvedß se v∞₧ k ho°ejÜku se ·₧φcφ, kterß p°i pozd∞jÜφch stavbßch vybφhß v bß≥ Üindelem krytou. K presbyteriu, n∞kde i k lodi z venΦφ jsou p°istav∞ny arkßdy t. zv. ╗soboty½. Lo∩ mß strop z prkΘnek r∙zn∞ Φlßnkovan²ch a Φasto bohat∞ omalovan²ch ornamentem, p°ipomφnajφcφm ornament st°edov∞k²ch v²zdob knihov²ch. P°φbuznost t∞chto kostelφk∙, zejmΘna kostelφk∙ z ·boΦφ Karpat, se staro₧itn²mi kostelφky slovensk²mi je nepopφratelnß za p°φklad slu₧i₧ kostelφΦek v Debn∞ pod Nov²m Targem, na starΘ cest∞ z Uher do HaliΦe. N∞kterΘ z t∞chto chrßmk∙ vesnick²ch jsou oznaΦeny datem a jmΘnem tesa°ebudovatele. TakovΘ stavby majφ vesnice a m∞steΦka: Skrysz≤w (1517), Libusza (kol 1523), Przydonica (1527) a j. Zßpadnφ stavitelskΘ um∞nφ ujalo se v Polsku zßhy po uvedenφ k°es¥anstvφ, kolem roku 1000 po Kr. Brzy potom Krakov, po Hn∞zdnu, stal se p°ednφm m∞stem polsk²m a tak setkßvßme se tam tΘ₧ s nejstarÜφmi zachovan²mi pamßtkami slohu romßnskΘho. Z ostatnφch m∞st sluÜφ na prvnφm mφst∞ jmenovati Plock, v jeho₧ kathedrßle se zachovaly ΦetnΘ zbytky p∙vodnφ velikolepΘ stavby romßnskΘ; por∙znu naskytujφcφ se romßnsky zalo₧enΘ chrßmy po vesnicφch a m∞steΦkßch velkopolsk²ch a pozna≥sk²ch sv∞dΦφ o dosti ΦilΘm ruchu, s kter²m tu v prv²ch dvou, t°ech stoletφch po zavedenφ k°es¥anstvφ pot°ebßm kultu bylo vyhovovßno. P°edpoklßdß se, ₧e prvnφ stavby romßnskΘ v Polsku provedli por²nÜtφ benediktini, v zemi se usadivÜφ. Krypta na krßlovskΘm zßmku v Krakov∞, zbudovanß kolem r. 1100, je nejstarÜφ pamßtkou rom. slohu v HaliΦi. Rozloha i detaily p°ipomφnajφ soudobΘ stavby por²nskΘ. MenÜφ chrßmy v Krakov∞ a okolnφm kraji, pochßzejφcφ z XII. stol., b²vajφ jednolodnφ s lodφ ploch²m stropem krytou. N∞kterΘ z vesnick²ch kostel∙ ze sklonku XII. stol. se datujφcφchvesm∞s kamenn²ch-jsou nßpadn∞ prostrannΘ, tak kostel v Sieciechov∞, kter² mß apsis a dv∞ v∞₧e v pr∙Φelφ. Zßhy na stavbßch romßnsky zalo₧en²ch a v romßnskΘm slohu konstruovan²ch poΦφnajφ se jeviti stopy vlivu novΘho slohu na zßpad∞ vznikajφcφho. Tyto prvnφ ohlasy t. zv. slohu p°echodnφho lze stopovati na skupin∞ staveb kostelnφch, proveden²ch z cihel, s Φlßnky tesan²mi z kamene. Uvedli-li zp∙sob tento, k slezsk²m stavbßm tΘ₧ u₧itim lisovan²ch cihel se p°imykajφcφ, do zem∞ asi dominikßni, to₧ cistercißck²m mnich∙m francouzsk²m lze zase p°ipsati n∞kterΘ zajφmavΘ menÜφ kostely velkopolskΘ, provedenΘ zaΦ. XIII. stol. z tesanΘho kamene, p°i nich₧ vyskytuje se oblouk gotick². TakΘ prvnφ stavby gotickΘ na polskΘ p∙d∞ jsou dφlem °ßd∙v a uplatnil se jimi zaΦßtek styk∙, kterΘ po nastßvajφcφm stoletφ se navßzaly mezi ╚echy a krßlovstvφm Polsk²m. Zdß se b²ti na jisto postaveno, ₧e to byli frantiÜkßni, kte°φ v XIII. stol. m∞li spolecnΘho provincißla pro ╚echy a Polsko a z ╚ech p°inesli s sebou typ chrßm∙ z cihel zbudovan²ch se ₧ebry, kru₧bovφm a jin²mi detaily gotick²mi zkamene proveden²mi. Tento prvnφ typus ranΘ gotiky prod∞lal na polskΘ p∙d∞ jist² v²voj, kter² stopovati lze od budovy k budov∞. Cihla ustupuje pozvolnu kameni, konstrukce stßvß se sm∞lejÜφ. NejstarÜφ z tΘto skupiny staveb je klßÜternφ chrßm v Zawichostu, nßsleduje frantiÜkßnsk² kostel v Krakov∞, pak kostely v Kaliszi, StarΘm a NovΘm Saczi. VÜak hotika vnikla do Polska tΘ₧ jin²mi sm∞ry a jevφ takΘ v rßzu svΘm r∙znΘ vlivy. VelkopolskΘ stavby gotickΘ vznikly pod vlivem n∞meck²m, asi prost°ednictvφm Gda±ska. MniÜi francouzÜtφ p°inesli ji₧ p°ed tφm tradice ze Citeaux a Cluny, nalΘzajφcφ ohlasu v starÜφch stavbßch velkopolsk²ch, tΘ doby zachovan²ch vφce mΘn∞ vpodob∞ p∙vodnφ. Z tamnφch menÜφch chrßm∙ sluÜφ jmenovati kostelφky v K│eckov∞ v kraji ostrolenskΘm, ve Wislici a Stobnici blφ₧e hranic haliΦsk²ch, kterΘ-podobn∞ jak zßmeckß kaple v Lublin∞ a v. j.-maji v postrannφ lodi klenbu, kterß od pilφ°∙ st°ednφ lodi vychßzejφc, opφrß se o krakorce nßst∞nnΘ. V Krakov∞ byly to vlivy slezskΘ, kterΘ prost°ednictvφm biskupa Nankera ovlßdly stavitelstvφ cφrkevnφ 1. pol. XIV. stol. Prvnφm pomnφkem toho sm∞ru je kathedrßla na Wawelu, nynφ ovÜem p°φstavbami valn∞ zka₧enß. Zde, jako₧ i v Φetn²ch jin²ch stavbßch Krakova a okolφ, dvojφ materißl-cihla a kamen-m∞l v zßp∞ti leckterΘ zvlßÜtnosti konstruktivnφ i dekorativnφ. Zßmeck² chrßm mß t°i lodi a lo∩ p°φΦnφ, op∞racφ pilφ°e vysokΘ hlavnφ lodi jsou polo₧eny do vnit°ka a maskovßny pilφ°i, d∞licφmi lodi. DalÜφ charakteristickou znßmkou jsou slepΘ arkßdy s kru₧bovφm. Ostatn∞ zde, jako p°i gotice polskΘ v∙bec, je nßpadnß skrovnost jemn∞ji Φlßnkovan²ch detail∙ kamenn²ch na vn∞jÜku stavby, vysv∞tlitelnß asi predevÜφm drsnostφ podnebφ. Stavba kathedrßly m∞la po n∞kolik desφtiletφ ohlas v Φetn²ch jin²ch mφstnφch dφlech stavitelsk²ch. Nßle₧φ sem proslul² chrßm P. Marie v Krakov∞ (zklenu) kol. r. 1390 mistr Werner, z Prahy povolan²), kostel v Kazimierzi a Φetn∞ jin²ch, tΘ₧ menÜφch chrßmk∙ vesnick²ch. Krßsn² kostel v Sandomierzi nalezl odezvu v kostelφkßch v Bieczi, v Krosn∞ a j. stejnolodnφch, se skrovn²mi prost°edky dekorace uÜlechtil²m dojmem p∙sobφcφch. Vlivy vratislavskΘ dominujφ dlouho ve valnΘ Φßsti Polska, jeÜt∞ r. 1479 vratislavsk² mistr dokonΦuje kathedrßlu ve Lvov∞. Pr∙b∞hem XV. stol. cihlovß stavba vyvφjφ se k pozoruhodnΘ rßzovitosti. U₧φvß se cihel do r∙zn²ch odstφn∙ vypßlen²ch a vyvφjejφ se z u₧itΘho materißlu tΘ₧ d∙sledn∞ motivy dekoraΦnφ tak Ütφty ΦlßnkovanΘ lisenami s plochami o₧iven²m i Ütφty erbovnφmi. Tyto malebnΘ, pro mφstnφ stavby charakteristickΘ Ütφty vyskytuji se tΘ₧ na stavbßch profannφch. Z t∞chto zasluhujφ zmφnky zvlßÜtnφ: radnice v Tarnove a Bieczi, n∞meck²mi m∞Ütany budovanΘ, radniΦnφ v∞₧ v Krakov∞, starΘ Sukiennice, z pozd∞jÜi periody kv∞tnatΘ gotiky t. zv. Jagiellonskß bibliotΘka v Krakov∞, ₧ivß rßzovit²mi detaily. ZaΦßtek XVI. stol zastihl v Krakov∞ bohat² ruch um∞nφ pozdnφho st°edov∞ku, duchem n∞meckΘho m∞Ütßctva siln∞ prostoupen². Tu uvedena sem vlaÜsk²mi um∞lci, povolan²mi Sigmundem I, renaissance jako ₧ivel nov² a docela cizorod². Pamßtky renaissanΦnφ z 1 pol. XVI. stol. v Krakov∞ vzniklΘ nemaji co do ryzosti a uÜlechtilosti na severu sob∞ rovn²ch. VÜak je to hotov² sloh, z ciziny cizinci inportovan², kter² tu z v∙le dvora na polskou p∙du se p°enßÜφ-proto schßzejφ v Polsku dφla majicφ p∙vab naivnφ ₧ivosti, ve kter²ch jinde, na zßpad∞ a na severu, nov² sloh sluΦuje se s gotikou v malebn² celek. Z um∞lc∙v krßlem povolan²ch k p°estavb∞ a p°φstavb∞ zßmku sluÜφ jmenovati Francesca della Lore z Florencie a Bartolomea Berecciho. Krßsnß kaple sv. Sigmunda je jejich dφlem (1518-30). UÜlechtilΘ to dφlo harmoniφ rozm∞r∙v a ryzostφ dekorace tou m∞rou uchvßtilo nßdhery milovnΘ a bohatΘ kruhy ÜlechtickΘ, kn∞₧skΘ a patricijskΘ, ₧e zßhy zßvodily se dvorem v zam∞stnßvßnφ italsk²ch um∞lc∙v. Arcibiskup hn∞zdensk², Ond°ej Krzycki, obφrß se velikolep²m projektem p°estavby kathedrßly plockΘ, kterou provΘsti mß Bernardino de Gianotis, velmo₧ovΘ volajφ italskΘ um∞lce ke stavb∞ sv²ch sφdel, jako Leszczy±Ütφ v Baranov∞ a j. v. Italsk²ch um∞lc∙ nast∞hovalo se v stoletφ XVI. do zem∞, kde tak hojnΘ zam∞stnßnφ jim kynulo, poΦet neskrovn²-Pietro de Ranchi (·Φastenp°i stavb∞ kostela v Bieczi), Matteo Guci (mezi jin²m synagoga v Kazimierzi) a tolik jin²ch, jejich₧ jmΘna uvßd∞ti nelze. Mnozφ v Polsku se usadili a rodiny jejich zvolna se popolÜ¥ovaly; vychovali tΘ₧ ΦetnΘ ₧ßky, z nich₧ nejlepÜφho jmΘna dobyl si Gabr. Slo≥ski. V 2. pol. XVI. stol. tΘ₧ m∞Ü¥anstvo, z n∞meckΘho nßt∞ru se vybavujφcφ, oblibuje si nov² sloh. Na sklonku stol. XVI. J. M. Padovano p°estavuje Sukiennice, ve Lvov∞, v Przemyslu a jinde m∞Ü¥anΘ stav∞jφ si domy s faτadami p°i skrovn²ch prost°edcφch (cihlovΘ stavby s kamenn²mi portßly, °φmsami, balustrßdami) um∞lecky p∙sobφcφmi, s p∞kn²mi dvorky, obtoΦen²mi arkßdami; z dom∙ t∞ch n∞kterΘ dosud v neporuÜenΘ podob∞ se zachovaly. TakΘ v period∞ pozd∞jÜφ k provßd∞nφ znaΦn∞jÜφch objekt∙ nadßle volßni jsou do zem∞ stavitelΘ italÜtφ. P°inßÜejφ arci¥ s sebou ty formy pozdnφ renaissance, kterΘ vvvinulo XVII. stol. Chrßm sv. Petra a Pavla v Krakov∞ stavφ Bernardoni z Coma, tovaryÜstva Je₧φÜova; jesuitΘ rozvinujφ bohatou Φinnost stavitelskou tΘ₧ na Litv∞, kam renaissance ve svΘ ran∞jÜφ form∞ nevnikla. Ve Lvov∞ italsk² architekt stavi t. zv. valaÜsk² kostel a kostel bernardinsk², na sklonku XVII. stol. Succatori m j. chrßm v Bielanech u Krakova. Vedle vlaÜsk²ch stavitel∙ potkßvßme se tou dobou tΘ₧ s Nizozemci a s jmΘny zvuku polskΘho. JesuitskΘ kostely, v katolickΘm Polsku ΦetnΘ a bohat∞ vyzdobenΘ, jsou dφlem stavitel∙ jednak cizφch, jednak domßcφch, rßz jejich je arci¥ v₧dy stejn², ₧ßdn²ch lokßlnφch zvlßÜtnostφ nevykazuje, at ve Lvov∞, v Kaliszi, v Krakov∞, v Lublin∞ a j. V stoletφ XVIII. vkus francouzsk² ovlßdß dv∙r a kruhy ÜlechtickΘ, co₧ do jistΘ mφry jevφ se tΘ₧ v p°ibarvenφ copovΘ architektury tΘ doby (palßce v úazienkßch, Jabloncie, evang. kostel ve VarÜav∞ a j. v.). Hlubok² ·padek Polska m∞l arci¥ za nßsledek ·plnou stagnaci vÜeho ruchu stavebnφho, pokud na um∞leckou kvalitu Φinφ nßrok. Pozvednutφ um∞leckΘ ·rovn∞ tvorby k form∞ lokßln∞ rßzovitΘ nezda°ilo se ani ve VarÜav∞, p°es ₧iv² ruch stavebnφ modernφho velkom∞sta, tφm mΘn∞ Lvovu, kter² se octl pod vlivem modernφ renaissance vφde≥skΘ, v kterΘm₧to sm∞ru m∙₧e se vykßzati pozoruhodn²mi stavbami, ale starobylΘmu Krakovu. Zde architekti studiemi star²ch pamßtek vynasna₧ili se vniknouti do ducha dßvnΘho um∞nφ domßcφho a tvo°iti ve sm∞ru tom novΘ. Tak m∙₧e starß stolice krßl∙ polsk²ch dnes pochlubiti se hojnou °adou staveb a restauracemi star²ch budov ceny pozoruhodnΘ. Prvnφ, kter² v Krakov∞ restaurace a p°φstavby gotickΘ provedl, byl Karel Kremer, po n∞m p°evzal prßce Felix Ksiezarski. Restaurace Sukiennic, Φetn²ch kostel∙, Φßstφ kolleje jsou dφlem Ükoly, kterß takto zvolna se utvo°ila; z nov²ch staveb toho sm∞ru snad Collegium novum na prvnφm mφst∞ jmenovati sluÜφ, mimo to ΦetnΘ stavby villovΘ, k nim₧ pou₧ito je motiv∙ stavitelstvi lidovΘho.
Polßci
#######
#FB#
0J6
8F12
9997F13
10032F16
10185B15
10313O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
Polßci: Socha°stvφ. Zdß se, ₧e ruce polskΘ um∞nφ socha°skΘmu a °ezbß°skΘmu v∞novaly se dosti pozd∞, aΦ v lidu vesnickΘm zruΦnost °emeslnß hojn²mi pracemi se projevovala. Vφ se, ₧e hluboko do stol. XVI. volßni do zem∞ Φetnφ cizinci ku provßd∞nφ figurßlnφch i um∞lecko-pr∙myslov²ch d∞l plastick²ch. K nejstarÜφm pamßtkßm kovov²m na p∙d∞ polskΘ Φφtajφ se vrßtn∞ kathedrßly hn∞zdenskΘ, z periody starÜφ gotiky mezi nejpozoruhodn∞jÜφmi lze uvΘsti sochy na krakovskΘm kostele MarianskΘm. K nim °adφ se nßhrobky, zejmΘna nßhrobky krßl∙ v kathedrßle na Wawelupomnφk Vladislava Lokietka, pomnφk Kazimφra VelikΘho s p∙vabn²m baldachinem a hojnou v²zdobou figurßlnφ, nßhrobek Kat. BorkovΘ ve frantiÜk. kostele v Krakov∞ a j. v. Doba rozkv∞tu socha°skΘho um∞nφ na polskΘ p∙d∞ poΦφnß se 2. pol XV. stol. Sv²m um∞nφm a vlivem svΘho um∞nφ ovlßdß je po n∞kolik desφtiletφ Vφt Stwosz. Norimbersk² ten um∞lec ztrßvil v Krakov∞ 30 let ₧ivota a zanechal tu svß nejlepÜφ dφla. Pracoval ve d°ev∞ (oltß° v MarianskΘm chrßmu) i v kameni, d∞lal modely k pracφm bronzov²m i nßvrhy k pracφm um∞l.-pr∙myslov²m; vÜestranß, bohatß Φinnost jeho zanechala sledy v pracφch zßk∙v a pomocnφk∙. Nenφ pochyby. ₧e temperamentnφ, realistickΘ, ₧iv∞ malebnΘ um∞nφ Stwoszovo s polskou povahou nßrodnφ bylo v souhlase, a lze p°edpoklßdati, ₧e by Φetnφ polÜtφ ₧ßci norimberskΘho mistra byli ve sm∞ru nastoupenΘm propracovali se k samostatnΘ Ükole rßzovit∞ nßrodnφ, kdyby nßb∞hy k tomu-z°ejme zejm. v Φetn²ch-pracφch ve venkovsk²ch kostelφΦkßch zachovan²ch-nebyly b²valy p°eruÜeny zas nov²mi ₧ivly cizorod²mi V prvnφch dvou desφtiletφch stoletφ XVI. jeÜt∞ star², udomßcn∞l² sm∞r vedle italskΘ renaissance se udr₧uje nebo s nφ sem tam i se mφsφ, jako na p°. na pomnφku krßle Jana. VÜak dojem krßsn²ch dekoracφ kaple sv. Sigmunda byl p°φliÜ siln², aby zßhy po kruzφch dvoru blφzk²ch nepodmanil si i ostatnφch vrstev um∞nφ milovn²ch. I v m∞stech mimo Krakov nalezneme v 2. pol. stol. XVI. hojn∞ krßsn²ch pracφ figurßlnφch i dekorativnφch, vlaÜsk²mi um∞lci proveden²ch. Tak nßhrobek hrab∞nky TarnowskΘ v Tarnov∞, Teczynsk²ch v Krasniku (1552), Jakoba Ucha≥skΘho v úowiczi (1580), St. Krasi≥skΘho v Plocku a j. v. Tito um∞lci-socha°i, medailleu°i, zlatnφci atd.-z Toskßnska a Lombardie pochßzejφcφ-B. Berecci, Padovano, rodina Guci atd.-nebyli ovÜem ₧ßdn²mi mistry prvΘho °ßdu, ale p°inßÜeli s sebou v²bornΘ tradice svΘho um∞nφ a znaΦnou hotovost technickou. N∞kte°φ z nich v zemi se usadili, p°ibφrali ₧ßky a pomocnφky, mezi nimi₧ zßhy vyskytujφ se lidΘ polsk²ch jmen (Petr Wadowski, Jan Micha│owicz a j.), kte°φ pracujφ arci¥ v duchu sv²ch uΦitel∙. NicmΘn∞ vedle vlivu vlaÜskΘho uplat≥uje se takΘ nadßle vliv norimbersk², a to najm∞ v plastice bronzovΘ, kterß, zprvu z Norimberka objednßvanß, od pol. XVI. stol. tΘ₧ v Krakov∞ se vyrßbφ v proslul²ch dφlnßch Baldnerov∞, pozd∞ji Ottenov∞ a j. O v²bornΘ kvalit∞ t∞chto zdrav²m realismem d²Üφcφch pracφ vysv∞dΦujφ zejmΘna ΦetnΘ nßhrobnφ desky-Bonar∙v, Petra Salomona v MarianskΘm kostele v Krakov∞ a mn. j. Ve stol XVII. prost°ednictvim Gda±ska vnikl do Polska tΘ₧ vliv soudobΘ bronzovΘ plastiky nizozemskΘ a zßrove≥ pracujφ tu, vedle sil domßcφch, VlaÜi a N∞mci (Pfister z Vratislav∞ a j.). Co barok na dekoraci soÜnickΘ produkoval, nevynikß nad pr∙m∞r povrchnΘ routiny XVIII. stol. Skleslost vÜechen duÜevnφ ruch po tolik desφtiletφ jφmajφcφ p∙sobila na socha°stvφ ji₧ i proto zvlßÜ¥ neblaze, ze bez ve°ejn²ch objednßvek nenφ pro n∞ ₧ivota. Vzk°φsilo se v novΘ dob∞ pozd∞ji ne₧ malφ°stvφ a nedosp∞lo k takovΘmu rßzovitΘmu v²razu ducha nßrodnφho. Mladφ um∞lci polÜtφ, socha°stvφ se v∞nujφcφ, rozchßzejφ se po v∞tÜin∞ do r∙zn²ch st°edisk a mistr, ke kterΘmu se tam p°imknou, nez∙stßvß bez vlivu na jejich tvorbu. V 1. pol. stol. XIX. lßkala je Italie-tam vyvinul se obratn² marmista Guiski-mnozφ hledali vzd∞lßnφ ve Vφdni, jinφ v Mnichov∞ a v Pa°φ₧i. V GodebskΘm majφ Polßci mistra, kter² uÜlechtil²m realismem rovnß se nejlepÜφm ze sv²ch vrstevnφk∙v, ze starÜφch Brodzki, Oleszcy≥ski, mezi mladÜφmi Wojtowicz, Rygier-tv∙rce pomnφku Mickiewiczova v Krakov∞-, z nejmladÜφch bu∩te₧ jmenovßni v²born² v portraitech Laszczka a Szymanowski, pravdiv² liΦitel prßce a lidu.
Polßci
#######
#FB#
0J6
8F11
3849F11
3962F21
3998F17
4110F23
4166O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
Polßci: Malφ°stvφ polskΘ m∞lo za st°edov∞ku hlavnφ st°edisko v Krakov∞, aΦ arci¥ ani na severu neschßzφ pamßtek dßvnΘho malφ°stvφ cφrkevnφho. Za dφla z prvotnφ fase v²voje malφ°stvφ poklßdajφ se ΦetnΘ obrazy Madonn rßzu byzantinisujφcφho, v Chelm∞, Viln∞, CzΩstochow∞ a j. N∞kterΘ nßst∞nnΘ malby v kostelech venkovsk²ch zachovanΘ-jmenujeme fresky v k°φ₧ovΘ chodb∞ klßÜtera cistercißckΘho v Koprzywnici-jsou dφlem mnich∙. Ve stol. XIV., kdy styky mezi ╚echy a Polskem byly hojnΘ, malφ°stvφ polskΘ stßlo pod p°φm²m vlivem pra₧sk²m. PolÜtφ badatelΘ nalezli na domßcφ p∙d∞ ΦetnΘ doklady t∞snΘ souvislosti tΘto, zejmΘna v n∞kter²ch obrazech Madonn ze sklonku XIV. stoletφ. Tak kostel v Odrzykomu chovß kopii Madonny ZbraslavskΘ, Madonna v Ruszc-jest obdobnß k obrazu Matky bo₧φ ve VyÜÜφm Brod∞ a j. v. Kdy₧ vedle dvora a kn∞₧stva m∞Ü¥anstvo poΦalo vφce se uplat≥ovati jako ₧ivel kulturnφ, vliv n∞meckΘho um∞nφ nab²val vrchu. Po Praze nßsledoval tak Norimberk. N∞meckΘ m∞Ü¥ßctvo zaklßdalo Φechy a bratrstva, po. vzoru z domova p°inesenΘm. Od 2. pol. stoletφ XV. poΦφnajφ se v rejst°φcφch malφ°∙ objevovati tΘ₧ jmΘna polskß, avÜak produkce udr₧uje se napo°ßd pod vlivem mistr∙ cizφch, tak ₧e je nesnadno urΦiti p∙vod zachovan²ch praci z tΘ doby. Je jich dost zachovßno ze stol XV., nynφ ponejvφce do sbφrek snesen²ch-hlavn∞ obraz∙v oltß°nφch-, na mnoh²ch polskΘ typy a kroje oznaΦujφ p∙vod lokßlnφ. Äe vedle ╗n∞meck²ch½ vliv∙v ani katolickß Φßs¥ zem∞ neostala uzav°ena v∙Φi v²chodnφ Ükole malφ°skΘ, toho je d∙kazem tΘ₧ v²zdoba t. zv. JagellonskΘ kaple v chrßm∞ na Wawelu, nejspφÜe provedenß malφ°i z Kijeva povolan²mi krßlem Kazimφrem Jag., kter² pr² ╗ruskΘmu½ zp∙sobu dßval p°ednost oproti zßpadnφ malφ°skΘ Ükole m∞Ü¥ßckΘ. Vedle domorod²ch malφ°∙ dv∙r a hierarchie zam∞stnßvaly napo°ßd i malφ°e z ciziny volanΘ. Takov²m byl Hans Dⁿrer Sigmundem I. povolan², aby mu vyzdobil komnaty zßmeckΘ, Hans Sues von Kulmbach, od n∞ho₧ kostel sv. Florißna a kostel Mariansk² chovajφ bohatΘ komposice cyklickΘ. Krom∞ toho vysokΘ kruhy vypisovaly tΘ₧ obrazy z Nizozemφ, kterΘ₧ svojφ skv∞lou technikou a um∞leck²mi kvalitami mnohΘ z domorod²ch um∞lc∙ svedly k napodobenφ. Tak vliv niozemsk², s duchem nßrodnφm dob°e se srovnßvajφcφ realismem a ₧ivou barvitostφ, byl jeÜt∞ dost siln²m, aby se udr₧el i v XVI. stol., vedle italskΘ renaissance. Ostatn∞ Nizozemci jsou i do zem∞ volßni a za Sigm. Augusta p∙sobφ tu Jacob Mertens z Antverp vedle BenßtΦana Giovanniho de Monte a jin²ch malφ°∙ vlaÜsk²ch. V∙Φi t∞mto ₧ivl∙m, um∞lecky hotovΘ formy importujφcφm, bylo arci domßcφ produkci nesnadno uplatniti se rßzem zvlßÜtnφm. Vφce v²znamu nabyl ₧ivel polsk² v drobnomalb∞, kterß dosp∞la v polsk²ch zemφch k pozoruhodnΘ v²Üi. U srovnßnφ s Φesk²mi rukopisn²mi malbami jsou nejstarÜφ pamßtky polskΘ znaΦn∞ mladÜφ. K nejskv∞lejÜφmu rozvoji drobnomalφ°stvφ polskΘ dosp∞lo na poΦ. stol. XVI. z domßcφch um∞lc∙ Stanislaus Capellanus ex Mogila nejΦast∞ji se jmenuje. RukopisnΘ malby tΘ doby, z nich₧ zφrß celß bohatost a nßdherymilovnost toho v∞ku a kter²m, by¥ i nezapφraly vliv∙ cizφch-zvlßÜ¥ nßslednφk∙ Dⁿrerov²ch-, typy a kroje mφstnφ dodßvajφ zvlßÜtnφho rßzu, jsou v Φetn²ch exemplß°φch ulo₧eny v sbφrkßch a knihovnßch v HaliΦi, ruskΘm Polsku i v cizin∞. V XVII. stol. hlavnφm jeviÜt∞m malφ°skΘho um∞nφ stßvß se VarÜava, kterß povznesena na sφdelnφ m∞sto. Prvnφ polovin∞ stol. vlßdne vliv vlaÜsk²ch kolorist∙ (Antonio Vasilachi je dvor. malφ°em Sigmunda III.), v 2. polov. vedle cizinc∙ domßcφ malφ°i vφc a vφce se uplat≥ujφ. Tou dobou Polsko m∙₧e se vykßzati n∞kolika dobr²mi portraitisty, p°imykajφcφmi se ke vzor∙m nizozemsk²m, z nich Proszowski a Trzycki jmenovßni jsou nejΦast∞ji. TakΘ Φetnß dφla cφrkevnφho malφ°stvφ vznikajφ tou dobou, ponejvφce z rukou polsk²ch v duchu pomposnφho eklekticismu najm∞ pozdnφmi Vlachy vÜtφpenΘho-barokovΘ chrßmy ve VarÜav∞, Lublin∞, Krakov∞, Lvov∞ jsou jimi plny. Z malφ°∙ tΘ doby vynikl nad pr∙m∞r nejv²Üe Frant. Leksycki. V stol. XVIII. je to s poΦßtku zas um∞nφ italskΘ, na n∞m₧ domßcφ malφ°i se vzd∞lßvajφ, mnozφ u pramene studium vyhledßvajφce. Mezi takov²mi jmenujφ se Φasto ₧ßci Marattovi Konicz a Czechowicz. (Dφla jeho nalΘzajφ se hlavn∞ ve VarÜav∞ a ve Viln∞.) Kdy₧ vliv francouzsk² na dvo°e cele ovlßdl, nastaly takΘ mezi malφ°i francouzsk²mi a polsk²mi ₧ivΘ styky, kterΘ potrvaly do ·padku Polsky. Pierre Norblin p∙sobφ, vedle jin²ch, ve VarÜav∞, portraitista Kucharski zasje zam∞stnßvßn u dvora Ludvφka XVI. atd., zßjem vÜeobecn² je tohoto um∞nφ, duchu nßrodnφmu docela odcizenΘho, vzdßlen; tuto lhostejnost teprv o vφce ne₧ p∙l stoletφ pozd∞ji aspo≥ do jistΘ mφry rozpt²liti dovedlo malφ°stvφ po znßrodn∞nφ se sna₧φcφ.-NovodobΘ malφ°stvφ polskΘ vyvinulo se v ·zkΘm svazku s v²vojem nßrodnφho sna₧enφ. Duch sna₧enφ toho nalezl charakteristick² v²raz v bßsnictvφ d°φve ne₧ v malφ°stvφ. V dob∞ Mickiewicz∙ a S│owack²ch [Polßci] nem∞li ne₧ n∞kolik malujφcφch um∞lc∙, b∞₧nΘho pr∙m∞ru ani nedosahujφcφch. Teprve v 2. pol. stol. XIX. ukßzalo se, jak²m zp∙sobem a sm∞rem duÜe polskß nalΘzß tlumoΦenφ Üt∞tcem. Z um∞lc∙, by se tak °eklo, p°ipravujφcφch tuto periodu nßrodn∞ polskΘho um∞nφ a ji p°edchßzejφcφch, vynikl v Krakov∞ nad pr∙m∞r lφΦitel souΦasnΘho Krakova Stachowicz, pozd∞ji Stattler si zφskal zßsluhy, ani ne tak produkcφ svojφ, jako uΦitelsk²m p∙sobenφm na um∞leckΘ Ükole krakovskΘ. Ze starÜφch malφ°∙ polsk²ch poklßdati lze Lessera, malφ°e Φetn²ch nßm∞t∙ z historie polskΘ, za p°edch∙dce Matejkova; Kossak st. zas jakoby stßl v Φele ΦetnΘho sboru lφΦitel∙ polskΘho ₧ivota soudobΘho sv²mi aquarelly vojensk²mi a honebnφmi a motivy ze ₧ivota drobnΘ Ülechty polskΘ. T∞mito dv∞ma sm∞ry pak vyvinulo se malφ°stvφ polskΘ k pozoruhodnΘ v²Üi, duchem nßrodnφm jsouc skrz na skrz prodchnuto, by¥ i v∞tÜina repraesentant∙ jeho svΘ vzd∞lßnφ technickΘ v cizin∞ byla nabyla a p°es tu okolnost, ₧e, vedle Krakova, m∞lo a mß svß st°ediska i v cizin∞. JednotlivΘ individuality uplatnily svΘ zvlßÜtnφ nadßnφ mimo tyto dv∞ skupiny celkovΘ. Tak Grotgier, kter² tlumoΦiti um∞l tu₧by polskΘ duÜe v. duchu romantiky, ale s charakteristick²m p°ibarvenφm ₧ivotnΘ reßlnosti. Malb∞ historickΘ vtiskl peΦe¥ svΘho ducha Jan Matejko, s nφm zßrove≥ starÜφ o n∞co Gerson ve VarÜav∞ maloval hojn∞ episod z d∞jin polsk²ch v duchu konvencionßlnφ romantiky svΘ doby. Matejko osl≥ujφcφm p°φkladem i uΦitelsk²m p∙sobenφm vychoval legii ₧ßk∙. Ti vÜichni tΘm∞° nynφ, vlivem nov²ch proud∙v, ovÜem od malby historickΘ jin²m sm∞rem se odklonili. Vedle Matejky-kter² byl tak v²born²m malφ°em v²razn²ch hlav vrstevnφk∙uplatnila se °ada vynikajφcφch portrait∙, mezi nimi₧ ze starÜφch na prvnφm mφst∞ sluÜφ jmenovati RodakowskΘho. Soupe°em Matejkov²m v sympathiφch nßroda je J≤zef Brandt. Dovedl snad jeÜt∞ bezprost°edn∞ji vyt∞₧iti z duÜe nßroda podn∞ty ke svΘ tvorb∞, kterß se nese epickou Üφ°kou a uchvacuje ₧ivou v²raznostφ, at lφΦφ episodu z minulosti polskΘ, nebo v²jev ze ₧ivota soudobΘho. [Polßci] jsou v²born²mi malφ°i vojenskΘho ₧ivota a um∞jφ zobrazovati v°avu bitky i spo°ßdanΘ ·toky modernφch vojsk se stejnou ₧ivostφ a v∞rnostφ. Vedle Rosena, Szernera a j. v. Kossak, do nedßvna v Berlφn∞ usazen², v tom sm∞ru mnoho vynikajφcφch pracφ provedl. Mimo ₧ivot polsk² postavil se tvorbou svojφ snad ze vÜech malφ°∙ nejv²luΦn∞ji Siemiradzki. Jeho scΘny z antickΘho ₧ivota, Φasto v ohromn²ch rozm∞rech provedenΘ, nßle₧ely k polsk²m obraz∙m nejvφce obdivovan²m, dokud zßliba od produkce toho sm∞ru se neodklonila. Ze vÜech [Polßci]-ßk∙ Siemiradzki snad m∞l nejv∞tÜφ talent dekorativnφ, dßna mu tΘ₧, zvlßÜt∞ na Rusi, p°φle₧itost je) rozvinouti. Velikß v∞tÜina soudob²ch malφ°∙ polsk²ch jsou obraziteli ruchu ₧ivota, dßvajφce p°ednost obraz∙m ruÜn²ch v²jev∙ pod Üir²m nebem se odehrßvajφcφch, na cestßch, v lesφch, na stepφch, na tr₧iÜtφch a nßvsφch. Studujφ p°i tom s bystr²m pozorem i lid i p°φrodu. Mßlo z nich obracφ se ke kraj∙m cizφmn∞kolik malφ°∙ Orientu, jako Ajdukiewicze, Fa│ata a j. vyjφmaje-, p°φroda rodnΘho kraje a vφce jeÜt∞ ₧ivot lidu polskΘho mß v nich v∞rnΘ tlumoΦnφky. V cizin∞ razili ╗polskΘmu genru½ p°edem cestu ti, kte°φ v Mnichov∞ se usadili a kolem Brandta se seskupili. Ze starÜφch bu∩te₧ uvedeni Kowalski, Kozakiewicz, Gierymski, Che│mo≥ski a takΘ v Pa°φ₧i usedl² v²born² Che│minski. Od dvou desφtiletφ asi paleta obrazitel∙ polskΘho venkova a polskΘ p°φrody se p°etvo°ila, pod vlivem nov²ch proud∙, pozorovßnφ jejich se prohlubuje, anekdotovitΘ nßm∞ty mizejφ, snaha po jednot∞ barevnΘ nßlady napo°ßd z°ejm∞ji ovlßdß. Mnozφ z mladÜφch vyvφjejφ se dßle pod vlivem Mnichova, z t∞ch, kdo v Pa°φ₧i studovali, jmenujeme Jana Styku, jen₧ r∙znΘ fase prod∞lav, dod∞lal se ·sp∞ch∙ pronikav²ch jako malφ° hluboce cφt∞n²ch velk²ch komposicφ ideov²ch, vlasteneck²ch a mystick²ch. Od naturalistickΘho lφΦenφ k vzruch∙m mystick²m p°eÜel Szymanowski a tak bylo byl ze uvΘsti jeÜt∞ mnoho individualit z t∞ch, kterΘ soudobΘmu malφ°stvφ polskΘmu dßvajφ rßz. Vedle Mnichova jest Krakov nynφ st°ediskem produkce, aΦ arci¥ i ve VarÜav∞ i v Pa°φ₧i a jinde znaΦn² poΦet malφ°∙ polsk²ch jest usazen. ImpressionistΘ polÜtφ jsou po v∞tÜin∞ respektem k p°φrod∞ chrßn∞ni od m≤dnφch v²st°ednostφ a nßrodnφ povaha jejich je p°φliÜ silnou, aby bezd∞ky tvorbu jejich nepronikala, p°es individualistickΘ tendence ovÜem i zde z°ejmΘ. Neposlednφ mφsto jako₧to tlumoΦnici tu₧eb a vzn∞t∙ nßrodnφho ₧ivota zaujφmajφ kresliΦi, kte°φ um∞jφ dßti v²raz nßbo₧enskΘ vroucnosti polskΘ mysli a vynikli jako illustrßto°i bßsnick²ch a historick²ch d∞l, mezi nimi Stachiewicz, Pruszkowski, Jacek Ma│cewski, Andriolli, bychom jen nejznßm∞jÜφ uvedli.
Polßci
#######
#FB#
0J6
8F9
1818F10
1885F22
2390F13
2430F19
2875F31
3606F20
3914F15
4103F19
4837A8
5197F8
5345F11
5424F6
5950F9
6157F6
6595F13
6653F13
6874A8
7213F11
7405A8
7848F20
8103F44
8179F10
8522F10
8730F11
9422F53
9508O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polßci - um∞nφ - hudba##%2001%60%91%205325
Polßci: Hudba polskß jako₧to osobit² v²kv∞t um∞nφ nßrodnφho vyvinula se teprve v uplynulΘm prßv∞ stoleti XIX. V starÜφch zajistΘ dobßch krßlovΘ i vyÜÜφ Ülechta p°ivßd∞li z ciziny ke sv²m dvor∙m rozmanitΘ hudebniky, kte°φ v²kony sv²mi p°ispφvali k jejich zßbav∞, ale na nßrod nem∞lo to ·Φinku ₧ßdnΘho; v lidu ujaly se pouze pφsn∞ nßbo₧nΘ, kterΘ p∞stovala cφrkev, z nich₧ nejstarÜφ pamßtkou jest znßmß pφse≥ Bogarodzica, p°ipisovanß sv. Vojt∞chu, dßle pφsn∞ kolednφ, velikonoΦnφ, postnφ a j. Prvnφm znßm²m hudebnφm skladatelem polsk²m byl Sebastyjan Felszty≥ski, prof. akademie krakovskΘ, vedle n∞ho₧ vynikli Vßclav z Szamotu│, °editel dvornφ hudby Sigmunda Augusta, a Mikolaj Gomo│ka z Krakova, jen₧ slo₧il nßp∞vy ke 150 ₧alm∙m p°elo₧en²m od Jana KochanowskΘho. èi°enφ protestantismu m∞lo vliv na rozvoj zp∞vu chrßmovΘho, o Φem₧ vydßvajφ sv∞dectvi ΦetnΘ kancionßly, je₧ se dostaly k [Polßci]-ßk∙m hlavn∞ p∙sobenφm Brat°φ Φesk²ch. Pozd∞ji obzvlßÜt∞ jesuitΘ horliv∞ p∞stovali hudbu chrßmovou, kterou k sob∞ vßbili obecenstvo. V XVII. stol. jedin²m schopn²m skladatelem byl ╪eho° G≤rzycki, kter² zanechal mnoho mÜφ Φty°hlas²ch. Ostatek od pol. XVII. do pol. XVIII. stol. jevφ se v hudb∞ polskΘ velik² ·padek Vladislav IV. za°φdiv divadlo v zßmku varÜavskΘm uvedl sem zp∞vßky a hudebnφky vlaÜskΘ, kte°φ dßvali opery p°i slavnostech dvorsk²ch, ale na rozvoj hudby polskΘ nem∞li vlivu. Teprve nastoupenφm na tr∙n Stanislava Augusta poΦφnajφ se vlastn∞ d∞jiny polskΘ hudby a divadla polskΘho. Mφsto Vlach∙v p°ivßd∞li krßl i Ülechta ╚echy a Slezany, kte°φ snadno se vpravili v nßp∞vy lidovΘ a dovedli zalφbiti se posluchaΦstvu. Slovßk Mat∞j Kamie±ski, uΦitel hudby ve VarÜav∞, jest tv∙rcem prvnφ polskΘ zp∞vohry NΩdza uszczesliwiona (1778 na slova Bohomolcova) a jeho ze¥, ╚ech Antonφn Wejnert (å1850 maje let 100), zjednal si velikΘ zßsluhy jednak sv²mi operetkami, ale hlavn∞ jako horliv² uΦitel hudby. V tu dobu divadlo polskΘ °φzenφm W. BoguslawskΘho ut∞Üen∞ se rozvφjelo: zp∞vßci polÜti jali se Ü¥astn∞ zßvoditi s vlaÜsk²mi, obzvlßÜt∞ kdy₧ Bogus│awski uvedl na jeviÜt∞ nßrodnφ operu v∞tÜφch rozm∞r∙ Krakowiacy i G≤rale, k nφ₧ hudbu slo₧il ╚ech Jan Stefani, °editel dvorskΘho orchestru ve VarÜav∞. Prvnφm skladatelem polsk²m, jeho₧ skladby proÜly celou Evropou a posud vychßzejφ v Φetn²ch vydßnφch, byl Micha│ Kleofas Ogi≥ski, tv∙rce znßm²ch Polonez∙v, v nich₧ krßsa a klassickß prostota formy spojena s nev²slovnou tesknotou a Φist∞ nßrodnφ melodiφ. V sßdlech pansk²ch vydr₧ovßny hudebnφ kapely, je₧ se sklßdaly z [Polßci]-ßk∙v, Slezan∙v i ╚ech∙v: v Nieswie₧i Radziwi││ovΘ m∞li v²bornou kapelu a divadlo, podobn∞ WielhorÜti, Ogi≥Ütφ, LubomirÜtφ, Polanowski (u n∞ho₧ prodlΘvali slavn² houslista Karel Lipi≥ski a skladatel K. Kurpi≥ski), CzartoryÜtφ (v Pu│awßch) a jinφ magnßti °φdφce se m≤dou prote₧ovali hudebnφky Kdy₧ pak v∞tÜφ Φßs¥ b²valΘho Polska dostala se pod vlßdu rakouskou a pruskou, rozÜφ°ila se zde hudba n∞meckß a po nφ p°iÜla v oblibu hudba francouzskß. LepÜφ budoucnost slibovala hudb∞ polskΘ r. 1812 otev°enß ve VarÜav∞ konservato°, °φzenß opernφm skladatelem Jos. X. Elsnerem, u n∞ho₧ se vzd∞lßvali slavnφ virtuosovΘ, genißlnφ Chopin a Dobrzy±ski. Ale ut∞Üen² tento rozvoj polskΘ hudby byl nßhle p°eruÜen r. 1834, kdy konservato° byla zav°ena a jejφ ΦlenovΘ odeÜli v∞tÜinou do ciziny. V tu dobu vÜak vystupuje na ve°ejnost n∞kolik znamenit²ch virtuos∙v-um∞lc∙, jejich₧ slßva rozlΘtla se zßhy po Evrop∞ Jsou to: slavn² houslista Lipinski, pianistka Marie Szymanowskß, rodina Katsk²ch (Karel a Apolinß° houslistΘ, Antonφn a Stanislav pianistΘ), brat°φ WieniawÜtφ (Henryk houslista a Josef pianista), pianista a hud. skladatel Jan lgnacy Paderewski a j. Zßrove≥ s Chopinem a Dobrzy≥sk²m vzd∞lßval se ve VarÜav∞ jeden z nejslavn∞jÜφch skladatel∙ polsk²ch, Stanislav Moniuszko, jeho₧ 4aktovß opera Halka zahajuje novou epochu v hudebnφm dramat∞ polskΘm a jeho₧ pisn∞ nesou na sob∞ rßz nßrodnφ i individußlnφ originßlnosti. Vedle n∞ho vynikajφ v skladb∞ Josef Dobrzy≥ski, Ad. Mⁿnchheimer a J. Brzowski. Udßlosti z r. 1861-64 znova zastavily rozvoj hudby polskΘ. Opera utrp∞la odchodem n∞kolika nejlepÜφch zp∞vßk∙, kter²ch nikdo nemohl nahraditi, a uvedenφn vlaÜskΘ dru₧iny na jeviÜt∞ varÜavskΘ r. 1865 p°iÜla opera polskß na mizinu, z kterΘ se vybavovala jen ponenßhlu p°iΦin∞nφm mlad²ch sil. Mimo to od smrti Moniuszkovy (å1872) nevysk²tal se mezi [Polßci]-ßky ₧ßdn² znamenit² talent hudebni, kter² by byl obrßtil na sebe pozornost ciziny Z mladÜφch skladatel∙ nejv∞tÜi nadßnφ projevil W│. Zele≥ski, vedle n∞ho pak A. Zarzycki, G. Roguski, J. Kleczynski, St. Krzyszkowski, Zyg. Noskowski a j. LidovΘ pφsn∞ a nßp∞vy nejhorliv∞ji sbφral Oskar Kolberg, potom W. Sowi≥ski, Ant. Kocipi·ski, úodwigowski a Nowakowski.-Kritiku hudebnφ p∞stovali J. Sikovski, M. Karasowski, W│. Wislicki a Jan Kleczy±ski. D∞jiny polskΘ opery vydal Moric Karasowski, jen₧ napsal i v²born² ₧ivotopis Chopin∙v a Mozart∙v.-Podrobn∞jÜφ zprßvy o vynikajφcφch polsk²ch skladatelφch a hudebnφcich viz v p°φsluÜn²ch ₧ivotopisech. Srv. Bylicki, Die Musik der Polen (1892). red
Polßci
#######
#FB#
0J6
8F12
406B11
537F23
607F17
675F7
853F10
882A8
1076F9
1632F10
1703B20
1777F7
2095B19
2140F11
2313F7
2337B9
2510A8
2696F8
2720F11
3138F19
3439F8
3465F28
3646F10
3773F10
3804B5
3965F42
4354A8
4492F106
4718F7
5044B3
5049O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßci##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polak##%2001%60%537%200220
Polak Jakub Eduard, cestovatel (*1818 ve Vel. Mo°φn∞ v ╚echßch å1891 ve Vidni). Studoval v Praze a ve Vφdni p°φrodnφ v∞dy a lΘka°stvφ a odebral se r. 1851 jako uΦitel novΘ kolleje do Persie, kde stal se pozd∞ji t∞lesn²m lΘka°em Üßhov²m. Pobyv 9 rok∙ v Persii vrßtil se r. 1860 do Vφdn∞ a vydal knihu Persien (Lipsko, 1865, 2 sv.), prv² nov∞jÜφ soustavn² spis o Persii, a mno₧stvφ rozprav o Persii v odborn²ch listech. R. 1866 ·Φastnil se s geologem Rodlerem mezinßrodnφ enquΩty cholerovΘ v Carihrad∞ a r. 1882 znovu navÜtφvil Persii, kde cestoval po ·zemφ karaganskΘm a elvendskΘm. Mimo to vyslal na sv∙j nßklad v²pravu po Persii pod vedenφm Rodlera a Stapfa; tento vydal zprßvu o botanick²ch v²sledcφch cesty ve Vφdni 1885 a₧ 1886. [Polak] byl pozd∞ji lektorem perÜtiny na universit∞ vφde≥skΘ a vydal n∞mecko-persk² slovnφk.
#######
#FB#
0K5
6F12
300B7
474D1
733A7
#FE#
#ED#
HESLO:Polßk##%2001%61%149%200221
Polßk, zool., viz Fuligula
#######
#FB#
0K5
18O8Vxi0x00511DA6/0x000004BE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0908%63%537%094337
#FE#
#ED#
HESLO:Polßk##%2001%61%157%200222
Polßk : 1) P. Martin viz Martinus Polonus.
Polßk Michal, farß° u sv. Jiljφ
Polßk Adam z Bochn∞, viz Adam 3)
Polßk Mat∞j (Milota Zdirad), bßsnφk Φesk²
Polßk Josef, spisovatel paedag
Polßk Karel, botanik Φesk²
Polßk Karel, prßvnφk Φesk²
#######
#FB#
0K5
25F17
44O31Vxt0x00062083/0x000002E6/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk Michal, farß° u sv. Jiljφ##%2001%61%174%200223
77O32Vxt0x00062431/0x00000033/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk Adam z Bochn∞, viz Adam 3)##%2001%61%314%200224
111O41Vxt0x00062527/0x000012DE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk Mat∞j (Milota Zdirad), bßsnφk Φesk²##%2001%61%322%200225
154O30Vxt0x000639C1/0x0000014E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk Josef, spisovatel paedag##%2001%62%116%200226
186O26Vxt0x00063BDB/0x000008D9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk Karel, botanik Φesk²##%2001%62%182%200227
214O26Vxt0x00064639/0x0000037B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk Karel, prßvnφk Φesk²##%2001%62%58%200228
#FE#
#ED#
HESLO:Polßk Michal, farß° u sv. Jiljφ##%2001%61%174%200223
Polßk: Michal, farß° u sv. Jiljφ, rodu ÜlechtickΘho z ╚eÜeva i z Lekna v Pozna≥sku. Ji₧ za mlßdφ p°iÜel do Prahy, po krßtkΘm pobytu v Krakov∞ a v Hn∞zdn∞ vrßtil se do Prahy a ztrßviv zde 30 let, p°ilnul ke kaliÜnictvφ t∞lem i duÜφ. Velikß jeho oblφbenost v Praze p°isp∞la k p°evaze stran∞ polskΘ v Praze r. 1471, kdy₧ Ülo o zvolenφ krßle Vladislava. R. 1473 byl p°i kostele sv. Petra na VyÜehrad∞, r. 1476 bydlil mezi kn∞₧φmi Matky Bo₧φ u Tejna, potom se stal farß°em u sv. Jiljφ. R. 1480 doÜlo k srß₧ce mezi katolick²m a kaliÜnick²m processφm; krßl dal nßsledkem toho zatknouti Φty°i nejodvß₧n∞jÜφ kazatele pra₧skΘ, mezi nimi [Polßk]-ka. [Polßk] byl v∞zn∞n na hrad∞ Pra₧skΘm, potom na KarlÜtejn∞, kde₧ zem°el 2. list. 1480.
Polßk
#######
#FB#
0J5
7F7
627A7
639A7
726O5Vxt0x00061C49/0x000000FB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk##%2001%61%157%200222
#FE#
#ED#
HESLO:Polßk Adam z Bochn∞, viz Adam 3)##%2001%61%314%200224
Polßk: Adam z Bochn∞ viz Adam 3).
Polßk
#######
#FB#
0J5
7F13
35O5Vxt0x00061C49/0x000000FB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk##%2001%61%157%200222
Polßk: Mat∞j (Milota Zdirad), bßsnφk Φes. (*14. ·n. 1788 v Zßsmukßch-å31. b°. 1856 v Nov. M∞st∞ za Vφdnφ). Nadan² syn obuvnφk∙v jedenßctilet² p°iÜel do Prahy, kde Al. Pa°φzek vycviΦil jej za uΦitele a na v²pomoc p°ijal ku pra₧skΘmu sirotΦinci do BredovskΘ ulice. VßleΦn² ruch r. 1808 [Polßk]-a p°ivßbil k vojsku; r. 1809 [Polßk] byl ji₧ praporΦφkem a bojoval u Aspr∙v a Wagramu. Za doΦasnΘho klidu a₧ do r. 1813 pob²vaje s plukem sv²m na ΦeskΘm sev-v²chod∞, [Polßk] sblφ₧il se s dob°ansk²m J. L. Zieglerem, kter² jej povzbuzoval k ΦeskΘ prßci literßrnφ, zejmΘna bßsnickΘ, a po tΘ strßnce stal se jeho ╗otcem a v∙dcem½. Plodem t∞chto let a styk∙, vedle jin²ch pokus∙ verÜovan²ch, byla obÜφrnß popisnß bßse≥ VzneÜenost p°irozenosti, kterou v p∙vodnφm struΦn∞jÜφm zn∞nφ otiskly Hromßdkovy vφde≥skΘ ╗Prvotiny p∞kn²ch um∞nφ½ r. 1813. Roku toho [Polßk] jako poruΦφk bojoval u Drß₧∩an, Lipska a jinde, v Pa°φ₧i pobyl do konce vßlky r. 1814 a jako nadporuΦφk za kongressu vrßtil se do Vφdn∞. Stav se poboΦnφkem podmarÜßlka Kollera r. 1815 dostal se do Italie, kde, v∞tÜinou v Neapoli, zdr₧el se do r. 1818 Tam vzniklo druhΘ hlavnφ dφlo [Polßk]-ovo, obÜφrnß Cesta do Italie, kterou uve°ejnil Ziegler∙v ╗Dobroslav½ v l. 1820-22. Klidu let 1818-21 [Polßk], meÜkaje v Praze a na panstvφ Kollerov∞ v Ob°φstvφ, vyu₧itkoval na p°ed∞lßnφ svΘ velikΘ bßsn∞, kterou za pomoci Jungmannovy v novΘm, rozÜφ°enΘm zn∞nφ r. 1819 v Praze vydal jako VzneÜenost p°φ- rody, lyrickou bßse≥ v Üesti zp∞vφch. Odtud [Polßk]-a ji₧ tΘm∞° nadobro zabφrß jeho povolßnφ vojenskΘ. V l. 1821-25 je podruhΘ v Neapoli, r. 1828-30 uΦi ΦeÜtin∞ na vojen. akademii v Nov. M∞st∞ za Vφdnφ, r. 1830-37 jako setnφk dlφ posßdkou v sev. Uhrßch, odtud pak, ji₧ jako major, op∞t na akademii vyklßdß d∞jepis vßleΦn² a dozφrß nad uΦenφm jazyka ΦeskΘho, francouzskΘho, vlaÜskΘho a ma∩arskΘho. Stoupaje v hodnosti, [Polßk] dosp∞l na generßlmajora a poslednφ lΘta svΘho ₧ivota ztrßvil na odpoΦinku v Nov. M∞st∞ za Vφdni. O [Polßk]-ov∞Φinnosti uΦitelskΘ pφÜe pam∞tnφk podm. Friedberg-Mφrohorsk²: ╗ [Polßk] jako₧to professor d∞jepisu vßlek a vßleΦnΘho u m∞nφ tyto nauky, dosti zajφmavΘ, Φinil nechutn²mi pedantick²n lp∞nφm na slovech ₧ßdaje, aby ₧ßci je od°φkßvali do slova bez odchylky.½ [Polßk]-ovo nßrodnφ a literßrnφ ochladnutφ v letech pozd∞jÜφch blφzcφ sv∞dkovΘ takΘ vyklßdajφ stejn∞. ╚ensk² pravφ: ╗V [Polßk]-ovi b∞hem Φasu city nßrodnφ odumφraly tφm patrn∞ji, Φφm v²Üe v hodnostech postupoval;.. nez∙stal v nep°etr₧itΘm spojenφ s postupem literatury, Φφm se stalo, ₧e zk°ehl na stanovisku, na kterΘ₧ v letech dvacßt²ch byl dostoupil½. O letech t°icßt²ch pak Friedberg-Mφrohorsk² vyznßvß: ╗Tehda [Polßk] ji₧ byl dovlastenΦil, pojav r. 1832 za cho¥ N∞mkyni, dceru d∞lost°eleckΘho generßla; zle se sßpal na chovance ╚echy, kte°φ navedeni Burianem nebo Fialkou hlßsili se u n∞ho po Φesku, drsn∞ poukazuje na n∞mΦinu jako jazyk slu₧ebnφ. [Polßk] v∙bec byl velmi nervosnφ a trp∞l hallucinacemi, Φφm₧ v₧dy b²val v rozmarech nestejn² a mnohdy se stßval stranick²m, nespravedliv²m, ba krut²m. R. 1847 byl ji₧ bez rßznosti, skoro slabomysln²½. [Polßk]-ova hlavnφ bßse≥, VzneÜenost p°φrody, kdysi velmi b²vala cen∞na. Je to obÜφrn² pokus o Φeskou p°φrodnφ poesii popisnou ve slohu Popeov∞ a Thomsonov∞ nebo spφÜe Hallerov∞ a Fwalda Kleista [Polßk] lφΦφ ·stroji vÜehomφra, horstvo a vzduch, ₧ivotodßrnΘ ·Φinky slunce, polnφ prßce, p∙sobenφ bou°e a noΦnφ oblohu, k popis∙m sv²m vÜude p°idßvaje ÜirokΘ ·vahy o u₧itku ka₧dΘho zjevu. Filosofick² podklad ╗VzneÜenosti p°φrody½ je deistickß oslava Boha v p°φrod∞, v souladu jejφ krßsy a zßkonitosti. Na plnΘ provedeni tohoto velikΘho ·kolu nedostßvalo se vÜak [Polßk]-ovi pravΘho pon∞tφ o pod°φzenosti popisnΘho ₧ivlu a didaktiky v poesii a hlavn∞ nedostßvalo se mu bßsnickΘ sφly a jazykovΘ tvo°ivosti. Plod jeho z∙stal toliko pokusem historick²m. Za to prosa Cesty do Italie [Polßk]-ovi sv∞dΦila mnohem lΘpe. Prßce ta je z naÜich nejlepÜφch cestopis∙. [Polßk] m∞l bystr² zrak pro krßsy p°φrodnφ a fysiognomii krajin, zevrubn∞ si vÜφmal pamßtnostφ um∞leck²ch, kriticky posuzoval nßrodohospodß°sk² stav zem∞ a malebn∞ zachycoval zvyky a zvlßÜtnosti domorodΘho obyvatelstva, zejmΘna italsk²ch ₧en a dφvek. Vedle toho gessnerovsko-rousseauovskß touha po samot∞ a klidu zjevn∞ se hlßsφ i v [Polßk]-ov∞ cestopise. Z drobn∞jÜφch pracφ [Polßk]-ov²ch znßma je znßrodn∞lß pφse≥ Sil jsem proso na souvrati; jinΘ v∞tÜφ, jako na p°. popisn² Listopad ve Φty°ech zp∞vφch, nebo VzneÜenost hudby, kterou [Polßk] poklßdal za hlavnφ svΘ dφlo bßsnickΘ, za velikΘho po₧ßru ve vφd. Nov. M∞st∞ r. 1834 sho°ely-┌hrnem starÜφho pojφmßnφ poesie [Polßk]-ovy je studie F. ╚enskΘho v ╗Osv∞t∞½ 1874, str. 795 a sl.; o kritiΦt∞jÜφ ocen∞nφ pokusil se Jar. VlΦek v N∞kolika kapitolkßch z d∞jin naÜφ poesie (Praha, 1898) a v D∞j. Φes. lit. II., 2., str. 23 a sl. VΦk.
Polßk
#######
#FB#
0J5
7F20
284A7
321A7
458A7
706B23
839A7
1128A7
1149B15
1237A7
1422B15
1438B4
1482A7
1856A7
1963A7
2037A7
2227A7
2346A7
2641A7
2879A7
3080A7
3106B18
3275A7
3638A7
3838B15
3854A7
3931A7
4264A7
4307A7
4347B26
4407B8
4441B16
4466A7
4598A7
4814O5Vxt0x00061C49/0x000000FB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk##%2001%61%157%200222
#FE#
#ED#
HESLO:Polßk Josef, spisovatel paedag##%2001%62%116%200226
Polßk: Josef, spisov. paedag. (*1841 v Nebovidech). Vystudovav ni₧Üφ reßlku v KutnΘ Ho°e, ·stav uΦitelsk² v Praze, byl uΦitelem v Jarom∞°i a KutnΘ Ho°e, kde je nynφ °editelem obecn²ch Ükol. Mimo Φetnß pojednßnφ v Φasopisech vydal: Mluvnice pro druhou t°φdu hlavnφch Ükol (1866); Slohovß cviΦenφ (dφl 1875, II. 1881).
Polßk
#######
#FB#
0J5
7F5
231B25
257B13
279B15
318O5Vxt0x00061C49/0x000000FB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk##%2001%61%157%200222
Polßk: [Polßk] Karel, botanik Φes. (*25. led. 1847 v Mφ°ovicφch u Veltrus-å17. ·nora 1900 v Praze), studoval gymnasium v JiΦφn∞, naΦe₧ vstoupil do slu₧by ·°ednickΘ. V zam∞stnßnφ tomto poda°ilo se mu vejφti pozd∞ji ve styk s botaniky pra₧sk²mi a sdru₧iti se s nimi p°i pracφch, veden²ch prof. dr. Lad. ╚elakovsk²m za ·Φelem prozkoumßnφ kv∞teny ╚ech, ve-kterΘm₧to sm∞ru zφskal si Φetn²mi nßlezy a horlivou Φinnostφ v²zkumnou mnohou zßsluhu o rozÜi°enφ znßmosti kv∞teny naÜφ. Z jeho objev∙ druh∙ rostlinn²ch pro ╚echy nov²ch zaznamenßny jsou na p°. Samolus Valerandi L., Cladium mariscus R. Br., Sagina apetala L., Ceterach offisinarum Willd, Orobanche bohe- mica ╚el., Gymnadenia conopsea b. densiflor, Mentha rotundifolia L., Sideritis montana L; (pro okolφ pra₧skΘ:) Anthemis montana L, Nepeta nuda L., Hypericum elegans Steph., Scirpus Michelianus L, Aira praecox L. a j [Polßk] cestoval po ╚echßch a zjistil i hojnß novß stanoviska mnoh²ch rostlin, z nßvÜt∞vy KrkonoÜ p°inesl novou formu jest°ßbnφka zednφho, Hieracium crepidiflorum, ji₧ sßm vystavil; poznal z vlastnφho nßzoru kv∞tenu Alp Kra≥sk²ch a podnikl tΘ₧ delÜi cestu do sev. Bulharska, jejφm₧ v²sledkem bylo objevenφ n∞kolika druh∙ pro kv∞tenu Bulharska nov²ch (Hedy- sarum tauricum Pall., Campanula transsilva- nica Schur.), jakoz i poznßnφ cetn²ch, neznßm²ch dosud stanovisk jin²ch rostlin, o nichz uve°ejnil dilem v odborn²ch Φasopisech, dφlem v samostatn²ch spisech seznam kritick²mi poznßmkami opat°en². Zam∞niv slu₧bu tovßrni, duchu jeho se protivφcφ, se zam∞stnßnφm v p°φrodnickΘm zßvod∞ V. FriΦe v Praze, [Polßk] v∞noval se i studiu zoologie, zvlßÜt∞ entomologie, a poznatky svΘ, zφskanΘ v tomto sm∞ru na vychßzkßch botanick²ch, snesl hlavn∞ v p°φrodov∞deckΘm Φasopise ╗Vesmφr½, v n∞m₧ otiÜt∞na byla celß °ada odborn²ch pojednßnφ jeho, urΦen²ch prostonßrodnφ formou svou pro ÜirÜφ kruhy p°φrodymilovnΘ. Z pracφ jeho sluÜφ jmenovati mimo kritickΘ seznamy rostlin bulharsk²ch sta¥ jeho o Senecio erraticus Bertol. a spis: Trßvy. Analytick² klφΦ k urΦovßni trav v ╚echßch a na Morav∞ domßcφch a hojn∞ji p∞stovan²ch. S 9 obr. (nßkladem Klubu p°φrodov∞deckΘho v Praze, 1896). Botanickou Φinnost [Polßk]-ovu ocenil prof. dr. Lad. ╚elakovsk² v Φas. ╗Vesmφr½ r. XXX. str. 50. Em. Pecka.
Polßk
#######
#FB#
0J5
7A7
15F5
546B17
568B16
593B14
612B20
640B15
656B4
667B32
701B19
725B17
767B16
787B11
803B17
829B19
852B12
872A7
1011B23
1223B5
1229B14
1251B21
1273B4
1574A7
1989B5
1996B85
2159A7
2237B10
2249O5Vxt0x00061C49/0x000000FB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk##%2001%61%157%200222
Polßk: Karel, prßvnφk Φes. (*1870 v KutnΘ Ho°e). Gymnasium vystudoval v Kolφn∞, universitu v Praze, kde r. 1894 dosßhl hodnosti doktora prßv; potom vstoupil v Ho°e KutnΘ k politickΘ slu₧b∞ stßtnφ, pozd∞ji p∙sobil v ╚es. Bud∞jovicφch, v Duchcov∞, M∞lnφce, jako koncipista p°i mφstodr₧itelstvφ jmenovßn r. 1899 instruktorem ₧ivnostensk²ch spoleΦenstev s Φeskou °eΦφ jednacφ v krßlovstvφ ╚eskΘm, r. 1900 kommissa°em. Za ·Φelem odbornΘho vzd∞lßnφ cestoval po N∞mecku, Hollandsku, Dßnsku a Rusku, napsal Φetnß pojednßnφ z oboru prßva sprßvnφho, otßzek hospodß°sk²ch a malo₧ivnostensk²ch do odborn²ch Φasopis∙ a vydal n∞kolik Φasov²ch broÜur: Prßvnickß povaha m∞Ü¥ansk²ch Ükol, Obecnß nßrodn φ Ükola menÜin; Kterak sluÜφ provßd∞ti volby v okres. nemocensk²ch pokladnßch; NemocenskΘ pojiÜ¥ovßn φ d∞lnicke p°i hospodßrstvφ polnφm a lesnφm a PojiÜ¥ovßnφ ₧ivnostnictva (Praha, 1901).
Polßk
#######
#FB#
0J5
7F5
637B221
875O5Vxt0x00061C49/0x000000FB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßk##%2001%61%157%200222
#FE#
#ED#
HESLO:Polßky##%2001%62%232%200229
Polßky (Pohling), ves v ╚echßch, hejtm a okr. Kada≥, fara Dolany, pÜ. P∞tipsy; 22 d., 20 ob. Φ, 144 n∞m. (1890), lo₧isko hn∞dΘho uhlφ a chmela°stvi. Alod. statek (420,47 ha) se zßmeΦkem a dvorem dr₧i Ferd. kn. Lobkovic B²valß tvrz byla v²chodiÜt∞m rodu t. jm.; r. 1525 sed∞li tu MaÜ¥ovÜtφ z Kolovrat, potom Jan Ä∩ßrsk² ze Ä∩ßru, r. 1552 koupil je Petr HasiÜteinsk² z Lobkovic, ale Ladislavovi HasiÜteinskΘmu z L. je Rudolf II. od≥al a postoupil je r. 1598 Lenardu Stampachovi ze ètampachu. MatißÜ ml. z rodu toho ·Φastnil se odboje stav∙ Φesk²ch, zaΦe₧ jeho statky od krßl. komory vzaty v plen a prodßny KriÜtofovi svob. p. z Thunu. Po tom se tu p°ipomφnajφ StrojetiΦtφ ze Strojetic (do r. 1692), Gustav Adolf z Varnsbachu (do r. 1728), hr AlthannovΘ (do r. 1732), hr. z Questenberka (do r. 1745), hr. z Pergen do r. 1815, kdy koupil [Polßky] kn. WindischgrΣtz.
#######
#FB#
0K6
8B7
834A8
#FE#
#ED#
HESLO:Polan##%2001%62%397%200230
Polan (Polanus) z Polansdorfu Amandus, theolog n∞m. (*1561 v Opav∞-å1610) Pochßzel z rodiny slezskΘ, kterß r. 1563 byla pov²Üena na Ülechtictvφ; otec Amand∙v Jind°ich (åok. r. 1570) p°estoupil k reformaci Lutherov∞. Amandus studoval v Basileji, Heidelberce a Genev∞, kde mimo jinΘ seznßmil se zejmΘna s Karlem ze Äerotφna. P°ilnuv k uΦenφ Kalvinovu, stal se koneΦn∞ professorem v Basileji a vynikl jako znamenit² theolog kalvinsk² a spisovatel Φetn²ch d∞l dogmatick²ch a polemick²ch. Hlavnφ jeho dφlo je Syn tagma theologiae christianae (1609); n∞mecky napsala pologii reformovanΘho uΦenφ a vydal p°eklad NovΘho zßkona (1603). Do ΦeÜtiny spis Gemmula partitionum theologica- rum p°elo₧il br. M. KoneΦn² (1598); jin² spis [Polan]-∙v Φesky vzd∞lan² je Summa uΦenφ o v∞Φ- nΘm bo₧φm p°ed°φzenφ vÜech v∞cφ.
#######
#FB#
0K5
7B7
18F20
504B32
643B31
675B3
721A7
750B18
769B31
#FE#
#ED#
HESLO:Polana##%2001%63%0%200231
Polana, planetoida objevenß 28. led. 1875 od Palisy. Pr∙m∞rnß sv∞tlost v opposici 12,2. Pr∙m∞r v km 30. OznaΦenφ 142. Gs.
#######
#FB#
0K6
118B3
#FE#
#ED#
HESLO:PolanΘ##%2001%63%33%200232
PolanΘ
PolanΘ, slovansk² kmen na st°ednφm Dn∞pru
PolanΘ, kmen polsk², viz Polßci
#######
#FB#
0K6
9O41Vxt0x00065425/0x00000208/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PolanΘ, slovansk² kmen na st°ednφm Dn∞pru##%2001%63%33%200233
52O31Vxt0x000656F5/0x00000040/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PolanΘ, kmen polsk², viz Polßci##%2001%63%132%200234
#FE#
#ED#
HESLO:PolanΘ, slovansk² kmen na st°ednφm Dn∞pru##%2001%63%33%200233
PolanΘ: (rus. ╧oδ φσ), jmΘno slovanskΘho kmene na st°ednφm Dn∞pru na jeho pr. b°ehu. Podle sv∞dectvφ Nestorova stßli na znaΦnΘm stupni kultury politickΘ i spoleΦenskΘ; zejmΘna vynikali Φil²m obchodem. V pol. VIII. stol. jsouce sami poplatni Chazar∙m, ji₧ ke konci IX. stol. nabyli nadvlßdy nad sv²mi sourod²mi sousedy. Zßhy takΘ rozÜφ°ilo se u nich k°es¥anstvi. St°ediskem jejich byl Kijev; [PolanΘ] byli od konce IX. stol. zßkladnφm ₧ivlem °φÜe Rurikovc∙. Naposledy jmΘno [PolanΘ] vyskytuje se r. 944
PolanΘ
#######
#FB#
0J6
14E6
391A8
473A8
503O6Vxt0x0006526D/0x0000005E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PolanΘ##%2001%63%33%200232
#FE#
#ED#
HESLO:PolanΘ, kmen polsk², viz Polßci##%2001%63%132%200234
PolanΘ: , kmen polsk², viz Polßci, str. 35 a.
PolanΘ
#######
#FB#
0J6
27O7Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%34%438%200219
47O6Vxt0x0006526D/0x0000005E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PolanΘ##%2001%63%33%200232
#FE#
#ED#
HESLO:Polaneck²##%2001%63%141%200235
Polaneck² Vojt∞ch (*15. kv. 1831 v Budyni n. Oh°φ) studia gymn. dokonΦil r. 1852 v Praze, kde pak vstoupil do bohosl. seminß°e a byl r. 1856 vysv∞cen na kn∞ze. Kaplanoval v Sßzav∞, HradeÜin∞ a pobyv 12 let administrßtorem ve Lstibo°i, ustanoven r. 1871 farß°em v Kolod∞jφch u ╪φΦan, pak ve Viticφch a od r. 1885 je farß°em v Po°φΦanech. Zasadil se o obnovu poutφ do rodiÜt∞ sv. Prokopa a na Sßzavu, vydav sa tφm ·Φelem popis Chotoun∞ a pobo₧nost k sv. Prokopu P°ispφval do ╗Blahov∞sta½, do ╗╚asop. katol. duch.½, ╗Past²°e duchovnφho½ a ╗PosvßtnΘ kazatelny½. O sob∞ vydal: V²klad sv. ob°ad∙ a modliteb na k°φ₧ovΘ dny (1865), pouΦenφ pro slu₧ebnφky kostelnφ, Katolick² kostelnφk (1875), èestero °eΦφ o nejsv∞t. svßtosti (1877). R. 1887 jmenovßn k. a. notß°em, r. 1896 Φestn²m obΦanem v Po°φΦanech a r. 1901 osobnφm d∞kanem. J₧.
#######
#FB#
0K9
10F7
572B17
590B25
657B19
685B32
822B3
#FE#
#ED#
HESLO:Polani##%2001%63%306%200236
Polani Girolamo, skladatel ital. (*koncem XVII. nebo poΦ. XVIII. stol.). Byl ve svΘm mlßdφ zp∞vßkem chrßmov²m, pozd∞ji sopranistou. Slo₧il mnoho oper ve slohu Ükoly benßtskΘ, je₧ byly vydßny vesm∞s v Benßtkßch v l. 1700-17.
#######
#FB#
0K6
7F9
#FE#
#ED#
HESLO:Polßnφ##%2001%63%356%200237
Polßnφ, polena d°φvφ palivovΘho ve v∞tÜφm mno₧stvφ, bu∩ ve stohu (v metru) srovnanß nebo na hromad∞ le₧φcφ. Φrn.
#######
#FB#
0K6
108B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polßnka##%2001%63%380%200238
Polßnka
Polßnka, ves v ╚echßch, hejtm. BeneÜov, okr. VlaÜim
Polßnka, ves t., hejtm. a okr. Blatnß
Polßnka, ves, hejtm. a okr. Kutnß Hora
Polßnka, ves, hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky
Polßnka, ves, hejtm. P°eÜtice, okr. Nepomuky
Polßnka, ves, hejtm. a okr. Tßbor
Polßnka, ves na Morav∞, hejtm. a okr. Mor. Krumlov
Polßnka, ves, hejtm. ValaÜ. Mezi°φΦφ, okr. Vsetφn
Polßnka (Dolnφ a Hornφ), ves ve Slezsku, hejtm. Opava
#######
#FB#
0K7
10O51Vxt0x000664AA/0x00000079/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka, ves v ╚echßch, hejtm. BeneÜov, okr. VlaÜim##%2001%63%380%200239
63O37Vxt0x000665DF/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka, ves t., hejtm. a okr. Blatnß##%2001%63%397%200240
102O38Vxt0x00066709/0x00000079/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka, ves, hejtm. a okr. Kutnß Hora##%2001%63%413%200241
142O43Vxt0x00066844/0x00000072/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka, ves, hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky##%2001%63%430%200242
187O44Vxt0x00066978/0x0000008D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka, ves, hejtm. P°eÜtice, okr. Nepomuky##%2001%63%447%200243
233O33Vxt0x00066AC2/0x000001F3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka, ves, hejtm. a okr. Tßbor##%2001%63%471%200244
268O50Vxt0x00066D92/0x00000078/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka, ves na Morav∞, hejtm. a okr. Mor. Krumlov##%2001%63%17%200245
Polßnka: [Polßnka], ves t., hejtm. P°eÜtice, okr. Nepomuky, pÜ Neuraz, fara Myslivo; 36 d., 220 ob. Φ. (1890), myslivna.-
Polßnka
#######
#FB#
0J7
9A9
123O7Vxt0x00065DC2/0x000001B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka##%2001%63%380%200238
#FE#
#ED#
HESLO:Polßnka, ves, hejtm. a okr. Tßbor##%2001%63%471%200244
Polßnka: , ves t., hejtm. a okr. Tßbor, fara a pÜ. Chotoviny; 18 d., 124 ob. Φ. (1890). [Polßnka] byla kdysi sφdlo rodu Polßneck²ch z Polßnky, jen₧ vym°el Vßclavem r. 1524. Jedinß dcera jeho Anna vdala se za ryt Jana VoraΦickΘho. VoraΦiΦtφ sed∞li tu a na StarΘ Vo₧ici do r. 1584, kdy [Polßnka] koupil KaÜpar MenÜφk z MenÜteina, m∞Ü¥an tßborsk². T²₧ zbavil se statku na Petra Voka z Ro₧mberka, jen₧ r. 1591 prodal jej Bohuslavu Vφtov ze RzavΘho. Od n∞ho jest spojen s Chotovinami.
Polßnka
#######
#FB#
0J7
88A9
120F22
284A9
481O7Vxt0x00065DC2/0x000001B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka##%2001%63%380%200238
#FE#
#ED#
HESLO:Polßnka, ves na Morav∞, hejtm. a okr. Mor. Krumlov##%2001%63%17%200245
Polßnka: , ves na Morav∞, hejtm., okr. a ps. Mor. Krumlov, fara ╪eznovice; 52 d., 316 ob. Φ. (1890).
Polßnka
#######
#FB#
0J7
102O7Vxt0x00065DC2/0x000001B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka##%2001%63%380%200238
Polßnka: , far. ves t., hejtm. ValaÜ. Mezi°φΦφ, okr. a pÜ. Vsetφn; 152 d., 730 ob. Φ. (1890), kostel sv. Jana (od r. 1859 far.) a 2t°. Ükola.
Polßnka
#######
#FB#
0J7
143O7Vxt0x00065DC2/0x000001B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka##%2001%63%380%200238
#FE#
#ED#
HESLO:Polßnka (Dolnφ a Hornφ), ves ve Slezsku, hejtm. Opava##%2001%63%58%200247
Polßnka: , takΘ [Polßnka] Dolnφ a Hornφ, ves ve Slezsku na °. Od°e, hejtm. Opava, okr. a fara Klimkovice; 244 d, 1837 ob c., 69 n., 3 pol. (1890), 3t°. Ükola, pÜ., ₧elez. stanice na trati Studenka-Svinov, pila a 3 ml²ny. Alod statek se zßmkem (p°i n∞r kaple), dvoren, pilou, ml²nem a dv∞ma hostinci dr₧i Gebhard kn. Blⁿcher z Wahlstattu v Prus. Slezsku.
Polßnka
#######
#FB#
0J7
16A9
26F13
355O7Vxt0x00065DC2/0x000001B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnka##%2001%63%380%200238
#FE#
#ED#
HESLO:Polßnky##%2001%63%124%200248
Polßnky :
Polßnky Dolnφ, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Krßl Hradec
Polßnky Hornφ, ves
#######
#FB#
0K7
11O55Vxt0x0006742A/0x0000008B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnky Dolnφ, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Krßl Hradec##%2001%63%124%200249
68O18Vxt0x00067563/0x00000054/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnky Hornφ, ves##%2001%63%149%200250
#FE#
#ED#
HESLO:Polßnky Dolnφ, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Krßl Hradec##%2001%63%124%200249
Polßnky: Dolnφ, ves v ╚echßch p°i potoku D∞din∞, hejtm. a okr. Krßl Hradec, fara a pÜ. OpoΦno; 34 d, 189 ob. Φ. (1890).
Polßnky
#######
#FB#
0J7
9F5
121O7Vxt0x0006725D/0x00000061/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnky##%2001%63%124%200248
#FE#
#ED#
HESLO:Polßnky Hornφ, ves##%2001%63%149%200250
Polßnky: Hornφ, ves t., bli₧e p°edeÜlΘ; 23 d., 128 ob. Φ. (1890)
Polßnky
#######
#FB#
0J7
9F5
66O7Vxt0x0006725D/0x00000061/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polßnky##%2001%63%124%200248
#FE#
#ED#
HESLO:Pola°enφ##%2001%63%165%200251
Pola°enφ viz Hospodß°stvφ polnφ a srv. Agronomie a Hospodß°skΘ soustavy osevnΘ. [Pola°enφ] lesnφ, zp∙sob hospoda°enφ, p°i kterΘm obΦasn∞ st°φdß se p∞stovßni lesa s p-m, toti₧ s p∞stovßnφm plodin polnφch na lesnφm pozemku po n∞kolik rok∙. naΦe₧ tento op∞t se zalesni. Φrn.
#######
#FB#
0K8
80A10
91F6
267B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polarimetr##%2001%63%232%200252
Polarimetr srv. Saccharimetrie.
#######
#FB#
0K10
16F15
#FE#
#ED#
HESLO:Polarisace##%2001%63%240%200253
Polarisace dielektrickß. Rozdφl mezi vodici a isolßtory elekt°iny vyklßdßn byl d°φve poukazovßnim na r∙zn² zp∙sob, jak²m se jevφ elektrisace na vodiΦi a v isolßtoru. Kde₧to na vodici stav elektrick² okam₧it∞ se ustaluje, tak ₧e potencißl povrchu vodiΦe jest vÜude t²₧, d∞j elektrick² rozÜi°uje se isolßtorem zvolna, tak ₧e tu na r∙zn²ch mφstech m∙₧e b²ti potencißl velmi r∙zn². Podle mφn∞nφ Faradayova sklßdß se elektrovan² usolßtor z ΦßstiΦek, kterΘ jsou positivn∞ i negativn∞ elektrickΘ; odtud vznikl nßzev dielektrickΘ [Polarisace] ·st°edφ. P∙sobenφ Φßstic Üφ°φ se od Φßstice k Φßstici, nenφ tedy bezprost°ednφho p∙sobeni do dßlky. Dielektr. [Polarisace]-ci lze pak vysv∞tliti dv∞ma r∙zn²mi hypothesami. Podle jednΘ, Clausiovy, isolßtor jest slo₧en z vodiv²ch Φßstic, odd∞len²ch ·st°edim naprosto isolujφcφm. [Polarisace] nastßvß pak rozkladem obou elekt°in ve vodiv²ch molekulßch prßv∞ tak, jako indukcφ rozklßdß se elekt°ina ve vodici. Podle druhΘ hypothesy Φßstice isolßtoru jsou ji₧ polarisovßny a elektrisace takovΘho ·st°edφ zßle₧φ ve zm∞n∞ polohy Φßstic. Helmholtz vypustiv domn∞nku o existenci molekul obklopen²ch ·st°edφm isolujicim p°izp∙sobil domn∞nku o dielektr. [Polarisace]-ci isolßtoru p°edpoklad∙m o magnetisaci lßtek ferromagnetick²ch. Podle Maxwella ·kazy elektrickΘ podmφn∞ny jsou existencφ nestlaΦitelnΘho fluida pru₧nΘho, jen₧ vypl≥uje veÜker² prostor (i vakuum), tedy i intramolekulov² prostor v. t∞lesech. Pru₧nost tohoto fluida jest v r∙zn²ch lßtkßch r∙znß. Elektrisace vysv∞tluje se poÜinutφm fluida v t∞lese. nvk [Polarisace] galvanickß jest ·kaz pozorovan² p°i rozkladu slouΦenin proudem galvanick²m. JednoduÜe lze [Polarisace]-ci galvan. studovati uspo°ßdßnφm naznaΦen²m v schematickΘm vyobr. Φ. 3241. P°em∞≥ovaΦ P jest za°φzen tak, ₧e st°ednφ jeho rtu¥ovΘ kontakty, stßle spojenΘ s voltametrem (V, nebo s nßdobkou, v nφ₧ jest elektrolyt se dv∞ma elektrodami), mohou b²ti p°i poloze p°em∞≥ovaΦe I spojeny s bat [viz obrßzek Φ. 3241. SchematickΘ vyobrazenφ polarisace galvanickΘ. ] teriφ B, nebo p°i poloze prem∞≥ovaΦe II s galvanometrem G. P°i spojenφ I nastane ve voltametru rozklad, p°i spojenφ II, kdy proud batterie B se p°eruÜφ, tento rozklad p°estane, na galvanometru vÜak se ukß₧e ·chylka nasv∞dcujφcφ tomu, ₧e voltametr sßm stal se zdrojem proudu. Voltametr tedy p∙sobenφm proudu stane se Φlßnkem sekundßrnφm. Elektromotorickou sφlu tohoto sekundßrnφho Φlßnku naz²vßme elektrom. sφlu [Polarisace] Vyklßdßme si ji pak zp∙sobem tφmto. Primßrnφ proud zp∙sobuje ve voltametru chemick² rozklad, tak ₧e p∙sobenφm proudu m∞nφ se chemicky nejen elektrolyt, ale Φasto i ob∞ elektrody. P°eruÜφ-li se proud, Φßsti rozlo₧enΘ hledφ se zase slouΦiti, d∞je-li se tak p°i uzav°enΘm kruhu vodivΘm, povstßvß proud. Tento proud polarisaΦnφ jest ovÜem opaΦnΘho sm∞ru proudu primßrnφmu. [Polarisace]-cφ zeslabuje se intensita proudu primßrnφho; je-li elektromotorickß sφla primßrnφho proudu E, elektromotorickß sφla [Polarisace] e, odpor kruhu a₧ na elektrolyt R, odpor elektrolytu r, jest intensita proudu podle zßkona Ohmova VZOREC De la Rive hled∞l vylo₧iti zmenÜenφ intensity proudu povstßnφm novΘho odporu v elektrolytu, zvlßÜt∞ na mφstech doteku kapaliny s elektrodami. Tento odpor nazval odporem v p°echodu (Uebergangswiderstand). Nelze ovÜem pop°φti, ₧e p°i mnoh²ch elektrolysßch vznikajφ na elektrodßch (hlavn∞ anod∞) vrstvy lßtek o velikΘm odporu specifickΘm, dßle ₧e bublinky plynu pokr²vajφcφ elektrody a zm∞na koncentrace elektrolytu zp∙sobuje znaΦnΘ zm∞ny ve vnit°nφm odporu voltametru, avÜak k vysv∞tlenφ [Polarisace] nestaΦφ existence pouhΘho odporu v p°echodu, nebo¥, jak z uvedenΘho pokusu patrno, [Polarisace] mß zßklad sv∙j v elektromotorickΘ sφle. Jak odpor v p°echodu, tak i elektrom. sφla [Polarisace] jsou i p°i urΦitΘm uspo°ßdßnφ pokusu veliΦiny s trvßnφm proudu prom∞nnΘ a nelze odd∞liti je a studovati vlivy jejich jednotliv∞. ┌kaz [Polarisace] galv. je tak slo₧it², ₧e nßzvem tφm Φasto se mφnφ veliΦina r∙znß. Methody m∞°enφ p. galv., aΦ jich jest celß °ada, nejsou dokonalΘ. P°i n∞kter²ch m∞°φ se elektrom. sφla p., kdy₧ byl proud primßrnφ p°eruÜen. AΦkoliv m∞°enφ d∞je se co mo₧nß rychle po p°eruÜenφ proudu, p°ece jen m∞°φ se za pom∞r∙ zm∞n∞n²ch, nebo¥ [Polarisace] po p°eruÜenφ proudu ub²vß velmi zprudka. P°i methodßch, p°i nich₧ proud primßrnφ se nep°eruÜuje, vyskytujφ se zase vady jinΘ; obyΦejn∞ ta, ₧e pouhß elektrom sφla [Polarisace] vlastn∞ ani se nem∞°φ. Podle analogie galvanickΘho Φlßnku, jen₧ p°i urΦitΘm sestavenφ (urΦitΘ temperatu°e atd) mß urΦitou elektrom. sφlu, zdßlo by se, ₧e i v danΘm voltametru elektrom. sφla [Polarisace] m∙₧e nab²ti urΦitΘ hodnoty maximßlnφ V²sledky m∞°enφ podniknut²ch k potvrzenφ p°edeÜlΘho p°edpokladu znaΦn∞ se rozchßzejφ ukazujφce, ₧e podobnΘho maxima ve mnoh²ch p°φpadech v∙bec nenφ, a sv∞dΦφce o slo₧itosti celΘho ·kazu, kter² jest zßvisl² 1. na diffusi iont∙ elektrolytem vylouΦen²ch, 2. na vnikßnφ plyn∙ do elektrod, 3. na pohybu elektrod (ot°ßsßnφ a pod.), 4. na temperatu°e elektrolytu, 5. na velikosti a ·prav∞ elektrod, 6. na hustot∞ a trvßnφ proudu primßrnφho a j. v. Galv. p. vyskytuje se ve mnoh²ch Φlßncφch galvanick²ch, kterΘ proto naz²vßme nestßl²mi. Z ·kazu [Polarisace] galvanickΘ soudilo se d°φve, ₧e elektrochemick² rozklad elektrolytu p°edpoklßdß urΦitou elektrom. sφlu proudu primßrnφho, p°ekroΦujφcφ jistou hodnotu minimßlnφ. NesprßvnΘ toto mφn∞nφ vyvrßceno bylo experimentßln∞ n∞kolika pozorovateli, neshoda s theoriφ vysv∞tlena pak Helmholtzem.-Podrobnosti viz: G. Wiedemann, Die Lehre von d. FlektricitΣt (2. vyd. 2. dφl, str. 645), struΦn∞ji a p°ehledn∞ji vHandbuch der Physik od A. Winkelmanna (3. dφl, Vratislav, 1893, str. 516). P°esnΘ definice a zßkony [Polarisace] viz v Φlßnku: Ueber die Gesetze der galvanischen Polarisation u. Electrolyse od O. Wiedeburga (ve ╗Wiedem. Annalen½, 51, str. 302, 1894). O m∞°enφ p. viz F. Streintz (Zprßvy vφde≥skΘ akademie, 104, str. 834, 1895) a A. Oberbeck (╗Wiedem. Annalen½, 63, str. 29, 1897). nvk. [Polarisace] sv∞tla nßle₧φ mezi ·kazy optiky theoretickΘ, pon∞vad₧ k v²kladu [Polarisace] nutno vyjφti od zßkladnφ hypothesy o povaze sv∞tla. Dopadß-li (vyobr. Φ. 3242.) paprsek obyΦejnΘho sv∞tla (sluneΦnφho neb um∞lΘho) na desku korunovΘho skla Z1 pod ·hlem asi 57░, paprsek odra₧en² AB jevφ zvlßÜtnφ vlastnost, kterou lze velmi snadno studovati odrazem na druhΘ desce Z2. Je-li zrcadlo Z2 rovnob∞₧nΘ se zrcadlem Z1, paprsek AB se odrß₧φ a na stinφtku spat°φme u C sv∞tlΘ mφsto, odpovφdajφci svφtφcφmu zdroji (nebo osv∞tlenΘmu otvoru) u S StßΦime-li vÜak zrcadlo Z2 kolem p°φmky AB jako osy, poÜinujφce stinφtko C za paprskem odra₧en²m, shledßme, ₧e intensita odra₧enΘho paprsku se zmenÜuje, a₧ koneΦn∞ p°i otoΦenφ zrcadla Z2 o 90░ z polohy p∙vodnφ paprsek BC v∙bec zmizφ. P°i dalÜφm otßΦenφ ·kaz symmetricky se opakuje. V²sledek pokusu je takov², jakoby paprsek AB m∞l dv∞ strany, p≤ly, stranu odrazu schopnou a stranu, na nφ₧ odraz nastati nem∙₧e. Odtud v dobßch, kdy jeÜt∞ emanaΦnφ theorie Newtonova vÜeobecn∞ byla rozÜφ°ena, vznikl nßzev paprsku polarisovanΘho a pro cel² ·kaz nßzev [Polarisace] sv∞tla. Podle undulaΦnφ theorie [viz obrßzek Φ. 3242. Polarisace sv∞tla. ] p°edpoklßdßme, ₧e sv∞tlo zßle₧φ v p°φΦnΘ vibraci aetherov²ch Φßstic. ╚ßstice tyto kmitajφ rozmanit∞ p°i obyΦejnΘm sv∞tle (p°i paprsku SA), v paprsku odra₧enΘm vÜak (p°i urΦitΘm ·hlu dopadu a urΦitΘ barv∞ paprsku) Φßstice aetherovΘ kmitajφ pouze v jednΘ rovin∞. Tato kmitovß rovina jest kolmß k rovin∞ dopadu (k rovin∞ nßkresnΘ ve vyobr. Φ. 3242.), je₧ podle Fresnela naz²vß se rovinou polarisaΦnφ. Jest tedy paprsek AB polarisovßn v rovin∞ dopadu. Φili polarisovßn lineßrn∞. ╚ßstice aetherovΘ kmitajφ v rovin∞ kolmΘ k rovin∞ polarisaΦnφ a to p°iΦn∞ k paprsku AB. Odrazφ-li tedy zrcadlo Z1 pouze takovΘ paprsky, jejich₧ Φßstice kmitajφ kolmo k rovin∞ dopadu, jest jasno, ₧e nov² odraz na druhΘm zrcadle nem∙₧e nastati, je-li rovina dopadu tohoto zrcadla k p°edeÜlΘ rovin∞ kolmß [Polarisace] odrazem jest ·plnou jen p°i urΦitΘm ·hlu dopadu (a), kter² zßle₧φ na povaze ·st°edφ, na jeho₧ povrchu odraz se d∞je, a na dΘlce sv∞telnΘ vlny (na barv∞) sv∞tla, kterΘ se odrazφ. Velikost ·hlu a urΦuje jednoduch² zßkon Brewster∙v. podle n∞ho₧ tga=n, kde n znaΦφ index lomu ·st°edi, na n∞m₧ odraz se d∞je, protu neb onu dΘlku sv∞telnΘ vlny. Jinak lze vysloviti zßkon Brewster∙v takΘ v tΘto form∞: Paprsek odrazem jest ·pln∞ polarisovßn, kdy₧ paprsek lomen² a odra₧en² stojφ na sob∞ kolmo. P°i odrazu nastßvß, zvlßÜt∞ p°i ·st°edφch pr∙hledn²ch, obyΦejn∞ takΘ lom. Ukßzalo se, ₧e takΘ paprsek lomen² jestlineßrn∞ polarisovßn, avÜak v rovin∞ kolmΘ k polarisaΦnφ rovin∞ paprsku odra₧enΘho. P°i odrazu na plochßch kovov²ch vznikß [Polarisace] zvlßÜtnφho druhu, o nφ₧ jeÜt∞ stane se zmφnka. KoneΦn∞ lze sv∞tlo polarisovati dvojlomem (v. t.). Paprsek °ßdn² i mimo°ßdn² jsou lineßrn∞ polarisovßny v rovinßch k sob∞ kolm²ch. Nazveme-li rovinu jdoucφ hlavnφ osou krystallu hlavnφm °ezem, jest paprsek °ßdn² polarisovßn v tomto °ezu hlavnφm, tak ₧e kmitosm∞r Φßstic je kolm² k ose. Dopadß-li lineßrn∞ polarisovanΘ sv∞tlo na druhΘ zrcadlo tak stoΦenΘ, ₧e polarisaΦnφ rovina sv∞tla dopadajφcφho svφrß s rovinou dopadu ·hel f, jest-podle zßkona Malusova-intensita odra₧enΘho sv∞tla ·m∞rna cos2f. Za°φzenφ, kter²mi si zjednßvßme sv∞tlo polarisovanΘ, naz²vßme polarisßtory (v. t.) P°φstroje tyto hodφ se ovÜem tΘ₧ ke zkoumßnφ sv∞tla ji₧ polarisovanΘho, v tom p°φpad∞ polarisßtor naz²vß se analysßtorem. Mimo sv∞tlo lineßrn∞ polarisovanΘ rozeznßvßme sv∞tlo kruhov∞ (cirkulßrn∞) a ellipticky polarisovanΘ. T∞chto sruh∙ sv∞tla m∙₧eme nab²ti sklßdßnφm dvou paprsk∙ lineßrn∞ polarisovan²ch. Sklßdajφ-li se dva lineßrn∞ polarisovanΘ paprsky v rovinßch k sob∞ kolm²ch, tak ₧e v pohybu aetherov²ch Φßstic nenφ rozdφlu ve fasi, v²sledn² paprsek jest op∞t lineßrn∞ polarisovßn v rovin∞, kterß jest ovÜem polo₧ena mezi ob∞ma p∙vodnφmi Jsou-li tΘ₧ amplitudy obou slo₧ek stejny, vznikß sv∞tlo lineßrn∞ polarisovanΘ v rovin∞ k p∙vodnφm symmetrickΘ Je-li ve fasi obou vln∞nφ rozdφl, 1/4 nebo 3/4 dΘlky vlny l, jednotlivΘ Φßstice aetherovΘ vykonßvajφ pohyb kruhov², vlnoΦßra nenφ k°ivkou rovinnou, ale spirßlou, kterß ovijφ vßlec kruhov². V tomto p°φpad∞ vznikß sv∞tlo cirkulßrn∞ polarisovanΘ a to v levo nebo v pravo po dle onoho rozdφlu ve fasi Mß-li rozdφl ve fasi hodnotu jinou ne₧ l/4 nebo 3l/4, vznikß sv∞tlo ellipticky polarisovanΘ, jednotlivΘ Φßstice opisujφ ellipsy Sv∞tlo ellipticky polarisovanΘ vznikß p°i odrazu na plochßch kovov²ch. Sklßdßme-li jednotlivΘ prßv∞ vyjmenovanΘ druhy sv∞tel polarisovan²ch, nenabudeme druh∙ nov²ch Sv∞tlo p°irozenΘ lze si p°edstaviti tΘ₧ jako sv∞tlo lineßrn∞ polarisovanΘ, p°i n∞m₧ vÜak poloha polarisaΦni roviny od Φßstice k Φßstici rychle se m∞nφ, tak ₧e vÜechny sm∞ry polarisaΦnφ jsou stejn∞ oprßvn∞ny Pon∞vad₧ sv∞tlo m∙₧e b²ti tΘ₧ pouze ΦßsteΦn∞ polarisovßno, rozeznßvßme celkem sedm druh∙ sv∞tla: 1 sv∞tlo p°irozenΘ obyΦejnΘ) 2. lineßrn∞ polarisovanΘ. 3 kruhov∞ polarisovanΘ, 4 ellipticky polarisovanΘ, 5 Φßstecn∞ lineßrn∞ polarisovanΘ, 6 ΦßsteΦn∞ kruhov∞ polarisovanΘ, 7 ΦßsteΦn∞ ellipticky polarisovanΘ JednotlivΘ tyto druhy sv∞tel lze rozeznati polarisßtorem (v. t) a Φtvrtvlnovou destickou slidovou takto: Sv∞tlo zkouÜφme analysßtorem, jej₧ lze otßΦeti kolem paprsku dopadajicφho jako osy P°i tom bu∩to A) nenastßvß ₧ßdnß zm∞na v intensit∞ pole, nebo B) nastßvß zm∞na intensity pole V p°φpad∞ A) vlo₧φme p°ed analysßtor slφdovou destiΦku Φtvrtvlnovou, t j. takovou, kterß dopadajφcφ paprsek rozd∞lφ ve dva r∙znou rychlostφ se Üφ°φcφ, tak ₧e z desky vyjdou ve fasi o 1/1 l poÜinuty. OtßΦφme potom analysßtorem a tu 1. nenastane ₧ßdnß zm∞na v intensit∞ pole-sv∞tlo zkoumanΘ jest obyΦejnΘ; 2. nastane v urΦitΘ poloze ·plnΘ zatemn∞nφ pole-sv∞tlo zkoumanΘ jest kruhov∞ polarisovßno; 3 nastane ne·plnΘ zatemn∞nφ pole-sv∞tlo jest ΦßsteΦn∞ kruhov∞ polarisovßno. V p°φpad∞ B) otßΦφme analysßtorem, p°i tom: 4 nastane ·plnΘ zatemn∞ni pole-sv∞tlo jestlineßrn∞ polarisovßno, nebo nastane pouze zm∞na v intensit∞ pole. Vlo₧enφm Φtvr¥vlnovΘ desky nastane bu∩to 5 ·plnΘ zatm∞nφ polesv∞tlo zkouÜenΘ jest ellipticky polarisovßno, nebo nastane zm∞na v intensit∞ pole. Souhlasφ-li p∙vodnφ postavenφ analysßtoru pro minimum intensity pole s postavenφm, kterΘ mß analysßtor p°i vlozenφ desticky Φtvr¥vlnovΘ, jest 6. sv∞tlo zkouÜenΘ cßsteΦn∞ lineßrn∞ polarisovßno; nesou hlasφ-li tato dv∞ postavenφ, jest 7. sv∞tlo zkoumanΘ ΦßsteΦn∞ ellipticky polarisovßno. ZvlßÜtnφ ·kaz [Polarisace] sv∞tla nastßvß. vlo₧φme-li mezi zk°φ₧enΘ nikoly (v t), t j. mezi polarisßtor a analysßtor, jejich₧ hlavnφ °ezy jsou k sob∞ kolmo, destiΦku slφdovou. ZornΘ pole se vyjasnφ a zbarvφ. ┌kaz tento sluje [Polarisace]-cφ chr≤matickou a mß zßklad sv∙j v interferenci sv∞tla polarisovanΘho. O tΘto interferenci platφ zßkony: 1. Dva paprsky stejnosm∞rn∞ polarisovanΘ interferujφ za t²ch₧ podmφnek jako paprsky obyΦejnΘho sv∞tla; 2 dva paprsky polarisovanΘ v rovinßch k sob∞ kolm²ch neinterferujφ v∙bec; 3. dva paprsky vzniklΘ ze sv∞tla obyΦejnΘho a polarisovanΘ ve sm∞rech kolm²ch neinterforujφ ani tehdy, kdy₧ uvedeny byly na spoleΦn² kmitosm∞r; 4. vzniknou-li vÜak paprsky polarisovanΘ ve sm∞rech kolm²ch ze sv∞tla ji₧ polarisovanΘho, interforujφ, jakmile jsou p°evedeny byly na t²₧ kmitosm∞r. Zßkon∙ pod 3. a 4. uveden²ch u₧ito v p°edeÜlΘm k rozeznßnφ sv∞tla cirkulßrn∞ polarisovanΘho od sv∞tla obyΦejnΘho. Ze zßkona 2. plyne p°φmo, ₧e nutno p°edpoklßdati p°φΦnΘ kmitßnφ aetherov²ch Φßstic v theorii undulaΦnφ. Velmi zajφmavΘ ·kazy [Polarisace] chr≤matickΘ d∞lφ se obyΦejn∞ podle toho, zdali destiΦkou dvojlomnou prochßzejφ paprsky rovnob∞₧nΘ nebo sbφhavΘ. P°φstroje za°φzenΘ pro pozorovßnφ chr≤matickΘ [Polarisace] ve sv∞tle rovnob∞₧nΘm naz²vajφ se orthoskopy; z t∞chto nejznßm∞jÜφm jest a aparßt N÷rrenberg∙v. Pozorovßnφ [Polarisace] chr≤matickΘ ve sv∞tle konvergentnφm d∞je se konoskopy, z nich₧ nejjednoduÜÜφm jsou kleÜt∞ turmalinovΘ (srv. PolarisaΦnφ p°φstroje). Od [Polarisace] chr≤matickΘ sluÜφ rozeznßvati [Polarisace]-ci rotaΦnφ, kterß vznikß polo₧enφm destiΦky k°emenovΘ, kolmo k optickΘ ose sbrouÜenΘ, mezi zk°φ₧enΘ nikoly. ZornΘ pole (p°i sv∞tle bφlΘm) se vyjasnφ a zabarvφ, zabarvenφ vÜak nenφ zßvislΘ na poloze destiΦky vzhledem k polarisaΦnφm rovinßm polarisßtoru a analysßtoru. TakΘ zm∞na zabarvenφ destiΦky p°i otßΦenφ analysßtorem mß jin² pr∙b∞h ne₧li p°i [Polarisace]-ci chr≤matickΘ. Podle Fresnela vvklßdßme si zjev [Polarisace] rotaΦnφ rozkladem lineßrn∞ polarisovanΘho paprsku, dopadnuvÜφho na desku k°emennou, ve dva paprsk² cirkulßrnφ v opaΦn²ch sm∞rech polarisovanΘ, kterΘ se Üφ°φ k°emenem nerovnou rychlostφ. Paprsky destiΦku opustivÜφ slo₧φ se zase v paprsek polarisovan² lineßrn∞, ale v rovin∞ jinΘ ne₧li byla p∙vodnφ PolarisaΦnφ rovina paprsku desku opustivÜφho jest tedy proti p∙vodnφ stoΦena. OtoΦenφ roviny polarisaΦnφ °φdφ se t∞mito zßkony Biotov²mi: 1. OtoΦenφ polarisaΦnφ roviny jest ·m∞rno tlouÜ¥ce destiΦky; 2. otoΦeni vzniklΘ n∞kolika destiΦkami rovnß se algebraickΘmu souΦtu jednotliv²ch otoΦenφ, je₧ by vznikla jednotliv²mi destiΦkami; 3. otoΦenφ jest zßvislΘ na dΘlce vlny sv∞telnΘ, jsouc obrßcen∞ ·m∞rno Φtverci dΘlky vlny. Lßtky otßΦejφcφ rovinu polarisaΦni naz²vajφ se opticky aktivnφ N∞kterΘ k°emeny stßΦejφ polarisaΦnφ rovinu v levo, jinΘ v pravo. Naz²vßme pak k°emen levotoΦiv²m, kdy₧ p°i otßΦenφ analysßtoru v levo m∞nφ se barvy destiΦky (pozorovßnφ d∞je se ve sv∞tle bφlΘm) od ΦervenΘ k ₧lutΘ, zelenΘ, modrΘ a fialovΘ, podobn∞ jest k°emen pravotoΦiv²m, kdy₧ p°i otßΦenφ v pravo nastane podobnß vzestupnß zm∞na barev P°i zk°φ₧en²ch nikolech a ve sv∞tle bφlΘm zornΘ pole zabarvuje se destiΦkou k°emenovou r∙zn∞ podle jejφ tlouÜ¥ky. Podle barvy pole sluje pak destiΦka ₧lutou, zelenou a pod. Optickß aktivita lßtek urΦena jest jejich specif. mohutnostφ rotaΦnφ, t. j. ·hlem, o kter² otßΦφ vrstva 1 mm tΘto lßtky rovinu polarisaΦnφ p°i urΦitΘm osv∞tlenφ monochr≤matickΘm. Tak jest na p°. specif. mohutnost rotaΦnφ k°emene (ve sm∞ru osy) pro sv∞tlo natriovΘ p° temperatu°e t 21,72 (1+0,00015 [t-20]) Pro r∙znobarevnß sv∞tla jest tato rotaΦnφ mohutnost r∙znß; klademe-li rotaci pro natriovΘ (₧lutΘ) sv∞tlo za jednotku, jest v ostatnφch Φßstech spektra rotace TABULKA (Srovn. Landolt, Optisches Drehungsverm÷gen, 2. vyd., 1898.) Nßzev [Polarisace] sv∞tla pochßzφ od E. L. Malusa, jen₧, studuje dvojlom (1809) na vßpenci islandskΘm, pozoroval paprsky zapadajφcφho slunce odrß₧ejφcφ se od oken palßce LuxemburskΘho. K podivenφ svΘmu shledal, ₧e p°i urΦitΘm postavenφ vßpence jeden z obou obraz∙ mizφ. [Polarisace]-ci lomem objevil Malus a Biot. [Polarisace]-ci chr≤matickou a rotaΦnφ pozoroval prv² Arago r. 1811 a popsal tyto zjevy v pojednßnφ: ╗Surune modification remarquable, qu, Θprouvent les ravons lumineux dans leur passage α travers certains corps diaphanes½. [Polarisace]-ci chr≤matickou ve sv∞tle konvergentnφm popsal D. Brewster ve spise ╗Treatise of new philosophical instruments½ (1813 v Fdinburku) Podrobnosti viz v uΦebnicφch optiky (srv. v tΘ p°φΦin∞ Optika). nvk.
#######
#FB#
0K10
11F12
522A12
645A12
812A12
1178A12
1538B3
1542A12
1555F10
1645A12
1744B1
1827B1
1926B1
1942Q69WLine.exe Otta Tabulka##%2001%64%182%99999
2018B1
2049B2
2068B1
2083B1
2128B2
2151B1
2423A12
2805A12
2934A12
3000B1
3045R6
3052F10
3233B20
3538A12
3634A12
3730A12
3877A12
4202A12
4377A12
4580A12
4605F24
5167A12
5449F12
5676A12
5957B4
5962A12
5975F6
6039A12
6208B1
6209I1
6247B2
6332B1
6333I1
6350B1
6351I1
6376B1
6377I1
6388B2
6426B1
6500B1
6526B1
6527I1
6542B2
6575B1
6686B1
6687H1
6720B2
6826B2
6837F7
7013F14
7050A12
7095Q42WLine.exe Otta Tabulka##%2001%65%240%99999
7272B2
7523F11
7554B2
7697B2
7724B1
7725H1
7915A12
7977C1
8120C1
8146F10
8172C1
8181B1
8651A12
8889F13
9136C1
9157F8
9201B3
9204H1
9205C1
9270F12
9399F13
9466F7
9489F10
9978H1
9980I1
9987H1
9989I1
10002C1
10280H0
10280C1
10281H0
10282I1
10289H1
10290C1
10291H0
10292I1
11089F13
11248B1
11296B1
11338B1
11511H1
11513I1
11515C1
11809B1
12395A12
12606A12
12622F12
12654F12
13357F6
13433A12
13533F23
13604A12
13651F10
13690F22
13724A12
13781F9
13815F53
13872A12
13915A12
14275A12
14337A12
15745B2
15918B1
16103R7
16178A12
16442A12
16472F13
16486A12
16540F5
16673D1
16710A12
16770F11
16909F8
16918B4
#FE#
#ED#
HESLO:PolarisaΦnφ p°istroje##%2001%67%17%200254
PolarisaΦnφ p°istroje jsou apparßty ke studiu ·kaz∙ polarisace sv∞tla (v. t.). Sklßdajφ se ze dvou podstatn²ch Φßstφ-z polarisßtoru (v. t.), kter²m sv∞tlo dennφ neb um∞lΘ se polarisuje, a z analysßtoru, kter²m v²sledn² paprsek se zkouÜφ. Analysßtor jest otßΦiv² kolem osy rovnob∞₧nΘ s paprsky na≥ dopadajφcφmi (po p°φpad∞ s centrßlnφm paprskem p°i paprscφch konvergentnφch); otoΦenφ analysßtoru lze pak odeΦφsti na d∞lenΘm kruhu. Mezi polarisßtorem a analysßtorem umis¥uje se krystall nebo jinΘ t∞leso pr∙hlednΘ, je₧ zkouÜφme na dvojlom, polarisaci rotaΦnφ atd. U turmalinov²ch kleÜtφ jest polarisßtorem i analysßtorem destiΦka turmalinovß, rovnob∞₧n∞ s osou optickou zbrouÜenß. P°φstroj b²vß opat°en ΦoΦkou spojnou, aby mo₧no bylo pozorovati polarisaΦnφ zjevy p°i paprscφch divergentnφch. Apparßt N÷rrenberg∙v, jeho₧ polarisßtorem jest deska sklen∞nß, montovßn jest pro svisl² sm∞r paprsk∙, tak ₧e pozorovatel dφvß se analysßtorem-obyΦejn∞ nikolov²m hranolem-ve sm∞ru dol∙ (jako mikroskopem). PozorovanΘ destiΦky dvojlomnΘ a pod. umis¥ujφ se na stolku p°ipojenΘm ke sloupk∙m nesoucφm naho°e d∞len² kruh, v jeho₧ ose pohybuje se analysßtor. Na vertikßlnφm [viz obrßzek Φ. 3243. Pr∙°ez konoskopu Bertinova. ] sloupku lze tΘ₧ vsunouti do osy p°φstroje spojnou ΦoΦku, mß-li se pozorovati p°i sv∞tle divergentnφm. Pro studium chr≤matickΘ polarisace ve sv∞tle konvergentnφm za°φzeny jsou konoskopy Ve vyobr. Φ. 3243. naznaΦen jest pr∙°ez konoskopu Bertinova. Polarisßtorem jest zrcadlo P, kterΘ odrß₧φ paprsky na I Φßs¥ symmetrickΘho konoskopu, jφ₧ se paprsky soust°e∩ujφ na pozorovanou destiΦku D v ku₧eli, kter² se p°ejφmß druhou Φßstφ konoskopu II a analysuje analysßtorem A slo₧en²m z nikolu a lupy. K [PolarisaΦnφ p°istroje]-m [PolarisaΦnφ p°istroje]-j∙m poΦφtajφ se tΘ₧ n∞kdy polarisaΦnφ mikroskopy, kterΘ jsou vlastn∞ mikroskopy, k nim₧ lze p°iΦiniti polarisßtor ke kondensoru a analysßtor bu∩to stabiln∞ mezi objektiv a okulßr nebo jako otßΦivou Φßs¥ nad okulßr. [PolarisaΦnφ p°istroje] [PolarisaΦnφ p°istroje] pro m∞°enφ rotaΦnφ mohutnosti lßtek, viz Saccharimetrie. nvk.
#######
#FB#
0K21
52F10
119F12
190F11
562F22
790F20
1156Q51WLine.exe Otta Tabulka##%2001%67%256%99999
1433F9
1443F9
1481B1
1591B1
1671B1
1701A23
1727A23
1777F22
1966A23
1990A23
2055F14
2071B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polarisßtor##%2001%67%504%200255
Polarisßtor jest za°φzenφ, kter²m z obyΦejnΘho sv∞tla povstßvß sv∞tlo lineßrn∞ polarisovanΘ (viz Polarisace sv∞tla). V apparßtu N÷rrenbergov∞ (srv. PolarisaΦnφ p°φstroje) jest [Polarisßtor]-em deska zrcadlovΘho skla, kterou lze otßΦeti kolem osy vodorovnΘ. V schemat. vyobr. Φ. 3244. naznaΦena jest tato deska p°i P. Paprsky dennφho sv∞tla dopadajφ na desku P r∙zn²mi sm∞ry, n∞kterΘ z nich vÜak sm∞rem SP, t. j. pod ·hlem po [viz obrßzek Φ. 3244. Schema apparßtu N÷rrenbergova. ] larisaΦnφm f, tyto paprsky odrß₧ejφ se na zrcadlo Z a dopadajφce normßln∞ vracejφ se pr∙hlednou deskou P ve sm∞ru AP. Deskou P lze, jak ji₧ d°φve °eΦeno, otßΦeti, tak aby jejφ normßla svφrala se sm∞rem vertikßlnφm ·hel polarisaΦnφ. Paprsek PA jest pak lineßrn∞ polarisovßn v rovin∞ dopadu (v rovin∞ nßkresnΘ). Jako [Polarisßtor]-u zalo₧enΘho na polarisaci lomem u₧φvß se soustavy' destiΦek sklen∞n²ch, kter²mi prochßzejφcφ paprsek polarisuje se v rovin∞ kolmΘ k rovin∞ dopadu. [Polarisßtor] tento jest mΘn∞ vhodn², pon∞vad₧ intensita paprsku destiΦkami proÜlΘho jest znaΦn∞ (ΦßsteΦn²mi odrazy a absorpcφ) seslabena. [Polarisßtor] na odraz sv∞tla mß tu vadu, ₧e paprsek polarisovan² jest jinΘho sm∞ru ne₧ paprsek dopadajφcφ; tΘto vady jsou prosty [Polarisßtor]-y zalo₧enΘ na dvojlomu sv∞tla. Pro pozorovßnφ subjektivnφ hodφ se dob°e [Polarisßtor] turmalinov². DestiΦka turmalinovß, rovnob∞₧n∞ s osou se°φznutß, rozd∞lφ paprsek dopadajφcφho sv∞tla ve dva paprsky lineßrn∞ polarisovanΘ (v rovinßch k sob∞ kolm²ch). Paprsek °ßdn² absorbuje se destiΦkou a vychßzφ pouze paprsek mimo°ßdn², polarisovan² v rovin∞ kolmΘ k ose krystallu. Pon∞vad₧ krystally turmalinovΘ nejsou ΦirΘ, jevφce v₧dy zabarvenφ nazelenalΘ nebo hn∞dΘ, nelze v p°φpadech p°esn∞jÜφho pozorovßnφ u₧iti [Polarisßtor]-u turmalinovΘho. Velmi rozÜφ°en²m [Polarisßtor]-em jest hranol Nicol∙v, nikol (viz Nicol). Achromatisovan² hranol vßpencov² stmelen jest z hranolu vßpencovΘho, jeho₧ hrana lß [viz obrßzek Φ. 3245. Achromatisovan² hranol Nicol∙v. ] mavß jest rovnob∞₧na sosou optickou, a zhranolu ze skla korunovΘho, jak to vyznaΦuje vyobr. c. 3245. Paprsek bφlΘho sv∞tla dopadajφcφ kolmo na prvnφ lßmavou plochu hranolu vßpencovΘho V rozd∞lφ se ve 2 paprsky, je₧ postupujφ t²m₧ sm∞rem, ale r∙znou rychlostφ. Paprsek mimo°ßdn² (m) postupuje ve skle (S) sm∞rem p∙vodnφm a nerozpt²len, pon∞vad₧ korunovΘ sklo tΘm∞° stejn∞ lßme a rozklßdß sv∞tlo bφlΘ jako vßpenec paprsek mimo°ßdn². Paprsek °ßdn² (°) rozklßdß se a uchyluje tφm vφce pak, ₧e z ·st°edφ hustÜφho (S) p°ichßzφ v ·st°edφ °idÜφ (vzduch x). Tento paprsek zachycuje se diafragmatem a u₧φvß se pouze paprsku mimo°ßdnΘho. P°edeÜlΘmu [Polarisßtor]-u podobn∞ sestrojen, ale dokonaleji achromatisovßn jest hranol Rochon∙v (vyobrazenφ Φ. 3246.). Ob∞ Φßsti jeho jsou z tΘho₧ mate [viz obrßzek Φ. 3246. Achromatisovan² hranol Rochon∙v. ] rißlu, z vßpence dvojlomΘho, jsou vÜak r∙zn∞ k ose optickΘ zbrouÜeny. U prvΘho hrana lßmavß jest kolmß k ose optickΘ, u druhΘho s osou optickou rovnob∞₧nß. Paprsek P normßln∞ dopadajφcφ na prvnφ hranol postupuje jφm nezm∞n∞n∞ a rozd∞luje se ve dva paprsky teprve v hranolu druhΘm. Paprsek °ßdn² nedoznßvß ani v tomto hranolu zm∞ny ve svΘm sm∞ru, za to vÜak paprsek mimo°ßdn² se uchyluje a (je-li sv∞tlo bφlΘ) rozklßdß. Z jin²ch [Polarisßtor]-∙ uvßdφme hranol Senarmont∙v- podobn² hranolu Rochonovu-a hranol Foucault∙v podobn² hranolu Nicolovu. nvk.
#######
#FB#
0K11
97O17Vxt0x00067836/0x00004225/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%63%240%200253
148F22
176A13
314B1
358B1
402B2
425Q54WLine.exe Otta Tabulka##%2001%67%33%99999
491C1
530B1
583B1
594B2
605B1
720B2
795A13
957A13
1096A13
1226A13
1312A13
1745A13
1793A13
1842O5Vxr0x001E9A2B/0x0000053A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1803%89%364%181497
1850F32
1934Q55WLine.exe Otta Tabulka##%2001%67%389%99999
2269B1
2291B1
2436B1
2499B1
2535B1
2628A13
2770Q56WLine.exe Otta Tabulka##%2001%68%33%99999
2991B1
3255A13
3286F12
3334F10
3371B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polarita##%2001%68%207%200256
Polarita, souhrn protivn²ch vlastnostφ neb v²jev∙ na dvou protivn²ch mφstech (p≤lech) n∞jakΘho t∞lesa, jako se jevφ p°i magnetu, p°i Φlßnku galvanickΘm a pod.
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrka##%2001%68%240%200257
Polßrka (lat. polaris) sluje nynφ hv∞zda a v souhv∞zdφ Mal. Medv∞da, pon∞vad₧ je mezi jasn∞jÜφmi hv∞zdami sev. p≤lu nebeskΘmu nejbli₧Üφ. Vzdßlenost [Polßrka]-ky od vlastnφho p≤lu Φinφ r. 1902 1░ 12' 56'' a m∞nφ se Φasem nßsledkem praecesse (v. t.). Proto nez∙stßvß tß₧ hv∞zda pro vÜechny Φasy [Polßrka]-kou. Pr∙vodce [Polßrka]-ky (viz Medv∞d Mal²) spat°il W. Herschel poprvΘ 17. srp. 1779. Campbell poznal r. 1899 z vidma [Polßrka]-ky, ₧e je podvojnß. Ji₧nφ p≤l nebesk² p°ipadß do souhv∞zdφ Oktantu. je₧ mß mßlo hv∞zd. Nejbli₧Üφ jasn∞jÜi hv∞zda vel. 3,1 b v MalΘm Hadu vodnφm (Hydrus) jest od p≤lu vzdßlena o 11░ a nezasluhuje tedy jmΘna [Polßrka]-ky. VR².
#######
#FB#
0K7
14B7
41C1
148A9
293A9
317A9
422A9
554C1
577B6
638A9
652B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ##%2001%68%356%200258
Polßrnφ, co k zemskΘmu p≤lu neboli toΦn∞ se vztahuje, co u p≤lu se nachßzφ. k p≤lu sm∞°uje a pod. Je₧to pak rozeznßvßme p≤ly severnφ a ji₧nφ, vÜe, co se vztahuje k p≤lu severnφmu, naz²vßme arktick²m, co se t²kß p≤lu ji₧nφho, zoveme antarktick²m.
#######
#FB#
0K7
169F10
189F9
200F31
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ hv∞zda##%2001%68%405%200259
Polßrnφ hv∞zda viz Polßrka.
#######
#FB#
0K14
19O8Vxt0x0006D97F/0x0000029B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%68%240%200257
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ kraje ji₧nφ Φili antarktickΘ##%2001%68%413%200260
Polßrnφ kraje ji₧nφ Φili antarktickΘ . Fricker poΦφtß k nim veÜker² kraj omezen² 60░ j. Ü., zaujφmaje v to jeÜt∞ ji₧nφ Georgii, ostr. SandwichskΘ a Bouvetovy. Jest zde stejnΘ podnebφ a takΘ to souvisφ s hranicφ rozÜφ°enφ ledu. Znßme zde hlavnφ 3 skupiny zem∞: Ji₧n∞ od Ameriky: archipel Dirck-Gherritz∙v (nesprßvn∞ tak jmenovan²), na jih od Afriky zemi Enderbyovu a Kempovu, na jih od Australie zemi (Φi snad jenom souostrovφ) Wilkesovu s m. Carr a zemi Victorii. Zßlivy jsou tam: mo°e Weddellovo, na v²chod od zem∞ Grahamovy, jako v²b∞₧ek okeßnu AtlantskΘho, mezi Amerikou a archipelem Dirck-Gherritzov²m pr∙liv Drake∙v a u zem∞ Victorie mo°e Rossovo, jako zßliv TichΘho okeßnu. Ka₧dß zem∞ nese rßz toho dφlu sv∞ta, proti kterΘmu le₧φ. Tak proti Australii rovinatß asi zem∞ Wilkesova a zem∞ Victoria proti h°ebenatΘmu NovΘmu Zealandu. Zem∞ Enderbyova a Kempova snad proti Madagaskaru a v archipelu Dirck-Gherritzov∞ odrazφ se ostrovnatß a vulkanickß Ji₧nφ Amerika. Plocha znßmΘ zem∞ antarktickΘ rovnala by se ploÜe Rak.-Uherska s Bosnou a Hercegovinou. Osamotn∞l² jest vulkanick² ostrov Bouvet∙v s nejvyÜÜφm vrcholem 935 m. Ostrovy Ji₧nφ Georgie, s plochou asi 4400 km2 jedin²m pßsmem hor s vrcholky a₧ 2200 m, ledem pokryt²m, kde₧ jenom v lΘt∞ led roztaje; nφ₧e se vÜak ostrovy p°ece zelenajφ. Jsou jenom prodlou₧enφm vn∞jÜφho pßsma And∙, je₧ potom jde takΘ na ostrovy SandwichskΘ, celkem asi 16 ostrov∙, jako zbytek n∞kdy jednoho ostrova v∞tÜφho; severn∞ od nich sopeΦnΘ ostr. Traversey. V²Üka jest jenom malß, kolem 300 m. Ji₧nφ Orkneje, sklßdajφcφ se z 2 v∞tÜφch ostrov∙, Coronation a Laurie, a mnoha menÜφch. Coronation jest mnohem vyÜÜφ (a₧ 1600 m), Laurie jenom 900 m. l zde p°φboj zhoubn∞ p∙sobil; tam aspo≥ liÜejnφky nalezeny. Seskupenφm sv²m ukazujφ ji₧ na pokraΦovßnφ jich Ji₧nφ Shetlandy, je₧ zaΦφnajφ dv∞ma osam∞l²mi ostrovy, Clarence a Elefant, povahy sopeΦnΘ, potom pr∙livem 120 km Üirok²m dostaneme se k vlastnφm Shetland∙m. TakΘ jest to jenom b²val² jeden ostrov. rozervan² pr∙livem Fieldsk²m na sever. King George a na ji₧. Nelson, a pr∙liv Nelson∙v k ostr. Robertovu. Od t∞chto pr∙livem 50 km Üirok²m dostaneme se k poslednφm Φlen∙m. Nejv. v²Üky dosahuje ostr. Smith∙v, na 1900 m; m∞lΦina kolem ukazuje na b²val² jenom jeden ostrov. Od tΘto skupiny ostrov∙, pr∙livem Bransfieldov²m. 292 m nejv. hloubky, dostaneme se k t. zv. archipelu Direk-Gherritzovu, jen₧ vybφhß nejdßle zemi Joinvilleovou, potom jest zem∞ Ludvφka Filipa, Trinity, Palmerova zem∞. pr∙livem Bismarckov²m, 24 km Üirok²m, odd∞lenß od zem∞ Grahamovy. l tento archipel jest jenom zbytkem jednΘ zem∞. Ne v∞tÜi z celΘho archipelu jest zem∞ Ludvφka Filipa s horou Haddingtonem, 2100 m, a za t∞mi ostrovy jest potom zem∞ Grahanova a zem∞ Alexandra I., o nich₧ ani s urΦitosti nevφme, zda spolu souvisφ. Na zßpadnφm pob°e₧φ mimo ostrov Adelaide jsou jeÜt∞ ostr. Biscoeovy a dßle na zßpad jeÜt∞ ostrov Petra l. s vrcholky a₧ 1000 m vysok²mi. JeÜt∞ dßle na zßpad na 119░ z d. jsou osam∞lΘ ostrovy Dougherty. Zem∞ Victoria. Mezi 161░ 30' u. d. a 165░ v. d. Od 70░ j. Ü. jde jejφ pob°e₧φ na v. v dΘlce 200 km k mysu Adare, obracφ se obloukem k j. ostr. Possession a Coulman, zase se obracφ na v. a konΦφ zßtokou Mc. Murdo, p°i nφ₧ Φni M. Frebus. Dßle jest jenom ledovß st∞na, kterou Ross sledoval v dΘlce 800 km. U mysu Adare mßme pßs hor Admirßlsk²ch s nejv. horou Mt. Sabine, 3000 m. K jihu v²Üky hor p°ib²vß. Mt. Melbourne, 4500 m, a jeÜt∞ dßle v jihu jsou 2 vulkßny: Erebus a Terror (3800 a 3300 m). Na s. od zem∞ Victoria jsou ostr. Ballenyovy Zem∞ Wilkesova prostφrß se od 158░ v. d., 67░ j. Ü. v dΘlce asi 2800 km a₧ k 105░ v. d. Nejsev. mφsto jest mys Carr, na zemi Clarie. Zßtoka, je₧ nejdßle byla prozkoumßna do nitra, zem∞, jest Diaspointement-bai. Äßdn²ch vyÜÜφch hor tam nepozorovßno. Celkem ani nevφme, zda jest to souvislß pevnina, Φi jenom ostrovy ·zk²mi pr∙livy od sebe odd∞lenΘ. Znßme tam jenom jednotlivß pob°e₧φ. Tak zejmΘna zemi AdΘlie, zemi Clarie, NorthsHigh, je₧ p°echßzφ v zemi Sabrina, na zßpad∞ zvanou Tokens-High, Budds-High a KnoxHigh. Zem∞ Termination v²pravou ╗Challengera½ spat°ena nebyla. V tΘ₧e zem∞pisnΘ Üφ°ce, avÜak dßle k zßp. na 50 a 60░ v. d. nalΘzß se zem∞ Enderbyova s mysem Ann a zem∞ Kempova. Ze se°azenφ vulkßn∙ mohli bychom tam souditi na poho°φ pßsmatß. Pob°e₧φ jsou tam vesm∞s strmß. V celΘm svΘm ustrojenφ zem∞ antarktickß jest v∞rn²m obrazem polokoule ji₧nφ. O geologii vφme tam doposud velmi mßlo. Pokud m∙₧eme souditi, zem∞ ji₧n∞ od Ameriky jest asi jenom pokraΦovßnφm jejφm. vlastn∞ vn∞jÜφho pßsu Kordiller, jen₧ p°es Oh≥ovou zemi jde na Ji₧nφ Georgii podmo°sk²m h°ebenem, tak ₧e jest tam hloubka jenom 200 m, a potom na SandwichskΘ ostr., odkud zah²bß na Orkneje, Shetlandy a zemi Grahamovu. Zem∞ velmi starß, na nφ₧ se udßly leckde velikΘ zm∞ny, a Φßra zlomu oznaΦena jest nßm vulkßny. Tak mßme zejmΘna °adu ostrov∙ na zßpad∞ ostr. Shetlandsk²ch, kde zvlßÜ¥ ostr. Deception mß krßter v objemu 50 km, hloubky 370 m. Zem∞ Grahamova jest mΘn∞ znßma. O zemi Victoria soudφme jenom, ₧e tam jsou sopky pouze na pob°e₧φ, kde₧ takΘ jest pßs hor, kterΘ vrßsou zp∙sobeny b²ti nemohly. Prav²m kontrastem k zemi Victoria jest zem∞ Wilkesova jako zem∞ velmi starß podle nalezen²ch tam hornin. Zem∞ ty jsou vesm∞s neobydleny a takΘ asi nikdy stßlΘho obyvatelstva mφti nebudou. Srv. Fricker, Antarktis (Berl., 1898); H. Reiter, Die Sⁿdpolarfrage und ihre Bedeutung fⁿr die genetische Gliederung der Erdoberflache (V²mar, 1886); Neumayer, Auf zum Sⁿdpol! (Berl., 1901); Haardt, Karte der SⁿdpolarlΣnder (Vφd., 1895). Podnebφ antarktickΘ nenφ nijak pod vlivem kontinent∙v ostatnφch, pon∞vad₧ jsou daleko; jest to podnebφ okeßnskΘ, je₧ se vyznaΦuje nφzkou temperaturou letnφ. Tak pozoroval Ross na zemi Victoria v lΘt∞ mezi 60-65░ j. Ü. -0,9░ a na 74░ j. Ü. 3,9░C; ╗Challenger½ mezi zemφ Enderbyovou a Termination mezi 60░ a 66░ j. Ü. 0,6░ a podobn∞ v mo°i Weddellov∞, ale za to jest tam malΘ kolφsßnφ teploty po cel² rok. Pon∞vad₧ tam nem∙₧e nastati ₧ßdnß v²m∞na vzduchu a tφm i teploty, jest pr∙b∞h isobar koncentrick². Maximum pozorovanΘ Rossem na zemi Victoria v lednu na 71░ j. Ü jest + 4,7░C, minimum v b°eznu na 67░ j. Ü-11,3░C; na zemi Grahamov∞ v ·noru na 64░ j Ü + 7,2░ maximum, v lednu-4,7░ minimum. V lΘt∞ sice dostanou ty zem∞ mnoho tepla, ale to jest vÜecko spot°ebovßno jenom na roztßnφ sn∞hu a ledu a zemi nic se z toho nedostane, neoteplφ se a v∞try z mo°e vanouti nemohou. I v tom vid∞ti povahu ji₧nφ polokoule, je₧ mß vφce vody, tedy podnebφ stßlejÜφ proti v∞tÜφmu kolisßni na polokouli severnφ, kontinentßlnφ. Potom jdou v∞try s pevniny do barom. depresse kolem polßr. kruhu, kde vanou v∞try v∞tÜinou zßpadnφ. I nad mo°em jest vzduch velmi studen² ╚astΘ mlhy v lΘt∞ brßnφ oteplovßnφ vody a v zim∞ zase jasn² vzduch jenom urychluje vyza°ovßni tepla, dßle takΘ mnoho ledov²ch hor v mo°i p°ispφvß k chladnosti. Ze by zima byla mφrnß, p°edpoklßdß se sice, ale pozorovanΘ teploty tomu odporujφ. Cekali bychom na jihu barometr. minimum, kdyby tam byla jenom voda, ale jak nßm vÜecky zprßvy ukazujφ, byly tam v∞try ji₧nφ, tedy jest tam maximum barom., anticyklona jest tam, ale nenφ po°ßd na jednom mφst∞, n²br₧ v zim∞ jde dßle k v²chodu, sm∞rem k Indic. okeßnu. Srß₧ky jsou hojnΘ, pon∞vad₧ jest tam jenom snφh a led, jen₧ se vypa°uje i p°i nφzkΘ teplot∞, a potom otev°enß vnikajφcφ mo°e podporujφ vznikßnφ par a snad i svrchnφ proudy vzduchu od rovnφka p°inßÜejφ pßry. Relativnφ vlhkost jest velikß, p°evahu mß padßnφ sn∞hu, ale ne ve vloΦkßch, jenom jemnΘ jehliΦky ledovΘ; deÜt∞ a krup velmi mßlo V∞tÜφ d∙le₧itost mß rosa. Srv. Hann, Handbuch der Klimatologie (ètutg., 1897); Supan, Das antarktische Klima (Verh. des deut. Geographentages zu Breslau, 1901).
#######
#FB#
0K36
1088F8
1122B2
1133F14
1167B2
1169H1
1209B1
1371F11
1524B2
1527F13
1653B1
1674B2
1785F16
1895B2
2110B2
2198B1
2307B1
2356F17
2498B2
2624F14
2666B1
2703F9
2720F13
2910B1
2976F10
2987F13
3083B2
3286B3
3360B2
3409B1
3477B1
3515F10
3526F14
3595B2
4174F10
4204F8
4636B1
4927B2
4943B1
5532F19
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ kraje severnφ Φili arktickΘ##%2001%69%273%200261
Polßrnφ kraje severnφ Φili arktickΘ . P°edstavujφ nßm samostatn² celek nejen morfologicky, ale i klimatologicky a anthropologicky, jsouce a₧ na Novou Zemlji neob²vanΘ Jevφ se nßm jako mo°e obklopenΘ souÜφ, zaujφmajφcφ na 13 mill. km2, neznßmß konΦina pak zaujimß dle Supana 5 mill. km2. Dosud znßmΘ ostrovy arktickΘ pokr²vajφ plochu 3,800.000 km2. NejjednoduÜÜφ urΦenφ polßrnφch konΦin by bylo, ₧e jsou to konΦiny, le₧φcφ uvnit° polßrnφho kruhu, jenom ₧e hranice klimatickß jest jinß. V Asii a Americe podnebφ polßrnφ zasahuje dosti hluboko do nitra pevniny V Americe by mu odpovφdala Φßra od ·₧iny Beringovy k ·stφ °eky sv. Vav°ince; v Asii mß zejmΘna poloostrov Taimyr rßz polßrnφ. Z Evropy tam m∙₧eme poΦφtati jenom poloostrov Kolu. Jinak ovÜem mßme na mysli ponejvφce ostrovy v Polßrnφm mo°i. Tyto kupφ se nßm p°irozen∞ ve 3 Φßsti: na severu Evropy jedna skupina (Novaja Zemlja, èpicberky, ostrov Medv∞dφ, zem∞ cφs. FrantiÜka Josefa); nad Asii menÜφ skupina ostr. Novosibi°sk²ch, ostr Wrangel∙v, ostr. de Longovy, pochybnß zem∞ Sanikova; nad severnφ Amerikou t°etφ a nejv∞tÜφ skupina, zvanß archipelem Arktick²m nebo tΘ₧ Americk²m. Tuto m∙₧eme zase d∞liti na dv∞ nebo t°i Φßsti: Ji₧nφ Φßs¥, p°i pob°e₧φ americkΘm, odd∞lenß k sev. pr∙l. Lancastersk²m, Barrowov²m, zßtokou Melvilleovou a pr∙l. Banksov²m, zaujφmß zemi Baffinovu, Severnφ Somerset, zemi prince WaleskΘho, zemi krßle Williama, potom zemi, jejφ₧ Φßsti majφ r∙znß jmΘna: zem∞ Viktoriina na jv., zem∞ Wollastonova na jz., zem∞ prince Alberta na sz., nejdßle k zßpadu zem∞ Banksova. Od tΘto skupiny na sever jest druhß skupina, ostrovy Parryovy, a nejdßle k zßp. ostr. prince Patricka, omezenß na sev. pr∙l. Jonesov²m, od n∞ho₧ severn∞ jest zem∞ Ellesmerova, od Gr≤nska odd∞lenß v severu Smith-Sundem, severn∞ji jmΘno zem∞ Grinnellovy majφcφ a tam od Gr≤nska zßl. Kaneov²m a pr∙l. Kennedyho odd∞lenß, a nejsevern∞ji, od Gr≤nska Robeson Channelem odd∞lenß, jest zem∞ Grantova. P°ed cel²m tφmto archipelem rozklßdß se mohutn² ostrov, Gr≤nsko, p°i jeho₧ zßpadnφm pob°e₧φ, v zßl. Baffinov∞, jest mal² ostrov Disco, p°i v²ch. pob°e₧φ ostr. Koldewevovy, Shannon a pon∞kud dßle ostrov Jan Mayen. Mezi Evropou a Gr≤nskem, tomuto ovÜem mnohem blφ₧e, jest Island. DneÜnφ utvß°enφ arktick²ch kraj∙ jest velice mladΘ, je₧to a₧ v diluviu zem∞ celistvß rozpadla se v ostrovy, jak je dnes vidφme, a dneÜnφ zm∞ny v niveau nasv∞dΦujφ tomu, ₧e ty kraje posud nejsou ustßleny. èpicberky a zem∞ FrantiÜka Josefa, spoΦφvajφce na spoleΦnΘm podkladu, p°edstavujφ nßm jeden celek geologick². èpicberky, zaujφmajφcφ plochu asi 70.000 km2, sklßdajφ se ze 2 v∞tÜφch, 3 menÜφch a mnoha drobn²ch ostrov∙v, od 76 1/2░ s. Ü. a₧ k 81░ s. Ü. Nejv∞tÜφ ostrov jest West Spitzbergen, do n∞ho₧ se zar²vajφ 2 velikΘ fjordy: Isfjord ze zßpadu a ze sev. Wijdebayfjord. Pr∙livem Hinlopensk²m k sv. odd∞len jest od n∞ho Nordostland, od n∞ho₧ k severu jest 7 ostrov∙, z nich₧ ostr. Ross∙v jest nejsevern∞ji. Na jv. od hlavnφho ostrova jest zem∞ Barendszova a od tΘto k jihu ostr. Edge. Na v²chod od celΘ skupiny ostr. krßle Karla. V celΘ skupin∞, jejφ₧ zßpadnφ Φßs¥ jes¥ mnohem p°φstupn∞jÜφ ne₧ v²chodnφ, p°evlßdß rßz planinn², nejvyÜÜφ hora mß 1700 m. ArchaickΘ horniny jsou siln∞ zvrßsn∞ny, mladÜφ spoΦφvaji vodorovn∞, v s. a z. horniny devonskΘ, na jihu karbon a perm, jejich₧ vßpence a pφskovce obsahujφ zbytky zvφ°eny mo°skΘ. Eruptivnφ jest jenom diabas, jen₧ n∞kde prostupuje i juru. ZnaΦnß Φßs¥ nitrozemφ jest kryta ledem, avÜak svahy k slunci obrßcenΘ p°ece se odφvajφ zelen²m pokroven. V ·noru, nejstuden∞jÜφm m∞sφci, pozorovßna teplota -22,7░, v Φci vÜak zase nepozorovßna teplota pod 0░ Od èpicberk∙ na jih na 74░ s. Ü jest Medv∞dφ ostrov, na v²chod zem∞ FrantiÜka Josefa. Zda mezi nφ a èpicberky jsou jeÜt∞ n∞jakΘ ostrovy, nevφme; kreslφvß se tam zem∞ Gillisova, je i skuteΦnost vÜak nenφ dokßzßna. Po cest∞ Payerov∞ a Weyprechtov∞, kte°φ archipel ten objevili, soudilo se, ₧e jsou to jenom 2 ostrovy, odd∞lenΘ pr∙livem Austrφjsk²m, ale dnes, obohaceni zprßvami Jacksonov²mi a Nansenov²mi, vφme, ₧e to je vlastn∞ celß skupina drobn²ch ostr∙vk∙. Zem∞ Petermannova a krßle Oskara, kterΘ domnφvali se cestovatelΘ spat°ovati, zdß se, ₧e v∙bec neexistujφ. Nejzßpadn∞jÜφ mys jest C. Harmsworth na zemi Alexand°in∞. TakΘ rozloha jejφ k severu nenφ tak velikß, jak se za to m∞lo, a plocha nebude ani 40.000 km2. Nejv∞tÜφ z ostrov∙ na sev. Evropy jest Novaj a Zemlja, od nφ na v²chod, blizko poloostr. TajmyrskΘho, jest mal² ostrov Ensomheden. Proti ·stφ °eky Jany a Indigirky le₧i Novosibi°skΘ souostrovφ. Zda skupinu ostrov∙ severn∞ le₧φcφ, zvanou ostrovy De Longovy, mo₧no takΘ Φφtati k tΘto skupin∞, jest dnes jeÜt∞ nejisto. Od objevitele svΘho r. 1881 navÜtφven jenom zßpadnφ ostrov Bennet∙v, baronem Tollem r. 1900-01 takΘ lΘpe seznßn. Kryt jest ledem a sn∞hem a jenom v sv Φßsti jsou mφsta sn∞hu prostß. Vyskytuje se tam velikΘ mno₧stvφ ptactva a podle nalezen²ch tam sobφch paroh∙ m∙₧eme souditi, ₧e i toto zvφ°e tam ₧ilo. Plocha t∞ch ostrov∙ m∞°φ kolem 6000 km2. Na v²chodnφ stran∞ jest mal² ostrov Henriette se znaΦnou v²Ükou 1000 m a na jih od tohoto ostr. Jeanette, oba pokrytΘ ledem a sn∞hem. Dßle k v²chodu, proti ·stφ Kolymy, jest malß skupina Medv∞dφch ostrov∙, nejdßle k v²chodu nad Asiφ ostrov Wrangel∙v, pr∙livem De Longov²m od pevniny odd∞len². N∞co na v²chod jest jeÜt∞ mal² ostr∙vek Herald, vlastn∞ jenom skßla ₧ulovß, uprost°ed b°idlicφ prostoupenß, asi 500 m vysokß. Nejmohutn∞jÜφ jest ovÜem arktick² archipel na s. Ameriky s plochou dnes znßmou 1,300.000 km2. V∞tÜinou shledßvßme se tam s pob°e₧φm velmi strm²m, fjordy rozervan²m. V²Üky jsou znaΦnΘ: tak na zemi Baffinov∞ jest pßsmo az 2000 m vysokΘ, na v²chod∞ svah p°φkr², kde₧to k zßpadu ji₧ se nesetkßvßme s takov²mi v²Ükami; tam jsou spφÜe planiny Mnohem vφce ne₧ na zemi Baffinov∞ vystupuje rßz vysok²ch hor p°i Smith-Sundu, zejmΘna na zemi Ellesmerov∞ a Grinnellov∞, s v²Ükou 700-1000 m. Geologicky vyskytuji se Φφm bli₧e p≤lu, tφm mladÜφ horniny. Archaick² ·tvar zastoupen jenom na ostrovech protilehl²ch Gr≤nsku. Ostrovy p°ilehlΘ pevnin∞ jsou ·tvaru silurskΘho Za karbonu vystoupila ji₧nφ Φßst ostrov∙ Parryov²ch, n∞kterΘ zcela a severnφ Φßs¥ zem∞ Banksovy. Ze zbytk∙ fossilnφch kmen∙ na zemi Banksov∞ m∙₧eme souditi na n∞kdejÜφ podnebφ mφrn∞jÜφ. Mimo mno₧stvφ map anglickΘ admirality jmenujeme tu jen p°ehlednΘ mapy: pro severni zem∞ polßrnφ: Haardt, Nordpolarkarte, 1 : 5,000.000 (Vφde≥); mapa hydrografickΘho ·stavu ve Washingtonu, 1 : 7,000.000; Nansenova Fysikßlnφ mapa sever. polßr. zemφ, 1 : 14,000.000. Podnebφ. JeÜt∞ za doby palaeozoickΘ bylo podnebφ na celΘ severnφ polokouli stejnΘ a teprve v mesozoiku zaΦalo se rozliÜovati; na severu nastßvß podnebφ studenΘ. V²znaΦnou jeho znßmkou jest, ₧e tam slunce v zim∞ v∙bec nesvφtφ a v lΘt∞ posφlß tam paprsky p°iliÜ Üikmo, tak ₧e nemajφ tΘ moci, aby snφh na rovinßch roztßl, aspo≥ ve vyÜÜφch Üφ°kßch. Proto jest tam velice d∙le₧it² sklon a takΘ geologickΘ slo₧enφ p∙dy AΦ krajiny polßrnφ nezavφrajφ v sob∞ p≤l zimy, p°ece jest tam nejni₧Üφ st°ednφ roΦnφ teplota pod -20░C a nejchladn∞jÜφ m∞sφc asi -40 ░C Nejv∞tÜφ stupn∞ zimy vÜak jsou v Sibi°i, ve Verchojansku, kde bylo pozorovßno az -68 ░C. Podle Nansena soudφme, ₧e na severnφm p≤lu nebude ₧ßdn² velik² kontinent, ale mo°e, vφce mΘn∞ ledem pokrytΘ, je₧ mß i ve vyÜÜφch Üφ°kßch teplotu nad 0░ v malΘ hloubce, ano i v hloubce 3000 m. Zajφmav² jest tam postup zimy. Zima se prodlu₧uje daleko do letnφch m∞sφc∙v a nejv∞tÜφ mrazy mohou nastati a₧ v dubnu; ale p°ece Φervenec jest m∞sφcem v₧dy nejteplejsφm; v srpnu u₧ zase teploty ub²vß. P°echod zimy v lΘto b²vß nßhl². Ani vyskytovßnφ se ptßk∙v ani stoupßnφ vody nedodßvß nßm nad∞je, ₧e nastane lΘto, ale toto p°ijde potom najednou. Podzim b²vß mnohem teplejÜφ ne₧ jaro. V zim∞ nenφ tam ani znßti dennφ prom∞nu teploty, jenom na ja°e jest znatelna, ale v lΘt∞ b²vß teplota zase stßlß, a to jest charakteristickou znßmkou krajin polßrnφch. Vzduch jest velmi such², chud² parami, a proto cestovatelΘ tak Φasto sob∞ st∞₧ujφ na ₧φze≥, a lΘpe b²vß teprve, kdy₧ slunce se ukß₧e, ale i potom jsou jenom malΘ v²pary, asi do 30 m od zem∞, a to jenom nad otev°en²m mo°em a blφ₧e pob°e₧φ. V zim∞ namφsto par b²vajφ hustΘ sn∞hovΘ popraÜky, avÜak ne vloΦky, n²br₧ jemnΘ ledovΘ jehliΦky, kterΘ m∙₧eme pozorovati jenom proti tmav²m p°edm∞t∙m. I za dn∙ jasn²ch b²vß jich pln² vzduch a naz²vajφ je ╗prachem dΘmantov²m½ V zim∞ vφtr p°inßÜφ teplejÜφ vzduch, v lΘt∞ naopak. Za bezv∞t°φ vzduch b²vß nejstuden∞jÜφ. Zima poΦφnß se r∙zn∞, p°i Φem₧ zßle₧φ mnoho na stanici. JinΘ jest podnebφ v evropsk²ch krajφch polßrnφch a jinΘ ji₧ v Asii. Tam jest vφce podnebφ kontinentßlnφ, s teplejÜφm sice lΘtem, ale mnohem studen∞jÜφ zimou, tak na p°. na poloostrov∞ Tajmyru teplota dosahuje v srpnu o poledni a₧ 26,3░ a od konce Φna a₧ do polovice srpna tam nenφ ₧ßdn² mrßz. I dßle k p≤lu zimy nachßzφme p°i pob°e₧φ mφsta ledu prostß, zvanß poly±je-za to ovÜem od zß°φ a₧ do polovice kv∞tna teplota nevystoupφ nad bod mrazu. Jenom p°i ·stφ °. Kolymy jest pon∞kud mφrn∞na mlhou, pon∞vad₧ vane teplejÜφ vφtr s mo°e na pevninu a ten mlhu tu-mor≤k-zp∙sobu je, tak ₧e tam vidφme najednou skok od -44░ a₧ na 2░. Podnebφ polßrnφch ostrov∙ sev Ameriky jest podobno vφce evropskΘmu, tedy okeßnickΘ. TakΘ bychom oΦekßvali v polßr. zemφch minimum tlaku barometrickΘho, ale to jest v severnφch Φßstech okeßnu AtlantskΘho a TichΘho. NejvyÜÜφ tlak barometrick² bude asi v Φß°e p°es pr∙liv Bering∙v, co₧ je takΘ p°ed∞lem v∞tr∙. Jenom ₧e tato Φßra nenφ po°ßd na jednom mφst∞, n²br₧ m∞nφ se s dobou roΦnφ. Mßme takΘ skuteΦn∞ zßpadnφ v∞try na pob°. severnφ Evropy, az k ostr. Novosibi°sk²m, je₧ vhßn∞jφ teplou vodu proudu GolfovΘho do bassinu arktickΘho. V zim∞ m∞nφvajφ se ve v∞try ji₧nφ. V∞try takΘ b²vajφ p°φΦinou drsnΘ zimy, zvl. v Asii p°i ·stφ °eky Jany v Ustjansku. Vnit°nφ krajiny polßrni, le₧φce mimo oblast v∞tr∙, jsou klidny. Ani noc polßrnφ nenφ tak hroznß, jak by se zdßlo ╚ekali bychom ovÜem na p≤lu noc 179 dni, ale ve skuteΦnosti jest tomu jinak. Valnß Φßs¥ jejφ p°ipadß na soumrak a ·svit, tak ₧e vlastnφ noc trvß jenom t°i m∞sφce. Usvit zaΦφnß tam 4 ·nora a zmizφ a₧ 6. list., slunce samo vyjde vÜak a₧ 21. b°ezna a zapadß 23. zß°φ Potom zmir≥uje noc takΘ svit m∞sφce a hv∞zd, mΘn∞ zß°e polßrni. Vliv jejφ byl v∙bec p°ece≥ovßn. B²vß sice n∞kdy velmi mocnß a jasnß, zejmΘna na zemi FrantiÜka Josefa, p°ece vÜak nikdy nedosahuje tΘ mocnosti, jako sv∞tlo m∞sφce. Sotva dovedeme si p°edstaviti jednotvßrnost polßrnφ noci, kdy p°ichßzi na Φlov∞ka trudnomyslnost, je₧ b²vß p°φΦinou skorbutu. Ani p°i velikΘm stupni chladna neb²vß zima tak citelnß. Zßle₧φ na tom, zda vzduch jest klidn² a such², Φi zda zu°φ vφtr a vzduch jest vlhk². Tak v²prava Payerova poklßdala zimu -23░ za horko p°i klidnΘm a suchΘm vzduchu a mrzla p°i vyÜÜφ teplot∞ jarnφ, kdy vzduch byl vlhk². I 50░ zimy snesla ruskß v²prava r. 1882-83 p°i ·stφ Leny, ani₧ bylo n∞jakΘ affekce plicnφ Jinak noc polßrnφ mß na Φlov∞ka ·Φinek zhoubn²; jedna k mßlo pohybu, z Φeho₧ vznikß nemoc skorbut, jemu₧ podlehla norskß v²prava r. 1872-73, a pak trudnomyslnost, a proto takΘ byl veden pozorovßnφm toho Bessels k ·sudku, ₧e nikoliv ub²vßnφ teploty. ale dΘlka noci jest Φinitelem, kter² urΦuje hranici lidsk²ch sφdel Jinak jest tam lΘto zdravΘ, vzduch velmi Φist².-Srv. Hann, Handbuch der Klimatologie, III. sv. (ètutg, 1897); Contributions to our knowledge ofthe meteorology of Arctic regions (Lond, 1885 a sl); Bartholomew's Atlas of meteorology (t, 1899). Obyvatelstvo. StarΘ bßjeΦnΘ obyvatelstvo, Hyperborejci, nßm ovÜem dnes ·pln∞ zmizelo a mßme tam dnes n∞kolik nßrod∙v (viz Amerika, Asie, nßrodopis) v ·hrnnΘm poΦtu asi 1/2 mill. duÜφ a z toho p°ipadß mnohem v∞tÜφ polovina na sv∞t Star², toti₧ 360.000 Z toho na Laponce 29.000, Samojedy 16.000, Ostjßky 25.000, Tunguzy mezi 40.000-68.000, Jakuty 211.000, KamΦadßly 1950, Korjaky 2750, ╚ukΦe 5000. V Americe pak r. 1884 bylo: v Aljasce 33.400 obyv., pob°e₧nφch Indißn∙v 7160, vnitrozem. Indißn∙v 3920, Eskimßk∙v a Alehut∙ 19.745, b∞loch∙v a mφÜenc∙ 2185. V Gr≤nsku pak (1880) na ob²vanΘm pob°e₧φ 10.640 obyv., a to osada Etah 100, na v²chodnφm pob°e₧φ 540, na zßpadnφm 9820, dnes jest o n∞co vice. V Labradoru 4000 Indißn∙, 1200-1500 Eskimßk∙, v zemi Baffinov∞ asi 1000 Eskimßk∙, v oblasti °eky Mackenzie poΦφtß Dall 200, Rink 2000 Eskimßk∙v, ostatnφch t zv. centrßlnφch Eskimßk∙v asi na 3000 a potom na asijskΘm pob°e₧φ jest jich asi 2000, Indißn∙ kolem zßlivu Hudsonova na 30.000 a Indißn∙ kolem °eky Mackenzie na 6.000, tak ₧e bychom m∞li Eskimßk∙ na 40.000 a Indißn∙ 52.000. DneÜnφ hranice lidstva na severu jest docela jinß, ne₧ jakß b²vala d°φve. Vyjdeme-li od m. Onmanova p°i zßl. KoljuΦinskΘm sm∞rem zßpadnφm, jde dneÜnφ hranice lidstva stßle po pob°e₧φ a₧ k ·stφ Kolymy, tam vynechß neobydlen² v²b∞₧ek mezi Kolymou a ·stφm Indigirky a potom druh² a₧ k ·stφ °. Jany. Potom jde po°ßd po pob°e₧φ a₧ k ·stφ °. Chatangy, vynechßvß poloostr. Tajmyrsk² a₧ k ·stφ °. Piasiny. TakΘ v²b∞₧ky mezi ·stφm Obu a Jeniseje jsou neobydleny. Od severnφho pob°e₧φ poloostr. JalmalskΘho jde potom hranice ona stßle po pob°e₧φ, zabφrajφc i ostr. VajgaΦ a Φßs¥ NovΘ Zemlje, kde₧ p°i pr∙livu MatoΦkin èar jest osazeno n∞kolik rodin samojedsk²ch. Dßle cel² sever Evropy jest obydlen. TakΘ Island, Gr≤nsko na v²ch. pob°. asi od polßr. kruhu na jih; zßp. pob°e₧φ jest souvisle obydleno a₧ k 75░ a potom p°i Smith-Sundu jest malß eskimßckß osada Etah, majφcφ na 100 duÜφ, nejsevern∞jÜφ osada sv∞ta. Na americkΘ stran∞ hranice ta zavφrß celou skoro zemi Baffinovu, potom vynechßvß jenom severnφ Φßs¥ Boothia Felix, aΦ tam hranice nenφ pevnß, nebo¥ jest tam Φasto p°ekraΦovßna, dßle zabφrß ji₧nφ b°ehy zem∞ Wollastonovy a jde po pob°e₧φ a₧ k mysu Lisburne, odkud p°echßzφ na asijskou stanu km. Onman. Ale v d°φv∞jÜφch dobßch Φlov∞k ₧il jeÜt∞ mnohem dßle k severu; zvlßÜt∞ v pr∙livu Smithov∞, kde₧ na obou b°ezφch shledßny stopy jeho a₧ k 82░ s. Ü. TakΘ ve v²ch. Gr≤nsku Φlov∞k ₧il a₧ k 80░ s. Ü., kde₧to dnes tam dosahuje jenom k polßr. kruhu. Archipel americk² byl hojn∞ obydlen, zvlßÜt∞ North Devon, archipel Parryho, zem∞ Hallova, kde₧ nachßzφme takΘ starΘ hroby.-Srv. Hassert, Nordpolargrenze der bewohnten und bewohnbaren Erde (Petermanns Geogr. Mitteil, 1891). Nov².
#######
#FB#
0K35
230B2
232H1
282B2
284H1
343B2
345H1
1320F72
1440F104
1590F16
1631F15
1708F11
1785F11
1928F8
2066F5
2140F9
2208F7
2530F10
2571B2
2573H1
2645H1
2647I1
3169B1
3654F15
3685F16
3783F9
4076F32
4330B2
4332H1
4374F14
4454F11
4504F24
4580F11
4703F15
4989B2
4991H1
5030F9
5063B1
5090F8
5181F17
5234F10
5327F6
5403B1
5438F17
5504H1
5638B1
5844F25
5889B1
6517F8
7344B1
8080B1
8869B7
9066B5
11437F13
11605H1
11607I1
14182B5
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ kruhy##%2001%72%356%200262
Polßrnφ kruhy viz Kruh, str. 275 a.
#######
#FB#
0K13
18O4Vxo0x001C744C/0x0000001B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1503%74%17%151241
33B1
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ led##%2001%72%364%200263
Polßrnφ led . Kolem p≤l∙ p°edpoklßdßna byla s poΦßtku jedna souvislß plocha ledovß. O pravd∞nepodobnosti toho jsme dnes Φetn²mi zprßvami p°esv∞dΦeni. SouvislΘho ledu mßme na severu velmi mßlo, jenom n∞kterΘ ostrovy jsou jim kryty. Äe ovÜem kdysi ledovec pokr²val mnohem v∞tÜφ plochu, jest takΘ dokßzßno. Rozeznßvßme tu t°i druhy ledu: 1. Led vnitrozemsk², jφm₧ zejmΘna jest pokryto nitro Gr≤nska do znaΦnΘ v²Üky, aspo≥ 2000 m. Podnebφ jest tam tvo°enφ jeho p°φznivΘ, chladnΘ lΘto a p°ece jenom dosti srß₧ek. ZejmΘna tam mßme mnoho ledovc∙, kam zasahuje proud Golfov². Mimo Gr≤nsko takΘ n∞kterΘ ostrovy jsou jφm kryty. Povrch jeho nenφ v₧dy rovn², jmenovit∞ ne v Gr≤nsku, kde shledßvßme r²hy znaΦnΘ dΘlky a Üφ°ky a₧ 15 m. TakΘ b²vß zneΦiÜt∞n na svΘm povrchu prachem, ╗kryokonit½ zvan²m, a tΘ₧ jin²mi lßtkami anorganick²mi. Led ten pohybuje se k pokraji zem∞ a to rychlostφ znaΦnou, n∞kde a₧ 40 m za den, a po krajφch odpadßvajφ potom Φßsti, je₧ pod jmΘnem ledov²ch hor plujφ do Üφ°ek ni₧Üφch. Takov²m zp∙sobem na p°. jenom na zßp. pob°. Gr≤nska mezi 60░-80░ s. Ü. jde roΦn∞ na 100 km3 ledu do mo°e. V zß°φ postup tento dosahuje svΘho maxima. V²Üka hor ledov²ch b²vß Φasto p°ehßn∞na. Pr∙m∞rem Φinφ kolem 80 m v²Üky nad mo°em a asi 6krßt tolik pod hladinou. P°ichßzφvajφ i do Üi°ky, na nφ₧ le₧φ Hamburk. D∙le₧it²mi pro hory ledovΘ jsou prßv∞ Gr≤nsko, èpicberky a zem∞ cφs. Frant. Josefa, jenom ₧e na v. od èpicberk∙ b²vß jich ji₧ jen mßlo vφdati. Takov²ch hor p°ichßzφ zvlßÜt∞ mnoho z Antarktidy, kde₧ led mo°sk² nem∙₧e se tvo°iti tak, jako na severu. Mnoho sn∞hu tam nahromad∞nΘho jest prom∞≥ovßno jenom malou temperaturou v led, a tlak vrstev potom ostatek dokonß. Tam majφ hory takΘ zcela jinou podobu, vφce tabulovitou, potom mφvajφ takΘ vrstvy r∙zn∞ zbarvenΘ, ku povrchu v₧dy b∞lejÜφ. Plujφ takΘ do ni₧Üφch Üφ°ek, ovÜem valn∞ zm∞n∞ny, rozhlodßny, a₧ i na 100 mil od KapskΘho m∞sta byly spat°eny. TakΘ nenφ stejn∞ mnoho ledu v ka₧dΘm okeßnu, zejmΘna jest mßlo v ok. IndickΘm, ji₧n∞ od ostr. Kerguelenov²ch a NovΘho Zealandu, tuto zvlßÜt∞ nßpadn∞ mßlo. Potom takΘ mßme jistΘ periody, kdy je neobyΦejn∞ mnoho ledu, jako bylo v l. 1891 a₧ 1894, a zase po nφ perioda, kdy jest ledu mßlo. Od dubna do Φce jest ledu nejmΘn∞, v list a pros. nejvφce. Äe tam tolik ledu tvo°iti se m∙₧e, t°eba p°iΦφsti tomu, ₧e vÜecky srß₧ky jsou tu v podob∞ pevnΘ a vÜecko jde jenom na tvo°enφ ledu-to jest vlastn∞ charakteristickß znßmka zemφ polßrnich. 2. Led mo°sk², zvlßÜt∞ v sev. konΦinßch hojn², je₧to jest tam velik² archipel, kde voda jest klidnß a snadno zamrzß. Naproti tomu v Antarktid∞, kde mßme volnΘ mo°e, nachßzφme ledu tohoto druhu velmi mßloTlouÜ¥ka jeho b²vß obyΦejn∞ jenom kolem 2 m. V∙bec jest Antarlktis i na formy ledu mnohem jednotvßrn∞jÜφ ne₧ Arktis. Ani tento led nenφ klidn², n²br₧ vφtr jφm pohybuje; tφm se t°iÜti, kupφ na sebe a povstßvß t°φÜ¥ ledovß, v nφ₧ tvo°φvajφ se zase strouhy. je₧ potom majφ slou₧iti za drßhy lodφm cestovatel∙ Takovß t°iÜ¥ b²vß hnßna do mo°e, jako to shledßvßme na v²ch. pob°e₧φ Gr≤nska, kde jde ona t°φÜt ze severu do ok. AtlantskΘho.-3. Led °φΦnφ shledßvßme ovÜem jenom na severu, je₧to na jihu jeÜt∞ ₧ßdnΘ °eky neznßme Tam, kde mßme nφ₧iny, mßme takΘ nejv∞tÜφ veletoky, a to jest zvlßÜt∞ v Sibi°i. Jimi dostßvß se do LedovΘho mo°e mno₧stvφ ledu sladkovodnφho. Tak v KarskΘm mo°i hromadφ se ho spousty, a ₧e nemß potom odtamtud ₧ßdnΘho v²chodu, jest mo°em tφm plavba velmi nesnadnß a jenom z°φdka mo₧nß.-Dnes jest nßm ovÜem led jeÜt∞ postrachem v otev°enΘm mo°i, ale on jest nßm takΘ dobr²m poslem, sv∞dkem. Podle ledu soudφme, odkud p°iÜel a jak² m∙₧e b²ti asi rßz krajiny tΘ, zvlßÜt∞ nese-li na sob∞ takΘ jeÜt∞ kßmen n∞jak². Srv. Weyprecht, Die Metamorphosen des Polareises (Vid, 1879); Sachs, Die EisverhΣltnisse der arktischen Gebiete (Halle, 1889); nejlepÜφm dφlem o ledu gr≤nskΘm jest Drygalski, Gr÷nlandexpedition der Gesellschaft fⁿr Erdkunde zu Berlin 1891-1893 (Berl., 1897); o ledu antarktickΘm: Fricker, Die Entstehung und Verbreitung des antarktischem Treibeises (Lip., 1893).
#######
#FB#
0K11
338F16
424B1
718B1
893B1
1080B2
1082H1
1205B1
2434F10
2676B1
3069F9
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ mo°e##%2001%73%58%200264
Polßrnφ mo°e neboli LedovΘ mo°e. T°eba d∞lati rozdφl mezi severnφm (arktick²m) [Polßrnφ mo°e]-m [Polßrnφ mo°e]-m, kterΘ jest uzav°eno, a ji₧nφm (antarktick²m), kterΘ jest jenom Φßstφ okeßnu n∞kterΘho. Nßm jde p°edem o vymezenφ hranic [Polßrnφ mo°e] [Polßrnφ mo°e]-ho. Kommisse geografickΘ spoleΦnosti lond²nskΘ navrhla r. 1845 za hranici polßrnφ kruh, s Φφm₧ se ostatn∞ mo₧no shodnouti. Severnφ mo°e jenom mßlo souvisφ s ostatnφmi okeßny, a to: s okeßnem Tich²mjenom pr∙livem Beringov²m, m∞lk²m, a takΘ s okeßnem Atlantsk²m jenom v malΘ Üφ°ce. Ale na ji₧nφ polokouli jest tomu jinak; tam mßme otev°enΘ mo°e, proto ji₧ Herschel navrhoval zvlßÜtnφ mo°e Ji₧nφ. Ratzel navrhuje 40░ j. Ü. za hranici, je₧ i jinak velmi dob°e se hodi, spadajφc skoro v jedno s hranicφ isothermy 10░. Jinak morfologickΘ hranice nemßme. Zcela jinak ovÜem mo°e severnφ, je₧ jest morfologicky dob°e omezeno jednak pob°e₧φm t°φ kontinent∙ a na mφstech, kde souvisφ s ostatnφmi okeßny, aspo≥ podmo°sk²mi h°bety, na nich₧ potom vyΦnφvajφ ostrovy; zvl. mezi Gr≤nskem a Evropou: Island, Far÷ry, Shetlandy, ano i v pr∙l. Davisov∞ mßme podmo°sk² prßh. Na jihu tomu tak nenφ, tam hloubky okeßn∙ pokraΦujφ a₧ k Antarktid∞. Plocha mo°e arktickΘho Φinφ asi 13 mill km2, a dnes po cest∞ Nansenov∞ zcela urΦit∞ m∙₧eme tvrditi, ₧e na severu p°evlßdß mo°e. D°φve se myslilo, ₧e tam jest mo°e jenom m∞lkΘ, ale Nansen shledal hloubky a₧ 4000 m. Mo°e severn∞ Evropy, mo°e Barendszovo, jest ovÜem m∞lkΘ, pon∞vad₧ jest to vlastn∞ jenom pono°enß pevnina, jejφ₧ Φßsti se nßm ukazuji jeÜt∞ v ostrovech severn∞ Evropy, a jenom k NovΘ Zemlji jest strouha pon∞kud hlubÜφ Severn∞ èpicberk potom hloubky p°ib²vß. TakΘ podΘl celΘho pob°. Asie jest m∞lko, aΦ na p°. BφlΘ mo°e mß p°es 300 m, co₧ jest hloubka na pob° dosti velikß, jenom ₧e nßzev mo°e by ₧ßdal hloubky v∞tÜφ. O vnit°nφm [Polßrnφ mo°e]-m [Polßrnφ mo°e]-°i vφme jenom z v²pravy Nansenovy, jen₧ od ostr Novosibi°sk²ch k severu zaΦal m∞°iti znaΦnΘ hloubky, vÜude p°es 3000 m, a jest p°esv∞dΦen, ₧e severnφ mo°e jest bassin nejmΘn∞ 4000 m hlubok². Tyto hloubky m∞°eny takΘ severn∞ zem∞ cφs. Frant. Josefa a èpicberk∙, a schßzφ nßm jenom jeÜt∞ dalÜφ m∞°enφ, abychom mohli dokßzati, ₧e jest jenom pokraΦovßnφm hladiny mezi èpicberky a Gr≤nskem, kde ÜvΘdskß v²prava m∞°ila 4850 m na 78░ s. Ü. Jinak mßme v zßlivech mo°e arktickΘho jenom malΘ hloubky, ale mßme takΘ mßlo m∞°enφ. Ta jsou konßna jenom na pob°e₧φ. Na celΘm pob°e₧φ m∞°eno jenom do 100 m hloubky, nebo n∞co mßlo p°es n∞, jenom v zßlivu Baffinov∞ m∞°eno 180 m a v zßlivu Hudsonov∞ 200 m. Z pozorovßnφ Nansenova m∙₧eme souditi dßle na proudy v [Polßrnφ mo°e]-°i [Polßrnφ mo°e]-m. Nansen pozoroval na povrchu teplotu -2 ░C. a teplotu tuto m∞la voda a₧ do 200 m, ale hloub∞ji potom stoupala a₧ na + 1░C, potom jφ zase ub²valo, ke dnu zase stoupla, ale na dn∞ samΘm byla zase negativnφ. Tu m∙₧eme snadno souditi s Nansenem, ₧e jest nßm tam Φiniti s ·Φinky teplΘho proudu GolfovΘho, jen₧ jest tam vhßn∞n a jej₧ v tomto archipelu na b°ezφch zßpadnφch snadno jest znamenati. Vnikß tam cestou zßpadn∞ èpicberk∙v a zem∞ Frant. Josefa. Jin² proud jde tam asi z pr∙livu Beringova k severu, t²₧ proud, jen₧ takΘ nesl lo∩ Jeanette, a jako nßhradou do okeßnu AtlantskΘho jde potom podΘl v²ch. pob°. Gr≤nska studen² proud arktick², jen₧ na jihu Gr≤nska spojuje se s jin²m, jdoucφm ze zßl. Baffinova a p°inßÜejφcφm mnoho ledu. Tento proud arktick² jest pro Evropu velmi d∙le₧it²; zp∙sobuje¥ Φasto velikΘ ochlazenφ u nßs. Ze by nosil ledovΘ hory, v tom bylo nadsazovßno. Proud Golfov² jest zase velik²m dobrodinφm kraj∙m severnφm. M∞nφvß se obdobn∞ a s nφm takΘ podnebφ arktickΘ. Dnes ovÜem [Polßrnφ mo°e] [Polßrnφ mo°e] u èpicberk∙ nemß tΘ d∙le₧itosti, jako jindy, kdy tam byl velmi v²nosn² rybolov, kdy i vßlky vedeny o p°ednφ moc v tamnφch krajinßch mezi Hollan∩any a AngliΦany, ale mß i dnes p°ece svou d∙le₧itost zase ve sm∞ru jinΘm. Dnes mo°e u Antarktidy je skorem d∙le₧it∞jÜφ pro lov tule≥∙v a hojnost guana na ostrovech zejmΘna v mo°i Rossov∞. Ze severnφ mo°e ode dßvna mnohem vφce bylo navÜt∞vovßno ne₧ ji₧nφ, to mß svou p°φΦinu v tom, ₧e tam sahß zem∞ mnohem dßle, a kdyby se lo∩ ztroskotala, majφ cestovatelΘ kam se utΘci, ani₧ jim t°eba obßvati se hladu; kde₧to na jihu jest mo°e volnΘ, ÜirΘ, tam cestovatelΘ nemajφ nad∞je, ₧e by se mohli zachrßniti na zemi, a kdyby se tak i stalo, co jim to pom∙₧e, kdy₧ tam jsou ostrovy bez ₧ivota.-Sm∞r proud∙ v mo°i nßm velmi dob°e urΦujφ ledovΘ hory, kterΘ svou nejv∞tÜφ Φßsti jsou v mo°i. Nejsou nßm tedy jenom p°edm∞tem obav, ale takΘ ve mnohΘm v∙dcem. Pomocφ jich mohlo se souditi takΘ na proudy v Antarktid∞, a sice soudi se na proud z jihu jdoucφ v mo°i Weddellov∞, aΦ tam Neumayer kreslφ proud jdoucφ k jihu, potom ji₧n∞ ostr. Kerguelenov²ch, kde se objevuje ledu nßpadn∞ mßlo, takΘ na tepl² proud jdoucφ tam od severu, v mo°i Rossov∞ zase proud od v²ch jdouci, jen₧ potom u zem∞ Victoria se d∞lφ, jedna Φßs¥ jde k sev. a druhß zp∞t podΘl ledovΘ st∞ny Potom v∙bec studenΘ proudy, je₧ narß₧ejφ na zßpadnφ b°ehy ji₧nφch kontinent∙, maji tam sv∙j p∙vod a nßhrada za tuto vodu jde tam od rovnφka, jak konstatovaly v²pravy ╗Gazelle½ a ╗Challenger½ Co se t²Φe solnΘho obsahu vody antarktickΘ, pozorujeme tam velikΘ stoupßnφ solnatosti v hloubce nad 100 m. Nov².
#######
#FB#
0K12
20F12
58F19
79A14
96A14
137F20
234A14
249A14
1227B2
1229H1
1398B1
1731B1
1828A14
1845A14
2040B1
2278B1
2448B1
2519B1
2546B1
2595F6
2604A14
2622A14
2718B1
3635A14
3650A14
5249B1
5252B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ plavby##%2001%73%513%200265
Polßrnφ plavby viz Polßrnφ v²pravy.
#######
#FB#
0K14
19O15Vxt0x000781F3/0x0000A1DC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%75%322%200267
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ sv∞tlo##%2001%73%521%200266
Polßrnφ sv∞tlo, polßrnφ zß°e, jest sv∞teln² zjev neobyΦejnΘ krßsy, pozorovan² nejΦast∞ji v krajinßch polßrnφch. Na severu naz²vß se [Polßrnφ sv∞tlo] [Polßrnφ sv∞tlo] aurora borealis, v polßrnφch krajinßch ji₧nφch auror australis. [Polßrnφ sv∞tlo] ukazuje se ve formßch velmi rozmanit²ch. Nejpravideln∞jÜφm a nejstßlejÜφm jest [Polßrnφ sv∞tlo] v podob∞ oblouku, duhy. Vrchol sv∞telnΘho oblouku, jeho₧ dolejÜφ okraj b²vß ost°ejÜφ ne₧ ho°ejÜφ, le₧φ v magnetickΘm polednφku. Oblouk sklßdß se bu∩to z rovnob∞₧n²ch prou₧k∙-odtud nßzev duhy-, nebo jest paprskovit∞ ryhovßn, anebo koneΦn∞ rozplynul² a neurΦit². Jinak jevφ se severnφ zß°e v podob∞ sv∞teln²ch stuh sem tam rozmanit∞ po obloze se pohybujφcφch, jindy spat°uje se zaÜlehßvßnφ [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la v jazycφch spirßlovit²ch. ╚asto [Polßrnφ sv∞tlo] [Polßrnφ sv∞tlo] objevφ se jako paprskovitß draperie, visφcφ v nebi jako zßslony svφticφ lßtky. N∞kdy sbφhajφ se paprskovitΘ ·tvary [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la v mφsto jedinΘ, zvlßÜt∞ jasnΘ, kterΘ se naz²vß koruna. Mφsto toto le₧φ ve sm∞ru inklinaΦnφ jehly magnetickΘ. Mimo uvedenΘ formy [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la p°ipomφnajφ se tΘ₧ severnφ zß°e v podob∞ sloup∙, dßle pak mraΦen a skvrn rychle vzplanuvÜφch a zase hasnoucφch a koneΦn∞ i jako rozpt²lenΘ sv∞tlo malΘ intensity. Barva [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la jest bφlß, na₧loutlß, n∞kdy ukazujφ se i zßblesky ΦervenΘ. Sv∞telnou povahu zajφmavΘho tohoto ·kazu nejlΘpe vystihujφ modernφ pozorovßnφ spektrografickß, kter²mi spektrum [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la se fotografuje. V²znaΦnou Φarou ve spektru zß°e severnφ jest Φßra ₧lutozelenß mezi Φarami D a E pozorovanß ji₧ Angstromem. SpektrofotografickΘ prßce, je₧ provedla dßnskß v²prava (1899 a₧ 1900) v severnφch krajinßch Islandu, ukßzaly, ₧e charakteristick²mi Φarami ve spektru [Polßrnφ sv∞tlo]-ho s-la jsou vlastn∞ Φßry dv∞, jejich₧ dΘlky vlny jsou 428 a 392 mm. Ostatni slabÜφ Φßry spektrßlnφ [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la souhlasily se spektrem sv∞tla kathodovΘho. Angstr÷m upozornil na zajφmavou shodu spektra zß°e severnφ se spektrem sv∞tla zodiakßlnφho. [Polßrnφ sv∞tlo] [Polßrnφ sv∞tlo] pozorovßno bylo ve v²Ükßch rozmanit²ch; Lemstr÷m pozoroval je pod vrcholky hor ve v²Üi as 1200 m, Heis a Fl÷gel (1870) pozorovali totΘ₧ mφsto severnφ zß°e se dvou r∙znych stanovisek a urΦili tak v²Üku polßrnφ zß°e na n∞kolik set kilometr∙. Nov∞jÜφ theorie, je₧ poklßdajφ [Polßrnφ sv∞tlo] [Polßrnφ sv∞tlo] za v²boje elektrickΘ ve z°ed∞nΘm ·st°edφ plynovΘm, urΦujφ v²Üku severnφ zß°e do v²Üek, kde jest tlak vzduchu asi 0,01 mm. ┌kazy [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la nejsou pouze lokßlnφ, ale prostφrajφ se Φasto po velikΘm okrÜku; tak na p°. dne 7. led. 1831 viditelna byla sev. zß°e nejen vÜude ve st°ednφ Evrop∞, ale tΘ₧ na jeze°e Erie v Sev. Americe. ┌kaz [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la na t²ch₧ mφstech opakuje se periodicky. CarlheimGyllenski÷ld soudφ z pozorovßnφ, je₧ provedl na èpicberkßch, ₧e ke t°etφ hodin∞ odpolednφ P°ipadß maximum [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la. Vedle dennφ tΘto periody shledßny byly periody m∞sφΦnφ, roΦnφ, jedenßctiletΘ a sekulßrnφ. Na obou polokoulφch nastßvß zßrove≥ maximum [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la asi v 26 dnech. V dob∞ ji₧nφho lunovratu pozorovßno bylo tΘ₧ maximum severnφ zß°e, v dob∞ severnφho lunovratu minimum. B∞hem roku p°ipadß nejvφce a nejintensivn∞jÜφch zß°φ severnφch na dobu rovnodennosti jarni a podzimnφ, nejmΘn∞ zß°φ severnφch jest v dobßch slunovratu. V period∞ jedenßcti let opakuje se nejv∞tÜφ a nejmenÜφ poΦet skvrn na slunci a v souhlase s pr∙b∞hem tohoto poΦtu jest poΦet severnφch zß°φ, jejich₧ maximum a minimum nastßvß zßrove≥ s maximem a minimem poΦtu sluneΦnφch skvrn. Periodu sekulßrni nelze ovÜem ztvrditi bezpeΦn∞, pon∞vad₧ pravidelnß pozorovßnφ ned∞jφ se dostateΦn∞ dlouho. Srovnßnφm pozorovßnφ soudob²ch, ale v r∙zn²ch krajinßch shledalo se, ₧e nejv∞tÜφ poΦet polßrnφch zß°φ pozorovßn byl v severnφch zemφch pßsma studenΘho a mφrnΘho. ╪φdk² jest tento ·kaz v zem∞pisn²ch Üφ°kßch 45-23,5░ a velmi vzßcn²m v krajinßch tropick²ch. Podobn∞ ub²vß severnφch zß°φ k p≤l∙m, tak ₧e nejvφce zß°φ polßrnφch pozoruje se ve dvou pßsmech, obkliΦujφcφch p≤ly zemskΘ i magnetickΘ. V krajinßch naÜich pozorovati bylo intensivnφ [Polßrnφ sv∞tlo] dne 18. °φj. 1836, dne 24. a 25. °φj. 1870, 2. ·n. 1872 a 9. zß°φ 1898. S ·kazem polßrnφ zß°e souvisφ zm∞ny v sou°adnicφch zemskΘho magnetismu. Magnetickß jehla deklinaΦnφ citliv∞ reaguje na [Polßrnφ sv∞tlo] [Polßrnφ sv∞tlo], i kdy₧ toto je vzdßleno a s mφsta, kde jehlu pozorujeme, neviditelno. Humboldt, pozoruje zvlßÜtnφ neklid jehly deklinaΦnφ p°i polßrnφ zß°i, p°φpadn∞ nazval tento zjev bou°φ magnetickou. Pro souvislost polßrnφ zß°e a magnetismu zemskΘho ostatn∞ sv∞dΦφ tΘ₧ periodicita severnφ zß°e a obdobnΘ periodickΘ zm∞ny v deklinaci. NejstarÜφ zprßvy o pozorovßnφ severnφ zß°e mßme z dob Aristotela, Plinia a Tacita. O v²klad polßrnφ zß°e pokusil se prvnφ Descartes. Nov∞jÜφ theorie vyklßdajφ severnφ zß°i jako ·kaz elektrickΘho v²boje. Nßboj elektrick² vznikß podle starÜφch theoriφ elekt°inou atmosfΘrickou, podle nov∞jÜφch theoriφ p°φΦinou jest zß°enφ sluneΦnφ. Podle theorie de la Riveovy ΦßsteΦky vodnφ pßry, utvo°ivÜφ se na hladin∞ mo°skΘ, sd∞luji positivn∞ elektrick² sv∙j nßboj ho°ejÜφm vrstvßm vzduchov²m, kterΘ jsou passßtem unßÜeny k p≤l∙m. Nad zemφ negativn∞ elektrickou povstane tak vrstva positivn∞ elektrickß, dohromady tedy kondensßtor, kter² mß tφm v∞tÜφ kapacitu. Φφm blφ₧e jest ho°ejÜφ vrstva zemi a Φφm lΘpe ob∞ elekt°iny jsou od sebe isolovßny. Vyrovnßvßnφm obou elekt°in tich²m v²bojem de la Rive vysv∞tloval [Polßrnφ sv∞tlo] Edlund (1878) sna₧il se vysv∞tliti positivnφ nßboj atmosfΘry na zßklad∞ indukce, p°edstavuje si zemi jako magnet na povrchu vodiv² a se otßΦejφcφ, kter² obklopen jest na povrchu Üpatn²m, ve v∞tÜφ vzdßlenosti vÜak pom∞rn∞ dobr²m vodiΦem elekt°iny. Lemstr÷m (1882) pokryl vrcholky dvou hor v ╚uchonsku (v²Üky 800 a 1100 m) drßt∞n²mi sφt∞mi, opat°en²mi Φetn²mi hroty vzh∙ru namφ°en²mi, a shledal, ₧e sφt∞mi prochßzejφ proudy m∞nlivΘ intensity; zßrove≥ objevila se nad hroty sφt∞ b∞lo₧lutß zß°e, je₧ zkoumßna spektrßln∞ ukßzala charakteristickou Φßru spektra [Polßrnφ sv∞tlo]-la [Polßrnφ sv∞tlo]-ho. Z nov∞jÜφch theorii, je₧ za hlavnφ p°φΦinu [Polßrnφ sv∞tlo]-ho [Polßrnφ sv∞tlo]-la poklßdajφ zß°enφ sluneΦnφ, vynikß theorie Paulsenova, ji₧ p°φpadn∞ doplnil Svant Arrhenius. Podle Paulsena jest severnφ zß°e ·kazem podobn²m fluorescenci. Zß°ivß energie sluneΦnφ pohlcuje se nejvyÜÜφmi vrstvami v atmosfΘ°e, kterΘ sd∞lujφ tuto energii s vrstvami ni₧Üφmi. V t∞chto vrstvßch zm∞nφ se p∙vodnφ energie neviditelnß v energii sv∞telnou, podobn∞ jako se fluorescencφ prozradφ p°φtomnost tmav²ch paprsk∙ kathodov²ch, absorbovan²ch sklem nebo pod. Arrhenius vychßzφ p°i svΘ theorii polßrnφ zß°e od fakta theoreticky Maxwellem a Bartolim p°edpov∞d∞nΘho a experimentßln∞ zjiÜt∞nΘho jemn²mi m∞°enφmi, je₧ provedli Lebed∞v, Nichols a Hull. Faktum toto zßle₧φ v existenci tlaku na plochu, kterou sv∞tlo oza°uje. Tlak zp∙soben² zß°enφm sluneΦnφm na 1 m2 povrchu zem∞ (p°i kolmΘm dopadu) jest asi tak velik² jako vßha hmoty 0,6 mg po tΘto ploÜe rozest°enΘ. Tento sv∞teln² tlak jest p°i povrchu slunce tak velik², ₧e se jφm mno₧stvφ kosmickΘho prachu odpuzuje do prostoru sv∞tovΘho. ElektrickΘ d∞je, je₧ na slunci dosahujφ neobyΦejnΘ mohutnosti, dßvajφ vznik kathodovΘmu zß°enφ, kterΘ m∙₧e Üφ°iti se podle magnetick²ch silok°ivek. Nad rovnφkem, kde silok°ivky zemskΘho magnetismu probφhajφ rovnob∞₧n∞ s povrchem zem∞, nepronikß zß°enφ kathodovΘ do vrstev zpodnφch, za to vÜak blφzko p≤l∙ magnetick²ch, kde silok°ivky povrch zemsk² kolmo protφnajφ, zß°enφ kathodovΘ Üφ°φ se do vrstev ni₧Üφch a zp∙sobuje tu polßrnφ zß°i jako ·kaz fluorescenΦnφ.-Podrobnosti viz: Fritz, Das Polarlicht (Lip., 1881); A. Paulsen, Natur u. Ursache des Polarlichts (╗Meteorologische Z.½ XI, 1894, str. 45, p°eklad z franc.); J. S²kora, Severnφ zß°e pozorovanß na èpicberkßch; Fr. NuÜl, Arrheniova theorie severnφ zß°e (╗Äiva½ XII, 1902, str. 97). nvk.
#######
#FB#
0K14
16F12
132A16
149A16
166B15
213B15
230A16
326A16
352F13
731A16
751A16
782F13
803A16
820A16
864F9
952A16
972A16
1120A16
1140A16
1201F6
1218F14
1328A16
1348A16
1539A16
1559A16
1669B1
1673B1
1852A16
1934C2
1936B1
1969A16
1989A16
2130F13
2144A16
2161A16
2218F8
2273B1
2276F13
2449A16
2466A16
2611A16
2631A16
2844A16
2864A16
2924F20
3038A16
3058A16
3126F42
3213A16
3233A16
3526F21
4298A16
4506A16
4523A16
4611F9
4708F18
5206F13
5658A16
5922F8
5993B1
6230A16
6250A16
6314A16
6334A16
6396F10
6429F5
6435F10
6807F11
6877F20
6972F23
7106B1
7107H1
7182B2
8077B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ v²pravy##%2001%75%322%200267
Polßrnφ v²pravy m∞ly s poΦßtku rßz ponejvφce obchodnφ, hledßnφ toti₧ cesty do Indie a ╚φny. Dnes d∙le₧itost jejich v∞zφ ne tak v dosa₧enφ p≤lu, jako spφÜe vtom, jak najφti cestu k n∞mu. Pak kupφ se kolem nich °ada otßzek geofysikßlnφch, biologick²ch, okeßnografick²ch a o magnetismu zemskΘm. Mßme v²pravy k p≤lu sev. a ji₧nφmu. V²pravy k severnimu p≤lu Prvnφ znßmou cestu k severu podnikl kolem r. 325 p°. Kr. Pytheas z Massilie, jen₧ doÜel a₧ na ostrov Thule, nejspφÜe n∞kter² z ostrov∙ Shetlandsk²ch. Teprve 1000 let pozd∞ji, kolem r. 725 po Kr., dostali se irÜtφ mniÜi na Far÷ry a zarazili prvni sφdlo na Island∞. Odtud vÜak byli brzy potom vypuzeni Vikingy, normansk²mi plavci, z nich₧ prvnφ, Naddothr, p°ist∞hoval se na Island kolem r. 867 a dal zemi jmΘno Snaland-t. j. zem∞ sn∞hovß. V t²ch₧ letech objevuje se nßm takΘ jmΘno Gr≤nska, je₧ objevil Eirik Rud², naΦe₧ jeho syn Bjarn objevil r. 998 v²chodnφ pob°e₧φ severnφ Ameriky. Po objevech normansk²ch nastala velikß p°estßvka Teprve r. 1497 a 1498 dostal se BenßtΦan Giovanni Caboto a po n∞m G. Cortereal na pob°e₧φ Labradoru, v domn∞nφ, ₧e jest na v²chodnφch b°ezφch Asie Ale kdy₧ min∞nφ ono ukßzalo se myln²m, kolem Afriky pak nebylo mo₧no se dostati do Asie, AngliΦanΘ a Hollan∩anΘ, kte°φ tam m∞li nejv∞tÜφ zßjm, byli nuceni hledati cestu jinudy, a tφm byl dßn popud k plavbßm polßrnφm, jednak sm∞rem sz., jednak sv. O cestu severozßpadni pokusil se r. 1517 Sebastiano Caboto, kdy₧ vÜak pokus ten se nezda°il, obrßcen z°etel ke sm∞ru severov²chodnφmu. Popud k plavbßm v tomto sm∞ru vyÜel od svob. pßna Sig. Herbersteina, jen₧ r. 1549 vydal dobrΘ dφlo o Rusku. Tam sprßvn∞ kreslφ mo°e BφlΘ, dßle pob°e₧φ severnφ a₧ k °ece Obi, kterß mu pramenφ v ╚φn∞, blφzko pramen∙ pak m∞sto Peking. Kdy₧ AngliΦanΘ vid∞li, ₧e jest mo₧no dostati se tφmto sm∞rem do ╚φny, obrßtili pozornost svou k t∞mto plavbßm. Hned r. 1553 anglickß spoleΦnost obchodnφ vypravila t°i lodi, z nich₧ jedna, ji₧ velel Stephen Borough, Ü¥astn∞ oplula mys Severnφ a dostala se a₧ k ·sti Dviny. V Moskv∞ sjednßna v²hodnß smlouva obchodnφ s Rusy. Hned po roce, 9. Φna 1556, Borough dostal ze ze zßtoky Meze≥skΘ a₧ do pr∙livu JugorskΘho a r. 1580 Arthur Peta Charles Jackman dostali se do mo°e KarskΘho. Tφm vÜak takΘ ruskß obchodnφ spoleΦnost, nynφ ╗moskevskou½ naz²vanß, ·lohu svou dohrßla. AngliΦanΘ obrßtili se na v²zkum sm∞rem sz., kter² takΘ delÜφ dobu ji₧ odpoΦφval. R. 1576 Martin Frobisher dostal se do zßlivu, po n∞m pozd∞ji nazvanΘho, p°i zemi Baffinov∞ a na svΘ t°etφ cest∞ r. 1578 dostal se do pr∙livu Hudsonova. Po 7 letech r. 1585 vydal se John Davis do t²ch₧ konΦin. Po AngliΦanech ujali se cesty severov²ch na konci XVI. stol. Hollan∩anΘ a vyhlßsili na objevenφ cesty tΘto odm∞nu 25.000 zl. Roku 1594 vystrojeny vlßdou hollandskou 3 lodi, z nich₧ jednΘ velel Willem Barendsz, aby pluly k ostrovu VajgaΦi a potom, pokud bude mo₧no, hledaly volnΘ mo°e Barendsz dostal se a₧ k sev. mysu NovΘ Zemlje, ale nemoha pro led dßle, plul k jihu a tam u ostr. De Longova setkal se s Navem, jen₧ se dostal a₧ do mo°e KarskΘho. Novß v²prava, podniknutß r. 1596, objevila ostrov Medv∞dφ a èpicberky, ale Barendsz na tΘto cest∞ zahynul. Ob∞ma sm∞ry, severov²ch. i severozßpadnφm, hledal cestu Henry Hudson, jeho₧ ·myslem vlastn∞ bylo p°es p≤l dostati se do ╚φny. Hlavni objev jeho spadß do Ameriky, kde₧ na prvnφ cest∞ r. 1609 objevil °eku po n∞m nazvanou, na poslednφ pak cest∞ r. 1610 plul kolem ji₧nφho Gr≤nska, ·₧inou Davisovou, dßle ·₧inou, je₧ po n∞m nazvßna Hudsonovou, a₧ dosp∞l do nejji₧n∞jÜφ Φßsti zßlivu Hudsonova, kde₧ v zßtoce James Bay p°ezimoval a potom, od zrßdnΘho mu₧stva opuÜt∞n, zahynul. NeÜ¥astn² osud Hudson∙v dal podn∞t k mnoha v²pravßm, je₧ m∞ly jednak pßtrati po zahynulΘm, jednak pokraΦovati v objevu jφm zapoΦatΘm. Tak r. 1612 vyslßni Thomas Button a kap. Ingram na lodφch ╗Resolution½ a ╗Discovery½. Button dostal se a₧ k zßp. pob°e₧φ zßl. Hudsonova, domnφvaje se, ₧e ji₧ jest u v²chodnφho pob°e₧φ Asie, a plul na jih, kde p°ezimoval v ·stφ °eky Nelson. Druh² rok konstatoval ostrovnφ rßz Southamptonu. Kapitßn Gilbon na lodi ╗Discovery½ r. 1614 doplul jenom do pr∙livu Hudsonova. R. 1616 W. Baffin pronikl v Baffinov∞ mo°i a₧ k 78░ s. Ü. a spat°il voln² pr∙liv k severu (Smith Sund), ale pro p°ekß₧ky ledu musil se dßti podΘl v²ch. b°eh∙ zem∞ Baffinovy k jihu, p°i Φem₧ spat°il Jones Sund zamrzl² a pr∙liv Lancastersk². AΦ ·sp∞chy byly znamenitΘ, p°ece prohlßsil Baffin, ₧e nenφ pr∙chodu ani na severu ani na zßpad∞. Tak veÜkerΘ pokusy na dlouho ustaly, TakΘ sm∞rem severov²ch. po Barendszovi mimo Hudsona v XVII. stol. mnoho nevykonßno, ale p°ece vykonßno n∞co, co z∙staveno jenom sm∞l²m kozßk∙m rusk²m, toti₧ prozkoumati celΘ pob°e₧φ sev. Asie. R. 1581 nßΦelnφk donsk²ch kozßk∙ Jermak TimofejeviΦ p°ekroΦil prvou sibi°skou °eku a potom kozßctvo Üφ°ilo se dßle po celΘ Sibi°i. Tak r. 1610 dostali se kozßci po Jeniseji a₧ k LedovΘmu mo°i, r. 1639 a₧ k Indigirce a r. 1648 kozßk Semen D∞Ün∞v, obepluv poloostrov ╚ukΦ∙v, dokßzal, ₧e Star² sv∞t nesouvisφ s Nov²m. Jenom ₧e tato pamßtnß plavba z∙stala zßpadu ·pln∞ neznßma, tak ₧e Petr I. Velik² poklßdal za svou povinnost, dßti prozkoumati plavbou v²chodnφ ohraniΦenφ °φÜe RuskΘ. ┌kolem tφm pov∞°en Vφt Bering, jen₧ r. 1728 plavil se od v²ch b°eh∙ KamΦatky k severu a proplul takΘ pr∙livem mezi Asiφ a Amerikou. Hned po nßvratu Beringov∞ vystrojena jinß v²prava, tak zv. II. v²prava kamΦatskß, jeden z nejv∞tÜφch v∞deck²ch podnik∙, je₧ v∙bec kdy byly p°edsevzaty. PoΦßtek uΦinili Muravjev a Pavlov v l. 1734-43. Vypluli z Archangelska, dostali se do mo°e KarskΘho, ale k Obi proniknouti nemohli. To se poda°ilo jin²m dv∞ma d∙stojnφk∙m: Malyginovi a Skuratovu v l. 1736 a 1737, kte°φ prvnφ dostali se mo°em Karsk²m do ·stφ Obi. R. 1738 poda°ilo se Owczynovi dostati se z ·stφ Obi do ·stφ Jeniseje a nynφ jednalo se o cestu z Jeniseje do Leny R. 1741 vydal se Lapt∞v ze zßtoky ChatangskΘ sm∞rem k zßtoce TajmyrskΘ. Zatφm kormidelnφk jeho ╚eljuskin m∞l postupovat od Jeniseje a mapovati pob°e₧φ az k °. Pjasin∞ Ob∞ v²pravy se skuteΦn∞ spojily, jenom ₧e nejsevern∞jÜφ bod poloostr. TajmyrskΘho z∙stßval neprozkoumßn. To vykonal r. 1743 ╚eljuskin sßm. ObeÜel nejsevern∞jÜφ bod na 77 1/2░ s. Ü., jen₧ dosud nese jeho jmΘno. Dmitrij Lapt∞v dostal se Ü¥astn∞ r. 1741 a₧ k m Baranovovu. V²zkumy ruskΘ byly dovrÜeny tφm, ₧e objeveny ostr. Novosibi°skΘ r. 1770 rusk²m kupcem Ljachovem a po n∞m nazvßny. R. 1760 LoÜkin dostal se ·₧inou Karskou na v²chodnφ b°ehy NovΘ Zemlje a 8 let pozd∞ji lieut. Rozmyslov aspo≥ ΦßsteΦn∞ objevil pozd∞jÜφ pr∙liv MatoΦkin. Tak bylo seznßno pob°e₧φ arktickΘ Asie, kde₧to v Americe jsme v tomto ohledu o cel²ch 100 let zpßtky. JedinΘ, co v tomto sm∞ru po mo°i uΦin∞no k vyzkoumßnφ pob°e₧φ Sev. Ameriky, uΦinil r. 1778 James Cook, jen₧ z ji₧nφch vod pluje pr∙livem Beringov²m do LedovΘho mo°e dostal se na pob°. amer. a₧ k 70░ 44' s. Ü. Tu vÜak narazil na p°ekß₧ky ledovΘ tak mocnΘ, ₧e se musil vrßtiti. Ani po zemi v tΘto konΦin∞ mnoho nevykonßno. Vidφme, ₧e jenom Samuel Hearne r. 1769-72 uΦinil pokus vyhledati onu °eku, od nφ₧ Indißni p°inßÜejφ m∞∩ (Coppermine River), co₧ se mu takΘ poda°ilo, a po jejφm toku dostal se a₧ k ·stφ. Dßle zaÜel skotsk² kupec Alex. Mackenzie, jen₧ r. 1789 plavil se po °ece t. jm. a₧ k jejφmu ·stφ. Tak vidφme, ₧e celΘ stol. XVIII. nebylo Ü¥astno v²sledky v polßr. konΦinßch, a proto takΘ nenφ divu, ₧e zßjem o v²pravy ochaboval. Popud k nov²m v²pravßm vychßzel od AngliΦan∙. Ti m∞li tam nejv∞tÜφ zßjmy: byl toti₧ na severu hojn² lov tresek a velryb, a takovß velmoc nßmo°nφ, na jakou Anglie zaΦala se vyvφjeti, pot°ebovala nutn∞ otu₧il²ch plavc∙v, a ti mohli jenom tam se otu₧iti. Proto vlßda anglickß vypsala odm∞nu na objevenφ cesty sz. a r. 1818 vyslßn John Ross na lodi ╗Isabella½ zßtokou Baffinovou. Ten plul a₧ k pr∙l. Smithovu, ale poklßdaje ho jenom za zßliv, obrßtil se a plul k jihu, p°i Φem₧ veplul do pr∙livu LancasterskΘho, zde pak upustil od dalÜφ cesty. Na to r. 1819 vyslßn Parry s lo∩mi ╗Hecla½ a ╗Griper½, aby v²zkumy Rossovy opravil. Parry po mnoha svφzelφch dostal se 1. srpna 1820 a₧ na 113░ 54' 43'' z. d a spat°il k jihu novou zemi, ji₧ nazval Banksovou. Dßle k zßpadu nemohl, musil se vrßtiti. R. 1821 vypravil se znovu, a to do zßlivu Hudsonova, tudy mφn∞ najiti cestu sz. P°ezimoval na poloostrov∞ Melvillov∞, a tam se dov∞d∞l, ₧e dßle k severu jest cesta volnß. Plul tam tedy a dostal se do ·₧iny, kterß nazvßna podle lodφ, na kter²ch plul, Fury a Hecla. Nemoha dßle, obrßtil se na zpßteΦnφ cestu a vrßtil se skorem zßrove≥ s Franklinem dom∙. Po svΘm nßvratu Parry uΦinil nov² nßvrh: on m∞l plouti ·₧inou Barrowovou, Beechey ·₧inou Beringovou, Franklin jφti po zemi od °. Mackenzie a kap. Lyon vyslßn k prozkoumßnφ poloostrova Melvillova. Tentokrßte vÜak, r. 1824, nebyl Ü¥asten, nemohl proniknouti pr∙livem Prince Vlada°e k severu, byl nucen tam p°ezimovati a r. 1825 musil tam zanechati lo∩ ╗Fury½ jako vrak; p°ece tam vÜak z°idil skladiÜt∞ z potravin, je₧ se osv∞dΦilo velmi dobr²m. TakΘ v²prava Beecheyova z∙stala bez v²sledku, dostala se jenom k Point Barrow Ani v²prava Lyonova se nezda°ila. John Franklin vydal se r. 1825 k Vel. Medv∞dφmu jezeru, kde₧ si zbudoval srub Fort Franklin. Provßzeli jej Back a Richardson. Dosßhli Ü¥astn∞ ·stφ °. Mackenzie. Tam se rozd∞lili. Franklin Üel na zßpad, kde₧ se m∞l spojiti s Beecheyem. DoÜel a₧ k 148░ 52' z. d. Beechev zase vyslal Elsona, jen₧ doÜel a₧ k m. Barrowovu, a tak se nesetkali. R. 1827 Parry s J. Cl. Rossem a Crozierem na lodi ╗Hecla½ pluli na èpicberky a dostali se a₧ k 82░ 43' sev. Ü. Tφm, ₧e tam nalezli mo°e volnΘ, vyvrßtili tehdejÜφ domn∞nφ, ₧e jest na severu jenom jedinß souvislß plocha ledovß. Po 35dennφm namßhavΘm pochodu vrßtili se dom∙. Roku 1829 vydal se John Ross se sv²m synovcem Jamesem Cl. Rossem na parnφku ╗Victory½, kterΘho poprvΘ u₧ito k v²zkum∙m polßrnφm, hledat pr∙chod sm∞rem sz. Parnφk se jim neosv∞dΦil. Propluli ·₧inou Lancasterskou do zßlivu Prince Vlada°e, a tam byli nuceni p°ezimovati. R. 1831 objeven J. Cl. Rossem magnetick² p≤l na sz. b°ehu Boothie Felix 70░ 5' s. Ü. a 96░ 46' z. d.; je₧to vÜak ani r. 1832 nebylo nad∞je n∞kam se s lodφ dostati, dali se sm∞rem tam, kde ztratil Parry lo∩ ╗Fury½, kde₧ jim zanechanΘ jφm zßsoby dob°e poslou₧ily, a nßsl. lΘta, t°ikrßt p°ezimovavÜe, dostali se na dvou Φlunech, zhotoven²ch z lodi ╗Fury½, do pr∙l. LancasterskΘho, kde₧ byli p°ijati na lo∩ ╗Isabella½, kterß byla ji₧ vyslßna pßtrati po nich. Tak po 4 1/2letΘ nep°φtomnosti Ross vrßtil se dom∙, mnoho vykonav, ale p°ece jenom po°ßd cesta sz. z∙stßvala neotev°enß. Docelenφ znßmosti pob°e₧φ severoamer. a dovrÜenφ v²zkum∙ Franklinov²ch, prozkoumßnφ zb²vajφcφ Φßsti pob°e₧φ k m. Barrowovu a takΘ od ·₧iny Deasovy k poloostr. Boothia Felix jest zßsluhou ·°ednφk∙ HudsonskΘ spoleΦnosti Dease a Thom. Simpsona, kte°φ r. 1837 z ·stφ °eky Mackenzie dostali se na zßpad a₧ k m. Barrowovu, kde₧to Richardson a Kendall dostali se z ·stφ °. Mackenzie zase a₧ k ·stφ °. Coppermine. Potom Simpson po °. Coppermine dostal se do mo°e. proplul ·₧inou Deasovou a r. 1839 dostal se a₧ na zemi krßle VilΘma. Pak ji₧ mnoho neschßzelo k ·plnΘ cest∞ podΘl pob°e₧φ severoamerickΘho. Jenom bylo t°eba spojenφ mezi severnφ cestou, kterß Üla pr∙plavem Lancastersk²m a ·₧inou Barrowovou, a ji₧n∞jÜφ, p°i pob°e₧φ. K spojenφ jich obou bylo t°eba neblahΘho osudu Franklinova, jen₧ r. 1845 vypravil se na lodφch ╗Erebus½ a ╗Terror½ s kap. Crozierem a Fitzjamesem, aby cestou, po kterΘ byl se bral Parry ze zßlivu Baffinova, pronikli p°φmo k pr∙livu Beringovu. Ze zßl. Melvillova poslali poslednφ zprßvy. Kdy₧ po celß 3 lΘta ₧ßdnß zprßva o nich nep°ichßzela, nastaly ovÜem obavy. Tφm takΘ zaΦφnß se perioda v²prav k vyhledßnφ Franklina, jich₧ se ·Φastnili hlavn∞ Kennedy, Bellot, Belcher, Inglefield, Kellet, Mac Clintock, Mac Clure, Collinson, Kane, Rae, Schwatka a j. (v. t. a srv. Franklin 2). V ten Φas zam∞stnßvala uΦence otßzka, zda jest kolem p≤lu volnΘ mo°e Φi pevnina. Penny spat°il tam ·₧inou Smithovou volnΘ mo°e a po n∞m byli tΘho₧ mφn∞nφ Inglefield a Kane. Naproti tomu John Ross a Baffin poklßdali pr∙l. Smith∙v jenom za zßliv. I vypravil se tam r. 1860-61 I. Hayes, jen₧ dostal se a₧ k 81 1/2░ s. Ü. a p°ezimoval v zßtoce Foulke. Domnφval se, ₧e objevil volnΘ mo°e, vida aspo≥ na obloze Φern² odlesk. Petermann m∞l za to, ₧e Gr≤nsko spojeno jest p°es p≤l se zemφ Wrangelovou, a potom poklßdal za lepÜφ cestu z ostr. èpicbersk²ch. Zatφm vypukla vßlka a nßsledujφcφ v²prava mohla b²ti poslßna a₧ r. 1871. Jest to Charles Francis Hall, dob°e obeznßmen² se svφzeli polßrnφmi, a s nφm zkuÜenφ pr∙vodci ji₧ d°φv∞jÜφch v²prav, Morton a Emil Bessels. Na lodi ╗Polaris½ dosßhli nejsev. mφsta Kaneova a nynφ vid∞li, ₧e mo°e Kaneovo jest vlastn∞ jenom pr∙livem Robesonov²m, ale dßle k severu vid∞li jeÜt∞ volnΘ mo°e, je₧ nazvßno Lincolnov²m. P°ezimovßno v zßtoce Polaris na zemi Hallov∞ a tam zem°el Hall. Vid∞li pob°e₧φ Gr≤nska na 82░ 26' s. Ü. zah²bati se k sv. Kdy₧ zßsoby dochßzely, v²prava dala se na cestu zpßteΦnφ. R. 1875 vystrojeny dv∞ lodi, ╗Alert½ a ╗Discovery½ s ·kolem, aby pronikly co mo₧nß k severu, a to t²m₧ sm∞rem, v kterΘm ob∞ p°edchßzejφcφ, aΦ Petermann horliv∞ nabßdal ke sm∞ru druhΘmu, sv. V∙dcem byl George S. Nares. P°ezimovali na zemi Grantov∞, severn∞ji ne₧ ╗Polaris½. Na cestßch v zim∞ konan²ch do Gr≤nska pozorovßno pob°e₧φ rychle na v²chod se zah²bajφcφ, Φφm₧ ostrovnφ rßz Gr≤nska znova potvrzen, a na zemi Grantov∞ dosßhl Markham 83░ 20 1/2', kterou₧to Üφ°ku Lockwood o 6 let pozd∞ji jenom o 10' p°ekonal. Roku 1868 k popudu Petermannovu vypravena lo∩ ╗Germania½ s v∙dcem Koldeweyem, je₧ m∞la prozkoumati b°ehy v²chodnφho Gr≤nska, ale pro nep°φznivΘ okolnosti dostati se tam nemohla a musila se vrßtiti na èpicberky, kde₧ prozkoumala zßtoku Hinlopen. Na to r. 1869 vypravena novß lo∩ s v∙dci Koldeweyem a Hegemannem, aby podΘl v²ch. pob°e₧φ Gr≤nska pronikli co mo₧nß k severu. Dostali se az k 77░ s. Ü. a na zpßteΦnφ cest∞ objevili fjord cφs. Frant. Josefa. Tak ani touto cestou nemohlo se dojφti p≤lu. Mimo pokusy konanΘ vlßdou ruskou k celΘmu obeplutφ b°eh∙ sibi°sk²ch dßly se takΘ pokusy ·₧inou Beringovou. Tak r. 1816 Adam a Jan Krusenstern, r. 1817 Kotzebue, Golovin, Bellingshausen, v letech 1821-23 Francouzi Wrangel a Anjou, z nich₧ prv² prozkoumal pob°e₧φ od m. Baranovova a₧ k m. Severnφmu a slyÜel zßrove≥, ze severn∞ od m. Jakanu jest zem∞, kterou potom objevil Th. De Long. Zem∞ nazvßna ostr. Wrangelov²m a pr∙liv mezi nφ a pevninou De Longov²m. TakΘ na v²chod∞ Gr≤nska a na severu Evropy pokraΦovßno ve v²zkumech po pracφch Scoresbyov²ch a Claveringov²ch. Dßn W. A. Graah pronikl a₧ k 65░ s. Ü. na v²chodnφm pob°e₧φ Gr≤nska, r. 1833 neÜ¥astnß v²prava franc. ╗La Lilloise½, je₧ v gronskΘm ledu zmizela s v∙dcem Bossevillem a mu₧stvem o 82 hlavßch. V t²₧ Φas, co Wrangel podnikl svou cestu, Lⁿtke odebral se na Novou Zemlji a konal tam pozorovßnφ meteorologickß r. 1827. O 10 let pozd∞ji, r. 1837, Rus Baer pokusil se vniknouti do mo°e KarskΘho, a kdy₧ se mu pokus nezda°il, konal na NovΘ Zemlji pozorovßnφ botanickß, zoolog. a geologickß. R. 1827 Bart. L÷venigh, Keilhau a Bravais dostali se za velmi p°φznivΘho lΘta na ostrov Medv∞dφ a èpicberky, kam₧ r. 1837 Sven LovΘn podnikl svou druhou v²pravu v∞deckou. èpicberky byly v∙bec hojn∞ navÜt∞vovßny, proto₧e tam byl velmi v²hodn² lov ryb. K d∙kladnΘmu seznßnφ NovΘ Zemlje p°isp∞li Pachtusov a Moizejev. Od nich mßme takΘ mapu v²chodnφho pob°e₧φ NovΘ Zemlje. R. 1843 zab²val se astronomick²m urΦovßnφm na poloostr. TajmyrskΘm Middendorf a ztvrdil tam udßnφ Celjuskinova, jim₧ se ji₧ poΦalo ned∙v∞°ovati. Tam takΘ zv∞d∞l, ₧e led v letnφch m∞sφcφch ₧ene se k severu; jφm takΘ nastßvß malß p°estßvka v cestßch sm∞rem severov²chodnφm. Za to v severnφm mo°i LedovΘm po LovΘnovi do r. 1873 nemΘn∞ ne₧ 5 v²prav vykonßno: Otto Torell, A. Nordenskj÷ld, Palander, Chydenius, Malngreen, DunΘr, Blornstrand, p°i Φem₧ topografie èpicberk∙ velice zdokonalena, a p°i tom takΘ dßly se pokusy o plavbu p°i pob°e₧φ do mo°e KarskΘho. Tak r. 1863 èvΘd Elling Carlsen, jen₧ veplul do mo°e KarskΘho a nenaÜel tam ₧ßdn² led, a podobn∞ Palliser, Ed Johannesen r. 1869 a J. Lanont. KoneΦn∞ r. 1870 podle p°ßnφ Petermannova Heuglin s hr. Waldburg-Zeilem pronikli a₧ k v²chodnφmu pob°. èpicberk∙, r. 1871 Rosenthal dosßhl NovΘ Zemlje a RakuÜanΘ Paver a Weyprecht, proniknuvÜe a₧ k 78░ 43' s. Ü., nalezli v²chodn∞ od èpicberk∙ mo°e volnΘ. R. 1872 poda°ilo se pomocφ hr. Wilczka a Zichyho vypraviti lo∩ ╗Tegetthof½, jejφmi₧ v∙dci byli Payer a Weyprecht, s ·kolem dostati se do pr∙livu Beringova a p°i tom prozkoumati mo°e na v. od NovΘ Zemlje. Ale okolnosti nep°φznivΘ jim zav°ely lo∩ do ledu a tak byli hnßni k severu, kde₧ nalezena novß zem∞ a nazvßna zemφ cφs. FrantiÜka Josefa (viz FrantiÜka Josefa zem∞). V t²₧ skoro Φas poda°ilo se slavnΘmu polßrnφmu cestovateli A. E. Nordenskj÷ldovi provΘsti, co ji₧ bylo dßvno tou₧en²m p°ßnφm, najφti toti₧ cestu sv. R. 1875 dostal se do mo°e KarskΘho a po °ece Jeniseji a₧ do nitra Asie, Φφm₧ obchodnφ drßha do Sibi°e byla otev°ena. Podobn∞ r. 1876 objevil ostrov Sibirjakova. Uva₧oval pak, ₧e musφ b²ti podΘl celΘho pob°e₧φ volnß cesta, pon∞vad₧ tam ·stφ velikΘ °eky s vodou pom∞rn∞ teplou. R. 1878 doprovßzen 3 lo∩mi plul na parnφku ╗Vega½ stßle pokojn∞, az od m. Baranovova nastaly p°ekß₧ky ledu a v zßtoce KoljuΦinskΘ t°eba bylo p°ezimovati. Potom opravuje po celΘ cest∞ mapu pob°e₧φ, dostal se kolem m. V²chodnφho do TichΘho okeßnu a dom∙, Φφm₧ podal d∙kaz, ₧e jest mo₧nß cesta sv., ale ₧e jest takΘ nepraktickß. Kdy₧ za p°ezimovßnφ nep°ichßzely o Nordenskj÷ldovi ₧ßdnΘ zprßvy, Sibirjakov vystrojil lo∩ ╗A. F. Nordenskj÷ld½, je₧ vÜak v JapanskΘm mo°i se porouchala, a potom J. G. Bennet, vlastnφk sv∞tovΘho listu amer. ╗New York Herald½, koupil lo∩ ji₧ ve vodßch polßrnφch osv∞dΦenou, ╗Pandora½, a pode jmΘnem ╗Jeanette½ s kap. G. W. De Longem v Φele poslal ji vyhledat Nordenskj÷lda. Ze San Franciska r. 1879 vypluto do zßl. KoljuΦinskΘho. Tam zv∞d∞l De Long o odplutφ Nordenskj÷ldov∞, proto se dal sm∞rem k sev., ale u ostr. Herald zamrzla lo∩ a hnßna nejvφce na sz., p°i Φem₧ takΘ objeveny osam∞lΘ ostr. Jeanette a Henriette. Ale lo∩ neodolala tlaku ledu a r. 1881 se pono°ila. Mu₧stvo hled∞lo se zachrßniti k ·stφ Leny Po cest∞ objeven jeÜt∞ ostrov Bennet∙v. Ale nedostali se ani vÜichni na pob°e₧φ k ·sti Leny, a z t∞ch, kdo se tam dostali, takΘ mnozφ zahynuli K vyhledßnφ zmizel²ch poslßn od Spojen²ch Obcφ kap. Hooper, potom Berry, jen₧ ·₧inou Beringovou vjel do mo°e Polßrnφho a znova konstatoval ostrovnφ pova u zem∞ Wrangelovy V²sledek vÜeho byl, ₧e nalezena mrtvola De Longova i jin²ch druh∙ Nov²m meznφkem v d∞jinßch objev∙ severnich jest zalo₧enφ spolku pro [Polßrnφ v²pravy] [Polßrnφ v²pravy] r. 1874 v Bremßch. Rok potom, r. 1875, Weyprecht v èt²rskΘm Hradci navrhl systematickΘ pozorovßnφ v krajφch polßrnφch. Na sjezdu geografickΘm v Hamburce, Bern∞ a Petrohrad∞ usneseno postaviti co mo₧nß mnoho pozorovacφch stanic kolem p≤lu a tak 11 stßt∙ postavilo 15 stanic a mimo to jeÜt∞ 34 observato°φ mimo konΦiny polßrnφ, je₧ m∞ly ka₧dou hodinu konati pozorovßnφ a Φiniti zßznamy. Plßn ten proveden r. 1882-83. Rakousko m∞lo svou stanici na ostr. Jan Mayenu. SpojenΘ Obce postavily stanici v zßtoce Lady Franklinovy, jejφm₧ v∙dcem ustanoven A. W. Greely. Jeho druhy byli tam Lockwood a Brainard. Lockwood prozkoumal p°i tom sev. Gr≤nsko a dostal se a₧ k 83░ 30 1/2' s. Ü., nejsev. bodu p°ed Nansenem, Greely zkoumal zemi Grinnellovu, kde₧ objevil zßliv po n∞m pojmenovan². Zatφm vÜak zßsob ub²valo a ₧ßdnß v²prava pomocnß se tam pro p°ekß₧ky ledu dostati nemohla. Proto ·Φastnφci ubφrali se k jihu a tam je potom a₧ r. 1884 p°ijala lo∩. V²zkum Gr≤nska dßl se potom takΘ s podporou vlßdy dßnskΘ; tak Steenstrup, Helland, Jensen, Kornerup, Hammer, Holm, Groth, Ryder, jen₧ prozkoumal fjord Scoresbyho r. 1891-92. TakΘ nitro Gr≤nska ji₧ dßvno zajφmalo cestovatele, ona ╗arktickß Sahara½, jak je naz²vß Nordenskj÷ld. On sßm podnikl tam 2 cesty, ΦßsteΦn∞ takΘ Peary a Maigaard. Nordenskj÷ld hßjil mφn∞nφ, ₧e nitro Gr≤nska nenφ pokryto ledem, ₧e jenom okraj jest ledov², ale mφn∞nφ to bylo ·pln∞ vyvrßceno cestou norskΘho zoologa Fridtjofa Nansena r. 1888, jen₧ se Sverdrupem podΘl 65░ s. Ü od v²chodnφho pob°e₧φ pustil se na zßpad, kde₧to d°φv∞jÜφ pokusy dßly se ode b°ehu zßpadnφho. P∙vodn∞ mφnili doraziti do Christianshavnu, ale potom zm∞nili sm∞r na Godhavn. Za 40 dnφ urazili cestu 560 km, ve v²Üi a₧ 2720 m. Potom vyslala n∞m. spoleΦnost 2 v²pravy ke zkoumßnφ ledovc∙ do Gr≤nska, do fjordu Umanak, r. 1891 a 1892 a₧ 1893, jφ₧ se ·Φastnili Erick von Drygalski, Baschin, Vanh÷ffen a Stade. Podobn² p°echod jako Nansen, jenom ₧e mnohem ji₧n∞ji, vykonal Dßn Garde, ve 12 dnech uraziv drßhu 280 km. Za poznßnφ sev. Gr≤nska d∞kujeme nejvφce Pearyovi. On koneΦn∞ dokßzal, ₧e Gr≤nsko jest ostrov a ₧e sund Hayes∙v nenφ pr∙livem, n²br₧ jenom zßlivem, ₧e tedy zem∞ Ellesmerova a Grinnellova spolu souvisφ. Sß≥kovΘ v²pravy Pearyovy v l. 1891-92, 1895 a v poslednφch letech nßle₧ejφ k nejd∙le₧it∞jÜφm ze vÜech polßrnφch v∙bec. Na poslednφ svΘ v²prav∞ (1898-1902) dosßhl v dubnu 1902 ve sm∞ru od mysu Hecla (na sev. zem∞ Grantovy) k severu 84░ 17', nejsev to bodu, k n∞mu₧ Φlov∞k na americkΘ stran∞ Arktidy dosp∞l. V stejnou dobu s Pearym, 24. Φna 1898, vydal se k severu tou₧ cestou Sverdrup na lodi ╗Fram½, aby doplnil v²zkumy Nansenovy se strany americkΘ. Cht∞l prozkoumati mo°e Lincolnovo a potom objeti Gr≤nsko a dostati se na v²chodnφ b°ehy jeho a vyplniti mezeru dosavadnφ mezi zßtokou Independence a mysem Bismarckov²m. Jenom ₧e byl nucen p°ezimovati ji₧ na mysu Sabine na v²ch b°ehu zem∞ Ellesmerovy, p°i Φem₧ podnikal mnohΘ cesty na zemi Ellesmerovu a Grinnellovu. R. 1899 veplul do pr∙livu Jonesova a p°ezimoval tam na ji₧nφm b°ehu zem∞ Ellesmerovy na 76░ 29' s Ü., 84░ 25' z. d. Odtud pronikl na ja°e r. 1900 Sverdrup po zßp. pob°e₧φ zem∞ Ellesmerovy k 81░ s. Ü., kde₧to jinφ ΦlenovΘ jeho v²pravy Isaachsen a Hassel objevili dßle v zßp. na 98░ z. d. novou zemi a rozv∞tven² systΘm fjord∙. V tΘ dob∞ lo∩ v²pravy byla ohro₧ena ohn∞m, jen₧ vÜak na Üt∞stφ byl uhaÜen. R. 1900-1901 lo∩ p°ezimovala na 76░ 48' s. Ü, 89░ z. d. Na ja°e r. 1901 Sverdrup dosßhl 80░ 30' s. Ü., kde₧to Isaachsen cestoval dßle k zßpadu. V lΘt∞ r. 1901 prozkoumßno ve Φlunech pob°e₧φ v. North Devon Na ja°e r. 1902 Sverdrup pokusil se dosßhnouti na zemi Grinnellov∞ nejzazÜφho bodu Aldrichova, Φlena v²pravy Naresovy z r. 1876, nedostal se vÜak ne₧ na 81░ 37' s. Ü. Na jinΘ sß≥kovΘ v²prav∞ doÜlo se a₧ na Beechey Island, proslul² z v²pravy Franklinovy. V srpnu r. 1902 koneΦn∞ lo∩ mohla nastoupiti zpßteΦnφ cestu. V²pravou Sverdrupovou vypln∞na byla velikß mezera mezi ostrovy Parryov²mi a zemφ Grinnellovou, tak ₧e ji dlu₧no Φφtati k nej·sp∞Ün∞jÜφm. TakΘ Amdrup pokouÜel se prozkoumati pob°e₧φ v²ch. Gr≤nska mezi zßlivem Scoresbyov²m a nov∞ zalo₧enou missionß°skou stanicφ Angmagsalik, co₧ se mu skuteΦn∞ poda°ilo na v²prav∞ druhΘ. Nap°ed ud∞lal si tam skladiÜt∞ potravin r. 1899 a potom r. 1900 jednak po Φlunu, jednak po led∞ prozkoumal pob°e₧φ a nazval je zemφ Kristißna IX. Vrßtil se 4. °φjna r. 1900. Zßrove≥ r. 1899 odebral se do fjordu cφs. Frant. Josefa Nathorst, aby tam pßtral po v²prav∞ AndrΘeov∞. Po tΘ tam ovÜem ₧ßdnΘ stopy nenalezl, ale za to opravil dob°e mapu fjordu a v²Üku hory Petermannovy (z udßnφ Paverova 3500 m na 2500-2800 m). TakΘ mo°e samo u Gr≤nska bylo p°edm∞tem d∙kladnΘho zkoumßnφ. Tak norskou v²pravou k prozkoumßnφ LedovΘho mo°e severnφho pod v∙dcem meteorologem Mohnem, kde₧ m∞l takΘ Nansen ·Φas¥, konstatovßn sm∞r proudu GolfovΘho, potom zkoumala tu dßnskß lo∩ ╗Ingolf½ pod v∙dcem C. Wandelem r. 1895. Na Island∞ pokraΦoval ve v²zkumech, zapoΦat²ch Thoroddsenem, r. 1895 Cahnheim a Grossmann, potom r. 1899 ÜvΘdskß v²prava ╗Diana½. TΘho₧ roku odebral se tam tΘ₧ Paulsen, °editel dßn. meteorog. ·stavu k pozorovßnφ polßr. sv∞tla a jeho spojenφ s v²jevy magnetick²mi. Po cest∞ Heuglinov∞ na èpicberky prozkoumali zem∞ severov²ch. Leigh Smith, potom r. 1889 W. Kⁿkenthal a A. Walter, kte°φ dokßzali, ₧e zem∞ krßle Karla jest mnohem menÜφ, ne₧ se domnφvßno. R. 1890 konal tam, v Isfjordu, geologickß pozorovßnφ ÜvΘdsk² stßtnφ geolog G. de Geer. R. 1892 p°istali tam ΦlenovΘ franc. v²pravy ╗La Manche½, Charles Rabot a BienaimΘ, navÜtφvivÜe ostrov Jan Mayen, po rak. v²prav∞ nik²m dosavad nenavÜtφven². V l. 1894-95, po nezda°enΘm pokusu Wellmannov∞, pozoroval tam ledovce Nor Eckroll. R. 1896 a 1897 proÜel èpicberky AngliΦan Conway. TΘho₧ r. 1897 takΘ AngliΦan Pike obeplul zemi krßle Karla a dokßzal jejφ ostrovnφ povahu. R. 1898 ÜvΘdskß v²prava s v∙dcem Nathorstem p°istala na zßp. pob°e₧φ, obeplula cel² archipel a znova tam mapovßno, r. 1899 pak konal tam hydrografickß pozorovßnφ knφ₧e Albert I. Monack², v l. 1899, 1900 a 1901 byly tam v²pravy ruskß a ÜvΘdskß k m∞°enφ stup≥∙. V²pravy tyto potkaly se se ₧ßdoucφm v²sledkem. Zemi cφs. Frant. Josefa po Smithovi prozkoumal Nansen, potom princ Ludvφk Amadeus Savojsk², vΘvoda abruzsk², jen₧ r. 1900 na lodi ╗Stella Polare½ s mnoh²mi obtφ₧emi dostal se a₧ na zemi prince Rudolfa a tam zakotvil v zßliv∞ TeplickΘm. AΦ mohl, nevydal se jeÜt∞ dßle, pon∞vad₧ nikde nevid∞l zemi a na ÜirΘm mo°i p°ezimovati necht∞l. Hned 19. ·n. podniknuta cesta na sanφch, ale pro zimu a₧ -52 ░C upuÜt∞no od nφ. Za to na v²prav∞, podniknutΘ 11. b°ez., Cagni dosßhl a₧ 86░ 33' 49'' s. Ü., nejsev. bodu dosavad. T°i mu₧i z tΘ v²pravy nevrßtili se k lodi a na vyhledßnφ jich vyslßna lo∩ ╗Capella½, je₧ vÜak o nich ₧ßdnΘ zprßvy nedostala. P°i tom zjiÜt∞no, ₧e Fligely leΦφ o n∞co ji₧n∞ji, ne₧ jak byl nakreslil Nansen, dßle zjiÜt∞no, ₧e nenφ ₧ßdnΘ zem∞ Petermannovy, jak ji₧ Nansen sßm byl tuÜil, a ₧e zem∞ Rudolfova jest jenom ostrov. K dokonalΘmu seznßnφ archipelu toho p°isp∞la nßm t°φletß v²prava s v∙dcem Fr. G. Jacksonem v letech 1894-96, jen₧ zjistil rozlohu zem∞ tΘ a shledal, ₧e to jsou jenom samΘ ostrovy, ·zk²mi pr∙livy odd∞lenΘ. S Nansenem a geologem K÷ttlitzem konßna tam zkoumßnφ geologickß. Dv∞ massy zem∞, kterΘ tam byl Payer pozoroval, rozplynuly se ve skupinu nejmΘn∞ 60 ostrov∙, rozd∞len²ch kanßly ve 3 skupiny. Zkoumßnφm pob°e₧φ sibi°skΘho zab²val se Dr. Bunge na °ece Len∞, a p°i n∞m m∞l Toll prßce geologickΘ. Dne 6. kv. 1886 dostali se na ostrov Ljachovsk², kde₧ se rozd∞lili: Bunge z∙stal zde, Toll Üel dßle na ostr. Koteln² a Novou Sibi°. R. 1892 pak vydal se tam Toll po druhΘ. Vyplul z Petrohradu do Jakutska, odtud po °ece Jan∞. Potom dal se na ostrov Koteln², Ljachovsk², kde₧ zaklßdal pro Nansena skladiÜt∞ potravnφ, pak se pustil na zßpad, k probadßnφ oblasti anabarskΘ, cestou, kterou p°ed nφm dosud ₧ßdn² neÜel, krajem nad mφru studen²m. 27. list. u₧ zase byli v Petrohrad∞. 21. Φna 1900 vyplula ╗Zarja½ z Petrohradu a v Bergenu vsedl na ni Toll. Tφm nastßvß t°etφ jeho v²prava. V Christianii Nansen dal mu mnoho dobr²ch rad. Zßsoben psy, 7. srpna dostihl pr∙livu JugorskΘho, kter²m proplul do mo°e KarskΘho. Na zßp. pob°e₧φ poloostr. TajmyrskΘho objevil nov² fjord, kter² nazval Middendorfov²m. P°ezimoval blφzko Tajmyrsundu. Po cest∞ bylo mu stßle opravovati mapy. Dostal se a₧ na ostr. Novosibi°skΘ a spat°il i ostrov Bennet∙v, jenom ₧e led mu brßnil v dalÜφ cest∞, byl nucen vrßtiti se a mφnφl zimu 1901-02 ztrßviti na ostrov∞ KotelnΘm. DalÜφ jeho cesta m∞la b²ti na zemi Sannikovu a potom, jako kdysi ╗Vega½, ·₧inou Beringovou do Tichomo°φ, ale otßzka finanΦnφ rozhodla jinak. Dne 14. °φjna 1900 odebral se z Petrohradu Volosovic p°es Irkutsk do Verchojanska, k ·stφ °. Jany. Tam odtud chce na ostr. Novß Sibi° a Koteln². Jeho spoleΦnφkem jest N. Orlov. Na NovΘ Sibi°i z°φdil skladiÜt∞ pro Tolla, s nφm₧ se takΘ Ü¥astn∞ setkal. Nejnov∞jÜφ obdobφ polßrnφch v²prav je to, kterΘ mß spojovati pozorovßnφ fvsik. s nov²mi v²zkumy. Jaksi prvnφm v tom oboru jest nßm Frit. Nansen. Jinß v²prava, na kterou millionß° americk² Ziegler v∞noval 1 mill. dollar∙, m∞la za ·Φel dosßhnouti p≤lu. Baldwin, v∙dce jejφ, m∞l jφti na zemi Frant. Josefa a odtud na sanφch k severu a potom zp∞t na Gr≤nsko, kam₧ m∞la p°iplouti lo∩ ╗Magdalena½. Vydal se na cestu v Φci 1901. Baldwin vrßtil se v lΘt∞ 1902 bez zvlßÜtnφch v²sledk∙. Jin² zp∙sob dosφci p≤lu jest plavba ballonem. V tom sm∞ru ji₧ r. 1896 cht∞l uΦiniti pokus AmeriΦan Cheyne, jen₧ sestrojil 3 ballony, z nich₧ ka₧d² mimo osobu mohl nΘsti jeÜt∞ n∞jakΘ b°emeno; ale nedoÜel souhlasu, tak jako plßn Tysona, z n∞kolika mφst vyslati k p≤lu ballony. Nejnov∞ji plßn takov² cht∞l provΘsti S. A. AndrΘe. UΦiniv podobnΘ pokusy do ╚uchonska s ballonem, vypravil se na èpicberky, tam v domku zvlßÜt∞ k tomu z°φzenΘm ballon napln∞n. Aby pak byl udr₧ovßn v mφrnΘ v²Üce, as 200 m, m∞l vleΦnß lana. TakΘ poΦφtßno na unikßnφ plynu. R. 1897, 11. Φce, ballon vystoupil a dodnes o n∞m nevφme. Jenom jeden poÜtovnφ holub chycen, pak v kv∞tnu 1899 nalezena na sev. pob°e₧φ Islandu boje a 31. srp. 1900 v sev. Norsku druhß a jeÜt∞ potom 3 jinΘ, mezi nimi i boje polßrnφ, kterß m∞la b²ti vyhozena a₧ p°i p°echodu p≤lu, jenom ₧e vÜecky prßzdnΘ. M∙₧eme souditi, ₧e ballon byl hnßn k sev. Gr≤nsku, potom zase k severu, odkud₧ zahnßn zp∞t. Dnes jest nepochybno, ze AndrΘe zahynul, t°eba sßm pravil na VI. kongr. geogr.: ╗Dφvßte se na mne vÜichni jako na mrtvolu, ale jß se jist∞ vrßtφm.½ Zahynul asi brzy po svΘm vzletu. K jeho vyhledßnφ poslßn Nathorst do v²ch. Gr≤nska, potom r. 1898 Stadling do severnφ Sibi°e. Jin² pokus m∞l b²ti pomocφ drtiΦe ledu ╗Jermaku½, jak ho navrhoval rusk² admirßl Makarov; ale neosv∞dΦil se dosud zcela a vy₧aduje dalÜφ ·pravy. Zajφmav² jest takΘ pokus, dostati se k p≤lu Φlunem podmo°sk²m. ╚lun m∙₧e se pono°iti, a kdy₧ jest mo°e otev°enΘ, m∙₧e se zase vznΘsti na hladinu. P∙vodcem jeho jest dr. Hermann Anschⁿtz-KΣmpfe; odbornφci nevyslovili se o tom jeÜt∞. Op∞t jest zam²Ülena v²prava na ja°e r. 1903, Amundsenova, je₧ mß urΦiti magnetick² p≤l, zda to jest jenom jeden bod, kde stojφ jehla inklinaΦnφ kolmo, Φi to jest celß plocha. Lo∩ jeho ╗Gj÷a½ jest jenom malß a ·Φastnik∙ jenom 7. V²chodisko mß b²ti zßpadnφ Gr≤nsko. R. 1905 mφnφ ji₧ zase b²ti doma. Literatura udßna jest u Chavanne, Karpf, Le Monnier, Die Literatur ⁿber die PolarRegionen der Erde (Vφd., 1878). Z hlavnφch spis∙ mo₧no uvΘsti aspo≥: Peschel, Geschichte der Erdkunde (2. vyd. Mnichov, 1877); Hellwald, Im ewigen Eis. Geschichte der Nordpolarfahrten (ètutgart, 1880): L÷wenberg, Die Entdeckungs- und Forschungsreisen in den beiden Polarzonen (Praha a Lip., 1886); A. E. Nordenskj÷ld, Plavba Vegy kolem Asie a Evropy (ze ÜvΘd. p°elo₧il V. E. Mourek; Pra a, 1882); Sir J. Barrow, Chronological history of voyages into the arctic regions (2. vyd. Lond., 1846); D. Murray Smith, Arctic expeditions from British and foreign shores, 1875-77 (3 sv.); Greely, Handbook of arctic discoveries (New York, 1896); L. Hugues, Le esplorazioni polari nel secolo XIX. (Milßn, 1901); Dr. Kurt Hassert, Die Polarforschung (Lip., 1902): Sievers-Kⁿkenthal, Australien, Ozeanien und PolarlΣnder (t.,1892). Ostatn∞ srv. ₧icotopisy zkoumatel∙ v tomto Slovnφku NauΦnΘm. V²pravy k ji₧nφmu p≤lu. Prvnφ, jen₧ p°ekroΦil polßrnφ kruh, byl James Cook, kter² zatlaΦil ╗terra australis½ a₧ k 60░ j. Ü. a dokßzal, ₧e na ji₧nφ polokouli p°evlßdß voda, ne pevnina. Po n∞m teprve a₧ v XIX. stol. [Polßrnφ v²pravy] [Polßrnφ v²pravy] zase uvedeny v ₧ivot a majφ takΘ v∞deΦt∞jÜφ rßz. Roku 1808 James Lindsay a Thomas Hopper spat°ili ostrovy Bouvetovy a r. 1819 William Smith objevil NovΘ Shetlandy a spolu s Bransfieldem n∞kterΘ ostrovy v archipelu, nynφ Gherritzov²m zvanΘm. Ze pak byly tyto kraje bohaty tuleni, hrnulo se tam mnoho lovc∙, z nich₧ n∞kte°φ takΘ obohatili naÜe v∞domosti nov²mi objevy: James Weddell, Walker, Powell, AmeriΦan Palmer, Pendleton, a tak objeveny Ji₧nφ Orkneje a zem∞ Palmerova. TakΘ ruskß vlßda, je₧ tolik byla Φinna na severu, poslala sem v²pravu, po Cookovi zase prvnφ v∞tÜφ v∙bec, s v∙dcem F. G. Bellingshausenem r. 1819. Tento byl vyslßn carem Alexandrem I., a vlastn∞ prvnφ objevil zemi antarktickou, zapolßrnφm kruhem, zemi Alexandra I. Mimo to na svΘ cest∞ kolem p≤lu objevil ostrov Petra I. Cest∞ AmeriΦana Morella r. 1823, jen₧ od ostr. Kerguelenov²ch plul prv² podΘl 69░ j. Ü. na zßpad, nep°iklßdß se dnes vφry, za to stal se objev jin². Byl to lovec tule≥∙ James Weddell, jen₧ z ji₧. Orknejφ dostal se na jih a₧ k 74░ 15' j. Ü. a vÜude m∞l volnΘ mo°e, jenom ₧e pro porouchßnφ lodi musil se vrßtiti. Tφm zßrove≥ uΦin∞na mezera v souvislΘm ji₧nφm kontinent∞. Roku 1830-32 lond²nskß firma Enderby vystrojila v²pravu s v∙dcem Johnem Biscoem, jen₧ hledal ostrov Aurora a pluje z ostr. Falklandsk²ch sm∞rem v²ch. objevil zemi Enderbyovu a z mno₧stvφ ptactva stßle po cest∞ se vyskytujφcφho soudil na blφzkost zem∞. Druh² rok pak objevil ostr. Adelaide, jen₧ jest jenom jednφm z celΘ skupiny ostr. zvan²ch Biscoeov²mi, a za nφm zemi vysokou, zvanou Grahamovou. Roku 1833 pak Kemp objevil na v. od zem∞ Enderbyovy jinou Φßs¥ zem∞, je₧ nazvßna po n∞m. Poslednφm objevem z °ady t∞ch, kterΘ jenom nßhodou zp∙sobeny, majφce p°φΦinu jenom v bohatΘm lovu, jsou ostrovy Ballenovy. V l. 1838-43 vyslßny 3 v∞deckΘ v²pravy: v²pravu sev.-amer. vedl Wilkes, franc. Dumont d'Urville s lo∩mi ╗Astrolabe½ a ╗ZelΘe½ a anglickou James Cl. Ross s lo∩mi ╗Erebus½ a ╗Terror½. Dumont d'Urville maje pßtrati, zdajest n∞jakΘ spojenφ mezi zemφ Alexandra I. a Grahamovou, objevil p°i tom zemi Ludvφka Filipa a zemi AdΘlie a Clarie. Vφce vykonal Wilkes. Nap°ed vid∞na zem∞ od ostrova Petra I. na zßpad a potom druh²m rokem sledovßno pob°e₧φ pevniny antarktickΘ, v dΘlce asi 400 mil od 157░ od zßtoky, kterou nazval Peakock a Hudson pozd∞ji Disapointment. Potom plul na zßpad, bu∩ blφzko okraje ledu, tak ₧e mohl dßle do nitra pozorovati hory, nebo dßle a jenom z dßlky rozpoznßval hory, kolem zem∞ AdΘlie, Clarie a tam, kde potom zem∞ obracφ se na jih, u mysu Carr, dßle North High, Totten High (tam kde Balleny vid∞l p°ed tφm svoji zemi Sabrine), Buddova zem∞ a koneΦn∞ Knox High a poslednφ Termination, celkem pob°e₧φ asi 2300 km dlouhΘ. Nejv∞tÜφch ·sp∞chu vÜak dosßhla tam v²prava angl. s Jam. Cl. Rossem, jen₧ ji₧ na severu nabyl mnoh²ch zkuÜenostφ a zφskal si mnohΘ zßsluhy. Vypravil se r. 1839 na Tasmanii, tam z°φzena pozorovacφ stanice, a potom se dal na jih, stßle hledaje magnetick² p≤l, °φd∞ se tφm, jak vypoΦφtal Gauss jeho polohu. Spat°il na 70░ j. Ü. zemi a na nφ vysokou horu, Mt. Sabine, asi 3000 m, a potom, pozoruje jehlu magnetickou, mφnil, ₧e objede tu zemi a dostihne p≤lu. Vid∞l tam potom Mt. Melbourne, na zemi Victoria, a proti nφ °adu ostr∙vk∙v; ale zemi objeti nemohl a jeho nad∞je, ₧e najde p≤l, jako ho objevil na severu, zklamala, aΦ jehla inklinaΦnφ ukazovala ji₧ 89░. Na 78░ 10' j. Ü. ledovß st∞na jim zastavila cestu a p°es ni jenom st∞₧φ bylo vid∞ti dßle do nitra zem∞ hory Parryho. Proniknouti touto st∞nou ledovou ani obejφti ji nebylo mo₧no. Tam ke svΘmu velikΘmu podivenφ vid∞li zasn∞₧enou horu, soptφcφ Mt. Erebus, 3770 m, a menÜφ, vyhaslou, Terror. Roku 1841 ji₧ nebyl tak Ü¥asten, aby prorazil ledem, a jenom jeÜt∞ roku nßsledujφcφho objevil zemi Joinvilleovu, jejφ₧ ostrovnφ povahu dob°e poznal. Mnohß pozorovßnφ mßme jenom od n∞ho, on nßm takΘ dokßzal, ₧e tam ₧ijφ korßly. Po Rossovi mßme jenom menÜφ v²pravy. Tak r. 1842 AmeriΦana Williama G. Smiley, jen₧ dokßzal, ₧e zem∞ Palmerova jest jenom ostrovem, nezda°en² pokus ╗Pagody½ pod kap. Moorem r. 1845, konati pozorovßnφ magnetickß na zemi Enderbyov∞, a p°ed tφm ji₧ takΘ kap. Dougherty objevil ostrovy tΘho₧ jmΘna. TakΘ objeveny ostrovy Macdonaldovy od Hearda, a po 20 letech zase r. 1873-74 hamb. kapitßn Ed. Dallmann potvrdil ostrovnφ povahu zem∞ Palmerovy. V²prava╗Challenger½zkoumala jenom hloubky mo°skΘ a ₧ivot mo°sk², a co dnes vφme o ₧ivoΦiÜφch v mo°i antarktickΘm, mßme v∞tÜinou jenom od tΘ v²pravy. Pohybovala se mezi zemφ Kempovou a udßvanou zemφ Termination, kde tuÜil Neumayer nejsnazÜφ proniknutφ k p≤lu, ale zem∞ Termination tam nespat°ila, aΦ byla na 64░ j. Ü. Zase uplynulo 20 let, a nedostatek vydatnΘho lovu v sever. konΦinßch p°ivßbil ΦetnΘ lovce na jih. Tak r. 1892 tam k°i₧ovaly ╗Balaena½ a ╗Active½ s v∙dci: Will. S. Brucem, p°φrodozpytcem, a Charlesem W. Donaldem. OΦekßvanß velryba tam nenalezena. Objeveny n∞kterΘ menÜφ ostrovy a potom hlavn∞ zkoumßnφ mo°e jsou nßm vφtßna. Jinß podobnß v²prava vystrojenß hambur. spoleΦ. ╗Oceana½ pod norsk²m kapitßnem Larsenem r. 1893 na lodi ╗Jason½ objevila v. pob°e₧φ zem∞ Grahamovy a nazvala je zemφ krßle Oskara II. A₧ k 68░ j. Ü. a dßle vid∞la volnΘ mo°e, °adu ostr∙vk∙ mezi zemφ Ludv. Filipa a zemφ krßle Oskara, mezi nimi takΘ n∞kterΘ vulkanickΘ, ale tule≥∙ tam nenalezla. Lo∩ ╗Hertha½ s kap. Evensenem byla a₧ u zem∞ Alexandra I., ale vid∞n jenom led pokr²vajφcφ nitro zem∞ Grahamovy a dßle a₧ k zemi Alexandra I. V²zkum J. Cl. Rossa z Φßsti opakovala r. 1894-95 v²prava na lodi ╗Antarctic½ s kap. Kristensenem a jφ se ·Φastnil p°φrodozpytec Carsten E. Borchgrevink jenom jako obyΦejn² nßmo°nφk. Z Melbournu dali se k jihu; u ostr Macquarie spat°ena polßrnφ zß°e. Potom pluli kolem mysu Adare na zemi Sabinov∞, a trochu ji₧n∞ji u ostr∙vku Possession zakotveno, poprvΘ na antarktickΘ zemi a tam Borchgrevink uΦinil sbφrky jak nerost∙, tak rostlin. Pon∞vad₧ vÜak lo∩ m∞la za ·Φel chytati velryby, obrßtila se, ₧ßdn²ch nevidouc, aΦ bylo mo₧no plouti dßle. To jest vada v∞tÜiny v²prav, kterΘ m∞ly ·Φel jenom obchodnφ, a proto Neumayer vφc a vφce sna₧il se o v∞deckou v²pravu do Antarktidy, a₧ se mu poda°ilo na 11. sjezd∞ geograf∙ n∞meck²ch v BrΘmßch r. 1895 zalo₧iti n∞meckou kommissi pro prozkoumßnφ polßrnφch konΦin ji₧nφch. Zatφm r. 1897 vypravila se z Ostende belgickß v²prava na lodi ╗Belgica½, jφ₧ velel Adrien de Gerlache. Z Oh≥ovΘ zem∞ dal se na jih t. zv archipelem Dirck Gherritzov²m, proplul ·₧inou Bransfieldovou, potom ·₧inou na v²chod od zem∞ Palmerovy, sm∞rem zßpadnφm k Zemi Alexandra I., kde₧ lo∩ zamrzla a nucena p°ezimovat. Nov²ch v²zkum∙ neuΦin∞no, za to vÜak jsou pozorovßnφ meteorologickß velmi cennß, nebo¥ jsou to v∙bec prvnφ pozorovßnφ antartickß, konanß v zim∞. TakΘ jest to prvni p°ezimovßnφ v konΦinßch antarktick²ch. Z hloubek lze souditi, ₧e na blφzku jest zem∞, a z m∞°enφ konan²ch severn∞ archipelu Dirck Gherritzova vysvφtß, ₧e Amerika pokraΦuje ji₧nφ Φßsti k v²chodu, ne p°φmo na jih ze zem∞ Oh≥ovΘ k zemi Grahamov∞. Sotva ₧e se ╗Belgica½ vrßtila, Borchgrevink vypravil se znovu 23 srpna 1898 na parnφku ╗Southern Cross½, vystrojenΘm G. Newnesem. Jest to prvß v²prava, kterß na pevnin∞ antarktickΘ p°ezimovala na m. Adare. Lo∩ tam v²pravu dovezla a potom se vrßtila do Australie Zima byla tam straÜnß a zam²ÜlenΘ cesty po sanφch takΘ nebylo mo₧no konati, pon∞vad₧ led byl na povrchu rozpukßn. MagnetickΘho p≤lu ovÜem nedosti₧eno. Na lodi a na sanφch potom p°ece dosa₧eno nejji₧n∞jÜφho bodu 78░ 50' j Ü, tedy o 35' dßle ne₧ Ross. Roku 1898 vyplul n∞m. parnφk ╗Valdivia½ pod vedenφm zoologa prof. Chuna pro v²zkum hlubin mo°sk²ch p°es ostrov Bouvet∙v, o n∞m₧ ji₧ v∙bec pochybovßno, zda existuje. V²prava pokraΦujφc sm∞rem k zemi Enderbyov∞ s ·₧asem m∞°ila hloubky kolem 5000 m, nikdy ne pod 4000 m a tφm dokßzßno i v jihu hlubokΘ mo°e, tak jako je dokßzal Nansen na severu. KoneΦn∞ uskuteΦnil se plßn Neumayer∙v, vyslati v∞deckou v²pravu na jih od ostrov∙ Kerguelenov²ch, kde p°edpoklßdß tepl² proud. V kommissi pro v²zkum ji₧nφch polßrnφch zemφ usneseno 3. kv∞t. 1898 v Gotinkßch vyslati tam v²pravu. Pot°ebn² nßklad povolen, v∙dcem pak ustanoven F. Drygalski, znßm² v²zkumy sv²mi na Gr≤nsku. V²prava mß zkoumati indicko-atlant. stranu Antarktidy. TakΘ ballon tam vzat. V²prava odplula 11.°φj. 1901 z Kielu na parnφku ╗Gauss½a trochu se opozdivÜi cestou, p°istala na ostr. Kerguelenov²ch, kde ji₧ lo∩ ╗Tanglin½ z°φdila stanici pozorovacφ a odplula dßle k jihu na zemi Termination. Tam se mß z°φditi hlavnφ stanice pozorovacφ a mß se hled∞ti takΘ proniknouti k p≤lu. Zßrove≥ takΘ vyplula anglickß lo∩ ╗Discovery½, aby na zemi Viktoria u vulkßnu Erebus vysadila mu₧stvo, je₧ mß prozkoumati ledovΘ pom∞ry tamnφ a v∙bec tichomo°skou Φßst Antarktidy V∙dcem v²pravy jest Scott, jemu₧ ·pln∞ ponechßno na v∙li, zda v konΦinßch t∞ch mß se p°ezimovati. Proti zemi AdΘlie, na 62░ j. Ü. m∞ °eny hloubky a₧ 4200 m. V²prava dosp∞la a na ostrovy Macquarie. èvΘdskß v²prava pod vedenim O. Nordenskj÷lda, synovce znßmΘho cestovatele, na lodi ╗Antarctic½ m∞la plouti na zemi krßle Oskara II., a nebude-li moci tam proniknouti, mß se dßti do mo°e Weddellova Nordenskj÷ld dosp∞l 31. pros. 1901 na ostr FalklandskΘ, kde₧ si musil opat°ovati novΘ psy, a 11. led. 1902 dostal se na ostr ShetlandskΘ Tam z hloubek mo°sk²ch vyta₧eno neobyΦejnΘ mno₧stvi ryb Od ostr Shetlandsk²ch obrßtil se p°φmo k jihu, na v²ch pob°e₧φ zem∞ Grahamovy a tu dokßzal, ₧e zem∞ Ludvφka Filipa nenφ samostatn²m ostrovem, ale ₧e patrn∞ souvisφ se zemφ Grahamovou. Dßle k jihu nemohl se dostati. Na v²chod∞ od zem∞ Grahamovy m∞°eny znaΦnΘ hloubky a₧ 4000 m P°ezimuje nynφ zßp. odl C. Seymouru, na zßpad. pob°e₧φ Snow Landu. Lo∩ odplula na zemi Oh≥ovou, Norden skj÷ld hodlß proniknouti dßle k jihu po sanφch. Literatura: Wilkes, Narrative ofthe United States Expedition (Filad. 1845); James C. Ross, A voyage of discovery and research in the southern and antarctic regions 1839 by 1843 (Lond., 1847); G. Neumayer, Die Erforschung des Sⁿd-Polar-Gebietes (Berl, 1872); Die internationale Polarforschung Die deutschen Expeditionen und ihre Ergebnisse, vydal G. Neumayer (Berl., 1891, 2 sv.); G. Gerland, Ueber Ziele und Erfolge der Polarforschung (ètrasburk, 1897); Dr. Karl Fricker, Antarktis (Berl., 1898); Neumayer, Auf zum Sⁿdpol! (Ber., 1901) Nov². PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K15
328F24
406F22
560F11
653F7
697F9
853F10
880F5
1016F46
1378F21
1419F17
1495F16
1563F17
1943F15
2174F20
2402F16
2575F10
2664F10
2796F15
3214F12
3790F20
4060F6
4138F9
4548F7
4730F18
5201F7
5478F8
5634F22
5745F9
6176H1
6178I1
6362F9
6398F6
6735F10
6982F13
7070B16
7176F15
7707F9
7941F5
8622F8
9159F8
9183F18
9707F9
9734F18
10420H1
10422I1
10750F22
10856F20
10944F7
11301F12
11376F24
11699F133
12140H1
12142I1
12252F9
13163F15
13407H1
13409I1
13542F10
13762F23
14092F109
14344F11
15030F33
15144F10
15315F20
15745F83
15965F15
16045F43
16131F29
16439F17
16690O21Vxi0x0043B8EC/0x00000B48/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0907%45%347%093387
16773F21
17780F15
18623A17
18641A17
19324H1
19326I1
19658F70
19891F32
20087F9
20349B2
20369B1
20503F48
20618F5
20654B2
20699F9
21235F8
22689F6
23266B1
23281B1
23552F8
23617F42
23730F7
23896F52
24097F10
24166F24
24336F12
24390F6
24656F91
24869F34
25709F9
26063F9
27350F9
27689F12
28064F16
28347F12
28529B1
29183F8
29224F8
29333F8
29423F36
29574F15
29674F12
29926F10
30886F22
30950F11
31100A17
31118A17
31195F80
31309F12
31503F105
31730F16
32099F13
32889F17
32987F67
33090F6
33837B2
33900F15
34221B1
34766B1
35082F19
35189F6
35279F9
35409F12
35934F15
35979F11
36182F8
36671F12
36726F12
37480F18
38152F12
38877B1
38898B1
39250F12
39868F5
40002B1
40073F17
40862F10
41398B5
41403N22Vyb0x006E0E93/0x00000EF9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%37%232%290564
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ v²Üka##%2001%82%347%200268
Polßrnφ v²Üka n∞jakΘho mφsta na zemi jest ostr² ·hel, jej₧ osa zemskß svφrß s obzornφkovou rovinou toho mφsta. ┌hel ten rovnß se ostrΘmu ·hlu mezi rovinou rovnφkovou (stojφcφ kolmo na ose) a svislicφ mφsta (kolmΘ na rovin∞ obzornφkovΘ), kter²₧to druh² ·hel udßvß zem∞pisnou Üφ°ku mφsta. Jsou tedy [Polßrnφ v²Üka] [Polßrnφ v²Üka] a Üφ°ka zem∞pisnß ·hly stejn∞ velikΘ. M∞°enφ [Polßrnφ v²Üka] [Polßrnφ v²Üka]-ky Φili Üφ°ky zem∞pisnΘ nßle₧φ k ne d∙le₧it∞jÜφm ·kol∙m praktickΘ astronomie NejjednoduÜÜφm zp∙sobem urΦiti m∙₧eme [Polßrnφ v²Üka] [Polßrnφ v²Üka]-ku mφsta, zm∞°φme-li v²Üku hv∞zdy, jejφ₧ deklinaci znßme, p°i jejφm vrcholenφ (kdy₧ prochßzφ polednφkem), aneb zm∞°φme-li v²Üky hv∞zdy toΦnoblφzkΘ p°i jejφm vrcholenφ ho°enφm a dolnφm ([Polßrnφ v²Üka] [Polßrnφ v²Üka] rovnß se arithmetickΘmu pr∙m∞ru obou v²Üek); tΘ₧ m∙₧eme zm∞°iti mikrometricky rozdφl dvou vzdßlenostφ hv∞zd vrcholφcφch ji₧n∞ a severn∞ od nadhlavnφku (methoda Horrebow-Talcottova). TΘ₧ z v²Üky hv∞zdy m∞°enΘ mimo polednφk lze udati [Polßrnφ v²Üka]v-ku, znßme-li k tomu Φas, aneb z v²Üek dvou hv∞zd, znßme-li k tomu Φas, kter² mezi m∞°enφm uplynul. Vdob∞ nejnov∞jÜφ (1891-92) seznßno bylo p°esn²m m∞°enφm, ze [Polßrnφ v²Üka] [Polßrnφ v²Üka] Φasem se m∞nφ. Zm∞ny ty Φinφ arci jen desetiny vte°iny obloukovΘ, ale jde-li o nejvyÜÜφ p°esnost, nutno k nim p°ihlΘdati. Podrobnosti o m∞°enφ [Polßrnφ v²Üka] [Polßrnφ v²Üka]-ky a jejφch zm∞nßch viz èφ°ka zem∞pisnß. VR².
#######
#FB#
0K13
297A15
313A15
374A15
390A15
521A15
537A15
738A15
754A15
1002A15
1178A15
1194A15
1353A15
1369A15
1409F15
1426B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ zß°e##%2001%83%41%200269
Polßrnφ zß°e viz Polßrnφ sv∞tlo.
#######
#FB#
0K12
17O14Vxt0x00075FA2/0x00001F9D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%73%521%200266
#FE#
#ED#
HESLO:Polßrnφ zem∞##%2001%83%50%200270
Polßrnφ zem∞ viz Polßrnφ kraje.
#######
#FB#
0K12
17O13Vxt0x0006DC99/0x00000100/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%68%356%200258
#FE#
#ED#
HESLO:PolßÜek##%2001%83%58%200271
PolßÜek FrantiÜek, theolog moravsk² (*1757 v P°φboru-å1818). Studoval v Olomouci a Brn∞, vysv∞cen byl r. 1781, stal se r. 1783 na universit∞ olomouckΘ professorem, v l. 1786-90 byl podrektorem generßlnφho semmß°e moravskΘho, r. 1794 stal se professorem dogmatiky na lyceu olomouckΘm, r. 1800 pak profossorem pastorßlky a morßlky tam₧e R. 1816 p°iΦin∞nφm arcibiskupa Trauttmansdorffa jmenovßn °editelem studiφ theologick²ch na universit∞ olomouckΘ. Vydal Pφsmo sv. NovΘho zßkona pro lid vylo₧enΘ (Brno, 1791, 2 d.) a hojn∞ Φesk²ch i latinsk²ch knih nßbo₧ensk²ch
#######
#FB#
0K7
454B40
#FE#
#ED#
HESLO:Polaun##%2001%83%174%200272
Polaun viz Polubny
#######
#FB#
0K6
11O7Vxt0x0010B211/0x0000032A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%64%116%200567
#FE#
#ED#
HESLO:Polava##%2001%83%182%200273
Polava, ves mor., viz Palava.
#######
#FB#
0K6
22O6Vxs0x0008DBDE/0x000000AB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%90%0%190368
#FE#
#ED#
HESLO:Po│Φnica##%2001%83%190%200274
Po│Φnica (Pulsnitz):
Po│Φnica, °eka v krßl. SaskΘm
Po│Φnica, m∞sto v krßl. SaskΘm
#######
#FB#
0K8
22O29Vxt0x000837AF/0x000000C5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Po│Φnica, °eka v krßl. SaskΘm##%2001%83%190%200275
53O30Vxt0x00083931/0x0000018A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Po│Φnica, m∞sto v krßl. SaskΘm##%2001%83%232%200276
#FE#
#ED#
HESLO:Po│Φnica, °eka v krßl. SaskΘm##%2001%83%190%200275
Po│Φnica: [Po│Φnica], °eka v krßl. SaskΘm pramenφcφ v Hornφ Lu₧ici nedaleko m∞sta t. jm., teΦe s poΦßtku sm∞rem sever., potom szßp a pod Mⁿckenberkem padß do ╚ernΘho HalÜtrovu.
Po│Φnica
#######
#FB#
0J8
10A10
178O8Vxt0x0008360D/0x0000005E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Po│Φnica##%2001%83%190%200274
#FE#
#ED#
HESLO:Po│Φnica, m∞sto v krßl. SaskΘm##%2001%83%232%200276
Po│Φnica: , m∞sto v krßl. SaskΘm na °ece t. jm. a ₧el. trati Perno-Kamenec, v hejtm kame [viz obrßzek Φ. 3247. Perimetrovßnφ. ] neckΘm, v kraji budyÜφnskΘm, mß 3742 obyv. (1890), obvodov² soud, zßmek s parkem, evang. kostel, p°ßdelnu vlny, v²robu stuh, pßs∙, plßtna, mechanickΘ tkalcovstvφ, hrnΦφ°stvφ, obuvnictvφ a pernikß°stvφ. [Po│Φnica] jest rodiÜt∞ °ezbß°e Rietschela.
Po│Φnica
#######
#FB#
0J8
89Q38WLine.exe Otta Tabulka##%2001%83%248%99999
330A10
375O8Vxt0x0008360D/0x0000005E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Po│Φnica##%2001%83%190%200274
#FE#
#ED#
HESLO:Pol de Mont##%2001%83%306%200277
Pol de Mont, t. j. Pollydoor) de M., viz de Mont Karel Marie.
#######
#FB#
0K11
19F9
41O19Vxg0x000AA57D/0x000000CB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0702%4%33%070496
#FE#
#ED#
HESLO:Polder##%2001%83%322%200278
Polder viz InundaΦnφ hrßz.
#######
#FB#
0K6
11O14Vxl0x004B4BA1/0x000003A4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1208%3%372%124543
#FE#
#ED#
HESLO:Poldovka##%2001%83%331%200279
Poldovka, vφska na Morav∞, hejt. a okr. DaΦice, fara Volfφ°ov, pÜ. Vel. Lhota; 13 d., 74 ob. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Pole##%2001%83%356%200280
Pole v nßzvoslovφ vojenskΘm, ·zemφ otev°enΘ, neopevn∞nΘ, p°ehlednΘ, kde vojsko za vojny p°eb²vß, bojuje atd., tudφ₧ vßlΦiÜt∞, bojiÜt∞, a ve smysle p°enesenΘm tolik co vßlka, stav vßleΦn², ₧ivot vßleΦn². [Pole] sbφrati, v²raz star² z dob, kdy jeÜt∞ nebylo vojsk stßl²ch, znaΦilo p°ipraviti se na vßlku, najφmati brance, shßn∞ti zbran∞, kon∞, souvozφ atd., slovem n∞co, co pon∞kud odpovφdß nyn∞jÜφ mobilisaci vojsk. Do [Pole] tßhnouti, ubφrati se na bojiÜt∞. [Pole]-m nebo v poli le₧eti, tolik, co ₧φti po vßleΦnicku, b²ti vßleΦn∞ zam∞stnßn. FM. [Pole] zrakovΘ jest ta Φßs¥ prostoru p°ed okem ([Pole] zrakovΘ monokulßrnφ) nebo p°ed ob∞ma oΦima ([Pole] zrakovΘ binokulßrnφ) se nalΘzajφcφ, z nφ₧ vychßzejφcφ a zorniΦkou v oko (neb v ob∞ oΦi) vnikajφcφ paprsky sv∞telnΘ vzbuditi mohou zßrove≥ pocity sv∞telnΘ, mezi tφm co oko (neb ob∞ oΦi) na jeden bod nepohnut∞ jsou up°eny. Pomyslφme-li si vÜecky body pohßru sφtnicovΘho, kterΘ sv∞tlem zvenΦφ podrß₧d∞ny b²ti mohou, Φarami promφtnuty ven z oka uzlov²m bodem a zorniΦkou na stranu v₧dy opaΦnou k poli zrakovΘmu, obdr₧φme dva jehlancovitΘ ·tvary, souvisφcφ v uzlovΘm bod∞ v ΦoΦce (viz Akkommodace); vnitrooΦnφ jehlanec mß za zßkladnφ dutou polokouli sφtnicovou, p°edoΦnφ pak [Pole] zrakovΘ bu∩ v ploÜe, v rovin∞ nebo rovn∞₧ v ·tvaru polokulovitΘm, proti oku vydutΘm. Podle toho lze [Pole] zrakovΘ m∞°iti bud na ploÜe (rovin∞, campimetr) aneb ve vydutΘ polokouli neb jejφ obloukovΘ Φßsti (perimetr). Campimetr jest Φernß tabule postavenß v udanΘ, obyΦejn∞ blφzkΘ vzdßlenosti od oka vyÜet°ovanΘho; na st°ed∞ jejφm jest z°etelnß n∞jakß znaΦka, na ni₧ vyÜet°ovanΘ oko (druhΘ jest zakryto) nepohnut∞ hledφ; vyÜet°ujφcφ vede od okraj∙ tabule po ploÜe jejφ sm∞rem ke znaΦce bφl² (nebo barevn²) p°edm∞t, obyΦejn∞ ΦtvereΦek, a₧ vyÜet°ovan² na jistΘm mφst∞ udß, ₧e u₧ vidφ (nepohnuv okem); toto mφsto se zaznamenß a to se vÜech stran; spojφ-li se tato oznaΦenß mφsta, povstßvß hranice [Pole] zrakovΘho v rovin∞. Nechß-li se hled∞ti oko nepohnut∞ do vrcholu vydutΘ polokoule, lze rovn∞₧ od obvodu polokoule vΘsti bφl² nebo barevn² ΦtvereΦek (na ohnutΘ ΦernΘ tyΦince) a zaznamenßvati kdybyl u₧ vid∞n (Scherk∙v perimetr). Nejvhodn∞jÜφ p°φstroj k m∞°enφ [Pole] zrakovΘho zavedl F÷rster (vyobr. Φ. 3247), kter² vzal oblouk, v jeho₧ st°edu a zßrove≥ ose, okolo nφ₧ oblouk otßΦeti se m∙₧e, jest znaΦka, poznamenanß 0░, na ni₧ oko vyÜet°ovanΘ nepohnut∞ hledφ. VyÜet°ujφcφ vede bφl² nebo barevn² ΦtvereΦek rovn∞₧ od obvodu sm∞rem ke st°edu (kde jest ona znaΦka) a zaznamenßvß, kdy, u kterΘho stupn∞ oblouku, u₧ bylo vid∞no, a p°enßÜφ na schema, rozd∞lenΘ rovn∞₧ na stupn∞ (viz Hemianopia). Pon∞vad₧ oblouk (perimetr), do n∞ho₧ vyÜet°ovanΘ oko hledφ, v₧dy po vyÜet°enφ v jednΘ poloze se otoΦφ, nalΘzal se tudi₧ v r∙zn²ch polohßch: ve vodorovnΘ, kolmΘ, v polohßch Üikm²ch mezi t∞mito, opsal tedy oblouk rovn∞₧ polokouli (perimetr Scherk∙v). P°i tomto vyÜet°ovßnφ se dokßzalo, ₧e [Pole] zrakovΘ pro barvu bφlou jest na stran∞ spßnkovΘ 90░, na nosovΘ 60░, naho°e 55░, dole 70░. Mezi 10. a 20. stupn∞m na stran∞ spßnkovΘ nalΘzß se slepΘ mφsto Mariottovo. Hranice barvy modrΘ jsou ji₧ u₧Üφ, pak sleduje ₧lutß, Φervenß a neju₧Üφ [Pole] zrakovΘ mß barva zelenß. Nepatrn² vliv, asi o 2 stupn∞, na rozsah [Pole] zrakovΘho mß Üφ°ka zornice, blφzkost ploch zornicovΘ k rohovce a snad r∙znΘ zasahßnφ pohßru sφtnicovΘho, kter² m∙₧e b²ti sv∞tlem podrß₧d∞n, ku p°edu oka; patrn∞jÜφ vliv na rozsah [Pole] zrakovΘho mφvß svislost ho°. vφΦka, p°eΦnφvßnφ nosu a ho°. okraje oΦnicovΘho s obrvφm aneb vkleslost oka v oΦnici. NejhrubÜφ methodou vyÜet°ovacφ jest m∞°enφ [Pole] zrakovΘho pomocφ prstu, jej₧ vyÜet°ujφcφ oku vyÜet°ovanΘmu, nepohnut∞ v oko vyÜet°ujφcφ hledφcφmu, se stran ukazuje.-ChorobnΘ zm∞ny [Pole] zrakovΘho podmφn∞ny b²vajφ bu∩ funkcionßlnφmi chorobami Φivov²mi nebo skuteΦn²mi chorobami vnitrooΦnφmi (sφtnice, cevnatky, papilly), neb onemocn∞nφm drah optick²ch od Φiv∙ zrakov²ch a₧ k zßhlavnφm lalok∙m mozkov²m. Pon∞vad₧ nynφ jest dosti urΦit∞ znßma poloha a pr∙b∞h vlßken Φivu zrakovΘho, zßsobujφcφch sφtnici, nejen v papille, n²br₧ i v Φivu samotnΘm, ve k°φ₧enφ se Φiv∙ zrakov²ch (viz Chiasma) a j. i v mozku, jest vyÜet°ovßnφ [Pole] zrakovΘho nepostrßdatelnou a neobyΦejn∞ cennou pom∙ckou, Φasto rozhodnou k rozpoznßvßnφ vÜeobecn²ch i ΦßsteΦn²ch chorob Φivov²ch a to nejen mozku a mφchy, n²br₧ i nervstva obvodovΘho, p°i jeho₧ onemocn∞nφ Φiv zrakov² b²vß tΘ₧ zachvßcen, co₧ v poli zrakovΘm charakteristick²m zp∙sobem se jevφ. (Viz Amblyopia, Scotom.) D. [Pole] zornΘ Φ. zrakovΘ v mikroskopii a p°i dalekohledu sluje prostor, kter² mo₧no najednou okulßrem p°ehlΘdnouti. Velikost [Pole] zornΘho zßvisφ na sφle ΦoΦek v okulßru. P°i urΦovßnφ mφsta v poli zornΘm d∞lφ se toto na kvadranty. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K4
116F17
164F38
203A6
210F8
396F10
417A6
424F32
457A6
471F13
540B3
544A6
551F7
592A6
643A6
1220A6
1327A6
1920A6
2185A6
2209F7
2603O10Vxk0x000AA95F/0x000007E6/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1101%93%174%110703
2903A6
3064F10
3148A6
3221A6
3407A6
3572A6
3711A6
4109O7Vxl0x0011EFFA/0x00000300/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1202%64%471%121186
4151A6
4456O17Vxb0x0008A7EB/0x0000036B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0201%85%447%020556
4476B2
4479A6
4486F48
4603A6
4709N22Vyb0x006E1EA7/0x000000B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%38%430%290565
#FE#
#ED#
HESLO:Pole##%2001%84%463%200281
Pole
Pole (na Poli), ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Blatnß
Pole, ves, hejtm. P°φbram, okr. Dob°iÜ
Pole DlouhΘ, ves, hejtm. a okr. BeneÜov
Pole DobrΘ (Dobrop∙l), ves, hejtm. ╚es. Brod
Pole Drmlovo, ves, hejtm. P°φbram
Pole JasnΘ, osada, hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky
Pole PanskΘ, ves, hejtm. Äamberk, okr. Rokytnice
Pole VlΦφ (nebo VyÜÜφ), ves, hejtm. JiΦφn, okr. Sobotka
Pole Hornφ, ves na Morav∞, hejtm. DaΦice, okr. TelΦ
Pole Krßlovo (Novß Ves), m∞sto na Morav∞
Pole èirokΘ, ves, hejtm. a okr. NovΘ M∞sto
Pole VysokΘ, ves, hejtm. Uh. Brod, okr. ValaÜ. Klobouky
Pole KrßsnΘ, ves ve Slezsku, hejtm. Opava
Pole MarianskΘ, ves, hejtm. a okr. Krnov
#######
#FB#
0K4
7O51Vxt0x00085DA1/0x000000A2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole (na Poli), ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Blatnß##%2001%84%463%200282
60O38Vxt0x00085F03/0x000000FE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole, ves, hejtm. P°φbram, okr. Dob°iÜ##%2001%84%488%200283
100O39Vxt0x000860BC/0x00000082/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole DlouhΘ, ves, hejtm. a okr. BeneÜov##%2001%84%529%200284
141O44Vxt0x00086207/0x000000D6/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole DobrΘ (Dobrop∙l), ves, hejtm. ╚es. Brod##%2001%84%0%200285
187O33Vxt0x0008639D/0x00000074/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole Drmlovo, ves, hejtm. P°φbram##%2001%84%33%200286
222O48Vxt0x000864DF/0x0000006C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole JasnΘ, osada, hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky##%2001%84%50%200287
272O48Vxt0x00086612/0x000000B2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole PanskΘ, ves, hejtm. Äamberk, okr. Rokytnice##%2001%84%66%200288
322O55Vxt0x00086799/0x0000010E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole VlΦφ (nebo VyÜÜφ), ves, hejtm. JiΦφn, okr. Sobotka##%2001%84%99%200289
379O51Vxt0x0008697B/0x00000083/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole Hornφ, ves na Morav∞, hejtm. DaΦice, okr. TelΦ##%2001%84%157%200290
432O40Vxt0x00086ABF/0x00000286/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole Krßlovo (Novß Ves), m∞sto na Morav∞##%2001%84%174%200291
474O42Vxt0x00086E10/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole èirokΘ, ves, hejtm. a okr. NovΘ M∞sto##%2001%84%298%200292
518O55Vxt0x00086F4D/0x00000094/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole VysokΘ, ves, hejtm. Uh. Brod, okr. ValaÜ. Klobouky##%2001%84%314%200293
575O41Vxt0x000870A3/0x000000A7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole KrßsnΘ, ves ve Slezsku, hejtm. Opava##%2001%84%347%200294
618O40Vxt0x00087212/0x0000006D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole MarianskΘ, ves, hejtm. a okr. Krnov##%2001%84%372%200295
#FE#
#ED#
HESLO:Pole (na Poli), ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Blatnß##%2001%84%463%200282
Pole: nebo na Poli, ves v ╚echßch, hejtm., okr. a pÜ. Blatnß, fara Kßdov; 57 d., 402 ob. Φ. (1890), popl. dv∙r a zßmeΦek Karla sv. p. z Lilgenau.
Pole
#######
#FB#
0J4
14F4
147O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
Pole: , far. ves t., hejtm P°φbram, okr. a pÜ. Dob°iÜ; 24 d., 175 ob Φ. (1890), kostel sv. Al₧b∞ty (ve XIV. stol. far.), 4T°. Ük., 3 ml²ny, popl. dv∙r a ovΦφn, opodßl rybnφky Svatopolsk² a Podsvatopolsk². ╚ßs¥ vsi PodsvatΘ Pole (Dolnφ).-
Pole
#######
#FB#
0J4
239O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
#FE#
#ED#
HESLO:Pole DlouhΘ, ves, hejtm. a okr. BeneÜov##%2001%84%529%200284
Pole: [Pole] DlouhΘ, ves t., hejtm., okr., fara a pÜ. BeneÜov; 15 d., 141 ob. Φ. (1890), vßpenice a ml²n Pilatka.
Pole
#######
#FB#
0J4
6A6
13F7
115O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
Pole: [Pole] DobrΘ, Dobrop∙l, ves t., hejtm. ╚es. Brod, okr. a pÜ. Kostelec n. ╚ern. L., fara Vitice; 91 d., 559 ob. Φ. (1890), 2t°. Ük. a popl. dv∙r; kdysi zde stßvala tvrz. Stranou kamennΘ lomy.-
Pole
#######
#FB#
0J4
6A6
13F15
199O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
Pole: PanskΘ (Herrnfeld), ves t., hejtm. Äamberk, okr., fara a pÜ. Rokytnice; 42 d., 8 ob. Φ., 201 n. (1890), 2t°. Ük., ml²n, soustru₧nictvφ a nedaleko myslivna.
Pole
#######
#FB#
0J4
6F6
14B9
163O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
#FE#
#ED#
HESLO:Pole VlΦφ (nebo VyÜÜφ), ves, hejtm. JiΦφn, okr. Sobotka##%2001%84%99%200289
Pole: VlΦφ nebo VyÜÜφ, VlΦφ pole, ves t., hejtm. JiΦφn, okr. Sobotka, fara a pÜ. Dol. Bousov; 43 d., 261 obyv. Φ. (1890), fil. kostel sv. èimona a Judy (ve stoletφ XIV. far.), zßmeΦek a popl. dv∙r. [Pole] V. jest v²chodiÜt∞m panoÜφho rodu z VlΦφho pole.
Pole
#######
#FB#
0J4
6F15
198A6
255O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
#FE#
#ED#
HESLO:Pole Hornφ, ves na Morav∞, hejtm. DaΦice, okr. TelΦ##%2001%84%157%200290
Pole: Hornφ, ves na Morav∞, hejtm. DaΦice, okr. TelΦ, fara a pÜ. Studenß; 43 d., 228 obyv. Φ. (1890); Klik∙v ml²n.
Pole
#######
#FB#
0J4
6F5
116O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
#FE#
#ED#
HESLO:Pole Krßlovo (Novß Ves), m∞sto na Morav∞##%2001%84%174%200291
Pole: Krßlovo nebo Novß Ves, obec. Kartouzy (K÷nigsfeld, Karthaus), m∞sto na Morav∞, v hejtm. a okr. brn∞nskΘm, na zel. trati Brno-TiÜnov, mß 462 d., 5023 ob. Φ., 1209 n., 23 j. (1890); kostel Nejsv∞t. Trojice, 5t°. Ük. obecnß pro chl. a dφv. a m∞Ü¥. Ük. chl., opatrovna, n∞m. 6t°. Ük. obec., vojenskß Ükola, Φetn. stanice, pÜ., telegraf, tovßrna na stroje, lepenku, dehet, sm∙lu, t²d. a v²roΦ. trhy. Alod. statek se dvorem, pivovarem, sladovnou a ml²nem dr₧φ Alexander kn. Sch÷nburg-Hartenstein. Markrabφ Jan zalo₧il zde r. 1375 kartusißnsk² klßÜter, jej₧ cφs. Josef zruÜil (1782); nynφ je v n∞m umφst∞na vojenskß Ükola kadetnφ.
Pole
#######
#FB#
0J4
6F37
45B20
631O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
#FE#
#ED#
HESLO:Pole èirokΘ, ves, hejtm. a okr. NovΘ M∞sto##%2001%84%298%200292
Pole: èirokΘ, ves t., hejtm. a okr. NovΘ M∞sto, fara a pÜ. Jimramov; 14 d., 55 ob. Φ. (1890).
Pole
#######
#FB#
0J4
6F6
95O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
Pole: VysokΘ, ves t., hejtm. Uh. Brod, okr. a pÜ. ValaÜ. Klobouky, fara ┌jezd; 115 d., 626 ob. Φ. (1890), kaple, 1t° Ük a myslivna.
Pole
#######
#FB#
0J4
6F7
133O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
#FE#
#ED#
HESLO:Pole KrßsnΘ, ves ve Slezsku, hejtm. Opava##%2001%84%347%200294
Pole: KrßsnΘ (Sch÷ nfeld), ves ve Slezsku, hejtm. Opava, okr. Klimkovice, fara a pÜ. Velkß Poloma; 115 d., 623 ob. Φ., 5 n. (1890), 1t°. Ük., 3 ml²ny.
Pole
#######
#FB#
0J4
6F6
14B10
152O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
#FE#
#ED#
HESLO:Pole MarianskΘ, ves, hejtm. a okr. Krnov##%2001%84%372%200295
Pole: MarianskΘ (Marienfeld), ves t, hejtm., okr., fara a pÜ. Krnov; 50 d, 360 ob. n (1890).
Pole
#######
#FB#
0J4
6F9
17B10
94O4Vxt0x0008531F/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole##%2001%84%463%200281
#FE#
#ED#
HESLO:de la Pole##%2001%84%397%200296
de la Pole [p≤l], rodina anglickß pochodφcφ od bohatΘho kupce hullskΘho Williama [de la Pole] (å1329), kter² od Eduarda II., jemu₧ Φasto penφze p∙jΦoval, byl pov²Üen na korouhevnφho pßna. ╚eln∞jÜφ z toho rodu byli: Michael [de la Pole], vnuk William∙v (*ok. r. 1330-å1389 v Pa°φ₧i). Bojoval ve Francii zvl. pod ╚ern²m princem a Jeanem de Gand a zasedal v parlament∞ od r. 1366. Roku 1376 jmenovßn admirßlem, prost°edkoval diplomaticky s≥atek Richarda II. s Kate°inou Visconti a kdy₧ se mu to nepoda°ilo, vyjednßval s Vßclavem IV., krßlem Φesk²m, o ruku jeho sestry Anny, kter²₧ s≥atek takΘ se uskuteΦnil. Roku 1383 [de la Pole] stal se kanclΘ°em a r. 1385 jmenovßn hrab∞tem Suffolck²m. Pro svoji rychlou a skv∞lou karriΘru m∞l mnoho nep°ßtel, kte°φ s lordem Glou cestrem v Φele jej ob₧alovali, a p°ese svoji d∙stojnou a energickou obranu byl [de la Pole] odsouzen, hodnosti jeho a tituly mu vzaty a v∞zn∞n ve Windsoru. Na konec musil uch²liti se do ciziny, aby novΘmu pronßsledovßnφ uÜel. Jeho syn Michael de la [de la Pole] (*ok. r. 1361-å1415) nabyl op∞t hrab∞cφho titulu svΘho otce r. 1399.-Jeho syn William de la [de la Pole], vΘvoda of Suffolk (*1396-å1450), byl z vynikajφcφch v∙dc∙v anglick²ch ve vojnßch proti Francii po smrti Jind°icha V. ┌Φastnil se vÜech v²prav proti Francii od r. 1418 a po smrti Salisburyov∞ m∞l vrchnφ velenφ angl. vojsk ve Francii. OblΘhal OrlΘans, kde₧ Panna OrlΘanskß p°inutila jej k ·stupu; pozd∞ji byl zajat od Dunoise a byv propuÜt∞n na svobodu stal se guvernΘrem caensk²m r. 1430, zmocnil se n∞kolika opevn∞n²ch mφst v Normandii a ·Φastnil se korunovace Jind°ichaVI. v Pa°φ₧i r. 1431. Potom vrßtil se do Anglie zab²vaje se nadßle toliko politikou a p°i tom snahami po mφru s Franciφ, aΦ bez ·sp∞chu. Jako₧to premierministr Jind°icha VI. (1444) zprost°edkoval s≥atek krßle s MarkΘtou d'Anjou, zaΦe₧ byl jmenovßn mark²zem, pozd∞ji vΘvodou of Suffolk. Kdy₧ p°ivedl k pßdu Gloucestra, kter² usiloval o dalÜφ boje s Franciφ, a kdy₧ ztrßty AngliΦan∙ byly v∞tÜφ a v∞tÜφ, lid bou°il se proti n∞mu, [de la Pole] byl ob₧alovßn z velezrßdy a zachrßn∞n jedinΘ krßlem, kter² jej odsoudil k vyhnanstvφ na 5 let. P°i p°e plavb∞ do Francie byl vÜak od nßmo°nφk∙ zavra₧d∞n a zprßva o jeho smrti p°ijata v Anglii s velik²m nadÜenφm. Jeho syn John de la [de la Pole], vΘv. of Suffolk (*1442-å1491), pojal za cho¥ sestru Eduarda IV. Al₧b∞tu a ve vojnßch r∙₧φ stßl po boku York∙ proti Lancaster∙m; r. 1478 stal se mφstodr₧itelem v Irsku.-Jeho syn John (*1464-å1487) byl pro sv∙j p∙vod se strany matΦiny od Richarda III., s nφm₧ bojoval u Bosworthu, urΦen za nßstupce tr∙nu. Po smrti Richardov∞ hßjil t∞chto sv²ch prßv a spikl se s Lambertem Simnelem proti Jind°ichovi VII., ale padl v bitv∞ u Stoke. Pon∞vad₧ byl prohlßÜen za psance, zanikla jeho smrtφ hodnost vΘvodskß. MladÜφ jeho bratr Edmund (*1472-å1513) byl oblφben²m dvo°enφnem Jind°icha VII., ale sveden jsa neurΦit²mi sliby cφsa°e Maximilißna I. (1493-1519), kul pikle proti krßli jako₧to praetendent tr∙nu strany York∙. Byl na dvo°e cφsa°skΘm v Cßchßch, ale Maximilißn nechal ho r. 1504 na holiΦ kßch, tak ₧e se musil uch²liti k flanderskΘmu vΘvodovi z Geldern. Tam vÜak padl do rukou jednatel∙ Filipa KastilskΘho, kter² jej vydal r. 1506 Jind°ichovi VII. Edmund byl v∞zn∞n v Toweru a za Jind°icha VIII. s¥at. MladÜφ jeho bratr Richard ·Φastnil se intrik Edmundov²ch, jen₧e jemu poda°ilo se uniknouti nßstrahßm Jind°icha VII. Zdr₧oval se nejprve u kr. Φesk. a uher. Vladislava II., pak u franc. krßle Ludvφka XII., kter² uznßval jeho prßva na tr∙n angl. a necht∞l jej vydati Jind°ichu VIII. Po smrti svΘho bratra Richard osvojil si titul vΘvody of Suffolk, usadil se v Metßch a kul odtud pikle proti vlßd∞ anglickΘ, kterß st∙j co st∙j cht∞la se zbaviti jeho osoby. FrantiÜek I. poslal jej r. 1519 s diplomatick²m poslßnφm do Prahy, r. 1525 pak Richard, stßle jeÜt∞ ve slu₧bßch francouzsk²ch, padl u Pavie. Srv. F. des Roberts, Un pensionnaire des rois de France α Metz (Nancy, 1878).
#######
#FB#
0K10
81A12
223A12
615A12
842A12
998F7
1012A12
1103F7
1117A12
2028A12
2273A12
2806F6
3305F7
3939D1
#FE#
#ED#
HESLO:Pole##%2001%85%50%200297
Pole [p≤l] Reginald, kardinßl a arcibiskup canterbursk² (*1500-å1558). Byl sp°φzn∞n s rodem krßlovsk²m po matce a o v²chovu jeho postaral se Jind°ich VIII., kter² jej po studiφch v Oxford∞ poslal v letech 1521-30 do ltalie a do Pa°φ₧e studovat theologii. Universita pa°φ₧skß vydala mu 2. kv∞t. 1530 pam∞tnφ spis prohlaÜujφcφ neplatn²m s≥atek Jind°icha VIII. s Kate°inou Aragonskou, vdovou po jeho bratru, aΦ [Pole] sßm tohoto rozvodu neschvaloval a napsal proti krßli, zejmΘna pak proti jeho novotßm cφrkevnφm ostr² spis De unitate ecclesiae. Necht∞lproto vrßtiti se do Anglie a odebral se do ╪φma, kde pape₧ Pavel III. jej jmenoval r. 1536 kardinßlem. Cht∞je se ospravedlniti napsal Apologia ad Angliae parlamentum. Pape₧ poslal jej s politick²m poslßnφm do Nizozemska a pozd∞ji do Francie, odkud₧ vÜak byl vypov∞d∞n jako₧to obvin∞n² z velezrßdy v Anglii. Roku 1538 Jind°ich VIII. uvrhl do v∞zenφ jeho matku i jeho bratry, z nich₧ jen nejmladÜφ se zachrßnil zradiv bratry ostatnφ, kte°φ byli popraveni, r. 1541 popravena i [Pole]-ova matka. [Pole] ₧il pak n∞jak² Φas ve Viterb∞, p°edsedal takΘ koncilu TridentskΘmu a po smrti Jind°icha VIII., kdy na tr∙n angl. dosedla Marie, jmenovßn r. 1550 pape₧sk²m legßtem pro Anglii, aby tam pom∞ry cφrkevnφ uvedl do po°ßdku Ale teprve v listopadu r. 1554 slavil sv∙j vjezd do Lond²na. JmΘnem pape₧sk²m prohlßsil absoluci Anglie ode vÜech cφrkevnφch trest∙v a ·siln∞ pracoval o upevn∞nφ katolicismu a zvlßÜt∞ o zachovßnφ supremacie pape₧ovy v Anglii, ale nesouhlasil s p°φsn²m postupem krßlovny sna₧e se zmφrniti pronßsledovßnφ protestant∙v. Po smrti Cranmerov∞ jmenovßn arcibiskupem canterbursk²m, avÜak kdy₧ jeho nep°φtel Caraffa zvolen pape₧em (Pavel IV), [Pole] byl sesazen a povolßn do ╪φma, aby se ospravedlnil z kacφ°stvφ, z n∞ho₧ byl ob₧alovßn. [Pole] vÜak zem°el d°φve, ne₧ k cest∞ doÜlo Z jeho spis∙ jeÜt∞ dlu₧no uvΘsti: De concilio (2. vyd., Levna, 1567); De summi pontificis officio et poteatate (t., 1569); Reformatio Angliae (1556) Srv. Vita R. Poli S. R. E. cardin. italice scripta a L. Beccatello, latine reddita ab A. Dudithio (Benßtky, 1569, Lond²n, 1690); Philipps, History of the life of R [Pole] (Oxford, 1764); Zimmermann, Kardinal [Pole] (╪ezno, 1893).
#######
#FB#
0K4
11F8
408A6
521B20
684B31
1024A6
1042A6
1699A6
1793A6
1871B11
1907B40
1960B18
2150A6
2194A6
#FE#
#ED#
HESLO:Polebice##%2001%85%471%200298
Polebice viz Galea aponeurotica.
#######
#FB#
0K8
13O18Vxi0x00592B32/0x00000237/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0909%38%273%094965
#FE#
#ED#
HESLO:Poledne##%2001%85%480%200299
Poledne sluje vÜeobecn∞ doba, kdy slunce stojφ nejv²Üe nad obzorem. PravΘ [Poledne] je chvφle, kdy st°ed slunce na jihu prochßzφ polednφkem. Za slunovrat∙ pravΘ [Poledne] nastßvß vrcholenφm slunce; v dobßch jin²ch ned∞je se to p°esn∞ s vrcholenφm, pon∞vad₧ deklinace slunce se m∞nφ. St°ednφ [Poledne] je chvφle, kdy vrcholφ t. zv slunce st°ednφ; je to slunce myÜlenΘ, kterΘ rychlostφ rovnom∞rnou za rok tropick² o 366,2422 dnech hv∞zdnφch probφhß rovnφkem od bodu jarnφho a₧ zase k n∞mu.[Poledne] znamenß tΘ₧ stranu sv∞ta, na kterΘ slunce a hv∞zdy dostupujφ nejv∞tÜφ v²Üky, tedy tolik jako jih. VR².
#######
#FB#
0K7
74A9
161A9
283F7
291A9
487A9
590F3
595B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polednice##%2001%86%41%200300
Polednice . Z div²ch ₧en jmenujφ se nejΦast∞ji [Polednice] a Klekßnice. Jsou to bytosti bßjeΦnΘ, kterΘ pr² se objevujφ a zßhubnou moc svou provozujφ jen v dob∞, kdy se zvonφ poledne nebo klekßnφ. Mφsty popisujφ [Polednice]-ci jako velikou ₧enu zahalenou od hlavy a₧ k pat∞ v bφlou plachetku. Co do povahy jest [Polednice] bytost zlß, kterß se sna₧φ Φlov∞ku jen Ükoditi; zvlßÜt∞ mß pr² namφ°eno na ty, kdo mnoho klejφ. N∞kdy p°ichßzφ pr² [Polednice] zv∞stovat novorozenΘmu dφt∞ti, co z n∞ho bude; zastupuje ·°ad SudiΦek. JKl.
#######
#FB#
0K9
47A11
61F9
211A11
310A11
437A11
520B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polednφk##%2001%86%141%200301
Polednφk (meridißn) je nejv∞tÜφ kruh na nebi myÜlen² ob∞ma p≤ly, nadhlavnikem a podno₧nikem. Vn∞m vrcholφ t∞lesa nebeskß, t. j. dostupujφ nejv∞tÜφ v²Üky a sestupujφ nejnφ₧e. Na zemi rozumφme [Polednφk]-em ka₧d² oblouk rovinn² spojujφcφ oba p≤ly. Kdyby zem∞ byla koulφ, byly by [Polednφk]-y samΘ stejnΘ polokruhy; ale pon∞vad₧ mß podobu sploÜt∞lΘho sferoidu, jsou [Polednφk]-y stejnΘ poloellipsy majφcφ spoleΦnou malou osu (zemskou). VelikΘ osy le₧φ v rovin∞ rovnφku. Na [Polednφk]-u n∞jakΘho mφsta m∞°φ se zem∞pisnß Üφ°ka obloukem mezi mφstem a rovnφkem. ┌hel pak, jej₧ svirß rovina n∞jakΘho [Polednφk]-a s pevn²m [Polednφk]-em, kter² se naz²vß prvnφm, jest zem∞p. dΘlka; m∞°φ se obloukem na rovnφku nebo n∞kterΘm rovnob∞₧nφku mezi ob∞ma [Polednφk]-y. Hipparchos za prvnφ [Polednφk] p°ijal [Polednφk] svΘho mφsta pozorovacφho na ostrov∞ Rhodu. Asi v I. stol. naÜeho letopoΦtu polo₧ili prvnφ [Polednφk] na nejzßpadn∞jÜφ mφsto tehda znßmΘ, na ostrovy KanßrskΘ. Od toho [Polednφk]-u Φφtal i nejv∞tÜφ zem∞pisec starov∞ku Ptolemaios. Ve stol. XVI. polo₧il Mercator prvnφ [Polednφk] azorsk²m ostrovem Corvo, kde tenkrßt magnetickß st°elka ukazovala p°esn∞ na sever, Hondius kapverdsk²m ostrovem Santiago; u pozd∞jÜφch zem∞pisc∙ dot²kß se prvnφ [Polednφk] v²chodnφho kraje Teneriffy. Richelieu svolal r. 1630 do Pa°φ₧e sch∙zi zem∞pisc∙ a mathematik∙v a ta navrhla [Polednφk] jdoucφ zßp. cφpem ostrova Ferro za prvnφ a krßl. na°φzenφm ze dne 25. dub. 1634 zavßzßni byli vÜichni kartografovΘ francouzÜtφ p°ijmouti jej, co₧ se stalo i mimo Francii. Pozd∞ji Delisles navrhl na jeho mφst∞ za prvnφ [Polednφk], jen₧ le₧φ prßv∞ 20░ (1h 20m) na zßpad od hv∞zdßrny pa°φ₧skΘ (zßpadnφ kraj ostrova Ferro le₧φ jeÜt∞ dßle na zßpad). Od tohoto [Polednφk]-u Delislesova dosud Φasto se poΦφtß. Hv∞zdß°i a nynφ i zem∞pisci p°ijali za prvnφ [Polednφk] hv∞zdßrny greenwichskΘ, 2░ 20' 14' (9m 21s) na zßpad od pa°φ₧skΘho. VR².
#######
#FB#
0K8
10F8
191A10
277A10
363A10
470A10
592A10
614A10
738A10
772A10
790A10
891A10
967A10
1066A10
1238A10
1357A10
1394F5
1586A10
1723A10
1816A10
1895B4
#FE#
#ED#
HESLO:PolehΦujφcφ okolnosti##%2001%86%488%200302
PolehΦujφcφ okolnosti viz Okolnosti polehΦujφcφ a p°it∞₧ujφcφ.
#######
#FB#
0K21
26O36Vxr0x00487B1C/0x00000B9A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1808%1%223%183885
#FE#
#ED#
HESLO:Polehrad##%2001%86%504%200303
Polehrad viz Polerady.
#######
#FB#
0K8
13O8Vxt0x000923B5/0x000000C4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%91%124%200332
#FE#
#ED#
HESLO:Polehradice##%2001%86%513%200304
Polehradice, Bolehradice, m∞steΦko na Morav∞, hejtm. a pÜ. HustopeΦ, okr. Klobouky; 267 d., 1137 ob. Φ. (1890), far. kostel sv. Jana K°t, 3t°. Ük. a deskov² statek dr₧φ Karel sv. p. Levetzow. [Polehradice] p°ipomφnajφ se r. 1131. Roku 1368 sed∞l na zdejÜφ tvrzi VilΘm z KunÜtßtu. Roku 1512 [Polehradice] byly m∞steΦkem, jemu₧ krßl Ferdinand II. vysadil dva v²r. trhy. V XVI. stol. byli zde novok°t∞nci a sbor Φes. Brat°φ. Tehdy dr₧eli zbo₧φ polehradickΘ pßnovΘ z VlΦkova, jim₧ pro jejich ·Φastenstvφ ve vzpou°e stav∙ Φesk²ch od krßl. komory vzato a darovßno cφs. FerdinandemII. jesuit∙m v Brn∞, po zruÜenφ °ßdu pak [Polehradice] spojeny s panstvφm divßck²m. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K11
13F11
192A13
290A13
615A13
657N22Vyb0x006E1FFF/0x00000055/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%38%463%290566
#FE#
#ED#
HESLO:Polehrady##%2001%86%83%200305
Polehrady viz Polerady.
#######
#FB#
0K9
14O9Vxt0x000923B5/0x000000C4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%91%124%200332
#FE#
#ED#
HESLO:Polej##%2001%86%91%200306
Polej, bot., viz Mentha, str. 112 a.
#######
#FB#
0K5
17O6Vxq0x000B80CC/0x00000C03/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1702%11%389%170667
#FE#
#ED#
HESLO:Polel##%2001%86%99%200307
Polel viz Lel.
#######
#FB#
0K5
10O4Vxo0x005836CE/0x00000010/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1509%31%223%154796
#FE#
#ED#
HESLO:Polemarchos##%2001%86%107%200308
Polemarchos viz ArchontovΘ, 697 b.
#######
#FB#
0K11
16O10Vxb0x00473976/0x00001BCF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0207%96%41%024048
#FE#
#ED#
HESLO:Pole Martovo##%2001%86%116%200309
Pole Martovo viz Champ 4).
#######
#FB#
0K12
17O5Vxl0x0004541D/0x000000AA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1201%39%389%120337
#FE#
#ED#
HESLO:Polemika##%2001%86%124%200310
Polemika (z °ec. pßlemoc, boj), v∞deck² spor. Prvotn∞ slula [Polemika]-kou obrana uΦenφ cφrkevnφho proti jin²m vyznßnφm k°es¥ansk²m, kde₧to apologetika ho hßjila proti pohanstvφ. [Polemika] v tomto v²znamu zvßna b²vala tΘ₧ elenchickou theologiφ i kontroversou.
#######
#FB#
0K8
17C7
32F13
60A10
140F11
179A10
#FE#
#ED#
HESLO:Polem≤n##%2001%86%174%200311
Polem≤n
Polem≤n, filosof athΘnsk²
Polem≤n periΘgΘta
Polem≤n, sofista
#######
#FB#
0K7
10O25Vxt0x0008A74D/0x000000C7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polem≤n, filosof athΘnsk²##%2001%86%174%200312
37O17Vxt0x0008A8BC/0x00000582/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polem≤n periΘgΘta##%2001%86%215%200313
56O16Vxt0x0008AEF3/0x000002DB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polem≤n, sofista##%2001%86%480%200314
Polem≤n: , filosof athΘnsk² (å273 p°. Kr. ), ₧ßk Xenokrat∙v, nastoupil po tomto v p°edsednictvφ Akademie r. 315. Jeho dφla nejsou zachovßna. Äßky jeho byli KratΘs, Krant≤r, ZΘn≤n.
Polem≤n
#######
#FB#
0J7
181O7Vxt0x0008A55F/0x00000053/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polem≤n##%2001%86%174%200311
#FE#
#ED#
HESLO:Polem≤n periΘgΘta##%2001%86%215%200313
Polem≤n: periΘgΘta (*ve lII. stol. p°. Kr. v n∞kterΘm mφst∞ Troady). Procestoval Helladu, Malou Asii, Sicilii a ltalii, a₧ kolem r. 200 p°. Kr. usadil se trvale v AthΘnßch. Toto m∞sto, jako₧ i mnohß jinß, propujΦilo mu prßvo obΦanskΘ. Od Ptolemaia Epifana byl povolßn takΘ do Alexandrie.-┌Φelem jeho cest bylo seznati vlastnφm nßzorem ve°ejnΘ budovy, pomnφky, nßpisy, um∞leckß dφla, vÜe o nich zaznamenßvati a podrobn²m popisem je ve znßmost uvßd∞ti. ZvlßÜtnφ pφli v∞noval kopφrovßnφ, sbφrßnφ a vysv∞tlovßnφ nßpis∙v. Prßv∞ tφm, ₧e na mφst∞ peΦliv∞ zkoumal um∞leckß dφla a pamßtnosti a ₧e nßpisy v∞novacφ a nßhrobnφ p°ibral k objasn∞nφ um∞leck²ch a kulturnφch pom∞r∙, povznesl periΘgΘsi k jejφmu v²znamu. Suidas uvadφ n∞kterΘ jeho specißlnφ spisy, jako popis Ilia, o zalo₧enφ m∞st ve Fokid∞, na Pontu atd., ale d∙le₧it∞jÜφ byly ty, kterΘ popisovaly athΘnskouAkropoli, poklady delfskΘ a nßpisy v r∙zn²ch m∞stech °eck²ch. Vedle toho znßm byl spis jeho o zßzraΦn²ch v∞cech, dopisy o p°edm∞tech z jeho oboru, °ada spis∙ polemick²ch, v nich₧ opravuje mφn∞nφ jednotliv²ch spisovatel∙, jako Adaia, Antigona, Eratosthena, jemu₧ zvlßÜt∞ v popise AthΘn dokßzal chyby velmi hrubΘ. ZachovanΘ zbytky [Polem≤n]-ov²ch spis∙ vydal L. Preller v Lipsku r. 1838 (Polemonis periegetae fragmenta); ocen∞nφ ve spise Benckerov∞ Der Antheil der Periegese an der Kunstschriftstellerei der Alten (Mnichov, 1890). V a.
Polem≤n
#######
#FB#
0J7
9F9
1186A9
1392O7Vxt0x0008A55F/0x00000053/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polem≤n##%2001%86%174%200311
#FE#
#ED#
HESLO:Polem≤n, sofista##%2001%86%480%200314
Polem≤n: , sofista (*asi r. 85 po Kr.), pochßzel z Laodikeie v Lykii a ₧il ve Smyrn∞. Jsa obratnym °eΦnφkem s patra byl hlavou starÜφ °eΦnickΘ Ükoly smyrenskΘ. T∞Üil se zvlßÜtnφ oblib∞ cφsa°e Hadriana, u n∞ho₧ b²val Φasto vyslancem. Jeho °eΦnickΘ nadßnφ zφskalo mu bohatstvφ, ale pro svou p²chu m∞l mnoho nep°ßtel. Nßm dochovaly se z jeho spis∙ pouze dv∞ deklamace na padlΘ bojovnφky marath≤nskΘ Kynegeira a Kallimacha, sofistick² to plod dosti chatrn², obsahujφcφ mnoho reminiscencφ z DΘmosthena. Vydßny H. Stephanem r. 1567 a J. C. Orellim (Lip., 1819).-P°ipisuje se mu tΘ₧ Fysiognomika, spis vß₧en² u vrstevnφk∙v i pozd∞jÜφch, o n∞m₧ vφme pouze z v²tahu (R. Foerster, De Polemonis physiognomicis, 1886). Vva.
Polem≤n
#######
#FB#
0J7
11F7
576B12
707B4
713O7Vxt0x0008A55F/0x00000053/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polem≤n##%2001%86%174%200311
#FE#
#ED#
HESLO:Polemoniaceae##%2001%87%66%200315
Polemoniaceae, jirnicovitΘ, Φele∩ rostlin z °ßdu trubkokv∞t²ch (Tubiflorae), obsahujφcφ byliny, °idΦeji polok°e, k°e n. stromy list∙ st°φdav²ch n. vst°φcn²ch cel²ch nebo zpe°en∞- n. dlanitodφln²ch, u otßΦivΘho rodu Cobaea 3dφlnou ·ponkou zakonΦen²ch a bezpalist²ch. PravidelnΘ, z°φdka pon∞kud pyskatΘ kv∞ty jsou obojakΘ, 5ΦetnΘ, v r∙zn²ch ·₧labφΦkov²ch n. koneΦn²ch listenat²ch kv∞tenstvφch. Kalich v pupenu obyΦejn∞ otev°en² jest stßl², zvonkovit² n. trubkovit² 5klan². R∙znotvarß koruna mß cφpy v pupenu obyΦejn∞ v pravo stoΦenΘ, s nimi₧ st°φdß v stejnΘ n. rozliΦnΘ v²Üi jejφ trubky vetknutΘ, n∞kdy nestejn∞ dlouhΘ tyΦinky s praÜnφky dovnit° obrßcen²mi. T°φ-, v²jimkou 2-5pouzdr² semenφk stojφ obyΦejn∞ na 5laloΦnΘm terΦi a ukonΦen jest nitkovitou Φn∞lkou o 3 bliznßch. Plod jest obyΦejn∞ pouzdroseΦnß tobolka, jejφ₧ chlopn∞ od st°ednφho semenatΘho sloupce se odd∞lujφ. Semena opat°enß masit²m nebo chruplavkovit²m bφlkem chovajφ v poko₧ce bu≥ky p°i klφΦenφ bobtnajφcφ a tφm povrch semene sliznat²m povlakem obalujφcφ. [Polemoniaceae] Φφtajφ asi 150 druh∙ p°evahou severo-a jihoamerick²ch, mΘn∞ hojn∞ v Evrop∞ a v Asii domßcφch, zvlßÜt∞ z rodu Cantua, Cobaea, Collo- mia, Phlox a Polemonium, p∞stovan²ch Φast∞ji pro ozdobu. D∞d.
#######
#FB#
0K13
15F12
64B10
215B6
1021A15
1146B22
1169B10
1182B10
1226B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polemonium##%2001%87%306%200316
Polemonium L., jirnice, rod rostlin jirnicovit²ch (Polemoniaceae), obsahujφcφ vytrvalΘ, z°φdka 1letΘ byliny list∙ zpe°enodφln²ch st°φdav²ch a kv∞t∙ obyΦejn∞ ·hledn²ch, modr²ch, fialov²ch n. bφl²ch v kytkovit²ch latßch. P∞tiklan² kalich uzavφrß korunu krßtce nßlevkovitou, Üiroce zvonkovitou n. tΘm∞° kolovitou, s tyΦinkami vetknut²mi ve stejnΘ v²Üi v trubce, obrostlΘ na tom mφst∞ v∞ncem chlup∙ a daleko vyΦnφvajφcφmi. S tyΦinkami sehnutß Φn∞lka mß 3 podvinutΘ blizny. Tobolka 3chlopni a 3pouzdrß mß na chlopnφch ne·plnΘ p°ehrßdky a v pouzdrech mnoho semen. [Polemonium] Φφtß asi 9 druh∙ hlavn∞ americk²ch, z nich₧ roste po st°ednφ a severnφ Evrop∞ a Asii na vlhk²ch lukßch a v k°oviskßch [Polemonium] coeruleum-L., j. modrß n. obecnß. Tß₧ dosahuje v²Üky i nad 1 m, mß lysou vna¥ a modrΘ n. bφlΘ kv∞ty. B²vß p∞stovßna i pro ozdobu. D∞d.
#######
#FB#
0K10
15F7
51B13
558A12
689A12
702B9
719F15
832B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pole≥##%2001%87%463%200317
Pole≥, Polφ≥, Poly≥, starobylΘ m∞steΦko v ╚echßch pod Doubravskou horou, v hejtm. a okr. klatovskΘm, mß 70 d., 466 obyv. Φ. (1890), far. kostel VÜech Svat²ch r. 1740 obnoven², 3t°. Ük., pÜ., dva ml²ny, dva v²roΦ. trhy; opodßl myslivna Bφtov. Sv∞°. statek dr₧φ Jaromφr hr. ╚ernφn z Chud∞nic. Stßval zde chrßm sv. MarkΘty, jen₧ za cφs. Josefa byl zruÜen; ve XIV. stol. p°ipomφnß se mezi farnφmi. NebφlovÜtφ z Drahobuze vystav∞li tu tvrz a sed∞li zde po celΘ XVI. stol. PoΦ. XVII. stol. dr₧eli [Pole≥] ChlumΦanÜtφ z P°estavlk, pak pßnovΘ z KlenovΘho, od nich₧ [Pole≥] koupil (1711) Frant. Jos. hr. ╚ernφn z Chud∞nic a p°ipojil ji k Chud∞nic∙m. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K5
7F12
491A7
557A7
640N22Vyb0x006E2175/0x0000004B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%38%496%290568
#FE#
#ED#
HESLO:PoleninskΘ jezero##%2001%87%33%200318
PoleninskΘ jezero viz Makedonie, str. 666 a.
#######
#FB#
0K17
22F10
#FE#
#ED#
HESLO:Poleniny##%2001%87%50%200319
Poleniny, ves ve Slezsku, hejtm. a okr. T∞Üφn, fara a pÜ. Hnojnφk; 55 d.,. 29 ob. Φ., 249 pol., 3 n. (1890).
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Pole≥ka##%2001%87%74%200320
Pole≥ka, Polenka, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Klatovy, fara a pÜ Pole≥; 17 d., 110 ob. Φ. (1890). [Pole≥ka] jest rodiÜt∞ Josefa Franty èumavskΘho.
#######
#FB#
0K7
9F7
99A9
#FE#
#ED#
HESLO:Pol∞nov##%2001%87%107%200321
Pol∞nov Vasilij DmitrijeviΦ, malφ° rus. (*1844 v Petrohrad∞). Vystudovav gymnasium vstoupil do um∞l. akademie, kde r. 1869 za obraz J≤b a jeho p°ßtelΘ dostal malou a r. 1870 za obraz Kristus k°φsφ dceru Jairovu (nynφ v museu akad. um∞l.) velikou zlatou medailli. Zßrove≥ ukonΦil universitnφ kurs na prßvnickΘ fakult∞, r. 1872 odebral se jako stipendista cφs. akademie do ciziny: Vφdn∞, Mnichova, Benßtek, Florencie, Neapole, na delÜφ dobu do Pa°φ₧e Vrßtiv se na Rus, odebral se brzy na jeviÜt∞ rusko-tureckΘ vojny, pob²val p°i hlavnφm stan∞ nßslednφka careviΦe, pozd∞ji cφsa°e Alexandra III., a kreslil v²jevy vßleΦnΘ. Roku 1884 vypravil se do Ca°ihradu, ╪ecka, Palestiny, Syrie a Egypta a s velikou pφlφ zachycoval malebn² kraj i kroj, architekturu, rßzovitΘ hlavy a postavy atd. V Tre¥jakovskΘ galerii je t∞chto cestovnφch dojm∙ v barv∞ zachycen²ch na 150. Od r. 1879 [Pol∞nov] je Φlenem TovaryÜstva peredvi₧nik∙ (um∞lc∙ po°ßdajφcφch koΦovnφ v²stavy). B²val poklßdßn za nßsledovnφka A. Ivanova pro svΘ obrazy nßbo₧enskΘ (Kristus a h°φÜnice v mus. cara Alexandra III, Jezero Ge- nezaretske; Sny; Je₧φÜ mezi uΦiteli), ale novß kritika soudφ jinak. Ne za Ivanovem a jeho v²razem, by¥ nedosti um∞l²m, ale pln²m duÜevnφ velikosti, hloubky a prostoty, pln²m vroucnosti a vzneÜenosti, n²br₧ za Brjullovem a jeho divadelnφm effektem ubφrß se [Pol∞nov] ve sv²ch nßbo₧ensk²ch obrazφch. V²znam [Pol∞nov]-a je v jeho krajinomalbßch, hlavn∞ rusk²ch (BabiΦΦina zahrada v Tre¥jakovskΘ galerii v Moskv∞; LΘto; Zarostl² rybnφk aj.) a v °ad∞ jeho obraz∙ a studiφ z cest, v nich₧ mnoho je p∙vabu a sv∞₧esti. T².
#######
#FB#
0K7
8F19
132B18
183B19
203B7
870A9
1023B18
1069B10
1080B35
1336A9
1385A9
1439B17
1490B21
1591B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pol∞nova##%2001%87%413%200322
Pol∞nova Helena Dmitrijevna, sestra p°ed, znamenitß illustrßtorka rusk²ch pohßdek, horlitelka pro povznesenφ lidovΘho um∞nφ ruskΘho a v∙bec um∞nφ dekorativnφho (*1850 v Petrohrad∞ å1898 v Moskv∞). Byla velmi peΦliv∞ vychovßna. Otec jejφ, historik a archaeolog, pro₧il n∞kolik let p°i vyslanectv∞ v AthΘnßch a vÜt∞poval i d∞tem lßsku k °eckΘmu um∞nφ. [Pol∞nova] od 9. roku uΦila se kreslit, sprvu u ╚istjakova, pozd∞ji u KramskΘho. Zimnφ pobyt 1869-70 v Pa°φ₧i u Chaplaina byl jφ velik²m povzbuzenφm, rovn∞₧ i dalÜφ uΦenφ u ╚istjakova v Petrohrad∞. V tu dobu oddala se horliv∞ studiu ruskΘ historie a archaeologie za vedenφ otcova, pojala v∙bec lßsku k ruskΘ starobylosti, co₧ vedlo k jemn∞jÜφmu pochopeni a vycφt∞nφ ruskΘho slohu a dßvalo charakter jejφ tvo°ivosti. Na lΘto ujφ₧d∞la na vesnici a objφ₧d∞la ko≥mo statky sv²ch rodiΦ∙, sbφrajφc dojmy z ruskΘ p°φrody a z ruskΘho ₧ivota. Roku 1875 slo₧ila zkouÜku na domßcφ uΦitelku, r. 1877, za tureckΘ vojny, zorganisovala se starÜφ sestrou a jin²mi dßmami v Kijev∞ lazaret p°i vojenskΘ nemocnici a s velikou oddanostφ posluhovala ran∞n²m. Po vojn∞ dßle se utvrzovala v um∞nφ kreslφ°skΘm a zaujala se um∞nφm applikovan²m, hlavn∞ keramikou. Roku 1880 carskß SpoleΦnost pro podporovßnφ um∞nφ poslala ji do Pa°φ₧e studovat r∙znou techniku v²roby keramickΘ a dala jφ pak organisovati zvlßÜtnφ t°φdu keramickou p°i Ükole SpoleΦnosti. P°esφdlenφm do Moskvy r. 1882 zaΦφnß se u [Pol∞nova]-vΘ doba samostatnΘho tvo°enφ. Starobylß Moskva i jejφ okolφ daly jejφmu nadßnφ urΦit² sm∞r a vyvolaly jejφ tv∙rΦφ sφlu. Seznßmila se tu s Vasn∞covem, Surikovem a j. originßlnφmi um∞lci. U bratra malφ°e schßzφvali se ka₧d² Φtvrtek mladφ malφ°i Levitan, KorovinovΘ, N∞st∞rov, Ostrouchov, Archipov, S∞rov, Vinogradov, Ivanov, dnes zvuΦnß jmΘna. [Pol∞nova] tu poprvΘ vystavila svΘ aquarelly polnφch kv∞t∙v a krajin, je₧ rychle byly rozprodßny, a n∞kolik faiencov²ch ikon zhotovila na objednßvku. Z cesty po Volze, Donu, Kavkßze a Krymu vystavila kollekci studiφ, z nich₧ n∞kterΘ zakoupil Tre¥jakov. Od r. 1885 Φasto dlφvala na statku Abramcev∞ (pφ. J. G. MamontovΘ), je₧ bylo u₧ tehdy mal²m um∞leck²m st°ediskem. Pro₧φvali tam lΘto R∞pin, Vasn∞cov, Pol∞nov a j., ka₧d² z nich vnßÜel sem n∞co um∞leckΘho a spoleΦn∞ zbudovali tu a vyzdobili originßln∞ kostelφk. P°i tamnφ Ükole byla truhlß°skß dφlna, a [Pol∞nova] na radu Vasn∞cova ujala se jejφho vedenφ. Objφ₧d∞la proto sousednφ vesnice a sbφrala a zaznamenßvala si lidovΘ °ezby, zalo₧ila z nich a nßΦrt∙ sv²ch i bratrov²ch museum p°i Ükole tΘ, a v²robky abramcevskΘ brzy doÜly obliby a rozÜφ°enφ. Zßrove≥ sblφ₧ila se jeÜt∞ vφce s ₧ivotem lidov²m. Kreslφc a malujφc na venkov∞, b²vala obklopovßna d∞tmi i dßvala si od nich vyklßdati pohßdky, pop∞vky a zapisovala si je. Cht∞la °adou aquarell∙ vyjßd°iti poetick² nßzor ruskΘho lidu na p°φrodu, vyjasniti, jak ruskß krajina p∙sobila na ruskou lidovou poesii a jak se v nφ vyjßd°ila. Tak vznikly studie k obrazu èly naÜe d∞ti z Novgorodu a prvnφ illustrace k pohßdkßm Bφlß KaΦenka, IvanuÜka hlupßΦek a j. I olejov²mi obrazy docφlila ·sp∞chu. Roku 1890 na pa°φ₧skΘ v²stav∞ byla zara₧ena vysp∞lostφ zßpadnφho um∞nφ, nesmφrnou pracovitostφ a d∙kladnostφ v kresb∞ zßp. um∞lc∙v; i jala se znova s neobyΦejnou energiφ kresliti s p°φrody, studovati anatomii. Ponenßhlu p°echßzela od sm∞ru realistickΘho k symbolickΘmu. Stilisace rostlin a kv∞t∙ zabφrala jφ vÜecku mysl, z toho pak vznikaly p∙vabnΘ jejφ kresby k v²Üivkßm a jin²m pracφm dekorativnφm. Snila o velikΘm obraze: Vid∞nφ jednoho z vojφn∙ Alexandra N∞vskΘho, jemu₧ v p°edveΦer vφt∞zstvφ N∞vskΘho nad èvΘdy zjevili se Boris a Gl∞b na lo∩ce, jakoby pluli po N∞v∞, za jit°nφho ·svitu. Ob∞ knφ₧ata v bφl²ch °φzßch, jak b²vajφ na ikonßch. I °ekl Boris Gl∞bu: ╗Brat°e Gl∞be, ka₧ veslovati, pom∙₧eme svΘmu pokrevenci, knφ₧eti Aleksandru JaroslaviΦi!½ Zam²Ülela uspo°ßdati lidov∞-historickou v²stavu. Roku 1895 v ╪φm∞ studovala byzantskΘ mosaiky a r∙znΘ ornamenty; v Pa°φ₧i posiln∞na ruchem um∞leck²m a p°ßtelstvφm s malφ°kou JakunΦinovou vytvo°ila znamenitou skizzu k obrazu Drak. V Moskv∞ pak kreslila rozkoÜnΘ nßvrhy k v²Üivkßm a k za°φzenφ jφdelny (uve°ejn∞ny v lond²nskΘm m∞sφΦnφku ╗Artist½, 1898) a pracovala o sv²ch historick²ch obrazech. Aby si napravila zdravφ, vydala se znovu na cesty, do èpan∞lska a Pa°φ₧e, ale vrßtivÜi se do Moskvy, brzy onemocn∞la t∞₧ce a nepovstala ji₧. [Pol∞nova] byla neobyΦejn∞ zajφmav² a mil² zjev um∞leck² v ₧ivot∞ ruskΘm. Byla nadßna zdrav²m smyslem pro p∙vodnost v ruskΘm v²raze poetickΘm a um∞leckΘm a vyp∞stovala si jej neobyΦejn∞ jemn∞, studiem nep°etr₧it²m a neunavn²m, d∙kladn²m, sv∞domit²m a horoucn²m. Jejφ propaganda um∞leckß, Φinnost agitaΦnφ, sb∞ratelskß byla stejn∞ v²znamnß a sm∞rodatnß, jako jejφ kresby a nßvrhy. Jejφ illustrace k pohßdkßm tak harmonicky spl²vajφ s poesiφ textovou svou pravdivostφ, prostotou, naivnostφ, teplotou, sv²m pohßdkov²m sv∞tem (ne raffinovan∞ fantastick²m), jako mßlokterΘ. Pamßtce jejφ v∞noval ╗Mir Iskusstva½ 1899 krßsn² dvojit² seÜit s mno₧stvφm vyobrazenφ. T².
#######
#FB#
0K8
9F18
350A10
1419A10
1772A10
2327A10
2935B25
2991B22
3014B8
4354A10
5010B3
#FE#
#ED#
HESLO:z Polenska##%2001%88%265%200323
z Polenska HanuÜ, katolick² pßn, p°ivr₧enec Sigmund∙v, poprvΘ se p°ipomφnß r. 1419 mezi protivnφky Pra₧an∙; r. 1420 marn∞ brßnil BeneÜova proti Äi₧kovi. [z Polenska] s n∞kter²mi obhßjci se zav°el v pevnΘm klßÜte°e, kde₧ se ubrßnil, pon∞vad₧ Äi₧ka dob²vßnφm jeho necht∞l se zdr₧ovati a takΘ pro po₧ßr byl ke klßÜteru nesnadn² p°φstup. V Φervnu tΘho₧ roku velel posßdce vyÜehradskΘ, kterou poda°ilo se Sigmundovi v Φas zßsobiti potravinami. R. 1427 p°ipomφnß se jako fojt Üestim∞stsk² v Lu₧ici. R. 1428 p°epadl Siroty u Chrastavy, z nich₧ 500 p°iÜlo o ₧ivot a ╚ech∙m vzato 120 voz∙ s ko°istφ. Teprve blφzko Liberce ╚echovΘ opravili svΘ Üiky a odrazili N∞mce. Na poΦ. r. 1430 HanuÜ jako velitel oddφlu jφzdy kurfirÜta saskΘho byl pora₧en od ╚ech∙ u Grimmy na Muld∞; r. 1431 èestim∞stÜtφ pod jeho vedenφm oblehli Libavu a p°inutili 15. srpna Φeskou posßdku ke vzdßnφ.
#######
#FB#
0K10
11F5
153A12
#FE#
#ED#
HESLO:Polenta##%2001%88%430%200324
Polenta, lidov² pokrm z kuku°ice neb kaÜtanovΘ mouky, mßsla a parmesanskΘho s²ra; jest oblφben ve VlaÜφch. Ve v²chodnφ HaliΦi a Bukovin∞, v Uhrßch a Sedmihradsku, v Rumunsku, p°i dolnφm Dunaji, p°ipravujφ pokrm podobn² [Polenta]-t∞ a naz²vajφ jej mamalyga nebo mammeliga.
#######
#FB#
0K7
219A9
#FE#
#ED#
HESLO:Polenta##%2001%88%488%200325
Polenta (vl. Kroupa) ze Sudet∙ Ji°φ, lΘka° Φesk². Pochßzel z KutnΘ Hory (odtud slul Kuttenbergensis) a studoval na universit∞ pra₧skΘ, kde r. 1548 stal se bakalß°em a r. 1552 magistrem filosofie. R. 1562 byl rektorem pra₧skΘ university. Oddav se studiu mediciny, r. 1582 stal se doktorem lΘka°stvφ a vedle professury v Karolinu proslul i jako praktick² lΘka°. R. 1570 byl pov²Üen do stavu ÜlechtickΘho. Nßbo₧ensky klonil se k reformßm Lutherov²m; r. 1562 byl zvolen do konsisto°e pod obojφ.
#######
#FB#
0K7
8F28
84F15
#FE#
#ED#
HESLO:Polentz##%2001%89%33%200326
Polentz Georg, biskup v Samlandu (*1478-å1550). R. 1511 vstoupil do °ßdu N∞m. rytφ°∙v a r. 1518 stal se biskupem samlandsk²m. R. 1521 za nep°φtomnosti velmistrovy [Polentz] byl jeho zßstupcem v Prusφch R. 1523 p°estoupil k reformaci Lutherov∞ v plnΘ (aΦkoli z ohledu na pape₧e zprvu tajenΘ) shod∞ s velmistrem. R. 1525 [Polentz] se o₧enil s Kate°inou Truchsessovou z Wetzhausenu a po jejφ smrti s Annou z Heydecku (1527). Kdy₧ r. 1544 byla v Krßlovci zalo₧ena universita, [Polentz] byl jmenovßn jejφm konservßtorem a sv∞°en mu vrchnφ dozor nad nφ. Od r. 1546 m∞l za pomocnφka v duchovnφ sprßv∞ Briesmanna. Srv. Tschakert, Georg von [Polentz] (1888).
#######
#FB#
0K7
8F5
163A9
319A9
472A9
632A9
#FE#
#ED#
HESLO:von Polenz##%2001%89%165%200327
von Polenz Wilhelm, spis. n∞m. (*14. led. 1861 na zßmku Hor. Kumwa│dskΘm v Hornφ Lu₧ici). Pochßzφ z rodiny ÜlechtickΘ. Studoval prßva a po krßtkΘ Φinnosti ·°ednφ uvßzal se ve sprßvu venkovskΘho svΘho statku. Jest z p°ednφch romßnopisc∙ souv∞kΘho N∞mecka, bßsnφkem realistick²m, kulturnφm, bßsnφkem ₧ivota v jeho zjevφch typick²ch p°edevÜφm, ale p°i vÜφ objektivnosti pronikß jeho knihy sm²Ülenφ ideßln∞-ΘthickΘ, touha po duÜevnφm a socißlnφm obrodu vlasti politicky obrozenΘ. Ve v²voji literatury stojφ v jednΘ °ad∞ s Gutzkowem, Gustavem Freytagem, jemu₧ z mladΘ generace nejvφce se blφ₧φ po strßnce obsahovΘ, a se Spielhagenem; jen technicky a ideov∞ nßle₧φ dob∞ nyn∞jÜφ. Jako oni jest p°edevÜφm romßnopiscem, dramat napsal podle vlastnφho doznßnφ na 24 (provozovßna z nich dv∞), ale ·sp∞chu tu nedoÜel. Napsal romßny: Die Sⁿhne (1891, 2 sv.); Der Pfarrer von Breitendorf (1893, 3 sv.); v²born² Der Buttnerbauer (1895); Der Grabenhager (1898, 2 sv.); Thekla Lⁿdekind (1900, 2 sv.); Liebe ist ewig (1901); Wurzellocker (1902, 2 sv.); drobn∞jÜφ vypravovßnφ: Die Versuchung (1891); Karline (1894, verÜem i prosou); Reinheit (1896); Wald (1899), v n∞m₧ upomφnß na O. Ludwiga, a vesnickΘ povφdky Luginsland (1901). K tomu dru₧φ se dramata: Heinrich von Kleist (1891); Preussische MΣnner (1893); Andreas Bockholdt (1898) a Heimatluft (1900). Srv. R. M. Meyer, Grundriss der neuern deutschen Litteraturgeschichte (1902), Φφs. 4125-4134. Holk. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K10
11F7
812F7
820B9
845B11
857B15
896B16
921B15
952B15
983B14
1006B12
1034F21
1057B14
1080B7
1113B8
1130B4
1227F7
1264B18
1291B17
1318B10
1431B5
1436N22Vyb0x006E22D0/0x0000016C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%38%513%290570
#FE#
#ED#
HESLO:Polepp##%2001%89%447%200328
Polepp, ves v ╚echßch, viz Polepy 2).
#######
#FB#
0K6
27O6Vxt0x00092026/0x0000003E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%91%41%200330
#FE#
#ED#
HESLO:PolepÜovny##%2001%89%455%200329
PolepÜovny jsou ·stavy, urΦenΘ pro polepÜenφ mlßde₧e zloΦinnΘ, mravn∞ zpustlΘ, nebo tΘ₧ takovΘ, kterΘ zpustnutφ hrozφ. K tomuto rozsahu p∙sobnosti dosp∞la vÜak instituce [PolepÜovny]-ven-n∞kdy tΘ₧ vychovatelen zvan²ch-teprve v dob∞ nejnov∞jÜφ a to jen ve stßtech n∞kter²ch P∙vodem sv²m kotvφ v prßvu trestnφm, vztahujφc se p°edevÜφm k mlßde₧i zloΦinnΘ. V²sledky kriminalistiky vedly toti₧ zßhy k poznßnφ, ₧e mladistvφ zloΦinci pro fysickou svou nevysp∞lost nemohou se stanoviska trestnφ pravomoci posuzovßni b²ti t²m₧ zp∙sobem jako zloΦinci dosp∞lφ a ₧e naprosto jest vylouΦeno, aby zp∙sob a v²kon trestu byl p°i provinilcφch mladistv²ch t²₧ jako p°i dosp∞l²ch; zejmΘna proniklo mφn∞nφ, ₧e p°i osobßch mladistv²ch, dopustivÜφch se Φin∙ trestnφch, nestaΦφ repressivnφ prost°edky trestajφcφ pravomoci, n²br₧ ₧e vy₧aduje toho zßjem ve°ejn², aby sprßva stßtnφ postarala se vhodn²m zp∙sobem o mravnφ polepÜenφ mlad²ch provinilc∙, tak aby tito stali se °ßdn²mi Φleny spoleΦnosti. Nejmocn∞jÜφ popud k uskuteΦn∞nφ tΘto myÜlenky dal John Howard sv²mi snahami o opravu v∞zenstvφ, vysloviv zßsadu nynφ vÜeobecn∞ uznanou, ₧e mlßde₧ zloΦinnß nemß b²ti dr₧ßna ve spoleΦnosti ostatnφch zloΦinc∙v a ₧e p°ednφm ·Φelem opat°enφ ve°ejnΘ sprßvy proti mladistv²m provinilc∙m mß b²ti mravnφ polepÜenφ. Tato zßkladnφ myÜlenka doÜla v Anglii nejprve uskuteΦn∞nφ tφm, ₧e lidumilnΘ spolky zaklßdaly zvlßÜtnφ ·stavy pro propuÜt∞nΘ mladistvΘ kßrance; byla vÜak p°ijata v celΘm dosahu pozd∞jÜφm zßkonodßrstvφm anglick²m, kterΘ₧ v dalÜφm svΘm v²voji rozÜφ°ilo pΘΦi o mlßde₧ zloΦinnou tΘ₧ na mladistvΘ tulßky a ₧ebrßky, vytvo°ivÜi pro ob∞ tyto kategorie mladistv²ch individuφ ·stavy t. zv. reformatory schools a industrial schools (reformatory school act z r. 1854), kterΘ staly se vzorem podobn²ch ·stav∙ v zemφch jin²ch. ╗Reformatory schools½ jsou urΦeny pro mladistvΘ zloΦince 10-16letΘ, a to jako trest vedlejÜφ po odbytΘm trestu v∞zenφ; ╗industrial schools½ pro mladistvΘ tulßky a mlßde₧ mravn∞ zpustlou, a to bu∩ po odbytΘm trestu v∞zenφ neb i bez tohoto trestu, tak ₧e dr₧enφ v ·stavech t∞ch mß tΘ₧ povahu vazby napravovacφ. ┌stavy obou kategoriφ jsou z°izovßny v Anglii zpravidla jako ·stavy soukromΘ, kterΘ vÜak-odpovφdajφ-li platnΘmu reglementu-b²vajφ sprßvou stßtnφ schvßleny a obdr₧φ certifikßt, oprav≥ujφcφ ku p°ijetφ mladistv²ch kßranc∙ vÜech kategoriφ. Stßt a jinΘ korporace ve°ejnoprßvnΘ poskytujφ tΘ₧ p°φsp∞vek na vydr₧ovßnφ t∞chto ·stav∙, jejich₧ z°izovßnφ nabylo v Anglii velik²ch rozm∞r∙; p∙sobφ¥ do dneÜka as 60╗reformatory schools½ a 168 ╗industrial schools½. V²sledky p∙sobenφ t∞chto ·stav∙ jsou velmi p°φznivΘ a jevφ se najm∞ nßpadn²m ·bytkem zloΦinnΘ mlßde₧e v Anglii. Pozoruhodn²ch rozm∞r∙ nabylo tΘ₧ z°izovßnφ [PolepÜovny]-ven v N∞mecku. Zßkonodßrstvφ tamnφ vytklo sice p∙vodn∞ dosti ·zkΘ meze ve°ejnΘ pΘΦi o zpustlou mlßde₧, obmezivÜi ustanovenφm $ 55. zßkona trestnφho-kterΘ z∙stalo v platnosti do 1. led. 1900-odevzdßnφ do [PolepÜovny]-ven nebo vychovatelen (Besserungs-und Erziehun sanstalten) na nezletilce do 12 let, pokud se dopustili n∞kterΘho Φinu trestnφho. Partikulßrnφ zßkonodßrstvφ n∞kter²ch stßt∙ spolkov²ch stanovilo pak jeÜt∞ dalÜφ obmezenφ, vylouΦivÜi d∞ti do 6 let. Tak stalo se zejmΘna v Prusku zßkonem ze 13. b°ez. 1878 (dopln∞n²m zßkony z 27. b°ez. 1882 a z 23 Φna 1884). V jin²ch stßtech spolkov²ch (Badensku, Hessφch Anhalt∞, BrunÜvicku, Lubecku, Oldenbursku a Sasko-V²marsku) kruh mladistv²ch kßranc∙ byl zase rozÜφ°en tφm, ₧e hranice v∞ku, po kterou jest p°φpustno odevzdßnφ do [PolepÜovny], byla stanovena na 16. rok v∞ku a ₧e v p∙sobnost zßkona byly pojaty i d∞ti do 6 let. P°es toto rozÜφ°enφ p∙sobnost [PolepÜovny]-ven v N∞mecku z∙stala by p°ec obmezena na u₧Üφ kruh osob, kdyby mezera tφm povstalß nebyla nahrazena lidumilnou Φinnostφ soukromou, kterß jala se zaklßdati soukromΘ ·stavy polepÜovacφ pro mlßde₧ osi°elou, opuÜt∞nou a zpustlou, a to zpravidla na podklad∞ konfessionßlnφm. Sm∞rodatnou byla v tomto vzhled∞ p∙sobnost J. H. Wicherna, kter²₧ se proslavil organisacφ ·stavu zvanΘho rauhes Haus v Hornu u Hamburka. DneÜnφho dne jest v N∞mecku z°φzeno asi 680 r∙zn²ch [PolepÜovny]-ven pro zpustlou mlßde₧. V nejnov∞jÜφ pak dob∞ N∞mecko uΦinilo dalÜφ krok ku p°edu tφm, ₧e rozÜφ°ilo ve°ejnou pΘΦi tΘ₧ na d∞ti, kter²m hrozφ zpustnutφ. Tak stalo se v Prusku zßkonem z 2. Φce 1900 (Gesetz ⁿber die Fⁿrsorgeerziehung MinderjΣhriger), kter²₧ ustanovuje, ₧e nezletilci do 18 let mohou b²ti odevzdßni do [PolepÜovny] nebo vychovatelny nejen tenkrßt, dopustili-li se n∞kterΘho Φinu trestnφho a jsou-li zpustlφ, n²br₧ i tehdy, jevφ-li se odevzdßnφ to nutn²m pro nedostateΦnost v²chovy, kterΘ se dostßvß nezletil²m osobßm se strany rodiΦ∙ aneb jin²ch vychovatel∙v a Ükoly. ObdobnΘ zßkony byly vydßny tΘ₧ pro vÜechny tΘm∞° n∞meckΘ stßty spolkovΘ. TakΘ zßkon norsk² ze 6. Φna 1896 rozÜφ°il odevzdßnφ nezletilc∙ do [PolepÜovny]-ven na mlßde₧, kterß jest v nebezpeΦφ, ₧e zpustne. V²sledky zßkon∙ t∞chto sluÜφ ovÜem teprve vyΦkati.-Ze zßkonodßrstvφ jin²ch zemφ sluÜφ se zmφniti jeÜt∞ o zßkonodßrstvφ Belgie, kterΘ₧ upravilo z°izovßnφ [PolepÜovny]-ven, zvan²ch Θcoles de bienfaisance (Ükoly dobroΦinnΘ), zßkonem: Loi sur la repression du vagabondage a de la mendicitΘ (27. list. 1891 Φ. 119). Zßkon ten jest pozoruhoden tφm, ₧e ustanovuje, aby tulßci a ₧ebrßci ve v∞ku do 18 let byli odevzdßni do ╗Θcole de bienfaisance½, ₧e vÜak neprohlaÜuje ani toulku ani ₧ebrotu za Φin trestnφ, odstra≥uje takΘ p°φsluÜn² trest v∞zenφ a ustanovuje toliko, aby osoby ty byly odevzdßny sprßv∞ stßtnφ za tφm ·Φelem, by byly dr₧ßny v ╗Θcole de bienfaisance½. Mimo to sluÜφ podle tohoto zßkona odevzdati do °eΦenΘho ·stavu individua, kterß₧ nep°ekroΦivÜe 16. rok v∞ku svΘho dopustila se n∞kterΘho Φinu trestnφho, kter² se tresce v∞zenφm mΘn∞ ne₧ 8 dnφ nebo pokutou pen∞₧itou menÜφ 26 frank∙.-Pro Francii platφ zßkon z 24. Φce 1889 (loi sur la protection des enfants maltraitΘs ou moralement abandonnΘs). V Rakousku z°izovßnφ [PolepÜovny]-ven bylo upraveno zßkony z 24. kv∞t. 1885 Φ. 89 a 90 °. z., a to zßrove≥ se z°izovßnφm donucovacφch pracoven. Podle t∞chto zßkon∙v osoby ve v∞ku do 18 let, jsou-li u nich podmφnky, aby byly odevzdßny do donucovacφ pracovny, majφ b²ti dr₧ßny ve zvlßÜtnφch ·stavech polepÜovacφch potud, pokud toho vy₧aduje ·Φel odevzdßnφ do ·stavu, vÜak nikoliv p°es 20. rok v∞ku svΘho. Podmφnky pro p°ijetφ do [PolepÜovny] jsou r∙zny podle toho, zda jde o osoby mladistvΘ ve v∞ku od 14 do 18 let, t. j. o osoby trestn∞ pln∞ p°φΦetnΘ, Φi o nezletilce od dokonanΘho 10. do dokonanΘho 14. roku v∞ku a koneΦn∞ o d∞ti do 10 let. Osoby prvΘ kategorie mohou b²ti odevzdßny do [PolepÜovny], dopustily-li se n∞kterΘho Φinu, podmi≥ujφcφho podle $$ 1-6 cit. zßkona Φ. 89 odevzdßnφ do donucovacφ pracovny. P°i nezletilcφch ve v∞ku od 11 a₧ 14 let m∙₧e se tak stßti jen tenkrßte, dopustili-li se n∞kterΘho zloΦinu, kter² jen pro nezletilost pachatelovu tresce se jako p°estupek, anebo dopustili-li se n∞kterΘho p°eΦinu nebo p°estupku, jsou-li vÜak docela zpustlφ a nenφ-li jinΘho prost°edku, kter² by poskytoval mo₧nost °ßdnΘ v²chovy a dohledu. D∞ti do 11 let, dopustily-li se n∞jakΘho Φinu trestnφho, mohou b²ti odevzdßny do [PolepÜovny] k nßvrhu zßkonn²ch zßstupc∙v a se svolenφm soudu poruΦenskΘho. Ve vÜech t∞chto p°φpadech jest podmφnkou p°ijetφ do p., ₧e nezletilec dopustil se n∞jakΘho Φinu trestniho, a odevzdßnφ do [PolepÜovny] mß tam, kde nezletilec podlΘhß trestnφ pravomoci, povahu trestu vedlejÜφho. Podle zßkon∙ citovan²ch mohou vÜak b²ti odevzdßny do [PolepÜovny] osoby mladistvΘ ve v∞ku do 18 let i tenkrßt, jestli₧e sice se neprovinily proti zßkonu trestnφmu, avÜak jsou mravn∞ zpustlΘ; m∙₧e se tak vÜak stßti podle $ 16 cit. zßk. Φ. 90 °. z. jedinΘ k nßvrhu zßkonn²ch zßstupc∙ nezletilcov²ch a se svolenφm ·°adu poruΦenskΘho. Je-li mravni zpustlost nezletilcova zavin∞na nedbalostφ rodiΦ∙ nebo poruΦenstva, nelze zajistΘ vzhledem k p°φsluÜn²m ustanovenφm zßkona obΦanskΘho o moci otcovskΘ o tom pochybovati, ₧e odevzdßnφ do [PolepÜovny] m∙₧e se stßti i proti v∙li zßkonn²ch zßstupc∙ nezletilcov²ch. V p°φpadech, ve kter²ch nezletilec dopustil se Φinu trestnφho, vydß nßlez o odevzdßnφ do [PolepÜovny] soud trestnφ, pokud se t²Φe ·°ad bezpeΦnostnφ; v p°φpadech ostatnφch soud civilnφ. [PolepÜovny] podle prßva rakouskΘho jsou tedy urΦeny jen pro mlßde₧ zloΦinnou a mravn∞ zpustlou, nikoli vÜak pro mlßde₧, kterΘ zpustnutφ hrozφ. SluÜφ takΘ vytknouti, ₧e nßlez soudu trestnφho nebo civilnφho vyslovuje toliko mo₧nost, aby ta kterß osoba mladistvß byla odevzdßna do [PolepÜovny]; o vlastnφm p°ijetφ do ·stavu, pokud se t²Φe o provedenφ tohoto nßlezu soudnφho, rozhoduje zvlßÜtnφ kommisse, z°φzenß p°i zemskΘm ·°ad∞ politickΘm. Z°izovati [PolepÜovny] nßle₧φ zemi za p°isp∞nφ stßtu. Dokud nenφ postarßno o samostatnΘ zemskΘ [PolepÜovny], mohou osoby do 18 let dr₧ßny b²ti jen ve zvlßÜtnφch odd∞lenφch p°i donucovacφch pracovnßch, kterß₧ jsou v²hradn∞ urΦena pro mladistvΘ kßrance. Zßkon pak takΘ p°ipouÜtφ, aby tito kßranci byli se svolenφm sprßvy stßtnφ odevzdßni do [PolepÜovny]-ven soukrom²ch.Vnit°nφ organisace [PolepÜovny]-ven mß b²ti takovß, aby bylo postarßno o nßbo₧enskou a mravnφ v²chovu chovanc∙, jako₧ i o to, aby byli tito vycviΦeni v n∞kterΘm zam∞stnßnφ p°im∞°enΘm jejich schopnostem. Podrobnß ustanovenφ v obojφm sm∞ru obsahujφ stanovy ·stav∙, vydanΘ zemskou sprßvou pro ka₧d² ·stav. Jakkoliv oba zmφn∞nΘ zßkony, kterΘ obsahujφ v mnohΘm ohledu ustanovenφ analogickß zßkonodßrstvφ anglickΘmu, znamenajφ nepopφrateln² pokrok nov∞jÜφho zßkonodßrstvφ rakouskΘho proti dob∞ d°φv∞jÜφ, jsouce prvnφm pokusem soustavnΘ organisace ·stav∙ pro mlßde₧ zloΦinnou a zpustlou, a jakkoliv majφ velik² v²znam zejmΘna proto, ₧e rozÜi°ujφ znaΦn∞ kruh mladistv²ch provinilc∙v, ohledn∞ kter²ch mo₧no u₧iti dobrodinφ [PolepÜovny]-ven, nelze p°ece dosavadnφ ·sp∞chy zßkon∙ t∞ch nazvati uspokojiv²mi, zejmΘna pokud se t²Φe vzr∙stu poΦtu mlßde₧e zloΦinnΘ. P°φΦina toho nev∞zφ ani tak v zßkon∞ samΘm-aΦ nelze nevytknouti n∞kterΘ jeho podstatnΘ nedostatky a nesrovnalosti-, jako spφÜe v tom, ₧e dosud nebyl v Rakousku z°φzen dostateΦn² poΦet [PolepÜovny]-ven. Kde₧to-jak svrchu bylo podotΦeno-jak v Anglii, tak i v N∞mecku jest ·stav∙ t∞ch plnΘ mno₧stvφ, jest v celΘm P°edlitavsku tou dobou z°φzeno as jen 16 [PolepÜovny]-venpoΦet zajistΘ a₧ sm∞Ün∞ nepatrn². V krßlovstvφ ╚eskΘm jsou [PolepÜovny]. v Opatovicφch pro mladistvΘ kßrance mu₧skΘ od 14-18 let, v Krßlφkßch pro tou₧ kategorii ve v∞ku do 14 let a v Kostomlatech pro kßrankyn∞ ₧enskΘ ve v∞ku do 18 let. TaktΘ₧ jest jen nepatrn² poΦet [PolepÜovny]-ven soukrom²ch, n∞kdy tΘ₧ vychovatelnami zvan²ch, a i ty, kterΘ tu jsou, nejsou obyΦejn∞ ╗approbovßny½ stßtnφ sprßvou podle $ 13. cit. zßkona Φ. 90 °. z. Ze soukrom²ch [PolepÜovny]-ven v ╚echßch sluÜφ jmenovati vychovatelnu kr. hl. m∞sta Prahy v Libni a vychovatelnu okresnφ na Krßl. Vinohradech. Organisace obou t∞chto ·stav∙ nenφ vÜak jednotnß a jest takΘ vadna proto, ₧e do ·stavu p°ijφmajφ se vedle mlßde₧e ·pln∞ zpustlΘ tΘ₧ d∞ti osi°elΘ a opuÜt∞nΘ beze vÜeho ohledu na mravnφ kvalifikaci. Nedostatek tento sluÜφ takΘ vytknouti vychovateln∞, kterß byla z°φzena obcφ pra₧skou v ╪φΦanech z nadßnφ velkoduÜnΘho maecenßÜe A. Olivy a kterß jest urΦena pro d∞ti do 10 let. Lze zajistΘ oΦekßvati, ₧e nedostatku [PolepÜovny]-ven pro mlßde₧ zloΦinnou a mravn∞ zpustlou bude u nßs co nejd°φve odpomo₧eno; tφm spφÜe, pon∞vad₧ schvßlenφm zßkona o pou₧itφ p°ebytk∙ sirotΦφch pokladen jest zabezpeΦena finanΦnφ podpora ·stav∙m t∞m a pon∞vad₧ podle $ 54. Ükolnφ novelly z 2. kv∞t. 1883 Φ. 53 °. z. vydati p°edpisy o z°izovßnφ vychovßvacφch a polepÜovacφch ·stav∙ pro mlßde₧ mravn∞ zpustlou p°φsluÜφ zßkonodßrstvφ zemskΘmu, kterΘ₧ zajistΘ uspφÜφ nynφ vydßnφ p°φsluÜnΘho zßkona zemskΘho.-Srv. Lenz, Die Zwangserziehung in England (ètutgart, 1884); Appelius, Die Behandlung jugendlicher Verbrecher (Berlφn, 1892); Aschrott, Die Zwangserziehung MinderjΣhriger (Berl., 1900); v. Massov, Das preussische Fⁿrsorgeerziehungsgesetz vom 2. Juli 1900 (Berl., 1901); Ludwig Schmitz, DieFⁿrsorgeerziehung MinderjΣhriger (Dⁿsseldorf, 1901); Zucker, Ueber die Behandlung der verbrecherischen und arg verwahrlosten Jugend (Vφd., 1894); J. Wichern, Die Einrichtung von Anstalten fⁿr sittlich gefΣhrdete konfirmirte Knaben. Vortrag gehalten am 5. Dez. 1893 auf der Generalversammlung des Provinzial-Ausschusses fⁿr innere Mission der Provinz Brandenburg in Berlin. Dr. KΦφ.
#######
#FB#
0K10
170A12
1393F10
1659B40
2706A12
2922A12
2958B34
3499A12
3627A12
4016B11
4100A12
4241F22
4428A12
4833A12
5050A12
5076B22
5900F10
5921A12
6327A12
6586A12
7130A12
7328A12
7470A12
7946A12
7973F12
8110A12
8206A12
8485A12
8656A12
8741A12
8985A12
8998F14
9013F18
9032A12
9727A12
10047A12
10214A12
10289A12
10497A12
10678A12
11218A12
12350B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polepy##%2001%91%41%200330
Polepy
Polepy, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Kolφn
#######
#FB#
0K6
9O42Vxt0x00092145/0x000001C5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polepy, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Kolφn##%2001%91%41%200331
#FE#
#ED#
HESLO:Polepy, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Kolφn##%2001%91%41%200331
Polepy: , ves v ╚echßch, hejtm., okr. a pÜ. Kolφn, fara Nebovidy; 58 d., 327 ob. Φ. (1890), kaple sv. Cyrilla a Method∞je dva ml²ny a opodßl popl. dv∙r Pot°eba.-, 2) [Polepy] (Polepp), ves t., stanice na ₧el. trati PrahaD∞Φφn, hejtm. a okr. Litom∞°ice, fara HruÜovany; 110 d., 5 ob. Φ., 638 n. (1890), pÜ., telegraf, popl. dv∙r, ml²n, vßpennΘ lomy a zelinß°stvi. R. 1228 p°ipomφnajφ se mezi zbo₧φm klßÜtera sv. Ji°φ na hrad∞ pra₧skΘm.
Polepy
#######
#FB#
0J6
166A8
176B6
436O6Vxt0x00092026/0x0000003E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polepy##%2001%91%41%200330
#FE#
#ED#
HESLO:Polerady##%2001%91%124%200332
Polerady : 1) [Polerady], Polehrady, ves v ╚echßch, hejtm. Karlφn, okr. Brand²s n. L., fara a pÜ. Kostelec n. L.; 29 d., 265 ob. Φ. (1890).
Polerady (Polirady), ves, hejtm. a okr. Most
#######
#FB#
0K8
14A10
26F9
141O44Vxt0x0009256F/0x000000E8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polerady (Polirady), ves, hejtm. a okr. Most##%2001%91%149%200333
#FE#
#ED#
HESLO:Polerady (Polirady), ves, hejtm. a okr. Most##%2001%91%149%200333
Polerady: [Polerady], Polirady (Polehrad), ves t., zastßvka na ₧el. trati PoΦeradce-Vrskmany, hejtm. a okr. Most, fara a pÜ. Äidovice; 53 d., 364 ob. n. (1890), nedaleko hn∞douhelnΘ doly a popl. dv∙r Schmalzhof.
Polerady
#######
#FB#
0J8
10A10
22F8
32B8
213O8Vxt0x000923B5/0x000000C4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polerady##%2001%91%124%200332
#FE#
#ED#
HESLO:Polesella##%2001%91%190%200334
Polesella [-lezΦ-], kraj. m∞sto v ital. prov. Rovigo na lev. b°. Pßdu, od n∞ho₧ odv∞tvuje se tu canale Bianco, p°i ₧elez trati PadovaBologna, mß 3835 obyv. (1891), kostel s vysokou v∞₧φ, p∞stovßnφ vφna a konopφ a obchod v dobytku.
#######
#FB#
0K9
15D1
#FE#
#ED#
HESLO:Polesφ##%2001%91%240%200335
Polesφ (rus. ╦oδ₧±ⁿσ) naz²vß se ba₧inatß a lesnatß krajina v Rusku v po°φΦφ °. Pripjati a Φßsti N∞mna, zaujφmajφcφ v∞tÜφ Φßs¥ gubernie minskΘ, severnφ ·jezdy gub. voly≥skΘ, v²ch. ·jezdy gub. grodenskΘ, radomyÜlsk² ·jezd gub. kijevskΘ a rogaΦevsk² ·jezd gub. mohilevskΘ. Mߥ [Polesφ] podobu troj·helnφku, jeho₧ krajnφ body jsou m∞sta Mohieev, Kijev a B°est Litevsk². Plocha jeho zabφrß 2 mill. desjatin p∙dy suchΘ, vzd∞lavatelnΘ, 3 mill. desj. bahnit²ch les∙v a 3 mill. desj. ba₧in, zarostl²ch rßkosφm. Obyvatelstvo jest velmi °φdkΘ (asi 500.000 duÜφ, t. j. 6 lidφ na 1 Φtver. verstu). R. 1872 vypracoval gen. Äilinskij projekt o vysuÜenφ [Polesφ] a do konce r. 1897 prokopßno 4519 verst pr∙plav∙ nßkladem 3,806.000 rubl∙.
#######
#FB#
0K6
13E7
274A8
638A8
#FE#
#ED#
HESLO:PoleÜovice##%2001%91%380%200336
PoleÜovice, m∞steΦko na Morav∞, hejtm. a okr. Uh. HradiÜt∞; 442 d., 2026 obyv. Φ., 19 n. (1890), far. kostel sv. Petra a Pavla (od r. 1320 far.), 4t°. Ük., Φetn. stanice, pÜ., telegraf a ₧el. stanice na trati B°eclava-P°erov, vina°stvφ, sada°stvφ, nadaΦnφ dv∙r velkostatku velehradskΘho a 3 v²r. trhy. [PoleÜovice] jsou osadou velmi starou, r. 1131 nßle₧ely proboÜtstvφ sv. Vßclava v Olomouci; r. 1595 pov²Üeny cis. Rudolfem na m∞steΦko, vedle toho ud∞lil m∞steΦku prßvo peΦetiti zelen²m voskem a dva v²r. trhy. Kostel nyn∞jÜφ vystav∞n r. 1725 opatem velehradsk²m Jos. Mal²m. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K10
302A12
575N22Vyb0x006E25CC/0x00000054/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%38%33%290572
#FE#
#ED#
HESLO:Poletti##%2001%91%488%200337
Poletti Luigi, stavitel ital. (*1791 v Moden∞-å1869 v Milßn∞). Studoval architekturu v Bologni a zbudoval zejmΘna vyho°elou basiliku SanPaolo fuori le mura v ╪φm∞. Mimo to napsal n∞kolik d∙kladn²ch spis∙v o architektu°e, tak ₧e poklßdßn svΘho Φasu za nejlepÜφho odbornΘho spisovatele-architekta italskΘho.
#######
#FB#
0K7
8F5
#FE#
#ED#
HESLO:Poletucha##%2001%92%0%200338
Poletucha, zool., viz Pteromys.
#######
#FB#
0K9
22O8Vxt0x005FCE3B/0x00000197/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2010%47%0%204325
#FE#
#ED#
HESLO:PolΘvka##%2001%92%8%200339
PolΘvka jest pozvoln²m va°enφm rozliΦnΘho masa zφskan² v²ta₧ek, obsahujφcφ vÜecky v mase obsa₧enΘ lßtky v²₧ivnΘ. [PolΘvka] p°ipravuje se tΘ₧ ze sva°en²ch zelenin, hub a luÜt∞nin, dßle z ryb, raku, ₧elv, piva, vφna, vajec a ko°enφ. Dßle jsou [PolΘvka]-ky ovocnΘ studenΘ. [PolΘvka] bφlß je zhuÜt∞na moukou, hn∞dß [PolΘvka] sluje bouillon. Fß.
#######
#FB#
0K7
113A9
241A9
270A9
280F4
311A9
327F8
337B3
#FE#
#ED#
HESLO:Polevoj##%2001%92%74%200340
Polevoj (╧oδσΓoΘ):
Polevoj Nikolaj Aleks∞jeviΦ, spisovatel rusk²
Polevoj Ksenofont Aleks∞jeviΦ, spis. rusk²
Polevoj Petr NikolajeviΦ, syn P-vΘho 1), spisovatel rusk²
#######
#FB#
0K7
9E7
20O45Vxt0x00093532/0x00000C90/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polevoj Nikolaj Aleks∞jeviΦ, spisovatel rusk²##%2001%92%74%200341
67O42Vxt0x00094332/0x000001AD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polevoj Ksenofont Aleks∞jeviΦ, spis. rusk²##%2001%92%132%200342
111O57Vxt0x000945D9/0x0000049F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polevoj Petr NikolajeviΦ, syn P-vΘho 1), spisovatel rusk²##%2001%92%215%200343
#FE#
#ED#
HESLO:Polevoj Nikolaj Aleks∞jeviΦ, spisovatel rusk²##%2001%92%74%200341
Polevoj: [Polevoj].[Polevoj]Nikolaj Aleks∞jeviΦ, spisovatel rus. (*22. Φna 1796 v Irkutsku-å22. ·n. 1846 v Petrohrad∞), pochßzeje z kupeckΘ rodiny, nenabyl systematickΘho vzd∞lßnφ, ale jako chlapec ducha neobyΦejn∞ bystrΘho hradil nedostatek tento v ·tlΘm mlßdφ horlivou Φetbou a pozd∞ji v∞dom²m sebevzd∞lßnφm soukrom²m. Kdy₧ r. 1811 otec p°est∞hoval se do Kurska, mlad² [Polevoj] navÜt∞voval n∞jakou dobu moskevskou universitu a po smrti otcov∞ zanechal ·pln∞ jeho zam∞stnßnφ a v∞noval se cele literatu°e. Od deseti let vydßval rukopisnΘ sbornφky, psal dramata, verÜe atd. Prvnφ prßci otiskl r. 1817 v ╗Rus. V∞stnφku½. Od tΘ doby stati a bßsn∞ jeho objevovaly se v tisku Φast∞ji, ano Bulgarin a GreΦ nabφdli mu spolupracovnictvφ ve sv²ch listech, co₧ [Polevoj] odmφtl. Za podpory kn. VjazemskΘho jal se pak r. 1825 vydßvati proslul² ╗Moskovskij T∞legraf½, v n∞m₧ soustavn∞ p∞stoval p°ehledy cizφch literatur, mezi jin²m i ΦφnskΘ a arabskΘ, hojn∞ pop°ßvaje mφsta i zem∞pisu, cestopis∙m a d∞jinßm. Jako kritik vynikl zejmΘna obranou PuÜkina, rozborem D∞r₧avina, Lomonosova, Kant∞mira a Chemnicera, jako₧ i ostr²m vystupovßnφm proti nejednΘ tehdejÜφ veliΦin∞, ji₧ sklßtil v prach. MenÜφho ·sp∞chu doÜel ve svΘ v²prav∞ proti Karamzinovi, jemu₧ ostatn∞ n∞kterΘ v∞ci prßvem vyt²kal, jako pojφmßnφ d∞jin rus. nßroda jako₧to jednolitΘ °φÜe p°ed svr₧enφm mongolskΘho jha a pod. Sm∞lost, se kterou [Polevoj] vystupoval proti Karamzinovi, odvrßtila od n∞ho PuÜkina i kn. VjazemskΘho a zp∙sobila mu mnoho nep°ßtel, ano i pronßsledovßnφ, a₧ koneΦn∞ doÜlo i k zßkazu jeho listu. Tφm uzav°eno nejlepÜφ obdobφ jeho Φinnosti. Pozd∞ji [Polevoj] redigoval Φasop. ╗Äivopisnoje Obozr∞nije½, ╗Syn Ot∞Φestva½, ╗Rus. V∞stnik½, ╗Lit∞raturnaja Gazeta½ KrajevskΘho a j. O sob∞ vydal n∞kolik romßn∙ (Kljatva pri grob∞ Gospodnem; MeΦty i d∞jstvit∞ljnost' atd.), dßle OΦerki rus. lit∞ratury, obsßhlΘ dφlo Istorija rus. naroda (6 dφl∙, namφ°eno proti Karamzinovi) a d∞jiny Petra Vel., Suvorova, Napoleona a j. ZvlßÜtnφ zmφnky zasluhujφ jeho dramata, naplnivÜφ 4 sv. (D∞duÜka rus. flota; Russkij Morjak; Jelena Glinskaja; Parasa SibirjaΦka a pod.). ZvlßÜtnφho um∞leckΘho v²znamu nemajφ, p°es to vÜak t∞Üila se ·sp∞chu pro svoji vlasteneckou tendenci, kterß na druhΘ stran∞ znep°ßtelila [Polevoj]-vΘho s b²val²mi p°ßteli pokrokov²mi a zatlaΦila do tßbora Bulgarinova. B²val² udavatel t≤nu v literatu°e stal se nynφ p°edm∞tem ostr²ch v²pad∙ tßbora, k n∞mu₧ prvotn∞ sßm nßle₧el. K tomu dostavily se neut∞ÜenΘ pom∞ry hmotnΘ, je₧ v posledni dob∞ jeho ₧ivota t∞₧ce na≥ dolehly. Lakonick² dennφk jeho podßvß smutn² obraz jeho ₧ivota, kdy byl vÜemi opuÜt∞n. Teprve smr¥ p°inesla mu vykoupenφ a zßrove≥ oΦistila jeho jmΘno. Sßm B∞linskij, nelφtostn² jeho kritik, dal mu satisfakci a co do v²znamu v rus. poesii a literatu°e postavil jej po bok Lomonosovu a Karamzinovi. [Polevoj] vyÜed z kupeckΘ rodiny, vß₧il si vÜeho ruskΘho a byl zjevn²m nacionalistou, nicmΘn∞ neodvrhoval kultury zßpado-evropskΘ. Srv. I. Z. Krylov, OΦerki ₧izni N. A. [Polevoj]-vogo (Moskva, 1849); Zapiski N. A. [Polevoj]-vogo (Petr., 1888); A. K. Borozdin, Äurnalist dvadcatych godov (╗Istor. V∞stnik½, 1896); Iv. Ivanov, Istorija rus. kritiki (Petr., 1898). ènk.
Polevoj
#######
#FB#
0J7
9A9
18F1
19A9
28F20
371A9
752A9
1389A9
1618A9
1773B28
1802B24
1839B11
1851B10
1876B20
2037B18
2057B14
2073B16
2091B17
2255A9
2830A9
2999A9
3044A9
3192B4
3198O7Vxt0x00093276/0x000000B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polevoj##%2001%92%74%200340
Polevoj: Ksenofont Aleks∞jeviΦ, spis. rus., bratr p°ed. (*1801-å1867), ·Φastnil se Φinn∞ p°i vydßvßnφ ╗Moskov. T∞legrafa½ a pak byl redaktorem ╗Äivopisnago Obozr∞nija½ a spolupracovnφkem ╗Ot∞Φest. Zapisok½ a ╗S∞v. PΦely½. Jako kritik byl fanatick²m nep°φtelem hnutφ let 40t²ch XIX. stol. Vydal: Zapiski (Petrohr., 1888); Opisanije ₧izni Lomonosova; O ₧izni i soΦin∞nijach N. A. [Polevoj] -vogo (t., 1860) a j.
Polevoj
#######
#FB#
0J7
9F21
295B7
321B26
349B28
378A9
388B5
411O7Vxt0x00093276/0x000000B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polevoj##%2001%92%74%200340
#FE#
#ED#
HESLO:Polevoj Petr NikolajeviΦ, syn P-vΘho 1), spisovatel rusk²##%2001%92%215%200343
Polevoj: Petr NikolajeviΦ, spisovatel, syn [Polevoj]-vΘho 1) (*1839-å1902), vzd∞lav se na universit∞ petrohradskΘ, byl docentem vÜeobecnΘ literatury tam₧e, potom docentem rus. jazyka a literatury v Od∞sse a koneΦn∞ professorem rus. a cφrkevn∞slov. jazyka ve VarÜav∞. R. 1871 p°est∞hoval se do Petrohradu a v∞noval se literatu°e. R. 1880 vydßval ╗Äivopisnoje Obozr∞nije½. Nejv∞tÜφmu ·sp∞chu t∞Üila se jeho kniha Istorija rus. knigi v oΦerkach i biograch a UΦebnaja rus. chrestomatija. Z jin²ch pracφ zasluhujφ zmφnky: disserace Opyt sravnit∞ljnago obozr∞nija drevn∞jÜich pamjatnikon narodnoj poeziji germanskoj i slavjanskoj (Petr., 1864); IstoriΦeskije oΦerki sredn∞v∞kovoj dramy (t., 1865); OΦerki rus. istoriji v pamjatnikach byta (t., 1879-80); Chudo₧estvnnaja Rossija (t., 1884); IstoriΦeskije razskazy i pov∞sti (t., 1893); ╚udobogatyr Suvorov-Rymninskij (Moskva, 1892) a j. Byl stßl²m spolupracovnφkem ╗Nivy½ a m∞sφΦnφku ╗IstoriΦeskij V∞stnik½. V l. 1900 a₧ 1901 vydal obsßhlΘ dilo Istorija rus. slovesnosti s drevn∞jÜich vremen do naÜich dn∞j se snφmky rukopis∙v a pamßtn²ch tisk∙. V l. 1866-67 dlel tΘ₧ v Praze. Z dramat jeho vynikla Pravit∞ljnica Sofija.
Polevoj
#######
#FB#
0J7
9F16
43A9
411B13
425B27
455B13
469B13
527B96
639B40
692B40
748B23
784B32
829B30
988B61
1142B21
1165O7Vxt0x00093276/0x000000B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polevoj##%2001%92%74%200340
#FE#
#ED#
HESLO:Pole₧ajev##%2001%92%438%200344
Pole₧ajev (╧oδσµaσΓ·):
Pole₧ajev Aleksandr IvanoviΦ, bßsnφk rusk²
Pole₧ajev Nikolaj NikolajeviΦ, zoolog rus
#######
#FB#
0K9
11E9
24O42Vxt0x00094D6C/0x000007FA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole₧ajev Aleksandr IvanoviΦ, bßsnφk rusk²##%2001%92%438%200345
68O41Vxt0x000956A4/0x000003B9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole₧ajev Nikolaj NikolajeviΦ, zoolog rus##%2001%93%281%200346
#FE#
#ED#
HESLO:Pole₧ajev Aleksandr IvanoviΦ, bßsnφk rusk²##%2001%92%438%200345
Pole₧ajev: [Pole₧ajev] Aleksandr IvanoviΦ, bßsnφk rus. (*1805.å1838), jako chlapec 10let² byl dßn do francouzskΘho pensionßtu v Moskv∞ a pak studoval na universit∞ tam₧e. Prvnφ bßse≥ otiskl r. 1825 ve ╗V∞stnφku Jevropy½, naΦe₧ mu ulo₧eno, aby slo₧il ≤du k universitnφ slavnosti. VelikΘ popularit∞ t∞Üily se jeho studentskΘ satiry Iman-Kozel a SaÜka. Tato, Φerpanß z bujnΘho ₧ivota studentskΘho, dostala se do rukou cara MikulßÜe I., jen₧ p°ijel do Moskvy na korunovaci, dal si p°edstaviti [Pole₧ajev]-a a za trest v°adil ho do vojska jako politickΘho zloΦince, prosßklΘho ideami dekabrist∙. Postavenφ [Pole₧ajev]-a bylo trapnΘ a jeÜt∞ se zhorÜilo, kdy₧ bez v∞domφ p°edstaven²ch odeÜel p∞Üky do Petrohradu, aby si vy₧ßdal audienci. Prosed∞v rok v ₧alß°i, byl zbaven hodnosti podd∙stojnφka a r. 1829 poslßn s plukem na Kavkßz. Zde sna₧il se vyniknouti v mnoh²ch bojφch, p°es to vÜak vrßcena mu pouze b²valß hodnost. Navrßtiv se z Kavkßzu r. 1833, podlehl zßhy tuberkulose a teprve na smrtelnΘm lo₧i dov∞d∞l se o svΘm pov²Üenφ za praporÜΦφka. NeblahΘ, t∞₧kΘ podmφnky jeho ₧ivota, s nimi₧ nikdy se nemohl smφ°iti, polo₧ily pochmurn² stφn na celou jeho poesii, v nφ₧ vyvφrajφ vzdechy a lφtost nad zma°en²m ₧ivotem p°i jasnΘm v∞domφ lidskΘ d∙stojnosti, drsnΘ protesty a koneΦn∞ zoufalstvφ a ztrßta vφry v lidskou spravedlnost. Nßle₧ejφ sem: P∞sna pl∞nnago irokezca; Osu₧d∞nnyj; Arestant (dosud zplna neotiÜt∞n²) a celß °ada siln²ch, krut∞ pravdiv²ch bßsnφ autobiografick²ch. V kavkßzsk²ch bßsnφch obφrß se motivy vßleΦn²mi, projevuje vÜude soustrast s trpφcφmi a pora₧en²mi. ZnaΦnΘ obliby doÜly tΘ₧ jeho bßsn∞ v duchu nßrodnφm (Baju-bajuÜki-baju; U me≥a-lj molodca atd.). T°eba ₧e bßsn∞ [Pole₧ajev]-a nejsou stejnΘ hodnoty, v nejlepÜφch d²Üe siln² a svΘrßzn² talent. Mimo to ovlßdß znamenit∞ verÜ, tvo°e tak p°echod od verÜe PuÜkinova k Lermontovu. V tΘ p°φΦin∞ slavila se nejvφce jeho nadÜenß P∞s≥ pogibajuÜΦago plovca. SebranΘ spisy vyÜly redakcφ P. A. Jefremova r. 1832, 1859, 1889 a redakcφ A. I. Vved∞nskΘho r. 1892. ènk.
Pole₧ajev
#######
#FB#
0J9
11A11
23F19
330B10
343B5
489A11
579F10
601A11
1335B23
1360B10
1372B8
1622B17
1641B17
1681A11
1888B25
2016B4
2022O9Vxt0x00094B85/0x00000078/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole₧ajev##%2001%92%438%200344
Pole₧ajev: [Pole₧ajev] Nikolaj NikolajeviΦ, zoolog rus. (*1857), vzd∞lal se na universitßch v Petrohrad∞, Od∞sse, ve Vircpurku a v Lipsku. R. 1886-91 byl docentem zoologie v Petrohrad∞ a r. 1893-94 v Kijev∞. Vynikß studiem hub mo°sk²ch, i bylo mu tΘ₧ sv∞°eno soustavnΘ zpracovßnφ hub nashromß₧d∞n²ch v²pravou ╗Challengera½. Z pracφ uvßdφme: Ueber d. Sperma u. d. Spermatogenese bei Sycandra raphanus (Sitzb. d. k. Akad. d. Wiss. in Wien, 1882); Ob organizaciji i klassifikaciji rogovych gubok (Trudy SPb. ObÜΦ. Jest., 1884); Opyt jest∞stvennoj sist∞my izvestkovych gubok (Petr., 1885); Report on the Calcarea coll. by Challenger in 1873-76 (v publikacφch v²pravy ╗Challengera½, Lond, 1883); Report on the Keratosa dredged by Challenger during 1875-76 (v publikacφch v²pravy ╗Challengera½, Lond., 1885); SpongiologiΦeskije e¥udy (Trudv SPb. ObÜΦ. Jest∞stv., 1889); Keratosa, kak jest∞stvennaja sist∞matiΦeskaja gruppa (Petr., 1889).
Pole₧ajev
#######
#FB#
0J9
11A11
23F19
341B58
445B47
525B45
586B53
691B59
803B24
864B8
874B42
933O9Vxt0x00094B85/0x00000078/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pole₧ajev##%2001%92%438%200344
#FE#
#ED#
HESLO:Polhem##%2001%93%463%200347
Polhem
Polhem Christopher, mathematik a fysik ÜvΘdsk²
Polhem Gabriel
#######
#FB#
0K6
9O46Vxt0x00095CEF/0x000002D1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polhem Christopher, mathematik a fysik ÜvΘdsk²##%2001%93%463%200348
57O14Vxt0x000960A8/0x00000198/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polhem Gabriel##%2001%93%50%200349
#FE#
#ED#
HESLO:Polhem Christopher, mathematik a fysik ÜvΘdsk²##%2001%93%463%200348
Polhem: Christopher, mathematik a fysik ÜvΘdsk² (*1661 ve Visbyå1751). Po vykonan²ch studiφch stal se hornφm mechanikem ve Falun∞, pozd∞ji assessorem, naΦe₧ podnikl r. 1694-97 studijnφ cestu po N∞mecku, Nizozemsku, Francii a Anglii a r. 1716 jmenovßn kommerΦnφm radou ve ètokholm∞. Pro svoji ·sp∞Ünou Φinnost byl zvßn ╗den svenske Mechaniks Fader½. Z Φetn²ch jeho spis∙ uvßdime: Daedalus Hyper- boreus eller nagra nya mathematiska och fysi- kaliska fors÷k etc. (Upsala, 1716); BerΣttelse om sina f÷rnamsta mechaniska inventioner (Stok.,1729); Theoretiska utrΣkningar vid skjutgevΣr; Tankar om husbyggnad a j. [Polhem] byl clenem v∞deckΘ akademie ÜtokholmskΘ i Φlenem v∞d. spoleΦnosti v Upsale.-Jeho syn
Polhem
#######
#FB#
0J6
8F11
379B15
395B45
441B14
477B10
488B40
543B38
583B20
609A8
704O6Vxt0x00095B49/0x00000052/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polhem##%2001%93%463%200347
#FE#
#ED#
HESLO:Polhem Gabriel##%2001%93%50%200349
Polhem: [Polhem] Gabriel (*1700 ve Falun∞-å1772 ve Stokholm∞) byl zprvu pomocnφkem svΘho otce p°i ve°ejn²ch stavbßch, pozd∞ji jmenovßn krßl. komo°φm a Φlenem v∞d. akademie ÜtokholmskΘ. Napsal: Uppfinning at kunna slipa och juster stalvalsar till st÷rsta fullkomlighet efter. hardningen (1740); Om tunnsvickor som ÷ppna och tillsluta sig sjelfva (1741) a Ny f÷rbΣttring of palkranar (1744).
Polhem
#######
#FB#
0J6
8A8
17F7
193B19
213B72
294B50
354B27
391O6Vxt0x00095B49/0x00000052/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polhem##%2001%93%463%200347
#FE#
#ED#
HESLO:Polianthes##%2001%93%124%200350
Polianthes viz Polyanthes.
#######
#FB#
0K10
15O11Vxt0x0010CAB0/0x00000572/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%65%347%200582
#FE#
#ED#
HESLO:Polias##%2001%93%132%200351
Polias (°ec.), p°ijmφ AthΘnino, viz AthΘna, str. 950 b.
#######
#FB#
0K6
36O7Vxb0x0061B62D/0x00003DBC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0210%49%455%025548
#FE#
#ED#
HESLO:Polφbenφ mφru##%2001%93%149%200352
Polφbenφ mφru viz Osculum pacis.
#######
#FB#
0K13
18O13Vxr0x005E64DC/0x00000183/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1810%5%322%185423
#FE#
#ED#
HESLO:Policastro##%2001%93%157%200353
Policastro [-ka-]:
Policastro, p°φstavnφ m∞steΦko v Italii
Policastro, m∞sto, kraj Costrone, prov. Catanzaro
#######
#FB#
0K10
20O39Vxt0x0009675B/0x0000013E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Policastro, p°φstavnφ m∞steΦko v Italii##%2001%93%157%200354
61O49Vxt0x00096984/0x00000089/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Policastro, m∞sto, kraj Costrone, prov. Catanzaro##%2001%93%207%200355
#FE#
#ED#
HESLO:Policastro, p°φstavnφ m∞steΦko v Italii##%2001%93%157%200354
Policastro: , p°φstavnφ m∞steΦko v Italii na ₧el. trati Battipaglia-Reggio, v kraji Sala Consilina, v prov. salernskΘ, p°i zßliv∞ [Policastro] v TyrrhenskΘm mo°i, mß 650 ob. (1881) a star² hrad. [Policastro] za starov∞ku slulo Buxentum a b²valo dosti znaΦn²m m∞stem, je₧ r. 1542 vyvrßtili Turci.
Policastro
#######
#FB#
0J10
123F6
130A12
195A12
227B8
297O10Vxt0x00096576/0x00000079/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Policastro##%2001%93%157%200353
#FE#
#ED#
HESLO:Policastro, m∞sto, kraj Costrone, prov. Catanzaro##%2001%93%207%200355
116O10Vxt0x00096576/0x00000079/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Policastro##%2001%93%157%200353
#FE#
#ED#
HESLO:Po1ice##%2001%93%232%200356
Po1ice (z ital.), pojiÜ¥ovacφ list, pojistka (viz PojiÜt∞nφ).-[Po1ice] de chargement [polφs de Üar₧man], frc. (ital. polizza di carico), nßkladnφ list nßmo°sk², connossement. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K6
18F43
62A8
71B13
117B17
137F37
174N22Vyb0x006E26BA/0x00000058/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%38%50%290573
#FE#
#ED#
HESLO:Police##%2001%93%273%200357
Police
Police nad Metujφ, starobylΘ m∞sto v ╚echßch
Police Dolnφ (PaliΦ, PaliΦko), ves, hejtm. a okr. ╚es. Lφpa
Police Hornφ (Palic, PaliΦko), ves
Police (Pulice), ves na Morav∞, hejtm. DaΦice, okr. Jemnice
Police, ves, hejtm. a okr. Val. Mezi°φΦφ
Police (PolφΦ), ves, hejtm Zßb°eh, okr. Mohelnice
Police, m∞sto v Dalmacii, viz Poljica
#######
#FB#
0K6
9O44Vxt0x000971D4/0x00000DCB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police nad Metujφ, starobylΘ m∞sto v ╚echßch##%2001%93%273%200358
55O59Vxt0x000980CF/0x000000C0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police Dolnφ (PaliΦ, PaliΦko), ves, hejtm. a okr. ╚es. Lφpa##%2001%94%380%200359
116O34Vxt0x00098254/0x0000027E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police Hornφ (Palic, PaliΦko), ves##%2001%94%413%200360
152O59Vxt0x000985B6/0x00000140/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police (Pulice), ves na Morav∞, hejtm. DaΦice, okr. Jemnice##%2001%94%537%200361
213O40Vxt0x000987C0/0x000000B5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police, ves, hejtm. a okr. Val. Mezi°φΦφ##%2001%94%41%200362
306O37Vxt0x00098AB0/0x0000003A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police, m∞sto v Dalmacii, viz Poljica##%2001%94%107%200364
#FE#
#ED#
HESLO:Police nad Metujφ, starobylΘ m∞sto v ╚echßch##%2001%93%273%200358
Police: nad Metujφ, starobylΘ m∞sto v ╚echßch na °ece Metuji a p°i ₧elezn. trati Choce≥-Broumovy hejtm. broumovskΘm, mß 283 d., 2573 ob. Φ., 8 n. (1890), okr. soud, pÜ., telegraf, Φetn. stanici, far. kostel Nanebevzetφ P. Marie i s klßÜterem r. 1712 vystav∞n² od Kilißna Dintzenhofera, 5t°. Ük. s n∞kolika parall., obecnφ Üpitßl, m∞st. spo°itelnu, obΦ. zßlo₧nu, m∞Ü¥. pivovar, pilu, 4 ml²ny, n∞kolik tkalcoven na bavlnu a len, t²d. a v²r. trhy. ObyvatelΘ ₧ivφ se v²robou a prodejem lßtek bavln. a ln∞n²ch. Ve m∞st∞ malΘ lßzn∞ a opodßl m∞sta ml²n a pila Meziho°φ. NadaΦnφ statek ve v²m∞°e 2294,86 ha s pilou a Üindelnou v [Police]-ci dr₧φ klßÜter benediktinsk² v Broumov∞. M∞sto pro svΘ p∙vabnΘ a romantickΘ okolφ (Hv∞zda, OstaÜ [v. t.], Bor, HejÜovina, AbrÜpaÜskΘ a TeplickΘ skßly) jest navÜt∞vovßno za letnφ doby Φetn∞ turisty a hodφ se za letnφ pobyt.-Ve XIII. stol. do zdejÜφ krajiny lesem porostlΘ p°ist∞hovalo se n∞kolik poustevnφk∙ pod mnichem klßÜtera b°evnovskΘho VitaliÜem a jali se kßceti les, na jeho₧ mφst∞ vystav∞li si tu obydlφ a d°ev∞nou kapli P. Marie. MniÜi z∙stali p°isluÜni k prvotnimu klßÜteru a opat Chumo vyprosil (1213) na krßli P°emyslovi I., ₧e krajina kolem nov∞ vystav∞nΘ osady Φili tak zv. ╗Oujezd Polick²½ darovßna ke klßÜteru b°evnovskΘmu. V 1. pol. XIII. stol. vystav∞n zde klßÜter (kolem n∞ho₧ r. 1306 vystav∞na ze∩ 1000 m dl.) spravovan² proboÜty, pod°φzen²mi opat∙m b°evnovsk²m. Vystav∞nφm klßÜtera zalo₧eno ve zdejÜφ krajin∞ n∞kolik vsφ a kolem klßÜtera vzniklo m∞steΦko [Police], jemu₧ na p°φmluvu opata Martina P°emysl II. vysadil t²dennφ trh, p°enesen² sem z trhovΘ vsi Provodova, le₧φcφ na ·patφ Dobenφna. Skoro 200 let mniÜi ₧ili zde neruÜen∞; teprve za cφs. Sigmunda r. 1420 vtrhli SlezanΘ do ╚ech a mezi jin²mi m∞sty Φesk²mi vydrancovali neohrazenou [Police]-ci a pobili obyvatelstvo zde i na nedalekΘm OstaÜi schovanΘ. MniÜi utekli se do klßÜtera b°evnovskΘho a m∞steΦko z∙stalo na dlouho spßleniÜt∞m. Po vßlkßch husitsk²ch obnoven kostel a klßÜter, do n∞ho₧ se vrßtili mniÜi. Loupe₧iv²mi vpßdy Kold∙ z Nßchoda a Salavy z Lφpy trp∞la [Police] mnoho i s klßÜterem. Po smrti krßle Ji°φho z Pod∞brad, za jeho₧ vlßdy [Police] pon∞kud se zotavila, dostalo se m∞steΦko v dr₧enφ knφ₧ete Jind°icha asi do r. 1488, kdy je vykoupil opat Pavel. R. 1535 postihlo [Police]-ci velikΘ neÜt∞stφ ohn∞m, jemu₧ skoro celß padla za ob∞t. Obyvatelstvo jsouc pod vlivem klßÜtera ne·Φastnilo se stavovsk²ch bou°φ na poΦßtku vßlky 30letΘ, ja ko sou sednφ Broumov. Ale po vypuzenφ opa a Wolfganga Selendra z ProÜovic dostalo se m∞sto na Φas pod sprßvu direktor∙. Po bitv∞ b∞lohorskΘ p°ibyl do [Police] nov∞ zvolen² opat Jan Benno, N∞mec, a od t∞ch Φas∙ [Police] z∙stala pod sprßvou N∞mc∙, z nich₧ n∞kte°φ byli rozhodni odp∙rci nßrodnosti ΦeskΘ, kde a jak mohli v ΦeskΘ [Police]-ci n∞mΦili, zejmΘna zavßd∞jice n∞meckß kßzßnφ a cviΦeni a na mφsta v²nosn∞jÜφ dosazujφce svΘ p°φvr₧ence Mimo to opatovΘ siln∞ utiskovali poddanΘ, co₧ m∞lo za nßsledek selskΘ povstßni (1775) pod v∙dcem Karlem Dostßlem ze Lhoty, vymßhajφcφ uvoln∞nφ roboty R. 1785 klßÜter zruÜen a jen n∞kolik kn∞₧φ z∙stalo zde pro sprßvu farnφ a jm∞nφ klßÜterni dßno pod sprßvu opata klßÜtera b°evnovskΘho, s podmφnkou, ₧e klßÜter bude odvßd∞ti jistou summu pen∞z fondu nßbo₧enskΘmu, co₧ potrvalo na den dneÜni. Obyvatelstvo prvotnφ ₧ivilo se °emesly, zejmΘna soukenictvφm, je₧ zaÜlo a na mφst∞ n∞ho nastal Φil² obchod a pr∙mysl ve zbo₧φ bavln∞n. a ln∞nΘm. Srv W. W. Tomekk P°φb∞hy klßÜtera a m∞sta [Police] (Praha, 1881, u J. Otty).-
Police
#######
#FB#
0J6
596B2
621A8
1353B1
1506A8
1792A8
2077A8
2156A8
2294A8
2611A8
2671A8
2787A8
3477A8
3514O6Vxt0x00096C4A/0x00000162/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police##%2001%93%273%200357
#FE#
#ED#
HESLO:Police Dolnφ (PaliΦ, PaliΦko), ves, hejtm. a okr. ╚es. Lφpa##%2001%94%380%200359
Police: Dolnφ, PaliΦ, PaliΦko (Nieder Politz), ves t., na lev. b°. PlouΦnice, hejtm. a okr. ╚es. Lφpa, fara Hornφ Solice, pÜ. Äandov; 35 d., 179 ob. n. (1890), tkalcovstvφ.-
Police
#######
#FB#
0J6
8F21
31B13
175O6Vxt0x00096C4A/0x00000162/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police##%2001%93%273%200357
Police: [Police] Hornφ, Palic, PaliΦko (Ober-Politz), d∞kanstvφ a far. ves t., nad PlouΦnicφ, p°i ₧elez. drßze ╚es. Lφpa-BeneÜov, v hejtm. a okr. ΦeskolipskΘm, mß 131 d., 1 ob. Φ., 794 n. (1890), poutnick² d∞kansk² kostel NavÜtφvenφ P. Marie z r. 1723, 3t°. Ük, pÜ., telegraf, Φetn. stanici, spo°itelnφ a zßlo₧. spolek, pansk² pivovar, zßmeΦek, ml²n, lo₧isko hn∞dΘho uhlφ, v²roba holφ a doutnφkov²ch nßsadek, po domßcku hrnΦφ°stvφ a tkalcovstvφ. Deskov² statek nßle₧φ cφs. kr. soukr. statk∙m. Zbo₧φ polickΘ b²valo za dßvn²ch dob spojeno se Zßkupskem, v XVI. stol. od n∞ho odlouΦeno, ale od r. 1612 s nφm nav₧dy spojeno.
Police
#######
#FB#
0J6
8A8
17F21
40B11
621O6Vxt0x00096C4A/0x00000162/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police##%2001%93%273%200357
#FE#
#ED#
HESLO:Police (Pulice), ves na Morav∞, hejtm. DaΦice, okr. Jemnice##%2001%94%537%200361
Police: , chybn∞ Pulice, ves na Morav∞, hejtm. DaΦice, okr. Jemnice, fara Kdousov; 138 d., 693 ob. Φ., 66 n. (1890), 2t°. Ük., pÜ., zßlo₧na obΦ., dva ml²ny a myslivna Kopta Alod. panstvφ (1147,38 ha p∙dy) se zßmkem (p°i n∞m kaple), dvorem, cihelnou a lihovarem dr₧i Alfred Vra₧da svob. p. z Kunvaldu.-
Police
#######
#FB#
0J6
17F6
196B2
303O6Vxt0x00096C4A/0x00000162/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police##%2001%93%273%200357
#FE#
#ED#
HESLO:Police, ves, hejtm. a okr. Val. Mezi°φΦφ##%2001%94%41%200362
Police: [Police], ves t., hejtm., okr a ps. Val. Mezi°φΦφ, fara Brßnky; 99 d., 510 ob. c. (1890), 1t° Ük., popl. dv∙r ╗Horecka½, myslivna a samoty LapaΦ a Patera.
Police
#######
#FB#
0J6
8A8
164O6Vxt0x00096C4A/0x00000162/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police##%2001%93%273%200357
Police: , chybn∞ PolφΦ, ves t, hejtm Zßb°eh, okr Mohelnice, fara a pÜ. Usov; 65 d, 464 ob. Φ (1890), fil. kostel sv. MikulßÜe, 1t°. Ük. a Φßst obce D₧bßnov.
Police
#######
#FB#
0J6
17F6
158O6Vxt0x00096C4A/0x00000162/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police##%2001%93%273%200357
#FE#
#ED#
HESLO:Police, m∞sto v Dalmacii, viz Poljica##%2001%94%107%200364
Police: , m∞sto v Dalmacii, viz Poljica
Police
#######
#FB#
0J6
32O7Vxt0x000BCC0B/0x000010FD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%16%537%200444
41O6Vxt0x00096C4A/0x00000162/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Police##%2001%93%273%200357
#FE#
#ED#
HESLO:Policejnφ dozor##%2001%94%116%200365
Policejnφ dozor n. dohlφdka, obmezenφ osobnφ svobody trestan²ch osob, kterß se uvaluji v zßjmu policie bezpeΦnostnφ Podle $ 4 zßk. z 10 kv∞t. 1873 Φ. 108 °. z. mohou v Rakousku pod [Policejnφ dozor] b²ti postaveny osoby, kterΘ byly odsouzeny pro pad∞lßnφ ve°ejn²ch papir∙v ·vernφch, pro falÜovßnφ minci nebo pro trestnΘ Φiny proti cizφmu majetku k vφce ne₧ Üestim∞sφΦnφmu trestu na svobod∞ (v∞zenφ neb ₧alß°i) neb op∞tovn∞ ke kratÜφm trest∙m na svobod∞, neb kterΘ byly odsouzeny jako tulßci pro p°estupek zebrßni a jevi se b²ti nebezpeΦn²mi majetku Jsou-li tyto podmφnky spln∞ny, mß trestnφ soud, kter² rozhodl ve v∞ci hlavnφ v rozsudku vysloviti p°ipustnost postavenφ pod [Policejnφ dozor] Politick²m ·°ad∙m 1 stolice nebo policejnim ·°ad∙m ve v∞tÜφch m∞stech z°izen²m p°φsluÜi rozhodovati o tom, ze trestanec propuÜt∞n², ohledn∞ kterΘho trestni soud vyslovil p°ipustnost postavenφ pod [Policejnφ dozor], dßvß se pod [Policejnφ dozor], a majφ tyto ·°ady za spolup∙sobenφ obce takovß opat°enφ provßd∞ti-S p-m d-em jsou spojena jistß obmezenφ osobnφ svobody a to bu∩ 1 vyhoÜt∞ni z urΦitΘho mφsta neb obvodu nebo zßpov∞∩ opustiti urΦitΘ mφsto (t. zv. internovßnφ); 2. ₧e se m∙₧e ka₧dΘ chvφle provΘsti prohlφdka bytu a osoby; dßle 3. ₧e postaven² pod p. d jest povinen ka₧dou zm∞nu svΘho bydliÜt∞ jeÜt∞ tΘho₧ dne ·°adu bezpeΦnostnφmu ohlßsiti a na dan² p°φkaz k ·°adu tomu se dostaviti a podßvati zprßvu o svΘm zam∞stnßnφ neb v²₧iv∞, jako₧ i o svΘm styku s jin²mi osobami a koneΦn∞ 4. postavenΘmu pod [Policejnφ dozor] m∙₧e b²ti dßn p°φkaz, v urΦit²ch lh∙tßch u ·°adu bezpeΦnostnφho osobn∞ se hlßsiti a m∙₧e mu b²ti zapov∞d∞no ·Φastniti se urΦit²ch shromß₧d∞nφ a v dob∞ noΦnφ a za mimo°ßdnΘho sb∞hu lidφ byt sv∙j opustiti. Postavenφ pod [Policejnφ dozor] nesmφ trvati dΘle ne₧ 3 lΘta. NeÜet°φ-li ten, kdo byl dßn pod [Policejnφ dozor], obmezenφ jemu ulo₧en²ch, tresce se to jako p°estupek tuh²m v∞zenφm od 8 dn∙ do 3 m∞sφc∙, kter²₧ trest m∙₧e b²ti zost°en jeÜt∞ jednφm nebo n∞kolika ze zp∙sob∙ zost°ovacφch $ 253 zßk. trest z 27 kv∞t. 1852, Φ. 117 °. z. -mel.
#######
#FB#
0K15
19F8
181A17
673A17
887A17
918A17
1498A17
1734A17
1814A17
2051B5
#FE#
#ED#
HESLO:Policejnφ hodina##%2001%94%504%200366
Policejnφ hodina zove se hodina noΦnφ, po jejφm₧ uplynutφ ₧ßdn² hostinsk² nesmφ u sebe mφti host∙; v Rakousku p°edpisy o [Policejnφ hodina] [Policejnφ hodina]-n∞ obsa₧eny jsou v na°φzenφ ministerstva vnitra, spravedlnosti a nejv. ·°adu policejnφho ze 3. dubna 1855, Φ. 62 °. z., kterΘ stanoven [Policejnφ hodina] h-ny prohlaÜuje za prßvo zem. chefa (mφstodr₧itele), jen₧ vÜak m∙₧e podle uvß₧enφ svΘho stanovenφ hodiny tΘ pro jednotlivΘ obvody sv∞°iti ·°ad∙m pod°φzen²m. (Tak v ╚echßch v²n. mφstodr₧. ze 14. led. 1857, Φ. 443 ai 1856, sb. norm. Φ. 11 ex 1891 stanovenφ jejφ p°eneseno na c. k. okresnφ hejtmanstvφ, je₧ se majφ dorozum∞ti v tΘ p°φΦin∞ s obecnφmi ·°ady, ani₧ jsou jejich vyjßd°enφm vßzßna.) P°estupky p°edpis∙ o [Policejnφ hodina] [Policejnφ hodina]-n∞ trestajφ se podle cφs. na°. z 20. dub. 1854, Φ. 96 °. z. po p°edchozφm napomenutφ vlastnφka hostinskΘ mφstnosti, kdy₧ toto se osv∞dΦilo marn²m. -mel.
#######
#FB#
0K16
121A18
140A18
294A18
725A18
744A18
911B4
#FE#
#ED#
HESLO:Policejnφ p°estupky##%2001%95%116%200367
Policejnφ p°estupky ve smysle formßlnΘm, t. j. p°ihlφ₧φme-li k otßzce p°φsluÜnosti k trestßnφ Φin∙v, o kterΘ₧ jde, naz²vßme takovΘ p°estupky, ve p°φΦin∞ kter²ch provedenφ °φzenφ trestnφho p°φsluÜφ ·°ad∙m policejnφm, pokud se t²Φe sprßvnφm, tedy nikoli soud∙m. Sem nßle₧φ celß °ada drobn²ch p°estoupenφ p°edpis∙ ₧ivnostensk²ch, opovφdacφch, °ßd∙ jφzdnφch i jin²ch za°φzenφ bezpeΦnostnφch a p., pokud nejsou obsa₧ena v obecnΘm zßkon∞ trestnφm a jejich₧ stφhßnφ nenφ ani ustanovenφm zvlßÜtnφm vyhrazeno soud∙m. NaznaΦenΘ p°estupky trestajφ se ·°ady sprßvnφmi (policejnφmi), a to, nenφ-li trest zvlßÜt∞ stanoven, podle vÜeobecnΘho (subsidißrnφho) p°edpisu minist. na°. ze dne 30. zß°φ 1857 Φ. 198 °. z. pokutou od 1 do 100 zl. neb v∞zenφm od 6 hodin do 14 dn∙. Tyto tresty majφ rßz trest∙ po°ßdkov²ch a nejsou spojeny s nimi ·Φinky vlastnφ trest∙m, na kterΘ uznßvajφ soudovΘ podle ob. zßkona trestnφho, zejmΘna nemajφ za nßsledek ztrßtu bez·honnosti ve smysle trestnφho zßkona; proΦe₧ nezapisujφ se do trestnφch rejst°φk∙, veden²ch nynφ stßtnφmi zastupitelstvφmi. Zcela jin² v²znam mß v²raz [Policejnφ p°estupky] [Policejnφ p°estupky] ve hmotnΘm prßvu trestnφm, je₧ naznaΦuje slovem tφm jednu kategorii trestnφch skutk∙ v obecnφm tr. zßk. obsa₧en²ch a tudφ₧ kompetenci soud∙ vyhrazen²ch, a to nejlehΦφ, nejmΘn∞ trestn² druh delikt∙ t∞ch. Podle panujφcφho nynφ mφn∞nφ jsou to trestnφ skutky, jejich₧ skutkovß povaha zßle₧φ v pouhΘm p°estoupenφ zßkazu nebo p°φkazu, tedy v pouhΘ neposluÜnosti, nevy₧adujφc ani poruÜenφ ani ohro₧enφ n∞jakΘho prßvnφho statku (zejmΘna lidskΘho ₧ivota, t∞la, zdravφ, majetku). Celou °adu takov²ch zßkaz∙v a p°φkaz∙v obsahujφ zejmΘna $$ 338-399, pak $$ 422-430 platnΘho nynφ zßkona trestnφho (z r. 1852). Zase jin² v²znam m∞l v²raz [Policejnφ p°estupky] [Policejnφ p°estupky] v p°edchßzejφcφm trestnφm zßkonu z r. 1803, v jeho₧ II. dφlu pod nßzvem ╗t∞₧kΘ [Policejnφ p°estupky] [Policejnφ p°estupky] ½ zahrnuty byly vÜecky trestnΘ skutky mimo zloΦiny, tedy to, co nyn∞jÜφ tr. zßk. naz²vß p°eΦiny a p°estupky. Mi°.
#######
#FB#
0K19
30F9
204F10
1087A21
1109A21
1131F25
1755A21
1777A21
1878A21
1900A21
2031B4
#FE#
#ED#
HESLO:Policejnφ °editelstvφ##%2001%95%496%200368
Policejnφ °editelstvφ viz Policejnφ ·°ady.
#######
#FB#
0K21
26O16Vxt0x0009A4D7/0x00002A1E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%95%41%200371
#FE#
#ED#
HESLO:Policejnφ stßt##%2001%95%513%200369
Policejnφ stßt naz²vß se stßt, ve kterΘm policejnφ poruΦnictvφ nabylo rozsahu takovΘho, ₧e individußlnφ svoboda obΦan∙v nadbyteΦnou m∞rou jest obmezena. Protivou [Policejnφ stßt]-ho [Policejnφ stßt]-u jest stßt prßvnφ, kter² rozvoji individußlnφ svobody obΦan∙ ponechßvß volnΘ pole a tuto obmezuje jen potud, pokud integrita a po°ßdek stßtu a ve°ejnΘ blaho toho nezbytn∞ vy₧adujφ. -mel.
#######
#FB#
0K14
162A16
182A16
206F11
382B4
#FE#
#ED#
HESLO:Policejnφ strß₧##%2001%95%33%200370
Policejnφ strß₧ viz Policejnφ ·°ady.
#######
#FB#
0K15
20O15Vxt0x0009A4D7/0x00002A1E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%95%41%200371
#FE#
#ED#
HESLO:Policejnφ ·°ady##%2001%95%41%200371
Policejnφ ·°ady v ÜirÜφm smysle naz²vajφ se v∙bec vÜechny ·°ady, vykonßvajφcφ policii (viz Policie), v u₧Üφm smysle pak ·°ady, jejich₧to v²hradn²m oborem p∙sobnosti jest policejnφ sprßva. SvΘ zvlßÜtnφ [Policejnφ ·°ady] [Policejnφ ·°ady] m∞ly ji₧ vyvinutΘ stßty starov∞ku (na p°. u ╪φman∙ byli censorovΘ, aedilovΘ a j.). St°edov∞k² stßt lennφ po v∞tÜin∞ nerozvφjel v oboru policie tΘm∞° ₧ßdnΘ Φinnosti, pΘΦi tu ponechßvaje cφrkvi. V ╚echßch krßl P°emysl II. vytvo°il d∙le₧it² policejnφ orgßn v ·°ad∞ krajsk²ch popravc∙, kte°φ jmenovßni byli krßlem ze stavu panskΘho v kraji usedlΘho a vedle moci soudnφ vykonßvali tΘ₧ moc policejnφ v kraji a v dobßch husitsk²ch zm∞nili se v krajskΘ hejtmany (Rieger, Z°φzenφ krajskΘ; srv. tΘ₧ ╚echy, str. 404 sl.), avÜak tito krajÜtφ popravcovΘ, resp. hejtmani, nebyli ·°adem policejnφm v u₧Üφm slova smyslu, tΘ₧ to nebyl ·°ad ryze zem∞pansk², n²br₧ ·°ad zpola zem∞pansk², zpola stavovsk², ka₧dΘho roku obnovovan². Za to m∞sta st°edov∞kß rozvinula zßhy rozsßhlou Φinnost police nφ ve vÜech tΘm∞° odv∞tvφch policie, krom∞ policie populaΦnφ, tak na p°. tΘ₧ m∞sta Φeskß, zejmΘna ve stol. XV. a XVI., vytvo°ivÜe si v rychtß°φch a v jejich pomocnφcφch, mezi nimi₧ vynikali pφsa°i rychtß°Ütφ, v n∞kter²ch m∞stech Φtvrtnφ hejtmanΘ (viz Hejtman) a p°edm∞stÜtφ rychtß°i, dßle rychtß°Ütφ poslovΘ, pacholci, bi°ici a ponocnφ, zvlßÜtnφ orgßn policejnφ, kter² ╗m∞l dohlφ₧eti k ve°ejnΘ bezpeΦnosti a mravnosti, k spravedlivosti v trzφch, k Φistot∞ ve m∞st∞, zat²kati lidi nepo°ßdnΘ, psance z m∞st vypov∞d∞nΘ hnßti, p°etrhovati ne°ßdy, zkrocovati nezbednΘ, zvlßÜt∞ Φasu noΦnφho, na p°ekß₧ku krßde₧φ s Φeledφ jinde a jinde po m∞st∞ choditi a ost°φhati a °φditi soud v mal²ch v∞cech policejnφch½ (Winter). Stßt teprve v novov∞ku zaΦal rozvφjeti rozsßhlejÜφ Φinnost policejnφ, avÜak zvlßÜtnφ zem∞panskΘ [Policejnφ ·°ady] [Policejnφ ·°ady] v u₧Üφm smysle objevujφ se teprve v 2. pol. XVII. stol. a ve stol. XVIII., kdy modernφ stßt, pocφtiv pot°ebu v∞tÜφch armßd vojensk²ch, zaΦal se vφce starati o povznesenφ blahobytu obyvatelstva i ve°ejn² po°ßdek.-Prvnφm stßtem, kter² si vytvo°il zvlßÜtnφ samostatn² [Policejnφ ·°ady] ·°ad v u₧Üφm smysle, byla Francie, kde Ludvφk XIV. r. 1667 z°φdil si zvlßÜtnφho lieutenant gΘnΘral de police, jemu₧ sv∞°il dozor nad ve°ejnou bezpeΦnostφ, nad ve°ejnou dopravou, ΦiÜt∞nφm a osv∞tlovßnφm ulic atd., od≥av tyto ·koly ·°ednφk∙m m∞stsk²m, k Φemu₧ ho pohnuly nejistota a nepo°ßdky v Pa°φ₧i panujφcφ. Podobn²m zp∙sobem a asi podle tohoto vzoru Bed°ich II. v Prusku ediktem z 30. ·n. 1742 od≥al policii v tomto smysle magistrßtu berlφnskΘmu a sv∞°il ji zvlßÜtnφmu krßl. °editeli policejnφmu (kgl. Polizei-Director).Podobn∞ z°φdila koneΦn∞ cφs. Marie Terezie r. 1754 ve Vφdni ·°ad polic. kommissa°∙, kter² pak p°iΦin∞nφm spoluvlßdce cφsa°e Josefa lI. brzy (1772) v policejnφ °editelstvφ byl prom∞n∞n, p°i Φem₧ zßrove≥ i v Terstu policejnφ °editelstvφ z°φzeno, naΦe₧ roku 1784 takovß policejnφ °editelstvφ byla z°φzena i v Brn∞, Praze, Lvov∞, PeÜti, Sibini, PreÜpurku, Opav∞ a Milßn∞, zßrove≥ pak hrab∞ Pergen jmenovßn ministrem policejnφm. Vedle toho ovÜem i gubernia a krajskΘ ·°ady, v l. 1748-51 nov∞ reorganisovanΘ a ·pln∞ sestßtn∞nΘ, obstarßvaly policii v krajφch, pokud nep°φsluÜela vrchnostem a m∞stsk²m magistrßt∙m.-R. 1801 z°φzen pro policejnφ a censurnφ agendu zvlßÜtnφ nejvyÜÜφ policejnφ a censornφ ·°ad dvorsk² (oberste Polizei-und Censurhofstelle), jeho₧ agenda vÜak r. 1848 p°eÜla na z°φzenΘ tehdy na mφsto spojenΘ dvorskΘ kancelß°e ministerstvo vnitra, od kterΘho r. 1852 (nejv. rozhodnutφ z 25. dub. 1852) op∞t se odlouΦil nejvyÜÜφ [Policejnφ ·°ady] ·. (oberste Polizcibehorde) jako₧to nejvyÜÜφ orgßn stßtnφ sprßvy policejnφ, ale nikoli mφstnφ policie, kterß z∙stala pod°φzena ministerstvu vnitra. R. 1859 byl nejvyÜÜφ [Policejnφ ·°ady] ·°ad nahrazen ministerstvem policejnφm, kterΘ op∞t sprßvu Φetnictva musilo odstoupiti ministerstvu vnitra. I toto ministerstvo bylo zruÜeno nejv. rozhodnutφm z 2. b°ez. 1867, kter²m policejnφ sprßva pod°φzena p°edsednictvu min. rady, u n∞ho₧ z°φzeno zvlßÜtnφ odd∞lenφ policejnφ. AvÜak i toto za°φzenφ zruÜeno ji₧ nejv. rozhodnutφm z 10. led. 1868, kter²m z°φzeno ministerstvo pro zemskou obranu a ve°. bezpeΦnost, a r. 1870 koneΦn∞ vrchnφ °φzenφ sprßvy policejnφ p°eneseno na ministerstvo vnitra, kter²₧ stav trvß podnes. Dnes jsou ministerstvu vnitra pod°φzeny netoliko orgßny stßtnφ policie, n²br₧ i orgßny policie mφstnφ. Mφstnφ policii vykonavajφ zpravidla obce pod dozorem ·°ad∙ politick²ch. Policii stßtnφ a ΦßsteΦn∞ i mφstnφ, pokud nenφ obcφm p°ikßzßna, vykonßvajφ zpravidla v prvnφ stolici c. k. okresnφ hejtmanstvφ, hornφ policii c. k. revφrnφ hornφ ·°ady, v druhΘ stolici c. k. mφstodr₧itelstvφ, resp. zem. vlßdy, hornφ policii c. k. hornφ hejtmanstvφ, a v t°etφ, jak ji₧ uvedeno, c. k. ministerstvo vnitra, hornφ policii c. k. ministerstvo orby; krom∞ toho jsou ve v∞tÜφch m∞stech z°φzena c. k. policejnφ °editelstvφ neb kommissa°stvφ. (Zßklady organisace ·°ad∙ policejnφch z 10. pros. 1850.)[Policejnφ ·°ady]-mi ·. v u₧Üφm smysle, t. j. v²hradn∞ k obstarßvßnφ policie urΦen²mi, jsou pouze policejnφ °editelstvφ (a₧ do r. 1852 ╗m∞stskß hejtmanstvφ½) a policejnφ kommissa°stvφ. PoΦet policejnφch °editelstvφ cφs. Josefem II. ve vÜech hlavnφch m∞stech zem. zaveden²ch ztenΦen r. 1860 zruÜenφm policejnφho °editelstvφ v Opav∞ a r. 1863 zruÜenφm policejnφho kommissa°stvφ v Olomouci, nejvyÜÜφm rozhodnutφm z 15. led. 1866 pak zruÜenφm policejnφch °editelstvφ v Linci, Salcpurku, èt²r. Hradci, InÜpruku, Lublani a Zadru a policejnφch kommissa°stvφ v Celovci a ╚ernovicφch, z nich₧ vÜak policejnφ °editelstvφ ve èt. Hradci r. 1876 op∞t reaktivovßno, tak ₧e nynφ mßme pouze policejnφ °editelstvφ ve Vφdni, Praze, Brn∞, Lvov∞, Krakov∞, Terstu a èt²r. Hradci, krom∞ toho jsou z°φzeny pro vykonßvßnφ policie pohraniΦnφ: v ╚echßch policejnφ expositura v Podmoklφch, ve Slezsku policejnφ inspektorßt v Bohumφn∞, v HaliΦi policejnφ kommissa°stvφ v Przemysli, Podg≤rze, Brodech a Podwo│oczysce, polic. expositura v Be│ze, v Madjanu siemavskΘm, ve Szczakow∞, Oswiecimi a v Nadbrzezicu, v Bukovin∞ polic. expositury v Novoselicφch a Itzkanech, v P°φmo°φ a Korutanech (krom∞ polic. °editelstvφ v Terstu) polic. kommissa°stvφ v Cormonsu a Pontaflu, dßle policejnφ kommissa°stvφ v Trident∞, v Ale a Salcpurku, policejnφ inspektorßt v Salcpurku na nßdra₧φ, v Hor. Rakousφch polic. expositura v Brunov∞. Ve kter²ch zemφch nejsou z°φzena polic. °editelstvφ, p°ikßzßni jsou mφstodr₧itelstvφ nebo zem. vlßdßm, pokud se t²Φe n∞kter²m c. k. okr. hejtmanstvφm k obstarßvßnφ agendy stßtnφ policie ·°ednφci od nejbli₧Üφho °editelstvφ policejnφho, tak v Krajin∞, Salcpursku, Tyrolsku, Hor. Rakousφch, Dalmacii a Korutanech V Φele policejnφho °editelstvφ vφde≥skΘho stojφ policejnφ praesident ve IV. hodnostnφ t°φd∞, v Φele ostatnφch °editelstvφ policejnφ °editelΘ (v Praze a Terstu v V., u ostatnφch polic. °editelstvφ v VI. hodnostnφ t°φd∞). Territorißlnφ obvod p∙sobnosti polic. °editelstvφ zove se policejnφ obvod (Polizeirayon) a jest pro ka₧dΘ polic. °editelstvφ resp. kommissa°stvφ p°esn∞ urΦen. ╪editelstvφ sama d∞lφ se v departementy a sekce, je₧ obstarßvajφ sprßvu ·st°ednφ, toti₧ zßle₧itosti, je₧ vy₧adujφ ·st°ednφ jednotnΘ ·pravy s jednoho hlediska nebo kterΘ poskytujφ jen ve svΘ jednot∞ ₧ßdoucφ evidenci, a v kommissa°stvφ a expositury, je₧ opat°ujφ v²konnou slu₧bu policejnφ a p°φm² dohled.-Obor p∙sobnosti [Policejnφ ·°ady]-ch [Policejnφ ·°ady]-d∙ jest podle statutu z 10. pros. 1850 tento: [Policejnφ ·°ady] · majφ p°edchßzeti a brßniti cestou zßkonnou vÜem nebezpeΦφm ohro₧ujφcφm panovnφka, cφs. d∙m, zßkonn² °ßd, v∙bec prßvnφ stav, blaho stßtu a jednotlivce; majφ udr₧ovati ve°ejn² pokoj a °ßd v obvod∞ svΘho okresu, p°ekaziti ·toky na pokoj a °ßd, poÜkozenφ osoby i vlastnictvφ, a¥ ji₧ poÜkozenφ se stalo nßhodou Φi lidskou Φinnostφ ·myslnou nebo bezd∞Φnou; dßle p°φtr₧ Φiniti vzr∙stu Ükody, poruÜφ-li se °ßd a bezpeΦnost, odstra≥ovati ÜkodlivΘ nßsledky, koneΦn∞ pßtrati po ruÜitelφch zßkona, zadr₧eti je a odevzdati povolan²m ·°ad∙m. U polic. °editelstvφ kompetence jejich jest upravena pro ka₧dΘ °editelstvφ zvlßÜt∞, aΦ v podstat∞ zp∙sobem stejn²m. Tak nejvyÜÜφm rozhodnutφm z 10. ledna 1868 obor p∙sobnosti polic. °editelstvφ v Praze a Brn∞ zahrnuje tyto agendy v jejich polic. obvodech: 1 VÜechny zßle₧itosti, kterΘ majφ za p°edm∞t nebezpeΦφ pro mocnß°e, cis. d∙m, trvßnφ stßtu, jako₧ i v∙bec pro ve°ejnou bezpeΦnost a vnit°nφ pokoj. 2. HlßÜenφ. zßle₧itosti pas∙v a cizinc∙v. 3. Zßle₧itosti tiskovΘ. spolkovΘ a divadelnφ. 4. Povolenφ ke vÜem p°edstavenφm a deklamacφm na ve°ejn²ch mφstech, schvßlenφ programmu jejich. 5. Dohled na dopravu ₧elezniΦnφ a paroplavbu. 6. Trestnφ moc co do policejnφch p°estupk∙ na polic. °editelstvφ p°enesenou. 7. PohraniΦnφ policii skrze expositury. 8. Vykonßvßnφ soudnφ policie v oboru zvlßÜt∞ p°edepsanΘm. 9. Redakci policejnφho oznamovatele.-I ostatnφ polic. °editelstvφ majφ podobn² obor p∙sobnosti, aΦ je pro n∞ zvlßÜtnφmi normami stanoven a v podrobnostech pon∞kud jinak specifikovßn. Obory policie stßtnφ policejnφm °editelstvφm nep°ikßzanΘ spolu s policiφ mφstnφ, ve kterΘ vÜak polic. °editelstvφ majφ tΘ₧ znaΦnou ingerenci, jsouce povinna v tΘ p°φΦin∞ nad obcemi v obvodu svΘm dozor vΘsti a je podporovati, vykonßvajφ magistrßty sφdel policejnφch °editelstvφ, pokud se t²Φe c. k. okresnφ hejtmanstvφ v policejnφm obvod∞ se nachßzejφcφ (tak na p°. v pra₧skΘm polic. obvod∞ vedle pra₧skΘho magistrßtu c. k. okr. hejtmanstvφ na Äi₧kov∞, na Krßl. Vinohradech, v Karlφn∞ a na Smφchov∞). Policejnφm °editelstvφm p°id∞lena jest jako orgßn v²konn² strß₧ bezpeΦnostnφ, kterß jest pod°φzena policejnφmu °editeli, jemu₧ k °φzenφ v²konnΘ slu₧by jest p°id∞len vyÜÜφ ·°ednφk strß₧nφ. Strß₧ bezpeΦnostnφ sklßdß se ze strß₧nφch ·°ednφk∙ (z ·st°ednφch, vrchnφch, okresnφch a revφrnφch inspektor∙), z inspektor∙ strß₧nφch, nadstrß₧nφk∙v a strß₧nφk∙v a rozd∞luje se v inspektorßty a okresnφ odd∞lenφ. Krom∞ toho jest policejnφm °editelstvφm k ruce jeÜt∞ t. zv. civilnφ strß₧ policejnφ (tΘ₧ tajnß policie) bez zevn∞jÜφch odznak∙, jejim₧ ·kolem jest neustßl² dohled a pozorovßnφ vÜech d∙le₧it²ch udßlostφ v okrese jφ p°ikßzanΘm, dßle rychlΘ a ·ΦinnΘ stφhßnφ nezßkonn²ch jednßnφ a opominutφ, jako₧ i vyÜet°enφ a zatΦenφ pachatele. Mimo obvody policejnφch °editelstvφ jest v²konn²m orgßnem stßtnφ policie Φetnictvo, vojensky organisovanΘ a v nejvyÜÜφ stolici ministerstvu zem. obrany pod°φzenΘ. Literatura. UΦebnice a prßce o n∞m. °φÜsk²ch a prßvnφch d∞jinßch (Sieglova, Schulteho, Schr÷derova a Brumerova) a o °φÜsk²ch d∞jinßch rakousk²ch (Hubrova, Luschinnova a Bachmannova); B Rieger, Z°φzenφ krajskΘ v ╚echßch, Φßs¥ I. (1889), Φßs¥ II. (1893); Winter, Kulturnφ obraz Φesk²ch m∞st, dφl II. (Praha, 1892). Ostatek viz literaturu u Φlßnku Policie. -mel.
#######
#FB#
0K15
201A17
219A17
499F18
674F16
1146F10
1240F107
1818A17
1836A17
2119A17
2217B28
2613F22
2637B4
2642B7
2650B8
2725F17
2807F23
3062F20
3323F42
3367B35
3490F20
3582F8
3591A17
3613B22
3778A17
3810F25
4005F23
4159F52
4272F19
4367F52
4999A17
5097F21
5157F26
6748F20
6822F18
6978F15
7398A17
7419A17
7483A17
9580F18
9982F42
10322F9
10412F11
10757F8
10766B5
#FE#
#ED#
HESLO:Policie##%2001%97%447%200372
Policie (z °ec. polite¥a, stßtnφ sprßva) zvala se p∙vodn∞ veÜkerß sprßva stßtnφ, veÜkerß pΘΦe stßtu o ve°ejnΘ blaho, pozd∞ji vnit°nφ sprßva stßtnφ s vylouΦenφm konßnφ spravedlnosti (v tomto smysle sprßvnφ v∞da a sprßvnφ prßvo zvaly se ╗v∞dou policejnφ½), jeÜt∞ pozd∞ji obor sprßvy stßtnφ, jen₧ nynφ naz²vß se sprßvou politickou (t. j. vnit°nφ sprßva stßtnφ s vylouΦenφm sprßvy spravedlnosti, finanΦnφ a vojenskΘ), a₧ koneΦn∞ v nejnov∞jÜφ dob∞ [Policie] Φili sprßva policejnφ znaΦφ jistou obmezenou Φßs¥ sprßvy politickΘ, jejφ₧ rozsah i pojem v literatu°e stßtov∞deckΘ nejr∙zn∞jÜφm zp∙sobem se stanovφ.-Nßm nejsprßvn∞jÜφ zdß se definice Pra₧ßkova, ₧e [Policie] Φili sprßva policejnφ zahrnuje obory sprßvy politickΘ, v kter²ch stßt p∙sobφ v podstat∞ negativn∞ odstra≥ovßnφm p°ekß₧ek, je₧ vadφ bezpeΦnΘmu rozvijenφ funkcφ samΘho stßtu, jin²ch svazk∙ lidstva a jednotlivc∙, p°i Φem vÜak i z t∞chto obor∙ Φinnostφ pro znaΦn² rozsah z [Policie] vyluΦujφ se ve°ejnΘ chudinstvφ, p°edpisy o pom∞ru Φelednφm a nucenΘ pojiÜ¥ovßnφ, tvo°φce zvlßÜtnφ t. zv. sprßvu socißlnφ. Negativn∞ definovßna [Policie] Φili sprßva policejnφ zahrnuje tedy obory sprßvy politickΘ, je₧ zb²vajφ po vylouΦenφ sprßvy kultu a vyuΦovßnφ, nßrodohospodß°skΘ a socißlnφ. Souhrn pak p°edpis∙ v urΦitΘm stßtnφm ·zemφ [Policie]-ii Φili sprßvu policejnφ upravujφcφch zveme policejnφm prßvem tΘho₧ stßtu, kterΘ se tudφ₧ jevφ Φßstφ prßva sprßvnφho a v ÜirÜφm smysle v∙bec prßva ve°ejnΘho. Nßzev ╗ [Policie]½ pochßzφ z Francie, kde slova police na konci XIV. stol. a ve stol. XV. nejprve ve m∞stech, pozd∞ji i v stßtnφ sprßv∞ poΦalo se u₧φvati, v podstat∞ ovÜem v p∙vodnφm smysle slova polite¥a, k Φemu₧ vÜak se ji₧ pojil smysl udr₧ovßnφ blahobytu, po°ßdku a bezpeΦnosti se strany vrchnosti.-O sto let pozd∞ji slovo ╗ [Policie]½ vniklo v tomto v²znamu do N∞mecka, kde v dob∞ pokus∙v o reorganisaci °φÜskΘ ·stavy na konci XV. a poΦ. XVI. stol. vydßn t. zv. °φÜsk² °ßd policejnφ z r. 1530, jeho₧ p°edpisy m∞ly za ·Φel zavΘsti v∞tÜφ po°ßdek a bezpeΦnost v zemi, staviti nemravnost, obmeziti p°epych a zv²Üiti blaho lidu. Tento °φÜsk² °ßd policejnφ, obnoven² a rozÜφ°en² pozd∞ji n∞kolikrßte (r. 1548, 1577), byl zßkladem Φetn²ch policejnφch °ßd∙, kterΘ byly vydßny v XVI. a XVII. stol. v jednotliv²ch ·zemφch. Tφm zp∙sobem slovo [Policie] ve smysle prßv∞ uvedenΘm (t. j. sprßvy stßtnφ v∙bec, avÜak se zvlßÜtnφm p°ibarvenφm shora uveden²m) dostalo se i do rak. zemφ d∞diΦn²ch. Ve smysle modernφm podle toho, v jakΘm sm∞ru jevφ se Φinnost stßtnφ, sm∞°ujφcφ k odstran∞nφ p°ekß₧ek, je₧ vadφ bezpeΦnΘmu rozvφjenφ funkcφ samΘho stßtu, jin²ch svazk∙ lidstva a jednotlivc∙, d∞lφ se [Policie] na odv∞tvφ tato (podßvßme tu zßrove≥ struΦn² p°ehled nejhlavn∞jÜφch norem rak. prßva policejnφho): 1. [Policie] obyvatelstva Φ. populaΦnφ (Bev÷lkerungspolizei), je₧ mß za ·Φel polo₧iti bezpeΦn² zßklad pro nejr∙zn∞jÜφ funkce sprßvnφ co mo₧nß bezpeΦn²m zjiÜt∞nφm stavu obyvatelstva. Jsou to p°edevÜφm: p°edpisy o sΦφtßnφ lidu, je₧ dßlo se v Rakousku p∙vodn∞ jen k ·Φel∙m vojensk²m, od r. 1857 vÜak d∞je se v∙bec za ·Φelem zjiÜt∞nφ pom∞r∙ pro stßtnφ sprßvu d∙le₧it²ch, a to nynφ na zßklad∞ zßk z 29. b°ez. 1869, Φ. 67 °. z., podle n∞ho₧ dßlo se poprvΘ sΦφtßnφ r. 1869, pak r. 1880, 1890 a 1900, a je₧ se mß v₧dy po 10 letech opakovati; p°edpisy o vedenφ matrik o narozenφch, s≥atcφch a ·mrtφch, je₧ v zemφch p°edlitavsk²ch ohledn∞ osob, je₧ nßle₧ejφ k vyznßnφ stßtem uznanΘmu, vedou se v²hradn∞ orgßny cφrkevnφmi, kterΘ₧ orgßny vÜak jsou podrobeny na°φzenφm a rozkazum ·°ad∙ politick²ch (zßk. z 21. b°ez. 1890, Φ. 37 °. z.), a koneΦn∞ p°edpisy o u₧φvßnφ jmen (na°. stßt. min. z 18. b°ez. 1866, Φ. 1452). 2. VÜeobecnß [Policie]p.[Policie] bezpeΦnostnφ, je₧ Φelφ k odvrßcenφ nebezpeΦφ, kterΘ hrozφ bezpeΦnosti, t. j. integrit∞, ne poruÜenosti stßtu, korporacφ a jednotlivc∙. Sem nßle₧ejφ p°edpisy: a) o pr∙vodnφch listech; b) p°edpisy o hlßÜenφ cizinc∙; c) p°edpisy o dr₧enφ a noÜenφ zbran∞; d) p°edpisy o vyhoÜt∞ni; e) p°edpisy o policejnφ dohlφdce (viz Policejnφ dozor); f) p°edpisy o dodßni do donucovacφch pracoven; g) p°edpisy o vÜelik²ch jin²ch opat°enφch proti osobßm nebezpeΦn²m, jako proti osobßm soudn∞ trestan²m, proti cizinc∙m vypov∞d∞n²m a vyhoÜt∞n²m, proti tulßk∙m, desertΘr∙m, pokoutnik∙m, cikßn∙m. 3. ZvlßÜtnφ [Policie]p.[Policie] bezpeΦnostnφ, kterß obsahuje p°edpisy Φelφcφ k odvrßcenφ vÜeho, co by hrozilo bezpeΦnosti, t. j. integrit∞, neporuÜenosti stßtu, korporacφ a jednotlivc∙ v jednotliv²ch, zvlßÜtnφch oborech lidskΘ Φinnosti a zahrnuje a) p-ii ₧ivnostenskou, je₧ obsahuje p°edpisy o v²rob∞ a prodeji jed∙, o zamezenφ nebezpeΦφ v²buchu a zachßzenφ s parnφmi kotly, o vyrßb∞nφ st°eln²ch zbrani, o obligatornφm zkouÜeni vyroben²ch neb co do kalibru p°em∞n∞n²ch zbranφ st°eln²ch, o opatrnostech, jich₧ dlu₧no Üet°iti p°i vyrßb∞nφ plyn∙, p°edpisy o vyrßb∞nφ jin²ch t°askav²ch p°edm∞t∙v a obchodu s nimi, o doprav∞ p°edm∞t∙ t°askav²ch po ₧eleznici, o vzdßlenosti sklad∙ st°eliva i prachu od lidsk²ch obydlφ, o prodeji st°elnΘho prachu, o kautelßch p°i vyrßb∞nφ, uschovßvßnφ, zasφlßnφ a drobnΘm prodeji minerßlnφch olej∙; b) p-ii dopravni: p°edpisy o opatrnostech, jich₧ Üet°iti jest p°i doprav∞ po ₧eleznicφch. Sem nßle₧ejφ policejnφ °ßdy ₧elezniΦnφ, °ßdy o provozovßnφ jφzdy po ₧eleznicφch, p°edpisy o opatrnostech p°i plavb∞ vodnφ, policejnφ °ßdy pro p°φstavy mo°skΘ, p°edpisy bezpeΦnostnφ pro nßmo°i lodi; c) p°edpisy o pomoci v nehodßch, konvence s cizφmi stßty na ochranu nßmo°nφk∙ bez vlastnφ viny ve stavu zb∞dovanΘm do p°φstavu p°ibyl²ch, p°edpisy o povinnosti plavc∙ ku pomoci p°i nehodßch, °ßdy hasiΦskΘ, p°edpisy lokßlnφ o pomoci v p°φpad∞ povodn∞; d) [Policie] silniΦnφ zahrnuje p°edpisy, t²kajφcφ se bezpeΦnosti a po°ßdku na ve°ejn²ch silnicφch, jako p°edpisy stanovφcφ tresty na poÜkozenφ strom∙v a alejφ na silnicφch, zßkaz zastavenφ ve°ejn²ch silnic vozy, p°edpisy o vyh²bßnφ voz∙, zßkaz rychlΘ jφzdy a prßskßnφ biΦem, p°edpis o br₧d∞nφ p°i jφzd∞ s kopce a o maximßlnφ vßze nßkladu na voze, p°edpisy proti p°etφ₧enφ voz∙, p°edpisy o za°φzenφ povoz∙, policejnφ °ßdy silniΦnφ; e) [Policie]-ii nßmo°skou zahrnujφcφ p°edpisy k tomu slou₧φcφ, aby se bylo vyst°φhßno a zabrßn∞no nehodßm i nebezpeΦφm co do osob a vlastnictvφ p°i plavb∞ nßmo°skΘ, jako p°edpisy k zamezenφ nehod nßmo°sk²ch srß₧kou lodφ, p°edpisy o dozoru nad signßly, dßle bezpeΦnostnφ p°edpisy pro lodi nßmo°skΘ dopravujφcφ osoby;.f) [Policie]-ii hornφ, zahrnujφcφ vÜechny zßkonnΘ p°edpisy o zamezenφ nebezpeΦφ vychßzejφcφch z podnik∙ hornφch, kterΘ hrozφ nejen osobßm tam zam∞stnan²m, n²br₧ i sousedstvφ a jeho obyvatelstvu, je₧ ost°φhati p°φsluÜφ ·°ad∙m hornφm a je₧ obsa₧ena jsou dφlem v zßkon∞ hornφm, dφlem ve vÜeob. zßkon∞ trestnφm, dφlem v r∙zn²ch na°φzenφch provßd∞cφch k hornφmu zßkonu; g) [Policie]-ii honebnφ, zahrnujφcφ zßkonnΘ p°edpisy vydanΘ v zßjmu honby, na ochranu prßv vlastnictvi honebnφho, jako₧ i na ochranu zem∞d∞lstvφ a orby, jako zejmΘna zßkonnß ustanovenφ o obmezenφ stavu zv∞°e, o zamezenφ Ükod zv∞°φ p∙soben²ch, o nßhrad∞ Ükod t∞chto, p°edpisy proti pytlßctvφ, dßle na°φzeni na ochranu plodin, stanovenφ Φasu, po kter² dlu₧no Üet°iti zv∞°e z d∙vod∙ nßrodohospodß°sk²ch, poslΘze p°edpisy o zp∙sobu honby a zßkazy lΘΦi, kterΘ majφ za ·Φel zameziti trßpenφ zvφ°at; h) [Policie]-ii polnφ, je₧ zahrnuje p°edpisy t²kajφcφ se ochrany statku polnφho, t. j. vÜech p°edm∞t∙, kterΘ₧ s provozovßnφm polnφho hospodß°stvφ v nejÜirÜφm slova smysle p°imo neb nep°φmo souvisφ, pokud jsou na otev°enΘm poli; i) [Policie]-ii stavebnφ, upravenou °ßdy stavebnφmi jednotliv²ch zemφ korunnφch; j) p°edpisy o dohledu k chovu zvφ°at (p. dobytΦφ), jako p°edpisy na zamezenφ naka₧liv²ch nemoci dobytka; k) n∞kterß jinakß opat°enφ v oboru bezpeΦnosti majetku, jako ΦetnΘ p°edpisy vÜeob. zßk. trestnφho z r. 1852, pak p°edpisy o ve°ejn²ch dra₧bßch a koneΦn∞ p°edpisy o sbφrkßch. 4. [Policie] mravnosti (Sittenpolizei) zove se ta Φßs¥ [Policie], jejφ₧ ·kolem jest odΦiniti p°ekß₧ky, kterΘ se stavφ v cestu mravnφmu vzd∞lßnφ (povznesenφ) nßroda Sem nßle₧φ: a) [Policie] tisku; b) °ßd divadelnφ; c) p°edpisy o ve°ejn²ch produkcφch v∙bec: p°edpisy o licencφch na hudbu ₧ebrßckou, o ve°ejn²ch radovßnkßch, zejmΘna taneΦnφch zßbavßch p°i hudb∞; d) p°edpisy k zamezenφ konkubinßtu; e) p°edpisy o pohlavnφm obcovßnφ ve°ejnΘ pohorÜenφ vzbuzujφcim a o prostituci; f) p°edpisy proti obchodu s d∞vΦaty; g) p°edpisy o zapov∞d∞n²ch hrßch; h) p°edpisy k zamezenφ opilstvφ; i) p°edpisy proti muΦeni zvφ°at; j) p°edpisy k zachovßnφ ve°ejnΘ sluÜnosti a noΦnφho klidu (v. Policejni hodina). -mel 5. [Policie] zdravotnφ jest obor ve°ejnΘ p∙sobnosti k tomu cφli, aby zdravφ obecnΘ bylo zachovßno a pln∞ny p°edpisy, kterΘ vydßny jsou k zabrßn∞nφ Ükod na zdravφ. P°edpisy ty jsou bu∩ vÜeobecnΘ, kterΘ platφ pro cel² obvod zem∞, nebo zvlßÜtnφ, platφcφ pro urΦitΘ pom∞ry, v²kony, zp∙soby v²roby, je₧ ustanovujφ p°φsluÜnΘ ·°ady sprßvnφ v ka₧dΘm p°φpad∞ zvlßÜt∞. P°edpisy ty jsou zalo₧eny bu∩ na zßklad∞ obecn²ch zkuÜenostφ, na p°. k zamezenφ ·razu cizφmi p°edm∞ty na ve°ejn²ch cestßch, p°i prßci ve v²Üi, zachßzenφ s ohn∞m, plynem, vodou, na ochranu d∞tφ, pracovnφho lidu, pomocnφk∙ ₧ivnostensk²ch a Φeledi; neb na zßklad∞ zvlßÜtnφch znalostφ odborn²ch, na p°. pokud se t²Φe potravin, jakosti masa, lßtek k od∞vu, obydlφ a jeho za°φzenφ, vody k pitφ, Ükodn²ch v²par∙, topenφ, opatrnosti v zachßzenφ s hmotami jedovat²mi, p°i pobytu ve vzduchu zhuÜt∞nΘm nebo z°ed∞nΘm, pod zemφ nebo pod vodou, v hork²ch pßsmech, p°i povodni a pod., koneΦn∞ na zßklad∞ uznan²ch pravidel zdravov∞dy, na p°. ochrana proti nemocem naka₧liv²m, v p°φpadu nemoci v∙bec neb ·mrtφ zvlßÜt∞, p°i rozliΦn²ch ₧ivnostech a zam∞stnßnφch, za p°φΦinou ochrany p∙dy, vzduchu, vody p°ed zneΦiÜt∞nφm, p°i odvßd∞nφ vod odpadov²ch, odstra≥ovßnφ hnoje a v²kal∙, jako₧ i odpadk∙ z domßcnosti a pod. Povolan²mi znalci k posouzenφ Ükodlivosti na zdravφ a opat°enφ v jednotliv²ch p°φpadech pot°ebn²ch jsou jednak lΘka°i obecnφ a zem∞panÜtφ vedle znalc∙ jin²ch odbor∙, p°i mφstodr₧itelstvφ zemskß rada zdravotnφ, v ministerstv∞ vnitra nejvyÜÜφ rada zdravotnφ. Pom∞r p. zdr. k zdravov∞d∞ jest ten, ₧e tato tvo°φ znaleckou p∙du, avÜak nejen sama, ale i jinΘ v∞dy prßvnφ a p°φrodnφ, zejmΘna lΘka°skΘ a technickΘ, na p°. biologie, zdravotnφ statistika, epidemiologie, stavitelstvφ, chemie, fysika, a zkuÜenosti ka₧dodennφ. Mnoho p°edpis∙ [Policie] zdr. vzniklo d°φve, ne₧ byl od zdravov∞dy polo₧en zßklad v∞deck² pro n∞, na p°. p°edpisy o oΦkovßnφ, ochrannΘ injekce proti vzteklin∞; nebo¥ p°esnΘ pozorovßnφ lΘka°skΘ poznalo v²hody urΦit²ch method d°φve, ne₧ mohlo podati sprßvnΘ vysv∞tlenφ. Zdravov∞da sama pak zahrnuje v sob∞ n∞kterΘ v∞domosti, kterΘ posud k praktickΘmu upot°ebenφ v ₧ivot∞ nedosp∞ly, proto₧e pot°eba obecnß se neobjevila, aneb obecnΘmu upot°ebenφ dosud znaΦnΘ obtφ₧e v cestu se stavφ; nebo¥ v tom spoΦφvß nejv∞tÜφ obtφ₧, ₧e nßzor theoretick² t°eba vpraviti do formy p°edpisu, vÜeobecnΘ pot°eb∞ vyhovujφcφho, a p°izp∙sobiti jej dan²m pom∞r∙m prßvnφm. Podle toho jest [Policie] zdr. d∙le₧itou praktickou Φßstφ zdravov∞dy, nevyΦerpßvß jφ, proto₧e se °φdφ danou pot°ebou, Φasem a mφstem, a zasahuje i mimo jejφ obor, pon∞vad₧ se °φditi musφ pom∞ry prßvnφmi a zkuÜenostmi odborn²mi, zvlßÜt∞ lΘka°sk²mi a p°φrodov∞deck²mi, v p°φpadech dan²ch. Zdravotnictvφ ve°ejnΘ jest pak soubor ve°ejn²ch za°φzenφ, kterß opat°ila a v nßle₧itΘ p∙sobnosti udr₧uje politickß sprßva zem∞ neb okresu, obce na ochranu zdravφ a pro blaho ve°ejnΘ. [Policie] zdravotnφ jest nepatrnou jeho Φßstφ a vztahuje se jen k obecn²m dennφm pot°ebßm ₧ivota. P°edpisy [Policie] zdr. obsa₧eny jsou bu∩ v trestnφm zßkonφku neb v rozliΦn²ch °ßdech, vydan²ch od obce podle vlastnφ pot°eby jako₧to ·°adu bezpeΦnostnφho, neb od ·°adu politickΘho p°i urΦovßnφ podmφnek v²roby, od zem∞ a stßtu. ╪ßdy ty t²kajφ se po°ßdku a opatrnostφ na trzφch, p°i stavbßch, poh°bech, ₧ivnostech a rozliΦn²ch zp∙sobech v²roby, za°φzenφ v domßcnostech (plynu, acetylenu, vody, odvßd∞nφ splaÜk∙v atd.). JeÜt∞ do let 50t²ch XIX. stol. byla zdravov∞da znßma a vß₧ena jen potud, pokud podßvala v²klad a od∙vodn∞nφ zdravotnφch p°edpis∙ policejnφch, kterΘ veÜly v platnost urΦit²mi ustanovenφmi zßkona, na p°. °ßdu stavebnφho, p°edpis∙ epidemick²ch, zßkona trestnφho, stejn²m neprßvem, jako se nynφ zhusta podce≥uje v²znam praktick² p°esn²ch a na sprßvn²ch zßkladech zalo₧en²ch p°edpis∙ [Policie] zdr., jakΘ₧ si nem∙₧e ka₧d² snadno pro danou p°φΦinu vyvoditi z pouΦek zdravov∞dy obecnΘ, neznaje prßvnφch podklad∙v a hospodß°skΘho dosahu. Zakladatelem [Policie] zdravotnφ na v∞deckΘm podklad∞ jest Joh. Petr Frank (v. t.). NejrozÜφ°en∞jÜφ a dosud pot°ebnou knihu o zdravotnφ [Policie]-ii v nejÜirÜφm smysle slova vydal dr. L. Pappenheim (Handbuch der SanitΣtspolizei, 1858). Podle z°φzenφ obecnφho ze 16. dub. 1864 z. z. ΦφÜ. 7 $ 28. nßle₧φ [Policie] zdr. do samostatnΘ p∙sobnosti obce; avÜak nepostaΦφ-li pouze mφstnφ opat°enφ police nφ a prost°edky obce na ochranu ve°ejnΘho blaha a k zabrßn∞nφ nebezpeΦφ ($ 60.), nßle₧φ na starostu, aby ihned p°φsluÜnΘmu polit. ·°adu okresnφmu (hejtmanstvφ) oznßmenφ uΦinil. P°estupky [Policie] zdravotnφ trestß starosta pokutami ($ 62. z°. ob.). Zanedbßvß-li obec povinnosti, kterΘ jφ v oboru p. zdravotnφ nßle₧ejφ, m∙₧e hejtmanstvφ zjednati odpomoc na ·traty obce, v p°enesenΘ p∙sobnosti tΘ₧ ulo₧iti tresty pen∞₧itΘ starostovi. Obor [Policie]p.[Policie] zdravotnφ urΦen byl °φÜsk²m zßkonem zdravotnφm z 30. dub. 1870 °. z. cφs. 68. V $ 3. vypoΦteny jsou zßle₧itosti, kterΘ se t²kajφ mφstnφ [Policie] zdr. a kterΘ jsou p°ikßzßny obci v samostatnΘ p∙sobnosti, v $ 4. uvedeny jsou zßle₧itosti ve°ejnΘho zdravotnictvφ, kterΘ p°ikßzßny jsou obci v p°e nesenΘ p∙sobnosti. Obce, konajφce povinnosti ty, pod°φzeny jsou dozoru sprßvy stßtnφ a to jak v oboru vlastnφ, tak i p°enesenΘ p∙sobnosti. A. Povinnosti, je₧ obstarßvßnφ [Policie] zdr. obci uklßdß, a ustanovenφ, na nich₧ se vykonßvßnφ jejich zaklßdß, jsou tyto: a) Aby se plnily p°edpisy zdravotnφ t²kajφcφ se silnic, cest, nßm∞stφ a niv, ve°ejn²ch shromß₧diÜ¥, byt∙, stok a ₧ump, vod tekoucφch a stojat²ch, vody k pitφ a k u₧itku, potravin (prohlφdky dobytka a masa, nßdob a ve°ejn²ch lßznφ), $ 3. lit. a. Policejnφ p°edpisy pro ve°ejnΘ silnice °φÜskΘ prohlßÜeny jsou v²nosem mφstodr₧itel. z 21. Φna 1886 z. z. Φφs. 54, jen₧ ustanovuje tresty na poÜkozenφ cest, most∙, zahrazenφ a zabahn∞nφ p°φkop∙ ($ 11.), osv∞tlenφ voz∙ v noci. Starosta obce rozhoduje o p°estupcφch a trestß je. Pro silnice ostatnφ platφ policejnφ °ßd (mimo Prahu) z 15. Φna 1866 z. z. Φφs. 47, kter²₧ obsahuje podobnß ustanovenφ. P°ejetφ z neopatrnosti, opominutφ v²stra₧n²ch znamenφ trestß soud podle $ 341. tr. z. Co do ulic, nßm∞stφ a obydlφ platφ ustanovenφ zvlßÜtnφch °ßd∙, na nich₧ obecnφ v²bor se usnese, a p°edpisy stavebnφho °ßdu. Pro Prahu a m∞sta Karlφn, Smφchov, Vinohrady, Äi₧kov, pak obce KoÜφ°e, St°eÜovice a MalΘ St°eÜovice, B°evnov a Tejnku, Dejvice, BubeneΦ, Troju, VrÜovice, Nusle, Pankrßc, Michli a Podol, Plze≥ a Bud∞jovice platφ zvlßÜtnφ °ßd stavebnφ z 10. dub. 1886 z. z. Φφs. 40; pro krßl. ╚eskΘ mimo obce jmenovanΘ z 8. led. 1889 z. z. Φφs. 5. Ustanovujφ, ₧e poloha mφsta a pom∞ry stavby majφ podle pot°eby b²ti zkouÜeny tΘ₧ od lΘka°skΘho znalce; povolenφ k ob²vßnφ nov²ch staveb nebo byt∙ zaplaven²ch mß se udφleti podle zdßnφ lΘka°ova, ne d°φve, ne₧ jsou °ßdn∞ vyΦiÜt∞ny a vysuÜeny (v²nos mφstodr₧. z 3. srpna 1897 Φφs. 10.957); Podmφnky k zalo₧enφ stok a zßchod∙ stanovφ $ 79.-81., byt∙ $'64. a 75., studen a vodovod∙ $ 91. Sem nßle₧ejφ tΘ₧ p°edpisy zvlßÜtnφ o ·prav∞ mφstnostφ ve°ejn²ch (hostinc∙), mφstnostφ lßze≥sk²ch, noclehßren, obydlφ chudinsk²ch a d∞lnick²ch, mφstnostφ pro nemocnΘ podle uznßnφ lΘka°skΘho. Soud trestß opominutφ v²stra₧n²ch znamenφ a neopatrnostφ p°i stavb∞ ($ 380.) a ob²vßnφ nov²ch budov bez povolenφ ($ 386.), zßvady, kter²mi ₧ivot a zdravφ v nebezpeΦφ se uvßdφ, hromad∞nφ odpadk∙v a v²tok∙ hnijφcφch a Ükodliv²ch, jako₧ i vpouÜt∞nφ jich do zem∞. P°edpisy [Policie] zdravotnφ o vodßch obsa₧eny jsou v zßkon∞ z 28. srpna 1870 z. z. Φφs. 71, pak v $ 398. obecnΘho zßkona trestnφho, kter²₧ uklßdß trest v∞zenφ od 3 dn∙ do jednoho m∞sφce ka₧dΘmu, kdo do studn∞, cisterny, °eky nebo do potoka, z n∞ho₧ se bΘ°e voda k pitφ nebo va°enφ, hodφ mrtvΘ hovado nebo n∞co jinΘho, Φφm voda m∙₧e se zneΦistiti neb znezdrav∞ti. Zßkon vodnφ zakazuje u₧φvati vody tφm zp∙sobem, aby se zneΦiÜ¥ovala na ·jmu prßva jinΘho ($ 10.), zakazuje pou₧φvati stojatΘ a tekoucφ vody k odvßd∞nφ a odstra≥ovßnφ tekutin zneΦiÜt∞n²ch, v²kal∙v a odpadk∙ lidsk²ch i zvφ°ecφch, jako₧ i k odstra≥ovßnφ r∙zn²ch p°edm∞t∙. Obci nßle₧φ, aby nedopustila odtΘkßnφ ÜpinavΘ vody z chlΘv∙, zßchod∙, pr∙myslov²ch zßvod∙v a tovßren na ve°ejnß mφsta nebo do tok∙ vodnφch ve°ejn∞ pou₧φvan²ch, aby se neΦistoty nevpouÜt∞ly do p°φkop∙ silnic, do zem∞, do studen neb vodovod∙ a aby teprve po nßle₧itΘm uΦiÜt∞nφ svßd∞ly se do °ek, kdy₧ jich nelze odstraniti zp∙sobem p°im∞°en∞jÜφm. Na nφ jest, aby se postarala o dostateΦnΘ zßsobenφ vodou k pitφ i k pot°eb∞ domßcφ a neÜkodnΘ odvßd∞nφ splaÜk∙v a odpadk∙ z domßcnosti. Dßle mß peΦovati o zßsobenφ potravinami, k Φemu₧ ve m∞stech se vydßvajφ tr₧nφ °ßdy, pak o nßle₧it² dozor zdravotnφ na trzφch, jako₧ i o dozor nad neÜkodnou p°φpravou jejich v nßdobßch, z nich₧ jedovatΘ Φßstky pokrm∙m p°imφsiti se nemohou. Potraviny musφ b²ti v Φistot∞ chovßny, tak aby p°i prodeji ÜkodlivΘ v∞ci k nim se p°imφsiti nemohly, a musφ se vydßvati jen v obalech nezßvadn²ch, z nich₧ neΦistota nebo zdravφ ÜkodlivΘ lßtky vniknouti nemohou.-Dozor na trzφch a v krßmech vztahuje se na vÜecky potraviny, zejmΘna na mlΘko, mßslo, margarin, mouku, houby, ovoce, ko°enφ, v²Φep piva, jin²ch nßpoj∙ lihov²ch, na za°φzenφ k v²Φepu pou₧φvanß (tlakostroje), na nßdobφ, hraΦky, barvy k okrase pou₧φvanΘ, na za°φzenφ mφstnostφ ku prodeji potravin urΦen²ch, krßm∙ masn²ch, tr₧nic, mφstnostφ hostinsk²ch a zßchod∙ v nich, na jatky a zdravotnφ prohlφdku dobytka i masa na trzφch i jatkßch. Nenφ-li k tomu ustanoven zvlßÜtnφ zv∞rolΘka°, nßle₧φ obstarßvßnφ toho dozoru lΘka°i obecnφmu (podle $ 5. instrukce). P°edpisy o prohlφdce dobytka i masa na jatkßch vydßny byly gub. na°φzenφm z 21. kv∞t. 1830 Φ. 19.249, sbφrka prov. z. Φ. 285 a 123). Ve ve°ejn²ch lßznφch mß dohlφ₧eti obec, aby se zachovaly ohledy na ve°ejnou mravnost, uΦinila opat°enφ proti nßhl²m nehodßm a onemocn∞nφm a mo₧n²m nßkazßm; proto mß zde b²ti pohotov∞ ochrannß sk°φ≥. Lßze≥sk² °ßd vydßn byl dekretem dvorskΘ kancelß°e z 19. zß°φ 1822 Φ. 25.466. b) Obci nßle₧φ peΦovati, aby se poskytlo pot°ebnΘ pomoci nemocn²m a rodiΦkßm, aby byly i ochrannΘ prost°edky p°i nßhlΘm nebezpeΦφ ₧ivota ($ 3. lit. b). K tomu konci ka₧dß obec sama o sob∞ aneb spoleΦn∞ s jin²mi obcemi musφ mφti jednoho, nebo podle pot°eby vφce lΘka°∙ ($ 1. zßkona o organisaci slu₧by zdravotnφ v obcφch z 23. ·n. 1888 z. z. Φφs. 9) a uΦiniti opat°enφ, aby v nφ bylo dostateΦnΘ pomoci zkouÜen²ch babiΦek p°i porodech v∙bec a pomoci zdarma chud²m rodiΦkßm zvlßÜt∞ ($ 13.). Obce, kterΘ si z°φdφ vlastnφ lΘka°e, musφ za°φditi mφstnosti k neodkladnΘ pomoci nemocn²m bez p°φst°eÜφ a opat°iti je nejnutn∞jÜφmi prost°edky ochrann²mi a dopravnφmi (nosφtky, $ 14.). P°i ·stavech, v nich₧ nebezpeΦφ ₧ivota Φast∞ji se nask²tß, zejmΘna v lßznφch, u sbor∙ hasiΦsk²ch, v divadlech, dolech a st°elnicφch majφ b²ti nejnutn∞jÜφ ochrannΘ prost°edky k prvnφ pomoci v₧dy pohotov∞. Nßvod vydan² ve v²nosu minist. vnitra z 31. b°ez. 1858 Φφs. 3617 pro nelΘka°e o zp∙sobu prvnφ pomoci zdßnliv∞ mrtv²m mß se uvßd∞ti ve vÜeobecnou znßmost. c) VΘsti zßznamy nalezenc∙ nezaopat°en²ch ve ve°ejn²ch ·stavech, hluchon∞m²ch, choromysln²ch a pomatenc∙v a dohlφ₧eti na oÜet°ovßnφ t∞chto osob. Ve v∞tÜin∞ korunnφch zemφ jest provedena evidence t∞chto osob v ·stavech nezaopat°en²ch; vedou se katastry o stavu jmenovan²ch nedu₧ivc∙v, o sirotcφch a neman₧elsk²ch d∞tech v oÜet°ovßnφ cizφm senachßzejφcφch. Hluchon∞m²m, slep²m, choromysln²m, pomatenc∙m a zmrzaΦen²m mß krom∞ toho obec poskytovati lΘka°skou pomoc sv²mi lΘka°i ($ 8. instrukce) a ochranu podle pot°eby. d) Nßle₧φ obcφm z°izovati a v dobrΘm stavu chovati umrlΦφ komory a h°bitovy a dohlφ₧eti k nim. Na ka₧dΘm h°bitov∞ mß b²ti schvßlen² poh°ebnφ °ßd, kter²m se °φdφ uklßdßnφ mrtvol do hrob∙v, obdobφ k vykopßnφ star²ch hrob∙, rozm∞ry hrob∙v a mezery mezi nimi ponechanΘ, hlavnφ cesty a pod. Pon∞vad₧ h°bitovy jsou dovoleny jen mimo obvod obce, jest t°eba, aby pro dopravu mrtvol opat°eny byly zvlßÜtnφ vozy, kterΘ by snadno bylo Φistiti, zvlßÜt∞ kdy₧ se dopravujφ na h°bitov mrtvoly po naka₧livΘ nemoci. P°enßÜenφ takov²ch mrtvol na h°bitov od lidφ nenφ dovoleno, proto₧e tφm nßkaza Üφ°iti se m∙₧e. Na ka₧dΘm h°bitov∞ mß se z°φditi umrlΦφ komora na topenφ za°φzenß, zvonφtky a nßbytkem opat°enß tak, aby se do nφ mrtvoly po nemoci naka₧livΘ podle pot°eby dopraviti a pitvßnφ t∞l vykonati mohlo. Hrobnφk jest ustanoven²m hlφdaΦem mrtvol, mß podle umrlΦφ komory bydliti a na h°bitov dohlφ₧eti. Jednak zdravotnφ ohledy, pak i pieta k zem°el²m vy₧adujφ toho, aby mφstnosti umrlΦφ komory byly za°φzeny d∙stojn∞. e) Zdravotn∞ policejnφ dozor na trhy dobytΦφ a pr∙hony dobytka, z°izovati a udr₧ovati mrchoviÜt∞. Trhy dobytΦφ musφ b²ti za°φzeny tak, aby mohlo vyhov∞no b²ti $ 9. 0becnΘho zßkona o naka₧liv²ch nemocech zvφ°ecφch. Znaleck² dozor na trzφch jest pot°ebn², aby se v Φas objevily a zamezily naka₧livΘ nemoci domßcφch zvφ°at a posti₧enß aby se ihned odd∞lila; na trzφch mß b²ti od poΦßtku p°φtomen zv∞rolΘka°. ╪ßdy tr₧nφ musφ se p°izp∙sobiti po₧adavk∙m jmenovanΘho zßkona. (V²nos mφstodr₧. z 12. srpna 1892 Φφs. 62.394 a 2. ·n. 1895 Φφs. 5081.) Doprava zdechlin na mrchoviÜt∞ je z ohled∙ zdravotnφch nutnß, proto₧e, jsou-li sob∞ ponechßny, kazφ vzduch i vodu a mohou b²ti p∙vodem nemoci morovitΘ a to nejen zvφ°at, ale i lidφ. O doprav∞ a zahrabßvßnφ zdechlin platφ p°edpisy o naka₧liv²ch nemocech zvφ°at a instrukce pro pohodnΘ vydanß v²nosem mφstodr₧itelstvφ z 23. b°ez. 1860 z. z. Φφs. 11. B. V p°enesenΘ p∙sobnosti p°ikßzßny jsou obci tyto povinnosti ve°ejnΘho zdravotnictvφ: a) ╚initi opat°enφ mφstnφ, aby se p°edeÜly nemoci naka₧livΘ a neÜφ°ily se. Opat°enφ ta jsou bu∩ vÜeobecnß, aby ke vzniku nßkazy podn∞t v obci nepovstal a vniknutφ jejφmu odjinud se zamezilo, neb zvlßÜtnφ podle povahy urΦitΘ nßkazy. V prvΘm ohledu jest obci ponechßno ÜirokΘ pole k ·Φeln²m za°φzenφm assanaΦnφm, kterΘ₧ Φelφ k tomu, aby vÜude₧ se udr₧ela Φistota vzduchu, p∙dy, vody a potravin a aby se odstranily patrnΘ zßvady zdravotnφ, zneΦiÜt∞nφ vod a studnφ, odpadky z hnojiÜ¥, p°epln∞nφ byt∙, Φφm₧ vznikß nßkaza tyfu, aby neschßzelo chudin∞ nejnutn∞jÜφch pot°eb, pon∞vad₧ tφm Üφ°enφ nemocφ se podporuje, aby ka₧dΘmu nemocnΘmu dostalo se lΘka°skΘ pomoci. ZejmΘna lidem na sebe odkßzan²m a opuÜt∞n²m mß se v∞novati nßle₧itß pozornost, na p°. v∞z≥∙m, pocestn²m, tulßk∙m, ve°ejn²m noclehßrnßm, asyl∙m a ·tulk∙m, osobßm bez p°φst°eÜφ a podomnφm obchodnφk∙m. Ka₧d² lΘka° povinen jest ve smyslu svΘ instrukce (dekret dvor. kanc. z 3. list. 1808 Φφs. 16.135) ohlßsiti starostovi obce ka₧dΘho nemocnΘho naka₧livou nemocφ. Za takovΘ prohlßÜeny jsou v²nosem minist. vnitra ze 13. pros. 1888 Φ. 20.604 tyf, cholera, neÜtovice, spßla, osypky, zßÜkrt, ·plavice, horeΦka omladnic, zajφkav² kaÜel, vzteklina, nßkazy zvφ°ecφ, trachom, prysk²°e a zßn∞t spojivek novorozen²ch, zßn∞t blan mozkov²ch. Krom∞ toho mß ohledaΦ mrtvol ohlßsiti jemu ka₧dΘ ·mrtφ na nemoc naka₧livou ($ 24. vyhlßÜky mφstodr₧. z 1. Φce 1894 o prohlφdce mrtvol Φφs. 61 z. z.). KoneΦn∞ nßle₧φ na sprßvy Ükol, aby po smysle v²nosu Ükolnφ rady zemskΘ z 9. dub. 1888 Φφs. 9481 oznßmenφ Φinily starostovi obce, kdy₧ v budov∞ Ükolnφ nebo mezi ₧ßky svrab neb nemoc naka₧livß se objevφ. Starosta povinen jest uΦiniti tato opat°enφ, jakmile se dovφ o p°φpad∞ nemoci naka₧livΘ: musφ povahu nemoci zjistiti lΘka°em obecnφm neb obvodnφm a vykonati na°φzenφ jeho Φelφcφ k zabrßn∞nφ dalÜφho Üφ°enφ, pφsemnou zprßvu jeho pak zaslati okresnφmu hejtmanstvφ jako₧to p°φsluÜnΘmu ·°adu zdravotnφmu s ohlßÜenφm toho, co vykonati dal; dßle musφ zasφlati hejtmanstvφ t²dennφ v²kazy nßkazou sti₧en²ch aneb tou nemocφ zem°el²ch. Obvodnφ lΘka° mß provΘsti pot°ebnß opat°enφ k uduÜenφ nemoci naka₧livΘ, pouΦiti osoby p°φsluÜnΘ, nebylo-li jeÜt∞ ₧ßdßno o jinou pomoc, nemocnΘho lΘΦiti, p°i desinfekci b²ti osobn∞ p°φtomen a starostu obce uv∞domiti o opat°enφch vykonan²ch ($ 10. instrukce). PolitickΘmu ·°adu mß lΘka° obecnφ neb obvodnφ bez prodleni prost°ednictvφm starosty obce nebo p°φmo podati zprßvu o vypuknutφ a rozsahu nemoci a opat°enφch uΦin∞n²ch. Dφtky Ükolnφ z rodin zasti₧en²ch jsou ze Ükol vylouΦeny, pokud se neprovede °ßdnß desinfekce obydlφ. Prßdlo a l∙₧ko nemocnΘho, jeho v²m∞ty a osoby, kterΘ s nφm p°iÜly ve styk, majφ se podrobiti desinfekci, kterß₧ po ukonΦenφ nemoci mß se vztahovati i na mφstnost, kde takov² nemocn² le₧el. K sprßvnΘmu provedenφ desinfekce mß obec dohlφ₧eti sv²mi z°φzenci. V $$ 393. 397. zßkona trestnφho vym∞°eny jsou tresty na p°estupky proti ·stav∙m isolaΦnφm, na skr²vßnφ nß°adφ po zem°elΘm od naka₧livΘ nemoci, neb na kupovßnφ takov²ch v∞cφ. Povstane-li naka₧livß nemoc mezi obyvateli ve ve°ejnΘ mφstnosti, ve Ükole neb v hospod∞, musφ se tyto na Φas nemoci uzav°φti. BabiΦky porodnφ majφ zakßzßno om²vati mrtvoly, hostiny v dom∞ poh°ebnφm a pr∙vody dru₧iΦek nesm∞jφ se konati. Objevφ-li se vφce p°φpad∙ naka₧livΘ nemoci v obci, zavede politick² ·°ad ve svΘ p∙sobnosti °φzenφ epidemickΘ a vedenφ jeho sv∞°φ ·°ednφmu lΘka°i. Obce musφ pak podle pot°eby se postarati o zvlßÜtnφ mφstnosti pro naka₧livΘ nemocnΘ, o pomoc chudin∞ a zejmΘna chud²m nemocn²m, o prost°edky desinfekΦnφ b) c) Obci nßle₧φ postarati se, aby ka₧dß mrtvola byla lΘka°em prohlΘdnuta a aby p°edpisy zdravotnφ [Policie] o poh°bech se vykonßvaly. Tyto jsou obsa₧eny ve zmφn∞nΘ vyhlßÜce o prohlφdce mrtvol a t²kajφ se doby poh°bu, p°enesenφ a zarakvenφ t∞la, opatrnosti p°i pr∙vodech, zdßnliv∞ mrtv²ch, t∞hotn²ch, nßsilnΘ smrti ($ 7. 17.) a vedenφ zßznam∙ mrtv²ch pro ka₧dou obec zvlßÜt∞. TakΘ t∞la mrtv∞ zrozen²ch d∞tφ majφ pravideln∞ se prohlφ₧eti (v²nos mφstodr₧itelsk² z 21. ·nora 1901 Φφs. 25.734). Starosta mß ka₧d² ·mrtnφ list podepsati, aby v∞domost m∞l o opat°enφch, kterß ohledaΦ mrtvol za nutnß uznal, a aby se o provedenφ jich postaral (odst. 14. na°φzenφ). d) Spolup∙sobiti p°i vÜech prohlφdkßch a kommissφch od ·°adu politickΘho na°φzen²ch, zvlßÜt∞ p°i oΦkovßnφ, p°i vykopßvßnφ mrtvol a pitvßnφ jich a p°i opat°enφch k zabrßn∞nφ a vyhubenφ nßkaz zvφ°ecφch. Kommisse takovΘ konajφ dozor na zßvady zdravotnφ na obchod s potravinami, u₧φvßnφ tlakostroj∙ pivnφch (na°φzenφ minist. vnitra ze 13. °φj. 1897 °. z. Φ. 237), opat°enφ pro blaho ve°ejnΘ, zejmΘna p°i nehodßch ₧ivelnφch, povodni, ohni, stavbßch, neÜt∞stφ a pohromßch. P°i oΦkovßnφ mß obec sestaviti seznamy oΦkovanc∙ od b°ezna minulΘho roku zrozen²ch a na ₧ivu poz∙stal²ch, jako₧ i t∞ch, kte°φ p°ist∞hovßnφm z cizφch obcφ p°ibyli, dßle seznam t∞ch, kte°φ z∙stali neoΦkovßni. Seznamy ty majφ se odevzdati do 15. dub. ka₧dΘho roku. Starosta mß opat°iti k oΦkovßnφ p°φhodnou mφstnost, poskytnouti oΦkujφcφmu lΘka°i nßle₧itou pomoc a ·Φastniti se oΦkovßnφ s mφstnφm duchovnφm. P°edpisy o vzteklin∞ ps∙, chytßnφ potuln²ch a kousav²ch ps∙v obsazeny jsou ve v²nosu mφstodr₧. ze 30. kv∞t. 1897 Φ. 66.401 a v $ 387. a 391. trestnφho zßkona e) Zdravotn∞ policejnφ dozor nad soukrom²mi ·stavy lΘΦebn²mi a mφstnostmi ke slehnutφ v obci. LΘka° obecnφ neb obvodnφ mß mφstnosti ty navÜt∞vovati, aby se p°esv∞dΦil o zdravotnφch za°φzenφch, o sprßvnΘm pln∞nφ podmφnek koncesse a o v²sledku lΘΦenφ, oÜet°ovßnφ neman₧elsk²ch d∞tφ, k vychovßnφ cizφm osobßm odevzdan²ch. V samostatn²ch obcφch zdravotnφch nßle₧ejφ, k tomuto dozoru zatφmnΘ mφstnosti pro nemocnΘ, chudobince a stravovny, soukromΘ mφstnosti zaopat°ovacφ. f) P°φm² dohled na mrchoviÜt∞ a pohodnice, tak aby ka₧dΘ zneu₧φvßnφ bylo zamezeno. Z pohodnic nesm∞jφ prasata se prodßvati a s nimi obchod vΘsti. (V²nos mφstodr₧. z 22. ·n. 1891 Φφs. 18.671.) g) Podßvßnφ zdravotnφch zprßv ·°ad∙m politick²m. Zprßvy ty jsou bu∩ pravidelnΘ nebo jednotlivΘ. Ka₧d² rok povinna jest obec p°edklßdati v²kazy, kterΘ se t²kajφ zdravotnictvφ nebo statistiky zdravotnφ. V²kazy ty jsou zßkladem k posouzenφ zdravotnφch pom∞r∙ v zemi a proto musφ se vΘsti spolehlivΘ a znaleckΘ zßznamy o t∞chto p°edm∞tech: 1. O p°φΦinßch ·mrtφ osob v minulΘm roce zem°el²ch na zßklad∞ protokol∙ ·mrtnφch a matrik zem°el²ch, pak o mrtv∞ zrozen²ch d∞tech; v²kazy ty p°edklßdajφ se na hejtmanstvφ po ukonΦenφ ka₧dΘho Φtvrtletφ do 15. m∞sφce nßsledujφcφho. 2. V²kazy o zdravotnφch osobßch: lΘka°φch, lΘkßrnφcφch, babiΦkßch porodnφch, zv∞rolΘka°φch, ohledaΦφch mrtvol, pohodn²ch a o zm∞nßch v jejich stavu. 3. V²kazy o nemocnicφch a jin²ch ·stavech zdravotnφch a humanitnφch (zaopat°ovacφch, o sirotΦincφch, opatrovnßch atd). 4. V²kazy o ·stavech chudinsk²ch. 5. V²kazy nalezenc∙, slep²ch, hluchon∞m²ch, pomatenc∙v a choromysln²ch. 6. Zprßvu lΘka°skou o pom∞rech zdravotnφch v obci, o nemocech, kterΘ zßvisφ na povaze mφsta a pom∞rech pov∞trnosti, o vzniku, Üφ°enφ nemocφ naka₧liv²ch a epidemick²ch, jejich pr∙b∞hu a opat°enφch uΦin∞n²ch. 7. Zprßvu o stavu domßcφch zvφ°at u₧itkov²ch, o nemocech mezi nimi. Tyto v²kazy nßle₧φ odevzdati hejtmanstvφ v lednu. 8. Po skonΦenΘm oΦkovßnφ obecnΘm p°edklßdajφ obce v²kaz lΘka°∙v o osobßch oΦkovan²ch, p°eoΦkovan²ch a z nutnosti oΦkovan²ch Tyto v²kazy musφ starosta podepsati. V²kazy ty majφ se p°edlo₧iti b∞hem m∞sφce °φjna. Jednotliv∞ podßvajφ se zprßvy: o ka₧dΘ zm∞n∞ ve stavu osob zdravotnφch, pak o nemocech naka₧liv²ch mezi obyvatelstvem a dobytkem, jakmile byly tyto nemoci od lΘka°e vyÜet°eny a zjiÜt∞ny. -lc. [Policie]-iφ naz²vajφ se vÜak tΘ₧ orgßny (·°ady, z°φzenci), kte°φ [Policie]-ii vykonßvajφ.-P°i tom t. zv. tajnou [Policie]-iφ rozumφ se strß₧ bezpeΦnostnφ, kterß nemß zevnφch odznak∙ (viz Policejnφ ·°ady), tajnΘ p. jest pot°ebφ, aby praeventivnφ soudnictvφ mohlo b²ti se zdarem vykonßvßno, je₧to orgßnovΘ, kte°φ nejsou znatelni zevnφmi odznaky, snadn∞ji mohou vypßtrati prvotnφ zßrodky podnik∙ prßvnφmu °ßdu nebezpeΦn²ch-Tajnß [Policie] jest tedy oprßvn∞na, ano nutna, ale oprßvn∞ny nejsou zp∙soby, jak²mi jφ bylo a namnoze b²vß zneu₧φvßno k ·Φel∙m politick²m, proti osobßm politicky nepohodln²m, po nich₧ tajnß [Policie] Φasto jako po domn∞l²ch zloΦincφch politick²ch slφdila, nejsouc v prost°edcφch sv²ch v₧dy vybφravß, Φφm₧ ve°ejnß znemravn∞lost podporovßna. VysokΘho rozvoje dostihl ·stav tajnΘ [Policie] ve Francii za Napoleona l, jeho₧ policejnφ ministr FouchΘ v tΘ p°φΦin∞ nabyl zvlßÜtnφ virtuosity. Napoleonova tajnß [Policie] dala podn∞t k utvo°enφ podobn²ch organisacφ v jin²ch stßtech evropsk²ch a k nemravnΘmu jφ u₧φvßnφ shora vytΦenΘmu.Literatura: R. Mohl, Die Polizeiwissenschaft nach den GrundsΣtzen des Rechtsstaats (3. vyd., 1866,, uvßdφ tΘ₧ starÜφ spisy o [Policie]-ii a v∞dßch policejnφch; L. v. Stein, Verwaltungslehre I. (2. vyd., 1869), IV. (1867); t²₧, Handbuch der Verwaltungslehre (3 vyd., 1888 str. 204 sl.); E. L÷ning, Lehrbuch des Verwaltungsrechtes l, str. 159 sl.; O. Mayer, Deutsches Verwaltungsrecht, I., str. 245 sl.; Forstemann, Principien des preussischen Polizeirechtes (1869); Rosin, Polizei-Verordnungsrecht in Preussen (2. vyd., 1895); Seybel, Bayerisches Staatsrecht V. (1891), str. 4 sl.; Hanrion de Pansay, Du pouvoir municipal et de la police municipale (4 d., 2. vyd. 1865); De Champagny, TraitΘ de la police municipale (4 d., 2 vyd., 1869); Block, Dict. de l'administrat (3. vyd., str. 1497 sl.); Brayer, Dict. gΘnΘral de police (4 d., 2. vyd., 1886 a₧ 1890); Mayer, Theorie des franz÷sischen Verwaltungsrechts (1886), str. 161 sl.; v Gneist, Engl. Verwaltungsrecht (3. vyd., 1884) II., str. 804 sl., Stephen, History of the crim. Laws of Engl. (1883) I., str. 196 sl.; Davis v ╗Encyclop. Brit.½ (9. vyd., 1885) XIX., 332 sl., Glen, Law of country government (1890); Jenks, Outline of English local Government (1894) str. 178 sl., E. Meyerhofer, Handbuch fⁿr den politischen Verwaltungsdienst, 5. vyd., 4. sv. (Vφd., 1897), str. 532 a₧ 1067, 4. sv. (t., 1898), str. 1286-1412. KoneΦn∞ pojednßvajφ o [Policie]-ii vφce mΘn∞ obÜφrn∞ tΘ₧ vÜechny encyklopaedie v∞d stßtnφch, tak ji₧ Rotteck-Welcker, Staatslexicon oder EncyclopΣdie der Staatswissenschaften (3. vyd., 1856-66), Ahrens, Juristische EncyclopΣdie oder organische Darstellung der Rechts-und Staatswissenschaften auf Grundlage einer ethischen Philosophie (1855); Mischler-Ulbrich, Oesterreichisches Staatsw÷rterbuch, II. sv. 2. pol. (Vφde≥, 1897); Conrad-ElsterLexis-L÷ning, Handw÷rterbuch der Staatswissenschaften (2. vyd. 6. dφl, Jena, 1901); F. X. Vesel², VÜeobecn² slovnφk prßvnφ III. dφl (Praha, 1898). -mel. [Policie] soudnφ neboli kriminßlnφ. Tφmto nßzvem oznaΦuje se p., pokud jejφm ·kolem jest podporovati p∙sobnost stßtnφho zastupitelstvφ a soud∙ trestnφch a tφm p°ispφvati k dosa₧enφ ·Φelu °φzenφ trestnφho (repressivnß p∙sobnost policejnφ) Ve Francii tato [Policie] soudnφ jest zvlßÜt∞ organisovßna a od [Policie] sprßvnφ, jejφ₧to p∙sobnost jest praeventivnß, p°edsti₧nß, ·pln∞ odd∞lena. Naproti tomu rakousk² °. tr z r. 1873 p°ikazuje ·koly [Policie] soudnφ obyΦejn²m ·°ad∙m bezpeΦnostnφm, jejich₧to p∙sobnost jest tu jak rßzu praeventivnΘho, tak repressivnΘho. K p∙sobnosti t∞chto ·°ad∙, k nim₧ poΦφtajφ se takΘ obecnφ starostovΘ, nßle₧φ nejprve, aby pßtraly po vÜech Φinech trestn²ch, je₧ stφhajφ se z moci ·°ednφ. Mimo to majφ, kdyby nebylo lze obrßtiti se prve na soudce vyÜet°ujφcφho, Φiniti neodkladnß opat°enφ p°φpravnß, je₧ by mohla p°isp∞ti k objasn∞nφ v∞ci anebo zabrßniti, aby znßmky Φinu trestnΘho nebyly zahlazeny neb pachatel neuprchl AvÜak prohledßvßnφ v dom∞ a prozatφmnΘ zatΦenφ sm∞jφ k ·Φel∙m °φzenφ trestnφho o svΘ ·jm∞ p°edsebrßti jen, pokud nastaly zvlßÜtnφ zßkonnΘ podmφnky ($$ 141 a 177), a majφ o tom, co uΦinily a s jak²m v²sledkem, neprodlen∞ dßti zprßvu p°φsluÜnΘmu stßtnφmu zßstupci nebo soudci vyÜet°ujφcφmu ($$ 24 a 447). P∙sobnost svoji [Policie] soudnφ vykonßvß bu∩ sama od sebe, nebo k podn∞tu soudu trestnφho nebo stßtnφho zastupitelstvφ Kde₧to vÜak soudy trestnφ obraceti se mohou k ·°ad∙m bezpeΦnostnφm jen se ₧ßdost mi ($ 26), stßtnφ zßstupce m∙₧e jim dßvati zßvaznß na°φzenφ ($ 36), jimi₧ do₧aduje se na nich jednotliv²ch v²kon∙, v $ 87 blφ₧e oznaΦen²ch. Ano stßtnφ zßstupce m∙₧e jim ulo₧iti, aby konaly i celΘ p°φpravnΘ vyhledßvßnφ o zloΦinech nebo p°eΦinech ($ 88 °. tr., co do p°estupk∙ viz $ 70 provßd∞cφho na°φzenφ k °. tr.). Forma, v jakΘ Φinnost svou vykonßvß [Policie] soudnφ, °φdφ se povÜechn²mi p°edpisy a instrukcemi, platn²mi pro ·°ady a orgßny bezpeΦnosti. Z p°edpis∙ °ßdu trestnφho nßle₧φ sem zvlßÜt∞ $ 25, zapovφdajφcφ ╗pod nejp°φsn∞jÜφm trestem ½ orgßn∙m bezpeΦnostnφm i vÜem ve°ejn²m ·°ednφk∙m a sluh∙m vÜelikou Φinnost, ╗jφ₧ by k tomu konci, aby se nabylo p°φΦin podez°enφ, neb aby podez°el² byl usv∞dΦen, n∞kdo m∞l b²ti sveden, aby n∞jak² Φin trestn² podnikl, jej dßle provßd∞l nebo dokonal, neb aby osobami potajφ zjednan²mi na n∞m bylo vylßkßno p°iznßnφ, je₧ by potom soudu bylo doneseno½.-Srv. Prucha, Die ÷sterreichische Polizeipraxis (1877); ╚φ₧ek, Trestnφ prßvo policejnφ (1882); Storch, ╪φz. tr. rakouskΘ. I. $ 75. -rch. [Policie] p°i zasedßnφch soudnφch, t. j. pΘΦe, aby p°i ·stnφm projednßvßnφ rozep°e zachovßn byl po°ßdek, nßle₧φ p°i jednßnφch p°ed soudy sborov²mi (podle $ 197 rak. soud. °.) p°edsedovi senßtu, kter² mß prßvo napomenouti k po°ßdku osoby ruÜφcφ jednßnφ nep°im∞°en²m chovßnφm a uΦiniti pot°ebnß opat°enφ k tomu vedoucφ. Kdo by p°es napomenutφ ruÜil jednßnφ, m∙₧e jednßnφ b²ti vzdßlen, avÜak teprve po p°edchßzejφcφm pohro₧enφ a p°ipamatovßnφ prßvnφch nßsledk∙ ($ 198) Strana musφ zejmΘna b²ti upozorn∞na na mo₧nost, ₧e nßsledkem jejφho odstran∞nφ m∙₧e proti nφ vynesen b²ti rozsudek pro zmeÜkßnφ Tomu, kdo p°i jednßni se dopustφ hrubÜφ nesluÜnosti, zejmΘna ura₧enφm Φlena soudu, strany, zßstupce, sv∞dka nebo znalce, m∙₧e ulo₧en b²ti usnesenφm senßtu po°ßdkov² trest a₧ do 100 K, s v²hradou stφhßnφ trestnφm soudem nebo stφhßnφ disciplinßrnφho. Tomu, kdo by se protivil na°φzenφm p°edsedy nebo senßtu, k zachovßnφ po°ßdku a pokoje dan²m, m∙₧e ulo₧ena b²ti vazba a₧ do t°φ dn∙ ($ 199)
#######
#FB#
0K7
16C8
58F21
125F21
309F18
443A9
458F16
650A9
665F16
929A9
1044F15
1082A9
1277A9
1331F17
1388F15
1453A9
1641C8
1773A9
2280A9
2625A9
2737A9
2747F25
2774B19
2935F24
3268F24
3567F23
3637F11
3649A9
3658F2
3660A9
3670F12
3828B1
3853B1
3884B1
3922B1
3985O17Vxt0x00098BED/0x00000813/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%94%116%200365
4003B1
4050B1
4247F8
4256A9
4265F2
4267A9
4277F12
4492B1
4500F13
5071B1
5079F8
5359B1
5362F29
5610B1
5613A9
5623F8
6041B1
6044A9
6057F9
6357B1
6360A9
6373F6
6722B1
6725A9
6738F8
7215B1
7218A9
7231F5
7443B1
7446A9
7459F8
7524B1
7527F47
7806A9
7816F9
7827B13
7858A9
7979B1
7982A9
7999B1
8017B1
8163B1
8199B1
8278B1
8315B1
8349B1
8382B1
8477F16
8496B4
8504A9
8514F9
8685F10
8734F8
8901F19
9132F18
9458F20
9943F21
9988F24
10029F10
10287A9
10934A9
10959F28
11205F21
11388A9
11495A9
12283A9
12447A9
12503F5
12570A9
12736A9
12751F30
13017A9
13262F4
13267A9
13276F2
13278A9
13288F9
13388F11
13417F6
13424A9
13720B1
13751A9
13843B1
15864A9
18379B1
19410B1
19926B1
20928B1
21816B2
21821F20
21903B1
21999F9
22098F8
22766F5
22867F15
22901F17
23574F8
23610F16
23633F38
24099F16
25254F10
25354F31
25455B1
25458B1
25555A9
25947F39
26113B1
27143B1
27610B1
27802B1
27870F10
27886F10
29465B3
29469A9
29535A9
29575F6
29582A9
29657O15Vxt0x0009A4D7/0x00002A1E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%95%41%200371
29896A9
30081A9
30268A9
30394A9
30518F10
30643A9
31913A9
32478B5
32484A9
32494F6
32508F10
32689F11
32738A9
32786A9
32828F12
32842F10
32924A9
33135F7
33280F29
33751A9
33987F8
34030F12
34127F26
34288A9
34962B5
34968A9
34982F19
#FE#
#ED#
HESLO:Policinell##%2002%3%298%200373
Policinell viz Puleinella.
#######
#FB#
0K10
15F10
#FE#
#ED#
HESLO:Policista##%2002%3%306%200374
Policista zove se orgßn policejnφ, zejmΘna strß₧nφk policejnφ (viz Policejnφ ·°ady).
#######
#FB#
0K9
67O15Vxt0x0009A4D7/0x00002A1E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%95%41%200371
#FE#
#ED#
HESLO:Polick² statut##%2002%3%331%200375
Polick² statut viz Poljick² statut.
#######
#FB#
0K14
19O15Vxt0x000BDDDE/0x00000FB0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%17%265%200445
#FE#
#ED#
HESLO:PolφΦ##%2002%3%339%200376
PolφΦ, ves mor., nesprßvn∞ mφsto Police (v. t. 6).
#######
#FB#
0K5
33F6
#FE#
#ED#
HESLO:PoliΦansk²##%2002%3%356%200377
PoliΦansk² Mat∞j, starÜφ mikulßÜensk², ₧il v PoliΦanech (na kolatu°e ₧ivohouÜtskΘ v okrese neveklovskΘm) Literßrn∞ byl Φinn² v l. 1600-13 Jedin² z MikulßÜenc∙v z∙stavil si jmΘno spisovatelΘ prostonßrodnφho Spisy jeho jsou: Rozmlouvanφ hosta s paustenφkem Φi Hßdanφ aneb historia o jednom paustenφku a kn∞zi, kterak se o sedm artikul∙ vφr k°es¥anskΘ hßdali (tiÜt r. 1600, proti knize vydal r. 1603 hostφnsk² farß° Samuel Virga Obranu pravdy Hospodinovy a pora₧enφ k°ivdivΘ knφ₧ky od M [PoliΦansk²]-kΘho, plaΦtivΘho bratra), dßle: Knφ₧ka o vyjitφ Noe z korßbu, o stav∞nφ v∞₧e BabylonskΘ, o rozd∞lenφ krajin, o modlß°stvφ poÜlΘm z nich (Praha. 1603); Kaule vÜeho sv∞ta a v univ. knihovn∞ pra₧skΘ chovanΘ Pokuty a trestßnφ p°estupnφk∙v bo₧φch p°ikßzanφ, v nich₧ se ka₧dΘmu pobo₧nΘmu k°es¥anu dßvß vejstraha a napomenutφ z pφsma sv. a z historyjφ mnoh² h a rozliΦn²ch, pro ozdobu v nich polo₧enΘ (t., 1613, tiskem Dan. SedlΦanskΘho).-Srv. Jos. JireΦek, MikulßÜenci, ╗╚╚M.½, 1876, s. 73 a 78 sl., kde₧ jsou i bli₧Üφ zprßvy o spise poslΘz uvedenΘm.
PoliΦany: BφlΘ, ves t. p°i obou b°ezφch potoka Trotiny, hejtm. Krßl. Hradec, okr. Ho°ice, fara Lan₧ov; 100 d., 553 ob. Φ. (1890), pÜ., telegraf (v mφst∞). Nesv∞°. panstvφ [PoliΦany] BφlΘ a ╚ervenΘ s Velehrßdkem a Rohoznicemi mß 1400,38 ha p∙dy; nßle₧φ k n∞mu zßmek s parkem, dv∙r, obora, myslivna, pivovar a lihovar (nepracujφ), majetek R∙₧eny kn. CroyDⁿlmen. Na Trotin∞ dva ml²ny (jeden s pilou). 1 km od [PoliΦany]-an vinice s letnφm hostincem, zalo₧enß r. 1842 Frant. ryt. Cecinkarem z Birnic. Zßmek vystav∞n r. 1580, rozÜφ°en r. 1725. Od r. 1580 dr₧el [PoliΦany] rod pßn∙ z ValdÜteina, z nich₧ Ji°φmu z V. pro jeho ·Φastenstvφ v Φas odboje stav∙ Φesk²ch od krßl. komory zabrßny a r. 1624 postoupeny v lΘno d∞diΦnΘ Engelburce ZßrubovΘ z Husti°an. Tato prodala r. 1637 [PoliΦany] BφlΘ svΘmu zeti Ji°φmu Jet°ichovi GrodeckΘmu z Grodce. Dcera jeho Majdalena And∞lφna Kotulφnskß prodala je op∞t svΘmu man₧elu KriÜtofovi Ferdinandovi KotulφnskΘmu z Kotulφna a K°φ₧kovic, p°i jeho₧ rod∞ z∙staly do r. 1804, kdy je koupili ryt. CecinkarovΘ z Birnic a dr₧eli je do r. 1848.-
PoliΦany
#######
#FB#
0J8
10F4
171A10
236B2
400B2
406A10
556A10
771A10
1071O8Vxt0x000A6BA3/0x000000DC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoliΦany##%2002%4%0%200378
#FE#
#ED#
HESLO:PoliΦany ╚ervenΘ, kdysi tvrz a dv∙r nedaleko Velehrßdku##%2002%4%240%200382
PoliΦany: [PoliΦany] ╚ervenΘ, kdysi tvrz a dv∙r nedaleko Velehrßdku t.; sdφlely skorem stejnΘ osudy d∞jinnΘ s [PoliΦany] Bφl²mi.
PoliΦany
#######
#FB#
0J8
10A10
21F7
110A10
130O8Vxt0x000A6BA3/0x000000DC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoliΦany##%2002%4%0%200378
#FE#
#ED#
HESLO:PoliΦka##%2002%4%265%200383
PoliΦka
PoliΦka, krßl. v∞nnΘ m∞sto v ╚echßch
PoliΦka (PoliΦky), ves na Morav∞, hejtm. P°erov
#######
#FB#
0K7
10O36Vxt0x000A79DC/0x00001F35/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoliΦka, krßl. v∞nnΘ m∞sto v ╚echßch##%2002%4%265%200384
48O47Vxt0x000A9AD7/0x0000008E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoliΦka (PoliΦky), ves na Morav∞, hejtm. P°erov##%2002%5%240%200385
#FE#
#ED#
HESLO:PoliΦka, krßl. v∞nnΘ m∞sto v ╚echßch##%2002%4%265%200384
PoliΦka: , krßl. v∞nnΘ m∞sto v ╚echßch na ₧el. drßze ze Svitav do SkutΦe, mß 674 d., 4981 obyv., z nich₧ je 19 n. (1900). [PoliΦka] sklßdß se z m∞sta a ze dvou p°edm∞stφ, Hornφho na v²chod∞ a Dolnφho na zßpad∞. M∞sto ·hledn∞ stav∞nΘ mß dv∞ nßm∞stφ a n∞kolik ulic. Na nßm∞stφ v∞tÜφm, ΦtverhranΘm, stojφ radnice, sloup Panny Marie a dv∞ kaÜny; na menÜφm jest d∞kansk² chrßm sv. Jakuba VelikΘho. Ob∞ nßm∞stφ a vÜecky ulice jsou vydlß₧d∞ny. Na Dolnφm p°edm∞stφ jest h°bitov s kostelem sv. Michala s kostnicφ a zvonicφ, na Hornφm p°edm∞stφ novß ve°ejnß nemocnice okresnφ, m∞stskΘ jatky a Φerpadlo vodnφ. M∞sto mß obecnou a m∞Ü¥anskou Ükolu chlapeckou i dφvΦφ, Ükolu mate°skou, pr∙myslovou Ükolu pokraΦovacφ, ·stav uΦitelsk²; dßle je tu obecnφ knihovna, museum a divadlo, chudobinec, ·stav chudinsk², ve°ejnß kuchyn∞ pro chudou mlßde₧ Ükolnφ a okr. nemocnice. Ze zßvod∙ pr∙myslov²ch jmenovati sluÜφ m∞Ü¥ansk² pivovar, tovßrnu strojnickou se slevßrnou ₧eleza, v²robu krycφ lepenky, v²robu harmoniφ, kruhovou cihelnu, rozsßhlou tkalcovnu, knihtiskßrnu; tΘ₧ je tu stanice erßr. h°ebc∙. Hlavnφm zam∞stnßnφm obyvatelstva jest polnφ hospodß°stvφ a ₧ivnosti °emeslnΘ, najm∞ tkalcovstvφ. [PoliΦka] je sφdlem okr. hejtm. a soudu. Koncem r. 1900 obec m∞la asi 13 jiter pozemk∙v a vÜeho jm∞nφ obecnφho bylo za 236.703 K 78 h. Na stavbu paedagogia a na rozÜφ°enφ kanalisace vyp∙jΦila si obec 200.000 K. Je₧to v²t∞₧ek z obecnφho jm∞nφ jest nepatrn², vybφrß se k uhrazenφ obecnφch pot°eb p°irß₧ka; r. 1900 rovnala se p°irß₧ka tato 76% dan∞ p°φmΘ. M∞sto uvnit° hradeb tvo°φ zvlßÜtnφ osadu, je₧ jest vlastnicφ velkostatku zapsanΘho v deskßch zemsk²ch. Koncem r. 1900 m∞la vnit°nφ osada m∞stskß 69,69 ha rolφ, 27,47 ha luk, 1,18 ha zahrad, 7,54 ha pastvin, 1572,89 ha les∙, 7,11 ha rybnφk∙, 1,55 ha plochy zastav∞nΘ a 1,70 ha p∙dy neu₧iteΦnΘ. Za d°φvφ kmenovΘ, palivovΘ, papφrßky a pa°ezy vyt∞₧ilo se 84.648 K 64 h. Z u₧itku velkostatku platφ se za m∞Ü¥any uvnit° hradeb usedlΘ da≥ p°φmß (domovnφ, Φin₧ovnφ, gruntovnφ) a p°irß₧ky obecnφ, za nem∞Ü¥any pouze obecnφ p°irß₧ky. Z les∙ m∞stsk²ch dostßvß ka₧d² vlastnφk domu pravovßreΦnΘho ka₧doroΦn∞ 24 m d°φvφ, vlastnφk domku 12 m; na p°edm∞stφch po₧φvß 117 dr₧itel∙ domk∙ po 4, 5, 6 nebo 9 m. R. 1900 bylo p°φjm∙ z velkostatku za 138.988K 47 h. Zdarma vydßno m∞Ü¥anstvu, deputßtnφk∙m a chud²m d°φvφ za 28.664 K 20 h. Danφ p°φm²ch zaplatilo se za m∞Ü¥anstvo z d∙chod∙ vnit°nφ osady 7286 K 40 h, p°irß₧ek obecnφch 12.957 K 89 h. M∞stskou osadu uvnit° hradeb spravuje zastupitelstvo mφstnφ, 12ΦlenΘ. TakΘ Hornφ p°edm∞stφ, majφc n∞co svΘho jm∞nφ, tvo°φ osadu samostatnou. Znakem m. [PoliΦka]-ky (vyobr. Φ. 3248.) je Ütφt svisle [viz obrßzek Φ. 3248. Znak m∞sta PoliΦky. ] rozp∙len²; pravß polovice mß bφlΘho lva s korunou v ΦervenΘm poli, levß polovice p∙l ΦernΘho orla s korunou na hlav∞ ve zlatΘm poli; dole pak spat°uje se znamenφ hornickΘ. D∞jiny. ZdejÜφ okolφ b²valo jm∞nφm krßlovsk²m. Listinou z 27. zß°φ 1265 krßl Φesk² P°emysl II. dßvß moc Kunrßtu z Limberka zalo₧iti zde m∞sto a prop∙jΦuje jemu a jeho mu₧sk²m potomk∙m konßnφ soudnφ moci ve m∞st∞ a po vesnicφch na mφli kolem m∞sta. a to podle prßva, jeho₧ u₧φvalo VysokΘ M²to, Z d∙chod∙ rychtß°stvφ m∞stskΘho podr₧eti m∞l rychtß° t°etinu, kde₧to dv∞ t°etiny nßle₧eti m∞ly komo°e krßlovskΘ. M∞sto nov∞ zalo₧enΘ osadil P°emysl obyvateli n∞meck²mi. Krßl Vßclav II. sv∞°il sprßvu m∞sta a krajiny zdejÜφ biskupu pra₧skΘmu TobißÜi z Bechyn∞; avÜak ji₧ r. 1285 odevzdal [PoliΦka]-u ZaviÜi z FalkenÜteina. Rudolf I. zapsal svΘ man₧elce EliÜce r. 1307 20.000 h°iven a za nevyplacenΘ v∞no to dal jφ v zßstavu m∞sta Hradec, Jarom∞°, Chrudim, M²to a [PoliΦka]-ku; odtud jest [PoliΦka] m∞stem v∞nn²m a dosud odvßdφ 78 K 40 h panujφcφ krßlovΘ ΦeskΘ. Cφsa° Karel IV. r. 1360 povolil m∞Ü¥an∙m poliΦsk²m m∞sto dlß₧diti a po osm let u₧φvati prßv, je₧ jin²m m∞st∙m ohledn∞ dlß₧d∞nφ byla ud∞lena. Rychtß°i m∞sta [PoliΦka]-ky, Vßclavovi, krßl Vßclav IV. dne 10. Φce 1392 potvrdil zaklßdacφ listinu tohoto m∞sta, aby [PoliΦka]-ku s p°φsluÜenstvφm d∞diΦn∞ mohl dr₧eti, avÜak bez ·jmy prßv cφsa°ovny EliÜky, nevlastnφ matky krßlovy, k jejφmu₧ v∞nu [PoliΦka] nßle₧ela. Od rychtß°e Vßclava pak nebo od jeho nßstupce koupili m∞Ü¥anΘ poliΦÜtφ ke svΘ obci rychtß°stvφ se vÜemi u₧itky a d∙chody, Φφm₧ [PoliΦka] vymanila se z podruΦφ rychtß°∙v, ponejvφce jen krßli odpov∞dn²ch; zßrove≥ nabyli PoliΦÜtφ moci soudnφ, ji₧ vykonßvali sv²m purkmistrem a konÜely. Dne 24. pros. 1478 krßl Vladislav II. prop∙jΦil [PoliΦka]-Φce znak m∞stsk² a prßvo peΦetiti Φerven²m voskem. Krßl Ferdinand I., zlomiv odboj stav∙v (bitvou u Mⁿhlberka dne 24. dub. 1547), p°φsn∞ ztrestal i m∞sta krßlovskß, je₧ odboje byla ·Φastna. [PoliΦka]-Φce ulo₧eno jest ve dvou ned∞lφch zaplatiti 500 kop gr. mφÜ., odevzdati vÜecky v²sady a svobody, slo₧iti zbra≥ a vydati vÜecky statky a listiny zßpisnΘ i zßkupnΘ. Na p°φmluvu mnoh²ch vzßcn²ch osob p°ijal sice Ferdinand I. PoliΦskΘ na milost a vÜecka provin∞nφ jim prominul (v pond∞lφ po sv. MatouÜi r. 1547), ale d∞diΦnΘ vesnice se vÜφm, co m∞stu bylo od≥ato, prodal m∞stu r. 1558 za 750 kop. gr. Φes. Od tΘ doby jako na pamßtku svΘho provin∞nφ [PoliΦka] (a₧ do r. 1829) platila po bφlΘm groÜi ze sudu piva penßlnΘho tßcu; nad to ustanovil krßl Ferdinand I. r. 1548 krßl. rychtß°e, aby zastavil ka₧d² podnik, kter² by se mu zdßl Φeliti proti korun∞. R. 1587 daroval cφsa° Rudolf II. m∞stu polovici od·mrtφ na n∞ho p°ipadl²ch, aby tφm lΘpe obecnΘ dobrΘ bylo vzd∞lßvßno, m∞sto a zdi m∞stskΘ i silnice se opravovaly a st°elba i jinΘ vßleΦnΘ nßstroje se jednaly. Po bitv∞ b∞lohorskΘ od≥aty jsou [PoliΦka]-Φce z trestu a cφs. rychtß°i k spravovßnφ odevzdßny vÜecky statky, jimi₧ obec poliΦskß r. 1547 v pokut∞ byla propadla. K pokornΘ prosb∞ PoliΦsk²ch cφsa° Ferdinand II. r. 1628 schvßlil, obnovil a potvrdil vÜecky milosti, majestßty, privilegia, obdarovßnφ, od p°edk∙ jeho jim ud∞lena, avÜak s tou v²minkou, aby dotΦenß privilegia, svobody a obdarovßnφ na samy toliko m∞Ü¥any poliΦskΘ nßbo₧enstvφ °φmsko-katolickΘho se vztahovaly, a ₧ßdn² m∞Ü¥an, kter²₧ by tΘho₧ nßbo₧enstvφ nebyl, jich u₧iti nemohl. Spolu p°ikßzal PoliΦsk²m, aby do svΘ obce za m∞Ü¥ana nep°ijφmali nikoho, kdo₧ by se s nφm a jeho d∞dici ve vφ°e svatΘ °φmsko-katolickΘ nesrovnßval; aby m∞Ü¥an∙v a m∞Ü¥anek, podruh∙v a podruhy≥ vφ°e katolickΘ odporn²ch mezi sebou netrp∞li a jim ani ve m∞st∞ ani na p°edm∞stφ bytu nep°ßli. Nßsledkem toho mnozφ sousedΘ statky svΘ opustivÜe do ciziny se odst∞hovali, Φφm₧ ovÜem obec znaΦnΘ Ükody utrp∞la a jen ponenßhlu teprve v XVIII. stol. z nich se zotavovala. V tΘ dob∞ (1700-85) zalo₧eny pivovary v Kamenci a ve m∞st∞, zbudovßno novΘ d∞kanstvφ, postavena novß radnice, socha Panny Marie, socha sv. Jana Nep., z°φzeny kaÜny na nßm∞stφ, dla₧ba, k°φ₧ovß cesta kolem kostela sv. Jakuba. Moudr²m hospoda°enφm i hojn∞ pen∞z se uÜet°ilo a na ·rok ulo₧ilo. Pr∙mysl (zvlßÜt∞ plßtenictvφ) a tr₧ba poΦaly op∞t vzkvΘtati. Zavedenφm soustavy RaabskΘ na panstvφ poliΦskΘm robota lidu poddanΘmu uΦin∞na lehΦφ. Pozemky ornΘ a pastviny p°i dvorech byly m∞Ü¥an∙m a poddan²m rozd∞leny v d∞diΦn² nßjem bez po₧ßdßnφ tr₧nφ ceny (lesy a rybnφky si m∞sto ponechalo), stavenφ dvorskß prodßna v mφrn²ch cenßch a z°φzeno z nich mnoho obydlφ. Robotnφ povinnosti poddan²ch zm∞n∞ny v nßhrady pen∞₧itΘ, ve lh∙tßch m∞sφΦnφch splatnΘ. Na rozd∞len²ch pozemcφch vznikl p°i samΘm m∞st∞ Nov² Kamenec. DobrΘ ·Φinky t∞chto opat°enφ dovrÜeny zalo₧enφm ╗JosefinskΘho katastru½ a nov²ch knih pozemkov²ch. Stav ten potrval do r. 1848, kdy odstran∞ny poslednφ zbytky roboty a poddanstvφ.-M∞sto vzalo n∞kolikrßte Ükodu pohromami ₧ivelnφmi, obzvlßÜt∞ pak velik²mi po₧ßry r. 1613, kdy vyho°elo 166 dom∙, 3 brßny i s obilφm obecnφm a 16 stodol za m∞stem, pak r. 1845, kdy ze 237 dom∙ vnit°nφho m∞sta z∙staly 4, a Ükoda pßΦena na 258.916 zl.-Z rodßk∙v poliΦsk²ch zasluhujφ zmφnky: socha° Dom. OulφΦek, prof. theol. Fil. Ned∞le, t∞snopisec Hyn. Jak. Heger, univ. prof. Boh. Eiselt, spisovatel Frant. Zßkrejs, Vinc. Podhajsk² a socha° Vojt. èaff. ètefka.
PoliΦka
#######
#FB#
0J7
122A9
1174A9
1678B2
1693B2
1706B2
1722B2
1742B2
1756B2
1773B2
1800B2
2125B1
2152B1
2214B2
2602A9
2648Q43WLine.exe Otta Tabulka##%2002%4%223%99999
3443A9
3618A9
3643A9
3872A9
3975A9
4104A9
4251A9
4455A9
4655A9
5110A9
5556A9
7962B7
7971O7Vxt0x000A7812/0x0000006A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoliΦka##%2002%4%265%200383
#FE#
#ED#
HESLO:PoliΦka (PoliΦky), ves na Morav∞, hejtm. P°erov##%2002%5%240%200385
PoliΦka: [PoliΦka], PoliΦky, ves na Morav∞, hejtm. P°erov, okr. Kojetφn, fara a pÜ. Dobrom∞lice; 36 d., 176 ob. Φ. (1890).
PoliΦka
#######
#FB#
0J7
9A9
20F7
124O7Vxt0x000A7812/0x0000006A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PoliΦka##%2002%4%265%200383
#FE#
#ED#
HESLO:PoliΦnß##%2002%5%265%200386
PoliΦnß, ves na Morav∞ p°i potoku LouΦce, hejtm., okr., fara a pÜ. ValaÜ. Mezi°φΦφ; 166 d., 1102 ob. Φ., 6 n. (1890), 2t°. Ük. a myslivna.
#######
#FB#
0K7
#FE#
#ED#
HESLO:Poliencephalitis##%2002%5%289%200387
Poliencephalitis (z °ec.), zßn∞t ÜedΘ hmoty mozkovΘ. Pathologie rozeznßvß dva typy: Strⁿmpell∙v a WernickΘho. P°i onom jde o infekΦnφ process, kter² lokalisovßn jest v motorick²ch zßvitcφch mozkovΘ kory; pozorovßn byl nejΦast∞ji v pr∙b∞hu ch°ipky. PoΦφnß se prudkou horeΦkou, velik²mi bolestmi hlavy, dßvenφm, spavostφ, obluzenφm. Polostrannß obrna, kterß se vyvφjφ v zßp∞tφ zßn∞tu, je sdru₧ena s ·kazy, kterΘ se zaklßdajφ na souΦasnΘm zßn∞tu jin²ch Φßstφ mozkov²ch. WernickΘho typus ([Poliencephalitis] haemorrhagica acuta) vyskytuje se zvlßÜ¥ u alkoholik∙. Zßn∞t se uhos¥uje se zßlibou v centrßlnφch gangliφch, v ko°e mozkovΘ, v subkortikßlnφch vrstvßch bφlΘ hmoty a v jßdrech nervov²ch 3. a 4. komory. Zßn∞tlivß hnφzda jsou Φasem mikroskopickß, ale nab²vajφ a₧ rozm∞r∙ lφskovΘho o°echu a mφvajφ pro souΦasnΘ v²levy krevnφ barvu rezavou. Onemocn∞nφ poΦφnß se nßhle prudk²mi bolestmi hlavy, zßvratφ, dßvenφm, p°φznaky delirium tremens, po kter²ch v brzku dostavφ se velikß spavost. Ch∙ze b²vß nejistß, nemocn² nßpadnou m∞rou se potßcφ. Teplota t∞lesnß b²vß snφ₧ena. Nejnßpadn∞jÜφm jevem jest obrna sval∙v obou oΦφ. ╚asem i nerv zrakov² podlΘhß pathologick²m zm∞nßm. Forma tato zhubφ nemocnΘho za n∞kolik m∞sφc∙. Mß takΘ nßzev [Poliencephalitis] superior na rozdφl od [Poliencephalitis] inferior, p°i kterΘ b∞₧φ o prudce vynikajφcφ zßn∞t jader bulbßrnφch nerv∙ (viz Mφcha str. 266 a, prudkß obrna bulbßrnφ). Mx.
#######
#FB#
0K16
27F24
485A18
504B19
1227A18
1246B8
1268A18
1287B8
1366F5
1381B1
1408B3
#FE#
#ED#
HESLO:Polignac##%2002%6%0%200388
Polignac [-≥αk], starß rodina franc. v kraji velayskΘm, p°ipomφnanß ji₧ od IX. stol. P∙vodnφ rod vicomt∙ de [Polignac] vym°el po meΦi r. 1385, ale VilΘm de Chalanτon, pojav d∞diΦku jejich za man₧elku, p°ijal jmΘno i erb [Polignac]-∙. Nejd∙le₧it∞jÜφ ΦlenovΘ rodu jsou: [Polignac] Melchior (*1661-å1742). Vstoupiv do stavu kn∞₧skΘho byl na krßtko franc. vyslancem v Polsku (1695) a r. 1706 stal se auditor rotae. R. 1713 p°φznφ b²valΘho krßle angl. Jakuba II. dosßhl hodnosti kardinßla. TΘho₧ roku a ji₧ od r. 1712 ·Φastnil se jednßnφ o mφr v Utrecht∞. R. 1721 byl jako franc. vyslanec vypraven do ╪φma. R. 1726 stal se arcibiskupem auchsk²m. [Polignac] psal verÜe obsahu nßbo₧ensko-filosofickΘho (proti Lucretiovi a Baylovi) a od r. 1704 byl Φlenem franc. Akademie.-[Polignac] Jules (*1743-å1817) r. 1780 vlivem svΘ man₧elky byl pov²Üen na d∞diΦnΘho vΘvodu a zahrnut Φetn²mi hodnostmi a ·°ady. V °adßch emigrace bojoval pak proti Francii; r. 1817 Ludvφk XVIII. jmenoval jej franc. pairem. [Polignac] zem°el v Petrohrad∞. Jeho man₧elka Jolantha, roz. de Polastron (*1749-å1793), po₧φvala velikΘ p°φzn∞ u krßlovny Marie Antoinetty, u jejφch₧ d∞tφ byla gouvernantkou. Obecn∞ nenßvid∞na, emigrovala ji₧ r. 1789 a zem°ela ve Vφdni V dob∞ revoluΦnφ Jolantha byla naz²vßna ╗francouzskou Messalinou½ Srv. Schlesinger, La duchesse de [Polignac] (1889). Jejφ syn Armand (*1771-å1847) ₧il ve vyhnanstvφ v Rusku a Anglii; ·Φastniv se spiknutφ Cadoudalova (v. t.), byl uv∞zn∞n (od r. 1804), a₧ r. 1813 se mu poda°ilo uprchnouti. Za restaurace byl Φlenem sn∞movny a r. 1817 stal se pairem.-Jeho bratr Auguste (*1780-å1847) pro ·Φastenstvφ ve spiknutφ Cadoudalov∞ sdφlel osud Armand∙v (do r. 1813). R. 1815 stal se pairem franc. a r. 1820 d∞diΦn²m knφ₧etem °φmsk²m R. 1823 byl vyslancem v Lond²n∞. Jako horliv² katolφk a legitimista [Polignac] r. 1829 byl povolßn od Karla X. v celo ministerstva. O tom viz Francie str. 596 b. Pro vydßni pov∞stn²ch ╗ordonnancφ½ (z 26. Φce 1830) byl [Polignac] r. 1830 od revoluΦnφ vlßdy uv∞zn∞n a teprve r. 1836 byl amnestovßn. [Polignac] ₧il potom v Anglii, ale vrßtil se zßhy do vlasti a zem°el v Pa°φ₧i. Napsal RΘponse α mes adversaires (1845) a ConsidΘrations politiques (1832). Jeho syn Jules (*1817-å1890) slou₧il v bavorskΘm vojsku; jin², Edmond (*1834), je znßm jako hudebnφ skladatel.
#######
#FB#
0K8
12D1
108A10
220A10
268A10
279F8
396B14
641A10
765A10
776F5
988A10
1034F8
1049F12
1324A10
1352F6
1430F11
1586F7
1817A10
1891O7Vxi0x0030E72B/0x000042A7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0905%51%0%093161
1908B2
1967A10
2046A10
2132B8
2140D1
2141B16
2167B25
2210F5
2264F6
#FE#
#ED#
HESLO:PoIignano a Mare##%2002%6%447%200389
PoIignano a Mare [poli≥ßno -], p°φstavnφ m∞sto v Italii na b°ehu JaderskΘho mo°e a p°i ₧elez. trati Bari-Brindisi, v kraji a prov. barskΘ, mß 7855 obyv. (1891); sφdlo biskupskΘ, paroplavebnφ stanici, kamennΘ lomy, v²robu oleje a zbo₧φ provaznickΘho, rybß°stvφ, p∞stovßnφ fφk∙ a vφna a nßmo°nφ obchod
#######
#FB#
0K16
#FE#
#ED#
HESLO:Poligny##%2002%6%504%200390
Poligny (-≥i), arrond. hl. m∞sto ve franc. depart. jurskΘm na ₧el. trati Vesoul-Lyon, mß jako obec polit. 4433 obyv. (1891), soudnφ dv∙r, zem∞d∞lskou komoru, collΘge, ·stav uΦitelsk², museum, krßsnou radnici s bibliotΘkou, pomnφk generßla Travota, z°φceniny zßmku; doly na sßdru, hutnφ zßvod, tovßrny na faiencovΘ zbo₧φ a olej, vina°stvφ a obchod s dobr²m vφnem, s²rem a obilφm.
#######
#FB#
0K7
#FE#
#ED#
HESLO:Polichinelle##%2002%6%25%200391
Polichinelle [-liÜinΘl], franc., viz Pulcinella.
#######
#FB#
0K12
37O10Vxt0x0063112E/0x0000040C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2010%76%41%204560
#FE#
#ED#
HESLO:Polichno##%2002%6%41%200392
Polichno, ves na Morav∞, hejtm. a okr. Uh. Brod, fara ┌jezd, pÜ. LuhaΦovice; 60 d., 246 ob. Φ. (1890), 1t°. Ük. a popl. dv∙r.
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Poliklinika##%2002%6%66%200393
Poliklinika, nesprßvn∞ polyklinika, jest ·stav obyΦejn∞ s lΘka°sk²m uΦiliÜt∞m spojen², v n∞m₧ dostßvß se lΘka°skΘ rady a pomoci nemocn²m v m∞st∞ ₧ijφcφm, kte°φ tudφ₧ v nemocnici nebo v klinice universitnφ po Φas nemoci trvale nele₧φ a k lΘka°skΘ ordinaci do ·stavu jen dochßzejφ. V tΘ podob∞ [Poliklinika] jest za°φzenφ totΘ₧ jako ambulance p°i naÜich klinikßch a n∞kdy takΘ naz²vß se v∙bec jenom ambulantnφ klinika. Je₧to z rozmanit²ch, zvlßÜt∞ zdravotnick²ch, ohled∙ zaklßdajφ se nemocnice a kliniky podle mo₧nosti na obvodu m∞sta neb i mimo jeho nejbli₧Üφ obvod, [Poliklinika]-ky naopak za°izujφ se ve st°edu m∞st nebo lidnat²ch Φtvrtφ. I b²vß [Poliklinika] za°φzena obyΦejn∞ pro rozmanitΘ druhy nemocφ a jen °idΦeji pro n∞kter² obor nemocφ v²hradn∞, jako pro nemoci vnit°nφ v∙bec nebo jen pro nemoci nervovΘ, d∞tskΘ, ranlΘka°skΘ, oΦnφm ₧enskΘ, zubnφ a pod. TakovΘto specißlnφ [Poliklinika]-ky, °φzenΘ po p°φpad∞ i vydr₧ovanΘ jednotliv²mi odborniky, shledßvßme zvlßÜt∞ v N∞mecku pro chudÜφ t°φdy obyvatelstva. U naÜich ve°ejn²ch [Poliklinika]-ik, je₧ obsahujφ obyΦejn∞ tytΘ₧ obory praktickΘho lΘka°stvφ, pro n∞₧ i kliniky jsou z°φzeny, je pravideln∞ p°ednostou jednotliv²ch odd∞lenφ lΘka°, odbornφk, kter²₧ je zßrove≥ i Φlenem uΦitelskΘho sboru lΘka°skΘ fakulty bu∩ jako docent nebo mimo°ßdn² professor Tφm [Poliklinika]-ky stßvajφ se takΘ uΦiliÜt∞m, ve kterΘm₧ pokroΦilejÜφ posluchaΦ lΘka°stvφ seznamuje se blφ₧e s b∞₧nou praxφ lΘka°skou, tedy mu jest [Poliklinika] jaksi pr∙pravou pro budoucφ vlastnφ ordinaci lΘka°skou Velkß [Poliklinika] z°φzena byla r. 1871 ve Vφdni sdru₧enφm n∞kolika docent∙v universitnφch a s podporou soukromΘho spolku dobroΦinnΘho R. 1886 spojena byla s malou nemocnicφ, r. 1892 vystav∞na byla pro ni modern∞ za°φzenß budova, kterß₧ vedle mφstnostφ administraΦnφch obsahuje 10 posluchßren, podrobn∞ za°φzenΘ mφstnosti lΘΦebnΘ, sßly operaΦnφ a nemocnici o 52 postelφch pro nemocnΘ dorostlΘ a 38 postelφch pro nemocnΘ d∞ti ┌stav ten p∙sobφ velmi blahodßrn∞ jak pro obecenstvo, tak i pro praktick² v²cvik dorostu lΘka°skΘho.
#######
#FB#
0K11
23F11
292A13
397F18
566A13
647A13
880A13
1032A13
1310A13
1456A13
1531A13
#FE#
#ED#
HESLO:Polikno##%2002%6%447%200394
Polikno :
Polikno, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Jind°. Hradec
Polikno, ves, hejtm. Karl. Vary, okr. BeΦov
#######
#FB#
0K7
11O51Vxt0x000ABCE0/0x00000099/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polikno, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Jind°. Hradec##%2002%6%447%200395
Polikno: [Polikno] (Polliken), ves t., hejtm. Karl. Vary, okr. BeΦov, fara a pÜ. Tou₧im; 30 d., 190 ob. n. (1890), 1t°. Ük. a lnß°stvφ.
Polikno
#######
#FB#
0J7
9A9
20B8
137O7Vxt0x000ABAF0/0x00000076/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polikno##%2002%6%447%200394
#FE#
#ED#
HESLO:Polφ≥##%2002%6%496%200397
Polφ≥ viz Pole≥.
#######
#FB#
0K5
10O5Vxt0x0008BB9C/0x000002A1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%87%463%200317
#FE#
#ED#
HESLO:Polinka##%2002%6%504%200398
Polinka (Pollinken), ves v ╚echßch, hejtm. Teplß, okr Bezdru₧ice, fara a pÜ. Krzy; 44 d., 306 ob n. (1890), 1t°. Ük. Ves p°ipomφnß se r. 1185.
#######
#FB#
0K7
9B9
#FE#
#ED#
HESLO:Polino##%2002%6%537%200399
Polino, ve starov∞ku Polyaegos, °eck² ostr∙vek v AegejskΘm mo°i sev.-v²ch od ostrova MΘlos; jest 14 km2 velik², pust², bezvod² a p∙vodu sopeΦnΘho.
#######
#FB#
0K6
21B9
100B2
102H1
#FE#
#ED#
HESLO:Poli±ski##%2002%7%17%200400
Poli±ski J≤zef, vynikajφcφ stenograf pol. (*1827-å17. ·n. 1901 ve Lvov∞). Opustiv zßhy drßhu vojenskou vstoupil do slu₧by finanΦnφ; vyuΦoval tou dobou ji₧ na tehdejÜφ n∞meckΘ reßlce ve Lvov∞ jazyku polskΘmu a pozd∞ji (1861) podrobiv se stßtnφ zkouÜce ve Vφdni tΘ₧ t∞snopisu n∞meckΘmu dle soustavy Gabelsbergrovy, kterou p°evedl peΦliv∞ na jazyk polsk² a vydal p°evod sv∙j r. 1861: Stenografija polska wed│ug zasad Gabelsbergera. P°evod [Poli±ski]-kΘho byl utvo°en ve srozum∞nφ s Φeskou stenografiφ, s jejφm₧to hlavnφm repraesentantem prof. Edvardem Novotn²m [Poli±ski] trval ve stßlΘm styku, a aΦ Olewi±ski, Jackowski a Suchecki se pokouÜeli o novΘ p°evody, prßce [Poli±ski]-kΘho p°etrvala vÜechny a jest dnes vÜeobecn∞ uznßna a p°ijata R. 1865 [Poli±ski] stal se Φlenem stßt zkuÜeb. kommisse pro t∞snopis polsk², mimo to vyuΦoval na gymnasiφch, na technice a po smrti Olewi±skΘho i na universit∞ lvovskΘ i vychoval dosti znaΦn² poΦet polsk²ch stenograf∙, s nimi₧ zalo₧il spolek t∞snopisn² a zapisovßval tΘ₧ jednßnφ sn∞mu haliΦskΘho. Vedle svrchu uvedenΘ knihy uΦebnΘ vydßval od r. 1864 periodick² spis ╗Biblioteka stenograficzna, kterß s n∞kter²m p°eruÜenφm vychßzela a₧ do poΦßtku let 80t²ch. V l. 1863 1865 a 1866 vyÜla obÜφrnß jeho Nauka praktycznej stenografii (v seÜitech), r. 1868 Nauka stenografii polskiΘj do uƒytku szkolnego, r. 1871 Kompletna nauka stenografii polskiΘj, r. 1874 objemnß Szkola praktyczna stenografii polskiΘj, obsahujφcφ krßcenφ v∞tnφ. Svou ╗Nauku½ znova vydal jeÜt∞ n∞kolikrßte. R. 1892 pokusil se o vzkrφÜenφ casopisu, jejz tenkrßte nazval ╗ Stenograf Polskorusky½ a jen₧ asi 2 roky vychßzel. R. 1891 koneΦn∞vyÜla jeho Stenografija russka, rusk² to p°evod jeho polskΘ stenografie Prvnφho sjezdu stenograf∙ slovansk²ch konanΘho r. 1891 z·castnil se [Poli±ski] pφsemn²m nßvrhem na vvdßvßnφ slovanskΘho stenografickΘho listu v jazyku n∞meckΘm P₧
#######
#FB#
0K8
9F5
381B47
436A10
558A10
664A10
745A10
1236B29
1288B46
1344B36
1398B38
1649B19
1778A10
1870B2
#FE#
#ED#
HESLO:Poliomyelitis##%2002%7%372%200401
Poliomyelitis (z °ec.), zßn∞t ÜedΘ hmoty mφÜnφ. Pathologie rozeznßvß formu prudkou ([Poliomyelitis] anterior acuta) a vleklou. Ona znßma jest takΘ pod nßzvem essentißlnφ d∞tskΘ obrny; vyskytuje se u d∞tφ do 1-3 roku ₧itφ, u starÜφch d∞tφ a dosp∞l²ch jen vyjimkou. Poklßdßna b²vß za samostatnΘ onemocn∞nφ infekΦnφ, ale vyvφjφ se takΘ v podru₧φ jin²ch chorob sd∞ln²ch, zvlßÜ¥ prudk²ch osutin. Zßn∞t poΦφnß se v perivaskulßrnφm vazivu drobn²ch cev, kterΘ p°inßle₧ejφ soustav∞ arteria spinalis; z pojiva zßn∞t se Üφ°φ na velikΘ motorickΘ bu≥ky p°ednφch roh∙ mφÜnφch. Povahou svojφ tudφ₧ [Poliomyelitis] ant. ac. jest zßn∞tem mφchy, kter² se obmezuje na p°ednφ rohy mφÜnφ. V dalÜφm postupu zßn∞t nez°φdka se Üφ°φ i na p°ednφ pramΘnky postrannΘ.-Se zßlibou se lokalisuje v nadulin∞ mφchy ÜφjovΘ i bedernφ v rozm∞ru rozdφlnΘm Ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ onemocn∞nφ poΦφnß se nßhle: horeΦkou, bolestmi hlavy, delirii a k°eΦmi. V mßlu dnech patrna jest vφce mΘn∞ rozÜφ°enß obrna jednotliv²ch konΦetin, kterß ve 3-4 dnech dospφvß k nejv∞tÜφ prudkosti. ╚itφ ko₧nφ setrvß neporuÜeno. V jednotliv²ch p°φpadech dojde k ·prav∞ obrny v mßlu dnech, ale v∞tÜinou polepÜenφ b²vß jen ΦßsteΦnΘ. OchrnutΘ svaly jmou se atrofovati a zßhy zjevuje se v nich reakce zvrhlosti. Poko₧ka nad ochrnut²mi ·dy b²vß chladnß a cyanotickß, reflexy svalovΘ zanikajφ, vzr∙st kostφ se zastavuje a konΦetiny jednotlivΘ se deformujφ nejrozmanit∞jÜφm zp∙soben. Obrna i atrofie svalovß se rozvφjφ v∞tÜinou v dolnφch konΦetinßch, ale objevuje se takΘ ve form∞ hemiplegickΘ, ano Φasem i zk°i₧ovanΘ (hornφ konΦetina jednΘ a dolnφ konΦetina opaΦnΘ strany). Svaly jednΘ konΦetiny neb²vajφ posti₧eny vesm∞s a takΘ ochrnutΘ svaly m∞rou nikoli stejnou. Hojenφ ubφrß se od centra k periferii (z pa₧e na p°edloktφ) a trvß celou °adu m∞sφc∙, ba jednotlivΘ svaly setrvajφ ochrnuty trvale a tφm takΘ jest dßn podn∞t k rozmanit²m deformitßm ·d∙, zvlßÜ¥ dolnφch konΦetin (pes varus a equinovarus) Diagnosa choroby vzhledem k typick²m symptom∙m jest snadnß [Poliomyelitis] anterior chronica sotva platφ za samostatn² typus; v pojem jejφ spadajφ vesm∞s p°φpady progressivnφ atrofie svalovΘ typus Arrau-Duchenne, kterΘ se zaklßdajφ na degenerativnφch zm∞nßch bun∞k velik²ch, ulo₧en²ch v p°ednφch rozφch mφÜnφch. Mx.
#######
#FB#
0K13
24F22
84A15
100B14
583A15
599B4
604B3
1906B9
1918B11
1990A15
2006B17
2243B3
#FE#
#ED#
HESLO:Polipsy##%2002%7%248%200402
Polipsy, nesprßvn∞ mφsto Pobipsy (v t.).
#######
#FB#
0K7
25F7
#FE#
#ED#
HESLO:Polφr##%2002%7%256%200403
Polφr viz Palφr.
#######
#FB#
0K5
10O5Vxs0x000ABABA/0x00000179/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%7%289%190465
#FE#
#ED#
HESLO:Polirady##%2002%7%265%200404
Polirady viz Polerady 2).
#######
#FB#
0K8
13O8Vxt0x000923B5/0x000000C4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%91%124%200332
#FE#
#ED#
HESLO:Polirß°##%2002%7%273%200405
Polirß° Fabißn, takΘ Polirßr, Pule° a Pulφ°, malφ° Φes. (*ok. 1520 v ┌stφ n. L. åpo r. 1565, bezpochylby v Praze). VyuΦiv se malφ°stvφ cestoval po N∞mecku, Nizozemsku a ltalii, kde studoval mistrovskß dφla um∞nφ malφ°skΘho R. 1550 p°iÜel do Prahy a p∙sobenφm zejmΘna Jind°icha Prefßta z Vlkanova usadil se na StarΘm m∞st∞ pra₧skΘm. Illuminoval tu ne vφce kancionßly a velikΘ knihy zp∞vnφ, je₧ tehda vychßzely z pφsa°skΘ dφlny Jana TßborskΘho Od [Polirß°]-e zachovaly se kancionßly Φty°i, a to pra₧sk² z r. 1551 (p°i chrßm∞ sv. vφtskΘm s podobiznou [Polirß°]-ovou), Φßslavsk² z r. 1557 (v cφs. bibl. vφdenskΘ), teplick² z r. 1560 a ₧lutick² z r. 1558 (na radnicφch teplickΘ a ₧lutickΘ), kter² jest ze vÜech nejzda°ileÜφ; drobnomalby jeho jsou z nejlepÜφch XVI. stoletφ R. 1562 [Polirß°] koupil sob∞ d∙m na StarΘm m∞st∞ pra₧skΘm a ₧il tam jeÜt∞ r. 1565. [Polirß°] nßle₧φ k nejlepÜφm malφ°∙m Φesk²m v prvΘ polovici XVI. stol., nebot prßce jeho vynikajφ stejn∞ p∙vodnostφ a poetiΦnosti ideφ jako zda°il²m a peΦliv²m provedenφm. Trefn∞ dovedl u₧φvati takΘ ideφ cizφch a samostatn∞ je provßd∞ti. VÜude p°ibli₧oval de ku p°φrod∞ a jeho krajinomalby vyznaΦujφ se zda°ilou perspektivou; jeho kolorit p°ese vÜecku skv∞lost a ₧ivost jest p°im∞°en² a harmonick². ZvlßÜt∞ dovedn∞ maloval arabesky, kterΘ zhusta co do komposice a barvitosti vynikajφ nad soudobΘ toho druhu prßce italskΘ. Jen ₧e ne vÜecky prßce [Polirß°]-ovy jsou stejn∞ peΦliv∞ provedeny, aΦ p°es to prozrazujφ venkoncem genißlnφho a vy cviΦenΘho mistra. Srv. ╗Pamßtky archaeologickΘ½ III. a VI.
#######
#FB#
0K7
8F6
21F7
30F5
38F5
445A9
493F7
548A9
565F9
610F8
631F8
776A9
852A9
1397A9
#FE#
#ED#
HESLO:Polirovßnφ##%2002%8%17%200406
Polirovßnφ nebo pulirovßnφ (z lat.) viz Hlazenφ 2) a LeÜt∞nφ.
#######
#FB#
0K10
16F10
40F7
53F7
#FE#
#ED#
HESLO:Polisadov##%2002%8%33%200407
Polisadov Grigorij AfanasjeviΦ, spis. rus. (*1836), jest inspektorem ni₧egorodskΘho seminß°e a proslul sv²mi povφdkami z rodinnΘho ₧ivota rus. venkovskΘho duchovenstva, kter² znß do vÜech podrobnostφ, otiÜt∞n²mi v Φasop. ╗Strannik½ (1860-80), ╗Soldatskaja bes∞da½ a ╗Duch Christianina½. ZejmΘna vynikajφ: B∞glaja; IsporΦennaja; Sv∞tloje voskresenije v sel∞; N∞zavidnaja dolja a j.
#######
#FB#
0K9
10F20
305B7
314B12
328B28
358B17
#FE#
#ED#
HESLO:PolisandrovΘ d°evo##%2002%8%107%200408
PolisandrovΘ d°evo, tolik jako jakarandovΘ d°evo, viz Jacaranda.
#######
#FB#
0K18
31F11
54O9Vxl0x00679B44/0x000003B1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1210%83%306%125606
Polistena, okr. m∞sto v Italii, kraj Palmi, prov. Reggio di Calabria, mß jako obec 8412 obyv. (1891); provaznictvφ, olejnictvφ a vina°stvφ. R. 1783 zniΦeno zem∞t°esenφm.
#######
#FB#
0K9
#FE#
#ED#
HESLO:Polistes##%2002%8%190%200412
Polistes F. jest rod vos spoleΦensk²ch se zadeΦkem vejΦit²m, Ütφtem Φelnφm uprost°ed dolnφho kraje v ·hlu prota₧en²m, naho°e tΘm∞° rovn∞ u¥at²m. Hornφ Φelisti nejsou vp°edu rozÜφ°eny a tykadla samiΦφ jsou na konci hßΦkovit∞ zahnuta. ╚etnΘ druhy ₧ijφ ve vÜech dφlech sv∞ta. U nßs na kv∞tech zvlßÜt∞ okoliΦnat²ch hojn∞ se vysk²tß [Polistes] gallica L. Jest Φernß se ₧lutou kresbou; tvkadla jsou jen svrchu na nßsadci a 1.-3 Φl. biΦφkovΘm Φernß, jinak jest nßsadec ₧lut² a biΦφk hn∞do₧lut². DΘlka sameΦka 13 mm, samiΦky 14 mm, d∞lnice 11 mm. Hnφzdo jejφ nemß obalu, jest 3-9 cm ÜirokΘ a nalΘzßme je krßtkou stopkou upevn∞nΘ na kamenech, zdech a v∞tvφch ni₧Üφch ke°φk∙. Kpk.
#######
#FB#
0K8
328A10
339B7
505B2
520B2
535B3
572B2
666B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polisy##%2002%8%322%200413
Polisy, ves v ╚echßch, hejtm. a okr Pardubice, fara Osice, pÜ. Dob°enice; 12 d., 190 obyv. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:Politeama##%2002%8%347%200414
Politeama, ital. jmΘno dennφch divadΘlek pro rozmanitß p°edstavenφ.
#######
#FB#
0K9
#FE#
#ED#
HESLO:Politeo##%2002%8%364%200415
Politeo Dinko (*31. kv∞t. 1855 v StarΘm Grad∞ na ostrov∞ Hvaru) Gymnasium vystudoval ve Spljet∞. Ji₧ r. 1871 poΦal psßti do novin, pozd∞ji i do zaderskΘho ╗Narodnφho Listu½. R. 1871 a 1872 studoval theologii, ale zanechav jφ, byl supplentem v Dubrovnφce, kde z∙stal dva roky a dßle dopisoval do zaderskΘho ╗Nar. Listu½. Z Dubrovnφka poΦal takΘ psßti do zßh°ebskΘho ╗Obzoru½, zastßvaje se pochorvatÜt∞nφ st°ednφch Ükol v Dalmacii. Psal takΘ mnoho do terstskΘho ╗Il cittadino½ ve smysle antiklerikßlnφm, ale kdy₧ mu Φlßnky v chorvatskΘm duchu psanΘ nebyly uve°ejn∞ny, p°estal sem dopisovati. AΦ tehdy v rodnΘm m∞st∞ [Politeo]-v∞ nebylo ani p∞t stoupenc∙v strany chorvatskΘ, [Politeo] p°ece v odcizenΘm m∞st∞ ji₧ jako dφt∞ p°ilnul k chorvatskΘ myÜlence. O prßzdninßch r. 1873 s velik²m nebezpeΦφm ·Φastnil se prv²ch p°φm²ch voleb do °φÜskΘ rady. R. 1874 a 1875 byl na nov∞ zalo₧enΘ chorvatskΘ universit∞ v Zßh°eb∞. Odtud dopisoval ╗Nar. Listu½ a iniciativou Pavlinovicovou a svΘho rodßka Biankiniho stal se stßl²m spolupracovnφkem. Byl d°φve stoupencem nßrodnφ strany (dalmatskΘ), pozd∞ji p°φvr₧encem Makance, zßstupce chorvatsko-srbskΘ jednoty. Pro p°ednßÜku o italskΘm bßsnφku Ugu Foscolu byl relegovßn z university. R. 1875 stal se Φlenem redakce ╗Nar. Listu½ v Zadru, kde z∙stal do r. 1883. Zßrove≥ poΦal psßti literßrnφ Φlßnky do zßh°ebskΘho ╗Vience½ a dopisoval i o rakousk²ch v∞cech se zvlßÜtnφm vzhledem na chorvatskou otßzku tehdy v nejvß₧en∞jÜφm italskΘm list∞ ╗La Perseveranza½. R. 1880 slo₧il professorskou zkouÜku na Üt²rsko-hradeckΘ universit∞ z klassickΘ filologie. PφÜe opposiΦn∞ proti mφstodr₧iteli Jovanovici, byl proto nßhle p°elo₧en na gymnasium koperskΘ. [Politeo] vzdal se ·°adu a z∙stal v Zadru. R. 1884 p°est∞hoval se do Spljetu, kde zalo₧il ╗Narod½ se stejn²m programmem jako ╗Nar. List½ a s ohledem na zßle₧itosti spljetskΘ. Redigoval jej do r. 1889. Tehdy nabφzenΘ mφsto professora odmφtl a po₧ßdal od krßle odpuÜt∞nφ prßvnick²ch studiφ. Obdr₧ev to, slo₧il v jednom roce vÜechny t°i stßtnφ zkouÜky. TΘho₧ roku byl pozvßn za redaktora ╗Obzoru½. R. 1894 vydal broÜuru Za istinu proti proraΦunskom govoru dra Pliveriµa (Pro pravdu proti rozpoΦtovΘ °eΦi dra Pliverice). Tu velik²mi Φrtami vylφΦil politick² ₧ivot Chorvatska v dob∞ ·stavnφ. Tehdy byla dßvßna jedna jeho komΘdie: Marija StanΦiµeva. R. 1893 stal se ze Zßh°eba hlavnφm spolupracovnφkem puljskΘho listu ╗Il diritto croato½ pozd∞ji nazv. ╗Il Pensiero Slavo½, dnes ╗La PensΘe Slave½ (v Terstu). Roku 1894 p°estoupil z redakce ╗Obzoru½ do redakce ╗HrvatskΘ½. V tΘ₧e dob∞ vydßval Φtrnßctidennφk ╗Mlada Hrvatska½. V l. 1895-96 procestoval Dalmacii a po tΘto cest∞ oslepl. Od tΘ doby [Politeo] diktuje svΘ Φlßnky a to pracuje pro zßh°ebskΘ listy ╗Obzor½, ╗Hrvatska╗, ╗Agramer Tagblatt½, pro terstskou ╗Edinost½, ╗Narodni List½, ╗Crvenou Hrvatsku½ a do nedßvna psal i do vφde≥skΘho ╗Sⁿden½ i do ╗PensΘe Slave½ a literßrnφ v∞ci do ╗Vience½, do ╗Prosojeti½ i do sarajevskΘ ╗Nadi½. Leckterou sobotu vyjde a₧ 9 jeho Φlßnk∙ v r∙zn²ch novinßch. Jak sßm poΦφtß, napsal asi 10.000 Φlßnk∙v. Psal mnoho o p°ipojenφ Dalmacie k Chorvatsku, o ₧elezniΦnφ otßzce dalmatskΘ, o otßzce jazykovΘ, o v∞cech istersk²ch, o biskupu Strossmayeru a Φlßnky, v nich₧ jsou nekrology tak°ka o vÜech chorvatsk²ch p°edßcφch jeho doby. [Politeo] chovß v rukopise nßstin chorvatsk²ch literßrnφch d∞jin se zvlßÜtnφm z°etelem na d∞jiny politickΘ.-Ve sv²ch citech [Politeo] kolφsß se mezi chorvatsk²m anebo dokonce dalmatsk²m partikularismem a mezi nejasn²m ideßlem vzßjemnosti slovanskΘ; ve svΘm sm²Ülenφ podlehl koneΦn∞ nadobro tradicφm katolick²m a sv²m vzor∙m italsk²m; ve svΘ Φinnosti p°echßzφ od krajnφho radikalismu ke krajnφmu opportunismu. O sporu chorvatsko-srbskΘm nepφÜe ani hluboce ani klidn∞; o velik²ch reformßch v °φÜi a v Evrop∞ mluvφ p°φliÜ vÜeobecn∞; socißlnφch a nßrodohospodß°sk²ch otßzek sotva se dot²kß. Politick² v²znam [Politeo]-e∙v klesl p°ed jeho smrtφ, nebo¥ se p°e₧il. PoΦßtkem vÜak let devadesßt²ch minulΘho stoletφ byl nejlepÜφm jihoslovansk²m novinß°em a nejplodn∞jÜφm z∙stal posud. Politeo jest poitalÜt∞nΘ p°φjmenφ chorvatskΘho jmΘna Picinic nebo Pecinic. -d-
Politickß oekonomie viz Nßrodnφ hospodß°stvφ, str. 1048 a.
#######
#FB#
0K19
24O20Vxq0x006DC517/0x0000542C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1711%47%83%175169
56B2
#FE#
#ED#
HESLO:Politickß sprßva##%2002%9%83%200418
Politickß sprßva, tΘ₧ vnit°nφ sprßva, zahrnuje v sob∞ ty obory sprßvy ve°ejnΘ, t. j. onΘ Φinnosti, je₧ za ·Φel mß °φzenφ zßle₧itostφ svazk∙ ve°ejnoprßvnφch (stßt∙v a ostatnφch korporacφ ve°ejn²ch), kterΘ zb²vajφ po vylouΦenφ sprßvy zahraniΦnφ a vojenskΘ, je₧ lze zahrnouti pod spoleΦn² pojem sprßvy, sm∞°ujφcφ k zabezpeΦenφ celku stßtnφho jako takovΘho, dßle po vylouΦenφ sprßvy finanΦnφ a spravedlnosti. Zahrnuje tedy [Politickß sprßva] [Politickß sprßva] obory Φinnosti stßtnφ, kterΘ sm∞°ujφ k °φzenφ zvlßÜtnφch ·kol∙ stßtnφch a ve°ejn²ch korporacφ, vyluΦujφc z toho pro neobyΦejnou rozsßhlost a d∙le₧itost obory stßtnφ sprßvy, je₧ sm∞°ujφ k opat°ovßnφ pot°ebn²ch prost°edk∙ hmotn²ch pro stßt (sprßvu finanΦnφ) i ke konßnφ spravedlnosti (sprßvu spravedlnosti). D∞lenφ [Politickß sprßva]-kΘ [Politickß sprßva]-vy, jejφ₧ rozsah ostatn∞ n∞kte°φ vzhledem ke kompetenci, kterou u nßs majφ t. zv. ·°ady politickΘ ni₧Üφch stolic, rozÜi°ujφ i na sprßvu vojenskou a Φßs¥ sprßvy finanΦnφ (p°φmΘ dan∞), b²vß u r∙zn²ch spisovatel∙ r∙znΘ, nßm se vÜak nejvφce zamlouvß rozd∞lenφ Pra₧ßkovo, podle n∞ho₧ ke [Politickß sprßva]-v∞ [Politickß sprßva]-kΘ nßle₧ejφ tato odv∞tvφ sprßvnφ: 1. Sprßva policejnφ Φili policie (viz Policie).2. Sprßva kultu a vyuΦovßnφ, je₧ upravuje jednak pom∞ry spoleΦnostφ nßbo₧ensk²ch, jednak pom∞ry vyuΦovßnφ ve°ejnΘho a soukromΘho a tφm positivn∞ napomßhß kulturnφmu a mravnφmu vzd∞lßnφ nßroda (a contr. policie mravnostφ, kterß k tΘmu₧ ·Φelu sm∞°uje negativn∞). a) Do oboru sprßvy kultu nßle₧ejφ nehledφc ke svobod∞ vyznßni zßkladnφmi zßkony stßtnφmi stanovenΘ a k podmφnkßm, za kter²ch n∞jakß spoleΦnosti nßbo₧enskß u nßs stßtem m∙₧e b²ti uznßna, kterß₧ ustanovenφ spadajφ do prßva ·stavnφho Φi stßtnφho (viz Prßvo stßtnφ, ┌stava), p°edpisy upravujφcφ pom∞ry jednotliv²ch vyznßnφ nßbo₧ensk²ch mezi sebou obsa₧enΘ v t. zv. zßkon∞ interkonfessionßlnφm z 25. kv∞t. r. 1868, Φ. 49 °. z., jen₧ obsahuje p°edpisy o tom, kte°φ ΦinitelΘ urΦujφ nßbo₧en. vyznßnφ jednotlivcovo, t. j. pokud si je jednotlivci mohou urΦiti sami a pokud je urΦujφ jinΘ osoby neb okolnosti (na p°. zrozenφ z rodiΦ∙v urΦitΘho vyznßnφ), dßle p°edpisy o tom, kdo je povinen p°ispφvati k ·Φel∙m urΦitΘ spoleΦnosti nßbo₧enskΘ, dßle zßsadu, ₧e z°φzenci jednΘ spoleΦnosti nßbo₧enskΘ nesm∞jφ konati funkce ohledn∞ Φlen∙ jinΘ spoleΦnosti nßbo₧enskΘ, pokud to stanovy tΘto nedovolujφ, nebo pokud nebyli v²slovn∞ o to po₧ßdßni, dßle p°edpisy o poh°ebiÜtφch i o sv∞ceni svßtk∙v a ned∞lφ. Dßle sem nßle₧ejφ p°edpisy upravujφcφ organisaci jednotliv²ch spoleΦnostφ nßbo₧ensk²ch, jako zejmΘna d∙le₧it² zßkon z 29. kv∞t. 1874, Φ. 50 °. z. o zevn∞jÜφch pom∞rech katolickΘ cφrkve, obsahujφcφ organisaci tΘto spoleΦnosti nßbo₧enskΘ, dßle zßkon z roku 1892, Φφs. 4 °. z., obsahujφcφ organisaci protestantskΘ cφrkve augÜp. i helv. vyznßnφ, zßkon z 21. kv∞t. 1890, Φ. 50 °. z., obsahujφcφ organisaci nßbo₧enskΘ spoleΦnosti ₧idovskΘ a podobnΘ organisaΦnφ p°edpisy o cφrkvi v²chodnφ. KoneΦn∞ sem spadajφ p°ed pisy o vyuΦovßnφ nßbo₧enstvφ na Ükolßch a o vykonßvßnφ stßtnφho dozoru nad nadacemi (t. zv. tutele nadaΦnφ. b) Co se t²Φe sprßvy vyuΦovßnφ viz èkolstvφ. -3. Sprßva nßrodohospodß°skß, t. j. onen obor sprßvy stßtnφ, jen₧ °φdφ v²robnφ a spot°ebnφ Φinnost nßroda a jednotliv²ch jeho skupin a tφm positivn∞ napomßhß hospodß°skΘmu v²voji nßroda (a contr. policie dopravnφ, tr₧nφ, hornφ, lesnφ, polnφ, ₧ivnostenskΘ atd. [viz Policie], kterΘ₧ k tΘmu₧ cφli sm∞°ujφ negativn∞, odstra≥ovßnφm p°ekß₧ek hospodß°skΘmu v²voji nßroda v cest∞ stojφcφch). Sem spadajφ a) p°edpisy prßva vodnφho, obsa₧enΘ v °φÜsk. zßkon∞ vodnφm ze dne 30. kv∞t. 1869, Φ. 93 °. z., a v zemsk²ch zßkonech vodnφch (pro ╚echy zßk. z 28. srpna r. 1870, Φ. 71 z. z.) i zßkonech je dopl≥ujicφch, pokud tyto p°edpisy upravujφ u₧φvßnφ vod ve°ejn²ch i soukrom²ch se stanoviska ve°ejn²ch zßjm∙. (Jsou¥ v on∞ch zßkonech obsa₧eny tΘ₧ ΦetnΘ p°edpisy z oboru prßva soukromΘho. Viz Vodnφ prßvo.) b) Sprßva obchodu, do kterΘ spadajφ p°edpisy o mφrßch a vahßch, o upravenφ m∞ny, t. j. vÜeobecnΘho zßkonnφho platidla ve stßt∞ (viz M∞na), o prost°edcφch kommunikaΦnφch, t. j. o silnicφch, pr∙plavech a ₧eleznicφch jako cestßch ve°. obchodu, p°edpisy o ve°ejn²ch skladiÜtφch, o bursßch, o vedeni statistiky zahraniΦnφho obchodu, o obchod∞ tr₧nφm, podomnφm a obchod∞ s losy a promessami. c) Sprßva v²roby prvotnφ, do kterΘ spadajφ p°edpisy o vyvazenφ pozemk∙, o volnΘm naklßdßnφ s pozemky, o kommassaci pozemk∙v, o ochran∞ majetku polnφho (pokud tyto p°edpisy nespadajφ do oboru policie polnφ), o chovu dobytka, o okresnφch zßlo₧nßch hospodß°sk²ch, p°edpisy o hospodß°stvφ lesnφm a prßvu honitby, o rybolovu, a koneΦn∞ d) sprßva pr∙myslovß, do kterΘ spadajφ p°edpisy o v²sadßch pr∙myslov²ch, o ochran∞ vzork∙ pr∙myslov²ch, o ochran∞ provenience vzork∙ pr∙myslov²ch, p°edpisy prßva ₧ivnostenskΘho (o druzφch ₧ivnostφ, o podmφnkßch nastoupenφ jich, o pominutφ prßva ₧ivnostenskΘho, o pomocnφcφch ₧ivnostensk²ch a spoleΦenstvech ₧ivnostensk²ch). -4. Sprßva socißlnφ, t. j. onen obor sprßvy stßtnφ, jeho₧ ·Φelem je vyrovnati neshody, kterΘ vzchßzejφ z dosavadnφ hospodß°skΘ organisace spoleΦnosti lidskΘ, jednak zasahovßnφm v upravenφ pom∞r∙ nßmezdnφch, jednak pΘΦφ o ty, kdo sami pot°ebn²ch prost°edk∙ k v²₧iv∞ sob∞ nemohou opat°iti. Sem spadajφ: a) Sprßva chudinskß, t. j. p°edpisy o opat°ovßnφ chud²ch v p°φpad∞ stß°φ neb neschopnosti k v²d∞lku a o nßhrad∞ nßklad∙ s tφm spojen²ch, o orgßnech sprßvy chudinskΘ, o svazcφch chudinsk²ch n∞kolika obcφ tΘho₧ okresu politickΘho a o praeventivnφch opat°enφch sprßvy chudinskΘ (viz Chudinstvφ); b) p°edpisy Φelφcφ k obmezenφ volnΘ sout∞₧e, jako zßkonodßrstvφ proti lichv∞, stanovenφ sazeb pro urΦitΘ druhy zbo₧φ nebo pracφ, p°edpisy obmezujφcφ dobu pracovnφ (co do dΘlky stanovenφm normßlnφho dne pracovnφho, co do v∞ku, pohlavφ, v dob∞ noΦnφ a stanovenφm klidu ned∞lnφho atd.), p°edpisy o zp∙sobu vyplßcenφ mzdy, koneΦn∞ p°edpisy upravujφcφ zßkonnΘ pom∞ry Φeledi (viz ╚ele∩); c) p°edpisy o nucenΘm pojiÜ¥ovßnφ d∞lnφk∙v a to proti ·razu a pro p°φpad nemoci, v n∞kter²ch zemφch (jako na Morav∞) tΘ₧ o nucenΘm pojiÜ¥ovßnφ dobytka. -mel.
#######
#FB#
0K16
22F14
419A18
438A18
770A18
792A18
1093A18
1115A18
1171F16
1193F7
1206O7Vxt0x0009D0B7/0x00008C78/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%97%447%200372
1218F24
1476B1
1488F12
1724O20Vxt0x003862B0/0x000005C4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2006%62%41%202268
3076B1
3090F16
3111O8Vxx0x004851B0/0x0000001E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2407%50%58%244026
3125F24
3260F9
3386O7Vxt0x0009D0B7/0x00008C78/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%97%447%200372
3424F9
3518B1
3898O11Vxz0x005D3962/0x00002480/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2609%74%141%263990
3912B1
3915F14
4044F4
4298B1
4301F21
4629B1
4632F17
4957F15
5254B1
5257F16
5534O10Vxl0x002EB93C/0x00008027/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1205%30%397%122746
5547B1
5550F40
5921O5Vxf0x00355AD5/0x00000081/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0606%83%488%060073
5929B1
5932F39
6082B4
#FE#
#ED#
HESLO:PolitickΘ ·°ady##%2002%10%157%200419
PolitickΘ ·°ady naz²vajφ se ·°ady vykonßvajicφ sprßvu politickou. ┌°ady takovΘ vyskytovaly se ji₧ ve vyvinut²ch stßtech starov∞k²ch, zejmΘna ve stßtech °eck²ch i °φÜi ╪φmskΘ; zßrodky jejich objevujφ se tΘ₧ ve stßtech st°edov∞k²ch, ovÜem nevyvinuly se pro tento obor sprßvy jeÜt∞ ·°ady samostatnΘ, tak na p°. hrab∞ (Gaugraf) v °φÜi FranckΘ m∞l zßrove≥ moc soudnφ, finanΦnφ, vojenskou i politickou administrativnφ, podobn∞ v pozd∞jÜφ °φÜi N∞meckΘ tΘ₧ °φÜÜtφ fojtovΘ nebo purkrabφ (Stadtv÷gte, Landv÷gte, Burggrafen) atd. Teprve v 2. pol. XVIII. a poΦ. XIX. stol. sprßva poΦala se odd∞lovati od soudnictvφ a poΦaly se tvo°iti samostatnΘ ·°ady administrativnφ, kter² process vÜak ukonΦen teprve v 2. pol. XIX. stol., ovÜem neobmezovßny ani nynφ [PolitickΘ ·°ady] v₧dy jen na sprßvu politickou, n²br₧ sv∞°ovßna jim Φasem i sprßva finanΦnφ a ΦßsteΦn∞ vojenskß; zbytky toho udr₧ely se v Rakousku v nejni₧Üφ stolici politickΘ do jistΘ mφry a₧ po dnes. (Ingerence c. k. okr. hejtmanstvφ p°i vym∞°ovßnφ p°φm²ch danφ a v zßle₧itostech vojensk²ch.) Co se t²Φe v²voje [PolitickΘ ·°ady]-k²ch [PolitickΘ ·°ady]-d∙ v Φesk²ch zemφch, mo₧no poklßdati za nejstarÜφ znßmΘ politickΘ ·°ednφky prvnφ stolice u nßs ₧upany Φi kastelßny, kte°φ p∙vodn∞ m∞li analogickou moc jako hrabata na zßpad∞, od dob krßle Vladislava I. vÜak, kdy vedle kastelßn∙ se vyskytujφ ji₧ cuda°i (judices provinciales), kte°φ vykonßvali pravidelnou moc soudnφ, poΦali se obmezovati na vykonßvßnφ moci popravnφ (stφhßnφ a trestßnφ zloΦinc∙) a primitivnφ ovÜem tehdy moci politickΘ a finanΦnφ, majφce k ruce vlada°e, lovΦφ, hajnΘ a jinΘ z°φzence (castrenses); pozd∞ji se poΦali zvßti purkrabφmi a Φßs¥ moci jejich p°eÜla od dob P°emysla I. na popravce, jich₧ po ka₧dΘm kraji z°φzeno po dvou a kte°φ po vßlkßch husitsk²ch se p°etvo°ili v krajskΘ hejtmany (viz ╚echy, str. 511, a Hejtman krajsk², str. 35 b); tito vykonßvali moc politickou, vojenskou, finanΦnφ i soudnφ (ovÜem jen trestnφ) a byli p∙vodn∞ z°φzenci samosprßvn²mi, znenßhla vÜak stßvali se vφc a vφce ·°ednφky zem∞pansk²mi. Nßsledkem reformy TheresißnskΘ r. 1751 ·°ady krajskΘ s kraj. hejtmanem v Φele staly se [PolitickΘ ·°ady] [PolitickΘ ·°ady]-k²mi 1. stolice.-Ve Slezsku p∙vodnφ kastelanßty Φili purkrabstvφ s pod°φzen²mi w│odary (villici) nahrazeny pozd∞ji z v∞tÜφ Φßsti zem. fojty (Landv÷gte) podle vzoru n∞m. a i tento ·°ad zanikl poΦßtkem novov∞ku ·pln∞, tak ₧e v tΘ dob∞ prvnφ stolicφ politickou se jevφ ji₧ od poΦ. XIV. stol. se vyskytujφcφ zemÜtφ hejtmanΘ jednotliv²ch knφ₧etstvφ, z p∙vodnφch starost∙ se vyvinuvÜφ, jφm₧ k ruce p°idßny knφ₧ecφ kancelß°e Φili ·°ady; tyto po r. 1742 v z∙stavÜφ p°i Rakousku Φßsti Slezska zßhy pozbyly politickΘ pravomoci, kterß sv∞°ena zvl. kraj. ·°ednφk∙m zem∞pansk²m, t. zv. zem. starÜφm (Landesalteste, v m∞stech krßl. administracφm), ji₧ r. 1782 ∙pln∞ na rove≥ postaveni mor. ·°ad∙m krajsk²m. Vlastnφho [PolitickΘ ·°ady]-du [PolitickΘ ·°ady]-kΘho druhΘ stolice v nejstarÜφ dob∞ v ╚echßch v∙bec nebylo, moc tu vykonßval panovnφk Φesk² sßm; toliko v nep°φtomnosti jeho zastupoval ho v nejstarÜφ dob∞ nejvyÜÜφ ·°ednφk dvorsk², nßdvornφ ₧upan Φili palatin (comes palatinus), o n∞m₧ ji₧ za Vratislava II. d∞je se zmφnka, jen₧ vÜak, kdy₧ moc jeho poΦala b²ti knφ₧at∙m nebezpeΦnou, r. 1113 zruÜen, naΦe₧ moc jeho p°evedena na kastelßna Φili purkrabφho hradu pra₧skΘho, pozd∞ji nejv. purkrabφho pra₧skΘho, kter² b²val ve vßlce nßΦelnφkem a tΘ₧ po Φas uprßzdn∞nφ tr∙nu zemi spravoval, maje pak tu onu moc vojenskou, sprßvnφ a soudnφ v celΘ zemi, jakou m∞l jin² purkrabφ ve svΘm kraji, a krom∞ toho za nep°φtomnosti krßle obyΦejn∞ jmenovßn b²val jeho zem. hejtmanem Φili mφstodr₧φcφm, aΦ tφmto mohl b²ti jmenovßn tΘ₧ jin² nejv. ·°ednφk zemsk² a n∞kdy tΘ₧ syn krßl∙v, ano Φast∞ji z°izovßna i n∞kolikaΦlenß vlßda nßm∞stnickß. Tak r. 1437 6Φlenß, r. 1517 4Φlenß a r. 1520 dokonce 24Φlenß (ΦlenovΘ jejφ zvßni tehdy sprßvci Φi regenty krßl ╚eskΘho). Ferdinand I. v pozd∞jÜφch letech odevzdal sprßvu za svΘ nep°φtomnosti synu svΘmu Ferdinandovi jako ╗mφstodr₧φcφmu½, od kterΘ₧ doby nßzev tento zobecn∞l. R. 1627, kdy Ferdinand II. trvale opustil ╚echy, ·°ad mφstodr₧φcφch stal se ·°adem stßl²m a z∙stal jφm a₧ do r. 1749, kdy na mφst∞ krßl. mφstodr₧itelstva, ·°adu p°evahou stavovskΘho, z°φzen ·°ad ╗repraesentace a komora½ jako ·°ad ryze zem∞pansk², majφcφ ovÜem i pravomoc finanΦnφ, kter²₧ pak nejv. rozhodnutφmi z 9. list. 1762 a z 5. kv∞t. 1763, obmezen byv op∞t jen na sprßvu politickou, nazvßn zem. guberniem a povoleno, aby nejvyÜÜφ purkrabφ byl jeho p°edsedou (viz ╚echy, str. 502, 507, 529, Gubernium a Hejtman zemsk², str. 36 b sl.). Na Morav∞ ·°ad zem. hejtmana jest mnohem starÜφ ne₧ v ╚echßch, d∞je¥ se o n∞m zmφnka ji₧ r. 1298 a zval se od dob markrab∞te JoÜta tΘ₧ starostou, od r. 1621 tΘ₧ gubernßtorem a od r. 1782 praesidentem gubernia. V starÜφ dob∞ zem. hejtman b²val jmenovßn jen tenkrßte, kdy₧ Morava nem∞la ₧ßdnΘho markrab∞te, pozd∞ji vyvinul se ·°ad ten jako hodnost stßlß. K ruce m∞l mor. zem. hejtman pro zßle₧itosti politickΘ od r. 1636 ·°ad krßl. zem. hejtmanstvφ (pro soudnφ tribunßl) a vedle toho r∙znΘ kommisse a deputace, od r. 1650, resp. 1680 zem. v²bor a od r. 1763 gubernium. (Viz Hejtman zemsk² a Morava, str. 702.)-Ve Slezsku v jednotliv²ch knφ₧etstvφch druhou stolicφ byl prvotn∞ asi palatin toho kterΘho knφ₧ete, od 1. pol. XIV. stol. zem. hejtman jeho, centrßlnφ orgßn politickΘ sprßvy a ovÜem i soudnictvφ pro celΘ Slezsko utvo°en teprve r. 1474 MatißÜem Korvinem z°φzenφm nejvyÜÜφho zem. hejtmana (supremus capitaneus) pro vÜechna knφ₧etstvφ slezskß, kter²m byl tehdy jmenovßn èt∞pßn Zßpolsk², pozd∞ji vÜak, jak stav∙m slezsk²m r. 1498 zaruΦeno, n∞kter², obyΦejn∞ nejvß₧en∞jÜφ, z knφ₧at slezsk²ch, kter² volil si svΘ rady a sluhy sßm; tito radovΘ tvo°ili t. zv. krßl. vrchnφ ·°ad (kgl. Oberamt), jemu₧ Ferdinand II. od≥al povahu stavovskou, p°idav r. 1630 nejvyÜÜφm zem. hejtman∙m kollegium kanclΘ°∙v a rad∙ zem∞pansk²ch. Kdy₧ v∞tÜφ Φßs¥ Slezska postoupena Prusku, z°φzen pro Φßs¥ Slezska, kterß p°i ╚echßch z∙stala, krßl. ·°ad s kollegißlnφm z°φzenφm jako zem. gubernium v Opav∞, kterΘ r. 1782 spojeno s mor. guberniem v jedno gubernium mor.slezskΘ.-T°etφ stolice politickß vyvinula se v zemφch ╚esk²ch teprve za Ferdinanda II., kter² v ObnovenΘm z°φzenφ zem. za nejvyÜÜφ ·°ad politick² i soudnφ ve vÜech zemφch ╚esk²ch pov²Üil Φeskou kancelß°, kterß a₧ dotud vedle p°φsluÜejφcφ jφ pravomoci zahraniΦnφ byla jen expedici jin²ch nejvyÜÜφch ·°ad∙ zemsk²ch, nad n∞₧ nynφ pov²Üena jako nejvyÜÜφ stolice politickß. Kabinetnφm listem z 1. kv∞t. 1749 tato Φes. kancelß° spojena s rak. kancelß°φ dvorskou v ·°ad jeden zvan² ╗Directorium in publicis et cameralibus½, kter² vÜak m∞l pouze pravomoc politickou a finanΦnφ, kde₧to od ni odd∞len jako nejvyÜÜi stolice soudnφ nejvyÜÜφ ·°ad justiΦnφ (viz NejvyÜÜφ justiΦnφ ·°ad). R. 1762 vÜak direktorium p°ezvßno ╗c. k. spojenou Φesko-rakouskou dvorskou kancelß°φ½, podr₧evÜi jenom moc politickou, kde₧to finanΦnφ sv∞°ena op∞t kancelß°i dvorskΘ. A tφm octli jsme se p°i organisaci [PolitickΘ ·°ady]-d∙ [PolitickΘ ·°ady]-k²ch, kterß v zemφch ╚esk²ch potrvala a₧ do r. 1848 a ve kterΘ ·°ady krajskΘ byly prvou zem∞panskou stolicφ politickou, jφ₧ pod°φzeny byly patrimonißlnφ Φi vrchnostenskΘ ·°ady (hosp. ·°ady, vrchnφ ·°ady, dominia) jako₧to vlastnφ nejni₧Üφ stolice politickß, gubernia a c. k. spojenß Φeskß a rakouskß dvorskß kancelß° druhou, resp. t°etφ zem∞panskou stolicφ politickou. Dvornφ kancelß°i pro zvlßÜtnφ obory sprßvy politickΘ po boku stßly nejv. policejnφ a censurnφ dvornφ ·°ad (oberste Polizei- und Censurhofstelle od r. 1801) a studijnφ dvornφ kommisse a krom∞ toho vrchnφm ·°adem pro sprßvu nßrodohospodß°skou byl p°i c. k. dvornφ komo°e z°φzen² kommerΦnφ censurnφ dvornφ ·°ad (Commerzcensurhofstelle). V r. 1848 a 1849 z°φzena pro obor sprßvy politickΘ mφsto c. k. spojenΘ dvorskΘ kancelß°e ministerstva vnitra, obchodu, orby, kultu a vyuΦovßnφ a ohledn∞ p°φm²ch danφ, posud rovn∞₧ dvornφ kancelß°φ pod°φzen²ch, min. financφ. Co se t²Φe ni₧Üφch stolic, nehledφc ke krßtkΘ p°echodnφ dob∞ od r. 1849 a₧ 1851, byla kab. listem a nejv. rozhodnutφm ze 14. zß°i 1852 zavedena novß organisace [PolitickΘ ·°ady]-k²ch [PolitickΘ ·°ady]-d∙, kde v Φelo politickΘ sprßvy jednotliv²ch zemφ korunnφch postaveno mφstodr₧itelstvφ, resp. zemskΘ vlßdy, kter²m ve vÜech zemφch krom∞ Krajiny, Korutanska, Salcpurska, Slezska a Bukoviny pod°φzeny krajskΘ ·°ady a t∞mto zase okresnφ ·°ady, v uveden²ch prßv∞ 5 zemφch p°φmo zem. vlßdßm pod°φzenΘ, je₧ ovÜem vedle politickΘ vykonßvaly tΘ₧ pravomoc soudnφ, a ·°ady m∞st ₧ßdnΘmu okresnφmu ·°adu nepod°φzen²ch. R. 1860 zruÜena zemskß vlßda v Opav∞, avÜak r. 1861 op∞t reaktivovßna, r. 1860 zruÜeny krajskΘ ·°ady na Morav∞, r. 1862 stihl tent²₧ osud kraj. ·°ady v ╚echßch, naΦe₧ po p°echodn²ch zm∞nßch doÜlo koneΦn∞ r. 1868 k nyn∞jÜφ organisaci [PolitickΘ ·°ady]-k²ch [PolitickΘ ·°ady]-d∙, p°i kterΘ 1. stolici tvo°φ c. k. okresnφ hejtmanstvφ a magistrßty m∞st se zvlßÜtnφmi statuty (viz Hejtmanstvφ okresnφ), druhou stolici mφstodr₧itelstva (v. ╚echy, str. 560, kde₧ i kompetence probrßna), resp. zem. vlßdy, t°etφ stolici pak ministerstva vnitra, obchodu, orby, kultu a vyuΦovßnφ a od r. 1896 ministerstvo ₧eleznic (viz Ministerstvo); vÜem t∞mto stolicφm p°id∞leny jsou pro zvlßÜtnφ obory politickΘ sprßvy orgßny zvlßÜtnφ, jako na p°. okr. a zem. Ükolnφ rady (viz ╚echy, str. 561) a p., zejmΘna pak vyskytujφ se zvlßÜtnφ zem∞panskΘ orgßny policejnφ (viz Policejnφ ·°ady). Co se t²Φe orgßn∙ samosprßvn²ch, pokud jejich Φinnost zasahß do oboru sprßvy politickΘ, viz ╚echy str. 563-572.-Literatura: Hubrovy, Bachmannovy a Luschina z Ebengreuthen rak. d∞jiny °φÜskΘ (Oesterr. Reichsgeschichte); ╚elakovsk², PovÜechnΘ ΦeskΘ d∞jiny prßvnφ (1900 sl., neukonΦeno dosud); B. Rieger, Z°φzenφ krajskΘ v ╚echßch (Praha, 1889 sl.); Christian Ritt. d'Elvert, Zur ÷sterr. Verwaltungs-Geschichte mit besonderer Rⁿcksicht auf die b÷hm. LΣnder (Brno, 1880); t., Geschichte der Verfassung und Verwaltung in Oest. Schlesien (t., 1854); dr. H. Toman, Das b÷hm. Staatsrecht und die Entwickelung der ÷sterr. Reichsidee v. J. 1527 bis 1848 (Praha, 1872); dr. F. Rachfahl, Die Organisation der Gesammtstaatsverwaltung Schlesiens vor dem 30jΣhrigen Kriege (Lip., 1894; Schmoller's Forschungen XIII.); dr. Josef Ulbrich, Grundzⁿge des ÷sterr. Verwaltungsrechtes (1884); t., Handbuch der ÷sterr. polit. Verwaltung (1888); F. Meyerhofer, Handbuch fⁿr den polit. Verwaltungs dienst (5. vyd.); J. Pra₧ßk, Rak. prßvo sprßvnφ (v tisku). -mel.
#######
#FB#
0K15
315B7
479B10
491B9
502B10
741A17
1055A17
1078A17
1171F13
1349B20
1597B10
1634F10
1693F8
1787F16
1809O5Vxf0x0000001E/0x00005351/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0601%1%8%060001
1828F7
1853B1
2123A17
2141A17
2179F7
2247B7
2300B9
2463F39
2732F12
2746B13
2862A17
2883A17
2906F13
3083F14
3112B15
3293F26
3329F26
3605F9
4101F13
4243F22
4448F9
4516O5Vxf0x0000001E/0x00005351/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0601%1%8%060001
4543F19
4579B1
5159O7Vxk0x000465BF/0x00003F60/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1101%35%364%110340
5198F7
5483B19
5747F17
5766B4
5771B7
6047F9
6136F23
6314F15
6603F38
6747F22
6775O22Vxr0x0005527C/0x00002B01/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1801%49%99%180376
6835F49
7002A17
7023A17
7104F13
7298F58
7476F38
7516B15
7533B19
7567F24
7686F30
7718B22
8127A17
8150A17
8238F16
8262F12
8367F13
8394F13
8808A17
8831A17
8880F38
8951O19Vxk0x0004BDF7/0x0000457E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1101%38%116%110348
8988F16
9009F5
9061F10
9185O12Vxq0x0029218B/0x00002E58/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1704%89%58%171960
9329O5Vxf0x0000001E/0x00005351/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0601%1%8%060001
9419O15Vxt0x0009A4D7/0x00002A1E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%95%41%200371
9529O5Vxf0x0000001E/0x00005351/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0601%1%8%060001
9549F10
10470B4
#FE#
#ED#
HESLO:PolitickΘ verÜe##%2002%11%496%200420
PolitickΘ verÜe sluji u Rek∙ p°φzvuΦnΘ verÜe, v nich₧ poΦφnaje X. stol. po Kr. psßny byly vÜechny plody bßsnickΘ a je₧ udr₧ely se dosud v nßrodnφch pφsnφch novo°eck²ch. U₧φvalo se jich katÇ st╖qon. Politick²mi (t. j. obΦansk²mi) sluly verÜe ty proto, ₧e byly ka₧dΘmu srozumitelny, kde₧to verÜe Φasom∞rnΘ byly p°φstupny pouze vzd∞lanc∙m. NejobyΦejn∞jÜφ z [PolitickΘ verÜe]-k²ch [PolitickΘ verÜe]-Ü∙ jest 15slabiΦn² verÜ iambick² s caesurou po stop∞ 8.; verÜ ten mß velikΘ volnosti. Eustathios odvozuje jej z trochaiskΘho, jinφ z iambickΘho tetrametru, jinφ vysv∞tlujφ jej kontaminacφ obou t∞chto populßrnφch verÜ∙. Vedle tohoto verÜe vyskytujφ se 12slabiΦnΘ iambickΘ trimetry, iambickΘ a trochaiskΘ dimetry atd. Srv. Krumbacher, Geschichte d. byzantin. Litteratur, 1. vyd., str. 302-304, kde uvedena jest dalÜφ literatura.
#######
#FB#
0K15
185C11
196B1
354A17
377A17
#FE#
#ED#
HESLO:Politik##%2002%12%91%200421
Politik, autonomistick² dennφk, jazykem n∞meck²m vydßvan² a v ΦeskΘm duchu °izen², vychßzejφcφ v Praze od r. 1862. [Politik] byla hned od poΦßtku vlßd∞ i stran∞ ·stavov∞rnΘ kamenem ·razu. N∞meckΘ listy ·stavov∞rnΘ podnikly proti nφ a zejmΘna proti jejφmu vydavateli a hlavnφmu redaktoru J. S. SkrejÜovskΘmu vßÜnivΘ ·toky a vlßda vÜemo₧n∞ sna₧ila se ji poÜkozovati. Za ministerstva Schmerlingova jejφ zodpov∞dnφ redakto°i byli n∞kolikrßt odsouzeni a r. 1865, na samΘm sklonku vlßdy Schmerlingovy, byla na dva m∞sφce zastavena, ve kterΘ₧ dob∞ vychßzel na jejφm mφst∞ nßhradnφ list ╗Express½. Za ministerstva Belcrediova pronßsledovßnφ jejφ na n∞jak² Φas p°estalo. Po vßlce s Pruskem za ministerstva Auerspergova nastalo [Politik]-ice druhΘ obdobφ persekuΦnφ, kterΘ trvalo i za Θry Beustovy a dostoupilo svΘ v²Üe za ╗obΦanskΘho½ ministerstva Auerspergova. Roku 1867 zastaveno jejφ vydßvßnφ, i vychßzela mφsto nφ krßtk² Φas ╗Correspondenz½ a kdy₧ i tato zastavena, vydßvßn ╗Patriot½, ne₧ vydßvßnφ [Politik]-y op∞t dovoleno. V Θ°e Auerspergov∞ odsuzovßnφ redaktor∙ [Politik]-y do ₧alß°e a k ztrßt∞ kauce bylo tΘm∞° na dennφm po°ßdku. Od polovice r. 1868 do zavedenφ porot v listopadu r. 1869 prohlßÜeno z kaucφ.[Politik]-v a ╗Correspondenz½ p°es 10.000 zl. za propadlΘ. Za PotockΘho a Hohenwarta [Politik] m∞la volnΘ ruce, ale po pßdu Hohenwartov∞ nastalo jφ novΘ pronßsledovßnφ a uvalena na ni celß °ada process∙. Kdy₧ porotcovΘ v Praze a v Plzni necht∞li se prop∙jΦiti k jejφmu odsuzovßnφ, nastalo delegovßni Φesk²ch redaktor∙ p°ed n∞meckΘ poroty. Kdy₧ r. 1872 [Politik] slavila desφtiletΘ jubileum svΘho zalo₧eni, jejφ vydavatel J. S. SkrejÜovsk² a °editel administrace byli ve vyÜet°ovacφ vazb∞, do nφ₧ byli uvr₧eni, pon∞vad₧ jim kladeno za vinu, ₧e nezaplativÜe tehdy zaveden² kolkov² poplatek za inserßty, spßchali podvod. Zßrove≥ celß °ada redaktor∙ byla v ob₧alob∞ pro politickΘ delikty V prvnφm desφtiletφ svΘho trvßnφ [Politik] byla 370krßt zabavena, asi v Φty°iceti tiskov²ch processφch bylo osm redaktor∙v odsouzeno do ₧alß°e a v∞zenφ na vφce ne₧ padesßt rok∙v a z kauce ztraceno 32.000 zl. Roku 1873 SkrejÜovsk², jen₧ pobyl deset m∞sφc∙ ve vazb∞ vyÜet°ovacφ, odsouzen do t∞₧kΘho ₧alß°e na jeden rok. Roku 1878 zvlßÜtnφ dru₧stvo p°evzalo [Politik] od SkrejÜovskΘho, od r. 1880 jest majetkem ╗Zßvodu tiska°skΘho a vydavatelskΘho½. -rb.
#######
#FB#
0K7
115A9
287F19
718A9
993A9
1060A9
1206A9
1291A9
1558A9
1923A9
2245A9
2338B3
#FE#
#ED#
HESLO:Politika##%2002%12%529%200422
Politika (slovo °eckΘho p∙vodu), u ╪ek∙ totΘ₧, co u nßs stßtnφ v∞da. V tomto aristotelovskΘm smysle u₧φvalo se v²razu [Politika] jeÜt∞ v dob∞ nedßvnΘ. Dnes dßn byl slovu tomu v²znam docela jin². Od toho Φasu, co vzrostly v∞domosti o stßt∞, aristotelovskß [Politika] rozv∞tvila se v celou °adu ╗stßtnφch v∞d½, z nich₧ uvΘsti sluÜφ zvlßÜt∞ stßtnφ (·stavnφ) prßvo, politickou oekonomii, finanΦnφ v∞du, statistiku. S t∞mito ╗stßtnφmi v∞dami½ a zejmΘna s prßvem stßtnφm souvisφ [Politika] velmi ·zce. Kde₧to prßvo stßtnφ zab²vß se jen theoretick²mi ·vahami o stßt∞ a jest zkrßtka v∞dou, [Politika] u₧φvß theoretick²ch poznatk∙ zφskan²ch stßtnφm prßvem v praxi, jest um∞nφm. Prßvo stßtnφ pouΦuje nßs o ·Φelu a organisaci stßtu, [Politika] vede nßs k uskuteΦn∞nφ ·Φelu stßtu. Zab²vß-li se [Politika]-vnit°nφmi zßle₧itostmi stßtu (pom∞ry, v nich₧ stojφ k sob∞ stßt a jeho p°φsluÜnφci), naz²vß se [Politika]-kou vnit°nφ, obφrß-li se vÜak pom∞ry stßtu ke stßt∙m jin²m, sluje [Politika]-kou zahraniΦnφ. Podle p°edm∞tu svΘho vnit°nφ [Politika] m∙₧e se d∞liti na [Politika]-ku ·stavnφ, zßkonodßrnou, finanΦnφ, hospodß°skou (v∙bec anebo zem∞d∞lskou, obchodnφ atd.), socißlnφ atd. Srv. Benj. Constant, Cours de politique constitutionelle (Pa°φ₧, 1817-20, 4 sv.; 2. vyd. od Laboulaye 1872, 2 sv.); Buchez, TraitΘ de politique et de science sociale (t., 1866); Herrenschneider, La religion et la politique de la sociΘtΘ moderne (t., 1867); Jules Simon, La politique radicale (t., 1868); Parieu, Principes de la science politique (2. vyd., t., 1875); Funck Brentano, La politique; principes, critiques, rΘformes (t., 1893); Benoist, La politique (t., 1894); Dahlmann, Die Politik auf den Grund und das Mass der gegeb. ZustΣnde zurⁿckgefⁿhrt (1 sv., Goticky, 1835; 2. vyd. Lipsko, 1847); Walter, Naturrecht und Politik im Lichte der Gegenwart (Bonn, 1863); Mohl, Staatsrecht, V÷lkerrecht und Politik (Tubinky, 1862-69); Waitz, Grundzⁿge der Politik (Kiel, 1862); Fr÷bel, Theorie der Politik (Vφde≥, 1864); Bluntschli, Gesch. des allgem. Staatsrechts u. der Politik seit dem XVI. Jhdt. bis zur Gegenwart (Mnichov, 1864); t., Politik als Wissenschaft (ètutgart, 1876); Escher, Handbuch der praktischen Politik (1863); Holtzendorff, Principien der Politik (Berl., 1869, 2. vyd. 1879); Roscher, Politik (ètutg., 1892, 3. vyd. 1893); H. Spencer, Social statics (Lond., 1851); Stronin, [Politika] kak nauka (Petrohrad, 1872); ╚iΦerin, [Politika] (Moskva, 1898). [Politika]-kou nßrodohospodß°skou zoveme souhrn opat°eni (jednßnφ, ·stav∙v a za°φzenφ) stßtu a p°φbuzn²ch svazk∙ politick²ch (zemφ, okres∙v, obcφ), kterß v∞dom∞ upravuji a p∙sobφ na hospodß°skΘ konßnφ ve spoleΦnosti. Za zdravΘho stavu nßroda d∞je se toto vsahovßnφ v b∞h hosp. v²voje v₧dy ve sm∞ru obecnΘho blahobytu, i pojφmajφ n∞kte°φ (Rau, Buchenberger, Philippovich) ·Φel [Politika]-kynßrodohosp., hospodß°sk² blahobyt, do samΘho v²m∞ru, rozum∞jφce pak [Politika]-kou nßrodohosp. souhrn opat°enφ sm∞°ujφcφch v∞dom∞ k hosp. blahobytu nßroda. [Politika] nßrodohosp. jako₧to um∞nφ stßtnickΘ p°edpoklßdß tedy, ₧e hosp. pom∞ry jsou m∞nitelnΘ a lidskΘmu vsahovßnφ p°φstupnΘ, cφlem tohoto vsahovßnφ jest pokrok k dokonalejÜφm zp∙sob∙m zaopat°ovßnφ hmotn²ch statk∙ k ukojenφ lidsk²ch pot°eb, subjektem Φinnosti tΘto jest nejen stßt, n²br₧ i jinß t∞lesa ve°ejnß (svazky samosprßvnΘ), p°edm∞tem jejφm mohou b²ti veÜkera odv∞tvi hospodß°skß. Podle toho pak, zda jde o ve°ejnou ingerenci na ·pravu v²roby zem∞d∞lskΘ Φi pr∙myslovΘ Φi na upravenφ ob∞hu a mφstnφho p°evodu statk∙ hospodß°sk²ch, rozliÜujeme [Politika]-ku zem∞d∞lskou (agrßrnφ), ₧ivnostenskou (pr∙myslovou), tr₧ebnφ (obchodnφ), ₧elezniΦnφ nebo v∙bec dopravnφ, bankovnφ atd. (viz p°φsluÜnß hesla specißlnφ). Co do forem tohoto vsahovßnφ zahrnujeme sem veÜkeru Φinnost a ingerenci stßtu a p°φbuzn²ch svazk∙v, a¥ ji₧ se jevφ ve stanovenφ p°edpis∙ pro jednßnφ neb opominutφ jin²ch (Φinnost zßkonodßrnß a na°izovacφ) nebo ve vlastnφm, positivnφm jednßnφ (v²konnß Φinnost sprßvnφ).-Vlastnφ [Politika] nßrodohosp. poΦφnß se teprv v²vojem stßtu v jeho modernφ podob∞, od XVI. stol. znenßhla se vytvß°ejφcφ, nebo¥ teprv pΘΦe modernφho stßtu, na pen∞₧nφm hospodß°stvφ spoΦφvajφcφho a velik²mi finanΦnφmi pot°ebami tφsn∞nΘho, zahrnovala nßrod (stßt) jako₧to celek, jeho₧ blahobyt povznΘsti a jeho₧ zßjmy, zejm. ve styku s cizinou, podporovati a hßjiti hled∞la, kde₧to ve st°edov∞ku byla na p°. ₧ivnostenskß [Politika] v²hradn∞ m∞stskou, t°ebas ovÜem stejnΘ pom∞ry uvedly v rozl. m∞stech v ₧ivot stejnΘ °ßdy s t²m₧ cφlem a v²znamem. I dnes ostatn∞ Φinnost jednotliv²ch zemφ, obcφ a korporacφ mφvß druhdy v∞tÜφ v²znam hosp.-politick² ne₧ opat°enφ moci stßtnφ. Proto na p°. Philippovich v pojem [Politika]-ky nßr.hosp. °adφ dokonce i takovß opat°enφ a za°φzenφ soukromo-hospod., kterß majφ sice za ·Φel jen p∞st∞nφ soukrom²ch zßjm∙ jednotlivc∙ (ne tedy p°φmo blahobyt obecn²), jen kdy₧ v ·Φinku svΘm p°esahujφ sfΘru interessu soukromΘho (srv. p∙sobenφ kartel∙v ₧elezß°. a uheln²ch; ₧eleznic soukrom²ch, koalicφ d∞lnick²ch atd.). Nejd∙le₧it∞jÜφm z nositel∙ novodobΘ [Politika]-ky hospodß°skΘ jest ovÜem jak pro velikost territoria, tak pro formßlnφ svrchovanost moci stßt, kter² naproti zßjm∙m Φßsti mß p°ivΘsti k uznßnφ a platnosti to, co skuteΦn∞ jest nebo se poklßdß za pot°ebu a prosp∞ch celku. Tu jest pak d∙le₧ito, jakΘ jest slo₧enφ stßtu, jak jsou v rozliΦn²ch dobßch a nßrodech vybφrßny osoby, kterΘ p°edstavujφ v∙li a Φin stßtu, jakΘ vrstvy a zßjmy zastupujφ a nepoklßdß-li se za obecn² prosp∞ch a pot°ebu to, co jest prost∞ jen zßjmem a pot°ebou vrstev spoleΦensk²ch, doΦasn∞ vlßdnφ moc v rukou majφcφch. Jinß bude zajistΘ [Politika] nßr.-hosp. stßtu s p°evahou kapitßlu pozemkovΘho, jinß ve stßt∞ pr∙myslovΘm a obchodnφm, ve stßt∞ se vÜeobecn²m prßvem hlasovacφm jinß ne₧li ve stßt∞ s parlamentem z t°φd privilegovan²ch atd. Rovn∞₧ skupiny spoleΦenskΘ, proti kter²m v konkretnφm p°φpad∞ stßtnφ ingerence na prosp∞ch veÜkerosti se obracφ, budou se sna₧iti, aby sv∙j soukrom² zßjem uplatnily i naproti obecnΘmu prosp∞chu stßtem hßjenΘmu, i zßvisφ pak na organisaci moci stßtnφ, do jakΘ mφry nßr.-hosp. [Politika] stßtu nebude v ·Φincφch ruÜena odporem spoleΦnosti.-Jako₧to v∞da zab²vajφcφ se Φinnostφ a ingerencφ stßtnφ (obcφ atd.) na ·pravu hosp. konanφ ve spoleΦnosti jest [Politika] nßr.-hosp. spolu s theoriφ nßr.-hospodß°skou a finanΦnφ v∞dou Φßstφ politickΘ oekonomie, jako₧to v∞dy jednajφcφ o hosp. strßnce ₧ivota spoleΦnosti lidskΘ v∙bec. LφΦφ platnΘ zßkonodßrstvφ a sprßvu nßr.-hosp. a jejich v²voj, zkoumß jejich ·Φinky a sna₧φ se zjistiti, co by-jsouc za dan²ch znßm²ch pom∞r∙ prakticky mo₧no-takΘ b²ti m∞lo. Klade tedy urΦitΘ cφle konßnφ a v²voje hospodß°skΘho ve sm∞ru co nejv∞tÜφho p∞st∞nφ interess∙ veÜkerosti, nikoli ovÜem jako recepty vÜeobecn∞ platnΘ, n²br₧ poΦφtajφc v₧dy, s kter²m a jak²m stßtem jφ jest Φiniti, s jeho populaΦnφ, finanΦnφ, hospodß°skou a kulturnφ zdatnostφ, s tradicemi v obyvatelstvu ohledn∞ stßtnφ Φinnosti panujφcφmi, s d∞jinn²m pom∞rem obyvatelstva ke stßtu, s povahou orgßn∙ stßtu pro ·koly jeho k disposici jsoucφch, a s cel²m kulturnφm stavem nßroda a zkoumajφc pravd∞podobnΘ nebo i jen mo₧nΘ ·Φinky jednotliv²ch mo₧n²ch zp∙sob∙ stßtnφho vsahovßnφ.-Pon∞vad₧ hmotnΘ statky jsou toliko prost°edkem k zachovßnφ a fysickΘmu, duÜevnφmu i mravnφmu zdokonalovßnφ Φlov∞ka, nemohou prosp∞chy ryze oekonomickΘ do pozadφ zatlaΦiti p°φkaz∙v Θthick²ch (na p°. rozpor interess∙ ryze hospodß°sk²ch s jednΘ a socißlnφch, morßlnφch, zdravotnφch a j. s druhΘ strany ohledn∞ ₧enskΘ a d∞tskΘ prßce v tovßrnßch). Pokud arci mohou ideßly ΘthickΘ nabyti formy p°φkaz∙ zßkonn²ch nebo sm∞°ovati k cφl∙m praktick² uskuteΦniteln²m, urΦujφ ovÜem Φasto tΘ₧ hlediska prßvnickß a politickß.-MyÜlenka, ₧e veÜkerΘ nßrodnφ hospodß°stvφ ve vÜech sm∞rech podlΘhß vlivu moci stßtnφ a ₧e stßt (obec atd.) mß v∞dom∞ vsahovati a upravovati hosp. ₧ivot spoleΦnosti, provozovati tedy hosp. [Politika]-ku, je tak starß jako nßrodohospodß°stvφ samo-theoretickΘ soustavy nßr.-hosp. byly a jsou zßrove≥ systΘmy nauk a po₧adavk∙ pro postaveni stßtu k hosp. ₧ivotu v∙bec, a nabudou-li se zm∞nami skuteΦn²ch hosp. pom∞r∙, techniky a oekonomiky v²robnφ a dopravnφ, nßzor∙ mravnφch a celΘho duÜevnφho ₧ivota a kultury vrchu novΘ nßzory hosp.-theoretickΘ, m∞nφ se i nauky a po₧adavky co do hosp. p∙sobenφ stßtnφho (srv. merkantilism, fysiokratism, Ükola liberßln∞-individualistickß, socialism a soc. reforma). Proto i mnozφ nßr.-hosp. neodluΦujφ v∙bec theorie a [Politika]-ky hosp. (Cohn, Roscher a j.).-Literatura. Krom∞ spis∙ uveden²ch ji₧ v Φl. Nßrodnφ hospodß°stvφ a nehledφc k specißlnφm lφΦenφm jednotliv²ch odv∞tvi v²robnφch a v²d∞lkov²ch ([Politika]-ky zem∞d∞lskΘ, tr₧ebnφ atd.) viz: Stein, Handbuch der Verwaltungslehre (3. vyd., 1888); Conrad, Grundriss zum Studium der politischen Oekonomie, II. dφl, Volkswirtschaftspolitik (3. vyd., Jena, 1902); Schmoller, Grundriss der allgemeinen Volkswirtschaftslehre, I. (Lip., 1900); Philippovich, Grundriss der polit. Oekonomie, 2. sv.: Volkswirtschaftspolitik, I. dφl (Freiburg i B., 1899). Gbr.
#######
#FB#
0K8
56F11
118A10
255A10
473A10
582A10
661F6
722A10
782A10
888A10
899F11
965A10
976F14
1021A10
1050A10
1061F24
1087F22
1152F8
2361A10
2410A10
2437A10
2452F18
2813A10
2894A10
2982A10
3013F15
3225F9
3316F9
3533A10
3547F11
3570F13
3599F7
3619F10
3641F18
3975A10
4387A10
4672A10
4775F4
4865F6
5042A10
5609A10
6087A10
6260A10
7877A10
8439A10
8481F10
8525F20
8624A10
9022B4
#FE#
#ED#
HESLO:PolitikovΘ##%2002%14%0%200423
PolitikovΘ (les politiques), strana ve vnit°nφch d∞jinßch franc. v XVI. stol. Byla to strana slo₧enß hlavn∞ z katolφk∙v, ale nep°ßtel politiky p°ivodivÜφ noc svatobartolom∞jskou (24. srpna 1572). Jejich hlavnφ cφl byl: udr₧eti nedotΦenou vn∞jÜφ nezßvislost Francie a starati se p°edevÜφm o vnit°nφ rozkv∞t zem∞. DuÜφ [PolitikovΘ]-k∙ byl L'H⌠pital (v. t.). Mezi politick²mi v∙dci jejich byli vΘvoda z Alenτonu, krßl navarrsk², princ CondΘ, Montmorency. PoprvΘ vystupuje strana na ve°ejnost r. 1574 a ji₧ r. 1576 dosahuje prvnφho vφt∞zstvφ mφrem, jen₧ v Beaulieu byl ujednßn mezi krßlem a hugenoty. Proto liga stßla rozhodn∞ proti [PolitikovΘ]-k∙m, kte°φ hledali katolφk∙m i protestant∙m ve Francii mo₧n² modus vivendi. Nastoupenφm Jind°icha IV. strana [PolitikovΘ]-k∙ stala se zbyteΦnou a zßhy zanikla.
#######
#FB#
0K10
12B14
317A12
337F9
629A12
751A12
#FE#
#ED#
HESLO:Politisovati##%2002%14%157%200424
Politisovati, mluviti o stßtnφch zßle₧itostech, o politice, obyΦ. s p°φhanou: mudrovati o politice.
#######
#FB#
0K12
#FE#
#ED#
HESLO:Politura##%2002%14%182%200425
Politura je nßt∞r, kter²m se opat°ujφ p≤rovitß t∞lesa, zejmΘna d°evo, aby se nabylo nejen hladkΘ plochy, n²br₧ vytvo°iti se mohl na nφ tΘ₧ p°im∞°en² lesk. NanßÜφ se tekutß a obsahuje v₧dy prysky°ici, gummu neb vosk rozpuÜt∞nΘ v tekutinßch, je₧ snadno se vypa°ujφ, jako lφh, roztok ammoniaku nebo b≤raxu a pod. Z prysky°ice neju₧φvan∞jÜφ jsou Üelak, sandarak, mastix, kopal, benzoδ a j. ObyΦejnß [Politura] truhlß°skß (Üelakovß, vφde≥skß, francouzskß) sklßdß se z 1 dφlu Üelaku rozpuÜt∞nΘho v 7-8 dφlech 90% lihu. [Politura] nanßÜφ se na vyhlazen² povrch d°eva houbou neb kl∙ckem, kter²mi d°evo se t°e. Pon∞vad₧ lφh snadno se vypa°uje a [Politura] tφm houstne, nakßpne se na kl∙cek obΦas ln∞nΘho oleje. Pro vytvo°enφ mΘn∞ cennΘho lesku na podlahßch a nßbytku u₧φvß se [Politura]-ry voskovΘ, sklßdajφcφ se z 10 dφl∙ vosku a 4-7 d. terpentinovΘho oleje, nebo jakΘhosi voskovΘho m²dla, je₧ se natφrß tuh²mi kartßΦi. JPok.
#######
#FB#
0K8
395A10
406F10
513A10
636A10
767A10
912B5
#FE#
#ED#
HESLO:Politz##%2002%14%356%200426
Politz, mφsta v ╚echßch, viz Police a Boletice 1).
#######
#FB#
0K6
29O6Vxt0x00096ABD/0x000000CF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%93%232%200356
38F8
#FE#
#ED#
HESLO:P÷litz##%2002%14%372%200427
P÷litz, m∞sto v Pomo°ansku, p°i lev. b°. ·stφ Odry, v kraji randovskΘm, ve vlßd. obv. Üt∞tφnskΘm, mß 4407 obyv. (1900), obv. soud, uΦitel. seminß°, tovßrnu na tabßk, hrnΦφ°stvφ a chmela°stvφ.
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:P÷litz##%2002%14%413%200428
P÷litz Karl Heinrich Ludwig, n∞m. spisovatel (*1772-å1838 v Lipsku). Studoval filosofii v Lipsku a habilitoval se r. 1794 na tamnφ universit∞ jako₧to docent filosofie, r. 1795 jmenovßn professorem morßlky a d∞jin na ryt. akademii v Drß₧∩anech. Roku 1803 stal se mimo°. professorem ve Vitemberce, r. 1815 v Lipsku, kde p°ednßÜel saskΘ d∞jiny a statistiku. Svoji knihovnu o 30.000 sv. odkßzal m∞stu Lipsku. Z jeho Φetn²ch spis∙ d∞jepisn²ch a stßtov∞deck²ch uvßdφme: Handbuch der Weltgeschichte (Lip., 1805, 3 sv., 7. vyd. od Bⁿlaua a Zimmera 1851-53); Handbuch d. Geschichte der souverΣnen Staaten des Rheinbundes (t., 1813, 2 sv.); Handbuch der Geschichte der souverΣnen Staaten des Deutschen Bundes (t., 1808-10, 2 sv.); Geschichte, Statistik und Erdbeschreibung des K÷nigreichs Sachsen und des Herzogthum Warschau (t., 1808 a₧ 1810, 3 sv.); Geschichte des K÷nigreichs Sachsen (t., 1817); Die Staatswissenschaften im Lichte unserer Zeit (t., 1823, 5 sv., novΘ vyd. t., 1827-28), hlavnφ to dφlo [P÷litz]-ovo; Die europΣischen Verfassungen seit 1789 (t., 1817-25, 4 sv., 2. vyd. 1832-33); Die Regierung Friedrich Augusts, K÷nigs von Sachsen (t., 1830, 2 sv.); Vermischte Schriften aus d. Kreisen der Geschichte, der Staatskunst und der Litteratur uberhaupt (t., 1831, 2 sv.); Staatswissenschaftliche Vorlesungen (t., 1831-33, 3 sv.); Oesterreichische Geschichte (nov∞ vyd. O. Lorenz, 3. vyd. Vφde≥, 1877). [P÷litz] byl r. 1834 zvolen dopis. Φlenem akademie v∞d morßlnφch a polit. v Pa°φ₧i. AΦ ve spisech jeho nenφ myÜlenek valn∞ nov²ch a hlubok²ch, p°ece [P÷litz] dovedl zpracovati ideje ΦasovΘ v₧dy obratn∞.
#######
#FB#
0K6
7F20
464B27
550B11
562B49
631B67
721B10
733B81
842B34
889B47
994A8
1008B39
1087B31
1120B18
1158B27
1186B22
1210B44
1274B35
1332B27
1404A8
1553A8
#FE#
#ED#
HESLO:Politzer##%2002%14%157%200429
Politzer Adam, lΘka° n∞m. (*1835 v Alberti v Uhrßch). V lΘka°stvφ vzd∞lal se ve Vφdni za èkody, RokitanskΘho i Oppolzera, r. 1861 habilitoval se tu jako docent pro uÜnφ lΘka°stvφ, r. 1870 stal se prof. mimo°. a r. 1895 °ßdn²m. Je plodn²m spisovatelem odborn²m, z jeho₧ pracφ bu∩te₧ uvedeny zejmΘna: Lehrbuch der Ohrenheilkunde (ètutgart, 4. vyd. 1901); Atlas der Beleuchtungsbilder des Trommelfells (Vφde≥, 1896).
#######
#FB#
0K8
9F4
299B27
353B45
#FE#
#ED#
HESLO:Polφvßnφ vodou##%2002%14%240%200430
Polφvßnφ vodou viz OblΘvaΦka.
#######
#FB#
0K14
19O9Vxr0x00394DB4/0x000003F8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1806%50%488%182995
#FE#
#ED#
HESLO:Polivanov##%2002%14%248%200431
Polivanov Lev IvanoviΦ, paedagog rus. (*1838), vzd∞lav se na universit∞ moskevskΘ, stal se °editelem soukromΘho gymnasia v Moskv∞ a jest znßm jako vydavatel kommentovan²ch spis∙ PuÜkinov²ch a jako autor Φetn²ch uΦebnic a rukojetφ ke studiu rus. jazyka a literatury. P°eklßdal z Racina a Moliera, vydal dφlo Äukovskij i jego proizved∞nija (2. vyd., 1883, s pseudonymem Zagorin) a opat°il p°edmluvou a vysv∞tlivkami sbornφk statφ Katkova ╗NaÜa Ükoljnaja reforma½ (1890). PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K9
10F12
307B30
368F7
469N22Vyb0x006E27AE/0x00000052/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%38%66%290574
#FE#
#ED#
HESLO:Polφvka##%2002%14%339%200432
Polφvka PokraΦovßnφ v sv. 28
Polφvka Jan, in₧en²r
Polφvka Ji°φ, filolog Φesk²
Polφvka Osvald, vynikajφcφ architekt Φesk²
Polφvka FrantiÜek, p°φrodopisec Φesk²
#######
#FB#
0K7
8N22Vyb0x006E28A1/0x000000BD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%38%83%290575
32O20Vxt0x000B8F51/0x000004F2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polφvka Jan, in₧en²r##%2002%14%339%200433
54O27Vxt0x000B94FA/0x0000159B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polφvka Ji°φ, filolog Φesk²##%2002%15%33%200434
83O42Vxt0x000BAD2A/0x000002DC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polφvka Osvald, vynikajφcφ architekt Φesk²##%2002%15%504%200435
127O37Vxt0x000BB0EE/0x0000047F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polφvka FrantiÜek, p°φrodopisec Φesk²##%2002%16%91%200436
#FE#
#ED#
HESLO:Polφvka Jan, in₧en²r##%2002%14%339%200433
Polφvka: Jan, in₧en²r (*8. led. 1827 v Kanφn∞-å27. list. 1892 v Praze). Po ukonΦenφ studia st°ednφho vstoupil r. 1845 na techniku v Praze, pozd∞ji studoval na um∞leckΘ akademii, a to r. 1848 v Praze a r. 1849 ve Vφdni. Roku 1850 vstoupil do stßtnφ slu₧by a p°id∞len k stavebnφmu °editelstvφ v Zßh°eb∞. ┌Φastnil se pozemnφch a silniΦnφch staveb v Chorvatsku a Slavonii. Roku 1857 p°estoupil k zßpadnφ drßze cφs. EliÜky a p°id∞lena mu stavba trati ₧elezniΦnφ z En₧e, r. 1860 poslßn do Salcpurku, r. 1862 p°elo₧en do Kemelbachu, r. 1864 do Neulengbachu jako p°ednosta trati. Roku 1868 p°estoupil k BuÜt∞hradskΘ drßze a vedl stavbu trati VejhybkaB°ezno. Roku 1872 jmenovßn vrchnφm inspektorem vÜech tratφ tΘto drßhy. Roku 1880 povolßn p°edsedou srbskΘho ministerstva Risticem za °editele stavby ₧eleznice v Srbsku, avÜak ji₧ za p∙l roku nßsledkem pom∞r∙ nastal²ch zm∞nou ministerstva vzdal se funkce tΘto a vrßtil se na d°φv∞jÜφ svΘ mφsto k BuÜt∞hradskΘ drßze v Praze. Roku 1890 vstoupil do v²slu₧by. Byl horliv² Φinn² Φlen ╗Spolku architekt∙v a in₧en²r∙ pro krßlovstvφ ╚eskΘ½, do jeho₧ listu psal ΦetnΘ Φlßnky odbornΘ. Znßm jsa sv²mi zkuÜenostmi a v∞domostmi odborn²mi byl volßn za rßdce ve vÜech d∙le₧it∞jÜφch technick²ch zßle₧itostech m∞sta Prahy.
Polφvka
#######
#FB#
0J7
9F3
1248O7Vxt0x000B8C0F/0x000000AF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polφvka##%2002%14%339%200432
Polφvka: Ji°φ, filolog Φes., syn p°ed. (*1858 v En₧i v H. Rakousφch). Studia st°ednφ konal na n∞m. gymnasiu na NovΘm m∞st∞ pra₧skΘm, vysokß na universitßch pra₧skΘ a zßh°ebskΘ. Roku 1885 habilitoval se jako docent pro slovanskΘ mluvnice na ΦeskΘ univ., vykonal n∞kolik v∞deck²ch cest po zemφch slovansk²ch-tak pracoval v zimnφch m∞sφcφch r. 1889-90 v r∙zn²ch knihovnßch v Petrohrad∞ a v Moskv∞, r. 1893 a Φast∞ji potom pob²val v zemφch jihoslovansk²ch-a je nynφ professorem slov. filologie na ΦeskΘ filos. fakult∞ (od r. 1895) a spolu°editelem slovanskΘho seminß°e (od r. 1896). ╚eskß akademie a cφs. akademie v∞d v Petrohrad∞ zvolily ho dopisujφcφm Φlenem. HojnΘ publikace [Polφvka]-kovy, psanΘ Φesky, n∞mecky, polsky, rusky, chorvatsky a bulharsk², jsou dφlem pouΦnΘ referßty a recense ze vÜech obor∙ slavistikyuve°ej≥ovßny byly v ╗List. fil.½, ╗╚╚M.½, ╗Arch. f. slav. Phil.½, ╗Athenaeu½, ╗NaÜφ Dob∞½, Jelφnkov∞ ╗Slov. Sborn.½, ╗Slov. P°ehl.½, ╗Nßrodop. Sborn. Φeskoslov.½, ╗V∞stnφku slov. staro₧.½ a jinde-, dφlem rozpravy grammatickΘ, literßrn∞-historickΘ a folkloristickΘ. Z mluvnick²ch jedny v∞novßny jsou rozboru pamßtek zvan²ch st°edobulharsk²mi, druhΘ jazyk∙m slovansk²m ostatnφm. K prvnφm nßle₧ejφ studie: Palaeographische, grammatische und kritische Eigenthⁿmlichkeiten in dem Makedonischen Praxapostolus (╗Arch. fⁿr slav. Phil.½, X.); Bugarsko Φetverojevangjelje u biblioteci Φeskog muzeja u Pragu (╗Starine½ jihoslov. akad., XIX.); Srednjebugarsko jevangjelje Sreµkoviµevo i njegov odnoÜaj prema ostalim crkveno-slovenskim verzijama jevangjelja.(╗Starine½ XXIX. str. 95-256) a P°φsp∞vky k historii st°edobulharskΘho jazyka a pφsemnictvφ (╗Listy fil., XIV); k druh²m pojednßnφ: O osobnφch jmenech v RK a RZ (╗Athenaeum½, III.); Czas przysz│y w jezyku staros│owienskim (╗Prace filol.½, II.); Partic. praet. pass. sloves intransitivnφch ve slovansk²ch nß°eΦφch (╗Listy filol.½, XIII.); PolÜtina v hornφ stolici OravskΘ (t., XII.); St°φdnice za ·, ⁿ, v polÜtin∞ (t.,XXIV.)v studii tΘto proveden zajφmav² d∙kaz, ₧e jerov² zßkon, kter² platil v staroΦeÜt. a platφ s mal²mi v²jimkami v ΦeÜt. dosud, rozÜφ°iti jest i na jaz. polsk²; N∞kolik poznßmek o nß°eΦφ laÜskΘm (╗Rozpr. filol.½ v∞novanΘ J. Gebauerovi, 1898); Ke sporu ΦeskopolskΘmu v T∞Üφnsku (╗Slovan. P°ehl.½, IV.) a n∞kterΘ p°φsp∞vky v Ottov∞ Sl. NauΦnΘm. Studie jeho literßrn∞-historickΘ jsou v∞tÜinou rßzu srovnßvacφho. Nßle₧ejφ k nim referujφcφ prßce: Nov∞jÜφ hypothese o p∙vodu pφsem slovansk²ch (╗L. fil., XII.) a JeÜt∞ jeden nßhled o p∙vodu hlaholice (t.); ·vaha o v²znamu jihoslov. akademie (╗Athen.½,1887); Opisi i izvodi iz nekoliko, jugoslavenskich rukopisa u Pragu, publikace to jihoslov. text∙ z ruk. èafa°φkov²ch v XXI., XXII. a XXIV. svazku ╗Starin½ jihoslov. akademie; rozprava Evangelium Nikodemovo v literaturßch slovansk²ch (╗╚╚M.½, 1890-91); knihy Dv∞ povφdky v literatu°e ΦeskΘ XV. stol. (Praha, 1889) otisk a rozbor stΦ. povφdek o Griseld∞ a Bryzeld∞,-DrobnΘ p°φsp∞vky literßrn∞-historickΘ (t., 1891)-objasn∞nφ n∞kolika st°edov∞k²ch lßtek v literaturßch slov.-a Kronika o Bruncvφkovi v ruskΘ literatu°e (╗Rozpravy½ ╚eskΘ akad., 1892) -otisk textu a studie o lßtce; pojednßnφ Zur Geschichte des Physiologus in den slavischen Literaturen (╗Arch. f. slav. Phil.½, XIV.-XV., XVIII.); Romßn o Apollonovi TyrskΘm v liter. ΦeskΘ, polskΘ a ruskΘ (╗L. fil.½, XVI.); Vita Adae et Evae in der altb÷hm. Literatur (╗Archiv f. slav. Phil.½, XVII.); Die apokryphische ErzΣhlung vom Tode Abrahams (t., XVIII.); P°ehled jazykozpytn²ch a palaeografick²ch pracφ P. J. Safa°φka (╗Listy fil.½, XXII.); P. J. èafa°φk a d∞jiny pφsemnictvφ slovanskΘho (╗╚. ╚. Hist.½, 1895); A. S. Gribojedov (╗NaÜe Doba½, II.), v²klad o p∞stovßnφ jazykozpytu slov. a o studiu tradic a pφsnφ lidov²ch v ╚echßch v dob∞ mezi l. 1848 a₧ 1898 (╗Pamßtnφk Φ. akad.½, 1898) a zase p°φsp∞vky v Ottov∞ Sl. NauΦnΘm. Ve folkloristice [Polφvka] obracφ hlavnφ pozornost k lidovΘ literatu°e. Sem pat°φ jeho kriticko-bibliografickΘ p°ehledy ve ╗Wisle½, II., ╗ÄivΘ Starin∞½, II., a ╗Zeitschr. fⁿr ÷sterr. Volkskunde½, I. sl.; rozbory jednotliv²ch pohßdkov²ch sbφrek slovansk²ch i cizφch v ╗╚╚M.½, 1895, v ╗Nßrodop. Sborn. Φeskoslov.½, v ╗Arch. f. slav. Phil.½, XVII., XIX., XXII. a v ╗Zeitschr. f. ÷st. Volksk.½, I. sl., v nich₧ krßΦφ v Ülep∞jφch proslulΘho n∞m. badatele Reinh. K÷hlera a hledφ obraceti pozornost zßpadoevropskΘho sv∞ta uΦenΘho na tradice slovanskΘ; monografie o jednotliv²ch lßtkßch, jako: Z legend o putovßnφ Je₧φÜov∞ po zemi (╗╚╚M.½, 1892); PohßdkovΘ studie (╗C. Lid½, IV.); Slavische BeitrΣge zur verglaichenden MΣrchenkunde (╗Zeitschrift fⁿr ost. Volkskunde½, I., III.); My trzej bracia (╗Lud½, II.); Tatku, ach tylko taka gaskΩ mi daj (╗Wis│a½, X.); Rybß° a zlatß rybka (╗Nßrodop. Sb. Φeskoslov.½, I.); Doktor Wszystkowiedz (╗Wis│a½, XI.); Seit welcher Zeit werden die Greise nicht mehr get÷tet (╗Zeitschr. d. Vereins f. Volkskunde½, 1898); Nachtrage zur Polyphemsage (╗Archiv f. Religionswissenschaft½, I.), °ada pracφ v bulh. ╗Sborniku za narodni umotvorenija½, XV., XVI.-XVII., XVIII., O zlatΘm ptßΦku a dvou chud²ch chlapcφch (╗Nßrodop. Sb. Φ.½, VI.); a koneΦn∞ v²klad theoretickΘho stanoviska o sm∞ru a v²znamu folkloristick²ch studiφ v obÜφrnΘm Φlßnku O srovnßvacφm studiu tradic lidov²ch (╗Nßrodopisn² Sborn. Φeskoslov.½, II.). [Polφvka] rediguje ╗Nßrodop. Sbornφk Φeskoslov.½, sv. VI.-VIII. (od roku 1900), a jest spoluvydavatelem ╗V∞stnφka slovanskΘ filologie a staro₧itnostφ½, v n∞m₧ °φdφ Φßs¥ ·vodnφ a oddφly literßrn∞-historick² a nßrodopisn². Smt.
Polφvka
#######
#FB#
0J7
9F4
674A9
1216B99
1347B62
1445B79
1525B33
1590B59
1690B28
1740B39
1803B7
1811B6
1818B5
1824B46
1896B32
1941B9
1954E4
1960B10
2138B33
2220B33
2419B44
2483B37
2579B26
2607B32
2757B48
2831B40
2937B37
3047B40
3160B60
3265B35
3301B5
3308B14
3342B33
3376B9
3420B45
3480B62
3566B46
3636B2
3639B2
3642B10
3867A9
4436B36
4489B16
4523B50
4621B15
4651B5
4658B27
4701B19
4754B20
4791B54
4892B26
5040B40
5209B36
5286A9
5507B4
5513O7Vxt0x000B8C0F/0x000000AF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polφvka##%2002%14%339%200432
#FE#
#ED#
HESLO:Polφvka Osvald, vynikajφcφ architekt Φesk²##%2002%15%504%200435
Polφvka: Osvald, vynikajφcφ architekt Φesk², bratr p°ed. (*24. kv∞t. 1859 v En₧i u Lince). Vystudovav reßlku r. 1878 vstoupil na vys. Ükolu technickou v Praze a po absolvovanφ v r. 1883 vstoupil do praxe k civ. in₧. Achil. Wolfovi. Roku 1885 jmenovßn assistentem pro pozemnφ stavitelstvφ na n∞meckΘ technice v Praze a byl a₧ do r. 1889 assistentem prof. Zφtka. Projektoval spoleΦn∞ se staveb. radou Ant. Wiehlem budovu Pra₧skΘ m∞stskΘ spo°itelny a samostatn∞ navrhl a vedl stavby: ZemskΘ banky krßlovstvφ ╚eskΘho v Praze; ÄivnostenskΘ banky pro ╚echy a Moravu; Filißlky ╚eskΘ eskomptnφ banky v Karlov²ch Varech; Pra₧skΘ m∞stskΘ pojiÜ¥ovny a mnoho jin²ch budov. Roku 1901 vyznamenßn titulem c. k. stavebnφho rady.
Polφvka
#######
#FB#
0J7
9F6
419B26
481B39
522B37
561B49
612B26
714O7Vxt0x000B8C0F/0x000000AF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polφvka##%2002%14%339%200432
Polφvka: FrantiÜek, p°φrodopisec Φes. (*1860 ve B°φze u KrßlovΘ Hradce), vystudovav gymnasium v KrßlovΘ Hradci a filosofickou fakultu v Praze, stal se r. 1884 vychovatelem v Nasavrkßch u Chrudimi. Roku 1886 byl povolßn jako₧to supplujφcφ uΦitel na ΦeskΘ gymnasium do Olomouce. Roku 1902 stal se °editelem Φes. reßlky tamtΘ₧ a byl jmenovßn okresnφm Ükoldozorcem pro ΦeskΘ Ükoly obecnΘ m∞stskΘho okresu olomouckΘho. Krom∞ Φlßnk∙v a pojednßnφ v Φasopisech vydal o sob∞ spisy: Etymologick² slovnφΦek latinskΘho nßzvoslovφ p°φrodopisnΘho (Praha, 1883, 2 d.); Pod drobnohledem, prostonßrodnφ v²klady p°φrodov∞deckΘ (Olomouc, 1888); CizopasnΘ rostliny jevnosnubnΘ (v programmech olomouckΘho gymnasia z r. 1890 a 1891); Rostlinopis pro ni₧Üφ t°φdy Ükol st°ednφch (Olomouc, 1896, 3. vyd. 1899); ÄivoΦichopis pro ni₧Üφ t°φdy Ükol st°ednφch (t., 1897, 2. vyd. 1899); KlφΦ k urΦovßnφ naÜich nejrozÜφ°en∞jÜφch rostlin jevnosnubn²ch (t., 1898, 2. vyd. 1902). Nejv∞tÜφ dφlo [Polφvka]-kovo, poct∞nΘ èetkovou cenou ╗Svatoboru½ a podporou ╚eskΘ akademie, jest Nßzornß kv∞tena zemφ koruny ΦeskΘ, obsahujφcφ p°es 3000 p∙vodnφch vyobrazenφ (1899-1903).
Polφvka
#######
#FB#
0J7
9F9
473B59
554B16
626B30
712B42
786B43
856B62
959A9
1042B33
1133O7Vxt0x000B8C0F/0x000000AF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polφvka##%2002%14%339%200432
#FE#
#ED#
HESLO:Poliziano##%2002%16%306%200437
Poliziano [-ciß-] Angelo, rod. jmΘnem Ambrogini, humanista a bßsnφk italsk² (*14. Φce 1454 v Monte-Pulciano v Toskßn∞å24. zß°φ 1494 ve Florencii), p°iÜel do Florencie jako chud² sirotek a upozornil na sebe na universit∞ sv²m neobyΦejn²m nadßnφm filologick²m; v 16. roce zapoΦal ji₧ p°eklad Iliady do dokonal²ch latinsk²ch hexametr∙. P°ijat do domu medicejskΘho, ₧il jako uΦenec a bßsnφk bezstarostn∞. Lorenzo sv∞°il mu vychovßnφ syn∙ Piera a Giovanniho (potomnφho pape₧e Lva X.) a r. 1480 dostal uΦitelskou stolici latinskΘ a °eckΘ literatury na universit∞ florenckΘ. [Poliziano] vynikl jako znamenit² kritik, filolog a latinsk² stilista svΘ doby; nejd∙le₧it∞jÜφ filologickou pracφ jsou jeho Miscellanea (1489). Za svΘ Φinnosti universitnφ (1482 a sl.) slo₧il Φty°i delÜφ latinskΘ bßsn∞ didaktickΘ (Manto, Rusticus, Ambra a Nutricia), je₧ sebral pod jmΘnem Sylvae; v podivuhodnΘ form∞ pojφ se tu um∞leckΘ cφt∞nφ s uΦenostφ literßrnφ, nebo¥ jsou zßrove≥ um∞leck²mi i v∞deck²mi ·vody v Φetbu HomΘra, Vergilia, Hesioda a j. Z latinsk²ch elegiφ jeho jsou zvlßÜt∞ dv∞ dodnes slavnΘ: na kytiΦku fialek a na smr¥ mladΘ nev∞sty, Albiery degli Albizzi. Stejnß elegance a hravß snadnost vyznaΦuje i jeho ≤dy a epigrammy. NejlepÜφ vydßnφ jeho latinsk²ch d∞l vyÜlo v Lyon∞ v l. 1536-46 (3 sv.). Dvorsk² ₧ivot, v n∞m₧ ₧il, uΦinil z [Poliziano]-na takΘ italskΘho bßsnφka. P°i dvorskΘ slavnosti v Mantov∞ [Poliziano] improvisoval jako 17let² jinoch svΘho Orfea, v n∞m₧ dovedl spojiti prvky antickΘ, trecentistickΘ i lidovΘ v dokonalΘ dφlo um∞leckΘ. Pov∞st o Orfeovi a Eurydice je tu vlita do st°edov∞kΘ formy duchovnφch rappresentazioni; pro jejφ obsah mnozφ poklßdajφ ji za prvnφ drama sv∞tskΘ. LyrickΘ partie, kterΘ byly p°i provozovßnφ zpφvßny, jsou zvlßÜt∞ um∞lecky ucelenΘ. Vrcholu formßlnΘ dokonalosti dosßhl bßsnφk ve Stanze per la giostra (Florencie, 1494 a 1863), k nim₧ dalo podn∞t sedßnφ r. 1475 ve Florencii konanΘ, v n∞m₧ zvφt∞zil Giuliano Medici. Bßse≥ jest nedokonΦena a vypisuje obÜφrn∞ji ne₧ sedßnφ p°φb∞h lßsky Giuliana ke krßsnΘ Simonett∞ mythologick²m a allegoricko-rhΘtorick²m zp∙sobem. Lyrickß drobnomalba °adφ se k sob∞ voln∞ a ka₧dß ottava jest obrazem pro sebe; melodiΦnost, lehkost a rozkoÜnick² t≤n vyznaΦujφ je p°edevÜφm. V canzonettßch, balladßch a rispettech spojil ku podivu tuto formßlnou dokonalost s bezprost°ednostφ a nßzornostφ lidovou. ╗Prose volgari e poesie latine e greche½ vydal Del Lango (Flor., 1867), ╗Le Stanze, L'Orfeo e le Rime½ Carducci (t., 1863), otisk ╗Opere volgari½ opat°il Casini (t., 1885). Srv. Mencken, Historia vitae Angeli Politiani (Lip., 1736); MΣhly, A. [Poliziano] (t., 1864). èld.
#######
#FB#
0K9
18F6
38F9
568A11
692B11
799B5
806B8
816B5
824B8
857B6
1034F6
1194F15
1319A11
1390A11
1440B5
1810B21
2601A11
2625B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polizza##%2002%16%256%200438
Polizza [-ca], it., viz Police, str. 93 b.
#######
#FB#
0K7
24O6Vxt0x00096ABD/0x000000CF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%93%232%200356
40B2
#FE#
#ED#
HESLO:Polizzi Generosa##%2002%16%265%200439
Polizzi Generosa [polφci d₧ener≤za], okr. m∞sto na Sicilii, kraj Cefalu, prov. Palermo, mß 7280 obyv. (1891), dva kostely s cenn²mi skulpturami, bibliotΘku (12.000 sv.), hrad, v²robu oleje a t∞stovΘho zbo₧φ, vina°stvφ a na blφzku lo₧iska sφry.
Poljakov: Samujil SolomonoviΦ, ₧elezniΦnφ podnikatel (*1837-å1888), pochßzel z chudΘ rodiny ₧idovskΘ a nabyl ohromnΘho bohatstvφ, zφskav koncesse ke stavb∞ ₧eleznic. Tak podnikl stavbu ₧eleznice kursko-charkovskΘ, charkovsko-azovskΘ, kozlovo-voron∞₧sko-rostovskΘ a j. R. 1867 zalo₧il v Jelci vzornou ₧elezniΦnφ Ükolu, r. 1882 v∞noval 200.000 rub. na spoleΦnΘ noclehßrny pro studenty university petrohradskΘ (kollej Alexandra II.) a k jin²m dobroΦinn²m ∙Φel∙m rozdal p°es 2 milliony rubl∙.
Poljakov
#######
#FB#
0J8
10F19
490O8Vxt0x000BC37B/0x00000077/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poljakov##%2002%16%314%200440
#FE#
#ED#
HESLO:Poljakov Ivan SemenoviΦ, p°φrodozpytec rusk²##%2002%16%413%200442
Poljakov: Ivan SemenoviΦ, p°φrodozpytec rus. (*1847-å1887), vzd∞lal se na universit∞ petrohradskΘ a byl kustodem zool. musea akademie nauk. V²zkumnΘ prßce svΘ uve°ej≥oval v publikacφch zem∞pisnΘ spoleΦnosti petrohradskΘ. Vztahujφ se hlavn∞ ke kraji olon∞ckΘmu a v²ch. Sibi°i. VÜφmal si tΘ₧ peΦliv∞ anthropologie a ethnografie. O sob∞ vydal: OtΦet ob izsl∞dovanijach na ostrov∞ Sachaline i v Ju₧no-Ussurijskom kraj∞ (Petrohr., 1884). Srv. nekrology v ╗Sibirskom V∞stnik∞½ (1887), v ╗Istor. V∞stnik∞½ (1887) a pojednßnφ Pypinovo ╗Sibir i jeja izsl∞dovanija½ (╗V∞stnik Jevropy½, 1886).
Poljakov
#######
#FB#
0J8
10F14
341B55
397B17
584O8Vxt0x000BC37B/0x00000077/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Poljakov##%2002%16%314%200440
#FE#
#ED#
HESLO:Polje##%2002%16%529%200443
Polje viz Kras str. 72 a.
#######
#FB#
0K5
10O4Vxo0x0006EDDE/0x0000004C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1501%70%124%150192
23B2
#FE#
#ED#
HESLO:Poljica##%2002%16%537%200444
Poljica (neutr. plur., it. Poglizza), krajina na pomo°φ dalmatskΘm na poho°φ Mosoru mezi osadou StobreΦem, v²chodn∞ od Spljetu, a dolnφm tokem Cetiny u OmiÜe (podrobnosti o hranicφch viz u Jagice v ·vodu k jeho vydßnφ statutu PoljickΘho (Mon. hist. jur. Slavorum meridionalium, dφl IV., str. XXXV a sl.). Je to horskß konΦina s vrcholky do 600 m u samΘho b°ehu mo°skΘho. Do r. 1807 tato ╗₧upa½ Φili ╗kne₧evina½ (italsky con tea) neboli ╗provincia½ tvo°ila zvlßÜtnφ obec Ülechtickou, kterß se podobala ÜlechtickΘ ₧up∞ turopoljskΘ v severnφm Chorvatsku nebo ÜlechtickΘ obci PaÜtroviµ∙v v Boce KotorskΘ. Hlavnφho hradu nebo m∞sta nebylo. Rozd∞lena byla na 12, pozd∞ji i vφce vesnic (sela Φili katuni); osady tyto majφ nynφ 1376 dom∙v asi s 9200 obyv. V obci vlßdli Ülechtici (plemiµi), rozd∞lenφ na t°i ╗plemena½ Φili ╗bratrstva½: TiÜemiri, Limiµi, KremeniΦani (sr. Klaice v ╗Radu½ 130, str. 79-81). Jinak ÜlechtickΘ rodiny d∞lily se na dv∞ t°φdy: ╗vlastela½ Φili ╗gospoda ugarska½ (s prßvy od krßl∙v uhersko-chorvatsk²ch) byli poΦtem neΦetnφ; druhß t°φda byli velice Φetnφ ╗didiµi½ Φili ╗gospoda bosanska½. VÜecky ·°ady obsazovßny toliko na jeden rok. V Φele byl ╗velik² kn∞z½ (conte grande) z ╗vlastel½, vedle n∞ho ╗velik² vojvoda½ z ╗didiµ∙v½ a t°i soudci, ka₧d² z jednoho ╗plemene½. Hlavnφ ╗zboriÜce½, na kterΘm obec (zbor) konala svß shromß₧d∞nφ, bylo mφsto ╗pod Gradcem½ u vsi °eΦenΘ Gat, pole bez budov, s velik²mi kameny jako₧to sedadly, pod vrchem s kostelφkem sv. Ji°φ (353 m), patrona obce poljickΘ. ╚etnΘ bylo duchovenstvo, s vikß°em arcibiskupa spljetskΘho v Φele; u₧φvalo cφrkevnφch knih hlaholsk²ch. Sedlßci a past²°i ₧ili na p∙d∞ Ülechty, kterß arci zevn∞ od lidu selskΘho mßlo se liÜila.-Äupani poljiΦtφ jmenujφ se jeÜt∞ za doby nßrodnφch krßl∙v chorvatsk²ch v listinßch XI. stol., ves Tugari je zmφn∞na dokonce ji₧ v jednΘ listin∞ chorvatskΘho knφ₧ete Trpimira z r. 852. Pozd∞ji nalΘzßme v OmiÜi a v [Poljica]-cφch Φetn² rod KaΦic∙, kte°φ Φasto m∞li svßry se sousednφmi Splje¥any. Od konce XIII. stol. [Poljica] byla pod vrchnostφ mocn²ch èubic∙v. Za boj∙ krßle Sigmunda LucemburskΘho s Anjouovci o tr∙n uhersk² zmocnil se t∞chto krajin (po r. 1386) bosensk² krßl Tvrdko I. Po n∞m panstvφ zde vykonßval bosensk² velik² vojvoda Hrvoje, od r. 1403 ╗vΘvoda spljetsk²½. Po pßdu Hrvojov∞ nßsledoval zde IvaniÜ Nelipiµ, ╗knez½ cetinsk² a omiÜsk², kter² s PoljiΦany znepokojoval Spljet, ale po trvalΘm obsazenφ tohoto m∞sta od BenßtΦan∙v r. 1420 sev°en byl mezi ·zemφm republiky sv. Marka a bosensk²m krßlem Tvrdkem II., kte°φ r. 1424 proti n∞mu se spojili. BenßtΦanΘ usilovali o panstvφ nad horami PoljiΦan∙v (montanea Polizanorum). Po smrti IvaniÜov∞ OmiÜ a [Poljica]-ce obsadil r. 1440 bosensk² vΘvoda Stjepan VukΦiµ, synovec mocnΘho Sandalja. Brzo se srazil s BenßtΦany a ti mu r. 1444 od≥ali OmiÜ i [Poljica]-ce. PoljiΦan∙m p°i tom potvrzena znaΦnß prßva. Obrat nastal, kdy₧ Turci opanovali p°φmo°skΘ Chorvatsko. Pßd Klisu (1537) m∞l za nßsledek, ₧e [Poljica] p°iÜla pod vrchnφ moc tureckou, podobn∞ jako pomo°φ mezi Cetinou a Neretvou. Mnoho PoljiΦan∙v vyst∞hovalo se do Spljetu, OmiÜe a na ostrovy. Za vßlky KandijskΘ (1645-69) PoljiΦanΘ udatn∞ bojovali na stran∞ BenßtΦan∙v, ale v mφru je Turci republice ponechati necht∞li; arci obnovenΘ panstvφ tureckΘ z∙stalo velice povrchnφ, a₧ za nßsledujφcφ vßlky (1683-99) vzalo ·pln∞ za svΘ. Privilegia [Poljica]-ic potvrzena po pßdu republiky BenßtskΘ (1797) od vlßdy rakouskΘ a ponechßna prozatφm i od Francouz∙v. Ale francouzskß provincißlnφ sprßva strojila se ji₧ r. 1806 k ·plnΘmu zruÜenφ mφstnφch v²sad, co₧ v [Poljica]-cφch zp∙sobilo velikou nespokojenost. V zim∞ 1806-07 ruskΘ lo∩stvo pod admirßlem Se≥avinem obsadilo Φßs¥ ostrov∙v p°ed Spljetem. V lΘt∞ 1807 vypuklo v [Poljica]-cφch povstßnφ proti Francouz∙m, podporovanΘ od Rus∙v, ale od vojsk francouzsk²ch rychle dv∞ma bitvami potlaΦeno. Proklamacemi marÜßlka Marmonta a provveditora Dandola od Φna 1807 zruÜena pak vÜecka privilegia [Poljica]-ic. ┌zemφ poljickΘ rozd∞leno na t°i kusy, p°ipadajφcφ na Spljet, Sinj a OmiÜ; 15 v∙dc∙v, kte°φ arci v Φas uprchli, odsouzeno k smrti, domy jejich zbo°eny, jm∞nφ konfiskovßno a vÜechno obyvatelstvo odzbrojeno. Poslednφ velik² knez Ivan ╚oviµ se byl v Φas uchrßnil na ruskΘ lodi i zem°el v Petrohrad∞. Pßd francouzskΘho panstvφ nevedl k ₧ßdnΘmu obnovenφ v²sad poljick²ch. KJk.
#######
#FB#
0K7
27B8
344B1
420B7
680B4
690B6
773B7
1176B12
1481B1
1915A9
2017A9
2619B20
2668A9
2812A9
2963A9
3361A9
3574A9
3735A9
3954A9
4334B4
#FE#
#ED#
HESLO:Poljick² statut##%2002%17%265%200445
Poljick² statut, jedna z nejznamenit∞jÜφch zßkonodßrn²ch pamßtek slovanskΘho prßva, jest sbφrka prßvnφch norem, je₧ platily v t. zv. Poljicφch, osadßch dalmatskΘho pob°e₧φ ji₧n∞ od Spljetu. Jak ji₧ nßzev ╗statut½ ukazuje, jest uvedenß pamßtka prßvem zßkonn²m, prßvem toti₧, je₧ vzniklo zp∙sobem zßkonodßrn²m. Byla¥ nejstarÜφ redakce [Poljick² statut]-kΘho [Poljick² statut]-u p°ijata jako₧to zßkon na sn∞m∞ (zbor, kupan zbor, okup, congregatio) vÜech osad Poljick²ch r. 1444. Bylo by vÜak m²lkou domnφvati se, ₧e statut ten obsahoval p∙vodn∞ n∞jakΘ prßvo novΘ. Naopak z nesΦetn²ch ustanovenφ jeho jest vid∞ti, ₧e sepsßno bylo pouze starΘ prßvo obyΦejovΘ, je₧ v n∞m Φasto naz²vß se ╗star²m zßkonem½. Prvß redakce zßkona byla asi krßtkß. Seznßvßme to ₧e stilisace jednotliv²ch Φlßnk∙, tak jak jsou obsa₧eny v redakcφch pozd∞jÜφch. ╚lßnek 23 b (podle vyd. Jag.) na p°. zaΦφnß slovem: ╗KoneΦn∞...½ a podobn∞ Φl. 85 slovy: ╗KoneΦn∞ a v zßv∞rku...½, jako by dotΦenΘ Φlßnky byly ji₧ zakonΦenφm statutu, a p°ece po nich nßsleduje mnoho ustanovenφ dalÜφch. V Φetn²ch Φlßncφch mimo to uvßdφ se v²slovn∞, kterΘho roku a dne PoljiΦanΘ shromß₧d∞nφ na sn∞m∞ (svi kupno, svi jedinno) p°ijali novß ustanovenφ. Uvßd∞jφ se na p°. lΘta 1476, 1482, 1485, 1576, 1605, 1623, 1655 a j. Zhusta se Φinφ zmφnka o tom, jakΘ normy platily d°φve (╗u pridne dni½, t. j. za d°φv∞jÜφch Φas∙), jak² byl ╗star² zakon½, a hned se dodßvß: ╗ale nynφ PoljiΦanΘ p°ijali zßkon mφrn∞jÜφ...½ a p. Na jednotliv²ch mφstech se poznamenßvß, ╗₧e nenφ mo₧no (v zßkon∞) vyjmenovati vÜechny p°φpady½, a z∙stavuje se soudc∙m, aby postupovali podle analogie. Hlavou osad Poljick²ch byl knez, kter² m∞l t°ikrßte do roka obchßzeti osady PoljickΘ a konati soud spoleΦn∞ se t°emi soudci, volen²mi v₧dy na rok ode t°φ plemen: TiÜemir∙, Limic∙v a KremeniΦan∙. Krom∞ toho PoljiΦanΘ volili soudnφ p°φsedφcφ (rotnici), a to z vlastel∙ (Ülechty), z didiµ∙ (svobodnφk∙v, kte°φ se domohli postavenφ ni₧Üφ Ülechty), a rovn∞₧ t°i prokurßtory (prokaraturi), kte°φ byli jednak prßvnφmi zßstupci stran, jednak ve°ejn²mi ₧alobci. Od r. 1485 PoljiΦanΘ m∞li i zvlßÜtnφho kanclΘ°e (kanΦilir), kter² vyhotovoval rozsudky a podobnΘ d∙le₧itΘ listiny. Funkce pomocn²ch soudnφch orgßn∙ vykonßvali pristavovΘ, z°φzenφ hlavn∞ k tomu, aby konali p∙hony (pozovi) a pod. funkce soudnφ. Z pokut a soudnφch poplatk∙ nßle₧el pristav∙m desßtek. ┌°ednφ platy stanoveny jsou sice v [Poljick² statut]-kΘm [Poljick² statut]-∞ in natura, avÜak p°ipouÜtφ se jejich zßm∞na na penφze. Knezi ustanovuje se na p°. za ka₧dou ·°ednφ cestu po zemi 30 beran∙, za rok tedy 90 beran∙v. Pristavu obecnφmu, kter² berany pro kneze sbφral, nßle₧eli za tuto prßci 3 berani. KanclΘ°i platilo se roΦn∞ 20 beran∙v, resp. pen∞₧nΘ relutum 39 bolanΦφ (balanciφ) za ka₧dΘho berana. Sn∞m byl nejen sborem zßkonodßrn²m a sprßvnφm, n²br₧ i soudnφm. Z usnesenφ jeho p°ipouÜt∞la se vÜak appellace ke knezi, ╗kad ide½ (Φl. 64), t. j. kdy₧ obchßzel se soudci po Poljicφch. Spory t²kajφcφ se nemovitostφ (plemenÜΦin) nßle₧ely v²hradn∞ p°ed soud knez∙v (Φl. 63 a, ╗kada knez gre oko gore½). Sedlßci (kmetiµi) zalovßni byli p°ed vrchnostφ, a necht∞la-li tato uΦiniti ₧alobci po prßvu, p°ed sn∞mem (Φlßnek 66).-[Poljick² statut] [Poljick² statut] obsahuje bohatß ustanovenφ hlavn∞ z prßva civilnφho, trestnφho a soudnφho °φzenφ. Co se t²Φe prßva civilnφho, d∙le₧ity jsou zvlßÜt∞ normy t²kajφcφ se nemovitostφ. V prßv∞ trestnφm p°ipouÜt∞jφ se velmi krutΘ tresty, jako na p°. upßlenφ. Na t∞₧kΘ zmrzaΦenφ ustanovuje se v∞tÜφ pokuta ne₧ na zabitφ (Φl. 35 b, ╗jere je gori i te₧i Φoviku zao ₧ivot nego smrt½). Msta krevnφ uznßvß se v [Poljick² statut]-kΘm [Poljick² statut]-∞ za prßvnφ ·stav (Φl. 36 e), ╗za krv pridnu imaju Polica stati½). V prßv∞ civilnφm zapovφdß se vÜak svΘpomoc (samoseg) a ka₧d² se odkazuje na cestu prßvnφ. I co se t²Φe jazyka, [Poljick² statut] [Poljick² statut] jest velmi zajφmavß pamßtka prßvnφ. Psßn jest ΦakavÜtinou, v nφ₧ se vyskytuje dosti slov italsk²ch (aÜaÜinstvo, stimati, posidovati, vruÜtati). dlc.
#######
#FB#
0K15
333A17
356A17
401F5
408B4
414B16
432B11
839B1
1145B9
1156B11
1634F4
1718F12
1830F16
1848B7
1960F15
1977B11
2099F8
2109B8
2219F10
2273B6
2393A17
2415A17
2982B10
3037B1
3076B7
3185A17
3203A17
3525B1
3603A17
3625A17
3669B1
3754B7
3821A17
3839A17
3957B10
3969B19
3990B8
4001B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polk##%2002%18%455%200446
Polk (p≤k):
Polk James Knox, president
Polk Leonidas, biskup a generßl americk²
#######
#FB#
0K4
13O26Vxt0x000BF0A0/0x00000357/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polk James Knox, president##%2002%18%455%200447
41O40Vxt0x000BF4CD/0x000001C4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polk Leonidas, biskup a generßl americk²##%2002%18%66%200448
#FE#
#ED#
HESLO:Polk James Knox, president##%2002%18%455%200447
Polk: James Knox, president Spoj. Obcφ sev.-amer. (*1795-å1849 v Nashville). Byl syn irskΘho p°ist∞hovalce, vzd∞lal se v Nashville na advokßta a usadil se r. 1820 v Columbii. R. 1823 stal se Φlenem zßkonodßrnΘho sboru Sev. Karoliny a dv∞ lΘta potom zvolen Φlenem kongressu. Tam byl po 14 let vynikajφcφm stoupencem strany demokratickΘ, r. 1835 zvolen p°edsedou kongressu a r. 1839 guvernΘrem Tennessee. Na konventu strany demokratickΘ v Baltimore jmenovßn kandidßtem presidentstvφ Spoj. Obcφ a zvolen 11. presidentem v listop. 1844. ┌°ad sv∙j nastoupil 4. b°ez. 1845. Za jeho vlßdy skonΦena vßlka mexickß, kterou Spoj. Obce zφskaly bohatou Kalifornii a NovΘ Mexiko. [Polk] zem°el krßtce po odstoupenφ se svΘho ·°adu. Srv. Chase, History of the administration of J. K. [Polk] (New York, 1850); Jenkins, Life of J. K. [Polk] (Auburn, 1850).
Polk
#######
#FB#
0J4
6F10
666A6
768A6
816A6
840O4Vxt0x000BEEFD/0x0000005C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polk##%2002%18%455%200446
#FE#
#ED#
HESLO:Polk Leonidas, biskup a generßl americk²##%2002%18%66%200448
Polk: Leonidas, biskup a generßl amer. (*1806-å1864). Vstoupil p∙vodn∞ do vojska, ale v∞noval se pak stavu duchovnφmu a stal se koneΦn∞ biskupem v Louisian∞ (1841). Ve sporu stßt∙ severnφch a ji₧nφch byl rozhodn²m stoupencem t∞chto, a kdy₧ vypukla vßlka, vstoupil do jejich vojska jako generßlmajor. Vyznamenal se zejmΘna v bitvßch u Shilohu, Murfreesborough (1862) a Chickamauga (1863) a zem°el na rßnu, kterou utrp∞l blφ₧e Marietty.
Polk
#######
#FB#
0J4
6F8
437O4Vxt0x000BEEFD/0x0000005C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polk##%2002%18%455%200446
#FE#
#ED#
HESLO:Polka##%2002%18%157%200449
Polka, Φesk² tanec kolov² ve 2/4 pohybu, zdomßcn∞l² nynφ v celΘm sv∞t∞. Vymyslila jej slu₧ka Anna Slezßkovß po r. 1830 v LabskΘ T²nici k nßp∞vu ╗Str²Φek Nimra koupil Üimla½ (Erben, nßp. 613, Malßt∙v ╚es. nßrod. poklad IV) a dala mu jmΘno ╗nimra½ Φili ╗mad∞ra½. Hudbu podle nßp∞vu upravil uΦitel Josef Neruda, naΦe₧ nov² tanec zßhy rozÜφ°il se po cel²ch ╚echßch. V Praze objevil se r. 1835 a zde p°ek°t∞n jmΘnem ╗p∙lka½ (podle rhythmu), je₧ pozd∞ji p°em∞n∞no ve jmΘno [Polka] Prvnφ tiskem vydanou [Polka]-ku slo₧il Fr. Hilmar, uΦitel v Kopidln∞. P∙vodnφ nßp∞v [Polka]-ky byla melodie o 8 taktech; pozd∞ji [Polka] byla rozÜφ°ena na dv∞ Φßsti o 8 nebo 16 taktech a koneΦn∞ p°idßno trio, je₧ mφvß s vlastnφ [Polka]-kou stejnou ·pravu Jako skladba klavφrnφ p. jest oblφbena jak v hudb∞ salonnφ, tak koncertnφ. B. Smetana nejen zanechal mistrnΘ skladby klavφrnφ, je₧ idealisujφ transkripcφ [Polka]-ku, ale pou₧φval jφ v²slovn∞ nebo vzdßlen∞ v dramatick²ch v²tvorech jako₧to zvlßÜtnost Φeskosti NejcharakteristiΦt∞jÜφ ukßzku [Polka]-ky jako tance lidovΘho podßvß jeho ╗HubiΦka½ PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K5
29H1
31I1
467A7
496A7
559A7
604A7
703A7
884A7
1018A7
1071N22Vyb0x006E2A0C/0x00000100/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%38%116%290576
#FE#
#ED#
HESLO:Polke##%2002%18%364%200450
Polke, ves ve Slezsku, hejtm. Fr²valdov, okr. Vidnava, fara a pÜ. Setzdorf; 35 d., 206 ob. n. (1890)
#######
#FB#
0K5
#FE#
#ED#
HESLO:Polkendorf##%2002%18%389%200451
Polkendorf (Φes. Bolkov). ves v ╚echßch, hejtm. Vrchlabφ, okr. HostinnΘ, fara a pÜ. He°m. Sejfy; 66 d., 367 ob. n. (1890), 1t°. Ük., ml²n.
#######
#FB#
0K10
17B6
#FE#
#ED#
HESLO:Polko##%2002%18%422%200452
Polko Elise, rozenß Voglovß, spisovatelka n∞meckß (*1822 ve Wackerbartsruhe u Drß₧∩an-å1899 v Mnichov∞). Oddala se s poΦßtku um∞nφ hudebnφmu, studovala v Berlφn∞ a v Pa°φ₧i u GarciovΘ a vystupovala jako zp∞vaΦka ve Frankfurt∞ n. M., vynikajφc zvlßÜt∞ jako Pamina a Zerlina v operßch Mozartov²ch. ProvdavÜi se za ₧elezn. in₧en²ra [Polko]-ka odstoupila od divadla a ₧ila dlouho v Mindenu, zab²vajφc se na dßle spisovatelstvφm. Od r. 1881 ₧ila v Deutzu nad R²nem, pak, ovdov∞vÜi r. 1887, v Hannoveru, ve Wiesbadenu, ve Frankfurt∞ n. M. a v Mnichov∞. PoΦala psßti povφdky ze ₧ivota hudebnφho, pozd∞ji romßny ze ₧ivota um∞leckΘho v∙bec. Ze spis∙ jejφch uvßdφme: Musikalische MΣrchen, Phantasien und Skizzen (Lip., 1852 a₧ 1872, 3 °ady); romßn Ein Frauenleben (t., 1854, 2 sv.); Faustina Hasse (4. vyd. t., 1895); Alte Herren (Hannov., 1866), lφΦenφ to p°edch∙dc∙ Bachov²ch; Erinnerungen an Felix Mendelssohn-Bartholdy (Lip., 1868); Niccolo Paganini und die Geigenbauer (t., 1876); Unsere Musikklassiker (t., 1880); KⁿnstlermΣrchen (t., 1879); pak °adu novell: Neue Novellen (t., 1861-79, 18 sv.); Gesammelte Novellen (Wiesb., 1890). Z Φetn²ch d∞l pro mlßde₧ uvßdφme: oblφbenou knφ₧ku Unsere Pilgerfahrt von der Kinderstube bis zum eigenen Herd (10. vyd. Lip., 1894); Unsere Kinder (ètutg., 1893); Klingende Geschichten (t., 1894); Bedeutende Menschen, PortrΣtskizzen, Lebenserinnerungen (Lip., 1895).
#######
#FB#
0K5
6F5
20F7
329A7
657B12
670B7
679B22
738B15
773B14
808B11
869B33
903B9
927B36
976B21
1010B15
1055B13
1092B19
1179B59
1262B13
1292B21
1326B19
1347B14
1363B18
#FE#
#ED#
HESLO:Polkovice##%2002%19%132%200453
Polkovice, ves na Morav∞, hejtm. P°erov, okr. a pÜ. Kojetφn, fara Klenovice; 124 d., 638 ob. Φ. (1890), 2t°. Ük.
#######
#FB#
0K9
#FE#
#ED#
HESLO:Polkvice##%2002%19%157%200454
Polkvice (Polkwitz), m∞sto v Prus. Slezsku, v kraji hlohovskΘm, ve vlßd. obv. lehnickΘm, mß 1650 obyv. (1900), okr. soud, kat. a ev. kostel, sirotΦinec, ·tulnu pro zpustlou mlßde₧, dva parnφ ml²ny.
#######
#FB#
0K8
10B8
#FE#
#ED#
HESLO:Polla##%2002%19%198%200455
Polla (starΘ Forum Popilio), okr. m∞sto v Italii na °. Negro a p°i ₧el. trati Sicignano Castrocucio, kraj Sala Consilina, prov. Salerno, mß 6616 obyv. (1891); gymnasium, v²roba oleje a vina°stvφ. R. 1857 zpustoÜeno zem∞t°esenφm.
#######
#FB#
0K5
13B13
#FE#
#ED#
HESLO:Pollajuolo##%2002%19%248%200456
Pollajuolo
Pollajuolo Antonio di Jacopo Benci, zlatnφk a socha° italsk²
Pollajuolo Pietro, malφ° italsk²
Simone di Tommaso d'Antonio del Pollajuolo
#######
#FB#
0K10
13O60Vxt0x000C09EE/0x00000978/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollajuolo Antonio di Jacopo Benci, zlatnφk a socha° italsk²##%2002%19%248%200457
75O32Vxt0x000C14E5/0x0000036F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollajuolo Pietro, malφ° italsk²##%2002%19%141%200458
109O42Vxt0x000C195D/0x0000006D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Simone di Tommaso d'Antonio del Pollajuolo##%2002%19%306%200459
#FE#
#ED#
HESLO:Pollajuolo Antonio di Jacopo Benci, zlatnφk a socha° italsk²##%2002%19%248%200457
Pollajuolo: Antonio di Jacopo Benci, °eΦen² del [Pollajuolo], zlatnφk, medailleur, malφ° a socha° italsk² (*1429 ve Florenciiå1498). Otec jeho byl dr∙be₧nφkem (odtud p°φjmφ [Pollajuolo]). Syn vyuΦil se zlatnictvφ v dφln∞ Bartolucciov∞ a jal se pak zlatniΦiti na sv∙j vrub. Vd∞k nadßnφ dostalo se mu v²znaΦn²ch objednßvek: kupectvo objednalo toti₧ od n∞ho basrelief Narozenφ Pßn∞ a p°φlbu, na nφ₧ m∞l provΘsti hold signorie vΘvodovi urbinskΘmu na pamßtku dobytφ Volterry. I s emailem pracoval [Pollajuolo] a zaslou₧il se o pokrok pracφ tohoto odv∞tvφ. Jako malφ° [Pollajuolo] navßzal na Mantegnu a sledoval jeho plastiΦnost v²znaΦn∞ socha°skou i klassick² klid jeho draperiφ. Patero Ctnostφ pro obchodnφ soud florenck² je p°φm²m pendantem Mantegnovy personifikace v∞d pro knihovnu urbinskou. K podn∞tu Mantegnovu sßhl tΘ₧ k technice ryteckΘ a tu je zvlßÜt∞ charakteristick² jeho Boj nah²ch (museum South-KensingtonskΘ), jen₧ ukazuje ji₧ volbou p°edm∞tu i provedenφm hlubokß anatomickß studia [Pollajuolo]-va a jeho techniku kovolijeckou: vÜe stilisovßno tu rßzem kovov∞ tvrd²m. I pro svΘ obrazy obφral si lßtky, kde by mohl zachytiti bojujφcφ t∞la, napjatΘ ·dy. Tak zobrazil dvakrßte sv. èebestißna, prvn∞ postavu sv∞tcovu samotnou (galerie Pitti), po druhΘ sv∞tce a kol n∞ho luΦiÜtnφky katany (nßr. galerie lond²nskß; obraz vznikl r. 1475). Proto i HeraklΘs jej upoutal. [Pollajuolo] zobrazil reka v °ad∞ dekorativnφch maleb v Palazzo di Venezia a na dvojici obrßzk∙ v Uffiziφch (HeraklΘs rdousφ Antaia a Hydru). I Apollina a Dafnu z tohoto zßjmu zobrazil. Äe i zvφ°ecφ t∞lo studoval, sv∞dΦφ mnichovskß skizza nßhrobku jφzdnΘho, je₧ dlouho Lionardovi byla p°iΦφtßna. Jako socha° [Pollajuolo] provedl v²bornΘ prßce; posloupnosti jejich vzniku dohßdnouti se ji₧ nem∙₧eme. Jist∞ jemu jest p°iΦφsti: Heraklea, an rdousφ Kaka (v museu florenckΘm) a MladΘho vßleΦnφka tam₧e. K ·Φasti v sout∞₧i na jφzdeckou sochu Franceska Sforzy (p°ed r. 1483) vztahuje se vzpomenut² ji₧ nßΦrt mnichovsk². Za pobytu v ╪φm∞ (od r. 1489) [Pollajuolo] ulil nßhrobek Sixta IV. (dokonΦ. r. 1493) a mausoleum Innocence VIII. (dokonßno r. 1498) pro chrßm petrsk². Roku 1496 [Pollajuolo] navÜtφvil jeÜt∞ Florencii, by dod∞lal sakristii u Santo Spirito, k nφ₧ plßny pr² nar²soval Giuliano da San Gallo. Zem°el v ╪φm∞ a pochovßn v chrßm∞ sv. Petra v okovech; tu vedle bratrova pomnφku postaven i jemu nßhrobek vyzdoben² jeho poprsφm.
Pollajuolo
#######
#FB#
0J10
12F23
48A12
173A12
365B13
492A12
562A12
675B14
878B10
991A12
1183B3
1187B10
1371A12
1480B30
1515B16
1679A12
1796B8
1806B14
1844B17
1907B16
2014A12
2032B18
2071B25
2145A12
2403O10Vxt0x000C0740/0x000000A2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollajuolo##%2002%19%248%200456
Pollajuolo: Pietro, malφ° ital. (*1443 ve Florencii-å1496 v ╪φm∞). Byl ₧ßkem malφ°e Andrea del Castagno a bratrov²m. V nejstarÜφ dochovanΘ prßci, Korunovßnφ Panny Marie (1483), jest jeÜt∞ pod vlivem onoho, bezohledn∞ drsn², selsky siln². Ale ideßlem pracφ jeho stßvß se Hugo van der Goes, jeho₧ vliv ve Florencii poΦal zßrove≥ s pobytem Mantegnov²m v tomto m∞st∞. Vousat² mu₧ na [Pollajuolo]-v∞ obraze T°φ sv∞tc∙ v Uffiziφch je p°φmo p°ejat s oltß°nφho obrazu Goesova v hospitßlu u Santa Maria Nuova. Koloristick² vliv tΘho₧ vzoru jevφ i Zv∞stovßnφ P. Marie (v galerii berlφnskΘ). Nejosobit∞ji jevφ se nßm [Pollajuolo] v pracφch, kde n∞hu Verrochiovu a gracii Goesovu stup≥uje v zm∞kΦilost. AΦ jen o Φtrnßct rok∙ mladÜφ bratra Antonia, jest Pietro od n∞ho zcela odliÜn², zjev ·padkov². Dokladem m∙₧e b²ti David galerie berlφnskΘ i TobißÜ lond²nskΘho musea.
Pollajuolo
#######
#FB#
0J10
12F6
146B22
379A12
402B10
538B13
552B5
606A12
805B5
831B6
858O10Vxt0x000C0740/0x000000A2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollajuolo##%2002%19%248%200456
#FE#
#ED#
HESLO:Simone di Tommaso d'Antonio del Pollajuolo##%2002%19%306%200459
Pollajuolo: Simone di Tommaso d'Antonio del [Pollajuolo], °eΦen² Cronaca, viz Cronaca.
Pollajuolo
#######
#FB#
0J10
12F31
44A12
65F7
78O7Vxe0x00516828/0x0000028B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0508%32%256%056246
88O10Vxt0x000C0740/0x000000A2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollajuolo##%2002%19%248%200456
#FE#
#ED#
HESLO:Pollak##%2002%19%322%200460
Pollak Leopold, malφ° (*1806 v Lod∞nicφch v ╚echßch-å1880 v ╪φm∞). VyÜel z rodiny ₧idovskΘ, vzd∞lal se na akademii pra₧skΘ za °editelovßnφ Berglerova, ve Vφdni, kde zvl. spolu₧ßk J. Dannhauser se mu stal vzorem, a v ╪φm∞; tu se usadil r. 1831 trvale a dosßhl r. 1853 °φmskΘho obΦanstvφ. ZuÜlech¥oval a idealisoval liniφ, osv∞tlenφm, barvou, krojem ciocary (obyv. Campagn∞ °φmskΘ od ciocia, opanky) a albßnskΘ vesniΦany.
#######
#FB#
0K6
7F7
382B6
#FE#
#ED#
HESLO:Pollau##%2002%19%405%200461
Pollau viz Palava.
#######
#FB#
0K6
11O7Vxs0x0008DBDE/0x000000AB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%90%0%190368
#FE#
#ED#
HESLO:Pollensa##%2002%19%413%200462
Pollensa, Pollenza (starΘ Pollentia), p°φstavnφ m∞sto na Üpan. ostrov∞ Mallorce nedaleko zßlivu t. jm. (Puerto de Pollenza n. Puerto Menor), prov. Baleares; mß 9190 obyv. (1891), krßsn² jesuitsk² kostel; soukenictvφ, obchod s vφnem, olejem a ji₧. ovocem.
#######
#FB#
0K8
10F8
26B9
104F18
126F12
#FE#
#ED#
HESLO:Pollentia##%2002%19%471%200463
Pollentia [-cia]:
Pollentia, za starov∞ku °φm. municipium v Ligurii
Pollentia, viz Pollensa
#######
#FB#
0K9
19O49Vxt0x000C20B7/0x000000ED/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollentia, za starov∞ku °φm. municipium v Ligurii##%2002%19%471%200464
70O23Vxt0x000C2262/0x0000003A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollentia, viz Pollensa##%2002%19%521%200465
#FE#
#ED#
HESLO:Pollentia, za starov∞ku °φm. municipium v Ligurii##%2002%19%471%200464
Pollentia: [Pollentia], za starov∞ku °φm. municipium v Ligurii na °ece Tanaru, kde r. 403 po Kr. Stilicho zvφt∞zil nad Alarichem. Trosky m∞sta (amfitheatr, divadlo, chrßm) jsou u dneÜnφho poutnickΘho mφsta Pollenzo.
Pollentia
#######
#FB#
0J9
11A11
206F8
217O9Vxt0x000C1EEA/0x00000068/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollentia##%2002%19%471%200463
#FE#
#ED#
HESLO:Pollentia, viz Pollensa##%2002%19%521%200465
Pollentia: [Pollentia] viz Pollensa.
Pollentia
#######
#FB#
0J9
11A11
27O8Vxt0x000C1D88/0x00000109/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%19%413%200462
38O9Vxt0x000C1EEA/0x00000068/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollentia##%2002%19%471%200463
#FE#
#ED#
HESLO:Pollenzo##%2002%19%529%200466
Pollenzo viz Pollentia 1).
#######
#FB#
0K8
13O9Vxt0x000C1EEA/0x00000068/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%19%471%200463
#FE#
#ED#
HESLO:Pollerskirchen##%2002%19%537%200467
Pollerskirchen viz ┌sobφ.
#######
#FB#
0K14
19O5Vxz0x00191C87/0x0000048C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2603%41%356%260925
#FE#
#ED#
HESLO:P ollet##%2002%19%546%200468
P ollet (-lΘ), p°edm∞stφ frc. m∞sta Dieppe
#######
#FB#
0K7
36F6
#FE#
#ED#
HESLO:Pollicitatio##%2002%20%0%200469
Pollicitatio [-cio] jest jednostran² slib, jφm₧ zavazuje se n∞kdo k urΦitΘmu pln∞nφ. [Pollicitatio] obyΦejn∞ nezaklßdala prßvnφho zßvazku ke spln∞nφ slibu; v²jimkou prßvo °φmskΘ uznalo [Pollicitatio] za zßvaznou, byla-li uΦin∞na ve prosp∞ch n∞kterΘho bo₧stva (votum) anebo ve prosp∞ch m∞stskΘ obce, v p°φpad∞ tomto vÜak jen, byl-li uΦin∞n slib z dobrΘho d∙vodu, ob iustam causam, anebo bylo-li se spln∞nφm jeho ji₧ zapoΦato. Sem nßle₧φ tΘ₧ ve°ejnΘ vyhlßÜenφ, jφm₧ p°islibuje se n∞co osob∞ individußln∞ neurΦitΘ za provedenφ jistΘho v²konu. V prßv∞ obecnΘm vyhlßÜka byla uznßna v∞tÜinou prßvnφk∙ za zßvaznou pro p°φpad, ₧e n∞kdo jednßnφ ve vyhlßÜce uvedenΘ p°ed jejφm odvolßnφm skuteΦn∞ vykonal anebo vÜecky p°φpravy k n∞mu ji₧ provedl. J. V
#######
#FB#
0K12
85A14
185A14
260B5
362B16
736B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polliken##%2002%20%141%200470
Polliken viz Polikno 2).
#######
#FB#
0K8
13O7Vxt0x000ABAF0/0x00000076/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%6%447%200394
#FE#
#ED#
HESLO:Pollinarium##%2002%20%149%200471
Pollinarium, brylka, viz Orchideae a Pyl.
#######
#FB#
0K11
13F6
25O9Vxr0x0059B2C0/0x000014B5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1809%61%537%185112
37F3
#FE#
#ED#
HESLO:Pollinken##%2002%20%165%200472
Pollinken viz Polinka.
#######
#FB#
0K9
14O7Vxt0x000AC032/0x00000099/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%6%504%200398
#FE#
#ED#
HESLO:Pollinodium##%2002%20%174%200473
Pollinodium, bot., viz Ascomycety str. 834 b.
#######
#FB#
0K11
23O10Vxb0x00558262/0x00001E04/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0209%33%447%024911
43B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pollio##%2002%20%190%200474
Pollio viz Asinius 1).
#######
#FB#
0K6
11O7Vxb0x005A1617/0x0000003A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0209%77%455%025026
#FE#
#ED#
HESLO:z P÷llnitz##%2002%20%198%200475
z P÷llnitz Karel Ludvφk, svob. pßn, dobrodruh a spisovatel memoir∙ (*1692 v Isumu v Geldrech-å1775 v Berlφn∞). Byl vnuk ministra a generßlmajora Gerharda Bernarda z [z P÷llnitz] (å1679). Prod∞lav v²pravu do Flander (1708) a jmenovßn byv komornφm Ülechticem, oddal se ₧ivotu dobrodru₧nΘmu. Slou₧il Rakousku, stßtu Cφrkevnφmu a èpan∞lsku; pevnΘho postavenφ nedosßhl nikde, a₧ si jej Bed°ich II. zvolil p°edΦφtatelem (1740). Na konci ₧ivota byl °editelem divadelnφm. Jako zam∞stnßnφ m∞nil i vφru: ke katolictvφ p°estoupil t°ikrßt, k reformovanΘ cφrkvi dvakrßt. Z memoirov²ch spis∙ [z P÷llnitz]-ov²ch zasluhujφ zmφnky vtipnΘ, jemn∞ odpozorovanΘ, ale nespolehlivΘ MΘmoires (Lutich, 1734, 3 sv.); Nouveaux mΘmoires (Amsterdam, 1737, 2 sv.); posmrtnΘ dφlo MΘmoires pour servira l'histoire des quatre derniers souverains de la maison de Brandebourg (Berl., 1791, 2 sv.); ╔tat abrΘgΘ de la cour de Saxe sous le regne d'Auguste III (Frankf., 1734); Histoire necrete de la duchesse d'Hanovre, Θpouse de George I, roi de Bretagne (Lond., 1732) a anonymn∞ vydan² spis La Saxe galante (Amsterd., 1734), jej₧ mu n∞kte°φ upφrajφ. Srv. Droysen, Zur Geschichte Friedrichs I. und Friedrich Wilhelms I (╗Preussische Politik½, 4. dφl, 4. odd., Lip., 1870) a P. v. P÷llnitz, Stammtafeln der Familie von [z P÷llnitz] (Berl., 1894).
#######
#FB#
0K10
11F12
145F8
154F8
165A12
578A12
659B8
691B17
749B21
771B69
863B58
939B41
982B35
1055B15
1281A12
#FE#
#ED#
HESLO:Pollock##%2002%20%455%200476
Pollock George (*1786-å1872), baronet, polnφ marÜßl. Studoval na vojenskΘ akademii ve Woolwichi, potom odebral se do Indie (1803). Tam postupoval v hodnostech a ·Φastnil se r. 1824-30 prvnφ vßlky s Barmou; r. 1838 stal se brigßdnφm generßlem, r. 1841-42 vynikl ve vßlce s Afgßnistßnem. Roku 1871 stal se polnφm marÜßlkem.
#######
#FB#
0K7
8F6
#FE#
#ED#
HESLO:Pollockshaws##%2002%20%529%200477
Pollockshaws [polokÜßs], m∞sto ve Skotsku, 5 km od Glasgowa, hrabstvφ Renfrew, stanice ₧el. drßhy; 10.405 obyv. (1891), slevßrna ₧eleza, p°ßdelna, papφrna, b∞lidla, tkanφ hedvßbn²ch a bavln. lßtek.
#######
#FB#
0K12
45B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pollok##%2002%20%17%200478
Pollok Robert, bßsnφk angl. (*1798 v North Moorhouseu, Renfrewshire-å1827 v Southamptonu), syn malΘho farmß°e, nabyl jen zßkladnφho vzd∞lßnφ, kterΘ si namßhav∞ doplnil. Dosßhl akademick²ch stup≥∙ na universit∞ glasgowskΘ, studoval theologii, ale pro slabΘ zdravφ vzdal se ·°adu duchovnφho. Vedle menÜφch bßsnφ a novell napsal The course of time (Edinburk, 1827), kterß se doΦkala na 80 vydßnφ.-Srv. David [Pollok], Life of Robert [Pollok] (Lond., 1842). èld.
#######
#FB#
0K6
7F6
326B18
405A8
430A8
454B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pollom##%2002%20%107%200479
Pollom viz Polomy 2).
#######
#FB#
0K6
11O6Vxt0x000D1A48/0x0000008E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%28%66%200526
#FE#
#ED#
HESLO:Poll-tax##%2002%20%116%200480
Poll-tax (polteks), angl., ╗da≥ z hlavy½, v Anglii oznaΦenφ seznam∙ voliΦsk²ch k volbßm do parlamentu, pak i volba sama.
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Polluce##%2002%20%141%200481
Polluce (z lat.) je samovoln² v²tok semene, nastßvajφcφ obΦasn∞ u pohlavn∞ dosp∞l²ch, ale zdr₧eliv²ch jinoch∙v a mu₧∙, nejΦast∞ji ve spßnku a zvlßÜt∞ k rßnu, jsa tu provßzen obyΦejn∞ viln²mi sny a ztopo°enφm pyje. Vyskytuje-li se [Polluce] za takov²ch okolnostφ a nikoli Φast∞ji ne₧ 1-2krßt za m∞sφc, mo₧no ji poklßdati za zjev nezßvadn², fysiologick², vyvolan² hromad∞nφm semene v mφÜcφch semenn²ch, umφst∞n²ch na zadnφ ploÜe m∞ch²°e moΦovΘho. Odtud odstra≥uje se sice nahromad∞nΘ semeno nenßpadn²m zp∙sobem Φast∞ji, na p°. nßsledkem znaΦn∞jÜφho smrÜ¥ovßnφ svalstva p°i moΦenφ a zvlßÜt∞ p°i nßsiln∞jÜφ stolici, ani₧ to celkovΘmu stavu Φlov∞ka vadφ. ╚astß pak p°φΦina [Polluce] b²vß, ₧e za spßnku a zejmΘna k rßnu tlaΦφvß znaΦn∞ji napln∞n² m∞ch²° nebo koneΦnφk na mφÜky semennφ, Φφm₧ vyvolßvß jejich vyprazd≥ovanφ a skoro v₧dy zßrove≥ i [Polluce]-ci. ╚ast∞jÜφ vyskytovßnφ [Polluce]-cφ m∙₧e b²ti nßsledkem dobrΘho bydla p°i nedostateΦnΘm namßhßnφ t∞lesnΘm, prodlou₧enΘho spanφ v postelφch p°φliÜn∞ zah°φvajφcφch s mφstnφm drß₧d∞nφm plodidel, bujnΘ, oplzlΘ fantasie nßsledkem nevhodnΘ Φetby nebo ÜpatnΘ spoleΦnosti a pod. Osv∞dΦen²mi prost°edky proti tomuto zlu jsou °ßdn∞ upraven² zp∙sob ₧ivota: st°φdmΘ po₧φvßnφ pokrm∙ i nßpoj∙ nedrß₧div²ch, tudφ₧ neko°en∞n²ch a nealkoholick²ch (po p°φpad∞ i mlΘΦnß diaeta), ΦasnΘ veΦe°enφ, °ßdn² t∞locvik, po p°φpad∞ sport, ΦasnΘ vstßvßnφ s postele, studenΘ om²vßnφ a lßzn∞, v∙bec vÜemo₧nΘ otu₧ovßnφ t∞la a zam∞stnßvßnφ ducha vß₧n∞jÜφmi myÜlenkami. [Polluce] v∙bec ΦastΘ a vyskytujφcφ se i za dne mohou b²ti p°φznakem vß₧n∞ rozruÜenΘ soustavy nervovΘ a vy₧adujφ peΦlivΘho vyÜet°enφ i oÜet°ovßnφ a sv∞domitΘho lΘka°e odbornΘho. P°ed hojnou, dryßΦnickou literaturou, zdßnliv∞ odbornou, nutno co nejd∙razn∞ji varovati.
#######
#FB#
0K7
230A9
668A9
837A9
872A9
1484A9
#FE#
#ED#
HESLO:Pollutschen##%2002%20%480%200482
Pollutschen viz PolouΦany.
#######
#FB#
0K11
16O9Vxt0x000D6BAB/0x000000B9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%31%513%200542
#FE#
#ED#
HESLO:Pollux##%2002%20%488%200483
Pollux, nerost krychlov∞ krystallujφcφ, Φir², vzßcn∞ nalezen² na Elb∞ a u Hebronu v sev.-amer. stßt∞ Maine, pamßtn² jako jedinß slouΦenina p°irozenß s caesiem jako souΦßstφ podstatnou; jest toti₧ k°emiΦitan hlinitocaesnat² o slo₧enφ H2Cs4Al4Si9O27. Fr.Sl-k.
#######
#FB#
0K6
233B1
234I1
235B2
237I1
238B2
240I1
241B2
243I1
244B1
245I2
249B8
#FE#
#ED#
HESLO:Pollux##%2002%20%537%200484
Pollux
Pollux (PolydeukΘs) viz DioskurovΘ
Pollux (PolydeukΘs) Julius, grammatik a sofista, rhΘt≤r °eck²
#######
#FB#
0K6
9O34Vxt0x000C4474/0x00000038/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollux (PolydeukΘs) viz DioskurovΘ##%2002%20%537%200485
45O61Vxt0x000C45E2/0x00000508/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollux (PolydeukΘs) Julius, grammatik a sofista, rhΘt≤r °eck²##%2002%21%0%200486
#FE#
#ED#
HESLO:Pollux (PolydeukΘs) viz DioskurovΘ##%2002%20%537%200485
Pollux: (PolydeukΘs) viz DioskurovΘ.
Pollux
#######
#FB#
0J6
9F10
25O10Vxg0x003C906F/0x0000181B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0706%79%240%073612
39O6Vxt0x000C4295/0x00000075/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollux##%2002%20%537%200484
#FE#
#ED#
HESLO:Pollux (PolydeukΘs) Julius, grammatik a sofista, rhΘt≤r °eck²##%2002%21%0%200486
Pollux: (PolydeukΘs) Julius, grammatik a sofista, rhΘt≤r °eck². Äil kol r. 180 po Kr. a pochßzel z m∞sta Naukratis v Egypt∞. Byv uΦitelem cφsa°e Commoda, obdr₧el jeho p°φznφ uΦitelskou stolici sofistiky v AthΘnßch, kde₧ p∙sobil a₧ do svΘ smrti, je₧ ho stihla v 58. roce v∞ku. Byl pracovnφk piln², avÜak nadßnφ malΘho. Suidas vypoΦφtßvß °adu jeho spis∙; nßm se zachovalo dφlo >Onomastikßn v 10 knihßch. Jest to slovnφk, v n∞m₧ [Pollux] cht∞l podati seznam attick²ch nßzv∙ pro jednotlivΘ p°edm∞ty; neuspo°ßdal ho podle abecedy, n²br₧ podle p°edm∞t∙, jejich₧ jednotlivΘ kategorie se°adil podle knih. Nejzajφmav∞jÜφ jest kniha 4. 0 v∞dßch a um∞nφch, o divadle, maskßch a hudebnφch nßstrojφch a kniha 8. o ·°adech a soudech attick²ch. Jmen sßm nesbφral, ani doklad∙ nepodßvß; u₧il pramen∙ r∙zn²ch a nestejn²ch (tak spisu >Onomastikßn Gorgiova, lexikßlnφch pracφ Didymov²ch, Tryf≤nov²ch, Pamfilov²ch atd.). Ale by¥ i nebylo dφlo to kritickΘ a ve vÜech Φßstech s °ßdnou znalostφ v∞ci psßno, p°ece mß velikou cenu pro seznßnφ °eΦi a staro₧itnostφ °eck²ch. ╚asto o n∞m pojednßvßno (Rohde, Stoientin, R. Michaelis, Ed. Zarncke). Z vydßnφ zasluhujφ zmφnky: Dindorfovo (Lip., 1824, 5 sv.), Beckerovo (Berlφn, 1846); nejnov∞ji pak vydal dφlo to Erich Bethe (Lip., 1901, I. d.). Vva.
Pollux
#######
#FB#
0J6
9F10
21F6
375C12
426A8
816C12
1265B4
1271O6Vxt0x000C4295/0x00000075/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pollux##%2002%20%537%200484
#FE#
#ED#
HESLO:P÷lma##%2002%21%240%200487
P÷lma viz Podm²lesy.
#######
#FB#
0K5
10O10Vxs0x006875CF/0x00000089/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%21%83%196244
#FE#
#ED#
HESLO:Polnß##%2002%21%248%200488
Polnß
Polnß, okr. m∞sto v ╚echßch, hejtm. N∞m. Brod
Polnß na èumav∞, ves, hejtm. Krumlov, okr. Planß Hornφ
#######
#FB#
0K5
8O45Vxt0x000C4E5B/0x00002B1D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polnß, okr. m∞sto v ╚echßch, hejtm. N∞m. Brod##%2002%21%248%200489
55O54Vxt0x000C7C1F/0x00000133/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polnß na èumav∞, ves, hejtm. Krumlov, okr. Planß Hornφ##%2002%23%207%200490
#FE#
#ED#
HESLO:Polnß, okr. m∞sto v ╚echßch, hejtm. N∞m. Brod##%2002%21%248%200489
Polnß: , okr. m∞sto v ╚echßch, hejtm. N∞m. Brod, le₧φ 480 m n. m. a mß 565 d. a 5002 ob. Φ. a 11 n. (1900). [Polnß] p°φsluÜφ k diΘcΘsi krßlovΘhradeckΘ a krajsk²m soudem k Ho°e KutnΘ. Je sφdlem vikarißtu a d∞kanstvφ, dßle je tu okresnφ soud, bernφ ·°ad, notß°stvφ, poÜta, telegraf, stan. finanΦnφ strß₧e, stanoviÜt∞ ΦetnickΘ, cejchovnφ ·°ad, hlavnφ sklad tabßku i soli; okr. zastupitelstvφ, okr. zßlo₧na hospodß°skß, okr. stravovna, Φty°i ₧ivnostenskß spoleΦenstva; zßlo₧na, spo°itelna, lΘkßrna, droguerie, knihtiskßrna, dva pivovary (m∞stsk² a pansk²), t°i ml²ny. Obyvatelstvo ₧ivφ se hlavn∞ rolnictvφm a p∞stuje nejvφce zemßky. Jsou v [Polnß]-nΘ dv∞ velikΘ tovßrny na Ükrob bramborov² (v nich tΘ₧ v²roba dextrinu) a t°i menÜφ, v nich₧ vÜech vyrobφ se roΦn∞ p°es 150 vagon∙ Ükrobu, a dv∞ tovßrny obuvnickΘ, je₧ vyvß₧ejφ obuv hlavn∞ do Vφdn∞. Z °emesel je v pop°edφ strojnictvφ, hlavn∞ v²robou stroj∙ pro Ükrobßrny. T°i cihelny.-[Polnß] sklßdß se z 5 Φtvrtφ: M∞sta (Φßs¥ jeho sluje Velk² Pßtek, Mal² Pßtek, Kandie), Hornφho m∞sta (Φßs¥ Äabokrty, Pod horou, V ·voze), Dolnφho m∞sta (Φßs¥ Kocimberk, Pod Kalvariφ), Kate°inova a ÄidovskΘho m∞sta. Samoty: Lφsek, Cihelna, OvΦφn, Podlesk² ml²n, Borsk² ml²n, pohodna. R. 1897 z°φzeny m∞stskΘ jatky a tr₧iÜt∞. [Polnß] mß t°i nßm∞stφ, 4 kostely kat. a synagogu. D∞kansk² kostel Nanebevzetφ P. M. na nßm∞stφ, posledn∞ restaurovan² v l. 1890-1901, nßle₧φ svojφ vnit°nφ nßdherou a um∞leck²m provedenφm k nejkrßsn∞jÜφm kostel∙m v ╚echßch; gotick² kostel sv. Kate°iny na kopci nad m∞stem pochßzφ ze stoletφ XI., gotick² kostel sv. Anny (kaple Üpitßlskß) na nßm∞stφ Sozimov∞ vystav∞n byl r. 1447 zemanem polensk²m Janem Sozimou z Rouchova, renaissanΦnφ kostel sv. Barbory na severu m∞sta vystav∞n byl v l. 1720-25; h°bitov, zal. r. 1700, byl r. 1893 rozÜφ°en. Na nßm∞stφ stojφ sousoÜφ nejsv. Trojice, zhotovenΘ socha°em polensk²m V. Morßvkem r. 1750 nßkladem Petra Florißna. Roku 1882 vystav∞na a otev°ena m∞Ü¥anskß Ükola chlapeckß, r. 1890 m∞Ü¥. dφvΦφ, k nφ₧ pod jednu sprßvu p°ivt∞lena r. 1899 obec. dφvΦφ. VeΦernφ vyuΦovßnφ pro uΦn∞ bylo ji₧ v l. 1866-68, r. 1882 otev°ena pr∙myslovß Ükola pokraΦovacφ a r. 1897 hospodß°skß Ükola pokraΦ.M∞stskΘ museum otev°eno r. 1900; nejcenn∞jÜφ v∞cφ v n∞m je velik² pergamΘnov² antifonß° (majetek d∞k. kostela), jen₧ je dvoudφln², pochßzφ z r. 1414 a je psßn pφsmem starogotick²m.-Z humannφch ·stav∙ nejstarÜφ je Üpitßl m∞stsk², zal. r. 1447 Sozimou a jeho chotφ Kate°inou z MoΦovic. UrΦen byl pro 12 chud²ch a star²ch m∞Ü¥an∙v polensk²ch (6 mu₧∙ a 6 ₧en). Nadßnφm jeho mimo hotovΘ penφze (130.268 K r. 1901) je ╗Üpitßlsk² les½ ve v²m∞°e 134.705 ha; pon∞vad₧ nadßnφ Üpitßlu vzrostlo, dostßvß t. zv. ╗Üpitßlskou porci½ (40 h denn∞) jeÜt∞ 22 chud²ch osob, bydlφcφch v domech soukrom²ch. èpitßl pansk², zalo₧. r. 1689 knφ₧etem Ferdinandem z DietrichÜteina pro 6 (nynφ 10) star²ch chud²ch mu₧∙ panstvφ polenskΘho, p°ibyslavskΘho a krucemburskΘho.-╗Varhßnk∙v ·stav½ pro m∞stskΘ sirotky zal. r. 1884 K. Varhßnkem.-M∞stsk² chorobinec ukoupen r. 1867 a okresnφ nemoc. pokladna zal. r. 1889. Pokladna m∞stsk²ch chud²ch mß [viz obrßzek Φ. 3249. Znak m∞sta PolnΘ. ] r. 1901 zßkl. jistinu 42.754 K. M∞stsk² znak (vyobr. Φ. 3249.), posledn∞ kardinßlem DietrichÜteinem povolen², jest: v modrΘm Ütφt∞ dv∞ v∞₧e ΦtverhranΘ, dolespojenΘst°φbrnou klenutou branou s vyta₧enou m°φ₧φ padacφ. V∞₧e majφ v ho°ejÜku po jednom romßn. okn∞pr∙Φelnφm a na sedlov²ch st°echßch barvy ΦervenΘ po dvou zlat²ch makovicφch. Dole u brßny Ütφt st°φbrn² s dv∞ma dubov²mi ostrvemi Üikmo p°elo₧en²mi a se zlat²m kaprem uprost°ed (znak PtßΦk∙ z PirkÜteina a Ronova). Nad branou znak Viktorina z KunÜtßtu jako₧to knφ₧ete minstrberskΘho: Ütφt s knφ₧ecφ korunou a s p∞ti Ütφtky, z nich₧ dva a dva ·hlop°φΦnou le₧φcφ jsou stejnΘ (jedny s Φerven²mi a ₧lut²mi pruhy Üikm²mi, druhΘ s Φern²mi v pravo hledφcφmi orly, na jejich₧ prsou st°φbrn² p∙lm∞sφc) a pßt² Ütφtek menÜφ p°edeÜl²ch je uprost°ed nich, rodinn² to Ütφtek pßn∙v z KunÜtßtu. Na levΘ v∞₧i je znak ₧ejdlick² (Ütφt st°φbrn² s t°emi kapry) a na pravΘ znak dietrichÜteinsk² (Ütφt Üikmo rozd∞len², naho°e zlat², dole Φerven², na n∞m dva vina°skΘ no₧φky).-D∞jiny. Prvnφ historickou zprßvu nalΘzßme o Janu z PolnΘ, kter²₧ sφdlil na hrad∞ [Polnß]-nΘ asi v l. 1220-60. Po pßnech z PolnΘ stal se kol r. 1320 vlastnφkem [Polnß]-nΘ Jind°ich z LipΘho a po n∞m jeho synovΘ. R. 1356 uvßd∞jφ se ji₧ vlastnφky [Polnß]-nΘ pßni ze Sloupna Φi PirkÜteina, blφzcφ p°φbuznφ p°edeÜl²ch. Poslednφ Φlen rodu tohoto, Hynce PtßΦek z PirkÜteina, kter² ku [Polnß]-nΘ p°ikoupil P°ibyslav a Ronov, zem°el r. 1444 a d∞diΦkou stala se dcera jeho Äofie, je₧ r. 1463 provdala se za Viktorina z KunÜtßtu, syna krßle Ji°φka z Pod∞brad. Dne 16. led. 1468 koupil [Polnß]-nou Burian TrΦka z Lφpy za 10.500 kop gr. pr. s podmφnkou, aby v tΘ₧e cen∞ Viktorinovi neb jeho rodu zase op∞t postoupena byla, co₧ se stalo po smrti TrΦkov∞ jeÜt∞ t. r. Dne 8. °φj. 1468 kol 10. hod. veΦ. ·skokem se zmocnil hradu Jan, syn Zde≥ka KonopiÜtskΘho ze èternberka, naΦe₧ druhΘho dne p°ijel z Jihlavy otec jeho Zden∞k, aby se p°esv∞dΦil, jak se zda°ila synovi les¥, a aby se [Polnß]-nΘ ujal. Teprv koncem r. 1479 [Polnß] byla vrßcena Viktorinovi, kter²₧ jsa v pen∞₧nφ tφsni, prodal ji dne 7. °φj. 1486 za 18.000 uher. zl. Janu ZajφmaΦi BoΦkovi z KunÜtßtu, jen₧ zem°el r. 1504. Ji₧ za jeho ₧ivota vykonßval vlßdu nad panstvφm [Polnß]-nou syn jeho Hynek, kter²₧ ji 14. pros. 1515 prodal za 10.800 kop gr. pr. MikolßÜovi TrΦkovi z Lφpy a na Lipnici. Tento zem°el ji₧ 2. dub. 1516, postoupiv zbo₧φ svΘ bratru svΘmu Burianovi a synu jeho Janovi, jen₧ 18. °φj. 1538 prodal [Polnß]-nou (tΘ₧ P°ibyslav a pust² ji₧ tehdy hrad Ronov) Karlu z ValdÜteina a na HrubΘ Skßle a jeho choti EliÜce z Postupic za 25.250 kop gr. pr. ValdÜtein zem°el r. 1543, zanechav panstvφ [Polnß]-nou man₧elce a jedinΘ dce°i svΘ nezletilΘ Kate°in∞ Tato dosßhnuvÜi 18. roku, provdala se r. 1553 za i ZacharißÜe z Hradce (Jind°ichova), mladÜφho syna Adama z Hradce, Φφm₧ [Polnß] p°eÜla v majetek mocn²ch pßn∙ z Hradce. ZacharißÜ zem°el roku 1586, odkßzav [Polnß]-nou svΘ choti Ann∞ ze èlejnic a svΘ dce°i Kate°in∞, od nich₧ statek jejich zφskal bratrovec ZacharißÜe a poruΦnφk jeho dcery Adam II. z Hradce, jeho₧ syn Jßchym Ond°ej, poslednφ mu₧sk² potomek rodu svΘho, prodal [Polnß]-nou 3. list. 1597 za 119.000 kop mφÜ. Hartvφkovi Äejdlicovi ze Sch÷nfeldu. Po jeho smrti r. 1603 vlßdli na [Polnß]-nΘ jeho synovΘ Jan a Jind°ich (tento sφdlil v P°ibyslavi) a po nich bratr jejich Rudolf, jen₧ ·Φastnil se r. 1620 odboje proti kr. Ferdinandovi, jsa hejtmanem ve vojsku stavovskΘm. Trestem [Polnß] mu konfiskovßna a postoupena krßl. fiskem r. 1623 knφ₧eti kardinßlovi z DietrichÜteina, biskupu olomouckΘmu, za 150.000 zl. Po n∞m zd∞dil [Polnß]-nou r. 1636 jeho bratrovec Maximilißn z DietrichÜteina, v jeho₧ rod∞ [Polnß] je podnes, nßle₧ejφc od 31. °φj. 1899 sestrßm Eduard∞ kn∞₧n∞ Khevenhⁿller-MetschovΘ a Klotild∞ hrab∞nce FesteticsovΘ, je₧ jφ zd∞dily po svΘ matce Klotild∞ hrab∞nce rozenΘ z DietrichÜteina a Pruskova-Leslie, provd. za Eduarda hrab∞te z Clam-Gallasu.-Hrad, nynφ v z°φceninßch, m∞l p°φkopy, hradby, v∞₧e a baÜty s lidomornou, palßc s rytφ°sk²m sßlem a zßmeckou kaplφ. R. 1584 byl bleskem zapßlen, naΦe₧ opraven ZacharißÜem z Hradce. R. 1645 byl od èvΘd∙ vyplen∞n a r. 1647 zapßlen, Φφm₧ povstala prvnφ jeho v∞tÜφ zkßza. V letech 1690-93 p°estav∞l jej Ferdinand Josef z DietrichÜteina skoro ·pln∞. P°edhradφ, pak v²chodnφ a ji₧nφ Φßs¥ vnit°nφho dvora znova zbudoval, ostatnφ vÜe odstranil a se zemφ srovnal, kter²₧ stav dosud trvß. R. 1735 op∞t vyho°el, naΦe₧ opravil jej Valter z DietrichÜteina (1708-38), jeho₧ syn a nßstupce Karel Maximilißn znova d∙kladn∞ jej p°estav∞l. Dne 8. kv∞t. 1794 vyÜel ohe≥ v sousednφm panskΘm pivova°e a zachvßtil i hrad a od tΘ doby jen mohutnΘ z°φceniny p°ipomφnajφ jeho b²valou slßvu. ╚ßsti hradu opat°eny zatφmnφmi st°echami, a kdy₧ r. 1810 panskΘ ·°ady p°eneseny do P°ibyslavi, byly byty upraveny pro vdovy po ·°ednφcφch a pro rodiny soukromΘ. R. 1844 zbo°ena byla severnφ Φßs¥ hradu a kßmen rozvezen na silnice; tφm zniΦen palßc, kaple a sloupovß chodba, pochßzejφcφ ze XVI. stol. R. 1900 odvezena do Retzu v Rakousφch poslednφ cennß v∞c hradu, vlaÜsk² krb. Panstvφ [Polnß] mß v²m∞ry 7404 ha a sklßdß se ze Φty° panstvφ p∙vodnφch: [Polnß], Ä∩ßr, Vojn∙v M∞stec a Pohled. Panstvφ P°ybislav a Ronov poklßdß se za panstvφ splynulΘ s [Polnß]-nou. [Polnß] byla na m∞sto pov²Üena za pßn∙ z PolnΘ r. 1265 krßlem P°emyslem II. P°ed vßlkami husitsk²mi byla opevn∞na hradbami Obyvatelstvo p°idalo se pak ku protestantstvφ (duchovnφ sprßvu v [Polnß]-nΘ v l. 1597-1623 vedli jen kn∞₧φ protestantÜtφ), ale po bitv∞ B∞lohorskΘ vracelo se ke katolicismu, zaΦe₧ mu kardinßl DietrichÜtein ud∞lil novΘ v²sady. [Polnß] m∞la prßvo hrdelnφ a peΦetila voskem Φerven²m. V [Polnß]-nΘ na VelikΘm Pßtku m∞li modlitebnu (s letopoΦtem 1595) a h°bitov (nynφ zahrada domu Φ. 93-I.) ╚eÜtφ Brat°i, od nich₧ pochßzely podzemnφ chodby, m∞stem vedoucφ, jich₧ u₧φvali v dob∞ pronßsledovßni. R. 1888 [Polnß] vymohla si, aby dosavadnφch 7 trh∙ v²roΦnφch zv²Üeno bylo na 12, z nich₧ je 7 v²kladnφch i dobytΦφch a 5 jen dobytΦφch. T²dennφ trhy ka₧d² ·terek. Spolk∙ mß [Polnß] p°es 30. Literßti majφ svΘ album z r. 1688 a existovali dßvno p°ed bitvou b∞lohorskou. Ochotnφci hrßli divadlo poprvΘ r. 1798 n∞mecky, r. 1808 ji₧ Φesky. Mφstnφ mu₧sk² odbor Nßrodnφ Jednoty PoÜumavskΘ z°φdil r. 1894 ve°ejnou lidovou knihovnu a spolek hospodß°sk² vydßvß od roku 1898 Φasopis ╗Rozhledy½ (red. K. Vrba). M∞Ü¥. beseda zalo₧ena r. 1862, spolek zp∞vßck² r. 1862, ╗Sokol½ r. 1869, hasiΦi r. 1872, odbor ┌. M. S. r. 1882, spolek okraÜlovacφ r. 1888, krejcarov² (pro chudΘ Ükol. dφtky) r. 1892, katolickß jednota r. 1892, nßr. d∞lnφci r. 1899. Knihy pozemkovΘ jsou v [Polnß]-nΘ od r. 1562 a matriky od r. 1640. ÄidΘ majφ v [Polnß]-nΘ rabφna a h°bitov. Pom∞r jejich k obyv. k°es¥. upraven r. 1676 rozhodnutφm Ferd. DietrichÜteina. Tehdß₧ bylo v [Polnß]-nΘ jen 16 ₧id∙; m∞stsk² magistrßt vykßzal jim 4 domy na Dol. m∞st∞. Od r. 1681 m∞li svou zvlßÜtnφ Φtvr¥, ÄidovskΘ m∞sto, je₧ p°φsluÜelo ke Kate°inovu. Pozd∞ji vystav∞li si zde i synagogu. Soukromou hebrejskou Ükolu m∞li ji₧ za cφs. Josefa II., ale poΦßtkem XIX. stol. posφlali svΘ d∞ti do kat. Ükoly, naΦe₧ po r. 1850 otev°eli op∞t soukr. 1t°. Ükolu n∞m., je₧ r. 1874 stala se ve°ejnou, v l. 1877. 95 byla dvout°φdnφ a koncem Φce 1900 pro nedostatek ₧actva byla zav°ena. Po sensaΦnφ vra₧d∞, spßchanΘ na Ane₧ce Hr∙zovΘ 29. b°ezna 1899 v lese B°ezin∞, mnoho ₧id∙v z [Polnß]-nΘ se vyst∞hovalo, tak ₧e r. 1900 napoΦteno jich jen 122, aΦ r. 1890 bylo jich 239. Dne 4. srpna 1863 stihl m∞sto d∞sn² po₧ßr, kter² zniΦil celΘ vnit°nφ m∞sto (189 dom∙), p°i Φem₧ sho°ely i archivy: m∞stsk², d∞kansk² a ₧idovsk². Srv. Poimon, [Polnß], monografie; SedlßΦek, Hrady, XII., Heber, Burgen, V., Vidimsk², StΣdte-Wappen B÷hmens.Okres [Polnß] mß na 80 km2 v 1 m∞st∞ a 13 vsφch 1168 dom∙v a 9128 ob., z nich₧ 9117 Φ. a 11 n., 8947 kat., 53 evang. a 128 ₧id., 4457 mu₧. a 4671 ₧en. (1900). A. B. Mßka.
Polnß
#######
#FB#
0J5
58B1
108A7
636A7
928A7
958F5
1015F13
1066F13
1112F29
1252A7
2621B2
3088Q41WLine.exe Otta Tabulka##%2002%21%298%99999
3162F12
4139F6
4220A7
4298A7
4382A7
4515A7
4712A7
5104A7
5142A7
5354A7
5596A7
5785A7
5965A7
6049A7
6269A7
6384A7
6581A7
6727A7
6804A7
7061F4
8211A7
8234B2
8276A7
8374A7
8387A7
8575A7
8736A7
8793A7
9007A7
9172A7
9755A7
9811A7
9932A7
10504A7
10754A7
10849F5
10855A7
10872B2
10874H1
11008B2
11011B2
11014B5
11021O5Vxt0x000C4C68/0x00000078/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polnß##%2002%21%248%200488
#FE#
#ED#
HESLO:Polnß na èumav∞, ves, hejtm. Krumlov, okr. Planß Hornφ##%2002%23%207%200490
Polnß: [Polnß] ([Polnß] na èumav∞, Stein), farnφ ves t., hejtm. Krumlov, okr. Planß Hor.; 22 d., 146 ob. n. (1890), kostel sv. Martina, r. 1488 vystav∞n², r. 1653 rozÜφ°en², 3t°. Ük. a pÜ. [Polnß] pon∞mΦena po vßlce 30letΘ za kn. Eggenberka, kter² sem povolal za osadnφky N∞mce ze èt²rska.
Polnß
#######
#FB#
0J5
7A7
16A7
24F9
35B5
189A7
291O5Vxt0x000C4C68/0x00000078/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polnß##%2002%21%248%200488
#FE#
#ED#
HESLO:Polnφ##%2002%23%265%200491
Polnφ, ve vßleΦnictvφ, co se t²Φe ΦinnΘho vystupovßni mezi vojnou a vßleΦn²mi operacemi. [Polnφ] archiv, sbφrka polnφch elaborßt∙ a map nesoucφch se k vßlΦiÜti, m∞°iΦsk²ch nßstroj∙v a kresliva, spravovanß d∙stojnφkem u vyÜÜφch velitelstvφ. [Polnφ] batterie (viz Batterie 1) jsou batterie lehΦφho rßzu, ta₧enΘ 6 koni, kterΘ sledujφ i v nejrychlejÜφm pohybu ΦinnΘ zßstupy na bojiÜti, na rozdφl od t∞₧k²ch pevnostnφch, oblΘhacφch, pob°e₧nφch a pod. [Polnφ] cviΦenφ, na rozdφl od formßlnφho na rovnΘm cviΦiÜti, jest cviΦenφ, kde se provßd∞jφ ·koly zcela jako v bitv∞ opravdivΘ, jako na manΘvru, ale v rozm∞rech a oddφlech menÜφch, nejvφce 1 pluku. [Polnφ] Φetnictvo jest zßstup na v²pomoc u d∙stojnφk∙ generßlnφho Ütßbu, hlavn∞ pro slu₧bu v²zv∞dnφ, na slu₧bu policejnφ u vojska operujφcφho, assistenΦnφ, kur²rnφ, pr∙vodnφ, ordonnanΦnφ. Postavφ se p°ed vßlkou, d∙stojnφci a p∞Üφ mu₧stvo ze souboru Φetnictva zemskΘho, mu₧stvo konnΘ z pluk∙ jφzdeck²ch, z nich₧ ka₧d² odevzdßvß 12 podd∙stojnφk∙ ve slu₧b∞ [Polnφ]-ho Φetnictva vycviΦen²ch. VyÜÜφ velitelstva od armßdnφho a₧ vΦetn∞ do divisijnφch dostanou p°im∞°en² poΦet t∞chto Φetnφk∙. Ji₧ Montecuccoli navrhoval a slu₧ebnφ °ßd pro generßly z r. 1679 na°izoval, aby pro tyto slu₧by byli najφmßni poslovΘ. R. 1848 k tomu ·Φelu z°φzen p°i vypuknutφ vßlky sbor myslivc∙ posl∙ (Botenfager-Corps, srv. Myslivec vojensk²), jen₧ r. 1851 rozpuÜt∞n a rozd∞len v pluky ΦetnickΘ V t∞chto pak ustanoveno po ΦetnickΘ vßleΦnΘ setnin∞ pro vojnu. Roku 1870 z°φzeno [Polnφ] Φetnictvo, jak v²Üe udßno, jeho₧ cel² soubor Φinφ asi 300-500 Φetnφk∙ jφzdnφch a 360-600 p∞Üφch. [Polnφ] elaborßt jest zevrubnΘ vylφΦenφ vßlΦiÜt∞ s mapami na zßklad∞ zem∞pisu a mφstopisu, rekognoscφ a j. v²zkum∙, ulo₧enΘ v Φas mφru ve zvlßÜtnφ kancelß°i gen. Ütßbu u ministerstva vojenstvφ, a p°ed vßlkou se vydßvß do [Polnφ]-ho archivu armßdnφho velitelstvφ. [Polnφ] haubice je novΘ d∞lo-d°φv∞jÜφ haubice (v. t.) zruÜenΘ nemajφ nic spoleΦnΘho s touto novou-zavedenΘ koncem XIX. stol. ve vojÜt∞ n∞meckΘm, mß 10-12 cm rß₧e Φili kalibru a st°φlφ ve p°φkrΘm oblouku (proΦe₧ tΘ₧ sluje. Steilbogengeschⁿtz) na obhßjce krytΘ i za siln²mi nßspy na 4000-8000 krok∙ za minutu 9 mφ°en²ch ran. [Polnφ] hlφdka viz P°ed strß₧e. [Polnφ] kaplan, starÜφ nßzev pro voj. kn∞ze. [Polnφ] kaple sklßdß se ze stanu kapelnφho, z kostelnφho nßΦinφ, oltß°e, meÜnφch rouch, nßdob a j. v∞cφ ke slu₧bßm bo₧φm pot°ebn²ch a vozφ se v Φas vßlky v bedn∞ zabalenß p°i vyÜÜφch velitelstvech pro kostelnφ v²kony v ÜirΘm poli. Do r. 1868 m∞l takovou kapli ka₧d² pluk, a nynφ jsou kaple ve sprßv∞ voj. farß°∙. [Polnφ] kovßrna, ·plnΘ za°φzenφ kovß°skΘ na voze, provßzφ sv∙j p°φsluÜn² zßstup v jeho souvozφ. Po 1 [Polnφ] kovßrn∞ mß ka₧d² p∞Üφ pluk, ka₧d² prapor mysliveck², ka₧dß setnina (Ükadrona) jφzdy a ka₧dß [Polnφ] batterie; jinΘ zßstupy, hlavn∞ vozatajstvo s p°eΦetn²mi koni a vozy, mß pom∞rn∞ vφce. [Polnφ] kuchyn∞ se stavφ v le₧enφch a tßborech, nebo i v cantonnementech, kdy₧ obyvatelstvo nem∙₧e obstarati uva°enφ menß₧φ. Tyto kuchyn∞ jsou a) kuchy≥skΘ ₧lßbky. Vojßci p∞chotnφm r²Φkem vykopajφ po v∞tru malou strouhu 25 cm Üirokou, 16 cm hlubokou a dlouhou podle pot°eby. b) Kuchy≥skΘ prohlubn∞ 23 cm ÜirokΘ a 40 cm hlubokΘ a podle pot°eby dlouhΘ, do nich₧ za d°ev∞nΘ k°φ₧ky se zav∞sφ vojenskΘ kotly; do prohlubn∞ ud∞lß se dφra k topenφ a naproti na odvedenφ kou°e dymnφk. c) Kuchy≥skΘ p°φkopy Ve sm∞ru v∞tru se vykope p°φkop 2,50 m dl., 12-17 cm Üir., 15-40 cm hlub. s kolm²mi st∞nami, komφn se postavφ 1 m vys. z drnovek. Kde zem∞ nelze kopati, polo₧φ se kolo jako dla₧d∞nΘ z kamenφ, na toto se stavφ va°idla a v prost°edku se podpßlφ ohe≥. [Polnφ] lßhev, viz ╚utora. [Polnφ] marÜßlek viz Generßl a MarÜßl polnφ. [Polnφ] myslivci viz Myslivec vojensk². [Polnφ] nßΦinφ viz NßΦinφ polnφ. [Polnφ] nemocnice viz Lazaret. [Polnφ] od∞vßrna (n∞m. MonturfelddΘp⌠t), p°evoznΘ skladiÜt∞ voj. od∞v∙ za velitelstvφm armßdy a samostatnΘho t∞lesa armßdnφho pro nahrazovßnφ od∞vu nepot°ebnΘho nebo ztracenΘho u vojska. Pravideln² soubor jejφ je 8 d∙stojnφk∙, 113 mu₧∙, od∞vnφ zßsoby na 2-3 t²dny. [Polnφ] pßs (n∞m. Feldbinde), u generßl∙, d∙stojnφk∙ p∞chotnφch, mysliveck²ch, zßkopnick²ch, zdravotnick²ch odznak slu₧by, u generßl∙ zlat², u ostatnφch ze ₧lutΘho hedvßbφ, noÜen² kolem t∞la, s velik²mi t°apci po levΘm boku; p°id∞lenφ ke generßlnφmu Ütßbu jej nosφ s pravΘho ramene Üikmo k levΘmu boku, poboΦnφci u generßl∙ naopak s ramene levΘho k boku pravΘmu. [Polnφ] pßs je v u₧φvßnφ i ve v∞tÜin∞ vojsk cizφch. [Polnφ] pekßrna, za ka₧d²m armßdnφm sborem jedna, mß ka₧dß 48 ₧elezn²ch pecφ polnφch a ₧eleznΘ Φßsti pro 36 zd∞n²ch pekßren zßlo₧nφch a nß°adφ na peΦenφ suchar∙, pak mouku na 6 dnφ, co₧ vozφ za vojskem, aby je zßsobovaly chlebem. Soubor obnßÜφ 10 ga₧ist∙ a 291 mu₧∙ (peka°∙v a vozataj∙), 33 konφ, od obyvatel∙ najat²ch dvousp°e₧nφch voz∙ 555 a 12 konφ zßlo₧nφch. [Polnφ] pekßrna m∙₧e upΘci v ₧elezn²ch pecφch za 24 hodin jednodennφ pot°ebu chleba pro 48.000 a₧ 57.600 mu₧∙, na 36 pecφch zd∞n²ch pro 81.600 m., suchar∙ pro 21.800 mu₧∙. Pekßrna pro vojsko operujφcφ v horßch mß p°enosnΘ ₧eleznΘ peci horskΘ. [Polnφ] pok°ik (n∞m. Feldgeschrei), nov∞ji p°φhlas (n∞m. Feldruf), nßle₧φ mezi poznaky voj. a je slovo znaΦφcφ p°edm∞t vojßkovi dob°e znßm² nebo i jen posun nebo pohyb rukou. V dobßch d°φv∞jÜφch [Polnφ] pok°ik bylo skuteΦn∞ hlasitΘ projevenφ jistΘho hesla k°iΦenΘ p°i ·toku cel²m vojskem. (Tak bylo v neÜ¥astnΘ bitv∞ u Such²ch Krut 26. srpna r. 1278, kde padl krßl P°emysl II., p. pok°ik vojska ΦeskΘho ╗Praha½.) [Polnφ] poÜta v dob∞ vßlky p°ijφmß od p°φsluÜnφk∙v operujφcφho vojska a jim dodßvß dopisy, noviny, posilky pen∞z vyjma pen∞₧nφ poukßzky, posilky nßklad∙ po p°φpad∞ za zvlßÜtnφch podmφnek; cestujφcφch nep°evß₧φ nikdy. Ji °φdφ p°i generßlnφm velitelstvφ etap za vrchnφm velitelstvφm armßd vÜeobecnΘ °editelstvφ [Polnφ]-ch poÜt, pod tφmto u ka₧dΘho generßlnφho velitelstvφ armßdy po °editelstvφ [Polnφ] poÜty s ∙°adem hlavnφm poÜty [Polnφ], nφ₧e obstarßvß u ka₧dΘho arm. sboru po sprßv∞ [Polnφ] poÜty s nßle₧it²mi expositurami. [Polnφ] a pohotovostnφ p°φdavek vyplßcφ se ga₧ist∙m, jakmile na°φzena pohotovost nebo stav vßleΦn², co nßle₧itost dennφ a zastavφ se, jakmile se zastavφ vÜeobecn∞ nebo pro jednotlivce °eΦen² pom∞r. Dennφ p°φdavek pohotovosti Φi [Polnφ] Φinφ pro poln. marÜßlka, velitele armßdy K 16 (40), poln. zbrojmistra nebo velitele sboru K 10 (30), polnφho podmarÜßlka nebo divisionß°e K 8 (24), generßlmajora brigßdnφka K 6 (20), plukovnφka K 4 (12), podplukovnφka a majora K 3,50 (8), setnφka a pod. K 2 (6), d∙stojnφka subalternφho K 1,50 (3). [Polnφ] rozhledny pozorovacφ 1. v postavenφch p∞chotnφch jsou budky vzadu otev°enΘ vstav∞nΘ do p°edprsnφ z prken 3 cm tlust²ch a krytΘ foÜnami 5 cm tlust²mi a na stran∞ k nep°φteli s mal²m otvorem 1 m nad samorostlou zemφ. P°ed vn∞jÜφ st∞nu budky se postavφ puÜkovzdornß zßÜtita s otvorem odpovφdajφcφm otvoru v budce. Z tΘto ve dne stßle musφ pozorovati vojßk, arci st°φdan², co se d∞je u oblΘhan²ch. -2. Na leÜenφch slou₧φ ve hradbßch neb u nich na pozorovßnφ nep°φtele a ·Φinku vlastnφ palby a d∞lajφ se ze staviva vÜude na snad∞ jsoucφho, jako ze ₧eb°φk∙, sochor∙, bidel a provaz∙, podobn∞ jako lehkΘ rozhledny turistickΘ s n∞kolika patry pro pozorovatele, spojen²mi zeb°φky. VztyΦiti je mo₧no volno bez opory nebo lΘpe s oporou o strom, kter² p°idßvß pevnoty a bezpeΦφ a sv²mi v∞tvemi a listφm zakr²vß stavbu a strß₧ce. [Polnφ] slu₧ba, na rozdφl od slu₧by v posßdkßch, obsßdkßch a pevnostech obsahuje vÜe, co se t²Φe slu₧ebnφch v²kon∙ vojska ve vßlce, tudφ₧ na pochodech, v le₧enφ, v tßbo°e a v cantonnementech p°i vyzvφdßnφ, na p°edstrß₧φch a o zachovßnφ ve vÜelik²ch bojφch, slovem veÜkerou slu₧bu proti nep°φteli. [Polnφ] snφtka (n∞m. Feldzeichen), v lΘt∞ dubovß, v zim∞ jehliΦnß, kterou ka₧d² p°φsluÜnφk vojska brann² si musφ zatknouti p°i parßdßch, po vφt∞zn²ch bojφch a pod. na kryt hlavy. [Polnφ] strß₧ viz P°edstrß₧e. [Polnφ] strß₧mistr, starodßvn² titul generßlmajora. [Polnφ] st°elba (n∞m. feldmΣssiges Schiessen), cviΦba ve st°φlenφ v ·zemφ nerovnΘm a pokrytΘm na nep°φtele, naznaΦovanΘho prkenn²mi panßky (jednotlivΘ harcovnφky), ploty (celΘ oddφly), d°ev∞n²mi d∞ly, zcela jako v boji opravdivΘm; pot°ebφ nejsv∞domit∞jÜφ ostra₧itosti, aby p°i pohybech st°φdav∞ postupn²ch st°elci zadnφ neporanili nebo nezast°elili st°elc∙ p°ednφch. [Polnφ] studna ΦtvercovΘho pr∙°ezu 1,3 m a₧ 1,9 m strany sestroje d°ev∞nΘho se za°izuje v le₧enφ na delÜφ dobu pro ka₧d² prapor a ka₧d² pluk jφzdnφ nebo d∞lost°eleck² po jednΘ; majφ-li i kon∞ b²ti napßjeni z [Polnφ]-ch studnφ, t°eba po jednΘ ka₧d²m 2 Ükadronßm nebo batteriφm. [Polnφ] telegrafnictvφ pod Ütßbnφm d∙stojnφkem generßlnφho Ütßbu s p°φsluÜn²m osobstvem p°i gener. velitelstvφ etapovΘm obstarßvajφ °editelstva [Polnφ]-ho telegrafu p°i ka₧dΘm sboru armßdnφm jedno, od n∞ho₧ po vrchnφm ·°ednφku telegrafnφm delegovßn k armßdnφmu velitelstvφ generßlnφmu. Zßlo₧nφ oddφly telegrafnφ zaklßdajφ a obstarßvajφ nutnß p°ipojenφ telegrafu [Polnφ]-ho k sφti stßtnφ, opravujφ a zahajujφ vedenφ telegraf∙ zniΦen²ch a, t°eba-li, zruÜenφ takov²ch vedenφ ji₧ trvajφcφch a t°φdφ se v oddφly stavebnφ s materißlem pro 30 km a provozovacφ o 4 stanicφch. ╚ßra [Polnφ]-ho telegrafu 6-7,5 km dlouhß m∙₧e b²t postavena nebo zruÜena za 3 hodiny; 1 oddφl stavebnφ m∙₧e postaviti denn∞ 6-8 km; tyΦe jedna ode druhΘ 65 krok∙. [Polnφ] ·bor (franc. tenue de campagne, ital. tenuta di campagna) viz Pochodov² ·bor. [Polnφ] v²prava (franc. campagne, ital. campagna, angl. campaign, n∞m. Feldzug), vßleΦnß v²prava celΘho vojska nebo znaΦnΘ jeho Φßsti od mobilisace a₧ do dosa₧enφ d∙le₧itΘho ·Φelu nebo do ujednßnφ p°φm∞°φ nebo mφru, anebo, jak to b²valo a₧ do XVIII. stol., do poΦßtku krutΘ zimy, kdy ob∞ vßlΦφcφ strany se ubytovaly do zimnφch byt∙, kde prßv∞ stßly. Mnohß vßlka, zejmΘna nejnov∞jÜφ, b²vß ukonΦena [Polnφ] v²pravou jedinou a to Φasto velmi krßtkou (rakousko-francouzskß r. 1859, rak.-pruskß r. 1866), kde₧to jindy vßlky se odb²valy v [Polnφ]-ch v²pravßch n∞kolika, obyΦejn∞ pojmenovan²ch podle roΦnφk∙v, a₧ ·Φel vßlky byl dosa₧en nebo sjednßn mφr (30letß, 8letß o rakouskou posloupnost, 7letß a j.). [Polnφ] zßsobovacφ ·stavy na dovß₧enφ potravin a pφce k r∙zn²m zßstup∙m sklßdajφ se ze zßsobovacφch proud∙v a ze zßsob. souvozφ. Zßsob. proud p∞chotnφ mß 15 d∙stojnφk∙v a ·°ednφk∙v, 617 mu₧∙, 1034 konφ, 484 voz∙; zßsob. proud jezdeck² mß 16 d∙stojnφk∙v a ·°ednφk∙, 674 mu₧∙, 1145 konφ, 539 voz∙; zßsob. proud armßdnφho sboru mß 5 d∙stojnφk∙, 297 mu₧∙, 506 konφ, 233 voz∙. K t∞mto ·stav∙m p°ipojeny [Polnφ] zßsobßrny, [Polnφ] pekßrny (v. t.), zßsoby dobytka jateΦnΘho a j. [Polnφ] zßstupy zdravotnickΘ, oddφly 39 a₧ 210 mu₧∙ zdravotnictva a vozatajstva, 25 a₧ 166 konφ nebo soumar∙ a 8-31 voz∙ p°i ·stavech zdravotnick²ch u armßdnφch divisφ pro slu₧bu zdravotnictva u operujφcφho vojska. [Polnφ] zbrojovnictvφ jest odv∞tvφ d∞lost°eleckΘ pro st°elivovΘ parky (viz Park 2) a provozuje se oddφly 22 mu₧∙v a setninami zbrojovnφmi. FM.
#######
#FB#
0K5
89A7
97F6
240A7
248F8
262O8Vxc0x00345DC0/0x000000E0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0305%83%537%033264
446A7
454F7
644A7
652F9
998A7
1301F14
1317B10
1328B5
1340F17
1438F24
1492A7
1597A7
1605F8
1818A7
1860A7
1868F7
2014B2
2082B18
2183A7
2191F6
2202F11
2215A7
2223F6
2260A7
2268F5
2573A7
2581F7
2674A7
2774A7
2868A7
2876F7
3011B1
3091B2
3106B2
3143B1
3169B2
3184B2
3344B1
3402B1
3415B2
3430B2
3477B1
3614A7
3622F5
3633O6Vxf0x004F00C4/0x0000022F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0609%38%207%061092
3641A7
3649F8
3662O22Vxi0x006B915C/0x00001236/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0911%11%124%096153
3686A7
3694F8
3707O17Vxq0x006296E5/0x000003CB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1710%38%521%174655
3726A7
3734F6
3745O12Vxq0x00656B98/0x00000213/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1710%66%438%174800
3759A7
3767F9
3781O7Vxo0x004E4BB4/0x000024EF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1508%40%66%154230
3790A7
3798F8
3813B15
4055A7
4063F3
4073B9
4418A7
4470A7
4478F7
4833A7
5076A7
5084F6
5097B12
5119F7
5133B7
5271A7
5489A7
5497F5
5776F21
5798A7
5809F4
5869F11
5881A7
5889F28
5918A7
5966F6
5973A7
5981F5
6014A7
6024F21
6242A7
6549A7
6557F20
6583F22
6664B2
6694B2
6748B1
6958F8
7374A7
7382F6
7671A7
7679F6
7692B11
7850A7
7858F5
7868O10Vxt0x003D2A8E/0x00000D8A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2007%12%207%202431
7880A7
7888F10
7932A7
7940F7
7954B22
8299A7
8307F6
8338B1
8347B1
8507A7
8576A7
8584F14
8708F11
8720A7
8731F9
8938A7
9112B2
9149A7
9176B2
9273B2
9308A7
9316F4
9329B17
9354B18
9394A7
9402F7
9418B8
9434B8
9450B8
9465B7
9791A7
9927A7
10093A7
10101F10
10491A7
10510A7
10565A7
10573F20
10780A7
10788F13
10919B3
#FE#
#ED#
HESLO:Polnice##%2002%25%273%200492
Polnice Φili trompeta, tΘ₧ trubka (ital. tromba, clarino, frc. trompette, angl. trumpet), plechov² nßstroj dechov² z rodiny roh∙ a kornett∙, velmi zhusta u₧φvan² jak p°i hudb∞ koncertnφ a divadelnφ, tak zejmΘna vojenskΘ. Kde₧to d°φve roura [Polnice] b²vala rovnß, asi 2 m dlouhß a hotovila se ze st°φbra neb jinΘho kovu drahocenΘho, hotovφ se dnes z mosaznΘho plechu a jejφ tvar p°i tΘ₧e dΘlce jest podlouhl² kotouΦ dvakrßt nebo t°ikrßte stoΦen² v zßvinech t∞sn∞ k sob∞ p°ilΘhajφcφch, a to dφlem pro pohodlφ, dφlem proto, aby p°irozenΘ t≤ny mohly rukou do roury vlo₧enou duÜenφm se m∞niti. Od rohu liÜφ se hlavn∞ jednak menÜφ dΘlkou roury (kterß u rohu je dvojnßsobnß), jednak tvarem zßvin∙, je₧ p°i [Polnice]-ci jsou tßhlejÜφ, ale jako p°i rohu, tak i p°i [Polnice]-ci lze menÜφmi neb v∞tÜφmi kotouΦky dßti r∙znΘ t≤niny, a to do As, A, B, H, C, Des, D, Es, E, F, Fis, G, a vyÜÜφ As, A a B. Hlavnφ druh [Polnice]-nic jest t. zv. [Polnice] obecnß Φili p°irozenß, jejφ₧ roura nemß ₧ßdn²ch otvor∙ k vyvozenφ jednotliv²ch t≤n∙, je₧ tvo°φ se jedinΘ r∙zn²m tvß°enφm rt∙ hudebnφkov²ch a zp∙sobem nasazenφ. Stupnice tΘto [Polnice] jest: c g c' e' g' b' c" d" e" f ' g' a" b" h" c"', ze kter²ch₧ t≤n∙ vÜak b', b" a f" je p°φliÜ hlubokΘ, a" p°φliÜ vysokΘ, kterou₧ neshodu musφ hrßΦ vyrovnati p°φsluÜn²m tlakem rt∙. PoΦφnaje od c' mo₧no vyvoditi takΘ ostatnφ t≤ny schßzejφcφ bu∩ rtem nebo zasazenφm ruky v korpus [Polnice], aΦ tyto t≤ny neznφ dob°e. T≤ny vyÜÜφ s jistotou ovlßdati dovedou toliko virtuosovΘ. Noty pro [Polnice]-ci pφÜφ se pro vÜecka lad∞nφ jen v C-dur s klφΦem violinov²m, naΦe₧ ovÜem jen [Polnice] do C znφ souhlasn∞ s notami, kde₧to ostatnφ jsou pak t. zv. nßstroji transponujφcφmi. Zvuk [Polnice] jest ostr² a pronikav², spolu s jin²mi nßstroji plechov²mi slavnostnφ a jßsav²; pak p°ipisuje se takΘ [Polnice]-ci melodie. V orchestru symfonickΘm [Polnice] tvo°φ bu∩ s rohy nebo pozouny skupinu samostatnou. Zßhy poΦali pracovati o zdokonalenφ [Polnice] dopl≥ovßnφm jejφ stupnice t≤ny chr≤matick²mi, co₧ zda°ilo se nejlΘpe t. zv. [Polnice]-cφ ventilovou podle soustavy St÷lzelovy s klapkami (od r. 1801). Tato [Polnice] je nalad∞na obyΦejn∞ do F a podle toho takΘ se notuje, aΦ u₧φvß se se zßlibou takΘ [Polnice] do B, kterß sic mß menÜφ objem, ale pln∞jÜφ zvuk. K [Polnice]-ci obecnΘ pat°φ zejmΘna [Polnice] v u₧Üφm smysle, t. j. trubka vojenskß, od nφ₧ pochßzφ nyn∞jÜφ naÜe orchestrovß trompeta jako₧to forma zdokonalenß. U star²ch odpovφdala [Polnice]-ci tuba, zvlßÜ¥ tuba etruskß jest z prvnφch nßstroj∙ dokonal²ch. Ve st°edov∞ku u₧φvßno mnoho [Polnice] (v N∞mecku Feldtrummet), je₧ teprve ve stol. XVI. nab²vala tvar∙ zahnut²ch. Studie pro [Polnice]-ci psal zejmΘna F. Gumbert. Srv. Eichborn, Die Trompete in alter und neuer Zeit (Lip., 1881) a t²₧, Das alte Clarinblasen auf Trompeten (t., 1894).
#######
#FB#
0K7
13F8
27F6
41B6
49B7
63B9
80B7
240A9
270B1
700A9
757A9
830B2
834B1
837B1
840B9
851B1
854B2
858B1
861B6
869B1
880B2
884B1
888B2
903A9
929A9
1113A9
1129B9
1139B2
1142B2
1145B12
1158B2
1161B2
1197B2
1201B2
1206B2
1228B2
1317B2
1402A9
1506A9
1594A9
1695A9
1807A9
1853A9
1950A9
2036A9
2049F10
2116A9
2150B1
2209A9
2222B1
2271A9
2305A9
2451A9
2554A9
2575B11
2651A9
#FE#
#ED#
HESLO:PolniΦka##%2002%25%232%200493
PolniΦka, polnφ hruÜe≥, viz Pirus, str. 772 a.
#######
#FB#
0K8
10F12
28O5Vxs0x004F70A7/0x00000F62/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1908%71%496%194738
44B2
#FE#
#ED#
HESLO:PolniΦka##%2002%25%248%200494
PolniΦka, ves v ╚echßch p°i hor. toku Sßzavy, hejtm. Chot∞bo°, okr. P°ibyslav, fara a pÜ. Z∩ßr Zßmek (na Morav∞); 147 d., 1063 obyv. Φ. (1890), 3t°. Ük., Φetn. stanice, ml²ny a pila. Stßvaly zde do polovice minulΘho stoletφ ₧elez. huti, ale zanikly nedostatkem dopravnφch prost°edk∙, na mφst∞ nich pßlφ se tu vßpno.
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Polnφk##%2002%25%314%200495
Polnφk, zool., viz Agrilus.
#######
#FB#
0K6
19O7Vxa0x0031B0D6/0x0000067C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0105%70%397%013272
#FE#
#ED#
HESLO:Polnφ kru₧φtko##%2002%25%322%200496
Polnφ kru₧φtko viz M∞°enφ, str. 122 a.
#######
#FB#
0K14
19O6Vxq0x000C86A0/0x00006563/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1702%21%99%170724
36B2
#FE#
#ED#
HESLO:Polnφ salßt##%2002%25%331%200497
Polnφ salßt, bot., viz Valerianella.
#######
#FB#
0K11
23O12Vxz0x00257528/0x000008EB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2604%59%430%261502
#FE#
#ED#
HESLO:Polnischleuten##%2002%25%339%200498
Polnischleuten viz Lutyn∞ 2) Polskß.
#######
#FB#
0K14
19O6Vxp0x003303E1/0x00000082/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1605%80%480%162931
#FE#
#ED#
HESLO:Polo##%2002%25%347%200499
Polo, hra athletickß, podobnß kopanΘ, p°i nφ₧ vÜak hrßΦi lehce ustrojenφ sedφ na konφch, jsouce opat°eni d°ev∞n²mi paliΦkami (sticks) s rukoje¥mi 1,30 m dlouh²mi. Rozd∞leni jsou na dv∞ strany, obyΦejn∞ po Φty°ech jezdcφch, a ka₧dß strana sna₧φ se vehnati kouli z bφlΘho vrbovΘho d°eva, 7 cm v pr∙m∞ru majφcφ, k urΦitΘmu cφli strany protivnΘ, stanovenΘmu dv∞ma kolm²mi koly, zara₧en²mi do zem∞ ve vzdßlenosti 7,30 m. Pole zßpasu je rovnß louka s krßtk²m, peΦliv∞ p∞st∞n²m trßvnφkem a vzdßlenost obou cφl∙ musφ Φiniti aspo≥ 225 m. Na poΦßtku hry postavφ se ob∞ strany do prost°ed pole proti sob∞ a rozhodΦφ hry, kter² sßm stopuje hru a bdφ nad jejφ sprßvnostφ (Φasto sßm b²vß na koni), vhodφ kouli zvolna mezi hrßΦe. Potom se hraje, obyΦejn∞ ve Φty°ech Φtvrthodinov²ch, krßtk²m odpoΦinkem od sebe odd∞len²ch zßpasech, a ta strana vφt∞zφ, kterß Φast∞ji vehnala kouli mezi koly strany protivnΘ. Pravidla [Polo]-la nejsou p°φliÜ spletitß a jest z°ejmo, ₧e hlavnφ ·lohu zde hraje jezdeck² k∙≥ a um∞nφ jezdeckΘ. Z konφ bΘ°e se k tomu pony (polo-poney), kter² nesmφ b²ti vyÜÜφ ne₧ 1,48 m a musφ b²ti intelligentnφ a ke h°e zvlßÜt∞ vycviΦen, tak ₧e cena takovΘho kon∞ b²vß velmi vysokß, a₧ 10.000 K, tφm spφÜe, je₧to k∙≥ dob°e cviΦen² dovede hrßti tako°ka sßm. [Polo] pochßzφ z vnit°nφ Asie, kde hrßvalo se ji₧ ok. r. 600 p°. Kr., a p°inesli je odtamtud (zejm. z Indie) d∙stojnφci angliΦtφ, aΦkoli [Polo] hrßvalo se ji₧ d°φve takΘ ve èpan∞lsku a v republice ArgentinskΘ, kde jest hojn∞ konφ. Pravidla hry obecn∞ p°ijatß stanovil Hurlingham-Club v Anglii.-Odr∙dou [Polo]-la jest bicycle-[Polo], p°i kterΘm vÜak hrßΦi nejsou ozbrojeni paliΦkami, n²br₧ strkajφ a pohßn∞jφ kouli za stejn²m ·Φelem p°ednφm kolem velocipedu. P°i [Polo]-lu na led∞ hrßΦi na bruslφch honφ kouli rovn∞₧ paliΦkami. Na podobn²ch zßkladech je zalo₧ena takΘ hra Water-[Polo], [Polo] na vod∞, pro plavce ovÜem dob°e cviΦenΘ. Srv. Younghusband, [Polo] in India (Lond²n, 1890); Weir a Brown, Riding and [Polo] (v The Badminton Library, t., 1891).
#######
#FB#
0K4
126B6
151B1
288B2
413B2
526B2
900A6
1078B1
1252A6
1389A6
1554A6
1569F7
1577A6
1714A6
1823F5
1829A6
1837A6
1904A6
1961A6
#FE#
#ED#
HESLO:Polo##%2002%26%174%200500
Polo
Polo Marco, viz Marco Polo
Polo Gaspar Gil, spisov. Üpan∞lsk²
#######
#FB#
0K4
7O26Vxt0x000CCCCD/0x0000002C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polo Marco, viz Marco Polo##%2002%26%174%200501
35O34Vxt0x000CCDBA/0x00000221/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polo Gaspar Gil, spisov. Üpan∞lsk²##%2002%26%182%200502
#FE#
#ED#
HESLO:Polo Marco, viz Marco Polo##%2002%26%174%200501
Polo: Marco viz Marco Polo.
Polo
#######
#FB#
0J4
6F5
16F10
29O4Vxt0x000CCB3C/0x00000050/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polo##%2002%26%174%200500
Polo: Gaspar Gil, spisov. Üpan. (*1516 ve Valencii-å1572). Studoval prßva na universit∞ svΘho rodiÜt∞ a byl tΘ₧ jejφm professorem. Proslul² jest jeho past²°sk² romßn La Diana enamorada (1564), pokraΦovßnφ Diany Montemayorovy. O oblib∞ spisu sv∞dΦφ p°eklad latinsk², francouzsk² a anglick² a devatero vydßnφ za p∙l stoletφ. Krom∞ Diany [Polo] psal bßsn∞ lyrickΘ, traktßty prßvnickΘ a j. Dianu jeho mo₧no Φφsti nejlΘpe ve vydßnφ madridskΘm z r. 1802; nov∞ji p°itiÜt∞na jest i k barcelonskΘmu vyd. Diany Montemayorovy (1886). Holk.
Polo
#######
#FB#
0J4
6F10
166B18
335A6
523B5
530O4Vxt0x000CCB3C/0x00000050/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polo##%2002%26%174%200500
#FE#
#ED#
HESLO:Polock##%2002%26%289%200503
Polock, ·j. m∞sto rus. ve vitebskΘ gub. p°i ·stφ °. Poloty do Zßp. Dviny a p°i draze vitebsko-dvinskΘ. Mß 20.751 ob. (1897), z nich₧ p°es polovici jest ₧id∙. Dom∙ bylo r. 1891 pouze 126 kamenn²ch, 1328 d°ev∞n²ch. [Polock] mß 8 pravoslavn²ch kostel∙, z nich₧ nejd∙le₧it∞jÜφ jest kathedrßlnφ chrßm sv. Äofie, zalo₧. na poΦ. XII. stol. a obnoven² r. 1851, 2 pravoslavnΘ klßÜtery (mu₧. a ₧en.), 1 kostel katol., 1 luthersk², rozkolnickou modlitebnu, 23 ₧id. synagog a modliteben. V [Polock]-u jest uΦitelsk² seminß°, eparchißlnΘ ₧enskΘ uΦiliÜt∞, kadetnφ ·stav, 3 bibliotΘky, 2 tiskßrny, nemocnice. Tovßren a pr∙mysl. zßvod∙ jest 12 (4 ko₧elu₧skΘ, 3 hrnΦφ°skΘ) s obratem 43.575 rub. [Polock] jest m∞sto velmi starΘ, je₧ p°ipomφnß se ji₧ ok. r. 862 jako ·st°ednφ hrad PoloΦan∙, v∞tve KriviΦ∙. Na rozhranφ IX. a X. stol. [Polock] podrobil se knφ₧eti Olegovi. Vladimφr Vel. (980-1015) dal lesnatou zemi polockou jeÜt∞ za svΘho ₧ivota synu Izjaslavovi jako ·d∞lnΘ knφ₧etstvφ PolockΘ. Knφ₧etstvφ to, je₧ zajφmalo v∞tÜφ dφl nyn. gubernie vitebskΘ a pak Φßsti gub. mohylevskΘ, minskΘ a vilenskΘ, z∙stalo p°es vÜechny snahy JaroslaviΦ∙ v rukou potomstva Izjaslavova, ale rozdrobilo se dalÜφm d∞lenφm mezi potomky knφ₧. VÜeslava BrjaΦislaviΦe (å1101) na ΦetnΘ menÜφ ·d∞ly. Hlavnφ z nich byly: vlastnφ [Polock], Minsk, Vitebsk, Druck. Knφ₧ata poloΦtφ rozÜφ°ili ve XII. stol. svoji svrchovanost na sousednφ pohanskΘ Livy a zalo₧ili v jejich ·zemφ tvrze Kukejnos a Gersik. V XIII. stol. moc knφ₧at rychle poΦala klesati, zvlßÜt∞ kdy₧ na zßpad∞ vzniklo mocnΘ panstvφ °ßdu LivonskΘho. ╪ßd zmocnil se brzy Kukejnosu i Gersika. Ok. polovice XIII. stol. pak celΘ knφ₧etstvφ PolockΘ opanovßno od Litvan∙. [Polock] a Vitebsk byly ve stoletφ XIV. ·d∞ly v rodin∞ GedyminoviΦ∙, a₧ koneΦn∞ sjednotil je r. 1392 p°φmo s ostatnφ Litvou velkokn. Vitold.-Srv. DanileviΦ, OΦerk istoriji Pol. zemli do konca XIV. stol. (Kijev, 1896).-V prvnφm d∞lenφ Polska r. 1772 [Polock] p°ipadl Rusku a p°ipojen ke gub. pskovskΘ; od r. 1802 p°φsluÜφ ke gub. vitebskΘ. Ve stoletφ XVI. [Polock] byl m∞sto bohatΘ a lidnatΘ, maje na 100.000 obyvatel∙. DivokΘ vojny, po₧ßry, mor a j. nehody p°ivedly jej k ·padku. Biskupstvφ zalo₧eno bylo v [Polock]-u ji₧ r. 992 a pov²Üeno v 2. pol. XVI. stol. na arcibiskupstvφ (tehdy uniatskΘ). Z arcibiskup∙ vynikß Jozafat Kuncewicz (v. t.). R. 1833 arcibiskupstvφ to prom∞n∞no op∞t v pravoslavnΘ. Polock² ·jezd mß 4856 km2 (z toho 3,8% moΦßl∙, 48% les∙). R. 1897 m∞l veÜkerΘho obyvatelstva 121.339. Hlavnφm zam∞stnßnφm jest orba, d°eva°stvφ a rybolov.
#######
#FB#
0K6
213A8
478A8
678A8
762F8
814A8
948F25
1287A8
1682A8
1931A8
2037A8
2189A8
2308F9
2383F13
2405B2
2407H1
#FE#
#ED#
HESLO:Polockij##%2002%26%207%200504
Polockij Simeon JemeljanoviΦ SitnianoviΦ-Petrovskij (*1629 na BφlΘ Rusiå1680 v Moskv∞), vzd∞lal se v kijevskΘ Ükole a vstoupiv do klßÜtera, vyuΦoval v Polocku, kde r. 1656 uvφtal verÜi cara Alexeje MichajloviΦe, naΦe₧ r. 1664 povolßn byl do Moskvy. Zaujav pevnΘ mφsto p°i dvo°e, m∞l znaΦn² vliv na cφrkevnφ zßle₧itosti a z p°φkazu synody napsal proti starov∞rc∙m Äezl pravlenija... (1667), vzor st°edov∞kΘ scholastickΘ v²mluvnosti, kter² vÜak u prost²ch v∞°φcφch z∙stal bez vlivu, aΦ synoda nazvala jej hlasem z ΦistΘho st°φbra slova bo₧φho. R. 1667 sv∞°ena mu v²chova carsk²ch d∞tφ, pro n∞₧ napsal: Vertograd Mnogocv∞tnyj; Äitije i uΦenije Christa Gospoda i Boga naÜego; Kniga kratkich voprosov i otv∞tov kat∞chiziΦeskich. Poznatky, jich₧ poskytla mu Ükola a soukromß Φetba, shrnul v dφle V∞n∞c v∞ry katoliΦeskija. Jsa odchovancem Ükoly Petra Mohyly, byl ₧iv²m protestem moskevskΘ ztrnulosti a p°iΦinil se nemßlo o Üφ°enφ vzd∞lanosti a poznßnφ pramen∙ zßpadnφch. Zavedl tΘ₧ v Moskv∞ kßzßnφ, je₧ vydal pak s nßzvem Ob∞d duÜevnyj a VeΦerja duÜevnaja (1681-83). ╚etnΘ verÜe jeho nemajφ v²znamu. VerÜem p°elo₧il tΘ₧ ₧altß°. V d∞jinßch rus. divadla, tehdy se rodφcφho, p°ipomφnß se jako autor dvou komΘdiφ: Komedija o Navuchodonosor∞ car∞ a Komedija pritΦi o Bludnom syn∞. Srv. L. Majkov, S. [Polockij] (╗OΦerki iz istoriji rus. lit∞ratury½, Petrohr., 1889); Tatarskij, S. [Polockij] (Moskva, 1886); V. Popov, S. [Polockij] kak propov∞dnik (t., 1886). ènk.
#######
#FB#
0K8
9F42
363B18
600B22
624B46
672B51
790B25
1015B13
1031B17
1203B31
1237B31
1288A10
1369A10
1409A10
1448B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polodrahokamy##%2002%26%480%200505
Polodrahokamy viz Drahokamy.
#######
#FB#
0K13
18O9Vxg0x00608CDA/0x00002739/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0710%10%33%076007
#FE#
#ED#
HESLO:Polog##%2002%26%488%200506
Polog, Hornφ a Dolnφ, naz²vala se za st°ednφho v∞ku alluvißlnφ kotlina na nejho°ejÜφm toku °. Vardasu v Makedonii. Nynφ slove TΘtovo a hlavnφ m∞sto v nφ (st°edov∞kΘ Cht∞tovo) Kalkßndelen. KJk.
#######
#FB#
0K5
7F13
126F6
175F11
188B4
#FE#
#ED#
HESLO:Poloha##%2002%26%529%200507
Poloha jest prostorn² pom∞r t∞lesa k jin²m t∞les∙m nebo jednotliv²ch Φßstφ t∞lesa mezi sebou. Jest tedy [Poloha] t∞les vedle sebe, pod sebou, nad sebou, na sob∞ atd. V mathematice urΦuje se [Poloha] nejΦast∞ji pomocφ analytickΘ geometrie. [Poloha] v hudb∞ znamenß: 1. stav∞nφ prst∙ u smyΦc. nßstroj∙; prvnφ [Poloha] tu vznikß, vyluzuje-li prvnφ prst (ukazovßΦek) nejblφ₧e vyÜÜφ t≤n nad prßzdnou strunou, druhß a dalÜφ [Poloha] je tu, musφ-li se ruka posunouti o jeden a dalÜφ stupn∞ do v²Üe. -2. [Poloha]-hou u akkord∙ rozumφme postavenφ nejvyÜÜφho hlasu, kterΘ m∙₧e bu∩ zm∞nu zßkladnφ opakovati nebo b²ti transponovßnφm t≤nu jinΘho. P°i kvintakkordu c eg [Poloha] tato bude se jmenovati kvintovou, c gc terciovou, c e gc oktßvovou a p.3. Mluvime p°i hlase, zvlßÜt∞ lidskΘm, ale tΘ₧ i nßstrojovΘm, o [Poloha]-oze nφzkΘ, st°ednφ a vysokΘ podle rozsahu t≤novΘho. -4. O ·zkΘ Φi rozÜφ°enΘ [Poloha]-oze akkord∙ mluvφme podle toho, zda jsou vÜechny t≤ny p°i sob∞, ₧e nemohou b²ti prolo₧eny jin²m, k tΘ₧e zm∞n∞ p°φsluÜejφcφm, aneb jsou ve v∞t∞ Φty°hlasnΘ tak uspo°ßdßny, ₧e transposicφ do ni₧Üφ oktßvy tenor p°ichßzφ na mφsto, je₧ ve vyÜÜφ oktßv∞ v [Poloha]-oze ·zkΘ p°ipadlo by altu (na p°. c e' g' c2, oproti tomu: c g e'c2).
#######
#FB#
0K6
104A8
190A8
239A8
250F5
307A8
418A8
496A8
651B4
656A8
699B4
715B6
800A8
885A8
1142A8
1185B4
1190B2
1193B1
1194H1
1210B7
1217H1
#FE#
#ED#
HESLO:Polohlavy##%2002%27%207%200508
Polohlavy (Halbehaupt), ves v ╚echßch, hejtm. ╚es. Lφpa, okr. Mimo≥, pÜ. OlÜina, fara SvΘbo°ice; 58 d., 11 ob. Φ., 291 n. (1890), 1t°. Ük.
#######
#FB#
0K9
11B10
#FE#
#ED#
HESLO:Polohopisn² plßn##%2002%27%240%200509
Polohopisn² plßn anebo plßn situaΦnφ jest geometrick² obraz ·zemφ ve zmenÜenΘm m∞°φtku, kter² zobrazuje vzßjemnou a horizontßlnou polohu jednotliv²ch bod∙ povrchu zemskΘho. Z [Polohopisn² plßn]-nΘho [Polohopisn² plßn]-u lze urΦiti vodorovnΘ vzdßlenosti jednotliv²ch bod∙, kterΘ urΦujφ hranice parcell pozemkov²ch a stavebn²ch. V²ÜkovΘ pom∞ry v [Polohopisn² plßn]-nΘm [Polohopisn² plßn]-∞ zobrazeny neb²vajφ. Stavebnφ °ßdy krßl. ╚eskΘho nesprßvn∞ nßzvem [Polohopisn² plßn] [Polohopisn² plßn] oznaΦujφ plßny, kterΘ zobrazujφ budoucφ ·pravu ulic a nßm∞stφ, tedy t. zv. regulaci m∞sta. OznaΦujφ tedy nßzvem [Polohopisn² plßn] [Polohopisn² plßn] vlastnφ plßn polohopisn², kter² zobrazuje dosavadnφ stav, a t. zv. plßn regulaΦnφ, kter² zobrazuje budoucφ ·pravu m∞sta. [Polohopisn² plßn]-nΘ [Polohopisn² plßn]-y r²sujφ se podle v²sledk∙ m∞°enφ polnφho. Nov.
#######
#FB#
0K16
23F13
175A18
199A18
344A18
367A18
453A18
472A18
603A18
622A18
641F24
708F14
762A18
784A18
846B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polokaras##%2002%27%389%200510
Polokaras (Carpio Kollari Heck.) jest ryba kaprovitß (z Φeledi Cyprinidae), mφÜenec kapra a karasa obecnΘho (viz KaprovitΘ ryby). Mß t∞lo zdΘli 20-30, ano i takΘ 45 cm, b²vß tvarem jeho podoben bu∩ kapru, bu∩ karasu, ·sta majφ tenkΘ rty a na ho°ejÜφm 4 krßtkΘ, ·tlΘ vousky. Siln² ostnit² paprsek ploutve h°betnφ a °itnφ jest pilovan² bu∩ hrub∞ (jako u kapr∙), bu∩ jemn∞ (jako u karasa); na obou kostech po₧erßkov²ch b²vß po 5 zubech ve 2 °adßch. TakΘ barvou [Polokaras] rovnß se bu∩ kapru, bu∩ zase karasu. Äije i v naÜich vodßch; byl ji₧ n∞kolikrßte p°inesen na rybφ trh pra₧sk². Br.
#######
#FB#
0K9
11B14
63B10
113O14Vxm0x00675D69/0x00000A86/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1310%80%413%134342
165B2
458A11
581B3
#FE#
#ED#
HESLO:Polokoule##%2002%27%504%200511
Polokoule Φili hemisfΘra jest geometrick² ·tvar, omezen² kruhem a polovinou plochy kulovΘ. [Polokoule] vznikne, vykonß-li polokruh polovinu otoΦenφ (180░) kolem svΘho pr∙m∞ru. Po v²tce slove tak polovina koule zemskΘ nebo nebeskΘ nad rovnφkem ([Polokoule] severnφ) a pod rovnφkem ([Polokoule] ji₧nφ).
#######
#FB#
0K9
15F9
91A11
244A11
256F7
281A11
293F5
#FE#
#ED#
HESLO:Polok°φdlφ##%2002%27%17%200512
Polok°φdlφ Φi bodav² hmyz (Hemiptera seu Rhynchota) jest °ßd hmyzu vyznaΦenΘho ·stnφmi ·stroji bodav²mi, prognathnφmi nebo hypognathnφmi, Φlßnky hrudnφmi patrn∞ rozliÜen²mi, k°φdly r∙zn∞ vyvinut²mi a prom∞nou nedokonalou nebo do jistΘ mφry dokonalou. ┌stroje ·stnφ jsou pro °ßd tento velmi v²znaΦnΘ a prom∞n∞ny v sosßk 3Φlen² nebo 4Φlen², kter² jest bu∩ voln² nebo s p°edoprsφm vφce mΘn∞ srostl². Sosßk ten vznikl z 3. pßru Φelistφ a p°edstavuje nßm rourovit∞ stoΦen² ₧lßbek, jeho₧ kraje jen na ko°en∞ svrchu trochu rozestßvajφ a tam ·zk²m pyskem hornφm jsou p°ikryty. Uvnit° nachßzφme 4 bodavΘ Üt∞tinky, toti₧ p°em∞n∞n² 1. a 2. pßr Φelistφ. Krou₧ky hrudnφ jsou z°eteln∞ rozliÜeny; p°edohrudφ jest v∞tÜinou velikΘ, volnΘ, z°φdka malΘ (sameΦkovΘ Φervci); st°edohrudφ jest p°evß₧n∞ vyvinuto a Φasto jen ono chovß svalstvo nep°φmΘ. ZadeΦek ukazuje 6-9 patrn²ch krou₧k∙. Nohy jsou krßΦivΘ, plovacφ, skßkavΘ nebo chßpavΘ. Chodidla 1-3Φlenß. K°φdla bu∩ ·pln∞ schßzejφ, nebo jest jen prv² pßr dokonale vyvinut nebo jsou oboje k°φdla jemnß blßnitß a pr∙hlednß, aΦ i tu zadnφ jsou menÜφ nebo p°ednφ jsou veskrze vφce mΘn∞ ztlustlß, pon∞kud krovkovitß, nebo jsou p°ednφ vyvinuta jako polokrovky (vlastnφ [Polok°φdlφ] Heteroptera), na nich₧ rozeznßvßme 3 pole: toti₧ tenkoblanou Φßs¥ vrcholovou t. zv. blanku (membrana), kterß zabφrß menÜφ koneΦn² dφl k°φdla, pak siln∞ji zrohovat∞lou Φßs¥ ko°enovou, kterß pohybliv²m nebo nepohybliv²m Üvem op∞t ve 2 dφly se rozpadß, ÜirÜφ p°ednφ ko₧ka (corium) a u₧Üφ zadnφ (clavus). Konec ko₧ky p°i kraji p°ednφm b²vß odliÜen jako₧to klφnek (cuneus); takΘ na ko°en∞ okrajnφho pole ko₧kovΘho b²vß odd∞leno malΘ polφΦko jako₧to vlo₧ka (embolium). Tykadla majφ rozmanit² poΦet Φlßnk∙, v∞tÜinou vÜak mal²; jsou bu∩ nitkovitß neb osinovitß, z°φdka r∙₧encovitß a mnohoΦlenß. OΦi jsou rovn∞₧ r∙zn∞ vyvinuty, n∞kdy nachßzφme jen jednoduchß oΦka po stranßch hlavy (Parasita) nebo kupky jednoduch²ch oΦek (Coccidae). Za₧φvacφ roura nemß ₧aludku ssacφho, za to vÜak ₧aludek mφzov² jest velmi dlouh² a ukazuje 3 odstavce. Älßzy malpighickΘ jsou obyΦejn∞ 4. Soustava nervovß jest v₧dy velmi soust°ed∞nß, tak ₧e zauzliny tvo°φ 2 nebo 3 skupiny. Larvy nemajφ provisornφch ·strojφ, zvlßÜt∞ ·stroje ·stnφ jsou stejn∞ vyvinuty jako u forem dosp∞l²ch. U Phytophthires nalΘzßme tΘ₧ heterogonii a polymorphismus jedinc∙ pohlavnφch. VajφΦka jsou v₧dy pom∞rn∞ velikß. Nejv∞tÜφ dφl hmyzu bodavΘho ₧ije na suchu, malß Φßs¥ ve vod∞ nebo na nφ. Äivφ se Ü¥avami bylinn²mi nebo ₧ivoΦiÜn²mi a n∞kterΘ druhy jsou tφm obtφ₧ny nebo Ükodlivy. ╪idΦeji prospφvajφ bu∩ p°φmo, nebo nep°φmo hubφce Ükodliv² hmyz. Nynφ znßm²ch druh∙ Φφtßme na 14.000. Zkamen∞lΘ tvary objevujφ se ji₧ ve spodnφ Ju°e a to z Heteropter Φeledi p°φbuznΘ Coreid∙m a Pentatomid∙m, k nim₧ ve svrchnφ Ju°e p°ipojujφ se Hydrometrae, Nepidae a Reduviidae; z Homopter popsßny jsou ze zpodnφ Jury tvary Cikadßm podobnΘ. Hojn∞jÜφ zbytky nalezeny byly ve sladkovodnφch vrstvßch miocΘnu a v jantaru. MÜice nalezeny byly ve vrstvßch wealdensk²ch, v jantaru a v sladkovodnφch usazeninßch ÷ningensk²ch a aixsk²ch. Nynφ ₧φjφcφ hmyz bodav² d∞lφme ve 4 pod°ßdy: 1. Heteroptera, 2. Homoptera, 3. Phytophthires, 4. Aptera (v. t. Φl.) Kpk.
#######
#FB#
0K10
14F11
27B23
1194A12
1207B11
1299B8
1477B6
1499B6
1567B6
1659B8
1881B8
1921B8
2260B13
3111B11
3127B9
3141B17
3159B6
3178B4
#FE#
#ED#
HESLO:PolokroveΦnφk##%2002%28%83%200513
PolokroveΦnφk, zool., viz Necydalis.
#######
#FB#
0K13
26O10Vxr0x0002995A/0x000002A3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1801%25%447%180151
#FE#
#ED#
HESLO:Polom##%2002%28%91%200514
Polom PokraΦovßnφ v sv. 28
Polom, obec v ╚echßch, hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky
Polom, ves, hejtm. Rychnov nad Kn., okr. Kostelec n. Orl.
Polom, ves, hejtm. a okr. Älutice
Polom, viz Polomy
Polom, ves na Morav∞, hejtm. Boskovice, okr. KunÜtßt
Polom, ves, hejtm. a okr. Hranice
Polom Pustß, ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Bφlovec
Polom Velikß, m∞steΦko ve Slezsku, hejtm. Opava
#######
#FB#
0K5
6N22Vyb0x006E2ECB/0x00000084/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%38%306%290578
30O52Vxt0x000D0759/0x000000B2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom, obec v ╚echßch, hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky##%2002%28%91%200515
84O57Vxt0x000D08D8/0x000000AA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom, ves, hejtm. Rychnov nad Kn., okr. Kostelec n. Orl.##%2002%28%124%200516
143O33Vxt0x000D0A3C/0x0000008A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom, ves, hejtm. a okr. Älutice##%2002%28%149%200517
178O17Vxt0x000D0B70/0x00000024/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom, viz Polomy##%2002%28%174%200518
197O52Vxt0x000D0CB9/0x00000098/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom, ves na Morav∞, hejtm. Boskovice, okr. KunÜtßt##%2002%28%182%200519
251O33Vxt0x000D0E06/0x000000C5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom, ves, hejtm. a okr. Hranice##%2002%28%207%200520
286O50Vxt0x000D0F96/0x0000019C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom Pustß, ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Bφlovec##%2002%28%240%200521
338O47Vxt0x000D1208/0x0000044F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom Velikß, m∞steΦko ve Slezsku, hejtm. Opava##%2002%28%314%200522
#FE#
#ED#
HESLO:Polom, obec v ╚echßch, hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky##%2002%28%91%200515
Polom: , katastr. obec v ╚echßch, hejtm. Chrudim, okr. Nasevrky, fara a pÜ. Trhovß Kamenice; 3 d., 20 ob. Φ. (1890); fil. kostel sv. Kunhuty (r. 1350 plebanie).
Polom
#######
#FB#
0J5
162O5Vxt0x000D00CD/0x0000018C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom##%2002%28%91%200514
#FE#
#ED#
HESLO:Polom, ves, hejtm. Rychnov nad Kn., okr. Kostelec n. Orl.##%2002%28%124%200516
Polom: [Polom], ves t., hejtm. Rychnov nad Kn., okr. Kostelec n. Orl., fara Sudislava, pÜ. PotÜt²n; 52 d., 299 obyv. Φ. (1890), kaple sv. Jana a Pavla.-
Polom
#######
#FB#
0J5
7A7
154O5Vxt0x000D00CD/0x0000018C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom##%2002%28%91%200514
#FE#
#ED#
HESLO:Polom, ves, hejtm. a okr. Älutice##%2002%28%149%200517
Polom: (Pohlem), ves t., hejtm. a okr. Älutice, fara ┌drΦ, pÜ. Bochov; 22 d., 125 ob. n. (1890), ml²n. Stßvala zde tvrz.
Polom
#######
#FB#
0J5
8B6
122O5Vxt0x000D00CD/0x0000018C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom##%2002%28%91%200514
#FE#
#ED#
HESLO:Polom, viz Polomy##%2002%28%174%200518
Polom: viz Polomy.
Polom
#######
#FB#
0J5
11O6Vxt0x000D1A48/0x0000008E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%28%66%200526
20O5Vxt0x000D00CD/0x0000018C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom##%2002%28%91%200514
#FE#
#ED#
HESLO:Polom, ves na Morav∞, hejtm. Boskovice, okr. KunÜtßt##%2002%28%182%200519
Polom: , ves na Morav∞, hejtm. Boskovice, okr. KunÜtßt, fara Sulkovec, pÜ. RoveΦφn; 30 d., 192 ob. Φ. (1890), 1t°. evang. Ük. (55 ₧.).
Polom
#######
#FB#
0J5
136O5Vxt0x000D00CD/0x0000018C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom##%2002%28%91%200514
#FE#
#ED#
HESLO:Polom, ves, hejtm. a okr. Hranice##%2002%28%207%200520
Polom: (Pohl), ves t., hejtm. a okr. Hranice, fara B∞lotφn; 80 d., 26 ob. Φ., 577 n. (1890), 2t°. Ük., pÜ., telegraf a ₧el. stanice Sev. dr. cφs. Ferdinanda (P°erov-Mor. Ostrava).
Polom
#######
#FB#
0J5
8B4
181O5Vxt0x000D00CD/0x0000018C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom##%2002%28%91%200514
#FE#
#ED#
HESLO:Polom Pustß, ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Bφlovec##%2002%28%240%200521
Polom: Pustß (Wⁿst-Pohlom), far. ves ve Slezsku, hejtm. a okr. Bφlovec; 121 d., 903 ob. Φ., 34 n. (1890), kostel sv. Martina, obec. Ük., pÜ., parostr. lihovar, 3 ml²ny, lo₧isko kamen. uhlφ a popl. dv∙r Ko₧iΦek. Stßvala zde tvrz se zbo₧φm samostatn²m, je₧ r. 1692 p°eÜla do rodu Karla Maximilißna sv. p. Kolichreitßra z Kolichreitu na Kyjovicφch, jen₧ [Polom] Pustou spojil se statkem kyjovsk²m.
Polom
#######
#FB#
0J5
7F5
14B11
351A7
396O5Vxt0x000D00CD/0x0000018C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom##%2002%28%91%200514
#FE#
#ED#
HESLO:Polom Velikß, m∞steΦko ve Slezsku, hejtm. Opava##%2002%28%314%200522
Polom: [Polom] Velikß (Gross-Pohlom), m∞steΦko ve Slezsku, hejtm. Opava, okr. Klimkovice; 150 d., 999 ob. Φ., 24 n. (1890), kostel sv. Vßclava, obec. Ük., pÜ., obΦ. zßlo₧na, 4 ml²ny, zßmek, popl. dv∙r, pivovar a lihovar Jana hr. VlΦka. B²valß tvrz byla v²chodiÜt∞m rytφ°. rodu Donßt∙ z VelkΘ Polom∞, z nich₧ Jind°ich prodal zbo₧φ velkopolomskΘ r. 1486 Mat∞ji a Petrovi brat°φm Osinsk²m ze ÄitnΘ. Petr z rodu toho prodal V. [Polom] r. 1492 Janovi z Ochab a Hukovic a jeho man₧elce Hedvice z Bφtova. Syn a nßstupce ve zbo₧φ otcovskΘm Jind°ich Hukovsk² z Ochab z∙stavil zbo₧φ velkopolomskΘ svΘ dce°i Kate°in∞, po nφ₧ d∞dil je man₧el jejφ MikulßÜ Pra₧ma z Bφlkova. Nßstupci sed∞li zde po 150 let a p∙vodnφ statek p°ikoupenφm okolnφch statk∙ hojn∞ rozmno₧ili. V prvnφ Φtvrti XVII. stol. d∞dili synovΘ MikulßÜe Bartolom∞je Pra₧my zbo₧φ otcovskΘ a ze syn∙ VilΘm ml. obdr₧el za dφl [Polom] Vel., jeho₧ syn Karel prodal ji Ji°φmu èt∞pßnovi hr. z Vrbny. R. 1685 koupil zbo₧φ velkopolomskΘ od Ferdinanda hr. z Vrbny klßÜter velehradsk² a dr₧el je do r. 1702, kdy je ujal Jind°ich VilΘm hr. VlΦek.
Polom
#######
#FB#
0J5
7A7
15F6
23B12
423A7
874A7
1087O5Vxt0x000D00CD/0x0000018C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polom##%2002%28%91%200514
#FE#
#ED#
HESLO:Polomec##%2002%28%521%200523
Polomec, osada slezskß, viz Javo°φ 9).
#######
#FB#
0K7
28O6Vxm0x000D3262/0x000001D6/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1302%26%265%130543
#FE#
#ED#
HESLO:Polom∞r##%2002%28%529%200524
Polom∞r Φili radius v mathematice slove v nejÜirÜφm smysle polovina pr∙m∞ru k°iv²ch Φar, tedy u kru₧nice vzdßlenost kterΘhokoli jejφho bodu od st°edu. [Polom∞r] koule slove pak bu∩ polovina jejφho pr∙m∞ru nebo rovn∞₧ vzdßlenost bodu povrchovΘho ode st°edu. Jak v kouli tak v kru₧nici vÜecky [Polom∞r]-y, jich₧ jest nesΦφsln∞ mnoho, jsou sob∞ rovny.
#######
#FB#
0K7
13F6
151A9
291A9
#FE#
#ED#
HESLO:Polomφ##%2002%28%41%200525
Polomφ, ves na Morav∞, hejtm. Litovel, okr. a pÜ. Konice u Prost∞jova, fara Bohuslavice; 51 d., 284 ob. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:Polomy##%2002%28%66%200526
Polomy
Polomy (Polom), vφska v ╚echßch, hejtm. NovΘ M∞sto n. Met.
Polomy (P°ednφ a Zadnφ), ves, hejtm. a okr. NovΘ M∞sto n. Met.
#######
#FB#
0K6
9O58Vxt0x000D1C70/0x00000096/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polomy (Polom), vφska v ╚echßch, hejtm. NovΘ M∞sto n. Met.##%2002%28%66%200527
69O62Vxt0x000D1DDE/0x000000BB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polomy (P°ednφ a Zadnφ), ves, hejtm. a okr. NovΘ M∞sto n. Met.##%2002%28%91%200528
#FE#
#ED#
HESLO:Polomy (Polom), vφska v ╚echßch, hejtm. NovΘ M∞sto n. Met.##%2002%28%66%200527
Polomy: , Polom, vφska v ╚echßch, hejtm. NovΘ M∞sto n. Met., okr. OpoΦno, fara Bφl² ┌jezd, pÜ. DobruÜka; 7 d., 38 obyv. Φ. (1890).-
Polomy
#######
#FB#
0J6
10F5
133O6Vxt0x000D1A48/0x0000008E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polomy##%2002%28%66%200526
#FE#
#ED#
HESLO:Polomy (P°ednφ a Zadnφ), ves, hejtm. a okr. NovΘ M∞sto n. Met.##%2002%28%91%200528
Polomy: , takΘ P°ednφ a Zadnφ [Polomy] (Pollom), ves t., hejtm. a okr. NovΘ M∞sto n. Met., fara Sedlo≥ov (Φßst. OleÜnice); 96 d., 28 ob. Φ., 600 n. (1890), tkalcovstvφ.
Polomy
#######
#FB#
0J6
15F14
30A8
40B6
170O6Vxt0x000D1A48/0x0000008E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polomy##%2002%28%66%200526
#FE#
#ED#
HESLO:PolonΘza##%2002%28%124%200529
PolonΘza (ital. polacca), polsk² tanec v taktu 3/4 mφrnΘho pohybu (zrychlenΘ Andante), podobajφcφ se spφÜe promenßd∞, prßv∞ jako n∞kdejÜφ pavane, ji₧ [PolonΘza] v naÜich ballettech zastupuje. Grove ve svΘm ╗Dictionary of music and musicistes½ vyslovuje nikoli bezpodstatnou domn∞nku, ₧e byla [PolonΘza] p°i nastoupenφ tr∙nu Jind°icha III. z Anjou vymyÜlena polskou Ülechtou k defilaci jako dvo°enφ se, a ₧e tedy nemß p∙vod sv∙j z polskΘho lidu; tomu by nasv∞dΦovala tΘ₧ okolnost, ₧e nejstarÜφ znßmΘ [PolonΘza]-zy nejsou taneΦnφmi pφsn∞mi, n²br₧ kusy ryze nßstrojov²mi. Charakteristickou vlastnostφ [PolonΘza]-zy je, ₧e zaΦφnß pln²m taktem a siln²m akcentem a d∙sledn∞ mß (jako bolero) rhythmus: D╔╦ dßle, ₧e konΦφ t°etφ Φtvrtφ:EE╨╬
Polonskij: Jakov PetroviΦ, bßsnφk rus., z p°ednφch bßsnφk∙ doby popuÜkinskΘ (*1820 v Rjazani-å1898 v Petrohrad∞). U₧ jsa gymnasistou v rodnΘm m∞st∞ psal verÜe a za pozdravnou bßse≥ Alexandru II., tehdy careviΦi nßslednφku, sßm Äukovskij, tehdy vychovatel careviΦ∙v, pod∞koval mladΘmu [Polonskij]-kΘmu a odevzdal mu carsk² darzlatΘ hodinky. Universitu studoval v Moskv∞, kde₧ druhy jeho byli Fet a S. M. Solovjev. Potom pro₧il n∞kolik let jako domßcφ uΦitel na Kavkßze, kde p°ispφval do ╗ZakavkazskΘho V∞stnika½, i v cizin∞. Vrßtiv se na Rus, redigoval krßtkou dobu ╗Russkoje Slovo½ v Petrohrad∞, r. 1861 stal se sekretß°em komitΘtu censurnφho pro zahraniΦnφ tiskopisy; od r. 1896 byl Φlenem rady hlavnφho °editelstvφ pro tiskovΘ zßle₧itosti.-Klidn² byl jeho ₧ivot, klidnß je jeho poesie. Kdy₧ zaΦφnal, ovzduÜφ bylo plno lermontovÜtiny-[Polonskij] byl na universit∞, kdy₧ Lermontov padl; nßlad∞ tΘ poddßval se takΘ mlad² [Polonskij] a ladil svΘ struny do t≤niny verÜ∙ PuÜkina a Lermontovova. Povaha jeho nebyla vÜak k nφ uzp∙sobena, n²br₧ mnohem p°φbuzn∞jÜφ byla rusk²m parnassovc∙m, v jejich₧ Φele byl A. N. Majkov a kte°φ povstali proti silnΘ tendenci, vnßÜenΘ do ruskΘ poesie od bßsnφka msty a smutku, N∞krasova, a jeho ╗obΦanskΘ Musy½, kterß pronikav∞ ozvala se ostrou dissonanci po harmonii velik²ch romantik∙. [Polonskij] s p°φtelem Fetem p°idali se k parnassovc∙m, horlitel∙m pro kult formy, pro ╗ΦistΘ um∞nφ½. [Polonskij] vÜak ne z·plna. Ba v n∞kter²ch chvφlφch klonil se k N∞krasovu, aΦkoliv jeho p°φtelem nebyl, zrovna jako Turgen∞v, p°φtel [Polonskij]-kΘho, a takΘ dalek byl tΘ sφly v²razu, prudkosti a ho°kosti, s jakou N∞krasov vyjad°oval svou bolest i lßsku, nevoli i nenßvist. [Polonskij] byl vnφmav² k okolφ svΘmu, k dob∞ svΘ, k jejich zlu a neduhu. P°ßl si ╗₧φti a krßΦeti se zßstupem½, ale nebylo mu to dßno. U n∞ho Φasovß zloba zeslßbla na stesk na nedostatky p°φtomnosti. Jeho motivy obΦanskΘ netvo°φ jeho pravΘho v²znamu bßsnickΘho; ten jest v zachycovßnφ jasu a klidu, zp∞vu a krßsy p°φrody. Rßd op∞vuje a maluje veΦery, noci, les, m∞sφΦnou zß°i a vzpomφnky na n∞; rßd pohrou₧φvß se v melodickΘ sny, sny o Üt∞stφ zaÜlΘm neb oΦekßvanΘm; snφ o n∞m, a¥ jede na sanφch zimnφ krajinou, a¥ pluje i za bou°e po mo°i. MnohΘ z t∞chto jeho bßsnφ znßrodn∞ly, n∞kterΘ, zvlßÜt∞ milostnΘ, ╚ajkovskij, RubinÜtejn, Ivanov, Galkin aj. uvedli v hudbu. TakΘ ryze humoristickΘ bßsn∞ [Polonskij] slo₧il, z nich₧ Kobylka muzikant stala se nejpopulßrn∞jÜφ jeho bßsnφ. I n∞kolik povφdek napsal. SebranΘ spisy vyÜly r. 1869 o 3 dφlech, r. 1886 o 10 dφlech. Psali o n∞m B∞linskij (v X. dφle sv²ch spis∙), Dobroljubov (v III. dφle), Arse≥jev (KritiΦeskije e¥udy po russkoj lit∞ratur∞), Percov (Filosofskija teΦenija v russkoj poeziji). Viz ╗Slovansk² P°ehled½, 1898, str. 117-124, s malou ukßzkou bßsnφ [Polonskij]-kΘho. T².
Polonskij
#######
#FB#
0J9
11F14
284A11
835A11
920A11
1315A11
1417A11
1550A11
1691A11
2384A11
2412B16
2797A11
2815B3
2820O9Vxt0x000D2523/0x0000006F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polonskij##%2002%28%463%200533
#FE#
#ED#
HESLO:Polonskij Leonid AleksandroviΦ, publicista rusk²##%2002%29%339%200535
Polonskij: Leonid AleksandroviΦ, publicista rus. (*1833), ukonΦiv studia na universit∞ petrohradskΘ, slou₧il p°i ministerstv∞ vojenskΘm a pak p°i min. nßr. osv∞ty, naΦe₧ °φdil zahraniΦnφ politiku v Φasop. ╗Rus. Invalid½, ╗Sovremennoje Slovo½, ╗S.-Pet∞rburgskija V∞domosti½, ╗Golos½ a j. V l. 1864-65 psal do ╗Petrohradsk²ch V∞domostφ½ t²dennφ feuilletony s pseud. Ivan LjubiΦ, naΦe₧ od r. 1868 °φdil vnit°nφ obzor v Φasop. ╗V∞stnik Jevropy½ a koneΦn∞ r. 1880 poΦal vydßvati vlastnφ list politick² ╗Strana½. Nßle₧el ke krajnφm liberßl∙m, byl p°φkr²m nep°φtelem slavjanofilstva, ano stßl i v opposici proti Lorisu Melikovu, tak ₧e list jeho r. 1883 byl zastaven. V l. 1884-92 [Polonskij] psal vnit°nφ obzor pro ╗Rus. Mysl½ a r. 1893 vstoupil do Φasopisu ╗S∞vernyj V∞stnik½. Znaje v²born∞ cizφ jazyky, byl korrespondentem ╗Tempsu½ a v ╗Revue Universelle½ otiskl Lettres de Russie. Od r. 1880 jest tΘ₧ spolupracovnφkem petrohradskΘho ╗Kraje½. Sta¥ jeho ╗Mickiewicz v ruskΘ literatu°e½ vyÜla v jubilejnφm Mickiewiczov∞ sbornφku. [Polonskij] psal velmi mnoho, ale pod r∙zn²mi pseudonymy (L. Prozorov, L. Lukjanov a j.). O sob∞ vydal sbornφk povφdek (Na dosug∞), z n∞ho₧ povφdku Nado ₧i¥ cho¥ Mickiewiczova syna p°elo₧ila do francouzÜtiny (v ╗Revue Universelle½).
Polonskij
#######
#FB#
0J9
11F20
364F11
674A11
859B18
1024A11
1085F8
1098F8
1144B9
1172B8
1258O9Vxt0x000D2523/0x0000006F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polonskij##%2002%28%463%200533
#FE#
#ED#
HESLO:Poloopice##%2002%29%25%200536
Poloopice (Prosimiae, Hemipitheci) jest skupina opic s ·strojnostφ ni₧Üφ ne₧ u opic prav²ch. NejstarÜφ zßstupci zkamen∞lφ ze zpodnφho ·tvaru t°etihornφho p°ipojujφ se svojφ ·strojnostφ jednak k nejstarÜφm zßstupc∙m Üelem hmyzo₧rav²ch (Insectivora), jednak ke kopytnφk∙m (Condylarthra). Mezi t∞mito t°emi nejstarÜφmi skupinami ssavc∙ kolßΦnat²ch (Placentalia) nenφ jeÜt∞ poΦßtkem doby t°etihornφ valnΘho rozdφlu. SpoleΦnφ praotcovΘ vÜech [Poloopice]-ic i opic jsou Pachylemures. [Poloopice] majφ na chßpav²ch okonΦinßch palec pohybliv² ke vÜem prst∙m prßv∞ tak jako opice. Chodidla okonΦin jsou dlouhß a jejich kosti voln∞ pohyblivΘ. Na prstech majφ nehty; jen na n∞kter²ch prstech zadnφch okonΦin mφvajφ drßpek. Lebka a chrup [Poloopice]-ic jen mßlo se liÜφ od lebky nejstarÜφch Üelem (Insectivora). Dutina lebeΦnß jest malß, nφzkß, kosti obliΦejovΘ protßhlΘ a velikΘ, Φelisti silnΘ. Jsou vÜak n∞kterΘ druhy (Tarsius spectrum) blφ₧φcφ se v tΘto p°φΦin∞ vφce opicφm. Mozek [Poloopice]-ic jest pom∞rn∞ menÜφ a jednoduÜÜφ ne₧ u opic. P∙vodnφ dvojdφlnß d∞loha zachovala se u n∞kter²ch druh∙ jeÜt∞ ·pln∞ (Stenops); ostatnφ druhy majφ v p°ednφ Φßsti d∞lohu dvojdφlnou (uterus bicornis), kde₧to pravΘ opice majφ ob∞ d∞lohy srostlΘ v jedin² celek. Vedle dvou hrudnφch bradavek mlΘΦn²ch jsou Φasto vyvinuty jeÜt∞ i bradavky b°iÜnφ. V dob∞ t°etihornφ [Poloopice] byly rozÜφ°eny po celΘm sv∞t∞. Dnes ₧ije nejvφce [Poloopice]-ic na ostrov∞ Madagaskaru, pak n∞co mßlo v Africe a Asii; Madagaskar jest zbytek rozsßhlΘ pevniny, kterß spojovala Indii s Afrikou. Sx.
#######
#FB#
0K9
11B9
22B11
235B11
271B12
346B11
437A11
464B13
478A11
726A11
786B11
909B16
972A11
1100B7
1163B15
1341A11
1402A11
1546B3
#FE#
#ED#
HESLO:Poloostrov##%2002%29%314%200537
Poloostrov je Φßs¥ zem∞ daleko do mo°e vybφhajφcφ, na dvou neb vφce stranßch mo°em omezenß. Nemß tak p°esnΘho omezenφ jako ostrov, co₧ p∙sobφ obtφ₧e p°i urΦovßnφ pom∞ru k trupu. N∞kte°φ geografovΘ jmenujφ [Poloostrov] ka₧d² v²b∞₧ek zem∞, jinφ teprve tenkrßt, je-li omezen mo°sk²mi zßlivy neb zßtokami. D∞lφme je na vnit°nφ, okrajnφ a vn∞jÜφ. K vnit°nφm p°ilΘhajφ s obou stran vnit°nφ mo°e (Italie, Balkßn), okrajnφ majφ na jednΘ stran∞ okeßn, na druhΘ mo°e okrajnφ (Pyrenejsk² [Poloostrov]) a vn∞jÜφ vybφhajφ do okeßnu zcela (P°ednφ Indie). JinΘ d∞lenφ je podle velikosti. Velik² [Poloostrov] jmenujeme poloostrovnφ zemφ, mal², tßhl² pevninsk²m jazykem. Za m∞°φtko velik²ch a mal²ch [Poloostrov]-∙ bΘ°eme rozm∞r 10 tis. km2. Podle povahy d∞lφme je na samostatnΘ, je₧ vykazujφ vlastnφ stavbu a Φlen∞nφ (Richthofen), a nesamostatnΘ, malΘ pob°e₧nφ. ╚len∞nφ vykazuje bu∩ vrßsn∞nφ jako p°edchod kontinentßlnφch horsk²ch systΘm∙, nebo zdvi₧enφ p∙sobenφm vulkßn∙. [Poloostrov]-y zßvislΘ vykazujφ v∞tÜinou jednoduch² relief p∙dy, aΦ takΘ mohou vzniknouti p∙sobenφm vulkanick²m nebo menÜφm vr₧enφm, z v∞tÜφ Φßsti vznikly vÜak bu∩ zdvihßnφm nebo klesßnφm pevniny. Podnebφm, florou, faunou, osφdlenφm srovnßvajφcφ se s pevninou, samostatnΘ vykazujφ svΘ zvlßÜtnosti. Pokud se t²Φe p°ipojenφ k pevnin∞, [Poloostrov] je s nφ spojen bu∩ Üirok²m pßsem (vlastnφ [Poloostrov]), nebo ·zkou Üφjφ, isthmem, jako Morea a j. (ostrovit² [Poloostrov]). Isthmy spojujφ s trupem ostrov bu∩ p°iΦlen∞n² b²val² (pak jsou mladΘ), nebo budoucφ, odΦle≥ujφcφ se. Tak zv. [Poloostrov]-y stupn∞ pevninskΘho p°ipφnajφ se ploÜinou (Skandinavie), °et∞zovitΘ tvo°φ prvnφ Φleny ostrovnφch oblouk∙ (Aljaska, KamΦatka atd.). [Poloostrov]-∙ korßlov²ch neb jen vulkanick²ch nenφ. Srv. Alf. Hettner, Die Typen der Land-und Meeresraume. Filip.
#######
#FB#
0K10
205A12
344F8
407F7
477A12
493F6
580A12
603F12
634F18
683A12
720B2
722H1
957A12
1290A12
1337F7
1345A12
1403F9
1413A12
1537A12
1682A12
1790B6
#FE#
#ED#
HESLO:Poloropucha##%2002%30%91%200538
Poloropucha, zool., viz Alytes.
#######
#FB#
0K11
24O7Vxb0x0003C934/0x0000048C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0201%36%17%020311
#FE#
#ED#
HESLO:Polostφn##%2002%30%99%200539
Polostφn viz Penumbra.
#######
#FB#
0K8
13O8Vxs0x002F1493/0x0000004B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1905%59%207%192727
#FE#
#ED#
HESLO:PoloÜtφrkovΘ##%2002%30%107%200540
PoloÜtφrkovΘ viz Palpigradi.
#######
#FB#
0K12
17O10Vxs0x000CBD0D/0x00000A18/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%25%99%190607
#FE#
#ED#
HESLO:PoloÜtφrovΘ##%2002%30%116%200541
PoloÜtφrovΘ (Pedipalpi) jsou °ßd zvφ°at pavoukovit²ch. Jevφ znaky Ütφr∙v i pavouk∙. Jsou dlouzφ 6 mm (Schizonotus) a₧ 60 mm (Mastigoproctus). Hlavohrudφ jest spojeno celou Üφ°kou s b°ichem 11-12Φlen²m. B°icho nazad jest ÜirokΘ a zaokrouhlenΘ (I. pod°ßd Amblypygi Thor., [PoloÜtφrovΘ] bezocasφ) nebo zakonΦenΘ Üt∞tinou Φlenitou (postabdomen, cauda u II. pod°ßdu Uropygi Thor., [PoloÜtφrovΘ] ocasatφ). Hlavohrudφ jest bu∩ podlouhlΘ s okraji rovnob∞₧n²mi (Uropygi s rodem na p°. Thelyphonus) nebo polokruhovitΘ a₧ srdΦitΘ (Amblypygi s rodem na p°. Phrynus). Z°φdka Ütφt hlavohrudφ jest rozd∞len hlubokou ryhou v 2. polovin∞ na 2 nestejnΘ Φßsti (Φ. Schizonotidae). Po stranßch ·st jsou 2 pßry kusadel; nad ·sty jest zakrn∞lΘ rostrum, pod ·sty pak ·zk² pysk zpodnφ. Prv² pßr kusadel jest krßtk²; na zßkladnφm Φlßnku jest drßpek shora dol∙ se pohybujφcφ. Druh² pßr jsou makadla, na jejich₧ kyΦelnφm Φlßnku jest liÜtna Φelistnφ. Tento pßr toliko u Amblypygi opat°en ploÜkou ₧v²kacφ; u rodu Phrynus ta ploÜka mß na stran∞ vnit°nφ chitinovΘ polφΦko vypuklΘ a parabolickΘ, t. zv. pseudotrachea, s podΘlnou ryhou a hust²mi liÜtnami p°φΦn²mi. Tß₧ byla nalezena u pavouk∙, sekßΦ∙v a Ütφr∙v. DalÜφ 3 Φlßnky, p°ikyΦlφ, stehno a hole≥, jsou trnitΘ a systematicky d∙le₧itΘ. Kolennφ Φlßnek jest vyvinut jen u Φel. Schizonotidae. Hole≥ vÜech noh mß na temeni Üt∞tiΦky citovΘ. Poslednφ Φlßnek se konΦφ bu∩ drßpkem jednoduch²m (Amblypygi, Schizonotidae), bu∩ klφÜ¥kami (Φele∩ Thelyphonidae, pod°. Uropygi). Po stranßch jsou 4 pßry noh s chodidlem biΦφkovit²m BiΦφk velmi dlouh² majφ Amblypygi a krßtk², 8-9Φlen², Uropygi. Chodidlo mß zßnartφ (metatarsus) mß o odchylnΘ od p°ednßrtφ. Jest 1ΦlenΘ. Chodidlo se konΦφ 2 a₧ 3 drßpky, na zpodu s polÜtß°kem (pulvillus arolium), naho°e s lal∙Φkem blßnit²m. ╚lßnek kolennφ noh jest v₧dy vyvinut². Na zpodu hlavohrudφ jsou 2-3 desky prsnφ. Na hrbolu uprost°ed hlavohrudφ jsou 2 oΦi velikΘ a po stranßch jsou skupiny po 5 oΦkßch, 2 velmi malß, 3 velikß. Celkem 12 oΦφ. N∞kte°φ z Φeledi Schizonotidae jsou ·pln∞ slepφ. èt∞tina ocasnφ jest p°ipojena ku p°ednφmu b°ichu nßsadcem 3Φlen²m, kter² mß na povrchu 2-4 jasnß polφΦka (ommatidia), podle Hansena snad ·strojφ sv∞tΘlkujφcφ. Otvory rodidel i otvory 1. pßru ·stroj∙ d²chacφch jsou pokryty deskou spoleΦnou (operculum), kterß povstala splynutφm zpodnφ 1. a 2. desky b°iÜnφ. Druh² pßr otvor∙ d²chacφch jest tΘ₧ pokryt p°φsluÜnou deskou (3.). Na povrchu b°icha jsou pßrovitΘ vtisky svalovΘ. Vnit°nφ ·strojnost i v²voj jsou pramßlo znßmy. Roura za₧φvacφ mß 3 oddφly jako u jin²ch zvφ°at pavoukovit²ch. P°ednφ oddφl se poΦφnß ·sty, kterß vedou v hltan, jφcen a laloΦnat² (5) ₧aludek ssacφ. St°ednφ oddφl se konΦφ ve 4. Φlßnku b°iÜnφm a jest opat°en mohutn²mi laloky t. zv. jater. St°evo v 7. Φlßnku b°. se rozÜi°uje v koneΦnφk podoby p°es²pacφch hodin, kter² se znovu ·₧φ a konΦφ na 10.-12. Φlßnku b°iÜnφm °itφ Do n∞ho vbφhajφ ₧lßzy Malpighiho. Nad nφm jsou 2 vakovitΘ p°φv∞sky jeho. S koneΦnφkem vbφhajφ i 2 ₧lßzy anßlnφ, vyluΦujφcφ kyselinu mravenΦφ. Hlavohrudφ mß uvnit° t. zv. endosternit-krßtk², podkovovit² u Phrynus nebo podlouhl² s 2 nestejn²mi otvory u Telyphonus. Soustava nervovß jest siln∞ soust°ed∞na jako u ostatnφch zvφ°at pavoukovit²ch. Svrchnφ podlouhlß zauzlina nadjφcnovß (neprßvem tak zv. mozek) vysφlß 2 v∞tve k oΦφm, do rostra a kusadel I. Z n∞ho jde i nerv zvan² sympathick². Zpodnφ ganglion nervovΘ jest tup∞ trojhranΘ; z n∞ho jdou v∞tve do kusadel II. a do noh. P°ednφ v∞tve jsou mßlo z°etelnΘ, proto₧e jsou krytΘ liÜtnami. Nazad ze zauzliny zpodnφ vychßzejφ 2 v∞tve nervovΘ opat°ujφcφ p°ednφ 2 Φlßnky b°iÜnφ a mezi nimi pßska nepßrovitß s postrann²mi v∞tvemi. Na konci jest lichß, kulatß a malß zauzlina, ze kterΘ v∞tevky jdou na strany i do zadu. V t∞le jsou 2 nesymmetrickΘ ₧lßzy smrdutΘ. Pravß le₧φ uprost°ed a levß stranou. VyluΦujφ kyselinu mravenΦφ. KonΦφ se v otvoru °itnφm. KyΦelnφ ₧lßza jest podlouhlß a le₧φ mezi 2. a 4. pßrem noh po stranßch endosternitu. U mlß∩at ·stφ p°i kyΦli 1. pßru noh. U dosp∞l²ch snad se konΦφ slep∞. Z ·stroj∙ smyslov²ch citovΘ brvy jsou vyvinuty a ΦetnΘ ·stroje roztrouÜeny po celΘm t∞le (organa lyriformia). Srdce jest dlouhß roura nap°ed i nazad se ·₧φcφ. Nap°ed jde a₧ k 2. pßru noh, nazad se konΦφ ve skupin∞ sval∙ 10.-12 Φlßnku b°iÜnφho. Mφsto od mφsta jest porozÜφ°ena. Nad laloky jaternφmi jest °φdkß sφ¥ cev krevnφch. [PoloÜtφrovΘ] d²chajφ 4 vaky plicnφmi, tΘho₧ rßzu a tvaru jako u pavouk∙. Jsou pohlavφ odd∞lenΘho. SamiΦφ ·stroje jsou slo₧eny ze 2 (Blanchard mluvφ o 4) vakovit²ch, podΘl °asnat²ch vajeΦnφk∙, tßhnoucφch se podΘl b°icha. PßrovitΘ vejcovody jsou ÜirokΘ a sbφhajφ ve spoleΦn² uterus, kter² na p°ednφ st∞n∞ mß 2 receptacula seminis. Slo₧it∞jÜφ jest ·strojφ samΦφ. Varlata jsou pßrovitß a ·zkß. Jejich ·zkΘ v²vody vbφhajφ do 2 roh∙ vaku, kter² u nedosp∞l²ch jest z°eteln∞ pßrovit². Vak tento vede 2 otvory (u nedosp∞l²ch 2 v²vody) do jφmky (uterus masculinus) polo₧enΘ pod soustavou nervovou Jφmka se konΦφ p°edsφnφ, kterß jest ulo₧ena nad jφmkou. Vak mß 2 slepΘ p°φv∞sky (vesiculae seminales). Do vaku vbφhajφ jeÜt∞ rourovitΘ ₧lßzky ulo₧enΘ pod h°betem. Pod vφΦkem jsou liÜtny Üikmo vzh∙ru postavenΘ a vychlφpitelnΘ. Se ₧lazami pohlavnφmi vbφhajφ spoleΦn∞ rourovitΘ, pod h°betem ulo₧enΘ ₧lßzy. Celkem toto ·strojφ jest mßlo znßmo. VajφΦka jsou v zßmotcφch (15-30 kus∙v u Thelyphonus), kterΘ samiΦka s sebou nosφ. Podle Strubella samiΦka se zahrabßvß do zem∞ 2-3 dm hluboko. V²voj (Perejaslavceva Sofia, ╗Comptes rendus½ Acad. Sc. Paris. T. 125. 1897 p. 319-321 a ╗Ann. Sc. nat.½ Zool. (8) T. 138 pls. p. 117-304.) jest pramßlo znßm. Mlßd∞ z vajφΦka vylφhlΘ z∙stßvß na t∞le matky a liÜφ se znaΦn∞ od dosp∞lΘho. B°icho jejich jest vßlcovitΘ, nohy bez drßpk∙, neΦlßnkovanΘ, s ploÜkami p°ichycovacφmi. Makadla krßtkß. OΦi i otvory d²chacφ jsou pokryty poko₧kou. B°iÜnφ pßska nervovß jest slo₧ena z 10 pßr∙ z°eteln²ch zauzlin. Poslednφ 4 zauzliny jsou siln∞ sblφ₧enΘ. Zauzlin hrudnφch jest 6 pßr∙. Jakmile ₧loutek byl ztrßven, larva se po druhΘ svlΘkß a zvφ°e opouÜtφ t∞lo matΦino. MladÜφ stadia v²voje jsou neznßma. [PoloÜtφrovΘ] byli nalezeni ji₧ v carbonu (Geralinura [Thelyphonus] carbonaria Sc. a bohemica KuÜta). TΘ₧ z ·tvaru t°etihornφho byli popsßni. V dob∞ p°φtomnΘ jsou rozÜφ°eni v krajinßch tropick²ch a subtropick²ch. V ji₧nφ Evrop∞ chyb∞jφ. V Asii jsou rozÜφ°eni (Thelyphonus amurensis) severn∞ od Koreje (zßliv Sv. Olgy). [PoloÜtφrovΘ] jsou poklßdßni za zvφ°ata jedovatß, aΦ urΦit²ch dat jest pramßlo. Dumin (Insect Life IV.) vypravuje o smrti mu₧e, kter² zem°el za n∞kolik hodin po uÜtknutφ. ╪ßd [PoloÜtφrovΘ]-r∙ rozd∞lil Thorell na 2 pod°ßdy: [PoloÜtφrovΘ] bezocasΘ (Amblypygi) a [PoloÜtφrovΘ] ocasatΘ (Uropygi). Prvnφ pod°ßd mß 1 Φele∩: Phrynidae (10 rod∙ a p°es 29 druh∙); druh² pod°ßd mß Φeledi 2: Thelyphonidae a Schizonotidae (s 2 rody a 4 druhy).-Srv. C. Kraepelin, Revision der Tarantuliden (Abhandl. aus dem Gebiete der Naturwiss., Hamburk, XIII. 1895); t²₧, R. d. Uropygi (t., XV., 1897); t²₧, Scorpiones und Pedipalpi (1899); Pocock, Some new or little-known Thelyphonidae and Solifugae (Annals and Magazine of N. H. London, ser. 7, V., 1900); M. Laurie, On the morphology of the Pedipalpi (Thelyphonus; ╗Linnean Soc. Journal. Zool.½, XXV., 1894);J. Tarnani, Die Genitalorgane der Thelyphonus (Biol. Centralblatt½, IX.,1889); Strubell, Zur Entwickelungsgeschichte der Pedipalpen (╗Zool. Anz.½, Jhg. XV., 1892); Banks, Synopsis of North American Invertebrates. IX. The Scorp., Solpugids and Pedipalpi (╗Amer. Nat.½, vol. 34, 1900); O. F. Cook, Hubbardia, a new genus of P. (╗Proc. Ent. Soc. Washington½, vol. 4, 1899); F. Rosick², PoloÜtφ°i (╗Vesmφr½, roΦ. VI., str. 145); Perejaslavceva Sofja, DΘveloppement embryonnaire des Phrynes. 8 planches (╗Annales des sciences naturelles½, Zoologie [8], tome 13, 1901); tß₧, Les premiers stades du dΘveloppement des PΘdipalpes (╗Comptes rendus de l'Acad. des sciences½, Pa°., tome 125, 1897, str. 319-321); tß₧, Les derniers stades du dΘveloppement des PΘdipalpes (t., str. 377-380) Nsk.
#######
#FB#
0K11
13B9
98B2
102B11
121B2
125B14
253B9
270A13
284F8
328B11
341B5
361B7
376A13
390F7
453B7
476B11
520B9
545B7
645B13
941B9
983B7
1070B13
1296B14
1407B9
1418B13
1455B13
1476B7
1562B9
1592B8
1622B10
1731B17
2005B13
2143B9
2277B9
3080B7
3127B11
4118B17
4355A13
4892B17
5024B19
5323B11
5414B2
6064A13
6107B10
6119B11
6132B10
6149B8
6324B21
6383A13
6558A13
6606A13
6620F8
6630B9
6643A13
6657F7
6666B7
6701B9
6764B13
6780B13
7997B4
#FE#
#ED#
HESLO:PolouΦany##%2002%31%513%200542
PolouΦany (Pollutschen), ves v ╚echßch, hejtm. Teplß, okr. a pÜ. Bezdru₧ice, fara OkrouhlΘ HradiÜt∞; 22 ░l. 182 ob. n. (1890), nedaleko kyselΘ prameny lßznφ Konstantinov²ch.
#######
#FB#
0K9
11B11
#FE#
#ED#
HESLO:Poloupece≥##%2002%31%0%200543
Poloupece≥, PoloupeΦen, P∙lpecen, vφska v ╚echßch, hejtm. a okr. PoliΦka, fara N∞m. B∞lß, pÜ. Brn∞nec; 7 d., 51 obyv. Φ. (1890), ml²n. B²valy tu ₧elez. huti.
#######
#FB#
0K10
12F10
24F8
#FE#
#ED#
HESLO:Polouvsφ##%2002%31%33%200544
Polouvsφ, Polouves (Halbendorf), ves na Morav∞, po obou b°ezφch potoka Luhy, hejtm. a okr. Nov² JiΦφn, fara a pÜ. N∞m. Jasenice; 63 d., 382 ob. n. (1900), kaple, 1t°. Ük. a fojtstvφ. [Polouvsφ] s Dubem b²valo samostatnΘ zbo₧φ, kterΘ r. 1412 dr₧el Lacek z Krava° a po n∞m Bed°ich z Rizmburka. Ke konci stoletφ XV. byla tu tvrz s dvorem. Roku 1502 koupil zbo₧φ VilΘm z PernÜteina; tento p°ipojil [Polouvsφ] ke statku hranickΘmu.
#######
#FB#
0K8
10F8
20B10
183A10
394A10
#FE#
#ED#
HESLO:PolovaΦka##%2002%31%116%200545
PolovaΦka, honba polnφ, obyΦejn∞ lov koroptvφ a zajφc∙ v polnφm honbiÜti. Φrn.
#######
#FB#
0K9
11F11
74B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polovci##%2002%31%132%200546
Polovci viz Plavci a Kumßni.
#######
#FB#
0K7
12O6Vxs0x005A87B2/0x00000058/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1909%80%513%195380
21F7
#FE#
#ED#
HESLO:Polovniki##%2002%31%141%200547
Polovniki (∩εδεΓφΦΩΦ, t. j. polovinß°i) naz²vali se v Rusku sedlßci, kte°φ byli usazeni na cizφ p∙d∞ a mφsto nßjemnΘho v pen∞zφch odvßd∞li pßnovi pozemku naturßlnφ dßvky. Zp∙sob t∞₧enφ z p∙dy v tΘto form∞ plodinovΘho nßjmu naz²val se na Rusi polovniΦestvo (t. j. polovinß°stvφ). Jest to t²₧ plodinov² nßjem, kter² byl znßm ji₧ ╪ek∙m (AristotelΘs na p°. v ┌stav∞ athΘnskΘ uvßdφ podobnΘ nßjemce cizφ p∙dy zv. ╓kthmßroi, t. j. Üestinß°i, pon∞vad₧ odvßd∞li pßnovi Üest² dφl ·rody), dßle ╪φman∙m (colonia partiaria, viz Nßjem), v °φÜi ByzantskΘ (v Zßkonech zem∞d∞lsk²ch mluvφ se o plodinov²ch nßjemcφch zv. °misiasta¥, t. j. rovn∞₧ polovinß°i), ve st°edov∞ku skoro ve vÜech zemφch evropsk²ch (u N∞mc∙ Theilbau, Theilpacht, u Francouz∙ champart, campi pars atd., u Ital∙ massaritium, mezzeria, mezadria). ╚ßsteΦn∞ uchoval se plodinov² nßjem p∙dy jeÜt∞ dnes ve Francii (viz MΘtayage), v Italii a jeÜt∞ n∞kter²ch jin²ch zemφch evropsk²ch. Na BalkßnskΘm poloostrov∞ tento zp∙sob t∞₧enφ z p∙dy jest podnes velmi rozÜφ°en. V Bosn∞ a Hercegovin∞ kmetstvφ (kmetovstvo) Φili prßvo kmetskΘ nenφ niΦφm jin²m ne₧ d∞diΦn²m plodinov²m nßjmem cizφ p∙dy a pom∞r pridr₧nick² plodinov²m nßjmem doΦasn²m. PodobnΘ ╗polovinß°stvφ½ rozÜφ°eno jest i v Bulharsku a na ╚ernΘ Ho°e-O [Polovniki]-icφch rusk²ch mßme podrobn∞jÜφ zprßvy jen v ·zemφ p°φmo°sk²ch ·jezd∙ severnφho Ruska, t. j. z ·jezd∙ gubernie archangelskΘ, olon∞ckΘ a vologodskΘ. Zbytky [Polovniki]-k∙ udr₧ely se tam a₧ do 2. pol. XIX. stol. P°φmo°Ütφ [Polovniki] byli mal²mi doΦasn²mi nßjemci, usedl²mi na p∙d∞ klßÜternφ a cφrkevnφ v∙bec i sv∞tskΘ, kte°φ odvßd∞li pßnovi pozemku jmΘnem nßjemnΘho Φßst ·rody a neupadli v selskΘ poddanstvφ, resp. nebyli p°ipoutßni k p∙d∞. Smlouvu nßjemnou uzavφrali na jistou °adu let. V pramenech uvßdφ se Φast∞ji doba t°φ a Φty° let, vedle toho vÜak i (°idΦeji) doba dvou, p∞ti i deseti let, takΘ jeden rok Po vyprÜenφ smlouvy [Polovniki]-ik mohl bu∩ nßjem obnoviti nebo s pozemku (∩εδεΓⁿσ) odejφti. P∙du se stavbami obytn²mi i hospodß°sk²mi dßval obyΦejn∞ vlastnφk pozemk∙; [Polovniki]-ik opat°iti si musil hospodß°skΘ nß°adφ a dobytek. O osev staral se bud nßjemce, nebo jej z polovice dodßvala ka₧dß strana Plodiny d∞lily se mezi ob∞ strany v r∙zn²ch proporcφch. Zpravidla nßle₧ela [Polovniki]-kovi polovina (od toho nßzev), n∞kdy vÜak jen t°etina, jindy zase dv∞ p∞tiny, ostatek (1/2, 2/3, 3/5) p°ipadal vlastnφkovi. Napolo d∞lilo se i seno (v kupßch). K d∞lenφ obilφ i sena [Polovniki]-ik povinen byl pozvati vlastnφka, kter² m∞l prßvo vybrati si lepÜφ polovinu. K jinΘmu aequivalentu ne₧ k odvßd∞nφ Φßsti plodin nebyl [Polovniki]-ik (tretΦik, nßle₧ela-li mu jen t°etina) v∙Φi pßnovi p∙vodn∞ zavßzßn a zejmΘna ne k robotßm. Za prßce konanΘ ve prosp∞ch vlastnφka pozemku (za prirjad) byl placen. V pozd∞jÜφ dob∞ po₧adovßny byly vÜak i na [Polovniki]-icφch prßce zdarma (roboty). Dan∞ platil obyΦejn∞ vlastnφk pozemku. ┌kazem z 31. pros. 1827 bylo ustanoveno, ₧e smlouvy mezi [Polovniki]-ky a vlastnφky pozemk∙ majφ se uzavφrati jen na urΦit² Φas, ₧e [Polovniki] majφ mφti sv∙j ₧iv² i mrtv² inventß°, a stavby, je₧ obdr₧φ, ₧e majφ opravovati. Po vyprÜenφ smlouvy, je₧ uzavφrßna byla na Üest a₧ dvacet let, [Polovniki]-ik mohl pozemek opustit, avÜak m∞l rok p°ed tφm dßti v²pov∞∩. Tou₧ v²pov∞∩ dßti m∞l [Polovniki]-kovi i pßn. Roku 1840 ustanoveno, ₧e [Polovniki], kte°φ neuΦinili s vlastnφky zmφn∞n²ch smluv, majφ se p°est∞hovati na aerßrnφ p∙du, p°i Φem₧ jim slφbena stßtnφ pomoc. StarΘ polovnictvφ zruÜeno bylo zßkonem z 27. dub. 1876. [Polovniki] m∞li 1. bu∩ se p°est∞hovati na aerßrnφ p∙du, nebo 2. z polovnictvφ se vykoupiti, nebo 3. mohli z∙stati bezzemky, avÜak s prßvem najmouti cizφ p∙du podle pravidel o nßjmu obyΦejnΘm. V p°φpad∞ prvΘm zaruΦena jim darem od vlßdy pomoc na stavbu nov²ch budov a zalo₧enφ hospodß°stvφ (pro rodinu 55 rubl∙v) a poskytnuto na p∞t let osvobozenφ od danφ. V p°φpad∞ druhΘm slφbena jim od stßtu aspo≥ zßp∙jΦka.-JeÜt∞ za naÜich dn∙ praktikuje se na Rusi plodinov² nßjem pozemk∙v, avÜak ve form∞ od n∞kdejÜφho polovnictvφ pon∞kud odchylnΘ. RozÜφ°en jest zvlßÜt∞ na jihu a jihozßpad∞ Rusi (v gub. ΦernigovskΘ, poltavskΘ, jekat∞rinoslavskΘ, chersonskΘ a j.) i v Rusi st°ednφ. Naz²vß se obyΦejn∞ skopÜΦina, spoljÜΦina, tΘ₧ nßjem polovinov² (φae∞· Φ±∩εδⁿφ√Θ). O rozliΦn²ch formßch plodinovΘho nßjmu (podobn²ch rus. polovnictvφ) u jednotliv²ch nßrod∙ srv. Kadlec, Agrßrnφ prßvo v Bosn∞ a Hercegovin∞ (Praha, 1902). -dlc.
#######
#FB#
0K9
11E9
242F13
407C9
492B17
515F5
602C10
696B8
706B10
730B8
740B10
765B11
778B8
788B8
867O8Vxq0x00135C40/0x0000082F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1702%85%537%171042
1252A11
1418A11
1483A11
1893A11
1948E7
2041A11
2251A11
2350H1
2352I1
2355H1
2357I1
2360H1
2362I1
2445A11
2590A11
2606F7
2808A11
2945A11
3020A11
3175A11
3271A11
3320A11
3507A11
4198F9
4209F10
4225F16
4243E15
4416B4
#FE#
#ED#
HESLO:Polozajφci##%2002%32%422%200548
Polozajφci (Lagostomida), Φele∩ hlodavc∙, kte°φ svoji ·strojnostφ tvo°φ p°echod mezi zajφci a myÜmi. Jsou nejvφce podobni krßlφk∙m, ale majφ dlouh² chvostnat² ocas jako veverka. T∞lo kryto jest srstφ velejemnou barvy b∞lavΘ, ÜedΘ a temn∞ hn∞dΘ. Äijφ v Ji₧nφ Americe vysoko na horßch, kde₧ si ve strßnφch hrabou brlohy. Jsou to zvφ°ata noΦnφ a ₧ivφ se potravou rostlinnou. Nßle₧φ sem na p°.: ΦinΦila pravß (Eriomys Chinchilla lanigera), je₧ jest 45 cm dlouhß, cinΦila vlnatß (Eriomys lanigera), je₧ jest jen 35 cm velikß. Poskytujφ v²bornou ko₧iÜinu. Sx.
#######
#FB#
0K10
12B11
391F13
406B27
448B2
459F14
475B16
510B2
550B3
#FE#
#ED#
HESLO:Polo₧ka##%2002%32%529%200549
Polo₧ka (ital. posta) znaΦφ v obchod∞ urΦit² obnos pen∞₧nφ nebo urΦitou Φßs¥ zbo₧φ. V ·Φetnictvφ znaΦφ [Polo₧ka] summu v ·Φt∞ zanesenou a vyznaΦenou co do vlastnosti slovy, co do velikosti a ceny Φφslicemi.
#######
#FB#
0K7
15B5
103A9
#FE#
#ED#
HESLO:Polskß literatura##%2002%32%17%200550
Polskß literatura viz Polßci.
#######
#FB#
0K17
22O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:PolskΘ legie##%2002%32%25%200551
PolskΘ legie byly pluky polskΘ, kterΘ z polsk²ch emigrant∙ (hl. z Rus. Polska) se souhlasem franc. republiky na poΦ. r. 1797 organisoval v Italii J. D╣browski (v. t. 1). Legie, je₧ zßhy Φφtaly 6000 m. a v nich₧ vynikl zejmΘna Kniaziewicz (v. t.), byly postaveny nejprve do slu₧eb vlßdy lombardskΘ, a po mφru v Campo Formio (1797) p°ijala je republika Cisalpinskß. [PolskΘ legie] [PolskΘ legie] bojovaly tak za Francii a revoluci, proto₧e jen ve vφt∞zstvφ revoluce vid∞ly mo₧nost obnovenφ PolskΘ °φÜe. Za druhΘ vßlky koaliΦnφ bojovaly op∞t v Italii pod vrchnφm velenφm gen. Championneta (v. t.). Bonaparte, vrßtiv se z Egypta, p°ijal je p°φmo do slu₧eb francouzsk²ch a dal je zreorganisovati v Italii Dabrowsk²m a na Dunaji Kniaziewiczem. Legie vzrostly tehdy na 15.000 m. Ale i mφr v LunΘvilleu (1801) zklamal jejich nad∞je, a Napoleon koneΦn∞ vyslal zbytky jejich na ostrov Haiti, kde vφce ne₧ boj s povstalci vyhladilo je nezdravΘ podnebφ (1803). Nejznßm∞jÜφ pamßtkou po [PolskΘ legie]-k²ch [PolskΘ legie]-iφch je pφse≥: Jeszcze Polska nie zginΩ│a. [PolskΘ legie] [PolskΘ legie] vracejφ se pak jeÜt∞ pozd∞ji v d∞jinßch; tak polskΘ vojsko bojovalo za Napoleona proti Rus∙m a Prusku r. 1806-1807, ve èpan∞lsku r. 1808-12 a zejmΘna ve ╗vßlkßch za osvobozenφ½ (1812-14); potom op∞t r. 1848-49 v Uhrßch (Dembi≥ski, Wysocki a Bem) a v Italii (Mickiewicz, Kamie≥ski) a za vßlky krymskΘ (Sadyk-paÜa, Mickiewicz, Zamojski) r. 1853-55.
#######
#FB#
0K12
149F9
226F11
364A14
379A14
573F12
973A14
993A14
1023B27
1051A14
1066A14
#FE#
#ED#
HESLO:PolskΘ um∞nφ##%2002%32%289%200552
PolskΘ um∞nφ viz Polßci.
#######
#FB#
0K12
17O6Vxt0x0003AAC5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2001%34%438%200219
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko##%2002%32%298%200553
Polsko (pol. Polska, rus. ╧oδⁿ°a, lat. Polonia, fr. Pologne, angl. Poland) bylo a₧ do r. 1795 suverennφm stßtem evropsk²m. Ve stol. XIX. rozumφ se slovem tφm Φßs¥ n∞kdejÜφho stßtu tohoto zabranß od Ruska a obydlenß Polßky, je₧ a₧ do r. 1863 tvo°ila zvlßÜtnφ celek v rßmci °φÜe RuskΘ. V nyn∞jÜφ dob∞ slovo [Polsko] neznamenß ₧ßdn² ·tvar stßtnφ a mß v²znam pouze historick². P∙vodnφ, st°edov∞k² stßt Polsk² zalo₧en byl v X. stol. od knφ₧at M∞Üka I. a Boleslava ChrabrΘho slouΦenφm r∙zn²ch kmen∙ polsk²ch v jeden celek. Hranice jeho v pozd∞jÜφ dob∞ dlouho byly neustßlenΘ, ale jßdrem z∙stßval v₧dy kraj, jej₧ zhruba mo₧no ohraniΦiti dol. Odrou a Vislou, Karpatami a mo°em Baltick²m. Ve XIV. stol. tento stßt vstoupil ve volnΘ-personßlnφ-spojenφ se sousednφ °φÜφ Litevskou obsahujφcφ celou jihozßpadnφ Rus a slouΦil se s ni uniφ r. 1569 v jedno t∞leso stßtnφ, je₧ p°es ethnografickou a nßbo₧enskou r∙znorodost svΘho obyvatelstva m∞lo na venek rßz polsk² a katolick². Velikß tato °φÜe sahala na zßp. a₧ tΘm∞° k Od°e, na v²chod k Dn∞pru a do konce XVII. stol. i znaΦn∞ daleko za Dn∞pr; na sev. bylo hranicφ mo°e BaltickΘ a do poΦ. XVII. stol. severnφ pomezφ Livonska, pozd∞ji zhruba °eka Dvina; na jihu hranici tvo°ily Karpaty, na jv. pomezφ proti Turecku bylo neurΦitΘ. Byly to tedy kraje, je₧ nynφ z nejv∞tÜφ Φßsti nßle₧ejφ Rusku, mimo to pak rakouskß HaliΦ a pruskΘ Pozna≥sko i zßp. Prusy. V²ch. Prusy (a₧ do r. 1657) a Kuronsko byla lennφ knφ₧etstvφ °φÜe PolskΘ. ╚asem i kraje nyn∞jÜφho Rumunska stßly pod svrchovanostφ polskou. Rozsah °φÜe byl ok. r. 1620 tΘm∞° 1,000.000 km2 s 15 mill. obyvatel∙, r. 1772 ji₧ jen asi 774.000 km2 s 13 mill. obyvatel∙. V l. 1772-95 °φÜe byla postupn∞ rozebrßna od soused∙ (viz nφ₧e d∞jiny). Z obyvatelstva bylo asi 5mill. Polßk∙ (skoro vesm∞s katolφk∙), tΘm∞° tolikΘ₧ Rusφn∙ (uniat∙), 1 mill. Litvan∙ na Litv∞ (katolφk∙), 1 mill. N∞mc∙ v Prusφch a v ostatnφch krajφch roztrouÜen∞ ₧ijφcφch (v∞tÜinou protestant∙) a 1 1/2 mill. ₧id∙. Ostatek p°ipadal na menÜφ nßrodnosti: Rumuny (na jv.), Finy (na sv.), Armeny, Tatary, cikßny aj. V Φele °φÜe stßl krßl, ale s mocφ Φφm dßl nepatrn∞jÜφ; hlavnφm Φinitelem politick²m byla Ülechtickß aristokracie, proΦe₧ stßt Polsk² Φast∞ji b²vß zvßn republikou (rzecz pospolita).-╪φÜsk²m znakem byl Ütφt rozd∞len² na 4 pole, z nich₧ v prvnφm a ve ΦtvrtΘm byl erb vlastnφho [Polsko]-ka: bφl² korunovan² orel v ΦervenΘm poli, ve druhΘm a ve t°etφm erb Litvy: pogo≥, t. j. st°φbrn² obrn∞n² jezdec s nap°a₧en²m meΦem na pßdφcφm koni. Uprost°ed b²val pak znak panujφcφho prßv∞ krßle. ZemskΘ barvy byly bφlß a Φervenß. Na kongressu Vφde≥skΘm (1815) [Polsko] bylo ΦßsteΦn∞ obnoveno. Utvo°eno toti₧ z kraj∙, pro n∞₧ u nßs a₧ dosud b∞₧n² jest nßzev [Polsko], krßlovstvφ spojenΘ osobnφ uniφ s Ruskem. Krßlovstvφ to b²vß tΘ₧ zvßno ╗kongressov²m½ (Φili ╗Kongressovkou½). Na v²chod∞ ohraniΦovaly je dneÜnφ gubernie voly≥skß, grodenskß a vilenskß. Rozsah tohoto ·zemφ byl 127.000 km2; nynφ (1897) ₧ije na n∞m 9,456.000 obyvatel∙. Po druhΘm polskΘm povstßnφ (1863) toto krßlovstvφ bylo zruÜeno a p°ivt∞leno ·pln∞ k Rusku. I jmΘno [Polsko] nahrazeno v ·°ednφ °eΦi nßzvem ╗Privislanskij kraj½; podle administrativnφho rozd∞lenφ ruskΘho jsou to gubernie: kaliszskß, kieleckß, │om₧skß, lublφnskß, pjotrkovskß, plockß, radomskß, suvalskß, siΩdleckß a varÜavskß. Srv. Bali≥ski a Lipi≥ski, Staroƒytna Polska (VarÜ, 1844-46, 3 sv.). Pon∞vad₧ nynφ slovo [Polsko] mß v²znam pouze historick², pojednßvß se v tomto Φlßnku jenom o d∞jinßch a prßvnφch pom∞rech starΘ °φÜe PolskΘ. Zem∞pisnΘ pom∞ry krajin d°φve k [Polsko]-ku nßle₧evÜφch dlu₧no hledati pod p°φsluÜn²mi hesly, je₧ odnßÜejφ se k nyn∞jÜφmu stavu politickΘmu, nßrodopisnΘ pak pom∞ry nßroda polskΘho v Φl. Polßci.
Polsko - d∞jiny politickΘ
Polsko - d∞jiny politickΘ - °φÜe Boleslava ChrabrΘho a rozpad na kmenovß knφ₧atstvφ (X.-XI. stol.)
Polsko - d∞jiny politickΘ - rozkv∞t za Boleslava III. a rozbroje mezi panovnφky (XII.-XIII. stol.)
Polsko - d∞jiny prßva - doba p°edhistorickß (do r. 963)
Polsko - d∞jiny prßva - doba prßva knφ₧ecφho (963-1138)
Polsko - d∞jiny prßva - doba organisovßnφ spoleΦnosti (1138-1370)
Polsko - d∞jiny prßva - doba stavovskß (1370-1572)
Polsko - d∞jiny prßva - doba stßtu ÜlechtickΘho (1572-1788)
Polsko - d∞jiny prßva - doba reformy a ·padku (po r. 1788)
#######
#FB#
0K6
13B6
26E6
39B7
52B7
67B6
305A8
393F11
1320F5
1348F5
1363F9
1380F5
1571B2
1573H1
1625B2
1627H1
1725F12
1948H1
1950I1
2224B15
2335A8
2605A8
2702A8
2783F12
2804F13
2928B2
2930H1
3077A8
3118F18
3392A8
3545A8
3699F6
3708O25Vxt0x000DBE33/0x0000002C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ##%2002%33%455%205326
3735O98Vxt0x000DBF56/0x000013D1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - °φÜe Boleslava ChrabrΘho a rozpad na kmenovß knφ₧atstvφ (X.-XI. stol.)##%2002%33%480%205327
3835O98Vxt0x000DD4A3/0x00001C46/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - rozkv∞t za Boleslava III. a rozbroje mezi panovnφky (XII.-XIII. stol.)##%2002%34%356%205328
3935O87Vxt0x000DF2D4/0x00000F12/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - nßjezdy Mongol∙, zaklßdßnφ samosprßvn²ch osad (XIII. stol.)##%2002%35%74%205329
4024O84Vxt0x000E0305/0x00002016/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - vlßda Φes. krßle Vßclava II. a Kazimφra III. (1291-1370)##%2002%36%265%205330
4110O78Vxt0x000E24D8/0x0000149B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - Vladislav Jagellonsk² a Vladislav III. (1386-1444)##%2002%37%182%205331
4239O81Vxt0x000E467C/0x000010E5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - Jan Albrecht, Alexandr a Sigmund I. Star² (1492-1548)##%2002%39%25%205333
4322O88Vxt0x000E58B4/0x00000CD8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - Sigmund II. August (1548-1572), vßlka o Livonsko (1562-1571)##%2002%39%298%205334
4462O57Vxt0x000E97DC/0x00000BA8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - Jind°ich z Valois (1573-1575)##%2002%42%463%205336
4521O69Vxt0x000EA4AB/0x00001FC0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - èt∞pßn Bßthori a Sigmund III. (1576-1632)##%2002%42%480%205337
4592O53Vxt0x000EC658/0x00000749/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - Vladislav IV. (1632-1648)##%2002%44%397%205338
4647O73Vxt0x000ECE9D/0x00001BCD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - Jan Kazimφr a Michal Wi£niowiecki (1648-1674)##%2002%44%198%205339
4722O57Vxt0x000EEC3B/0x000008DF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - Jan III. Sobieski (1674-1796)##%2002%45%463%205340
4781O50Vxt0x000EF63C/0x0000112D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - August II. (1697-1733)##%2002%46%339%205341
4833O82Vxt0x000F097E/0x00001692/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - August III. a Stanislav August Poniatowski (1733-1770)##%2002%47%74%205342
4917O54Vxt0x000F2183/0x00001F19/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - prvnφ d∞lenφ Polska (1772)##%2002%48%83%205343
4973O54Vxt0x000F4285/0x000005F5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - druhΘ d∞lenφ Polska (1793)##%2002%49%513%205344
5029O54Vxt0x000F4991/0x00000E27/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - t°etφ d∞lenφ Polska (1795)##%2002%49%248%205345
5085O54Vxt0x000F5965/0x00000CCD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - vliv Napoleona (1807-1813)##%2002%50%389%205346
5207O81Vxt0x000F71D0/0x000020F5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - vliv Ruska po r. 1815, Polsko ruskou provinciφ (1832)##%2002%51%372%205348
5290O88Vxt0x000F9478/0x00001CCA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - zßpas o samostatnost po r. 1848 a ne·sp∞ÜnΘ povstßnφ r. 1864##%2002%52%356%205349
5380O77Vxt0x000FB2D0/0x00000A65/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - pronßsledovßnφ Polßk∙ od vlßdy ruskΘ (po r. 1864)##%2002%54%107%205350
5459O71Vxt0x000FBE59/0x00000978/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - pronßsledovßnφ Polßk∙ v Prusku (po r. 1864)##%2002%54%66%205351
5532O65Vxt0x000FC8CF/0x00000940/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - pom∞ry Polßk∙ v Rakousku (XIX. stol.)##%2002%54%413%205352
5599O38Vxt0x000FD2DA/0x00000D26/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny politickΘ - literatura##%2002%55%438%205353
5639O21Vxt0x000FE0BA/0x000003DC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny prßva##%2002%55%521%205354
5662O55Vxt0x000FE56A/0x00000202/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny prßva - doba p°edhistorickß (do r. 963)##%2002%56%165%205355
5719O55Vxt0x000FE846/0x000012C2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny prßva - doba prßva knφ₧ecφho (963-1138)##%2002%56%273%205356
5776O65Vxt0x000FFD7A/0x000023F0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny prßva - doba organisovßnφ spoleΦnosti (1138-1370)##%2002%57%99%205357
5843O50Vxt0x0010244D/0x00003D0A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny prßva - doba stavovskß (1370-1572)##%2002%58%248%205358
5895O59Vxt0x00106438/0x00002609/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny prßva - doba stßtu ÜlechtickΘho (1572-1788)##%2002%61%25%205359
5956O58Vxt0x00108CE2/0x000007AD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko - d∞jiny prßva - doba reformy a ·padku (po r. 1788)##%2002%63%331%205360
27O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - °φÜe Boleslava ChrabrΘho a rozpad na kmenovß knφ₧atstvφ (X.-XI. stol.)##%2002%33%480%205327
Polsko: Vznik stßtu PolskΘho jest zahalen rouchem bßjφ a pov∞stφ o Krakovi a Vand∞ (p∙vodu chorvatskΘho), o Popelovi a Piastovi (p∙vodu velkopolskΘho) a j., je₧ nejstarÜφ kronikß°i libovoln∞ obm∞nili a znetvo°ili, tak ₧e tΘm∞° nemo₧no dobrati se z nich jasn∞jÜφho jßdra historickΘho. Pochod soust°e∩ovacφ vyÜel od Polan∙v, u nich₧ nejprve vyvinula se (asi v X. stol.) siln∞jÜφ moc knφ₧ecφ se sφdlem ve Hn∞zdn∞ nad jezerem Gop│em. Od nich pak dφlem podman∞ny, dφlem na sousedech vybojovßny kmeny ostatnφ. D°φv∞jÜφ samostatnφ knφ₧ata jednotliv²ch v∞tvφ pozbyli sice svΘ moci, ne vÜak majetku, a stali se velmo₧stvem v nov∞ vznikajφcφm stßt∞. PoΦßtek a pr∙b∞h celΘho tohoto processu nenφ nßm znßm, ale dokonßnφ jeho spadß ji₧ v dobu historickou, v dobu knφ₧at M∞Üka I. (ok. 960-992) a jeho syna Boleslava I. ChrabrΘho. M∞Üek I., jeho₧ panstvφ sahalo ji₧ od Odry a₧ k Visle-SlezanΘ a Chorvati byli tehdy poddßni knφ₧at∙m Φesk²m-jest prvnφ knφ₧e polsk² ozß°en² pln²m sv∞tlem historie; on takΘ prvnφ vstoupil ve styky se zßpadem. NepouÜt∞je se do vysilujφcφho boje s N∞mci, kte°φ zatφm porobili Slovany na Labi, poddal se na Φas jejich vlivu, p°ijal r. 966 s rukou Doubravky, dcery ΦeskΘho knφ₧ete Boleslava I., k°est a zalo₧il biskupstvφ v Poznani pod°φzenΘ arcibiskupovi magdeburskΘmu. Byl to krok rozhodn² pro celou budoucnost; jφm kmenovΘ polÜtφ byli uchrßn∞ni od n∞meckΘ v²bojnosti a uvedeni v p°φm² styk s civilisacφ zßpadnφ. èφ°enφ k°es¥anstvφ Ülo ovÜem velmi zvolna ku p°edu. Na zßklad∞ otcem danΘm dovrÜil jeho dφlo Boleslav Chrabr² (992-1025). Zachovßvaje v prvnφch letech pokoj s N∞mci uvedl brannou rukou ve svoji moc Pomo°φ (995), Chorvatsko, Slezsko, Moravu a Slovensko; vyu₧il p°φznivΘ doby, kdy na n∞meckΘm tr∙n∞ sed∞l blouzniv² Oto III., a zalo₧il ve shod∞ s nφm r. 1000 arcibiskupstvφ ve Hn∞zdn∞ a pod°φzenß jemu biskupstvφ ve Vratislavi, v Krakov∞ a Kolob°ehu, pozd∞ji pak v LubuÜi (pro Lutice) a v Plocku (pro Mazovsko). Sjednotiti pod sv²m ₧ezlem takΘ ╚echy a tak veÜkero Slovanstvo zßpadnφ nepoda°ilo se mu pro odpor ╚ech∙ sam²ch a °φÜe N∞meckΘ, za to vÜak dobyl po dlouholetΘm vßlΦenφ na Jind°ichovi II. Lu₧ice a uznßnφ ·plnΘ nezßvislosti (mφr v BudyÜφn∞ r. 1018). Ke konci svΘ vlßdy zasßhl mocn∞ v d∞je ruskΘ (1018) a p°ipojil k svΘ °φÜi ╚erve≥sko (nyn. v²ch. HaliΦ). Boleslav byl netoliko dobyvatel, n²br₧ takΘ v²born² organisßtor; rozd∞lil °φÜi na okresy s obrann²mi hrady, z°φdil si vojenskou dru₧inu a ·°ednictvo ·pln∞ na sob∞ zßvislΘ. P°ednφ z°etel obracel k utvrzenφ k°es¥anstvφ, kterΘ p°inßÜelo nehotovΘ °φÜi hotovou organisaci hierarchickou, mßlo zalidn∞nΘ zemi vyvinut∞jÜφ systΘm hospodß°sk² a nevzd∞lanΘmu lidu vyÜÜφ kulturu. Podporoval Φinnost missionß°∙ (sv. Vojt∞cha, Bruna QuerfurtskΘho), zaklßdal vedle biskupstvφ klßÜtery (v T²nci, na LysΘ Ho°e, v MiΩdzyrzeczi), kterΘ se staly ohnisky osv∞ty. Dφlo svΘ nedlouho p°ed smrtφ (1025) dovrÜil korunovacφ na krßlovstvφ. ╪φÜe Boleslava ChrabrΘho neudr₧ela se v p∙vodnφm rozsahu Jeho syn M∞Üek II. (1025-1034), mu₧ jinak stateΦn², nem∞l energie a bystrozraku otcova. Odboj jeho brat°φ Bezprema a Otty, odst°edivΘ snahy d°φv∞jÜφch kmenov²ch knφ₧at, jako₧ i nßval vn∞jÜφch nep°ßtel se vÜech stran na °φÜi dotφrajφcφch podlomily jeho sφlu. Uh°i zmocnili se Slovenska (1027), ╚echovΘ Moravy (1029), DßnovΘ Pomo°φ, N∞mci Lu₧ice, RusovΘ ╚erve≥ska. M∞ Üek udr₧el se na konec ve ztenΦenΘm panstvφ jen tφm, ₧e r. 1032 uznal svrchovanost cφsa°e Konrada II. JeÜt∞ horÜφ zmatky nastaly po smrti M∞Ükov∞. StarÜφ jeho syn Boleslav (II.) zahynul asi r. 1037 v domßcφch rozbrojφch, mladÜφ Kazimφr I. musil prchnouti ze zem∞; nastala doba bezvlßdφ a reakce kmenov²ch knφ₧at proti centralisaci, pohanstva proti k°es¥anstvφ. Knφ₧e Φesk² B°etislav I. opanoval za t∞chto zmatk∙ Slezsko, Krakovsko i Hn∞zdno (1038-39); v Mazovsku vyvstal jako samostatn² knφ₧e velmo₧ Mas│av. Na Üt∞stφ vÜak °ßdy Boleslava ChrabrΘho zapustily ji₧ pevn∞ ko°eny. Strana jim p°ejφcφ povolala zp∞t Kazimφra (ok. r. 1040), kter² opanoval s pomocφ n∞meckou znenßhla celou zemi a koneΦn∞ zφskal r. 1054 od ╚ech∙v i Slezsko; v °φÜi takto scelenΘ zavedl op∞t po°ßdek. Jeho nßstupce Boleslav II. Sm∞l² (1058-79) p°ipomφnal energiφ ChrabrΘho, ale nem∞l stßtnickΘho d∙myslu, aby vyu₧il p°φznivΘ doby nastalΘho prßv∞ velikΘho zßpasu mezi pape₧em a cφsa°em ve prosp∞ch svΘ °φÜe a k utvrzenφ polskΘho panstvφ na Od°e a v Pomo°φ. Po cel² ₧ivot vedl vßlky s ╚echami, s Uhrami a Ruskem, ale boje ty majφ rßz spφÜe dobrodru₧n²ch v²prav. Na konec podryl si krßl neblah²m sporem s krakovsk²m biskupem Stanislavem, jeho₧ v nßvalu zlosti dal u oltß°e zabiti (1079), p∙du pod nohama a byl ze zem∞ vypuzen s nemalou Ükodou moci panovnickΘ v∙bec. Jeho bratr Vladislav He°man (1079-1102), povolan² potom na tr∙n, byl mu₧ slab², kter² neum∞l nßle₧it∞ se opφrati velmo₧∙m; vlßdl za n∞ho vlastn∞ mocn² vojvoda Set∞ch. Moc [Polsko]-ka na venek velmi poklesla. Proti N∞mecku ukazovßna povolnost; [Polsko] pozbylo nadobro ╚erve≥ska; s Pomo°φm, jeho₧ svazek s [Polsko]-kem zatφm se byl ·pln∞ uvolnil, vedeny bezv²slednΘ boje. Uvnit° bylo plno rozbroj∙.
Polsko
#######
#FB#
0J6
67F15
106F21
314F7
757F8
792F22
1519F16
1782F25
2964F9
3484F8
3549F10
4109F18
4516F11
4668F16
4828A8
4900A8
4962A8
5056O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - rozkv∞t za Boleslava III. a rozbroje mezi panovnφky (XII.-XIII. stol.)##%2002%34%356%205328
Polsko: Z ·padku toho pozvedl [Polsko] stateΦn² Boleslav III. K°ivo·st² (1102-38). P°ekonav odbojnΘho bratra Zbihn∞va a obrßniv nezß vislost [Polsko]-ka proti nßrok∙m cφs. Jind°icha V, povznesl v Φetn²ch drobn²ch vßlkßch vß₧nost °φÜe proti vÜem soused∙m. Nejd∙le₧it∞jÜφm ·sp∞chem bylo, ₧e °adou v²prav (do r. 1122) opanovßno op∞t Pomo°φ a ·zemφ v²ch. Lutic∙ (hlavn∞ èt∞tφnsko), Φφm₧ [Polsko]-ku zjednßn op∞t p°φstup k mo°i. Boleslav peΦoval o utvrzenφ k°es¥anstvφ v t∞chto krajinßch podporuje missionß°skou Φinnost Otty BamberskΘho. NemΘn∞ staral se o vnit°nφ povznesenφ ostatnφch sv²ch zemφ. ZlepÜenφm hospodß°stvφ po vzoru statk∙ krßlovsk²ch a duchovensk²ch zv²Üil se blahobyt, nadbytek domßcφ produkce o₧ivil obchod, jmenovit∞ po d∙le₧itΘ drßze p°es Vratislav, Krakov a Sandom∞° na v²chod, rozÜφ°ilo se i u₧φvßnφ kovovΘ mince. Moc panovnickß byla tΘ doby p°es n∞kterΘ ot°esy za Boleslava II. i Vladislava I. neobmezenß. Panovnφk byl pßnem veÜkerΘ zem∞, krom∞ pozemk∙, je₧ ponechßny byly star²m rod∙m knφ₧ecφm aneb rozdßny, zejmΘna cφrkvi; l byl takΘ neobmezen²m pßnem lidu, jemu₧ i zam∞stnßnφ urΦoval a s mφsta na mφsto jej p°esazoval. Celß zem∞ byla rozd∞lena na okresy (powiaty), je₧ s hrad∙ v ka₧dΘm z nich z°φzen²ch spravovali krßlovÜtφ ·°ednφci, zßvislφ ·pln∞ na panovnφkovi a zvanφ pßny, pozd∞ji tΘ₧ kastelßny. NejvyÜÜφm ·°ednφkem byl p°i dvo°e panovniΦφm vojvoda (comes palatinus, princeps militiae), kter² byl zßstupcem jeho v mφru i ve vßlce. V obyvatelstvu rozr∙znily se Φasem stavy, prozatφm jeÜt∞ ovÜem ne ost°e odliÜenΘ; byla to vedle duchovenstva Ülechta, potomci star²ch rod∙ knφ₧ecφch, vlßdnoucφ velik²mi statky, pak ΦetnΘ rytφ°stvo, je₧ povzneslo se stßlou slu₧bou vojenskou a odm∞nou za ni nab²valo od krßle menÜφch statk∙v, a koneΦn∞ nesvobodn² lid, kter² zase ₧il v r∙zn²ch prßvnφch pom∞rech. Duchovenstvo, dopl≥ujφcφ se po°ßd jeÜt∞ namnoze z ciziny, z∙stßvalo lidu dlouho cizφm a nestßlo jeÜt∞ tenkrßt na v²Üi, aby mohlo nßle₧it∞ plniti svΘ kulturnφ poslßnφ, nebo¥ reforma ╪eho°e VII. jen velmi zvolna v n∞m se ujφmala. NejlΘpe p∙sobil v tΘto dob∞ nov² °ßd cistercißk∙v. Boleslav III. rozd∞lil p°ed smrtφ °φÜi mezi svΘ syny. NejstarÜφ Vladislav dostal Slezsko a Krakovsko (Malopolsko), Boleslav Mazovsko a Kujavsko, M∞Üek Velkopolsko, Jind°ich Sandom∞°sko. NejmladÜφ Kazimφr, tehdy jeÜt∞ nedosp∞l², obdr₧el teprve po smrti Jind°ichov∞ (1166) Sandom∞°sko. Vladislav a po n∞m v₧dy nejstarÜφ z rodiny m∞l b²ti vrchnφm knφ₧etem a jako takov² dr₧el Krakovsko a vlßdl zßrove≥ v nedßvno nabytΘm Pomo°φ. Nebylo to prvnφ d∞lenφ v rodin∞ Piastovc∙; pon∞vad₧ vÜak tentokrßte podφly byly tΘm∞° stejnΘ, a vrchnφ knφ₧e ani titulem krßlovsk²m, ani velikou mocφ nevynikal nad ostatnφ kni₧ata ·d∞lnß, bylo nesnadno obnoviti, jako d°φve, jedinovlßdu, tφm nesnadn∞ji, ₧e rozd∞lenφ p°ßla aristokracie velmo₧skß i ·°ednickß. PokouÜel se o to hned po smrti otcov∞ Vladislav II., byl vÜak brzy p°emo₧en a vypuzen (1146). Na stolec velkoknφ₧ecφ dosedl pak mladÜφ bratr Boleslav IV. Kade°av² (1146 a₧ 1173); vyhnanΘmu Vladislavovi nepomohly ani p°φmluvy pape₧ovy, ani v²prava (1157) cφs. Bed°icha I. do [Polsko]-ka. Teprve po jeho smrti vrßceno jeho t°em syn∙m Slezsko, je₧ oni rozd∞lili mezi sebe (1163). Po smrti slabΘho Boleslava (1173) zaujal stolec velkoknφ₧ecφ t°etφ bratr, M∞Üek III. Star²; kdy₧ vÜak pokouÜel se povznΘsti kleslou moc knφ₧ecφ proti aristokracii, byl od nφ z Krakovska vypuzen (1177) a na jeho mφsto povolßn Kazimφr II. Spravedliv², kter² vlßdl tΘ doby takΘ Mazovskem a Kujavskem (do r. 1186 jako poruΦnφk syna Boleslavova, odtud samostatn∞). Kazimφr na stolci revolucφ nabytΘm hledal opory v duchovenstvu. Na sjezdu duchovenstva i sv∞tsk²ch velmo₧∙ v úΩczyci r. 1180-prvnφm to shromß₧d∞nφ toho druhup°i°Φeno prvenstvφ v °φÜi jemu a jeho linii; za to ud∞lil duchovenstvu znaΦnß privilegia a k velmo₧∙m sv∞tsk²m choval se povoln∞. Po smrti Kazimφrov∞ (1194) poda°ilo se M∞Ükovi opanovati Krakovsko a zφskati zßrove≥ poruΦnictvφ nad nezletil²m synem Kazimφrov²m LeÜkem I., ale po jeho smrti (1202) byl syn jeho Vladislav úaskonogi brzy zase vypuzen; stolec Krakovsk² zaujal pak Lesek I. Bφl² (1206-27). Rozbroje domßcφ oslabily sφlu [Polsko]-ka na venek. ┌zemφ Lutic∙ zmocnili se N∞mci a zalo₧ili mezi Labem a Odrou r. 1146 marku Braniborskou, zßp. Pomo°φ (èt∞tφnsko) poddalo se r. 1181 cφsa°i n∞meckΘmu, tak ₧e p°i [Polsko]-ku z∙stalo jen pomo°φ v²chodnφ. LΘpe da°ilo se [Polsko]-ku ve v²chodnφ HaliΦi, kde₧ ·d∞lnß knφ₧etstvφ ruskß z∙stßvala v₧dy v jakΘsi zßvislosti na knφ₧atech polsk²ch p°es to, ₧e do pom∞r∙ tamnφch poΦali se mφchati takΘ Uh°i NejhorÜφ rßnu zadalo si [Polsko] na poΦ. XIII. stol. na severu, kde sousedilo s ·zemφm divok²ch Prus∙v a Jatv∞g∙, kte°φ stßl²mi nßjezdy su₧ovali sousednφ kraje polskΘ. Bylo ·kolem ·d∞lu MazovskΘho zφskati tyto kraje k°es¥anstvφ a [Polsko]-ku Ale knφ₧e Konrßd (å1247), kter² po smrti otce svΘho Kazimφra SpravedlivΘho zd∞dil ·d∞l MazovskoKujavsk², nem∞l smyslu pro ·kol ten a povolal za ·Φelem boje proti Prus∙m °ßd N∞meck²ch k°i₧ovnφk∙, jemu₧ daroval r. 1228 pohraniΦnΘ zem∞ Che│mskou a Lobavskou netuÜe, jak zhoubn²m se stane °ßd [Polsko]-ku v budoucnosti ╪ßd zaujav r. 1230 darovanΘ zem∞ poΦal s podporou polsk²ch i n∞meck²ch knφ₧at soustavn² boj proti Prus∙m, opanovßval kus po kuse jejich zem zaklßdaje v ·zemφch dobyt²ch pevnΘ hrady a spojil se zßhy (1237) s n∞meck²m °ßdem livonsk²m. Marn∞ sna₧il se zastaviti (v l. 1242-53) p°φliÜn² vzr∙st moci °ßdovΘ pomo°sk² knφ₧e Svatopluk, kter² prvnφ poznal nebezpeΦφ odtud hrozφcφ. Zatφm co °ßd zaklßdal si na severu [Polsko]-ka mocnΘ panstvφ, moc knφ₧at polsk²ch t°φÜtila se v drobn²ch bojφch domßcφch, ·d∞ly drobily se stßl²m d∞lenφm v rodin∞ Piastovc∙ na menÜφ, moc knφ₧ecφ brala ·jmu ve prosp∞ch duchovenstva a velmo₧∙. K nejv∞tÜφ moci dosp∞lo v I. pol. XIII. stol. Slezsko. VratislavÜk² knφ₧e Jind°ich I. Bradat² sjednotil do r. 1229 ve sv²ch rukou neb aspo≥ pod poruΦnick²m panstvφm tΘm∞° celΘ Slezsko, dobyl sob∞ r. 1232 proti Konradovi MazovskΘmu poruΦnictvφ nad nezl. synem LeÜka I. Boleslavem V. Stydliv²m a tφm Krakovska i vrchnφho panstvφ nad Sandom∞°skem a r. 1234 opanoval takΘ v∞tÜφ Φßs¥ Velkopolska a₧ k °ece Vart∞. Do svΘ zem∞ SlezskΘ povolßval houfn∞ kolonisty z N∞mec, je₧ da°il hojn²mi v²sadami, Φφm₧ prvnφ dal podn∞t k potomnφmu odcizenφ Slezska. Nebylo by snad k tomu doÜlo, kdyby Jind°ich mohl dovrÜiti svΘ dφlo sjednocenφm celΘho [Polsko]-ka pod svou mocφ; zem°el vÜak ji₧ r. 1238, a brzy potom nßjezdy tatarskΘ zvrßtily dφlo jeho ·pln∞. Ve p°φΦin∞ kulturnφ Φinilo [Polsko] p°es svoji rozdrobenost, ba prßv∞ pro ni znaΦnΘ pokroky, nebo¥ ka₧d² dv∙r knφ₧ecφ stßval se p°irozen∞ st°ediskem vzd∞lanosti pro svΘ okolφ. Cφrkev vedenφm arcib. hn∞zdenskΘho Jind°icha Kietlicze (poΦ. XIII. stol.) zreformovala se po vzoru zßpadnφm a vymohla si od knφ₧at d∙le₧itΘ v²sady, jimi₧ dostalo se ji znaΦnΘho vlivu politickΘho. Rytφ°stvo hojn∞jÜφ m∞rou nab²valo statk∙, mno₧ila se t°φda lidφ svobodn²ch, vlßdnoucφch samostatn∞ sv²mi statky a majφcφch pak p°irozen∞ ·Φas¥ ve sprßv∞ zem∞; p°i hradech vznikala podhradφ s obyvatelstvem v∞nujφcφm se °emesl∙m a obchodu, Üφ°ila se vzd∞lanost, budil se smysl politick² v ÜirÜφch vrstvßch nßroda. Do [Polsko]-ka se st∞hovalo mnoho cizinc∙, jmenovit∞ Äid∙.
Polsko
#######
#FB#
0J6
30A8
48F23
141A8
383A8
1175B7
1291F4
1309F9
1365F7
1374B15
1391B17
2866F13
2969F21
3102A8
3279F16
3430F23
4031F19
4098F13
4153A8
4336A8
4392A8
4592A8
4798A8
5099A8
5442F9
5532A8
5813F19
6007F23
6369A8
6504A8
6688F19
7164A8
7221O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
Polsko: Uprost°ed tohoto v²voje stihly [Polsko] nßjezdy Mongol∙. Prvnφ velikΘ ta₧enφ Mongol∙ do Evropy r. 1241 dolehlo krut∞ na kraje polskΘ. Hordy mongolskΘ porazivÜe vojska malopolskß zniΦily Sandom∞°, Krakov, Vratislav, pot°ely vojsko polsko-slezskΘ pod Jind°ichem II. Pobo₧n²m (synem Jind°icha I.) z jara r. 1241 u Lehnice a obrßtily vÜechny kraje, kudy tßhly, v pustinu. MongolovΘ usadili se pak na stepφch jihorusk²ch a opakovali svΘ vpßdy. Vpßdy ty, aΦ slabÜφ a slabÜφ, p°inßÜely p°ece [Polsko]-ku velikou pohromu, nebot niΦily pokrok. k n∞mu₧ zem∞ od mnoha let byla dosp∞la. Politicky nejv∞tÜφ nehodou bylo, ₧e smr¥ Jind°icha II. u Lehnice zniΦila pokroΦilΘ dφlo sjednocenφ poΦatΘ od knφ₧at slezsk²ch. Slezsko rozpadlo se pak na n∞kolik dφl∙, a knφ₧ata kolonisujφce zpustoÜenΘ kraje N∞mci zgermanisovali je znenßhla ·pln∞ a odcizovali zßjm∙m polsk²m TakΘ ostatnφ ·d∞ly drobily se dalÜφm d∞lenφm, jmenovit∞ ·d∞l Mazovsko-kujavsk². Velkoknφ₧ecφ stolec krakovsk² zaujal dosp∞l² zatφm Boleslav V. Stydliv², do tΘ doby knφ₧e sandom∞°sk², ale musil veÜkeru moc vynaklßdati na obranu zem∞ proti ·tok∙m Tatar∙, Litvan∙v a Jatv∞g∙, jako₧ i proti v²bojn²m snahßm knφ₧at haliΦsk²ch, kte°φ udr₧eli se pod vrchnφ mocφ chßn∙ tatarsk²ch. Nßstupce bezd∞tnΘho Boleslava V. LeÜek II. ╚ern² (1279-88) opφral se stateΦn∞ t∞mto nep°ßtel∙m, ale pro svou nßklonnost k n∞meck²m p°ist∞hovalc∙m pozbyl opory v nßrod∞, co₧ ukßzalo se v odboji krakovskΘho biskupa Pavla z Przemankova r. 1285-88. Zm∞nily se toti₧ zatφm nejen spoleΦenskΘ, n²br₧ i nßrodnostnφ pom∞ry v zemi. ZpustoÜenφ zem∞ nßjezdy cizφch v²bojnφk∙v a stßl²mi boji domßcφmi, jako₧ i zv²ÜenΘ pot°eby hospodß°skΘ vedly ke kolonisaci pust²ch kraj∙; jeliko₧ pak nebylo k tomu dosti obyvatelstva domßcφho, povolßvßni od knφ₧at do zem∞ N∞mci. Zaklßdßna tak podobn∞ jako u nßs-na d∙le₧it∞jÜφch mφstech m∞sta po vzoru zßpadnφm s obyvatelstvem n∞meck²m nadan²m ·plnou samosprßvou a cenn²mi privilegiemi a spravujicφm se vlastnφm prßvem n∞meck²m (magdeb.)-Vratislav (1241), Pozna≥ (1253), Sandom∞° (1255), Lehnice (1255), Krakov (1259), Hn∞zdno (1282), KaliÜ, úΩczyca, Lublφn, Plock a j. zaklßdßny v pust²ch krajφch novΘ vsi, jejich₧ obyvatelstvo nebylo nesvobodnΘ, n²br₧ vlßdlo svobodn∞ sv²mi pozemky podle prßv a povinnostφ urΦit∞ vymezen²ch a po₧φvalo znaΦnΘ mφry samosprßvy. Kolonisovali tak svΘ statky nejen knφ₧ata, n²br₧ i duchovenstvo a mocn∞jÜφ velmo₧ovΘ. Podle vzoru t∞chto n∞meck²ch osad p°etvo°ovaly se pak i polskΘ osady selskΘ na obce samosprßvnΘ. Na t∞chto zßkladech zem∞ polskΘ povznßÜely se oekonomicky. M∞sta kvetla pr∙myslem a obchodem, na venkov∞ poΦalo lepÜφ a intensivn∞jÜφ hospodß°stvφ. Kolonisace n∞meckß m∞la ovÜem takΘ sv∙j rub, p°ivedla toti₧ do [Polsko]-ka druhou nßrodnost, je₧ stßle tφhla k N∞mecku V nßrod∞ polskΘm samΘm jednotlivΘ stavy poΦaly ost°eji se odliÜovati. èlechta rozstupovala se podle majetku na dv∞ t°φdy: vyÜÜφ, velmo₧e Φ. magnßty, dr₧itele velik²ch latifundiφ, ni₧Üφ, je₧ malΘ svΘ statky (╗zßst∞nky½) vzd∞lßvala sama. VyÜÜφ Ülechta poΦala si osobovati v²hradnφ prßvo k ·°ad∙m, poΦala proti ostatnφm vrstvßm nßroda uzavφrati se erby a jmΘny. Duchovenstvo domohlo se svobodnΘ volby biskup∙v i vlastnφ jurisdikce nejen pro sebe, n²br₧ i pro svΘ poddanΘ. NovΘ duchovnφ °ßdy, jmenovit∞ mnich∙ ₧ebrav²ch (frantiÜkßn∙v a dominikßn∙), posφlily jeho °ady a uvedly je v t∞sn∞jÜφ styky se zßpadem. PovznßÜejφc se samo ve smyslu reformy st°edov∞kΘ, p∙sobilo duchovenstvo Ükolami kathedrßlnφmi a klßÜternφmi na vzd∞lßnφ nßroda. Tak vyvinul se z p∙vodnφho patriarchßlnφho stßtu PolskΘho stßt st°edov∞k². Knφ₧e nebyl ji₧ neobmezen²m pßnem veÜkerΘho lidu, n²br₧ jeho pom∞r k r∙zn²m vrstvßm, v n∞₧ nßrod se rozstoupil, spoΦφval na urΦit²ch prßvnφch faktech, je₧ m∞ly formu privilegiφ vydan²ch jednotliv²m stav∙m. D∙chody bral hlavn∞ z velik²ch sv²ch statk∙, z m∞st a ze ₧id∙
Polsko
#######
#FB#
0J6
39A8
56F7
257F23
493A8
989F20
1264F15
2708A8
3841O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - vlßda Φes. krßle Vßclava II. a Kazimφra III. (1291-1370)##%2002%36%265%205330
Polsko: K vybavenφ [Polsko]-ka z ·d∞lovΘ rozervanosti doÜlo vlivem cizφm, Φesk²m. Po smrti LeÜka II. (1288) nastaly boje o stolec krßlovsk² mezi Jind°ichem IV., pon∞mΦil²m knφ₧etem vratislavsk²m, P°emyslavem Velkopolsk²m a Vladislavem Lokietkem Sieradzk²m. Po smrti Jind°ichov∞ (1290) povolala jeho strana (hlavn∞ p°ist∞hovalφ N∞mci a vdova po LeÜkovi II.) ΦeskΘho krßle Vßclava II. a ten uvedl r. 1291 ve svou moc Malopolsko i Sandom∞°sko. Za to zφskal P°emyslav d∞dictvφm vlßdu v Pomo°φ a dal se se svolenφm pape₧ov²m korunovati na krßle polskΘho (1295). Po jeho smrti vÜak (1296) Vßclav dobyl proti Lokietkovi vÜech zemφ polsk²ch mimo Mazovsko a korunovßn r. 1300 v Krakov∞ na krßle. Lokietek nevzdal se sice boje proti Vßclavovi, proti n∞mu₧ postavili se takΘ pape₧ a cφsa°, ale zßklad k sjednoceni [Polsko]-ka byl ji₧ polo₧en, a zejmΘna d∙le₧ity byly ob∞ korunovace z r. 1295 i 1300. Po smrti Vßclava II. (1305) a syna jeho Vßclava III. (1306) Lokietek stal se pßnem situace. Nejd°φve podrobilo se mu Sandom∞°sko, pak Krakovsko a Pomo°φ, r. 1310 uvedl ve svoji moc takΘ Velkopolsko a p°ekonal nebezpeΦnΘ odboje n∞meck²ch m∞Ü¥an∙ v Poznani (1310) a v Krakov∞ (1312). Sjednotiv tak ve sv²ch rukou [Polsko] mimo Slezsko, Mazovsko a Φßs¥ Kujavska (Dob°φnsko) Lokietek dovrÜil svΘ dφlo korunovacφ na krßle polskΘho (1319). Zatφm vÜak nastala ji₧ velikß vßlka s °ßdem Prusk²m, je₧ vφce ne₧ co jinΘho dala [Polsko]-ku pocφtiti pot°ebu jednoty. ╪ßd rytφ°∙ N∞meck²ch dokonΦiv r. 1283 porobenφ Pruska poΦal usilovati o rozÜφ°enφ svΘho panstvφ jednak na litevskou Ämu∩, jednak na polskΘ Pomo°φ. Lokietek dal mu sßm k tomu neopatrn∞ p°φle₧itost povolav jej na pomoc proti odbojnΘ Ülecht∞ pomo°skΘ. ╪ßd vÜak poko°iv odboj zaujal r. 1309 Pomo°φ pro sebe a dal si r. 1313 novΘ toto panstvφ potvrditi od cφs. n∞meckΘho. Lokietek vedl process u stolice pape₧skΘ, je₧ koneΦn∞ odsoudila r. 1321 °ßd k vrßcenφ Pomo°φ a nßhrad∞ ·trat Ale °ßd zprotivil se v²roku pape₧ovu a nedbal ani klatby jeho (1328). DoÜlo r. 1326 k vßlce. Na stran∞ Lokietkov∞ stßl krßl uhersk² Karel Robert, od r. 1320 jeho ze¥, a °φÜe Litevskß, ji₧ k [Polsko]-ku pojilo spoleΦnΘ nebezpeΦφ se strany rßdu; rßdu pomßhalo Braniborsko a krßl Φesk² Jan, kter² vystoupil s nßroky na korunu polskou. V∞tÜina knφ₧at slezsk²ch a knφ₧e mazovsko-p│ock² Vßclav uznali za vßlky svrchovanost krßle ΦeskΘho. Proti °ßdu samΘmu Polßci v tΘto vßlce dobyli znaΦnΘho vφt∞zstvφ u Plovcφ (1331), ale p°es to nevyrvali mu Pomo°φ, ba ani Dob°φnska a Φßsti Kujavska (B°estu), jich₧ °ßd za vßlky se zmocnil. Nedlouho potom zem°el ╗druh² obnovitel [Polsko]-ka, velik² tφm, co uΦinil, jako nemΘn∞ tφm, co zam²Ülel½, z∙stavuje nßrodnφ boj proti °ßdu sv²m nßstupc∙m. Po smrti Lokietkov∞ (1333) nastoupil jeho syn Kazimφr III. Velik² bez odporu prßvem d∞dick²m na tr∙n krakovsk² a hled∞l p°edevÜφm zjednati vysφlenΘ zemi zase mφr. Nebylo to ovÜem mo₧no bez velik²ch ob∞tφ. Na sjezd∞ v uherskΘm VyÜehrad∞ (1335) Kazimφr vzdal se ve prosp∞ch krßle ΦeskΘho vÜech prßv nad Slezskem a knφ₧etstvφm Plock²m; za to Jan z°ekl se vÜech nßrok∙ na korunu polskou. Nesnadn∞jÜφ bylo jednßnφ s °ßdem a vleklo se a₧ do r. 1343, kdy ukonΦeno smlouvou KaliÜskou. ╪ßdu musilo b²ti ponechßno lΘnem Pomo°φ za vrßcenφ Kujavska a Dob°φnska, Φφm₧ uzav°eno [Polsko]-ku na dlouhou dobu ·stφ Visly k nemalΘ jeho Ükod∞ hospodß°skΘ. Za t∞₧kΘ tyto ·stupky bylo [Polsko]-ku nßhradou opanovßnφ ╚ervenΘ Rusi po vym°enφ tamnφch knφ₧at (1340) a o n∞co pozd∞ji tΘ₧ zßp. Φßsti Volyn∞ (Vladim∞°i a Che│mu), ale o poslΘze jmenovanΘ zem∞ bylo a₧ do r. 1366 n∞kolikrßt vΘsti boje s Litvany. Nov∞ nabyt²m kraj∙m t∞mto dostalo se ·plnΘ samosprßvy Hlavnφ v²znam vlßdy Kazimφrovy tkvφ ve vnit°nφ Φinnosti jeho sm∞°ujφcφ k p°im∞°enΘ organisaci nov∞ sjednocenΘho stßtu. Zßklady polo₧il ji₧ Lokietek, Kazimφr s velik²m d∙myslem a bystrozrakem dovrÜil jeho dφlo. Panstvφ jich obou vzniklo sjednocenφm mnoha n∞kdejÜφch ·d∞ln²ch knφ₧etstvφ, z nich₧ ka₧dΘ m∞lo z doby ·d∞lnΘ svΘ ·°ednictvo s vojvodou v Φele. Lokietek i Kazimφr ponechali t∞mto ·zemφm (po nejvyÜÜφm ·°ednφkovi poΦalo se jim °φkati ╗vojvodstvφ½) jejich vlastnφ z°φzenφ i s jejich provincißlnφm ·°ednictvem, ale z°φdili nad nimi novΘ ·st°ednφ ·°ednictvo dvorskΘ-podskarbφho pro sprßvu d∙chod∙ krßl., kanclΘ°e jako vykonavatele vn∞jÜφ i vnit°nφ krßl. politiky a marÜßlka jako p°edstavenΘho dvora krßlovskΘho-a ustanovovali podle p°φkladu kdysi Vßclavem II. danΘho v jednotliv²ch vΘvodstvφch novΘ ·°ednφky zßvislΘ ·pln∞ na krßli, t. zv. starosty, kte°φ m∞li tam soudnictvφ hrdelnφ, dbali o udr₧enφ po°ßdku a v∙bec zastupovali proti ·°ednictvu provincißlnφmu p°φmou moc krßlovskou. Kazimφr III. pokroΦil v sjednocovacφ prßci jeÜt∞ dßle, a₧ k jednotnΘmu zßkonodßrstvφ. Nebylo snadno na mφst∞ dosavadnφho prßva zvykovΘho, je₧ v r∙zn²ch krajφch r∙zn∞ se vyvinulo, zavΘsti spoleΦn² systΘm prßvnφ, ale dlouholetΘ prßci Kazimφrov∞ poda°ilo se p°ece nakloniti Ülechtu ku p°ijetφ spoleΦnΘho zßkonnφka, kter² r. 1347 vydßn ve form∞ statutu (statut Wislick²). Krßl nezapomn∞l p°i tom ani na osady n∞meckΘ; p°etrhl jejich svazky s cizinou z°φzenφm vrchnφho soudu v Krakov∞ (1365), k n∞mu₧ m∞lo jφti odvolßni od soud∙ n∞meck²ch v m∞stech mφsto dosavadnφho odvolßnφ do Magdeburka. V∙bec byl Kazimφr bedliv odstran∞nφ veÜker²ch zlo°ßd∙v a zavedenφ po°ßdku, pro n∞j₧ byl v d°φv∞jÜφch bou°liv²ch dobßch smysl znaΦn∞ poklesl. Ujφmal se obyvatelstva selskΘho proti p°ehmat∙m vrchnostφ a postavil je pod ochranu soud∙ krßl.-odtud posm∞ÜnΘ jeho p°φjmφ ╗kr≤l ch│opk≤w½. V kulturnφm v²voji [Polsko] za Kazimφra uΦinilo velikΘ pokroky. Krßl podporoval pr∙mysl a obchod, staral se o kolonisaci pust²ch kraj∙, jmenovit∞ nov∞ nabyt²ch krajin rusk²ch, peΦoval o um∞nφ a v∞dy, je₧ za jeho panovßnφ poΦaly v [Polsko]-ku ut∞Üen∞ vzkvΘtati, a zalo₧il r. 1364 universitu-ovÜem ne·plnou-v Krakov∞ Brannou sφlu °φÜe zv²Üil tφm, ₧e d∙sledn∞ po₧adoval, aby ka₧d² majitel p∙dy nebo statku, a¥ sv∞tsk² Φi duchovnφ, podle majetku svΘho konal slu₧bu vojenskou. Vzmohl se blahobyt, zem∞ vzkvΘtaly, [Polsko] povzneslo se k neb²valΘ moci, je₧ objevila se skv∞le v tehdejÜφch diplomatick²ch zßpletkßch evropsk²ch a zejmΘna r. 1362 o sjezdu cφsa°e, uherskΘho krßle Ludvφka a mnoha polsk²ch i n∞meck²ch knφ₧at v Krakov∞. [Polsko] zφskalo nazp∞t krajiny, jich₧ d°φve pozbylo. Krßl Φesk² vzdal se lennφ svrchovanosti nad Mazovskem, je₧ holdovalo r. 1356 Kazimφrovi, knφ₧ata braniborÜtφ odstoupili ·zemφ urvanΘ p°ed tφm Velkopolsku (Santok a Drezdenko). Kazimφr III. nem∞l mu₧skΘho potomstva. Piastovci jim sice jeÜt∞ nevym°eli trvajφce v liniφch slezskΘ a mazovskΘ, ale Kazimφr p°es to ji₧ r. 1339 uΦinil smlouvu s krßlem uhersk²m, aby nßstupcem jeho byl jeho sest°enec Ludvφk, princ uhersk². Ten pak p°ijat byl r. 1355 od magnßt∙ polsk²ch za d∞dice tr∙nu, kdy₧ zavßzal se, ₧e bude Üet°iti jejich prßv, nevybφrati mimo°ßdn²ch danφ a nevolati jich k vßlce mimo zemi. Po smrti Kazimφrov∞ (1370) nastoupil bez obtφ₧φ na tr∙n polsk². Ale nov² krßl zklamal nad∞je Kazimφrovy i Polßk∙. Ustanoviv za vlada°ku svoji matku Al₧b∞tu, sestru Kazimφrovu, odb²val zßle₧itosti polskΘ otΦimsky a sna₧il se nad to ruskΘ kraje odtrhnouti od [Polsko]-ka a zφskati Uhrßm. Neshody krßle se Ülechtou, jako₧ i snaha Ludvφkova, pojistiti nßstupnictvφ n∞kterΘ ze sv²ch dcer, vedly k nov²m ·mluvßm v KoÜici (1374). Tam uznßno od Ülechty polskΘ prßvo dcer krßlov²ch k d∞dictvφ, za to Ludvφk zavßzal se chrßniti celistvost [Polsko]-ka a dohodl se se Ülechtou (potom r. 1375 takΘ s m∞sty a r. 1381 s duchovenstvem) o urΦit²ch dßvkßch a povinnostech, nad n∞₧ nem∞l niΦeho po₧adovati. Ve smyslu t∞chto ·mluv krßl vydal stav∙m privileje, prvnφ to v [Polsko]-ku privileje danΘ stav∙m jako₧to celku. Po smrti Ludvφkov∞ (1382) velmo₧ovΘ necht∞jφce trvati ve spojenφ s Uhrami povolali po dvoulet²ch domßcφch rozbrojφch, v nich₧ Φßs¥ Ülechty vystoupila s kandidaturou Zemovφta MazovskΘho, na tr∙n mladÜφ dceru Ludvφkovu, Hedviku, je₧ r. 1384 byla takΘ korunovßna. Hedvika byla v mladΘm v∞ku oddßna habsburskΘmu princi VilΘmovi, ale pßnovΘ polÜtφ vyhlφdli pro ni jinΘho ₧enicha, jeho₧ p°ijetφ slibovalo jim zveliΦenφ vlasti o ÜirΘ kraje litevsko-ruskΘ a posilu v boji proti nßrodnφmu nep°φteli, °ßdu N∞meckΘmu. Byl to velkoknφ₧e litevsk² Jagello.
Polsko
#######
#FB#
0J6
19A8
145F14
196F11
223F21
371F10
803A8
1200A8
1404A8
2108A8
2578A8
2740F19
3258A8
3357A8
4200F11
4238F8
4299F8
4473F8
4967F15
5503A8
5714A8
5992A8
6210A8
7110A8
7382A8
7604A8
7871F7
8187F8
8197O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - Vladislav Jagellonsk² a Vladislav III. (1386-1444)##%2002%37%182%205331
Polsko: P°es odpor HedviΦin Jagello povolßn r. 1385 na tr∙n, kdy₧ zavßzal se smlouvou v Krev∞ (v srp. r. 1385) p°ijmouti s cel²m nßrodem k°est. PoΦ. r. 1386 Jagello pok°t∞n jmΘnem Vladislava, pojal Hedviku a korunovßn 4. b°ezna na krßle. S≥atkem Jagella s Hedvikou p°ipoutßna k [Polsko]-ku velikß °φÜe Litevskß, je₧ prostφrala se po celΘ jihozßpadnφ Rusi (viz Litva). NedoÜlo sice hned k ·plnΘmu spojenφ obou °φÜφ, ba ani k ·plnΘ osobnφ unii, nebo¥ Jagello byl po n∞kolika letech p°inucen sv²m bratrovcem Vitoldem uznati ho, aΦ pod svou vrchnφ mocφ, velkoknφ₧etem litevsk²m (smlouvou Vilenskou, 1401); ale p°es to [Polsko] od tΘ doby vykonßvalo na Litvu velik² kulturnφ vliv, jeho₧ prvnφm poΦßtkem bylo pok°est∞nφ Litvy r. 1387. Ve smlouv∞ VilenskΘ (1401) stanoveno, ₧e po smrti Vitoldov∞ Litva mß p°ipadnouti ke korun∞ PolskΘ. Do smlouvy pojati byli takΘ boja°i litevsko-ruÜtφ. Byla tedy ona smlouva prvnφm formßlnφm aktem unie Litvy s [Polsko]-kem. Spojenφ obou °φÜφ pocφtil brzy spoleΦn² jejich nep°φtel, °ßd N∞meck². Roku 1409 doÜlo k vßlce, v nφ₧ °ßd utrp∞l velkou porß₧ku u Grunwaldu a Tannenberka (15. Φce 1410). [Polsko] nevyu₧itkovalo svΘho vφt∞zstvφ nßle₧it∞, nebo¥ v mφru Toru≥skΘm r. 1411 °ßd vzdal se pouze sporn²ch p°ed tφm kraj∙: polskΘho Dob°φnska a litevskΘ Ämudi Mnohem v∞tÜφ vÜak byl mravnφ ·Φinek porß₧ky hroznΘho dosud nep°φtele obou °φÜφ. Nad to vedl ·sp∞ch ten k t∞sn∞jÜφmu sblφ₧enφ [Polsko]-ka a Litvy. Na sjezdu Vladislava a Vitolda jako₧ i velikΘho mno₧stvφ velmo₧∙v a Ülechty obou °φÜφ v Horodle (nad Bugem) r. 1413 zavßzali se LitvanΘ i Polßci nepovyÜovati na stolec velkoknφ₧ecφ neb krßlovsk² nikoho bez srozum∞nφ druhΘ strany. Katol. Ülechta litevskß postavena ·pln∞ na rove≥ Ülecht∞ polskΘ, ve vlastnφ Litv∞ zavedena polskß administrace, rozd∞leni na vΘvodstvφ a staroststvφ, umluveny spoleΦnΘ sjezdy velmo₧∙ polsk²ch a litevsk²ch v Lublφn∞ neb v ParΦov∞; tak ob∞ zem∞ se sblφ₧ily politicky i spoleΦensky. V pom∞ru k °ßdu nastaly brzy po mφru Toru≥skΘm novΘ neshody, je₧ r. 1414 vedly k op∞tnΘ vßlce. ╪ßd vedl na [Polsko] stφ₧nost u koncilu KostnickΘho (1414), ₧e podporuje pohanstvφ, ale poslovΘ polÜtφ, v jejich₧ Φele stßli arcibiskup hn∞zdensk² MikulßÜ Tr╣ba a rektor university krakovskΘ Pavel VlodkoviΦ, dobyli tu diplomatickΘho vφt∞zstvφ (1418). Jagello i Vitold vÜak p°ßli si mφru s °ßdem a dali se pod smφrΦφ rozhodnutφ cφs. Sigmunda. P°φΦinou toho byla zßle₧itost unie litevskΘ Rusi s cφrkvφ zßpadnφ, o ni₧ Vitold horliv∞ usiloval a pro kterou byl ochoten uΦiniti ·stupky na jinΘ stran∞. Kdy₧ vÜak k unii na koncilu nedoÜlo a Sigmund vydal v zßle₧itosti s °ßdem r. 1420 v²rok zn∞jφcφ ·pln∞ v neprosp∞ch [Polsko]-ka, politika polskß dala se na cestu opaΦnou. Nejd∙le₧it∞jÜφ nßsledky vzeÜly odtud pro pom∞r [Polsko]-ka k Φesk²m husit∙m. Husitstvφ dochßzelo velik²ch sympathiφ mezi Ülechtou polskou, a sympathie ty podporovßny byly v∞domφm nßrodnφ p°φbuznosti a spoleΦn²m nep°ßtelstvφm proti ₧ivlu n∞meckΘmu. V [Polsko]-ku ovÜem nßbo₧enskß strßnka husitismu nevstoupila nikdy do pop°edφ. Kdy₧ Sigmund postavil se zmφn∞n²m v²rokem r. 1420 na stranu °ßdu, nep°ijal sice Vladislav sßm nabφzenΘ mu koruny ╚eskΘ, ale uΦinil tak s jeho v∞domφm Vitold a poslal ╚ech∙m r. 1422 pomoc pod sv²m bratrovcem Sigmundem KorybutoviΦem (1422). Proti tΘto politice pozvedl se vÜak odpor v polskΘm duchovenstvu, v jeho₧ Φele stanul prßv∞ tehda cti₧ßdostiv², rßzn² a obratn² Zbihn∞v Olesnicki, od r. 1423 biskup krakovsk²; takΘ veÜkera katolickß Evropa postavila se nep°ßtelsky proti ob∞ma vlßdc∙m polsk²m pro jejich pom∞r k husit∙m. Kdy₧ tedy Vitold r. 1422 donutil °ßd na jeze°e Meln∞ k mφru, v n∞m₧ °ßd vzdal se definitivn∞ vÜech nßrok∙ na Ämu∩, odstoupil on i Jagello od v∞ci ΦeskΘ ·pln∞. Zbihn∞v stal se potom na dlouhou °adu let v∙dΦφm duchem veÜkerΘ politiky polskΘ On byl p∙vodcem ostr²ch opat°enφ proti husitstvφ v [Polsko]-ku vydan²ch r. 1424 ve V∞luni, on takΘ vedl odpor proti plßn∙m Vitoldov²m sm∞°ujφcφm ke korunovaci na krßlovstvφ. Vitold cht∞l korunovacφ tou zabezpeΦiti Litv∞ v∞tÜφ mφru samostatnosti proti [Polsko]-ku i zφskal pro sv∙j zßm∞r na sjezd∞ t°φ monarch∙ v Lucku r. 1429-byli to vedle n∞ho Jagello a cφs. Sigmund-tΘ₧ Jagella; ale Zbihn∞v zdvihl v Φele pßn∙ polsk²ch proti tomu protest, kter² zdr₧el v∞c a₧ do nßhlΘ smrti Vitoldovy r. 1430 Zbihn∞v podr₧el i po smrti Jagellov∞ (1434) za jeho nezletilΘho syna Vladislava III. VarnenΦφka (1434-44) vrch nad stranou protivnou, klonφcφ se k p°ßtelstvφ s ╚echy. P°iΦin∞nφm jeho a kijevskΘho metropolity Isidora provedena byla na litevskΘ Rusi unie cφrkve v²chodnφ a zßpadnφ prohlßÜenß r. 1439 na koncilu ve Florencii. PravoslavnΘ Ülecht∞ ruskΘ dostalo se ji₧ r. 1432 t²ch₧ v²hod jako d°φve katolφk∙m, toti₧ p°ijetφ do erb∙ Ülechty polskΘ; r. 1443 pak krßl Vladislav postavil sjednocenou v²chodnφ cφrkev ·pln∞ na rove≥ s cφrkvφ katolickou. Ve sporu koncilu BasilejskΘho s pape₧em Eugenem IV. [Polsko] vedenφm OleÜnickΘho zaujalo stanovisko koncilu; teprve krßl Kazimφr uznal r. 1447 MikulßÜe V., nßstupce Eugenova. Vrcholem plßn∙v OleÜnickΘho bylo soust°editi sφly [Polsko]-ka k velikΘmu boji proti Turk∙m. Z tΘ p°φΦiny podporoval kandidaturu krßle Vladislava III. na tr∙n uhersk². Ale tato jeho politika vzala nßhl² konec porß₧kou a pßdem mladΘho krßle u Varny (1444)
Polsko
#######
#FB#
0J6
278A8
505F8
614A8
937A8
1080F23
1120A8
1406A8
1515F7
2044A8
2643A8
2745A8
2948A8
3392F17
3841A8
4041A8
4353F26
4880A8
5053A8
5258O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
Polsko: Smrt krßle Vladislava III. o₧ivila op∞t spory mezi [Polsko]-kem a Litvou. MladÜφ bratr Vladislav∙v Kazimφr byl od r. 1444 velkoknφ₧etem litevsk²m a zdomßcn∞l na Litv∞. Polßci volφce jej za krßle (v Sieradzi r. 1445) cht∞li, aby za to p°ivt∞lil k [Polsko]-ku spornΘ mezi Litvou a [Polsko]-kem zem∞ Voly≥ a Podolφ, ale Kazimφr, necht∞je Litvan∙ drß₧diti, unavil polskΘ pßny stßl²mi odklady tou m∞rou, ₧e spor z∙stal na konec nevy°φzen. Zbihn∞v do₧il se tak na konci svΘho ₧ivota porß₧ky. VeÜkeren z°etel Polßk∙v upoutala v brzku jinß zßle₧itost, poslednφ velik² boj s °ßdem N∞meck²m. ╪ßd ocitl se tehdy ji₧ v ·plnΘm ·padku, veÜkero obyvatelstvo Prus, m∞sta, sv∞tskß Ülechta i biskupovΘ tou₧ili po spojenφ s [Polsko]-kem a r. 1454 vypov∞d∞li °ßdu posluÜnost, poddßvajφce se krßli polskΘmu Ve t°inßctiletΘm zhoubnΘm boji °ßd utrp∞l ·plnou porß₧ku. V mφru Toru≥skΘm (19. °φj. 1466) °ßd odstoupil [Polsko]-ku Pomo°φ, Che│msko a zßp. Prusy a uznal pro v²chodnφ Prusy lennφ svrchovanost krßle polskΘho. [Polsko]-ku otev°elo se tak op∞t ·stφ Visly Nov∞ zφskan²m kraj∙m ud∞lil Kazimφr rozsßhlou samosprßvu TΘ doby p°ipadla korun∞ takΘ n∞kterß ·d∞lnß knφ₧etstvφ mazovskß po vym°enφ panujφcφch tam liniφ, ze Slezska zφskal Kazimφr Osv∞timsko a Zßtorsko. Na venek [Polsko] zaujφmalo tΘ doby postavenφ velmi mocnΘ, jmenovit∞ ve sporu kurie s Ji°φm Pod∞bradsk²m. Syn Kazimφruv Vladislav zvolen r. 1470 za krßle ΦeskΘho a r. 1490 doÜel takΘ koruny uherskΘ. Moc jagellovskß dostoupila tak vrcholu, ale zßrove≥ vyvstßvali jφ na jihu a na v²chod∞ mocnφ nep°ßtelΘ. Turci posunuli svΘ panstvφ od jihu a₧ za ·stφ Dn∞stra a od°φzli spolu s tatarsk²m chanßtem nedßvno na Krymu vznikl²m [Polsko] od ╚ernΘho mo°e; na v²chod∞ povznesla se k velikΘ moci °φÜe Moskevskß Kazimφr, vlßdna mocn∞ navenek, p°ivßd∞l takΘ uvnit° k platnosti moc krßlovskou V jeho vlßd∞ patrn² jest ohlas absolutistick²ch snah zßpadnφch panovnφk∙v, ruÜφcφch stavovskß privilegia st°edov∞kß Pon∞tφ o neobmezenΘ moci krßlovskΘ ujφmalo se v [Polsko]-ku zßrove≥ s prvnφmi poΦßtky humanismu a renaissance Kazimφr bezohledn∞ sahal na privileje m∞st, duchovenstva a velmo₧∙. P°evahu nad duchovenstvem pojistil si tφm, ₧e p°i volbßch kapitulßm vnucoval svΘ kandidßty; proti velmo₧∙m, kte°φ a₧ dosud [Polsko] ovlßdali, majφce v rukou vÜechny vyÜÜφ ·°ady, poΦal se opφrati o ni₧Üφ Ülechtu, je₧ nelib∞ nesla svΘ odstrkovßnφ se strany vysokΘ aristokracie sv∞tskΘ i duchovnφ a sama Üla krßli na ruku v jeho boji proti ni. Za tφm ·Φelem Kazimφr zavedl obyΦej, aby Ülechta n∞kolika kraj∙ volila si na sn∞mφch svΘ posly a vysφlala je na mφsto od krßle naznaΦenΘ, kde pak s nimi krßl jednal. Tak polo₧il zßklad k ╗izb∞ poselskΘ½.
Polsko
#######
#FB#
0J6
59A8
254A8
287A8
713A8
859F9
899A8
1003A8
1259A8
1670A8
1992A8
2245A8
2668O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - Jan Albrecht, Alexandr a Sigmund I. Star² (1492-1548)##%2002%39%25%205333
Polsko: Po smrti Kazimφrov∞ spojenφ [Polsko]-ka a Litvy v jednΘ ruce bylo zase na Φas p°eruÜeno. V [Polsko]-ku p°ijat za krßle Jan Albrecht (1492 a₧ 1501), LitvanΘ zvolili za velkoknφ₧ete jeho mladÜφho bratra Alexandra, ale oba brat°φ ₧ili v dobrΘ shod∞. V politice zahraniΦnφ vy₧adovaly tehdy p°ednφ pozornosti pom∞ry na v²chod∞ Jan Albrecht podnikl r. 1497 velikou v²pravu proti Turk∙m, jejφm₧ cφlem bylo opanovati Multany, nad nimi₧ [Polsko] ji₧ r. 1453 na bylo lennφ svrchovanosti, a proniknouti a₧ k mo°i ╚ernΘmu; ale v²prava ta skonΦila pro nep°ßtelskΘ chovßnφ multanskΘho vΘvody St∞pßna velik²m nezdarem. Proti °φÜi MoskevskΘ velkoknφ₧e Alexander hled∞l se zabezpeΦiti s≥atkem s Helenou, dcerou Ivana III., ale p°es to doÜlo mezi ob∞ma r. 1499 k vßlce. Polßci i LitvanΘ pocφtili tu pot°ebu t∞sn∞jÜφho spojenφ. Unie horodelskß obnovena r. 1499, po smrti Jana Albrechta zvolen Alexander takΘ za krßle polskΘho, a na volebnφm sn∞m∞ v M∞lnφku r. 1501 stanoveno, ₧e Polßci i LitvanΘ majφ pro p°φÜt∞ spoleΦn∞ voliti panovnφka, ₧e smlouvy, privileje a mince majφ b²ti ob∞ma °φÜφm spoleΦnΘ. Ve vnit°nφ politice opφrali se i Jan Albrecht i Alexander po p°φklad∞ svΘho otce proti velmo₧∙m o Ülechtu, a odtud vzeÜly d∙le₧itΘ reformy ve stßt∞ PolskΘm, jejich₧ vlastnφm p∙vodcem byl kanclΘ° krßlovsk², pozd∞ji arcibiskup hn∞zdensk², Jan úaski (v. t.). Reformy ty vrcholφ v zßk. ╗Nihilnovi½, danΘm r. 1505 v Radomi. Tam ustanoveno, ₧e krßl novΘho nic neustanovφ-myslφ se tφm jednak mimo°ßdnΘ bern∞, jednak zm∞ny stßvajφcφch prßv-bez souhlasnΘho svolenφ senßtu, vyÜÜφch to ·°ednφk∙ krßlovsk²ch a repraesentant∙ velmo₧stva, a jizby poselskΘ. Statuty RadomskΘ jsou z nejd∙le₧it∞jÜφch meznφk∙, d∞lφcφch [Polsko] st°edov∞kΘ od [Polsko]-ka novov∞kΘho. Jimi uzßkon∞na byla v [Polsko]-ku vlßda parlamentnφ, ovÜem nedokonalß, nebo¥ na sn∞m∞, jak zavßdφ jej zßkon z r. 1505, nebylo zastoupeno duchovenstvo ani m∞sta mimo Krakov, poslanci pak ÜlechtiΦtφ vßzßni byli instrukcemi sv²ch krajsk²ch sn∞mφk∙v; ale krßl∙m byla v₧dy dßna mo₧nost t∞₧iti z nejasn²ch ustanovenφ zmφn∞nΘho zßkona z r. 1505 ve prosp∞ch svΘ moci. Ne₧ nestalo se tak. Po smrti Alexandrov∞ nastoupil v obou °φÜφch poslednφ syn Kazimφr∙v Sigmund I. Star² (1506-48). Celß jeho vlßda nese rßz slabosti a neprozφravosti. Sigmund neum∞l zaujmouti pevnΘho stanoviska proti sn∞m∙m a velmo₧∙m, domßhajφcφm se na nich p°evahy, podporoval sßm ·padek krßlovskΘ svΘ v²konnΘ moci, odevzdßvaje ·°ady starostenskΘ-jedinou to a₧ dosud podporu moci krßlovskΘ-velmo₧∙m, neum∞l zjednati politick²ch prßv tΘ₧ m∞st∙m, jejich₧ popolÜt∞nφ prßv∞ v tΘ dob∞ se dokonalo, a dopouÜt∞l klidn∞, aby stav selsk² znenßhla uvßd∞n byl do poroby od Ülechty. V bojφch s Ruskem, vzbuzen²ch r. 1507 odbojem mocnΘho knφ₧ete Michala Gli≥skΘho, [Polsko] pozbylo Smolenska (1514) a nenabylo ho zp∞t p°es vφt∞zstvφ pod OrÜφ r. 1514; Sigmund vzdal se ovoce toho vφt∞zstvφ ze strachu p°ed cφsa°em Maxmilißnem I., kter² hled∞l jej donutiti pomocφ Ruska k ·stupnosti v zßle₧itosti ΦeskΘ a uherskΘ. Tam jednalo se toti₧ o nßstupnictvφ po bratru Sigmundov∞ Vladislavovi, krßli ΦeskΘm a uherskΘm, jeho₧ rod byl na vym°enφ. Sigmund ustoupil v tΘ v∞ci cφsa°i p°es odpor p°ednφho polskΘho stßtnφka tΘ doby, Jana úaskΘho. Na kongressu ve Vφdni r. 1515 doÜlo za p°φtomnosti Sigmundovy ke s≥atk∙m, je₧ pojistily nßstupnictvφ v ╚echßch a v Uhrßch Habsburk∙m. Chabost politiky Sigmundovy objevila se i v zßle₧itostφ pruskΘ. Roku 1520 doÜlo k poslednφ vßlce s °ßdem a [Polsko] mohlo tehdy snadno opanovati Prusy ·pln∞; ale mφsto toho svolil Sigmund k saekularisaci Prus a ud∞lil je r. 1525 v Krakov∞ v lΘno velmistru Albrechtovi BraniborskΘmu, jako sv∞tskΘmu vΘvodovi lutherßnskΘmu. Uvnit° Sigmund nejen neprovedl proti velmo₧∙m vnit°nφch oprav od d°φv∞jÜka p°ipravovan²ch, jmenovit∞ pevnΘ berniΦnφ soustavy a stßlΘho vojska, pro n∞₧ byla tehdy p°φznivß doba; n²br₧ odcizil si nerozhodnou a chabou politikou i dosavadnφ oporu panovnφk∙, Ülechtu, v nφ₧ proudem humanismu Üφ°ilo se vyÜÜφ vzd∞lßnφ i rozhled politick². Roku 1537 doÜlo k hlasit²m stφ₧nostem a projev∙m nevole proti krßli od Ülechty, shromß₧d∞nΘ pod Lvovem za p°φΦinou v²pravy do Multanska (jest to t. zv. ╗kokosza wojna½-kohoutφ v.). Z nemnoh²ch sv∞tl²ch udßlostφ vlßdy Sigmundovy bylo p°φmΘ spojenφ poslednφho zbytku Mazovska s korunou Polskou (1526).
Polsko
#######
#FB#
0J6
36A8
99A8
127F12
209F9
436A8
1327F9
1692A8
1715A8
1761A8
2187F16
2754A8
3459A8
4159B15
4308O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - Sigmund II. August (1548-1572), vßlka o Livonsko (1562-1571)##%2002%39%298%205334
Polsko: Za vlßdy Sigmunda II. Augusta (1548 a₧ 1572), p°ijatΘho ji₧ r. 1530 za nßstupce otcova, p°ichßzφ k platnosti nov² Φinitel v d∞jinßch polsk²ch-reformace. PoΦßtky Üφ°enφ nov²ch nauk, jmenovit∞ lutherstvφ, spadajφ ji₧ v dobu Sigmunda I., ale teprve za Sigmunda II. vnikaly do [Polsko]-ka ve v∞tÜφch rozm∞rech rozmanitΘ sekty, jako lutherßnstvφ, kalvinismus, unitß°stvφ, vφra Φesko-bratrskß a j. P°ipravily jim p∙du tradice z doby husitskΘ, ·padek cφrkve katolickΘ a politickß rozhßranost v dob∞ Sigmunda I. NovΘ tyto proudy budily i u t∞ch, kdo₧ neodvrßtili se ·pln∞ od cφrkve katolickΘ, ano i mezi duchovenstvem touhu po oprav∞ cφrkve ve smysle nßrodnφm, jmenovit∞ po sblφ₧enφ ob°adu zßpadnφho s v²chodnφm. Snahy tyto spojily se pak s volßnφm po reform∞ politickΘ. zßle₧ejφcφ v odstran∞nφ velmo₧skΘ anarchie, reform∞ financφ, vojska a administrace a koneΦn∞ v t∞sn∞jÜφ unii Prus a Litvy s [Polsko]-kem. Ale krßl, jsa p°ipoutßn s≥atkem s Barborou Radziwi││ownou k zßjm∙m velmo₧∙v, neuchopil se tΘto p°φle₧itosti k zavedenφ siln∞jÜφ moci vlßdnφ, reformy cφrkevnφ pak hled∞l se zb²ti stßl²mi odklady. Teprve vßlka o Livonsko (1562-71) pouΦila je o pot°eb∞ vnit°nφch zm∞n O ·zemφ klesajφcφho °ßdu MeΦovΘho v Livonsku rozp°edl se r. 1562 boj mezi vÜemi sousedy Livonska: Polßky, èvΘdy, Dßny a Rusy. V²bojn² ·tok ruskΘho cara Ivana IV. na Livonsko r. 1558 zp∙sobil, ₧e velmistr Gotthard Kettler, nemoha Rus∙m odolati, poddal se se zemφ svou [Polsko]-ku (1561). Kuronsko z°φzeno jako lennφ polskΘ knφ₧etstvφ, d∞diΦnΘ v rodin∞ Kettlerovc∙v, ostatek panstvφ °ßdovΘho (vlastnφ Livonsko) m∞l b²ti p°ivt∞len p°φmo k [Polsko]-ku, ale zaruΦena mu samosprßva a volnost vyznßnφ augÜpurskΘho. [Polsko] podr₧elo pak ve vßlce v l. 1562-71 vedenΘ vrch nad sv²mi soupe°i, èvΘdy, Dßny a jmenovit∞ nad Ruskem, a opanovalo v∞tÜφ Φßs¥ Livonska. Vßlka tato ukßzala nutnost vnit°nφch oprav ve smysle programmu ÜlechtickΘho, ale pro vrtkavost krßle Sigmunda vykonßno jen mßlo. Provedena r. 1566 t. zv. exekuce statk∙ korunnφch, o ni₧ usilovalo se ji₧ od r. 1504, t. j. vybavenφ jich z rukou soukrom²ch, pokud jim od d°φv∞jÜφch krßl∙v byly zaÜantroΦeny. V otßzce reformy cφrkevnφ [Polsko] p°istoupilo r. 1564, vlivem hlavn∞ varmijskΘho biskupa Hosia a pape₧skΘho legßta Commendoniho, na stanovisko koncilu TridentskΘho; r. 1565 uvedeni do Braunsbergu prvnφ jesuitΘ. Jedin² ·stupek uΦin∞n² snahßm reformaΦnφm byl, ₧e r. 1562 vydßn akt toleranΦnφ, jφm₧ odep°ena soud∙m duchovnφm exekuce sv∞tskß. Naproti tomu p°iÜla r. 1570 v Sandom∞°i k mφstu unie cφrkvφ lutherßnskΘ, kalvinskΘ a ΦeskobratrskΘ. Vßlka o Livonsko uspφÜila koneΦn∞ takΘ ·plnΘ sjednocenφ [Polsko]-ka a Litvy, p°ipravovanΘ dlouholetou uniφ obou °φÜφ a spoleΦn²mi zßjmy politick²mi, hospodß°sk²mi a kulturnφmi. Jednßnφ o tom poΦalo se ji₧ r. 1562 a p°ivedeno s pomocφ Ülechty litevskΘ, je₧ p°ßla unii, ke konci na sn∞m∞ v Lublin∞ r. 1569 (vφce o tom viz Litva, str. 188 a Lublinskß [Φili Lubelskß] unie). Bylo tu stanoveno, ₧e [Polsko] i Litva tvo°φ nerozdφln² celek s jedin²m krßlem, jeho₧ volφ na spoleΦnΘm sn∞m∞ v Krakov∞, majφ spoleΦnΘ sn∞my ve VarÜav∞ i spoleΦnou minci, ale vlastnφ Litv∞ ponechßna zvlßÜtnφ administrace, finance i vojsko. Na tΘm₧e sn∞m∞ vt∞leny byly i samosprßvnΘ dosud krßlovskΘ Prusy p°φmo ke korun∞ PolskΘ.
Polsko
#######
#FB#
0J6
17F20
150F9
281A8
895A8
1111F16
1441A8
1610A8
1682A8
2157A8
2221F5
2247F12
2627A8
2859F7
2891O5Vxp0x001313BD/0x00009EA1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1602%82%91%160975
2909F9
2925F8
2964A8
3271O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
Polsko: Uniφ lubelskou utvo°ena velikß °φÜe Polsko Litevskß (rzecz pospolita) s p°evahou ₧ivlu polskΘho, je₧ sahala tΘm∞° od Odry a₧ za Dn∞pr, od mo°e BaltickΘho a₧ tΘm∞° k ╚ernΘmu. Rozeznßvalo se v nφ potom dvoje panstvφ: koruna a velkoknφ₧etstvφ, a t°i provincie: Malopolsko, Velkopolsko a Litva. Provincie d∞lily se na vojevodstvφ, vojevodstvφ na okresy (powiaty). Od vojevodstvφ rozeznßvala se menÜφ ·zemφ, je₧ m∞la sice n∞kterΘ °ßdy (na p°. soudnictvφ) vlastnφ, ale jinak p°φsluÜela pod sprßvu sousednφho vojevody a slula ╗zem∞½.-I. Provincie velkopolskß m∞la 12 vojevodstvφ: 1. pozna≥skΘ se zemφ vschovskou; 2. kaliÜskΘ-ob∞ tato vΘvodstvφ tvo°ila vlastnφ Velkopolsko; 3. sieradzskΘ se zemφ wielu≥skou; 4. │ΩczyckΘ; 5. b°estsko-kujavskΘ; 6. inovraclavskΘ-ob∞ posledn∞jÜφ v Kujavsku; v krajin∞ mazovskΘ byla vojevodstvφ: 7. ravskΘ; 8. plockΘ a 9. mazovskΘ; v Prusφch: 10. che│mskΘ se zemφ michalovskou; 11. ma│borskΘ a 12. pomo°skΘ. V Prusφch zvlßÜtnφ postavenφ m∞lo biskupstvφ varmijskΘ. II. Provincie malopolskß m∞la 11 vΘvodstvφ, a to: ve vlastnφm Malopolsku: 1. krakovskΘ, k n∞mu₧ p°ipoΦtena 3 knφ₧etstvφ d°φve slezskß, t. siewerskΘ, oswiecimskΘ a zßtorskΘ; 2. sandom∞°skΘ a 3. lubelskΘ; v ╚ervenΘ Rusi: 4. ruskΘ s hl. m. Lvovem a 5. be│zskΘ; dßle vojevodstvφ: 6. podolskΘ; 7. voly≥skΘ; 8. podleskΘ; 9. braclavskΘ; koneΦn∞ na Ukrajin∞: 10. kijevskΘ; 11. ΦernigovskΘ, utvo°enΘ r. 1635.-III. Litva d∞lila se na 11 vojevodstvφ: 1. vile≥skΘ; 2. trockΘ-ob∞ na vlastnφ Litv∞; 3. staroststvφ ₧mu∩skΘ, postavenΘ na rove≥ vΘvodstvφ; 4. novogrodskΘ; 5. b°eÜ¥sko-litevskΘ, t. zv. Polesφ; na BφlΘ Rusi vΘvodstvφ: 6. polockΘ; 7. mi≥skΘ; 8. vitebskΘ; 9. mstislavskΘ; 10. smolenskΘ, k tomu dru₧ilo se: 11. livonskΘ. Obyvatelstvo d∞lilo se podle prßvnφho postavenφ na Ülechtu, duchovenstvo, m∞Ü¥any a prost² lid. èlechta p°edstavovala nßrod v politickΘm smysle. M∞la bez rozdφlu nßrodnosti rozsßhlΘ svobody a neplatila danφ. Zßsadn∞ byla si veÜkerß Ülechta rovna (szlachcic na zagrodzie-malΘm dvorci-wyrowna sie wojewodzie), ve skuteΦnosti vÜak rozliÜily ji rozdφly majetkovΘ ve dv∞ skupiny. MenÜφ tvo°ili-zejmΘna v Malopolsku a na Rusivelmo₧ovΘ (magnßti), majetnφci rozsßhl²ch panstvφ, cel²ch to knφ₧etstvφ s nßdhern²mi dvory a vlastnφm vojskem, kte°φ v²hradn∞ se dostßvali k vyÜÜφm ·°ad∙m a strhli na se dominujφcφ postavenφ ve stßt∞, obmezujφce siln∞ moc krßlovskou; nejmocn∞jÜφ byly magnßtskΘ rody na Rusi: SanguszkovΘ, WiÜniowieΦtφ, SapiehovΘ, Zas│awÜtφ, KisielovΘ a j. Ostatnφ v∞tÜina Ülechty byla mßlo majetnß neb i nemajetnß a sed∞la bu∩ na vesnick²ch ╗zßst∞ncφch½ aneb se dßvala do slu₧by magnßt∙. Duchovenstvo obou stßtem uznßvan²ch vyznßnφ, katolickΘho a v²chodnφho, m∞lo r∙znΘ postavenφ. V °φÜi PolskΘ byli 2 katoliΦtφ arcibiskupovΘ, hn∞zdensk²-od r. 1417 primas °φÜe-a lvovsk² (arcibiskupstvφ to z°φzeno p∙v. r. 1367 v HaliΦi, r. 1416 p°eneseno do Lvova); jim pod°φzeno bylo 13 biskupstvφ: krakovskΘ, kujavskΘ, vile≥skΘ (zal. 1387), pozna≥skΘ, plockΘ, varmijskΘ, luckΘ na Volyni (zal. 1375), przemyslskΘ (zal. 1340), ₧mu∩skΘ (zal. 1413), che│menskΘ, che│mskΘ (zal. 1359), kijevskΘ a kameneckΘ na Podolφ (zal. 1375). Duchovenstvo katolickΘ po₧φvalo ·plnΘ samosprßvy, nepodlΘhajφc ·°ad∙m sv∞tsk²m, vlßdlo velik²mi statky a bylo osvobozeno od b°emen ve°ejn²ch, platφc pouze dobrovolnou da≥, t. zv. subsidium charitativum. P°i tom m∞lo velikou politickou moc; vÜichni biskupovΘ katoliΦtφ byli Φleny senßtu. Od doby Kazimφra IV. Jagellovce jmenoval biskupy krßl. V Φele v²chodnφ cφrkve, od r. 1439 sjednocenΘ s katolickou, stßl metropolita kijevsk², jemu₧ bylo pod°φzeno 8 biskupstvφ. Sjednocenß cφrkev v²chodnφ postavena byla sice privilegiem z r. 1443 na rove≥ cφrkvi katolickΘ, ve skuteΦnosti vÜak nepoklßdßni hodnostß°i jejφ za rovnocennΘ s katolick²mi, nedomohli se stejnΘho postavenφ politickΘho a neuchrßnili se, aΦ v zßsad∞ po₧φvali rovn∞₧ autonomie, od vm∞Üovßnφ sv∞tsk²ch ₧ivl∙ do sv²ch zßle₧itostφ. Na poΦßtku XVI. stol., v dob∞, kdy katolicismus v [Polsko]-ku siln∞ byl ohro₧en reformacφ, unie upadla v ·plnΘ zapomenutφ. M∞sta polskß, je₧ v 1. pol. XVI. stol. ·pln∞ se popolÜtila, m∞la vlastnφ sprßvu a soudnictvφ, ale nedomohla se-a₧ na malΘ v²jimky, na p°. Krakovprßv politick²ch. Usnesenφm sn∞mu pjotrkovskΘho z r. 1496 zav°en byl m∞st∙m p°φstup k vyÜÜφm hodnostem cφrkevnφm a zabrßn∞no jim zakupovati statky zemskΘ; sn∞m z r. 1565 podlomil i hospodß°sk² jejich rozvoj ustanovenφmi, je₧ Φinφce p°ekß₧ky domßcφmu pr∙myslu, otvφrala voln² vstup v²robk∙m cizφm. èlechta, dbajφc pouze o sebe, niΦila tu blahobyt d∙le₧itΘho st°ednφho stavu m∞stskΘho. Obyvatelstvo selskΘ ₧ilo v poddanstvφ sv²ch vrchnostφ, kterΘ vykonßvaly svß prßva prost°ednictvφm fojt∙. P°es snahy Ülechty nedostalo se v ·plnΘ nevolnictvφ. NejlΘpe se m∞li sedlßci na statcφch krßlovsk²ch.-D∙le₧it² ₧ivel v °φÜi polskΘ byli ₧idΘ, kte°φ byli rozdφleni po m∞stech i vesnicφch, zab²vali se obchodem a lichvou a podlΘhali soud∙m vojevodsk²m. Na Rusi m∞li v n∞kter²ch krajinßch podobnΘ postavenφ Armeni. Vrchnφ moc ve stßt∞ m∞l od doby Jagellovc∙ krßl s mocφ v²konnou a sn∞m sklßdajφcφ se ze senßtu a z jizby poselskΘ Moci krßlovskΘ bylo velmi na ·kor, ₧e krßl byl p°φliÜ zßvisl² na sv²ch d∞diΦn²ch ·°ednφcφch. ┌°ady d∞lily se v tΘto dob∞ na trojφ: senßtorskΘ, nßdvornφ a zemskΘ. Prvnφ kategorie, t. j. ·°ady senßtorskΘ, vznikla tφm, ₧e podle zßkona ╗Nihil novi½ z r. 1505 p°ipuÜt∞ni byli nejvyÜÜφ z dosavadnφch ·°ednφk∙ dvorsk²ch i zemsk²ch do senßtu a odliÜili se tak od obojφch jako zvlßÜtnφ t°φda ·°ednickß. I. ┌°ady senßtorskΘ byly: 1. dva marÜßlkovΘ, korunnφ a litevsk², kte°φ vlßdli dvorem krßlovsk²m, dbali o po°ßdek v mφst∞ pobytu krßlova a konali tam takΘ soudy hrdelnφ; zßstupci jejich byli dva marÜßlkovΘ nßdvornφ; 2. dva kanclΘ°ovΘ, korunnφ i litevsk², jeden duchovnφ, druh² sv∞tsk², stßli v Φele krßlovskΘ kancelß°e, chovali peΦe¥ krßlovskou a vedli vÜechna diplomatickß jednßnφ; a₧ do z°φzenφ hetman∙ v dob∞ Kazimφra IV. (1447 a₧ 1492) m∞li tΘ₧ sprßvu vojska; 3. velcφ podskarbφ, kor. i lit., a jejich zßstupci, podskarbφ dvorÜtφ, m∞li na starosti finance. ┌°ady dosud jmenovanΘ tvo°ily krßlovo ministerstvo. Obor jejich p∙sobnosti vymezil krßl Alexander na sn∞mu r. 1504. Z ·°ad∙ zemsk²ch nßle₧eli do senßtu: 4. vojevodovΘ, po jednom ve vojevodstvech, vedli zemskou hotovost svΘho kraje, m∞li dozor nad trhy a v zastoupenφ krßle soudnictvφ nad ₧idy; 5. kastelßni, zvanφ takΘ pßny, m∞li v tΘto dob∞ pouze na starosti vedle vΘvod∙ zem. hotovost. II. ┌°ady nßdvornφ byly: 1. velicφ sekretß°i, kor. i lit., podle zvyku duchovnφ, zam∞stnanφ v krßl. kancelß°i; 2. referendß°i, kor. i lit., jeden duchovnφ, druh² sv∞tsk², m∞li na starosti petice a prosby; 3. dva velicφ hetmani, kor. i lit., a jejich zßstupci, polnφ hetmani, byli nßΦelnφky brannΘ moci, majφce za odznak bulavu; r. 1768 nabyli hodnosti senßtorskΘ; 4. dva podskarbovΘ nßdvornφ, kor. i lit., zßstupci velik²ch podskarb∙v; 5. dva podkomo°φ, kor. i lit., byli p°edstavenφ p°φbytku krßlovskΘho; 6. ni₧Üφ ·°ednici dvorÜtφ (korouhevnφci, meΦnφci, konjuÜφ, kuchmist°i, podΦeÜφ, stolnφci a j.) a vojenÜtφ (polnφ pφsa°i, oboznφ, strß₧nφci a j.).-III. ┌°ady zemskΘ v ka₧dΘm vΘvodstvφ byly, nehled∞ k senßtorsk²m vojevod∙m a kastelßn∙m, podobnΘ co do titul∙ jako nßdvornφ, ale namnoze pouze titulßrnφ. P°ednφ z nich byli podkomo°φ, kte°φ soudili ve sporech o meze, a pak starostovΘ hradovφ, kte°φ °φdili soudy hrdelnφ v prvnφ instanci; n∞kte°φ m∞li n∞kolik vΘvodstvφ pod svou jurisdikcφ a zvali se pak starosty generßlnφmi. Od starost∙ hradov²ch sluÜφ rozeznßvati starosty jinΘ, kte°φ byli nßjemci statk∙ krßlovsk²ch. VÜechny ·°ednφky jmenoval krßl ze Ülechty. ┌°ady, jmenovit∞ vyÜÜφ, byly do₧ivotnΘ a zodpov∞dnΘ sn∞mu. Sn∞m sklßdal se, jak °eΦeno, podle zßkona ╗Nihil novi½ z r. 1505 ze senßtu a z jizby poselskΘ. V senßt∞ byli zastoupeni nejvyÜÜφ ·°ednφci (senßtorÜtφ) a biskupovΘ. Do jizby poselskΘ volila Ülechta svΘ zßstupce na sn∞mφcφch krajov²ch, je₧ schßzely se p°ed ka₧d²m valn²m sn∞mem a dßvaly zßstupc∙m svΘ instrukce. Po t∞chto sn∞mφcφch ╗partikulßrnφch½ konßvaly se sn∞mφky cel²ch provinciφ, ╗generßlnφ½, za ·Φelem dorozum∞nφ Ülechty ze vÜech vΘvodstvφ ka₧dΘ provincie. Po valnΘm sn∞mu referovali poslovΘ o usnesenφch jeho na t. zv. sn∞mφcφch relaΦnφch, obyΦejn∞ generßlnφch.-V soudnictvφ vyvinuly se v dob∞ Sigmund∙ na mφst∞ d°φv∞jÜφch ╗v∞cφ½, na nich₧ zasedali ·°ednφci jednotliv²ch kraj∙, novΘ soudy, je₧ d∞lily se na vyÜÜφ a ni₧Üφ. Z ni₧Üφch soud∙, je₧ soudily v prvnφ stolici, nejd∙le₧it∞jÜφ byly zemskΘ, na nich₧ zasedali v jednotliv²ch vojevodstvφch sudφ, podsudφ a pφsa°, a hradskΘ, je₧ °φdili hradÜtφ starostovΘ se sv²mi pod°φzen²mi ·°ednφky; ony vy°izovaly zßle₧itosti t²kajφcφ se zemsk²ch statk∙, t∞mto byly p°ikßzßny hlavn∞ soudy hrdelnφ. VyÜÜφ soudy, k nim₧ mohlo jφti odvolßnφ od ni₧Üφch, byly: 1. soud sn∞movnφ, na n∞m₧ v dob∞ sn∞mu zasedal krßl se senßtory, od r. 1558 takΘ s urΦit²m poΦtem poslanc∙ Ülechtick²ch, byl nejvyÜÜφ stolicφ odvolacφ a soudil mimo to t∞₧Üφ p°eΦiny politickΘ; 2. soudy assessorskΘ, na nich₧ p°edsedali kanclΘ°ovΘ, byly odvolacφ stolicφ pro soudy m∞stskΘ prßva n∞meckΘho a pro zßle₧itosti pen∞₧nφ. 3. Soudy relaΦnφ, na nich₧ rozhodoval krßl s ministry a senßtory o zßle₧itostech, je₧ si vyhradil pro sebe. 4. Soudy marÜßlkovskΘ, na nich₧ marÜßlkovΘ rozhodovali s neodkladnou exekutivou vÜelikΘ p°estupky proti osob∞ krßlovskΘ nebo proti ve°ejnΘ bezpeΦnosti v mφst∞ pobytu krßlova. Exekuce soudnφch v²rok∙ nßle₧ela hradsk²m starost∙m. StßlΘ d∙chody stßtnφ tvo°ily vedle p°φjm∙ z korunnφch statk∙ bern∞ dvou groÜ∙ z lßnu, t. zv. ╗poradlnΘ½, ustanovenΘ privilegiem kr. Ludvφka z r. 1374, kterou platili sedlßci bez rozdφlu, na Φi p∙d∞ sed∞li, a pak m²ta, cla, rozliΦnΘ poplatky z m∞st, ₧idovskß da≥ z hlavy a j. Pon∞vad₧ vÜak p°φjmy tyto nestaΦily, bylo sn∞m∙m povolovati Φas od Φasu mimo°ßdnΘ bern∞ (z hlavy, z lßnu, podymnΘ, da≥ z dom∙ v m∞stech, t. zv. Üos, ╗ΦepovΘ½ z lihov²ch nßpoj∙ a j.), od nich₧ vÜak Ülechta i duchovenstvo byly osvobozeny. Duchovenstvo platilo pouze t. zv. subsidium charitativum. VÜechny pokusy Φin∞nΘ v XVI. stol., postaviti polskΘ finance na pevn∞jÜφ p∙du, selhaly pro odpor velmo₧∙.-Je₧to nedocφleno reformy financφ, nemohlo se pom²Ületi na z°φzenφ stßlΘho vojska. Jßdrem brannΘ moci °φÜe z∙stßvala po°ßd obecnß hotovost (pospolite ruszenie), ji₧ svolßval krßl s p°ivolenφm sn∞mu a je₧ v stoletφ XVI. ji₧ nestaΦila po₧adavk∙m vojensk²m. Povinna byla slou₧iti v nφ veÜkera Ülechta, majφcφ jak²koli majetek zemsk². Od 2. pol. XVI. stol. (toti₧ od exekuce statk∙ krßlovsk²ch r. 1566) povinen byl krßl vydr₧ovati si ze Φtvrtiny d∙chod∙ ze statk∙ korunnφch placenΘ vojsko ╗kvartovΘ½ (wojsko kwarciane), je₧ v dob∞ mφru rozlo₧eno bylo po krajφch. K tomu pojily se v Φas vojny nevelikΘ sbory najat²ch ₧oldnΘ°∙, domßcφch i cizφch, kontingenty lennφch knφ₧at a korouhve magnßt∙v sv∞tsk²ch i duchovnφch. Slu₧ba vojenskß konala se z pravidla na konφch, teprve èt∞pßn Bßthori (1576-86) z°φdil stßlou p∞chotu. K tΘto brannΘ sφle p°idru₧il se na v²chod∞ ji₧ na poΦ. XVI. stol. siln², ale ovÜem velmi nespolehliv² ₧ivel vojensk²-kozßci (v. t.). Kraje nad dolnφm Dn∞strem, Bugem a Dn∞prem, sousedφcφ s panstvφm tureck²m a tatarsk²m-t. zv. Divokß pole Φili Ni₧-byly stßl²m jeviÜt∞m nep°etr₧it²ch tΘm∞° pohraniΦnφch boj∙ s t∞mito divok²mi sousedy. V krajφch t∞ch, jim₧ ·st°ednφ vlßda za takov²ch pom∞r∙ nemohla poskytnouti nßle₧itΘ bezpeΦnosti, poΦal ji₧ koncem XV. stol., zrovna jako v pohraniΦnφch krajφch °φÜe RuskΘ, vyvφjeti se zvlßÜtnφ ₧ivel lidφ r∙znΘ nßrodnosti, p°evahou ovÜem maloruskΘ, sedlßk∙v i Ülechty, zb∞h∙v a dobrodruh∙, kte°φ nedbajφce hrub∞ ₧ßdnΘ vrchnosti, ₧ili po zp∙sobu tatarskΘm pouze z lovu, lupu a ko°isti pod nßΦelnφky, zvan²mi ╗atamany½. Ji₧ v 1. pol. XVI. stol. Φin∞nybvlysestranypohraniΦnφchstarost∙pokusy zorganisovati tato samorostlß vojska jako₧to Φßst brannΘ moci stßtnφ, doÜlo k tomu vÜak teprve za èt∞pßna Bßthoriho.
Polsko
#######
#FB#
0J6
61B15
358B7
548F11
1007F10
1805F7
1956B22
1992B22
3300B23
3960A8
4033F5
4574F6
4969F7
5488F16
5518F10
5679F19
5707F10
5951F15
6000F17
6201F10
6342F9
6437F14
6461F16
6547F11
6645F14
6693F13
6804F20
6857F10
6876F9
7090F12
7258F9
7308F18
8193F9
8228F10
8452F6
8532F7
8762F13
8955F17
9092F13
9200F18
9431F7
9519F8
10240B18
10597B16
11032F6
11853O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - Jind°ich z Valois (1573-1575)##%2002%42%463%205336
Polsko: Smr¥ Sigmunda II. r. 1572 uvedla [Polsko] do postavenφ dosud neb²valΘho. Tr∙n polsk² byl sice ji₧ od dob poslednφch Piastovc∙ volebnφ, ale za trvßni rodu jagellovskΘho nepom²Ülel nikdo na zm∞nu dynastie, tak ₧e volba mφvala v²znam pouze formßlnφho p°ijetφ neiblizÜφho d∞dice za krßle Smrt Sigmunda, jφm₧ vym°ela dynastie Jagellovc∙, p°inesla s sebou nutnost skuteΦnΘ volby Neobvyklß situace zp∙sobila, ₧e Ülechta velkopolskß i malopolskß hned po smrti krßlov∞ shromß₧dila se po vΘvodstvφch, vstoupila mezi sebou ve svazek zvan² konfederacφ kapturovou a ustanovila po krajφch pro dobu interregna zvlßÜtnφ soudy bez appellace, zvanΘ kapturovΘ; zvyku toho nßsledovßno pak i v pozd∞jÜφch bezkrßlovφch. PolitickΘ strany, je₧ za poslednφch krßl∙ stßly proti sob∞ v boji o reformu stßtnφ a cφrkevnφ, sna₧ily se p°irozen∞ ko°istiti z bezkrßlovφ a z volby. Na sn∞m∞ ╗konvokaΦnφm½, kter² m∞l ustanoviti vÜechny praecedencie volby (poΦ. 1573), p°i°Φeno p°es ₧ßdost poslanc∙ Ülechtick²ch prßvo volby ne sn∞mu, n²br₧ veÜkerΘ Ülecht∞ viritim, neuv∞dom∞l²m massßm, je₧ snadno daly se ovlßdati stranick²mi zßjmy. Za to strana poslanc∙v sn∞movnφch, je₧ p°ßla novotßm nßbo₧ensk²m, vymohla na sn∞mu uznßnφ ·plnΘ volnosti vyznßnφ pro nekatolφky, Φili, jak se jim poΦalo °φkati, dissidenty. Kandidßt∙ tr∙nu bylo n∞kolik; nejvß₧n∞jÜφ byli ArnoÜt, syn cφs. Maximilißna II., car Ivan Hrozn² a bratr krßle francouzskΘho Jind°ich z Valois. Zvolen (16. kv∞t. 1573) Jind°ich z Valois, kter² povoloval vyslancem Montlukem nejv∞tÜφ ·stupky Podmφnky volby sneseny v t. zv. pacta conventa, je₧ odnφmala krßli veÜkeru samostatnost a Φinila jej pouze nejvyÜÜφm ·°ednφkem republiky. Ulo₧eno v nich novΘmu krßli spolΦiti se s Franciφ, postaviti v Φas vojny z vlastnφch nßklad∙ 4000 mu₧∙ p∞choty a lo∩stvo, zaplatiti dluhy Sigmunda II., obraceti 40.000 zl. ze sv²ch vlastnφch d∙chod∙ na pot°eby zem∞ a potvrditi vÜechny v²sady a svobody, je₧ oznaΦeny zevrubn∞ji v t. zv. artikulφch henriciansk²ch. V t∞chto Φlßncφch krßl z°φkß se d∞diΦnosti tr∙nu, zaruΦuje svobodnou volbu, svobodu vyznßnφ, zavazuje se, ₧e bude svolßvati pravideln∞ sn∞m, bude hßjiti hranic ze Φtvrtiny sv²ch d∙chod∙, nepovede ani neukonΦφ vßlky bez senßtu, nesvolß bez sn∞mu obecnΘ hotovosti a nebude jφ rozd∞lovati; kdyby pak n∞kterΘ z t∞ch podmφnek nedodr₧el, zbavuje nßrod vÜφ posluÜnosti. Tak okleÜt∞na byla moc krßlovskß, kdy₧ Jind°ich poΦ. r. 1574 p°ibyl do [Polsko]-ka. Nov² krßl byl Φlov∞k bezcharakternφ, kter² brzy zp∙sobil proti sob∞ vÜeobecnou nelibost a sßm znechutil si nepohodlnΘ panovßnφ, p°i n∞m₧ v∙le jeho nebyla tΘm∞° niΦφm. V Φnu 1574 ujel na zprßvu o smrti svΘho bratra Karla IX. z [Polsko]-ka, aby se ujal koruny francouzskΘ. Kdy₧ pak na danΘ vyzvßnφ nevrßtil se do zem∞, p°ikroΦeno k novΘ volb∞. Velmo₧ovΘ prohlßsili se pro cφsa°e Maximilißna II., Ülechta pro vΘvodu sedmihradskΘho èt∞pßna Bßthoriho (v pros. 1575). Je₧to vÜak cφsa° brzy potom zem°el, uznßn vÜeobecn∞ Bßthori a korunovßn 15. kv∞t. 1576.
Polsko
#######
#FB#
0J6
41A8
536F22
1266F11
1446F17
1550F14
1942F25
2301F30
2403A8
2642A8
2967O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - èt∞pßn Bßthori a Sigmund III. (1576-1632)##%2002%42%480%205337
Polsko: èt∞pßn Bßthori (1576-1586) byl mu₧ rßzn² ale opatrn². P°ijav vlßdu siln∞ obmezenou ╗pacty conventy½, poΦφtal s dan²mi pom∞ry a nesna₧il se o nßsiln² p°evrat, ale pracoval vytrvale a soustavn∞ o nßprav∞. P°edevÜφm hled∞l op∞t obnoviti v nßrod∞ smysl pro °ßd a kßze≥ a velik²mi zahraniΦnφmi podniky odvrßtiti je od sobeckΘ stavovskΘ politiky k vyÜÜφm zßjm∙m stßtnφm. P°ekonav a potrestav p°φsn∞ odboj m∞sta Gdanska, kterΘ necht∞lo jej uznati, obrßtil se hned s celou silou proti Rusku, je₧ poΦalo r. 1577 vßlku ·tokem na Livonsko. Za tφm ·Φelem zabezpeΦil si mφr od Turk∙, rozmno₧il nßmezdnΘ vojsko, z°φdil novou p∞chotu (lßnovou) ze sedlßk∙v osedl²ch na statcφch krßlovsk²ch a prvnφ pou₧φval organisovan²ch Φet kozßck²ch. Ve vßlce samΘ pokroΦilß taktika polskß podr₧ela vrch; Polßci dobyli Polocka (1579), V∞li₧e, Velik²ch Luk a Usvjatu, ano ohro₧ovali r. 1581 i Pskov. Prost°ednictvφm pape₧e zjednßno r. 1582 p°φm∞°φ v Jam∞ ZßpolskΘm, v n∞m₧ [Polsko] podr₧elo Polock a V∞li₧. Zatφm krßl poΦal energicky provßd∞ti vnit°nφ reformy. Opφral se tu podle vzor∙ poslednφch Jagellovc∙v o Ülechtu, z nφ₧ nejznamenit∞jÜφho mu₧e, Jana ZamojskΘho, uΦinil sv²m kanclΘ°em a pozd∞ji i velik²m hetmanem. V otßzce nßbo₧enskΘ postavil se rozhodn∞ na stranu cφrkve katolickΘ. NeporuÜil sice usnesenφ z r. 1573 a nevystupoval proti jinov∞rc∙m, kte°φ, jsouce nynφ v menÜin∞, stßvali se znenßhla ₧ivlem protistßtnφm, ale podporoval ve vÜem cφrkev katolickou, kterß v tΘ dob∞ k novΘmu ₧ivotu byla p°ivedena °ßdem jesuitsk²m a jmenovit∞ jejich Ükolami. O₧iven² takto katolicismus probudil v [Polsko]-ku, jako d°φve humanismus, nov² ruch osv∞tn² a literßrnφ, kter² vrcholφ v Janu KochanovskΘm.-D∙le₧itß reforma uΦin∞na r. 1578 v soudnictvφ za°φzenφm t. zv. tribunßl∙, odvolacφch to stolic pro soudy zemskΘ a hradskΘ v zßle₧itostech civilnφch. P°edsedal jim marÜßlek, zasedali na nich deputovanφ ze Ülechty a duchovenstva. TakΘ v soustav∞ berniΦnφ uΦin∞ny r. 1578 n∞kterΘ prosp∞ÜnΘ zm∞ny; naproti tomu nedoÜlo k reform∞ politickΘ. Krßl uΦinil sice poΦßtek ke zkrocenφ velmo₧skΘ anarchie rßzn²m vystoupenφm proti nepoddajnΘmu rodu Zborowsk²ch (1585); ale dalÜφ blahodßrnou tuto Φinnost zastavila jeho smr¥ 12. pros. 1586. V nßsledujφcφm bezkrßlovφ ihned se objevil rozpor mezi kanclΘ°em Janem Zamojsk²m a stranou velmo₧∙, vedenou Zborovsk²mi. V Φnu 1587 strana ZamojskΘho prohlßsila krßlem prince ÜvΘdskΘho Sigmunda z rodu Vas∙v, strana Zborowsk²ch volila arciknφ₧ete rakouskΘho Maximilißna. V boji odtud nastalΘm podr₧el vrch Zamojski; vypudil Maximilißna ze zem∞ a porazil i zajal jej ve Slezsku u ByΦiny (1588). Ale Zamojski zklamal se ve svΘm kandidßtovi. Sigmund III. (1587-1632) nenavßzal na politiku svΘho p°edch∙dce, ji₧ zastupoval Zamojski, nechopil se p°φznivΘ p°φle₧itosti utvo°iti v [Polsko]-ku silnou vlßdu, jφ₧ p°ßla Φetnß strana, vzniklß vlivem zem°elΘho krßle; jeho politika vedena byla zßjmy [Polsko]-ku cizφmi, jesuitskou myÜlenkou katolickΘ propagandy proti knφ₧at∙m a stßt∙m protestantsk²m a jmenovit∞ snahou obnoviti katolictvφ v jeho vlasti, ve èvΘdsku. [Polsko] bylo mu jen nßstrojem ku provedenφ t∞chto myÜlenek. Z tΘ p°φΦiny vstoupil ve spolek s cφsa°em, jφm₧ dßval se ·pln∞ vΘsti, a strhl [Polsko] r. 1601 do dlouholetΘ vßlky se èvΘdskem, kde tr∙nu proti n∞mu zmocnil se jeho bratrovec Karel. Ve vßlce tΘ Chodkiewicz r. 1605 dobyl znaΦnΘho vφt∞zstvφ pod Kirchholmem v Livonsku, ale Sigmund nevyu₧itkoval toho ·sp∞chu ve prosp∞ch [Polsko]-ka, necht∞je se vzdßti svΘ osobnφ politiky. Zatφm p°iost°il se rozpor mezi katolick²m [Polsko]-kem a pravoslavn²m obyvatelstvem v²chodnφch kraj∙ °φÜe tou m∞rou, ₧e objevilo se nutn²m jednßnφ o obnovenφ zapomenutΘ unie cφrkevnφ. Z°φzenφ pravoslavnΘho patriarchßtu v Moskv∞ r. 1589 uspφÜilo tu v∞c. Na sn∞m∞ v B°eÜti Lit. r. 1596 ujednßna novß unie obou cφrkvφ, ale m∞la za nßsledek jen novΘ rozmφÜky. ZnaΦnß Φßs¥ duchovenstva pravoslavnΘho neuznala jφ, v∞tÜina ruskΘho obyvatelstva postavila se proti nφ, a cφrkev katolickß nesplnila umluven²ch podmφnek, zejmΘna nep°ipuÜt∞ni pravoslavnφ biskupovΘ do senßtu. Pro [Polsko] byl tento rozpor tφm nev²hodn∞jÜφ, ₧e prßv∞ tenkrßt otvφrala se mu nad∞je na opanovßnφ Üir²ch krajin rusk²ch. Jest to doba domßcφch zmatk∙ v °φÜi RuskΘ po vym°enφ Rurikovc∙v (1598). Sigmund i jednotlivφ velmo₧ovΘ mφchali se do pom∞r∙ t∞ch, podporujφce samozvanΘ kandidßty tr∙nu, ale koneΦn² ·sp∞ch zma°en byl vnit°nφmi nepo°ßdky v [Polsko]-ku. Po smrti ZamojskΘho (1605) postavili se v Φelo nespokojenc∙ proti SigmundovΘ politice lidΘ mΘn∞ prozφravφ a vlasteneΦtφ, MikulßÜ Zebrzydowski, Janusz Radziwi││ a j., ti pobou°ili Ülechtu a vyvolali r. 1605 valn² jejφ sjezd (rokoÜ) pod Sandom∞°φ, kde₧ vedeny hlasitΘ stφ₧nosti proti krßli a cizozemc∙m i jesuit∙m na jeho dvo°e vlßdnoucφm. Krßl, pokouÜev se dlouho marn∞ o shodu, porazil odbojnφky vedenφm hetmana Å≤lkiewskΘho u Guzova (1607). Ale mφsto aby vyu₧il vφt∞zstvφ toho ve prosp∞ch moci krßlovskΘ, posφlil svou povolnostφ vzmßhajφcφ se anarchii. Krßl v∞noval tΘ doby p°ednφ pozornost pom∞r∙m v Rusku a poΦal r. 1609 proti n∞mu vßlku s ·myslem zφskati tr∙n rusk². Kdy₧ vojsko polskΘ p°itßhlo r. 1610 a₧ p°ed Moskvu, svr₧en tam car Vasilij èujsk² a RusovΘ zvolili carem syna Sigmundova Vladislava. Byl to okam₧ik rozhodn² pro dalÜφ osudy obou v²chodnφch °φÜφ slovansk²ch, ale zma°il jej Sigmund sßm, cht∞je tr∙n rusk² mφti pro sebe a odmφtaje vlivem jesuit∙v podmφnku Rus∙v o zaruΦenφ prßv cφrkve v²chodnφ Nßrod rusk² povstal, Polßci vypuzeni r. 1612 z Moskvy a carem zvolen Michal Romanov. Vßlka vedena pak a₧ do r. 1618 a ukonΦena p°φm∞°φm v Deulin∞, v n∞m₧ [Polsko] podr₧elo Seversko, ╚ernigov a Smolensk Zatφm obnoven byl r. 1617 boj se èvΘdskem, zastaven² p°φm∞°φm r. 1611, a veden neÜ¥astn∞; èvΘdovΘ opanovali Livonsko a v∞tÜφ Φßs¥ krßlovsk²ch Prus. èvΘd∙m zßle₧elo p°edevÜφm na tom, aby Sigmund z°ekl se titulu krßle ÜvΘdskΘho, ale Sigmund vlivem cφsa°ov²m necht∞l uΦiniti mφru za tΘto podmφnky. Cφsa°i Ülo o to, aby èvΘdsko za nastalΘ vßlky t°icetiletΘ zam∞stnßno bylo vßlkou s Polßky Sigmund, mφsto aby hled∞l za vßlky tΘ zjednati [Polsko]-ku mocnΘ postavenφ mezi stßty evropsk²mi, nechßval se od cφsa°e u₧φvati k tomu, aby dr₧el v Üachu sousednφ stßty, zejmΘna Turecko a èvΘdsko. Vßlka s Turky p°ipravovala se n∞kolik let p°ed tφm loupe₧n²mi nßjezdy kozßk∙ pod slavn²m atamanem Petrem KonaÜeviΦem SahajdaΦn²m (å1622) do zemφ tureck²ch, jako₧ i dobrodru₧n²mi v²pravami, jimi₧ pohraniΦnφ velmo₧ovΘ vm∞Üovali se do zßle₧itostφ multansk²ch; uspφÜilo ji spojenφ Sigmundovo s cφsa°em (1620). Polßci utrp∞li r. 1620 svojφ nekßznφ porß₧ku nad Cecorou, ale rok potom odrazili ·tok mnohem Φetn∞jÜφho vojska tureckΘho v opevn∞nΘm tßbo°e u Chotina, naΦe₧ obnoven mφr podle stavu p°ed vßlkou. Ne tak Ü¥astn∞ skonΦila se pro [Polsko] vßlka ÜvΘdskß; skonΦena pro ne·stupnost Sigmundovu r. 1629 pouze Üestilet²m p°φm∞°φm, v n∞m₧ èvΘdovΘ podr₧eli p°es vφt∞zstvφ KoniecpolskΘho u Trzciany (1628) svΘ v²boje v Livonsku a p°φmo°skΘ pevnosti v krßl. Prusφch. Ve vÜech vßlkßch za Sigmunda veden²ch [Polsko] strßdalo nekßznφ vojska, je₧ nepo°ßdn∞ jsouc placeno Φasto se bou°ilo a bylo p°φΦinou, ₧e [Polsko] p°es jednotlivß vφt∞zstvφ nedod∞lßvalo se trval²ch ·sp∞ch∙. Osobnφ politika Sigmundova, odd∞lujφcφ svΘ snahy od prosp∞chu zem∞, p∙sobila neblaze v rozvoj nßroda. èlechta pozb²vala zßjmu na podnicφch koruny a obracela p°irozen∞ pozornost k zßjm∙m stavovsk²m. Od odboje ZebrzydowskΘho p°estala usilovati o reformu stßtnφ a m∞la z°enφ pouze k udr₧enφ v²hodnΘ pro ni nevßzanosti a k obran∞ tΘto svΘ ╗zlatΘ svobody½ proti vÜem snahßm o ╗absolutum dominium ½. St°ehouc vÜak ₧ßrliv∞ svΘ volnosti, utiskovala zßrove≥ lid selsk², poÜkozovala na sn∞mφch zßjmy m∞st a vystupovala vlivem jesuitskΘho vychovßnφ s p°φkrou nesnßÜelivostφ proti jinov∞rc∙m, jmenovit∞ proti ob°adu v²chodnφmu. Za takov²ch pom∞r∙ strhla na se veÜkeru moc velmo₧skß oligarchie, uzßkonila se nevßzanost, jejφm₧ nejsmutn∞jÜφm v²razem byly t. zv. konfederace (v. t.), toti₧ revoluΦnφ brannΘ spolky Ülechty za n∞jak²m ·Φelem politick²m. Od tΘ doby p°ichßzφ k platnosti proslulß v∞ta: Polska nierzadem stoi ([Polsko] se udr₧uje nepo°ßdkem).
Polsko
#######
#FB#
0J6
8F14
628F7
950A8
1127F15
1575A8
1658F17
1740F9
2112F11
2404F5
2641F11
2776A8
2890A8
3057A8
3196A8
3357F15
3436A8
3531A8
4057A8
4397A8
4531F20
4553F16
5491F14
5576A8
6056A8
6304F30
6561F7
6654F7
6737A8
7002A8
7101A8
7506F13
7541B19
7918F11
8054B21
8077A8
8111O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - Vladislav IV. (1632-1648)##%2002%44%397%205338
Polsko: Po smrti Sigmundov∞ r. 1632 zvolen po krßtkΘm bezkrßlovφ jeho syn Vladislav IV. (1632-48). Krßl tento opustil sice otcovu myÜlenku katolickΘ propagandy, ale neustoupil od p°φznivΘ Habsburk∙m neutrality ani od praetensφ na tr∙n ÜvΘdsk². Proto byla zßle₧itost ÜvΘdskß urovnßna jen poloviΦat∞ (ve ètumdorf∞ r. 1635) prodlou₧enφm p°φm∞°φ na 26 let; [Polsko]-ku vrßceny v²boje v Prusφch, ale v Livonsku ponechßn status quo. VyprÜelo takΘ p°φm∞°φ s Ruskem, ale v boji zbran∞ polskΘ podr₧ely vrch; v mφru PolanovskΘm (1634) Rusko z°eklo se definitivn∞ Severska, ╚ernigova, Smolenska i zemφ pobaltick²ch. Vojna s Turky skonΦena v sam²ch poΦßtcφch (1634) v²hodn²m pro [Polsko] mφrem, jφm₧ p°iznßn mu vliv na obsazovßnφ knφ₧etstvφ MultanskΘho a ValaÜskΘho. Jinak [Polsko] po₧φvalo v dob∞ Vladislavov∞ mφru, mφr ten zbavoval je vÜak zßrove≥ vlivu v zevn∞jÜφ politice. Nßbo₧ensky byl krßl na rozdφl od svΘho otce tolerantnφ, ale v nßrod∞ zapustila nesnßÜenlivost ji₧ hluboko svΘ ko°eny Nßsilnosti mezi katolφky a nekatolφky opakovaly se ost°eji a ost°eji. Krßl pokusil se r. 1633 sblφ₧iti na MalΘ Rusi cφrkev v²chodnφ a sjednocenou, ale bez v²sledku. Pom∞ry tamnφ naopak p°iost°ily se z p°φΦin socißlnφch. Na sn∞m∞ r. 1635 usneseno obmeziti poΦet kozßk∙v zapsan²ch (╗regestrov²ch½), t. j. uznan²ch vlßdou polskou, ostatnφ obyvatelstvo t∞ch kraj∙ m∞lo b²ti p°ipoutßno ku pluhu. K utvrzenφ panstvφ polskΘho na Ukrajin∞ zalo₧ena na Dn∞pru pevnost Kudak. Po p°emo₧enΘm povstßnφ kozßk∙ pod Pavlukem r. 1638 zruÜena dosavadnφ autonomie kozßk∙; na MalΘ Rusi poΦaly se zdvihati ohromnΘ statky polsk²ch magnßt∙, Wisniowieck²ch, Koniecpolsk²ch, Kalinowsk²ch, Potock²ch a j., kte°φ uvßd∞li malorusk² lid v porobu. DesφtiletΘ ·tisky ve spojenφ s nßbo₧ensk²mi protivami, jmenovit∞ katolickou propagandou, zavdaly r. 1648 podn∞t k hroznΘ bou°i, vedenΘ Chm∞lnick²m.
Polsko
#######
#FB#
0J6
74F12
353A8
667A8
761A8
1848O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - Jan Kazimφr a Michal Wi£niowiecki (1648-1674)##%2002%44%198%205339
Polsko: Chm∞lnickij, mu₧ velikΘho nadßnφ a energie, organisoval povstßnφ kozßckΘ, porazil ve spolku s krymsk²mi Tatary nez°φzenß vojska polskß u Älut²ch Vod, u Korsun∞ a u Pilavc∙ a strhl do odboje veÜkeren selsk² lid provinciφ jihorusk²ch. Na samΘm poΦßtku tohoto boje zem°el krßl Vladislav (20. kv∞t. 1648) a zvolen je o bratr kardinßl Jan Kazimφr (1648-68). Otßzka kozßckß vy₧adovala nap∞tφ vÜech sil. Po stateΦnΘ obran∞ polskΘho tßbora u Zbara₧e uΦin∞na r. 1649 s kozßky smlouva ve Zborov∞, v nφ₧ poΦet regestrov²ch kozßk∙ stanoven na 40.000 a zaruΦena svoboda pravoslavφ; ale smlouva ta nem∞la dlouhΘho trvßnφ. Boj obnoven r. 1651. Polßci dobyli velikΘho vφt∞zstvφ u BeresteΦka, ale pro nekßze≥ neum∞li ho nßle₧it∞ vyu₧itkovati. Smφr v B∞lΘ Cerkvi obmezil poΦet kozßk∙ na 20.000 a obmezil takΘ v²hody smlouvy zborovskΘ. Ale ani toto ujednßnφ nevedlo k pokoji, a vojna vybuchla znovu. Polßci zφskali na svou stranu r. 1653 krymskΘ Tatary, dosavadnφ spojence kozßk∙, za to vÜak Chm∞lnickij poddal se r. 1654 Rusku. A Rusko p°ijφmajφc ochranu nad kozßky obnovilo tΘho₧ roku vßlku s Polskem. Tento obrat byl [Polsko]-ku tφm nebezpeΦn∞jÜφ, ₧e hned potom nastala [Polsko]-ku novß vßlka se èvΘdy. Jan Kazimφr trvaje, jako jeho p°edch∙dcovΘ, na nßrocφch na korunu ÜvΘdskou, protestoval proti nastoupenφ Karla X. ve èvΘdsku (1654). Karel X obnovil vßlku a vtrhl r. 1655 na ponoukßnφ Jeronyma RadziejowskΘho, odsouzenΘho v [Polsko]-ku ke ztrßt∞ cti, do [Polsko]-ka. Dßvn² rozpor mezi krßlem a Ülechtou a obecnß nechu¥ k Janu Kazimφrovi nesly svΘ ovoce. èlechta podn∞tem velmo₧∙ Kazimφrovi nep°φzniv²ch, KriÜtofa Opali≥skΘho, Janusze Radziwi││a a j., valem se p°idßvala k èvΘd∙m, p°ijφmajφc Karla X. za ╗protektora½. èvΘdovΘ zmocnili se za tak²ch pom∞r∙ [Polsko]-ka i Φßsti Litvy; krßl musil utΘci do Slezska. Teprve panovaΦnΘ chovßnφ Karla X. a ·tisky ÜvΘdsk²ch vojsk p°ivedly nßrod k vyst°φzliv∞nφ a probudily lepÜφ ₧ivly k odporu, jeho₧ prvnφm projevem byla proslulß obrana klßÜtera pavlßn∙ v CzΩstochow∞ pod p°evorem Aug. Kordeck²m. Strana vlasteneckß sestoupila se v pros. 1655 v konfederaci v TyÜovcφch a vydala heslo k nßrodnφmu boji proti èvΘd∙m. Ve vÜeobecnΘm povstßnφ nßroda vrßtil se Kazimφr; vojska polskß, vedenß èt∞pßnem Czarnieck²m, Pavlem Sapiehou a j., vytiskla èvΘdy tΘm∞° ·pln∞ ze zem∞. Krßl ÜvΘdsk² p°ivedl na svou stranu kurfirÜta braniborskΘho, jemu₧ r. 1618 p°ipadly d∞dictvφm knφ₧ecφ Prusy, a vΘvodu sedmihradskΘho Ji°φho Rßkoczyho i porazil Polßky p°evahou svΘ organisace v t°φdennφ bitv∞ u VarÜavy (v Φci 1656). Ale takΘ [Polsko]-ku dostalo se spojenc∙. S Ruskem uΦin∞no r. 1656 p°φm∞°φ na zßklad∞ ╗uti possidetis½, car pak obrßtil svΘ zbran∞ proti èvΘd∙m. D∙le₧it∞jÜφm bylo zφskati n∞kterou z p°ednφch tΘ doby mocnostφ evropsk²ch, je₧ rivalisovaly o prvenstvφ v Evrop∞, Habsburky a Francii. Krßl rozhodl se pro tradicionßlnφ a v nßrod∞ populßrn∞jÜφ spolek s cφsa°em a odrazil jeho pomocφ r. 1657 d∙razn∞ nßjezd Rßkoczyho. TakΘ s Dßnskem uΦin∞n spolek. Kdy₧ pak Karel X. obrßtil se s celou mocφ proti Dßn∙m, p°idal se k [Polsko]-ku i kurfirÜt braniborsk², ovÜem za velikou cenu, za p°iznßnφ ·plnΘ nezßvislosti pro Prusy (smlouva Velavskß roku 1657). KoneΦn∞ uΦin∞n prost°ednictvφm Francie r. 1660 mφr v Oliv∞, mφr pro [Polsko] neÜ¥astn². Jan Kazimφr z°ekl se vÜech prßv k tr∙nu ÜvΘdskΘmu, èvΘdovΘ podr₧eli Livonsko a₧ po Dvinu, nezßvislost Prus potvrzena. Zatφm obnovena r. 1658 vßlka s Ruskem. Podn∞t zavdal smφr uΦin∞n² r. 1658 s nßstupcem Chm∞lnickΘho Vyhovsk²m v Hadziaci. Rusko necht∞jφc uznati toho smφru obnovilo vßlku. P°evaha zbranφ byla na stran∞ [Polsko]-ka, ale ·sp∞chy jeho byly zma°eny op∞t rozbroji domßcφmi, jmenovit∞ odbojem marÜßlka Ji°φho LubomirskΘho (1664-66), kter² byl pro r∙znΘ pikle prohlßÜen za velezrßdce, ale vφt∞zstvφm nad krßlovsk²m vojskem pod M╣twami nad NoteΦφ r. 1666 vynutil si amnestii. Za t∞ch pom∞r∙ udr₧elo se Rusko v panstvφ nad kozßky na levΘm b°ehu Dn∞pru. Kdy₧ pak p°eddn∞provsk² hetman Petr DoroÜenko poddal se r., 1665 za ·Φelem zφskßnφ panstvφ nad celou Ukrajinou Port∞, uΦin∞no s Ruskem r. 1667 dvacetiletΘ p°φm∞°φ v Andrusov∞, jφm₧ [Polsko] od°eklo se Smolenska, Severska, ╚ernigova a zadn∞provskΘ Ukrajiny, jako₧ i Kijeva na 2 lΘta. Polnφ hetman Jan Sobieski porazil pak DoroÜenka a spojenΘ s nφm Tatary r. 1667 u Podhajec, naΦe₧ DoroÜenko vrßtil se op∞t k posluÜenstvφ [Polsko]-ka. A tak utrp∞lo [Polsko] za Jana Kazimφra ztrßty na vÜech stranßch. Neposlednφ p°φΦinou byla velikß jeho vnit°nφ rozhßranost a neschopnost rozvinouti svΘ sφly. V nßrod∞ vymizel zßjem pro vÜechny vyÜÜφ snahy, ub²valo smyslu pro po°ßdek, sn∞my nepovolovaly bernφ v dostateΦnΘ mφ°e a odkazovaly koneΦnΘ rozhodnutφ o nich na sn∞mφky relaΦnφ, povolenΘ dan∞ schßzely se nepo°ßdn∞, vojska bou°ila se pro neplacen² ₧old, obecnß hotovost nebyla pro svoji nevßzanost a t∞₧kopßdnost k niΦemu. èkolstvφ octlo se v ·padku pod tlakem jalov²ch t°enic nßbo₧ensk²ch, nesnßÜelivost nßbo₧enskß svßd∞la dissidenty hledati ochrany za hranicemi. VÜeobecn² ·padek zasßhl koneΦn∞ takΘ organisaci sn∞movnφ, dochßzeje v²razu v proslulΘm zlo°ßdu zvanΘm liberum veto (v. t.). Byla to zßsada, dle nφ₧ ka₧d² jednotliv² ·Φastnφk mohl sv²m protestem (╗ nie pozwa│am½) uΦiniti sn∞m neschopn²m k usnßÜenφ (╗zervati½ jej); vyplynula z po₧adavku jednomyslnosti, p∙vodn∞ zvykovΘho, r. 1589 uzßkon∞nΘho. Ve skuteΦnosti ovÜem, byl-li sn∞m svorn², nedbal protestu jedinΘho poslance; jakmile vÜak objevila se znaΦnß menÜina, je₧ nemohla jinak provΘsti svoji v∙li, ma°ila sn∞m tφmto nebezpeΦn²m prost°edkem, jako se poprvΘ stalo r. 1652. Za t∞₧k²ch chvil vßlky ÜvΘdskΘ mno₧ily se op∞t hlasy volajφcφ po reform∞, ale po vßlce nestalo se op∞t nic. Mφr Olivsk². uΦin∞n² prost°ednictvφm Francie, povznesl v zemi stranu francouzskou, jφ₧ v Φele stßla krßlovna. Vlivem tΘto strany usiloval krßl provΘsti ji₧ za svΘho ₧ivota volbu franc. prince CondΘ, je₧ by byla [Polsko] p°ipoutala k Francii a zbavila zemi nepo°ßdk∙ vznikajφcφch z ka₧dΘho bezkrßlovφ. Ale projekt ten zma°en odbojem LubomirskΘho. Po smrti LubomirskΘho (1667) Jan Kazimφr hled∞l dopomoci na tr∙n kandidßtovi od Francie podporovanΘmu, knφ₧eti NeuburskΘmu, dobrovolnou abdikacφ, ji₧ uskuteΦnil r. 1668. Ale i ten plßn byl zma°en stranou protivnou, nebo¥ r. 1669 zvolen za krßle Michal Wisniowiecki. Byl to syn proslulΘho v bojφch s kozßky knφ₧ete JeremißÜe WisniowieckΘho, ale jinak byl mladφk nezkuÜen², bez schopnostφ a bez vlivu. Vlßda jeho byla plna vnit°nφch rozbroj∙ mezi stranami rakouskou, k nφ₧ klonil se krßl, a francouzskou. Za takov²ch okolnostφ vßlka s Turky, vyvolanß r. 1671 zßpletkami kozßck²mi, vedena velmi neÜ¥astn∞. Turci dobyli pevnosti Kamience, p°itrhli a₧ ke Lvovu a vynutili na Michalovi r. 1672 hanebn² mφr v BuΦaΦi, jφm₧ [Polsko] postoupilo Turecku Podolφ a vrchnφ panstvφ nad Ukrajinou a zavßzalo se k roΦnφmu poplatku. Mφr ten byl p°φliÜ poko°ujφcφ, aby ho [Polsko] bylo mohlo dodr₧eti. Proto hned r. 1673 vojna obnovena odep°enφm poplatku, a hetman Sobieski dobyl velikΘho vit∞zstvφ u Chotina (1673). Ale v tom zem°el krßl, a p°iΦin∞nφm strany francouzskΘ zvolen vφt∞zn² hetman r. 1674 jeho nßstupcem.
Polsko
#######
#FB#
0J6
8F11
338F11
741F11
1109A8
1162A8
1379F23
1418A8
1448A8
1598F20
1620F18
1748A8
2015F14
2220F20
2242F15
2541A8
3040A8
3141F16
3238A8
3577A8
3671F19
4084F9
4100A8
4339A8
4366A8
5076F12
5171B13
5865A8
6245F19
6702F6
6715A8
6853A8
7100O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - Jan III. Sobieski (1674-1796)##%2002%45%463%205340
Polsko: StateΦn² Jan III. Sobieski (1674-96) ozß°il [Polsko] naposled leskem vojenskΘ slßvy, ale uvnit° pokraΦoval dßle ₧alostn² rozklad. Nov² krßl svou minulostφ p°ipoutßn byl zprvu ke stran∞ francouzskΘ. Prost°ednictvφm Francie ukonΦena vßlka s Turky r. 1676 smlouvou v Äuravn∞. [Polsko] zbaveno poplatku a obdr₧elo zp∞t dv∞ t°etiny Ukrajiny, kde₧to t°etφ m∞la z∙stati pod vrchnostφ tureckou. Turecko zavßzalo se [Polsko]-ku pro p°φpad pot°eby k vojenskΘ pomoci, jednßnφ o Podolφ odroΦeno. Zßrove≥ vstoupil Jan III. r. 1675 ve spolek s Franciφ a se èvΘdy proti cφsa°i a jeho spojenci kurfirÜtovi braniborskΘmu. Spolek ten m∞l navrßtiti [Polsko]-ku knφ₧ecφ Prusy. Kdy₧ vÜak r. 1679 Francie uΦinila mφr s cφsa°em a jeho spojenci, nastal obrat v politice polskΘ. V [Polsko]-ku vßlka proti Turk∙m byla populßrnφ jako svatß vßlka proti nev∞°φcφm, p°ßl si jφ pro svoji osobu sßm krßl, p∙sobila v tom sm∞ru i stolice pape₧skß. Mφr Äuravensk² nedoÜel r. 1678 schvßleni sn∞movnφho, naopak uΦin∞no za ·Φelem boje proti Turk∙m novΘ p°φm∞°φ s Ruskem. Kdy₧ pak krßli se otev°ela se strany Rakouska nad∞je pomoci k volb∞ jeho nejstarÜφho syna Jakuba za nßstupce, uΦinil r. 1683 spolek s Rakouskem a tΘho₧ roku dopomohl mu svojφ pomocφ k proslulΘmu vφt∞zstvφ nad Turky u Vφdn∞. Ale [Polsko] samo nem∞lo prosp∞chu z toho spolku, jednak ₧e Rakousko neplnilo podmφnek smlouvy a nepodporovalo Polßky nßle₧it∞ v boji proti Turk∙m, jednak ₧e [Polsko] nem∞lo dostateΦnΘ organisace, aby kraje na jednotliv²ch v²pravßch dobytΘ trvale osadilo Ani ╗v∞Φn² mφr½ s Ruskem r. 1686, v n∞m₧ [Polsko] ponechalo Rusku za slib pomoci proti Turk∙m a za pen∞₧itou nßhradu nadobro Smolensk, ╚ernigov a Kijev, nep°inesl [Polsko]-ku ₧ßdn²ch v²hod v boji s Turky. Z tΘ p°φΦiny krßl upadl v nep°φze≥ nßroda, a poslednφ lΘta jeho vlßdy poskytujφ obraz velmi smutn². U velmo₧∙ nab²valy vrchu zßjmy soukromΘ, cizφ mocnosti zakupovaly si pen∞zi strany v [Polsko]-ku, kterΘ ma°ily sn∞my pomocφ ╗liberum veto½, ve°ejnΘ zßle₧itosti octly se ve hroznΘm zmatku. Po smrti SobieskΘho (1696) podporovalo sice Rakousko syna jeho Jakuba, ale nep°φliÜ horliv∞, a pon∞vad₧ princ byl v [Polsko]-ku nepopulßrnφ, zatlaΦili jej do pozadφ dv∞ cizφ knφ₧ata, francouzsk² princ Conti a kurfirÜt sask² Bed°ich August.
Polsko
#######
#FB#
0J6
17F17
52A8
281A8
415A8
638A8
764A8
1269A8
1423A8
1561A8
1683A8
1910A8
2129A8
2254O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - August II. (1697-1733)##%2002%46%339%205341
Polsko: Penφze rozhodly ve prosp∞ch tohoto, kter² p°ijat r. 1697 za krßle jako August II. (1697-1733). Augustem II. vstupoval na tr∙n polsk² op∞t cizφ panovnφk, kter² nejsa vßzßn stavovsk²mi zßjmy mohl svoji domßcφ mocφ obnoviti v [Polsko]-ku po°ßdek. Ale August II. byl mu₧ zh²ral² a prostopßÜn², kter² se ujal vlßdy v [Polsko]-ku sice s velik²mi plßny, ale nem∞l mravnφ sφly, aby je provedl. Sklidiv v mφru KarloveckΘm (1699) za pomoci vφt∞znΘho Rakouska a Ruska ovoce protitureckΘ politiky svΘho p°edch∙dce zφskßnφm Podolφ s Kamencem, veÜel r. 1700 prost°ednictvφm livonskΘho Ülechtice Patkula ve spojenφ s rusk²m carem Petrem Vel. proti èvΘd∙m za ·Φelem opanovßnφ Livonska. Ke spolku tomu p°istoupilo tΘ₧ Dßnsko. ┌tokem saskΘho vojska Augustova na Livony poΦala r. 1700 velikß vßlka severskß (Φ. nordickß; viz Severskß vßlka). Ale mlad² krßl ÜvΘdsk² Karel XII. p°inutil rychl²m postupem Dßnsko k mφru, porazil Rusy a obrßtil se proti Augustovi. Zvφt∞ziv nad Sasy a Rusy u Rigy (1701) vtrhl do [Polsko]-ka a podporovßn jsa domßcφmi rozbroji jako₧ i lhostejnostφ nßroda k celΘ tΘ vßlce, dobyl VarÜavy, Krakova a Torun∞. V Malopolsku utvo°ila se proti èvΘd∙m konfederace sandom∞°skß, zßrove≥ vÜak sestoupili se protivnφci Augustovi v konfederaci ve VarÜav∞ (1704), prohlßsili na ₧ßdost Karlovu Augusta za sesazena a zvolili krßlem Stanislava Leszczy±skΘho. Nastala tak vßlka domßcφ, a zem∞ strßdala nesmφrn∞ ·tisky rot vojensk²ch. Karel XII. podr₧el vrch; vypudil Augusta z [Polsko]-ka, stφhal jej do jeho vlastnφ zem∞ a tam diktoval mu r. 1706 mφr v AltranstΣdt∞, jφm₧ August z°ekl se koruny polskΘ. Strana Augustova v [Polsko]-ku neuznala vÜak mφru toho. Pom∞ry p°evrßtily se ·pln∞, kdy₧ Karel XII. na v²prav∞ proti Rusku utrp∞l rozhodnou porß₧ku u Poltavy (1709). August prohlßsil smlouvu AltranstΣdtskou za vynucenou a neplatnou, vrßtil se do [Polsko]-ka a ve spolku s carem Petrem Vel. a kurfirÜtem braniborsk²m, kter² r. 1701 dal se korunovati za krßle pruskΘho, opanoval celou zemi. Stanislav Leszczy≥ski musil utΘci k èvΘd∙m. DalÜφ pr∙b∞h vßlky severskΘ nedot²kal se ji₧ p°φmo zßle₧itostφ polsk²ch. Krßl p°ikroΦil tedy k provedenφ sv²ch dßvn²ch plßn∙v o zavedenφ absolutnφ a d∞diΦnΘ vlßdy v [Polsko]-ku; mφnil je provΘsti pomocφ vojska saskΘho, je₧ m∞l rozlo₧eno po zemi. èlechta pozdvihla se proti nßsilnostem vojska toho a sestoupila se r. 1715 ve vÜeobecnou konfederaci Tarnogrodskou. Krßl doufal, ₧e uduÜenφ tΘto bou°e umo₧nφ mu zavΘsti silnou vlßdu. Ale konfederßti povolali proti p°evaze krßlov∞ cara Petra za prost°ednφka (1716), a ten zp∙sobil sv²m zakroΦenφm mφr ve VarÜav∞. Vojsko saskΘ musilo opustiti zemi, konfoderace pro budoucnost zapov∞d∞ny, a k pojiÜt∞nφ mφru uΦin∞ny n∞kterΘ opravy, z nich₧ nejd∙le₧it∞jÜφ bylo zavedenφ stßlΘho vojska 24.000 mu₧∙v a stßlΘ dan∞ z hlavy. Reformy tyto, aΦ mohly znamenati krok k lepÜφmu, nenabyly v²znamu, nebo¥ jinak mφr VarÜavsk² potvrdil celou anarchickou organisaci stßtu, a co horÜφho, postavil ji pod garancii mocnΘho souseda. [Polsko], p°ijφmajφc prost°ednictvφ ruskΘ ve sv²ch vnit°nφch zßle₧itostech, dßvalo se samod∞k v politickou zßvislost na n∞m. V dob∞, kdy v sousedstvφ [Polsko]-ka mohutn∞ly Rusko, Rakousko a Prusko,-v dob∞ tΘ uduÜena v [Polsko]-ku mφrem VarÜavsk²m veÜkera mo₧nost vnit°nφho zesφlenφ. Nßrod upadal mravn∞ vychovßvßn jsa v jesuitsk²ch Ükolßch jalovou rhΘtorikou a zka₧en²mi odpadky zahraniΦnφ vzd∞lanosti, upadal takΘ hmotn∞ Üpatn²m hospoda°enφm. Sedlßci, kte°φ d°φve nab²vali lepÜφho postavenφ p°ebφhßnφm do pust²ch v²chodnφch kraj∙, pozbyli tΘ mo₧nosti v obmezen²ch hranicφch °φÜe a uvedeni v ·plnΘ poddanstvφ; m∞sta poklesla d°φv∞jÜφ zhoubnou politikou hospodß°skou ·pln∞; drobnß Ülechta upadala ve v∞tÜφ a v∞tÜφ zßvislost na okolnφch velkostatkß°φch a p°estßvala tak b²ti samostatn²m Φinitelem politick²m. VeÜkera moc dostala se do rukou neΦetn²ch velmo₧n²ch rodin s knφ₧ecφmi dvory, jako byli CzartoryÜtφ, Radziwi││ovΘ, PotoΦtφ, BraniΦtφ, SieniawÜtφ, Pu│awÜtφ a j., a ti dßvali se vΘsti namnoze ne prosp∞chem obecnφm, n²br₧ sv²mi soukrom²mi zßjmy, je₧ p°ivßd∞li k platnosti nejen v politice, n²br₧ i v soudnictvφ a ve vÜech oborech vnit°nφho ₧ivota. Zßkon a stßt nem∞ly proti nim moci. Duchovenstvo octlo se v mravnφm ·padku, utiskovanφ dissidenti, kte°φ tvo°ili znaΦnou Φßs¥ veÜkerΘho obyvatelstva-z 13 mill. obyvatel∙ bylo asi jen 7 mill. katolφk∙-ohlφ₧eli se po pomoci za hranicemi.
Polsko
#######
#FB#
0J6
79F9
231A8
320A8
409F11
589F7
787F8
800F8
814O14Vxv0x005C099A/0x00002071/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2210%2%0%223726
997A8
1172F11
1250F7
1332F24
1475A8
1552F12
1621A8
1848A8
2200A8
2370F25
2991A8
3141A8
3209A8
3886F11
3899F12
3913F7
3922F8
3932F10
3944F8
4380O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - August III. a Stanislav August Poniatowski (1733-1770)##%2002%47%74%205342
Polsko: Za takov²ch pom∞r∙ zem°el r. 1733 krßl August II. a nastala novß volba. MocnΘ rodiny Potock²ch a Czartorysk²ch p°ivedly v zß°φ r. 1733 k mφstu volbu krßle-vyhnance Stanislava Leszczy≥skΘho, kter² podporovßn byl od Francie. Ale sousednφ mocnosti, Rusko a cφsa°, necht∞jφce p°ipustiti v [Polsko]-ku vliv francouzsk², ujaly se syna zem°elΘho krßle, kurfirÜta Bed°icha Augusta, jeho₧ p°idr₧ela se takΘ Φßs¥ Ülechty polskΘ. Ten s pomocφ vojska ruskΘho uveden do zem∞ a korunovßn v Krakov∞ jako August III. (1733). Nastala evropskß vßlka ╗o d∞dictvφ polskΘ½ mezi Franciφ a jejφmi spojenci s jednΘ a cφsa°em i Ruskem s druhΘ strany; skonΦila se mφrem ve Vφdni (1735) tak, ₧e August III. z∙stal krßlem polsk²m, Leszczy≥skΘmu dßno vΘvodstvφ LotrinskΘ. Vlßda Augusta III. (1733 a₧ 1763) poskytuje ₧alostn² obraz dokonalΘho vnit°nφho nepo°ßdku. Hlßsφ se ovÜem ji₧ takΘ prvnφ poΦßtky obratu ve vnit°nφm ₧ivot∞ nßroda polskΘho. MyÜlenky pronesenΘ v manifest∞ Stanislava Leszczy≥skΘho z r. 1733 a v r∙zn²ch politick²ch traktßtech uvßd∞ly v nßrod zdrav∞jÜφ smysl politick²; piarista Stanislav Konarski zreformoval Ükoly svΘho °ßdu podle po₧adavk∙ Φasov²ch, otvφraje jimi cestu ideßm a vymo₧enostem francouzskΘ osv∞ty, kterΘ i jinak poΦaly se ujφmati v nßrod∞. Pot°ebu brzkΘ nßpravy v politickΘm stavu [Polsko]-ka pocφtily tΘ doby tΘ₧ p°ednφ rodiny velmo₧skΘ, PotoΦtφ a CzartoryÜtφ, a jaly se o nφ pracovati, ale na neÜt∞stφ rozeÜly se v prost°edcφch. Nemajφce na ten Φas nad∞je, ₧e by [Polsko] mohlo se povznΘsti vlastnφ silou, hled∞li se op°φti o mocnosti cizφ; a tu oΦekßvali PotoΦtφ spßsu od spolku s Franciφ, èvΘdskem a Tureckem, CzartorvÜtφ vÜak, kte°φ p°idali se zßhy na stranu Augustovu a pojistili si tφm vliv na n∞ho i p°evahu nad stranou protivnou, mφnili pracovati ve shod∞ s Ruskem. A tak ob∞ strany protivnou politikou ma°ily navzßjem svΘ snahy a p°ivßd∞ly [Polsko] ruÜenφm sn∞m∙v, ano i sed∞nφ tribunßlov²ch do nepo°ßdku jeÜt∞ horÜφho. [Polsko] ve vÜech vßlkßch tΘ doby-ve vßlce Ruska a cφsa°e s Turky r. 1737-39, ve vßlce o d∞dictvφ rakouskΘ r. 1740-48 i ve vßlce sedmiletΘ r. 1756-63-musilo pro nedostatek sil zachovßvati chabou neutralitu p°es to, ₧e krßl ·Φastnil se jako kurfirÜt sask² obou poslednφch; ale p°i tom nemohlo zabrßniti, aby vojska sousednφch stßt∙, jmenovit∞ ruskß, nehospoda°ila v [Polsko]-ku jako ve vlastnφ zemi. V Kuronsku lennφ svrchovanost polskß ustoupila znenßhla vlivu ruskΘmu; krßl prusk² Bed°ich II. zasypßval zemi faleÜnou mincφ. P°φznivß chvφle pro plßny Czartorysk²ch, zdßlo se, ₧e nastßvß r. 1763, kdy na tr∙n rusk² nastoupila carevna Kate°ina II. CzartoryÜtφ byli s nφ ji₧ d°φve v p°ßtelsk²ch stycφch, je₧ zap°edl jejich stranφk Stanislav Poniatowski za doby svΘho vyslanectvφ v Rusku. P°istoupili tedy ihned k utvo°enφ konfederace, jejφm₧ cφlem byl stßtnφ p°evrat. Ale plßny ty zma°ila sama. carevna Kate°ina, a to vlivem Pruska, je₧ poukazovalo ji na nebezpeΦφ zmohutn∞nφ °φÜe PolskΘ. V tom zem°el August III. (v °φj. 1763). CzartoryÜtφ chopili se ihned tΘ p°φle₧itosti, zjednali si pomocφ ruskΘho vojska p°evahu nad stranou protivnou a p°ivedli na sn∞m∞ konvokaΦnφm (v kv∞t. 1764) k mφstu n∞kterΘ vß₧nΘ reformy. ZlepÜeno soudnictvφ zemskΘ i hradskΘ a zejmΘna tribunßly, stanoven °ßd sn∞movnφ, upravena cla, rozÜφ°ena samosprßva m∞st a z°φzeny dv∞ kommisse, finanΦnφ a vojenskß, jako₧to nejvyÜÜφ v²konnΘ instance v p°φsluÜn²ch zßle₧itostech. Za krßle zvolen pak 7. zß°φ 1764 na doporuΦenφ carevnino jejφ b²val² milec Stanislav August Poniatowski. Nov² krßl m∞l up°φmnou snahu pracovati pro povznesenφ zem∞, ale byl v∙le nepevnΘ. Carevna, jejφ₧ plßny nesly se k tomu, aby [Polsko] dostala ·pln∞ pod vliv a znenßhla i pod vrchnφ panstvφ ruskΘ, cht∞la v n∞m mφti povoln² nßstroj svΘ v∙le a usadila proto v [Polsko]-ku obratnΘho a bezohlednΘho vyslance Repnina, kter² p∙sobil k tomu, aby zßvislost [Polsko]-ka na Rusku se utu₧ila. Kdy₧ vÜak krßl a strana Czartorysk²ch nejevili chuti podrobovati se naprosto v∙li carevnin∞, Kate°ina II. ujala se v∞ci dissident∙, ₧ßdajφc pro n∞ ·plnou rovnost s katolφky. Vlivem Repninov²m utvo°ily se po krajφch konfederace dissident∙, je₧ se stoupily se pak (1767) v generßlnφ konfederaci v Radomi pod nßΦelnictvφm knφ₧ete Karla Radziwi││a. Za tak²ch okolnostφ i krßl byl nucen p°istoupiti ke konfederaci. Na sn∞m∞ konfederaΦnφm (v °φj. 1767) Repnin, dav n∞kolik opposiΦnφch senßtor∙ pomocφ ruskΘho vojska nßsiln∞ odvlΘci do vyhnanstvφ, provedl zm∞nu ·stavy, je₧ dissidenty p°ipouÜt∞la ke vÜem hodnostem a postavila t. zv. kardinßlnφ prßva, t. j. celou dosavadnφ anarchickou organisaci stßtnφ pod garancii Ruska. Ale v tom vzchopila se takΘ ji₧ v∞tÜφ Φßs¥ Ülechty k odporu a sjednotila se pod vedenφm biskupa Adama Krasi≥skΘho a Josefa Pu│awskΘho v Φnu 1768 v konfederaci v Baru na Podolφ na obranu d°φv∞jÜφho stavu nßbo₧enskΘho i politickΘho (viz Barskß konfederace). Ne₧ necviΦenΘ a nekßzanΘ zßstupy Ülechty nemohly se udr₧eti proti dob°e z°φzenΘmu vojsku ruskΘmu. Na dovrÜenφ vnit°nφho rozkladu vybuchlo vlivem ruskΘ propagandy straÜlivΘ vzbou°enφ utiskovan²ch sedlßk∙ malorusk²ch (╗hajdamßk∙½) pod vedenφm JavorskΘho, Äelez≥aka a Gonty. Vzbou°enφ jali se s divokou nenßvisti hubiti dlouholetΘ utlaΦitele; v jedinΘ Humani pobili najednou 20.000 lidφ. S velik²m namßhßnφm udusil tu bou°i regimentß° StΩpkowski. Konfederace barskß doÜla podpory, ovÜem nepatrnΘ, od Francie, p°ßla jφ takΘ cφsa°ovna hlavnφ nad∞ji vÜak kladla ve vßlku ruskotureckou, je₧ nastala r. 1768. Ale ve vßlce tΘ Rusko zvφt∞zilo (1770), a konfederace doznßvala porß₧ky za porß₧kou. Konfederßti sami postupovali nad to velmi nepoliticky, stav∞jφce se proti velmo₧∙m i proti krßli. ProhlßÜenφ dethronisace krßlovy (1770) a nepoda°en² pokus zmocniti se jeho osoby (3. listop. 1771) zbavily je poslednφch sympathiφ.
Polsko
#######
#FB#
0J6
293A8
497F10
541F17
1076F18
1294A8
1352F21
1478A8
1863A8
1943A8
2308A8
2576F11
2671F21
3461F28
3615A8
3747A8
3838A8
4152F20
4498F16
4823F18
5061F9
5761O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - prvnφ d∞lenφ Polska (1772)##%2002%48%83%205343
Polsko: VÜechny tyto udßlosti, kterΘ vlastn∞ znamenaly ji₧ ·pln² rozklad stßtu PolskΘho, po skytly Prusku vφtanou p°φle₧itost k zaokrouhlenφ svΘho ·zemφ zabrßnφm n∞kter²ch kraj∙ polsk²ch. Bratr krßl∙v princ Jind°ich p°edlo₧il ji₧ r. 1769 carevn∞ plßn, podle n∞ho₧ za ustoupenφ od sv²ch v²boj∙ v Turecku odÜkodniti m∞lo se Rusko krajinami polsk²mi, ale zßrove≥ m∞ly na udr₧enφ rovnovßhy i Prusko a Rakousko zmocniti se n∞kter²ch kus∙ [Polsko]-ka. Carevn∞ plßn ten nebyl po chuti, nebo¥ cφlem jejφ politiky bylo zφskati Rusku [Polsko] celΘ. TakΘ cφsa°ovna Marie Terezie protivila se mu jako nemorßlnφmu. Ale proud udßlostφ podporoval Prusko. Rostoucφ odpor proti Rus∙m v [Polsko]-ku a nep°φze≥ Rakouska i Pruska proti rusk²m pokrok∙m ve vßlce tureckΘ zviklaly carevnu; Marie Terezie necht∞jφc jednak dopustiti p°φliÜn² vzr∙st moci ruskΘ na v²chod∞, jednak nedochßzejφc proti plßn∙m prusk²m opory u zßpadnφch mocnostφ, svolila koneΦn∞ takΘ. A tak doÜlo 5. srpna 1772 ke smlouv∞ vÜech t°φ mocnostφ o prvnφ d∞lenφ [Polsko]-ka, kterΘ p°i ·plnΘ vysφlenosti zem∞ snadno bylo provedeno. V srp. 1772 ruskΘ vojsko p°emohlo poslednφ odpor BarskΘ konfederace, naΦe₧ sousednφ moci obsadily pod rozliΦn²mi zßminkami kraje smlouvou stanovenΘ. Prusko opanovalo krßlovskΘ Prusy mimo Gdansko a Toru≥, Rakousko vΘvodstvφ KrakovskΘ, Sandom∞°skΘ, ╚ervenou Rus a Φßs¥ Podolφ (celkem nyn∞jÜφ HaliΦ), Rusko vΘvodstvφ MstislavskΘ, VitebskΘ, PolockΘ, LivonskΘ a zadn∞provskou Φßs¥ vΘv. MinskΘho. Krßl Stanislav p°inucen byl po n∞kterΘm odporu hrozbou sesazenφ svolati sn∞m do VarÜavy, kter² m∞l d∞lenφ uznati. Sn∞m seÜel se v dub. 1773 za ne·Φasti vÜech lepÜφch ₧ivl∙ ve spoleΦnosti polskΘ, prohlßsil se za konfederaΦnφ a potvrdil v zß°φ 1773 p°es protest n∞kter²ch posl∙ provedenΘ rozd∞lenφ. VÜechny t°i s·Φastn∞nΘ mocnosti zaruΦily navzßjem celistvost republiky ve z·₧en²ch hranicφch. [Polsko] zmenÜilo se tak z objemu 780.000 km2 na 554.000 km2, pozbylo tedy dvou p∞tin svΘho ·zemφ. Delegace sn∞movnφ provedla zßrove≥ revisi ·stavy, ovÜem za p°φmΘ p∙sobnosti Ruska, kterΘ cht∞lo vliv sv∙j udrzeti aspo≥ ve zb²vajφcφ Φßsti [Polsko]-ka. VÜechna ╗kardinßlnφ prßva½, t. j. prßv∞ zßkladnφ vady v politickΘm ·strojφ polskΘm,-svobodnß volba s prßvem vypov∞d∞ti krßli posluÜnost, liberum veto a j.-ponechßna a postavena pod ruskou garancii. V otßzce rozmno₧enφ vojska nad stanoven² poΦet 30.000 mu₧∙v a v zßle₧itostech bernφch potvrzena zßsada jednohlasnosti. Nove vÜak zavedena t. zv. stßlß rada (rada nieustaj╣ca), sklßdajφcφ se z 18 senßtor∙v a 18 Ülechtic∙ volen²ch od sn∞mu, jako₧to nejvyÜÜφ moc v²konnß v oboru zßle₧itostφ zahraniΦnφch, policie, vojenstvφ, spravedlnosti a financφ (podle toho d∞lila se na p∞t odbor∙). Moc krßlovskß snφ₧ena tΘm∞° na pouhΘ p°edsednictvφ tΘto rady. Jm∞nφ rßdu jesuitskΘho, zruÜenΘho r. 1773, p°i°Φeno ·Φel∙m osv∞tov²m a z°φzena zßrove≥ ╗edukaΦnφ kommisse½ jako₧to nejvyÜÜφ zßkonodßrnß i v²konnß moc ve v∞cech osv∞ty. Byly to reformy ovÜem naprosto nedostateΦnΘ. Stßlß rada m∞la, nehledφc ani k t∞₧kosti svΘ organisace a zßvislosti od sn∞mu, p°φliÜ obmezenou moc, a vyslanec rusk² m∞l nad to pojiÜt∞n² rozhodujφcφ vliv nad nφ. NicmΘn∞ p°edstavovala tato instituce p°ece jakousi stßlou vlßdu, jφ₧ se [Polsko]-ku a₧ do tΘ doby nedostßvalo, a vykonala ve skrovn²ch hranicφch svΘ p∙sobnosti dosti mnoho dobrΘho pro zavedenφ po°ßdku v [Polsko]-ku. Pokrok byl ovÜem jen pom∞rn², nebo¥ na p°. v zßle₧itosti pro [Polsko] nejd∙le₧it∞jÜφ, ve vojenstvφ, vzmohlo se [Polsko] sotva na dv∞ t°etiny ustanovenΘho poctu (30.000) stßlΘho vojska. P∞knou Φinnost rozvinula takΘ kommisse edukaΦnφ, v nφ₧ pracovali nejznamenit∞jÜφ tehdy mu₧ovΘ [Polsko]-ka-Chreptowicz, Ignßc Potocki, Ond°ej Zamojski, Hugo Ko││╣taj, èniadecki a j. Zreformovala Ükolstvφ podle pot°eb Φasov²ch, poΦφnajφc universitami krakovskou a vilenskou, zaklßdala novΘ Ükoly, opat°ovala je dobr²mi uΦebn²mi plßny, knihami i silami uΦitelsk²mi. Nov² duch ujφmal se v nßrod∞ takΘ p∙sobenφm francouzskΘ osv∞ty a jevil se v literatu°e tΘ doby. Vychßzely ΦetnΘ spisy, jednajφcφ o politickΘ reform∞ [Polsko]-ka, volßnφ po nφ oz²valo se Φφm dßl hlasit∞ji. Strana pokroku milovnß, zvanß ╗vlasteneckou½, vzmßhala se a rostla stßle i Φekala jen na p°φhodnou dobu, aby zasadila se s celou silou o nßpravu politick²ch pom∞r∙. P°φznivß ta chvφle nadeÜla, kdy₧ Rusku a Rakousku nastala r. 1787 vßlka s Tureckem a Rusku pozd∞ji i se èvΘdskem. Sn∞m, kter² seÜel se 2. °φjna 1788 a zasedal pak a₧ do r. 1791 (odtud jeho nßzev ╗Φty°let²½), poΦal vlivem vÜeobecnΘ nßlady ihned jednßni o prost°edcφch nßpravnφch. P°evahu m∞la na n∞m strana vlasteneckß-Ignßc a Stanislav PotoΦtφ, Ko││╣taj, Ma│achowski, Adam Czartoryski a j.,-je₧ cht∞la provΘsti opravu za ka₧dou cenu a hlavn∞ zbaviti [Polsko] zßvislosti na Rusku. K nφ p°idal se pozd∞ji i krßl, kter² p°ßl si ovÜem p∙vodn∞ provΘsti opravu ve shod∞ s Ruskem. P°φvr₧enci starΘho °ßduFelix Potocki, Xaver Branicki-byli v menÜin∞. Na neÜt∞stφ nem∞la strana vlasteneckß naprosto politickΘ vyÜkolenosti. Sn∞m ╗Φty°let²½ stanovil hned v prvnφch sed∞nφch zv²Üenφ danφ a rozmno₧enφ stßlΘho vojska na 100.000 m., v dalÜφm pak pr∙b∞hu nejprv obmezil, potom (19. led. 1790) ·pln∞ zruÜil stßlou radu jako₧to instituci zavedenou nenßvid∞n²m vlivem rusk²m. Ale na mφsto nφ nez°φdil jinΘ silnΘ moci v²konnΘ, n²br₧ ponechal ji sn∞mu. Na to poΦala s velikou horlivosti a nadÜenφm, ale s malou obez°elostφ a zkuÜenostφ politickou prßce o zm∞n∞ ·stavy. SouΦasn² v²buch revoluce francouzskΘ Φinnost tu podn∞coval. Z cizφch mocnostφ bylo p°i zam∞stnanosti Ruska a Rakouska t°eba poΦφtati pouze s Pruskem. To vÜak podporovalo na ten Φas protiruskΘ reformnφ snahy v [Polsko]-ku, aby tφm spφÜe popudilo Rusko proti n∞mu; i uΦinilo v b°eznu 1790 s Polßky smlouvu, jφ₧ slibovalo brßniti celistvost a nezßvislost [Polsko]-ka. Sn∞m pak, aby zjednal si v∞tÜφ opory v nßrod∞, vypsal volby nov²ch poslanc∙, kte°φ 16. pros. 1790 p°ipojili se k sn∞mu zasedajφcφmu. V²sledkem dlouh²ch porad a mnoha jednßnφ i projekt∙ sn∞movnφch byla ·stava, ji₧ sn∞m p°ijal 3. kv∞tna 1791. Hlavnφ body tΘto novΘ ·stavy jsou: KatolickΘ nßbo₧enstvφ jest panujφcφ, ale ostatnφm vyznßnφm zaruΦuje se volnost. Stavu ÜlechtickΘmu potvrzujφ se starß privilegia. M∞st∙m vracφ se ·plnß autonomie, rozÜi°ujφ se jejich prßva, zßstupcovΘ m∞st p°ipouÜt∞jφ se, ovÜem s velmi obmezenou p∙sobnostφ, do sn∞mu. Lidu selskΘmu zaruΦuje se ochrana v mezφch smluv, kterΘ m∞ly uΦin∞ny b²ti mezi nφm a vrchnostmi. Moc zßkonodßrnß vlo₧ena do rukou sn∞mu; komora poslaneckß usnßÜφ se o projektech zßkon∙, komora senßtorskß snesenφ to bu∩ schvaluje neb odroΦuje k nejbli₧Üφmu sn∞mu. Rozhodovßnφ d∞je se v∞tÜinou hlas∙, liberum veto zruÜeno. Moc v²konnou mß krßl s t. zv. strß₧φ, t. j. ministry, je₧ sßm jmenuje a kte°φ jsou odpov∞dni sn∞mu. Soudnictvφ v prvnφ stolici majφ soudy ni₧Üφ v jednotliv²ch vΘvodstvφch, od nich jde appellace k tribunßl∙m. Tr∙n jest d∞diΦn² v rodinßch; nejbli₧Üφm d∞diΦn²m nßstupcem krßle Stanislava Augusta prohlßÜen kurfirÜt sask² Bed°ich August. Konstituce ze dne 3. kv∞tna, dφlo to na svoji dobu a pom∞ry znamenitΘ, veÜla takΘ ihned v ₧ivot, ale pom∞ry politickΘ utvß°ely se pro [Polsko] nep°φzniv∞. Rakousko, je₧ celΘ tΘ reform∞ p°ßlo, musilo v∞novati vÜecku svoji pozornost francouzskΘ revoluci; Rusko pak, uΦinivÜi roku 1790 mφr se èvΘdy a r. 1792 i s Turky, obrßtilo zase veÜkero z°eni k zßle₧itostem polsk²m, protestovalo proti zavedenφ novΘ ·stavy a dorozum∞lo se brzy s Pruskem, je₧ bez vßhßnφ poruÜilo v∞rolomn∞ d°φv∞jÜφ neup°φmn² spolek s [Polsko]-kem. Vojsko ruskΘ vtrhlo do [Polsko]-ka, kde zatφm pozvedla se strana opposiΦnφ (Potocki, Branicki. Rzewuski) a uΦinila konfederaci v Targovici (24. kv∞t. 1792) za ·Φelem povalenφ novΘ ·stavy. Vojska krßlovskß ustoupila po stateΦnΘ obran∞ proti Rus∙m pod Ziele≥cami (18. Φna 1792) a pod Dubienkou (17. Φce) k Bugu. Slab² krßl hledal zßchranu v p°istoupenφ ke konfederaci, je₧ pak ovlßdla celou zemi. P°ednφ mu₧ovΘ strany vlasteneckΘ odeÜli za hranice.
Polsko
#######
#FB#
0J6
433A8
524A8
669A8
994F14
1009A8
1227F6
1282F8
1376F5
1860A8
1902B2
1904H1
1917B2
1919H1
2098A8
2466B16
3204A8
3335A8
3409A8
3459A8
3627A8
3639F11
3652F13
3667F15
3684F13
3699F9
4045A8
4716A8
5624A8
5767A8
6005F14
6675F6
7113A8
7482A8
7519A8
7611F23
7944O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - druhΘ d∞lenφ Polska (1793)##%2002%49%513%205344
Polsko: Ale vÜechno to nespomohlo nic, nebo¥ Rusko a Prusko uΦinily 23. ledna 1793 za zßdy konfederßt∙ smlouvu o novΘm, druhΘm d∞lenφ. Prusko zabralo Gdansko, Toru≥ a Velkopolsko krom∞ vΘvodstvφ MazowskΘho, Rusko Bφlou Rus krom∞ zßpadnφ Φßsti Volyn∞. [Polsko] z·₧ilo se na objem pouze 254.000 km2. Konfederßti musili k tomu svoliti na sn∞m∞ v Grodn∞. Tam obnovena zßrove≥ ·stava z r. 1775, a vojsko polskΘ zredukovßno na 15.000. Udßlosti tyto vzbudily pozdvi₧enφ vÜech lepÜφch ₧ivl∙ v nßrod∞. GenerßlovΘ Madali≥ski, TadeßÜ Kosciuszko a Jos. Wodzicki prohlßsili 24. b°. 1794 povstßnφ v Krakov∞ a doÜli ohlasu u vlasteneckΘ Φßsti Ülechty a ΦßsteΦn∞ i u lidu selskΘho. Kosciuszko zvolen diktßtorem. Jeho vφt∞zstvφ u Rac│awic (4. dub.), t°eba nevelkΘ, o₧ivilo znovu skleslΘ mysli. Povstßnφ se Üφ°ilo; posßdky ruskΘ vypuzeny z VarÜavy (18. dub.) i z Vilna (23. dub.). Ale p°evaha byla p°ece jen na stran∞ cizφch mocnostφ, k nim₧ p°ipojilo se nynφ takΘ Rakousko; mezi povstal²mi nebylo kßzn∞ ani svornosti. Kosciuszko pora₧en u Szczekocina (3. Φervna), Zajaczek u Che│ma v Lublinsku (8. Φna). PrusovΘ opanovali 15. Φervna Krakov a oblehli VarÜavu. Tam doÜlo za oble₧enφ (17. a 18. Φce) podn∞tem radikßl∙, nßsledujφcφch revoluci francouzskou, k bou°φm luzy, je₧ Kosciuszko s t∞₧φ upokojil. Prus∙m nepoda°ilo se sice dob²ti VarÜavy, ale vojska ruskß postupovala vφt∞zn∞ na Litv∞, opanovala 11. srp. Vilno a porazila Polßky v rozhodnΘ bitv∞ u Maciejowic (10. °φj. 1794), naΦe₧ Suvorov zmocnil se 8. listop. VarÜavy.
Polsko
#######
#FB#
0J6
120F13
135F6
207F5
251A8
293B2
295H1
504F10
516F10
526F7
536F13
1508O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - t°etφ d∞lenφ Polska (1795)##%2002%49%248%205345
Polsko: VÜechny t°i mocnosti p°istoupily pak k ·plnΘmu rozebrßnφ [Polsko]-ka smluvami ze dne 3. led. a 24. °φj. 1795 (t°etφ d∞lenφ [Polsko]-ka). Rakousku dostalo se ·zemφ mezi Vislou, Pilicφ a Bugem s Krakovem, Prusku ·zemφ zßp. od Pilice, Bugu a N∞mna s VarÜavou, ostatek zabralo Rusko. Krßl Stanislav August slo₧il 25. list. 1795 korunu v Grodn∞. Stßt Polsk² zmizel s mapy Evropy, nßrod polsk² rozd∞len mezi t°i stßty sousednφ. Rozebrßnφ rozsßhlΘho stßtu PolskΘho od soused∙ jest udßlost, jφ₧ podobnΘ sotva nalezneme v d∞jinßch. AΦkoli smutn² osud [Polsko]-ka a Polßk∙ zavin∞n byl namnoze p°φΦinami tkvφcφmi v celΘm dosavadnφm v²voji nßroda a jeho velik²m ·padkem hmotn²m i mravnφm, p°ece rozd∞lenφ [Polsko]-ka bylo velik²m bezprßvφm, tφm v∞tÜφm, ₧e nßrod byl prßv∞ na nejlepÜφ cest∞ k politickΘmu obrozenφ. P°ednφ mu₧ovΘ [Polsko]-ka, kte°φ v poslednφ dob∞ s nejv∞tÜφm ·silφm pracovali k povznesenφ nßroda a brßnili otΦiny proti cizφm v²bojn²m choutkßm, pykali, pokud se nespasili ·t∞kem, za svΘ uÜlechtilΘ snahy v ₧alß°φch rusk²ch (Kosciuszko, Ignßc Potocki, Niemcewicz a j.), prusk²ch (Madali≥ski, Niemojewski) nebo rakousk²ch (Ko││╣taj, Zaj╣czek). Kraje zabranΘ od Ruska byly bezprost°edn∞ vt∞leny k panstvφ ruskΘmu a rozd∞leny na gubernie, ponechßna jim vÜak jistß mφra samosprßvy. Kate°ina vystupovala p°φk°e proti cφrkvi sjednocenΘ a chovala se v∙bec k Polßk∙m nep°ßtelsky.-Kraje, kterΘ p°ipadly Prusku, z°φzeny podle toho, jak v jednotliv²ch d∞lenφch byly zabrßny, jako 3 provincie: Zßp. Prusy, Ji₧nφ Prusy a NovΘ V²ch. Prusy. TakΘ Prusko postupovalo nep°ßtelsky proti nßrodnosti polskΘ, zavßd∞jφc v krajφch t∞ch pruskΘ z°φzenφ, pruskΘ prßvo (1797), n∞meckou °eΦ ·°ednφ a n∞meckΘ Ükolstvφ.-Rovn∞₧ tak dßlo se v ·d∞lu rakouskΘm. Zavlßdlo tam prßvo rakouskΘ a byrokratick² systΘm s °eΦφ ·°ednφ nejprv latinskou, potom n∞meckou. Josef II. provßd∞l v zemφch polsk²ch tytΘ₧ u₧iteΦnΘ jinak reformy politickΘ, spoleΦenskΘ, ÜkolskΘ a j. jako v ostatnφch sv²ch zemφch, ale s tendencφ centralistickou a germanisaΦnφ (viz HaliΦ, str. 787). V prvnφ dob∞ po rozd∞lenφ [Polsko]-ka Polßci kladli nejv∞tÜφ nad∞je do pokrok∙ revoluce francouzskΘ, vidouce v nφ p°irozenΘho spojence proti stßt∙m, je₧ d∞lenφ provedly. Mnoho Polßk∙ vyst∞hovalo se do Francie a do Italie a tam utvo°ili poΦ. r. 1797 za vedenφ D╣browskΘho polskΘ legie, je₧ bojovaly pod prapory republiky FrancouzskΘ v Italii i v N∞mcφch. Ale Francie zklamala nad∞je Polßk∙. V mφrech v Campo-Formiu (1797) a v LunΘville (1801) nestalo se o [Polsko]-ku ani zmφnky. Nedlouho potom (1803) v∞tÜφ Φßs¥ pluk∙ polsk²ch poslßna proti povstalΘmu ostrovu Haiti, kde na v∞tÜφm dφle podlehly ·trapßm vojensk²m a nezvyklΘmu podnebφ. Za to otev°ely se Polßk∙m nad∞je jinΘ, toti₧ od Ruska. Nßstupce Kate°iny II., car Pavel I. (1796-1801), ud∞lil svobodu v∞tÜin∞ Polßk∙v uv∞zn∞n²ch neb vypov∞d∞n²ch na Sibi° a pom²Ülel snad i na obnovenφ [Polsko]-ka pod vrchnφ vlßdou ruskou, ale byl zavra₧d∞n ji₧ r. 1801. TakΘ jeho syn Alexander (1801-25) vß₧il si Polßk∙v a jevil k nim p°φchylnost. Äivil ji v n∞m zejmΘna n∞kdejÜφ poboΦnφk a d∙v∞rn² p°φtel jeho knφ₧e Adam Ji°φ Czartoryski (syn Adama CzartoryskΘho), kter² po rozd∞lenφ [Polsko]-ka odvezen byl jako rukojmφ do Petrohradu. Car uΦinil jej po svΘm nastoupenφ ministrem zßle₧itostφ zahraniΦnφch, kurßtorem university vilenskΘ a tφm zßrove≥ sprßvcem vÜeho polskΘho Ükolstvφ na Litv∞. Plßny CzartoryskΘho sm∞°ovaly k tomu, aby car ve spolku s Napoleonem dobyl na Rakousku a Prusku polsk²ch jejich krajin a sjednotil tak celΘ [Polsko] pod sv²m ₧ezlem. Ale car, aΦ ve v∞ci samΘ m∞l tytΘ₧ plßny, choval nechu¥ k Napoleonovi.
Polsko
#######
#FB#
0J6
65A8
118F12
131A8
145F8
211F6
281F5
550A8
701A8
824A8
1170F5
2020O5Vxj0x0055BC8B/0x00000792/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1008%71%25%105671
2064A8
2493A8
2755F8
2875A8
3091F21
3159A8
3508A8
3606O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - vliv Napoleona (1807-1813)##%2002%50%389%205346
Polsko: K Φemu necht∞l se odhodlati car Alexander, poΦal provßd∞ti Napoleon. Po vφt∞znΘ vßlce s Pruskem od≥al Prusku v mφru Tyl₧skΘm (1807) jeho polskΘ provincie a utvo°il z nich velkovΘvodstvφ VarÜavskΘ (asi 104.000 km3 s 2,000.000 ob.) pod vlßdou svΘho spojence kurfirÜta saskΘho Bed°icha Augusta. Ve velkovΘvodstvφ VarÜavskΘm zavedena ·stava i administrace po vzoru francouzskΘm i francouzsk² zßkonφk Napoleon∙v. VelkovΘvoda, kter² ovÜem byl jen vykonavatelem v∙le Napoleonovy, m∞l moc tΘm∞° neobmezenou. Kompetence sn∞mu, kter² se sklßdal ze dvou komor a m∞l se schßzeti ob rok, byla nepatrnß. FinanΦnφ stav zem∞ byl velmi bφdn². VelikΘho nßkladu vy₧adovalo stßlΘ vojsko, je₧ z Φßsti musilo bojovati za zßjmy Napoleonovy ve èpan∞lφch (1808-12). P°es to uΦinila vlßda aspo≥ n∞co pro povznesenφ zem∞, zejmΘna ve Ükolstvφ. Ve VarÜav∞ z°φzena prßvnickß akademie, medicinskß fakulta a Ükoly vojenskΘ. R. 1809 doÜlo velkovΘvodstvφ znaΦnΘho rozÜφ°enφ. Napoleon p°ipojil k n∞mu po vφt∞znΘ vßlce s Rakouskem ·zemφ, je₧ Rakousko bylo zφskalo v t°etφm d∞lenφ, i s Krakovem (asi 53.000 km2 s 1 1/2 mill. ob.). Ale zßle₧itost polskß byla Napoleonovi p°ece jen prost°edkem k jeho vlastnφm politick²m cφl∙m, na obnovenφ [Polsko]-ka nemyslil opravdov∞. SpφÜe mohli Polßci oΦekßvati spln∞nφ sv²ch nad∞jφ v tΘ dob∞ od cara Alexandra. Car poΦal vß₧n∞ pom²Ületi na obnovu stßtu PolskΘho, ovÜem v unii s Ruskem, zejmΘna od r. 1810, kdy₧ pom∞r jeho k Napoleonovi poΦal se kaliti. Otßzka polskß byla z p°φΦin tΘto roztr₧ky, rychlΘ uspokojenφ Polßk∙ m∞lo odvrßtiti jejich sympathie od Napoleona a zφskati je Rusku. V tom smysle p∙sobili na cara Czartoryski a knφ₧e Michal Ogi≥ski, rovn∞₧ Φlen tajnΘ rady carovy. Ale ne₧li doÜlo k provedenφ, poΦal Napoleon ·toΦnou vßlku proti Rusku a strhl Polßky rßzem na svoji stranu. Sßm Czartoryski pozbyl nad∞je v cara a oΦekßval spßsu [Polsko]-ka od vφt∞zstvφ Napoleonova. Na ja°e r. 1812 vojska Napoleonova p°itrhla k Visle. V Φnu mimo°ßdn² sn∞m ve VarÜav∞ prohlßsil obnovenφ [Polsko]-ka, ale Napoleon nesvolil k tomu, necht∞je si znep°ßteliti Rakousko. Vojsko polskΘ v poctu 60.000 ·Φastnilo se pod generßly Josefem Poniatowsk²m, Dabrowsk²m a j. jeho v²pravy do Ruska. Smutn² konec v²pravy francouzskΘ na Rus a nßsledujφcφ potom pßd Napoleon∙v daly udßlostem jin² sm∞r. Vojsko ruskΘ opanovalo poΦ. r. 1813 VarÜavsko. Car poΦφnal si mφrn∞, ale nep°istoupil na radu OginskΘho a CzartoryskΘho, aby hned dal se prohlßsiti krßlem polsk²m; uΦinil tak se z°enφm ke spojenΘmu Rakousku a Prusku. Na kongressu Vφde≥skΘm (1814-15) car ₧ßdal pro sebe celΘ velkovΘvodstvφ VarÜavskΘ, avÜak pro odpor Anglie, Francie a Rakouska nucen byl ponechati Prusku Pozna≥sko. KoneΦn² v²sledek mnoh²ch spor∙v a jednßnφ p°inesl nad∞jφm polsk²m velikΘ zklamßnφ. Aktou Vφde≥skou ze dne 9. Φna 1815 Prusko podr₧elo velkovΘvodstvφ Pozna≥skΘ, Toru≥ a Che│msko, Rakousku z∙stala nyn∞jÜφ HaliΦ mimo Krakov, ostatek velkovΘvodstvφ VarÜavskΘho p°ipadl Rusku jako konstituΦnφ krßlovstvφ. Krakov s okolφm prohlßÜen za samostatnou republiku, stojφcφ pod ochranou t°φ sousednφch mocnostφ, je₧ zavßzaly se, ₧e sv²m polsk²m zemφm dajφ autonomii a ₧e chrßniti v nich budou nßrodnost polskou. Car slφbil nad to, ₧e ke krßlovstvφ PolskΘmu p°ipojφ i ostatnφ kraje b²valΘ °φÜe PolskΘ.
Polsko
#######
#FB#
0J6
124F8
179F24
217B2
219H1
282F16
1078B2
1080H1
1086H1
1088I1
1209A8
1645F14
1854A8
1996A8
2129F20
2151F10
3260O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
Polsko: Takto na kongresse Vφde≥skΘm schvßleno bylo rozd∞lenφ [Polsko]-ka, ale ovÜem za podmφnek pro Polßky nepom∞rn∞ v²hodn∞jÜφch ne₧li r. 1795. Ve skuteΦnosti vÜak utvß°ily se v∞ci jinak Car ud∞lil kongressovΘmu krßlovstvφ PolskΘmu 27. list. 1815 ·stavu, jejφ₧ projekt vypracovali zßstupcovΘ Polßk∙v od cara k tomu povolanφ (Czartoryski, Ostrowski, Zamojski, Matuszewicz a j.). ┌stava ta opφrala se o konstituci z 3. kv∞t. 1791. [Polsko] jest krßlovstvφ d∞diΦnΘ v rodin∞ cara ruskΘho. Car zßrove≥ jest krßlem polsk²m, ale ustanovuje mφstokrßle, bu∩ Φlena rodiny carskΘ nebo Polßka. Mφstokrßli jest k ruce Üest ministr∙ s hlasem poradnφm, z nich₧ jeden jest stßle p°i krßli. Sn∞m sklßdajφcφ se ze dvou komor, poslaneckΘ (77 posl∙ Ülechtick²ch a 51 deputovan²ch od obcφ) a ze senßtu (knφ₧ata z rodiny carskΘ, vojevodovΘ, kastelßni a biskupovΘ), usnßÜφ se o nov²ch zßkonech podle nßvrhu vlßdy a schßzφ se ob rok, v₧dy na 30 dnφ. Zem∞ d∞lφ se na vΘvodstvφ; vΘvody a kastelßny ustanovuje krßl do₧ivotn∞. Stßtnφ nßbo₧enstvφ jest katolickΘ, ale jinß vyznßnφ po₧φvajφ volnosti. ZaruΦuje se bezpeΦnost osobnφ i majetkovß a svoboda tisku.Prvnφm mφstokrßlem byl jmenovßn b²val² francouzsk² generßl Zaj╣czek, velitelem vojska stal se car∙v bratr velkoknφ₧e Konstantin. Mimo to car ustanovil v [Polsko]-ku zvlßÜtnφho kommissa°e v osob∞ Novosilcova, kter² m∞l tam zastupovati zßjmy cara ruskΘho. V prvnφ dob∞ po r. 1815 vlßda starala se up°φmn∞ o povznesenφ zem∞. Zaklßdßny novΘ Ükoly, jmenovit∞ r. 1817 universita ve VarÜav∞, pracovßno o zvelebenφ orby, pr∙myslu i obchodu.-Daleko ne tak p°φzniv∞ oba druhΘ stßty splnily Polßk∙m sliby uΦin∞nΘ na kongresse Vφde≥skΘm. V rakouskΘ HaliΦi zavedeny patentem z r. 1817 stavovskΘ sn∞my podle vzoru jin²ch Φßstφ °φÜe, ale se skrovnou p∙sobnostφ. Jinak z∙stal v platnosti d°φv∞jÜφ systΘm byrokratick² a policejnφ, nßrodnost polskß utiskovßna ve Ükolßch i ve°ejnΘm ₧ivot∞, hospodß°sk² rozvoj zem∞ byl spφÜe duÜen ne₧li podporovßn. V Prusku byl aspo≥ s poΦßtku zachovßn jazyk polsk² v ·°adech; nßm∞stkem jmenovßn Polßk knφ₧e Antonφn Radziwi││. R. 1823 zavedeno v Pozna≥sku, jako v ostatnφch krajφch prusk²ch, z°φzenφ stavovskΘ a zruÜeno poddanstvφ sedlßk∙v. Ale pom∞ry brzy se zm∞nily a nastala reakce. Jazyk polsk² vytlaΦovßn znenßhla z ·°ad∙v i ze Ükol, na ·°ady dosazovßni pouze N∞mci.
Polsko
#######
#FB#
0J6
62A8
200F33
431A8
1189F8
1247F10
1283A8
1658F15
1962F6
2053F17
2318O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - vliv Ruska po r. 1815, Polsko ruskou provinciφ (1832)##%2002%51%372%205348
Polsko: TakΘ v kongressovΘm krßlovstvφ PolskΘm netrval p°φzniv² stav dlouho. V povaze a sm²Üleni cara Alexandra nastal obrat; vφc a vφce rostoucφ nßchylnost k mysticismu odvrßtila jej od liberßlnφch ideφ a vedla k politice reakcionß°skΘ. Car nejenom ₧e nesplnil svΘ p°φpov∞di o p°ipojenφ ostatnφch krajin starΘ °φÜe PolskΘ ke krßlovstvφ, n²br₧ poΦal od r. 1818 vÜelijak proti·stavn∞ zasahovati do vnit°nφch zßle₧itostφ polsk²ch. TakΘ velkoknφ₧e Konstantin, vrchnφ velitel vojska polskΘho, kter² sv²m vlivem ovlßdal i mφstokrßle Zajaczka, zavdßval mnoho p°φΦin k nespokojenosti. Konstantin nebyl nep°φtelem, spφÜe p°φtelem Polßk∙v, ale popuzoval obyvatelstvo sv²m despotick²m chovßnφm. Okolnosti tyto, jako₧ i Üpatn² finanΦnφ stav zem∞, nespln∞nΘ nad∞je a nechu¥ k cizφ nadvlßd∞ dßvaly podn∞t k rostoucφ vÜeobecnΘ roztrpΦenosti. Rozpor mezi vlßdou a ve°ejn²m mφn∞nφm zv²Üil ministr financφ Lubecki, kter² sice zφskal si zßsluhy o hospodß°skΘ povznesenφ zem∞ (hl. pr∙myslu), ale budil nespokojenost svojφ libov∙lφ. PoΦaly se tvo°iti jako jinde v Evrop∞ tajnΘ spolky se snahami revoluΦnφmi. Vlßda hled∞la udusiti oz²vajφcφ se nevoli prost°edky reakΦnφmi, zavφrßnφm Ükol, obmezovßnφm svobody tiskovΘ, pronßsledovßnφm nespokojenc∙v a tajn²ch spolk∙v a hlavn∞ systΘmem Üpehounstvφ, zaveden²m na podn∞t velkoknφ₧ete Konstantina; ale v²sledek byl prßv∞ opaΦn². Nespokojenost zv²Üila se po nastoupenφ cara MikulßÜe (1825) vyÜet°ovßnφm spiknutφ, t. zv. dekabrist∙ (v. t.), v n∞m₧ mnozφ Polßci byli zapleteni, jako₧ i krutostφ a libov∙lφ velkoknφ₧ete Konstantina, kter² po smrti Zaj╣czkov∞ (1827) stal se mφstokrßlem. Car MikulßÜ pom²Ülel dokonce na ·plnΘ odstran∞nφ zvlßÜtnφho postavenφ kraj∙ polsk²ch. Korunovati se dal po mnoh²ch odkladech teprve v kv∞tnu 1827, a korunovace konala se za zlov∞stnΘho ticha.-╚ervencovß revoluce ve Francii (1830) p°ivedla koneΦn∞ vÜeobecnΘ v°enφ k v²buchu. Povstßnφ delÜφ dobu osnovanΘ poΦalo veΦer 29. lis t. 1830 ·tokem, jej₧ podnikl zßstup student∙v a ₧ßk∙ kadetnφ Ükoly na palßc Belveder, kde sφdlil velkoknφ₧e Konstantin. Velkoknφ₧e unikl st∞₧φ do nedalekΘ vsi Wierzby. Stßtnφ rada vylouΦila hned po tΘto udßlosti n∞kolik nepopulßrnφch ministr∙v a p°ibrala mezi sebe lidi oblφbenΘ: CzartoryskΘho, Niemcewicze, Ch│opickΘho, Lelewela a j., ale sna₧ila se zameziti ·plnou roztr₧ku s Ruskem, nevzdßvajφc se nad∞je, ₧e bude lze p°es to, co se stalo, domoci se od ruskΘ vlßdy mφrn²m zp∙sobem n∞kter²ch ·stupk∙. Velkoknφ₧e Konstantin opustil na jejφ radu zemi. Ale v nßrod∞ zvφt∞zila myÜlenka revoluce. Stßtnφ rada musila odstoupiti a jejφ mφsto zaujala 4. pros. vlßda prozatimnφ (Czartoryski, Dembowski, Lelewel, Niemcewicz, Pac, Ostrowski, Kochanowski). Generßl Ch│opicki, jemu₧ sv∞°eno veleni nad vojskem, prohlßsil se diktßtorem. V nßrod∞ byly dv∞ strany: aristokratickß, je₧ trvala na dosavadnφ unii s Ruskem, a demokratickß, jejφm₧ cφlem byla ·plnß samostatnost [Polsko]-ka a republikßnskß ·stava. Povstßnφ mohlo domoci se ·sp∞ch∙ jedinΘ rychl²m a odhodlan²m postupem proti nep°ipravenΘmu Rusku. Ale Ch│opicki zma°il p°φliÜ mnoho Φasu akci diplomatickou. Vyjednßval s carem, prohlaÜuje se za v∞rnΘho jeho poddanΘho, i s cizφmi mocnostmi, zejmΘna s Francii a Angliφ, na jejich₧ diplomatickΘ zakroΦenφ mnoho spolΘhal. Ale nad∞je ty selhaly. Car trval na bezpodmφneΦnΘm a bezodkladnΘm podrobeni a vypravil proti Polßk∙m vojsko 120.000 mu₧∙ pod DibiΦem. Cizφ mocnosti neposkytly pomoci. Nezdar politiky Ch│opickΘho p°im∞l jej, ₧e 19. led. 1831 vzdal se diktatury. Na jeho mφsto postavena od sn∞mu vlßda p∞tiΦlenß, v jejφm₧ Φele stßl Czartoryski; vrchnφm velitelem vojska jmenovßn kn. Michal Radziwi││. Sn∞m pak prohlßsil 25. led. rod Romanov²ch za zbavena tr∙nu. V ·noru doÜlo k prvnφm srß₧kßm s vojskem rusk²m. Vojsko polskΘ musilo ustupovati k VarÜav∞. Generßl Skrzynecki zvφt∞zil sice po n∞kolika menÜφch bitkßch 25. ·n. u Grochova a jmenovßn pak 26. ·n. vrchnφm vojev∙dcem, ale nemaje odhodlanosti ani pot°ebnΘho nadßnφ vojenskΘho nevyu₧il t∞chto a jin²ch vφt∞zstvφ k rychlΘ offensiv∞. V²prava DwernickΘho na Podolφ a Voly≥ se nezda°ila, Skrzynecki pak pora₧en dne 26. kv∞t. 1831 u Ostrolenky. Jako po d°φv∞jÜφch vφt∞zstvφch, vedl si Skrzynecki i po tΘto porß₧ce nerozhodn∞, spolΘhaje zßrove≥ s jin²mi v∙dci stßle na pomocnΘ zakroΦenφ cizφch mocnostφ. Vojsko vyslanΘ pod Gie│gudem na Litvu, aby podporovalo tamnφ povstßnφ, nepo°φdilo za tak²ch okolnostφ niΦeho a musilo ustoupiti do Prus, kde slo₧ilo zbra≥. RusovΘ postupovali pod DibiΦov²m nßstupcem PaskeviΦem k VarÜav∞. Mezi Polßky vedl tento nezdar k t°enicφm mezi stranami a v∙dΦφmi osobnostmi, Φφm₧ povstßnφ jeÜt∞ vφce oslabeno. Skrzynecki musil v srpnu ustoupiti ve vrchnφm velitelstvφ Dembi±skΘmu, ve VarÜav∞ doÜlo 15. srp. 1831 k bou°i lidu proti vlßd∞ revoluΦnφ, co₧ m∞lo za nßsledek, ₧e z°φzena novß vlßda z radikßlnφch ₧ivl∙, majφcφ v Φele nespolehlivΘho a neschopnΘho gen. KrukowieckΘho s mocφ diktßtorskou. Krukowiecki jmenoval vrchnφm velitelem Ma│achowskΘho, ale sßm osv∞dΦil se naprosto neschopn²m hßjiti VarÜavy proti Rus∙m a podepsal 7. zß°φ kapitulaci. Sn∞m sesadil sice KrukowieckΘho, ale PaskeviΦ opanoval 8. zß°φ m∞sto. Sn∞m a vojska ustoupily pak do Modlina, odtud do ZakroΦim∞ a koneΦn∞ do Plocka. Postup PaskeviΦ∙v p°im∞l je koneΦn∞ k ·stupu na ·mezφ pruskΘ, kde vojsko slo₧ilo zbra≥. JinΘ oddφly uΦinily tak na p∙d∞ rakouskΘ. Poslednφ pevnosti, Modlin a Zamosµ, vzdaly se poΦ. °φjna 1831. Tak skonΦilo se povstßnφ, do n∞ho₧ Polßci kladli tolik nad∞jφ. ZnaΦnß Φßs¥ Polßk∙ v povstßnφ Φeln∞ s·Φastn∞n²ch spasila se ·t∞kem do Francie, Belgie, èv²carska a Anglie, kde byla ve°ejnostφ velmi p°φzniv∞ p°ijata. ╚etnß tato emigrace, soust°e∩ujφc se hlavn∞ v Pa°φ₧i a v Brusselu, vyvφjela velikou Φinnost za cφlem uskuteΦn∞nφ sv²ch sn∙v. Ale i v nφ jevily se, jako ji₧ za povstßnφ, dva proudy. Strana aristokratickß, majφcφ v Φele CzartoryskΘho (å1861) a zvanß pozd∞ji od palßce tohoto knφ₧ete ╗H⌠tel Lambert½, oΦekßvala pomoci od diplomacie evropskΘ a Üφ°ila Φasopisy i osobnφmi styky ve ve°ejnosti zßpadoevropskΘ zßjem pro v∞c polskou. Strana demokratickß vstoupila naproti tomu ve spojenφ se vÜemi revoluΦnφmi ₧ivly na zßpad∞ a chßpala se ka₧dΘ p°φle₧itosti, aby v zemφch polsk²ch podnφtila znovu revoluci. V [Polsko]-ku samΘm nezda°enΘ povstßnφ vedlo k reakci a tvrdΘmu ·tisku. Nßm∞stkem ve VarÜav∞ stal se vφt∞zn² gen. PaskeviΦ. Car ohlßsil 1. list. 1831 amnestii, ale velmi obmezenou, tak ₧e mnoho Polßk∙v ·Φast v povstßnφ odpykalo na Sibi°i, ΦetnΘ rodiny stihla konfiskace majetku. Dne 26. ·n. 1832 zruÜena ·stava z r. 1815 t. zv. organick²m statutem. [Polsko] stalo se ruskou provinciφ, sn∞m i vojsko polskΘ zruÜeny; zem∞ rozd∞lena na gubernie. Na mφsto sn∞mu z°φzena stßtnφ rada slo₧enß z Rus∙v i Polßk∙, na mφst∞ ministerstva rada administrativnφ. Na Litv∞ a zßp. Rusi zavedeny ·pln∞ °ßdy ruskΘ. V krajφch polsk²ch uvßd∞n do ·°ad∙v a do Ükol jazyk rusk², tisk obmezen p°φsnou censurou, university vilenskß (1831) a varÜavskß (1832) i lyceum v Kremenci (1833) zruÜeny, na mφsto nich z°φzena r. 1834 univ. v Kijev∞. Mnoho rodin polsk²ch p°esφdleno nßsiln∞ do vnitra Rusi, jejich mφsto zaujali RusovΘ. Cφrkev katolickß vÜelijak obmezovßna, za to propagovßno pravoslavφ. Roku 1839 biskupovΘ a vyÜÜφ duchovnφ cφrkve sjednocenΘ na Litv∞ p°inuceni podepsati akt zruÜujφcφ unii, je₧ udr₧ela se pak pouze v diΘcΘsi chelmskΘ nßle₧ejφcφ do b²valΘho krßlovstvφ. Zma°enΘ povstßnφ m∞lo nep°φznivΘ nßsledky takΘ pro Polßky v Rakousku a Prusku. ZejmΘna v Prusku, kde po kn. Radziwi││ovi nastoupil r. 1830 v nßm∞stnictvφ baron Flotwell, pronßsledovßni p°φsn∞ ·Φastnφci povstßnφ, do ·°ad∙ zaveden r. 1832 v²hradn∞ jazyk n∞meck², vlßda poΦala vykupovati zemskΘ statky od Polßk∙v a uvßd∞ti na zφskanou takto p∙du n∞meckΘ kolonisty. Samostatnost republiky KrakovskΘ, beztoho od poΦßtku jen illusornφ, siln∞ obmezena.-P∙sobenφm emigrace a jejφch radikßlnφch ₧ivl∙, zejmΘna Mieros│awskΘho, p°ipravovßno na rok 1846 novΘ povstßnφ, hlavn∞ mezi Polßky pozna≥sk²mi; st°edem jeho m∞l b²ti Krakov Ale Mieros│awski a jinφ v∙dcovΘ byli v Poznani zatΦeni, povstßnφ pak uduÜeno hned v zßrodku; nßsledek jeho byl, ₧e Krakov p°ipojen ·pln∞ k rakouskΘ HaliΦi (1846). Tenkrßt ukßzalo se jasn∞, co ji₧ prvnφmu povstßnφ z r. 1830-31 bylo na zßvadu, ₧e toti₧ obecn² lid polsk² nem∞l zßjmu na snahßch vyÜÜφch vrstev. V HaliΦi lid vlivem rakousk²ch ·°ad∙v obrßtil se p°φmo proti Ülecht∞ a duchovenstvu a zp∙sobil mezi nimi na n∞kolika mφstech hroznΘ °e₧e.
Polsko
#######
#FB#
0J6
889F7
1397F8
1443F10
2686F9
2782F14
2839F12
2890A8
3369F7
3608F16
3787F10
3850F8
4110F11
4479F10
4671F11
4864F13
4938F13
5890F13
6207A8
6319F9
6533F19
6554A8
7515F8
7856F14
8420O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - zßpas o samostatnost po r. 1848 a ne·sp∞ÜnΘ povstßnφ r. 1864##%2002%52%356%205349
Polsko: Bou°liv² rok 1848 zp∙sobil hnutφ takΘ mezi Polßky pozna≥sk²mi a haliΦsk²mi. B°eznovß revoluce v Prusku vedla k tomu, ₧e dßna amnestie Mieros│awskΘmu a jin²m Polßk∙m r. 1846 uv∞zn∞n²m. V Poznani utvo°il se 20. b°ez. nßrodnφ polsk² komitΘt, spolu z°izovßna vedenφm Mieros│awskΘho nßrodnφ vojska po kraji. Ale zßrove≥ utvo°ili tamnφ N∞mci, hlavn∞ pozna≥Ütφ ₧idΘ, nßrodnφ v²bor n∞meck², kter² pracoval proti v²boru polskΘmu. Antagonismus ten, jeho₧ vlßda vyu₧ila proti snahßm polsk²m, byl p°φΦinou povstßnφ vojsk polsk²ch pod vedenφm Mieros│awskΘho; ale vojska polskß pora₧ena 3. kv∞t. 1848 u Sokolova. Na sn∞mu FrankfurtskΘm Pozna≥sko p°es odpor liberßlnφ menÜiny vt∞leno do n∞meckΘho Bundu. K provedenφ usnesenφ toho ovÜem nedoÜlo. Kdy₧ pak krßl Bed°ich VilΘm IV. dal zemi svΘ ·stavu, pojato do nφ i Pozna≥sko. V Rakousku vlivem vÜeobecnΘho hnutφ doÜlo takΘ mezi Polßky k revoluΦnφm projev∙m, ale ty byly brzy uduÜeny a nenabyly v∞tÜφho v²znamu. P°ece vÜak rok 1848 p°inesl HaliΦi aspo≥ vybavenφ lidu selskΘho z poroby. V Polsku RuskΘm p°φsnß opat°enφ vlßdnφ zamezila mo₧nost jakΘhokoli hnutφ. ┌tisk trval dßle; zßkony francouzskΘ dosavad platnΘ nahrazeny z Φßsti rusk²mi, r. 1851 zruÜena celnφ Φßra mezi [Polsko]-kem a Ruskem. Novß nad∞je zdßla se Polßk∙m vzchßzeti, kdy₧ nastala vßlka Krymskß (1853-56), v nφ₧ p°ednφ stßty evropskΘ postavily se nep°ßtelsky proti Rusku. Emigrace polskß, hlavn∞ strana CzartoryskΘho, sna₧ila se t∞₧iti odtud pro [Polsko], ale mocnosti proti Rusku spojenΘ nem∞ly pochopenφ pro snahy Polßk∙. SkuteΦn² obrat k lepÜφmu nastal, kdy₧ r. 1855 po caru MikulßÜovi nastoupil jeho syn Alexander II. (1855-81). Alexander p°ibyl do VarÜavy r. 1856. Tu ve svΘ °eΦi prohlßsil sice, ₧e ╗co otec uΦinil, dob°e uΦinil½ a ₧e Polßci musφ se vzdßti vÜelik²ch sn∙v, ale p°es to pom∞ry se zlepÜily. Mφsto zem°elΘho PaskeviΦe zaujal r. 1856 kn. Michal GorΦakov. V²jimeΦn² stav, trvajφcφ v [Polsko]-ku fakticky od r. 1831, byl zruÜen, uvoln∞na censura, mnoh²m Polßk∙m dostalo se amnestie. Ve VarÜav∞ zalo₧ena r. 1857 hospodß°skß spoleΦnost, poΦalo se jednati o vyvazenφ selsk²ch robot a dßvek vrchnostem; m∞st∙m vrßceno prßvo voliti si zastupitelstva mφsto posavadnφch rad vlßdou jmenovan²ch, jazyk polsk² op∞t zavßd∞n do ·°ad∙, cφrkvi katolickΘ ponechßna v∞tÜφ volnost. Ale p°φzniv² ten obrat nejen neuspokojil nßrod, n²br₧ naopak roznφtil v n∞m starou touhu po ·plnΘ samostatnosti. Osvobozenφ [Polsko]-ka z∙stßvalo cφlem vÜech Polßk∙. V otßzce, jak toho cφle dojφti, Polßci rozstoupili se na dv∞ strany. Strana bφl²ch (aristokratickß), zastoupenß hlavn∞ ve Ülecht∞ a bohatÜφm m∞Ü¥anstvu, vytkla si za ·kol povznΘsti vnit°nφ nßrodnφ ₧ivot za prozatφmnφho uznßvßnφ dosavadnφch politick²ch pom∞r∙, strana Φerven²ch (demokratickß), v nφ₧ soust°e∩ovaly se vÜechny ₧ivly radikßlnφ, zejmΘna mlßde₧, a je₧ m∞la oporu v Üirok²ch massßch, vid∞la jedinou spßsu v revoluci. Obyvatelstvo venkovskΘ i tentokrßt chovalo se ke vÜem t∞m snahßm lhostejn∞, ba lnulo spφÜe k vlßd∞ ruskΘ ne₧li ke Ülecht∞, od nφ₧ dochßzelo po dlouhΘ v∞ky pouze ·tisk∙v. Rostoucφ nevole proti vlßd∞ ruskΘ jevila se na venek hlasit∞ji a hlasit∞ji ve°ejn²mi demonstracemi p°i r∙zn²ch p°φle₧itostech a z°izovßnφm nov²ch tajn²ch spolk∙. Äivena byla p°φzniv²mi v²sledky revoluΦnφch snah v Italii a v Uhrßch a podn∞covßna emigracφ. HlasitΘ projevy odporu proti vlßd∞ ve VarÜav∞ p°im∞ly koneΦn∞ kn. GorΦakova, ₧e svolil 27. ·n. 1861, aby se z°φdil z m∞Ü¥an∙ v²bor bezpeΦnosti k udr₧enφ ve°ejnΘho po°ßdku, a propustil nenßvid∞nΘho Muchanova, °editele kommisse vnit°nφ i duchovnφ sprßvy. Nov∞ z°φzen² v²bor podal carovi adressu, v nφ₧ tlumoΦil hlavnφ stφ₧nosti Polßk∙v. Car na p°φmluvu GorΦakova slφbil opravy. P°i vlßd∞ varÜavskΘ z°φzena kommisse osv∞ty a vyuΦovßnφ, jejφm₧ p°edsedou stal se Polßk mark²z Alexander Wielopolski, mu₧ nadan² a intelligentnφ. DalÜφmi ·stupky bylo z°φzenφ polskΘ stßtnφ rady a volen²ch rad m∞stsk²ch, krajsk²ch a gubernißlnφch. Ale vÜechny ty ·stupky, je₧ mohly se stßti zßkladem k lepÜφmu v²voji, nejen neutiÜily rozbou°en²ch myslφ, n²br₧ podn∞covaly je naopak k odporu tφm v∞tÜφmu. ZruÜeni hospodß°skΘ spoleΦnosti varÜavskΘ, v nφ₧ vlßda spat°ovala p°ednφ pramen vÜech nepokoj∙, zavdalo 8. dub. 1861 podn∞t k velikΘ bou°i ve VarÜav∞ a ke krvav²m srß₧kßm vojska a lidu P°φsnß opat°enφ proti t∞mto v²st°ednostem lila jen olej do ohn∞; duchovenstvo odmφtlo jakoukoli souΦinnost na uklidn∞nφ lidu. V tom zem°el GorΦakov 30. kv∞t. 1861. Vyst°φdali se pak rychle za sebou t°i nßm∞stkovΘ. Nepokoje opakovaly se, aΦ vlßda pokraΦovala v reformßch. V kv∞t. 1861 vydßn zßkon o vyvazenφ selsk²ch robot platn² od 1. °φjna. Car jmenoval pak 8. Φna 1862 mφstokrßlem svΘho bratra velkokn. Konstantina, kter² m∞l nejlepÜφ v∙li upokojiti Polßky. Zßrove≥ ustanoven Wielopolski nßΦelnφkem civilnφ sprßvy, a [Polsko]-ku p°iznßna fakticky ·plnß autonomie. Provedena reorganisace Ükol, z°φzena znova universita ve VarÜav∞, jazyk polsk² nabyl op∞t v²hradnφho prßva ve Ükolßch i v ·°adech Ale Φerven²m nedostaΦovaly ₧ßdnΘ ·stupky, jejich cφlem byla ·plnß samostatnost. ╚etnΘ drobnΘ tajnΘ spolky spojily se poΦ. r. 1862 v ┌st°ednφ nßrodnφ komitΘt, k n∞mu₧ p°istoupilo takΘ vlasteneckΘ duchovenstvo a kter² stal se tajnou vlßdou nßrodnφ. V²buch povstßnφ uspφÜil nßsiln² odvod, kter² vlßda ruskß provedla v krajφch polsk²ch po dlouhΘ dob∞ poprvΘ zas 14. led. 1863. Ve VarÜav∞ a na jin²ch mφstech vzbou°il se lid, z branc∙, kte°φ unikli odvodu, z°izovaly se prvnφ povstaleckΘ Φety. Ale revoluce nebyla dostateΦn∞ p°ipravena, doba, kdy v celΘ ostatnφ Evrop∞ byl mφr, nebyla jφ p°φzniva; nedostßvalo se pen∞z a hlavn∞ nebylo pohotov∞ °ßdnΘho vojska. Strana bφl²ch vzdalovala se s poΦßtku odboje, a₧ teprve 4. b°ez. 1863 shodla se s Φerven²mi, a ob∞ strany odevzdaly 18. b°ez. velenφ diktßtoru Marianu Langiewiczovi. Lid obecn² choval se op∞t lhostejn∞. Langiewicz musil po n∞kolika bitkßch ji₧ 19. b°ez. ustoupiti do HaliΦe. P°es to povstßnφ trvalo dßle, ano rozÜφ°ilo se i do Litvy a ostatnφch rusk²ch kraj∙ dßvnΘho [Polsko]-ka. Tajn² revoluΦnφ v²bor vykonßval fakticky vlßdu v zemi, zapovφdal placenφ dan∞ Rusku, vypisoval sßm dan∞, vydßval Φasopisy a za°izoval tajnΘ soudy. Car nabφzel 12. dub. 1863 amnestii, ale marn∞.AvÜak celΘmu povstßnφ nedostßvalo se p°ednφ podmφnky zdaru, °ßdnΘho vojska. JednotlivΘ Φety povstalc∙ mohly obmezovati se pouze na vßlku partyzßnskou, na drobnΘ Üarvßtky, ale soust°ed∞nΘmu vojsku ruskΘmu Φeliti nemohly. Nad∞je na cizφ pomoc se nesplnily. Povstalφ oΦekßvali jmenovit∞ mnoho od cφs. Napoleona III., kter² vÜude p°ivßd∞l k platnosti zßsadu nßrodnφho sebeurΦenφ. Ve°ejnΘ mφn∞nφ v zßp. Evrop∞ bylo sice Polßk∙m p°φznivo, ale vlßdy samy, Francie, Anglie i Rakousko, obmezily se jen na diplomatickΘ noty, jich₧ Rusko nedbalo dorozum∞vÜi se ji₧ d°φve s Pruskem. Z tΘ₧e p°φΦiny odmφtlo takΘ nßvrh Napoleona III. o svolßni evropskΘho kongressu k vy°φzenφ zßle₧itosti polskΘ. A tak z∙staveni na konec Polßci svΘmu osudu. Rusko vyslalo na Litvu gen. Murav∞va, do [Polsko]-ka gen. Berga, kte°φ zavedli tam p°φsnou vojenskou vlßdu. Sbory povstaleckΘ dochßzely porß₧ky za porß₧kou. Kdy₧ pak na konec i Rakousko v ·n. 1864 postavilo se proti revoluci uΦinivÜi p°φsnß opat°enφ v HaliΦi, kdy₧ stejnou dobou v RuskΘm [Polsko]-ku vypßtrßni n∞kte°φ ΦlenovΘ revoluΦnφ vlßdy: povstßnφ znenßhla uduÜeno ·pln∞. Poslednφ z brann²ch Φet rozehnßny na Ämudi v kv∞t. 1864.
Polsko
#######
#FB#
0J6
1028F13
1211A8
1452A8
1614F12
1861F15
1905A8
2032F22
2410A8
2521F13
2712F16
3775F21
4673F11
4787A8
5096F24
5762F21
5986A8
6947F8
6960A8
6977F5
7207A8
7353O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - pronßsledovßnφ Polßk∙ od vlßdy ruskΘ (po r. 1864)##%2002%54%107%205350
Polsko: Nepoda°enΘ povstßnφ p°ivedlo za sebou krutΘ pronßsledovßnφ Polßk∙v od vlßdy ruskΘ. Nßsledovaly deportace na Sibi° a hromadnΘ konfiskace majetku, a co nejhorÜφho, ruskß vlßda zahßjila politiku, nesoucφ se k ·plnΘmu zniΦenφ nßrodnosti polskΘ. Kraje d°φve polskΘ na Litv∞ a na Rusi (╗zßpadnφ gubernie½) prohlßÜeny za ruskΘ a vyko°e≥ovßno z nich nßsilφm vÜe, co p°ipomφnalo n∞kdejÜφ spojenφ s [Polsko]-kem. Jazyk polsk² vytlaΦen tam z ·°ad∙v i ze Ükol, v m∞stech zapov∞d∞no mluviti na ve°ejn²ch mφstech polsky, zapov∞d∞no tam takΘ tisknout polskΘ knihy. R. 1865 zakßzßno Polßk∙m a katolφk∙m kupovati v krajφch t∞ch zemskΘ statky, mnoho Polßk∙ p°est∞hovßno odtud do vnitra Rusi.Ve vlastnφm [Polsko]-ku, jemu₧ dßn nßzev ╗kraj privislanskij½, zruÜeny vÜechny zvlßÜtnφ instituce, zavedena tam ruskß sprßva, ruskΘ zßkony, ruskΘ soudnictvφ, v Φelo sprßvy postaven jako v jin²ch krajφch rusk²ch generßlnφ gubernßtor. Zßle₧itost vyvlastn∞nφ statk∙ selsk²ch skoncovßna rychle ji₧ r. 1864 ve prosp∞ch sedlßk∙v, aby vlßda m∞la v nich oporu proti Ülecht∞. Jazyk polsk² nebylo ovÜem mo₧no rßzem vytlaΦiti z ve°ejnΘho ₧ivota, ale d∞je se tak ponenßhlu Na ·°ady dosazovßni pouze RusovΘ, p°ist∞hovalc∙m rusk²m, ano i n∞meck²m, nadr₧ovßno proti Polßk∙m. VÜechny Ükoly, i soukromΘ, jsou od r. 1869 ruskΘ, rovn∞₧ universita varÜavskß poruÜt∞na, sebe nevinn∞jÜφ projevy nßrodnφho ducha polskΘho u mlßde₧e p°φsn∞ se trestajφ. Rozvoj polskΘ literatury tlumφ se krutou censurou. Ruku v ruce s ·tiskem nßrodnosti polskΘ jde ·tisk cφrkve katolickΘ Panujφcφ a privilegovanou cφrkvφ stalo se pravoslavφ. Poslednφ zbytky cφrkve, sjednocenΘ na Podlesφ, p°evedeny r. 1873 nßsilφm k ob°adu v²chodnφmu. Kn∞₧φ i biskupovΘ katoliΦtφ vÜelijak jsou obmezovßni ve sv²ch v²konech. R. 1864 zruÜena v∞tÜφ Φßs¥ katolick²ch klßÜter∙, jejich₧ ΦlenovΘ vyvezeni za hranice, ostatnφ ponechßny na vym°enφ. BiskupovΘ, kte°φ se opφrali nßsilnostem rusk²m, odvlΘkßni do vyhnanstvφ, tak ₧e v l. 1870-72 nebylo v b²v. krßl. PolskΘm ani jedinΘho katolickΘho biskupa. Teprve Lev XIII. vymohl r. 1883 zase jmenovßnφ n∞kter²ch biskup∙. Nejt∞₧Üφ ·tisk dolehl na Polßky za Alexandra III. (1881 a₧ 1894). Za nyn∞jÜφho cara MikulßÜe II. zlepÜilo se aspo≥ tolik, ₧e v Φelo sprßvy krajin polsk²ch postaveni lidΘ mφrn∞jÜφ a rozumn∞jÜφ, ale v zßsad∞ trvß cel² dosavadnφ systΘm Polßk∙m nep°ßtelsk². V²sledky snah rusk²ch jsou ovÜem celkem nepatrnΘ. Jsou¥ kraje polskΘ nejpokroΦilejÜφ z celΘho Ruska, majφ vyvinut² pr∙mysl (hlavn∞ ve VarÜav∞ a úodzi) i uv∞dom∞lΘ zßmo₧nΘ m∞Ü¥anstvo, a takΘ v lidu selskΘm Üφ°φ se od doby jeho vyman∞nφ z poddanstvφ p°es protivnΘ snahy vlßdnφ vφc a vφce nßrodnφ uv∞dom∞nφ.
Polsko
#######
#FB#
0J6
271F15
289F16
397A8
681F11
693A8
702F2
723F18
2119F13
2168F11
2644O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny politickΘ - pronßsledovßnφ Polßk∙ v Prusku (po r. 1864)##%2002%54%66%205351
Polsko: Stejn∞ nep°φzniv² je stav Polßk∙ v Prusku. Od r. 1848 vlßda pruskß postupuje krok za krokem v germanisaci krajin polsk²ch, a ·silφ jejφ stßle roste, dochßzejφc souhlasu ve sn∞m∞ i ve ve°ejnΘm mφn∞nφ. Utvo°il se spolek t. zv. hakatist∙v (od zaΦßteΦnφch pφsmen zakladatel∙ H, K, T), kter² vytkl si za ·Φel pracovati vÜemi prost°edky o vyhlazenφ polskΘ nßrodnosti. V Φelo nep°ßtel [Polsko]-ka postavil se sßm kanclΘ° Bismarck. Majφ ovÜem Polßci pruÜtφ aspo≥ jednu v²hodu proti sv²m soukmenovc∙m v Rusku, toti₧ zastoupeni na sn∞m∞, tak ₧e mohou aspo≥ ·tisky vlßdnφ odhalovati p°ed ve°ejnostφ. TakΘ v Prusku k nep°φznivΘmu postavenφ Polßk∙v p°isp∞la protiva nßbo₧enstvφ. Postup Bismarck∙v proti cφrkvi katolickΘ po ukonΦenφ vßlky s Franciφ (1871), znßm² pode jmΘnem Kulturkampf obracel se p°edevÜφm proti Polßk∙m jako₧to nßrodu v²luΦn∞ katolickΘmu. Roku 1876 bylo dovrÜeno ·plnΘ pon∞mΦenφ ·°ad∙v a Ükol, ·°ednφci a uΦitelΘ p∙vodu polskΘho posφlajφ se do krajin n∞meck²ch, veÜkeren duÜevnφ ₧ivot Polßk∙ sev°en p°φsn²m dozorem n∞meckΘ byrokracie. Kdy₧ pak vÜechny tyto prost°edky nep∙sobily dosti rychle, Bismarck p°istoupil k prost°edk∙m jeÜt∞ ost°ejÜφm. Polßci prohlßÜeni za nep°ßtele °φÜe, vÜichni, kdo nebyli p°φsluÜnφky prusk²mi, vypov∞d∞ni a zahßjena systematickß akce vykupovßnφ polsk²ch usedlostφ a p°evedenφ jich do rukou n∞meck²ch. Z°φzena za tφm ·Φelem zvlßÜtnφ kolonisaΦnφ kommisse a sn∞m povolil r. 1886 k tomu cφli 100 million∙ marek. P°i znaΦnΘm nßrodnφm uv∞dom∞nφ pozna≥sk²ch Polßk∙ nem∞la ovÜem ani tato akce oΦekßvan²ch v²sledk∙v. Ale tφm ·silφ vlßd jen se stup≥ovalo R. 1898 a 1902 povoleny novΘ milliony, polÜtφ a ΦeÜtφ d∞lnφci vypovφdßni z Pruska, a vlßda neÜtφtφ se ani prost°edk∙ nejbrutßl n∞jÜφch, kde jde o potlaΦenφ Polßk∙v, jako₧ dokßzal nedßvno (v list. 1901) smutn∞ pro slul² process v°ese≥sk², v n∞m₧ odsouzeni rodiΦe zakroΦivÜφ proti t²rßnφ sv²ch dφtek ve Ükole pro nechu¥ k n∞meckΘmu jazyku. Protipolskß °eΦ cφsa°e VilΘma II. v Ma│borgu (5. Φna 1902) ukßzala, ₧e prusk²m Polßk∙m jest se p°ipraviti na nejhorÜφ pronßsledovßnφ. Polßci majφ proti snahßm prusk²m velikou oporu ve svΘm nßrodnφm uv∞dom∞nφ, hospodß°skΘ pokroΦilosti a nßbo₧ensk²ch tradicφch. Proti million∙m povolen²m na vy kupovßnφ polsk²ch statk∙ zalo₧ili v nejnov∞jÜφ dob∞ s podporou rakousk²ch Polßk∙ fond s obdobn²m cφlem protivn²m, tak ₧e pruskΘ germanisaΦnφ snahy nemajφ na ten Φas nad∞je na valn² ·sp∞ch.
Polsko
#######
#FB#
0J6
43F6
233F10
386A8
769B11
1806F17
2407O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
Polsko: Zcela jinak vyvinuly se pom∞ry Polßk∙ v Rakousku, je₧ v 1. pol XIX stol. utiskovalo je vφce ne₧lφ oba stßty druhΘ. Ale ne·sp∞ch v zahraniΦnφ politice vedl ke zm∞n∞ politiky vnit°nφ. Rakousko vzdalo se snahy zgermanisovati kraje polskΘ a povolilo jim postupn∞ ·plnou tako°ka samosprßvu, aby tφm lΘpe mohlo tytΘ₧ snahy provßd∞ti v krajφch zßpadnφch. Ji₧ zavedenφ konstituΦnφ vlßdy r. 1860 p°ineslo Polßk∙m velikou ·levu. Obrat ·pln² nastal po neÜ¥astnΘ vßlce rakouskopruskΘ r. 1866. V Φnu 1869 zaveden do ·°ad∙ v²hradn∞ jazyk polsk² (v krajφch rusφnsk²ch i rusφnsk² ve styku se stranami), ob∞ university (krakovskß a lvovskß) popolÜt∞ny, v Krakov∞ zalo₧ena s podporou vlßdy r. 1872 akademie v∞d a um∞nφ, vÜechny snahy Polßk∙ dochßzejφ uznßnφ a podpory od vlßdy. Polßci haliΦÜtφ vpravili se ovÜem ihned do novΘho stavu v∞cφ a um∞li z n∞ho pro sebe t∞₧iti. Zanechßvajφce vÜech nemo₧n²ch plßn∙, chopili se politiky opportunistickΘ Na °φÜskΘ rad∞ zjednali si vlivnΘ postavenφ, t∞₧φce hlavn∞ ze zßpasu ╚ech∙ s N∞mci, v ministerstv∞ majφ Polßka-krajana, strß₧ce zßle₧itostφ polsk²ch, a b²vajφ napo°ßd i jinak zastoupeni v kabinetech ministersk²ch. P°φzniv²ch t∞chto pom∞r∙ Polßci vyu₧itkovali ke zvelebenφ svΘ zem∞ ve p°φΦin∞ hospodß°skΘ i kulturnφ, ale zb²vß jim Φiniti jeÜt∞ mnoho, aby HaliΦ byla povznesena na stupe≥ zßpadnφch zemφ rakousk²ch. Stinnou strßnkou polskΘ politiky v HaliΦi jest ·tisk nßrodnosti rusφnskΘ. P°φzniv² stav rakousk²ch Polßk∙ jevφ se mimo jinΘ v rozkv∞tu nov∞jÜφ polskΘ literatury, v nφ₧ haliΦsk²m Polßk∙m p°φsluÜφ mφsto p°ednφ. D∞jiny nßroda polskΘho v dob∞ po r. 1795 poskytujφ obraz velmi smutn². Nad∞je, ₧e Evropa se vyslovφ a p°iΦinφ pro obnovenφ [Polsko]-ka, selhaly, vÜechna povstßnφ potkala se s nezdarem a m∞la naopak za nßsledek ·tisk jeÜt∞ horÜφ. Nezdarem tφm Polßci p°ivedeni byli k uznßnφ chyb, kter²ch v minulosti se dopustili, poΦφnajφ jinak nazφrati na minulost a p°φΦiny vÜech sv²ch neÜt∞stφ; nepom²Ülejφ na ten Φas na obnovenφ n∞kdejÜφho krßlovstvφ PolskΘho cestou revoluce, co₧ ovÜem za nyn∞jÜφch politick²ch pom∞r∙ nenφ mo₧no, n²br₧ nastoupili cestu vnit°nφ obrodnΘ Φinnosti, pracujφce o posφlenφ nßrodnosti polskΘ vzd∞lßvßnφm lidu a hospodß°sk²m povznesenφm sv²ch zemφ. Mnoho, velmi mnoho Φiniti jim zb²vß za nep°φzniv²ch nyn∞jÜφch pom∞r∙v, ale poΦßtky uΦin∞nΘ vzbuzujφ nejlepÜφ nad∞je do budoucnosti.
Polsko
#######
#FB#
0J6
48F8
1679A8
2351O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
Polsko: Literatura. Nejd∙le₧it∞jÜφ sbφrky pramen∙ jsou: Monumenta Poloniae historica (Bielowski a j., Lvov, 1864-88, 6 sv.); Monumenta medii aevi historica res gestas Poloniae illustrantia (nßkladem akad. v Krakov∞, 1874 sl.); Theiner, Vetera monumenta Poloniae et Lithuaniae ex tabulariis vaticanis (╪φm, 1860 a₧ 1864, 4 sv.); Zr≤d│a dziejowe (VarÜ., 1876 sl., 22 sv.); Helcl, Starodawne prawa polskiego pomniki (1857-70, 2 sv.; pokr. akad. krak.) aj. Srv. Zeissberg, Die poln. Geschichtsschreibung im Mittelalter (Lip., 1873).-CelkovΘ zpracovßnφ d∞jin polsk²ch podßvajφ: Naruszewicz, Historya narodu polskiego (do r. 1386, 6 sv., posl. vyd. v Krakov∞, 1859); R÷pell, Geschichte Polens (ve sbφrce HeerenUckertov∞ sv. I., pokr. J. Caro sv. II.-V. do r. 1506; Gotha, 1840-88); Bandtkie, Dzieje kr≤lestwa Polskiego (1815, 2 sv.); Lelewel, Dzieje Polski (1829; n. vyd. 1863); Szujski, Dzieje Polski (Lvov, 1861-66, 4 sv.; 2. vyd. 1896); t²₧, Historyi polskiej ksi╣g XII (1880 a₧ 1890). P°φruΦky: Bobrzynski, Dzieje Polski w zarysie (Krak., 1879; 3. vyd. 1890; do ΦeÜt. p°el. J. Bidlo, Praha, 1895); A. Lewicki, Zarys historyi polskiej (3. vyd. Krak., 1897). D∙le₧it∞jÜφ monografie: Zeissberg, Miesco, der erste christl. Beherrscher der Polen (Vφde≥, 1867, A╓G.); Kalousek, O rozsahu °φÜe ΦeskΘ za Boleslava II. (╗Histor. Sbornφk½ I., 1883; srv. tΘ₧ ╗╚es. ╚as. Hist.½ I.); Lewicki, Mieszko II. (Rozpr. krak. a ad. V., 1876); Zakrzewski, O przyl╣czeniu wschodniego Pomorza do Polski i o jego oderwaniu (Pozn., 1882); Balzer, Genealogia Piast≤w (Krakov, 1895); Smolka, Mieszko Stary i jego wiek (VarÜ., 1881); Perlbach, Die Σltesten preuss. Urkunden kritisch untersucht (Krßlov., 1873): Hube, Prawo polskie XIII-go wieku (VarÜ, 1874); ╪e₧ßbek, Ji°φ II., poslednφ knφ₧e veÜkerΘ MalΘ Rusi (╗╚╚M.½, 1883); Szajnocha, Jadwiga i Jagie││o (Krak., 1863, 2 sv.); Smolka, Kiejstut i Jagie││o (Pam. ak. krak. VII., 1888), Prochaska, Polska i Czechy w czasach husyckich a₧ do odwo│ania Korybuta z Czech (Rozpr ak. krak., 1877-78), Goll, ╚echy a Prusy ve st°edov∞ku (Praha, 1895); Pawinski, Polska XVI wieku pod wzglΩdem geograficzno-statvstycznym (VarÜ., 1883-96, 5 sv.); Korzon, WewnΩtrzne dzieje Polski za Stanis│awa Augusta (Krak., 1882-86, 4 sv.); Bobrzynski, Sejmi polskie za Olbrachta i Alexandra (╗Ateneum½, 1876); LjuboviΦ, Istorija reformaciji v PoljÜ∞ (1889); Zakrzewski, Rodzina úaskich w XVI w. (╗Ateneum½, 1881 a₧ 1882); t²₧, Po ucieczcie Henryka (Krak., 1878); Przezdziecki, Jagie││onki polskie v XVI w. (Krak., 1868-78); Rembowski, Konfederacya i rokosz w dawnem prawie pa≥stwowem polskiem (╗Bibl. Krasinskich½ t.9-12. 1893); KuliÜ, Istorija vozsojedin∞nija Rusi (Petr.-Moskva. 1874-77, 3 sv.); Waliszewski, Polsko-francuskie stosunki w XVII w. (Krak., 1889); Lelewel, Panowanie Stan Aug. Poniatowskiego (wyd. zbiorowe, tom 6, VarÜ., 1859); Szmitt, Dzieje polskie XVIII. i XIX. w. (Krak., 1866 sl., 4 sv.); R÷pell, Polen um die Mitte des XVIII. Jh. (Gotha, 1886); Kalinka, Ostatnie lata panowania Stanis│awa Augusta (Pozna≥, 1868); t²₧, Sejm czteroletni (Krak. a Lvov, 1879-88); Kraszewski, Polska w czasie rozbior≤w 1772-97 (Pozna≥, 1874-75, 3 sv.); Kalinka, Galicya i Krak≤w pod panowaniem austryjackim (2. vyd. 1898); Tarnowski, Nasze dzieje w ostatnich stu latach (Krak., 1895).Srv. Finkel, Bibliografia historyi polskiej (Lvov, 1891 sl.). H²bl.
Polsko
#######
#FB#
0J6
8F10
3342B5
3349O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny prßva##%2002%55%521%205354
Polsko: D∞jiny prßva polskΘho Literatura. Prßce o d∞jinßch prßva polskΘho datujφ se od vydßnφ dφ│a TadeßÜe CzackΘho O litewskich i polskich prawach (1800). D°φv∞jÜφ prßce, psanΘ v dob∞, kdy trval jeÜt∞ stßt Polsk², m∞ly rßz dogmatick². Po CzackΘm v 1. pol. XIX. stol. nejv∞tÜφch zßsluh si dobyli spisy sv²mi: Jan Vincenc Bandtkie (Historya prawa polskiego, Historya prawa prywatnego), J. Lelewel a Vßclav Maciejowski (Historya prawodawstw s│owia≥skich). ZnaΦn² krok ku p°edu uΦinil ve v∞d∞ tΘ nejznamenit∞jÜφ historik prßva polskΘho Zikmund Ant. Helcel. Vedle n∞ho stoji Romuald Hube. ┌pln² p°ehled stßtnφho z°φzenφ podßvajφ K. B. Hoffmann a S. Hⁿppe. Od polovice XIX. stol. vÜak se pracuje hlavn∞ monograficky. K nejp°edn∞jÜφm pracovnφk∙m nßle₧ejφ z nov∞jÜφch: Burzy≥ski, Dutkiewicz, Pawi±ski (Rz╣dy sejmikowe, Sejmiki ziemskie, Skarbowosc za Stefana Batorego), Piekosi≥ski (Rycerstwo polskie wiek≤w srednich), úaguna, Korzon, Bobrzy≥ski, Ulanowski, Balzer, Dunin a j.
Polsko
#######
#FB#
0J6
30F10
971O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny prßva - doba p°edhistorickß (do r. 963)##%2002%56%165%205355
Polsko: I. Doba p°edhistorickß. ┌zemφ pozd∞jÜφho stßtu PolskΘho zaujφmajφ b∞hem tΘ doby rozliΦnΘ kmeny, netvo°φce jeÜt∞ svazk∙ politick²ch. Jsou to PolanΘ, SlezanΘ, VislanΘ, LenΦiΦanΘ, SieradzanΘ, KujavanΘ a MazovanΘ. Zßkladem z°φzenφ jsou rody, jejich₧ organisace nenφ vÜak podrobn∞ji znßma. Nßsledkem tlaku ze zßpadu se strany stßtu N∞meckΘho vznikß v kmenu Polan∙ kolem Hn∞zdna a KruÜvice moc knφ₧ecφ, jejφm₧ ·kolem jest obrana proti n∞meckΘ zßplav∞. Jest to poΦßtek existence stßtu PolskΘho.
Polsko
#######
#FB#
0J6
8F22
240F4
497O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny prßva - doba prßva knφ₧ecφho (963-1138)##%2002%56%273%205356
Polsko: II. Doba prßva knφ₧ecφho. Jako knφ₧ata Polan∙ vystupujφ nejprve Popelovci, jejich₧ d∞jiny vÜak jsou znßmy jen z tradice, a pak Piastovci. Od M∞Üka I. (63) zaΦφnß se doba historickß. Tehdy mß stßt Polsk² ji₧ ·pln∞ pevnou organisaci. Dv∞ mß ta doba charakteristickΘ znßmky. ┌zemφ stßtnφ se rozÜi°uje; knφ₧ata panujφcφ p∙vodn∞ jen nad kmenem Polan∙ podrobujφ pod svou moc jinΘ kmeny polskΘ. Uvnit° je to doba vzr∙stu moci knφ₧ecφ, je₧ niΦφ sφlu n∞kdejÜφch rod∙ a zabφrß do sv²ch rukou veÜkeru vlßdu. Doba ta sahß vφce mΘn∞ do poloviny stol. XII. (do r. 1138). [Polsko] stßvß se v dob∞ tΘ zßvisl²m na cφsa°stvφ i pape₧stvφ, a to ji₧ za M∞Üka I. Markrabφ n∞meΦtφ donucujφ je k uznßnφ moci knφ₧ecφ. Jest to jaksi pom∞r lennφ. P°etrhuje se vÜak ka₧dou chvφli, trvß jen potud, pokud cφsa°stvφ jest s to, aby vynutilo uznßnφ svΘ moci. Pro rozvoj [Polsko]-ka nemß to ostatn∞ ₧ßdnΘho v²znamu. Poslednφ stopy toho pom∞ru shledati mo₧no na konci stol. XII.-Uznßnφ moci pape₧skΘ od tΘho₧ M∞Üka m∞lo za ·Φel prßv∞ p∙sobenφ proti praetensφm cφsa°stvφ. Jest to pom∞r poruΦensk², na jeho₧ uznßnφ panovnφci polÜtφ platφ roΦnφ da≥, kterß pozd∞ji (v stol. XIII.) m∞nφ se ve svatopetrsk² penφz. Ve z°φzenφ spoleΦenskΘm vystupujφ pouze dv∞ t°φdy lidφ: svobodnφ a nesvobodnφ. Nenφ jeÜt∞ pra₧ßdnΘ Ülechty. P°edn∞jÜφ postavenφ zjednßvß jednotliv²m osobßm jen jejich faktick² vliv, nemajφ vÜak jeÜt∞ ₧ßdn²ch privilejφ. Jako zvlßÜtnφ t°φda poΦφnß se znenßhla organisovati duchovenstvo, kterΘ vÜak rovn∞₧ jeÜt∞ neopφrß sv²ch prßv o privileje. Lid nesvobodn² mß velmi r∙znΘ postavenφ. Rßz nesvobody nejsiln∞ji vystupuje u t∞ch, kdo vykonßvajφ sv²m pßn∙m slu₧by osobnφ. Ti, kdo jsou usazeni na pozemcφch, majφ v∞tÜφ svobodu, pßn vÜak podle v∙le svΘ m∙₧e zabφrati jejich v²t∞₧ek. VeÜkera vlßda soust°e∩uje se v rukou knφ₧ecφch. Tr∙n jest d∞diΦn² v rod∞ Piastovc∙. Äeny jsou z vlßdy ·pln∞ vylouΦeny. Stßt poklßdßn jest za soukromΘ vlastnictvφ panovnφkovo. O nßslednictvφ rozhoduje p°edevÜφm v∙le panovnφkova. Otec d∞lφ °φÜi mezi syny, dßvaje obyΦejn∞ jednomu v∞tÜφ dφl (·zemφ). Dφly ty byly vÜak jen doΦasnΘ, tak ₧e [Polsko] jevφ se a₧ do r. 1138 jako stßt jednolit². Knφ₧ata u₧φvajφ b∞hem tΘ doby nejednou titulu krßlovskΘho, poprvΘ Boleslav Chrabr² (1025), pak M∞Üko II. a Boleslav Sm∞l². Jinφ spokojovali se titulem knφ₧ete (KazimφrSpravedliv², Vladislav Herman, Boleslav K°ivo·st²). Korunovßnφ d∞je se v dohod∞ s pape₧em. Kolem knφ₧ete kupφ se jeho dv∙r, jej₧ tvo°φ: podkomo°φ, ciÜnφk, stolnφk atd. V Φele t∞chto ·°ednφk∙ dvorsk²ch stojφ palatinus, jsoucφ zßstupcem (alter ego) knφ₧ete. ┌°ady jejich zßvisφ na v∙li knφ₧ete. Palatinus nab²vß pozd∞ji jako stßlΘ funkce v∙dcovstvφ nad vojskem v zastoupenφ knφ₧ete; odtud jeho polsk² nßzev: vojevoda. Koncem doby tΘto p°ib²vß k ·°ad∙m dvorsk²m ·°ad kanclΘ°e jako nßΦelnφka knφ₧ecφ kancelß°e. Sprßva stßtu vykonßvß se po hradech, v jejich₧ cele stoji comites, naz²vanφ pozd∞ji kastelßny. Hrady nalΘzajφ se zvlßÜt∞ na stßtnim pomezφ, avÜak i prost°ed zem∞. Hrad mß dvojφ rßz, vojensk² a sprßvnφ. Hrady hßjφ zemi, v hradech usazeni jsou rytφ°i, nßle₧ejφcφ k dru₧in∞ knφ₧ete Krom∞ toho jsou hrady st°ediskem sprßvy statk∙ knφ₧ecφch; kastelßni vystupujφ tedy v tΘ p°φΦin∞ jako sprßvci (w│odarze) knφ₧ete. Vesnice. nßle₧ejφcφ ke kastelanii, jsou organisovßny na desφtky a setniny ╚ßs¥ vesnice jako t. zv. ╗nßrok½ mß opat°ovati hrad; jsou to peka°i, bednß°i, rybß°i atd. (odtud nßzev vsφ: Piekary, Rybaki, Skotniki a j.). (Viz NßroΦnφci.) Finance knφ₧ecφ, jsouce zßrove≥ financemi stßtnφmi, tvo°i skoro v²hradn∞ d∙chody z kastelaniφ. Na lidu vesnic t∞ch po₧aduje se celß °ada pln∞nφ: bu∩ osobnφch slu₧eb (strß₧, stav∞nφ hradu, przesieka, przew≤d a podw≤d atd.) nebo i danφ, a to skoro v²hradn∞ in natura (v dobytku, jako narzas [viz Nß°ez], v obilφ atd.). Pln∞nφ ta, jsou-li znaΦn∞jÜφ, nekonajφ se jednotliv∞, n²br₧ ve skupinßch, po t. zv. opolφch (viz Opole). Vyskytujφ se ji₧ takΘ cla a m²ta. Soudnictvφ spoΦφvß v rukou knφ₧ecφch, pokud b∞₧φ o obyvatelstvo svobodnΘ, avÜak jeÜt∞ nevelik² jen poΦet zßle₧itostφ spadß pod ten soud. Soudnictvφ rodovΘ a svΘpomoc hrajφ tu jeÜt∞ hlavnφ ·lohu. Soudnictvφ nad lidem nevoln²m nßle₧φ jejich pßn∙m, v kastelaniφch kastelßn∙m. Moc vojenskou tvo°φ Φetnß knφ₧ecφ dru₧ina, rozsazenß ΦßsteΦn∞ na dvo°e knφ₧ecφm, ΦßsteΦn∞ po hradech Panovnφk pou₧φvß jφ ve vÜech p°φpadech pot°eby. B∞hem tΘ doby dru₧ina hyne ·pln∞. Z°φzenφ vojenskΘ poΦφnß se opφrati o jinΘ zßklady, ty, je₧ vytvo°ily b∞hem Φasu Ülechtu. Pramenem prßva jest obyΦej a v∙le panovnφkova. Knφ₧e vydßvß vÜeobecnß na°φzenφ, soudnφmi v²roky pak zjednßvß nejednou podklad ke tvo°enφ se prßva obyΦejovΘho. Tato Φinnost panovnφk∙ jest vÜak jeÜt∞ velmi nepatrnß. VÜemocn∞ panuje obyΦej. Z tΘ doby Φerpßme zprßvy o z°φzenφ stßtnφm v²hradn∞ jeÜt∞ z pramen∙ historiografick²ch.
Polsko
#######
#FB#
0J6
8F24
565A8
593F33
845A8
1184F20
1764F5
2091A8
2428F4
2517F9
2546B9
2817F12
3445O10Vxq0x006DA76D/0x00000668/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1711%45%488%175164
3457F7
3751O5Vxq0x006D6244/0x000003D3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1711%43%215%175151
3871O5Vxr0x0054E3EE/0x000000B4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1809%14%207%184800
3913F10
4190F9
4458F8
4785O6Vxt0x000D8FDB/0x00001789/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Polsko##%2002%32%298%200553
#FE#
#ED#
HESLO:Polsko - d∞jiny prßva - doba organisovßnφ spoleΦnosti (1138-1370)##%2002%57%99%205357
Polsko: III. Doba organisovßnφ spoleΦnosti. Doba ta poΦφnß se od rozd∞lenφ [Polsko]-ka po smrti Boleslava K°ivo·stΘho (1138). Oslabenß nßsledkem rozd∞lenφ moc knφ₧ecφ brzo musφ zapoΦφti zßpas se spoleΦnostφ, kterß ₧ßdß privileje a na jejich zßklad∞ poΦφnß se organisovati. Fakt rozd∞lenφ m∞l pak vliv rovn∞₧ na veÜkero z°φzeni stßtu (vojevodstvφ). Proto od toho data dobu tu poΦφnßme. KonΦφ se doba ta na konci stol. XIV., kdy ji₧ vytvo°ily se stavy a dosßhly obecn²ch privilejφ. Proto dßvßme jφ nßzev doby organisovßnφ spoleΦnosti; vzhledem k prost°edku zßpasu, jφm₧ jest usilovßnφ o immunitu, mohla by se nazvati dobou immunity. Ve spoleΦnosti
