Text Truncated. Only the first 1MB is shown below. Download the file for the complete contents.
HESLO:P##%1901%1%17%190001
P je temnß souhlßska explosivnφ, [viz obrßzek Φ. 2983. Inicißlka P z Gradußlu MenÜφho m∞sta pra₧skΘho z r. 1572. Rukopis v c. k. univ. knihovn∞ pra₧skΘ. -12 3] vznikajφcφ zadr₧enφm a nßhl²m propuÜt∞nφm proudu v²dechovΘho mezi ob∞ma rty, bez souΦasnΘho nap∞tφ hlasivek. Celkem jest [P] hlßska velmi jednotnß, jejφ₧ povaha se m∞nφ leda rozliΦn²m nastrojenφm jazyka a dutiny ·stnφ (v n∞kter²ch jazycφch je velmi podstatn² rozdφl mezi p v pi, pj a v pu). V jazycφch indoevr. [P] b²valo dosti ΦastΘ a v∞tÜφm dφlem se zachovalo bez podstatn²ch zm∞n; tak p∙v. pro v stind. pra, °. prß, lat. pro-, slov. pro, p∙v. plΘvZNAK v stind. plßv∞, °. pl┘w, a t. pluit ╗prÜφ½, slov. plova ╗plovu½ atd. V jazycφch slovansk²ch p zaniklo p°ed ns,, t, v (tak Φ. kanouti m. *kapnouti vedle kapati, vosa v. lit. vapsa, stΦ. spu ╗sypu½, infin. s·ti m. *supti); kde je v podobn²ch p°φpadech p, bud' se vyvinulo analogiφ (na p°. kßpnouti dle kapati) anebo b²vala za nφm samohlßska (na p°. ptßk z *pZNAK). Znak [P] se vyvinul z foenickΘho pΘ prost°edφm °eckΘho p (ovÜem z tvar∙ tohoto s kratÜφm druh²m ramenem, Φasto zahnut²m: ─ a pod.). Zt².
#######
#FB#
0K1
33Q126WLine.exe Otta Tabulka##%1901%1%17%99999
281A3
431B1
435B2
439B2
446B2
471A3
553B3
566B3
574C3
584B3
596B3
610R4
624B5
634C4
645B5
665B5
707B1
722B2
727B1
730B1
740B7
751B9
767B6
775B4
788B5
800B3
819B4
827B6
865B1
902B8
915B6
962B4
971R4
983A3
1011B2
1033C1
1099G1
1110B4
#FE#
#ED#
HESLO:P##%1901%1%322%190002
P . jako₧to zkratka v °φmsk²ch nßpisech, rukopisech a pod. znamenß: Publius, Populus, Pontifex, Proconsul, Pater a j. [P] p°ed jmΘnem osobnφm znaΦφ Pater (otec duchovnφ). [P] v chemii znaΦka pro fosfor. [P] v hudb∞ znaΦφ piano nebo poco. [P] p°i citßtech spis∙ t. c. pagina (strana). [P] v ΦeÜtin∞ p°ed osobnφmi jmΘny-pan.
Paalzow: Henriette, spisovatelka n∞m., roz. Wachova (*1788 v Berlφn∞å1847 t.). Provdala se r. 1816 za pruskΘho majora [Paalzow]-a, s nφm₧ se odebrala na R²n, ale po p∞ti letech dala se rozvΘsti a ₧ila potom v Berlφn∞ u svΘho bratra, malφ°e Vil.Wacha. Svoji pov∞st zalo₧ila romßnem Godwie Castle (1836, 3 sv. ve Vratislavi, anonymn∞; 8. vyd. ètutg., 1884), po n∞m₧ nßsledovaly nejlepÜφ jejφ prßce St. Roche (Vratisl., 1839, 3 sv., 6. vyd. ètutg., 1884) a slabÜφ romßny Thomas Thyrnau (t., 1843, 3. sv.; 7. vyd. t., 1888) a Jacob van der Nees (t., 1847, 3 sv., 3. vyd. ètutg., 1874). Velmi dovedn∞ a jist∞ um∞la ovlßdati lßtky historickΘ, jich₧ u₧φvala ve smyslu aristokratickΘ romantiky, a s jistou Üφ°kou a optimistick²m nßzorem spojovala jemn² pozorovacφ talent a svrchovan∞ jasn², propracovan² sloh. Pozd∞jÜφ jejφ pokusy °eÜiti problΘmy psychologickΘ neda°ily se jφ. SoubornΘ vydßnφ jejφch spis∙ vyÜlo n∞kolikrßte (naposledy ve 12 sv. v ètutgart∞, 1884). Srv. Ein Schriftstellerleben, dopisy jejφmu nakladateli Josefu Maxovi (Vratislav, 1855).
Paalzow
#######
#FB#
0J7
9F9
44F7
118A9
244F6
281B13
396B3
400B5
468B14
522B18
1047O7Vxs0x0000087B/0x00000082/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paalzow##%1901%1%413%190004
Paalzow: Carl. Adolph, fysik n∞m. (*1823 v Rathenow∞), stal se r. 1856 uΦitelem fysiky na d∞lost°eleckΘ a in₧en²rskΘ Ükole v Berlφn∞, kde se tΘ₧ habilitoval jako docent na universit∞. V letech 1868-69 p∙sobil na universit∞ v Bernu, odkud se vrßtil zase do Berlφna. R. 1873 povolßn za professora fysiky na techniku a vojenskou akademii v Berlφn∞. Experimentßlnφ prßce [Paalzow]-ovy, z nich₧ n∞kterΘ provedl spoleΦn∞ s H. Rubensem a H. W. Vogelem, jsou v∞tÜinou z elekt°iny. Studoval zejmΘna v²boj elektrick² v ·Φincφch jeho tepeln²ch, sv∞teln²ch a magnetick²ch, urΦoval galvanickou vodivost kapalin a zjemnil velmi d∙mysln∞ m∞°enφ intensity proudu st°φdavΘho u₧itφm principu bolometrickΘho. Prßce [Paalzow]-ovy uve°ejn∞ny jsou v∞tÜinou v Poggendorffov²ch a Wiedemannov²ch Annalech. nvk.
Paalzow
#######
#FB#
0J7
9F12
367A9
420F8
437F7
696A9
781B4
787O7Vxs0x0000087B/0x00000082/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paalzow##%1901%1%413%190004
#FE#
#ED#
HESLO:Paarl##%1901%1%331%190007
Paarl, divise v Kapsku na sv. od KapskΘho m∞sta, zaujφmß plochu 1580 km2 s 21.369 obyv., z nich₧ jest 8199 b∞loch∙v a 12.895 Hottentot∙, jest na v. ohraniΦena poho°φm Drakensteen, kterΘ zabφrß sv²mi odho°φmi i do ·zemφ divise, a mß p∙du velmi ·rodnou, kterß plodφ nejvφce a nejlepÜφ vφno z celΘho Kapska. Z Φinnosti pr∙myslovΘ jak²si v²znam mß jirchß°stvφ, kolß°stvφ a ΦiÜt∞nφ vlny.-Hl. m∞sto t. jm. le₧φ na ·patφ poho°φ Drakensteen uprost°ed vinic a oran₧ov²ch hßj∙ na tratφ [Paarl]-KapskΘ m∞sto, mß 7668 obyv. a jest oblφben²m letnφm sφdlem obyvatel∙ KapskΘho m∞sta. TÜr.
#######
#FB#
0K5
69B2
71H1
476A7
569B4
#FE#
#ED#
HESLO:z Paaru##%1901%2%25%190008
z Paaru, p°φjmenφ knφ₧ecφho rodu, jeho₧ erb jest cφsa°sk² orel a na jeho prsou Ütφt slo₧en² z n∞kolika polφ obsahujφcφ erbovnφ znamenφ rodovß. Pochßzejφ pr² z Lombardie naz²vajφce se po m∞st∞ Paaru. Od XV. stol. d∞lili se na dv∞ v∞tve, z nich₧ mladÜφ oddala se poÜtovnictvφ a dobyla si o n∞ velik²ch zßsluh. Z tΘto byl Martin ji₧ v XVI. stol. nejv. poÜtmistrem v PreÜpurce a syn jeho Petr v tΘm₧e ·°ad∞ v Nizozemsku. Jan, bratr tohoto, koupiv Hartberk ve èt²rsku uΦin∞n byl od arcikn. Karla d∞diΦn²m nejv. poÜtmistrem v jeho zemφch. M∞l n∞kolik syn∙, z nich₧ Rudolf oddal se vojenstvφ a byl od r. 1626 velik²m p°evorem °ßdu sv. Jana Jer. v ╚echßch, a Jan KriÜtof, p°edek nynφ ₧ijφcφch. Tento koupil od Jana Jakuba Magni (1623) nejvyÜÜφ dvorskΘ poÜtmistrovstvφ, r. 1624 obdr₧el d∞diΦnΘ nejvyÜÜφ poÜtmistrovstvφ v Uhrßch a v ╚echßch (krom∞ Slezska), r. 1629 ve vnitrorakousk²ch zemφch a r. 1630 ve Slezsku. Od tΘ doby, kdo byl nejstarÜφm, psal se nejvyÜÜφm d∞diΦn²m poÜtmistrem, ostatnφ jen d∞diΦn²mi poÜtmistry. Cφs. Ferdinand II. jemu (4. b°ez. 1623) a vÜemu rodu potvrdil stav pansk² pro ╪φÜi a erb polepÜil. V ╚echßch koupil r. 1627 Veletice a M∞cholupy, je₧ pak nßle₧ely vedlejÜφ linii toho rodu, toti₧ Juliovi, kter² nabyl r. 1648 inkolßtu v ╚echßch, a jeho potomstvu. Karel, syn Jana KriÜtofa, od r. 1636 °φÜsk² hrab∞, obdr₧el r. 1651 krßl. povolenφ, aby si zasnoubil FrantiÜku Polyxenu ze èvamberka. S nφ vy₧enil Kest°any, obdr₧el r. 1652 inkolßt v ╚echßch a majestßtem ze 14. led. 1654 hrab∞cφ jeho stav potvrzen pro ╚eskΘ zem∞. T. r. obdr₧el takΘ od cφsa°e d∙stojenstvφ palatinskΘ. Proto₧e i rod pp. ze èvamberka smrti Adama ze èvamberka vym°el, vymohl si u cφsa°e, aby erb jeho do svΘho p°ijal (28. list. 1665). Dal si jej na ΦestnΘ mφsto na Ütφtek polo₧en² uprost°ed. Po jeho smrti man₧elka prodala Kest°any a zem°ela r. 1704 v Praze u vysokΘm v∞ku. SynovΘ z tohoto manzelstvφ byli Karel Josef a Josef Ignßc. Tento (*31. kv∞t. 1660) byl ve slu₧bßch dvorsk²ch u Josefa I. a jeho man₧elky (å22. pros. 1735) a byl ₧enat s M. Annou FrantiÜkou z ValdÜteina (å1744), kterß dr₧ela od r. 1717 BudiÜov na Morav∞; ten pak m∞l syn Quido Josef Osvald, jen₧ r. 1746 bezd∞tek zem°el. Karel Josef (*20. kv∞t. 1654) byl c. k. radou a rytφ°em zl. rouna. D∙chod nejv. poÜtmistrovstvφ postoupil r. 1720 dvorskΘ komo°e, od kterΘ₧to doby z∙stal rodu titul ╗nejvyÜÜφ °φÜsk² dvorsk² a generßlnφ d∞diΦn²ch zemi poÜtmistr½ (po r. 1806 slovo ╗°φÜsk²½ odpadlo). Koupiv Zdechovice (1722) zem°el ve Vφdni 12. kv∞t. 1725 (man₧. M. Renata ze èternberka). SynovΘ jeho Jan Adam (*1680, å3. kv∞t. 1737) a Jan Leopold (*1693-å25. Φna 1741) dr₧eli spoleΦn∞ Zdechovice a tento s M. Tereziφ ze èternberka vy₧enil Bechyni, Smi°ice a Vys. Veselφ a zalo₧il tak nyn∞jÜφ bohatstvφ. VÜechny ty statky i polovici Zdechovic a BudiÜov po bezd∞tn²ch str²cφch zd∞dil syn Jan Vßclav (*1729). Prodav Smi°ice (1780) cφsa°i Josefovi, vym∞nil si za BudiÜov KardaÜovu ╪eΦici mnohem v²nosn∞jÜφ. Majestßtem z 1. srpna 1769 pov²Üen byl do knφ₧ecφho stavu krßl. ╚., tak aby hodnost tu m∞l ka₧d² prvorozen²; dne 5. srpna nßsledovalo totΘ₧ z kancelß°e °φÜskΘ a prop∙jΦeno prßvo bφti zlatou a st°ibrnou minci, jako i palatinßt v∞tÜφ pro n∞j a ka₧dΘho prvorozence (å4. Φce 1792, man₧. Antonie hrab. Esterhßzka, *1710-å12. b°ez. 1771). Syn Vßclav (*1744) p°ikoupil Pluhov² Ä∩ßr (1793) k ReΦici a z man₧. M. Antonie kn∞₧ny LiechtenÜteinskΘ (*1749) zplodil n∞kolik syn∙. NejstarÜφ Vßclav (*1770) byl hejtmanem c. k. p∞Üφho pluku Terzy a padl v Italii 30. dub. 1800. Druh², knφ₧e Jan Karel, bojoval v l. 1788-89 s Turky jako hejtman, r. 1792-96 v Nizozemsku, na R²n∞ a v Italii, r. 1797 stal se majorem, vybojoval si v bitv∞ u Legnana k°φ₧ voj. °ßdu M. Terezie. jako nejvyÜÜφ bojoval v Italii, a₧ r. 1806 opustil vojenstvφ, jemu₧ r. 1809 zase se oddal; pak bojoval, jsa brigßdnφkem, u Ogrun∞, kde₧ t∞₧ce poran∞n. Odtud se oddal sprßv∞ sv²ch panstvφ, k nim₧ p°ikoupil Dra₧iΦ. Zem°el 30. pros. 1819. Od r. 1805 byla man₧. jeho Aloisia Guidobaldina hrab. Cavriani (*1783-å2. b°ez. 1861). MladÜφ jeho bra°φ Jan (plukovnφk, rytφ° n∞kolika °ßd∙, å23. °φj. 1839), Ludvφk (*1783, c. k. major, å17. °φj. 1849 v Kysku), MikulßÜ (*1735, rytφ° °ßdu sv. Jana-å1824) nem∞li potomstva. Karl∙v nejstarÜφ syn Karel (*1806) p°ikoupil r. 1825 Opa°any a o₧enil se r. 1832 s Idou M. Leopoldinou kn∞₧nou LiechtenÜteinskou (*1811, -å27. Φna 1884). Vyzφskal °ßd zl. rouna a zem°el 17. led. 1881. Brat°φ jeho byli Alfred (*1806, FML., å26. dub. 1885), Vßclav (*1810, c. k. major, å12. list. 1890), Ludvφk (*1817, c. k. vyslanec ve ètokholm∞, å6. led. 1893), z nich₧ tento m∞l potomstvo. Po knφ₧eti Karlovi z∙stalo n∞kolik syn∙v a dcer. NejstarÜφ z nich knφ₧e Karel Jan Vßclav (*7. Φce 1834) dr₧φ Bechyni, Opa°any, Kard. ╪eΦici a VysokΘ Veselφ. Syn z kn∞₧ny Leopoldiny roz. markr. Pallavicini (*1845) jest hrab∞ Alfons, od r. 1901 ₧enat² s Eleonorou roz. kn∞₧nou WindischgrΣtzovou. SΦk.
#######
#FB#
0K7
319F6
384F4
417F3
559F6
651F11
1206F7
1273F5
1892F11
1906F11
2130F5
2546F8
2581F11
2832F10
3286F6
3523F9
4046F3
4100F6
4153F7
4432F6
4470F6
4516F6
4829F6
4899B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paasch##%1901%2%422%190009
Paasch Heinrich, nßmo°nick² spisovatel n∞m. (*1835 v Dahme v HolÜt²nsku). Vstoupil do slu₧eb n∞m. spolkovΘho lo∩stva, od r. 1852 slou₧il v dßnskΘm nßmo°nictvu, r. 1862 a₧ 1870 velel jako kapitßn lodi ruskΘ. PoslΘze usadil se v Antverpßch, kde ₧ije jako₧to inspektor angl. Lloydu. Napsal pro odbornφky d∙le₧it² trojjazyΦn² slovnφk: Vom Kiel z um Flaggenknopf (Antv., 1885; 2. vyd. Hamb., 1894), pak Illustrated Marine Encyclopedia (Antv., 1890).
#######
#FB#
0K6
7F8
331B26
398B31
#FE#
#ED#
HESLO:Paasche##%1901%2%513%190010
Paasche Hermann, nßr. hospodß° a politik n∞m. (*1851), jest professorem nßr. hospodß°stvφ na vys. Ükole technickΘ v Berlφn∞. V l. 1881-84 byl Φlenem °φÜskΘho sn∞mu, od r. 1893 Φlenem pruskΘ sn∞movny i °φÜskΘho sn∞mu. Napsal: Die Geldentwertung zu Halle in den letzten Decennien dieses Jahrhunderts (Halle, 1875); ▄ber die Entwickelung der Preise und der Rente des Immobiliarbesitzes in Halle a. d. S. (t., 1877); Studien ⁿber die Natur der Geldentwertung und ihre praktische Bedeutung in den letzten Jahrzehnten (lena, 1878); Wandlungen in der modernen Volkswirtschaft (Marb., 1890); Zuckerindustrie u nd Zuckerhandel der Welt (Jena, 1891); Kultur-und Reiseskizzen aus Nord-und Mittelamerika (Magdeb., 1894).
#######
#FB#
0K7
8F7
225B72
313B81
395B2
398B2
413B98
526B42
584B42
641B6
648B25
674B17
#FE#
#ED#
HESLO:Pabelsdorf##%1901%3%99%190011
Pabelsdorf viz Pavlovice.
#######
#FB#
0K10
15O9Vxs0x00248F00/0x000002FF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1904%58%413%192034
#FE#
#ED#
HESLO:Pab∞nice##%1901%3%107%190012
Pab∞nice, kdysi m∞steΦko, nynφ ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Kutnß Hora, fara T°ebonφn, pÜ. ╚erv. Janovice; 88 d., 483 ob. Φ. (1890), 1t°. Ük., kostel sv. Jakuba, vßp. lomy, dva ml²ny a opodßl panskß myslivna. B²v. tvrz byla rodn²m sφdlem staro₧itnΘho Φes. rodu z Pab∞nic, pozd∞ji VoraΦick²ch z Pab∞nic. V XV. stol. vyst°φdali se na tvrzi Kaplφ°ovΘ ze Sulevic, rodina z KoÜφna, Petr Janovsk² ze Suchotlesk, SlavatovΘ z Chlumu, v XVI. stol. LukaveΦtφ z Lukavec, jim₧ po bitv∞ B∞lohorskΘ vzaty v plen, darovßny jesuitskΘ kolleji v KutnΘ Ho°e a p°ipojeny k panstvφ k°esetickΘmu.
#######
#FB#
0K8
263F7
280F11
294F8
#FE#
#ED#
HESLO:Pabianice##%1901%3%223%190013
Pabianice, tΘ₧ Fabianice (rus. ╧aßiaφΦ÷e), m∞sto v rus. gub. piotrkowskΘ a ·jezd∞ laskΘm na °. Dobrzynce, uprost°ed rozsßhl²ch les∙, v nich₧ pramenφ °. N∞r, mß 26.892 obyv. (1897), v∞tÜinou katolφk∙v a ₧id∙, katolick² kostel, synagogu, 2 Ükoly, chudobinec, tovßrny na zbo₧φ vln∞nΘ a bavln∞nΘ, plßtno, papφr a hospodß°skΘ stroje, Φil² obchod, velik² v²roΦnφ trh, poÜtu a telegraf. TÜr.
#######
#FB#
0K9
15F9
31E5
36E4
380B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pabitva##%1901%3%298%190014
Pabitva viz ManΘvr 2).
#######
#FB#
0K7
12F6
#FE#
#ED#
HESLO:Pablowitz##%1901%3%306%190015
Pablowitz viz Pavlovice.
#######
#FB#
0K9
14O9Vxs0x00248F00/0x000002FF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1904%58%413%192034
#FE#
#ED#
HESLO:Pabst##%1901%3%314%190016
Pabst
Pabst FrantiÜek Antonφn, spisovatel Φesk²
Heinrich Wilhelm v. Pabst, hospodß° a uΦitel n∞m.
#######
#FB#
0K5
8O41Vxs0x00003835/0x0000025F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pabst FrantiÜek Antonφn, spisovatel Φesk²##%1901%3%314%190017
51O49Vxs0x00003B7D/0x00000323/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Heinrich Wilhelm v. Pabst, hospodß° a uΦitel n∞m.##%1901%3%438%190018
#FE#
#ED#
HESLO:Pabst FrantiÜek Antonφn, spisovatel Φesk²##%1901%3%314%190017
Pabst: FrantiÜek Antonφn, spisovatel Φesk²; studoval v Praze prßva a byl zkouÜen²m radnφm u magistrßtu ve VysokΘm M²t∞. V l. 1809-10 vydßval Φas. ╗Der Volksfreund½. kter² vychßzel takΘ po Φesku (s nßzvem ╗╚esk² Lidumil½). Krom∞ belletrie zab²val se d∞jepisem a napsal: Der patriotische Genius B÷hmens an die Karl-Ferd UniversitΣt zu Prag (1809); Kronika nejnov∞jÜφ a v∞rnß poselkyn∞ staro₧itnΘho a novΘho nßroda ΦeskΘho (psanß p∙vodn∞ n∞mecky a p°elo₧enß do ΦeÜtiny Rulφkem a H²blem; 4 sv., 1809 a₧ 1827); Die Kriegsposaune (1814). [Pabst] byl jmenovßn Φlenem uΦenΘ spoleΦnosti zho°eleckΘ.
Pabst
#######
#FB#
0J5
7F17
269B68
346B73
506B17
532A7
591O5Vxs0x0000365B/0x0000006F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pabst##%1901%3%314%190016
#FE#
#ED#
HESLO:Heinrich Wilhelm v. Pabst, hospodß° a uΦitel n∞m.##%1901%3%438%190018
Pabst: Heinrich Wilhelm v. [Pabst], hospodß° a uΦitel n∞m. (*1798-å1868 v Hⁿtteldorfu u Vφdn∞). Byl hospodß°em, r. 1823 uΦitelem na hospod. ·stavu v Hohenheimu, r. 1831 tajemnφkem hosp. spolk∙ darmstadtsk²ch, r. 1839 °editelem hospod. akademie v Elden∞, r. 1845 °editelem akademie hohenheimskΘ, r. 1856 rak. min. radou v ministerstv∞ orby a °editelem hosp. Ükoly v Uh. Star²ch Hradech, poslΘze r. 1861 p°ednostou odboru pro zem∞d∞lstvφ v nov∞ z°φzenΘm ministerstvu obchodu a nßr. hospodß°stvφ. Napsal: Lehrbuch der Landwirtschaft (Darmstadt, 1833, 2 sv.; 7. vyd. Vφde≥, 1877, s biografiφ [Pabst]-ovou); Landwirtschaftliche Betriebslehre (2. vyd. Darmstadt, 1842); Landwirtschaftliche Taxationslehre (Vφd., 1853, 2. vyd. 1863) a Anleitung zur Rindviehzucht (ètutg., 1851, 4. vyd. 1880).
Pabst
#######
#FB#
0J5
7F16
27A7
502B27
588A7
603B33
664B34
728B27
787O5Vxs0x0000365B/0x0000006F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pabst##%1901%3%314%190016
#FE#
#ED#
HESLO:Pabulatores##%1901%3%41%190019
Pabulatores (lat., pokrm hledajicφ) sluli ve III. stol. po Kr. poustevnφci, kte°φ polo nebo docela nazφ potloukali se po lesφch ₧ivφce se jen ko°φnky a bylinkami.
#######
#FB#
0K11
#FE#
#ED#
HESLO:Pac##%1901%3%74%190020
Pac, jmΘno slavnΘ rodiny litevskΘ (erbu Gozdawa). Z Φlen∙ toho rodu vynikajφ: MikulßÜ (å1585), biskup kijevsk² a r. 1562 vyslanec polsk² v Moskv∞; jsa stoupencem reformace, musil r. 1582 z°φci se biskupskΘho stolce a byl pak kastelßnem smolensk²m. Napsal verÜem Epistola ad veros Christi fideles (1579).-Stanislav (å1588) vyznamenal se v bojφch proti Moskv∞; MikulßÜ (å1649), biskup ve Ämudi, byl velik² p°φznivec jesuit∙; Petr, od r. 1626 vojevoda trock², ·Φastnil se s ·sp∞chem vßlek proti Moskv∞, Turk∙m a èvΘdsku; podobn∞ Samuel (å1622), litevsk² korouhevnφk a plukovnφk pod Chodkiewiczem. TakΘ Michal Kazimφr (å1682), velik² hetman litevsk², bojoval proti Moskv∞ i èvΘd∙m a Janovi SobieskΘmu dopomohl hlavn∞ k vφt∞zstvφ u Chotina (1673). Jeho bratr KriÜtof (å1684) byl velik²m kanclΘ°em litevsk²m. Michal Kazimφr a KriÜtof povznesli nejv²Üe moc a v²znam svΘho rodu na Litv∞, proto₧e vÜak p°ekß₧eli zvolenφ Jana SobieskΘho (stojφce v cele strany rakouskΘ) a ani potom-zejmΘna pyÜn² Michal Kazimφr-nep°estßvali vÜude p°ekß₧eti jeho snahßm, Sobieski proti nim sna₧il se vyzdvihnouti moc Sapieh∙. Z ostatnφch t°eba vzpomenouti vilenskΘho biskupa MikulßÜe èt∞pßna (å1684), kter² zalo₧il slavn² dominikßnsk² klßÜter Pozai£cie v ChoroÜΦi. Michael ·Φastnil se konfederace BarskΘ a ₧il pak ve Francii. Poslednφ mu₧sk² Φlen rodu Ludvφk Michal (å1835) byl nejprve napoleonsk²m generßlem, potom ₧il v ruskΘm Polsku, vynikaje vzßcn²m smyslem pro um∞nφ a politick²m liberalismem; ·Φastnil se velmi Φinn∞ povstßnφ r. 1830-31 jako jeden z v∙dc∙ jeho a vyst∞hoval se pak do ciziny, kde₧ (ve Smyrn∞) zem°el. Jeho jedinß dcera provdala se za kn. Sapiehu.
#######
#FB#
0K3
40F7
78F7
262B33
304F9
359F7
423F4
526F6
599F14
754F7
1147F16
1215F9
1237F7
1324F13
#FE#
#ED#
HESLO:Pac##%1901%3%405%190021
Pac, bac (nem. Batzen), d°φv∞jÜφ st°φbrnΘ drobnΘ penφze Üv²carskΘ a jihon∞meckΘ. Ra₧eny pr² prvn∞ koncem XV. stol. m∞stem Bernem se znakem bernsk²m, medv∞dem. Do r. 1851-52 byl batz ve èv²carech 1/10 franku Üv²carskΘho (Φi livru) a d∞lil se na 10 centim∙. Hodnota jeho kolφsala se mezi 0,1353-0,1385 K. I nynφ sluje ve èv²carech 1/10 franku batz (= 2 sous = 10 centimes). ╚esk² [Pac] m∞l 4 krejcary nebo 2 orty.
#######
#FB#
0K3
5F3
15B6
177B4
195H1
197I2
329H1
331I2
341B4
378A5
#FE#
#ED#
HESLO:Pacßk##%1901%3%488%190022
Pacßk PokraΦovßnφ v sv. 28
Pacßk (Paczak) FrantiÜek, socha° a °ezbß° Φesk²
Pacßk Jan (takΘ Pacalt), socha° Φesk²
Pacßk Bed°ich, advokßt, politik a spis. Φes.
#######
#FB#
0K5
6N22Vyb0x006BC408/0x000007CC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%17%265%290309
30O47Vxs0x00004C77/0x00000243/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacßk (Paczak) FrantiÜek, socha° a °ezbß° Φesk²##%1901%3%488%190023
79O37Vxs0x00004F85/0x000001B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacßk Jan (takΘ Pacalt), socha° Φesk²##%1901%4%50%190024
118O44Vxs0x00005202/0x00000F5E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacßk Bed°ich, advokßt, politik a spis. Φes.##%1901%4%132%190025
#FE#
#ED#
HESLO:Pacßk (Paczak) FrantiÜek, socha° a °ezbß° Φesk²##%1901%3%488%190023
Pacßk: (takΘ Paczak) FrantiÜek, socha° a °ezbß° Φesk² (*bezpochyby v Äφrci v Hradecku asi koncem XVII. stol.). Byl ₧ßkem socha°e Mat. Brauna a ₧il v l. 1720-50 v LitomyÜli, kde zhotovil mnoho soch, obraz∙v, oltß°∙v i relief∙ jak v kamen∞, tak ve d°ev∞, jak pro chrßmy, tak i pro budovy sv∞tskΘ, zejmΘna pro d∞kansk² a piaristsk² chrßm v LitomyÜli a d∞k. chrßm v PoliΦce. Bohu₧el, ₧e prßce jeho z valnΘ Φßsti p°iÜly na zmar dφlem po₧ßry, dφlem jin²mi nehodami. Dosud zachovaly se jeho velikΘ a krßsnΘ sochy Nanebevzetφ P. Marie na nßm∞stφ v Chrudimi a v PoliΦce.
Pacßk
#######
#FB#
0J5
13F6
21F9
506B20
563O5Vxs0x00004978/0x000000AD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacßk##%1901%3%488%190022
#FE#
#ED#
HESLO:Pacßk Jan (takΘ Pacalt), socha° Φesk²##%1901%4%50%190024
Pacßk: Jan (takΘ Pacalt), socha° Φesk², asi p°φbuzn² p°ed. (*v 2. pol. XVII. stol. v Äφrci v Hradecku-å1740 v Kuksu.). Byl rovn∞₧ ₧ßkem Mat. Brauna a prßce jeho, sochy a reliefy jak v kameni, tak ve d°ev∞, byly d°φve velmi rozÜφ°eny po kostelφch, klßÜte°φch a zßmcφch Φesk²ch, najm∞ v Chrudimsku, Boleslavsku a Kladsku. Nejvφce jeho pracφ bylo na statcφch um∞nφmilovnΘho hrab∞te A. F. Sporcka v LysΘ, He°manicφch a j.
Pacßk
#######
#FB#
0J5
7F3
17F6
419O5Vxs0x00004978/0x000000AD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacßk##%1901%3%488%190022
#FE#
#ED#
HESLO:Pacßk Bed°ich, advokßt, politik a spis. Φes.##%1901%4%132%190025
Pacßk: Bed°ich, advokßt, politik a spis. Φes. (*13. zß°φ 1846 v B∞lohrad∞ u NovΘ Paky, kde otec jeho byl justicißrem). Nßrodnφ Ükoly navÜt∞voval v LedΦi, hlavnφ Ükolu a ni₧Üφ gymnasium v K°em₧i v Dolnφch Rakousφch, kam otec jeho jako ·°ednφk byl p°esazen. Od roku 1861-65 navÜt∞voval vyÜÜφ gymnasium v Jind°. Hradci a odbyv maturitu (1865) odebral se na prßvnickou fakultu v Praze. R. 1868 pro ostrou °eΦ, ji₧ m∞l v kruhu studentskΘm v hostinci pod sv. Mat∞jem v èßrce, byl zemsk²m jako₧to trestnφm soudem v Praze odsouzen k p∞tiletΘmu t∞₧kΘmu ₧alß°i, kter²₧to trest vrchnφm soudem pra₧sk²m zv²Üen na 10 let; nejvyÜÜφm vÜak zase na p∞t rok∙ byl snφ₧en. T°i roky z tohoto trestu odbyl ve spoleΦnosti Barßka, J. M. ╚ernΘho a K. T∙my v trestnici u sv. Vßclava v Praze. Zde konal jazykovß i stßtov∞deckß studia. Amnestiφ ud∞lenou hrab∞tem Hohenwartem dne 7. ·nora 1871 nabyl svobody. Mezi vazbou pozbyl otce a krßtce potom, kdy na svobodu se dostal, matky. Roku 1872 dosßhl hodnosti doktora prßv. K vyzvßnφ dra Julia GrΘgra vstoupil do redakce ╗Nßrodnφch List∙½, kde z∙stal a₧ do r. 1875. V dob∞ tΘ vyd. p°eklad Macchiavelliho ╗II. principe½. Opustiv drßhu ₧urnalistickou, oddal se praktickΘmu prßvnictvφ. Odbyv praxi i zkouÜky, usadil se r. 1883 jako samostatn² advokßt na Horßch Kutn²ch. S poΦßtku stranil se ·pln∞ ₧ivota ve°ejnΘho. Teprve r. 1885 p°i sch∙zi po odhalenφ pomnφku b²v. spoludruha, odpov∞dnΘho redaktora ╗Nßr. List∙½ Jos. Barßka, pronesl °eΦ, v nφ₧ Φinil trpkΘ v²Φitky tehdejÜφmu vedenφ strany svobodomyslnΘ. Potom vidφme ho horliv∞ ·Φastniti se nßrodnφ prßce, jako jeho bratra Antonφna, c. k. notß°e v Chrudimi, kter² ji₧ r. 1878 zvolen byl do sn∞mu ΦeskΘho jako kandidßt strany svobodomyslnΘ. V Horßch Kutn²ch [Pacßk] zvolen byl za starostu ╗Sokola½, pak vyslßn byl do obecnφho a okr. zastupitelstva. Kdy₧ r. 1889 strana svobodomyslnß v ╚echßch dobyla netuÜenΘho vφt∞zstvφ p°i sn∞movnφch volbßch vÜeobecn²ch, zvolen byl takΘ [Pacßk] za venkovskΘ obce kutnohorskΘ a ΦßslavskΘ do sn∞mu krßl. ╚eskΘho. Po druhΘ zvolen r. 1895 a po t°etφ r. 1901. Na rad∞ °φÜskΘ zasedß od r. 1891 za skupinu enkovsk²ch obcφ okres∙ ╚ßslav, Kutnß Hora, Chot∞bo°, Habry a Uhlφ°skΘ Janovice. P°i nov²ch vÜeobecn²ch volbßch °φÜsk²ch r. 1897 i r. 1901 zachovßna mu byla d∙v∞ra voliΦstva nezm∞n∞n∞. V dob∞ opposiΦnφho rozmachu v nßrod∞ [Pacßk] nßle₧el jak na sn∞mu, tak ve vφde≥skΘm parlament∞ k nejhorliv∞jÜφm a nejpracovit∞jÜφm poslanc∙m. Op∞tovn∞ byl Φlenem rakouskΘ delegace, v nφ₧ proslovil d∙raznΘ a obsa₧nΘ °eΦi. Za vlßdy hr. Badeniho, kdy₧ zdßlo se, ₧e nastßvajφ p°φzniv∞jÜφ ΦeskΘmu nßrodu pom∞ry, vedl obtφ₧nΘ vyjednßvßnφ s vlßdou jako Φlen parlamentnφ kommisse ΦeskΘho klubu. V²sledek t∞chto transakcφ byla znßmß jazykovß na°φzenφ, je₧ bohu₧el zßhy byla zase zruÜena. Za trvßnφ delegacφ v Φnu 1901 vylφΦil [Pacßk] p°i audienci na hrad∞ budφnskΘm cφsa°i nepokryt∞ stφ₧nosti nßroda ╚eskΘho a bez obalu ukßzal k tomu, ₧e uskuteΦn∞nφ nßvrh∙ nßrodu ╚eskΘmu nep°φzniv²ch uΦinφ boj v ╚echßch permanentnφm. Kdy₧ r. 1901 dr. Engel, b²val² p°edseda klubu Φesk²ch poslanc∙ ve Vφdni, °φÜskΘho mandßtu ji₧ nep°ijal, [Pacßk] zvolen byl jeho nßstupcem v p°edsednictvφ. Pro svou ne·mornou pφli, odbornΘ v∞domosti, opravdovost p°esv∞dΦenφ, vlφdnost a ochotu [Pacßk] t∞Üφ se ·ct∞ a vß₧nosti nejen sv²ch kolleg∙, n²br₧ i politick²ch odp∙rc∙. Je zvlßÜt∞ odbornφkem ve v∞cech tiskov²ch a v otßzkßch jazykov²ch. V tΘ p°φΦin∞ napsal Φetnß pojednßnφ do mnoh²ch Φasopis∙v a vydal r∙znΘ spisy obsahu cennΘho. Uvßdφme zejmΘna: Boj za immunitu poslaneck²ch °eΦφ v∙bec a Φesk²ch zvlßÜt∞; N∞kolik slov pravdy k jazykovΘmu na°φzenφ; ╚rty k upravenφ jazykovΘ otßzky. Se zv∞Φn∞l²m ministrem dr. Kaizlem vydali spoleΦn∞ broÜuru: O stßtoprßvnφm programu ΦeskΘm. Spisy [Pacßk]-ovy, hlavn∞ jazykov²ch pom∞r∙ se t²kajφcφ, vyznamenßvajφ se zevrubnou znalostφ tΘto obsa₧nΘ a zßrove≥ obtφ₧nΘ lßtky, vynikajφce jak p°esnostφ formy, tak d∙kladnostφ obsahu. Dr. N.
Pacßk
#######
#FB#
0J5
7F7
1590F8
1724A7
1939A7
2322A7
2802A7
3099A7
3237A7
3496B57
3555B41
3598B32
3691B31
3729A7
3914B2
3918O5Vxs0x00004978/0x000000AD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacßk##%1901%3%488%190022
#FE#
#ED#
HESLO:Pacca##%1901%4%356%190026
Pacca [paka] Bartolommeo, kardinßl °φmsk² (*1756-å1844). Byl r. 1785 arcibiskupem in partibus a nunciem v Kolφn∞ n. R., r. 1794 nunciem v Lisabon∞, r. 1801 kardinßlem, naΦe₧ vrßtil se do ╪φma, kde₧ stal se r. 1806 stßt. sekretß°em a v neshodßch pape₧e s Franciφ energicky hßjil zßjm∙ cφrkevnφho stßtu, tak₧e r. 1808 pape₧ Pius VII. jmenoval jej prodatarem. Je₧to napsal r. 1809 klatebnφ list proti Napoleonu I., byl zßrove≥ s pape₧em od Francouz∙ jat a v∞zn∞n na pevnosti Fenestrelle v Piemontsku. Po konkordßt∞ s Napoleonem byl sice propuÜt∞n, ale je₧to s Consalvim p°emluvil Pia VII., aby konkordßt zruÜil, byl od Napoleona vypov∞d∞n. Po pßdu cφsa°ov∞ vÜak zase nastoupil svoje ·°ady a vÜφ silou zasazoval se o zavedenφ d°φv∞jÜφch pom∞r∙v a odstra≥oval i dobrΘ novoty Francouz∙v. R. 1815 ·Φastnil se ·t∞ku pape₧ova p°ed Muratem do Janova z°φdiv v ╪φm∞ t. zv. Giunta di Stato, kterß vlßdla mφsto pape₧e. Za Lva XII. jmenovßn r. 1830 biskupem ostijsk²m a velletrijsk²m. Jeho prßce literßrnφ jsou d∙le₧ity jako historickΘ doklady pro doby souv∞kΘ. Jsou to zejmΘna: Memorie istoriche del ministero di due viaggi in Francia e della cattivita nel castro di San Carlo (╪φm, 1830, 3 sv.); Memorie istoriche sul soggiorno del Cardinal B. [Pacca] in Germania 1785-94 (t., 1832); Notizie sul Portogallo con una breve relazione della nunziatura di Lisbona 1795-1802 (t., 1835, 3. vyd. 1845); Relazione del viaggio di papa Pio VII a Genova (Orvieto, 1833; spisy tyto vydßny takΘ po n∞mecku v AugÜp., 1831-36 v 6 sv.). Srv. Notizie istoriche intorno alla vita ed agli scritti di F. [Pacca], arcivescovo di Benevento, pubblicate dal Cardinale B. [Pacca], suo pronipote (Modena, 1838, Orvieto, 1879), kter²₧to spis vydal synovec jeho Bartolommeo [Pacca] (*1817 v Benevent∞-å1881), od r. 1875 rovn∞₧ kardinßl.
#######
#FB#
0K5
13F11
1064B98
1183B47
1231A7
1239B19
1271B79
1351B4
1382B46
1570A7
1633A7
1720F11
1732A7
#FE#
#ED#
HESLO:PaccanaristΘ##%1901%5%149%190027
PaccanaristΘ [paka-], kongregace katolickΘ ╗vφry Je₧φÜovy½, kterou zalo₧il Mik. Paccanari v ╪φm∞ r. 1798 nßhradou za °ßd jesuit∙. Sjednotili se ji₧ r. 1799 se spoleΦnostφ CongrΘgation du SacrΘ Coeur, kterß pod ochranou kardinßla Migazziho a arcivΘvodkyn∞ Marianny z Neudorfu u Vφdn∞ p°esφdlila se do Hagenbrunnu a potom r. 1798 v Praze nadßna nov²m ·stavem. ╪ßdovΘ kolonie m∞li [PaccanaristΘ] v Italii, Hollandsku, Francii a Anglii a r. 1800 usadili se v ╪φm∞. Po rekonstrukci jesuit∙ p°eÜli k t∞mto, p°es v∙li svΘho zakladatele.
Paceco [-ΦΘko], m. v ital. prov. Trapani na Sicilii, na trati ₧el. dr. Palermo-Trapani, mß 6111 ob. (1891), vina°stvφ, p∞stovßnφ okurek a meloun∙.
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:Pacelice##%1901%5%314%190030
Pacelice, ves v ╚echßch, hejtm., okr., fara a pÜ. Blatnß; 34 d., 203 ob. Φ. (1890), na ho°e zv. K°esovec kaple z r. 1765. Stßvala zde pr² tvrz.
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Pace°ice##%1901%5%347%190031
Pace°ice, PaΦe°ice, ves v ╚ech., hejtm., okr. a pÜ. Turnov, fara JenφÜovice; 81 d., 461 ob. Φ. (1890), 2t°. Ük., brouÜenφ skla a sklen∞n. perel. ╚ßsti obce Stadlo a Studnice.
#######
#FB#
0K8
10F8
#FE#
#ED#
HESLO:Pacetluky##%1901%5%380%190032
Pacetluky, Pacedlky, ves na Morav∞, hejtm. a pÜ. HoleÜov, okr. Byst°ice p. H., fara Prusinovice; 46 d., 259 ob. Φ. (1890) a lennφ statek arcibiskup. kapituly v Olomouci. Ves p°ipomφnß se r. 1270 jako lennφ statek biskupa olomouckΘho.
#######
#FB#
0K9
11F8
#FE#
#ED#
HESLO:Pacetti##%1901%5%430%190033
Pacetti [paΦΦti] Camillo, socha° italsk² (*1760 v ╪φm∞-å1826 v Milßn∞), byl professorem na akademii milßnskΘ. Z jeho pracφ nejpozoruhodn∞jÜφ jest obrovskß socha Minervy v Bre°e milßnskΘ, dv∞ Viktorie a n∞kolik relief∙ na oblouku mφru tam₧e, pak Ganymed s orlem Jupiterov²m.
#######
#FB#
0K7
12D1
17F7
161B7
191B8
202B15
245B28
#FE#
#ED#
HESLO:Pacchioni##%1901%5%488%190034
Pacchioni [paki-] Antonio, lΘka° ital. z Reggia (*1665-å1726), byl ₧ßkem Malpighiov²m a p∙sobil jako praktick² lΘka° v Tivoli a ╪φm∞. Analogiφ s p∙sobenφm srdce na ob∞h krevnφ byl sveden k domn∞nce, ₧e tvrdß plena mozkovß, kterou₧ jinak sprßvn∞ popisuje, sklßdß se z trojφch sval∙v a Φtver²ch Ülach, tak ₧e tφm vznikajφ tepavΘ pohyby mozku, kter²mi₧ nervovΘ fluidum uvßdφ se z komor mozkov²ch v proud∞nφ po veÜkerΘm t∞le. Dle n∞ho nazvßny byly chomßΦky omozeΦnicovΘ, kterΘ₧ i na vnit°nφm povrchu lebeΦnΘm zvlßÜtnφ dolφky zp∙sobujφ, granulacemi Pacchionsk²mi. Srv. Opera omnia (╪φm, 1741).
#######
#FB#
0K9
18F7
532F25
#FE#
#ED#
HESLO:Pacient##%1901%5%58%190035
Pacient (lat.), churav², nemocn².
#######
#FB#
0K7
16F16
#FE#
#ED#
HESLO:Pacific##%1901%5%66%190036
Pacific [pesifik], angl. zkratka pro nßzev TichΘho okeßnu (v. t.).
#######
#FB#
0K7
43F14
#FE#
#ED#
HESLO:PacifickΘ ₧eleznice##%1901%5%83%190037
PacifickΘ ₧eleznice (Pacific railways) naz²vß se v Sev. Americe 6 ₧elezniΦnφch tratφ spojujφcφch b°ehy okeßnu AtlantskΘho a TichΘho, kde₧to odpovφdajφcφ jim ₧eleznice v Ji₧nφ Americe naz²vajφ se transandinskΘ, drßhy pak v Mexiku a St°ednφ Americe oba okeßny ty spojujφcφ (₧eleznice Tehuantepeckß a Panamskß) zvlßÜtnφm nßzvem se neoznaΦujφ. P∞t z t∞chto ₧eleznic nßle₧φ Spoj. Obcφm sev.amer. i jest jejich stavba a rychlΘ rozmno₧ovßnφ v tomto stßt∞ jednφm z nejv∞tÜφch v²kon∙ v oboru ₧eleznictvφ sv∞ta. NejstarÜφ z nich jest drßha Central- and Union-Pacific, kterß stav∞na byla od 1. Φce 1862 zßrove≥ ze dvou konc∙, z Omahy a ze San Francisca, 10. kv∞t. 1869 pak ob∞ proti sob∞ postupujφcφ trati spojily se u Promontory Point na SlanΘm Jeze°e v Utahu. Stavbu provedly 2 soukromΘ spoleΦnosti, Union Pacific Railroad Company a Central Pacific Railway Company, jim₧ SpojenΘ Obce poskytly nez·roΦitelnou p∙jΦku 49,453.100 doll. a vlßdnφ pozemky v ·hrnnΘ ploÜe 25 mill. akr∙. Drßha tato vede z New Yorku p°es Filadelfii, Chicago, Omahu a Ogden do San Francisca v dΘlce 5412 km, nejvyÜÜφ jejφ bod jest ve Skaln²ch Horßch pr∙smyk Evan (2568 m n. m.). Druhß z t∞chto ₧eleznic, AtchisonTopeka- and Santa FΘ, vzniklß r. 1881, vede rovn∞₧ z New Yorku do San Francisca, avÜak p°es Kansas City, Deming a Albuquerque, v dΘlce 7480 km. S nφ spojuje se od r. 1883 Southern-Pacific-Railway, jdoucφ z NovΘho Orleansu p°es El Paso a Los Angeles do San Francisca a majφcφ dΘlku 4015 km. Tento podnik dostal od vlßdy darem 46 mill. akr∙ pozemk∙. V r. 1883 postaveny i ob∞ dalÜφ [PacifickΘ ₧eleznice] [PacifickΘ ₧eleznice] Spoj. Obcφ. toti₧ v srpnu Atlantic- and Pacific-Railroad, jdoucφ mezi New Yorkem a San Franciscem p°es St. Louis ·dolφm °. Kanadian v celkovΘ dΘlce 5560 km, a 8. zß°φ Northern-Pacific-Railway, b∞₧φcφ z New Yorku p°es Duluth na Ho°ejÜφm jeze°e k ·stφ °. Columbie, kde konΦφ se 2 v∞tvemi v Portlandu a Tacom∞, m∞°φc 5839 km. Od vlßdy ud∞leno tΘto ₧eleznici 47 mill. akr∙ pozemk∙. Tyto hlavnφ trati transkontinentßlnφ, jich₧ ·hrnnß dΘlka Φinφ 28.306 km, rozv∞tvujφ se ve svΘm pr∙b∞hu na vÜechny strany a zahrnujφ do svΘ dopravy tak ΦetnΘ vnitroamerickΘ ₧eleznice, ₧e umo₧n∞na jest ·₧asnß rozmanitost sm∞r∙v a cest dopravy osob i zbo₧φ z ka₧dΘho mφsta Spoj. Obcφ k p°φstav∙m a pob°e₧φ okeßnu AtlantskΘho i TichΘho. V Kanad∞ zahßjena byla 28. Φna 1886 Canadian-Pacific-Railroad, postavenß syndikßtem evropsk²ch a amer. kapitalist∙ mezi Montrealem a Vancouverem, kterß vede p°es Ottawu, Port Arthur, Winnipeg a SkalnΘ Hory, vysφlß z Montrealu v∞tve do Quebeku a Halifaxu a m∞°φ z Montrealu do Vancouveru 4778 km, z Quebeku do Vancouveru 4916 km a z Halifaxu do Vancouveru 6028 km, jsouc tak Φßstφ nejkratÜφ dopravnφ cesty z Evropy do V²chodnφ Asie (Liverpool - Quebek - Vancouver - Yokohama). Stavba tΘto ₧eleznice dostala od vlßdy subvenci 25 mill. dollar∙v a pozemky v rozm∞ru 25 mill. akr∙, k Φemu₧ pozd∞ji dßno jeÜt∞ 22 1/2 mill. doll. I tato transkontinentßlnφ drßha mß ΦetnΘ trati poboΦnΘ, kterΘ spojujφ ji s [PacifickΘ ₧eleznice]-k²mi [PacifickΘ ₧eleznice]-mi ve Spoj. Obcφch a d∙le₧it²mi mφsty kanadsk²mi. Projektuje se pak od nφ odboΦka k Portu Nelson na zßtoce HudsonskΘ, kterou by spojenφ Evropy s V²chodnφ Asiφ bylo zkrßceno na minimum 15.806 km.-Srv. R. v. Schlagintweit, Die pacifischen Eisenbahnen in Nordamerika (Gotha, 1886). TÜr.
#######
#FB#
0K19
21B16
530F26
1068B2
1133B1
1168F28
1316B3
1347F24
1462B3
1556A21
1578A21
1626F30
1753B2
1767F24
1919B3
2047B2
2347F25
2603B2
2636B2
2671B2
2918H1
2920I1
3009A21
3036A21
3249B3
3337B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pacifick² okeßn##%1901%6%182%190038
Pacifick² okeßn viz Tich² okeßn.
#######
#FB#
0K15
20O11Vxy0x002BA7E6/0x00002DDC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2505%34%58%252412
#FE#
#ED#
HESLO:Pacifikace##%1901%6%190%190039
Pacifikace (z lat.), upokojenφ, zjednßnφ pokoje, utiÜenφ vzpoury.
#######
#FB#
0K10
21F9
32F15
#FE#
#ED#
HESLO:Pacifikßl##%1901%6%207%190040
Pacifikßl (z lat.), k°φ₧ s ostatky, zvan² odtud, ₧e kn∞z, dßvaje jej lφbati, °φkß pax tecum (pokoj s tebou).
#######
#FB#
0K9
82B9
#FE#
#ED#
HESLO:Pacini##%1901%6%232%190041
Pacini [paΦφni]:
Pacini Giovanni, hud. skladatel italsk²
Pacini Filippo, lΘka° italsk²
#######
#FB#
0K6
18O39Vxs0x00008861/0x00000493/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacini Giovanni, hud. skladatel italsk²##%1901%6%232%190042
59O29Vxs0x00008E04/0x00000524/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacini Filippo, lΘka° italsk²##%1901%6%455%190043
#FE#
#ED#
HESLO:Pacini Giovanni, hud. skladatel italsk²##%1901%6%232%190042
Pacini: Giovanni, hud. skladatel ital. (*1796 v Syrakusßch, aΦ °φkalo se mu v Italii [Pacini] di Roma-å1867 v Pescii). Byl ve zp∞vu ₧ßkem Marchesiov²m, v harmonii a kontrapunktu Matteiho v Bologni, Furlanettov²m v Benßtkßch. Tam₧e byl kapelnφkem u sv. Marka a r. 1813 debutoval operou Anetta e Lucindo v Milßn∞, naΦe₧ napsal asi 90 oper, z nich₧ nejznßm∞jÜφ jsou: Gli Arabi nelle Gallie (1828); Ultimo giorno di Pompeia (1825); Saffo (1841); Medea (1843); La regina di Cipro (1846); Niccolo de' Lapi. SpφÜe tΘ okolnosti, ₧e dovedl u₧iti forem stßvajφcφch, ne₧ aby byl vynikl samostatnou tv∙rΦφ silou, d∞koval [Pacini] za svoji oblφbenost, kterΘ po Rossinim t∞Üil se jen Mercadante. V hromadn²ch effektech opery [Pacini]-ho poskytujφ zvlßÜ¥ velmi mnoho. Kdy₧ poslednφ jeho prßce na divadle Fenice v Benßtkßch setkaly se s ne·sp∞chem, zanechal komposice dramatickΘ a z°φdil ve Viareggiu hudebnφ Ükolu, svΘho Φasu velice vyhlßÜenou, kterou pozd∞ji p°enesl do Lukky. Napsal pak 35 oratoriφ a kantßt, mnoho mÜφ atd. a byl Φinn² takΘ jako hudebnφ spisovatel. Zajφmavy jsou vÜak zvlßÜt∞ jeho Le mie memorie artistiche (Flor., 1865, dokonΦil Cicconetti, 1875).
Pacini
#######
#FB#
0J6
8F8
85A8
94F7
285B16
364B22
395B24
428B5
442B5
456B18
483B17
609A8
711A8
1085B25
1154O6Vxs0x000086AA/0x00000063/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacini##%1901%6%232%190041
Pacini: Filippo, lΘka° ital. (*1812 v Pistoji-å1883 ve Florencii). Prozrazoval zßhy velikou zßlibu pro v∞dy p°φrodnφ, studoval ve Florencii a v Pise, ji₧ r. 1835 p°edlo₧il lΘk. spoleΦnosti florenckΘ pojednßnφ o zvlßÜtnφch t∞lφskßch, jimi₧ citnΘ nervy prst∙ se zakonΦujφ, nedoÜel vÜak uznßnφ. Drobnohledn²mi studiemi zab²val se horliv∞ i v Pise, sestrojil takΘ zvl. drobnohledy a prßce jeho o slo₧enφ sφtnice, elektrick²ch ·stroj∙v elektr. ryb a chorobn²ch zm∞nßch sliznice st°evnφ p°i chole°e jsou zvlßÜt∞ pozoruhodny. Zjistil¥ ji₧ r. 1854 a 1855, ₧e p°φΦinou cholery jsou milliony tyΦinkovit²ch mikrob∙, mezi nimi₧ mnohΘ zahnutΘ, kterΘ₧ zavleΦeny jsou do Evropy z Indie a je₧to tu nenachßzejφ dostatek podmφnek k trvalΘmu ₧ivotu, po 2 a₧ 3 letech hynou, tak ₧e pak i cholerovΘ epidemie vymizejφ. Je tudφ₧ [Pacini] velmi vß₧n²m p°edch∙dcem Kochov²m. TakΘ jako soudnφ lΘka° vynikal. Z jeho Φetn²ch spis∙ sluÜφ uvΘsti: Nueve ricerche microscopiche sulla tessitura interna della retina (1845, takΘ n∞m.); Sulla struttura dell' organo elettrico del Ginnolo (1852); Osservazioni microscopiche e deduzioni patologiche sul colera asiatico (1854); Sulla causa specifica del colera asiatico etc. (1865); Sulla respirazione antificiale (1874); Di alcuni pregiudizii in medicina legale (3. vyd. 1877) a j. v.
Pacini
#######
#FB#
0J6
8F7
806A8
917B65
1002B50
1061B70
1140B41
1195B30
1234B40
1299O6Vxs0x000086AA/0x00000063/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacini##%1901%6%232%190041
#FE#
#ED#
HESLO:Pacinotti##%1901%6%149%190044
Pacinotti [paΦi-] Antonio, fysik ital. (*1841 v Pise). Studoval v Pise, kde jeho otec ji₧ byl professorem, r. 1861 stal se assistentem p°i fysikßlnφ laborato°i pisanskΘ university, potom professorem v Bologni, r. 1873 prof. na universit∞ v Cagliari a poslΘze r. 1882 v Pise, kde p∙sobφ dosud. R. 1864 vynaÜel t. zv. Pacinott∙v prsten, kter² tvo°φ podstatu stroje Grammeova (v. ElektrickΘ stroje, str. 490), a napsal ΦetnΘ rozpravy fysikßlnφ do ╗Nuovo Cimento½ a ╗Rivista del Vimercati½ a j.
#######
#FB#
0K9
18F7
316F17
377F17
#FE#
#ED#
HESLO:Pacinskß t∞lφska##%1901%6%248%190045
Pacinskß t∞lφska jsou zvlßÜtnφ podΘlnß zrnka a₧ 2 mm dl., vrstevnatß, jimi₧ zakonΦujφ se n∞kterΘ nervy v podko₧nφm pojivu dlan∞, chodidla, prst∙, v okolφ kloub∙, ale i v okru₧φ st°evnφm. Poklßdßna jsou za t∞lφska hmatovß a byla p°ed Pacinim, kter² je podrobn∞ studoval, zpozorovßna ji₧ Vaterem (1684-1751), anatomem ve Vitemberku, proce₧ naz²vßna jsou takΘ n∞kdy dle tohoto t∞lφsky Vatersk²mi.
#######
#FB#
0K16
50B2
286F7
374F18
#FE#
#ED#
HESLO:Paciscent##%1901%6%331%190046
Paciscent (z lat.), ·mluvce; smlouvajφcφ strana.
#######
#FB#
0K9
20F7
#FE#
#ED#
HESLO:Paciuoli##%1901%6%347%190047
Paciuoli [paΦu-] (Paciolus) Luca, tΘ₧ Lucas de Burgo Sancti Sepulcri (dle rodiÜt∞), mathematik italsk² 2. pol. XV. stol. Byl minoritou a vyuΦoval mathematice v Perugii, Neapoli, Milßn∞, Florencii, ╪φm∞ a Benßtkßch. Vydal; Summa di arithmetica. geometria, proporyioni e proporzionalita (Ben., 1494; 2. vyd. 1523) a Divina proporzione, opera a tutti l'ingegni perspicaci e curiosi necessaria (t., 1509).
#######
#FB#
0K8
18B8
28F4
38F30
222B21
244B9
255B29
314B18
334B55
#FE#
#ED#
HESLO:Pacius##%1901%6%430%190048
Pacius Fredrik, nejslavn∞jÜφ skladatel Φudsk², rodem N∞mec (*1809 v Hamburceå1891 v Helsingforsu). Vzd∞lav se pode vlivem Spohrov²m a Hauptmannov²m byl sprvu druh²m kapelnφkem krßl. kapely ve ètokholm∞ a r. 1834 jmenovßn professorem hudby na universit∞ v Helsingforsu, na jeho₧ hudebnφ ₧ivot m∞l rozhodn² vliv. R. 1845 zalo₧il v Helsingforsu SpoleΦnost symfonickou, r. 1848 Jednotu p∞veckou a provßd∞l tu postupn∞ i nejslo₧it∞jÜφ dφla evropsk²ch mistr∙, co₧ pro tehdejÜφ hudebnφ pom∞ry ΦudskΘ bylo s v²znamem dalekosßhl²m. Vedle tΘto svΘ dirigentskΘ Φinnosti [Pacius] komponoval a to zejmΘna opery: Honba krßle Karla (na historicko-romantick² text Z. Topelia, provedenß r. 1852 ochotnφky s neobyΦejn²m ·sp∞chem; n∞kterΘ Φßsti z nφ, jako melodie ╗Och hafvets unga tΣrna½, dokonce znßrodn∞ly) a Princezna Kyperskß. Z ostatnφch skladeb uvßdφme: Fantasii pro housle (1842), Koncert pro housle (1845), n∞kolik pochod∙, kantßt a j. Nejv∞tÜφ d∙le₧itosti nabyl vÜak [Pacius] jako₧to skladatel vlasteneck² nßrodnφmi pφsn∞mi Suomis sang, Soldatgossen, Fridsb÷ner a skladbou nßrodnφ hymny ΦuchonskΘ Vart land na slova Runebergova r. 1848. Poslednφ jeho pracφ byla opera Loreley (na slova Em. Geibela) z r. 1887. [Pacius] nebyl sice tv∙rcem n∞jakΘ nßrodnφ hudby ΦuchonskΘ, ale dal aspo≥ impuls k p∞st∞nφ hudby v ╚uchonsku na zßkladech hudby modernφ. Gh.
#######
#FB#
0K6
7F7
559A8
599B17
793B19
958A8
1015B11
1028B12
1042B10
1088B9
1159B7
1201A8
1338B3
#FE#
#ED#
HESLO:von Pack##%1901%7%141%190049
von Pack Otto, rada vΘvody Ji°φho SaskΘho (*ok. r. 1480-å1537). Studoval v Lipsku prßva a vstoupil pak do slu₧eb vΘvody Ji°φho SaskΘho, jeho₧ d∙v∞ry vÜak zneu₧il pro svoje obohacenφ. Byv pak propuÜt∞n dopouÜt∞l se r∙zn²ch neplech. Tak namluvil r. 1527 lantkrab∞ti Filipovi HesskΘmu, ₧e vΘvoda Ji°φ vstoupil s Jßchymem I. Braniborsk²m a krßlem Ferdinandem ╚esk²m a n∞kolika biskupy v tajn² spolek proti protestantismu a zvlßÜt∞ proti kurfirÜtovi saskΘmu a samΘmu Filipovi, ba ukßzal r. 1528 lantkrab∞ti v Drß₧∩anech dokonce i opis p°φsluÜnΘ smlouvy. V∞c byla pravd∞podobna a kurfirÜt i Filip hned zbrojili k obran∞ a vpadli r. 1528 do franck²ch biskupstvφ. Na radu Lutherovu ₧ßdala obvin∞nß knφ₧ata za vysv∞tlenφ, naΦe₧ [von Pack] byl v Kasselu vysl²chßn, ale necht∞l odvolati d°φv∞jÜφho svΘho tvrzenφ, ₧e originßl smlouvy m∞l v rukou, tak ₧e Filip ₧ßdal p°ece aspo≥ nßhradu za svoje zbrojenφ. [von Pack] uprchl do Nizozemska, ale byl tu po n∞kolikaletΘm potulovßnφ a dobrodru₧nΘm ₧ivot∞ r. 1536 zatΦen, a kdy₧ byv muΦen p°iznal se ke sv²m podvod∙m, byl pro zradu a bu°iΦstvφ popraven 8. ·n. 1537. Ale [von Pack]-ovo jednßnφ zanechalo po sob∞ na dlouh² Φas trpkost na obou jφm rozvad∞n²ch stranßch. Srv. Ehses, Geschichte der [von Pack]-schen HΣndel (Freiburk, 1881); W. Schomburgk, Die [von Pack]-schen HΣndel (v Histor. Taschenbuch 1881, str. 185); H. Schwarz, Landgraf Philipp und die [von Pack]-schen HΣndel (Lip., 1883); na to odpov∞∩ Ehsesova: Landgraf Philipp v. Hessen und Otto von [von Pack], eine Entgegnung (Freib., 1886).
#######
#FB#
0K8
9F4
719A10
893A10
1101A10
1225A10
1286A10
1387A10
1489A10
#FE#
#ED#
HESLO:Paclt##%1901%7%438%190050
Paclt (Pazelt) ╚en∞k, cestovatel Φesk² (*14. Φce 1815 v Turnov∞-å1887 v Keiskamm∞). NavÜt∞voval obecnou Ükolu ve svΘm rodiÜti, naΦe₧ v JiΦφn∞ vyuΦil se mydlß°stvφ. Jako tovaryÜ procestoval ╚echy, Moravu a Rakousy a p°iÜel i do Uher, avÜak zßhy zanechal svΘho °emesla a v∞noval se ve Vφdni brouÜenφ drahokam∙. R. 1842 odeÜel do VarÜavy za obchodem s drahokamy, avÜak po mnoh²ch ztrßtßch v tomto obchod∞ odebral se r. 1846 do Spoj. Obcφ sev.-amer., kde na cest∞ z New Yorku do NovΘho Orleansu dal se najmouti na 5 let do vojska Spoj. Obcφ, kterΘ prßv∞ vypov∞d∞ly Mexiku vßlku, jφ₧ ·Φastnil se s armßdou generßla Scotta. Po vßlce [Paclt] p°id∞len byl posßdkßm ve Florid∞ a propuÜt∞n byv od vojska r. 1853 vrßtil se do Evropy. AvÜak jeÜt∞ t. r. vrßtil se do Spoj. Obcφ. Zde hospoda°il krßtk² Φas na farm∞ ve Virginii a pak zelina°il v Savann∞, odkud zajel do Ria de Janeiro, hodlaje hledati v Brazilii diamanty. Ale nepochodiv vrßtil se do New Yorku a odtud vypravil se r. 1857 do Australie, kde z Melbournu vyhledal zlatodoly portlandskΘ, kterΘ tehdy ji₧ byly vyΦerpßny. Proto odplul do Kalkutty, lßkßn pov∞stmi o nov²ch lo₧iskßch zlata ve V²chodnφ Indii, jimi₧ ovÜem ·pln∞ byl zklamßn. P°es Hong-kong vrßtil se do Adelaidy v Australii a odtud vypravil se k °ece Lachlanu, kde doloval s n∞kolika soudruhy se znamenit²m ·sp∞chem na zlato. Pon∞kud obohacen odplul r. 1862 ze Sydneye kolem mysu Hornova do Lond²na, p°es Pa°φ₧ odejel do ╚ech a usadil se v Rovensku u Turnova. Ale ji₧ r. 1864 vydal se znova do Australie, ze Sydneye bral se k zßlivu CarpentarskΘmu, hledaje zde zlato, avÜak zklamßn vrßtil se do Sydneye a odtud r. 1865 p°es Nov² Zealand, kter² procestoval po celΘ dΘlce od j. k s., zase do ╚ech, kam₧ zavφtal r. 1866. R. 1869 byl nucen prchnouti z ╚ech, je₧to vydßn na n∞ho zatykaΦ pro pobu°ujφcφ °eΦi, i ujel do N∞mecka a odtud r. 1870 p°es Lond²n do Portu Flisabeth v ji₧nφ Africe. Nejprve cestoval do Bloemfonteinu, pak k °ece Vaalu a odtud vydal se k Zambezi, ale vrßtil se do Kimberleye, kde °φdil kopßnφ diamant∙ do r. 1875. Nßsledkem udßnφ, ₧e posφlß do Evropy ÜpatnΘ zprßvy o Φinnosti vlßdy kapskΘ, odeÜel do Transvaalu a teprve r. 1877 vrßtil se k °ece Vaalu, zab²vaje se dßle hledßnφm diamant∙ s dosti velik²m ·sp∞chem v Keiskamm∞, odkud v l. 1883-84 podnikl p°es Transvaal cestu do Svazijska a zem∞ Zul∙v. Od r. 1884 p°estßvajφ vÜecky zprßvy o [Paclt]-ovi, a₧ r. 1887 oznßmeno nßhlΘ jeho ·mrtφ v Keiskamm∞, kde a₧ do svΘ smrti hledal diamanty. [Paclt] vykonal ve vÜech p∞ti dφlech sv∞ta cesty neobyΦejn∞ rozsßhlΘ a odvß₧nΘ, avÜak v²znam jejich jest v pom∞ru k jejich rozsahu jen nepatrn², jednak proto, ₧e byly rßzu p°φliÜ dobrodru₧nΘho a spekulaΦnφho, jednak ₧e sßm nezanechal ₧ßdn²ch soustavn²ch a uspo°ßdan²ch zßpis∙v o nich. Teprve po smrti jeho dle jeho dopis∙v a vypravovßnφ zpracovßny tyto cesty ve spise: ╚e≥ka Paclta cesty po sv∞t∞. Vzd∞lal Dr. Jaroslav Svoboda (Ml. Boleslav, 1888). TÜr.
#######
#FB#
0K5
15F5
627A7
2364A7
2464A7
2833B28
2913B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pacold##%1901%7%463%190051
Pacold Ji°φ, professor na ΦeskΘ vysokΘ Ükole technickΘ v Praze (*24. dubna 1834 v Chrudimi). Absolvoval reßlku v Chrudimi, pak stavovsk² polytechnick² ·stav v Praze a vstoupil do stavitelskΘ praxe. R. 1859 stal se assistentem stavitelstvφ na tΘ₧e polytechnice u prof. Wiesenfelda. R. 1863 habilitoval se jako soukrom² docent pro hospodß°skΘ a pr∙myslovΘ stavitelstvφ na tΘm₧ ·stav∞. Po reorganisaci vysok²ch Ükol technick²ch v Praze stal se r. 1865 placen²m docentem pro encyklopaedii pozemnφho stavitelstvφ a r. 1871 °ßdn²m professorem pozemnφho stavitelstvφ, podr₧ev p°i tom jeÜt∞ encyklopaedii stavitelstvφ pro odd∞lenφ strojnickΘ i chemickΘ. Byl n∞kolikrßte p°ednostou odd∞lenφ stavitelskΘho a r. 1889 rektorem. Vypracoval n∞kolik nßvrh∙ na pra₧skΘ Φin₧ovnφ domy, zlepÜil vßpennΘ peci s vrchnφm nßhozem, kterΘ si dal tΘ₧ patentovati. T∞₧iÜt∞ prßce [Pacold]-ovy spoΦφvß v jeho Φinnosti uΦitelskΘ a spisovatelskΘ. Jako horliv² uΦitel vy. choval celou generaci technik∙v, z nich₧ mnozφ po₧φvajφ zvuΦnΘho jmΘna. Napsal: Sta- tika konstrukci pozemnφho stavitelstvφ (1881); Stavitelsk² praktik (1883), kter² r. 1887 dosp∞l druhΘho vydßnφ. V l. 1878-81 vydßval autografie Studie pozemnφho stavitelstvφ a koneΦn∞ r. 1890 zaΦal vydßvati dφlo na Üirok²ch zßkladech zalo₧enΘ, Konstrukce pozemnφho stavitelstvφ, jeho₧ druh² dφl vyÜel r. 1892 a t°etφ dφl r. 1895. Tφmto dφlem [Pacold] zalo₧il svΘmu jmΘnu a svΘ Φinnosti Φestnou pam∞¥, nebo¥ jest to nejobsßhlejÜφ odborn² spis, kter² posud vyÜel v ΦeskΘm jazyku. [Pacold] jest p°edsedou kommisse pro II. stßtnφ zkouÜku v oboru pozemnφho stavitelstvφ na c. k. ΦeskΘ vysokΘ Ükole technickΘ, Φlenem kommisse pro II. stßtnφ zkouÜku v odboru stavitelstvφ in₧en²rskΘho, Φlenem c. k. zkuÜebnφ kommisse pro oprßvn∞nΘ civilnφ techniky a c. k. kommisse pro zkouÜenφ stavitel∙, mistr∙ zednick²ch, kamenick²ch, tesa°sk²ch a studna°sk²ch. Vyznamenßn byl ryt. °ßdem FrantiÜka Josefa a jmenovßn dvornφm radou. Fka. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K6
7F4
852A8
1020B4
1025B38
1072B19
1169B29
1269B33
1367A8
1503A8
1935B4
1939N22Vyb0x006BE3EA/0x00000053/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%18%405%290314
#FE#
#ED#
HESLO:Pacotille##%1901%8%289%190052
Pacotille [pakotij], franc., volnß zavazadla nßmo°nφk∙ neb cestujφcφch na lodi; zbo₧φ, kterΘ kapitßn nebo mu₧stvo obchodnφ lodi vezou s sebou na vlastni vrub. Contrat de [Pacotille], smlouva lodnφk∙ s prßvem na bezplatn² nßklad jistΘho zbo₧φ na vlastnφ vrub.[Pacotille] znamenß tΘ₧ ÜpatnΘ zbo₧φ, brak.
#######
#FB#
0K9
29F15
159B10
170A11
258A11
#FE#
#ED#
HESLO:Pacov##%1901%8%347%190053
Pacov PokraΦovßnφ v sv. 28
Pacov, m∞sto v ╚echßch v hejtm. pelh°imovskΘm
Pacov, ves t., hejtm. Zi₧kov, okr. ╪φΦany
Pacov PaΦov (Putzendorf), ves na Morav∞
#######
#FB#
0K5
6N22Vyb0x006BE4DA/0x000001CF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%18%422%290315
30O45Vxs0x0000C02A/0x00000AC4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacov, m∞sto v ╚echßch v hejtm. pelh°imovskΘm##%1901%8%347%190054
77O41Vxs0x0000CC60/0x0000009D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacov, ves t., hejtm. Zi₧kov, okr. ╪φΦany##%1901%8%405%190055
120O39Vxs0x0000CDB7/0x00000097/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacov PaΦov (Putzendorf), ves na Morav∞##%1901%8%438%190056
#FE#
#ED#
HESLO:Pacov, m∞sto v ╚echßch v hejtm. pelh°imovskΘm##%1901%8%347%190054
Pacov: , m∞sto v ╚echßch v hejtm. pelh°imovskΘm, na ₧el. trati z Hor. Cerekvice do Tßbora, mß 350 d, 2844 obyv. Φ. (1890), okr. soud, poÜtu, telegraf, Φetn. stanici, staro₧itn² d∞kan. kostel sv. Michala arch. (nejstarÜφ budova v [Pacov]-∞), v nyn∞jÜφ podob∞ z r. 1727, kostel sv. Barbory (z r. 1681), b²v. klßÜternφ kostel sv. Vßclava; 5t° obec. Ük. pro obΘ pohlavφ, 3t°. m∞Ü¥. Ük. chl., pr∙myslovou Ük. pokraΦ., dφvΦφ ·stav, nemocnici, lΘkßrnu, obΦ. a okr. hospod. zßlo₧nu, pilu, n∞kolik ml²n∙v a t²d. a v²r. trhy. Na mφst∞ kvetoucφho d°φve soukenictvφ obyvatelstvo ₧ivφ se drobn²mi °emesly a rolnictvφm. M∞sto mß prostrannΘ nßm∞stφ a nad kostelem zßmek ΦtverhranΘ podoby, jeho₧ malß Φßs¥ pochßzφ ze starΘ doby; v zßmku ·hlednΘ divadlo a na zßpad od n∞ho rozlehl² park. Alod. panstvφ zaujφmß 1122,78 ha p∙dy, nßle₧φ k n∞mu v [Pacov]-∞ zßmek, dv∙r a pivovar, majetek dra Ad. Weisse ryt. z Tessbachu. [Pacov] p°ipomφnß se v XIII. stol. Hrad vystav∞n teprve ve XIV. stol. a byl rodn²m sφdlem vladyk z Pacova, kte°φ se odtud zßhy vyst∞hovali do Moravy, kde dr₧eli hojn∞ statk∙, zejmΘna Batelov. Roku 1401 Hynek Tluksa z ╚echtic prodal [Pacov] Malovc∙m, jich₧ potomci sed∞li tu drahn∞ let a ud∞lili Pacovsk²m hojn∞ svobod a v²sad. R. 1550 Old°ich èpanovsk² z Lysova koupil [Pacov] od nßstupc∙ Vßcl. ryt. Rabenhaupta ze SuchΘ; jeho potomek Michal byl velice snßÜeliv² k rozliΦn²m vyznßnφm nßbo₧ensk²m, zejm. evangelickΘmu, a za jeho panovanφ cφs. Rudolf po [viz obrßzek Φ. 2984. Znak m∞sta Pacova. ] v²Üil [Pacov] na m∞sto s m∞st. erbem (vyobr. Φ. 2984.): v zlatΘm Ütφt∞ na pravo na zelenΘm pahorku st°φbrnß v∞₧ se stφnkami, branou otev°enou, nad nφ₧ je st°φlna; v levo pak dvouocas² lev, jeho₧ hornφ Φßs¥ je modrß a dolnφ Φervenß. Od èpanovsk²ch z Lysova koupil [Pacov] (1613) Ladislav Vφtha ze RzavΘho. Tento ·Φastnil se vzpoury stav∙ Φes., zaΦe₧ jeho jm∞nφ od krßl. komory zabrßno (1623) a prodßno k ruce Magdaleny MontbrunovΘ roz. VφthovskΘ. Tato prodala [Pacov] ji₧ r. 1631 Janu st. ╚ernφnovi z Chud∞nic, od jeho₧ potomk∙ jej op∞t koupil (1643) Sigmund Myslφk z HyrÜova. Tento odkßzal zbo₧φ pacovskΘ klßÜteru karmelitßnskΘmu na MenÜφm m∞st∞ pra₧skΘm, jen₧ tu upravil zßmek na klßÜter a uvedl tam mnichy karmelitßny (1708). R. 1787 klßÜter zde zruÜen. jm∞nφ jeho p°ipadlo nßbo₧enskΘmu fondu, naΦe₧ v l. 1803-13 u₧φval ho nov² bud∞jovick² biskup hr. Schaffgotsch. Roku 1835 vlßda prodala [Pacov] svob. p. Gudenusovi, po n∞m₧ nßsledovali knφ₧ata L÷wensteinovΘ, kte°φ v l. 70t²ch XIX. stol. prodali [Pacov] n∞m. chabrusu, od n∞ho₧ jej koupil vφde≥. advokßt dr. Weiss. [Pacov] jest rodiÜt∞ Fr. èohaje.Okr. soud mß 309,30 km2, 2931 d., 22.353 ob. Φ., 14 n.; z 22.372 p°φt. obyv. 21.140 kat., 663 ev., 569 ₧id., 10.729 mu₧., 11.643 ₧en. (1890).-
Pacov
#######
#FB#
0J5
229A7
801B2
826A7
900A7
990F15
1132A7
1269A7
1452Q42WLine.exe Otta Tabulka##%1901%8%74%99999
1501A7
1758A7
1954A7
2386A7
2495A7
2564A7
2596F4
2601F4
2616B2
2618H1
2740O5Vxs0x0000BD32/0x000000AA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacov##%1901%8%347%190053
#FE#
#ED#
HESLO:Pacov, ves t., hejtm. Zi₧kov, okr. ╪φΦany##%1901%8%405%190055
Pacov: , ves t., hejtm. Zi₧kov, okr. a pÜ. ╪φΦany, fara SluÜtice, 47 d., 304 ob. Φ. (1890). Teprve po vßlkßch husitsk²ch osazena pr² ╚echy.
Pacov
#######
#FB#
0J5
141O5Vxs0x0000BD32/0x000000AA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacov##%1901%8%347%190053
#FE#
#ED#
HESLO:Pacov PaΦov (Putzendorf), ves na Morav∞##%1901%8%438%190056
Pacov: , PaΦov (Putzendorf), ves na Morav∞, hejtm. a okr. Mor. T°ebovß, fara a pÜ. Trnßvka (Novß); 52 d., 325 ob. n. (1890), 2t°. Ük.
Pacov
#######
#FB#
0J5
9F5
16B10
135O5Vxs0x0000BD32/0x000000AA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacov##%1901%8%347%190053
#FE#
#ED#
HESLO:Pacta conventa##%1901%8%471%190057
Pacta conventa naz²vala se v Polsku dobrovolnß ·mluva mezi vybran²m krßlem a nßrodem p°ed korunovaci. Po vym°enφ Jagellovc∙ (1572), kdy tr∙n polsk² stal se volebn²m, bylo zvykem, ₧e plnomocnφk∙m kandidßta tr∙nu p°edklßdßny v²minky, kterΘ mu uklßdaly jistΘ povinnosti, jako: placenφ stßtnφch dluh∙v, op∞tnΘ nabytφ kraj∙ ztracen²ch, stav∞nφ zßmk∙v a j. Teprve kdy₧ kandidßt v²minky tyto podepsal a p°φsahou k nim se zavßzal, byl zvolen za krßle a korunovßn. [Pacta conventa] [Pacta conventa] trvala a₧ do zvolenφ poslednφho krßle polskΘho Stanislava Augusta a p°isp∞la znaΦnou m∞rou k ·padku stßtu.
#######
#FB#
0K14
456A16
473A16
#FE#
#ED#
HESLO:Pactum##%1901%9%33%190058
Pactum [pak-] (mno₧. Φ. pacta) naz²vala se ve starÜφm °φm. prßvu obligaΦnφ smlouva, kterß nebyla uΦin∞na v urΦitΘ prßvem p°edepsanΘ form∞, ani tφm, ₧e jedna strana odevzdala druhΘ stran∞ jistou v∞c (re), ani tφm, ₧e strany p°i 4 t. zv. konsensußln²ch kontraktech- (viz Φl. Kontrakt) jak²mkoli zp∙sobem se dohodly. Takovou neformßlnφ smlouvou nezaklßdala se zpravidla prßvn∞ platnß a ₧alovatelnß obligace. Pouze v²jimkou n∞kterß pacta uΦin∞na ₧alovateln²mi.[Pactum] de contrahendo, p°edchozφ smlouva. Viz Kontrakt, str. 752 b.
#######
#FB#
0K6
24F5
199B2
273F8
456A8
465F14
504O8Vxn0x00504CE1/0x00000F53/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1408%51%463%144300
523B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pacuvius##%1901%9%141%190059
Pacuvius [paku-] Marcus, vynikajφcφ skladatel °φm. tragΘdiφ (*v Brundisii kol. 220, å130 p°. Kr. ). Blφzce byl sp°φzn∞n s bßsnφkem Q. Enniem; nebo¥ byl syn sestry jeho. Ennius i na bßsnickou Φinnost jeho m∞l vliv nemal², je₧to byl v um∞nφ tom jeho uΦitelem. Nejv∞tÜφ Φßs¥ ₧ivota svΘho pro₧il [Pacuvius] v ╪φm∞, zab²vaje se tu jednak sklßdßnφm dramat, jednak malφ°stvφm. Teprve ve stß°φ, sti₧en jsa chorobou, nucen byl opustiti ╪φm a uch²liti se do mφrn∞jÜφho podnebφ Tarenta. Tam takΘ zem°el, maje v∞ku 90 let. [Pacuvius] jest prvnφ z dramatik∙ °φmsk²ch, jen₧ v∞noval se v²hradn∞ tragΘdii. Kde₧to p°edch∙dcovΘ jeho, jako Livius Andronicus, Cn. Naevius a Q. Ennius, p∞stovali jak vß₧nΘ drama, tak i veselohru, [Pacuvius] obmezil se tragΘdiφ, a ani tu nebyla Φinnost jeho zvlßÜt∞ rozsßhlß. Nebo¥ jen o nevelikΘm poΦtu kus∙ jeho dramatick²ch-celkem 12-se dovφdßme. Za to vÜak velikß byla pΘΦe, ji₧ vynaklßdal na vzd∞lßnφ a vyt°φbenφ jednotliv²ch dramat sv²ch. Jako₧ tehdy bylo zvykem, slo₧eny byly i jeho tragΘdie p°edevÜφm dle vzor∙ °eck²ch, hlavn∞ dle kus∙ Euripidov²ch. Znßme tituly a zlomky z 11 dramat takov²ch. V∞tÜina jich vzata z tr≤jskΘho kruhu bßjφ, z n∞ho₧ tragikovΘ °φmÜtφ v∙bec rßdi Φerpali. Vedle t∞chto tragΘdiφ [Pacuvius] p∞stoval i tragΘdii beroucφ lßtku z historie °φmskΘ, tak zvanou praetextu. Znßmo jest nßm jedno jeho drama takovΘ, slovoucφ Paulus. To t²kalo se dle jedn∞ch (na p°. L. Mⁿllera) neÜ¥astnΘho konsula Aemilia Paula, jen₧ padl v bitv∞ u Canen za vßlky s Hannibalem, dle druh²ch stejnojmennΘho vφt∞ze u Pydny r. 168. Sloh [Pacuvius]-i∙v chvßlen od star²ch pro hojnost, vß₧nost a vzneÜenost. Ale mluva jeho nezdßla se Ciceronovi zcela ryzφ a Φistou. Jinak vÜak zahrnuje jej Cicero chvßlou a uznßvß jej za nejlepÜφho tragika °φmskΘho (de opt. gen. or. 1). Jisto jest, ₧e kusy jeho dochßzely obliby nemalΘ jak u vrstevnφk∙, tak i u generacφ pozd∞jÜφch. I za Ciceronovy doby provozovßny Φasto a s ·sp∞chem. Zdß se, ₧e zamlouvaly se obecenstvu °φmskΘmu i tφm, ₧e v nich hlßsßny byly a doporuΦovßny obΦanskΘ ctnosti, jako stateΦnost, v∞rnost a lßska k vlasti. Litovati jest, ₧e se nßm odtud nezachovalo nic vφce ne₧ n∞kterΘ zlomky a tituly. Ty sebrßny jsou v Ribbeckov∞ spise Tragicorum Romanorum fragmenta (Lip., 3. vyd. 1897). Srv. tΘ₧ L. Mⁿller, De Pacuvii fabulis disputatio (Berl., Calvary 1889). RN.
#######
#FB#
0K8
17F6
292A10
511A10
709A10
1224A10
1359B7
1551A10
2325B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pacy-sur-Eure##%1901%9%33%190060
Pacy-sur-Eure [pasi-syr-÷r], kantonßlnφ m∞sto ve franc. dep. Eure a arrond. Evreux na pr. b°. °. Eure a v uzlu tratφ [Pacy-sur-Eure] VernonGisors a Dreux-[Pacy-sur-Eure]-Elbeuf franc. zßp. drßhy, mß 2037 obyv. (1896), kostel z XII. stoletφ, 2 Ükoly ve°. a 2 soukromΘ, divadlo, nemocnici, parnφ pilu, tovßrnu na nßbytek, slevßrnu, ml²ny a jirchßrny. U [Pacy-sur-Eure] r. 1793 zvφt∞zilo vojsko konventu nad povstalci norman. a r. 1870 prusk² generßl Bredow nad franc. mobilnimi gardami. Nad m∞stem vypφnß se plateau vys. 136 m a pokrytΘ lesem velik²m 900 ha. TÜr.
#######
#FB#
0K13
117A15
154A15
351A15
523B1
553B3
557B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paczy±ski##%1901%9%141%190061
Paczy±ski viz PaΦinsk².
#######
#FB#
0K9
14O9Vxs0x0000E2FE/0x0000022C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%9%182%190064
#FE#
#ED#
HESLO:PaΦe°ice##%1901%9%149%190062
PaΦe°ice viz Pace°ice.
#######
#FB#
0K8
13O8Vxs0x00006F17/0x000000B9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%5%347%190031
#FE#
#ED#
HESLO:PaΦφn##%1901%9%157%190063
PaΦφn (Patzin), ves v ╚echßch, hejtm. Teplß, okr. Bezdru₧ice, fara ╚elivo, pÜ. Teplß (klßÜter); 16 d., 100 ob. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K5
7B6
#FE#
#ED#
HESLO:PaΦinsk²##%1901%9%182%190064
PaΦinsk² (Paczy≥ski) z VelkΘ PaΦiny a z TenΦφna, rodina slezskß p∙vodu polskΘho, osedlß hlavn∞ v Opolsku a Ratibo°sku. Stanislav [PaΦinsk²] ok. r. 1602 byl sudφm menÜφho prßva knφ₧etstvφ OpavskΘho. Adam souΦasn∞ byl cφs. prokurßtorem v Opolsku a Ratibo°sku. Adam Vßclav (å1727) byl zemsk²m hejtmanem knφ₧etstvφ T∞ÜφnskΘho a jeho linie pov²Üena na hrab∞cφ. V Opolsku a Ratibo°sku Albrecht Leopold ok. r. 1690 byl zemsk²m kanclΘ°em; v l. 1706 a₧ 1714 t²₧ ·°ad zastßval Leopold Konstantin. Rod se udr₧uje dosud v PruskΘm Slezsku v n∞kolika liniφch.
#######
#FB#
0K8
10F9
23F12
40F7
119F9
129A10
198F4
258F11
379F16
467F18
#FE#
#ED#
HESLO:PaΦlavice##%1901%9%298%190065
PaΦlavice, far. ves na Morav∞, hejtm. Krom∞°φ₧, okr. Zdounky, pÜ. Morkovice; 122 d., 684 ob. Φ. (1890), kostel sv. Martina (od r. 1859 far.), 2t°. Ük. chl., klßÜt. milosrd. sester sv. Vincence z Pauly s 3t°. soukr. dφvΦφ Ük. (s prßv. ve°ejn.) a deskov² statek (836,50 ha p∙dy) se zßmkem, dvorem a cihelnou dr₧φ klßÜter milosrdn²ch sester ve Vφdni. Osada p°ipomφnß se r. 1131, kdy nßle₧ela Johanit∙m, a r. 1645 vydrancovßna od èvΘd∙v. Opodßl ovΦφn Je₧φrko a myslivna Zdravß Voda.
#######
#FB#
0K9
268B2
#FE#
#ED#
HESLO:PaΦuli##%1901%9%397%190066
PaΦuli (patchouli) viz Pogostemon.
#######
#FB#
0K6
8F9
23O10Vxs0x006B3EAE/0x00000391/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%45%149%196475
#FE#
#ED#
HESLO:Pßd##%1901%9%405%190067
Pßd
Pßd v mluvnici
Pßd ve fysice
#######
#FB#
0K3
6O14Vxs0x0000E9D7/0x000000AA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pßd v mluvnici##%1901%9%405%190068
22O13Vxs0x0000EB97/0x00000A23/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pßd ve fysice##%1901%9%438%190069
#FE#
#ED#
HESLO:Pßd v mluvnici##%1901%9%405%190068
Pßd: [Pßd] v mluvnici (p°elo₧eno z °ec. pt│sic, lat. casus) jsou rozliΦnΘ tvary jmΘna, slou₧φcφ k naznaΦenφ jeho mluvnick²ch vztah∙. Viz JmΘno a Sklon∞nφ.
Pßd
#######
#FB#
0J3
5A5
13F8
40C6
53B5
137O16Vxm0x003B0012/0x00000720/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1306%73%240%131900
156O3Vxs0x0000E898/0x0000002E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pßd##%1901%9%405%190067
#FE#
#ED#
HESLO:Pßd ve fysice##%1901%9%438%190069
Pßd: ve fysice jest pohyb t∞lesa p∙sobenφm p°ita₧livosti zem∞. Rozeznßvßme [Pßd] voln² a [Pßd] po ÜikmΘ rovin∞. 1. [Pßd] voln² jest pohyb t∞lesa podlΘhajφcφho pouze vlivu p°ita₧livosti zem∞, tak ₧e vÜechny body t∞lesa opisujφ tytΘ₧ drßhy jako jeho t∞₧iÜt∞. P°φsn∞ vzato padajφ [Pßd]-em voln²m pouze t∞lesa ve vzduchoprßzdnu. [Pßd] voln² jest pohybem rovnom∞rn∞ urychlen²m, urychlenφ tohoto pohybu jest ovÜem na r∙zn²ch mφstech povrchu zemskΘho r∙znΘ, v Praze Φinφ 981 cm/sec2. Rychlost v v okam₧iku t vypoΦte se dle vzorce v=gt, kde g znaΦφ urychlenφ. Drßha s v tomto Φase t pohybem volnΘho [Pßd]-u vykonanß dle vzorce s=1/2gt2. Voln∞ padajφcφ t∞leso probφhß dle toho za 1 sec. drßhu 4,9 m, za 2 sec. 19,6 m, za 3 sec. 44,2 m, za 4 sec. 78,5 m, za 5 sec. 122,6 m atd. Dle tohoto vztahu mezi dobou [Pßd]-u volnΘho a drahou vykonanou lze urΦiti p°φbli₧n∞ hloubku studnφ, propastφ a pod. urΦenφm doby [Pßd]-u. Stßlost urychlenφ p°i volnΘm [Pßd]-u dotvrdil ji₧ Galilei (1590) pokusy v Pise proveden²mi; z toho pak odvodil ho°ejÜφ zßkony [Pßd]-u volnΘho. Viz Padostroj. Drßha [Pßd]-u volnΘho nesouhlasφ ·pln∞ se sm∞rem svisl²m; otßΦenφ zem∞ zp∙sobuje tu ·chylku na v²chod. F. Reich spouÜt∞l (1832) t∞₧kou kouli v dolu 158,5 m hlubokΘm a nalezl ·chylku na v²chod 28,4 mm. Zajφmavo jest, ₧e pozoroval zßrove≥ malou ·chylku na jih (4,4 mm) v souhlasu se starÜφmi pokusy, je₧ provedli v konci XVIII. stol. Guglielmini a r. 1802 Benzenberg. Tato ji₧nφ ·chylka uspokojiv∞ vysv∞tlena nebyla. 2. [Pßd] po ÜikmΘ rovin∞ jest pohyb t∞lesa tφ₧i podlΘhajφcφho na rovin∞ sklon∞nΘ k sm∞ru vodorovnΘmu, pohyb, p°i n∞m₧ nenφ t°enφ ani₧ jin²ch p°ekß₧ek a p°i kterΘm vÜechny body t∞lesa opisujφ drßhy tytΘ₧. Pohyb tento jest patrn∞ rovnom∞rn∞ zrychlen²m, prßv∞ tak jako p. voln², urychlenφ vÜak zßvisφ na sklonu naklon∞nΘ roviny. ZnaΦφ-li (vyobr. Φ. 2985.) AB rovinu Üikmou, AC sm∞r vodorovn², a sklon roviny, [viz obrßzek Φ. vyobr. 2985. ] T t∞₧iÜt∞ t∞lesa, g urychlenφ tφ₧e, jest urychlenφ g1 [Pßd]-u po ÜikmΘ rovin∞ dßno v²razem g1=gsina, dle toho zm∞nφ se pak v²razy pro rychlost v1 v1=gsinat a pro drßhu s1 s1=1/2gsinat2. Ze vzorc∙ t∞chto vypl²vajφ dva zßkony [Pßd]-u po ÜikmΘ rovin∞. a) T∞leso padajφcφ z urΦitΘho bodu po jakkoli sklon∞nΘ ÜikmΘ rovin∞ probφhß tou₧e rovinou vodorovnou se stejnou rychlostφ. b) Sestrojφme-li nad svislou p°φmkou (vyobr. Φ. 2986) OA kruh, jeho₧ pr∙m∞r OA znaΦφ drßhu vykonanou voln²m [Pßd]-em, t∞leso padajφcφ po jakkoli Üikmo sklon∞nΘ rovin∞ probφhß drßhu urΦenou p°φsluÜ [viz obrßzek Φ. vyobr. 2986. ] nou t∞tivou; na p°. OB p°i sklonu Γ, OC p°i sklonu g atd. nvk.
Pßd
#######
#FB#
0J3
8F6
75A5
81F5
89A5
95F15
115A5
121F5
277A5
325A5
350F21
468H2
471I3
474H1
475I0
486B1
499B1
533B1
558B1
573B1
591A5
621H1
623I1
626H1
688B1
706B1
724B1
742B1
761B1
797A5
898A5
936A5
1033A5
1054O9Vxs0x000163F9/0x000011A2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%14%289%190099
1071A5
1219B1
1262B3
1328B2
1397F11
1419F10
1483A5
1489F15
1833B2
1851B2
1870C1
1886Q30WLine.exe
1917B1
1935B1
1968B1
1969I1
1971A5
2009I1
2012B3
2015C1
2061I1
2064I1
2067B3
2070C1
2085B1
2086I1
2089I1
2091H1
2093I1
2095B3
2098C1
2100H1
2141A5
2166B1
2289B1
2343B2
2365B2
2397A5
2486Q30WLine.exe
2537B2
2554B2
2568C1
2575B4
2581O3Vxs0x0000E898/0x0000002E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pßd##%1901%9%405%190067
#FE#
#ED#
HESLO:Pßd##%1901%10%223%190070
Pßd (ital. Po, franc. P⌠, lat. Padus, starÜi nßzev Eridanus), nejv∞tÜφ °. italskß, nßle₧ejφcφ k ·mo°φ jaderskΘmu, vznikß na hranici franc. na sev. svahu M. Visa ve v²Üi 2041 m n. m. a teΦe nejprve sm∞rem jihov²ch. a₧ k Saluzzu, kde vstupuje do roviny piemontskΘ a obraci se k severov²ch., sesφlen jsa s prava °. Mairou. U Turina p°ijφmß z Alp Doru Riparii a Sturu a om²vß sev. ·patφ vysoΦ. MonferratskΘ, p°i Φem₧ znenßhla stßΦφ se do pravΘ osy nφ₧iny lombardskΘ do sm∞ru v²chodnφho, v n∞m₧ setrvß, nehled∞ ke 3 v∞tÜφm a °ad∞ menÜφch zßhyb∙v, a₧ do svΘho ·stφ v mo°e. U rozkoÜnΘ vys. MonferratskΘ [Pßd] p°ijφmß s leva alpskΘ Orco a Doru Balteu, prvnφ p°φtok s prava je Tanaro. Blφ₧e Pavie vlΘvß se do [Pßd]-u ze s. Ticino, s nφm₧ majφ vÜechny ostatnφ °eky alpskΘ (Adda, Oglio, Mincio) sm∞r stejn², jsouce p°ed sv²m ·stφm do [Pßd]-u stoΦeny k jihov²chodu. P°φtoky apenninskΘ Trebbia, Taro, Secchia, Tanaro jsou kratÜφ, ale p°inßÜejφ mnohem vφce nßnosu ne₧ alpskΘ, je₧ vÜechen materißl uklßdajφ v jezerech na ·patφ Alp a seslabeny byly z°φzenφm Φetn²ch pr∙plav∙. Dokud v dob∞ glacißlnφ jezera neexistovala, [Pßd] tekl as mnohem ji₧n∞ji ne₧ v dob∞ modernφ. Prvnφ rozv∞tvenφ [Pßd]-u nastßvß u ·sti Panara, odkud vychßzφ na j. Po di Volano, je₧ od Ferrary vysφlß dßle Po di Primaro. Toto, spojeno s °. Renem, obchßzφ jez. Comacchio a vlΘvß se u Primara do mo°e. DalÜφ d∞lenφ hlavn. toku nastßvß u Poleselly, kde kanßl Bianco je vlastn∞ nejsev. ramenem [Pßd]-u a p°echßzφ v Po di Levante; na meridißnu m. Adrie odd∞luje se na pr. Po di Goro. KoneΦn∞ hlavnφ tok (Po Grande) rozd∞lφ se v Po della Gnocca, Po di Tolle a Po di Maestra a Φty°i menÜφ ramena. Nejsevern∞jÜφ v²tok do mo°e vzdßlen jest od nejji₧n∞jÜφho v p°φmΘ Φß°e 53 km. (Ostat. viz Φl. Delta a mapku p°i n∞m.) DΘlka [Pßd]-u m∞°φ 652 km, ·vodφ zabφrajφcφ Φßs¥ Piemontu, Lombardii, Emilii a Φßs¥ Benßtska m∞°φ 74.907 km2. Ale spßd °eky jest od Turina velmi zvoln², nebo¥ p°i prvnφch 35 km svΘho toku sestupuje ji₧ s 2041 m do 366 m, u Turina teΦe ve v²Üi 212 m, u Pavie 100 m, u Cremony 45 m. St°ednφ mno₧stvφ vody Φinφ 95 km3 za vte°., ale dostoupilo maxima (22. a₧ 23. °φj. 1872) a₧ na 1160 m3. Nßnos nynφ, kdy₧ deltovß ramena sev°ena byla hrßzemi, v mo°i uklßdan² pßΦφ se na 46 mill. m3. Bohatstvφ vody dodßvajφ [Pßd] u zvlßÜt∞ poboΦky alpskΘ, ₧ivenΘ 96 ledovci, kde₧to p°φtoky apenninskΘ v lΘt∞ tΘm∞° vys²chajφ. Oboje horskΘ °eky vystupujφ Φasto ze sv²ch b°eh∙v a n∞kterΘ i tok sv∙j m∞nφ, tak ₧e hladina [Pßd]-u zejmΘna po °φjnov²ch deÜtφch nebezpeΦn∞ stoupne. Proto nutno bylo sev°φti [Pßd] u₧ od Cremony poΦφnaje pevn²mi hrßzemi, mφsty i dvojit²mi. Proto takΘ vysv∞tlujeme si snadno, proΦ na tak mocnΘm toku nevznikla ₧ßdnß velikß m∞sta a₧ na Turin, kde je [Pßd] horskou jeÜt∞ °ekou, Piacenzu a Cremonu p°i hlavnφch p°echodech. TotΘ₧ platφ tΘ₧ o poboΦkßch [Pßd]-u, kde si m∞sta z°φdila rad∞ji svΘ vlastnφ pr∙plavy (na p°. Milßn), tak ₧e celΘ ·vodφ pßdskΘ pokrylo se nßdhernou vodnφ sφtφ, jφ₧ rovnati se m∙₧e pouze sφ¥ nizozemskß. Pr∙plavy ty z°φzeny jednak k zavod≥ovßnφ, nebo¥ majφ dodati v∞tÜφ vlßhy, pot°ebnΘ hrubÜφmu nßnosu, odd∞lenΘmu od [Pßd]-u pßsmem fontanili, bohat²m vlßhou; druh² ·kol jejich jest kommunikaΦnφ. Tak povstaly pr∙plavy milßnskΘ, ji₧ od konce XII. stol. budovanΘ, jako Naviglio Grande, Naviglio di Pavia, Nav. della Martesana, dßle kanßl Cavour∙v (82 km dlouh²), Villoresi (60 km), Bianco, Adigetto atd. Jin² velkolep² kanßl buduje se na jihu pßdskΘho po°φΦφ v Emilii, jen₧ mß zavodniti 500.000 ha p∙dy. [Pßd] sßm je splavn² na 543 km a₧ ke Casale a vodnφch cest v po°φΦφ lest 1164 km. Pßdskß nφ₧ina tvo°φ nejd∙le₧it∞jÜφ Φßs¥, jßdro, Italie od pozdnφ doby °φmskΘ. Bohatstvφ jejφ lßkalo ΦetnΘ dobyvatele se sev. k jihu se hrnoucφ a proto takΘ byla jeviÜt∞m nekoneΦn²ch vßlek a nejv∞tÜφch bitev ve st°edov∞ku i v novo v∞ku. AvÜak ve znaΦnΘ Φßsti po°φΦφ pßdskΘho p∙sobφ souΦasn∞ dv∞ nejv∞tÜφ metly Italie: malarie a velkostatek. Nu.
#######
#FB#
0K3
11B2
22B2
31B5
51B8
174B1
596A5
700A5
823A5
1104A5
1170A5
1221F12
1262F13
1446A5
1467F13
1523F10
1555F9
1579F15
1596F11
1610F13
1720B3
1770A5
1787B2
1869B2
1871H1
1938B2
1973B1
1982B1
2011B1
2026B1
2042B2
2075B2
2077H1
2145B1
2146H1
2239B1
2240H1
2267A5
2460A5
2542A5
2715A5
2814A5
3101A5
3333B2
3359B2
3477B2
3486A5
3514B2
3564B3
3908B3
#FE#
#ED#
HESLO:Padßk##%1901%11%405%190071
Padßk (angl. a franc. parachute, rus. ∩apa°■≥·, ital. paracaduta, n∞m. Fallschirm) zove se lehk² p°φstroj, jφm₧ mo₧no bez nebezpeΦφ spustiti se se znaΦn∞jÜφch v²Üφ, je₧to klade vzduchu mocn² odpor. Leonardo da Vinci prv² na zßklad∞ fysikßlnφch studiφ r. 1514 soudil, ₧e by bylo lze Φlov∞ku opat°enΘmu velikou plßt∞nou stanovou st°echou (padiglione) ╗bez bßzn∞ p°ed ·razem½ spustiti se ╗s libovolnΘ v²Üe½. JinΘho zp∙sobu byl projekt benßtskΘho stavitele Fausta Veranzia r. 1617. Tento p°edstavoval si [Padßk] sestßvajφcφ z plßt∞nΘ, pruty ztu₧enΘ ΦtvercovΘ plochy, jejφ₧ ka₧dß strana m∞°ila by asi 15 stop (vyobr. Φ. 2987.). MyÜlenky t∞chto uΦenc∙v, aΦ mu o nich nic nebylo znßmo, provedl brzy po vynßlezu ballonu èebastian Lenormand z Montpellieru. Za to lyÜel vÜak o Φφnsk²ch a siamsk²ch kouzelnφcφch, ₧e spouÜt∞jφ se s v∞₧φ, a tak nerozm²Üleje se dlouho vyskoΦil jednoho dne [viz obrßzek Φ. 2987. Padßk Veranzi∙v. ] r. 1783 Φasn∞ z rßna, dr₧e v ka₧dΘ ruce deÜtnφk p°ed p°eklopenφm zabezpeΦen², na ulici a nikterak si neublφ₧il.-Slßvy chtiv² Pierre Blanchard byl pak prv², jen₧ sestrojiv si ku₧elovit² [Padßk], od r. 1784 Φinil svΘ plavby vzduchem zajφmav∞jÜφ tφm, ₧e dostoupiv urΦitΘ v²Üe, po svΘm [Padßk] u jal se spouÜt∞ti k zemi r∙znΘ ₧ivoΦichy. Dne 22. °φjna 1797 spat°eno v Pa°φ₧i poprvΘ divadlo, ₧e se spustil [Padßk]-em Φlov∞k s v²Üe 1000 m. Byl to sm∞l² Jacques Garnerin. Jeho p. m∞l tvar polokoule o 7,8 m v pr∙m∞ru; svrchu opat°en mal²m otvorem, aby jφm mohl unikati stlaΦen² vzduch, vynßlez to slavnΘho hv∞zdß°e Jos. JΘr. Lalanda. [Padßk] klesß ve vzduchu po zßkon∞ Galileiov∞ (v = gt), t. j. rychlostφ stßle vzr∙stajφcφ; je₧to [viz obrßzek Φ. 2988. Padßk. ] vÜak Φφm nφ₧e padß, tφm v∞tÜφ odpor jevφ se ve sloupci vzduchovΘm, zrychlujφcφ sφla tφ₧e zßhy se jφm vyrovnßvß. Od tΘ chvφle padß pak rychlostφ menÜφ a menÜφ, a₧ poslΘze narß₧φ o povrch zemsk². Minimßlnφ rychlost [Padßk]-u, jen₧ pro 100 kg musφ mφti nejmΘn∞ 5 m2 plochy, lze pßΦiti na 2,55 m v 1 vte°in∞. M∞nou polohy ellipsovΘho [Padßk]-u lze uch²liti jej ze sm∞ru kosmΘho a prudkΘ zmφtßni [Padßk]-u v∙bec bylo by lze po mφn∞nφ naÜem velmi zmφrniti Φty°mi v prav. ·hlu se k°i₧ujφcφmi plachtami (vyobr. Φ. 2988.). Theoreticky i prakticky zcela sprßvn²m byl projekt, jej₧ AngliΦan George Cayley uve°ejnil r. 1809 v Nicholsonov∞ Journalu. (Obdobnou myÜlenku proslovil Lorenz Hengler teprve r. 1843 v Dinglerov∞ ╗Polyt. Journal½, sv. 43., 102.) Dle n∞ho sestrojil r. 1837 Cocking sv∙j ╗parachute renversΘ½, podobajφcφ se velmi tupΘmu, hrotem dol∙ postavenΘmu ku₧elu o 12,19 m ve vrchnφm a 1,22 m v dolnφm pr∙m∞ru. (Takovou podobu majφ takΘ padßkovß semena brazilskΘ tropickΘ leguminosy Schizolobium, rostliny Pithecoctenium Aubletii, Oroxylon indicum z °ßdu Bignoniaceφ a Zenonia macrocarpa z °ßdu Cucurbitaceφ.) Cocking vÜak sna₧e se uΦiniti tento [Padßk] co mo₧nß lehk²m neud∞lil mu nßle₧itΘ pevnoty, Φφm₧ zavinil svou smrt (srv. AΘronautika, str. 282 b).-Srv. O. F. Van∞k, O [Padßk]-u v ╗NaÜφ mlßde₧i½, 1889, 148 sl., v ╗Nßrodnφch listech½, 1891, Φ. 273, a Theorie [Padßk]-u v ╗╚eskΘm mechaniku½, 1889, 33 sl.. OFV.
#######
#FB#
0K5
22B9
38E2
40E6
54B10
71B10
198F17
337B10
453F15
500A7
712F19
876Q40WLine.exe Otta Tabulka##%1901%11%215%99999
1042F16
1102A7
1199A7
1317A7
1347B2
1363F16
1414B1
1534F7
1543A7
1590B1
1594B2
1640Q30WLine.exe Otta Tabulka##%1901%11%521%99999
1884A7
1908B2
1931B1
1932H1
1961B1
2001A7
2062A7
2251F13
2337F14
2440F7
2542B1
2562B1
2654B12
2677B23
2702B16
2740B18
2817A7
2922B1
2946A7
3036A7
3082B4
#FE#
#ED#
HESLO:Padalica##%1901%12%256%190072
Padalica Tadeusz, pseudonym spisovatele polskΘho Leonarda Zenona Fisze (*1820-å1870), znßmΘho zejmΘna p∞kn²mi cestopisy po Ukrajin∞ Listy z podr≤zy (Vilno, 1859, 2 d.) a sbφrkou Opowiadania i Krajobrazy (t., 1856, 2 d.). SvΘho Φasu vynikl polemick²mi Φlßnky proti RzewuskΘmu a jeho stoupenc∙m, otiskovan²mi v petrohradskΘ ╗Gwiazd∞½, ji₧ zalo₧il v Petrohrad∞ s Marcinowsk²m a Nowosielsk²m proti petro hradskΘmu ╗Tygodniku½ a kterou byl nucen p°enΘsti do Kijeva (1847-49). Pro svobodomysln² sm∞r, tlumoΦen² ohniv∞ a up°φmn∞, ale nedosti jasn∞ a d∙sledn∞, Φasopis byl vlßdou potlaΦen, naΦe₧ [Padalica] byl spolupracovnφkem ╗Atenea½ KraszewskΘho a Φetn²ch jin²ch list∙, kam₧ napsal hojn∞ i povφdek (Noc Tarasowa; Nestor malowany, Φes. p°ekl. v ╗Lumφru½, 1856; Pokoj≤wka a j.).
#######
#FB#
0K8
9F7
49F21
132B15
178B24
588A10
695B12
709B15
756B9
#FE#
#ED#
HESLO:Padang##%1901%12%413%190073
Padang, p°φstav na jihozßp. pob°. Sumatry (nizozem. V. Indie), hl. m. guvernΘrstvφ Zßp. Pob°e₧φ Sumatry (van Sumatras Westkust) a residentstvφ Padangsche Benedenlanden a Padangsche Bovelanden, na pr. b°ehu °eky Padangu, na ·patφ vysoΦiny PadangskΘ. MalΘ domky skrytΘ v zeleni strom∙ dodßvajφ m∞stu rßzu parkovΘho. Obyvatelstvo, jeho₧ jest 12.000 duÜφ, sklßdß se hlavn∞ z Malajc∙, ╚φ≥an∙, Evropan∙, Niasovc∙, Kling∙v a Arab∙v. Pro svou dobrou obchodnφ polohu s ·rodn²m, zdrav²m a proto hust∞ obydlen²m pozadφm je nejΦilejÜφm tr₧iÜt∞m Sumatry. Vyvß₧φ se hlavn∞ kßva, ko°enφ. kauΦuk, tabßk a j. S vnitrozemφm (v okolφ lo₧iska uhelnß) spojen je [Padang] ₧elezniΦnφmi tra¥mi. [Padang] nßle₧φ mezi nejstarÜφ nizozemskΘ osady na Sumat°e, byv obsazen ji₧ r. 1666.
#######
#FB#
0K6
206F12
229F18
641A8
671A8
#FE#
#ED#
HESLO:Padßnφ hv∞zd##%1901%12%17%190074
Padßnφ hv∞zd viz LΘtavice.
#######
#FB#
0K12
17O8Vxo0x0063F66D/0x00003BE1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1510%38%50%155491
#FE#
#ED#
HESLO:Pada°ov##%1901%12%25%190075
Pada°ov, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Tßbor, fara a pÜ. Jistebnice; 32 d., 230 ob. Φ. (1890), ₧elezn. stanice na trati Tßbor-Pφsek, [Pada°ov] jest kolΘbkou pßn∙ z Pada°ova (v. t.).
#######
#FB#
0K7
132A9
163F8
#FE#
#ED#
HESLO:z Pada°ova##%1901%12%58%190076
z Pada°ova, p°φjmenφ dvou hejtman∙ bratrstva tßborskΘho, vzatΘ ode vsi Pada°ova u Tßbora, p°φsluÜejφcφ ke hradu P°ib∞nic∙m (pak k Jistebnici), tak ₧e byli bezpochyby selskΘho p∙vodu. MikulßÜ z [z Pada°ova] p°ipomφnß se r. 1425 jako oprßvce mφru mezi Pra₧any a ostatnφmi kaliÜnφky, pak se stal hejtmanem na hrad∞ OstromeΦi. R. 1429 p°ilehl s Janem Blehem ke hradu Zvφkovu, ale nedobyl ho. Brzo potom stal se Filip z [z Pada°ova] (bratr?) hejtmanem na OstromeΦi a MikulßÜ vstoupil do °ad polnφch rot. Stal se vlada°em obce, byl r. 1433 o sv. Martin∞ na sn∞m∞, brßnil se r. 1434 na NovΘm m∞st∞ proti panskΘ stran∞ a koneΦn∞ t. r. se s nφ smφ°il. Filip vypravil se r. 1430 z OstromeΦe s Tßbory a Sirotky do Uher, ale neslavn∞ pochodiv vrßtil se dom∙ a tßhl s jin²mi proti brat°φm z Kolovrat. Byl p°i dobytφ Ho°ovic a oble₧enφ LibÜteina. Kdy₧ strana jeho r. 1434 vzala velikΘ pohromy, zav°el se na OstromeΦi, kde₧ brßnil se udatn∞ proti vojsku n∞kolika pansk²ch jednotnφk∙v od b°ezna r. 1435 Üest pln²ch ned∞l. Teprve kdy₧ dne 15. kv∞t. HanuÜ z Kolovrat s nov²m vojskem p°ilehl, brßnil se sice cel² t²den, ale nemoha ji₧ hladem vydr₧eti, vzdal hrad (22. kv∞t.) a s posßdkou odtßhl na Tßbor. Filip dal sob∞ r. 1438 skrze Jana z Prahy opsati Φeskou bibli, kterß₧ se chovß v c. k. dvorskΘ knihovn∞ ve Vφdni (╚asop. ╗Tßbor½ I. 53). SΦk.
#######
#FB#
0K10
183F9
193A12
407F5
415A12
1323B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pada°ovice##%1901%12%322%190077
Pada°ovice, Pade°ovice, ves v ╚echßch, hejtm. Turnov, okr. ╚es. Dub, fara Vlastibo°ice, pÜ. Svijany-Podolφ; 33 d., 182 ob. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K10
12F10
#FE#
#ED#
HESLO:Paddington##%1901%12%356%190078
Paddington [peddingt'n], lond²nskß m∞stskß Φtvr¥ na s. od Hyde Parku s 14.473 d., v∞tÜinou krßsn²mi, a 117.846 ob. (1891); volφ 2 poslance do sn∞movny.
#######
#FB#
0K10
#FE#
#ED#
HESLO:Pßd dobytka##%1901%12%389%190079
Pßd dobytka viz DobytΦφ mor a Epiz≤otie (srv. tΘ₧ Dopl≥ky k dφlu VIII. k heslu ╗Epiz≤otie½).
#######
#FB#
0K11
16O23Vxg0x004DA0F9/0x00000E6F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0708%43%380%074607
50F7
80F9
#FE#
#ED#
HESLO:Paddock##%1901%12%413%190080
Paddock [pedok] (angl.), ohrada pro kon∞.
#######
#FB#
0K7
#FE#
#ED#
HESLO:Paddy##%1901%12%422%190081
Paddy [peddi] (zkrßc. z Patrick), tak AngliΦane p°ezdφvajφ Ir∙m, jejich₧ patronem jest sv. Patrik.
#######
#FB#
0K5
24F7
#FE#
#ED#
HESLO:Pad∞lßnφ##%1901%12%447%190082
Pad∞lßnφ viz FalÜovßnφ.
#######
#FB#
0K8
13O9Vxh0x006D6167/0x000010B7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0811%39%25%086780
#FE#
#ED#
HESLO:Padeletti##%1901%12%455%190083
Padeletti Guido, prßvnφk italsk² (*1843 v Livorn∞-å1878 v ╪φm∞). Studoval v Sien∞, v Berlφn∞ a Heidelberce. Byl professorem °φmskΘho prßva v Perugii, Pavii, Bologni a od r. 1873 v ╪φm∞. Krom∞ Φetn²ch Φlßnk∙ Φasopiseck²ch v ╗Archivio giuridico½,╗Archivio storico Italiano½ a v ╗Nuova Antologia½ sluÜφ jmenovati jeho spisy: Teorica delle elezioni politiche (Neapol, 1871: poct∞no cenou); Die Lehre von der Erbeinsetzung ex re certa (n∞m. v Berlφn∞, 1870); Fontes juris italici medii aevi (Turin, 1877) a Storia del diritto romano (Florencie, 1878; 2. vyd. od Cogliolo, 1886; p°el. do n∞m. od Holtzendorffa, Berlφn, 1879; p°el. takΘ do rus.).
#######
#FB#
0K9
10F5
322B32
386B43
454B31
502B10
513B14
#FE#
#ED#
HESLO:Paderborn##%1901%13%25%190084
Paderborn
Paderborn, kraj. m∞sto v prus. vlßd. obvod∞ mindenskΘm
Paderborn, biskupstvφ a °φÜskΘ knφ₧etstvφ ve Vestfßlsku
#######
#FB#
0K9
12O54Vxs0x00013003/0x000003A6/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paderborn, kraj. m∞sto v prus. vlßd. obvod∞ mindenskΘm##%1901%13%25%190085
68O55Vxs0x00013478/0x00000729/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paderborn, biskupstvφ a °φÜskΘ knφ₧etstvφ ve Vestfßlsku##%1901%13%207%190086
#FE#
#ED#
HESLO:Paderborn, kraj. m∞sto v prus. vlßd. obvod∞ mindenskΘm##%1901%13%25%190085
Paderborn: , kraj. m∞sto v prus. vlßd. obvod∞ mindenskΘm, na ₧elezn. trati Soest-Nordhausen, mß s vojen. posßdkou 19.941 ob. (1895); sφdlo krajsk²ch ·°ad∙ (pro 17 obv. soud∙) a katol. biskupa a kapituly, mß 4 katol. kostely, mezi nimi₧ vynikß d≤m z XI. a XIII. stol. s hlavnφm portßlem ze XIII. stol., uvnit° ΦetnΘ nßhrobky biskup∙, v klenotnici st°φbrnß, siln∞ pozlacenß sk°φnka s ostatky sv. Liboria a jinΘ chrßmovΘ klenoty; dßle klßÜter milosrdn²ch sester, krßsnΘ nßm∞stφ, radnici; filosof. a theolog. uΦiliÜt∞, gymnasium, ·stav pro uΦitelky a slepΘ, katol. seminß°, historick² spolek, divadlo, zemsk² Üpitßl, katolick² a ₧idovsk² sirotΦinec; poboΦka ╪φÜ. banky; pr∙mysl a obchod: ₧elezniΦnφ dφlny, 4 cihelny, n∞kolik vßpenic, par. pily, vodnφ a par. ml²ny, v²roba skla, tabßku, m²dla, pivovar, pßlenka, dobytkß°stvφ, obchod s ovoci a pola°stvφ. Nedaleko d≤mu vytryskuje mohutn² pramen, jen₧ ₧ene ihned ml²ny.
Paderborn
#######
#FB#
0J9
914O9Vxs0x00012DF0/0x00000086/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paderborn##%1901%13%25%190084
#FE#
#ED#
HESLO:Paderborn, biskupstvφ a °φÜskΘ knφ₧etstvφ ve Vestfßlsku##%1901%13%207%190086
Paderborn: , biskupstvφ a °φÜskΘ knφ₧etstvφ ve Vestfßlsku. Zalo₧eno bylo Karlem Velik²m a pod°φzeno bylo arcibiskupovi mohuΦskΘmu. Z biskup∙ Badurad (815-852) zalo₧il v [Paderborn]-u kathedrßlnφ Ükolu. Nejv∞tÜφ biskup paderbornsk² Meinwerk (1009-1036), kter² si zφskal zßsluhy o biskupstvφ nejen rozmno₧enφm jeho hmotnΘ moci, ale takΘ intensivnφ duchovnφ sprßvou: jeho vlßda je [Paderborn] u dobou rozkv∞tu materißlnφho, um∞leckΘho i v∞deckΘho. Za spor∙ Jind°icha IV. s pape₧em doÜlo v [Paderborn]-u ke schismatu. Simon I. (1247 a₧ 1277) a Otto (1277-1307) m∞li tuhΘ boje s arcibiskupy kolφnsk²mi o hranice a takΘ o vzßjemnΘ vymezenφ prßv. Za velikΘho schismatu proslul VilΘm (1398-1415), kter² nem∞l ani vyÜÜφho sv∞cenφ, ale spravoval sv∙j ·°ad horliv∞ a m∞l proto znaΦnΘ nesnßze s odbojn²mi kanovnφky, mnichy a m∞Ü¥any, kterΘ podporovali Alexandr V. a Jan XXIII.. VilΘm byl koneΦn∞ kapitulou sesazen a o₧enil se. TakΘ s jeho nßstupcem Dietrichem (z M÷rsu) m∞la kapitula spory p°ed Martinem V. a na koncilu v Basileji. Za Ericha (1508-32) poΦala se v Paderbornsku Üφ°iti reformace, a biskup Hermann z Wiedu dokonce sßm p°estoupil k protestantstvφ; v podobnΘm smyslu p∙sobil Jind°ich z Lauenburku (1577-85). Katolickß reformace se vÜak ohlßsila ji₧ v Theodorovi z Fⁿrstenberku (1585-1618) a zejm. v Theodoroi Adolfovi z Recku (1650-1661). R. 1802 bylo biskupstvφ saekularisovßno a p°id∞leno Prusku; r. 1807 p°ipadlo ke krßlovstvφ VestfßlskΘmu, ale r. 1814 vrßtilo se op∞t k Prusku. Biskupstvφ ovÜem v [Paderborn]-∞ z∙stalo, pod°φzeno vÜak bylo arcibiskupovi kolφnskΘmu; diΘcΘse sama byla r. 1821 znaΦn∞ rozÜφ°ena. Za biskupa Richarda Dammerse (1842-44) byl otev°en (1842) filosoficko-theologick² ·stav pro v²chovu kn∞₧φ na mφst∞ b²valΘ university (zalo₧enΘ r. 1614). Nyn∞jÜφ biskup je Hubert Simar (od r. 1891).
Paderborn
#######
#FB#
0J9
13F30
141F7
169A11
231F8
378A11
486A11
514F7
540F4
937F10
1092F7
1175F8
1251F10
1299F18
1501A11
1625F17
1813O9Vxs0x00012DF0/0x00000086/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paderborn##%1901%13%25%190084
#FE#
#ED#
HESLO:Paderewski##%1901%13%17%190087
Paderewski Jan Ignacy, slavn² pianista a hudebnφ skladatel polsk² (*6.-list. 1860 v Kury│≤wce v ruskΘm Podolφ), syn ÜlechtickΘ rodiny, neprojeviv znßmek t. zv. zßzraΦn²ch d∞tφ, v dosp∞lejÜφm v∞ku teprve nabyl hudebnφho vzd∞lßnφ u prof. Janoty ve VarÜav∞. Prvnφ koncertnφ pou¥ podnikl po Rusku a Polsku v l. 1876-77. V l. 1879-81 p∙sobil jako uΦitel klavφru na konservato°i varÜavskΘ, potom odebrav se do Berlφna vzd∞lal se v komposici u Kiela a Urbana. Um∞leckΘ dokonalosti jako pianis¥a nabyl dv∞ma kursy, mezi nimi₧ po krßtk² Φas byl professorem na konservato°i ve Strasburku, u proslulΘho klav. paedagoga Th. LeschetitzkΘho ve Vφdni, kde r. 1887 poΦal svou karrieru jako virtuos sv∞tovΘ pov∞sti. R. 1888 koncertoval t°ikrßte v Praze (m. j. jako host populßrnφch koncert∙ ╗Um∞leckΘ Besedy½), v Berlφn∞ a sjezdil potom, dob²vaje v∞tÜφch a v∞tÜφch ·sp∞ch∙, Francii, Anglii, Rumunsko, Italii a Rusko. Vrcholu dostoupily triumfy jeho v Americe, kde cestami podniknut²mi v l. 1891, 1893, 1896 a 1900 s ohromnou reklamou a odpovφdajφcφmi jφ obrovsk²mi v²t∞₧ky hmotn²mi uΦinil se p°edm∞tem sensaΦnφho kultu, k n∞mu₧ vedle um∞nφ nemßlo p°ispφval zajφmav² profil [Paderewski]-kΘho rus²mi kade°emi ov∞nΦen², kter² mnohokrßte zv∞Φn∞n byl rukou p°ednφch v²tvarn²ch um∞lc∙. [Paderewski]-kΘho virtuosita neopφrß se o vynikajφcφ technickΘ kvality, v nich₧ jinφ pianistΘ souΦasnφ jsou oproti n∞mu v rozhodnΘ p°evaze, ale p∙sobφ neodolateln∞ ·hozov²mi odstφny a poetick²m p°ednesem jemn²ch mφst zp∞vn²ch. Z toho d∙vodu [Paderewski] prßvem je oznaΦovßn jako p°ednφ interpret Chopina. Ne zcela od∙vodn∞n∞ krajanΘ jeho shledßvajφ v [Paderewski]-kΘm jako skladateli d∞dice Chopinova, k Φemu₧ chybφ mu p°es technickou jistotu sφla hlubÜφ a p∙vodn∞jÜφ fantasie. Tiskem vydal [Paderewski] n∞kolik seÜit∙ klav. skladeb, z nich₧ nejoblφben∞jÜφ jsou: Elegie (op. 4), Humoresques α ╛antique (op. 14) s populßrnφm menuettem z E-dur a variace a fuga na p∙vodnφ thema (op. 11.), dßle houslovß sonßta (op. 13.), koncert (op. 17) a Fantaisie Polonaise (op. 19) pro klavφr s orchestrem, dva cykly pφsni Album de Mai (op. 10) a na texty Mickiewiczovy (op. 18). VelikΘho ·sp∞chu dosßhl operou Manru ze ₧ivota tatransk²ch cikßn∙ na text A. Nossiga (premiera r. 1901 v Drß₧∩anech).-Srv. dr. Alfred Nossig, J. I. [Paderewski] (Lip., 1901).
#######
#FB#
0K10
11F10
1156A12
1263A12
1504A12
1614A12
1754A12
1826B6
1842B11
1854D1
1856B8
1899B1
1901B3
2001B19
2071B12
2159B5
2276A12
#FE#
#ED#
HESLO:Padesßt Lßn∙##%1901%13%455%190088
Padesßt Lßn∙ (Fⁿnfzighuben), ves na Morav∞, hejtm. a okr. Hranice, fara a pÜ. PodÜtßt; 42 d, 293 ob. n. (1890), opodßl osada Michalov a Spßlen² Ml²n.
#######
#FB#
0K12
14B12
#FE#
#ED#
HESLO:Padiham##%1901%13%488%190089
Padiham [pedihem], m∞sto v angl. hrab. lancasterskΘm nad °. Calderem, mß 11.301 ob., obchod s bavlnou, uhelnΘ doly a kamennΘ lomy. TÜr.
#######
#FB#
0K7
131B4
#FE#
#ED#
HESLO:de Padilla##%1901%13%521%190090
de Padilla [-dilja]:
de Padilla do±a Maria
de Padilla Juan (zvan² el Cartujano Kartusißn), bßsnφk Üpan
de Padilla Juan, lidov² hrdina d∞jin Üpan
de Padilla Pedro, bßsnφk Üpan∞lsk²
#######
#FB#
0K10
22O21Vxs0x00014B60/0x000004A3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe de Padilla do±a Maria##%1901%13%529%190091
45O59Vxs0x0001512C/0x00000225/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe de Padilla Juan (zvan² el Cartujano Kartusißn), bßsnφk Üpan##%1901%14%182%190092
106O41Vxs0x0001543A/0x000004A0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe de Padilla Juan, lidov² hrdina d∞jin Üpan##%1901%14%281%190093
149O34Vxs0x00015A3D/0x000002FD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe de Padilla Pedro, bßsnφk Üpan∞lsk²##%1901%14%504%190094
#FE#
#ED#
HESLO:de Padilla do±a Maria##%1901%13%529%190091
de Padilla: de [de Padilla] do±a Maria, milenka kastilskΘho krßle Petra UkrutnΘho (*pr² v Seville-å1361). Krßl Petr I. poznal Marii r. 1352 v Sahagunu, kde byla ve spoleΦnosti doni Isabely de Menenes, choti milce krßlova Albuquerqua. Tento, cht∞je nab²ti v∞tÜφho vlivu u dvora, p°ßl znßmosti krßle s krßsnou [de Padilla]-lou a dovedl pr² i toho, ₧e Petr zasnoubil se s [de Padilla]-lou se vÜφ cφrkevnφ slßvou. Tolik je jisto, ₧e lßska k [de Padilla]-le ovlßdala Petra I., kter² p°ese vÜecky ostatnφ svoje milostnΘ pletky v₧dy p°ece k [de Padilla]-le se vracel, ba i legitimnφ man₧elku Blanche de France pro ni opustil hned t°etφ den po s≥atku. Sic pro nev∞rnost krßlovu cht∞la [de Padilla] vstoupiti do klßÜtera, tφm spφÜe, kdy₧ i pape₧ cht∞l uΦiniti p°φtr₧ tomuto pom∞ru, avÜak nedoÜlo k tomu. Po smrti [de Padilla]-ly krßl dal t∞lo jejφ poh°bφti s poctami krßlovsk²mi a vymohl na kortesech sevillsk²ch i uznßnφ legitimity Φty° jejich dφtek, jednoho syna a t°φ dcer. [de Padilla] byla povahy mφrnΘ a dobrotivΘ, nepletla se do politiky a zßle₧itostφ dvorsk²ch, za to jejφ p°φbuznφ sna₧ili se vyu₧iti jejφho postavenφ ve sv∙j prosp∞ch, i proti samΘmu Albuquerquovi.
de Padilla
#######
#FB#
0J10
15A12
28F2
30D1
31F7
308A12
369A12
437A12
534A12
677A12
804A12
968A12
1166O10Vxs0x00014847/0x000000C2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe de Padilla##%1901%13%521%190090
#FE#
#ED#
HESLO:de Padilla Juan (zvan² el Cartujano Kartusißn), bßsnφk Üpan##%1901%14%182%190092
de Padilla: de [de Padilla] Juan, zvan² el Cartujano (Kartusißn), bßsnφk Üpan. (*1468 v Sevilleåpo r. 1518). Psal s poΦßtku bßsn∞ obsahu sv∞tskΘho, pozd∞ji nßbo₧enskΘho, jako Retablo de la Vida de Cristo a zejmΘna hlavnφ jeho dφlo: Los doce triunfos de los doce apostoles (Sevilla, 1518; nov∞ vyd. M. de Riego v Lond. 1843), nezda°enΘ to napodobeni Dantovy Bo₧skΘ komΘdie. Bßsnφka provßzφ tu apoÜtol sv. Pavel po kruhu zodiakßlnΘm ukazuje mu ₧ivot lidφ a jejich osud dle jejich ctnostφ a zßsluhy. Bßse≥ vynikß sv²m verÜovßnφm.
de Padilla
#######
#FB#
0J10
15A12
28F4
40F12
175B28
232B39
528O10Vxs0x00014847/0x000000C2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe de Padilla##%1901%13%521%190090
de Padilla: de [de Padilla] Juan, lidov² hrdina d∞jin Üpan. a v∙dce vzpoury comuner∙ proti Karlu V. (*1484-å1521). Pochßzel ze ÜlechtickΘho rodu toledskΘho a r. 1518 byl od Karla V. jmenovßn polnφm hejtmanem v Saragosse. P°i povstßnφ kastilsk²ch m∞st uΦinila jej Santa Junta velitelem 20.000 mu₧∙ vojsk vzbou°enc∙, t. zv. comuner∙, ale p°es to, ₧e zmocnil se Burgosu, Avily, Leonu, Madridu, Salamanky a jin²ch m∞st, v bitv∞ u Villalaru byl 23. dub. 1521 po hrdinnΘm boji pora₧en, zajat a den po tΘ popraven. Jeho cho¥ do±a Maria Pacheco, rozenß hrab∞nka de Tendilla, dßma velice cti₧ßdostivß i duchaplnß, brßnila se zbytky comuner∙ Toledo jeÜt∞ a₧ do 26. °φjna t. r., pak a₧ do ·nora 1522 toledskou tvrz Alcazar, naΦe₧ prchla do Portugalska, kde zem°ela r. 1531. Jak [de Padilla], tak jeho cho¥ stali se p°edm∞tem Φetn²ch romancφ a dramat Üpan∞lsk²ch a zvlßÜt∞ dva dopisy [de Padilla] lovy, psanΘ jeho chotφ v den [de Padilla]-lovy popravy, poklßdajφ se za vzor uÜlechtilΘ v²mluvnosti. Srv. K. v. H÷fler, Der Aufstand kastilianischer StΣdte gegen Karl V. (Praha, 1876); Brⁿck, Die geheimen Gesellschaften in Spanien (MohuΦ, 1881).Padillovi synovΘ viz Comuneros.
de Padilla
#######
#FB#
0J10
15A12
28F4
518F2
520D1
521F15
767A12
872A12
914A12
1130F16
1151O9Vxe0x003E2659/0x000002EC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0506%65%66%054690
1163O10Vxs0x00014847/0x000000C2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe de Padilla##%1901%13%521%190090
de Padilla: de [de Padilla] Pedro, bßsnφk Üpan. (.åpo r. 1595, asi r. 1599). Byl vrstevnφk i p°φtel Cervantes∙v a r. 1585, ji₧ u vysokΘm v∞ku, vstoupil ke karmelitßn∙m a vynikl jako °eΦnφk a kazatel. Jako bßsnφk nßle₧el k nejlepÜφm svΘ doby a dovedl zvlßÜ¥ obratn∞ bßsniti s patra; z jeho bßsnφ lyrick²ch, bukolick²ch, satirick²ch i duchovnφch nejvφce jsou cen∞ny jeho eklogy. VerÜe jeho jsou duchaplnΘ, plynnΘ a bohatΘ p∞kn²mi myÜlenkami. Samostatn∞ vydal: Tesoro de varias poesias (Madr., 1578); Eclogas pastoriles, sonetos etc. (Sevilla, 1581); Romancero (Madr., 1583 a 1880); Jardin espiritual (t., 1585); Grandegas y excelencias de la Virgen nuestra Se≥ora (t., 1587). V²b∞r z jeho spis∙ vyÜel v 35. sv. Biblioteca de autores espa≥oles.
de Padilla
#######
#FB#
0J10
15A12
28F5
458B24
498B18
518B7
548B9
580B17
610B51
744O10Vxs0x00014847/0x000000C2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe de Padilla##%1901%13%521%190090
#FE#
#ED#
HESLO:Padilla y Ramos##%1901%14%91%190095
Padilla y Ramos [-dilja i-], zp∞vßk Üpan. (*1842 v Murcii) Byl ₧ßkem Mabelliniov²m ve Florencii a vynikal krßsn²m barytonem, jej₧ dovedl ovlßdati p∙vabn∞ a s velikou virtuositou. Koncertoval skoro po celΘ Evrop∞ a pojal r. 1869 za cho¥ zp∞vaΦku MarkΘtu Jos. Art⌠t, s nφ₧ r. 1884 usadil se trvale v Berlφn∞, r. 1889 v Pa°φ₧i. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K15
324N22Vyb0x006BED94/0x0000006B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%19%223%290318
#FE#
#ED#
HESLO:Padirac##%1901%14%157%190096
Padirac [-rαk], obec ve franc. dep. Lot, arrond. Gourdon a kantonu Gramat, mß 256 ob. a jest pov∞stnß velikolepou propastφ, 30 m Üir. a 103 m hlub., kterß vede k podzemnφ °φΦce tekoucφ °adou jezφrek a ohromn²ch jesky≥, z nich₧ nejvyÜÜφ jest 90 m vysokß. R. 1898 z°φzeny do propasti schody a °φΦka opat°ena Φluny, Φφm₧ staly se propast a jeskyn∞ snadno p°φstupn²mi a jsou od tΘ doby hojn∞ navÜt∞vovßny.-Srov. E. A. Martel, Les Abεmes (Pa°., 1894). TÜr.
#######
#FB#
0K7
11D1
127B1
140B1
244B1
447B4
#FE#
#ED#
HESLO:PßdiÜßh##%1901%14%248%190097
PßdiÜßh (pers.), t. j. majetnφk, tedy pßn tr∙nu, prvotn∞ titul sultßna tureckΘho, pak i titul krßle francouzskΘho a poslΘz i vynikajφcφch mocnß°∙ k°es¥ansk²ch.
#######
#FB#
0K7
63F7
#FE#
#ED#
HESLO:Padlφ##%1901%14%281%190098
Padlφ, bot., viz Erysipheae.
#######
#FB#
0K5
17O10Vxh0x004E66C0/0x00000CD9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0808%34%331%084981
#FE#
#ED#
HESLO:Padostroj##%1901%14%289%190099
Padostroj jest p°φstroj, kter²m se demonstrujφ zßkony pohybu rovnom∞rn∞ zrychlenΘho a rovnom∞rnΘho. Pon∞vad₧ urychlenφ volnΘho pßdu jest velmi znaΦnΘ (tΘm∞° 10m/sec2), nutno bu∩to Φas m∞°iti velmi p°esn∞, nebo studovati pohyb padajφcφho t∞lesa tak modifikovan², ₧e se p°i n∞m urychlenφ znaΦn∞ zmenÜuje P°i [Padostroj]-i Lippichov∞ padß voln∞ deska sklen∞nß sazemi poΦern∞nß. Desky dot²kajφ se dva vlßsky, z nich₧ jeden vyznaΦφ na desce drßhu pohybu (svislou p°φmku), druh² pak spojen² s chv∞jφcφ se ladiΦkou napφÜe na desku jednotlivΘ kmity. Z v²kresu lze odvoditi zßvislost drßhy na Φase, jako₧ i urychlenφ volnΘho pßdu, znßm-li jest poΦet v²chv∞j∙ ladiΦky za vte°inu. PodobnΘ [Padostroj]-e sestrojili Labord a Babo. Wheatstone sestrojil [Padostroj], p°i n∞m₧ t∞leso padß voln∞ urΦitou drahou; p°φsluÜn² Φas m∞°φ se zvlßÜtnφm chronoskopem, jeho₧ ukazovatel se p°i poΦßtku pßdu spojφ se strojem jsoucφm v rovnom∞rnΘm chodu; kdy₧ t∞leso dopadne. ukazovatel chronoskopu mechanick²m za°φzenφm se vypne a zastavφ. Chronoskopem m∙₧e b²ti tΘ₧ velmi dob°e elektromagnetickß ladiΦka, kterß zapisuje v²chv∞je na vßlec rovnom∞rn∞ se otßΦejφcφ. jeho₧ povrch jest sazemi pokryt. ZaΦßtek a konec pßdu vyznaΦφ se na p°φsluÜnΘ k°ivce zvlßÜtnim registrßtorem, na p°. elektromagnetick²m, kter² jest uveden v Φinnost zaΦßtkem pßdu (p°eruÜenφm proudu) a koncem pßdu (uzav°enφm proudu). Arthur Morin sestrojil [Padostroj] takov²ch rozm∞r∙, ₧e bylo mo₧nß jφm demonstrovati zßkony volnΘho pßdu i v∞tÜφmu poΦtu posluchaΦ∙. T∞leso padajφcφ p°i tomto [Padostroj]-i kreslφ drßhu svou na vßlci p°es 3 m dlouhΘm, kter² se hodinov²m strojem otßΦφ dokola prßv∞ jednou za vte°inu. Vedle t∞chto [Padostroj]-∙, kterΘ p°φmo studujφ voln² pßd, u₧φvß se zvlßÜt∞ k v²klad∙m Ükolnφm [Padostroj]-∙, p°i nich₧ urychlenφ volnΘho pßdu znaΦn∞ je zmenÜeno. Galilei sestrojil [Padostroj] zmφrniv urychlenφ Üikmou rovinou. (Viz Pßd po ÜikmΘ rovin∞.) P∙vodnφm [Padostroj]-em Galileiho bylo prkno p°es 7 m dlouhΘ (12 sßh∙ florenck²ch), opat°enΘ ₧lßbkem, v n∞m₧ pohybovala se koule bronzovß. Nov∞jÜφ [Padostroj]-e tohoto zp∙sobu opat°eny jsou n∞kolika ₧lßbky, na p°. p∞ti, a lze zvlßÜtnimi sv∞rßky stanoviti pro ka₧d² ₧lßbek urΦitou drßhu; odm∞°φ-li se dΘlky t∞chto drah v pom∞ru 1:4:9:16:25, od nejvyÜÜφho mφsta ÜikmΘ roviny poΦφnaje, a vypustφ-li se z tohoto mφsta souΦasn∞ 5 koulφ, nßrazy jednotliv²ch koulφ sledujφ ve stejn²ch Φasov²ch intervalech. JinΘ myÜlenky, jak by se zmenÜilo urychlenφ p°i pßdu t∞lesa, u₧il G. Atwood (1784). Polo₧φme-li p°es kladku lehouΦkou nitku, jejφ₧ oba konce stejn²mi zßva₧φmi jsou zatφ₧eny, jsou ob∞ hmoty v rovnovßze. P°idßme-li ke hmot∞ jednΘ mal² p°φva₧ek, poΦne se tato pohybovati urychlen∞ ve sm∞ru tφ₧e. Mal² p°φva₧ek zp∙sobuje tu nejen pohyb sv∙j, ale tΘ₧ pohyb obou hmot, pohyb kladky a niti. Urychlenφ volnΘho pßdu zmenÜφ se tudφ₧ tφmto za°φzenφm tolikrßt, kolikrßt jest hmota p°φva₧ku obsa₧ena v hmot∞ t∞les do pohybu uveden²ch. (Hmotu kladky a nitky nelze ovÜem jednoduÜe k ostatnφm hmotßm p°idati.) [Padostroj]-em Atwoodov²m lze urychlenφ volnΘho pßdu pohodln∞ zmenÜiti na p°. na 1/100 a studovati pak zßkony tohoto pohybu. Zßva₧φ s p°φva₧kem klade se na stoleΦek upevn∞n² blφzko kladky na d∞lenΘm sloupu na mφst∞ nullou oznaΦenΘm. StoleΦek tento podchycen jest kotvou elektromagnetu; p°itßhne-li elektromagnet kotvu, sklopφ se stoleΦek svou vahou a zßva₧φ s p°φva₧kem padß. Jin² stoleΦek podΘl d∞lenΘho sloupu posunuteln² p°ipevnφ se ji₧ p°edem k urΦitΘmu mφstu na d∞lenφ. Padajφcφ zßva₧φ narß₧φ na tento stoleΦek a nßrazem znaΦφ akusticky konec pohybu po p°φsluÜnΘ drßze. Vybavenφ stoleΦku stane se proudem elektrick²m, kter² jest spojen s kovov²m kyvadlem hodin, prochßzejφcφm v rovnovß₧nΘ poloze rtu¥ov²m kontaktem. Jsou-li oznaΦeny dalÜφ pr∙chody kyvadla rovnovß₧nou polohou akusticky (elektrick²m zvonkem), lze snadno upraviti drßhu zßva₧φm vykonanou tak, aby nßraz zßva₧φ na stoleΦek stal se p°i urΦitΘm pr∙chodu kyvadla, Φili aby doba pohybu obnßÜela prßv∞ n∞kolik vte°in (cel²ch). Tφmto [Padostroj]-em mo₧no studovati tΘ₧ okam₧itou rychlost pohybu rovnom∞rn∞ zrychlenΘho. Mß-li b²ti stanovena tato rychlost na p°. v konci t°etφ vte°iny, upevnφme na d∞lenΘm sloupci na konci drßhy pro t°i vte°iny urΦenΘ stoleΦek s otvorem kruhov²m, jφm₧ zßva₧φ voln∞ m∙₧e projφti. P°φva₧ek mß ·mysln∞ formu v∞tÜφho plφÜku, kter² se na stoleΦku zachycuje, tak ₧e zßva₧φ dßle pohybuje se pouze svou setrvaΦnostφ, tedy rovnom∞rn∞; drßha, kterou p°i tom za vte°inu probφhß, oznaΦuje hledanou rychlost okam₧itou. nvk.
#######
#FB#
0K9
159H1
161I3
164H1
165I0
306A11
320F10
678A11
703F6
712F4
718F10
739A11
1367F12
1390A11
1526A11
1574B1
1663A11
1745A11
1813F7
1831A11
1913A11
1956B1
2051A11
2473F6
2998A11
3079H1
3081I3
3995A11
4499B4
#FE#
#ED#
HESLO:Padoucnice##%1901%15%74%190100
Padoucnice (epilepsie) jest choroba centrßlnφho nervstva, vyznaΦujφcφ se obΦasn²mi, nßhle vznikajφcφmi zßchvaty k°eΦovit²mi, je₧ obyΦejn∞ jsou spojeny se zßkalem v∞domφ. Ve p°φpadech nejvyjßd°en∞jÜφch nemocn² zachvacovßn b²vß ztrßtou sebevlßdy t∞lesnΘ a duÜevnφ, kßcφ se, veÜkerΘ svalstvo nßhle jest uvedeno ve stav ztrnulΘho nap∞tφ, po n∞m₧ nßsleduje prudkΘ ÜkubavΘ zmφtßnφ. N∞kdy zßchvat zahajovßn vyrß₧enφm sk°eku pronikavΘho, zpravidla provßzen nepravidelnostmi dechu, ob∞hu krevnφho, ztrßtou citlivosti, poruchami vym∞Üovacφmi, teplotov²mi atd. Pßdem Φi lomcovßnφm nemocn² m∙₧e utrp∞ti poran∞nφ. Jazyk nez°φdka se pokouÜe, kdy₧ vklouzne mezi k°eΦovit∞ svφranΘ Φelisti. Odtud zkrvav∞lost up∞n∞n²ch slin, kterΘ se °inou z ·st. Velik² zΓchvat (od n∞ho₧ pochßzejφ jmΘna epilepsia major, frc. grand mal) trvß obyΦejn∞ n∞kolik minut. N∞kdy je p°edohlaÜovßn r∙zn²mi pocity Φidlov²mi a nitern²mi (aura sensitivnφ), n∞kdy duÜevnφ rozladou (aura psychickß), n∞kdy svalov²mi zßchv∞vy Φi zßÜkuby na n∞kter² okrslek t∞lesn² obmezen²mi (aura motorickß). Po zßchvat∞ nßsleduje stav povÜechnΘ zmo₧enosti a spavosti. Zßchvaty p°ichßzφvajφ t°eba jen za dlouh² Φas, jednou v n∞kolika letech Φi m∞sφcφch, u n∞koho jsou ΦastΘ: v t²dnech, ba i n∞kolikrßt za den. Mezidobφ klidu jevφ spφÜe jen v zastaralejÜφch p°φpadech jakousi pravidelnost, kde₧to obyΦejn∞ dobu nßvratu nelze vypoΦφsti. Dosti Φasto se pozoruje, ₧e zßchvaty kupφ se hromadn∞ a pak nez°φdka uvßd∞jφ nemocnΘho ve stav vysφlenosti povß₧livΘ i nebezpeΦnΘ. Kfr. Mφsto ·plnΘho velikΘho zßchvatu m∙₧e dojφti jen na n∞kterou jeho souΦßstku. Tot∞ tak zvanß ╗malß½ p. (petit mal). N∞kdy p°evlßdß po cel² ₧ivot nemocnΘho, n∞kdy se st°φdß s velik²mi typick²mi zßchvaty [Padoucnice] (grand mal). ╚asto b∞₧φ o prostou zßvra¥ (vertigo epileptica), kterß se hlßsφ chvilkov²m omßmenφm a chvilkovou ztrßtou v∞domi. V zßchvatu nemocn² mnohdy neklesß ani k zemi; ale stalo-li se tak, zdvihß se v nejbli₧Üφ chvφli a maje pocit slabosti zßhy se zcela vzpamatuje. V n∞kter²ch p°φpadech mdloba provßzena b²vß Ükubav²mi pohyby ve vφΦkßch neb takΘ v lφci a poslΘz i v konΦetinßch; u jin²ch nemocn²ch zjevuje se vynucen² pohyb do kola, ku p°edu. Paroxysmy ty provßzeny b²vajφ nßhl²m zblednutφm obliΦeje. V jist²ch p°φpadech zßchvaty jsou jeÜt∞ nepatrn∞jÜφ: nemocn² sti₧en² zßchvatem ustßvß nßhle v °eΦi nebo v prßci a po n∞jakΘ chvφli pokraΦuje ve v∞t∞ i v zam∞stnßnφ, nev∞da ani, co se p°ihodilo. Jsou znßmy i ╗kusΘ½ zßchvaty, kterΘ odehrßvajφ se bez vÜelik²ch k°eΦφ. Mnoh² epileptik nemß o sv²ch zßchvatech ani tuÜenφ, vφ jen, co mu bylo od osob okolnφch °eΦeno. Zßchvaty dostavujφ se dobou dennφ i noΦnφ. Dennφ zßchvaty zkuÜen² lΘka° snadno posoudφ; noΦnφ unikajφ dlouho pozornosti, ale poznßny b²ti mohou podle jist²ch p°φznak∙: pocitu velikΘ slabosti po probuzenφ nemocnΘho, drobn²ch v²lev∙ krevnφch v obliΦeji, haemorrhagie do spojivky, pot°φsn∞nim l∙₧ka moΦφ. Mx. Pom∞r [Padoucnice] k duÜevnφmu zdravφ. Intelligence epileptik∙ nemusφ za celou dobu ₧ivota utrp∞ti podstatn²ch zm∞n; nez°φdka epileptikovΘ vyznamenßvajφ se i nadobyΦejn²m duÜevnφm nadßnφm, jako₧ to z historie znßmo o jednotliv²ch nejproslulejÜφch osobnostech (Caesar, Muhammed, Napoleon I. a j.). V∞tÜina epileptik∙ doznßvß vÜak duÜevnφho poruÜenφ, kterΘ b²vß r∙zn∞ vytvß°eno. ObyΦejn∞ epileptikovΘ vyznamenßvajφ se prudce vzn∞tlivou povahou. B²vajφ urß₧livφ, zlostnφ, pomstychtivφ, podzφravφ, tφhnou k v²st°ednostem nejen ve ÜpatnΘm sm∞ru, ale n∞kdy takΘ k uÜlechtil²m snahßm. Nßpadn∞ Φasta jest u nich sklφΦenost, plynoucφ z v∞domφ t∞₧kΘ nemoci, kterß v nep°edvφdateln²ch okam₧icφch m∙₧e je p°ekvapiti a vydati v nebezpeΦφ. Uznßnφ malomoci b²vß asi pramenem ΦastΘ zde nejen vroucφ zbo₧nosti, ale takΘ p°ekyp∞lΘho modlitbiΦkß°stvφ a fanatismu nßbo₧enskΘho, kter² nez°φdka kontrastuje s licom∞rnou podlφzavostφ a potuteln²m sobectvφm. ╚φm d°φve se n∞kdo stal ob∞tφ [Padoucnice], tφm snßze takΘ obyΦejn∞ zaΦne se rozvφjeti epileptickΘ slßbnutφ rozumu, kterΘ se zraΦφvß otup∞lostφ zßjm∙, znesnadn∞nou chßpavostφ a zvlßÜt∞ ztrßtou pam∞ti. N∞kdy dochßzφ a₧ na vznik neteΦnΘ zblb∞losti, p°i nφ₧ osoba stala se ke vÜemu lhostejnou a jenom ve sm∞ru nφzk²ch pud∙v a hrub∞ sobeck²ch snah udr₧uje se zv²Üenß popudlivost, slep∞ bezohlednß. N∞kte°φ epileptikovΘ podlΘhajφ duÜevnφm zm∞nßm pouze obΦasn∞ a t°eba jen na zcela krßtkou dobu. TakovΘto pomφjejφcφ duÜevnφ stavy dru₧φvajφ se n∞kdy k zßchvat∙m k°eΦovit²m, mohou jim p°edchßzeti, neb jich nßsledovati, ale takΘ dosti Φasto dostavujφ se samostatn∞, jakoby nßhradou za k°eΦovit² zßchvat, i slujφ pak epileptick²mi aequivalenty psychick²mi (rovnomocninami). ╗Zakuklenß½ p. (epilepsia larvata) jest odborn² v²raz pro p°φpady, u kter²ch nebyl pozorovßn ₧ßdn² vlastni k°eΦovit² zßchvat a kde osoba podlΘhß pouze charakteristick²m odchylkßm psychick²m. ╗PsychickΘ zßchvaty½ poz∙stßvajφ zpravidla v zßkalu v∞domφ. N∞kdy p°i tom mß osoba vzez°enφ klidnΘ, chovß se, jakoby nechßpala, co se s ni a kolem nφ d∞je (╗absence½, ztrßta duchap°φtomnosti), chodφ jako ve snßch (somnambulismus), je ztrnule zara₧enß, nehybnß a nemluvnß (stupor). ╚ast∞ji jsou psychickΘ zßchvaty spojeny s divok²mi v²buchy vßÜnφ (zd∞Üenost, ·zkost, zu°ivost), s rozmanit²m nßladami, p°eludy smysl∙, zvlßÜt∞ s hallucinacemi zrakov²mi, pudy a p°ehmaty pohlavnφmi, rozb∞hov²mi, nßsiln∞ ·toΦn²mi a obrann²mi. V tak²ch stavech nejsou snahy sebevra₧ednΘ, vra₧ednΘ, paliΦskΘ, niΦivΘ ₧ßdnou vzßcnostφ. ObyΦejn∞ poΦφnß si takov²to epileptik v ka₧dΘm zßchvat∞ zp∙sobem stereotypicky stejnotvßrn²m. Vznik a zßnik mrßkotn²ch stav∙ b²vß nßhl² a nßsleduje po n∞m obyΦejn∞ neschopnost rozpomenouti se na to, co se dßlo. Aequivalenty majφ n∞kdy takΘ jen rßz poruÜenΘ citlivosti, mohou se podobati prost∞ nßhlΘmu usnutφ, nßhlΘ mdlob∞, nebo zßchvat∙m mrtvicovit²m. Mezi p°φΦinami [Padoucnice] hrajφ nejd∙le₧it∞jÜφ ·lohu d∞diΦnost, choroby mozkovΘ, alkoholismus a jinΘ vlivy otravnΘ, infekΦnφ choroby, ·razy a n∞kdy takΘ choroby jednotliv²ch ·stroj∙ t∞lesn²ch. [Padoucnice] poklßdßna jest dle lidovΘho domn∞nφ za chorobu nevylΘΦitelnou, avÜak zkuÜenosti lΘka°skΘ mohou i zde docφliti velmi p°φzniv²ch ·sp∞ch∙v. Kfr.
#######
#FB#
0K10
12F9
771B15
793B9
894F15
936F14
1028F14
1502B4
1599F4
1609B9
1707A12
1721B9
1762B18
2890B3
2894F5
2900A12
2913F18
3859A12
4537F38
4595F9
4610B17
4999F14
5057B6
5754F9
5764A12
5944A12
6094B4
#FE#
#ED#
HESLO:Padouchov##%1901%16%190%190101
Padouchov
Padouchov, ves v ╚echßch, hejtm. Turnov, okr. ╚es. Dub
Padouchov: , Padochov, ves na Morav∞, hejtm. Brno, okr. IvanΦice, fara a pÜ. Oslavany; 46 d., 584 ob. Φ., 19 n. (1890), 1t°. Ük., ml²n a kamenouhelnΘ doly na ╗Bahn∞½.
Padouchov
#######
#FB#
0J9
13F8
168O9Vxs0x00018FAF/0x00000082/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Padouchov##%1901%16%190%190101
#FE#
#ED#
HESLO:Pa∩our##%1901%16%248%190104
Pa∩our Jan Nep. Domoslav, spis. Φes. (*29. kv∞t 1783 ve dvo°e TisovskΘm na LitomyÜlsku-å7. °φj. 1828 v Nov. M∞st∞ n. Met). Po studiφch gymn. v LitomyÜli a filosofick²ch v Praze vstoupil do krßlovΘhradeckΘho seminß°e, kde r. 1805 vysv∞cen na kn∞ze, naΦe₧ kaplanoval ve Sloupnici, v N. M∞st∞ n. Met., r. 1824 stal se farß°em v BernΘ na Morav∞ a r. 1828 kanovnφkem v Mikulov∞ na Morav∞. Horliv∞ p°iΦi≥oval se o znovuzrozenφ literatury ΦeskΘ, sßm sklßdal bßsn∞ a sepsal V²klad k°es¥anskokatolickΘho uΦenφ a obÜφrnΘ Pamßtnosti a p°φb∞hy NovΘho M∞sta nad Metujφ, za kterou₧ prßci poct∞n Φestn²m m∞Ü¥anstvφm.-Srv. ╗╚╚M.½, 1831, sv. lI., str. 189 sl.
#######
#FB#
0K6
7F17
466B34
511B44
#FE#
#ED#
HESLO:Padova##%1901%16%380%190105
Padova
Padova (Padua), hlavnφ m∞sto ital. prov. t. jmΘna
Padova, ital. provincie v Benßtsku
#######
#FB#
0K6
9O49Vxs0x00019919/0x00001CD4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Padova (Padua), hlavnφ m∞sto ital. prov. t. jmΘna##%1901%16%380%190106
60O34Vxs0x0001B7FC/0x0000033B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Padova, ital. provincie v Benßtsku##%1901%18%149%190107
#FE#
#ED#
HESLO:Padova (Padua), hlavnφ m∞sto ital. prov. t. jmΘna##%1901%16%380%190106
Padova: (Padua), lat. Patavium, franc. Padoue, hlavnφ m∞sto ital. prov. t. jm., le₧φ na °. Bacchiglione, kter² protΘkß m∞sto n∞kolika sv²mi rameny a z n∞ho₧ vede odtud pr∙plav Piovego k Brent∞, v uzlu tratφ [Padova] Bologna (123 km), [Padova]-Milßn (228 km), [Padova]Belluno (110 km) a [Padova] Benßtky (37 km), jako₧ i silniΦnφch drah [Padova]-Bagnoli (28 km), [Padova] Piove (17 km) a [Padova] Stra-Fusina-Benßtky, uprost°ed krßsnΘ a ·rodnΘ roviny, 37 km na zßp. od Benßtek, jest spojena pr∙plavy s Adi₧φ, Brentou i lagunami a mß 82.283 ob. (1901). Jest obklφΦena star²mi hradbami, tvo°φcφmi velikou ellipsu, se 7 branami a vysok²mi valy, mezi nimi a m∞stem prostφrß se rozsßhlß nezastavenß plocha, pokrytß v∞tÜinou bujn²mi zahradami, tak₧e vÜechen m∞stsk² ruch soust°e∩uje se uvnit° m∞sta, kde₧to obvod jeho jest tΘm∞° pust², ulice jsou ·zkΘ a klikatΘ, lemovanΘ loubφm (portici), nßm∞stφ vÜak jsou krßsnß a velikß, p°es ramena Bacchiglionu vede n∞kolik most∙, z nich₧ 4 pochßzejφ jeÜt∞ z doby °φmskΘ, 1 jest °et∞zov² z r. 1829, nejstarÜφ toho druhu v Italii. M∞stem v nejv∞tÜφ jeho Üφ°ce vede Üirokß hlavnφ t°φda o n∞kolika jmΘnech, nejv∞tÜφ nßm∞stφ jest Viktora Emanuela, zvanΘ Prato della Valle, posßzenΘ stromovφm a ozdobenΘ 82 sochami, na n∞m₧ stojφ velkolep² chrßm sv. Justiny, postaven² v l. 1521-1532 dle plßn∙ Ond°. Riccia ve slohu renaissanΦnφm, se 7 kupolemi, nßhrobkem sv. Justiny a oltß°nφm obrazem od Pavla Veronese. Na s. od tohoto nßm∞stφ asi ve st°edu m∞sta jest palßc university, ozdoben² krßsn²mi arkßdami z r. 1552 od Sansovina, blφzko n∞ho pak jest podivuhodnß stavba kavßrny Pedrocchiho. Nejvφce vynikajφcφch budov jest v jihov²ch. Φtvrti m∞sta, kde stojφ nejznamenit∞jÜφ kostel padovßnsk², sv. Antonφna, patrona [Padova]-vy, poΦat² r. 1231 a dokonΦen² ·pln∞ teprve r. 1475, po ohni r. 1749 obnoven², dlouh² 115 m a Üirok² 55 m, kter² mß 6 kupolφ, na facad∞ fresku od Mantegni, uvnit° ΦetnΘ nßhrobky a p°ekrßsnΘ kaple (Cappella del. Santo a j.), ozdobenΘ mrßmorov²mi reliefy od Lombarda, Sansovina a j., v presbyte°i ozdoby kovovΘ, na hlavnφm oltß°i bronzovΘ reliefy od Donatella a proslul², 3 1/2 m vysok² bronzov² svφcen. K n∞mu p°ilΘhß kaple sv. Ji°φ s freskami od Altichiera a Avanziho a Scuoia del Santo, shromß₧diÜt∞ bratrstva sv. Antonφna, se 17 freskami od Tiziana a jeho ₧ßk∙. V tΘto Φßsti m∞sta jest takΘ modernφ budova m∞stskΘho musea a jφzdnφ socha condottiera Erasma da Narni, zv. Gattamelata, od Donatella. Ve Φtvrti sev.-v²ch. jest chrßm Eremitani ze XIII. stol., obnoven² r. 1880, s freskami Mantegni a jeho vrstevnφk∙v, kterΘ poΦφtajφ se mezi nejpozoruhodn∞jÜφ um∞leckß dφla hornφ Italie, a chrßm Madonny dell' Arena z r. 1303 s freskami od Giotta. Ve Φtvrti zßpadnφ jest kathedrßlnφ chrßm, postaven² v l. 1552-1754 ve slohu renaissanΦnφm, s bohat²m pokladem a baptisteriem s freskami ze Ükoly Giottovy. Dßle jest zde justiΦnφ palßc zvan² Salone nebo Palazzo della Ragione, postaven² v l. 1172-1219, s loggiemi a obrovsk²m sßlem (82 m dl., 27 m Üir. a 24 m vys.), kter² mß klenut² d°ev∞n² strop a v n∞m₧ chovß se slavn² d°ev∞n² k∙≥ od Donatella. S nφm spojena jest radnice ze XVI. stol., nedßvno obnovenß, na blφzku pak stojφ Loggia del Consiglio z prvnφch dob renaissance, s universitnφ knihovnou a sochou Viktora Emanuela. Celkem mß [Padova] 47 chrßm∙v a kaplφ, °adu pomnφk∙ (krom∞ jmenovan²ch jeÜt∞ Danta, Petrarky, Cavoura, Garibaldiho a j. v.) a mnoho vynikajφcφch palßc∙v, aΦ ovÜem po strßnce architektonickΘ nevyrovnß se Benßtkßm, Bologni a j. blφzk²m m∞st∙m. D∙le₧ita jest [Padova] jako jedno ze st°edisek duÜevnφho ₧ivota Hornφ Italie. Jejφ universita nßle₧φ k nejstarÜφm a nejv∞tÜφm v Italii, nebo¥ byla zalo₧ena ji₧ r. 1222 a mß 135 docent∙v a 1471 posl. (1900-01). Vznikla odchodem Φßsti studentstva a professor∙ z Bologn∞ a t∞Üila se velikΘ p°φzni se strany m∞stskΘ sprßvy a pozd∞ji i rakouskΘ a italskΘ vlßdy. Sklßdß se z fakulty prßvnickΘ, lΘka°sko-chirurgickΘ, mathematicko-p°φrodov∞deckΘ a filosofickΘ, pak ze Ükoly in₧en²rskΘ a lΘkßrnickΘ a nßle₧φ k nφ i kurs pro porodnφ pomocnice v Benßtkßch, universitnφ knihovna se 136.000 svaz., 64.900 menÜφmi spisy a 2326 rukopisy, hv∞zdßrna a botanickß zahrada, zalo₧enß r. 1545, tedy ze stßvajφcφch nejstarÜφ. Krom∞ university mß [Padova] bisk. seminß° (. Seminario vescovile) s knihovnou o 90.000 svaz., 4000 broÜ. a 800 rukop., gymnasium, lyceum, technick² ·stav a technickou Ükolu, vyÜÜφ reßlku, vzornou Ükolu, rolnickou Ükolu, dφvΦφ kollej, um∞lecko-pr∙myslovou Ükolu, m∞st. knihovnu se 107.306 svaz. a 1600 rukop., museo civico se sbφrkami staro₧itnick²mi, um∞leck²mi, numismatick²mi, knihovnou (70.000 svaz. a 1600 rukop.) a archivem, akademii v∞d a um∞nφ s 30 Φleny t°φdy fysikßlnφ, lΘka°skΘ, mravov∞dnΘ, mathematickΘ, literßrnφ a um∞leckΘ, pokusnou stanici hedvßbnickou a 3 divadla. Z dobroΦinn²ch ·stav∙ jest zde nemocnice, starobinec, nalezinec, sirotΦinec a ·stav slepc∙v. M∞sto jest sφdlem biskupa, prefekta, obch. a ₧ivnostenskΘ komory, benßtskΘ stavebnφ spoleΦnosti, velitelstvφ 10. p∞Üφ divise, p∞Üφ a jφzdnφ brigßdy. Pr∙mysl jest dosti nepatrn² a vykazuje n∞kolik tovßren na stroje a ₧eleznΘ konstrukce, zbo₧φ t∞stovΘ, k∙₧e, struny, koÜφky a roho₧e, p°ßdelnu hedvßbφ, tkalcovnu vlny a bavlny a barvφrnu. Mnohem d∙le₧it∞jÜφ jest obchod, nebo¥ [Padova] v²hodn²m sv²m spojenφm ₧eleznicemi i pr∙plavy stala se po ·padku Benßtek hospodß°sk²m a obchodnφm centrem hornoitalsk²ch provinciφ mezi Alpami, Pßdem a Minciem. Rozsßhl² obchod provozuje se zvlßÜt∞ s obilφm, vφnem, olejem a dobytkem, na jeho podporu jest v m∞st∞ n∞kolik velik²ch bank a pen∞₧nφch ·stav∙v. Dopravu m∞stskou prost°edkuje ko≥skß drßha. [Padova] jest jedno z nejstarÜφch m∞st severoitalsk²ch. Dle pov∞sti byla zalo₧ena Antenorem z Troje a nßle₧ela s poΦßtku k severnφmu spolku etrurskΘmu, pozd∞ji k Venet∙m. Panstvφ °φmskΘ p°ijala r. 215 p°. Kr. a uΦin∞na municipiem, kterΘ obchodem stalo se nejbohatÜφm m∞stem sev. Italie. R. 59 p°. Kr. narodil se zde slavn² d∞jepisec °φmsk² Titus Livius. Po pßdu °φÜe Zßpado°φmskΘ [Padova] byla vydrancovßna Alarichem r. 413, Attilou r. 452 a Totilem, obyvatelstvo jejφ pak z nejv∞tÜφ Φßsti vyst∞hovalo se na laguny do budoucφch Benßtek. Znova bylo m∞sto vystav∞no Narsem, dlouho brßnilo se Longobard∙m, kte°φ ho dobyli teprve r. 610 a spßlili je. Jim od≥al je Karel Vel., pozd∞ji opanovali m∞sto Uh°i, avÜak brzy nabylo m∞stskΘ svrchovanosti, potvrzenΘ Ottou I., naΦe₧ vlßdu v n∞m vedli 2 konsulovΘ na rok volenφ. Od r. 1175 stßli v Φele m∞sta podestovΘ, kterou₧to hodnost strhla na sebe tΘmΘ° d∞diΦn∞ rodina Romano. Krutovlßda Ezzelina da Romano p°ivodila pßd tΘto rodiny, avÜak neustßlΘ spory mezi lidem a Ülechtou vedly k utvo°enφ novΘho d∞diΦnΘho podestatu rodiny Carrara. R. 1311 [Padova] vzdala se cφsa°i Jind°ichu VII., kter² ustanovil v nφ podestou Gerharda d'Isola, avÜak brzy op∞t povolal v moc rodinu Carrara, kterß udr₧ela se a₧ do r. 1405, kdy FrantiÜek II. zbaven BenßtΦany vÜech sv²ch panstvφ a se 2 syny uÜkrcen. [Padova] byla potom p°ipojena k Benßtsku, r. 1509 stateΦn∞ se brßnila cφs. Maxmilißnu I., r. 1797 byla zabrßna Francouzi, kte°φ mφrem v m. Campo-Formio postoupili ji Rakousku, avÜak r. 1805 uΦin∞na hlav. m∞stem departementu Brenta v nov∞ z°φzenΘm krßlovstvφ ItalskΘm. R. 1814 dßno m∞sto op∞tn∞ Rakousku, proti jeho₧ panstvφ r. 1848 marn∞ se vzbou°ilo, avÜak Vφde≥sk²m mφrem z 3. °φjna 1866 p°ipojeno k Italii. TÜr.
Padova
#######
#FB#
0J6
9F5
22B8
39B6
54F5
207A8
229B2
234A8
254B2
259A8
280B2
286A8
307B2
336A8
357B2
362A8
381B2
387A8
454B2
873B7
1182B17
1737A8
1836B1
1850B1
1943B13
1957B5
2118H1
2120I1
2122B1
2880B6
2892B21
2974B1
2984B1
2996B1
3167B20
3276A8
3522A8
4231A8
4257B19
4521B12
5259A8
5618A8
5998A8
6703A8
6947A8
7357B4
7363O6Vxs0x00019741/0x00000069/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Padova##%1901%16%380%190105
#FE#
#ED#
HESLO:Padova, ital. provincie v Benßtsku##%1901%18%149%190107
Padova: , ital. provincie v Benßtsku, zabφrajφcφ 2133 km2 rozlohy s 463.591 ob. (1899; na 1 km2 p°ipadß 217 duÜφ. V∞tÜφ Φßs¥ prov. je rovina, sklßdajφcφ se z ·rodnΘho alluvia, toliko v jihozßp. zdvihajφ se rozkoÜnΘ pahorky EuganejskΘ p∙vodu vulkanickΘho. ┌rodnost p∙dy zv²Üena jest bohatou vlßhou jednak z Adi₧e, Frassine, Brenty, Bacchiglionu a Musonu, jednak z Φetn²ch kanßl∙, tak₧e mo₧no p∞stovati zde i r²₧i, vedle pÜenice, luÜt∞nin, kuku°ice, konopφ a vφna. Z pr∙myslu zastoupeno odv∞tvφ textilnφ (tov. na sukna, bavln∞nΘ a hedvßbnΘ lßtky); vedle toho i hrnΦφ°stvφ, provaznictvφ, mlynß°stvφ, cihlß°stvφ a mn. j. Chov dobytka a p∞st∞nφ bource moruÜovΘho. Prov. d∞li se na 8 distr.: [Padova], Montagna, Monselice, Este, Conselve, Citadella, Campo San Piero a Piove di Sacco, majφcφ dohromady 103 obce. Nu.
Padova
#######
#FB#
0J6
16F9
54B2
56H1
92B2
94H1
686A8
805B3
810O6Vxs0x00019741/0x00000069/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Padova##%1901%16%380%190105
#FE#
#ED#
HESLO:Padovana##%1901%18%306%190108
Padovana Φi paduana, takΘ venetiana, tanec XVI. stol., myln∞ poklßdan² za identick² s pavanou. Je to tanec italskΘho p∙vodu, patrn∞ z m∞sta Padovy, v taktu trojdφlnΘm a ve vß₧nΘm tempu, a jako v∞tÜina tanc∙ tΘ doby byla i p. rozd∞lena tak, ₧e Φty°i takty tvo°ily prvnφ oddφl, kde₧to osm nßsledujφcφch stejn∞ rhythmicky konstruovan²ch, t. zv. reprisa, rozÜi°ovala thema dφlu prvΘho; konΦil se nov²mi Φty°mi takty, tak ₧e celek sklßdal se ze 16, n∞kdy vÜak takΘ ze 20 takt∙, p°i Φem₧ st°ednφ Φßs¥ byla o 4 takty rozÜφ°ena. Byl to tanec °adov², po n∞m₧ nßsledovala skoΦnß (saltarelio) s pou₧itφm t²ch₧e motiv∙, ale v ΦerstvΘm taktu trojdφlovΘm. [Padovana] vyskytuje se nejΦast∞ji ve sbφrkßch tanc∙ ze stol. XVI.
#######
#FB#
0K8
12F7
26F9
570B10
642A10
#FE#
#ED#
HESLO:Il Padovanino##%1901%18%447%190109
Il Padovanino, p°φjmenφ malφ°e Daria Varotariho, v. Padovano 1).
#######
#FB#
0K13
52O8Vxs0x0001C014/0x00000079/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%18%463%190110
#FE#
#ED#
HESLO:Padovano##%1901%18%463%190110
Padovano
Padovano (Dario Varotari), malφ° a architekt italsk²
Padovano (Alessandro Varotari), malφ° italsk²
#######
#FB#
0K8
11O52Vxs0x0001C20D/0x00000309/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Padovano (Dario Varotari), malφ° a architekt italsk²##%1901%18%463%190111
65O45Vxs0x0001C613/0x000003B6/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Padovano (Alessandro Varotari), malφ° italsk²##%1901%18%66%190112
#FE#
#ED#
HESLO:Padovano (Dario Varotari), malφ° a architekt italsk²##%1901%18%463%190111
Padovano: , vlastn∞ Dario Varotari, zvan² takΘ il Cavine nebo Padovanino, malφ° a architekt italsk² (*1539 ve Veron∞-å1596 v Padov∞). Zßhy p°iÜel do Padovy, kde seznßmil se s Tizianem a Veronesem, kte°φ mu opat°ili p°φstup ke dvoru °φmskΘmu. V pracφch jeho, je₧ provßd∞l s velikou snadnostφ, z°ejm² jest vliv Verones∙v, ale p°es to m∞l p°ece takov² ·sp∞ch, ₧e byl zahrnut zakßzkami. Pro universitu v Padov∞ maloval Äeny u hrobu Kristova, pro kostel del Carmine obraz Pape₧ schvaluje stanovy °ßdu karmelitßnskΘho, jej₧ mnozφ p°iΦφtali Tizianovi, pro kostel sv. BarnabßÜe v Benßtkßch obraz Sv. BarnabßÜ, nejlepÜφ to jeho prßce a z nejpozoruhodn∞jÜφch obraz∙ tΘ doby v∙bec. Te∩ je v museu benßtskΘm. Z pracφ architektonick²ch vynikß Villa Montecchia v Padov∞.
Padovano
#######
#FB#
0J8
20F14
47F9
68F4
415B21
467B44
588B3
592B8
730B16
758O8Vxs0x0001C014/0x00000079/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Padovano##%1901%18%463%190110
Padovano: , vlastn∞ Alessandro Varotari, syn p°ed., malφ° ital. (*1580 v Padov∞å1643 v Benßtkßch). Ztratil velmi zßhy svΘho otce a maje velikou nßklonnost k malφ°stvφ, vzd∞lßval se v∞tÜinou sßm podle pracφ Tizianov²ch a Pavla Veronese. Byl Φinn² nejvφce v Benßtkßch, kde takΘ jest velikΘ mno₧stvφ jeho pracφ, obraz∙ to oltß°nφch. N∞kterΘ jsou takΘ v Padov∞ a v n∞kter²ch obrazßrnßch evropsk²ch. Vynikajφ vesm∞s prostotou koncepce a d∙stojn²mi posicemi postav, vzßcn²mi ji₧ v t∞ch dobßch, kdy Ükola benßtskß upadala v man²rovanost. NejlepÜφ jeho obraz jest Svatba v Kßni GalilejskΘ (1622), malovanß pro refektß° San Giovanni di Verdara v Padov∞, nynφ v Akademii benßtskΘ. Mimo to pro Benßtky maloval: Ob∞¥ Ifigenie, Smr¥ sv. Jana Evangelisty, Santa Maria della Salute, Sv. Dominik tiÜφcφ bou°i, Kristus nesouci sv∙j k°φ₧, pak v drß₧∩. galerii Judita s hlavou Holofernovou (takΘ v cφs. galerii vφde≥skΘ), z nejlepÜφch jeho obraz∙v.
Padovano
#######
#FB#
0J8
20F19
556B24
700B13
715B8
724B16
742B24
768B3
772B20
794B25
842B28
931O8Vxs0x0001C014/0x00000079/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Padovano##%1901%18%463%190110
#FE#
#ED#
HESLO:Padre##%1901%18%248%190113
Padre, ital., otec, pßter.
#######
#FB#
0K5
14F11
#FE#
#ED#
HESLO:Padr≤n##%1901%18%256%190114
Padr≤n, okr. m∞sto ve Üpan. prov. Coruna v Galicii, na l. b°. °eky Sar, p°i jejφm ·stφ do Rio Ulla a na trati Santiago-Carril, mß 7664 obyv., kte°φ provozujφ jirchß°stvφ a Φil² obchod s obilφm a dobytkem, a b²valo d°φve proslul²m mφstem poutnick²m TÜr.
Padr¥, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Rokycany, fara Sko°ice, pÜ. MiroÜov; 65 d., 529 obyv. Φ. (1890), 2t°. Ük., dva ml²ny, pila a Üindelna a nedaleko obce rozklßdajφ se dva rybnφky. V lese na ╗B°φzkov²ch½ z°φceniny b²v. chrßmu.
#######
#FB#
0K5
#FE#
#ED#
HESLO:Padstow##%1901%18%372%190117
Padstow [pΦdst≤], p°φstavnφ m∞steΦko v angl. hrabstvφ Cornwallu, p°i ·stφ °. Camelu do AtlantskΘho okeßnu, mß 1546 obyv. a p°φstav, k n∞mu₧ nßle₧φ 100 lodφ s 8159 t a 52 rybß°skΘ Φluny. TÜr.
#######
#FB#
0K7
10D1
163B1
186B4
#FE#
#ED#
HESLO:Padua##%1901%18%413%190118
Padua viz Padova.
#######
#FB#
0K5
10O6Vxs0x00019741/0x00000069/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%16%380%190105
#FE#
#ED#
HESLO:Paduana##%1901%18%422%190119
Paduana viz Padovana.
#######
#FB#
0K7
12O8Vxs0x0001BC01/0x000002CF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%18%306%190108
#FE#
#ED#
HESLO:Paducah##%1901%18%430%190120
Paducah [pedjuka], hlav. m∞sto hrabstvφ Mc Cracken ve stßt∞ Kentucky, pod ·stφm °. Tennessee do Ohia, v uzlu n∞kolika ₧elezniΦnφch tratφ, mß 12.797 ob., vysokou Ükolu, seminß°, n∞kolik obilnφch ml²n∙, parnφkovou stanici a znamenit² obchod s obilφm, tabßkem, lihovinami a vep°ov²m dobytkem. TÜr.
#######
#FB#
0K7
290B4
#FE#
#ED#
HESLO:Padula##%1901%18%488%190121
Padula, ves v Italii na ₧elezn. trati Sicignano-Castrocuocco, prov. Salerno, kraj Sala Consilina; 7874 obyv. (1881), z°φceniny kartusißnskΘho klßÜtera San Lorenzo (ze XIII. stol.) a kamenn² most.
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:Padurra##%1901%18%529%190122
Padurra Tymko (Tomasz), spis. malorusko-polsk² (*1801-å1871), vzd∞lav se v k°emeneckΘm lyceu, sblφ₧il se kol r. 1830 s V. Rzewusk²m, znßm²m pozd∞ji pod jmΘnem Emira, a po cel² ₧ivot pohyboval se ve spoleΦnosti magnßt∙ polsk²ch. Oblφbiv si maloruskΘ pφsn∞ nßrodnφ, zejmΘna dumky, jal se je napodobovati a bßsn∞ jeho rozÜφ°ily se zßhy nejen v intelligenci, ale i v lidu. Hlavnφ thema k nim Φerpal z nevßzanΘho, svobodnΘho ₧ivota kozßk∙, z krvav²ch jejich bitev a pochod∙v. AΦ nemß vynikajφcφho talentu bßsnickΘho, nßle₧φ nicmΘn∞ k nejv²znaΦn∞jÜφm spisovatel∙m polsk²m Ükoly ukrajinskΘ, kte°φ jihorusk² ₧ivot poklßdali za pouh² odstφn polskΘho a psali sice malorusky, ale polskou abecedou. Odtud snadno vysv∞tliti, ₧e mluva jeho jest sm∞sφ jazyka polskΘho s malorusk²m, aΦ mφsty nelze jφ up°φti zvuΦnosti a krßsy. Znßmy jsou dv∞ sbφrky jeho bßsnφ: Pienia (Lvov, 1842, vydal K. Jablonski, ale [Padurra] n∞kterΘ prohlßsil za falsifikßt) a Ukrainki (VarÜava, 1844). Mimo to p°eklßdal do maloruÜtiny Byrona a Mickiewicze (╗Konrad Wallenrod½) a otiskl bßsn∞: Kudak; Hostyna u Iwoni; epickou bßse≥ Roman z Koszyry; polskou rozpravu O Mazepie (╗Bibl. Ossoli≥skich½, 1861) a j. SvΘho Φasu byl tΘ₧ velmi populßrnφm ve ve°ejnΘm ₧ivot∞, ·Φastnil se slovanskΘho sjezdu v Praze (1848) a napsal bßse≥ ku poct∞ èafa°φkov∞. Srv. Φlßnek Ravity, Toma [Padurra] (╗Kijev. Starina½, 1889) a W. PrzyborowskΘho v ╗Bibl. Warsz.½ (1872), jako₧ i Pypinovu ╗Istorija rus. etnografiji½ (dφl 3., hl. 8.).
#######
#FB#
0K7
8F5
15F6
272F5
845B6
889A9
934B8
1051B5
1058B15
1089B15
1123B9
1330A9
#FE#
#ED#
HESLO:Padus##%1901%19%265%190123
Padus, °eka, viz Pßd.
#######
#FB#
0K5
17O3Vxs0x0000E898/0x0000002E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%9%405%190067
#FE#
#ED#
HESLO:Paean##%1901%19%273%190124
Paean viz Paian.
#######
#FB#
0K5
10O5Vxs0x000303B5/0x00000012/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%30%389%190215
#FE#
#ED#
HESLO:Paedagog##%1901%19%281%190125
Paedagog (z °ec. paidagwgßc) slul u ╪ek∙v a ╪φman∙ vzd∞lan² obyΦ. otrok, kterΘmu byla sv∞°ena pΘΦe o hochy, aby je vodil do gymnasiφ a odtud dom∙; mnohdy sv∞°eno mu bylo i jejich vyuΦovßnφ. Nynφ tolik jako p∞stitel mlßde₧e, vychovatel.
#######
#FB#
0K8
17C10
224F10
#FE#
#ED#
HESLO:Paedagogika##%1901%19%331%190126
Paedagogika jest v∞dou o vychovßnφ. Co do formy je to v∞da praktickß, nebo¥ nespokojuje se fakty a ·kazy, jak p°irozenost je podßvß, n²br₧ usiluje o jejich ·Φelnou zm∞nu. Co do lßtky sv²ch poznatk∙ tato v∞da praktickß mß theoretick² podklad sv∙j ve v∞dßch p°φrodnφch i duchov∞dßch dle toho, zda se t²kß v²chovy t∞lesnΘ Φi duÜevnφ Φlov∞ka v∙bec. ┌Φelem jejφm jest tedy vyÜet°iti mo₧nost, podmφnky i povahu v²chovy a podati pouΦenφ a nßvody k tomu, jak t°eba vychovßvati po strßnce t∞lesnΘ i duÜevnφ. Souhrn pak theoretickΘho v∞d∞nφ, k n∞mu₧ jako podkladu svΘmu [Paedagogika] se odnßÜφ, mohli bychom nazvati anthropologiφ v nejÜirÜφm slova smysle, jejφm₧ ·kolem by bylo popsati, vyÜet°iti a vysv∞tliti vÜechny ₧ivotnφ jevy lidskΘ, jak co do strßnky t∞lesnΘ, tak co do strßnky duÜevnφ. Opφrß se tudφ₧ p°irozen∞ jednak o biologii, obsahujφcφ pouΦky anatomickΘ a fysiologickΘ o slo₧enφ a ₧ivot∞ t∞la lidskΘho, jednak o psychologii, je₧ tvo°φ theoretick² podklad nauky o v²chov∞ duÜevnφ, a o sociologii, nebo¥ vychovßnφ samo b²vß jevem socißlnφm, ano v dob∞ naÜφ stßvß v pop°edφ vÜeho socißlnφho usilovßnφ, jednotlivec vychovßvß se ve spoleΦnosti a pro spoleΦnost. Je tedy [Paedagogika] v∞dou praktickou o vychovßnφ jak t∞lesnΘm, tak duÜevnφm, je to nauka o praktickΘm vyu₧itφ poznatk∙ biologick²ch, psychologick²ch a sociologick²ch za ·Φelem v²chovy mlßde₧e. Pom∞r [Paedagogika]-ky k t∞mto podkladn²m v∞dßm theoretick²m je velmi d∙le₧it².-Zßvislost vΘdy vychovatelskΘ na biologii dob°e ji₧ vystihla slova Juvenalova: Mens sana in corpore sano (Zdrav² duch ve zdravΘm t∞le), d∙le₧itost biologie pro [Paedagogika]-ku v novΘ dob∞ pak vytkli zvlßÜt∞ Beneke, Herbart a Stoy. Biologick² ·vod do [Paedagogika]-ky je ₧ßdoucφ pot°ebou v celΘ soustav∞. Jde o to, poskytnouti p°φÜtφmu vychovateli znalosti o t∞lesnΘm v²voji chovancov∞ od doby p°ed narozenφm, pouΦiti o zßkonech d∞diΦnosti tak d∙le₧it²ch, o v²voji veÜker²ch funkcφ ₧ivotnφch, je₧ urΦujφ stav duÜevnφ, povahu a celou p°irozenost chovancovu. ZvlßÜt∞ fysiologie Φidel a soustavy nervovΘ je nutnou pomocnou naukou pro [Paedagogika]-ku v modernφm slova smysle. Budoucφm uΦitel∙m m∞ly by se konati ·ΦelnΘ p°ednßÜky o anatomii a fysiologii.-Druhou zßkladnφ v∞dou [Paedagogika]-ky jest psychologie. Ta nßm poskytuje pouΦenφ o mo₧nosti a podmφnkßch vychovßnφ duÜevnφho, z nφ se dovφdßme o prost°edcφch, jak²mi na chovance mo₧no p∙sobiti, aby dosp∞l k ₧ßdoucφmu cφli veÜkerΘ v²chovy. V psychologii poznßme p°irozenost a vlastnφ povahu duÜe chovancovy a tφm zjednßme si mo₧nost na ni p∙sobiti, ji m∞niti, vzd∞lßvati a vychovßvati. Psychologie pouΦuje zkrßtka o mo₧nosti a podmφnkßch v²chovy. Pravdu tuto pochopil v plnΘm dosahu zvlßÜt∞ Herbart a sna₧il se psychologii uΦiniti zßkladnφ v∞dou [Paedagogika]-ky. OvÜem psychologie Herbartova v celku svΘm p°es zajφmavΘ a cennΘ jednotlivosti, cht∞jφc vÜechnu bohatost ₧ivota duÜevnφho vyvoditi jednostran∞ z p°edstav jako₧to zßkladnφho prvku, nedß se udr₧eti, a tφm ani [Paedagogika] Herbartova nespolΘhß na pevnΘm podklad∞. Ut∞Üen² rozvoj studiφ psychologick²ch za poslednφho dvacetiletφ oprav≥uje vÜak nad∞ji, ₧e bude [Paedagogika]-ice zjednßn pevn² zßklad psychologick².-NestaΦφ vÜak [Paedagogika]-ice pouze psychologie, nebo¥ v²chova nemß jen strßnku individußlnφ, neznamenß toliko p°edßvßnφ majetku kulturnφho s generace starÜφ na mladÜφ, od jednotlivce k jednotlivci, n²br₧ v²chova jest jevem socißlnφm, a tudφ₧ t°etφ theoretickou v∞dou podkladnou jest [Paedagogika]-ice sociologie. Socißlnφ v²znam v²chovy byl v₧dy v p°ednφ °ad∞ uznßvßn a uplat≥ovßn. ZvlßÜtnφ v²znam mß tu Plat≤n, jeho₧ Politeia je nejen nejstarÜφ pamßtkou studiφ socißlnφch, n²br₧ spolu prvou theoriφ a soustavou paedagogickou v myÜlenkovΘm v²voji evropskΘho lidstva. Stejn∞ v Politice Aristotelov∞ je v∞novßn bedliv² a podrobn² z°etel v²chov∞ jako jevu spoleΦenskΘmu, podobnΘ stanovisko zaujφmajφ skoro vÜichni modernφ paedagogovΘ, jako Luther, Ratke, Komensk². Dle KomenskΘho rodφ se Φlov∞k Bohu a Φlov∞ku, t. j. spoleΦnosti pokolenφ lidskΘho, aby se sna₧il prospφvati jim slu₧bou co nejvφce; mß b²ti tedy pro tuto spoleΦnost vychovßvßn. Socißlnφ v²znam v²chovy uplat≥uje se teprve v dob∞ nejnov∞jÜφ zßsluhou Pestalozziho a v²chovn²ch plßn∙, je₧ vytkla revoluce francouzskß. Vφc a vφce nab²vß p∙dy p°esv∞dΦenφ, ₧e ₧ivot socißlnφ jest jaksi velik² organismus, jeho₧ ·Φelem jest lidskΘ vzd∞lanφ. ╚lov∞k nenφ nap°ed-jak ji₧ vytkl Aristoteles-jednotlivcem p°ed spoleΦnostφ, n²br₧ prßv∞ spoleΦnostφ lidskou vlastn∞ teprve Φlov∞kem se stßvß. V²chovy bez spoleΦnosti by v∙bec nebylo. Vedle fysiologick²ch a psychologick²ch podmφnek musφ tedy v²chova a [Paedagogika] jako₧to v∞da o nφ hledati oporu a zßklad ve v∞d∞ o spoleΦnosti, v sociologii. Tento v²znam socißlnφ v²chovy bude se jeviti a uplat≥ovati tΘ₧ v celΘ organisaci ÜkolskΘ, ve volb∞ uΦebnφch p°edm∞t∙, v uΦlen∞nφ ÜkolskΘ soustavy. R∙znΘ Ükoly za°izujφ se prßv∞ podle spoleΦensk²ch pom∞r∙. Ve st°edov∞ku, pokud vÜechno vzd∞lßnφ bylo soust°ed∞no v moci stavu kn∞₧skΘho, Ükoly byly jen pro kn∞ze a byly proto z°izovßny p°i kathedrßlßch a klßÜterech, s postupujφcφm stßle demokratisovßnφm demokratisuje se zßrove≥ v²chova, Ükola stßvß se ka₧dΘmu p°φstupnou a nßvÜt∞va jejφ povinnou. Tak spat°ujeme v biologii, psychologii a sociologii theoretick² podklad [Paedagogika]-ky jako₧to v∞dy praktickΘ. Shrneme-li theoretickΘ v∞dy ty jednotn²m nßzvem anthropologie (nauka o Φlov∞ku), objevφ se nßm p. b²ti praktickou anthropologiφ.-Znßme-li zßklady, na kter²ch [Paedagogika] jako v∞da mß b²ti zbudovßna, musφme se tßzati dßle, jakΘ jsou cφle v²chovy. Cφle ty jsou urΦeny zase v∞dami, je₧ mo₧no nazvati normativnφmi, pon∞vad₧ udßvajφ normy, je₧ je t°eba zachovßvati p°i Φinnosti vychovatelskΘ. Takovou normativnφ v∞dou pro v²chovu t∞lesnou jest hygiena (je₧ takto dopl≥uje v dφle v²chovnΘm biologii), pro v²chovu duÜevnφ pak, a¥ individußlnφ Φi socißlnφ, jsou to t°i v∞dy normativnφ, odpovφdajφcφ trojdφlnosti lidskΘ duÜevnosti (strßnka poznßvacφ, t. j. smysly a rozum, citovß, k nφ₧ i obrazotvornost mß ·zk² vztah, a strßnka volnφ). Ideßly, k nim₧ v²chova ve t°ech t∞chto strßnkßch mß dospφvati, udßvajφ tedy v∞dy normativnφ: logika, podßvajφcφ zßkony sprßvnΘho myÜlenφ a poznßnφ v∙bec, aesthetika, urΦujφcφ cφle cφt∞nφ a obrazotvornosti, a ethika, vyt²kajφcφ cφle sprßvnΘho, uv∞dom∞lΘho cht∞nß a rozhodovßnφ. Pravda, krßsno a dobro jsou takto nejvyÜÜφ ideje, k nim₧ sm∞°uje v²chova duÜevnφ, individußlnφ stejn∞ jako socißlnφ. Chovanec mß poslΘze v²chovou promyÜlenou a soustavnou stßti se schopn²m, aby m∞l ·Φast v nejvyÜÜφch projevech kulturnφho ₧ivota vÜelidskΘho, jimi₧ jsou v∞da a filosofie, um∞nφ, nßbo₧enstvφ. V oboru poznßnφ (didaktice) zvlßÜtnφ postavenφ majφ Φφslo a tvar jako₧to forma jsoucna a °eΦ jako₧to orgßn, jφm₧ duch na venek se projevuje a sd∞luje, a v n∞m₧ kulturnφ vymo₧enosti pokolenφ minul²ch uchovßvajφ se v∞k∙m p°φÜtφm. Odtud vynikajφcφ v²znam mathematiky a grammatiky po strßnce didaktickΘ.-P°φtomn² stav [Paedagogika]-ky neodpovφdß tomuto postavenφ jejφmu v celkovΘ soustav∞ v∞dnφ, a od budoucnosti t°eba teprve oΦekßvati vybudovßnφ [Paedagogika]-ky p°φsn∞ v∞deckΘ, a₧ toti₧ v∞dy zßkladnφ samy budou pevn∞ ustaveny a poskytnou bezpeΦn² a spolehliv² podklad applikacφm praktick²m. Ve skuteΦnosti zajistΘ ve v²voji v∞deckΘm praxe p°edchßzφ theorii Φili ╗theorie jest ko°istφ a v²kv∞tem praxe½ (J. Durdφk), i t°eba tudφ₧ dnes [Paedagogika]-ku v∞deckou opφrati hlavn∞ o d∞jiny v²chovy jak po strßnce vnit°nφ (ideφ vychovatelsk²ch), tak po strßnce vn∞jÜφ (organisace v²chovnΘ Φili d∞jiny Ükolstvφ). Historickß [Paedagogika] v tomto smysle ╗podßvß obraz minul²ch stav∙ v²chovy a sleduje v²voj paedagogick²ch ideφ od jich poΦßtku a₧ k p°φtomnosti v p°φsnΘ souvislosti s hospodß°sk²m a veÜker²m duÜevnφm hnutφm kulturnφm. Historickß [Paedagogika] je takto uΦitelkou [Paedagogika]-ky soustavnΘ, je₧ sama jest dnes jeÜt∞ ·kolem budoucnosti½. (W. Rein).-Literatura: J. Durdφk, O pom∞ru [Paedagogika]-ky k ostatnφm naukßm (1898); P. Natorp, Herbart, Pestalozzi und die heutigen Aufgaben der Erziehungslehre (1899); t²₧, PΣdagogische Psychologie in LeitsΣtzen und VortrΣgen (1901); E. v. Sallwⁿrk, Wissenschaft, Kunst und Praxis des Erziehers (1889); Otto Willmann, Ueber die Erhebung der PΣdagogik zur Wissenschaft (1898); Fr. Drtina, Studium [Paedagogika]-ky a Ükolstvφ (Almanach Slavie 1900, podßvß tΘ₧ bibliografii [Paedagogika]-ky); t²₧, Rozhledy paedagogickΘ (╗╚es. Mysl½ 1900, str. 52, 124). Dna.
#######
#FB#
0K11
25F9
560A13
606F13
914F11
986F10
1167A13
1181F145
1360A13
1512B25
1593A13
1684A13
2064A13
2206A13
2228F11
2730A13
2954A13
3104A13
3171A13
3443A13
3461F10
3564F6
3745F12
3897F6
3905F15
4170F12
4606A13
4686F10
5265A13
5387F46
5464A13
5540F12
5605F12
5747F7
5939F9
5972F6
6020F13
6129F6
6190F10
6244F6
6313F22
6582F36
6637F9
6672F12
6709F3
6872F24
6934A13
7063A13
7353A13
7396F14
7524F10
7535A13
7755A13
7788A13
7873F10
7905A13
8261A13
8336A13
8416B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paedagogium##%1901%20%306%190127
Paedagogium (z °ec.) jest ·stav, na kterΘm se vychovßvajφ p°φÜtφ uΦitelΘ a uΦitelky Ükol obecn²ch a m∞Ü¥ansk²ch. Nßle₧φ v Rakousku mezi Ükoly st°ednφ. O [Paedagogium]-iu Franckov∞ v Halle viz Gymnasium, str. 653 b.
#######
#FB#
0K11
153A13
192O9Vxj0x0048CFC3/0x00000AC1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1007%51%521%104796
212B2
#FE#
#ED#
HESLO:Paederastie##%1901%20%347%190128
Paederastie (z °ec.), samcolo₧stvφ, sodomie, jest smilstvo homosexußlnφ mu₧e s mu₧em; smilstvo to jest starΘho p∙vodu, ji₧ v bibli jest o n∞m °eΦ (III. kn. Moj₧. 20, 13.), i v ╪ecku a ╪φm∞ bylo znaΦn∞ rozÜφ°eno a zachovalo se a₧ do naÜich dn∙; v n∞kter²ch velik²ch m∞stech jest i paederastickß prostituce. Tr. zßk. tresce [Paederastie]-ii jako zloΦin (zloΦ. smilstva nep°irozenΘho) t∞₧k²m ₧alß°em po dobu 1-5 let (Φl. 129, 130). D°φve byl za zloΦin ten ustanoven trest smrti ohn∞m (Karl∙v °ßd prßva hrdelnφho). D∙kaz spßchanΘho zloΦinu b²vß obyΦejn∞ snadno podati vyÜet°enφm passivnφho paederasta, na n∞m₧ b²vajφ shledßny patrnΘ zm∞ny, na aktivnφm paederastu neb²vß obyΦejn∞ nßpadn²ch zm∞n, aΦ i tu b²vß n∞kdy shledßn nßlez d∙kazovΘ d∙le₧itosti. Rg.
#######
#FB#
0K11
22F12
36F7
322A13
746B3
#FE#
#ED#
HESLO:Paederus##%1901%20%496%190129
Paederus F., rudoÜtφtnφk, jest rod drabΦφk∙ z podΦeledi t. jm., liÜφcφ se od p°φbuzn²ch rod∙ Φtvrt²m Φlßnkem chodidlov²m dvojlaloΦn²m bez blßnitΘho p°φv∞sku a poslednφm Φlßnkem makadel Φelistnφch Üirok²m a tup²m. T∞lo jest protßhlΘ a dosti klenutΘ, tykadla znaΦn∞ tenkß. Hlava jest velikß p°φΦn∞ okrouhlß, Ütφt vejΦit² nebo kulovit∞ vejΦit². K°φdla jsou vyvinuta nebo schßzejφ. Brouci tito rozÜφ°eni jsou po vÜech sv∞ta dφlech a ₧ijφ zvlßÜt∞ na pφsΦit²ch b°ezφch °ek i vod stojat²ch. Z 15 druh∙ evropsk²ch ₧ije u nßs 8. Kpk.
#######
#FB#
0K8
13F11
520B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paediater##%1901%21%50%190130
Paediater (z °ec.), d∞tsk² lΘka°.
#######
#FB#
0K9
20F12
#FE#
#ED#
HESLO:Paediatrie##%1901%21%58%190131
Paediatrie, d∞tskΘ lΘka°stvφ, nauka o nemocech d∞tsk²ch. Srov. LΘka°stvφ, str. 828-829.
#######
#FB#
0K10
12F16
63F9
#FE#
#ED#
HESLO:Paedogenesis##%1901%21%83%190132
Paedogenesis (°ec.), junob°eznost, viz Hmyz, str. 397 a.
#######
#FB#
0K12
21F12
39O4Vxk0x002C3A37/0x0000C15E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1104%88%537%112846
54B2
#FE#
#ED#
HESLO:Paegnia##%1901%21%99%190133
Paegnia (lat. z °ec.), h°φΦky, zejmΘna drobnΘ bßsn∞ lyrickΘ, hlavn∞ er≤tickΘ a sympotickΘ.
#######
#FB#
0K7
23F6
39F20
#FE#
#ED#
HESLO:Paelinck##%1901%21%124%190134
Paelinck [pßlink] Josef, malφ° belgick² (*1781 v Oostackeru u Gentu-å1839 v Brusselu). Byl ₧ßkem akademie gentskΘ, pozd∞ji uΦil se u franc. malφ°e Davida v Pa°φ₧i. Stal se prof. kreslenφ a malφ°stvφ na akademii gentskΘ, pak odebral se do Italie, zejmΘna do ╪φma, kde ₧il p∞t let. Vrßtiv se dom∙ r. 1815 stal se dvor. malφ°em krßlovny hollandskΘ, poslΘze professorem na malφ°skΘ akademii brusselskΘ. NejlepÜφ jeho prßce datujφ se z jeho pobytu v Italii a je to zejmΘna velik² obraz pro Quirinßl ╪φm za Augusta, pak Soud Paris∙v. Pozd∞ji doma zm∞nil pon∞kud sv∙j sloh ve smysle novΘ modernφ Ükoly romantickΘ. V kostele sv. Michala v Gentu jest krßsn² jeho obraz Nalezenφ k°φ₧e, v mus. haarlemskΘm Toiletta Psychy a Karel V. vzdßvß se tr∙nu z r. 1836.
#######
#FB#
0K8
18F5
494B14
514B13
660B14
695B15
713B24
#FE#
#ED#
HESLO:Paenula##%1901%21%273%190135
Paenula, u star²ch ╪φman∙ plßÜ¥ bu∩ z hrubΘ vlny nebo z k∙₧e, sahajφcφ a₧ po kolena, byl bez rukßv∙, pouze s otvorem, kter²m se prostrkovala hlava, a s kßpφ. Nosili jej na cestßch a do deÜt∞.
Paeonia L., pivo≥ka (n∞m. Pfingstrose, Gichtrose), rostlinn² rod Φeledi prysky°nφkovit²ch (Ranunculaceae). Po v∞tÜin∞ byliny s listy dvakrßt 3Φetn²mi, lφstky pak jsou jednou nebo dvakrßt 2-3klanΘ. Kv∞ty majφ kalich p∞tiΦetn², zelen² a trval²; vn∞jÜφ lφstky jeho Φast∞ji lupenovitΘ. Korunnφch plßtk∙ 5-10, velik²ch, ploch²ch a lupenovit²ch. Plodolist∙ 2-5 s jazykovitou, zahnutou a zbarvenou bliznou. M∞ch²°ky 2-5 prostΘ, ₧laznat²m terΦem obdanΘ. Celkem n∞co p°es 25 druh∙, z nich₧ [Paeonia] peregrina Mill. ([Paeonia] banatica Rochel.), p. p°espolnß, roste v ╚echßch snad samorostle pod Zlatnickou horou a na ╚ernΘm vrchu u Mostu. Tento druh mß ko°eny v podlouhlΘ, stopkatΘ hlφzy stlustlΘ, kterΘ₧ byly k pot°eb∞ v lΘkßrnßch jako Radix paeoniae a obsahujφ narkoticky ostrΘ, suÜenφm se ztrßcejφcφ souΦßstky. TakΘ d°φve u₧φvalo se t∞chto ko°en∙ Pulvis epilepticus Marchionis p°i epilepsii a ji₧ v starov∞ku slou₧ily tyto ko°eny za lΘΦiv² prost°edek p°i nastuzenin∞ a zejm. proti d∞tsk²m a ₧ensk²m nemocem jako amulet. Lodyha jest jednoduchß a jednokv∞tß. Listy jsou vezpod nasiv∞lΘ, nelesklΘ, vφce mΘn∞ p²°itΘ. Korunnφ plßtky majφ barvu p∞kn∞ nachovou a p°idßvajφ se suÜenΘ takΘ pr² ke ku°lavΘmu tabßku. Plody b²vajφ 2 neb 3, rozestßlΘ a hu≥atΘ. Kvete v kv∞tnu a Φervnu. V∞tÜina druh∙ pivon∞k p∞stuje se v zahradßch pro ozdobu. NejΦast∞ji to b²vajφ na ja°e [Paeonia] officinalis L., p. obecnß, a [Paeonia] Moutan Sims (moutan je ΦφnskΘ jmΘno tΘto rostliny) v Φetn²ch um∞le od zahradnφk∙ dosa₧en²ch odr∙dßch nejvφce s pln∞n²mi kv∞ty. TΘm∞° vÜem druh∙m [Paeonia]-iφ p°iΦφtß se u r∙zn²ch nßrod∙ jakßsi lΘΦivß moc. Vm.
#######
#FB#
0K7
12F7
26B11
39B9
91B13
481A9
491B9
508A9
518B8
540F9
729B14
842B29
1354A9
1364B11
1383F6
1393A9
1403B6
1416B6
1548A9
1608B3
#FE#
#ED#
HESLO:Paeonius##%1901%21%91%190138
Paeonius viz Poeonius.
#######
#FB#
0K8
13O9Vxs0x006AB60D/0x000002C2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%39%306%196449
#FE#
#ED#
HESLO:de Paepe##%1901%21%99%190139
de Paepe CΘsar, lΘka° a socialista belg. (*1842 v Ostende-å1890 v Cannes). Studoval prßva v Brusselu, ale nemaje prost°edk∙ ke studiφm dalÜφm, stal se typografem. ╚ilΘho jeho zjevu vÜiml si Proudhon, ₧ijφcφ ve vyhnanstvφ v Brusselu, a jeho podporou studoval [de Paepe] dßle a to lΘka°stvφ. Vynikl jako lΘka° zejmΘna ve vojn∞ n∞mecko francouzskΘ r. 1870, jeÜt∞ vφce vÜak jako spisovatel a agitßtor socialistick². ┌Φastnil se v²znaΦnou m∞rou socialistick²ch kongress∙, kde hlßsal nauky kollektivistickΘ (v Lausanne 1867, v Brusselu 1868), pro n∞₧ zφskal zejmΘna d∞lnictvo. [de Paepe] zalo₧il d∞lnickou stranu belgickou a spojil se s demokratickou bourgeoisiφ, aby se domohl vÜeob. hlasovacφho prßva v Belgii. [de Paepe] z∙stßval ve sv²ch snahßch v₧dy neziÜtn²m, Φφm₧ prosp∞Ün∞ se liÜφ od mnoh²ch jin²ch agitßtor∙. Byl Φinn² vφce publicisticky ne₧ literßrn∞, proΦe₧ prßce jeho jsou jen menÜφch rozm∞r∙v; z nich nejlepÜφ jsou: Histoire des facultΘs universitaires en Belgique depuis la fondation de ╛ancienne UniversitΘ de Louvain (Bruss., 1868); Les Malthusiens (Geneva, 1869); Ueber die GrundsΣtze der National÷konomie (Berl., 1879); Die Socialwissenschaft nach Colins und Potter (Curich, 1880); De l'exces de travail et de l'insuffisance d'alimentation dans la classe ouvriere (Lyon, 1880); Essai sur ╛organisation des services publics dans la sociΘtΘ future (Bruss., 1880); Le suffrage universel et la capacitΘ politique de la classe ouvriere (t., 1890).
#######
#FB#
0K8
9F5
258A10
571A10
707A10
923B103
1043B15
1075B41
1132B45
1194B27
1222B53
1290B67
1374B68
#FE#
#ED#
HESLO:Paer##%1901%21%372%190140
Paer [pa-er] Fernando, hud. skladatel ital. (*1771 v Parm∞-å1839 v Pa°φ₧i). UΦil se v Parm∞ u houslisty z velkovΘvodskΘ kapely Ghirettiho a pokraΦoval i ve skladb∞ tou m∞rou, ₧e r. 1787 debutoval komickou operou La locanda de' vagabondi. Brzo po tΘ nßsledovala I pretendenti burlati, kterß setkala se s velik²m ·sp∞chem po celΘ Italii. Stal se r. 1791 kapelnφkem v Benßtkßch a do r. 1797 napsal nemΘn∞ ne₧ 20 oper, je₧ skoro vesm∞s velice se lφbily, zejmΘna Sofonisba a Griselda; co do slohu p°imykß se na Cimarosu, Paisiella a Guglielma, osobnφho vklßdaje do t∞chto oper dosud nemnoho. R.1797 povolßn do Vφdn∞, kde jeho cho¥, roz. Riccardiovß, byla enga₧ovßna u italskΘho divadla jako zp∞vaΦka. Tady slyÜel zejmΘna opery Mozartovy, kterΘ velmi blahodßrn∞ p∙sobily na jeho dalÜφ v²voj: harmonie jeho dalÜφch skladeb stßvß se siln∞jÜφ, instrumentace bohatÜφ a modulace rozmanit∞jÜφ, jako₧ dokazuje novß °ada pracφ (kantßt, oratoriφ a oper), psan²ch dφlem pro Vφde≥ a Drß₧∩any, dφlem pro Prahu. NejlepÜφ z oper tΘ doby jsou: Camilla ossia il Sotterano (1799);. Sargino (1803), asi nejlepÜφ jeho dφlo; Eleonora ossia l'amore conjugale (1804) a j. Kolem r. 1801 [Paer] usadil se v Drß₧∩anech jako dv. kapelnφk (po Naumannovi) a zde p∙sobil a₧ do r. 1806, kdy m∞sto obsadili Francouzi. Napoleonovi zalφbila se hudba [Paer]-ova tak, ₧e jej vzal s sebou do Pa°φ₧e, kde vÜak [Paer] ve starostech dvo°ansk²ch nepracoval ji₧ tak piln∞ jako dosud, aΦ skoro v²luΦn∞ ovlßdal operu italskou, aspo≥ a₧ do vystoupenφ Rossiniho. V tΘ dob∞ psal na v²let∞ do Parmy r. 1811 operu Agnese, jednu ze sv²ch nejlepÜφch. R. 1812 stal se nßstupcem Spontiniho v °editelstvφ italskΘ opery a z∙stal jφm i po pßdu cφsa°stvφ a p°φzn∞, kterΘ stßle t∞Üil se p°i dvo°e, nep∞kn∞ vyu₧φval k intrikßm proti Rossinimu, jeho₧ necht∞l p°ipustiti do Pa°φ₧e obßvaje se jeho sout∞₧e. PoslΘze vÜak p°ece musil ustoupiti r. 1827. R. 1831 zvolen Φlenem akademie a r. 1832 Ludvφk Filip sv∞°il mu vedenφ svΘ kapely. P°es vÜecken zevnφ ·sp∞ch i n∞kolik sv²ch vynikajφcφch vlastnostφ [Paer] nßle₧φ jen k um∞lc∙m druhΘho °ßdu a Cimarosa, Paisiello, pak zejmΘna Rossini daleko jej zastφnili. Jedinß komickß opera jeho Le maεtre de chapelle, komponovanß r. 1814 v Pa°φ₧i, dochovala se dodnes. [Paer] napsal celkem 45 oper, z nich₧ Olinde et Sophronie nedokonΦena, t°i oratoria, jedenßct kantßt, jako₧ i menÜφ dφla vokßlnφ a osm v∞tÜφch pracφ instrumentßlnφch.
#######
#FB#
0K4
13F8
212B14
227B10
261B21
458B9
470B8
1023B26
1059B7
1099B32
1158A6
1311A6
1367A6
1560B6
2033A6
2165B21
2239A6
2277B19
#FE#
#ED#
HESLO:Paesiello##%1901%22%281%190141
Paesiello viz Paisiello.
#######
#FB#
0K9
14O10Vxs0x00034557/0x00000B03/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%33%165%190231
#FE#
#ED#
HESLO:Paestum##%1901%22%289%190142
Paestum (Pa┐ston, nynφ Pesto), staroitalskΘ m∞sto p°i mo°i TyrrhenskΘm a zßlivu t. jm., 8 km na jih od ·stφ Silara (Sele). Bylo prvotn∞ koloniφ sybaritskou (poΦ. VI. stol. p°. Kr. ) a slulo Poseidonia. Pozd∞ji p°esφdlilo se z ba₧inatΘho p°φmo°φ dßle do vnitrozemφ a rozvinulo se bohat∞. ╪eckΘho rßzu pozbylo ponenßhlu, byvÜi podrobeno kol r. 340 p°. Kr. Lukßny a Bruttii. ╪φmanΘ r. 273 na mφst∞ ΦßsteΦn∞ zniΦenΘ Poseidonie zalo₧ili [Paestum] M∞sto kvetlo do konce cφsa°stvφ a zniΦeno r. 871 po Kr. Saraceny. Proslulo r∙₧emi, kvetoucφmi dvakrßt do roka, v kv∞tnu a v listopadu. Z°φceniny starΘho m∞sta nalezl tu Cluvier (1624); prozkoumßny peΦliv∞ji teprve po r. 1745. Z nich zvlßÜt∞ vynikajφ dva dokonale uchovanΘ chrßmy v slohu d≤rskΘm, Poseidon∙v (v. Architektura, tab. III.) a DΘmΘt°in, pak t. zv. basilika (sloupovß sφ≥ p°epa₧enß uprost°ed °adou sloup∙), zdi m∞stskΘ, aquaedukt a j. DneÜnφ ves Pesto s 1642 obyv., stanice trati BattipagliaPisciotta, nßle₧φ k obci Capacciu. Srv. Delagardette, Les ruines de [Paestum] (Pa°., 1799, nov∞ 1840 se 14 tab.); Labrouste, Les temples de [Paestum] (t., 1878, s 21 tab.).
#######
#FB#
0K7
9C7
23F5
90B2
190F11
432A9
753F12
898F5
1011A9
1083A9
#FE#
#ED#
HESLO:Paetus##%1901%22%504%190143
Paetus Caecina viz Arria.
#######
#FB#
0K6
7F7
19O5Vxb0x00506F7E/0x00000146/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0208%84%521%024554
#FE#
#ED#
HESLO:Paez##%1901%22%513%190144
Paez [pa-Θdz] JosΘ Antonio, praesident republiky VenezuelskΘ (*1790-å1873 v New Yorce). Pochßzel z rodiΦ∙v indißnsk²ch, byl za mlada pastevcem a od r. 1810 v bojφch za neodvislost bojoval proti èpan∞l∙m. Poraziv jich na 7000 u Caraboba a dobyv Puerta Caballa rozhodl boj ve prosp∞ch republiky, je₧ nazvßna Columbiφ. Äßrliv na Bolivara p°imykal se k stran∞ federativnΘ, a kdy₧ se mu poda°ilo odtrhnouti Venezuelu od Columbie, stal se praesidentem venezuelsk²m (1830). Byl jφm do r. 1835 a op∞t v l. 1838-42. V boji mezi obyvatelstvem barevnΘ pleti a kreoly (1846) zvolen byl diktßtorem, ale po volb∞ Monagasa praesidentem bylo mu prchnouti p°ed nßsilnostmi zvolenΘho, aΦ mu p°edtφm dopomohl k ·sp∞chu. Vrßtil se sice po pßdu Monagasov∞ do Venezuely, ale vypov∞d∞n r. 1850 ze zem∞; usadil se ve Spoj. Obcφch, odkud povolßn zp∞t r. 1858. V r. 1860-61 byl vyslancem ve Washington∞ a odtud po r. 1863 op∞tn∞ praesidentem. Vzdav se hodnosti, ₧il ve Spoj. Obcφch. Srv. Autobiografia del General J. A. [Paez] (New York, 1867-69, 2 sv.).
#######
#FB#
0K4
14F12
994A6
#FE#
#ED#
HESLO:Paflagonie##%1901%22%165%190145
Paflagonie, starov∞kß krajina v MalΘ Asii p°i b°ehu mo°e ╚ernΘho, mezi °ekami Halyem a Partheniem, kterΘ ji odd∞lovaly od Bithynie a Ponta. Byla sice hornatß, ale ·rodnß, zvlßÜt∞ dobytkem. JmΘno m∞la od Paflagon∙, nßroda p∙vodu thrßckΘho, kter² zemi ob²val ji₧ za dob homΘrsk²ch a spolu s p°φbuzn²mi Henety ve v²chodnφ Φßsti zem∞ z∙stavil zajφmavΘ skalnφ pamßtky (G. Hirschfeld, Die paphlagonischen FiliengrΣber, Berl., 1887). Mezi knφ₧aty jejich, kte°φ tvo°ili spoleΦenstvφ, p°evlßdalo jmΘno PylaimenΘs. V VI. stol. p°. Kr. [Paflagonie] upadla v zßvislost Lyd∙, podr₧ela vÜak svß knφ₧ata, kterß₧ uchovala se i za PerÜan∙, Makedon∙v a ╪φman∙. Teprve za Dioklecißna [Paflagonie] stala se provinciφ samostatnou. PÜk.
#######
#FB#
0K10
78F6
87F10
203F9
300F6
493F10
525A12
665A12
710B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pafos##%1901%22%306%190146
Pafos, jmΘno dvou m∞st na ostrov∞ Cypru: Star² [Pafos] (Palaipafos) byla kolonie foinickß p°i jihozßp. pob°e₧φ ostrova (u dneÜnφho mφsta Kuklia) Slynula uctφvßnφm Astarty (Afrodity, jφ₧ odtud °φkßno Pafia), je₧ pr² se tu vyno°ila z mo°e. P°i proslavenΘm chrßm∞ tamnφm byla v∞Ütφrna. Nov² [Pafos] (Neapafos) le₧el od p°ed. 16 km sev.zßp. (poblφ₧e je nynφ Baffo), kvetl plavbou i obchodem, ale stφhßn zem∞t°esenφmi a pobo°en skoro docela (r. 14 p°. Kr. ); zbudovßn byv znova dostal jmΘno Augusta, a ₧e tu sφdlil prokonsul °φmsk² za doby cφsa°skΘ, byl hl. m∞stem ostrova.
#######
#FB#
0K5
41F5
47A7
56F10
137F6
283F4
288A7
297F8
325B2
354F5
486F7
#FE#
#ED#
HESLO:Pag##%1901%22%422%190147
Pag (Pago), podlouhl² a ·zk² ostrov v KvarnerskΘm zßlivu mo°e JaderskΘho, naproti chorvatskΘmu p°φmo°φ, od n∞ho₧ jest odd∞len pr∙livem MorlaÜsk²m. Jest velmi rozΦlen∞n vyjma stranu obrßcenou k Chorvatsku, kde jest mnoho hol²ch a strm²ch skal. Mß dosti p∞knΘ a ·rodnΘ roviny (nejvyÜÜφ vrch Sv. Vφt vysok² 270 m) a rostou tu planΘ olivy. U vesnice VlaÜiµ∙ jest jezero, jeho₧ voda obΦas se ztrßcφ. Na jihov²chod∞ jsou velikΘ solivary. Ostrov nßle₧φ k dalmatskΘmu okr. hejtm. zaderskΘmu, jest velik² 2885 km2 a mß 6203 obyv., v∞tÜinou Chorvat∙, kte°φ provozujφ vina°stvφ, chov ovcφ, rybß°stvφ a dob²vajφ s∙l. Hlavnφ m∞sto jest Pag na ji₧. b°ehu ostrova v hlubokΘ zßtoce ╚askanskΘ, spojenΘ s mo°em ·zk²m pr∙tokem, mß 3554 obyv., okr. soud, zßmek, klßÜter, solivary a p°φstav, jeho₧ lodnφ ruch Φinφ 456 lodφ o 43.957 t (1894).-O [Pag]-u zmi≥uje se ji₧ Plinius pode jmΘnem Gissa. DneÜnφ jeho jmΘno vyskytuje se poprvΘ v listin∞ chorvatskΘho krßle Petra Kresimira r. 1070. Byl ji₧ ryze chorvatsk², co₧ dokazujφ jmΘna Dobrogost, Stanimir, Sudimir, Stojan, Gostimir. Ve XII. stol. zmocnili se [Pag]-u BenßtΦanΘ. Fakticky vÜak vlßdli ostrovem ZaderÜtφ, proti nim₧ [Pag] nejednou povstal se zbran∞mi v rukou, jmenovit∞ 11. b°ez. 1393, kdy vÜak byl krvav∞ potlaΦen.
#######
#FB#
0K3
5B4
308B1
501B2
503H1
605F12
623F3
811B1
823A5
866B6
1083A5
1153A5
#FE#
#ED#
HESLO:Pagan##%1901%23%116%190148
Pagan, mφsto v Barm∞ na l. b°. °. Iravadi, na 21░ 10' s. Ü., 115 km na jz. od Mandalaje, jest dnes tΘm∞° ·pln∞ v rozvalinßch a ob²vßno jen n∞kolika rybß°sk²mi rodinami, d°φve vÜak bylo kvetoucφm hlavnφm m∞stem krßlovstvφ Barmy a tak rozsßhlΘ, ₧e z°φceniny jeho staveb pokr²vajφ plochu 13 km2. Zalo₧eno bylo asi v II. stol. po Kr., hlavnφm m∞stem bylo v l. 850-1284, kdy bylo pobo°eno vpßdem ╚φ≥an∙, r. 1356 pak bylo ·pln∞ opuÜt∞no. Na s. od [Pagan]-u ve vzdßlenosti 275 km le₧φ trosky jinΘho m∞sta, zvanΘho Star² [Pagan], kterΘ b²valo rovn∞₧ hlavnφm m∞stem krßlovstvφ. V [Pagan]-u jest poÜt. a telegr. stanice. TÜr.
#######
#FB#
0K5
65B2
288B2
290H1
441A7
470B2
507F5
513A7
571A7
611B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paganalia##%1901%23%232%190149
Paganalia viz Pagus.
#######
#FB#
0K9
14O5Vxs0x0002925D/0x000001E1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%25%141%190181
#FE#
#ED#
HESLO:Paganini##%1901%23%240%190150
Paganini Niccol≥, nejslavn∞jÜφ houslista XIX. v∞ku a hud. skladatel ital. (*1782 v Janov∞-å1840 v Nizze), syn nemajetnΘho kramß°e, kter² z hrabivosti sna₧il se vyu₧itkovati zßhy se projevivÜφho talentu synova, ale tφm bez p°φmΘ zßsluhy podn∞coval jeho pφli. Prvnφm uΦitelem jeho byl kapelnφk Giacomo Costa v jeho rodiÜti, dßle Rolla v Parm∞, kde zasv∞til ho v komposici Ghiretti na doporuΦenφ Paerovo. Ji₧ prvnφmi koncerty po ltalii po°ßdan²mi [Paganini] vzbudil velikou sensaci, ale nevyrovnatelnΘ dokonalosti dosp∞l usilovn²m studiem soukrom²m v Lucce, kde Napoleonova sestra kn. Elisa Bacciochi upoutala jej na sv∙j dv∙r (1805-08). Celß °ada zajφmav²ch p°φhod, jejich₧ fantastickß dobrodru₧nost spojena jest se jmΘnem [Paganini]-ov²m, mß p∙vod z tohoto t°φletφ. Tak pr² kdysi [Paganini] okßzal se p°ed dvorem maje napjaty p°es kobylku pouze dv∞ struny: nejni₧Üφ (G) a nejvyÜÜφ (E) jako symboly mu₧e a ₧eny, na kter²ch dialogisoval a poslΘze provedl ╗pas de deux½ s brillantnφ kadencφ. V den svßtku cφsa°ova p°ednesl variace ╗Napoleon½ na strun∞ G, ke kterΘ vznikla v n∞m odtud takß zßliba, ₧e i jinΘ skladby houslovΘ pracoval pro nßstroj takto zkrßcen². Nesl²chanß virtuosita [Paganini]-ova na strun∞ G vyklßdala se pov∞stφ, ₧e zabiv svou milenku musil pykati po 15 let v ₧alß°i, kde mu ostatnφ struny popraskaly. Podobn² zßklad m∞ly zajistΘ i jinΘ pov∞sti o n∞m Üφ°enΘ, kterΘ taj∙plnß bytost [Paganini]-ova pomßhala jeÜt∞ zveliΦovati a rozmno₧ovati. Byl¥ [Paganini] k°epkΘ postavy, zcela zvlßÜtnφho vzr∙stu v hrudi a nohou, bledΘ tvß°e, ji₧ oplΘtaly a₧ po ramena sahavÜφ kade°e, a temnΘho, daemonickΘho oka, kterΘ se rozplame≥ovalo p°i h°e a v romantick²ch myslφch let dvacßt²ch vzbuzovalo dojem spojenstvφ s ∩ßblem. Na vn∞jÜek zcela klidn², k potlesku dav∙ nevnφmav², ale za to citliv² k nadÜenφ jednotlivc∙, [Paganini] osobou svou nemΘn∞, ne₧ sv²m um∞nφm od r. 1828, kdy vydal se na pou¥ p°es Alpy, uvßd∞l v rozechv∞nφ celou hudebnφ Evropu. Zcestoval N∞mecko, Rakousko, Anglii, Francii, Belgii a vyhrßl si na houslφch jm∞nφ 2,000.000 frank∙. R. 1835 vrßtil se do Italie zniΦen na zdravφ chorobou plicnφ a Φivovou, kter²m podlehl v Nizze, kde hledal ·levy na mφrnΘm podnebφ. Mrtvola jeho, pon∞vad₧ nebyl zaopat°en svßtostmi umφrajφcφch, teprve po p∞ti letech po delÜφ odysseji pochovßna byla ve vesnickΘm kostele poblφ₧e jeho villy v Janov∞. [Paganini]-m, jen₧ mistrn∞ ovlßdal i hru na kytaru, houslovß technika uΦinila obrovsk² krok vp°ed; cel² sv∞t divil se, jak ·₧asn∞ vyhrßval obtφ₧nΘ dvojhmaty (i ve flageoletech), pizzicato levΘ ruky a jinΘ effekty, kterΘ byly od n∞ho vynalezeny a m∞ly dalekosßhl² vliv na v²voj pozd∞jÜφ virtuosity. Vedle toho vÜak i jeho kantilena p∙sobila Φarovn∞ a zjednala mu nadÜence mezi nejosvφcen∞jÜφmi hudebnφky. Berlioz na p°. napsal pro [Paganini]-ho violovΘ solo v symfonii ╗Harold en Italie½; dar 20.000 frank∙, jeho₧ se mu za to dostalo, poskytnut byl pr² prost°ednictvφm [Paganini]-ov²m z ruky jinΘho maecenßÜe. Podobnß dobroΦinnost ostatn∞ byla by v rozporu s p°φslovnou lakotou [Paganini]-ovou, je₧ jevila se i v jeho um∞nφ. St°ehl¥ [Paganini] po cel² ₧ivot ost°φ₧φm zrakem p°ed dotekem cizφ ruky svΘ housle od Guarneriho-dar to jistΘho nadÜenΘho obchodnφka z Livorna-, kterΘ odkßzal rodnΘmu svΘmu m∞stu, a jak Wasielewski lφΦφ, nosil v pam∞ti, ani₧ p°enßÜel na papφr, houslov² hlas sv²ch skladeb, aby se nedostaly do cizφho majetku. Tato ·zkostlivost m∞la v zßp∞tφ, ₧e ve mno₧stvφ skladeb pod jeho jmΘnem vydan²ch bylo zneu₧ito jmΘna jeho na oklamßnφ ve°ejnosti. [Paganini] sßm uznal z nich pouze 24 capriccia, dle nich₧ Liszt spracoval proslulΘ svΘ Θtudy klavφrnφ, 12 sonßt pro housle a kytaru (2 seÜ., op. 2. a 3.), 6 kvartett pro housle, violu, kytaru a violoncello (2 seÜ, op. 4. a 5.). Po jeho smrti vyÜly v Pa°φ₧i: dva koncerty (Es-dur a H-mol se ╗zvoneΦkov²m rondem½), Il moto perpetuo, Le streghe (╗Rej Φarod∞jnic½), Il carnevale di Venezia, variace: ╗God save the king½, Non piu mesta, I palpiti a mn. j.-Srv. Schottky, [Paganini]'s Leben und Treiben (Praha, 1830); Bruni, N. [Paganini] (Florencie, 1873); Niggli, N. [Paganini] (Lip., 1882).
#######
#FB#
0K8
9F6
15D1
444A10
721A10
779A10
866B1
881B1
1048B1
1179A10
1204B1
1396A10
1459A10
1814A10
2347A10
2777A10
2915A10
3024A10
3079A10
3510A10
3782B2
3785B3
3791B5
3823B16
3841B10
3872B23
3927B13
3942B9
3976A10
4032A10
4073A10
#FE#
#ED#
HESLO:Paganismus##%1901%23%463%190151
Paganismus (lat.), pohanstvφ.
#######
#FB#
0K10
19F9
#FE#
#ED#
HESLO:Paganus##%1901%23%471%190152
Paganus (lat.), p∙v. venkovan, obyvatel venkova (pagus), rolnφk i neozbrojen² (protivou k miles = vojφn), pak i pohan, je₧to venkov uchovßval dΘle pohanstvφ ne₧ m∞sta.
#######
#FB#
0K7
49B5
90B5
#FE#
#ED#
HESLO:Pagasai##%1901%23%504%190153
Pagasai (Pagasy), starov∞kΘ m∞sto v Thessalii, nad zßlivem Pagask²m (nynφ Volsk²m), odkud₧ vypluli pr² ArgonautΘ.
#######
#FB#
0K7
9F6
51F16
#FE#
#ED#
HESLO:Pagat##%1901%23%529%190154
Pagat ve h°e tarokßch karta oznaΦenß I.
#######
#FB#
0K5
#FE#
#ED#
HESLO:Page##%1901%23%537%190155
Page [pΘd₧]
Page Will
Page Charles Grafton
#######
#FB#
0K4
13O9Vxs0x000255A3/0x000003E9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Page Will##%1901%23%537%190156
24O20Vxs0x00025A8E/0x0000030E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Page Charles Grafton##%1901%24%182%190157
#FE#
#ED#
HESLO:Page Will##%1901%23%537%190156
Page: William, malφ° amer. (*1811 v Albany-å1885 v Tottenville na Staten-Islandu). Byl ₧ßkem Herringov²m, malφ°e podobizen, pak J. Hoxie a S. F. B. Morsea, p°edsedy nßr. akademie v New Yorku, kam se r. 1820 s rodiΦi byl p°est∞hoval. Maloval sprvu podobizny, jimi₧ doÜel velikΘho uznßnφ, pak obrazy biblickΘ a historickΘ, kterΘ vynikajφ stejn∞ velikolepou koncepcφ jako hrubou realistickou malbou. Vynikajφ z nich: Svatß rodina (athenaeum v Boston∞), Poslednφ nßvÜt∞va ₧eny u odsouzenΘho man₧ela, D∞tstvφ Jind°icha IV., pak obrazy, je₧ maloval za svΘho jedenßctiletΘho pobytu v Italii: dv∞ VenuÜe, Moj₧φÜ a Aaron na ho°e Oreb, ┌t∞k do Egypta, Ruth a Noemi, Bacchus nemluvn∞ a poslΘze °ada podobizen vynikajφcφch AngliΦan∙v a AmeriΦan∙. ZnamenitΘ jsou takΘ [Page]-ovy kopie obraz∙ Tizianov²ch. Vrßtiv se z Evropy do New Yorku [Page] m∞l takΘ °adu p°ednßÜek o um∞nφ, je₧ vydal pod tit. New method of measuring the human body. TakΘ technickß zruΦnost [Page]-ova p°i malb∞ byla neobyΦejnß.
Page
#######
#FB#
0J4
6F7
414B12
450B44
496B21
589B35
626B14
642B12
656B16
755A6
824A6
883B39
947A6
986O4Vxs0x0002545B/0x00000037/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Page##%1901%23%537%190155
#FE#
#ED#
HESLO:Page Charles Grafton##%1901%24%182%190157
Page: Charles Grafton (*1812 v Salemu v stßt∞ Massachusetts-å1868 ve Washingtonu) byl doktorem mediciny a n∞kolik let professorem farmacie a chemie p°i ╗National Medical College½ ve Washington∞; stal se pak hlavnφm examinßtorem p°i patentnφm ·°ad∞ Spoj. Obcφ. [Page] pracoval hlavn∞ v galvanismu; s Henrym uΦinil zajφmav² objev, kterΘho pozd∞ji pou₧il Rueis p°i vynßlezu prvnφho telefonu. Ukßzalo se toti₧, ₧e ₧eleznß tyΦinka vlo₧enß do osy solenoidu rozezvuΦφ se, spojuje-li a p°eruÜuje-li se proud v solenoidu vφce ne₧ 16krßte za vte°inu. ┌kazu tomuto, kter² zßle₧φ v rychle st°φdajφcφ se magnetisaci a demagnetisaci ₧eleza, dßn nßzev galvanickΘ hudby. [Page] sestrojil tΘ₧ n∞kterΘ elektromagnetickΘ stroje a sestavil levnΘ batterie o stßlΘ elektromag. sφle. nvk.
Page
#######
#FB#
0J4
6F15
260A6
352F5
655A6
761B4
767O4Vxs0x0002545B/0x00000037/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Page##%1901%23%537%190155
#FE#
#ED#
HESLO:Le Page##%1901%24%331%190158
Le Page [pß₧] Marie Anne viz du Boccage.
#######
#FB#
0K7
14F10
29F10
#FE#
#ED#
HESLO:Pagenstecher##%1901%24%347%190159
Pagenstecher
Pagenstecher Heinrich Alexander, zoolog. n∞meck²
Pagenstecher Alexander, oΦnφ lΘka° n∞meck²
#######
#FB#
0K12
15O48Vxs0x000260C7/0x000002D3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagenstecher Heinrich Alexander, zoolog. n∞meck²##%1901%24%347%190160
65O42Vxs0x00026490/0x00000356/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagenstecher Alexander, oΦnφ lΘka° n∞meck²##%1901%24%488%190161
#FE#
#ED#
HESLO:Pagenstecher Heinrich Alexander, zoolog. n∞meck²##%1901%24%347%190160
Pagenstecher: Heinrich Alexander, zoolog. n∞m. (*1825 v Elberfelduå1889 v Hamburce). Studoval v∞dy p°φrodnφ a lΘka°stvφ v Gotinkßch, Heidelberce, Ber lφn∞ a Pa°φ₧i, byl pak lΘka°em v Obersalzbrunnu a v Barmenu, r. 1886 stal se v Heidelberce soukrom²m docentem porodnictvφ, r. 1862 tamtΘ₧ po smrti Bronna nßstupcem jeho na stolici zoologie, r. 1878 vzdal se professury a byl od r. 1882 °editelem p°φrodov∞deckΘho musea v Hamburce. Zab²val se hlavn∞ studiem ni₧Üφch ₧ivoΦich∙, Φerv∙v a Φlenovc∙ (zvlßÜt∞ roztoΦovit²ch), napsal pak mezi jin²m: BeitrΣge zur Ana tom ie der Milben (Lip.,1860-61); Die Trichinen (t.,1865); Die Insel Malorca (t., 1867); Allgemeine Zoo- logie (Berl., 1875 a₧ 1881, 4 sv.).
Pagenstecher
#######
#FB#
0J12
14F18
541B34
592B13
617B17
647B15
663B5
700O12Vxs0x00025EDA/0x00000076/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagenstecher##%1901%24%347%190159
Pagenstecher: Alexander, oΦnφ lΘka° n∞m. (*1828 ve Wallau u Wiesbadenu-å1879 ve Wiesbadenu). LΘka°stvφ vystud. v Giessech, Heidelberce a Vircpurku, naΦe₧ v oΦnφm lΘka°stvφ zvlßÜt∞ se vzd∞lal v Pa°φ₧i u Desmarresa i Sichela a v Berlφn∞ u Graefa. R. 1857 zalo₧il ve Wiesbadenu oΦnφ lΘΦebn² ·stav, jen₧ zßhy velice proslul. [Pagenstecher] vynikal jako znamenit² operatΘr, literßrn∞ byl vÜak mßlo Φinn². Napsal: Zur Iridodesis (Graefes Archiv, VIII.) a vydal se Saemischem i Arnoldem [Pagenstecher]-em Klinische Beobachtungen aus der Augenheilanstalt in Wiesbaden (1861-62). Dle n∞ho nazvßna byla ₧lutß praecipitßtovß mas¥ oΦnφ.Sprßvu wiesbadenskΘho [Pagenstecher]-ova oΦnφho ·stavu vede od jeho smrti bratr [Pagenstecher] Hermann (*1844), jemu₧ dostalo se r. 1890 titulu prof. a kter²₧ napsal °adu odborn²ch pracφ ofthalmologick²ch.
Pagenstecher
#######
#FB#
0J12
14F9
321A14
408B14
480A14
498B61
646A14
704A14
831O12Vxs0x00025EDA/0x00000076/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagenstecher##%1901%24%347%190159
#FE#
#ED#
HESLO:Paget##%1901%24%91%190162
Paget [pΘd₧it]:
Paget Henry William, mark²z z Anglesey (viz of Anglesea)
sir Paget James Bart., lΘka° anglick²
Paget Violet (pseudonym Vernon Lee), spis. anglickß
#######
#FB#
0K5
17O56Vxs0x00026B7D/0x0000004B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paget Henry William, mark²z z Anglesey (viz of Anglesea)##%1901%24%91%190163
75O37Vxs0x00026C8C/0x00000288/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe sir Paget James Bart., lΘka° anglick²##%1901%24%107%190164
114O51Vxs0x00027000/0x00000356/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paget Violet (pseudonym Vernon Lee), spis. anglickß##%1901%24%232%190165
#FE#
#ED#
HESLO:Paget Henry William, mark²z z Anglesey (viz of Anglesea)##%1901%24%91%190163
Paget: Henry William, mark²z z Anglesey, viz of Anglesea.
Paget
#######
#FB#
0J5
7F13
48F8
59O5Vxs0x000268BE/0x000000B0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paget##%1901%24%91%190162
#FE#
#ED#
HESLO:sir Paget James Bart., lΘka° anglick²##%1901%24%107%190164
Paget: sir [Paget] James Bart., lΘka° angl. (*1814 v Great Yarmouthu-å1899 v Lond²n∞). P∙sobil jako chirurg p°i nemocnici sv. Bartolom∞je v Lond²n∞, p°i Φem₧ zastßval mnoho Φestn²ch ·°ad∙; mimo jinΘ byl osobnφm chirurgem krßlovny a prince WaleskΘho. Jeho zßsluhou zavedeno bylo studium pathologickΘ histologie do Anglie a sßm obohatil tento obor Φetn²mi sm∞rodatn²mi pracemi. JmΘno jeho spojeno je dodnes se zvlßÜtnφm onemocn∞nφm kosti (Osteitis deformans) a pak s ekzemovit²m onemocn∞nφm prsnφch bradavek, z n∞ho₧ se pak vyvinuje rakovina. Hlavnφ jeho spisy jsou: Lectures on tumours (1851) a Clinical lectures and essays (1875).
Paget
#######
#FB#
0J5
11A7
19F10
437B18
565B19
594B28
632O5Vxs0x000268BE/0x000000B0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paget##%1901%24%91%190162
#FE#
#ED#
HESLO:Paget Violet (pseudonym Vernon Lee), spis. anglickß##%1901%24%232%190165
Paget: Violet (pseudonym Vernon Lee), spisovatelka anglickß (*1856 v ChΓteau St. LΘonard v Normandii). Otec jejφ byl in₧en²rem ve slu₧bßch rusk²ch. [Paget]-ovß, pro₧ivÜi mlßdφ v N∞mecku a ve Francii, usadila se v Italii. Byla spolupracovnicφ revuφ anglick²ch a vynikla studiemi um∞leck²mi a kulturn∞ d∞jepisn²mi. Psala tΘ₧ romßny (Ottilie, 1883; Misss Brown, 1884) a slo₧ila loutkovou hru The prince of the hundred soups (1882). Hlavnφ jejφ spisy jsou: Studies of the eighteenth century in Italy (1880, 2. vyd. 1886; italsky v Milßn∞, 1882); Belcaro, essays on sundry aesthetical questions (1881); Euphorion, studies of the antique and the mediaeval in the Renaissance (2. vyd. 1885, 2 sv.); Baldwin, dialogues on views and aspirations (1886); Juvenilia (1887); Althea (1893); Renaissance fancies and studies (1895); Genius loci (1899).
Paget
#######
#FB#
0J5
7F6
25F10
148A7
331B7
346B11
389B31
453B42
542B7
551B38
598B9
609B59
692B43
744B9
762B6
777B31
817B11
838O5Vxs0x000268BE/0x000000B0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paget##%1901%24%91%190162
#FE#
#ED#
HESLO:Pagi##%1901%24%389%190166
Pagi [pad₧i]:
Pagi Antonφn, katolick² historik cφrkevnφ
Pagi FrantiÜek, frantiÜkßn
#######
#FB#
0K4
15O41Vxs0x0002761B/0x0000010D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagi Antonφn, katolick² historik cφrkevnφ##%1901%24%389%190167
58O26Vxs0x000277F9/0x0000012B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagi FrantiÜek, frantiÜkßn##%1901%24%447%190168
Pagi: Antonφn, katolick² historik cφrkevnφ (*1624 v Provenci-å1699 v Aix). Byl frantiÜkßnem a Φty°ikrßt provincißlem °ßdov²m. Napsal Critica historicotheologica in universos annales ecclesiasticos em. et rev. Caesaris Card. Baronii (I. sv. Pa°., 1689).
Pagi
#######
#FB#
0J4
6F7
133B67
201B7
209B14
224B7
254O4Vxs0x00027464/0x0000005F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagi##%1901%24%389%190166
Pagi: FrantiÜek, rovn∞₧ frantiÜkßn, synovec p°ed. (*1654-å1721 v Gentu), dokonΦil knihu str²covu (Antverpy, 1705, 2 sv., novΘ vyd. 1724, 4 sv.) a napsal Breviarium historico-chronologico-criticum, illustriora Pontificum gesta complectens (sahß po r. 1447; Antverpy, 1717-24, 2 sv.).
Pagi
#######
#FB#
0J4
6F9
153B10
164B31
197B40
284O4Vxs0x00027464/0x0000005F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagi##%1901%24%389%190166
#FE#
#ED#
HESLO:Pagina##%1901%24%504%190169
Pagina (lat.), strana, strßnka n∞jakΘ knihy; paginov ati, strßnky spisu n∞jakΘho nebo knihy cφslovati, strßnkovati.
#######
#FB#
0K6
15F6
23F7
103F11
#FE#
#ED#
HESLO:Pagiophyllum##%1901%24%529%190170
Pagiophyllum Heer (Pachyphyllum Sap.), rod p°edv∞k²ch rostlin nahosemen²ch, °azen²ch do odd∞lenφ vyhynul²ch ji₧ rostlin Walchieae. V∞tve [Pagiophyllum] upomφnajφ mnoho na rod Araucaria a byly takΘ popsßny pod rozliΦn²mi jmΘny, jako Araucarites, Moreania, Drachyphyllum. Listy jsou ko₧ovitΘ, tlustΘ, trojhranΘ, vejΦitΘ a₧ vejΦitokopinatΘ, ve spirßlßch na v∞tvφch umφst∞nΘ, odstßvajφcφ a jen voln∞ se kryjφcφ, na basi sbφhavΘ. [Pagiophyllum] objevuje se v triasu v lasturnatΘm vßpenci a trvß a₧ do zpodnφ k°φdy. Saporta p°i°adil tomuto rodu takΘ vejΦitΘ plodnφ ÜiÜky, nalezenΘ v ·tvaru jurskΘm, a podobn∞ i samΦφ kv∞ty. O. Feistmantel uvßdφ z gondvßnsk²ch vrstev V²ch. Indie dva druhy [Pagiophyllum] EBr.
#######
#FB#
0K12
19B12
120B10
137A14
175B9
232F11
245F8
255F13
425A14
683A14
698B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pagliaccio##%1901%25%107%190171
Pagliaccio [paljαΦo], ital., viz Bajazzo.
#######
#FB#
0K10
16D1
33O7Vxc0x000B401E/0x00000241/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0302%4%529%030730
#FE#
#ED#
HESLO:Pagliano##%1901%25%116%190172
Pagliano [paljαno] Eleuterio, malφ° italsk² (*2. kv. 1826 v Casal Monferrato), ₧ßk akademie Brery v Milßn∞, kde₧ pak se stal professorem a p∙sobφ stßle. Roku 1848 slou₧il v bersaglierech. Z Φetn²ch jeho obraz∙ dlu₧no uvΘsti: Dobytφ h°bitova v Solferin∞; P°eprava p°es Ticino, tyto v²jevy bitevnφ zvlßÜt∞ duchaplnΘ a ₧ivΘ; Uzdravenφ Bayardovo; Loutnistka. MnohΘ jeho malby nachßzejφ se v nßdra₧φ milßnskΘm, v divadlech comskΘm a veronskΘm, ve m∞stskΘm museu turinskΘm, v milßnskΘ galerii Vittoria Emmanuela, kde vynikß jeho allegorie Afrika, a mn. j. Vyznamenßn Φetn²mi medaillemi a °ßdy, mezi nimi₧ franc. legie ΦestnΘ. FM.
#######
#FB#
0K8
14D1
19F9
225B27
254B20
322B19
343B11
533B6
620B3
#FE#
#ED#
HESLO:Paglovec##%1901%25%240%190173
Paglovec Miha viz JihoslovanΘ, str. 406 a.
#######
#FB#
0K8
9F4
18O11Vxm0x002592B2/0x000009CD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1304%61%256%131503
40B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pago##%1901%25%256%190174
Pago viz Pag.
#######
#FB#
0K4
9O3Vxs0x0002376B/0x000004EF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%22%422%190147
#FE#
#ED#
HESLO:Pagoda##%1901%25%265%190175
Pagoda
Pagoda ve stavitelstvφ (viz Architektura)
Pagoda. vßhovß jednotka pro zlato, st°φbro a klenoty
Pagoda, b²v. zlatß mince ve V²ch. Indii
#######
#FB#
0K6
9O41Vxs0x000285DF/0x0000005D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagoda ve stavitelstvφ (viz Architektura)##%1901%25%265%190176
52O52Vxs0x0002870C/0x000000E4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagoda. vßhovß jednotka pro zlato, st°φbro a klenoty##%1901%25%281%190177
106O39Vxs0x000288BB/0x00000307/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagoda, b²v. zlatß mince ve V²ch. Indii##%1901%25%314%190178
#FE#
#ED#
HESLO:Pagoda ve stavitelstvφ (viz Architektura)##%1901%25%265%190176
Pagoda: ve stavitelstvφ viz Architektura, str. 671 a k tomu vyobr. tab. I.
Pagoda
#######
#FB#
0J6
28F12
76O6Vxs0x0002834E/0x0000009C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagoda##%1901%25%265%190175
#FE#
#ED#
HESLO:Pagoda. vßhovß jednotka pro zlato, st°φbro a klenoty##%1901%25%281%190177
Pagoda: , vßhovß jednotka pro zlato, st°φbro a klenoty, u₧φvanß v britskΘ V²ch. Indii a zvlßÜt∞ v Madrasu, upravenß za panstvφ hollandskΘho na 71 holl. as∙ = 3,405 g, kde₧to nynφ poΦφtß se v Madrasu za 3,54 g.
Pagoda
#######
#FB#
0J6
164B1
207B2
211O6Vxs0x0002834E/0x0000009C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagoda##%1901%25%265%190175
#FE#
#ED#
HESLO:Pagoda, b²v. zlatß mince ve V²ch. Indii##%1901%25%314%190178
Pagoda: , franc. pardai, port. pardßo, u domorodc∙ varßha nebo h·n, b²v. zlatß mince ve V²ch. Indii, odkud₧ rozÜφ°ila se a₧ do Australie a do Kapska, vß₧ila asi 3,4019 g zlata jakosti 0,708 1/3, tak ₧e m∞la ryzφho zlata 2,4097 g, podle Φeho by jejφ cena byla 7,90 K. Ve skuteΦnosti byla jejφ hodnota velice rozmanitß a zvlßÜt∞ rozliÜovala se t. zv. [Pagoda] swammy s p∙lm∞sφcem a 3 figurami, kterß dosud koluje ve franc. dr₧avßch v²chodoindick²ch v hodnot∞ 8 2/5 fr. a d∞lφ se na 28 fanams = 504 kaÜ (cash), kde₧to v Madrasu vydßvßna byla t. zv. star [Pagoda], kterß jest dosud v Karikalu a PondichΘry jednotkou poΦetnφ = 3 pondichΘryrupie. [Pagoda]-y ra₧eny takΘ ze st°φbra asi v poloviΦnφ hodnot∞ zlat²ch, avÜak tyto znehodnocenΘ mince brzy zmizely. TÜr.
Pagoda
#######
#FB#
0J6
17B6
31B6
51B6
63B3
168B1
190H1
192I1
227B1
349A8
358B6
459H1
461I1
483B6
501B4
546B4
551A8
641A8
752B4
758O6Vxs0x0002834E/0x0000009C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pagoda##%1901%25%265%190175
#FE#
#ED#
HESLO:Paguridae##%1901%25%463%190179
Paguridae, Φele∩ dlouhoocas²ch rak∙ desφtinoh²ch. Poslednφ hrudnφ segment odd∞len². Abdomen m∞kk², bez krun²°e, asymmetrick², se zakrn∞l²mi no₧kami. Prvnφ pßr prsnφch noh velmi velik², zpravidla opat°en klepety nestejn∞ velik²mi. Poslednφ prsnφ pßr nazad poÜinut a zakrn∞l². Ocasnφ ploutev redukovanß, ku p°edu obrßcenß. Redukce abdomenu mß za nßsledek, ₧e udr₧elo se pouze jedno abdominßlnφ ganglion. V²voj d∞je se znßmou u decapod∙ metamorfosou. Zoδa a metazoδa nevykazujφ jeÜt∞ asymmetrie abdomenu. Nßsledujφcφ stadium, kde se poΦφnß u₧ nesoum∞rnΘ zak°ivenφ abdomenu, bylo popsßno pod rodov²m jmΘnem Glaucothoδ (M. Edwards). Äijφ v mo°i v prßzdn²ch ulitßch m∞kk²Ü∙, kterΘ chrßnφ m∞kk² jejich abdomen.-Rod Birgus ₧ije v podzemnφch d∞rßch. Rody: Pagurus Fabr. asi se 100 speciemi a podrody ve vÜech mo°φch, asi 25 v mo°φch evropsk²ch, Eupagurus Br., Coenobita Latr. v tepl²ch mo°φch, Birgus Leach. v Indii ₧ijφcφ, p°izp∙sobil se d²chßnφ plφcemi. èirokß pokr²vka pokr²vß mohutnou dutinu ₧abernφ, jejφ₧ st∞na, mohutn∞ cevami jsouc zßsobovßna, obstarßvß d²chßnφ vzduchem; ₧ßbry jsou zakrn∞lΘ. Thon.
#######
#FB#
0K9
603F10
708B6
747B7
836B9
851B9
885B6
1091B5
#FE#
#ED#
HESLO:Pagurus##%1901%25%132%190180
Pagurus, zool., viz Paguridae.
#######
#FB#
0K7
20O9Vxs0x00028CDB/0x00000453/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%25%463%190179
#FE#
#ED#
HESLO:Pagus##%1901%25%141%190181
Pagus slula ve starΘm Latiu ₧upa, t. j. venkovskß obec z n∞kolika vesnic a dvor∙ se sklßdajφcφ, jich₧ sounßle₧itost se jevila ve spoleΦnΘ sprßv∞ a bohoslu₧b∞. Sprßvu vedl spoleΦn² magister pagi; spoleΦn∞ pak pagani (t. j. p°φsluÜnφci pagu) slavili svoje paganali a v lednu po vykonanΘm setφ (srv. Ovid. Fast. I 663 sl.). Na spoleΦn²ch oltß°φch vykonßna nejprv lustrace, naΦe₧ ob∞tovßny kolßΦe a vz²vßny Tellus a Ceres o ·rodu, o ochranu proti polnφm Ükodßm a o mφr. klk.
#######
#FB#
0K5
180F13
208F6
254F8
466B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pahang##%1901%25%240%190182
Pahang n. Pakang, muhammedßnsk² malajsk² stßt pod britskou ochranou na j. poloostrova Malaky mezi 2░ 40' a₧ 4░ 50' s. Ü., jest ohraniΦen na s. stßtem Tringanu a Kalantan, na sz. Perakem, na z. Selangorem a Negri-Sembilanem a na j. D₧ahorem, tßhne se v dΘlce 150 km na b°ehu Ji₧nφho ╚φnskΘho mo°e a zaujφmß plochu 36.000 km2 s 80.000 obyv. (1899), kte°φ jsou na pob°e₧φ a v ·dolφ °eky Pahangu Malajci, NegritovΘ v horßch a SemangovΘ ve st°edu zem∞. ╚φ≥an∙ nßsledkem vysokΘ taxy na n∞ uvalenΘ jest mßlo, pracujφ v∞tÜinou v dolech. Zem∞ jest na sz. hornatß, ve st°edu zem∞ prostφrß se rozsßhlΘ plateau vysokΘ 1800-1900 m, z n∞ho₧ k v. vybφhß horskΘ pßsmo vysokΘ asi 2400 m. Vodopisn∞ nßle₧φ tΘm∞° celß zem∞ k ·vodφ °. Pahangu, kterß vÜak jako i ostatnφ vodnφ toky nenφ splavna. VelikΘ jest nerostnΘ bohatstvφ stßtu, avÜak ve v∞tÜφm m∞°φtku t∞₧φ se Malajci a ╚φ≥any zlato (roΦ. 800-900 kg). V ohledu sprßvnφm [Pahang] d∞lφ se na n∞kolik provinciφ, hlav. m∞sto a sφdlo rad₧e, jako₧ i anglickΘho residenta jest Pekan p°i ·stφ °. Pahangu. TÜr.
#######
#FB#
0K6
10F6
262B2
320B2
322H1
379F12
616B1
668B2
882B2
905A8
1005F5
1032B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pahlen##%1901%25%447%190183
Pahlen, Ülechtick² rod livonsk², jeho₧ jedna v∞tev od r. 1679 m∞la baronsk² titul ÜvΘdsk², druhß od r. 1799 hrab∞cφ titul rusk². Z Φlen∙ rodu D∞t°ich a VilΘm (v 2. pol. XV. stol.) byli komthury N∞meckΘho °ßdu. Petr Ludvφk (Petr Aleks∞jeviΦ), nar. 1745, zem°. 1826. ·Φastnil se tureck²ch vßlek za Kate°iny II., r. 1793 byl guvernΘrem livonsk²m a r. 1795 kuronsk²m. Za Pavla I. po₧φval pln∞ jeho d∙v∞ry a r. 1800 stal se mimo jinΘ ΦetnΘ hodnosti i Φlenem stßtnφ rady a kollegia zahraniΦnφch zßle₧itostφ. Stßl v Φele spiknutφ, kterΘ p°ivodilo smrt Pavlovu (1801). Upadnuv v nemilost u Alexandra I., odstoupil r. 1804 do soukromφ. Z jeho syn∙ Pavel PetroviΦ (1775-1834) byl generßlem jφzdy; Petr PetroviΦ (1777-1864) vstoupil rovn∞₧ do vojska a prod∞lal skv∞le vßleΦnß lΘta 1806-15; r. 1823 ustoupil do soukromφ, ale za MikulßÜe I. vstoupil op∞t do aktivnφ slu₧by, ·Φastnil se vßlky tureckΘ (1828-29) a boje proti povstßnφ polskΘmu (1831). V l. 1835-41 byl vyslancem v Pa°φ₧i. Roku 1847 stal se generalnφm inspektorem ruskΘ jφzdy a pozd∞ji i Φlenem stßtnφ a vojenskΘ rady. Od r. 1862 ₧il v zßtiÜφ. Jeho bratr Fedor PetroviΦ (1780-1863) byl rusk²m vyslancem ve Washington∞, Riu de Janeiro a Mnichov∞; r. 1829 pracoval p°i ujednßnφ mφru v Drinopoli. Byl Φlenem stßtnφ rady. Synem jeho bratra Ivana byl Konstantin IvanoviΦ (*1833). Vstoupiv r. 1855 do stßtnφ slu₧by, stal se r. 1864 gubernßtorem ve Pskov∞; r. 1867 byl povolßn za ministra spravedlnosti a zφskal si v tom sm∞ru velikΘ zßsluhy; jeho odstoupenφ r. 1878 souvisφ s processem V∞ry ZazuliΦovy. Od tΘ doby, jsa Φlenem stßtnφ rady, pracoval mnoho v r∙zn²ch kommissφch z justiΦnφho ressortu. Za korunovace Alexandra III. byl vrchnφm ceremoniß°em, za korunovace MikulßÜe II. (1896) vrchnφm marÜßlkem. Z vedlejÜφ linie pochßzφ Matv∞j IvanoviΦ (Karel Magnus, *1779-å1863), generßl jφzdy a v l. 1830-48 generßlnφ gubernßtor baltick²ch provinciφ; pozd∞ji stal se Φlenem stßtnφ rady.
#######
#FB#
0K6
142F7
152F5
210F11
639F14
687F13
1105F14
1296F19
1775F15
#FE#
#ED#
HESLO:Pahlet##%1901%26%281%190184
Pahlet viz Pohledy.
#######
#FB#
0K6
11O7Vxs0x006B9F0B/0x0000007D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1911%48%397%196509
#FE#
#ED#
HESLO:Pachaeus##%1901%26%289%190185
Pachaeus viz Pachta.
#######
#FB#
0K8
13O6Vxs0x0002C45E/0x00001C2B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%27%91%190199
#FE#
#ED#
HESLO:Pache##%1901%26%298%190186
Pache Johannes, hud. skladatel n∞m. (*1857 v Biskupicφch v Sasku-å1897 v Limbachu). Studoval v Drß₧∩anech u Bertholda a Scholtze, pak byl kapelnφkem ve èv²carsku, v Drß₧∩anech, v Naumburce a poslΘze °editelem k∙ru v Limbachu. Komponoval na 200 kus∙ hudebnφch, z nich₧ vynikajφ zvlßÜ¥ p∞knΘ skladby pro mu₧skΘ sbory, jako Des Liedes Heimat s orchestrem. Ostatnφ skladby jsou sbory smφÜenΘ a ₧enskΘ, duetta, malß opera Tobias Schwalbe, nedokonΦenΘ oratorium Capernaum, pak kvartetta, duetta pro housle a j.
#######
#FB#
0K5
6F8
321B17
417B15
456B9
#FE#
#ED#
HESLO:Pacheco##%1901%26%405%190187
Pacheco [paΦΦko]:
Pacheco do±a Maria (viz de Padilla 3) )
Pacheco Francisco, malφ° Üpan
#######
#FB#
0K7
12D1
19O39Vxs0x0002A6CC/0x0000003A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacheco do±a Maria (viz de Padilla 3) )##%1901%26%405%190188
60O29Vxs0x0002A7CB/0x00000532/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacheco Francisco, malφ° Üpan##%1901%26%422%190189
#FE#
#ED#
HESLO:Pacheco do±a Maria (viz de Padilla 3) )##%1901%26%405%190188
Pacheco: do±a Maria viz de Padilla 3).
Pacheco
#######
#FB#
0J7
11D1
14F5
27F7
40O7Vxs0x0002A50B/0x00000064/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacheco##%1901%26%405%190187
Pacheco: Francisco, malφ° Üpan. (*1571 v Seville-å1664 t.). Byl ₧ßkem malφ°e Luise Fernandeza, pozd∞ji kanovnφka CΘspedesa. R. 1611 odcestoval do Madridu studovat v tamnφch galeriφch a v²sledky t∞chto studiφ prosp∞Ün∞ jevφ se v jeho nejv∞tÜφm asi obraze Poslednφ soud, kter² nedßvno v Pa°φ₧i byl prodßn. Z d°φv∞jÜφch jeho obraz∙ vytknouti sluÜφ Kristus nese k°φ₧ sv∙j (1589). Mnohem d∙le₧it∞jÜφ jest [Pacheco]-va Φinnost theoretickß, jejφ₧ v²sledek jest kniha Arte de la Pintura (1649), vlastn∞ sn∙Üka aesthetick²ch rozhovor∙, je₧ [Pacheco] m∞l s malφ°em Grecem v Toled∞. Kniha tato byla po dlouhou dobu klassickou uΦebnicφ Üpan∞lsk²ch malφ°∙v, aΦ svojφ zßsadou, ₧e ╗um∞nφ nemß jinΘho poslßnφ ne₧ obraceti Φlov∞ka ke zbo₧nosti a vΘsti jej k Bohu½, jest spφÜe dφlem theologa ne₧ um∞lce. [Pacheco] takΘ nep°ipouÜtφ obrazotvornosti um∞lcovy, cht∞je vÜe mφti tvo°eno podle urΦit²ch pravidel. D∙le₧ita jsou v knize tΘ udßnφ historickß. Napsal takΘ Libro de verdaderos retratos de illustres y memorables varones, biografie soudob²ch um∞lc∙v a jejich podobizny, avÜak jen Φßs¥ rukopisu se zachovala. Na sklonku svΘho ₧ivota maloval [Pacheco] pro klßÜtery a kostely sujety nßbo₧enskΘ, z nich₧ v museu sevillskΘm se zachovaly: Svat² Petr na mo°i a Zjevenφ P. Marie. [Pacheco] byl uΦitelem i tchßnem slavnΘho Velasqueza.
Pacheco
#######
#FB#
0J7
9F9
254B13
345B22
400A9
460B18
531A9
786A9
943B62
1125A9
1218B18
1239B10
1250B6
1257A9
1312O7Vxs0x0002A50B/0x00000064/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pacheco##%1901%26%405%190187
#FE#
#ED#
HESLO:Pachelbl##%1901%26%116%190190
Pachelbl z Gehagu, starß rodina, usedlß ji₧ od XIV. stol. v Chebsku a zejm. v Chebu samΘm. V XVI. stol. znaΦn∞ se rozmohli a od Karla V. zφskali i erb (1528). Titul ╗z Gehagu½ obdr₧el r. 1610 od Rudolfa II. Volf Adam [Pachelbl], jeho₧ pro jeho zjezdilost a znalost jazyk∙ bylo u₧φvano ke slu₧bßm diplomatick²m; od roku 1600 byl purkmistrem v Chebu (å1620). Jeho syn t. jm. byl do r. 1629 rovn∞₧ purkmistrem, musil se vÜak vyst∞hovati pro vφru (1629); na krßtko se vrßtil za vpßdu saskΘho (1631-32) a op∞t za ·toku èvΘd∙ r. 1647. AΦkoli èvΘdovΘ zabezpeΦili chebsk²m emigrant∙m volnost sv∞domφ, nebyla jim tato r. 1650 p°iznßna, a Volf Adam vyst∞hovav se op∞t skonal pr² sebevra₧dou. V dom∞ Alexandra [Pachelbl]-a v Chebu ubytoval se 24. ·n. 1634 Albrecht z ValdÜteina a tu byl i zavra₧d∞n. Rod [Pachelbl]-∙v udr₧eI se pak jeÜt∞ v Bavo°φch, v Sasku a Prusku.
#######
#FB#
0K8
11F6
207F9
217A10
689F9
699A10
793A10
#FE#
#ED#
HESLO:Pachino##%1901%26%289%190191
Pachino [-ki-], ves na Sicilii, prov. Siracusa, kraj Noto; 8274 obyv. (1881); hrad, kostel, p°φstav (Pachyni Portus), rybß°stvφ (lov tu≥ßk∙), vina°stvφ a p∞stovßnφ olivy.
#######
#FB#
0K7
101B14
#FE#
#ED#
HESLO:Pachmayer##%1901%26%322%190192
Pachmayer Josef, spisovatel a ₧urnalista Φes. (*1864 v DneÜicφch na P°eÜticku). NadÜen pro povolßnφ ₧urnalistickΘ p°ispφval ji₧ jako student na karlφnskΘ reßlce (od r. 1878) do ╗Brousku½ a ╗Sv∞tozoru½ a piln∞ se obφral cizφmi jazyky germßnsk²mi i romßnsk²mi. V 18. roce zanechal studiφ a dostal se do ╗Nßrodnφch List∙½ (1883), do nich₧ napsal mno₧stvφ kritik i notic o spisech domßcφch i cizφch. Zßrove≥ redigoval samostatn∞ ╗NovΘ Listy½ a karlφnskou ╗Strß₧ pod Vφtkovem½ (za v²jimeΦnΘho stavu), od desφti let dopisuje do ╗Plze≥skΘho Obzoru½ (pro dva Φlßnky dostal se p°ed porotu, ale osvobozen) a Φinn∞ ·Φastnil se i hnutφ mladΘ generace, zaΦe₧ za v²jimeΦnΘho stavu (1893) ob₧alovßn pro n∞kterΘ starÜφ Φlßnky v ╗Nßr. Listech½ a odsouzen v²jimeΦn²m soudem ke Φty°m∞sφΦnφmu ₧alß°i, z n∞ho₧ vyproÜt∞n s jin²mi soudruhy vÜeobecnou amnestiφ Badeniovou. Z∙stßvaje p°i sv²ch nßzorech krajn∞ radikßlnφch a ost°e socißlnφch, [Pachmayer] dopisoval v tomto smyslu do venkovsk²ch list∙ Φesk²ch, zvlßÜt∞ ╗Lidov²ch Novin½, i cizφch jmenovit∞ do pa°φ₧skΘho ╗Journalu½. RozÜφ°iv sv∙j obzor cestami po Slezsku, Slovensku, N∞mecku, èv²carsku a Francii, [Pachmayer] rediguje nynφ v ╗Nßr. Listech½ zahraniΦnφ rubriku mimoslovanskou. Vedle ₧urnalistiky [Pachmayer] p∞stoval pod r∙zn²mi pseudonymy (Josefa Bergmannova, Verus, ╚ensk² a j.) takΘ hojn∞ belletrii, zvlßÜt∞ p°ekladovou, a kritiku, a to ve ╗Kv∞tech½, ╗Nßr. Listech½, ╗Lumφru½, ╗ZlatΘ Praze½, ╗Sv∞tozoru½, ╗╚eskΘ Revui½ a j. Hojn² jest poΦet prosaick²ch i verÜovan²ch p°eklad∙ ov²ch z franΦtiny (Zolovu Zemi, z Huga a mn. j.), italÜtiny, Üpan∞lÜtiny, ruÜtiny, polÜtiny, portugalÜtiny, angliΦtiny, ÜvΘdÜtiny a j.
#######
#FB#
0K9
10F5
917A11
1136A11
1233A11
#FE#
#ED#
HESLO:Pßchnφk##%1901%27%91%190193
Pßchnφk, bot., viz Osmoderma.
#######
#FB#
0K7
19O9Vxr0x005FE9BC/0x00000263/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1810%18%190%185569
#FE#
#ED#
HESLO:Pacho##%1901%27%99%190194
Pacho [-co], m∞sto v dep. Cundinamarca v jihoamer. republice Columbii ve v²Üi1810 m n. m., mß 6015 ob., uhelnΘ doly a ₧eleznΘ huti. TÜr.
#######
#FB#
0K5
82B1
132B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pachole##%1901%27%132%190195
Pachole (pacholec, pacholΦe) je li [viz obrßzek Φ. 2990. Pachole ₧eleznΘ. ] dov² nßzev rozmanit²ch pom∙cek technologick²ch a pomocn²ch souΦßstφ strojnφch. V mlynß°stvφ oznaΦovaly se slovem tφm valeΦky i s ruΦkami pro ₧ejbrovßnφ p°i starΘm ml²nskΘm slo₧enφ, pomocφ jich₧ a bidelce p°evßd∞l se pohyb na ₧ejbro. TakΘ se tak naz²vß ₧elezn² podkladek, jen₧ p°i ta₧enφ stavidla se dßvß pod sochor. U bednß°e je p. [viz obrßzek Φ. 2989. Pachole d°ev∞nΘ. ] klφn, na n∞j₧ tluΦe p°i utahovßnφ obruΦφ, truhlß° zove tak stojßnek, tvo°φcφ podlo₧ku p°i hoblovßnφ dlouh²ch prken na hoblici, krejΦφ zase prkΘnko tvaru ovßlnφho, p°im∞°en∞ p°ikrojenΘ, na n∞m₧ zahlazuje Üvy ₧ehliΦkou a pod. J.Pok. V plavectvφ [Pachole] (poller, pieux d'amarrage) jest za°φzenφ bud' na pob°e₧φ neb na lodφch, slou₧φcφ k upev≥ovßnφ plavidel v∙bec; m∙₧e b²ti d°ev∞nΘ (dubovΘ; vyobr. Φ. 2989., kde znßzorn∞no jest [Pachole] z p°φstavu pro vory na KrßlovskΘ louce na Smφchov∞), anebo ze ₧eleznΘ litiny (vyobr. Φ. 2990. normßlnφ vzor pro stavby upr∙plav≥ovacφ na Vltav∞ a Labi).-Mimo tato pevn∞ osazenß jsou jeÜt∞ [Pachole]-lata otoΦnß (Spill), kterß pohßn∞na jsou bud' vodnφm tlakem (na vodnφch cestßch v N∞mecku, Francii, Belgii atd.) anebo silou elektrickou (v novΘm p°φstav∞ vratislavskΘm); slou₧φ k vleku lodφ tφm, ₧e otßΦejφc se navinuje na sebe vleΦnΘ lano.-Jednoduchß [Pachole]-lata ve zp∙sob∞ siln²ch kol∙ do b°eh∙ neb °eΦiÜ¥ zara₧enß slujφ lapaΦe. KHs.
#######
#FB#
0K7
9F8
19F8
35Q40WLine.exe Otta Tabulka##%1901%27%141%99999
157F10
394F7
408Q40WLine.exe Otta Tabulka##%1901%27%364%99999
491F7
576F6
673B6
682F9
692A9
703B6
711B16
876A9
1074A9
1097B5
1336A9
1410F6
1418B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pachometr##%1901%27%17%190196
Pachometr (z °ec.), tlouÜ¥kom∞r, p°φstroj k m∞°enφ tlouÜt∞k skel zrcadlov²ch.
#######
#FB#
0K9
20F11
#FE#
#ED#
HESLO:Pachomius##%1901%27%33%190197
Pachomius, svat² (å348), dle podßni ₧ßk sv. Antonφna a zakladatel klßÜternictvφ; zbudoval¥ r. 330 chyÜi na nφlskΘm ostrov∞ Tabennu, ji₧ rozÜφ°il v klßÜter. I ₧ensk² klßÜter zalo₧il pro sestru a jejφ dru₧ky. Viz CoenobitΘ.
#######
#FB#
0K9
211F9
#FE#
#ED#
HESLO:Pacht##%1901%27%83%190198
Pacht viz Nßjem.
#######
#FB#
0K5
10O5Vxq0x0068117E/0x00000FC2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1710%91%513%174951
#FE#
#ED#
HESLO:Pachta##%1901%27%91%190199
Pachta z Rajova, p°φjmenφ hrab∞cφ rodiny, jejφ₧ p°edkovΘ nap°ed z∙stßvali v m∞stskΘm stavu. Ji°φ [Pachta] poddan²m byl k zßmku HorÜovskΘmu T²nu, ale nabyv vzd∞lßnφ byl rektorem Ükol v Kolφn∞ n.-L. a tu jm∞nφ s MandalΘnou z VyskytnΘ vy₧enil (å1582). M. Jan [Pachta] Budynsk² (*kol 1578) byl po Ji°φm rektorem Ükol kolφnsk²ch, stav se r. 1578 bakalß°em, r. 1579 mistrem, uΦil pak na universit∞ pra₧skΘ (1580-82), ale r. 1583 vrßtiv se do Kolφna, tu vy₧enil jm∞nφ a postupovav v d∙stojenstvφch m∞stsk²ch byl naposled kr. rychtß°em a blahodßrn∞ tu p∙sobil. Literßrnφho ruchu ·Φastnil se latinsk²mi bßsn∞mi p°φle₧itostn²mi a sbφrkou: Evangelia s rytinami aneb pφsn∞ na evangelia ned∞lnφ. Od r. 1593 psal se z R., obdr₧ev bezpochyby erbovnφ list od n∞jakΘho palatφna. Zem°el r. 1621 v Kolφn∞, byv t°ikrßte ₧enat (Vßvra, D∞je Kolφna I. 178). Ti oba m∞li jen dcery. Vrstevnφkem jeho byl Petr Podmanick² z R. (å1619), jen₧ byl tΘ₧ v Kolφn∞ osedl²m. Erb a p°φjmenφ p°eÜly pak na Jana [Pachta]-tu z R., jen₧ majestßtem ze 4. ledna 1628 obdr₧el vladyck² stav a erb a ₧enat byl s Annou Strojetickou ze Strojetic. Byv do r. 1642 hejtmanem panstvφ tloskovskΘho, se syny sv²mi Janem (mladÜφm) a Vßclavem Augustinem p°est∞hoval se na NovΘ m∞sto pra₧skΘ. Tu byl od r. 1641 KryÜtof [Pachta] z R., jen₧ byl pozd∞ji tudφ₧ primasem ([Pachta] 27. list. 1690). Syn Jana mladÜφho z Anny èindlovny z Ebrharce byl Daniel, jen₧ stav se dvorsk²m sekretß°em, obdr₧el majestßtem z 5. Φce 1652 °φÜskΘ Ülechtictvφ a d∙stojenstvφ palatinskΘ, od kterΘ₧ doby psali se ╗von Rayhofen½. Jin²m majestßtem (7. Φce r. 1654) obdr₧el rytφ°sk² stav staro₧itn²ch rod∙ v kr. ╚eskΘm. Po man₧. Lidmile MniÜovskΘ z Sebuzφna (å2. dub. 1659) zd∞dil RonÜperk, druhß man₧. Mechthilda Heisterova (å27. ·n. 1684) koupila r. 1667 Valtinov, on sßm k Liblic∙m r. 1669 Bosyni, r. 1676 ByÜice; tΘ₧ Chcebuz s Brocnem. Krßtk² Φas dr₧el tΘ₧ Sm∞dovice. Od r. 1671 byl purkrabφ hradeckΘho kraje, krom∞ toho kr. mφstodr₧φcφm a soudcem zemsk²m (å3.·n. r. 1682). D∞tem jeho odkßzßna St°φte₧ od Ferd. ArnoÜta Haidlera z Bukova. SynovΘ byli Frant. Vßclav, Karel Daniel. Jan Antonφn, Josef ArnoÜt, Jan Jßchym a dcery Anna Feliciana a Marie Aloisia Eusebia. Onano (å12. list 1718) vdala se za MatißÜe sv. p. z VunÜvic, jen₧ s nφ vy₧enil RonÜperk, tato vstoupila do klßÜtera doksanskΘho, kde₧ se naz²vala Mechthildou a stala se r. 1726 p°evo°iÜφ (å1727). SynovΘ majestßtem z 25. srp. 1701 pov²Üeni do panskΘho stavu kr. ╚eskΘho. Karel dr₧el po otci Chcebuz s Brocnem, zd∞dil r. 1720 po ArnoÜtovi Jaroslavovi Schⁿtzovi z Leopoldsheimu Citoliby a Divice, b²val hejtmanem litom∞°. kraje a zem°el ok. r. 1729 bezd∞tek; ArnoÜt m∞l po otci Liblice a Bosyni a zem°el tΘ₧ bezd∞tek. Ostatnφ m∞li potomstvo. 1. Vßclav m∞l po otci ByÜice, ╚eΦelice a P°φvory, co₧ vÜe r. 1713 prodal a zem°el 15. ·n. 1714 v Radujni. S man₧. Zuzanou MarkΘtou ╚abelickou ze Soutic (å4. Φce 1720) m∞l syny Jana Vßclava, Josefa Jßchyma, Ferdinanda Daniele a Vßclava Jeronyma, z nich₧ n∞kte°φ byli ve stavu duchovnφm a vÜichni pom°eli bez d∞dic∙v.-2. Antonφn ujav po otci St°φte₧, k nφ₧ nßle₧el i Holzmⁿhl pod Jihlavou, obdr₧el majestßtem ze 7. b°ez. 1689 dovolenφ, aby p°φjmenφ ╗a z Bukova½ p°ilo₧il ke svΘmu p°φjmenφ starΘmu Roku 1690 koupil V∞trn² Jenφkov, jej₧ zase r. 1698 prodal, za to koupil statky na Morav∞, kde₧ byl do smrti nejv. pφsa°em, toti₧ èlapanice a Ji°φkovice, roku 1708 Beranov, r. 1712 ValeΦ (r. 1714 zase prodanou), r. 1713 DaleÜice. Zem°el 9. °φj. 1717. SynovΘ jeho FrantiÜek Antonφn a Antonφn Karel rozd∞lili se tak, ₧e onen dostal St°φte₧ se ètoky a Holzmⁿhlem a Beranov, tento DaleÜice. Majestßtem z 10. ·n. 1718 pov²Üeni do panskΘho stavu kr. ╚eskΘho staro₧itn²ch rod∙v a r. 1721 se str²ci do stavu hrab∞cφho. Frant. Ant., koupiv r. 1720 GolΦ∙v Jenφkov, prodal r. 1727 s bratrem èlapanice a Ji°φkovice, tento pak r. 1724 DaleÜice. Frant. Ant. nabyl potom n∞kolika drobn²ch statk∙ ve Slezsku a stav se dvorsk²m radou a jak²msi ·°ednφkem nad c. k. st°φbrem, zem°el ve Vφdni 25. pros. 1730.-3. Jßchym o₧enil se r. 1709 s Antoniφ Josefou ze Scheidlern, Φφm₧ vyzφskal Lib∞chov, a k tomu maje Valtinov po rodiΦφch zφskal Jablonn², Nemyslovice, Raduje≥ a r. 1724 koupil Bezno, je₧ bylo v dr₧enφ potomstva a₧ do naÜφ pam∞ti. B²val takΘ hejtmanem kraje boleslavskΘho a majestßtem z 19. °φj. 1721 s brat°φmi a str²ci pov²Üen do hrab∞cφho stavu kr. ╚eskΘho. R. 1742 v Praze od Francouz∙ zajat a vezen od nich, kdy₧ odtßhli, a₧ do Einsiedle, kde₧ sta°ec, utrmßcen jsa zimou a obtφ₧nou cestou (26. pros.), zem°el. SynovΘ jeho byli FrantiÜek Josef, ArnoÜt Karel, Hubert Karel a Jan Josef Filip. Prvnφ z nich jest p°edkem nyn∞jÜφch [Pachta]-t∙. a) ArnoÜt d∞dil po otci Tloskov a po str²ci Karlovi Citoliby a Divice, co₧ vÜe r. 1797 prodßno. Äenat byl od r. 1743 s M. Josefou hrab. ze èporku (åv b°eznu 1750), po druhΘ s M. Tereziφ vdovou Leveneurovnou roz. Haugvickou (å1759), po t°etφ (1760) s Evou Äofiφ z Wolfskehlu (åv Φci 1762), po ΦtvrtΘ s M. Annou hrab. Esterhßzkou, po pßtΘ (1787) s Antoniφ ovd. Malovcovou, roz. ┌drckou. Zem°el 6. srpna 1823. Z t°etφho man₧elstvφ poÜel syn Jan Filip (*1762), jen₧ o₧enil se r. 1798 s M. Antoniφ Fⁿrichovou, ze ΦtvrtΘho byl syn ArnoÜt Karel (*1771), jen₧ koupil r. 1798 Podho°any. Jm∞nφ jeho dostalo se synu ze sestry Johany provd. sv. p. DelfinovΘ.-b) Hubert Karel dr₧el po otci Lib∞chov a Chcebuz a byl ₧enat s Barborou roz. hrab. Bere≥kou (å1809). StarÜφ jeho syn Jan Josef (*1756) m∞l statky otcovskΘ, je₧ r. 1801 prodal Jakubovi Veithovi, koupil pak Pravonφn (1818) a zem°el 17. dub. 1834 v Praze, jsa plukovnφkem (man₧. Josefa hrab. Kanalovß å1833). Syn jeho Karel (*1787) byl gub. radou v Milßn∞, r. 1848-49 gen. intendantem vojensk²m v Italii a naposled dvorsk²m radou. Karel (*1759), druh² syn Hubert∙v, zd∞dil Liblice, je₧ vÜak zase prodal. Zem°el 18. pros. 1846, z∙staviv z man₧. Marie roz. hr. ze ètampachu 6 dcer, kterΘ po mate°i (å4. led. 1848) d∞dily statek MnφÜek.-c) Jan byl GM., m∞l Liblice, je₧ odkßzal str²ci Karlovi, a zem°el v Praze 17. b°. r. 1822.-d) FrantiÜek, ₧enat² (od r. 1740) s Tereziφ Karolinou, ovdov. hr. P÷ttingovou roz. hrab. Trappovou (å1. zß°φ 1786), m∞l po otci Jablonn² a Bezno, byl od r. 1736 radou nad appellacφmi, od r. 1744 soudcem zemsk²m, r. 1747 kr. mφstodr₧φcφm, pak radou p°i repraesentaci, r. 1755 nejv. mincmistrem, r. 1766 dvorsk²m sudφ, r. 1774 nejv. sudφ zemsk²m, od r. 1783 praesidentem novΘho soudu zemskΘho a Φlenem rozliΦn²ch kommissφ (å28. list. 1799). MladÜi jeho syn FrantiÜek Jan (naposled c. k. plukovnφk) zem°el v Praze 8. kv∞tna 1796 jeÜt∞ p°ed otcem, maje 46 l. v∞ku. StarÜφ syn Jßchym Josef (*1750) stal se r. 1783 radou p°i appellacφch, ale r. 1789 vystoupil. Od r. 1774 byl ₧enat s Johankou Skrbenskou ze H°φÜt∞. Syn jeho FrantiÜek Josef (*1776) dr₧el po otci Jablonn² a Bezno a od r. 1805 byl ₧enat s Helenou Haugvicovnou z Biskupic (*1776-å31. pros. 1869). Zem°el 15. srpna 1801 z∙staviv syny FrantiÜka Josefa (*1814), dr₧itele Bezna, Nemyslovic a Horek, Roberta (*1817), Gottharda (*1827-å1867) a Eugena (*1822-å1863) a dceru. Potomstvo Robertovo dr₧φ statky v Hornφch Rakousφch (synovΘ Alfons, Percival a Artur), po Gotthardovi je syn è¥astn², jen₧ jest ve vojensk²ch slu₧bßch. SΦk.
#######
#FB#
0K6
9F6
92F4
97A8
252F3
256A8
629B53
879F15
969F4
974A8
1161F5
1179F19
1255F7
1263A8
1311A8
1533F12
2077F6
2085F5
2103F7
2118F6
2130F6
2150F9
2168F7
2900F4
2914F6
2930F18
2951F7
3481F9
3501F7
4537F9
4554F6
4568F12
4583F3
4636A8
4649B1
5174F6
5296B1
5611F5
5724F5
5927B1
6018B1
6473F9
6736F9
6909F9
6971F7
6988F9
7014F6
7104F6
7112F8
7123F5
7153F7
7196B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pacht·n##%1901%29%157%190200
Pacht·n, nßrod. nßzev Afgßn∙, viz Afgßnistßn, str. 334 b.
#######
#FB#
0K7
34O10Vxa0x00237282/0x00000431/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0104%26%0%012751
55B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pachuca##%1901%29%174%190201
Pachuca [paΦ·ka], hl. m∞sto mexickΘho stßtu Hidalgo, v horskΘm pr∙smyku ve v²Üi 2550 m n. m., na konci odboΦky ₧elezniΦnφ trati Mexiko-Puebla, 88 km na ssv. od Mexika, mß 40.487 obyv. (1900), kathedrßlu, vlßdnφ palßc, literßrnφ ·stav, amalgamovny a vydatnΘ dolovßnφ na st°φbro v proslulΘm okolnφm bß≥skΘm okrsku Reßl del monte a jest jednφm z nejstarÜφch bß≥sk²ch m∞st zem∞. TÜr.
#######
#FB#
0K7
85B1
146B2
312F14
375B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pachy##%1901%29%256%190202
Pachy, p°φv∞sky u rukßv∙, visφcφ n∞kdy od ramen dol∙ a₧ k patßm, kterΘ nosφvali mu₧ovΘ i ₧eny tak, ₧e je p°ipφnali jednφm Üpendlφkem na Üirok² rukßv.
#######
#FB#
0K5
7F17
#FE#
#ED#
HESLO:Pachydermata##%1901%29%289%190203
Pachydermata, tlustoko₧ci, starÜφ jmΘno mnohokopytnφk∙ s tlustou ko₧φ; b²valy tedy k nim poΦφtßny tyto skupiny recentnφch ssavc∙ kopytnat²ch (Ungulata): chobotnatφ (Proboscidea), sudoprstφ vep°ovitφ (Artiodactyla choeromorpha, t. j. vep°i a hrochovΘ), tapφ°i (Tapiridae) a nosoro₧ci (Rhinocerotidae). Br.
#######
#FB#
0K12
14F11
142B8
165B11
200B25
260B9
284B14
301B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pachydermia##%1901%29%356%190204
Pachydermia (z °ec.), totΘ₧ co elephantiasis (v. t.). [Pachydermia] laryngis je hypertrofie sliznice hrtanovΘ v obou vrstvßch: epithel je mocn∞ hyperplastick² a na povrchu zrohovat∞l², tak ₧e sliznice podobß se vφce k∙₧i. Vrstva vazivovß taktΘ₧ je zmohutn∞lß a tvo°φ vysokΘ papilly povstßvajφcφ tφm, ₧e epithel do hloubky vysφlß dlouhΘ a silnΘ Φepy; hranice mezi ob∞ma t∞mito vrstvami jest ovÜem vÜude docela ostrß. Virchow, od n∞ho₧ toto pojmenovßnφ pochßzφ, rozeznßval [Pachydermia] verrucosa a [Pachydermia] diffusa. Ale ona shoduje se ·pln∞ s pojmem papillom∙, tato pak usidluje se nejΦast∞ji na v²Φn∞lcφch hlasov²ch chrustavek konΘvkovit²ch a tvo°φ zde misky, v jejich₧ vyhloubenΘm st°edu nalΘzß se prßv∞ hrot tohoto v²Φn∞lku. DalÜφm sφdlem [Pachydermia] diff. jsou vazy hlasovΘ a zadnφ st∞na hrtanu, t. j. mφsta, na kter²ch epithel ji₧ normßln∞ jest dla₧dicovit². Na mφstech jin²ch je [Pachydermia] daleko vzßcn∞jÜφ. [Pachydermia] jest obyΦejn∞ produktem chronickΘho katarrhu a pozoruje se podle Virchowa hlavn∞ u mu₧∙ oddan²ch alkoholu a tabßku, nenφ to tudφ₧ onemocn∞nφ sui generis. N∞kdy [Pachydermia] lar. vyvφjφ se takΘ p°i tuberkulosnφch a syfilitick²ch processech v hrtanu, zvlßÜt∞ v okolφ v°ed∙. [Pachydermia] lar. m∙₧e n∞kdy sk²tati obraz rakoviny hrtanu, a jen co nejpeΦliv∞jÜφ vyÜet°enφ histologickΘ je s to, aby otßzku tu roz°eÜilo. LΘΦba [Pachydermia]-ie spadß celkem v jedno s lΘΦbou starΘho chronickΘho katarrhu. OFr.
#######
#FB#
0K11
31F13
54A13
68F8
416F7
471A13
485B9
497A13
511B8
746A13
760B5
891A13
923A13
1097A13
1210A13
1357A13
1434B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pachygnatha##%1901%29%74%190205
Pachygnatha Sund., drobnφ (4-6 mm) pavouΦkovΘ, ₧ijφcφ spoleΦensky pod kameny a v trsech rostlin p°i zemi, nßle₧ejφ do Φeledi Argiopidae (podΦele∩ Tetragnathinae). Hlavohrudφ jest nap°ed ÜirokΘ, zaokrouhlenΘ. OΦi st°ednφ tvo°φ skoro Φtverec. OΦi zadnφ tohoto Φtverce jsou pon∞kud v∞tÜφ. Postrannφ oΦi se st²kajφ a jsou od st°ednφch odd∞lenΘ. Kusadla 1. pßru jsou zvlßÜt∞ u sameΦk∙ mohutnß a dlouhß. Älßbek na vrchnφm okraji mß 2-3 zuby velikΘ. Drßpek sßm mß uprost°ed zub. Lφce (clypeus) jsou skoro tak ÜirokΘ jako Φtverec oΦnφ. Nohy jsou dosti dlouhΘ a silnΘ. Nohy 1. pßru nejdelÜφ, 3. pßru pak nejkratÜφ. Deska prsnφ jest celkem krßtkß, trojhranß. B°icho vejΦitΘ jest nap°ed i nazad skoro stejnΘ Üφ°ky. Genitßlnφ otvor u samiΦek podobß se malΘmu otvoru zaokrouhlenΘmu, nap°φΦ pota₧enΘmu. Jest mßlo z°eteln². Makadla sameΦk∙ majφ chodidlo ·zkΘ a pod nφm kulatou nadu°eninu (bulbus), zakonΦenou dlouh²m, Φasto zkroucen²m hrotem. U nßs ₧ijφ 3 druhy: [Pachygnatha] Degeeri, Clerckii a Listeri. Prv² jest velmi hojn² ji₧ zßhy z jara. P°es jeho b°icho tßhne se tmav² pruh a v n∞m jsou uprost°ed 3 skoro srdΦitΘ skvrny b∞lavΘ nebo ₧lutavΘ, Φasto trochu kovov∞ lesklΘ. DruhΘ 2 druhy jsou v∞tÜφ a °idÜφ. JinΘ druhy tohoto rodu ₧ijφ v Evrop∞, ve st°ednφ Asii, v Sev. Americe a 1 na Madagaskaru. Nsk.
#######
#FB#
0K11
31B2
125B10
146B14
478B7
874B6
948A13
962B7
971B8
982B8
1286B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pachygrafick²##%1901%29%322%190206
Pachygrafick² (°ec.) znaΦφ obrazec po tlouÜ¥ce nebo pr∙°ez n∞Φeho p°edstavujφcφ.HESLO1:<B>Pachymeningitis</B>##%190207<BR>(°ec.), zßn∞t tuh²ch plen mozkomφchov²ch, viz Blßna, str. 133 a.
#######
#FB#
0K13
168O5Vxd0x000E4FDC/0x00003D41/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0402%31%504%041136
184B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pachymeninx cerebralis##%1901%29%356%190208
Pachymeninx cerebralis, tvrdß plena (dura mater), viz Mozek, str. 804 a a Blßna, str. 132 a.
#######
#FB#
0K22
24F11
37B10
54O5Vxq0x0053D0F5/0x00004A19/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1709%2%91%173807
70B1
74F5
90B2
#FE#
#ED#
HESLO:PachymΘres##%1901%29%380%190209
PachymΘres Georgios, vynikajφcφ polyhistor byzantsk² XIII. stol. (*1242 v Nikeiåok. r. 1310), zastßval v Ca°ihrad∞ po op∞tnΘm dobytφ m∞sta od ╪ek∙v r. 1261 vysokΘ stßtnφ a cφrkevnφ ·°ady. Psal spisy rhΘtorickΘ, didaktickΘ, filosofickΘ, bßsn∞ atd. Hlavnφ dφlo jeho jsou d∞jiny °φÜe Ca°ihradskΘ v letech 1261-1308, pokraΦovßnφ kroniky Ji°φho Akropolita, v 13 knihßch. Vypravovßnφ je jasnΘ, v krßtk²ch kapitolßch, co do obsahu spolehlivΘ, avÜak s velmi mal²m poΦtem p°esn²ch ·daj∙v chronologick²ch. Zprßvy [PachymΘres]-rovy jsou d∙le₧itΘ i pro soudobΘ d∞jiny bulharskΘ a srbskΘ. Hlavnφ mφsto zaujφmajφ vÜak u n∞ho otßzky a spory cφrk. Vydßnφ ve vÜech sbφrkßch d∞jepisc∙v byzantsk²ch (s nepoda°en²m latin. p°ekladem Φili spise parafrasφ). Viz Krumbacher, Gesch. der byzant. Literatur, 2. vyd. str. 288-291. KJk.
#######
#FB#
0K10
11F8
503A12
803B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pachyphyllum##%1901%29%537%190210
Pachyphyllum Sap. v. Pagiophyllum Heer, ve kterΘ jmΘno zm∞nil Heer prv² nßzev p°edv∞k²ch t∞chto rostlin nahosemen²ch, pon∞vad₧ pod jmΘnem Pachyphyllum H. K. B. popsßn byl ji₧ rod nynφ ₧ijφcφch Orchideφ. EBr.
#######
#FB#
0K12
21O12Vxs0x00027AAD/0x000002C9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%24%529%190170
62F4
138B12
193F9
203B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pachypterideae##%1901%30%33%190211
Pachypterideae, odd∞lenφ p°edv∞k²ch kapradin neurΦitΘho jeÜt∞ systematickΘho postavenφ, k nim₧ Φφtajφ se rody Dichopteris Zigno, Scleropteris Sap., Pachypteris Brongn. a Stachypteris Pomel. EBr.
#######
#FB#
0K14
110B11
129B12
148B11
170B12
190B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pachytesta##%1901%30%74%190212
Pachytesta Brongn., jmΘno urΦitΘho druhu plod∙ p°edv∞k²ch rostlin nahosemen²ch starÜφch ·tvar∙v. EBbr.
#######
#FB#
0K10
97B5
#FE#
#ED#
HESLO:Pachytrop##%1901%30%99%190213
Pachytrop St÷hrer∙v jest p°φstroj, kter²m lze Φlßnky galvanickΘ batterie spojovati r∙zn∞ za sebou nebo vedle sebe; po p°φpad∞ spojovati skupiny Φlßnk∙ vedle sebe spojen²ch za sebou nebo naopak. nvk.
#######
#FB#
0K9
194B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pachytylus##%1901%30%141%190214
Pachytylus Fieb. jest rod saranΦφ t∞la prost°ednφho a₧ velikΘho, na p°ednφ Üφji se h°ebenem mßlo vyv²Üen²m, p°φΦnou ryhou st∞₧φ p°eruÜen²m. Tykadla jsou nitkovitß, mßlo delÜφ ne₧ hlava a p°ednφ Üφje. K°φdla jsou bu∩ Φirß nebo hn∞d∞ pßskovanß. Nßle₧ejφ sem 3 druhy evropskΘ, z nich₧ vÜak jen [Pachytylus] migratorius L., s. st∞hovavß, objevuje se v ohromn²ch massßch a st∞hujφc se s mφsta na mφsto p∙sobφ ohromnΘ Ükody. Od p°φbuzn²ch druh∙ rozeznßvßme je po k°φdlech Φir²ch na₧loutl²ch, p°ednφ Üφji nap°ed tupo·hle rozÜφ°enΘ, s h°ebenem mßlo vyv²Üen²m. Krovky jsou Üpinav∞ ₧lutΘ nebo zelenΘ, hust∞ kaÜtanov∞ teΦkovanΘ. Zadnφ stehna jsou ₧lutav∞ olivovß, na stran∞ vnit°nφ majφ na ko°en∞ velikou modroΦernou skvrnu a druhou podobnou n∞co v²Üe; n∞kdy ob∞ skvrny spl²vajφ; konec stehen jest bled∞ krou₧kovßn. Äije ve v²ch. Evrop∞ a zßp. Asii v krajinßch moΦßlovit²ch. SamiΦka snßÜφ do zem∞ asi 4 cm hluboko po 60-100 vajφΦek, kterß jsou spojena houbovitou hmotou. Mladß larva jest ₧lutav∞ bφlß, brzo vÜak zhn∞dne; svlΘkß se 4krßte a po pßtΘ prom∞nuje se v dokonal² hmyz. Zhusta opouÜt∞jφ rodnß mφsta v ohromn²ch hejnech, kterß i slunce zastφnφ, a kamkoli padnou, vÜecky byliny i listφ stromovΘ o₧erou. P°φΦinou st∞hovßnφ jest asi nedostatek potravy. Kpk.
#######
#FB#
0K10
22F11
291A12
304B11
323F9
892B2
1246B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paian##%1901%30%389%190215
Paian a
#######
#FB#
0K5
#FE#
#ED#
HESLO:Pai≤n##%1901%30%389%190216
Pai≤n bylo p°φjmφ staro°eckΘho boha Apoll≤na jako ochrßnce proti nemocem a vßlce, jen₧ vz²vßn tΘ₧ v jin²ch nebezpeΦφch, je₧to v nich vÜude Apoll≤n jako sv∞teln² vφt∞z nade tmou ·sp∞Ün∞ pomßhß. Kult dosv∞dΦen pro AthΘny, Or≤pos, Selinus, byl vÜak asi vÜeobecn∞ °eck²m, jak zejmΘna z°ejmo z nßzvu kultovΘ pφsn∞ Apoll≤nskΘ, je₧ dle refrainu (╫p¥f*egma) Ü≈ Paiçn zvßna tΘ₧ [Pai≤n] a je₧ u HomΘra oslavuje jednak Apoll≤na ochrßnce (Hom. Ilias, I., 473), jednak jest pφsnφ vφt∞znou (Hom. Ilias, XXII., 391). P∙vod sv∙j vzala dle hymnu na Apoll≤na PythijskΘho 338 n. na KrΘt∞, v literaturu pak uvedena bßsnφkem ThalΘtem; provßzena byla kitharou nebo pφÜ¥alou a tancem a m∞la mimo jinΘ tΘ₧ oblφben² p∞tidob² takt, zvan² pai≤n neb krΘtikos. Srv. tΘ₧ A. Fairbantes, Astudy of the Greek Paean. (New York, 1900). P°φjmφ [Pai≤n] sta°φ odvozovali od pa╩w neb pa¥w; z nov∞jÜφch v²klad∙ nejvφce povÜimnutφ zasluhuje v²klad Pictet∙v v Kuhns Zeitschrift, 5, 40 od kmene pu- (tedy p∙vodn∞ pavjavan). P°φjmφ [Pai≤n] dostalo se pak i jin²m boh∙m, zejmΘna AsklΘpiovi (ve funkci lΘΦivΘ) a Dionysovi (ve funkci vφt∞znΘ); koneΦn∞ veform∞ PaiΘ≤n sesamostatn∞lo v osob∞ homΘrskΘho lΘka°e boh∙, jen₧ lΘΦil rßny p°iklßdaje na n∞ hojivΘ byliny (▀dun≈fata fçrmaka) a od n∞ho₧ odvozovßn p∙vod znamenit²ch lΘka°∙v. klk.
#######
#FB#
0K5
339C9
348B2
350C8
369A7
712F5
722F8
808A7
836C4
845C4
952B3
970B8
988A7
1113F6
1215C17
1282B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paidonomos##%1901%30%83%190217
Paidonomos (°ec.), ve starΘ Spart∞ sprßvce vychovßnφ.
#######
#FB#
0K10
#FE#
#ED#
HESLO:PaidotribΘs##%1901%30%99%190218
PaidotribΘs (°ec), u star. ╪ek∙ cviΦitel t∞locviku.
#######
#FB#
0K11
#FE#
#ED#
HESLO:PaφΘ≤n##%1901%30%116%190219
PaφΘ≤n viz Paian.
#######
#FB#
0K6
11O5Vxs0x000303B5/0x00000012/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%30%389%190215
#FE#
#ED#
HESLO:Pailleron##%1901%30%124%190220
Pailleron [pajron] Edouard, dramatik franc. (*1834 v Pa°φ₧i-å1899 t.). Byl zprvu tajemnφkem notß°sk²m, ale zßhy oddal se cele literatu°e. R. 1860 vydal knihu bßsnφ Les parasites, satiry to na pa°φ₧skou spoleΦnost, ale s nevaln²m ·sp∞chem. Ani °ada dalÜφch bßsnφ v ╗Revue des deux mondes½ v l. 1864-67 nevynikla nad obyΦejnost. Za to jeho prßce dramatickΘ byly p°ijφmßny velmi vlφdn∞, tak ₧e [Pailleron] v∞noval se pak v²hradn∞ divadlu. Ji₧ prvnφ jeho kus Le parasite (v OdΘonu, 1860) doÜel obliby, naΦe₧ nßsledovaly: Le mur mitoyen (1862); Le dernier quartier (1863); Le second mouvement (1865), vesm∞s ve verÜφch. S ·sp∞chem jeÜt∞ v∞tÜφm setkaly se: jednoaktovka Le monde ou ╛on s'amuse (1868), kterß zalo₧ila jeho slßvu, pak Les faux mΘnages (1869); HΘlΦne (1872); ╝autre motif (1872); Petite pluie (1876) a ╝Γge ingrat (1879). R. 1881 [Pailleron] napsal hlavnφ svΘ dφlo Le monde ou l'on s'ennuie (na ThΘΓtreFranτais), nad mφru vtipnou a kousavou satiru na salony akademickΘ a v²st°elky ₧ensk²ch snah vzd∞lßvacφch, je₧ s ohromn²m ·sp∞chem a nesΦφsln∞krßte byla hrßna jak v Pa°φ₧i a ve Francii v∙bec, tak: v cizin∞. Krßtce potom, r. 1882, [Pailleron] byl zvolen Φlenem Akademie. [Pailleron]-ovy prßce nßsledujφcφ jsou ceny mnohem menÜφ, jako: Le narcotique (1882); La souris (1887); Cabotins (1894), satira na komediantstvφ v politice, ve sv∞t∞ um∞leckΘm a spisovatelskΘm, v nφ₧ Coquelin ml. sßm sebe na jeviÜti karikoval. Mimo to jeÜt∞ napsal: Le chevalier Trumeau (1880); Pendant le bal (1881), ob∞ jednoaktovky; pak poesie: Amours et haines (Pa°., 1869); Le dΘpart (t., 1870); PriΦre pour la France (t., 1871); La poupΘe (1884), a poslΘze Discours acadΘmiques (1886); Emile Augier (1889) a PiΦces et Morceaux (1897). Jako₧to spoluvlastnφk ╗Revue des deux mondes½ [Pailleron] m∞l v pa°φ₧sk²ch officißlnφch kruzφch literßrnφch znaΦn² vliv. Do ΦeÜtiny p°elo₧eny: Jiskra dvakrßt (B. KlimÜovou a K. Voitlem), Libßnky na kahßnku (Le dernier quartier) J. V. FriΦem a MyÜka Kⁿhnlem. V rukopise jsou B. Fridovy p°eklady MyÜky a Sv∞ta nudy. Srv. Antony, Edouard [Pailleron] (╗Revue internationale½, 1884-85, sv. V.); L. Lacour, Le thΘΓtre de M. [Pailleron] (╗Nouvelle Revue½, 1881, t., XIII.).
#######
#FB#
0K9
19F7
164B13
391A11
455B11
517B14
540B19
568B19
664B23
727B16
752B3
755D1
756B2
767B12
788B12
810B11
838A11
873B25
1140A11
1180A11
1244B13
1266B9
1284B8
1446B20
1475B14
1528B16
1559B9
1581B3
1584D1
1585B17
1615B9
1643B20
1672B12
1694B2
1696D1
1697B15
1767A11
2056A11
2139A11
#FE#
#ED#
HESLO:Paimboeuf##%1901%30%537%190221
Paimboeuf [penb÷f], hl. m∞sto fr. arrondissementu (174,81 km2, 49.398 obyv., 5 kanton∙ a 27 obcφ) v dep. Loire-InfΘrieure, na l. b°. °. Loiry ÜirokΘ zde 3 km, ve vzdßlenosti 12 km od jejφho ·stφ, na trati St. Hilaire-[Paimboeuf] franc. stßtnφch drah, mß 2079 obyv. (1896), krßsn² kostel byzantskΘho slohu s nßdhern²m hlavnφm oltß°em z XVIII. stol., zbytky hradeb, kollej, nemocnici, departementnφ v∞zenφ, celnici, obchodnφ a hospodß°skou komoru, nßmo°nφ kommissi, soud I. stol., ÜvΘdskΘho a norskΘho mφstokonsula, lod∞nice, parnφ pilu, parketßrnu, mydlßrnu, cukrovar, v²robu lodnφch suchar∙v a konserv. P°φstav m∞sta le₧φ 14 km pod Nanty, jest chrßn∞n molem, opat°en majßkem, nßb°e₧φ jeho majφ dΘlku 550 m a plochu 19.000 km2, nßle₧φ k n∞mu 89 rybß°sk²ch Φlun∙, kterΘ lovφ roΦn∞ za 175.000 fr. ryb, pravidelnΘ parnφkovΘ spojenφ jest s Nanty a St. Nazairem. [Paimboeuf] byl d°φve p°φstavem pro Nanty, avÜak kdy₧ p°φstaviÜt∞ jeho bylo zaneseno, sklesl tak, ₧e poΦet obyvatel∙ zmenÜil se proti XVIII. stol. na p∞tinu. TÜr.
#######
#FB#
0K9
58B2
60H1
155B2
177B2
217A11
625B2
704B1
722B2
724H1
857A11
1015B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paimpol##%1901%31%182%190222
Paimpol [pen-], kant. m∞sto ve fr. dep. C⌠tes-du-Nord a arrond. St. Brieuc, na svahu nßvrÜφ uprost°ed bujn²ch luk p°i zßtoce pr∙livu La Manche, na trati [Paimpol]-Rosporden franc. Zßpadnφ drßhy, mß 2015 obyv. (1896), chrßm ze XIII. stol., °adu starobyl²ch dom∙, 4 Ükoly, nemocnici, lod∞nice, jirchßrny, p°ßdelnu bavlny, v²robu konserv, solivary, mo°skΘ lßzn∞, lov tresek (roΦ. za 1 1/4 mill. fr.) a Φil² obchod. P°φstav jest dob°e chrßn∞n² a p°φstupn² lod∞m ponoru do 4,30 m, nßb°e₧φ jsou Üirokß a pohodlnß, lodnφ ruch Φinφ 309 lodφ s 22.632 t (1896), k p°φstavu nßle₧φ 301 lo∩ se 7405 t, dovß₧φ se uhlφ, d°φvφ, s∙l, zeminy atd. a vyvß₧φ obilφ, brambory, d°φvφ a ryby. TÜr.
#######
#FB#
0K7
153A9
382H1
384I1
473B1
542B1
586B1
669B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paine##%1901%31%314%190223
Paine [pΘn] Thomas, publicista a politik angl. (*1737 v Thetfordu, hrab. Norfolkå1809 v New Yorku). Byl vychovßn v p°φsn²ch zßsadßch quakersk²ch, aΦ jinak byl zanedbßvßn, a ve t°inßcti letech zaΦal pracovati v otcov∞ tovßrn∞ na korsety. R. 1756 vstoupil do nßmo°nictva, pak °φdil sßm tovßrnu na korsety, kterß vÜak zanikla, naΦe₧ [Paine] stal se ·°ednφkem celnφm, byl pak takΘ uΦitelem a o₧eniv se s dcerou vlastnφka tovßrny na tabßk, i °editelem tovßrny na tabßk a kupcem. Po ·padku tovßrny r. 1774 odplul do Ameriky, kde ve Filadelfii °φdil revui ╗Pennsylvania Magazine½ a vydßval r. 1776 ve prosp∞ch neodvislosti americkΘ, jejφ₧ byl horliv²m p°φvr₧encem, letßk The Common Sense addressed to the inhabitants of America, kter² vzbudil ohromnou sensaci a obrßtil obecnou pozornost na [Paine]-a, kter² zatφm pro dluhy vstoupil do amer. vojska a stal se poboΦnφkem gen. Greena. V l. 1776-83 vydßval republikßnsk² periodick² list, povzbuzujφcφ AmeriΦany k odhodlanosti, pod titulem ╗The American Crisis½, a r∙znΘ broÜury. Tyto valn∞ pomßhaly k roznφcenφ vlasteneckΘho nadÜenφ zvlßÜ¥ mezi vojskem a [Paine] byl r. 1776 jmenovßn p°i kongressu Spoj. Obcφ sekretß°em v departementu v∞cφ zahraniΦn²ch, r. 1779 pro prozrazenφ ·°ed. tajemstvφ sice propuÜt∞n, ale r. 1780 zvolen sekretß°em stßtu pennsylvanskΘho. R. 1787 odebral se do Evropy dφlem ve v∞cech diplomatick²ch, dφlem za pracemi v∞deck²mi; zab²val¥ se tehda r∙zn²mi vynßlezy mechanick²mi a akademii v∞d v Pa°φ₧i p°edlo₧il zvlßÜtnφ konstrukci ₧eleznΘho mostu. Po svΘm nßvratu usadil se na statku, jej₧ mu darovalo m∞sto New York. R. 1790 vydal v Evrop∞ knihu The rights of man, v nφ₧ hßjφ zßsady revoluce z r. 1789 proti Burkeov²m Reflexions on the Revolution, avÜak pro kterou vlßda anglickß jej pronßsledovala tak, ₧e [Paine] uch²lil se do Francie, kde byl r. 1792 nadÜen∞ p°ijat a zvolen dokonce i Φlenem nßrodnφho shromß₧d∞nφ. Kdy₧ se vÜak zpeΦoval jako Φlen strany Girondist∙ hlasovati pro smrt Ludvφka XVI., byl r. 1793 ze shromß₧d∞nφ vylouΦen a jen smr¥ Robespierrova a reklamace Monroeova zachrßnily jej od popravy. NicmΘn∞ p°ece 14 m∞sφc∙ byl v∞zn∞n a psal zatφm The Cage of Reason (Pa°., 1793), knihu proti nßbo₧enstvφ, a domnφvaje se, ₧e vlßda americkß nedosti ·Φinn∞ zasazuje se o jeho osvobozenφ, napsal pamflet proti Washingtonovi. R. 1794 propuÜt∞n na svobodu a p°ijat op∞t do nßr. shromß₧d∞nφ. Nßsledujφcφ jeho dφlo Decline and fall of the English system of finance (Lond., 1796) bylo prudk²m ·tokem na finanΦnictvφ anglickΘ. R. 1802 odplul do Ameriky, ale byl tam p°ijat chladn∞ a oddav se pitφ zem°el v New Yorku. Jako₧to spisovatel silnΘho slohu, jasnΘ a nezvratnΘ logiky a sv²m postavenφm ve vßlce za neodvislost americkou a v revoluci franc. [Paine] m∞l znaΦn² vliv na svou dobu. MyÜlenky jeho p°eÜly skoro vesm∞s v zßsady radikßlnφ, proti nim₧ zvlßÜ¥ konservativnφ a zbo₧nß Anglie se vÜφm ·silφm musila bojovati. Mimo spisy citovanΘ, jeho nejd∙le₧it∞jÜφ, napsal jeÜt∞ celou °adu jin²ch. ┌plnΘ vydßnφ jeho spis∙ po°φdil nejprve Mendum (Boston, 1850), nov∞ji a nejlΘpe Conway (New York, 1894-1896, 4 dφly). Srv. R. F. Cheetham, Memoirs on the life and writings of T. [Paine] (New York, 1890); R. G. Ingersoll, T. [Paine] (v ╗The North Am. Review½, 1892); Moncure D. Conway, Life of T. [Paine] (Lond., 1892, 2 sv.).
#######
#FB#
0K5
12F6
330A7
664B56
784A7
1095A7
1609B17
1770A7
2122B18
2382B49
2713A7
3137A7
3183A7
3255A7
#FE#
#ED#
HESLO:Painesville##%1901%31%397%190224
Painesville [pΘnsvil], hl. m∞sto hrabstvφ Lake ve stßt∞ Ohio ve Spoj. Obcφch sev. amer., 4 km nad ·stφm Grand Riveru do jez. Erie, mß 4755 obyv., ΦetnΘ tovßrny a rozsßhl² obchod po n∞kolika odtud vybφhajφcφch tratφch ₧elezniΦnφch. TÜr.
#######
#FB#
0K11
91B2
231B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pain expeller##%1901%31%447%190225
Pain expeller [pΘn-lr], anglick², tajn² prost°edek proti vÜelik²m bolestem, slo₧en² z tinktury paprikovΘ, lφhu i Φpavku
#######
#FB#
0K13
#FE#
#ED#
HESLO:Pai≤n##%1901%31%471%190226
Pai≤n viz Paian.
#######
#FB#
0K5
10O5Vxs0x000303B5/0x00000012/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%30%389%190215
#FE#
#ED#
HESLO:Pai≤nios##%1901%31%480%190227
Pai≤nios z MendΘ v Thessalii, °ec. socha° a kovolijec V. stol. p°ed Kr. z doby po Feidiovi, jeho₧ ₧ßkem b²ti nem∙₧e (Brunn, Sculpturen v. Olympia, I., str. 23). O ₧ivot∞ jeho nevφme nic bli₧Üφho. Dφla jeho: 1. bronzovß, pozlacenß NikΘ, je₧ umφst∞na byla na mφst∞ starÜφho akr≤tΘria na vrcholu v²chod. Ütφtu chrßmu Zevova v Olympii. O tΘto NikΘ zmi≥uje se [Pai≤nios] sßm v um∞leckΘm nßpise mramorovΘ Niky olympijskΘ prav∞, ₧e dosßhl jφ vφt∞zstvφ. Socha se nezachovala. 2. NikΘ z parskΘho mramoru, jejφ₧ ob∞ polovice objeveny byly p°i v²kopech n∞meck²ch v Olympii 20. a 21. pros. 1875; pozd∞ji objeveny byly na r∙zn²ch mφstech jeÜt∞ dalÜφ zlomky (vyobr. Φ. 2991.). Hlav∞ Niky schßzφ, bohu₧el, [viz obrßzek Φ. 2991. NikΘ Pai≤niova (Olympie, Syngreion). ] obliΦej a krk; za to vÜak poda°ilo se Amelungovi objeviti pozd∞jÜφ kopii hlavy Niky v majetku slΦ. Hertzovy v ╪φm∞ (R÷m. Mittheil., 1894, str. 162 sl.). NikΘ [Pai≤nios]-iova nalΘzß se nynφ v Syngreiu v Olympii. Socha stßla p∙vodn∞ asi 32 m v²chodojihov²chodn∞ od jihov²ch. rohu chrßmu Zevova, obrßcena jsouc, jak se zdß, sm∞rem na v²chod k cest∞, po nφ₧ se ubφrala processφ k velikΘmu oltß°i Zevovu. Mramorovß, trojstranß, nahoru se ·₧φcφ base, na nφ₧ socha stßla, m∞la v²Üku asi 9 m, celek m∞l tedy v²Üku skoro 12 m. Dle nßpisu um∞leckΘho (Dittenberger-Purgold, Inschriften von Olympia, Φ. 259, ╗Rhein. Museum½, 1895, str. 268 sl.) byla socha anathΘmatem MessΘnsk²ch a Naupaktsk²ch, po°φzen²m z ko°isti vßleΦnΘ. Dle toho klßsti jest sochu v dobu ok. r. 420 p°. Kr., pon∞vad₧ nelze pochybovati, ₧e mφnφ se v nßpise ko°ist, jφ₧ dostalo se MessΘnsk²m a Naupaktsk²m po porß₧ce Spar¥an∙ na ostrov∞ SfaktΘrii r. 421 plen∞nφm ·zemφ spartskΘho. Vytvo°iv ji₧ d°φve vznßÜejφcφ se NikΘ z bronzu, [Pai≤nios] provedl t²₧ ·kol nynφ v lßtce mnohem mΘn∞ p°φhodnΘ, ve mramoru. Bohyn∞ zobrazena jest pln²m letem dol∙ se snßÜejφc. Peruti nejsou stejn∞ vztyΦeny, levß peru¥ stojφ v²Üe ne₧ pravß a takΘ t∞lo stojφ pon∞kud Üikmo, jako to b²vß u ptßka, jen₧ za urΦit²m cφlem k zemi slΘtß. Slet bohyn∞ podporuje Üirok² plßÜ¥, jej₧ NikΘ dr₧φ rozta₧en² ob∞ma rukama a jen₧ jako mohutnß plachta vzh∙ru a nazad se vzdouvß. Proti tomuto pozadφ, je₧ m∞lo barvu purpurovou, Ülehß vφtr zßhyby d≤rskΘho chit≤nu s p°epßsan²m apoptygmatem, tak ₧e z tohoto rßmce vystupuje mladistvß postava bohyn∞ v plnΘ plastice. Pohled bohyn∞ obrßcen jest dol∙, hlava jest lehce k pravΘmu rameni naklon∞na. Orel, jen₧ vylΘtß z kamene spojujφcφho roucho bohyn∞ s plinthou, oznaΦuje vzduch, jim₧ NikΘ prolΘtß, a upomφnß takΘ na to, ₧e NikΘ jest poselkynφ Zevovou. Velikolepostφ invence a virtuositou techniky socha [Pai≤nios]-iova jest dφlem um∞leck²m prvnφho °ßdu. Motiv vlastn∞ malφ°stvφ nßle₧ejφcφ podßn jest zde po prvΘ v plastice zp∙sobem, jen₧ z∙stal pak za doby pozd∞jÜφ p°φmo kanonick²m. Vjednotlivostech arci nedosahuje NikΘ [Pai≤nios]-ova jasnosti a p°esnosti nejlepÜφch v²tvor∙ um∞nφ attickΘho. 3. NikΘ, je₧ byla replikou olympijskΘ sochy mramorovΘ, v∞novanß MessΘnsk²mi a Naupaktsk²mi Apoll≤nu v Delfech, kde₧ byly objeveny pouze charakteristick² jejφ podstavec a Φßsti v∞novacφho nßpisu (╗Neue Jahrb.½, 1896, str. 505 sl.). Pausanias uvßdφ koneΦn∞ [Pai≤nios]-ia jako₧to tv∙rce v²chodnφho Ütφtu chrßmu Zevova v Olympii. N∞kte°φ (E. Curtius, G. K÷rte, srv. Olympia, III., 285) p°ijφmajφ tuto zprßvu za sprßvnou, avÜak r∙znost slohu um∞leckΘho brßnφ shledßvati v [Pai≤nios]-iovi p∙vodce Ütφtu v²chodnφho. Srovn. Olympia, die Ergebnisse der von d. deutschen Reich veranstalteten Ausgrabung, dφl III., str. 182-194, tab. XLVI-XLVIII; Brunn-Bruckmann, Denkm. gr. u. r÷m. Sculptur, tab. 444-445; Friederichs-Wolters, Gipsabgⁿsse, Φφs. 496 a 497; Overbeck, Gesch. d. griech. Plastik, 4. vyd., I., 326 sl., 541 sl.; Collignon, Histoire de la sculpture grecque, I., 456 sl., Studniczka, Die Siegesg÷ttin, str. 16 sl.; Demitsa, Per╖ tƒc élh*o╬c patr¥doc to╬ ╫xßqou kallit┘qnou Paiwn¥ou (AthΘny, 1881). V².
#######
#FB#
0K8
210B8
220B14
355A10
471B23
691Q60WLine.exe Otta Tabulka##%1901%32%331%99999
910A10
990B1
1234B1
1267B2
1738A10
2616A10
2835A10
2910B4
3162A10
3374A10
3831C25
3856B1
3857C31
3905B3
#FE#
#ED#
HESLO:Paipa##%1901%32%397%190228
Paipa, m∞sto v jihoamer. rep. Columbii ve stßt∞ Boyaca, ve v²Üi 2280 m n. m., mß 10.000 obyv., nemocnici a teplΘ (70░C) prameny sirnΘ. Zde Bolivar 25. Φce 1819 porazil èpan∞ly. TÜr.
#######
#FB#
0K5
69B1
177B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pairek##%1901%32%438%190229
Pairek (Bairek) viz Pajrek.
#######
#FB#
0K6
8F6
20O6Vxs0x00039DE4/0x0000013C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%36%405%190250
#FE#
#ED#
HESLO:PairovΘ##%1901%32%447%190230
PairovΘ [pΦr-], franc. pairs, z lat. par, t. j. rovn², naz²vali se ve Francii st°edov∞kΘ zprvu ÜlechticovΘ (baroni) a duchovenstvo, ale i tu odliÜovala se skupina hodnostß°∙ zvlßÜt∞ privilegovan²ch (pairie), k nφ₧ mimo krßle (Hugona Capeta) Φφtal se vΘv. burgundsk², aquitßnsk², normandsk² a hrab∞ flandersk², toulousk² a champagnesk². K nim p°ipojil Hugo Capet hodnostß°e cφrkevnφ (arcibiskupa remeÜskΘho, biskupa beauvaiskΘho, laonskΘho a noyonskΘho) a Ludvφk VII. biskupa chΓlonskΘho. V dalÜφm v²voji pair∙ p°ibylo, ud∞lovßna¥ hodnost zvl. princ∙m krßlovsk²m, ale i jin²m Ülechtic∙m; kdy₧ Filip IV. povolal k dosavadnφm stav∙m r. 1302 i stav m∞stsk² a utvo°il tak ╔tats gΘnΘraux, zbyla pair∙m jen privilej zasedati a hlasovati v Grande chambre parlamentnφ, pak privilej souzenu b²ti soudem vlastnφm a hodnosti ΦestnΘ a dvorskΘ. PoΦßtkem revoluce Φφtalo se 38 pair∙ sv∞tsk²ch, hodnost jejich vÜak revolucφ stavena a obnovena teprve vydßnφm Charte constitutionelle (4. Φna 1814). Komo°e pair∙ tu vzniklΘ p°inßle₧ela ·Φast v zßkonodßrstvφ a rozhodovßnφ p°i ob₧alobßch ministr∙v a p°i zloΦinech proti stßtu; v²znamu valnΘho vÜak nem∞la, nem∞la¥ Ülechta sama vßhy politickΘ a pozbyla jφ jeÜt∞ tφm, ₧e vlßda houfn∞ jmenovala si pairy svolnΘ. Zanikla pak r. 1848 a mφsto jejφ zaujal senßt.-V Rakousku a N∞mcφch [PairovΘ] jsou ΦlenovΘ panskΘ (prvnφ) sn∞movny. V Anglii slujφ peerovΘ (sv∞tÜtφ lordovΘ).
#######
#FB#
0K7
10D1
23B5
37B3
199B6
1307A9
1370F7
#FE#
#ED#
HESLO:Paisiello##%1901%33%165%190231
Paisiello [-izi-] Giovanni, takΘ Paesiello, hud. skladatel ital., z nejznamenit∞jÜφch p°edch∙dc∙ Rossiniho (*1741 v Tarent∞-å1816). Ji₧ jako chlapec vynikal p∞kn²m hlasem a hud. vlohami a r. 1754 poslßn na konservato° San Onofrio do Neapole, kde byli mu uΦiteli Durante, Cotumacci a Abos. R. 1763 napsal dramatickΘ intermezzo a pro Bolognu opery La pupilla a Il mondo al rovescio, jimi₧ zahßjil velmi ·sp∞Ün∞ svoji skladatelskou Φinnost, a pov∞st jeho rozÜφ°ila se zßhy po celΘ Italii, ba operou Il marchese di Tulipano po vÜφ Evrop∞. Do r. 1776 [Paisiello] napsal padesßt oper, dφlem vß₧n²ch, dφlem komick²ch, z nich₧ vynikly mimo uvedenΘ: Demetrio, Artaserse, Le virtuose ridicole, ╝idolo cinese, La Frascatana a j. Roku uvedenΘho povolßn na dv∙r petrohradsk² a tam ₧il dev∞t let a komponoval tu: La serva padrona, Il barbiere de Seviglia, Il matrimonio inaspettato, Il mondo della luna. Na zpßteΦnφ cest∞ z Ruska zdr₧el se ve VarÜav∞ a napsal tu na p°ßnφ polskΘho krßle Te deum a oratorium La passione di Gesu Cristo, pak ve Vφdni jednu ze sv²ch nejlepÜφch oper Il Re Teodoro in Venezia, pak 12 symfoniφ pro cφsa°e Josefa II. V l. 1785-98 byl kapelnφkem p°i dvo°e krßle Ferdinanda IV. NeapolskΘho a napsal tu opery: La molinara Nina, o la pazza per a more, I. Zingari in fiera a j., z nich₧ prvΘ dv∞ byly nejrozÜφ°en∞jÜφ z jeho pracφ. R. 1802 za zm∞n∞n²ch pom∞r∙ politick²ch v Neapoli p°ijal nabφdnutφ prvnφho konsula republ. FraneouzskΘ Napoleona Bonaparta a odebral se do Pa°φ₧e. P°es vÜecku p°φze≥ Napoleonovu hudba [Paisiello]-va byla p°ijata v Pa°φ₧i velmi chladn∞, tak ₧e [Paisiello] rozmrzen vrßtil se r. 1804 do Neapole a ujal se zde op∞t d°φv∞jÜφho ·°adu i za novΘho krßle Josefa, bratra Napoleonova. V Pa°φ₧i komponoval zvlßÜt∞ mnoho skladeb cφrkevnφch. Po nßvratu Bourbon∙ do Neapole byl pro svoji oddanost Napoleonovc∙m zbaven vÜech sv²ch vydatn²ch hlavnφch p°φjm∙ a zem°el v pom∞rech velmi stφsn∞n²ch. [Paisiello], jako v∞tÜina skladatel∙ t∞ch dob, byl velice plodn² a napsal p°es 100 oper, pak, mnoho skladeb jinΘho druhu, zvl. kantßt, kus∙ instrumentßlnφch a j., a vÜecky tyto prßce vynikajφ neobyΦejnou bohatostφ hudebnφ; v operßch jeho nejlepÜφ jsou mφsta vyjad°ujφcφ p∙vab a prostomyslnost, jemnou radost a bol a velikΘ je v nich bohatstvφ krßsn²ch melodiφ i dramatickΘ ·Φinnosti. Jeho Lazebnφk sevillsk² byl v ╪φm∞ tak oblφben, ₧e i Rossinimu vyklßdßno bylo ve zlΘ, kdy₧ napsal operu na tent²₧ sujet. S Cimarosou a Guglielmim jest [Paisiello] mistrem svΘ doby a jeho vliv na Mozarta byl znaΦn². Srv. Arnold, [Paisiello] (Erfurt, 1810); Lesueur, Notice sur le cΘlΦbre compositeur [Paisiello] (Pa°., 1816); QuatremΦre de Quincy, Notice historique sur la vie et les ouvrages de [Paisiello] (Pa°., 1817) a Schizzi, Della vita e degli studii di Giov. [Paisiello], ragionamento (Milßn, 1833).
#######
#FB#
0K9
18F8
33F9
346B10
359B20
496B23
546A11
641B8
651B9
662B20
684B13
699B13
799B16
817B14
832B8
842B25
869B20
973B7
993B26
1065B24
1219B16
1237B21
1260B2
1263B16
1522A11
1581A11
1918A11
2453A11
2530A11
2584D1
2601A11
2634D1
2697A11
2768A11
#FE#
#ED#
HESLO:Paisley##%1901%33%141%190232
Paisley [pesli], parlamentnφ m∞sto ve skotskΘm hrabstvφ Renfrew, na °. Cart, 5 km nad jejφm ·stφm do °. Clyde, 8 km na z. od Glasgowa, s nφm₧ spojeno jest s pr∙plavem, v uzlu n∞kolika ₧elezniΦnφch tratφ, mß 79.355 obyv. (1901), sklßdß se ze StarΘho m∞sta se z°φceninami opatstvφ z r. 1163 a NovΘho m∞sta, p∞kn∞ stav∞nΘho, s krßsnou, modernφ radnicφ s v∞₧φ 40 m vys., dßle jest zde obchodnφ d∙m, velikolep² chrßm baptist∙, ve°ejnß knihovna a museum. [Paisley] jest vlastn∞ jen pr∙myslovΘ p°edm∞stφ Glasgowa a vyrßbφ hlavn∞ niti vln∞nΘ a bavln∞nΘ (4841 d∞l.), pak zbo₧φ hedvßbnΘ, polohedvßbnΘ a bavln∞nΘ, dßle jest zde v²roba Üßl∙, tylu, m²dla, lihovar, b∞lφrny, barvφrny, jirchßrny, strojφrny, ₧elezolijny a lod∞nice. [Paisley] slou₧φ takΘ za p°φstav, jest jednφm z nejstarÜφch m∞st skotsk²ch, avÜak teprve od XVIII. stol. domohl se v²znamu rozkv∞tem pr∙myslov²m. TÜr.
#######
#FB#
0K7
79B2
113B2
359B1
449A9
717A9
863B4
#FE#
#ED#
HESLO:PΣivΣrinta##%1901%33%306%190233
PΣivΣrinta Pietari (Petr), finsk² spisovatel (*1827 v Ostrobottnii, kde byl nßjemcem p∙dy a kostelnφkem). V polovin∞ 70. let upadl na led∞, zlomil si nohu a byl nucen n∞kolik ned∞l prole₧eti. Aby si ukrßtil Φas, zaΦal v posteli spisovati p°φb∞hy svΘho ₧ivota, a tak vznikla jeho prvß a nejlepÜφ kniha ElΣmΣni (M∙j ₧ivot), je₧ ve finskΘ literatu°e zalo₧ila sm∞r nßrodnφ belletristiky. Povzbuzen tφm ·sp∞chem [PΣivΣrinta] pokraΦoval ve spisovßnφ a prodlenφm 15 let obohatil finskou literaturu jeÜt∞ knihami; ElΣman havannoita (Pozorovßnφ ₧ivota) a Mina ja munt (Jß a druzφ), avÜak ty nedostihujφ bezprost°ednosti jeho prvotiny a slßbnou tφm vφce, Φφm vφce nedostßvß se autoru vlastnφho pozorovßnφ a Φφm vφce poddßvß se vzoru lektury (Dickensa). PrvΘ jeho spisy vynikajφ prostotou, pravdivostφ, humorem; nez°φdka poutajφ dojemn²mi v²jevy. Äena finskß podle n∞ho zaujφmß pod°φzenΘ mφsto vedle mu₧e; je naivnφ a prostoduÜnß, ale up°φmnß, milujφcφ, pracovitß a starostlivß. SpoleΦenstvφ s nφ je Finovi nevyhnutelnou podmφnkou Üt∞stφ. B∞da mu₧i, kter² o spoleΦenstvφ ₧eny nedbß, anebo dostane ₧enu nedobr²ch vlastnostφ! Sßm sebou takov² mu₧ se neudr₧φ, neÜt∞stφ stane se jeho ·d∞lem, hospodß°sky p°ijde na mizinu. N∞kterΘ obrazy [PΣivΣrinta]-ovy p°elo₧eny jsou do jazyk∙ ÜvΘdskΘho, n∞meckΘho a ruskΘho. JHΦ.
#######
#FB#
0K10
11F7
301B7
407A12
506B17
546B12
1222A12
1296B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paixhans##%1901%34%0%190234
Paixhans [pΘksans] Henri Joseph, generßl a in₧en²r franc. (*1783 v Metßchå1854 v Jouy-aux-Arches). Byl ₧ßkem Ükoly polytechnickΘ a vstoupiv pak r. 1803 do vojensk²ch slu₧eb d∞lost°eleck²ch ·Φastnil se vÜech velik²ch v²prav cφsa°sk²ch. Vynikl zvlßÜ¥ p°i oble₧eni Pa°φ₧e r. 1814 a po revoluci ΦervencovΘ r. 1848 stal se divis. generßlem. Za vlßdy Ludvφka Filipa byl Φlenem sn∞movny, kde velmi piln∞ ·Φastnφval se jednßnφ t²kajφcφho se armßdy a nßmo°nictva. D∙le₧it²mi byly jeho vynßlezy v oboru d∞lost°electva, zejmΘna d∞lo po n∞m pojmenovanΘ d∞lem [Paixhans]-ov²m a dlouho u₧φvanΘ v armßd∞ i nßmo°nictvu. Napsal ΦetnΘ spisy odbornΘ, z nich₧ uvßdφme: ConsidΘrations sur l'artillerie des places (Pa°., 1815); Nouvelle force maritime (t., 1821); Force et faiblesse militaires de la France (t., 1830; p°el. do n∞mΦ. Kausler, ètutg., 1841); Constitution militaire de la France (pa°., 1849) a j.
#######
#FB#
0K8
19F12
547A10
649B42
706B23
742B42
835B35
#FE#
#ED#
HESLO:PAjasan##%1901%34%174%190235
PAjasan viz Ailantus.
#######
#FB#
0K7
12O8Vxa0x003875E7/0x00000708/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0106%35%289%013753
#FE#
#ED#
HESLO:Pßjavec##%1901%34%182%190236
Pßjavec viz Negundo.
#######
#FB#
0K7
12O7Vxr0x0004146F/0x0000043A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1801%37%314%180299
#FE#
#ED#
HESLO:Pajazzo##%1901%34%190%190237
Pajazzo viz Bajazzo.
#######
#FB#
0K7
12O7Vxc0x000B401E/0x00000241/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0302%4%529%030730
#FE#
#ED#
HESLO:Pajedla##%1901%34%198%190238
Pajedla viz Pßjenφ.
#######
#FB#
0K7
12O6Vxs0x0003637B/0x00001050/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%34%273%190240
#FE#
#ED#
HESLO:Pajek##%1901%34%207%190239
Pajek Josip, spisovatel slovinsk² (*1843), dr. a professor gymnasia v Mariboru, seznßmil Slovince s Φinnostφ èmigavce M. Glaserja a j. a vydal samostatn² spis Leopold Volkmer (Maribor, 1885) a ╚rtice iz duÜevnego ₧itka Ütajerskih Slovencev (Lubla≥, 1884, nßkl. ╗Matice Slov.½), zajφmav² to obraz duÜevnφho ₧ivota Slovinc∙ Üt²rsk²ch.
#######
#FB#
0K5
6F5
159B15
193B46
#FE#
#ED#
HESLO:Pßjenφ##%1901%34%273%190240
Pßjenφ, spßjenφ, letovßnφ (L÷then), jest pevnΘ spojenφ Φßstφ kovov²ch stejnorod²ch neb r∙znorod²ch zatavenφm, pomocφ roztavenΘho kovu neb slitiny kovovΘ zv. pßjky. Jest dvojφ: [Pßjenφ] na tvrdo, kde vy₧aduje se na spojenφ v∞tÜφ pevnosti, trvanlivosti, jako₧ i vzdorovßnφ vyÜÜφmu oh°ßtφ, a [Pßjenφ] na m∞kko, kde u₧itΘ pßjky jsou snadno tavitelnΘ, m∞kkΘ. [Pßjenφ] m∞kkΘ provΘsti se musφ vÜude, kde Φßsti spojenΘ by nesnesly v∞tÜφho oh°ßtφ (v. Pßjka). P°i obojφm [Pßjenφ] t°eba dbßti, aby plochy, kterΘ se majφ spojiti, byly kovov∞ ΦistΘ, t. j. zbaveny chemick²ch i mechanick²ch neΦistot. ╚istota tato musφ se zachovati i po dobu [Pßjenφ] K tomu cφli p°ed spojenφm p°edm∞ty se opilujφ, zbavujφ neΦistot, mastnot a p°i [Pßjenφ] chrßnφ se p°ed okysliΦenφm. Chrßnicφ prost°edky proti oxydaci jsou: 1. pro [Pßjenφ] na tvrdo: b≤rax, kyselina b≤rovß, cyankalium (onen chrßnφ plochy spßjenΘ p°ed p°φstupem vzduchu, toto p∙sobφ v²teΦn∞ jako prost°edek redukΦnφ); 2. pro [Pßjenφ] na m∞kko: pßjecφ Φ. letovacφ vodiΦky, t. j. zinek rozpouÜtφ se v kyselin∞ solnΘ a₧ do nasycenφ, naΦe₧ roztok se filtruje a p°idßvß se salmiak. TvrdΘ [Pßjenφ] provßdφ se takto: OΦiÜt∞nΘ plochy p°edm∞t∙ vlo₧φ se na sebe, by t∞sn∞ p°ilΘhaly, spojenφ ovine se vy₧φhan²m drßtem a nßle₧it∞ stßhne. Spßry ovla₧φ se vodou. posypou prßÜkem b≤raxu a pßjky, neb je-li pßjka v kouscφch, vlo₧φ se prost∞ pod ovinut² drßt a na ni nanese se vrstva kaÜe b≤raxovΘ (b≤rax s vodou). P°edm∞t vlo₧φ se potom do ohniÜt∞, by pßjka se roztavila a spojenφ se provedlo. P°i oh°φvßnφ dmychß se do ohn∞ vzduch, by se teplo sout°edilo na mφsto spßjenΘ a neoh°φvalo zbyteΦn∞ ostatnφ Φßsti spojenφ. T°eba pozorn∞ p°ihlφ₧eti, aby roztavena pßjka ze spßr nevytΘkala. Zbarvuje-li se ohe≥ na modro neb osl≥uje-li zrak, tavφ se pßjka, oh°φvßnφ jest ukonΦeno. P°edm∞t se opatrn∞ a rychle [viz obrßzek Φ. 2992. Pajedla. ] z ohniÜt∞ vezme, a nenφ-li ₧elezn², ochladφ se ve vod∞. Spojenφ jest hotovo. [Pßjenφ] na m∞kko d∞je se nanßÜenφm roztavenΘ pßjky do spßr spoje pomocφ pajedla Φi letovadla Φi letovaΦky (vyobr. Φ. 2992.). Tyto sestßvajφ z m∞d∞nΘ, dole pocφnovanΘ hlavy a r∙znΘho tvaru a pr∙°ezu a z nßsady b. Pro v∞tÜφ [Pßjenφ] jsou pajedla ve tvaru kladiv, pro jemn∞jÜφ spßry kruhovΘ jsou ÜpiΦatß. Pajedlo se [viz obrßzek Φ. 2993. Lφhovß lampa pßjecφ. ] oh°eje v ohniÜti, oh°ßtΘ dotkne se pßjky, kterß roztavena z∙stane na n∞m lp∞ti a jφm p°enese spojenφ do spar, kterΘ d°φve letovacφ vodiΦkou se nat°ely. V nov∞jÜφ dob∞ konstruujφ se pajedla plynovß, benzinovß, lφhovß. Plynovß jsou na zp∙sob Bunsenova ho°ßku, t. j. plyn nßle₧it∞ smφÜen² se vzduchem ho°φ uvnit° dutΘ hlavy pajedla a oh°φvß je bez ohniÜt∞. Podobn∞ za°φzena jsou pajedla benzinovß a lφhovß. U nich rukov∞¥ jest zßrove≥ reservoirem tekutiny. Oh°φvßnφ p°edm∞tu p°i [Pßjenφ] na tvrdo d∞je se v ohniÜti, kde v∞tÜφ p°edm∞ty, by chrßn∞ny byly od okysliΦenφ, obalujφ se hlinou, nebo spßry obsypßvajφ se prßÜkem skeln²m. MenÜφ p°edm∞ty oh°φvajφ se lampami letovacφmi. NejobyΦejn∞jÜφ jest lampa lφhovß (vyobr. Φ. 2993.). Sestßvß z lφhovΘho kotlφku m∞d∞nΘho b, pod nφm jest lφhov² kahan k vyvφjenφ par. Kotlφk naho°e opat°en jest pojiÜ¥ovacφm ventilem s pru₧n²m pΘrem. Otvorem tφmto kotlφk tΘ₧ se napl≥uje. Pßry v kotlφku vzniklΘ prchajφ trubkou c, ke konci z·₧enou, do plamene lφhovΘho kahance a zp∙sobujφ jazykovit², vyteΦkovan² tvar, jφm₧ teplo soust°e∩uje se na libovolnΘ mφsto. Podobn² ·Φel majφ lampy benzinovΘ a ligroinovΘ. Pro menÜφ p°edm∞ty k soust°ed∞nφ plamene u₧φvß se dmuchavky. [Pßjenφ] elektrickΘ d∞je se tφm zp∙sobem, ₧e u₧φvß se proudu elektrickΘho k vyvinutφ tepla, k oh°φvßnφ p°edm∞tu neb k oh°φvßnφ pajedel. U₧φvß se bu∩ tepla oblouku sv∞telnΘho, povstalΘho mezi dv∞ma uhlφky (oblouk tento odklo≥uje se magnetem k mφstu, je₧ mß oh°φvati), nebo proud vede se p°φmo spojem a oh°φvß jej, nebo koneΦn∞ jsou konstruovßna pajedla dutß, v jejich₧ vnit°ku proud elektrick² vlo₧enφm nßle₧itΘho odporu vyvozuje ₧ßdanΘ teplo k oh°ßtφ. KoneΦn∞ jest [Pßjenφ] elektrickΘ zv. galvanickΘ rozkladem chemick²m. Spoj tvo°φ elektrodu negativnφ, elektroda positivnφ neb lßze≥ vodicφ jest pßjkou. Proudem rozklßdß se pßjka, kov jejφ usazuje se ve spß°e a tvo°φ pevnΘ spojenφ.
#######
#FB#
0K6
8F17
27B6
157F5
176A8
188F5
289A8
354A8
461A8
628A8
716A8
800A8
960A8
979F26
1118A8
1820Q32WLine.exe Otta Tabulka##%1901%34%215%99999
1930A8
2003F7
2014F9
2027F9
2103B1
2140B2
2153A8
2224F7
2244Q44WLine.exe Otta Tabulka##%1901%34%463%99999
2765A8
3050B1
3238B1
3484A8
3493F10
3611F7
3949A8
3958F25
#FE#
#ED#
HESLO:Pajetta##%1901%35%289%190241
Pajetta Pietro, malφ° ital. (*1844 ve Trevisu). Byl urΦen za mnicha, ale oddal se zßhy um∞nφ, pozd∞ji vstoupil do vojska a doslou₧iv ₧ije na odpoΦinku v Padov∞. Mezi jeho malbami vynikajφ: JedinkΘ jm∞nφ, Smlouva a jinΘ. FM
#######
#FB#
0K7
8F6
189B13
204B7
220B2
#FE#
#ED#
HESLO:Paj-Choj##%1901%35%339%190242
Paj-Choj (rusky ╧aΘ XoΘ, ze samojedsk. ╗KamennΘ horstvo½), poho°φ v rus. gubernii archangelskΘ a ·jezd∞ mezenskΘm, poΦφnß se na v. od VelikΘho Jodn∞je, tßhne se k zsz. rovnob∞₧n∞ s pob°e₧φm KarskΘho mo°e, naΦe₧ p°i JugorskΘm èaru p°echßzφ na ostr. VajgaΦ. [Paj-Choj] tvo°φ °adu nesouvisl²ch, homolovit²ch a travinami pokryt²ch vrch∙, jejich₧ vrcholky jen mφsty jsou holΘ a kamenitΘ. NejvyÜÜφ body jsou: Vozaj-Paj (398 m), PensePaj (306 m), Velk² Jodn∞j (312 m) a Mal² Jodn∞j (302 m), avÜak p°i JugorskΘm èaru sni₧uje se poho°φ tak, ₧e poslednφ skßly, spadajφcφ p°φk°e do mo°e, majφ v²Üky sotva 30 m n. m. Od Uralu [Paj-Choj] odd∞len jest moΦßlovitou, jezery pokrytou a 54 km Üirokou rovinou, geologicky mß vÜak obdobnΘ jemu slo₧enφ z vrstev palaeozoick²ch. TÜr.
#######
#FB#
0K8
16E7
256A10
418B1
436B1
458B1
480B1
597B1
614A10
672B2
757B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pajisij##%1901%35%488%190243
Pajisij (Paisij) viz Paysij.
#######
#FB#
0K7
9F6
21O6Vxs0x00260B40/0x000008B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1904%71%298%192119
#FE#
#ED#
HESLO:Pajk##%1901%35%496%190244
Pajk Janko, spisovatel slovinsk² (*1837 ve Sv. Pavlu ve èt²rsku), studoval klassickΘ jazyky a slavistiku ve Vφdni a byl v l. 1862 a₧ 1872 professorem v Gorici, Kranji a Mariboru, odkud nßsledkem Stremayrova na°φzenφ m∞l se odebrati do NovΘho M∞sta, avÜak Üel rad∞ji do v²slu₧by. R. 1879 dostal se do Brna a r. 1887 jmenovßn profes. stßt. gymnasia FrantiÜka Josefa ve Vφdni, kde dosßhl tΘho₧ roku doktorßtu filosofickΘho. Literßrnφ Φinnost zahßjil v oboru filologie rozpravou Nekateri fonetiΦni zakoni naÜega jezika, pozd∞ji p∙sobil p°i reformßch ve ╗Slov. Matici½, vydal rukopis z kranjskΘho archivu obsahujφcφ slovinskΘ p°φsahy z XV. stol., p°eklßdal PreÜerna do latiny a jako dlouholet² vydavatel Φasop. ╗Zora½ otiskl zde vlastnφ ₧ivotopis Jungmann∙v, Kopernik∙v, Pop∙v, Preradoviµ∙v, RobiΦ∙v, Pogodin∙v a jin²ch. Z ostatnφch jeho rozprav zasluhuje zmφnky O turÜkich. Slovanih, rozbory Hamleta a j. pracφ Shakespeareov²ch, rozprava o nßr. bßsnictvφ a jeho pokusy napodobujφcφ nßrodnφ zp∞vy (Mustaf-aga;. Smrt Hasan bega), jako₧ i v²bor srbsk²ch nßrodnφch zp∞v∙ pro Ükolu. Prßce tyto uve°ej≥oval v∞tÜinou ve ╗Slov. Narodu½ a ve svΘ ╗Zo°e½, kde vylo₧il tΘ₧ theorii Üestim∞ru a otiskl 7 bßsnφ (Daktilos), dokazujφcφch tuto theorii, Φφm₧ vyvolal polemiku s Levcem a Levstikem. V pozd∞jÜφ dob∞ v∞noval se skoro v²hradn∞ filosofii, vydßvaje prßce svΘ skoro vesm∞s n∞mecky, jako: Principien der Newton'schen Forschungsmethode (Brno, 1880); GrundsΣtze der wissenschaftlichen Forschung (t., 1882); Ueber einige psychophysische Elemente d. Paedagogik (t.╗ 1885); Zum Propaedeutikunterrichte (Vφde≥, 1886); Zur Theorie der menschlichen Nachahmungen. Psychologische Studien (Brno, 1887); Platons Metaphysik (Vφde≥, 1888) a Praktische Philosophie (t., 1899), v kterΘ₧ mezi jin²m ukazuje na pot°ebu vÜeobecn∞ mravnΘho kodexu bez p°φm∞sk∙ konfessionßln∞ dogmatick²ch, je₧to filosofie se obracφ k tomu, co jest vÜeobecn∞ lidskΘ v cφt∞nφ i myÜlenφ. Mravn²m b²ti znamenß p°i°aditi se sv∞tov²m cφl∙m a obecnΘ kausalit∞, je₧to p°φrodnφ zßkony ve svΘm soujmu jsou principie a vzory mravnosti. VeÜkerß p°φroda jde za jedin²m ·Φelem koneΦn²m a mikrokosmos Φlov∞ka jest tohoto celku nerozluΦnou Φßstφ. Srov. ╗╚. Mysl.½ 1900, str. 131 sl.
#######
#FB#
0K4
5F5
475B39
858B11
870B8
993B12
1006B15
1193B8
1375B45
1435B43
1491B40
1532B10
1555B27
1598B42
1641B22
1678B18
1713B22
#FE#
#ED#
HESLO:Pßjka##%1901%35%372%190245
Pßjka (Loth) slou₧φ ke spojovßnφ kov∙. Snadno tavitelnΘ, nesva°itelnΘ kovy spojujφ se pßjkou m∞kkou, je₧ sestßvß nejΦast∞ji ze 2 dφl∙ cφnu a 1 dφlu olova. Spojenφ je sice pevnΘ, ale nesnese siln∞jÜφho tepla, je₧to se [Pßjka] roztopφ a tφm spojenφ p°estßvß. P°i kovech t∞₧ko taviteln²ch lze u₧iti pßjky m∞kkΘ jen v²jimeΦn∞, a to nejsou-li tyto vydßny horku a nevy₧aduje-li se u nich velikΘ pevnosti. V obyΦejn²ch p°φpadech kovy a slitiny nesnadno tavitelnΘ spojujφ se pßjkou tvrdou za p°φsady boraxu. [Pßjka] tvrdß sklßdß se bu∩ z m∞di nebo ze slitiny m∞di, zinku, cφnu, n∞kdy i st°φbra. NejobyΦejn∞jÜφ [Pßjka] tvrdß jest: 48 dφl∙ m∞di, 49 d. zinku, 3 d. cφnu. ╚φm v∞tÜφ pevnosti se vy₧aduje, tφm nesnadn∞ji tavitelnß mß b²ti u₧itß [Pßjka] Dle povahy kovu nebo slitiny u₧φvß se tu pßjky r∙znΘ. Tak pro ₧elezo a ocel bΘ°e se m∞∩ nebo mosaz, pro m∞∩, bronz, mosaz a pod. mosaz s v∞tÜφ nebo menÜφ p°φsadou cφnu a zinku, aby se nabylo pßjky p°im∞°enΘ tavitelnosti. Pro nikl, argentan, ΦφnskΘ st°φbro a j. bΘ°e se za pßjku argentan s m∞nivou p°φsadou zinku, kterß jej Φinφ snßze taviteln²m. Zlatnφci u₧φvajφ na zlato pßjky ze zlata, st°φbra, mosaze a zinku, na st°φbro pak pßjky ze st°φbra, mosaze, zinku a i m∞di; pom∞r souΦßstek nenφ tu v₧dy stejn², dle toho, zda se mß nab²ti pajky m∞kΦφ Φi tvrdÜφ. Zkn.
#######
#FB#
0K5
7B4
217A7
474F6
500A7
602A7
731A7
1296B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pajkovß##%1901%36%66%190246
Pajkovß Pavlina, spisovatelka slovinskß (*1854 v Pavii-å1901), z∙stavÜi v 6. roce sirotkem, byla vychovßna u Matije Doljaka, farß°e a poslance na sn∞mu gorickΘm, svΘho str²ce, u n∞ho₧ poΦala se uΦiti slovinsky a zajφmati se o slovin. literaturu v∙bec. Prvotiny svΘ jala se otiskovati r. 1872, naΦe₧ zßhy obrßtila na sebe pozornost lyrick²mi bßsn∞mi, d²Üφcφmi lßskou k domovin∞ a Slovanstvu. Za nejlepÜφ z nich poklßdßn jest cyklus devφti bßsnφ Materini glasovi, dßle Ranjeni ╚rnogorec (bßse≥ vyvolanß znßm²m obrazem ╚ermßkov²m), Prvi k°i₧ na turÜkem polju a j., je₧ p°inesla vesm∞s Pajkova ╗Zora½. P°esφdlivÜi s chot∞m sv²m drem J. Pajkem, vydavatelem ╗Zory½, z Gorice do Mariboru, [Pajkovß] soust°edila svoji literßrnφ Φinnost hlavn∞ v povφdce a romßn∞, p°i Φem₧ vynikla neobyΦejnou plodnostφ, sna₧φc se obsßhnouti ve sv²ch pracφch veÜkeru slovinskou spoleΦnost a platφc i v belletrii hojnou da≥ ₧enskΘ otßzce, kterou uvßd∞la na p°et°es tΘ₧ hojn²mi Φlßnky publicistick²mi (Nekoliko besed k ₧enskemu vpraÜanju, ╗Zora½, 1877; George Sand a j.). S poΦßtku lze pozorovati v jejφch pracφch vliv romantismu, jen₧ znenßhla mizφ, a₧ ustupuje docela realistickΘmu nazφrßnφ na skuteΦnost, ji₧ spisovatelka lφΦφ beze vÜech p°φkras a s up°φmnostφ u ₧eny Φasem p°ekvapujφcφ Z jednotliv²ch pracφ jejich uvßdφme: Odlomki ₧enskega ₧ivljenja; Blagodejno zvezdico (╗Kres½, 1881, p°el. do ΦeÜtiny B. Popelka, ╗Zl. Praha½, 1884); Roka in srce (t., 1881); MaΦeha (t., 1882, do ΦeÜtiny p°el. t²₧, ╗Zora½, 1883); Pripovednik v sili (t., 1883); Arabe'a (t., 1884, poutav² obraz ₧ivota obchodnφho m∞sta s ₧idovskou pen∞₧nφ aristokraciφ); Najdenec (GabrÜΦekova ╗Slovenska Knji₧.½, svazek 30.); Roman starega samca (╗Ljub. Zvon½, 1895); Spomini tete Klare (╗Domin Svet½, 1895) a j. Vedle toho sebrala a otiskla Aforizme o ljubezni (╗Ljub. Zvon½, 1892) a Aforizme o prijateljstvu (t., 1893). Nßle₧ela k nejplodn∞jÜφm spisovatel∙m slovinsk²m, vyznaΦujφc se p°i tom samostatn²m nßzorem o ₧ivot∞ a pot°ebßch Slovinc∙.-Srv. K. Glaser, Zgodovina slovenskega slovstva (Lubla≥, sv. 4., 1898, str. 131 a₧ 135). SebranΘ spisy jala se vydßvati r. 1880. ènk.
#######
#FB#
0K7
8F7
444B16
467B17
529B26
682A9
974B35
1025B11
1299B26
1327B19
1411B12
1436B6
1491B18
1522B7
1614B8
1669B19
1711B18
1785B19
1828B24
2116B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pajon##%1901%36%480%190247
Pajon [pa₧on] Claude, sieur de la Duse, protest theolog franc. (*1626 v Romorantinu-å1685 v CarrΘ). Studoval v Saumuru a stal se tam r. 1666 professorem, ale vzdal se po dvou letech professury a stal se kazatelem v OrlΘansu. Jeho uΦenφ, zvanΘ pajonismus, uchyluje se sice valn∞ od uΦenφ Kalvφnova o praedestinaci, ale bylo velmi rozÜφ°eno ve francouzsko-reformovanΘ cφrkvi a jest sp°φzn∞no s amyraldismem (viz Amyraut). Ste₧ejn² jeho nßzor je ten, ₧e Duch svat² zp∙sobuje ospravedln∞nφ Φlov∞ka cestou p°irozenou; rozum vlßdne v∙lφ Φlov∞ka, a jakmile Φlov∞k seznß p∙sobenφm Ducha sv. pravdu, hned i v∙le od zlΘho obrßtφ se k dobrΘmu. Proti [Pajon]-ovi vystupoval zvlßÜ¥ vßÜniv∞ Petr Yusieu, kter² i po jeho smrti pajonismus ·siln∞ pronßsledoval. PajonistΘ sami Φφtali se k pelagißn∙m a socinißn∙m. SynovΘ a synovci [Pajon]-ovi p°eÜli na vφru katolickou.-Srv. A. Schweitzer, Der Pajonismus (╗Theolog. Jahrbⁿcher½, Tubinky, 1853); Mailhet, Cl. [Pajon] (Pa°., 1883).
#######
#FB#
0K5
14F6
22F16
243F10
410F7
639A7
814A7
941A7
#FE#
#ED#
HESLO:Pajot##%1901%36%116%190248
Pajot [pa₧o] Charles, porodnφk franc. (*1816 v Pa°φ₧i-å1896 t.). Konav od r. 1842 velmi hledanΘ kursy, stal se r. 1853 prof. porodnictvφ a r. 1883 prof. kliniky porodnickΘ. Byl vyhlßÜen²m operatΘrem a uΦitelem. Z Φetn²ch spis∙ sluÜφ uvΘsti: TraitΘ complet de ╛art des accouchements (Pa°., 1871 a₧ 1875, 2 sv.); Travaux d'obstΘtrique etc. (t., 1882). Mimo to zalo₧il gynaekologickou spoleΦnost a sbornφk ╗Annales de gynΘcologie et d'obstΘtrique½.
#######
#FB#
0K5
13F7
241B40
311B21
#FE#
#ED#
HESLO:Pajou##%1901%36%207%190249
Pajou [pa₧·] Augustin, socha° franc. (*1730 v Pa°φ₧i-å1809 t.). Byl ₧ßkem Lemoyneov²m a ji₧ r. 1748 dostalo se mu velikΘ ceny od Akademie. Potom odebral se do ╪φma, kde v∞noval se mimo um∞nφ takΘ vzd∞lßnφ svΘmu tak, ₧e nauΦil se i °ecky a latinsky, aΦ odjφ₧d∞je do Italie sotva um∞l Φφsti a psßti. Svojφ skupinou Pluto a Cerberus obrßtil na sebe obecnou pozornost a zp∙sobil rozruch sm∞l²m zp∙sobem, kter²m stav∞l se proti vlßdnoucφ man²°e v um∞nφ. [Pajou] stal se rßzem oblφben²m socha°em a vrßtiv se do Pa°φ₧e byl zahrnovßn zakßzkami, zejmΘna portraitnφch poprsφ, z nich₧ poprsφ panφ du Barry poklßdßno jest za jeho nejlepÜφ dφlo vedle sochy PrychΘ. Pro Ludvφka XVI. zhotovil sochy Descartesa, Turennea, Pascala, Bossueta, Buffona a pro fontßnu des Innocents Jeana Goujona v Pa°φ₧i dodal t°i Naiady. Poslednφm jeho dφlem byl DΘmosthenΘs pro palßc senßtu. [Pajou] na v²voj franc. um∞nφ znaΦn∞ p∙sobil. S poΦßtku v∞noval se ·silnΘmu studiu p°φrody, dle kterΘ tvo°il, pozd∞ji p°idal se k antikujφcφmu sm∞ru svΘ doby.
#######
#FB#
0K5
13F8
313B16
449A7
581B13
644B7
684B10
696B8
706B7
715B8
725B7
794B7
827B11
857A7
#FE#
#ED#
HESLO:Pajrek##%1901%36%405%190250
Pajrek, Pairek, Bajrek (Baiereck), vφska v ╚echßch u Freih÷lsu, hejtm. Klatovy, okr., fara a pÜ. N²rsko; 6 d., 52 obyv. n. (1890); nedaleko odtud popl. dv∙r, tovßrna na kamenΘ zbo₧φ a z°φceniny hradu t. jm. Za vßlek husitsk²ch sed∞l zde Jan z Pajreka. Ve stol. XVII. byl hrad pust² p°i panstvφ byst°ickΘm.
#######
#FB#
0K6
8F6
16F6
24B8
#FE#
#ED#
HESLO:Pajtan##%1901%36%463%190251
Pajtan (mno₧nΘ pajtanim, tΘ₧ pajjat, poetana, z °ec. poihtÖc), novohebrejsk² nßzev bßsnφk∙ synagogßlnφch hymn∙ (piut, mno₧nΘ piutim). Pramenem byla jim haggßdß.
#######
#FB#
0K6
15B8
29B6
37B7
53C7
112B4
125B6
#FE#
#ED#
HESLO:Paka##%1901%36%496%190252
Paka, zool.: 1. tlamßk bahnφ (Coelogenys paca Wagn.) viz Coelogenys; 2. [Paka] Φi alpaka (Auchenia pacos Tschudi) viz Lßmy. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K4
16F12
30B15
57O10Vxe0x0035A5E1/0x0000027A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0505%89%289%054046
72A6
82F6
90B14
118O4Vxo0x003F76B1/0x00000A41/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1507%7%463%153230
123N22Vyb0x006BEE97/0x00000094/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%19%240%290319
#FE#
#ED#
HESLO:Paka##%1901%36%521%190253
Paka
Paka Novß, m∞sto, v hejtm. jiΦφnskΘm
Paka Starß, ves, okr. Novß Paka
#######
#FB#
0K4
7O36Vxs0x0003A433/0x00000824/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paka Novß, m∞sto, v hejtm. jiΦφnskΘm##%1901%36%521%190254
45O31Vxs0x0003AD64/0x000001CB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paka Starß, ves, okr. Novß Paka##%1901%37%430%190255
#FE#
#ED#
HESLO:Paka Novß, m∞sto, v hejtm. jiΦφnskΘm##%1901%36%521%190254
Paka: Novß, m∞sto v ╚echßch nad potokem OleÜkou a p°i ₧el. trati Rak. severozßp. drßhy (Chlumec-Po°φΦφ), v hejtm. jiΦφnskΘm, mß 632 d., 4760 obyv. Φ., 18 n. (1900), okr. soud, Φetn. stanici, pÜ., telegraf, 6t°. obec. a 3t°. m∞Ü¥. Ük. pro chl. a pro dφv., pr∙mysl. pokraΦov., mate°skou Ük., m∞st. opatrovnu, okr. ve°ej. nemocnici, okr. sirotΦinec, m∞st. chudobinec, obΦ. a okr. hospodß°skou zßlo₧nu; m∞sto mß 25 rozliΦn²ch spolk∙ zßbavn²ch a dobroΦinn²ch; dßle jest zde parostrojnφ cihelna, tovßrna na motouzy a zbo₧φ pletenΘ, mechanickΘ tkalcovstvφ, akc. pivovar a sladovna, Ükrobßrna, ko₧elu₧stvφ a z drobn²ch °emesel kvete tu obuvnictvφ, punΦochß°stvφ a tkalcovstvφ; t²den. a v²roΦ. trhy. V okolφ jsou naleziÜt∞ Φes. granßt∙. Far. chrßm zasv∞cen² sv. MikulßÜi p°ipomφnß se r. 1357 pod patronßtem majetnφk∙ Kumburka, r. 1788 p°estav∞n, r. 1827 ohn∞m zniΦen, naΦe₧ po roce vystav∞n v nyn∞jÜφ podob∞. Vedle toho je zde b²v. klßÜternφ kostel Nanebevzetφ P. Marie, na jeho₧ mφst∞ stßvala kaple (1632), kterß₧ Φasem prom∞n∞na v kostel. R. 1644 Rudolf sv. p. z Tiefenbachu [viz obrßzek Φ. 2994. Znak Paky NovΘ. ] koupil statek choteΦsk² se vsφ Valdovem a daroval jej nov∞ zal. (1658) klßÜteru pavlßnskΘmu. Cφs. Josef II. klßÜter zruÜil a zbo₧φ klßÜternφ p°ipadlo Ferd. kn. Trauttmansdorffovi, kter² vzal za to na sebe patronßt kostela. [Paka] zal. pr² od hornφk∙, kte°φ p∙vodn∞ pracovali v dolech na st°φbro ve vsi Stupn∞. Ve XIV. stol. byla ochrann²m m∞stem panstvφ kumburskΘho. Krßl Ladislav pov²Üil Paku na m∞sto. Erb m∞stsk² (vyobr. Φ. 2994.): ètφt rozd∞len² Üikmo polo₧en²m, v pravo zaokrouhlen²m v∞ncem routov²m ve dv∞ Φßsti, z nich₧ hornφ je st°φbrnß, dolnφ pak Φervenß. M∞sto jest st°ediskem okresu a d∙le₧itΘho pr∙myslu textilnφho. Panstvφ novopackΘ nßle₧elo pov₧dy k velkostatku Kumburku, sdφlelo osudy jeho, jako₧ i m∞sta JiΦφna. M∞sto jest rodiÜt∞m Fr. Faustina Prochßzky a Jind°icha Niederle.-Okresnφ soud mß 196,85 km2, 4518 d., 27.894 obyv. Φ., 2911 n.; z 30.848 p°φtomn²ch obyv. 30.665 katol., 105 evang., 76 ₧id., 2 jinΘ; 14.907 mu₧., 15.941 ₧en. (1890).-
Paka
#######
#FB#
0J4
6F4
1068Q39WLine.exe Otta Tabulka##%1901%37%174%99999
1331A6
1901F12
1924B2
1926H1
2069O4Vxs0x0003A28A/0x00000057/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paka##%1901%36%521%190253
Paka: Starß, ves t., okr., fara a pÜ. Novß [Paka]; 180 d., 1572 ob. Φ, 15 n. (1890); fil. kostel sv. Vav°ince (r. 1384 far.) v nyn∞jÜφ podob∞ z r. 1760, 5t°. Ük., pÜ., telegraf a ₧el. stanice Rak. sev.-zßp. drßhy (Chlumec-Po°φΦφ) a Jihoseveron∞m. spojovacφ drßhy (Josefov-Turnov), tovßrna na tkaniny, zejmΘna satiny, grßdle, piky, cihelna, dva ml²ny a ΦilΘ tkalcovstvφ po domßcku a v tovßrn∞.-Srov. Beran Josef, Pam∞ti m∞sta NovΘ Paky (1872).
Paka
#######
#FB#
0J4
6F5
43A6
444O4Vxs0x0003A28A/0x00000057/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paka##%1901%36%521%190253
#FE#
#ED#
HESLO:Pßka##%1901%37%521%190256
Pßka (n∞m. Hebel, angl. lever, frc. levier, rus. ryΦag) nßle₧φ mezi jednoduchΘ stroje; obyΦejn∞ b²vß pßkou tyΦ kolem pevnΘ osy otßΦivß. P∙sobφ-li sφly na pßce v rovnovßze se udr₧ujφcφ na obou ramenech pßky, sluje [Pßka] dvouramenß (tΘ₧ dvojzvratnß), p∙sobφ-li ob∞ sφly na tΘm₧ ramen∞, sluje [Pßka] jednoramenß (jednozvratnß). Vyobrazenφ Φ. 2995. [viz obrßzek Φ. 2995. Pßka dvouramennß. ] vyznaΦuje pßku dvouramenou; body A a B znaΦφ p∙sobiÜt∞ sφly P a b°emene Q, bod C vyznaΦuje pevnou osu pßky, dΘlky p a q kolmice spuÜt∞nΘ z bodu C na sm∞ry p∙sobφcφch sil Φili ramena sφly a b°emene. Sφla P a b°emeno Q jsou v rovnovßze, kdy₧ platφ ·m∞ra P:Q=q: p. [Pßka] jednoramenß naznaΦena jest vyobraz. Φ. 2996. Äelezn²ch tyΦφ, d°ev∞n²ch sochor∙v [viz obrßzek Φ. 2996. Pßka jednoramennß. ] a pod. u₧φvß se jako pßky. Otevφrßme-li bednu dlßtem, p∙sobφ toto jako [Pßka] RozmanitΘ nßstroje zalo₧eny jsou na principu pßky, jako kleÜt∞, n∙₧ky, louskaΦe atd. NepatrnΘ pohyby (na p°. proh²bßnφ se hmot zatφ₧enφm, roztahovßnφ teplem atd.) lze p°φstroji pßkov²mi snadno zv∞tÜiti, nebo¥ kolikrßte jest sφla P menÜφ ne₧ b°emeno Q, tolikrßte jest v∞tÜφ poÜinutφ sφly ne₧ b°emene. (Srv. Stroje.) nvk.
#######
#FB#
0K4
11B5
24B5
36B6
49B5
79F6
213A6
220F10
291A6
298F11
346Q41WLine.exe Otta Tabulka##%1901%37%141%99999
421B1
425B1
448B1
460B1
467B1
502B1
506B1
532B1
591B1
603B1
650A6
737Q42WLine.exe Otta Tabulka##%1901%37%339%99999
851A6
1087B1
1107B1
1164F6
1173B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pakang##%1901%37%430%190257
Pakang viz Pahang.
#######
#FB#
0K6
11O6Vxs0x00029495/0x00000417/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%25%240%190182
#FE#
#ED#
HESLO:Pakfong##%1901%37%438%190258
Pakfong viz Argentan.
#######
#FB#
0K7
12O8Vxb0x0041363C/0x00000442/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0207%35%389%023844
#FE#
#ED#
HESLO:Pak-hoi##%1901%37%447%190259
Pak-hoi, tΘ₧ Pei-hai, m∞sto v ΦφnskΘ provincii Kvangtungu a distriktu Lieu-Φeu, v pozadφ TonkinskΘho zßlivu, na 190░ 13' v. d. a 20░ 30' s. Ü., se zdrav²m podnebφm, mß 20.000 ob. (1900) a p°φstav velmi snadno p°φstupn², avÜak s otev°enou a m∞lkou rejdou, tak₧e velkΘ lodi kotvφ 1 km od m∞sta. [Pak-hoi] jest od r. 1876 otev°en obchodu s cizinou, obchodnφ jeho obrat Φinφ (1900) 1,794.000 tael∙ v²vozu (indigo, k∙₧e, olej an²zov², r²₧e, Φaj a j.) a 2,043.000 tael∙ dovozu (zbo₧φ vln∞nΘ a bavln∞nΘ, opium, petrolej, sirky, cukr atd.). Sφdlφ zde anglick² konsul. TÜr.
#######
#FB#
0K7
13F7
280B2
293A9
560B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pakington##%1901%38%0%190260
Pakington, Sir John Somerset, viz Hampton 1).
#######
#FB#
0K9
11F17
34F7
#FE#
#ED#
HESLO:Paklen##%1901%38%17%190261
Paklen, nßzev javoru tatarskΘho (Acer tataricum) viz Acer.
#######
#FB#
0K6
14F17
33B14
53O4Vxa0x000CD544/0x000012B1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0102%21%141%011107
#FE#
#ED#
HESLO:Pakobylky##%1901%38%33%190262
Pakobylky, zool., viz Phasmodea.
#######
#FB#
0K9
22O9Vxs0x004596B3/0x0000053A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1907%76%397%193930
#FE#
#ED#
HESLO:Pakom∞°ice##%1901%38%41%190263
Pakom∞°ice, Pakomilice, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Karlφn, fara Lφbeznice, pÜ. M∞Üice; 7 d., 111 ob. Φ. (1900), fil. kostel Nanebevzetφ P. Marie. Alod. panstvφ [Pakom∞°ice] mß 2164,6 ha p∙dy, nßle₧φ k n∞mu dv∙r, parostr. pivovar, jest majetkem Ervφna hr. NosticeRhieneka. B²valß tvrz byla v²chodiÜt∞m ╚eΦk∙ z Pakom∞°ic (v. ╚eΦek z Pakom∞°ic). Po nich tu sed∞l Martin Pytel z Prahy s Mat∞jem, m∞Ü¥anem novom∞stsk²m (jeÜt∞ p°ed r. 1497), dßle Vφt, Martin a Vßclav z Rohovic, r. 1501 dr₧ela [Pakom∞°ice] z polovice rodina z Vicemilic a Pra₧an Ji°φk od v∞₧e, r. 1539 Johanka Penφzkovß, Ji°φk Konφk, r. 1551 Bo°anovÜtφ z BytiÜky, r. 1617 TomßÜ Ferd. Teyfl (pozd∞ji ze Zeylbergu a H÷llenÜteinu). Tento zem°el r. 1637 bezd∞tek, naΦe₧ jeho jm∞nφ padlo jako od·mr¥ na cφs. Ferdinanda II., kter² r. 1638 zapsal [Pakom∞°ice] Old°ichovi LibÜteinskΘmu z Kolovrat. Jeho p°φbuzn² Fr. Karel prodal [Pakom∞°ice] r. 1652 Janu Hartvφkovi hrab∞ti z Nostic.
#######
#FB#
0K10
12F10
162A12
185B2
303F17
325F17
490A12
803A12
884A12
#FE#
#ED#
HESLO:Pakosch##%1901%38%223%190264
Pakosch viz PakoÜ.
#######
#FB#
0K7
12O5Vxs0x0003D299/0x00000171/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%38%331%190271
#FE#
#ED#
HESLO:Pakoslav##%1901%38%232%190265
Pakoslav (Pokeslaw), ves v ╚echßch, hejtm. Teplß, okr. a pÜ. Bezdru₧ice, fara èipφn; 27 d., 157 ob. n. (1890). Stßvala zde tvrz.
#######
#FB#
0K8
10B8
#FE#
#ED#
HESLO:Pakost##%1901%38%265%190266
Pakost
Pakost (viz Exostosa)
Pakost (viz Pokost)
#######
#FB#
0K6
9O21Vxs0x0003C316/0x00000028/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pakost (viz Exostosa)##%1901%38%265%190267
32O19Vxs0x0003C444/0x00000026/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pakost (viz Pokost)##%1901%38%273%190268
#FE#
#ED#
HESLO:Pakost (viz Exostosa)##%1901%38%265%190267
Pakost: viz Exostosa.
Pakost
#######
#FB#
0J6
12O8Vxh0x00649AAF/0x0000009B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0810%59%99%086091
23O6Vxs0x0003C1B0/0x0000003E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pakost##%1901%38%265%190266
#FE#
#ED#
HESLO:Pakost (viz Pokost)##%1901%38%273%190268
Pakost: viz Pokost.
Pakost
#######
#FB#
0J6
12F6
21O6Vxs0x0003C1B0/0x0000003E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pakost##%1901%38%265%190266
#FE#
#ED#
HESLO:Pakosta##%1901%38%281%190269
Pakosta Vojt∞ch, spis. Φes. (*14. dub. 1846 v DeÜtnΘ u Sob∞slav∞-å11. Φce 1892 v Pφsku). Vystudoval gymnasium v Jind°. Hradci, bohoslovφ v Praze, kde sp°ßtelil se s T°ebφzsk²m a kde r. 1871 vysv∞cen na kn∞ze, potom kaplanoval v ╚ernotφn∞, p°i chrßmu t²nskΘm v Praze, pak byl katechetou na m∞Ü¥. Ükole novom∞stskΘ a na vyÜÜφ dφv. Ükole v Praze. T∞₧isko Φinnosti [Pakosta]-tovy jest v povφdkßch pro lid, blφzk²ch povφdkßm Pravdov²m, s nφm₧ byl i po rod∞ sp°φzn∞n. Mimo to psal bßsn∞ rßzu vlasteneckΘho (Zn∞lky ÜumavskΘ), Φrty cestopisnΘ-byl¥ [Pakosta] horliv² cestovatel-a pojednßnφ didaktickß ze svΘho oboru. Napsal a vydal: Listy a kv∞ty, bßsn∞ (Praha, 1884); R∙₧e a ostny, bßsn∞ (t., 1890); povφdky uve°ejnil ve sbφrce ╗Zßbavy veΦernφ½ (Tmß°i a osv∞tß°i, 1880; V sousedstvφ, 1880; Zpomφnky ÜedivΘ hlavy, 1881; Vesnickß krßlovna, 1883; T°i povφdky, 1884; Venkovsk² reformßtor; Dolorosa; Komediant; Kovß° èimon); v ╗Hlasech KatolickΘho spolku tiskovΘho½ (Pijavky na zdravΘm t∞le, 1877; Bohatstvφ bez ctnosti, 1879; Zlato a pozlßtko, 1879; T°tina na v∞tru, 1881; S proudem Φasu, 1883; Jak v Koudelov∞ k°φsili, 1885); dßle vydal: KrejΦ∙v novinß° (Praha, 1876); Z Φesk²ch d∞jin (t., 1881); MatΦin mazlφΦek (t., 1882); Pomn∞nky, sbφrka bßsnφ (t., 1884); OtcovΘ a d∞ti (t., 1886); Ze statk∙ a z chaloupek (1889); V²klad katechismu (t., 1891, Katech. knihovna); Legenda o sv. Al₧b∞t∞ (progr. vyÜ. dφv. Ükoly v Praze na r. 1890); z Jos. JurΦiµe p°elo₧il: ╗Desßt² bratr½, romßn; z KraszewskΘho: ╗Jak se pan Pavel ₧enil½, ╗Jermola½; z Marie Rodziewicz≤wny: ╗StraÜn² d∞deΦek½; J. A. Lukaszkiewicze: ╗èt∞stφ na vsi½; è. GregorΦiµe: ╗Bßsn∞½; K. Paszli±skΘho: ╗Na rozcestφ½. Vedle toho redigoval kalendß°e: Svatovßclavsk² a Poutnφk vlasteneck², p°ispφval bßsn∞mi do ╗Obzoru½, ╗ZlatΘ Prahy½, ╗Vlasti½, ╗Kv∞t∙½, ╗Sv∞tozora½, ╗JarΘho v∞ku½, ╗Past²°e duchovnφho½ a jin²ch.
#######
#FB#
0K7
8F7
361A9
501B15
540A9
624B13
660B12
738B16
762B12
782B21
811B17
836B11
855B20
877B8
887B9
898B11
954B23
985B21
1014B16
1038B15
1061B14
1083B23
1127B15
1158B15
1186B15
1214B8
1249B13
1275B23
1307B17
1355B13
1369B7
#FE#
#ED#
HESLO:Pakostnice##%1901%38%91%190270
Pakostnice (arthritis deformans), onemocn∞nφ, kterΘ sob∞ vylo₧iti nem∙₧eme ani za hostec kloubov² ani za dnu a kterΘ jest asi projevem zvlßÜtnφch poruch nervov²ch. Vyvφjejφc se plφ₧iv∞ stihne skorem v²hradn∞ ₧eny ve v∞ku od 40-50 let, Φasem i d∞vΦata. Charakterisovßna jest pozvoln²m vzr∙stem objemu menÜφch i v∞tÜφch kloub∙; bujenφ toho ·Φastnφ se rovn∞₧ tak tka≥ kostnφ jako okostice a svazy kloubovΘ. [Pakostnice] obyΦejn∞ poΦφnß se v kostech, jejich₧ drobnΘ klouby stßvajφ se zvlßÜ¥ noΦnφ dobou bolestiv²mi, aΦ tlak na zdu°enΘ klouby nebudφ bolestφ. Pozvoln∞ klouby zdu°φ a pozb²vajφ svΘho tvaru a Φlßnky prst∙ vysmekßvajφ se ze svΘ polohy; Φφm₧ pohyblivost zp°edu jest znesnadn∞na a koneΦn∞ zcela zniΦena. Passivnφ pohyby jsou rovn∞₧ nesnadny a b²vajφ provßzeny drßsoty a chrupßnφm v artikuIaci. Choroba prodlenφm tak stßle se horÜφ; vyhojenφ nenastane nikdy, polepÜenφ trvß jen krßtk² Φas. Choroba vyvφjφ se symmetricky v obou konΦetinßch nejprv v kloubech prst∙, pak dojde na kloub zßp∞stnφ a loketnφ, poslΘz na ramenn². Zßrove≥ neb n∞co pozd∞ji [Pakostnice] poΦφnß v dolnφch konΦetinßch, zde se zßlibou ve velik²ch kloubech, ale poslΘz b²vajφ posti₧eny i jednotlivΘ artikulace kloubovΘ. Mx.
#######
#FB#
0K10
12B19
404A12
1053A12
1195B3
#FE#
#ED#
HESLO:PakoÜ##%1901%38%331%190271
PakoÜ (Pakosch), m∞sto v Pozna≥sku ve vlßd. obv. bydhoÜ¥skΘm, kraj Mogilno, na °ece NoteΦi a stanici ₧elezn. trati RogoƒnoInowroc│aw; mß 2518 ob. (1895), dva katol. kostely (jeden poutnick²), klßÜter reformßt∙, nemocnici °ßdu Johannit∙, ev. kostel, synagogu, cukrovar, lihovar, vßpenice, mlΘka°Ütvφ, rybß°stvφ a na nedalekΘ ho°e Kalvarii kostel s 23 kaplemi.
#######
#FB#
0K5
7B7
#FE#
#ED#
HESLO:Pakrac##%1901%38%405%190272
Pakrac, m∞stys v slavonskΘm Chorvatsku u potoka Pakry v ·dolφ planiny Psunje. Jest sφdlo °ecko-v²ch. vladyky (od r. 1721), jen₧ d°φve sφdlil v Po₧eze. Uprost°ed m∞styse jsou hradby a Φty°i baÜty starΘho hradu, jen₧ v dßvn²ch dobßch nßle₧el prioru vranskΘmu Ivanu Talovci, kolem r. 1537 MikulßÜi ZrinskΘmu, pozd∞ji Turk∙m, potom hrabat∙m Jankoviµ∙m (od r. 1760), od nich₧ jej zakoupila pravoslavnß obec.-Dnes jest v [Pakrac]-i i srbsk² konfessionßlnφ uΦitelsk² ·stav s prßvem ve°ejnosti. -d-
#######
#FB#
0K6
48F5
415A8
488B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pakrßlφk##%1901%38%504%190273
Pakrßlφk, zool., viz Lagidium.
#######
#FB#
0K8
21O8Vxo0x003A3AA6/0x000002D4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1506%56%157%152915
#FE#
#ED#
HESLO:Paks##%1901%38%513%190274
Paks [pakÜ], okr. m∞sto v Uhrßch nad Dunajem v ₧up∞ tol≥anskΘ, mß 11.803 obyv., z nich₧ 9157 mad', 2644 n. (1890); paroplavebnφ stan.; tovßrny na Ükrob a klih; tkalcovstvφ, rybß°stvφ a obchod s obilφm a vφnem.
#######
#FB#
0K4
#FE#
#ED#
HESLO:Paktol##%1901%39%0%190275
Paktol (Paktwlßc), nynφ Sart-Φßj, °eka v MalΘ Asii ve starΘ Lydii, pramenφ na vinorodnΘ ho°e Tmolos, teΦe kolem Sard a vlΘvß se do Gedφz-Φßje (Hermos). Ve starov∞ku byl [Paktol] proslul² bohatstvφm zlatΘho pφsku, kter² pr² byl pramenem bohatstvφ Kroisova. TÜr.
#######
#FB#
0K6
8C8
24F8
169A8
256B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pakudlanka##%1901%39%58%190276
Pakudlanka (Mantispa Illig.) jest rod hmyzu sφ¥ok°φdlΘho z Φeledi t. jm., nßpadn∞ vyznaΦenΘ p°ednφmi nohami chßpav²mi. TakΘ tvarem t∞la upomφnß na kudlanky; tykadla jsou nitkovitß nebo r∙₧encovitß a p°edohrudφ vßlcovit∞ prodlou₧enΘ. Larvy majφ malou hlavu, bezzubΘ Φelisti, makadla Φelistnφ namφ°enß vp°ed a jsou, pokud jest v²voj znßm, cizopasnΘ. Zakuklujφ se v zßmotku. Rod [Pakudlanka], jen₧ v ji₧nφ a ji₧nφ Φßsti st°ednφ Evropy zastupuje tuto Φele∩ po vÜech zem∞dφlech rozÜφ°enou, mß p°edohrudφ vezpod ·pln∞ uzav°enΘ a jedinou °adu ₧ilek stup≥ovit²ch. M. styriaca Poda snßÜφ vajφΦka, jako u Chrysop, upevn∞nß na stopeΦce; larvy z nich, v srpnu se lφhnoucφ, nep°ijφmajφ potravy, p°ezimuji a na ja°e zavrtßvajφ se do vajeΦn²ch kokon∙ pavouk∙ (Lycosa inguilina Koch). VyΦkavÜe, a₧ vyvinou se mladφ pavouΦci, vyssajφ je, naΦe₧ se svlΘkajφ, Φφm₧ nab²vajφ podoby spφÜe struskovitΘ s nohami kratiΦk²mi, a up°edÜe pak uvnit° kokonu pavouΦφho sv∙j zßmotek, m∞nφ se v kuklu. Kpk.
#######
#FB#
0K10
12B8
376A12
556B11
745B16
969B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pak∙≥##%1901%39%248%190277
Pak∙≥ (Catoblepas Gray.), rod antilop t∞la velmi podivnΘho, jeho₧ druh, Catoblepas Gnu Sund. (gnu), v ji₧nφ Africe ₧ijφcφ vyznaΦuje se divokostφ a neobyΦejnou rychlostφ v b∞hu. Viz Antilopy, str. 460 a.
#######
#FB#
0K5
7B10
72B14
94F3
181O8Vxb0x002DF089/0x0000200B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0205%58%281%022502
200B2
#FE#
#ED#
HESLO:Palßc##%1901%39%289%190278
Palßc (franc. palais, ital. palazzo z lat. palatium), monumentßlnφ d∙m Ülechtick² ve m∞st∞ na rozdφl od zßmku, sφdla venkovskΘho. V nov∞jÜφ dob∞ jmΘno [Palßc] p°eneseno podle ital. v²znamu i na budovy jinΘ, vynikajφ-li rozsßhlostφ a velikolepostφ stavby, pak nßdhern²m a um∞leck²m vnit°kem. [Palßc]-e jsou p∙vodu v²chodnφho; ji₧ egyptÜtφ a assyrsko-babylonÜtφ velmo₧ovΘ a po nich ╪φmanΘ, zvlßÜt∞ v dob∞ cφsa°skΘ, vyznaΦovali jimi vn∞ svΘ bohatstvφ a moc. V Italii kvetla stavba palßcovß ve vÜech dobßch, proto₧e Ülechta vice byla soust°ed∞na ve m∞stech, ale v ostatnφ Evrop∞ p°evß₧nß v∞tÜina panstva roztrouÜena byla v opevn∞n²ch hradech. Teprve zanikßnφm hrad∙ poΦaly se [Palßc]-e hojn∞ stav∞ti i v ostatnφ Evrop∞, a byli za tφm cφlem do vÜech zemφ evropsk²ch povolßni stavitelΘ p°φmo z Italie; proto vÜecky prvnφ [Palßc]-e majφ ·pln² rßz italskΘ renaissance jak u nßs, tak v N∞mecku i ve Francii. Obecn∞ architektura palßcovß liÜila se od staveb hradnφch vytknutφm pater, pokud mo₧no soum∞rn²m seskupenφm prostorn²ch mφstnostφ a soum∞rn²m uspo°ßdßnφm schodiÜ¥ a oken. Z renaiss. [Palßc]-∙v italsk²ch nejznßm∞jÜφ jsou: [Palßc] Pitti ve Florencii (Filippo Brunellesco), [Palßc] Strozzi tamtΘ₧ (Benedetto da Majano), [Palßc] Vendramin v Benßtkßch (Pietro Lombardo) a [Palßc] Farnese v ╪φm∞ (Antonio da Sangallo). Mezi Φesk²mi stavbami tΘ doby nejznamenit∞jÜφ jest [Palßc] Schwarzenbersk² na HradΦanech z r. 1545 (viz Architektura). Baroknφ [Palßc]-e, v Praze velmi ΦetnΘ, repraesentujφ p°edevÜφm: [Palßc] ValdÜteinsk² (Giovanni Marini) s velikolepou loggiφ, [Palßc] ╚ernφnsk² (Giovanni Simonetti), [Palßc] hrabat Nostic∙ na P°φkop∞ (K. J. Dintzenhofer), [Palßc] Clam-Gallasovsk² (od Fischera z Erlacha; viz Architektura.) Kzl. Sta°φ ╚echovΘ °φkali [Palßc] velikΘ sφni Φili sv∞tnici (mßzhauzu) v prvnφm pat°e, kterß₧ na radnicφch a pansk²ch hradech b²vala vÜelijak vyzdobena.
#######
#FB#
0K5
14B6
28B7
43B8
151A7
291A7
672A7
815A7
1081A7
1120A7
1128F5
1170A7
1178F7
1216A7
1224F9
1266A7
1274F7
1363A7
1371F6
1377F9
1416F12
1439A7
1496A7
1504F12
1557A7
1565F9
1597A7
1653A7
1661F16
1706F12
1721B4
1747A7
#FE#
#ED#
HESLO:Palack²##%1901%39%99%190279
Palack² PokraΦovßnφ v sv. 28
Palack² - rodinnΘ pom∞ry
Palack² FrantiÜek, buditel, historik a politik Φesk²
Palack² - studia
Palack² - idea nßrodnφ
Palack² - spojenφ nßrodnφ a politicko-demokratickΘ ideje (1819)
Palack² - zßjem o aesthetiku a filosofii d∞jin
Palack² - zßjem o ΦeskΘ d∞jiny
Palack² - p°φprava na historickou Φinnost (od r. 1820)
Palack² - pobyt na statku Cs·zu a v Praze (1821-1827)
Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ
Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ - ·silφ o vydßnφ slovnφku nauΦnΘho pro ╚echy
Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ - vznik Matice ΦeskΘ
Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ - zßsluhy o ΦeskΘ museum
Palack² - Φinnost politickß - Idea stßtu RakouskΘho
Palack² - Φinnost politickß - poslednφ stanoviska
Palack² - postoj k nßbo₧enstvφ a vφ°e
Palack² - nazφrßnφ na otßzku d∞lnickou a ₧idovskou
Palack² - vlastenectvφ jako cesta k humanit∞
Palack² - zßv∞r ₧ivota
Palack² - literatura
Palack² Jan K°t. KaÜpar, Φesk² zem∞pisec, politik a hospodß°
#######
#FB#
0K7
8N22Vyb0x006BEFD2/0x000000B7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%19%265%290320
32O24Vxs0x0003FDD1/0x0000001D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - rodinnΘ pom∞ry##%1901%39%99%196535
58O52Vxs0x0003FEB6/0x00000A4A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² FrantiÜek, buditel, historik a politik Φesk²##%1901%39%99%190280
112O16Vxs0x000409DA/0x00001AFD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - studia##%1901%40%58%196536
130O22Vxs0x000425DC/0x00003835/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - idea nßrodnφ##%1901%41%306%196537
154O63Vxs0x00046021/0x00001561/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - spojenφ nßrodnφ a politicko-demokratickΘ ideje (1819)##%1901%43%347%196538
219O46Vxs0x000476C4/0x00001F22/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - zßjem o aesthetiku a filosofii d∞jin##%1901%44%306%196539
267O30Vxs0x00049777/0x000010D0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - zßjem o ΦeskΘ d∞jiny##%1901%46%165%196540
299O54Vxs0x0004A987/0x000019EB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - p°φprava na historickou Φinnost (od r. 1820)##%1901%46%430%196541
355O53Vxs0x0004C4E0/0x00001F3C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - pobyt na statku Cs·zu a v Praze (1821-1827)##%1901%48%41%196542
410O37Vxs0x0004E5D2/0x000022F2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ##%1901%49%480%196543
449O82Vxs0x00050A99/0x00000DAE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ - ·silφ o vydßnφ slovnφku nauΦnΘho pro ╚echy##%1901%50%521%196544
533O58Vxs0x0005196B/0x00000B0B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ - vznik Matice ΦeskΘ##%1901%51%83%196545
593O62Vxs0x00052585/0x00000B71/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ - zßsluhy o ΦeskΘ museum##%1901%52%66%196546
1148O37Vxs0x0006B19F/0x000008EC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - postoj k nßbo₧enstvφ a vφ°e##%1901%68%232%196557
1187O50Vxs0x0006BB62/0x00000880/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - nazφrßnφ na otßzku d∞lnickou a ₧idovskou##%1901%69%124%196558
1239O44Vxs0x0006C4E1/0x00000DDE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - vlastenectvφ jako cesta k humanit∞##%1901%69%546%196559
1285O22Vxs0x0006D3C0/0x00000B29/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - zßv∞r ₧ivota##%1901%70%116%196560
1309O20Vxs0x0006E018/0x00000F2F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² - literatura##%1901%70%99%196561
1331O60Vxs0x0006F110/0x000032B8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack² Jan K°t. KaÜpar, Φesk² zem∞pisec, politik a hospodß°##%1901%71%248%190281
11O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² FrantiÜek, buditel, historik a politik Φesk²##%1901%39%99%190280
Palack²: FrantiÜek, buditel, historik a politik Φesk², otec nßroda (*14. Φna 1798 v Hodslavicφch na Morav∞-å26. kv. 1876 v Praze), pochßzel z chudΘ horskΘ krajiny, z laÜskΘho lidu vysok²ch kostnat²ch postav, zvyklΘho prßci a od°φkßnφ a otu₧ilejÜφho i povahov∞ nad velikou v∞tÜinu lidu ΦeskΘho jazyka. Tam v horßch severov²chodnφ Moravy, blφzko pomezφ slezskΘho, uchovali v mnoh²ch rodinßch p°ese vÜechny persekuce starou vφru Φeskobratrskou, a kdy₧ vyhlßÜen byl toleranΦnφ patent Josef∙v, p°iznali se ve smyslu jeho k vyznßnφ augÜpurskΘmu. Tak v Hodslavicφch vznikla obec evangelickß, je₧ s pomocφ vrchnosti postarala se o vlastnφ kostel a vlastni Ükolu. Jeden z chudÜφch p°φsluÜnφk∙v rodiny [Palack²]-ch, kterß byla vynikala nad jinΘ v obran∞ star²ch tradicφ evangelick²ch, Üestnßctilet² Ji°φ, vyuΦen² krejΦovin∞, stal se (r. 1784) prv²m uΦitelem na novΘ Ükole. èkolskΘho vzd∞lßnφ nabyl po skrovnu, ale jeho bystr² rozum a jeho energie, nesenß p°φsn²mi zßsadami mravnφmi, je₧ byly spoleΦn²m majetkem pronßsledovßnφm vychovanΘ minority a utu₧ovßny byly lßskypln²m studiem bible, uΦinily z n∞ho mu₧e nad svΘ okolφ vynikajφcφho, dobrΘho vychovatele mlßde₧e a zßrove≥ pφsmßkamudrce, m∞°φcφho vÜe v ₧ivot∞ lidskΘm velik²mi pravdami a mravnφmi po₧adavky Pφsma. Ji°φ [Palack²] staral se i o theoretickΘ zdokonalenφ v paedagogice a r. 1812 dal v PreÜpurku vytisknouti Knφ₧eΦku ku vzd∞lavatedlnΘmu Φφtßni. UΦinil to anonymn∞, ba tajn∞; takΘ nep°ijal pozd∞ji nabφzenΘ mu medaille za zßsluhy o Ükolu-p°φΦilo se mu vÜechno vyvyÜovßnφ se nad jinΘ. P°esv∞dΦen hluboce o pot°eb∞ vrchnostφ a povinnosti b²ti jich posluÜnu, byl p°ece nep°φtelem obcovßnφ s ╗pßny½, pansk²ch mrav∙ a mod, nem∞l rßd takΘ sv∞tsk²ch pφsnφ, milostn²ch verÜ∙ a vÜφ citovΘ zm∞kΦilosti a tit∞rnosti; z literatury vß₧il si jen toho, co zalo₧eno bylo nßbo₧ensky nebo m∞lo praktickou cenu v²chovnou. V rodin∞ p°φsnost jeho nez°φdka p°echßzela v prudkost a vßÜnivost, jφ₧ nejvφce trp∞la ₧ena jeho Anna (roz. K°i₧anova, dcera sedlßka z Hodslavic), povaha m∞kkß a srdeΦnß, ji₧ syn charakterisuje p∞kn∞ slovy: ╗Bylo ji milovati ka₧dΘmu, kdo ji poznal.½ S nφ m∞l Ji°φ dvanßct d∞tφ, z nich₧ osm dosp∞lo v∞ku; druhorozen²msynembyl FrantiÜek. Energii Ji°φho, jen₧ nepatrnΘ p°φjmy, je₧ m∞l jako ╗rektor½ Ükolnφ, rozmno₧oval vÜelijak, krejΦovinou, sedlaΦenφm, pozd∞ji nejvφce obchodem (s mßslem, d°φvφm i obilφm, za vßlek napoleonsk²ch konal p°φp°e₧nφ obchody zejmΘna do Uher) s Vφdnφ, poda°ilo se nejen Φetnou rodinu vy₧iviti, ale i zahospoda°iti kapitßl, z n∞ho₧ r. 1829 koupil velk² statek v Zub°φ s prßvem rychtß°sk²m. D∞ti musily ovÜem vÜude p°ilo₧iti ruku k dφlu.
Palack²
#######
#FB#
0J7
9F9
692A9
789F4
1261A9
1361B36
1951F4
2179F9
2616O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - studia##%1901%40%58%196536
Palack²: Mlad² FrantiÜek byl zßhy nejlepÜφm ₧ßkem ve Ükole otce svΘho. Prvou Φetbou jeho byla bible; p°eΦetl ji celou jako p∞tilet² chlapec, a krom∞ p°φhod Moj₧φÜov²ch a Josefov²ch byly to knihy plnΘ hlubokΘ tajemnΘ poesie, pφsn∞ èalomounovy a pr∙pov∞di Sirachovy, milΘ ostatn∞ celΘ rodin∞, je₧ nejvφce upoutaly jeho mladou fantasii. O plnΘ probuzenφ talentu hochova zaslou₧ily se vÜak nejvφce n∞meckΘ Ükoly kunvaldskΘ (za Nov. JiΦφnem), vychovßvacφ ·stav, zalo₧en² na modernφch tou dobou Basedowov²ch zßsadßch vychovatelsk²ch a z°φzen² (kol r. 1800) hr. M. V. Truchsessovou, roz. Harrachovou, dßmou velikΘho v∞deckΘho interessu a filantropick²ch snah, je₧ rozvedena od mu₧e ₧ila cele sv²m ideßl∙m v²chovn²m a dobroΦinn²m. Vedle Ükoly ve vsi byl pro vybranΘ ₧ßky obojφho pohlavφ vyÜÜφ jak²s ·stav v zßmku k vychovßnφ pansk²ch ·°ednφk∙v, uΦitel∙v, um∞lc∙v a vzd∞lßnφ dobr²ch hospody≥; ve vsi i v zßmku uΦilo se mimo jinΘ vlastiv∞d∞, poΦßtk∙m obecnΘho d∞jepisu, t∞lov∞d∞, fysice; ·stav, aΦ v∞tÜina uΦitel∙v byli kn∞₧φ (°editel Karel Jurenda, prv² vydavatel kalendß°∙ v naÜem smyslu, P. Turek, d∙v∞rnφk hrab∞nΦin, P. J. Schreiber), poklßdßn za svobodomysln² a podlehl koneΦn∞ ned∙v∞°e olomouckΘ konsisto°e (1814). [Palack²], jen₧ tu pobyl po dv∞ lΘta (1807-1809) v prost°edφ spoleΦensky vyÜÜφm a nauΦil se n∞mecky a h°e na klavφr, polo₧il zde ╗ve v²bornΘm svobodnΘho ducha uΦenφ½ prvnφ zßklady sv²ch v∞domostφ. Pozd∞ji vzpomφnal Φasto s lßskou na ta dv∞ lΘta, ╗p∞kn² jarnφ Φas ₧ivota svΘho½. Otec vzal jej z Kunvaldu, obßvaje se, aby syn, jej₧ si P. Turek mnoho zamiloval, se mu nepokatoliΦil; kunvaldÜtφ uΦitelΘ FrantiÜkovi dosßhli vÜak toho, ₧e otec slφbil dßti syna do latinsk²ch Ükol, na studie vyÜÜφ. Nßhodou seznßmil se Ji°φ [Palack²] tou dobou s farß°em a starÜφm evangelickΘ obce TrenΦφnskΘ v Uhrßch, Janem Zoubkem (moravÜtφ protestanti tφhli p°irozen∞ k souv∞rc∙m a soukmenovc∙m v Uhrßch), i rozhodl se dßti syna do evang. latinskΘ Ükoly trenΦφnskΘ. Tu pobyl [Palack²] od r. 1809 do r. 1812. èkola byla bφdnß, ╗uherskΘho zp∙sobu½, mimo latinu nenauΦili se ₧ßci niΦemu, tak₧e hochova ₧ßdostivost Φtenφ a vzd∞lßnφ ukßjela se tφm, co mu nßhodou do ruky p°iÜlo: polemick²mi traktßty latinsk²mi, psan²mi od publicist∙ a theolog∙ lutherßnsk²ch XVII. stol., je₧ na vnφmavou duÜi [Palack²]-kΘho p∙sobily tak, ₧e stal se z n∞ho protestantsk² fanatik, libujφcφ si jen v hßdkßch nßbo₧ensk²ch a snφcφ o tom, stßti se missionß°em v dalek²ch zemφch zßmo°sk²ch. Tyto dojmy a nßlady rozpt²lilo teprv novΘ okolφ, v n∞m₧ [Palack²] se octl (od r. 1812) v PreÜpurce, kde m∞l pokraΦovati ve sv²ch studiφch na evangelickΘm lyceu. Bylo to p∞tit°φdnφ gymnasium s trojt°φdnφ Ükolou filosoficko-theolog., urΦenou p°edevÜφm k vzd∞lßnφ evangel. kn∞₧φ. Od naÜich seminß°∙ theologick²ch liÜilo se vÜak lyceum preÜpurskΘ podstatn∞ v tom, ₧e vedle obor∙ Φist∞ odborn²ch zaujφmaly v uΦebnφm plßnu jeho vynikajφcφ mφsto p°edm∞ty slou₧φcφ vÜeobecnΘmu vzd∞lßnφ, a to nejen klass. filologie (s °eΦnictvφm, poetikou, °φm. staro₧itnostmi a mythologiφ), d∞jepis, zem∞pis a statistika, ale i mathematika, fysika, prßvnictvφ (panujφcφ tenkrßt p°irozenΘ prßvo) a p°edevÜφm filosofie (logika, psychologie, metafysika a ethika). VÜichni professo°i nabyli vzd∞lßnφ na n∞meck²ch universitßch, a aΦ methody vyuΦovacφ, jich₧ u₧φvali, a v∞deck² v²znam lycea v∙bec b²valy nep°φzniv∞ posuzovßny od t∞ch, kdo₧ poznali university n∞meckΘ (èafa°φk, Kollßr), stßlo p°ece n∞kolik professor∙ na v²Üi sv²ch ·kol∙. Z t∞chto nejv∞tÜφ vliv m∞l na [Palack²]-kΘho prof. Jan Gross, jen₧ p°ednßÜel filosofii a jen₧ [Palack²]-kΘho seznßmil pozd∞ji s Kantem a vzbudil v n∞m lßsku k studiφm aesthetick²m, dßle prof. Äigmondy (logika a metafysika) a Martiny (fysika). Prof. jazyka ΦeskΘho Ji°φ PalkoviΦ (stolice byla osazena r. 1803), povahou nesympathick² a jako uΦitel nedbal², m∞l na [Palack²]-kΘho vliv nepatrn². [Palack²] byl i v PreÜpurku ₧ßkem v²born²m (jen o mathematice a prßvech poznamenßvß, ₧e v nich nemohl nalΘzti zalφbenφ) a u professor∙v oblφben²m; to mu takΘ usnad≥ovalo hmotnou existenci i stal se nejd°φve sluhou, pozd∞ji hospodß°sk²m sprßvcem a koneΦn∞ seniorem soukromΘho konviktu jesenßkovskΘho, krom∞ toho pak vyd∞lßval chlΘb kondicemi a rozliΦn²mi pracemi pro prof. PalkoviΦe, jeho p°ipravovan² slovnφk a jeho, ,T²dennφk"-jednou redigoval i po dva m∞sφce ·°ednφ list preÜpursk², ,Ephemerides politico-statisticae Posonienses". Zam∞stnßn jsa po cel² den Ükolou a takov²mito pracemi, mohl Φφsti a studovati jenom v noci; bφdy s poΦßtku zkusil dosti. V∞tÜφ d∙le₧itosti pro vzd∞lßnφ [Palack²]-kΘho ne₧ p°ednßÜky professor∙v nabyly brzo vlivy mimoÜkolskΘ, prost°edφ doby, mφsta, styky se soudruhy, professory a vzd∞lanou spoleΦnostφ preÜpurskou v∙bec. VelikΘ politickΘ udßlosti doby, sv∞tov² zßpas s Napoleonem, zavφrajφcφ historii 25 let, jejφ₧ pohnut² obsah udr₧oval cel² sv∞t v nap∞tφ, vychovßvaly sv²m zp∙sobem k velik²m cφl∙m a velik²m koncepcφm, a probuzenß snaha pracovati, tvo°iti, zachra≥ovati nebo reformovati, probuzenß odvaha mysliti a kritisovati, obojφ tφm intensivn∞ji a nadÜen∞ji se jevφcφ, Φφm delÜφ byla p°edchozφ doba ₧itφ oddanΘho v strnulΘ pom∞ry, obojφ ta snaha Φinnß ji₧ a zase dßle p∙sobφcφ v angl. a franc. osvφcenφ, josefinismu a franc. revoluci, ale dosud zachvßtivÜφ jen nemnohΘ jednotlivce nebo vrcholky spoleΦnosti, zmoc≥ovala se prßv∞ v tΘto dob∞ st°ednφch vrstev intelligence v st°ednφ Evrop∞, p°edevÜφm universit a na nich zase stejn∞ uΦitel∙, jako studujφcφ mlßde₧e. Byla to doba, v nφ₧ jako nikdy jindy vzr∙stala studujφcφ mlßde₧ pod neobyΦejn∞ siln²m, vzruÜujφcφm a zßrove≥ obÜ¥ast≥ujφcφm dojmem velik²ch cφl∙v a velik²ch ideßl∙v, ideßl∙ nßrodnφch, mravn∞-kulturnφch, politick²ch-a [Palack²]-kΘmu pop°ßno bylo Üt∞stφ zachytiti a pro₧iti toto jaro novΘ doby v plnΘm rozvoji jeho sv∞₧esti. Na vyÜÜφch Ükolßch uhersk²ch a v Uhrßch v∙bec bylo mnohem vφce svobody vzd∞lßvati se a pracovati v duchu pokrokovΘho sna₧enφ ne₧ v rakousk²ch zemφch Φesk²ch a n∞meck²ch na zßpad∞, Φφm dßl tφm vφce svφran²ch duchamorn²m absolutismem; protestantsk²m student∙m uhersk²m bylo jeÜt∞ dovoleno navÜt∞vovati n∞meckΘ university, a studenti tito to byli p°edevÜφm, kte°φ znßmost nov²ch obrozensk²ch snah zßpadu prost°edkovali ve svΘ vlasti; do Uher ostatek, stojφcφch od staletφ v dosti Φil²ch stycφch s francouzskou politikou a tφm pon∞kud i vzd∞lanostφ, dostaly se zßhy vlivy francouzskΘho osvφcenφ do vyÜÜφ (ÜlechtickΘ) spoleΦnosti, a PreÜpurk, tou dobou jeÜt∞ nejp°edn∞jÜφ m∞sto uherskΘ, hostil znaΦn² poΦet takto vzd∞lanΘ intelligence. ╚il² ₧ivot duÜevnφ malΘho m∞sta, krßsn∞ polo₧enΘho na b°ehu Dunaje a plnΘho historick²ch vzpomφnek, byl koneΦn∞ zvyÜovßn komplikovanou jeho povahou nßrodnostnφ: n∞meck² PreÜpurk le₧el na periferii jazykovΘ oblasti ΦeskoslovanskΘ, a Φeskoslovanskß i ma∩arskß mladß spoleΦnost jeho nachßzely tu vhodnou p∙du pro svΘ snahy literßrnφ a obrodnΘ. Na lyceu studovali i SrbovΘ a Chorvati.
Palack²
#######
#FB#
0J7
1211A9
1728A9
1965A9
2278A9
2509A9
3491A9
3555A9
3823A9
3853A9
4538A9
5672A9
6891O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - idea nßrodnφ##%1901%41%306%196537
Palack²: Idea, kterß tou dobou ovlßdala mysl ΦeskΘ mlßde₧e preÜpurskΘ, byla myÜlenka nßrodnφ. V∞domφ nßrodnφ, snaha nßrodnφ nevymizely z ₧ivota ΦeskΘho nikdy, a t°eba ₧e v XVII. a₧ XVIII. stol. ztratily nejv∞tÜφ Φßs¥ tΘ spoleΦnosti, kterß dosud byla v²hradnou nositelkou jejich, Ülechtu a m∞Ü¥anstvo, byly silny dost, aby p°i germanisaΦnφm ·silφ Marie Terezie a Josefa II. vzchopily se k odporu. A z Φinnosti obrannΘ p°eÜlo se brzy v ╚echßch a jeÜt∞ svobodn∞ji v Uhrßch, kde mezi protestanty-Slovßky literßrnφ ₧ivot Φesk² nebyl nikdy tak poklesl jako v ╚echßch, k v²boji, k propagovßnφ myÜlenky ve vrstvßch jφ zpronev∞°il²ch a jeÜt∞ vφce vrstvßch, kterΘ jφ zcela nov∞ m∞ly b²ti zφskßny. Byl to lid, k n∞mu₧ velkΘ hnutφ emancipaΦnφ, je₧ jmenujeme osvφcenφm, koneΦn∞ poΦalo obraceti pozornost, jako k hlavnφmu ₧ivlu spoleΦnosti nßrodnφ-podstata nßrodnφho obrozenφ po celΘ zßpadnφ a st°ednφ Evrop∞ zßle₧φ v tom, ₧e nov∞ probuzenß myÜlenka nßrodnφ stala se nebo m∞la se stßti majetkem lidu, dosud i v ohledu nßrodnφm jen massu slou₧φcφch, miseram plebem contribuentem tvo°φcφho. Tak socißln∞-politickΘ snahy doby spojily se s nßrodnφmi, p∙sobila i hesla filo sofickß (Zp∞t k p°φrod∞! Humanita), v N∞m cφch zejmΘna boj s politickou i kulturnφ nad vlßdou francouzskou, u nßs hn∞v patriot∙v nad nadvlßdou n∞meckou a nade vÜe nejvφc vzbuzenß energie ₧ivotnφ tΘ doby velik²ch udßlostφ a velik²ch snah reformnφch. Tak stalo se, ₧e, kdy₧ myÜlenka nßrodnφ pronikla v letech desßt²ch XIX. stol. ze spis∙ neΦetn²ch jeÜt∞ sv²ch zastanc∙ do p°ßtelsk²ch krou₧k∙ studujφcφ mlßde₧e, p∙sobila silou tak mohutnou a tak sv∙dnou, ₧e v∞rnφ jejφ stßvali se jejφmi vyznavaΦi, jejφmi apoÜtoly, slou₧φce jφ s oddanostφ a nadÜenφm v∞rozv∞st∙ novΘho nßbo₧enstvφ. Vlßdnoucφ tenkrßt romantika, kladoucφ d∙raz na vÜe citovΘ a nadÜen∞ vzruÜenΘ, tu ovÜem spolup∙sobila. [Palack²] byl v∞ci nßrodnφ zφskßn r. 1813, kdy trenΦφnsk² m∞Ü¥an BakoÜ, v star²ch Φesk²ch knihßch velmi seΦt∞l², poprvΘ obrßtil pozornost jeho na literaturu Φeskou a vytkl mu, ₧e ╚ech jsa, tak mßlo o jazyk sv∙j se staral. TutΘ₧ v²tku, ale p°ednesenou jako t∞₧kou, ba hroznou ob₧alobu, Φetl.[Palack²] brzo potom v J. Jungmannov∞ Φlßnku v ╗Hlasateli½, ╗Rozmlouvßnφ o jazyku ΦeskΘm½, jen₧ tolik indifferentnφch k horlivΘ snaze nßrodnφ probudil. Odtud rostl [Palack²] znenßhla pod vlivy v²Üe vylo₧en²mi a v styku se stejn∞ sm²Ülejφcφmi soudruhy ve svΘ horlivosti nßrodnφ vφc a vφce-z poslednφho roku jeho studiφ, r. 1818, mßme od n∞ho projevy, d²Üφcφ nevypov∞ditelnou hloubkou nadÜenφ nßrodnφho a zaslibujφcφ a posv∞cujφcφ ₧ivot sv∙j cele myÜlence vlasti. Vlastenectvφ t∞chto let (a cel²ch desφtiletφ potom) bylo velmi jednostranΘ; sna₧ilo se p°edevÜφm o povznesenφ jazyka a literatury a v slovnφkß°stvφ a bßsn∞nφ vid∞lo nejvyÜÜφ a nejd∙le₧it∞jÜφ projevy prßce nßrodnφ. Tak [Palack²], sotva ₧e byl se Φetbou (kupoval mnoho knih, Φasto za poslednφ groÜ; prvΘ, co koupil, byl Tham∙v Slovnφk a Pelclova ╗Novß kronika Φeskß½), p°eklady z latiny a n∞mΦiny (Kleistovo ╗Jaro½ a j.) a takΘ pomocn²mi pracemi pro PalkoviΦ∙v Slovnφk seznßmil se spisovnou ΦeÜtinou, jal se zkouÜeti se v bßsn∞nφ. Pokusil se nejprve o p°φle₧itostnφ v∞ci (pozdravnΘ ≤dy a p.)-p°eklad partie z Ossiana, jen₧ r. 1817 vyÜel v Hromßdkov²ch╗ Prvotinßch p∞knΘho um∞nφ½ ve Vφdni, byl prvou tiÜt∞nou pracφ jeho-, proΦetl a excerpoval znßm∞jÜφ klassickß dφla bßsnickß vÜech nßrod∙v od HomΘra do Klopstocka a ve velikΘm slavnostnφm a t∞₧kΘm stilu klassick²ch ≤d, napodobuje pak p°edevÜφm Klopstocka, pokusil se koneΦn∞ n∞kolikrßte o bßsnickΘ vyjßd°enφ sv²ch cit∙v. Pozoroval vÜak brzo sßm, ₧e nemß nadßnφ bßsnickΘho; z nemnoh²ch bßsnφ, je₧ napsal, p∙sobφ poeticky jen n∞kolik t∞ch, je₧ chtφ vyjßd°iti to, co mu vskutku plnilo duÜi, tak bßse≥ Na horu RadhoÜ¥ z r. 1817, hymnus lßsky k Bohu, ctnosti i ₧en∞ Mß modlitba dne 26. Φervence 1818 a ≤da z tΘho₧ roku Ideßl∙ °φÜe. Ale ve vÜech p°ece vadφ horovßnφ rozumovΘ, uΦen² apparßt mythologick² a siln² z°etel prosodick²-nßrodnφ pφsn∞ sice [Palack²] s Kollßrem a Benediktim sbφral, ale v duchu jejich tvo°iti se nepokusil; nejideßln∞jÜφm vzorem byly mu v tΘto dob∞ bßsnickΘ v²tvory °eckΘ kultury a Klopstock. V prose [Palack²]-kΘho, zejmΘna v n∞kter²ch v²levech dennφku, je za to pravΘ poesie dosti. Otßzka formy zajφmala [Palack²]-kΘho p°ece mnohem vφce ne₧ tv∙rΦφ Φinnost poetickß sama; a z tohoto zßjmu [Palack²]-kΘho o problΘmy prosodie ΦeskΘ vzeÜla prvß literßrnφ publikace ΦeskΘho literßrnφho krou₧ku preÜpurskΘho, jejφ₧ cφl a v²znam daleko p°ev²Üil to, co bylo p∙vodn∞ zam²Üleno. Byli to ╗PoΦßtkovΘ ΦeskΘho bßsnictvφ, obzvlßÜt∞ prosodie½, vydanφ v b°eznu r. 1818 v PreÜpurku anonymn∞ spoleΦnou pracφ [Palack²]-kΘho, èafa°φka a Benediktiho. Jan (Blahoslav) Benedikti, jen₧ jako èafa°φk byl synem evang. farß°e na Slovensku, studoval s [Palack²]-k²m v PreÜpurku r. 1816; potom odebral se na universitu v Jen∞ (kde èafa°φk dlel ji₧ od r. 1815) a seznßmil èafa°φka s [Palack²]-k²m-po nßvratu èafa°φkov∞ do PreÜpurku r. 1817 poznal se [Palack²] s èafa°φkem osobn∞ a veÜel s nφm v srdeΦn² svazek p°ßtelsk², jen₧ je m∞l pojiti po cel² ₧ivot. Benedikti byl prv²m vychovatelem [Palack²]-kΘho k ╗svobodn∞jÜφmu myÜlenφ½-aΦ ze vÜech nejmladÜφ (*1799), byl, jak se zdß, nejzralejÜφ duÜevn∞, nadßn jsa jemn²m kritick²m smyslem a s tφm souvisφcφm v∞tÜφm rozhledem i klidem v ·sudku, za to vÜak menÜφ energiφ, kterß tak vyznaΦovala impetuosnφho velikΘho ducha èafa°φkova i cti₧ßdostivΘho, ne·morn∞ o svΘ vzd∞lßnφ a zuÜlecht∞nφ usilujφcφho [Palack²]-kΘho. Otßzka prosodie byla p°i velikΘm zßjmu doby o jazyk a poesii pravou ╗cause cΘlΦbre½ mladΘ literatury ΦeskΘ, zrovna jako poΦφnajφcφ se ji₧ tou dobou spory o dobrou pφsemnost. V ╚echßch u₧φvala tenkrßte malß obec bßsnickß pod vlivem DobrovskΘho prosodie p°φzvuΦnΘ, je₧ takΘ ovlßdla v N∞mcφch; v Uhrßch, kde zachovala se patrnß kontinuita mezi literßrnφ pracφ Φeskou XVI. a XVII. stol. s jejφmi formami a literßrnφmi pokusy z 2. pol. XVIII. a poΦ. XIX. stol., u₧φvßno jeÜt∞ mnoho Φasomφry. [Palack²] p°i nov²ch sv²ch pokusech bßsnick²ch °φdil se p°φzvukem, ale znenßhla vyvφjelo se v n∞m p°esv∞dΦenφ-bu∩ ₧e pod vlivem klassicismu, v PreÜpurku mohutnΘho, bu∩ ze snahy zalo₧iti prosodii Φeskou na jin² zßklad, ne₧ jak² m∞la n∞meckß-₧e s duchem jazyka ΦeskΘho snßÜφ se jen Φasomφra. Dorozumφval se o to pφsemn∞ s èafa°φkem, jen₧ s nφm souhlasil (Benedikti hßjil p°φzvuku), a v²sledkem t∞chto ·vah byli ╗PoΦßtkovΘ½. Kniha, je₧ vn∞jÜφ formou svΘ disposice (Üest list∙ st°φdajφcφch se s bßsn∞mi; t°i listy napsal [Palack²], t°i èafa°φk; p°edmluva jest od Blahoslava) upomφnß na spisy Herderovy, dokazovala, ₧e ╚echovΘ majφ v poesii dr₧eti se Φasomφry, ₧e ΦeÜtina schopna je uÜlechtilΘ a um∞lΘ formy tΘ nemΘn∞ ne₧ °eΦtina, na velk² rozdφl od n∞mΦiny. Byla to zßrove≥ aesthetickß studie o jazyku ΦeskΘm a nadÜenß chvßla p°ednostφ a krßs jeho, ale hlavnφ v²znam spisu t°eba spat°ovati v duchu a tendenci, jimi₧ je nesen: v jeho nacionalismu, nacionalismu tak rozhodnΘm a ·toΦnΘm, jak se dosud v ₧ßdnΘ novodobΘ publikaci ΦeskΘ byl neozval, nacionalismu pojatΘm nadÜen∞ slovansky a sm∞le protin∞mecky. Toto vyznßnφ vφry slovanskΘ je spolu polemikou a ₧alobou proti starÜφ generaci spisovatel∙ Φesk²ch s Dobrovsk²m v Φele, ₧alobou na to, ₧e sami mßlo pracujφce dusφ prßci ostatnφch sv²m autoritß°stvφm a svou nesnßÜelivostφ, ₧alobou, ₧e jsou ╗germanomany½. Je to prv² ve°ejn² ·tok ΦeskouherskΘ moderny na Φeskou generaci starÜφ, ryzφ v sv²ch motivech, ale ukvapen² v sv²ch ₧alobßch i nßzorech o Φasomφ°e; prvß srß₧ka dvou dob a pokolenφ naÜeho nßrodnφho probuzenφ-doby DobrovskΘho a doby Jungmannovy. Nebo¥ Jungmann o p°φpravßch k ╗PoΦßtk∙m½ nejen v∞d∞l, ale m∞l v nich ·Φastenstvφ; ╗PoΦßtkovΘ½ mluvφ zßrove≥ za n∞ho, za A. Marka (jen₧ sv²m rozhodn²m slovansk²m nacionalismem byl ideov∞ preÜpurskΘ mlßde₧i nejblφ₧e) a za Hanku. V∞domφ, ₧e Juugmann souhlasφ, dodalo nepochybn∞ autor∙m ╗PoΦßtk∙½ sm∞losti u₧iti tu a tam o velikΘm mu₧i, proti n∞mu₧ spis byl p°edevÜφm namφ°en, o DobrovskΘm, t≤nu ost°ejÜφho, ne₧ sluÜno bylo. Ostatek mluvφ v t∞ch partiφch spisu, kde se horuje slovansk² i kde se vystupuje polemicky, vφce èafa°φk ne₧ [Palack²] SlovanskΘ v∞domφ, ╗slavomilstvφ½, jak z°ejmo z ╗PoΦßtk∙½, bylo ji₧ ·pln∞ si podmanilo kruh Φesk²ch patriot∙ preÜpursk²ch. Provßzelo v₧dy, od nepam∞ti, v∞domφ Φeskonßrodnφ, a v dobßch, kdy Φesk² nacionalismus byl cele rozpoutßn, probouzelo se i ono k ₧ivotu ΦinnΘmu, jako na p°. v husitstvφ. Siln∞ji akcentujφ je znovu v XVIII. stol. ji₧ prvΘ obrany jazyka ΦeskΘho, s projevy jeho shledßvßme se v tΘ₧e dob∞ v Φesk²ch spisech uhersk²ch. Uhersk² stßt, kde tolik slovansk²ch kmen∙ se st²kalo, polo₧en² v centru slovanskΘho sv∞ta, a PreÜpurk, kde Slovßci i JihoslovanΘ studovali, byly zvlßÜt∞ p°φznivou p∙dou pro rozvoj jeho (Srb Vidakoviµ uΦil v PreÜpurku [Palack²]-kΘho a Benediktiho ruÜtin∞, srbÜtin∞ a staroslovanÜtin∞). A nynφ rostlo a sφlilo, proto₧e mohutn∞la nßrodnφ myÜlenka, s nφ₧ v₧dy souviselo. V rozvoj jeho p∙sobily ovÜem mocn∞ slavistickΘ studie v∞deckΘ o jazyce staroslovanskΘm, repraesentovanΘ tou dobou Durychem a zejmΘna Dobrovsk²m (v listech DobrovskΘho z let devadesßt²ch najdeme ji₧ hotov² programm slovansk²), p∙sobil p°φklad probouzejφcφho se hnutφ vÜen∞meckΘho a p∙sobil koneΦn∞ (a zßrove≥ mu zvlßÜtnφho rßzu dodßval) imposantnφ vzr∙st RuskΘ °φÜe, je₧ stala se sousedem stßt∙ Rakousk²ch, tolik slßvy a ·sp∞chu sklidila ve vßlkßch s Napoleonem a je₧ ji₧ d°φve v XVIII. stol. byla v slovansk²ch stycφch s DubrovniΦany a Chorvaty. Nynφ stala se n∞m²m slibem v∞tÜφ budoucnosti probuzenΘ intelligenci slovansk²ch nßrod∙ na zßpad∞, politicky i nßrodn∞ utiÜt∞n²ch. V tomto smyslu chßpal myÜlenku v ╚echßch nejsm∞leji A. Marek, a velmi blφzkΘ tomu je jejφ pojφmßnφ v ╗PoΦßtcφch½, v jejich₧ slovanstvφ je ovÜem (na rozdφl od panslavismu DobrovskΘho) mnoho romanticky blouznivΘho. [Palack²] stal se slavomilem patrn∞ tou₧e dobou, co obrßcen byl k lßsce nßrodnφ; jak hlubokΘ bylo slovanskΘ nadÜenφ preÜpurskΘ mlßde₧e v dob∞ jeho studiφ, posouditi m∙₧eme z toho, ₧e z preÜpursk²ch p°ßtel [Palack²]-kΘho dva, Kollßr a èafa°φk, posv∞tili cel² ₧ivot slu₧b∞ slovanstvφ. Nesnadn∞jÜφ ne₧ tyto vlivy myÜlenky Φeskoa slovanskonßrodnφ sledovati je p∙sobenφ ostatnφch duÜevnφch proud∙v a snah u mladΘho [Palack²]-kΘho. DuÜevnφ ₧ivot v PreÜpurku byl p°ece jen matn²m odleskem kulturnφho proud∞nφ zßpadu; sm∞ry ji₧ v N∞mcφch podlΘhajφcφ nebo p°ekonanΘ vlßdly v intelligenci uherskΘho m∞sta plnou silou, pojφce se zvlßÜtnφm zp∙sobem s proudy nov²mi. FrancouzskΘ osvφcenφ, klassicismus s heslem humanity, romantika-vÜe spl²valo v jedno a vÜe najednou p∙sobilo i v-[Palack²]-kΘho. [Palack²] Φetl mnoho, ale pravidlem to, co mu nßhoda p°i. nesla do ruky nebo co poskytovala knihkupeckß p∙jΦovna, v∞ci ceny nestejnΘ; o novinkßch literßrnφch zvφdal nejvφc z Φasopis∙, Φin∞ si piln∞ v²pisky, tak zejmΘna z revuφ ╗Hermes½, ╗Jahrbucher der Litteratur½ a ╗Leipziger Literaturzeitung½; ze spisovatel∙ zφskal nejvφc (1817-20) z Bouterwekov²ch ╗D∞jin poesie a °eΦnictvφ½, ze Schillera, Herdera (jej₧ zve ╗sv²m jedin²m mezi spisovateli½), z Blairov²ch Lectures on Rhetoric and Belles Lettres, z panφ StaδlovΘ a Jeana Paula. TakΘ vφce z referßt∙ a Φlßnk∙ Φasopiseck²ch ne₧ p°φmo seznamoval se s filosofick²mi sm∞ry v N∞mecku, nejvφce seznßmil se jeÜt∞ s Kantem a to ji₧ p°ed r. 1818; v tΘ dob∞ takΘ ustßlil se v n∞m jeho nßzor sv∞tov², odpovφdajφcφ ovÜem idealistickΘ filosofii dobou vlßdnoucφ, p°edevÜφm kritickΘ filosofii Kantov∞. Vφru v zjevenΘ nßbo₧enstvφ ztratil [Palack²] v studiφch t∞ch (jen o Kristovi v∞°il, ₧e byl zvlßÜtnφ mocφ bo₧skou obda°en), ale byl vd∞Φen Kantovi, ₧e nedal mu propadnouti v uΦenφ materialistickß, ₧e zachoval mu vφru v nesmrtelnost a v Boha, v BohaProz°etelnost, zßkony p°φrodnφmi od v∞k∙ vym∞°en²mi v p°φrodu p∙sobφcφho. Jeho religiosita, religiosita hluboko vÜtφpenß vlivy rodiny, mlßdφ a vychovßnφ, jeÜt∞ vzrostla po vφt∞zstvφ nad atheismem-m∞l chvφle, kdy syt marnosti ₧ivota tou₧il po smrti a radostech v∞Φnosti, kdy ko°il se velebnosti, svatosti a tajemstvφm nßbo₧enstvφ a nekoneΦnosti. A Kant to byl takΘ, kter² vedle siln²ch dojm∙ z mravn∞ p°φsnΘho okolφ otcepφsmßka utvrdil v n∞m smysl pro povinnost a drah²m mu uΦinil ideßl ctnosti. Se slovem tφm se v zßpiscφch [Palack²]-kΘho Φasto setkßme, najdeme horoucφ sliby, ₧e ctnosti po vÜecken Φas ₧ivota svΘho v∞ren z∙stane, najdeme pravΘ v²levy mravnφho zadostuΦin∞nφ i zalφbenφ a najdeme koneΦn∞ °adu doklad∙, jak sv∞domit∞ osv∞dΦoval [Palack²] sv∙j smysl pro povinnost a svou mravnφ opravdovost jako vychovatel v Ülechtick²ch rodinßch preÜpursk²ch, v situacφch Φasto nevd∞Φn²ch a beznad∞jn²ch. Ctnost, Pravda a Krßsa byly [Palack²]-kΘmu t°emi p∙vodnφmi ideami v Φlov∞ku (byl to jeden z prv²ch resultßt∙ jeho studiφ aesthetick²ch) a u oltß°∙ Ctnosti, Pravdy a Krßsy sliboval ob∞tovati nadÜen² jinoch vÜecky snahy a tu₧by svΘ. Jednou Φteme i formuli ╗ctnost a Φlov∞Φenstvφ velebnΘ½-ideßl humanity, v jßd°e svΘm ideßl mravnφho zdokonalenφ Φlov∞ka a lidstva, vΘvodφcφ literatu°e n∞meckΘ ke konci XVIII. stol. a hlßsan² p°edevÜφm Herderem (jen₧ byl [Palack²]-kΘmu tak drah²m pro universßlnost a srdeΦnost svΘho zßjmu pro pravdu a krßsu, pro sv∙j smysl pro vÜe nßrodnφ, lidovΘ a starobylΘ), byl takΘ podstatnou souΦßstkou jeho filosofickΘho a mravnφho creda. V mravnφm usilovßnφ svΘm m∞l [Palack²] od konce r. 1817 podporu vzßcnou a neobyΦejnou v lßsce panφ velikΘho ducha i srdce. Niny ZerdahelyovΘ, dcery proslulΘho v Uhrßch sv²m vzd∞lßnφm i politickou Φinnostφ Petra Baloghyho (nar. asi r. 1780). Po celou dobu pobytu svΘho v PreÜpurku a na venkov∞ uherskΘm (na statcφch rodiny, v nφ₧ byl informßtorem), od r. 1818-23, [Palack²] ₧il kultu tΘto ₧eny, kterß si jej zamilovaIa lßskou milujφcφ matky a schopna jsouc stejn∞ citovΘho i nßbo₧enskΘho vzruÜenφ a ╗sladcebolestnΘho rozjφmßni½, jako tou dobou [Palack²], jsouc d∙v∞rnicφ jeho ve vÜem, co mu plnilo duÜi, bavφc se s nφm o otßzkßch filosofick²ch (milovala mnoho Herdera), nßrodnφch, literarnφch i politick²ch, peΦovala o to, aby sna₧enφ jeho neopustilo nikdy ryze ideßlnφ a mravnφ svΘ v²Üe. Dennφk [Palack²]-kΘho bohat je hluboce cφt∞n²mi a krßsn∞ psan²mi projevy vd∞Φnosti k panφ ZerdahelyovΘ, prav²mi bßsn∞mi v prose (dotΦenß ji₧ ≤da ╗Modlitba mß dne 26. Φce 1818½ nale₧φ sem takΘ), jimi₧ zpovφdß svou lßsku k tΘ, kterou zve jedinou mezi lidmi a kterou slavφ, ₧e jej nauΦila ₧φti, jak se na mu₧e sluÜφ, prosp∞vÜi mu vφce, ne₧ spousty knih.
Palack²
#######
#FB#
0J7
1835A9
2125A9
2289A9
2805A9
3733B15
3796B19
3816B13
3849B12
3977A9
4154A9
4259A9
4343A9
4644A9
4778A9
4907A9
4974A9
5112A9
5467A9
5561D1
5970A9
6487A9
8098A9
8760A9
9799A9
10004A9
10209A9
10566A9
10582A9
11457A9
12193A9
12412A9
12600A9
13022A9
13260A9
13594A9
13774A9
14026A9
14371O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - spojenφ nßrodnφ a politicko-demokratickΘ ideje (1819)##%1901%43%347%196538
Palack²: KoneΦn∞ i rostoucφ politickΘ proud∞nφ doby, touhy probuzenΘ demokracie po prop∙jΦenφ stßtnφho obΦanstvφ million∙m lidu moc stßtu na bedrech sv²ch nesoucφho a p°ece z ·Φastenstvφ ve ve°ejnΘm ₧ivot∞ vylouΦenΘho, dycht∞nφ po ╗konstituci½ a, jednφm slovem °eΦeno, po ╗svobod∞½-poΦaly zßhy p∙sobiti na [Palack²]-kΘho, a od r. 1819, kdy poΦal se starati ╗o nßrodstvφ z ohledu vyÜÜφho½, t. j. kdy poΦal spojovati politicko-demokratickΘ idey osvφcenskΘ s myÜlenkou nßrodnφ, ovlßdly interess jeho m∞rou velikou. O obrat tento p°iΦinil se zase bezd∞ky Benedikti, jen₧ tou dobou vrßtil se (s Kollßrem) ze studiφ z Jeny a [Palack²]-kΘho dokonaleji seznßmil s intensivnφm politick²m cφt∞nφm a sna₧enφm n∞meckΘho nßrodn∞ probuzenΘho studentstva a professorstva, z toho p°edevÜφm s p∙sobenφm prof. d∞jin Ludena, Odtud [Palack²] horliv∞ Φφtal noviny, studoval Montesquieuovo De l'esprit des lois, hlavnφ tou dobou jeÜt∞ evangelium modernφho politickΘho vzd∞lßnφ, a zanφtil se cele pro zßsadu rovnosti poli tick²ch prßv a ╗pravou svobodu½, stejn∞ vzdßlenou anarchismu i aristokratismu nebo despotismu Svobodnß ·stava musφ b²ti dßna nßrod∙m, Φlov∞Φenstvo mß svΘ d∙stojenstvφ, ka₧d² mß neztratitelnΘ prßvo svΘ osobnosti, lid nenφ pro krßle, ale krßlovΘ jsou pro liditak asi uva₧oval ve svΘm dennφku, maje na mysli ovÜem p°edevÜφm nßrody domu rakouskΘho a p°esv∞dΦen jsa, ₧e i v Rakousku se nßrodovΘ probudφ a ₧e t°eba p°ipravovati se k tomu, ╗buditi slßvu naÜi, lßsku k vlasti a lßsku k Slovanstvφ½. Ideßl nßrodn∞-jazykov² mß vÜude p°evahu nad politick²m, a prßv∞ z tΘto doby mßme od [Palack²]-kΘho projev ·zkosti, ba zoufalΘ obavy, ₧e vÜechno nßrodnφ sna₧enφ vlastenc∙ bude nadarmo, ₧e je ji₧ pozd∞. Ale nad∞je v ohromnou tv∙rΦφ moc nadÜenφ-[Palack²] znovu a znovu akcentuje v tΘto dob∞ pot°ebu enthusiasmu-vracφ mu d∙v∞ru zase. A nadÜenφ jeho nenφ chvilkov² zßpal mlßdφ: sßm takovΘ vzkyp∞nφ cit∙ mß za netrvalΘ, sßm doporuΦuje rozvahu a klid, zavrhuje nßsilφ a mß smysl nejen pro prßva nßrod∙v, ale i prßva krßl∙-jeho nadÜenφ tkvφ v pravΘ lßsce a rozumovΘm poznßnφ a heslem jeho je ji₧ v tΘto dob∞: ╗v₧dy dle pravdy½. SpoleΦnost, s nφ₧ se [Palack²] st²kal, byla vφce nebo mΘn∞ duÜevn∞ podobn∞ p°ipravena a nalad∞na jako [Palack²] a tak i ze spoleΦensk²ch styk∙ dostßvalo se mu n∞kdy vd∞Φn²ch podn∞t∙, zejmΘna z veΦφrk∙ u panφ Karoliny GΘczyovΘ (sest°enice panφ Niny) a katolickΘ panφ Cs·zyovΘ, v jejφ₧ rodin∞ [Palack²] vyuΦoval a kde mnoho debattovßno o otßzkßch politick²ch, filosofick²ch i literßrnφch (p°ichßzeli i professo°i lycea; [Palack²] vzpomφnß nejvφc ostrovtipnΘho racionalisty Fßbryho a materialisty lΘka°e èimka). Obcovacφ °eΦφ byla ovÜem n∞mΦina. [Palack²] zφskal v okolφ tom ovÜem i vybranΘ zp∙soby obcovacφ a spoleΦenskou obratnost a jistotu, maje vedle toho p°φle₧itost nasbφrati mnoho zkuÜenostφ ₧ivotnφch a seznßmiti se nejen se zemanskou Ülechtou zßp. Uher, ale i s n∞kter²mi magnßtsk²mi rodinami. Znßmosti tyto dosti mu lichotily, a [Palack²] v∙bec znßmostφ, je₧ by mu prosp∞Üny b²ti mohly, rßd vyhledßval, a kdy₧ na podzim roku 1820 provßzel svΘ chovance, mladΘ Cs·zyovy, na universitu vφde≥skou (pobyl tu cel² Ükolnφ rok), studoval nejen v cφs. bibliotΘce, obrazßrnßch a kabinetech, ale seznßmil se osobn∞ p°edevÜφm s Dobrovsk²m (kter² tenkrßt ve Vφdni vydßval svΘ ╗Institutiones linguae Slavicae½), pak s Kopitarem, malφ°em Kadlφkem a hudebnφm skladatelem Dole₧ßlkem. Kadlφk v tΘ dob∞ portraitoval [Palack²]-kΘho-pravidelnou, plnou, hezkou tvß° mladΘho mu₧e se slab²m chm²°φm knφr∙, sv∞tl²mi, genißln∞ neupraven²mi vlasy a kotlety na tvß°φch, s krßsn²m Φelem a nemΘn∞ krßsn²ma velik²ma jasn²ma oΦima, se siln²mi, pon∞kud Üirok²mi, energicky sev°en²mi ·sty a °φmsk²m nosem-v celku d∙v∞ru vzbuzujφcφ tvß° velmi intelligentnφho a energickΘho mladΘho mu₧e z lepÜφ spoleΦnosti. V korrespondenci tou dobou (1820 a₧ 1823) byl [Palack²] se èafa°φkem (jen₧ byl °editelem srb. gymnasia v Nov. Sadu), Kollßrem (tou dobou kazatelem v PeÜti)-vÜichni t°φ se navzßjem povzbuzovali v horlivosti vlasteneckΘ-s Jungmannem, pak zejmΘna s Vyro₧ilem, jen₧ jako [Palack²] byl hofmistrem v Ülecht. rodinßch a pozd∞ji, v∞novav se prßv∙m, stal se professorem a do₧ivotnφm rektorem university peÜ¥skΘ, s ma∩arsk²m vlastencem Mik. Ghyczym a hudebnφm skladatelem Jind°. Marschnerem. V hudb∞ vzd∞lal se [Palack²] prßv∞ v PreÜpurku mnoho a ve spoleΦnosti, v nφ₧ se pohyboval, m∞l Φast∞ji p°φle₧itost poslechnouti i hudbu komornφ. Styk∙ se Srby novosadsk²mi a s jednφm AngliΦanem, slou₧φcφm v PreÜpurku, u₧il k tomu, aby zdokonalil se v srbÜtin∞ a angliΦtin∞; jeho znalosti jazykovΘ byly v∙bec tak neobyΦejnΘ, ₧e pro n∞ proslul v preÜpurskΘ spoleΦnosti. K dopln∞nφ obrazu o jeho vzd∞lßnφ, sna₧enφ a povaze mo₧no p°ipomenouti jeÜt∞ to, ₧e byl velmi cti₧ßdostiv² (v∞d∞l to sßm a m∞l za to, ₧e Benedikti a Kollßr vyklßdajφ mu to v chybu) a hrd jsa na ·sp∞chy svΘho p°iΦin∞nφ i samolib² (v dennφku najdeme dosti doklad∙ toho)-ji₧ r. 1823 napsal sv∙j ₧ivotopis, a dennφk, v n∞m₧ od r. 1818 uklßdal svΘ dojmy a nßzory (p°estßvß bohu₧el ji₧ v lΘt∞ r. 1820, zaΦφnß lednem r. 1823, ale od ·nora t. r. je jen such²m v²Φtem vn∞jÜφch okolnostφ), je psßn nejen pro n∞ho, ale pon∞kud i pro biografa. To vÜe je ostatek cele pochopitelno-z toho, co v²Üe pov∞d∞no, vφme p°ece, ₧e pln∞ pravdivß jsou nadÜenß slova obdivu, je₧ (1818) napsal o [Palack²]-kΘm èafa°φk Jungmannovi. Nazval jej ╗Φistou duÜφ½ a dodal: ╗nebo ani Shakespear∙v ani Schiller∙v duch horliv∞ji a sv∞tleji neho°el...½
Palack²
#######
#FB#
0J7
306A9
619A9
812A9
1574A9
1732A9
2131A9
2212A9
2401A9
2528A9
2653A9
2946A9
3414A9
3835A9
4056A9
4290A9
5309A9
5455O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - zßjem o aesthetiku a filosofii d∞jin##%1901%44%306%196539
Palack²: [Palack²] m∞l se stßti kn∞zem a r. 1817 p°ijal ji₧ napolo mφsto kazatele v Bφlsku ve-Slezsku (v tΘ dob∞ takΘ kßzal jednou v kostele hodslavickΘm)-₧e koneΦn∞ od°ekl a spokojil se nejist²m postavenφm soukromΘho vychovatele, o to mß zßsluhu tou dobou poΦavÜφ se znßmost jeho s panφ Ninou a literßrnφ ·sp∞ch ╗PoΦßtk∙½, zv²ÜivÜφ nßru₧ivou snahu jeho v∞novati svΘ sφly probuzenφ nßroda na poli literßrnφm. Ale kter² obor prßce si zvoliti, o tom byl dlouho na vahßch. Bystr² rozum jeho radil mu ji₧ r. 1816, ₧e ╚echovΘ pot°ebujφ mnohem vφce dobr²ch knih nauΦn²ch ne₧ Üpatn²ch verÜ∙, stanoviska toho hßjil i v ╗PoΦßtcφch½, ale i Jungmann i Safa°φk p∙sobili na≥ v sm∞ru opaΦnΘm, oΦekßvajφce od n∞ho bßsn∞, tragΘdie nebo aspo≥ poetiku. [Palack²] na prßce takovΘ vskutku pom²Ülel-snil o tragΘdii ╗Jan Hus½, jindy vylo₧il v dennφku plßn velikΘ epopeje vÜenßrodnφ ╗na zp∙sob Iliady½, v nφ₧ by se poslednφ vßlka nßrod∙ s Napoleonem ╗op∞vala podle ideφ nejdokonalejÜφch naÜeho v∞ku½ a je₧ by byla dφlem v∞ky trvajφcφm-, ale pom²Ülel i na to psßti knihu o geografii, o statistice, v∞novati se historii; vskutku vÜak v∞noval sv∙j prßzdn² Φas nejvφce studiφm aesthetick²m a filosofick²m. Aesthetika byla m≤dnφ disciplinou idealistickΘ doby, v PreÜpurku m∞l k nφ [Palack²]-kΘho prof. Gross, ale [Palack²] zalφbil si ji p°edevÜφm asi proto, ₧e studium jejφ mohlo nejdokonaleji dopl≥ovati a z·rod≥ovati jeho Ü¥astn² ₧ivot duÜevnφ, nesen² svatou lßskou k panφ ZerdahelyovΘ a blouznivou touhou po vÜem dobrΘm a krßsnΘm. Tak jal se psßti nejprve ╗P°ehled d∞jin krßsov∞dy a jejφ literatury½ (vydßn v pra₧skΘm ╗Kroku½ r. 1823), pokus kritickΘ revue dosavadnφ prßce aesthetickΘ, jejφ₧ soudy nebyly sice vÜude sprßvnΘ ani literatura ·plnß (z∙staly mu neznßmy ovÜem i spisy ètφtnΘho), ale imponujφcφ p°ece po mnohΘ strßnce svou kritikou dosavadnφ aesthetiky. Prßce tato m∞la b²ti prvou knihou jeho vlastnφ aesthetiky poΦatΘ ji₧ r. 1819, ale r. 1821 upravena samostatn∞; o spise hlavnφm ╗Krßsov∞da Φili o krßse a um∞nφ knihy patery½ pracoval [Palack²] pomalu v l. 1820-23, napsal vÜak jen dv∞ knihy a zlomek knihy t°etφ (otiÜt∞no po Φßstech v ╗Kroku½ r. 1823, v ╗╚╚M.½ r. 1827, 1829, 1830; pozd∞ji v celku v ╗RadhoÜti½, I.). Aesthetika [Palack²]-kΘho stavφ se celkem v okruh nßzor∙ Kantov²ch, aΦ [Palack²] cht∞l p°iblφ₧iti se k Plat≤novi a anglick²m intellektualist∙m (Bacon, Shaftesbury), aΦ velik² d∙raz pro v²voj sv²ch poznßnφ aesthetick²ch kladl na jednu myÜlenku, vyslovenou Baconem Verulamsk²m. Hßje proti Kantovi hlavni v∞ty svΘ krasov∞dy, ₧e krßsa jest p∙vodnφ, zßkladnφ idea ducha, cosi bytnΘho v duchu Φlov∞ka, pokroΦil dßle, zpracovßvaje Kant∙v subjektivismus, ale provßd∞je p°ece sm∞r ji₧ v Kantovi obsa₧en². Jak je mo₧no, ₧e krßsa jevφ se v p°edm∞tech, byl by musil ukßzati v pokraΦovßnφ, ale tyto nejzajφmav∞jÜφ partie z∙staly nenapsßny. S v∞deckΘho stanoviska, pravφ L. ╚ech, je [Palack²]-kΘho aesthetika pouze zajφmav² pokus, pozoruhodn² proto, ₧e [Palack²] dokazoval mo₧nost aesthetiky jako v∞dy, ₧e s d∙razem vytkl vßhu obraznosti a citu p°i vzniku dojmu krßsy (krßsa je mu ve shod∞ citu s obraznostφ) a ₧e platnost zßkon∙ krßsy vztahoval na vÜechen ₧ivot lidsk². Vyklßdaje aesthetiku, [Palack²] vylo₧il-jednak v prvΘ kapitole ╗PovÜechnß zkoumßnφ ducha Φlov∞Φφho v jeho Φinnostech½, je₧ je kusem psychologie, kusem noΘtiky a ·vodu do filosofie, jednak v statφch dalÜφch a pak zejmΘna v struΦnΘm v²kladu n∞meckΘm ╗Philosophischer Versuch ⁿber das Sch÷ne½, napsanΘm pozd∞ji (1828) v Praze, jak se zdß, pro hr. èternberky a vydanΘm v ╗GedenkblΣtter½-i svΘ nßzory filosofickΘ dosti soustavn∞ a ·pln∞. VelikΘho ducha jejich ve vÜeobecn²ch rysech ji₧ znßme, ale zajφmavo je sledovati jej i v pilφ°φch soustavy a pozorovati, kde rozchßzφ se [Palack²] se sv²m uΦitelem Kantem, blφ₧e se (mimo Herdera a Fichta) zejmΘna Jacobimu, nebo hledaje cest vlastnφch. B∙h, duch, p°φroda nejsou [Palack²]-kΘmu jako Kantovi pouhΘ pojmy naÜφ nejvyÜÜφ Φinnosti rozumovΘ, pouhΘ transcendentßlnφ idey, pom∙cky myÜlenφ, jim₧ neodpovφdß ₧ßdn² p°edm∞t, ₧ßdnß zkuÜenost, ale jsou mu skuteΦnΘ principy reßlnφ, jich₧ nelze rozumem dokßzati, ale o nich₧ p°φmo nebo i nep°φmo p°esv∞dΦuje nßÜ cit onou p∙vodnφ jistotou, kterß p°edchßzφ vÜechnu reflexi. Cit je [Palack²]-kΘmu tedy (na rozdφl od psychologie Kantovy i nov∞jÜφ) prvotnφ p∙sobnost nebo-li mohutnost ducha lidskΘho, rukojm∞ jsoucnosti ducha naÜeho i veÜkerenstva i Boha. D∙raz kladen² na cit (a s tφm souvisφcφ d∙raz na enthusiasmus, nadÜenφ) je charakteristick²m pro filosofii [Palack²]-kΘho; v tom [Palack²] blφ₧φ se Jacobimu a v tom stavφ se proti Kantovi, jemu₧ vyt²kß, ₧e vÜechnu filosofii zaklßdß na pouhΘm rozumu. I kategorick² imperativ poklßdß [Palack²] za cit, nikoliv za poznatek. Sv∞t vn∞jÜφ existuje (cit nßÜ nep°φmo sv∞dΦi o tom), ale my vnφmßme jen formy, zjevy jeho, a rozum je zpracovßvß a °adφ podle p∙vodnφ zßkonnosti svΘ. Sv∞t poznßnφ naÜeho je tedy jen formßlnφ, poznßnφ naÜe je jen lidskΘ-₧e sv∞t mysln² je sv∞t prav², m∙₧eme jen tuÜiti a v∞°iti. Rozumu tak na rozdφl od Kanta p°iznßvß [Palack²] pouze platnost formßlnφ a regulativnφ. Ale blφ₧i se zase mnoho Kantovi tam, kde hßjφ praktickΘho v²znamu a ·kolu filosofie pro Φlov∞ka, jako nauky vychovßvacφ k moudrosti, kde horlφ proti filosofii ₧ivotu cizφ, rouhajφcφ se zpupn∞ ka₧dΘmu tajemstvφ srdce, sv∞ta i nßbo₧enstvφ a drzostn∞ vym∞°ujφcφ vesmφr duÜevnφ i t∞lesn² malichernou m∞rou oblφben²ch domn∞nek. Podobß se mu i tam, kde vyklßdß summum svΘ filosofie, odpovφdaje na otßzku, co je nejvyÜÜφm ·Φelem ₧ivota? [Palack²]-kΘmu je poslednφm cφlem ₧ivota lidskΘho bo₧nost, co₧ jest jakoby srodnost a podobnost Bohu; Φlov∞k mß b²ti obrazem bo₧φm. Nenφ to ·Φel mimo Φlov∞ka postaven², jest to totΘ₧, co svrchovanΘ Φlov∞ctvφ-v nejvnit°n∞jÜφ svatyni bytu Φlov∞kova svφtφ Φlov∞ku a zah°φvß jej jiskra bo₧stvφ, p∙vod jeho samostatnΘ moci a p∙sobnosti; ona budφ nekoneΦnou snahu lidskou pokraΦovati k bo₧nosti. PokraΦovati k bo₧nosti-to znamenß tou₧iti zßkonem vnit°nφm k absolutnφ svobod∞, k absolutnφmu dobru a absolutnφ krßse (krßsa je forma bo₧nosti)-tyto ·Φely, ke kter²m usilujφ snahy naÜe, ty obrazy dokonalosti slovou [Palack²]-kΘmu ideami; idey jsou zjevenφ jiskry bo₧stvφ v Φlov∞ku svφtφcφ. A velikou tuto stavbu mravnφ snahy a nßbo₧enskΘho vzletu korunuje v²rok, obsahujφcφ [Palack²]-kΘho filosofii d∞jin: PokraΦovßnφ k bo₧nosti je vlastn∞, aΦkoliv v nekoneΦn²ch stupnicφch, obsahem vÜech d∞jin, jak Φlov∞Φenstva tak jednotlivc∙. Tyto zßsady filosofickΘ, jich₧ mohutnß moc prakticky v²chovnß je ka₧dΘmu z°ejma a je₧ tak p°ilΘhaly k podn∞t∙m a snahßm, je₧ p°ijal [Palack²] v mravn∞ p°φsnΘm a nßbo₧ensky nadÜenΘm okolφ svΘho mlßdφ, spravovaly myÜlenφ [Palack²]-kΘho po cel² ₧ivot jeho; nßru₧ivß horlivost hlubokΘho p°esv∞dΦenφ jimi oz²vß se v [Palack²]-kΘho polemice z let sedmdesßt²ch, polemice proti atheismu a materialismu, s nemenÜφ silou ne₧ v projevech z let 1818-23. Sv²mi studiemi filosofick²mi, zφskßnφm celistvΘho, jednotnΘho, a co je nejd∙le₧it∞jÜφ, vlastnφho nßzoru sv∞tovΘho [Palack²] p°ipravil se nejdokonaleji k jakΘkoliv prßci literßrnφ, a¥ v∞deckΘ a¥ poetickΘ. A prßce jeho o aesthetice a filosofii byly zßrove≥ prv²m sm∞l²m a p°ece zda°il²m pokusem p∞stovati novodobou filosofii jazykem Φesk²m-nev∞°il-li v letech devadesßt²ch XVIII. stol. Dobrovsk², ₧e ΦeÜtinu lze vzk°φsiti literßrn∞, dokazoval nynφ mlad² [Palack²], ₧e jφ lze vyklßdati nejt∞₧Üφ problΘmy mudroslovnΘ, zachytiti vÜechny pojmy abstraktnφ a vyjßd°iti jemnΘ odstφny myÜlenky. [Palack²] musil si ovÜem stvo°iti novou, dosti nesnadnou terminologii (je₧ se ΦßsteΦn∞ ujala ve filosofii ΦeskΘ a ji₧ [Palack²] vydal zvlßÜ¥ ╗Okus ΦeskΘ terminologie filosofickΘ½v ╚╚M. 1827), ale dovedl nesnadnou lßtku sd∞lovati Φtenß°i jasn∞, slohem, jen₧ bohat jsa duchem bßsnick²m, zachovßvß p°ece klid a diskretnφ vyrovnanost. Prßce tyto, otiÜt∞nΘ v ╗Kroku½ a prv²ch roΦnφcφch ╗Musejnφka½, byly to p°edevÜφm, je₧ v ΦeskΘ spoleΦnosti vzbudily ·ctu p°ed v∞domostmi a talenty [Palack²]-kΘho.
Palack²
#######
#FB#
0J7
9A9
735A9
1253A9
1285A9
2021A9
2215A9
2275A9
2873A9
2943A9
3183A9
3731A9
3872A9
4223A9
4502A9
4524A9
4677A9
5032A9
5511A9
6116A9
6275A9
6563A9
6650A9
6742A9
6987A9
7325A9
7458A9
7576A9
7935A9
7952O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - zßjem o ΦeskΘ d∞jiny##%1901%46%165%196540
Palack²: [Palack²] svΘ aesthetiky nedokonΦil-p°φΦina tkv∞la v tom, ₧e zßhy rozhodl se v∞novati svΘ sφly jinΘmu oboru naukovΘmu: d∞jinßm, d∞jinßm Φesk²m. ┌mysl vznikl v n∞m ne tak ze zßliby k historii, jako z jeho nadÜenφ vlasteneckΘho. [Palack²]-kΘho poutalo ovÜem Φtenφ historickΘ ode dßvna a v PreÜpurku m∞l, excerpuje ze star²ch Φesk²ch spis∙ pro PalkoviΦ∙v ╗Slovnφk½ (jen₧ m∞l se stßti podn∞tem Slovnφku Jungmannovu), zßhy p°φle₧itost seznßmiti se s kronikou Dalimilovou, Hßjkovou, s Veleslavφnem, Kralickou biblφ a Harantem, zßhy takΘ Φetl n∞kterΘ spisy KomenskΘho (jeho₧ byl otec jeho zvlßÜtnφm ctitelem), Pelclovu ╗Novou kroniku Φeskou½ a Davida Kraze historii Φeskobratrskou (Alte u. neue Brⁿderhistorie z r. 1772)-ale vÜe byl pochopiteln² interess v∞dychtivΘho studenta o zajφmav² p°edm∞t, nic vφce; [Palack²] Φetl, co mu nßhoda dala do ruky, a mezi tφm nebyly v∞ci pro Φeskou historii tou dobou nejd∙le₧it∞jÜφ: Dobnerova kritickß edice Hßjka, DobrovskΘho a Pelcla ╗Scriptores½ (jeÜt∞ pozd∞ji znß [Palack²] Kosmu jen z vydßnφ Freherova dv∞ st∞ let starΘho) ani menÜφ historickΘ studie pra₧sk²ch uΦenc∙. A prohlubuje-li se poΦ. r. 1818 jeho historickß Φetba, vidφme-li v rukou [Palack²]-kΘho ji₧ Gibbonovo slavnΘ dφlo o pßdu ╪φmskΘ °φÜe, prßce skotskΘho historika W. Robertsona (å1793), tenkrßt v N∞mecku velikΘ autority po₧φvajφcφ, a jeÜt∞ vφce, ale menÜφm prßvem slavenou ╗Gesch. der schweizerischen Eidgenossenschaft½ od Jana Mⁿllera, je to jen nßsledek zv²ÜenΘho interessu [Palack²]-kΘho o literßrnφ a v∞deckou produkci v∙bec-urΦit² zßjem individußlnφ mo₧no vÜak v tΘ dob∞ pozorovati u [Palack²]-kΘho ji₧ pro dobu husitskou. Studuje jiz Hßjka. Obrat nastal v kv∞tnu a Φervnu r. 1819 a souvisφ zase s nßvratem Benediktiho (a Kollßra) z Jeny. Z dotΦenΘho ji₧ vypravovßnφ jeho o Jen∞, snahßch studentstva a v²kladech a stanoviscφch professorstva [Palack²] se dov∞d∞l p°edevÜφm o p°ednßÜkßch prof. historie Jind°icha Ludena, nadÜenΘho nacionßla n∞meckΘho, nejen s kathedry, ale i publicisty ΦinnΘho ve svobodnΘm V²marskΘm stßt∞ ve smyslu vlasteneckΘm a d∙raz kladoucφho p°edevÜφm na to, ₧e jenom nßrodnφ d∞jiny mohou vychovßvati k pravΘmu vlastenectvφ, ₧e jenom studiem d∞jin vlastnφho nßroda lze poznati ducha jeho, individualitu jeho, a lßska k vlasti ₧e tkvφ jen v lßsce a p∞stovßnφ duÜevnφ zvlßÜtnosti a svΘrßznosti jeho ve vÜech oborech prßce duÜevnφ, ve vÜech projevech ₧itφ. Luden m∞l mnoho smyslu nejen pro politickΘ, ale i filosofickΘ pojφmßnφ d∞jin; sßm jsa ₧ßk a oblφbenec Jana Mⁿllera, vychoval N∞mc∙m znamenitΘho historika krßloveckΘho Jana Voigta. A myÜlenku Ludenovu o v²znamu d∞jepisu pro ideu nßrodnφ nalezl [Palack²] brzo potom u Karamzina (Istorija gosudarstva rossijskago) i u L. Jahna, Das deutsche Volksthum. Od seznßmenφ se s Ludenem znamenalo [Palack²]-kΘmu ╗nßrodstvφ z ohledu vyÜÜφho½ takΘ nßrodstvφ z·rodn∞nΘ a povznesenΘ studiem d∞jin, odtud poΦal horliv∞ji obφrati se d∞jinami Φesk²mi (Φetl na p°. nynφ DobrovskΘho Gesch. der b÷hm. Sprache u. Literatur, L'Enfantovu historii husitstvφ, Woltmann∙v n∞m. d∞jepis ╚ech), odtud poΦal v n∞m vznikati ·mysl v∞novati se d∞jinßm Φesk²m-byl-li to jeÜt∞ 1. led. 1820 plßn napsati knihu o vÜeobecnΘ historii jazykem Φesk²m nebo ₧ivotopisy vynikajφcφch Slovan∙ (PIutarch slovansk²), dopl≥uje plßn ten [Palack²] ji₧ po n∞kolika dnech dodatkem, ₧e cφlem ₧ivota jeho je ╗pragmatickß historie ╚eskΘ zem∞½. Ale teprv ku konci r. 1822, kdy₧ i Kollßr byl jevil velik² zßjem o husitstvφ a literaturu jeho, psal Kollßrovi, ₧e v∞zφ ji₧ cele v historii. ╗Nelze mi ₧φti, nebudu-li moci do vlastenskΘho d∞jepisu se dßti. Aspo≥ Husitstvo, budu-li ₧iv, jist∞ popφÜi. Jest se Φemu hn∞vati, jak mßlo se tΘ slavnΘ krajanov naÜich zdoby doma i venku Üet°φ. Na krßsov∞du ji₧ tΘm∞° zapomenuto...½ Tento z°etel k husitstvφ, jen₧ v [Palack²]-kΘm dosti pozd∞ dozrßvß v p°esv∞dΦenφ o neobyΦejnΘm v²znamu jeho, rostl zajistΘ s probuzen²m zßjmem [Palack²]-kΘho o myÜlenku svobody. Po Φem doba tou₧ila, to vyhledßvala i v d∞jinßchtak Niebuhr podßval svΘmu nßrodu jako velk² vzor obraz vzneÜenΘho ·silφ ╪φmaa v husitstvφ musil [Palack²] vid∞ti ideßlnφ dobu, je₧ pokouÜela se zt∞lesniti hlavnφ jeho ideßly; vlast, ctnost, svobodu. V motivech [Palack²]-kΘho v∞novßnφ se historii nemo₧no ovÜem nevzpomenouti vlivu Herderova a vlivu romantiky.
Palack²
#######
#FB#
0J7
9A9
236A9
809A9
1006A9
1185A9
1485A9
1598A9
1855A9
2633A9
2775A9
3275A9
3783A9
3893A9
4072A9
4186A9
4286O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - p°φprava na historickou Φinnost (od r. 1820)##%1901%46%430%196541
Palack²: Od r. 1820 [Palack²] pro p°φÜtφ historickou Φinnost svou v∞dom∞ se p°ipravoval. Nepozorujeme sic ani v tΘto dob∞, ₧e by se seznßmil s p°ednφmi v∞deck²mi pracemi poslednφ doby, Φesk²m d∞jinßm v∞novan²mi, ₧e by studoval podrobn∞ji historickou lßtku, nebo dokonce studoval v pramenech neb archivech. Jej zajφmß vφc theorie methody d∞jepisnΘ, filosofie d∞jin (lze-li tak nazvati snahu doporuΦovanou ponejprv Voltairem, pojφmati d∞jiny duchem filosofick²m) a um∞nφ historii psßti-v obou poslednφch sm∞rech se [Palack²] ovÜem byl znaΦn∞ p°ipravil sv²mi studiemi filosofick²mi a aesthetick²mi. [Palack²]-kΘho p°φ prava historickß v∙bec poΦala se tam, kde dnes vzd∞lßnφ historikovo se dovrÜuje, nebo jeÜt∞ Φast∞ji kam ani nedospφvß; nedostßvalo-li se mu v PreÜpurku znalosti pomocn²ch v∞d a method historickΘ kritiky, a¥ prakticky a¥ theoreticky, vzd∞lal se [Palack²] v ostatnφch Φßstech methodologie, zejmΘna v theorii pojetφ d∞jin, znaΦn∞. P°φsluÜnß literatura tehdejÜφ poskytovala k tomu cφli mnohem vφce, ne₧ se dnes mß za to-[Palack²] se mnoho nauΦil zejmΘna z recensφ o historick²ch pracφch, roztrouÜen²ch po Φasopisech. Literßrnφ kritiky vynikaly tenkrßte vzßcnou dnes v∞cnostφ, obsa₧nostφ a vß₧nostφ (tak na p°. ·vahy vlßdou Metternichovou podporovan²ch ╗Jahrbⁿcher der Litteratur½, lipskΘho a hallskΘho Φasopisu literßrnφho, ╗Hermesa½ a j.), a vφc ne₧ polovice v²pisk∙ [Palack²]-kΘho z doby preÜpurskΘ pochßzφ z takov²chto pramen∙. [Palack²] Φerpal ovÜem i p°φmo z pracφ samostatn²ch, tak zejmΘna z Bolingbrokeov²ch ╗Letters on the study and use of history½ (Lond²n, 1752), z Blaira (ji₧ citovanΘho), z prßce vratislavskΘho professora d∞jin L. Wachlera, podßvajφcφ kritickou bibliografii historickΘ propaedeutiky a literatury d∞jin sv∞tov²ch, a zejmΘna z Rotteckova Φlßnku ╗Ueber die Geschichte u. geschichtliche Kunst½ (╗Hallesche Litt. Zt.½, 1819). Niebuhra, podivno dost, nepoznal; znamenitou prßci B÷ckhovu o stßtnφm hospodß°stvφ athΘnskΘm znal jen z referßtu. V b°eznu r. 1820 [Palack²] poΦal psßti studii ╗O d∞jinßch a d∞jepisectvφ½, o nφ₧ vÜak potom neslyÜφme slova (patrn∞ jφ nenapsal)ale co by asi obsahovala, o tom lze si z hojn²ch jeho excerpt∙ sem nßle₧ejφcφch uΦiniti obraz snad dobr². KoneΦn² cφl historie podle toho je pouΦn², vzd∞lßnφ potomstva, moudrost, historik mß mφti vynikajφcφ mravnφ interess (H. Blair), bez vφry v bo₧stvφ nenφ pravΘ v∞dy d∞jepisnΘ, pravda je cφlem bezprost°ednφm, ale t°eba mφti schopnost pravdu poznati a odvahu ji pov∞d∞ti, nevnßÜeti do d∞jin vlastnφch zamilovan²ch nßzor∙v, ale d∞jiny z nich sam²ch vyklßdati, t°eba dokonale shledati prameny, ╗uΦen∞ ovlßdnouti a kriticky rozt°φditi lßtku½, ale p°edevÜφm t°eba mφti ducha, abychom materißl sprßvn∞ pojali, ducha udßlostφ a jednajφcφch osob pochopili a celß obdobφ spojili principem vedoucφ myÜlenky. Tento d∙raz na pot°ebu ╗ducha½ je charakteristick²m pro [Palack²]-kΘho excerpty o historii, s nφm znovu a znovu shledßvßme se i v jeho dennφku: ╗duch d∞jin veÜker²ch½, ╗duch stoletφ½, ╗duch nßroda½-a duch jen duchem, ₧ivot ₧ivotem pochopen b²ti m∙₧e. I tu i jinde brojφ [Palack²] proti bezduchΘmu opakovßnφ slov kronikß°∙t°eba obraznostφ minulost znovu stvo°itia vypisuje si ·sudek o Gattererovi, jen₧ ₧ivot v∞noval pomocn²m v∞dßm, kritickΘmu badßnφ v historii, osvobozenφ historie od nßzor∙ theologick²ch, ale ducha, jen₧ by massu o₧ivoval a pronikal, zabil sv²m linnΘismem, sv²m rubrikovßnφm. Proto takΘ [Palack²] oblφbil si tolik dφlo Jenischovo o duchu XVIII. stol. (Geist u. Character des 18. Jahrh. politisch, moralisch, aesthetisch u. wissenschaftlich betrachtet, 1800, 3 d.). A vedle toho vracφ se znovu myÜlenka: k historii t°eba p°edevÜφm politickΘho rozhledu, filosofickΘho i psychologickΘho vzd∞lßnφ. T°ebas ₧e historie v tomto duchu pojatß nenφ ·Φelem sama sob∞, t°ebas ₧e mß b²ti uΦitelkou moudrosti a tribunßlem mravnφm (v theorii ostatek se modernφ po₧adavky historie pro historii snßze pronßÜejφ ne₧ uskuteΦ≥ujφ v praxi), jsou zßsady [Palack²]-k²m nasbφranΘ d∙kazem porozum∞nφ jeho prßv∞ pro tu strßnku p°φpravy historickΘ, bez nφ₧ nem∙₧e b²ti dφla v∞tÜφho slohu a v²znamu. A jeÜt∞ hojn∞jÜφ jsou v²pisky [Palack²]-kΘho tam, kde jde o pravidla ╗historickΘho um∞nφ½, dnes bychom °ekli o pravidla nauky o podßnφ, stilu, komposici historickΘ: jednota pojetφ celku i jednotliv²ch obdobφ, charakteristika povah jednotlivc∙v i sm∞r∙ myÜlenkov²ch, vß₧nost spojenß s ozdobnostφ i elegancφ, po°ßdek, jasnost, dobrΘ p°echody, o₧ivenφ detaily-╗historik je um∞lcem, dovede-li urΦit∞ a jasn∞ vylφΦiti vn∞jÜφ ₧ivot svΘho p°edm∞tu jako odlesk jeho ₧ivota vnit°nφho½. Ve v²pisech [Palack²]-kΘho lze pozorovati koneΦn∞ i p°ekvapujφcφ interess o otßzky nßrodohospodß°skΘ a jednou najdeme v∞tu, ₧e prßvnφ instituce jsou to, v nich₧ ducha minulosti lze poznati nejpoutav∞ji. Ideßl historickΘho spisovßnφ, jak jej pozd∞ji [Palack²] uskuteΦnil v poslednφm zpracovßnφ sv²ch ╗D∞jin½, byl v hlavnφch rysech sv²ch, jak patrno, hotov ji₧ v PreÜpurku, a v Uhrßch takΘ se ji₧ shledßme s n∞kter²mi v∙dΦφmi myÜlenkami [Palack²]-kΘho pojetφ d∞jin Φesk²ch. Na podzim r. 1822 [Palack²] napsal na ₧ßdost Kopitarovu (jen₧ byl spoluredaktorem vφde≥sk²ch ╗Jahrbⁿcher½) recensi o PalkoviΦov∞ Slovnφku (recensi nep°φznivou; [Palack²] i Kollßr byli se dßvno s PalkoviΦem rozeÜli) a Sychrov∞ ╚eskΘ fraseologii; zajφmav∞jÜφ byl vÜak obÜφrn² ·vod, jen₧ cht∞je seznßmiti Φtenß°stvo revue s ╚echy v∙bec, podßval v podstat∞ d∞jiny ΦeskΘ myÜlenky nßrodnφ se z°etelem k Φes. d∞jinßm literßrnφm, politick²m, k jazyku i ethnografii, v tom mnoho i k Slovßk∙m (vyÜel r. 1874 v ╗GedenkblΣtter½ pod titulem ╗An- und Aussichten der b÷hmischen Sprache vor 50 Jahren½). Kopitar vÜak neotiskl niΦeho, patrn∞ z obavy, ₧e by censura nepropustila Φlßnku, slavφcφho ΦeskΘ hnutφ nßrodnφ a lφΦφcφho °ßd∞nφ jesuit∙ v ╚echßch pob∞lohorsk²ch. V²klady [Palack²]-kΘho v tΘto prßci nejsou prosty chyb, ale zajφmajφ p°edevÜφm tφm, ₧e ji₧ zde [Palack²] rozvφjφ svΘ pojetφ d∞jin Φesk²ch jako zßpasu nßrodnostnφho mezi ╚echy a N∞mci, ₧e v husitskΘ dob∞ vidφ p°edevÜφm moment nßrodnφ, ₧e vyt²kß s d∙razem Φinnost Jednoty a znß 20 spis∙ KomenskΘho a ₧e ji₧ zde patrno je ono pozd∞jÜφ jeho pojφmßnφ ╚ech∙ jako nßroda, jen₧ nikdy neusiloval o v²boj. [Palack²] ujφmß se Slovak∙ proti Ma∩ar∙m, dot²kß se i ethnografickΘ jednoty Slovanstva, ale na ΦeÜstvφ klade ji₧ d∙raz zvlßÜtnφ; zde nenφ slovanstvφ vÜe, jako bylo v ╗PoΦßtcφch½. ┌sudek jeho o nov∞jÜφ literatu°e ΦeskΘ vyznφvß zajistΘ v slova, ₧e jφ chybφ individußlnφ Φesk² rßz. Ka₧d² nßrod mß sv∙j rßz, svΘho ducha╚ech vÜak jevφ se dosud v literatu°e svΘ v₧dy jako Φlov∞k, Φasto jako uΦenec a patriot ale z°φdka jako ╚ech.
Palack²
#######
#FB#
0J7
20A9
513A9
596A9
859A9
1031A9
1379A9
1442A9
1992A9
2861A9
3075A9
3411A9
3956A9
4126A9
4585A9
4822A9
5008A9
5063A9
5205A9
5804A9
5891A9
6192A9
6617O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - pobyt na statku Cs·zu a v Praze (1821-1827)##%1901%48%41%196542
Palack²: [Palack²] v tΘto dob∞ (1821 a 1822) prodlΘval z nejv∞tÜφho dφlu na statku Cs·zu (v stol. komßrenskΘ), zastßvaje stßle dob°e placenΘ mφsto vychovatele syn∙ panφ Cs·zyovΘ. Pom²Ülel p∙vodn∞ na to, zahospoda°iti si n∞jakou Φßstku pen∞z, pak vydati se na cesty Evropou k dopln∞nφ svΘho vzd∞lßnφ a teprve potom hledati vhodnΘho zam∞stnßnφ. Ale pen∞₧itß pomoc, kterou musil p°isp∞ti otci v obchod∞ ztrßty utrp∞vÜφmu, zbavila ho jeho ·spor; panφ z Cs·zy z∙stala mu pak, kdy₧ poΦ. r. 1823 syn jejφ dostal mφsto u armßdy a [Palack²] byl voln²m, v∞tÜφ Φßs¥ povinnΘ odm∞ny dlu₧na. [Palack²] p°es to odhodlal se odebrati se do Prahy-Dobrovsk² mu byl ji₧ r. 1821 zajistΘ nabφdl svou podporu a v podobnΘm asi smyslu psal mu Jungmann. Prvnφ t²den r. 1823 [Palack²] ztrßvil ve Vφsce (v t∞kovskΘ stol.) u panφ Niny ZerdahelyovΘ, zatφm ovdov∞vÜφ, aby se s nφ rozlouΦil, 6. ·nora pak rozlouΦil se v Cs·zu a odtud doprovodil ₧ßka svΘho do Vφdn∞. Zde zdr₧el se od pol. ledna do pol. ·nora, zajφmaje se vφce o aesthetiku ne₧ o Husa (seznßmil se tu s Vukem Karad₧iµem, s °φÜsk²m historiografem Hormayerem a rusk²m historikem P.-J. K÷ppenem, prßv∞ ve Vφdni dlφcφm)v Praze tou dobou prosl²chalo se, ₧e mß stßti se prof. aesthetiky na universit∞. VelkonoΦnφ svßtky ku konci b°ezna ztrßvil u otce, jen₧ po smrti matky [Palack²]-kΘho (å25.°φj. r. 1822) se byl o₧enil znovu (n∞kolik dnφ v∞noval [Palack²] i p°ßtel∙m z ·tlΘho mlßdφ v Kunvald∞) a vyp∙jΦiv si n∞co pen∞z, vydal se do ╚ech. Dne 11. dub. p°ijel do Prahy-jak pozd∞ji pravφza tφm ·Φelem pouze, aby po dv∞ lΘta studoval tu d∞jiny husitstvφ, jak vÜak psal z Vφdn∞ Jungmannovi, proto, aby nalezl si n∞jakΘ mφsto, ╗bu∩ co biblioteka°, bu∩ co jinΘho½. Obecnß situace sna₧enφ Φeskonßrodnφho byla sice velmi p°φznivß-r. 1816 a 1818 vydßny byly vlßdou pamßtnΘ dekrety, jimi₧ p°ikßzßno zase p∞stovati Φesk² jazyk na Φesk²ch gymnasiφch a znalost ΦeÜtiny prohlßÜena za nevyhnutelnou a zßvaznou pro ka₧dΘho p°φÜtφho stßtnφho ·°ednφka, lΘka°e a kn∞ze, tΘho₧ r. 1818 zalo₧eno s patrnou podporou vlßdy a dvora ╚eskΘ museum, ╗nalezen²½ Rukopis KrßlovΘdvorsk² p∙sobil ji₧ jako vzpruha nßrodnφho nadÜenφ, mu₧∙ snah vlasteneck²ch a v duchu jejich literßrn∞ i prakticky Φinn²ch p°ib²valo, p°ednφ stavovΘ se sympathiemi sv²mi k snahßm Φeskonßrodnφm netajili, v Φele politickΘ sprßvy ╚ech stßl mu₧ k ╚ech∙m se hlßsφcφ a jim p°ejφcφ, hr. Kolovrat, jen₧ brzo na to (1826) m∞l stßti se p°ednφm ministrem stßtnφm a duÜφ vnit°nφ sprßvy °φÜe na dlouhou °adu let-ale v malΘ obci pra₧sk²ch Φesk²ch autorit literßrnφch bylo vφce vlasteneckΘho nadÜenφ ne₧ svornosti, snßÜelivosti, discipliny, vyÜÜφho vzd∞lßnφ a ÜirÜφho rozhledu. [Palack²] nejen ₧e nenaÜel ₧ßdnΘ organisace, ale vÜe zaujato bylo nejnechutn∞jÜφmi spory osobnφmi. V DobrovskΘm se [Palack²] nezklamal-jeÜt∞ v dubnu byl zam∞stnßn u n∞ho v ka₧dodennφch cviΦenφch palaeografick²ch, maje zßrove≥ mnoho p°φle₧itosti uΦiti se tomu, Φeho jako historik nejvφce pot°eboval, kritice pramen∙, pak byl n∞kolik m∞sφc∙ vychovatelem v rodin∞ bohatΘho m∞Ü¥ana Ahsbasa; na podzim zavedl koneΦn∞ Dobrovsk² [Palack²]-kΘho k hr. Fr. èternberkovi. Byl to mezi Φeskou Ülechtou tΘ doby mu₧ ne-li nejhorliv∞ji Φesky sm²Ülejφcφ, tedy jist∞ nejv²Üe stojφcφ sv²m smyslem pro v∞du a um∞nφ, v tom p°edevÜφm pro historii Φeskou, jφ₧ se s lßskou obφral a ji₧ v²born∞ znal, Ülechtic zßsad uÜlechtile svobodomysln²ch, prost² vÜech p°edsudk∙, a duÜe vÜeho, co stavovΘ tehdejÜφ podnikali v ohledu kulturnφm nebo nßrodnφm, zejmΘna spoleΦnosti p°ßtel um∞nφ (po smrti jeho r. 1830 [Palack²] ocenil v²znam jeho v srdeΦnΘm nekrologu v n∞meckΘm Musejnφku 1830). Seznßmeni s hr. èternberkem p°isp∞lo v prvΘ °ad∞ k pozd∞jÜφm ·sp∞ch∙m [Palack²]-kΘho. Od podzima r. 1824 [Palack²] dochßzel denn∞ do domu èternberkova, studuje rodinnΘ archivßlie, je₧ hrab∞ choval v svΘm byt∞-bylo mu ulo₧eno, aby vypracoval struΦnΘ d∞jiny rodu èternberskΘho pro Hormayer∙vTaschenbuch fⁿr vaterl. Geschichte. Studium to bylo zßrove≥ [Palack²]-kΘmu prv²m dokonalejÜφm uvedenφm do d∞jin Φesk²ch, a kdy₧ [Palack²] na ja°e r. 1824 odevzdal hrab∞ti a DobrovskΘmu prßci hotovou, prßci, kde v ·vod∞ vylo₧il bezcennost nekritick²ch genealogiφ dosavadnφch, podßvaje malou studiφ svou zßrove≥ zda°ilou ukßzku, jak podobnß themata majφ b²ti zpracovßna (prßci potom Hormayer pokazil Ükrty i banßlnφmi dopl≥ky), ╗stalo se pov²Üenφ mΘ v oΦφch jejich½ (pravφ [Palack²]), [Palack²] stal se hr. èternberkovi mil²m spoleΦnφkem jeho historick²ch pracφ a ·vah, mlad²m p°φtelem, o jeho₧ pokroky peΦoval hrab∞ nejen po strßnce hmotnΘ, ale i po strßnce duÜevnφ. [Palack²]-kΘmu samΘmu, vypravujφcφmu o tom, namφtß se srovnßnφ s panφ Zerdahelyovoujako v PreÜpurku, tak brzo i v Praze [Palack²] m∞l Üt∞stφ b²ti ·Φastnu v²chovnΘ lßsky pravΘho Ülechtice, jeho₧ bohatΘ zkuÜenosti v ₧ivot∞ ve°ejnΘm byly [Palack²]-kΘmu zdrojem pouΦenφ o tom, po Φem byl tou₧φval p°ed lety: pouΦenφ o ₧ivot∞ a duchu nßrod∙v. P°ßtelskΘ styky s hr. Fr. èternberkem zajistily jednak [Palack²]-kΘmu sluÜnou ob₧ivu v Prazehrab∞ platil mu roΦnφ honorß° 200 zl. st°., postaral se o to, aby [Palack²]-kΘmu dostalo se zakßzek na rodopisy i od jin²ch rodin aristokratick²ch (╚ernφn∙, Kinsk²ch, Martinic∙ Althann∙) a aby UΦenß spoleΦnost sv∞°ila mu vydßnφ Φesk²ch letopis∙ XV. stol.; iniciativ∞ jeho je d∞kovati, ₧e r. 1827 stavovΘ poΦali s [Palack²]-k²m jednati o pokraΦovßnφ v nedokonΦenΘm PubiΦkov∞ d∞jepisu ╚echjednak uvedly jej velmi zßhy v p°ednφ pra₧skou Ülechtickou spoleΦnost, do nφ₧ byl [Palack²] ostatek i d°φve dobyl si p°φstupu. Praha tehdejÜφ bylo m∞sto aristokratickΘ, lepÜφ spoleΦnost m∞Ü¥anskß ₧ila po pansku a v Φil²ch stycφch se Ülechtou, pohostinnΘ domy panskΘ i m∞Ü¥anskΘ otev°eny byly nßvÜt∞vßm i spoleΦnostem v mφ°e dnes neznßmΘ, spoleΦnost schßzela a bavila se v∙bec v rodinßch, nikoliv ve ve°ejn²ch mφstnostech. [Palack²]-kΘho najdeme hned od poΦßtku v proudu tohoto ΦilΘho spoleΦenskΘho ₧ivota, v n∞m₧ mu ovÜem jeho duch i elegance zabezpeΦovaly mφsto vß₧enΘ; nejΦast∞ji jej vidφme u Ebert∙, v dom∞ barona Astfelda (jemu₧ nßle₧el i zßmek v Troji), kde b²vali hosty p°ednφ Ülechtici i intelligence obΦanskΘho stavu, v styku s bankΘ°em Dessauerem, drem Lichtnerem, b²v. setnφkem ryt. Rittersberkem, dilettantem v historii i poesii, u n∞ho₧ [Palack²] delÜφ dobu bydlil, a s baronem StenΦem, takΘ historikem-ochotnφkem. Z ╚ech∙ sp°ßtelil se [Palack²] jeÜt∞ nejvφce s hudebnφm skladatelem TomßÜkem, s dramatick²m spisovatelem MachßΦkem, prof. V. A. Svobodou, literßrn∞ vysoce vzd∞lan²m-v celku je patrno, ₧e hledal spoleΦnost takovou, kterß by vyhovovala jeho zßlibßm literßrnφm a um∞leck²m (v tom nejvφc zase hudba a divadlo) a kterß by m∞la ducha. [Palack²] t∞chto let nenφ ovÜem ji₧ [Palack²] let 1818-20 s jejich a₧ askΘtickou p°φsnostφ ₧ivotnφ: ku podivu mnoho Φasu v∞nuje spoleΦnosti a jejφm zßbavßm (v tom vedle ples∙v a redut a ovÜem p°edevÜφm divadla je i Φasto billard, taroky, whist) a brzo je i zamilovßn; od podzimu r. 1825 vznikß jeho nßklonnost k mladÜφ dce°i velkostatkß°e a advokßta Jana M∞chury, Terezii, s jejφm₧ bratrem Leopoldem (jen₧, jako celß rodina, mnoho miloval hudbu a po₧φval jmΘna jako hudebnφ skladatel) jej seznßmil Ebert. V zß°φ r. 1827 [Palack²] pojal ji za cho¥-tak byl koneΦn∞ p°ipoutßn k ╚echßm trvale a s bohatou panφ nabyl hmotnΘ nezßvislosti, kterß netrßvφc schopnostφ a sil jeho v boji o existenci, mnoho p°isp∞la k pozd∞jÜφmu vedoucφmu jeho postavenφ ve spoleΦnosti nßrodnφ. Je p°irozeno, ₧e v pra₧skΘ spoleΦnosti ΦeskΘ, v kruhu chud²ch literßt∙, hled∞no s trochou zßvisti k ╗velikΘmu Üt∞stφ½, je₧ [Palack²]-kΘho potkalo (a okolnost, ₧e p°φsn∞ konservativnφ a mezi Ülechtu se poΦφtajφcφ bohßΦ pra₧sk² dal dceru za cho¥ pouhΘmu literßtu a k tomu lutherßnovi, je jist∞ velmi v²mluvn²m sv∞dectvφm vynikajφcφch osobnφch vlastnostφ i spoleΦensk²ch talent∙v [Palack²]-kΘho), a to p°isp∞lo jeÜt∞ vice k odcizenφ mezi ob∞ma stranami. Jungmann psal tenkrßt, ₧e [Palack²] ╗ne co ╚ech neb Slovan, ale co dobr² N∞mec svΘ Üt∞stφ ud∞lal a tφm op∞t Φeskou stranu pon∞kud urazil½.
Palack²
#######
#FB#
0J7
9A9
522A9
578A9
748A9
1299A9
1374A9
2637A9
2752A9
3059A9
3514A9
3662A9
3697A9
3941A9
4009A9
4352A9
4364A9
4547A9
4667A9
4782A9
4940A9
5043A9
5290A9
5446A9
5786A9
6213A9
6312A9
6620A9
6656A9
7140A9
7510A9
7764A9
7864A9
7978O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
Palack²: V ·sudku tomto je mnoho nespravedlivΘho-[Palack²] i v n∞meckΘ nebo n∞mecky hovo°φcφ pra₧skΘ spoleΦnosti z∙stal ╚echem, a v²znam, jeho₧ brzo potom nabyl jako organisßtor prßce nßrodnφ, tkv∞l prßv∞ v tom, ₧e [Palack²] dovedl pro kulturnφ pot°eby svΘho nßroda zφskati podporu ve stavech vyÜÜφch, v spoleΦnosti, v nφ₧ se pohyboval, ₧e dovedl prost°edkovati mezi ob∞ma vrstvami, lidovou a Ülechtickou, mezi ob∞ma generacemi, starÜφ DobrovskΘho i mladÜφ Jungmannovou, a vΘsti a spojiti ob∞ k dosa₧iteln²m cφl∙m. U₧φvaje p°ßtelstvφ hr. èternberka, peΦoval o to, aby mocnou autoritu jeho a jeho p°ßtel uΦinil ve v∞tÜφ mφ°e slu₧ebnou v∞ci nßrodnφ. Prvnφ a to velik² ·sp∞ch [Palack²]-kΘho v tom sm∞ru bylo vybojovßnφ musejnφch Φasopis∙. DuÜφ a praesidentem mladΘho ·stavu musejnφho byl od poΦßtku p°φbuzn² hr. Fr. èternberka, hr. KaÜpar èternberk, vynikajφcφ p°φrodozpytec, p°φtel A. Humboldt∙v a Goeth∙v, jej₧ vÜak jeho vychovßnφ i dlouhΘ p∙sobenφ v cizin∞ (vychovßn byl v ╪φm∞ v collegium germanicum, r. 1787-1807 byl kanovnφkem v ╪ezn∞, aΦ nem∞l kn∞₧skΘho sv∞cenφ) uΦinilo mnohem vla₧n∞jÜφm v ohledu nßrodnφm, ne₧ byl hr. FrantiÜek. Kdy₧ si hr. KaÜpar jednou (20. pros. 1825) ve spoleΦnosti hr. FrantiÜka, DobrovskΘho a [Palack²]-kΘho st∞₧oval na lhostejnost nßrodnφ intelligence k museu na HradΦanech, poda°ilo se [Palack²]-kΘmu po dlouhΘ debat∞, v nφ₧ nadÜen∞ hßjil svΘ stanovisko v∞°φcφho ΦeskΘho nacionßla, p°esv∞dΦiti vÜechny t°i starce a mezi nimi p°edevÜφm skeptickΘho DobrovskΘho a hr. KaÜpara, ₧e pot°ebφ jest orgßnu, jφm₧ by museum na sebe upozor≥ovalo, se sbφrkami sv²mi seznamovalo, ano orgßnu, jen₧ by zßrove≥ p∙sobil v²chovn∞ na nßrod a p∞stoval zanedbßvan² jazyk Φesk², probuzoval nßrodn∞. Hned druhΘho dne [Palack²] vypracoval programm pro p°φÜtφ orgßn musejnφ, vlastn∞ pro dva Φasopisy, n∞meck² a Φesk², z nich₧ prv² m∞l b²ti Φeskou revue v nejÜirÜφm slova smyslu, druh² lidov²m orgßnem literßrnφm a historick²m. N∞meck² list m∞l repraesentovati Φeskou (slovo v politickΘm smyslu pojato) nßrodnφ snahu a prßci v∙Φi cizin∞ a m∞l b²ti p°φsn∞ v∞deck², Φesk² m∞l v∞du v lidu popularisovati, p∞stovati krßsnou literaturu, zejm. staroΦeskou poesii, a b²ti vzorem a rozhodΦφm v jazykov²ch sporech. V lßsce [Palack²]-kΘho vzrostl plßn podniku brzo jeÜt∞ sm∞leji: oba Φasopisy m∞ly se stßti archivem, kde ╚ech bude pouΦen o vÜem, co jej jako ╚echa historicky a literßrn∞ zajφmß, m∞ly se stßti obrazem ΦeskΘ kultury minulΘ i p°φtomnΘ pro cizinu i potomstvo, zrcadlem pravΘho ΦeÜstvφ, opravdov²mi listy nßrodnφmi. SkuteΦnost mohla ovÜem sotva staΦiti tomuto ideßlu, ale v²bor musejnφ p°ijal v ·noru 1826 nßvrh hr. K. èternberka na vydßvßnφ Φasopis∙v, a kdy₧ dvornφ censura dala svolenφ, hr. KaÜpar nabφdl (v dub. 1826) [Palack²]-kΘmu redakci obou Φasopis∙. Tak poΦal r. 1827 vychßzeti m∞sφΦ. ╗Monatsschrift des b÷hm. Museums½ a Φesk² kvartßlnφk ╗╚asopis spoleΦnosti vlastenskΘho museum v ╚echßch½-po zaniklΘm ╗Hlasateli½ a vedle Preslova ╗Kroku½, v nekoneΦn²ch p°estßvkßch vychßzejφcφho, prvß periodickß publikace Φeskß v∞tÜφho stilu. [Palack²] zφskal nejen orgßn, v n∞m₧ mohl v duchu svΘm slou₧iti v∞ci nßrodnφ, ale nabyl zßrove≥ d∙le₧itΘ posice, tak°ka mφsta sprßvce a °editele literßrnφho a tφm i nßrodnφho sna₧enφ. Tohoto postavenφ vÜak Φeskß literßrnφ obec pra₧skß nep°iznala [Palack²]-kΘmu bez odporu; [Palack²] musil si je vybojovati. Poda°ilo se mu v prvΘm roΦnφku soust°editi p°φsp∞vky i od DobrovskΘho a Jungmanna, od Kollßra, ╚elakovskΘho i Hanky; z kruhu NejedlΘho zastoupen nebyl nikdo-[Palack²] psal sv∙j list pravopisem analogick²m. Brzo vÜak byl nespokojen i Jungmann, ₧e mu [Palack²] Ükrtl v pojednßnφ jeho jednu v∞tu (╗kdo pφÜe n∞mecky, musφ b²ti na tu chvφli N∞mcem½) a zmφrnil ·toky na NejedlΘho, byl nespokojen Kollßr, a ╚elakovsk² dokonce pojal takovou nechu¥ k [Palack²]-kΘho Φasopisu, ₧e si p°ßl jeho zaniknutφ. Osobnφ nechuti a nevra₧ivosti p°evlßdaly nad p°φkazy vlastenectvφ, zßjem o formu, o pravopisnΘ justamenty m∞l mφti p°ednost p°ede vÜφm. V tΘ situaci [Palack²] vid∞l se nucen napsati ke konci prvΘho roΦnφku srdeΦnΘ a otev°en∞ poctivΘ ╗Slovo k vlastenc∙m od redaktora½, jeho₧ vedoucφ myÜlenkou bylo volßnφ: duch, ne pφsmena, v∞c, ne forma, vzd∞lßnφ, ne pouze °eΦ-nestaΦφ b²ti Cechem, ale t°eba b²ti ╚echem vzd∞lan²m. Sßm vyznal, v Φem zh°eÜil v tom sm∞ru v ╗PoΦßtcφch½, a zap°φsahal spisovatele ΦeskΘ, aby vφc obsahu ne₧ formy dbajφce a na skuteΦnΘ pot°eby a stav nßroda hledφce, opustili svΘ bojovnΘ stanovisko, seÜli se na st°ednφ cest∞ a Φasopisu byli podporou. Vyzvßnφ to ovÜem nepomohlo-novotß°stvφ pravopisnΘ, kdy₧ ji₧ jednou autorita bratrskΘho pravopisu byla podvrßcena, zachvacovalo nynφ zejmΘna Moravu (r. 1832 [Palack²] v obÜφrnΘ, hluboce zalo₧enΘ kritice vystoupil v ╗Musejnφku½ proti moravsk²m novotß°∙m Fr. Trnkovi a V. P. Äßkovi na obranu forem ustßlen²ch staletou minulostφ), a nechu¥ k [Palack²]-kΘmu v Praze Üla tak daleko, ₧e p°ßtelΘ Jungmannovi odpφrali r. 1828 p°ispφvati do Φasopisu. Druh² roΦnφk Φasopisu musil [Palack²] z nejv∞tÜφ Φßsti vyplniti sßm-byl to t²₧ roΦnφk, kde [Palack²] v posudku Bowringov²ch Φlßnk∙ v ╗Foreign Quarterly Review½ o ΦeskΘ literatu°e ujal se srdeΦn∞ ╗nesmrteln²ch zßsluh uΦenΘho i d∙myslnΘho starce½, DobrovskΘho, o n∞m₧ Bowring (informovan² z Prahy z kruhu Jungmannova, ╚elakovsk²m nebo Hankou) byl krßtce napsal, ₧e jeho uΦenost je velikß, ale kritickΘ a filosofickΘ vzd∞lßnφ pochybnΘ. Tak daleko Ülo pra₧skΘ literßrnφ zßÜtφ! S Jungmannov²m Φlßnkem setkßvßme se v ╗Musejnφku½ teprve r. 1830-toho roku [Palack²] poΦal tisknouti ╗Musejnφk½ latinkou-kdy i ╚elakovsk² (jen₧ p°isp∞l vÜak ji₧ r. 1829), zφskßn pochvaln²m posudkem [Palack²]-kΘho o Ohlasu pφsnφ rusk²ch, poΦal chovati se k [Palack²]-kΘmu spravedliv∞ji. [Palack²]-kΘho p°iΦin∞nφ a neoblomnΘ setrvßvßnφ na vytΦenΘ r. 1827 prost°edkovacφ cest∞ pomalu p°ece vφt∞zilo nad odbojem. Oba Φasopisy [Palack²]-k²m redigovanΘ byly p°evahou historickΘ a v obou bylo mnoho vlasteneck²ch bßsnφ a historick²ch epos∙ p∙vodnφch i p°elo₧en²ch, ceny ovÜem nestejnΘ; slßvou ╗Monatsschriftu½ po tΘto strßnce byly v∞ci Ebertovy, v ΦeskΘm Φasopise pak Kollßrovy a ╚elakovskΘho. Z historick²ch Φlßnk∙ nejvφce napsal [Palack²] sßm, zejmΘna v ╗Casopise½, kde s poΦßtku p°ihlφ₧el vφce k zajφmavosti themat ne₧ k ·Φel∙m v∞deck²m; podstatnß Φßs¥ obsahu zßle₧ela zde v pamßtkßch starΘ ΦeskΘ literatury, star²ch sklßdßnφch ve verÜφch i prose, pam∞tech, listech, je₧ [Palack²] s krßtkou p°edmluvou a poznßmkami otiskoval-a tyto dokumenty slavnΘ minulosti, ΦeskΘ listy na p°. Φesk²ch krßl∙v a Φesk²ch pßn∙, list K. st. z Äerotφna Ji°φku z Hodic a pod., to byly p°edevÜφm, je₧ zaklßdaly vlastenecky v²chovnou cenu Φasopisu. Zde [Palack²] vydal i svou ╗Krßsov∞du½ i nedokonΦen² p°ehled Plat≤nova FΘdra (jφm₧ se obφral [Palack²] v Praze r. 1823) a celou °adu historick²ch pojednßnφ v²znamu Φφm dßle tφm v∞tÜφho, a zde uve°ejnil i n∞kolik zajφmav²ch posudk∙ o ΦeskΘ poesii (╚elakovsk², Mßcha, Erben). Vedle Φlßnk∙ DobrovskΘho, Jungmanna, pozd∞ji èafa°φka byly zvlßÜ¥ dobrΘ p°φsp∞vky P. F. J. Slßmy (pouΦnΘ stati o Üt∞pa°stvφ, pojiÜ¥ovanφ proti ohni); piln²mi p°isp∞vateli byli i V. A. Svoboda, P. Fr. A. Vacek (histor. topografie) a V. Hanka, jen₧ tu udal mezi jin²m dv∞ svß falsa (Mater Verborum a evangelium SvatojanskΘ). Posudk∙ bylo mßlo, vφc bibliografie; vedle divadelnφho referßtu (od ChmelenskΘho) byly i literßrnφ zprßvy z Uher, ze zemφ jihoslovansk²ch a Polska. ╚esk² ╚asopis m∞l od poΦßtku vφce p°edplatitel∙ ne₧ n∞meck², p°ese vÜechnu pΘΦi, ji₧ v∞noval tomuto hr. K. èternberk i [Palack²] Za hranicemi programm jeho, jen₧ p°edpoklßdal znaΦn² zßjem o ╚echy, zßjmu nenaÜel; nad to odsouzeno bylo tam p°edem vÜe, co vychßzelo pod rakouskou censurou; a v ╚echßch se ukßzalo, ₧e je tu vφce literatu°e p°ejφcφch ╚ech∙ ne₧ N∞mc∙. ╗Monatschriftu½ nepomohla ani vzßcnß p°φmluva a obÜφrnß pochvalnß kritika Goethova v berlφnsk²ch ╗Jahrbⁿcher fⁿr wissenschaftliche Kritik½ z r. 1831-tΘho₧ roku musil b²ti zm∞n∞n v kvartßlnφk a r. 1832 docela zastaven. ╚esk² Φasopis vÜak rostl oblibou i cenou, a kdy₧ [Palack²] po desφti letech, r. 1837, psal, p°ehlφ₧eje vykonanou prßci, zase ╗P°edmluvu k vlastenskΘmu Φtenß°stvu½, zn∞lo v projevu jeho ji₧ plesßnφ triumfu. Vylo₧il tu extrΘmy obou znep°ßtelen²ch stran z let dvacßt²ch, strany starojazykovΘ i novotß°∙-neologist∙, konstatoval, ₧e spory ji₧ utichly a prost°edkujφcφ stanovisko jeho, je₧ cht∞lo spojiti starojazykovou Φistotu i novov∞deckou d∙kladnost, zφskalo si vÜeobecnΘ obliby. Dosud, psal, musila p°evlßdati snaha o skonΦenφ spor∙ jazykov²ch, dosud ╗hled∞li jsme starΘ ╚echy uvΘsti do novΘ Evropy a zdomßcniti tuto v on∞ch½; nynφ vÜak nastßvß prßce dalÜφ: ve v∞ci samΘ, v literatu°e p∞knΘ, v∞d∞ i pr∙myslu pokusiti se o zßvod s ostatnφmi nßrody evropsk²mi, sna₧iti se o to, aby i ╚ech p°isp∞l n∞Φφm k pokroku kultury vÜelidskΘ a tak legitimoval svΘ mφsto mezi kulturnφmi nßrody. ╚asopis proto bude p°edevÜφm k v∞cnΘ cen∞ sv²ch Φlßnk∙ p°φsn∞ji p°ihlφ₧eti...
Palack²
#######
#FB#
0J7
49A9
215A9
673A9
1222A9
1317A9
1724A9
2218A9
2727A9
3043A9
3289A9
3316A9
3507A9
3599A9
3792A9
3993A9
4663A9
4845A9
4976A9
5039A9
5496A9
5619A9
5677A9
5707A9
5843A9
6145A9
6388A9
6647A9
6736A9
7507A9
8018A9
8928O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ - ·silφ o vydßnφ slovnφku nauΦnΘho pro ╚echy##%1901%50%521%196544
Palack²: Jako redaktor ╗Musejnφka½ [Palack²] nemohl dlouho p∙sobiti v duchu tohoto programmu; ji₧ poΦ. r. 1838, zahrnut jsa p°φliÜ pracφ historickou, vzdal se ve prosp∞ch èafa°φk∙v redakce listu, jeho₧ zalo₧enφ a obhßjenφ p°iΦφsti t°eba mezi p°ednφ zßsluhy jeho. Ostatek programm vytΦen² r. 1837 byl jen v malΘ mφ°e schopen uskuteΦn∞nφ, a [Palack²]-kΘho kulturnφ politika i pozd∞ji je nesena cele po₧adavkem programmu starÜφho: zdomßcniti novou Evropu v star²ch ╚echßch. Hlavnφm prost°edkem k tomuto cφli jevilo se [Palack²]-kΘmu ode dßvna vydßnφ dobrΘho slovnφku nauΦnΘho pro ╚echy, kde by ╚ech v svΘm jazyku mohl krßtce a dob°e seznßmiti se s obsahem novov∞kΘ vzd∞lanosti, jφm₧ by °eÜena byla nesnadnß a tenkrßte zvlßÜ¥ choulostivß otßzka v∞deckΘ terminologie ΦeskΘ a kde by dobrΘho pouΦenφ nabyl Φtenß° p°edevÜφm o v∞cech Φesk²ch a slovansk²ch. Podniky takovΘ byly se ji₧ osv∞dΦily na zßpad∞, Jungmann na n∞co podobnΘho pom²Ülel r. 1815 a₧ 1816 a rozvrhoval ji₧ ·koly pro spolupracovnφky, r. 1829 ujal se myÜlenky [Palack²]; zφskal pro ni pra₧skΘ ΦeskΘ literßty, oznßmil ·mysl i nejv. purkrabφmu hr. Chotkovi s prosbou za podporu (charakteristickΘ je, ₧e zde ujiÜ¥oval, ₧e encyklopaedie nebude lekturou pro sedlßka, n²br₧ jen pro intelligenta) a v listopadu podal mu ji₧ seznam zφskan²ch spolupracovnφk∙ (celkem 28, z nich₧ 15 mimo Prahu). Slovnφk m∞l mφti 6 dφl∙ asi po 60 arÜφch. Gubernium niΦeho nenamφtalo, i poΦalo se vskutku pracovati, ale horlivost poΦßteΦnß ustala brzo; ukßzalo se, ₧e sφly dosti sic hojnΘ ΦeskΘ obce spisovatelskΘ, ale zam∞stnanΘ mnohonßsob jinak a pom∙ckami k takovΘ prßci nedostateΦn∞ opat°enΘ jeÜt∞ nestaΦφ k provedenφ velikΘho dφla. Ani horlivost, s kterou se ujal plßnu ke konci let t°icßt²ch mlad² Amerling, nepo°φdila niΦeho; stalo se pouze, ₧e Matice r. 1842 poΦala vydßvati ╗Malou encyklopaedii nauk½, jakousi knihovnu pouΦn²ch spis∙ lidov²ch o jednotliv²ch oborech v∞deck²ch. [Palack²] vrßtil se k svΘ myÜlence s nov²m d∙razem ke konci r. 1850, kdy podal k v²boru Matice ΦeskΘ (spolu s drem Gablerem, Ant. Springrem, V. Nebesk²m, drem ╚ejkou a K. J. Erbenem) ₧ßdost, aby Matice z d∙chodu svΘho p°ispφvala po 6 let roΦn∞ 5000 zl. k vydßvßnφ Slovnφku. P°iΦin∞nφm dra Gablera byl vyhotoven ji₧ p°edb∞₧n² rejst°φk o 50.000 heslech (zßkladem byl slovnφk Brockhaus∙v) a poΦ. r. 1852 byl ji₧ prv² seÜit p°ipraven k tisku. V²bor Matice vÜak [Palack²]-kΘho nßvrh koneΦn∞ s odkazem na obtφ₧e finanΦnφ odmφtl; vskutku spolup∙sobila i obava p°ed nemilostφ vlßdy, za Bacha a L. Thuna podniku nep°φzniv∞jÜφ ne₧ za Metternicha a Kolovrata (v encyklopaedickΘm slovnφku °φzenΘm [Palack²]-k²m. tuÜeno nebezpeΦφ podobnΘ, jakΘ vzniklo z encyklopaedie Diderotovy), a neochota Matice poslechnouti [Palack²]-kΘho, v jeho₧ Φinnosti a vlivu vlßda vid∞la nebezpeΦφ. Marn∞ [Palack²] vyvracel vÜechny nßmitky a dovozoval v novΘm podßnφ v²boru pot°ebu v∞tÜφho vzd∞lßnφ lidu, marn∞ horlil, jako n∞kdy r. 1837, ₧e t°eba intelligenci ΦeskΘ vyÜÜφho a ÜirÜφho rozhledu, pφle a p°iΦin∞nφ, ₧e Φas jest orientovati se v duchu v∞ku novΘho, povznΘsti zrak nad ·zkΘ meze otΦiny, ko°istiti pro ╚echy z pokroku vÜeobecnΘho a ·Φastniti se v zßvod∞nφ sv∞tovΘm, a to nejen na poli literßrnφm, ale i hospodß°skΘm. Teprv r. 1860 [Palack²] doΦkal se spln∞nφ svΘho velikΘho p°ßnφ v Slovnφku NauΦnΘm, vydßvanΘm zet∞m jeho F. L. Riegrem nßkladem soukrom²m. Motto tohoto podniku ╗V prßci a v∞d∞nφ je naÜe spasenφ½ shrnuje krßtce a pln∞ takΘ [Palack²]-kΘho °eÜenφ existenΦnφ otßzky malΘho nßroda.
Palack²
#######
#FB#
0J7
35A9
339A9
515A9
1017A9
1915A9
2372A9
2600A9
2714A9
2785A9
3221A9
3428A9
3484O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ - vznik Matice ΦeskΘ##%1901%51%83%196545
Palack²: Snahy [Palack²]-kΘho o vydßnφ encyklopaedie m∞ly p°ece mφti jeÜt∞ jeden zisk a to op∞t zisk d∙le₧itosti velikΘ-z nezda°enΘho pokusu o Slovnφk NauΦn² z r. 1829 vznikla Matice ╚eskß. [Palack²] s Jungmannem a J. S. Preslem (t°i hlavnφ redakto°i zam²ÜlenΘho dφla) zpravili o novΘ organisaci redakΦnφ i policii, a tu poradil jim sprßvce jejφ, m∞stsk² hejtman ryt. J. Hoch, aby redakΦnφ komitΘ se postavilo pod ochranu UΦenΘ spoleΦnosti nebo SpoleΦnosti musejnφ, tak aby vystupovalo na venek jako odbor jednΘ z obou. [Palack²] uchopil se horliv∞ namφtnutΘ myÜlenky a po dohod∞ s hr. Fr. èternberkem podal praesidentu musejnφ spoleΦnosti 6. l. 1830 formßlnφ ₧ßdost, aby museum ustavilo trojΦlenou redakci Slovnφku jako musejnφ komitΘ k v∞deckΘmu p∞stovßnφ ΦeskΘho jazyka a literatury. Stanovy musejnφ dovolovaly z°izovati takovΘ specißlnφ komitΘty a takΘ vzd∞lßvßnφ jazyka ΦeskΘho bylo v programmu spoleΦnosti musejnφ - a tak v²bor musejnφ ji₧ po n∞kolika dnech vy°φdil ₧ßdost [Palack²] kΘho p°φzniv∞. [Palack²]-kΘho iniciativ∞ jest takΘ d∞kovati, ₧e komitΘ od poΦßtku pojalo ·kol sv∙j Üiroce - Ülo mu ji₧ o ·stav k vydßvßnφ v∞deck²ch Φesk²ch knih v∙bec, nejen k vydßnφ Slovnφka, Ülo zßrove≥ o to, aby ·stav ten zabezpeΦen byl finanΦn∞ a to nezßvisle od musejnφ spoleΦnosti Z ·vah t∞ch vyÜlo provolßnφ k ΦeskΘ ve°ejnosti, datovanΘ ji₧ v b°eznu 1830, ale publikovanΘ teprve ke konci roku: aby p°ßtelΘ vlastenskΘ literatury utvo°ili dobrovoln²mi p°φsp∞vky ve v²Üi nejmΘn∞ 50 zl. st°. fond k vydßvßnφ Φesk²ch knih; ka₧d² p°isp∞vatel dostane po exemplß°i knih z ·roku fondu vydan²ch. Tak vznikla ╗Matice Φeskß½; neb²ti [Palack²]-kΘho a jeho vlivu na zemskou vlßdu a v²bor musejnφ, byl by plßn zalo₧iti spoleΦnost k vzdßvßnφ dobr²ch knih Φesk²ch nepochybn∞ se ztroskotal jako starÜφ plßny podobnΘ (Preslovy) z r. 1824 a jeÜt∞ starÜφ (A. Markovy) z let desßt²ch - Slovßci v tom (spoleΦnost Tablicova z r. 1813) i SrbovΘ ╚echy daleko p°edhonili a srbskß spoleΦnost novosadskß poskytla ΦeskΘ i jmΘno. [Palack²]-kΘho zßsluhou bylo takΘ, ₧e ╗Matice½ odolala i nechuti n∞meck²ch Φlen∙ musejnφho v²boru i ned∙v∞°e byrokracie, kterß necht∞la dbßti ani toho, ₧e kurßtorem jejφm jmenovala spoleΦnost musejnφ kn. Rud. KinskΘho, dvor. radu p°i guberniu, a ₧e nejv. purkrabφ jφ p°ßl. [Palack²] staral se i o to, aby Matici se dostalo Φlen∙ mezi Ülechtou, a k tomu cφli vydal zvlßÜtnφ vyzvßnφ k Φesk²m Ülechtic∙m. Matice, je₧ p°ejala v nßklad sv∙j ╗╚asopis musejnφ½, zßpasila s poΦßtku s deficitem, ale ji₧ r. 1840 m∞la p°es 500 Φlen∙ a 19.000 zl. k. m. jm∞nφ, r. 1849 pak 51.000 zl. Velik² v²znam novΘho podniku nßrodnφho osv∞dΦil se hned v letech t°icßt²ch epochßlnφmi publikacemi Matice: èafa°φkov²mi Staro₧itnostmi slovansk²mi a Slovnφkem Jungmannov²m-k vydßnφ Slovnφku NauΦnΘho, jak ji₧ vylo₧eno, Matice vÜak nedosp∞la.
Palack²
#######
#FB#
0J7
15A9
190A9
520A9
979A9
1004A9
1617A9
1995A9
2268A9
2809O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ - zßsluhy o ΦeskΘ museum##%1901%52%66%196546
Palack²: NemΘn∞ velikΘ zßsluhy zφskal si [Palack²] o ΦeskΘ museum. Dva nedostatky ·stavu tohoto hn∞tly jej od let: ₧e museum jest umφst∞no v dom∞ èternberskΘm na HradΦanech (za palßcem arcibiskupsk²m), kam mßlokdy zabloudil nß vÜt∞vnφk, a ₧e za praesidentstvφ hr. K. èternberka p∞stuje. se jen p°φrodov∞deckß strßnka jeho a zanedbßvß historickß. Po smrti hrab. KaÜpara (å1838) [Palack²] poΦal v obou sm∞rech usilovati o nßpravu. Kdy₧ po smrti FrantiÜka I. stavovΘ uva₧ovali o d∙stojnΘm pomnφku pro zv∞Φn∞lΘho krßle, navrhl [Palack²] (1839) vystav∞nφ rozsßhlΘ budovy na celΘ front∞ Starom∞stskΘho (dnes FrantiÜkova) nßb°e₧φ, budovy v uÜlechtilΘm slohu, je₧ by slula Francisceum a urΦena byla pro nejd∙le₧it∞jÜφ ·stavy zalo₧enΘ za vlßdy FrantiÜkovy; vlasteneckΘ museum, um∞leckou akademii, konservato° a jednotu pr∙myslovou. Nßvrh byl r. 1840 vskutku p°ijat, a [Palack²] podrobn∞ji v nov²ch dobr²ch zdßnφch vylo₧il p°ßnφ svß o novΘ budov∞ musejnφ i o ·kolech musea a podal takΘ kritiku stavebnφho plßnu, p°iΦin∞nφm hr. Jos. Dietrichsteina architektem Sch÷blem ji₧ vypracovanΘho. Z nßvrh∙ t∞ch je pozoruhodnΘ to, ₧e budova m∞la b²ti Φeskß v myÜlence, materißlu i provedenφ, m∞la mφti velikou rotundu s hornφm sv∞tlem a galeriemi spoΦφvajφcφmi na mramorov²ch sloupech; v nφ m∞ly b²ti postaveny sochy vynikajφcφch ╚ech∙ - teprv novΘ museum z let devadesßt²ch uskuteΦnilo tyto touhy [Palack²]-kΘho. Nebo¥ r. 1840 k vybudovßnφ Franciscea pro neshody mezi stavy nedoÜlo (postaven jen pomnφk na nßb°e₧φ), ale myÜlenka lepÜφho umφst∞nφ musea vedla p°ece k tomu, ₧e r. 1845 stavovΘ pro n∞ zakoupili palßc Nostic∙v na P°φkop∞. Tenkrßte byl [Palack²] ji₧ jednatelem musejnφ spoleΦnosti; byv zvolen do v²boru musejnφho (prvnφ ╚ech obΦanskΘho p∙vodu na tomto mφst∞) r. 1841, zastßval jednatelstvφ po 10 let. Byl-li ji₧ d°φve (1839) v memorißlu k nejv. purkrabφmu kladl d∙raz na to, ₧e museum t°eba vrßtiti p°edevÜφm jeho historickΘmu urΦenφ, m∞l nynφ p°φle₧itost °φditi sßm reorganisaci ·stavu. Programm sv∙j v tΘ p°φΦin∞ shrnul nej·pln∞ji v n∞meckΘm spisku z r. 1842 ╗Das vaterlΣndische Museum in B÷hmen im Jahre 1842½, vydanΘm sprßvnφm v²borem musea, kde seznamoval obÜφrn∞ s d∞jinami a stavem ·stavu. Stoje na stanovisku, ₧e museum mß podßvati v∞deck² obraz vlasti, ₧ßdal vzhledem k dokonal²m ji₧ sbφrkßm p°φrodopisn²m p°edevÜφm dopln∞nφ sbφrek archaeologick²ch, v tom nejvφce sbφrky listin a archivu (a v n∞m diplomatß°e), za druhΘ sbφrßnφ nebo kopφrovßnφ neb aspo≥ inventarisaci pamßtek um∞leck²ch v ╚echßch a d∞l a pamßtek hudebnφho um∞nφ. V∞deck² ·kol musea vid∞l jen v prost°edkovßnφ v∞deck²ch znßmostφ a poklßdal za mo₧nΘ i zavedenφ v∞deck²ch p°ednßÜek p°i museu. V tomto sm∞ru [Palack²] vskutku mnoho vykonal. ┌stav s poΦßtku p°evahou n∞meck² (╗Hrom to sbo°; N∞mci tφm vlßdnou½, psßval o museu ╚elakovsk² a podobn∞ Jungmann) a aristokraciφ ovlßdan² Φφm dßl tφm vφce dostßval se do rukou pouze Φesk²ch a obΦansk²ch.
Palack²
#######
#FB#
0J7
41A9
377A9
523A9
859A9
1377A9
1628A9
2672A9
2911O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
Palack²: Podobn∞ vnesl [Palack²] ΦeskΘho ducha do jinΘ d∙le₧itΘ instituce - Krßl. ΦeskΘ spoleΦnosti nauk, prvnφ tou dobou v∞deckΘ spoleΦnosti v celΘ °φÜi. Jeho ╗Sta°φ letopisovΘ ΦeÜti½ z r. 1829 byli prvou Φeskou knihou, kterou SpoleΦnost vydala, a o rok pozd∞ji [Palack²] zvolen byl za svΘ ╗Wⁿrdigung der alten b÷hm. Ge schichtschreiber½ °ßdn²m ·dem jejφm. R. 1839 zvolen byl sekretß°em SpoleΦnosti - byl jφm jen 5 let, ale za tu krßtkou dobu postaral se o to, ₧e z°φzena byla zvlßÜtnφ sekce pro Φeskoslovanskou filologii a ΦeÜtina p°ipuÜt∞na takΘ za jednacφ jazyk; postavenφ ΦeÜtiny a Φesk²ch Φlen∙ v SpoleΦnosti bylo od tΘ doby zajiÜt∞no. I SpoleΦnost podobn∞ jako Matici bylo [Palack²] kΘmu brßniti proti anonymnφmu udavaΦstvφ (r. 1842 pro vydßnφ ukßzek z remeÜskΘho evangelia Hankou a poznßmky Hankovy sympathisujφcφ se slov. liturgiφ) a [Palack²] uΦinil to s dost ostr²m d∙razem - byl si jist podpory praesidenta SpoleΦnosti. mocnΘho ministra Kolovrata. Na styky [Palack²]-kΘho s hr. Kolovratem a vlßdou v∙bec t°eba ostatek, mluvφme-li o nßrodnφm p∙sobenφ jeho, polo₧iti d∙raz nemal². S hr. Kolovratem byl [Palack²] znßm tak dob°e, ₧e jednou (r. 1832) mohl domlouvati mu, aby vlßda nedovolila madarskΘmu hnutφ nßrodnφmu znßsil≥ovati Slovßky, jindy vyvracel i hr. SedlnickΘmu, ministru policejnφmu, p°edsudky proti Φesk²m snahßm nßrodnφm, jindy p∙sobil nebo informoval se v d∙le₧it²ch zßle₧itostech osobnφch. NßvÜt∞vy jeho ve Vφdni a v²sledek jejich byly dychtiv∞ sledovßny ve spoleΦnosti pra₧sk²ch vlastenc∙. Co platilo o Vφdni, platilo m∞rou jeÜt∞ v∞tÜφ o Praze, kde [Palack²] zφskal si d∙v∞ry i p°φzn∞ nejv. purkrabφho, hr. Chotka, kterΘho byl r. 1826 vyuΦoval ΦeÜtin∞ a jeho₧ p°isp∞nφ u₧il Φast∞ji proti obmezen²m censor∙m pra₧sk²m a proti byrokracii, kterß, nep°ßtelÜt∞jÜφ ΦeskΘmu sna₧enφ nßrodnφmu ne₧ vlßda sama, rßda u₧ila proti n∞mu ka₧dΘ p°φle₧itosti. P°ekvapuje pon∞kud, ₧e [Palack²] t∞chto znßmostφ a vliv∙ neu₧il, aby jmΘnem vlastenc∙ ujal se jednoho z nejhoroucn∞jÜφch p°ßnφ Φesk²ch: zavedenφ ΦeÜtiny do Ükol-zde jsou to r. 1832 (kdy₧ slaveno bylo 40letΘ jubileum panovßnφ FrantiÜkova) p°edevÜφm Vina°ick² a Jungmann, kte°φ podßvajφ (jmΘnem Matice) obÜφrn² memorißl v tom sm∞ruale za ob∞ma prßvem m∙₧eme tuÜiti i [Palack²]-k ho. D∙vodn∞ji lze st∞₧ovati si na [Palack²]-kΘho, ₧e tak pozd∞ (1848) poΦal vydßvati svΘ ╗D∞jiny½ Φesky (r. 1836 vyÜel prv² dφl n∞meckΘ ╗Geschichte v. B÷hmen½)-stφ₧nost na to a radostnΘ oΦekßvßnφ, ₧e [Palack²] ji₧ Φesky psßti poΦne, plnφ korrespondenci naÜich vlastenc∙v tΘ doby-jeÜt∞ r. 1845 pravφ Jungmann o [Palack²]-kΘm, st∞₧uje si na n∞meckΘ psanφ historie: ╗èkoda tΘ hlavy!½ Okolnost ta p°ekvapuje tφm vφce, ₧e [Palack²], kdy₧ r. 1833 postaral se o to, aby èafa°φkovi byl z dobrovoln²ch p°φsp∞vk∙ n∞kolika vlastenc∙ zajiÜt∞n dostateΦn² plat roΦnφ, aby mohl opustiti nehostinn² Nov² Sad uhersk² a v Praze se usφdliti-to je takΘ jeden z d∙le₧it²ch resultßt∙ [Palack²]-kΘho prßce nßrodnφ-, kladl mu za podmφnku, ₧e mß psßti jedinΘ Φesky. èafa°φk ji₧ r. 1836 poΦal vydßvati svΘ ╗Staro₧itnosti½ a jeho p∙sobenφm p°edevÜφm stala se Praha po DobrovskΘm zase ohniskem slovansk²ch studiφ. [Palack²] i pozd∞ji ujφmal se horliv∞ èafa°φka: kdy₧ r. 1846 uprßzdnila se stolice pro slovanskou filologii na pra₧skΘ universit∞ a èafa°φk vytrvale odmφtal skv∞lΘ nabφdky ruskΘ sprßvy vyuΦovacφ, zvoucφ jej na Rus, [Palack²] zadal nßstupci Chotkovu v nejv. purkrabstvφ, arciknφ₧eti èt∞pßnovi, zvlßÜtnφ promemoria, v n∞m₧ dokazoval, ₧e stolice uprßzdn∞nß m∙₧e b²ti osazena jenom èafa°φkem. Dovolßval se i p°φkladu Ruska, ukazoval na to, ₧e ovlßdnutφ slovansk²ch studiφ Ruskem bylo by povß₧liv²m politick²m momentemale tentokrßte p°imlouval se marn∞. Podobn∞ v osudech ╚elakovskΘho, bohat²ch nehodami a zklamßnφmi, intervenoval n∞kolikrßt, ovÜem v₧dy ve prosp∞ch vynikajφcφho bßsnφka, aΦ nikoliv v₧dy po spokojenosti jeho. Kdy₧ ╚elakovsk² s èafa°φkem a Hankou volßn byl na Rus, opat°il mu [Palack²], aby jej zachoval Praze, roΦnφ d∙chod od kn. R. KinskΘho a p°iΦin∞nφm [Palack²]-kΘho takΘ se stalo, ₧e s poΦ. r. 1834 Haasovy ╗Pra₧skΘ Noviny½ (s p°φlohou t²dennφ ╗╚eskß VΦela½) zlepÜeny a sv∞°eny redakci ╚elakovskΘho. Kdy₧ ╗Pra₧skΘ Noviny½ po nucenΘm odchodu ╚elakovskΘho (1835) poklesly a vlßdou stanovenß nφzkß cena zlepÜenφ listu (vychßzel dvakrßt t²dn∞) nedovolovala, [Palack²] ₧ßdal arciknφ₧ete èt∞pßna, aby p°edplatnΘ bylo zv²Üeno (na 4 zl. k. m.). I v poΦßtcφch Nßrodnφho divadla m∞l [Palack²] ·Φastenstvφ-ale pojetφ plßnu a prßce pro jeho uskuteΦn∞nφ nenφ ji₧ p°φmou zßsluhou jeho a jeho vrstevnφk∙; je to dφlo mladΘ generace ΦeskΘ let Φty°icßt²ch, technik∙ (in₧en²r∙m ₧eleznΘ drßhy, prßv∞ stav∞nΘ, p°iΦφtß Jungmann r. 1844 iniciativu), prßvnφk∙ (dr. FriΦ, mlad² F. L. Rieger) a nacionßlnφ Ülechty (Jos. M. hr. Thun, baron Neuberk). [Palack²] ovÜem p°izvßn byl k prv²m poradßm a spolupodepsal ₧ßdost za povolenφ akciovΘ spoleΦnosti k vybudovßnφ divadla (1846), ale historie sboru pro z°φzenφ Nßr. divadla a s nφ historie trpkΘho [Palack²]-kΘho praesidentstvφ v oboru tom nßle₧φ a₧ let∙m padesßt²m.
Palack²
#######
#FB#
0J7
23A9
263A9
680A9
843A9
969A9
1112A9
1574A9
1890A9
2232A9
2278A9
2444A9
2554A9
2661A9
2906A9
3130A9
3345A9
3917A9
3997A9
4300A9
4419A9
4769A9
4965A9
5035O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - organisßtorem prßce nßrodnφ - p∙sobenφ mezi Ülechtou##%1901%53%480%196548
Palack²: Jak vynikajφcφ bylo nßrodnφ p∙sobenφ [Palack²]-kΘho mezi Ülechtou Φeskou, je s dostatek patrno ji₧ z toho, co pov∞d∞no. [Palack²] v∞dom∞ a programmov∞ v tomto sm∞ru pracoval: poklßdal zφskßnφ Ülechty myÜlence Φeskonßrodnφ za hlavnφ zßruku ·sp∞chu, a to byla neposlednφ p°φΦina toho, ₧e tolik Φasu v∞noval jejφ spoleΦnosti a tolik ╗n∞mΦil½. M∞l za to, ₧e vhodn²m a vzd∞lanosti jejφ p°im∞°en²m obcovßnφm bude ji lze zφskati, a st∞₧oval si (1826) na ╗nesmyslnou a duchaprßzdnou p°epjatost½ radikßl∙, kte°φ jej za od°ezance poklßdajφ a sami p°ece div²m poΦφnßnφm sv²m dobrou v∞c jen poÜkozujφ. Stφ₧nost, ₧e Ülechta nestojφ v Φele hnutφ nßrodnφho, zaznφvß znovu a znovu v projevech Φesk²ch vlastenc∙v-╗B≤₧e m≤j, proΦ nemßme sv²ch Potock²ch, ╚artorysk²ch..., ½ volß jednou èafa°φk-a vÜichni, i ti, kte°φ m∞li pro Ülechtu jen slova odsouzenφ, sna₧ili se o to, aby ji zφskali: jedni jako informßto°i v jejφch rodinßch, jinφ dedikacemi a oslavn²mi bßsn∞mi, [Palack²] osobnφm stykem a vlivem. Proto takΘ horlil tolik proti jalov²m spor∙m pravopisn²m, je₧ vydßvaly jen sv∞dectvφ o malichernosti literßrnφho ₧ivota ΦeskΘho, proto takΘ ₧ßdal, aby ΦeÜtφ buditelΘ poΦφnali si ╗mφrn∞ a rozumn∞½, proto takΘ p°ßl si dobr²ch Φesk²ch knih prosaick²ch, je₧ by zφskaly si Φtenß°e a imponovaly i mezi vyÜÜφmi stavy. Z tohoto d∙vodu p°edevÜφm staral se r. 1835 o vydßnφ almanachu ╗LibuÜe½, jen₧ obsahem i vn∞jÜφ ·pravnostφ m∞l repraesentovati pokrok p∞knΘ literatury ΦeskΘ v∙Φi Ülecht∞. ┌sp∞chy t∞chto snah byly takΘ zßhy patrny, ΦeskΘho ducha v Ülecht∞ p°ib²valo, a₧ rok 1848 p°inesl bolestn² obrat. Ale [Palack²], jak se zdß, ji₧ p°ed tφm nekladl na spolup∙sobenφ Ülechty tak velikou vßhu jako v letech t°icßt²ch, dotΦen jsa patrn∞ politick²mi hesly protifeudßlnφmi. P°es to ani v tΘto dob∞ obratu nepozorujeme u n∞ho demokratismu v naÜem smyslu neb aspo≥ toho zßjmu o prßci nßrodnφ i v ni₧Üφch vrstvßch spoleΦnosti, v lidu selskΘm, jak²m tak sympathicky vynikajφ z buditel∙ na p°. znamenit² a dosud nedocen∞n² kn∞z Slßma a A. Marek. V [Palack²]-kΘm jeho dlouholet² ₧ivot mezi Ülechtou a snad i okolnost, ₧e na statku svΘ panφ (Lobkovice nad Labem) byl sßm vrchnostφ, a p°edevÜφm jeho aristokratismus duÜevnφ stvo°ily mnoho aristokratickΘho v b∞₧nΘm slova smyslu; horuje-li pro ideßly demokracie, je mu ╗lidem½, majφcφm vlßdnouti, jen intelligence v m∞stech i na venkov∞. Stopy toho obratu od v²hradnΘho doufßnφ v pomoc Ülechty pozorovati je v Φlßnku [Palack²]-kΘho z r. 1346 ╗Ohlφdka ve staroΦeskΘm mφstopisu½ (v ╗╚╚M.½), jen₧ zßrove≥ je jednφm z vzßcn²ch projev∙ [Palack²]-kΘho, obracejφcφch se nep°φmo k lidu ve vlastnφm slova smyslu. Zde pravφ [Palack²], ₧e nemßme se nadφti pomoci od vysok²ch a dalek²ch, ₧e nesmφme Φekati na Ükoly a kancelß°e, ale sami o svΘ ujm∞ musφme se o vÜe p°iΦiniti a p°emoci vÜechny p°ekß₧ky. Tedy programm svΘpomoci a zßrove≥ programm reformy u sebe sama: [Palack²] p°ipojuje toti₧ vß₧nou filippiku proti hlavnφm vadßm ΦeskΘ povahy nßrodnφ: proti luxusu, nehospodßrnosti, strojivosti, dßle nepodnikavosti, nevytrvalosti a koneΦn∞ i trp∞livosti. Rozumnß mravnφ vzd∞lanost, pravφ, musφ u nßrodu naÜeho na vyÜÜφ stupe≥ uvedena b²ti. Duchovenstvo venkovskΘ, jako₧to p°ednφ sloup nßrodnosti naÜφ (p°ed r. 1848, jak vidno na p°. ze seznamu Φlen∙v Matice, bylo to vskutku pravdou), uΦitelΘ a ·°ednφci na panstvφch nech¥ v tom sm∞ru mezi lidem p∙sobφ... A nemΘn∞ sympathickΘ a d∙raznΘ slovo v²tky pronßÜφ [Palack²] v tΘm₧e roΦnφku ╗Musejnφka½ PravopisnΘ spory propukly v letech Φty°icßt²ch v Praze znovu, a to se vÜφ malichernou nßru₧ivostφ pφsmenkß°∙v, majφcφch z°etel jen k form∞, a duÜφ opposice byl vedle J. Franty zase Hanka. Tenkrßt mohlo ji₧ b²ti patrno, jak starÜφ novoty pravopisnΘ v∞c nßrodnφ poÜkodily: na Slovensku zaklßdal po Bernolßkovi nynφ èt·r nov² jazyk spisovn² a marn∞ ji₧ vydßvala Matice r. 1846 proti tomu ╗Hlasy o pot°eb∞ jednoty spisovnφho jazyka pro ╚echy, Moravany a Slovßky½ ([Palack²] p°isp∞l do nich otiskem starÜφho Φlßnku o Slovßcφch z r. 1829, kde zavrhoval poΦφnßnφ Bernolßkovo, a krßtk²m v²kladem o tom, ₧e snahy, stvo°iti zvlßÜtnφ nßrod slovensk² azvlßÜtnφ literaturu, jsou beznad∞jnΘ); schisma v ΦeskΘ obci nßrodnφ stalo se skutkem neodΦiniteln²m-je to nejbolestn∞jÜφ v²Φitka velikΘ dob∞ probuzenφ, ₧e tomu zabrßniti nedovedla. Tentokrßt vystoupil [Palack²] proti Hankovi a Frantovi (v Φlßnku ╗Mß-li pravopis Φesk² se dokonaliti ?½ v ╗╚╚M.½ 1842) s d∙razem, v n∞m₧ chv∞lo se rozho°Φenφ: ukßzal, ₧e v otßzkßch pravopisn²ch vÜe zßle₧φ na zßkonnosti positivnΘ, na tradici, zvyku a autorit∞ jejich, zm∞ny a opravy rozumovΘ, t°ebas v theorii oprßvn∞nΘ, ₧e musφ vΘsti k zmatku neb anarchii, a pozdvihuje hlasu svΘho nastφnil neut∞Üenou situaci malΘho nßroda, zßpasφcφho o samΘ podmφnky existence a p°i tom potφrajφcφho se, jakoby nehrozilo tolik nebezpeΦφ a nebylo pot°ebφ tolik prßce, zbyteΦn²mi p∙tkami o pravopis. ╗Jsme neschopni ke vÜemu, co nßrody Φinφ velkΘ a slavnΘ...½ Neprosp∞l ani tento hlas; ╚elakovsk² ujal se [Palack²]-k²m potφranΘho ou a v (nßru₧iv∞ psal o tom [Palack²]-kΘmu a jeÜt∞ v prv²ch dnech konstituΦnφ horeΦky v b°eznu r. 1848 myslil p°edevÜφm na sv∙j boj o ou) a vlßda Schwarzenberkova r. 1849 rozhodla spor ve prosp∞ch novot [Palack²]-k²m zavrhovan²ch. [Palack²] vÜak ji₧ neustoupil-z∙stal starÜφmu pravopisu v∞ren do smrti.
Palack²
#######
#FB#
0J7
46A9
129A9
957A9
1591A9
2024A9
2439A9
2553A9
2636A9
2876A9
3417A9
3915A9
4296A9
4964A9
4989B2
4994B1
5017A9
5123B2
5192A9
5220A9
5293O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
Palack²: Byla-li veÜkerß tato prßce obrßcena p°edevÜφm k tomu cφli, aby ΦeskΘmu usilovßnφ nßrodn∞ osv∞tnΘmu zajiÜt∞ny byly vn∞jÜφ podmφnky a prost°edky rozvoje, [Palack²]-kΘho Φinnost historickß m∞la nejen o₧iviti ducha nßrodnφho velik²mi vzory minulosti, ale i zuÜlechtovati, plniti a °φditi jej jejφmi mravnφmi a osv∞tn²mi ideßly. Dru₧ina Jungmannova, a lze °φci doba Jungmannova, vid∞la zßchranu nßroda v zabezpeΦenφ a zdokonalenφ jazyka; [Palack²] je repraesentantem doby pokroΦilejÜφ, je₧ od ╚echa ₧ßdß ΦeskΘ v∞domφ, t. j. v∞domφ zalo₧enΘ na staletΘ tradici, je₧ ₧ßdß ΦeÜstvφ zmnohonßsobenΘ poznßnφm minulosti, duÜevnφm spoleΦenstvφm s jejφmi snahami, s jejφmi triumfy i katastrofami. Obrovskß tato prßce obrodnß, burcovßnφ p°φtomnosti skrze minulost, dokonßna byla [Palack²]-kΘho D∞jinami nßrodu ΦeskΘho, ale poΦφnß se ji₧ s prv²mi historick²mi publikacemi jeho. T°ebas ₧e koneΦn²m cφlem jejφm je zabezpeΦenφ bytu nßrodnφho, nenφ v∞deck² z°etel posunovßn [Palack²]-k²m na mφsto podru₧nΘ-ji₧ z r. 1832 mßme v²rok [Palack²] kΘho, jen₧ o jeho p°φsnΘm nßzoru o v∞deckΘm ·kolu historie vydßvß sv∞dectvφ v²mluvnΘ a znφ i modern∞ji i urΦit∞ji ne₧ Rankovo slavenΘ: Chci v∞d∞ti pouze, jak se v∞ci sb∞hly. [Palack²] napsal tenkrßt (v listu Kollßrovi): ╗Historie ₧ßdn²ch cizφch oumysl∙ na poli svΘm netrpφ; ₧ßdߥ sama ze sebe vyvφjena i vyjevena b²ti. Proto jß se jφ v slu₧bu neoddßvam, abych ji z n∞meck²ch pazour∙ vytrhl, ale abych ji v pravd∞ jejφ poznal, padni komu padni.½ A po n∞kolika letech (r. 1837, v posudku Habsbursk²ch d∞jin kn. LichnovskΘho) opakuje znovu, ₧e historie nemß nikdy b²ti poklßdßna za substrßt jak²chkoliv pravd aneb domn∞nφ b∞₧n²ch, ani₧ slou₧iti ·Φel∙m postrannφm. ╗Mߥ ona ouΦel jen jedin², ale vÜeobsßhl² a svat², a proto₧ i cenu vyÜÜφ a samostatnou; i p°estßvß b²ti naÜφ uΦitelkynφ, jakmile ji svou slu₧ebnicφ uΦinφme.½ Objektivnost naprostou nepoklßdß za mo₧nou-jen nezkuÜenφ theoretikovΘ toho ₧ßdajφ, pravφ-, zvlßÜtnφ duch historika bude se v₧dy jeviti v dφle jeho jako v zrcadle. I nadßle je [Palack²]-kΘmu tedy historie uΦitelkou moudrosti, ale uΦitelkou bez tendence, uΦitelkou bezd∞ky, a s tφm pojetφm historie lze ovÜem spojiti [Palack²]-kΘho p∞kn∞ pov∞d∞n² a cele modernφ po₧adavek historie-v∞dy, je₧ netrpφ cizφch oumysl∙ na poli svΘm. Prvou Ükolou jeho v Φesk²ch studiφch historick²ch byly v Praze, jak ji₧ pov∞d∞no, cviΦenφ u DobrovskΘho a prßce genealogickΘ pro èternberky a jinΘ rodiny ÜlechtickΘ. P°i tom pracoval v pra₧sk²ch archivech a seznamoval se ovÜem s Φeskou literaturou historickou, znamenit²mi kritick²mi ·vahami Dobnerov²mi o nejstarÜφch Φesk²ch d∞jinßch, pracemi a edicemi DobrovskΘho a Pelcla, Cornovy, PubiΦky a j. Hr. èternberk vymohl mu p°φstup do d∙le₧it²ch archiv∙ Ülechtick²ch po venkov∞; r. 1824 [Palack²] pracuje poprvΘ v T°eboni, ₧asna nad bohatstvφm hussitik tohoto archivu, v letech nßsledujφcφch poznßvß i ostatnφ d∙le₧it∞jÜφ archivy a knihovny v zemi a pracuje i ve Vφdni. V tΘ₧e dob∞ p°ipravuje na popud DobrovskΘho a hr. Fr. èternberka edici star²ch letopis∙ Φesk²ch stol. XV. na zßklad∞ 18 rukopis∙: v kv∞tnu r. 1826 byl s nesnadn²m ·kolem hotov a poda°ilo se mu roz°eÜiti na tu dobu co nejÜ¥astn∞ji t∞₧kou otßzku, jak v jeden celek shrnouti °adu redakcφ tΘ₧e kroniky, mnohonßsobn∞ od sebe se liÜφcφch. Prßce vyÜla, kdy₧ se bylo poda°ilo sp°ßteliti s nφ censuru, r. 1829 (pod titulem lat. a Φesk²m: Sta°φ letopisovΘ ΦeÜti od r. 1378 do 1527) jako t°etφ a poslednφ dφl Pelcla a DobrovskΘho ╗Scriptores rerum bohemicarum½. V tΘ dob∞ [Palack²] pracoval ji₧ o jinΘm, v∞decky mnohem v²znamn∞jÜφm dφle, k n∞mu₧ byl dal podn∞t takΘ Dobrovsk²: o kritice star²ch Φesk²ch kronikß°∙. UΦenß SpoleΦnost byla na takovou prßci vypsala cenu ji₧ r. 1804; r. 1826 byla cena pro [Palack²]-kΘho vypsßna znovu a podmφnky, je₧ o obsahu a sm∞ru prßce stanovil p°i tom Dobrovsk², byly samy sebou ji₧ v∞deck²m Φinem. [Palack²] byl hotov s pracφ na ja°e r. 1829, po smrti DobrovskΘho; cena mu p°iΦin∞nφm hr. Fr. èternberka byla p°iznßna, a tak r. 1830 vyÜlo [Palack²] kΘho Wⁿrdigung der alten b÷hmischen Geschichtschreiber (2. vyd. r. 1869), kniha, jφ₧ podobnΘ doΦkali se N∞mci teprv v letech padesßt²ch a ji₧ t°eba poΦφtati k n∞kolika mßlo z t∞ch, jimi₧ m∙₧eme se chlubiti p°ed sv∞tem. [Palack²] podal tu ₧ivotopisy Φesk²ch kronist∙ (a₧ do XVI. stol., do Hßjka) a jejich literaturu, popisy kronik, v²Φet a popis rukopis∙, kritiku dosavadnφch vydßnφ a koneΦn∞ bystrou kritiku, ocen∞nφ kronik sam²ch. V ·vod∞ podßn krßtk² p°ehled historiografie ΦeskΘ a₧ do doby nejnov∞jÜφ. D∙le₧itou pom∙ckou byly [Palack²]-kΘmu starÜφ studie Meinertovy; ne·plnß je prßce jeho jen v pramenech doby husitskΘ-znßmost jejich byla tenkrßt tak nedokonalß, ₧e [Palack²] neznal jeÜt∞ kroniky TßborskΘ; i s Mladenovicem, jeho₧ se zde dot²kß, seznßmil se teprv pozd∞ji, podobn∞ s jin²mi d∙le₧it²mi prameny. ╗Wⁿrdigung½ byla [Palack²]-kΘmu nejvhodn∞jÜφ a zßrove≥ nejnutn∞jÜφ p°φpravou pro napsßnφ d∞jin Φesk²ch a v²mluvnou legitimacφ jeho schopnosti k velkΘmu podniku. Kdy₧ vyÜla, [Palack²] byl ji₧ ustanoven snesenφm sn∞mu za ΦeskΘho stavovskΘho historiografa. StavovΘ p∙vodn∞ necht∞li vφce, ne₧ aby [Palack²] dokonΦil PubiΦkovu ╗Chronologische Geschichte B÷hmens½, Üiroce zalo₧enΘ dφlo starÜφho zp∙sobu, aΦ ne beze vÜφ ceny, je₧ byli stavovΘ p°evzali ve sv∙j nßklad a je₧ smrtφ autorovou (1801) uvßzlo p°i r. 1618. [Palack²] svolil (v ·noru r. 1828), ale jen s tou podmφnkou, ₧e dokonßnφ PubiΦky bude v∞cφ vedlejÜφ; hlavnφ ·kol sv∙j spat°oval v napsßnφ d∞jin Φesk²ch asi v p∞ti svazcφch a sebrßnφ diplomatß°e a listß°e ΦeskΘho z doby predhusitskΘ. V memorißlu svΘm k stav∙m vylo₧il v∙bec pot°eby ΦeskΘho d∞jepisu podle kritick²ch po₧adavk∙ novΘ historiografie; velmi sympathick² je tu zejmΘna d∙raz na to, ₧e d∞jepis nemß b²ti jen historiφ krßl∙v a vßlek, ale p°edevÜφm pom∞r∙v a stav∙v ·stavnφch, prßvnφch, kulturnφch a hospodß°sk²ch. Dne 13. led. r. 1829 jmenovßn byl (po p°φznivΘm dobrΘm zdßnφ hr. Fr. èternberka) historiografem, ale kr. Φeskß a nejv. rakouskß spojenß dvorskß kancelß° nedoporuΦila snesenφ stavovskΘ o [Palack²]-kΘm ke schvßlenφ. [Palack²] marn∞ ve zvlßÜtnφm pam∞tnφm spisu sna₧il se vÜechny pochybnosti vyvrßtiti (hlavnφ zßvadou bylo patrn∞ lutherßnstvφ [Palack²]-kΘho), neprosp∞la ani ₧ßdost stav∙, uΦin∞nß p°φmo k cφsa°i: odpov∞∩ zn∞la vÜak ji₧ p°ece p°φzniv∞ji, motivujφc nepotvrzenφ snesenφ stavovskΘho d∙vody finanΦnφmi. Toho chopili se stavovΘ, nalezli Ü¥astn∞ formu, jak finanΦnφ p°ekß₧ky obejφti, a na nßvrh hr. KaÜpara èternberka ulo₧ili (v b°eznu 1831) [Palack²]-kΘmu napsati ΦeskΘ d∞jiny ve 4-5 svazcφch, zaruΦujφce mu roΦnφ plat 1000 zl. (historiografem stavovsk²m byl vÜak [Palack²] jmenovßn teprv r. 1838 od cφsa°e Ferdinanda). O dokonΦenφ PubiΦky nenφ tu ji₧ zmφnky-[Palack²]-kΘmu ovÜem bylo pokraΦovßnφ v zastaralΘ prßcφ a nad to lφΦenφ historie vßlky t°icetiletΘ nevφtan²m od poΦßtku.
Palack²
#######
#FB#
0J7
161A9
176F18
442A9
771A9
786B23
961A9
1018A9
1202A9
2022A9
2162A9
2757A9
3369B41
3501A9
3730A9
3862A9
4002A9
4017B49
4231A9
4541A9
4681A9
4842A9
4998A9
5118A9
5334A9
6041A9
6069A9
6194A9
6503A9
6626A9
6721A9
6843O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
Palack²: Od r. 1830 [Palack²] svΘ D∞jiny p°ipravuje, pracuje soustavn∞ a na zßklad∞ velikΘho programmu. Jeho prßce dosavadnφ a ΦßsteΦn∞ jeÜt∞ prßce z let 1830-31 byly jednak plody archivnφho badßnφ poΦatΘho r. 1824, k dob∞ husitskΘ p°edem hledφcφho, ale jφ se neobmezujφcφho, jednak souvisely s jeho redaktorstvφm obou Musejnφk∙, obφrajφce se rozliΦn²mi thematy, nejvφce p°φle₧itostn²mi. Z prv²ch nßle₧φ sem p°edevÜφm Φlßnek Zur Geschichte des gross. Zwischenreiches in B÷hmen 1439-1453 (╗Monatschrift½, 1827 a₧ 1828 a v ╗╚╚M.½ 1827: Dobyti Prahy skrze Ji°φho z Pod∞brad l. 1448 a jeho p°φΦiny; Domßcφ rozbroje a vßlky v ╚echßch po dobytφ Prahy), pracovan² na zßklad∞ t°ebo≥sk²ch archivaliφ a ukazujφcφ nespolehlivost zprßv kronikß°sk²ch (Aeneas Sylvius, Theobald), dßle studie Zur Geschichte der UnterthΣnig keit und Leibeigenschaft in B÷hmen (otiÜt∞nß teprv r. 1874 v ╗GedenkblΣtter½), v nφ₧ [Palack²] na zßklad∞ ve Vφdni nalezenΘho spisu pra₧skΘho kanovnφka, KunÜe z T°ebovle, dokazoval, ₧e v ╚echßch nebylo p°ed XVI. stol. nevolnictvφ, a vyslovil mφn∞nφ, ₧e nevolnictvφ zavedeno teprve v dob∞ Vladislava Jagellovce. MylnΘ mφn∞nφ [Palack²]-kΘho o d∞jinßch pod danstvφ v ╚echßch poΦφnß se tedy ji₧ zde; censura ostatek (Φlßnek byl p°edlo₧en dokonce ministerskΘ rad∞) prßci tisknouti nedo volila. Z pracφ Φesk²ch tΘ doby zajφmav² je pokus P°φsp∞vky ku glossarium °eΦi ΦeskΘ (╗╚╚M.½, 1827), jen₧ cht∞l b²ti mal²m slovnφΦkem nesrozumiteln²ch ji₧ staroΦesk²ch slov a frasφ ([Palack²] zajistΘ mnoho star²ch text∙ v ╗╚asopise½ otiskoval), ale vyklßdal dob°e i n∞kterΘ terminy prßvnφ, a v²born² StaroΦesk² vÜeobecn² kalendß° (╗╚╚M.½, 1829), p°φruΦka ΦeskΘ chronologie, velmi prakticky a zcela samostatn∞ [Palack²]-m zpracovanß a v Φesk²ch archivech odtud zdomßcn∞lß. Pracφ v∞tÜφho slohu je Äivot J. A. KomenskΘho (╗╚╚M.½, 1839), psan² na zßklad∞ znaΦnΘ znalosti ₧ivota i spis∙ KomenskΘho a zalo₧en² apologeticky proti myln²m nßzor∙m starÜφm. Velmi zajφmav² je Φlßnek z r. 1831 (v ╗Monatschrift½) Seizze einer allgemeinen Kulturgeschichte B÷hmens-p°ehled ΦeskΘho v²voje duÜevnφho, leccos v²born∞ charakterisujφcφ, ale neznajφcφ jeÜt∞ ChelΦickΘho, o ΦeskΘ reformaci mluvφcφ s velikou zdr₧elivostφ a poΦßtky ΦeskΘ kultury i ·stavy p°iΦφtajφcφ p∙sobenφ n∞meckΘho zßpadu. ╚lßnek dot²kß se i reform a germanisaΦnφ Φinnosti doby josefinskΘ, ale tu se konΦφ bez nejmenÜφ kritiky t∞chto snah. StarÜφ prßce z r. 1829 (╗Monatschrift½) o nejstarÜφch rodinn²ch jmΘnech ΦeskΘ Ülechty cht∞la ukßzati, ₧e n∞meckß jmΘna rodovß nejsou nikterak d∙kazem n∞meckΘho p∙vodu, ale dot²kala se i problΘm∙v o vzniku Ülechty v spoleΦnosti nßrodnφ. Pracφ druhΘ °ady, vφce p°φle₧itostn²ch, je poΦet v∞tÜφ; mimo krßtkΘ ·vody k menÜφm edicφm z archiv∙v a mimo °adu zajφmav²ch drobn²ch p°φsp∞vk∙ archivßlnφch shrnutou (1831) pod titul Zb∞rky ze staro₧itnosti ΦeskoslovanskΘ nßle₧ejφ sem statistickΘ ·vahy o obyvatelstvu ╚ech souΦasn²ch, populßrnφ v²klady z vÜeobecnΘ a slovanskΘ ethnografie (O rozliΦnosti nßrod∙, zvl. v Evrop∞ a v Asii, 1832; O nejstarÜφch d∞jinßch a d∞jepiscφch nßrod∙ asiatsk²ch, 1831; O st∞hovßnφ se nßrod∙ z Asie do Evropy, 1834; O nßrodech uhersk²ch, zvl. Slovanech, 1829; O nßrodech polsk²ch, 1830; Die slavischen VolksstΣmme in Europa, 1830), pak zejmΘna Φlßnek ▄ber die Abkunft der Slaven nach Lorenz Surowiecki (╗Monatschr ½, 1829), probφrajφcφ nßzory DobrovskΘho a èafa°φkovy o slovanskΘm prav∞ku a omyly èafa°φkovy a₧ na jedinou v²jimku p°ijφmajφcφ (zde vyzval [Palack²] èafa°φka k napsßnφ ╗SystΘmu prad∞jin slovansk²ch½), dßle srovnßvacφ ·vaha o polyglott∞ Boh. HasiÜteinskΘho z Lobkovic ≤dy na Karlovy Vary (╗Monatschrift½, 1830), kde mohl [Palack²] pochlubiti se svou rozsßhlou znalostφ jazyk∙ i vzd∞lßnφm prosodick²m, pokus etymologie slova Frank a Varjag (╗Monatschrift½, 1830), snesenφ n∞kter²ch zprßv o lidnatosti ╚ech v minulosti (1834), soupis jmen Ülechty ΦeskΘ a moravskΘ, protestujφcφ proti upßlenφ Husovu (1834), drobnΘ p°φsp∞vky genealogickΘ (╗Monatschrift½, 1829, ╗╚╚M.½, 1839 a sta¥ o Vφtkovicφch v ╗Abh.½ UΦ. Spol., V,1), pouΦn² v²klad o vßleΦnΘm um∞nφ ╚ech∙ v XV. stol. (╗╚╚M.½, 1828; zde i [Palack²]-kΘho referßt o knize jednajφcφ o roku narozenφ Kristova), o pranostikßch a kalendß°φch Φesk²ch zvl. XVI. stol. (╗╚╚M.½, 1829) a o mlßdφ Albrechta z ValdÜtejna (╗Monatschrift½, 1831). K t∞mto pracφm p°φle₧itostn²m mo₧no p°iΦφsti z pozd∞jÜφ doby Popis staroΦesk²ch osobnφch a k°estn²ch jmen (╗╚╚M.½, 1832), ΦßsteΦn∞ ze sbφrek DobrovskΘho Φerpan² a vydan² p°edem k pot°eb∞ bßsnφk∙, dßle slavnostnφ p°ednßÜku z UΦenΘ SpoleΦnosti z r. 1836 Die Σlteste Epoche der sch÷nen Kunst in B÷hmen (v ╗Abhandlungen½ UΦ. Spol.) a tamtΘ₧ vydanou (1835) biografii DobrovskΘho (Josef Dobrovsk²'s Leben u. gelehrtes Wirken), poutav² a velmi v²razn² obraz ₧ivota a prßce velikΘho uΦence ([Palack²] odmφtß s rozho°Φenφm v²tku DobrovskΘmu Φin∞nou, ₧e by byl hyperkritikem), a p°ednßÜku z r. 1842 o hrabatech K. a Fr. ze èternberka a p∙sobenφ jejich v∞deckΘm a um∞leckΘm (v ╗Abhandlungen½ a pozd∞ji p°φlohou k memoir∙m hr. K. èternberka), o₧ivenou takΘ srdeΦn²m t≤nem osobnφch vzpomφnek a dφk∙v. P°φprava ╗D∞jin½ vy₧adovala od r. 1831 prßce nejen velikΘ, ale i velmi rozmanitΘ. Literatura nejstarÜφch d∞jin Φesk²ch byla dosti rozsßhlß a °ada nesnadn²ch problΘm∙ Φekala tu °eÜenφ, nad to bylo t°eba seznßmiti se s ohromn²m, z velikΘ Φßsti jeÜt∞ nedotΦen²m bohatstvφm archiv∙ zemφ ╚esk²ch i zemφ sousednφch a shledati p°edevÜφm materißl pro diplomatß° Φesk², pokusiti se o studia diplomatickß, o problΘmy d∞jin prßvnφch a ·stavnφch, zalo₧iti si rejst°φky genealogickΘ a topografickΘ-a prßce tohoto druhu plnφ historickou Φinnost [Palack²]-kΘho po dvacet let. Studie [Palack²]-kΘho k nejstarÜφm d∞jinßm Φesk²m poΦφnajφ se Φlßnkem Ueber den Chronisten Fredegar und seine Nachrichten von Samo (╗Monatschrift½, 1830), v n∞m₧ nedostateΦn²mi d∙vody sna₧φ se vyvrßtiti zprßvy Fredegarovy o otroΦenφ Slovan∙ Avar∙m a franckΘm p∙vodu Samov∞. Nßsledoval Φlßnek O Bojech, nejstarÜφm znßmΘm nßrodu v ΦeskΘ zemi (╗╚╚M.½, 1833); O vßlkßch Karla Vel. se Slovany, zvlßÜt∞ s ╚echy (1834), kde zase poplatek Frank∙m placen² uvßdφ se v pochybnost, a (1834) ·vaha o staroslovanskΘ Vostokovem nalezenΘ legend∞ o sv. Vßclavu (O umuΦenφ sv. Vßclava atd.). [Palack²] s pomocφ èafa°φkovou poznal Φesk² p∙vod legendy a soudil na zßklad∞ jejφm zcela sprßvn∞ (proti starÜφmu mφn∞nφ DobrovskΘho), ₧e slov. liturgie v ╚echßch ₧ila i po IX. stol. Censura dovolila prßci tisknouti teprv r. 1837, kdy₧ [Palack²] zm∞nil n∞kterß mφsta, kde se zastßval neviny Drahomφ°iny-censura cht∞la zachovati nedotΦen² kritikou obraz Drahomφry pohanky a vra₧ednice. R. 1831 [Palack²] napsal Φlßnek (╗╚╚M.½) O panu ZßviÜovi z Rosenberka, obranu proti up°φliÜen²m ₧alobßm tradice letopisnΘ, r. 1834 (tamtΘ₧) Rozbor etymologick² mφstnφch jmen Φeskoslovansk²ch, p∞kn² Φlßnek, kde vylo₧ena i d∙le₧itost jmen mφstnφch jako pramen∙ historick²ch, i varovßno p°ed ukvapen²m etymologisovßnφm, tou dobou obzvlßÜt∞ oblφben²m mezi dilettanty. D∙le₧it∞jÜφ jsou ·vahy [Palack²]-kΘho z let t°icßt²ch v∞novanΘ star²m pom∞r∙m prßvnφm. R. 1831 [Palack²] napsal pro ╗╚╚M.½ Pom∙cku ku poznßnφ °ßd∙ zemsk²ch krßl. ╚eskΘho v druhΘ pol. XIII. stol., kde na zßklad∞ listin z formulß°e z XIII. stol. seznamoval Φtenß°e s n∞kter²mi strßnkami starΘho ΦeskΘho ₧ivota stßtnφho a spoleΦenskΘho, ne ovÜem bez hojn²ch omyl∙, je₧ provßzeti musily pokus na tu dobu odvß₧n². V²Üe ji₧ stojφ prßce ΦßsteΦn∞ t²m₧ otßzkßm v∞novanß Pom∙cky ku poznßnφ staroΦeskΘho prßva i radu soudnφho (╗╚╚M., 1835), je₧ je polemikou proti prvΘmu dφlu MaciejowskΘho ╗Hystorya prawodawstw S│owia±skich½ a jednß nejvφc o zemsk²ch deskßch a z°φzenφ krajskΘm. Zde [Palack²] p°ihlßsil se k method∞ srovnßvacφho studia d∞jin prßvnφch a ·ctyhodn² pokus v tom sm∞ru napsal sßm r. 1837 v Srovnßnφ zßkon∙ cara Stefana DuÜana srbskΘho s nejstarÜφmi °ßdy zemsk²mi v ╚echßch, prvnφ d∙kladn∞jÜφ ΦeskΘ prßci o staroΦeskΘm °φzenφ soudnφm, o prßvu trestnφm, d∞dickΘm, o pom∞rech sprßvnφch a poddansk²ch. Hlavnφch praemiss celΘ studie i patrnΘho jejφho idealisovßnφ institucφ (domn∞le) slovansk²ch naproti n∞meck²m nelze sice dnes p°ijmouti, ale prßce tato z∙stane p°ece zvlßÜtnφm dokladem [Palack²]-kΘho bystrosti i uΦenosti. R. 1841 [Palack²] napsal k Hankov∞ edici V. K. ze VÜehrd p°edmluvu, v∞novanou ₧ivotu a apologii VÜehrdov∞. [Palack²]-kΘho studie archivnφ z let t°icßt²ch nßle₧ejφ p°edevÜφm archiv∙m pra₧sk²m a venkovsk²m Φesk²m, archiv∙m vφde≥sk²m a moravsk²m (1832); teprv r. 1833 [Palack²] ubφrß se do Mnichova, r. 1835 do Slez a r. 1837 do Drß₧∩ßn. Hlavnφm cφlem je mu v tΘ dob∞ shledßnφ star²ch listin, p°φprava diplomatß°e, jeho₧ d∙le₧itost byla patrna ji₧ dob∞ Dobnerov∞ a jen₧ byl v programmu jak SpoleΦnosti musejnφ, tak UΦenΘ spoleΦnosti. [Palack²] cht∞l shledati vÜechen listinn² materißl Φesk² a₧ do r. 1310 a nejd∙le₧it∞jÜφ listiny pro dobu nßsledujφcφ a₧ do r. 1447; r. 1842 m∞l opsßno na 3000 listin a o rok pozd∞ji poda°ilo se mu dosφci soukromΘ roΦnφ podpory na 6 let i podpory musejnφ k honorovßnφ dvou pomocnφk∙v (byli to K. J. Erben a V. V. Tomek), jich₧ p°isp∞nφm vydßnφ diplomatß°e m∞lo b²ti urychleno. Ale kdy₧ r. 1852 [Palack²] rozeÜel se s v²borem musejnφm, seÜlo takΘ s plßnu vydati diplomatß°. [Palack²] byl ji₧ d°φve zkusil v p°φprav∞ jeho mnoho nep°φjemnostφ od moravskΘho stav. historiografa, prof. BoΦka, jen₧ od r. 1836 vydßval diplomatß° moravsk² a p°edstφrßnφm d∙le₧it²ch nßlez∙ pramenn²ch, jich₧ vskutku nebylo (aΦ BoΦek falÜoval domn∞lΘ excerpty jejich), drß₧dil zv∞davost [Palack²]-kΘho, jev∞ neochotu i ve vym∞≥ovßnφ opis∙ listin pro diplomatß° [Palack²]-kΘho. [Palack²] koneΦn∞ pojal podez°enφ, ₧e BoΦkovy rozliΦnΘ annßly moravskΘ jsou vynßlez BoΦk∙v, ale ned∙v∞ra jeho p°ece neÜla tak daleko, aby ₧ßdala shlΘdnutφ star²ch p°edloh a celΘ °ady listin, je₧ BoΦek stejn∞ obratn∞ jako nestoudn∞ pad∞lal. Tak BoΦkov²mi Monseany dal se oklamati i [Palack²], prohlaÜuje je ovÜem za nejv∞tÜφ poklad prvΘho dφlu BoΦkova diplomatß°e. Äe [Palack²] p°es to byl v diplomatice na dobu svou v²born∞ vzd∞lßn, je patrno prßv∞ z korrespondence jeho s BoΦkem i z jedinΘ jeho prßce diplomatickΘ z r. 1836 (╗╚╚M.½): Kritickß ·vaha i v²klad zßkladn²ch listin kollegiatnφho chrßm u Litom∞°ickΘho, k jejφm₧ resultßt∙m p°iznalo se v podstat∞ i nejnov∞jÜφ °eÜenφ otßzky. Sem nßle₧φ ostatek jeÜt∞ velmi pracnß pom∙cka [Palack²]-kΘho k ΦeskΘ diplomatice a historii z r. 1832: P°ehled souΦasn² nejvyÜÜφch d∙stojnφk∙ a ou°ednφk∙ zemsk²ch i dvorsk²ch v krßl. ╚eskΘm, od nejstarÜφch Φas∙v a₧ do nyn∞jÜka (velikΘ folio; nßkl. Matice; vyÜlo takΘ i n∞mecky), prßce velikΘ pφle i d∙le₧itosti, a jeho pozd∞jÜφ publikace v UΦenΘ SpoleΦnosti: Ueber Formelbⁿcher (1842 a 1847, 2 seÜ), seznamujφcφ p°edevÜφm s d∙le₧it²mi pro ΦeskΘ d∞jiny listinami, vybran²mi z rozliΦn²ch formulß°∙v, ale pojednßvajφcφ zßrove≥ obÜφrn∞ji a s velikou znalostφ v∞ci o tomto druhu pramen∙-[Palack²] formulß°e tak°ka uvedl do historiografie.
Palack²
#######
#FB#
0J7
20A9
425B61
534B110
778B65
894A9
1133A9
1340B34
1472A9
1590B29
1699A9
1785B8
1794B13
1991B49
2797B38
3249B50
3452A9
3633A9
4100A9
4668B43
4776A9
5612A9
5649A9
5712B60
5934B47
5998B48
6187B21
6216A9
6452A9
6609A9
6642B28
6741B50
6988A9
7060A9
7088B71
7426B53
7638A9
7757B82
8150A9
8195A9
8294A9
8452A9
8718A9
9111A9
9190A9
9478A9
9552A9
9568A9
9849A9
9935A9
10103B77
10299A9
10356B123
10612B18
10835A9
10888O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
Palack²: V letech Φty°icßt²ch [Palack²]-kΘho ╗Geschichte v. B÷hmen½ pokroΦila ji₧ k dφlu druhΘmu (stol. XIII.-XIV.) a k dob∞ husitskΘ. S dilem druh²m souvisφ n∞kterΘ studie specißlnφ: prßce Der Mongolen-Einfall im J. 1241, vy danß UΦ. SpoleΦnostφ (1842) na oslavu 600letΘ pamßtky (domn∞lΘho) vφt∞zstvφ u Olomouce, je₧ vynikß pronikavou kritikou pramen∙ (zde a pozd∞ji ve zvlßÜtni p°ednßÜce v UΦ. SpoleΦnosti [Palack²] dokßzal podvr₧enost t. zv. kroniky Pernoldovy, zhotovenΘ P. Hanthalerem r. 1747), ale je₧, dßvajφc sv∞dectvφ Rukopisu KrßlovΘdvorskΘho p°ednost p°ede vÜφm, musila vΘsti k resultßt∙m myln²m. TΘho₧ roku [Palack²] vydal v ╗╚╚M.½ Φlßnek o ruskΘm knφ₧eti Rostislavu MichajloviΦi a jeho rodu na zßklad∞ rusk²ch pramen∙v a studii O bßji krvavΘho sn∞mu VilΘmovskΘho za kr. Vßclava IV., kde dokßzal bezcennost zprßv, lφΦφcφch krßle jako mravnφ obludu, a p°isp∞l mnoho k apologii Vßclavov∞. S husitsk²mi studiemi [Palack²]-kΘho v tΘ dob∞ souvisφ prßce P°edch∙dcovΘ husitstvφ v ╚echßch (1842), malß rozsahem, ale velikß v²znamem: v nφ otev°el [Palack²] poprvΘ v²hled do bohatΘho myÜlenkovΘho ₧ivota ΦeskΘho ve stol. XIV. a seznßmil s repraesentanty reformy; zde poprvΘ mimo Valdhausera, MiliΦe, èt∞knu p°edvedl velikou postavu Mat∞je z Janova. Byly to v podstat∞ excerpty ze spis∙ jmenovan²ch reformßtor∙ s krßtk²mi ·vody, ale censura prßci odep°ela imprimatur (tφm zma°en [Palack²]-kΘho ·mysl napsati dφlo o uΦencφch Φesk²ch stol. XIV. a₧ XV.). [Palack²] odevzdal prßci lipskΘmu professoru J. P. Jordanovi, jen₧ ji vydal pod sv²m jmΘnem n∞mecky (v Lipsku, 1846); originßl vyÜel r. 1872 v ╗RadhoÜti½. PodrobnΘ studium doby husitskΘ, poΦφnajφcφ se od let Φty°icßt²ch, zavedlo [Palack²]-kΘho jednak k rozsßhl²m studiφm topografick²m o star²ch ╚echßch, jednak k badßnφm archivnφm ve velikΘm slohu, hledßnφ hussitik po celΘ Evrop∞. V sm∞ru prvΘm byl [Palack²] konal menÜφ prßce ji₧ d°φve (Pom∙cky k topografii kraje Bud∞jovskΘho [╗╚╚M.½, 1833] a Historie statku LobkovskΘho [t., 1836]); nynφ pom²Ülel na soustavnou historickou topografii Φeskou a₧ do XVI. stol. a na ·pln² slovnφk genealogick² a r. 1846 vy₧ßdal si od stav∙ pomocnou sφlu k tomu konci (zvolil si V. Tomka), ale i tento ·mysl jako vydßnφ diplomatß°e byl opuÜt∞n poΦßtkem let padesßt²ch-pozd∞ji v ╗RadhoÜti½ vydal zlomky p°ipravovanΘho slovnφku historicko-topografickΘho, cφrkevnφ topografii archidiakonßtu bφlinskΘho a rodopis pßn∙ z Cimburka; r. 1851 byl uve°ejnil v ╗╚╚M.½ prßci o Kostelcich v ╚echßch, v nφ₧ dot²kal se i otßzek methodick²ch s mφstopisem souvisφcφch, r. 1846 pak tamtΘ₧ ╗Ohlφdka ve staroΦeskΘm mφstopφsu½, kde dokazoval, ₧e p∙vodnφ obyvatelstvo v Äatecku a Loketsku bylo slovanskΘ. Hlavnφ, ale jako p°edb∞₧nß prßce myÜlen² resultßt t∞chto studiφ [Palack²]-kΘho je kniha z r. 1848 Popis krßlovstvφ ╚eskΘho (takΘ n∞mecky), seznam vÜech obcφ v ╚echßch na zßklad∞ rozd∞lenφ zem∞ v kraje a dominia, zalo₧en² stejn∞ na nejnov∞jÜφch datech ·°ednφch jako na rozsßhlΘm studiu historickΘm-[Palack²]-kΘmu Ülo zejmΘna o zjiÜt∞nφ prav²ch star²ch nßzv∙ mφstnφch, o urΦenφ zanikl²ch osad, shledßnφ star²ch hrad∙, tvrzφ, far a klßÜter∙. Zßrove≥ (1847) [Palack²] navrhl historickou mapu ╚ech, je₧ vÜak, dopln∞na J. Kalouskem, vyÜla teprv r. 1876. Studie archivnφ v cizin∞ vedly [Palack²]-kΘho ji₧ d°φve (1837) k tajemn²m poklad∙m Vatikßnu; plßn tenkrßte odvß₧n² zda°il se s podporou stav∙v a rak. vyslance v ╪φm∞, hr. Lⁿtzowa. [Palack²] pracoval v ╪φm∞ piln∞ celΘ dva m∞sφce, ale byl to ji₧ on, jen₧ byl pon∞kud zklamßn v²sledkem; vφc nalezl v knihovn∞ ne₧ v archivu a ke knihovn∞ se takΘ vrßtil jeÜt∞ jednou pozd∞ji. Nßlezy svΘ registroval [Palack²] r. 1838 v prßci (v ╗Abhandl.½ UΦ. Spol.) Literarische Reise nach Italien im J. 1837. V letech Φty°icßt²ch a padesßt²ch [Palack²] bezmßla ka₧doroΦn∞ vypravil se do hlavnφch archiv∙ v sousedstvφ ╚ech, v Slezsku, Prusku, Sasku, ji₧. N∞mecku; d∙le₧itΘ nßlezy o koncilu basilejskΘm uΦinil r. 1849 v Basileji a r. 1853 v Pa°φ₧i. Materißl od r. 1824 nasbφran² hromadil se mu tolik, ₧e bylo mo₧no pom²Ületi na publikovßnφ jeho ve velikΘ sbφrce. I tu z°etel Φeskonßrodnφ p°evlßdal: [Palack²] cht∞l seznßmiti ╚echy p°φtomnosti s netuÜen²m bohatstvφm d∙le₧it²ch pamßtek starΘ krßsnΘ ΦeÜtiny, se slavn²mi akty husitskΘ doby p°edevÜφm. Tak vznikl plßn k Archivu ╚eskΘmu, jen₧ m∞l p°inßÜeti jen akta jazykem Φesk²m (a₧ do r. 1526) psanß a v obsahu svΘm b²ti dosti rozmanit², aby i Φtenß°-nehistorik obφral se jφm se zßjmem. StavovΘ nßvrh [Palack²]-kΘho p°ijali, a tak vyÜly v l. 1840-46 Φty°i dφly ╗Archivu½ (v kvartu)za ₧ivota [Palack²]-kΘho vyÜly jeÜt∞ dva dφly, r. 1862 a 1872. D∙le₧itß publikace tato z∙stane hlavnφm pramenem naÜφm pro studium stol. XV., doby husitskΘ po v²tce; o d∞jiny prßvnφ zaslou₧ila se publikovßnφm vÜech hlavnφch pramen∙ ΦeskΘho prßva a o d∞jiny politickΘ a kulturnφ nemΘn∞ ne₧ o d∞jiny ·stavnφ a socißlnφ. Ostatek d∙le₧itΘho materißlu svΘho, v∞ci latinskΘ a n∞meckΘ, publikoval [Palack²] mnohem pozd∞ji, uzavφraje ji₧ tak°ka svou prßci d∞jepisnou. Vadnß edice prof. K. H÷flera nejd∙le₧it∞jÜφch pramen∙ doby husitskΘ (╗Geschichtschreiber der husitischen Bewegung½, 1856-66) dala mu podn∞t nejen k obÜφrnΘ kritice nedostatk∙ vydßnφ H÷flerova (v prßci z r. 1868 Die Geschichte des Hussitenthums und Prof. K. H÷fler), ale i ke krßsnΘ knize Documenta Mag. Joannis Hus vitam, doctrinam, causam... illustrantia (1869), kde vydal, z nejv∞tÜφ Φßsti znovu po H÷flerovi, ale dokonaleji, nejd∙le₧it∞jÜφ prameny ₧ivota a processu Husova. SvΘ nßlezy o koncilu BasilejskΘm vydal z Φßsti ve vφde≥skΘ akademii v∞d (jejφm₧ °ßdn²m Φlenem byl od cφsa°e jmenovßn hned p°i jejφm zalo₧enφ r. 1847) ve sbφrce Monumenta conciliorum generalium saeculi XV. r. 1857. Roku 1860 vydal ve ╗Fontes rerum austriacarum ½ Urkundliche BeitrΣge zur Gesch. B÷hmens und seiner NachbarlΣnder im Zeitalter Georgs v. Pod∞brad a r. 1873 (v Praze, nßkl. zemskΘho v²boru) Urkundliche BeitrΣge zur Gesch. des Hussitenkrieges, obsahujφcφ lΘta 1419-37. Obojφ ╗BeitrΣge½ jsou jen prost²m otiskem [Palack²]-kΘho v²pis∙ z rozliΦn²ch dob, nikoliv edicφ methodicky p°ipravenou. Do t∞chto let nßle₧φ koneΦn∞ n∞kolik publikacφ [Palack²]-kΘho rßzu osobnφho: r. 1868 vydal memoiry hr. KaÜpara èternberka (Leben des Gr. K. St., von ihm selbst beschrieben, nßkl. hr. Jind°. Clam-Martinice), r. 1871-73 v²b∞r sv²ch Φesk²ch drobn²ch pracφ s hojn²mi poznßmkami autobiografick²mi a historick²mi ve t°ech dφlech, pod nßzvem RadhoÜ¥-dφl druh² obsahuje Φlßnky historickΘ, t°etφ politickΘ. Akta, poznßmky a polemiky, t²kajφcφ se svΘ Φinnosti historiografickΘ, vydal r. 1871 v knize Zur b÷hmischen Geschichtsschreibung, aktenmΣssige Aufschlⁿsse und Worte der Abwehr a v²bor n∞meck²ch menÜφch pracφ starÜφch r. 1874 v spise Die GedenkblΣtter, Beitrag zur Zeitgeschichte.
Palack²
#######
#FB#
0J7
30A9
190B31
408A9
619A9
741B53
921A9
960B32
1050A9
1380A9
1453A9
1682A9
1853A9
2733A9
2767B24
2966A9
3123A9
3248A9
3397A9
3611A9
3662B43
3740A9
4094A9
4262B15
4445A9
4535A9
4914A9
5195B52
5272B67
5621B44
5723B96
5863B51
5983A9
6108A9
6184B48
6396B7
6551B82
6691B46
6739O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - Φinnost historickß - 50. a 60. lΘta##%1901%58%132%196552
Palack²: V letech padesßt²ch a Üedesßt²ch XIX. st. teprve [Palack²] poh°φ₧il se pln∞ do doby, jejφ₧ studium bylo ideßlem jeho od odchodu z Uher; do doby husitskΘ. Z t∞ch let pochßzejφ hlavnφ jeho edice o XV. stol., sem nßle₧φ takΘ n∞kolik Φlßnk∙ menÜφch. R. 1856 vydal v pojednßnφch UΦenΘ SpoleΦnosti Zeugenverh÷r ⁿber den Tod K÷nigs Ladislaus, podobnou apologii, jako byla prßce o sn∞mu VilΘmovskΘm - dokazoval tu, ₧e Ji°φ z Pod∞brad je nevinen nßhlou smrtφ Ladislavovou. V ╗╚╚M.½ r. 1863 pojednal v Φlßnku O zahraniΦn²ch pramenech d∞jin Φesk²ch, zvl. XV. stol., o sv²ch nßlezech lu₧ick²ch (Collectanea Sculteti a kronika opata Benedikta Johnsdorfa), tamtΘ₧ otiskl svou p°ednßÜku, konanou p°i valnΘ hromad∞ spoleΦnosti musejnφ, O historickΘ d∙le₧itosti star²ch desk zemsk²ch r. 1541 poho°el²ch a o pot°eb∞ i zp∙sobu, obnoviti je, pokud mo₧nß zase, kde desky zemskΘ prohlßsil za nejv∞tÜφ slßvu Φes. d∞jin a zrcadlo minulΘho ₧ivota stßtnφho a spoleΦenskΘho. I v jin²ch projevech ve smyslu tom upozor≥oval na d∙le₧itost desk a dal tak podn∞t k tomu, ₧e r. 1870 ujal se J. Emler vydßvßnφ ╗Poz∙statk∙ desk zemsk²ch½. R. 1864 p°isp∞l do ╗╚╚M.½ p°φsp∞vkem k biografii Hßjkov∞ a r. 1869 doplnil svou sta¥ o Pulkavovi ve ╗Wⁿrdigung½ pojednßnφm ve Zprßvßch UΦ. SpoleΦnosti O. P°ibφkovi Pulkavovi z Radenφna a jeho kronice ╚eskΘ, zalo₧en²m na nov∞ (v Pa°φ₧i) nalezenΘm rukopisu Pulkavovy historie. Nejd∙le₧it∞jÜφ menÜφ prßce z t∞chto dob je vÜak studie O stycφch a pom∞ru sekty valdenskΘ k n∞kdejÜφm sektßm v ╚echßch (╗╚╚M.½, 1868; a n∞mecky v UΦ. Spol. 1869), jednajφcφ o vlivu Valdensk²ch na v∞rouku bratrskou a vlivu Tßborit∙ na ValdenskΘ. Zde [Palack²] ukazuje na nezbytnost dalÜφch studiφ podrobn²ch o uΦenφ starΘ Jednoty bratrskΘ a o prßci ΦeskΘho ducha v oboru theologickΘm v stol. XV. v∙bec. Do t∞chto let nßle₧φ takΘ [Palack²]-kΘho obrana Rukopisu KrßlovΘdvorskΘho proti prof. Bⁿdingrovi. Nebylo to poprvΘ, co v tΘto zßle₧itosti [Palack²] promluvil, i t°eba dotknouti se vÜech pracφ jeho sem nßle₧ejφcφch. [Palack²] ji₧ po p°φchodu do Prahy patrn∞ nesouhlasil s Dobrovsk²m, dokazujφcφm, ₧e LibuÜin soud a Evangelium svatojanskΘ jsou pad∞lky; a jakmile zem°el Dobrovsk² (6. led. 1829), p°ijal do ╗╚╚M.½ Hank∙v Φlßnek o Evangeliu svatojanskΘm a tΘho₧ roku napsal obranu LibuÜina soudu. UΦinil to v obÜφrnΘm posudku o Hankov∞ a Svobodov∞ novΘ edici domn∞l²ch staroΦesk²ch pamßtek roku 1829, uve°ejn∞nΘm ve vφde≥sk²ch ╗Jahrbⁿcher der Literatur½, v posudku, jen₧ vzrostl na dlouhΘ pojednßnφ. Nejv∞tÜφ Φßs¥ jeho je historickou a aesthetickou studiφ o Rukopisu KrßlovΘdvorskΘm, a tu n∞kde a₧ p°ekvapuje bystrost, s kterou [Palack²] zvlßÜtnosti a podivnosti nßlezu Hankova osv∞tlil, v celku ovÜem hledaje pro vÜe vysv∞tlenφ a nadÜen jsa krßsou a cenou pamßtky. Potom nßsleduje obrana LibuÜina soudu, jeÜt∞ vÜak reservovanß; teprv kdy₧ r. 1834 vystoupil PalkoviΦ proti LibuÜinu soudu a zlomku Evangelia, [Palack²] odpov∞d∞l v ╗╚╚M½., ₧e o pravosti obou pochybovati je nemo₧no, a zßrove≥ ohlßsil vydßnφ d∙kladnΘ obrany jejich ve zvlßÜtnφm dφle, [Palack²]-k²m a èafa°φkem spoleΦn∞ p°ipravonΘm. M∞l to b²ti poΦßtek velikΘ edice star²ch Φesk²ch pamßtek literßrnφch; vskutku vÜak vyÜel jen dφl prv² (v ╗Abhandlungen½ UΦ. Spol. r. 1842) pod titulem Die Σltesten DenkmΣler der b÷hm. Sprache, kritisch beleuchtet von P. J. èafa°φk und Fr. [Palack²] Dφlo toto je vzor kritickΘ edice, plod velikΘ uΦenosti obou autor∙v a zßrove≥ dokument velikΘho v∞deckΘho omylu (hßjφ se zde vedle LibuÜina soudu, jemu₧ nejvφce mφsta je v∞novßno, i dßvno nespornß falsa gloss z Mater Verborum a zlomku Evangelia); zde [Palack²] hßjil podivnΘ pφsmo pad∞lk∙ hypothesou o zvlßÜtnφ staroΦeskΘ Ükole pφsa°skΘ; zde vyΦφtß se DobrovskΘmu to, v Φem jej byl prve [Palack²] rozhodn∞ hßjil, ₧e je hyperkritik. Jen v ·vaze o glossßch patrna je nßpadnß zdr₧elivost. Teprv po vydßnφ tohoto dφla a po smrti Kopitarov∞ (1844), p°φtele Hankova a jφm patrn∞ zasv∞cenΘho, jeho₧ kousavΘ narß₧ky platily staroΦesk²m nßlez∙m Hankov²m v∙bec i BoΦkov²m Monsean∙m (ke konci let t°icßt²ch Kopitar vystupoval v spisech a posudcφch sv²ch s jedovatou nenßvistφ k [Palack²]-kΘmu a èafa°φkovi), ujala se vφra v LibuÜin soud, podep°en² autoritou obou nejv∞tÜφch Φesk²ch historik∙, v uΦenΘm sv∞t∞. Pochybnosti, je₧ vznikly pozd∞ji, platily ji₧ i Rukopisu KrßlovΘdvorskΘmu-po Φlßnku Fejfalφkov∞ z r. 1858 (v ╗Sitz.-Ber.½ vφd. akademie), jen₧ dokßzal podvr₧enost milostnΘ pφsn∞ kr. Vßclava, vyskytly se na podzim tΘho₧ roku v pra₧skΘm dennφku Kuhov∞ ╗Tagesbote aus B÷hmen½ feuilletony pod titulem ╗Handschriftliche Lⁿgen u. palaeographische Wahrheiten½, namφ°enΘ p°edevÜφm proti [Palack²]-kΘmu, proti LibuÜinu soudu a [Palack²]-kΘho staroΦeskΘ Ükole pφsa°skΘ a koneΦn∞ vyslovujφcφ i pochybnost o Rukopise KrßlovΘdvorskΘm. [Palack²] odpov∞d∞l v ╗Bohemii½ (listop. 1858) vß₧n∞, d∙razn∞ i obratn∞: ukßzal krßtce na svou nevyvrßcenou obranu LibuÜina soudu z r. 1840 a obÜφrn∞ji obφraje se Ruk. KrßlovΘdvorsk²m dovozoval jednak, ₧e v Rukopise jsou historickß data, jich₧ falsßtor r. 1817 naprosto znßti nemohl, o jejich₧ pravdivosti se teprv [Palack²] pozd∞ji p°esv∞dΦil, jednak, ₧e nebylo nikoho kolem r. 1817, kdo by n∞co Rukopisu podobnΘho dovedl pad∞lati, a vylo₧il zejmΘna palaeografickou nedostateΦnost Hankovu. Nßsledovalo n∞kolik Üarvßtek a prohlßÜenφ v novinßch-a₧ r. 1859 vφde≥sk² professor Max Bⁿdinger uve°ejnil v ╗Historische Zeitschrift½ Φlßnek ╗Die K÷niginhofer Handschrift und ihre Schwestern½, kde dokßzal, ₧e historickß data, je₧ podle [Palack²]-kΘho p°ed r. 1817 nikomu v ╚echßch znßma b²ti nemohla, znßma byla ji₧ v stol. XVIII., a uvedl i jinΘ d∙vody proti Rukopisu. [Palack²] odpov∞d∞l Bⁿdingrovi jeÜt∞ v tΘm₧e roΦnφku ╗Historische Zeitschrift½-odpov∞∩ tato je nejslabÜφ pracφ [Palack²]-kΘho, aΦ mß n∞kterß vroucφ, p∞knß mφsta. [Palack²] se k otßzce ji₧ obÜφrn∞ji nevrßtil nikdy, aΦ na to jednou dobou pom²Ülel; o Hankovi napsal pozd∞ji, ₧e jej nepoklßdß ani za tak nevinnΘho, ani za tak vinnΘho, jak chtφ tomu p°ßtelΘ a nep°ßtelΘ jeho. S vφrou v rukopisy odeÜel do hrobu; hned po jeho smrti publikoval Patera v ╗╚╚M.½ Φlßnek, v n∞m₧ dokßzal podvr₧enost gloss z Mater Verborum.
Palack²
#######
#FB#
0J7
58A9
301B42
508B54
729B118
1264B54
1443B63
1637A9
1816A9
1928A9
2005A9
2614A9
2894A9
3034A9
3233B87
3321A9
3582A9
3718A9
4098A9
4608A9
4647A9
4751A9
5066A9
5478A9
5612A9
5723A9
5774A9
6125O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
Palack²: Svou Geschichte von B÷hmen poΦal [Palack²] psßti ke konci r. 1832; prv² dφl, jen₧ Üel a₧ k r. 1197, vyÜel v °φj. 1836, brzo po korunovaci Ferdinanda V. za krßle ΦeskΘho. Ji₧ prv² dφl vynesl [Palack²]-kΘmu mnoho chvßly a up°φmnΘho obdivu, ale i protivenstvφ: prof. d∞jepisu na universit∞ pra₧skΘ, J. L. Knoll, spisoval tenkrßt svß udßnφ a dobrß zdßnφ nejv. kanclΘ°i Φes. a rak. hr. MitrovskΘmu, kde nep°φmo ₧ßdal, aby bylo [Palack²]-kΘho dφlo, je₧ probouzφ starΘho ΦeskΘho ducha a starou, domu RakouskΘmu odbojnou ╚echii k novΘmu ₧ivotu, potlaΦeno. Dφl druh² (jde a₧ k r. 1378) vyÜel ve dvou odd∞lenφch r. 1839 a 1841, prvß Φßs¥ dφlu t°etφho r. 1845-nikoliv ovÜem bez rozho°ΦenΘho boje s vφde≥skou censurou, v kterΘm ostatek [Palack²]-kΘmu byl podporou arciknφ₧e èt∞pßn podobn∞, jako jeho p°edch∙dce v nejv. purkrabstvφ hr. Chotek. P°es nespokojenost stav∙ s pomal²m vychßzenφm dφla [Palack²] mohl teprv r. 1851 uve°ejniti Φßsti dalÜφ, ale zatφm, v b°eznu r. 1848, vyÜel prv² svazek jeho D∞jin nßrodu ΦeskΘho v ╚echßch i v Morav∞. Sahal jen k r. 1125, z nejv∞tÜφ Φßsti byl to p°eklad uΦin∞n² K. J. Erbenem, ale za to p°ibyl proti vydßnφ n∞meckΘmu ob Üφrn² ·vod o d∞jinßch Φesk²ch (filosofie, historiografie) a zcela p°epracovßna byla d∙le₧itß kniha ╗Obraz obecnΘho ₧ivota ΦeskΘho v pohanstvφ½. Odtud ji₧ psal [Palack²] jen D∞jiny, jen Φesky - n∞meckΘ vydßnφ bylo p°ekladem, a [Palack²] na tom stanovisku setrval p°es odpor zemskΘho v²boru z konce let padesßt²ch. R. 1848-50 [Palack²] pracoval ·siln∞ v husitstvφ, aby dokonal vylφΦenφ tΘ doby, d°φve ne₧ bude znovu zavedena censura. Tak vyÜel na podzim r. 1850 prv² svazek t°etφho dφlu D∞jin a r. 1851 druh², obsahujφcφ lΘta 1403-39 (r. 1854 vyÜel ostatek t°etφho dφlu Geschichte z ΦeskΘho p°elo₧en²). Teprv potom vrßtil se k meze°e let 1125-1403 a vydal r. 1854 druh² svazek D∞jin, jdoucφ a₧ k r. 1253. R. 1860 [Palack²] dokonΦil dφl Φtvrt² (1439-71), r. 1867 dφl pßt² (1471-1526), obojφ Φesky i n∞mecky; zb²vala v ΦeskΘm vydßnφ mezera let 1253-1403. [Palack²] vÜak, povzbuzen H÷fierov²m nenßvistn²m vylφΦenφm husitskΘ doby, vrßtil se jeÜt∞ jednou k t°etφmu dφlu D∞jin a p°epracoval jej cele. NovΘ toto zpracovßnφ vyÜlo v t°ech svazcφch v letech 1870-72 a jenom Φesky (n∞meckß Geschichte tedy nepodßvß dokonalΘho obrazu [Palack²]-kΘho prßce); potom [Palack²] zpracoval a to takΘ nov∞ a takΘ jenom Φesky zb²vajφcφ dφl druh² (1253-1403). VyÜel ve dvou Φßstech, r. 1874 a 1876-nedlouho p°ed smrtφ [Palack²]-kΘho; dne 23. dubna 1876 Φeskß spoleΦnost oslavila dokonßnφ velikΘ prßce slavnostφ na Äofφn∞. D∞jiny nßrodu ΦeskΘho, plod prßce celΘho p∙lstoletφ a dφlo hlubokΘho ducha i velikΘho vzd∞lßnφ, jsou nejv∞tÜφ pracφ v∞deckou v ΦeskΘ historiografii a klassickou knihou ΦeskΘ literatury XIX. stol. Zalo₧eny Üiroce na pramenech p∙vodnφch a tu z nejv∞tÜφ Φßsti na pramenech, je₧ [Palack²] sßm shledal a objevil v archivech a knihovnßch, tvo°eny kritick²m duchem, disciplinovan²m hlubokou ·ctou k pravd∞ i dlouholetou zkuÜenostφ praktickou, pojaty duchem filosofick²m, sna₧φcφm se postihnouti poslednφ p°φΦiny a hybnΘ sφly v²vojov²ch prom∞n nßrodnφho ₧ivota, a pojaty zßrove≥ v duchu tΘ idealistickΘ a mravn∞v²chovnΘ filosofie, je₧ posv∞covala vÜechno sna₧enφ [Palack²]-kΘho, vysoko vynikajφcφ koneΦn∞ po strßnce um∞leckΘ, ryzostφ jazyka, uÜlechtilostφ stilu i dokonalostφ komposice-jsou krßsn²m spln∞nφm preÜpursk²ch sn∙ mladΘho [Palack²]-kΘho, dychtφcφho po tom dßti nßrodu svΘmu historii jeho, napsanou ╗podle ideßlu historickΘho um∞nφ½. Staly se takΘ do velikΘ mφry tφm, Φφm je jeÜt∞ [Palack²] cht∞l mφti: velik²m Φinem nßrodnφm, posilou v bojφch p°φtomnosti, Ükolou nßrodnφho v∞domφ a myÜlenek pokroku, prßva a pravdy. Cen∞ jejich v obojφm sm∞ru nem∙₧e b²ti na ujmu p°irozen² pokrok historickΘho poznßnφ naÜeho v desφtiletφch poslednφch ani v dob∞ budoucφ╗D∞jiny½ z∙stanou velik²m dφlem, i kdyby jednou jejich v²klad Φesk²ch d∞jin v celku i jednotlivostech nestaΦil naÜemu poznßnφ. Co se t²Φe [Palack²]-kΘho pojetφ d∞jin Φesk²ch, jsme tΘto dob∞ nov²ch nßzor∙ velmi blφzko, a ovÜem i v jednotlivostech ka₧dß novß prßce p°inßÜφ nejen dopl≥ky, ale i opravy, n∞kterΘ partie zejmΘna prvΘho dφlu ╗D∞jin½ jsou ji₧ cele zastaralΘ-ale jist∞ dlouho Φekati budeme na dφlo, je₧ by jako celek mohlo v²znamem sout∞₧iti s dφlem [Palack²]-kΘho, mφti jeho ducha. Ve svΘ filosofii d∞jin, jejφ₧ nejvyÜÜφ formuli ji₧ znßme, [Palack²] vychßzφ od ╗v∞ΦnΘho zßkona p°φrodnφho½, zßkona polarity neboli dvojit²ch sil vÜude v p°φrod∞ p∙sobφcφch; ve vzßjemnΘm zßpolenφ, pronikßnφ a smi°ovßnφ jejich je v²voj p°φrodnφ i d∞jinn². Se stopami nßzoru toho se setkßvßme u [Palack²]-kΘho ji₧ v PreÜpurku; [Palack²] Φerpal jej nepochybn∞ ze Schellinga, poje s nφm theorii o boji jako principu d∞jinnΘho v²voje, pojatou ovÜem idealisticky: duÜevnφ a mravnφ sφla vφt∞zφ koneΦn∞ v₧dy nad silou hmotnou. Hlavnφ takovou polaritu v Φesk²ch d∞jinßch vid∞l [Palack²] v ╗ustaviΦnΘm st²kßnφ a pot²kßnφ se slovanstvφ s °φmanstvφm a n∞mectvφm½; v pom∞ru obou ₧ivl∙ spat°oval hlavnφ obsah a zßkladnφ rys d∞jinstva ΦeskomoravskΘho. St²kßnφ takovΘ, je₧ jednou oznaΦil jako p°emßhßnφ i za₧φvßnφ cizoty, poklßdal nejen za nutnΘ, ale blahodßrnΘ; ·padek ╚ech utraquistick²ch od 2. pol. XV. stol. vysv∞tloval odcizenφm se ╚ech vliv∙m zßpadu, ustrnutφm v ·zk²ch kolejφch domßcφch. [Palack²] zalo₧il protivu slovanstvφ a n∞mectvφ hluboko na rozdφlu nßrodnφch povah obou nßrod∙ a na rozdφlu prvotnφ kultury jejich: star² Slovan jevil se mu pokojemilovn²m, nev²bojn²m, jemn²m zem∞d∞lcem, German tvrd²m, ano drav²m bojovnφkem dobyvatelem; v starΘ spoleΦnosti slovanskΘ nebylo rozdφlu stav∙, ale vÜem stejnΘ prßvo a stejnß svoboda; proti slovanskΘ svobod∞ a demokracii stßla n∞meckß spoleΦnost se sv²m rozdφlem pßn∙v a otrok∙, se sv²mi privilegiemi, immunitami na jednΘ a bezprßvφm poroben²ch na druhΘ stran∞. Jsou to theorie dnes nedr₧itelnΘ, vyplynuvÜφ z Rousseauov²ch v²klad∙v o prvotnφ spoleΦnosti, z rozdφlu vymyÜlenΘho Herderem mezi N∞mci a Slovany, z Rukopisu ZelenohorskΘho a z lφΦenφ polsk²ch historik∙ v duchu tom dßle tvo°φcφch, Lelewela a zejmΘna MaciejowskΘho, je₧ ovlßdly celou dobu [Palack²] kΘho a jejφ v²klady minulosti. [Palack²] poklßdal p°imφÜenφ ducha germßnskΘho a °φmskΘho do ₧ivota ΦeskΘho za nutnΘ, za podmφnku pokroku, ale sledoval vlivy jeho p°ece s nespokojenostφ: vlivy tyto, vyklßdal, nejvφce p∙sobily v ╚echßch v XIII. stol., ale nezvφt∞zily cele, star² demokratick² duch nebyl cele potlaΦen, o₧il znovu v bou°i husitskΘ, a₧ jej pohrobily Lipany. ┌plnΘ pozßpadn∞nφ ΦeskΘho nßroda vykonala vÜak teprv doba jagellovskß, je₧ massu nßroda selskΘho uvrhla v d∞diΦnΘ poddanstvφ a nevolnictvφmyÜlenky demokracie nalezly ·tulku v jedinΘ Jednot∞ bratrskΘ. Toto zotroΦenφ nßroda bylo takΘ hlavnφ p°φΦinou katastrofy b∞lohorskΘ. Vyjma v∞tu prvnφ neobstßl by ₧ßdn² jin² ze soud∙v t∞chto dnes p°ed kritikou. OΦekßvali bychom, ₧e [Palack²] i Φeskou reformaci a ji p°edevÜφm vylo₧φ jako zjev a plod onΘ protivy plemennΘ, kterß mu urΦuje nßrodnφ v²voj Φesk² v minulosti, ale [Palack²] vyklßdß vznik husitismu jinak, nezßvisle na svΘ hlavnφ myÜlence. Jeho v²klad husitstvφ, ₧e toti₧ vzniklo z ΦeskΘ idey k°es¥anskΘho ₧ivota a ₧e jeho rßz nßrodnostnφ je pozd∞jÜφho p∙vodu, ne₧ jeho rßz nßbo₧ensk², ₧e hnutφ nßbo₧enskΘ probudilo k ₧ivotu i princip nßrodnφ, je hßjen teprve v poslednφ redakci t°etφho dφlu [Palack²]-kΘho ╗D∞jin½; ve zpracovßnφ prvΘm a jeÜt∞ r. 1861 (v krßtkΘm p°ehledu d∞jin Φesk²ch, napsanΘm pro Slovnφk NauΦn²) jsou v∞ci lφΦeny prßv∞ naopak, v duchu zßkladnφho pojetφ Φesk²ch d∞jin v∙bec: husitstvφ vzniklo z odporu proti germanisaci, je nejpamßtn∞jÜφm bojem ╚ech∙ s cizotou; jφm ovÜem uveden do ΦeskΘho ₧ivota ₧ivel nov², nßbo₧ensk²... Tuto d∙le₧itou zm∞nu v-[Palack²]-kΘho v²kladu ΦeskΘ reformace zp∙sobil K. H÷fler svou pracφ o husitstvu, v nφ₧ polo₧il tendenΦn∞ jednostran² d∙raz na nacionßlnφ motivy a cφle hnutφ; [Palack²] v odporu k n∞mu dostal se k novΘmu svΘmu stanovisku. Dal bych vÜak p°ednost [Palack²] kΘho v²kladu prvΘmu p°ed druh²m. I v dob∞ husitskΘ nalezl [Palack²] sv∙j zßpas dvojit²ch sil: principu svobodnΘho rozumu a principu autority, je₧ vystupujφ pak v protiv∞ protestantstvφ a katolicismu. Bezd∞kΘ idealisovßnφ doby husitskΘ pod dojmem nenßvistnΘho lφΦenφ H÷flerova lze ostatek pozorovati v poslednφm zpracovßnφ jeho dφlu t°etφho i v jin²ch sm∞rech. [Palack²] znal sice velik² v²znam hospodß°sk²ch a v∙bec hmotn²ch zßjm∙ v d∞jinßch dob°e, ale nedostatek doby jeho v pracφch o hospodß°sk²ch a spoleΦensk²ch pom∞rech minulosti i sama lßska jeho k ΦeskΘ reformaci, je₧ ji cht∞la mφti Φistou a ryzφ, jak ji vid∞la v duchovnφch v∙dcφch jejφch, p°isp∞la k tomuto stanovisku. Tak pomφjel i [Palack²] podrobn∞jÜφ v²klad theologick²ch rozdφl∙v a spor∙-nem∞l pro n∞ smyslu; jemu imponovala p°edevÜφm mravnφ snaha husitstvφ, ji lφcil s d∙razem a na obranu jejφ╗pro spravedlnost k zem°el²m a k oΦiÜt∞nφ d∞jin Φesk²ch od skvrn zßÜti½-zvlßÜ¥ vyvstal proti H÷flerovi v krßsn²ch polemikßch v knize z r. 1868 (Die Gesch. des Hussitenthums u. Prof. C. H÷fler; jeÜt∞ pozd∞ji musil [Palack²] v ╗GedenkblΣtter½ brßniti sebe a ΦeskΘ d∞jiny podobn²m zp∙sobem proti pra₧skΘ historickΘ Ükole n∞meckΘ), kde vylo₧il mimo to v souvislosti svΘ stanovisko k staletΘmu sporu ΦeÜstvφ s n∞mectvφm a katolictvφ s protestantstvφm, ob∞ma velik²m opposicφm, je₧ plnφ ΦeskΘ d∞jiny. PodobnΘ vroucφ a nadÜenΘ projevy najdeme v obou dφlech ╗D∞jin½, dob∞ husitskΘ a krßli Ji°φmu v∞novan²ch, a mφsta tato, kde [Palack²] mluvφ o sv∞tod∞jnΘm v²znamu husitstvφ, o vφt∞zstvφ malΘho nßroda nad Evropou a nad koncilem, kde lφΦφ ΦeskΘ hnutφ nßbo₧enskΘ jako prv² velik² krok na drßze pokroku, jako prvΘ velikΘ vφt∞zstvφ svobody, prv² boj celΘho nßroda za pouhΘ statky ideßlnφ, nßle₧ejφ k nejkrßsn∞jÜφm a nejhloub∞ji procφt∞n²m mφst∙m ╗D∞jin½. [Palack²] cht∞l jeÜt∞ napsati zvlßÜtnφ obranu Ji°φho z Pod∞brad, vylφΦiti ΦeskΘ d∞jiny socißlnφ a₧ do r. 1526, napsati studii o duchu d∞jinstva slovanskΘho v∙bec a ΦeskΘho zvlßst∞-smr¥ vÜak neΦekala na dokonßnφ zßm∞ru. [Palack²] nebyl tak Ü¥asten, aby si vychoval nßstupce a pokraΦovatele, a z t∞ch, kte°φ b²vali jeho spolupracovnφci, nebyli vÜichni Φinnφ v duchu jeho, ale v mezφch velikΘho programmu pracovnφho v oboru ΦeskΘ historie Φinna byla i po jeho smrti celß generace. VÜichni, kdo pracovali o d∞jinßch Φesk²ch v 2. pol. XIX. stol., byli ₧ßky jeho vφce nebo mΘn∞; starÜφ z nich p°φmo a v pravΘm slova smyslu-tak V. V. Tomek a K. J. Erben, kte°φ byli mu dlouho pomocnφky v studiu, a i A. Gindely, J. Emler a J. Kalousek ·Φastni byli v znaΦnΘ mφ°e jeho p°φmΘho vlivu i jeho pΘΦe-Gindelyho urΦil [Palack²] za svΘho nßstupce v pokraΦovßnφ ╗D∞jin½ a postaral se o to, aby byl jmenovßn °editelem nov∞ zalo₧enΘho (1862) archivu zemskΘho, na prßce Emlerovy a zajistΘ i na prßce jin²ch m∞l vliv znaΦn², Kalousek jako kdysi Tomek byl uΦitelem v jeho dom∞. [Palack²] i finanΦn∞ zaslou₧il se o d∙le₧it² podnik historick²: kdy₧ v letech Üedesßt²ch dostalo se mu nßrodnφho daru v summ∞ asi 15.000 zlat²ch, [Palack²] urΦil summu tu dφlem k dopl≥ovßnΘ knihovny musejnφ, dφlem na vydßvßnφ ╗Pramen∙ d∞jin Φesk²ch½ (vychßzejφ z fondu [Palack²]-kΘho od r. 1873).
Palack²
#######
#FB#
0J7
14B21
42A9
199A9
431A9
733A9
891A9
996B42
1317A9
1331B6
1384A9
1482A9
1643B5
1726B10
1833B5
1869A9
2009A9
2121B5
2235B10
2278A9
2307A9
2452A9
2556B21
2831A9
3211A9
3381A9
3539A9
3949A9
4269A9
4360A9
4594A9
4626A9
4869A9
5280A9
6091A9
6132A9
6841A9
6984A9
7311A9
7684A9
7843A9
7929A9
7997A9
8299A9
8632A9
8942B31
8980B9
9011A9
9416A9
9741A9
9960A9
10543A9
10796A9
10942A9
11065A9
11094O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
Palack²: [Palack²]-kΘho v²klad d∞jin Φesk²ch velikou m∞rou p∙sobil na jeho theorie politickΘ nebo, jeÜt∞ lΘpe °eΦeno, souvisel s nimi. NaΦ tu [Palack²] kladl nejv∞tÜφ d∙raz, bylo ono mylnΘ poznßnφ o staroslovanskΘ demokracii, o staroslovanskΘ svobod∞ a rovnosti. To bylo [Palack²]-kΘmu starΘ d∞dictvφ slovanskΘ; [Palack²] znovu a znovu vracel se k d∙kazu, ₧e nßrodovΘ zßpadnφ, bojujφcφ o modernφ ·stavnost demokratickou, cht∞jφ pouze tomu, co opovrhovanφ SlovanΘ m∞li p°ed tisφciletφm. PolitickΘmu ·silφ [Palack²]-kΘho bylo dosa₧enφ tohoto prvotnφho stavu spoleΦenskΘho z°φzenφ cφlem hlavnφm; v²klad minulosti byl mu zßrove≥ argumentem pro p°φtomnost, kterou plnila touha po ╗svobod∞½ a ╗konstituci½, touha, k nφ₧ probuzen byl [Palack²] ji₧ v PreÜpurku a kterß v [Palack²]-kΘm pozd∞ji zajistΘ rostla stejn∞, jako vzr∙stala v intelligenci evropskΘ v∙bec. Byl-li [Palack²] liberßlem ji₧ v PreÜpurku, byl jφm jeÜt∞ vφce r. 1848, v roce, jen₧ i jej povolal k Φinnosti politickΘ, liberßlem vÜak, jak sßm s d∙razem vyt²kal, ryzφm, hledajφcφm pravou svobodu, zavrhujφcφm nßsilφ a °φdφcφm se koneΦn∞ velikou zßsadou: Co nechceÜ, aby ti jinφ Φinili, neΦi≥ ty jim. Hlavnφm po₧adavkem tohoto liberalismu bylo mu: rovnost obΦanskß, t. j. odstran∞nφ stav∙ s jejich privilegiemi a prßvy dosavadnφmi (feudalismu), a rovnoprßvnost nßrodnφ. Jeho nechu¥ k feudalismu, patrnß ji₧ z jeho v²klad∙ historick²ch a souvisφcφ takΘ s tφm, ze o vzniku a povaze feudalismu st°edov∞kΘho byl zpraven nedokonale (zaklßdal pr² se na hmotnΘ p°esile jednotlivcov∞) a nesprßvn∞ si vyklßdal socialnφ v²voj minulosti celΘ, vystupuje r. 1848 (a ji₧ d°φve) jako odpor k stavovskΘ ·stav∞ v∙bec, ano jde jeÜt∞ dßle: je ned∙v∞rou k stßtoprßvnφm formßm stavy repraesentovan²m, vyvφjφ se v podce≥ovßnφ ΦeskΘho stßtnφho prßva. Fakt tento je rozhodujφcφ a, t°eba hned dodati, i osudn² pro [Palack²]-kΘho a tφm koneΦn∞ Φeskou politiku v letech 1848-1865; je zßrove≥ tak d∙le₧it², ₧e t°eba jej dokonaleji vylo₧iti. Na [Palack²]-kΘho jako na v∞tÜinu jeho vrstevnφk∙ p∙sobila v tom sm∞ru zajistΘ i ona nejasnost v stßtoprßvnφm postavenφ ╚ech, zejmΘna po r. 1804, kdy krßl Φesk² a uhersk² p°ijal titul cφsa°e rakouskΘho, a neporozum∞nφ tomu, jak z pouhΘho titulu vyvφjela se a z Vφdn∞ brzo v∞dom∞ Üφ°ena byla p°edstava novΘho stßtoprßvnφho celku, °φÜe RakouskΘ, v nφ₧ b²valΘ stßty domu RakouskΘho jsou jen provinciemi (v prßci o museu z r. 1842 mluvφ [Palack²] vskutku i o ╚echßch jako provincii RakouskΘho cφsa°skΘho stßtu a v korrespondenci naÜich buditel∙v a₧ do tΘ doby nelze najφti projevu Φesky stßtoprßvnφho; mo₧nß nespokojenost mohla ovÜem b²ti zaplaÜovßna korunovßnφm cφsa°∙v rakousk²ch na krßle ΦeskΘ). Dßle p∙sobily [Palack²]-kΘho theorie o sv∞tovΘ centralisaci s jejich ostatek v danΘm p°φpad∞ irrelevantnφ naukou, ₧e malΘ stßty nemohou se udr₧eti v Evrop∞ (zmφnφme se o nich nφ₧e), p∙sobila i ta okolnost, ₧e [Palack²], jen₧ v Uhrßch byl vychovßn a Slovßk∙ nikdy s mysli nespustil, nemohl se sp°ßteliti s obrazem stßtoprßvnφch forem minulosti, v n∞m₧ Slovßci musili b²ti vydßni zv∙li Ma∩ar∙v, a p∙sobila koneΦn∞ ona odvaha liberalismu (jen₧ byl i v tom synem osvφcenφ XVIII. stol., ₧e nevß₧il si minulosti) tvo°iti nov∞ na zßkladech pouze rozumov²ch, theoretick²ch, nepoΦφtati s pom∞ry. [Palack²] jako politik v∙bec jest ideolog; a to, co uznal za nejlepÜφ rozumov∞ i mravn∞, jest ochoten zastßvati s celou hou₧evnatostφ a ne·stupnostφ svΘ povahy, bez z°etele k tomu, je-li to v dan²ch pom∞rech radnΘ a vhodnΘ. T°eba vÜak poznamenati hned, ₧e [Palack²], jakkoli patrn²m cφlem jeho politiky r. 1848 je nikoliv ΦeskΘ stßtnφ prßvo, ale mocnΘ Rakousko, rozd∞lenΘ nov∞ v ·zemφ nßrodnostnφ se znaΦnou autonomiφ jejich, p°ece tu a tam hlßsφ se nebo blφ₧φ se k stanovisku stßtoprßvnφmu; tφm ovÜem obraz politiky jeho stßvß se pon∞kud nejasn²m a neurΦit²m. StavovΘ ΦeÜtφ, kte°φ za FrantiÜka I. hrßli politicky tak smutnou ·lohu vracejφ se v poslednφch letech panovßnφ Ferdinandova, od r. 1842, k pokus∙m z let 1790-92: ₧ßdajφ plnΘ uznßnφ a Üet°enφ sv²ch prßv ·stavnφch, zaruΦen²ch obnoven²m z°φzenφm zemsk²m, dovolßvajφ se i privilegiφ sv²ch z doby p°ed r. 1620. Je to zßrove≥ boj za ·stavnφ svobody celΘho krßlovstvφ, aΦ stßtoprßvn∞ ne jeÜt∞ cele ujasn∞n²; v∙dcem stavovskΘ opposice je hr. Bed°ich Deym. [Palack²] m∞l b²ti v t∞chto snahßch stav∙m podporou; na ₧ßdost Deymovu p°ednßÜel n∞kolika vynikajφcφm Φlen∙m stavu panskΘho r. 1843 o prom∞nßch, kterΘ se staly po r. 1627 v zemskΘ ·stav∞ ΦeskΘ. Co p°ednßÜel, bohu₧el nevφme, ale kdy₧ si r. 1846 t²₧ hr. Deym vy₧ßdal od n∞ho krßtkΘ pφsemnΘ vypsßnφ d∞jin ΦeskΘ ·stavy p°ed r. 1627 i po n∞m, [Palack²] odpov∞d∞l listem, v n∞m₧ p°edevÜφm dokazoval, ₧e pokroky mechaniky a fysiky a duch Φasu v∙bec znemo₧nily feudalismus od poΦßtku XVII. stol. a nynφ ₧e nedostßvß se feudalismu ji₧ vÜech podmφnek k dalÜφmu trvßnφ. Nad to ╗sjednocujφcφ a v jedno utva°ujφcφ postup mezi nßrody pozemsk²mi½ Φili pokrok centralisace v d∞jinßch sv∞tov²ch je Φφm dßle tφm vφce patrn² a posiluje stßtnφ moc ·st°ednφ; proti sv∞tovΘ centralisaci vyvφjφ se zßkonem polarity moc ve°ejnΘho mφn∞nφ (tφm mφnφ [Palack²], jak ze vÜeho patrno, demokracii) a s nφm moc nßrodnosti. StavovΘ, stavovskΘ stßty-to je nedopov∞d∞n²m resultßtem t∞chto mßlo p°esv∞dΦujφcφch myÜlenek-musφ zmizeti; aristokracie nech¥ p°iklonφ se k myÜlence nßrodnosti. V podobnΘm smyslu uva₧uje [Palack²] v krßtkΘm zlomku Politick² aforismus o stßtu, napsanΘm n∞kdy v b°eznu r. 1848: centralisace sv∞tovß nedovoluje ji₧ mal²ch stßt∙v uprost°ed pevniny evropskΘ; mal² stßt nem∙₧e staΦiti hlavnφmu ·kolu svΘmu zabezpeΦiti bezpeΦnost uvnit° i na venek (zde p°ijφmß [Palack²] Kantovo pojetφ stßtu). Sn∞m stavovsk² bohu₧el v rozhodnΘ dob∞, v b°eznu a dubnu 1848, kdy₧ pod dojmem ·norovΘ revoluce pa°φ₧skΘ heslo konstituce a svobody podivuhodnou silou zachvacovalo nßrody a zastraÜenß knφ₧ata a vlßdy nutilo k dalekosßhl²m ·stupk∙m, svolßn nebyl; prost°edkem jeho mohlo jako v Uhrßch nejsnßze dojiti k p°etvo°enφ ·stavy stavovskΘ v duchu konstituΦnφch po₧adavk∙ modernφch, ani₧ by poruÜena byla kontinuita historickΘho prßva; sn∞m spojen² s intelligencφ m∞Ü¥anskou mohl s v∞tÜφm d∙razem i v∞tÜφm ·sp∞chem ujmouti se po₧adavk∙, vychßzejφcφch dosud p°edevÜφm z m∞Ü¥anstva ([Palack²] se t∞chto sch∙zφ m∞Ü¥anstva, z nich₧ vyÜly pamßtnΘ dv∞ petice povahy rozhodn∞ stßtoprßvnφ-aΦ ₧ßdaly oktrojovßnφ zßkladnφch zßkon∙ Φesk²ch-a v nich₧ vedoucφm duchem byl dr. Brauner, ne·Φastnil). Toho si Φeskß Ülechta, v Praze shromß₧d∞nß, vskutku p°ßla a vydala v tom smyslu dne 3. dubna ve°ejnΘ osv∞dΦenφ; [Palack²] vÜak, po₧ßdßn byv d°φve o radu hr. J. M. Thunem, navrhl osv∞dΦenφ jinΘ, v n∞m₧ Ülechta m∞la prohlßsiti, ₧e obnovenΘ z°φzenφ zemskΘ z r. 1627 je konstituΦnφm patentem z 15. b°ez. zruÜeno, ₧e stavovskß z°φzenφ a privilegia p°estßvajφ a sn∞m volen² z nßroda ₧e mß vypracovati novou ·stavu. Je pochopitelno, ₧e hr. Thun prohlßÜenφ toto odmφtl podepsati; jφm zajistΘ p°isuzovala se cφsa°skΘmu patentu moc ruÜiti zßkladnφ zßkony ·stavnφ v ╚echßch. [Palack²], jen₧ v b°eznu byl Φinn²m jen v tom sm∞ru, ₧e staral se o dohodu mezi spisovateli pra₧sk²mi, Φesk²mi i n∞meck²mi, aby Üφ°ili myÜlenku nßrodnφ rovnoprßvnosti, nezneu₧φvali svobody tisku a hßjili ╗spojenφ koruny ╚eskΘ s °φÜφ Rakouskou svazkem konst. monarchie½, byl teprv dne 10. dubna zvolen do SvatovßclavskΘho v²boru (jen₧ byl vyÜel z t²ch₧ m∞Ü¥ansk²ch kruh∙, kterΘ se zaslou₧ily o ob∞ petice ke krßli), o den d°φve, ne₧ doÜla do Prahy v²znamnß odpov∞∩ cφsa°ova na petici druhou, obsa₧enß v kabinetnφm list∞ z 8. dubna, odpov∞∩ zvlßÜtnφ ·stavnφ postavenφ ╚ech v °φÜi v zßsad∞ povolujφcφ, ₧ßdosti vÜak o jednotnou organisaci zemi koruny ╚eskΘ odkazujφcφ k p°φÜtφmu °φÜskΘmu sn∞mu ve Vφdni. Z tΘho₧ dne 11. dubna pochßzφ prv² v∞tÜφ politick² projev [Palack²]-kΘho, jen₧ vzbudil velikou pozornost doma, v °φÜi i za hranicemi a najednou osobu jeho postavil v pop°edφ udßlostφ a jen₧ zßrove≥ poskytuje nßm mo₧nost nahlΘdnouti pon∞kud ve vlastnφ cφle jeho politiky. [Palack²] byl vyzvßn poΦ. dubna Φleny p°φpravnΘho v²boru vÜen∞meckΘho parlamentu frankturtskΘho (mezi kter²mi bylo n∞kolik n∞meck²ch historik∙v osobn∞ znßm²ch s [Palack²]-k²m), aby jmΘnem ╚ech∙v zasedl do jejich st°edu a pomßhal obnoviti starou °φÜi ╪φmsko-n∞meckou, v jejφm₧ svazku b²val i ╚esk² stßt. V tomto spojenφ vid∞l vÜak [Palack²] v₧dy nebezpeΦφ a nynφ, kdy vÜen∞meck² nacionalismus vφde≥sk² se ho nßru₧iv∞ domßhal, nebezpeΦφ tφm v∞tÜφ. Proto odpov∞∩ jeho do Frankfurtu, v²mluvn∞, s °eΦnick²m vzletem komponovanß, je rozhodn²m odmφtnutφm pronesenΘ ₧ßdosti; spojenφ Φesk²ch a rakousk²ch zemφ s ╪φÜφ bylo by samovra₧dou naÜφ, koruna ╚eskß ostatek nikdy nebyla Φßstφ ╪φÜe v tom smyslu, jako ostatnφ knφ₧etstvφ °φÜskß, o jejφ suverenit∞ nemohl pochybovati nikdo. Zde tedy dovolßvß se [Palack²] samostatnosti ╚eskΘho stßtu, ale dalÜφ postup jeho myÜlenek jde ji₧ jin²m sm∞rem: Frankfurtsk² parlament chce nemo₧n²m uΦiniti Rakousko, jako °φÜi samostatnou, ale zachovßnφ a upevn∞nφ Rakouska je velikou v∞cφ nejen ╚ech∙v, ale celΘ Evropy, ano lidskosti a vzd∞lanosti samΘ-Rakouska je pot°ebφ proti Rusku, je₧ hledφ se rozÜi°ovati zejmΘna na jih, ohro₧uje malΘ nßrody na dolnφm Dunaji a na Balkßn∞ a hrozφ zploditi universßlnφ monarchii, t. j. nevyslovitelnΘ zlΘ, neÜt∞stφ bez mφry a hranic. NßrodovΘ rakouÜtφ musφ vÜak b²ti svobodni a k tomu pot°ebujφ silnΘ ·st°. moci, pot°ebujφ silnΘ Vφdn∞Vφde≥, nikoliv Frankfurt, povolßna je k tomu, aby ujistila a hßjila svobodu a prßvo ΦeskΘho nßroda a ostatnφch nßrod∙v rakousk²ch. Prßvnφ i mravnφ zßklad jsoucnosti Rakouska musφ b²ti ovÜem spat°ovßn v tom, aby hßjilo rovnΘho prßva sv²ch nßrod∙v. N∞mecko m∞lo by se p°ipojiti k °φÜi RakouskΘ; nebude-li chtφti, nezb²vß, ne₧ aby oba stßty uΦinily v∞Φn² spolek na obranu i v²boj. To je programm p°edevÜφm rakousk², po₧adavek mocnΘ °φÜe se siln²m ·st°edφm, s mocn²m sn∞mem °φÜsk²m ve Vφdni; zde ovÜem zßrove≥ vytΦeno zvlßÜtnφ poslßnφ Rakouska, kterΘ pozd∞ji (1865) obÜφrn∞ji vylo₧il [Palack²] v Idei stßtu RakouskΘho-Rakousko mß b²ti zßÜtitou sv²ch rovnoprßvn²ch nßrod∙v. Odpor k Rusku vysv∞tluje se [Palack²]-kΘho liberalismem, jen₧ Rusko tehdejÜφ, dusφcφ Polßky a vystupujφcφ proti vÜemu, s Φφm sympathisovaly pokrokovΘ snahy zßpadu, pojal v nenßvist. K v∞domφ slovanskΘmu znal se vÜak [Palack²] stejn∞ rozhodn∞, jako kdysi v Uhrßch, a dokßzal to ₧iv²m ·Φastenstvφm sv²m v p°φpravßch k slovanskΘmu sjezdu pra₧skΘmu, jeho₧ myÜlenka sice vznikla v Chorvatsku a to ze snahy stvo°iti protivßhu k parlamentu frankfurtskΘmu, ale je₧ musila mnoho vφtßna b²ti [Palack²]-kΘmu, snφcφmu o spojenφ svobodn²ch nßrod∙ slovansk²ch v mocnΘm Rakousku. Proto myÜlenka sjezdu zastßvßna je prßv∞ v okolφ [Palack²]-kΘho, v kruzφch, lze °φci, literßrnφch; za to nenajdeme mezi svolavateli prßv∞ hlavnφ z t∞ch mu₧∙, kte°φ byli v b°eznu stßli v Φele stßtopravnφ akce petiΦnφ. MyÜlenka sjezdu obmezena zßhy jen na Slovany rakouskΘ a 5. kv. vydßno prohlßÜenφ, napsanΘ [Palack²]-m, jφm₧ ubezpeΦovala se ve°ejnost o loyßln∞ rakousk²ch cφlech sjezdu. V tΘ₧e dob∞ (6. kv.) [Palack²], vykonßvaje mandßt Nßrodnφho v²boru, sepsal manifest k Moravan∙m, v n∞m₧ sna₧il se zaplaÜiti odpor jejich proti centrßlnφm ·°ad∙m koruny ╚eskΘ, po₧adovan²m v peticφch z b°ezna pro Prahu-p∞kn∞ psan² projev tento je zase povahy v jßd°e stßtoprßvnφ; z n∞ho bychom musili souditi, ₧e [Palack²] cht∞l organisaci dosti centralisovanΘho stßtu ╚eskΘho v historick²ch hranicφch, jen₧ by ovÜem v n∞kter²ch d∙le₧it²ch oborech stßtnφho zßkonodßrstvφ pod°φzen byl ·st°ednφmu parlamentu ve Vφdni. Ale nejasnosti, odpor∙v a neuv∞dom∞losti, zejmΘna v ΦeskΘ otßzce stßtoprßvnφ, je r. 1848 i pozd∞ji tolik, ₧e dlouho by bylo obφrati se jejich analysφ a jejich smi°ovßnφm. Dne 25. dub. vlßda Pillersdorffova vydala prvnφ ·stavu rakouskou (cislajtßnskou), prvnφ nejrozhodn∞jÜφ od poΦßtku d∞jin pop°enφ zvlßÜtnφ stßtnφ osobnosti ╚ech a konstruovßnφ jednotnΘho, ovÜem konstituΦnφho stßtu cislajtßnskΘho (vedle ·st°ednφho parlamentu p°ipouÜt∞la jen provincißlnφ stavy ╗k opat°enφ provincißln²ch interess∙½); oΦ pokouÜel se absolutismus, ale co neprovedl p°ece ·pln∞, to m∞lo b²ti nynφ uskuteΦn∞no cestou konstituΦnφ-a v ╚echßch se neozval hlas protestu! Jedin² dr. Rieger navrhl tenkrßt v Nßrod. v²boru, aby v²bor protestoval proti oktrojovanΘ ·stav∞-[Palack²] s jin²mi byl pro odklad toho, proto₧e jen budoucφ Φesk² sn∞m je, jak pravil, kompetentnφ k protestu. Ministerstvo bylo dosti spravedlivΘ, ₧e cht∞lo, aby v sboru jeho byl zastoupen i Φesk² nßrod, a zvolilo k tomu [Palack²]-kΘho. Dne 8. kv∞t. byl [Palack²] povolßn do Vφdn∞; 9. kv∞t. doruΦil mu Pillersdorff nejv. vlastnoruΦnφ list, jφm₧ jmenovßn byl ministrem vyuΦovßnφ. [Palack²] [Palack²] bezesnΘ noci odmφtl-a ve zvlßÜtnφm promemoriu motivoval odmφtnutφ tφm, ₧e by pr² jeho vstoupenφ do ministerstva bylo vyklßdßno jako osv∞dΦenφ vlßdy pro slavismus, a to ₧e zdß se mu b²ti zcela nevhodnΘ, aΦ nechce-li vlßda otev°en∞ se postaviti proti snahßm parlamentu frankfurtskΘho. Pom∞r k Frankfurtu, boj proti VÜen∞mecku je tedy stßle hlavnφ politickou starostφ [Palack²]-kΘho; [Palack²]-kΘho programm rakousk² zrodil se nepochybn∞ z obavy p°ed VÜen∞meckem, a toto stanovisko, patrn∞ rozdφlnΘ od p∙vodnφch snah Φesk²ch, jevφcφch se v obou peticφch b°eznov²ch, nemohlo nep∙sobiti velik²m vlivem i na ostatnφ v∙dce ΦeskΘ politiky. Jak daleko tu [Palack²] byl ochoten jφti, patrno z toho, ₧e neodmφtß portefeuille vyuΦovacφ, jak bychom Φekali, z toho d∙vodu, ₧e otßzky kultu a vyuΦovßnφ musily by v p°φÜtφ federaci rakouskΘ odkßzßny b²ti ·pln∞ skupinßm zemsk²m. Ostatek vylo₧il zde [Palack²] sv∙j politick² programm podobn∞ jako v psanφ do Frankfurtu, jen₧e konkretn∞ji: svobodnΘ ╚echy nejsou mo₧nΘ bez mocnΘho Rakouska, t°eba je mohutnΘ d∞diΦnΘ monarchie, jednotnΘ °φÜskΘ ·stavy, ale vedle nφ vφce rozliΦn²ch ·stav provincißlnφch ([Palack²] mluvφ zßrove≥ o samosprßv∞ nßrodnostφ a zvlßÜtnφch jimi utvo°en²ch skupin zemφ). Ji₧ tu m∙₧eme pozorovati, ₧e mezi politick²mi ideßly na p°. Riegrov²mi a snahami [Palack²]-kΘho byl podstatn² rozdφl, ale patrnß protiva tato nemohla se dosti vyvinouti, kdy₧ brzo potom, 16. kv∞t., ovlßdla Vφde≥ i vlßdu vφde≥skß demokracie (cφsa° uch²lil se do InÜpruku) a kdy₧ v ╚echßch nov² chef vlßdy, hr. Lev Thun, poΦal nedbati rozkaz∙ vφde≥skΘho ministerstva a spolu s Nßrodnφm v²borem p°ipravovati vÜe pro p°φÜtφ Φesk² sn∞m a Φeskou ·stavu. ╚lenem z°φzenΘ Thunem prozatφmnφ rady vlßdnφ byl i [Palack²] a ·Φastnil se jejφch pracφ. V tΘto dob∞ plnΘ nejasn²ch nad∞jφ zahßjen byl (2. Φna) slovansk² sjezd v Praze-nejpamßtn∞jÜφ, tuÜφm, zjev pohnutΘho roku. ╚estnΘ mφsto p°edsedy sjezdu nßle₧elo èafa°φkovi, ale kdy₧ zdrßhal se je p°ijmouti, dostalo se [Palack²]-kΘmutak dop°ßno bylo [Palack²]-kΘmu v Φele zßstupc∙ slovansk²ch kmen∙ z celΘ monarchie dotvrditi stanovisko hßjenΘ v listu z 11. dub. d∙razem projevu v∞tÜiny nßrod∙ slovansk²ch. V zahajovacφ °eΦi, [Palack²]-m pronesenΘ, znφ pouze hesla: svoboda a svornost; manifest sjezdu k nßrod∙m evropsk²m ze dne 12. Φna, takΘ [Palack²]-m v∞tÜinou vypracovan², jest obranou prßva mal²ch nßrod∙ k svobodnΘmu v²voji a projevem pro Rakousko jako₧to spolek rovnoprßvn²ch nßrod∙. Sjezd, jak znßmo, byl rozbit svatoduÜnφ bou°φ pra₧skou-jednou z nejpoÜetilejÜφch a myÜlenkov∞ nejprßzdn∞jÜφch revoluΦnφch potr₧ek nezkuÜenΘ mlßde₧e, bohu₧el poÜetilostφ tak osudn²ch nßsledk∙. [Palack²] byl marn∞ ji₧ d°φve vybφzel k rozumu a pokoji; nynφ, v dob∞, kdy Praha vφce ne₧ kdy jindy pot°ebovala plnΘ svobody tiskovΘ, shroma₧∩ovacφ a ΦilΘho politickΘho ₧ivota, nastal stav oble₧enφ, zruÜen Nßrodnφ v²bor i prozatφmnφ vlßda; ΦeskΘ politickΘ sna₧enφ, dosud tak Ü¥astnΘ a tak imponujφcφ, bylo kompromittovßno, seÜlo s povolenΘho ji₧ ·stavodßrnΘho sn∞mu ΦeskΘho a myslφ nßrodnφch, rozja°en²ch ji₧ k boji s Vφdnφ o zvlßÜtnφ ·stavu Φeskou, zmocnila se pokleslost a beznad∞jnost. Za takovΘho stavu v∞cφ uΦin∞na nejv∞tÜφ politickß chyba Φeskß v XIX. stol.: ΦeÜtφ zßstupci Üli na °φÜsk² sn∞m cislajtßnsk² do Vφdn∞ a pomßhali jako vlßdnφ strana budovati novou ·stavu cislajtßnskou-nenalΘzßme ani stop v∞domφ osudnΘ chyby tΘ a ovÜem po [Palack²] kΘho dosavadnφch projevech politick²ch ani jφ hledati nem∙₧eme. [Palack²] by) zvolen (v Φci) v Üesti volebnφch okresφch a p°ijal mandßt za NovΘ m∞sto Pra₧skΘ; od 16. Φce byl ve Vφdni. Nad∞je v p°evahu slovanskΘ v∞tÜiny zma°eny ji₧ po n∞kolika dnech, kdy₧ d∙le₧it² v²bor ·stavnφ, jen₧ m∞l vypracovati osnovu °φÜskΘ ·stavy, volen po 3 poslancφch z 10 gubernißlnφch obvod∙, tak ₧e N∞mci nabyli v n∞m v∞tÜiny. [Palack²] ovÜem vedle Pinkasa a Riegra zvolen byl za ╚echy a zvolen byl i do subkommisse pro vypracovßnφ nßvrhu ·stavy. Jinak ve sn∞mu [Palack²] mnoho nemluvil; v debatt∞ o zruÜenφ roboty staral se o to, aby vrchnostem dostalo se za ztrßty utrp∞nΘ p°im∞°enΘ nßhrady. Dne 2. zß°φ ministerstvo (Wessenberg-Doblhoff) nabφzelo mu znovu portefeuille ministra vyuΦovßnφ; [Palack²] zase odmφtl z toho d∙vodu, aby N∞mci nebyli ura₧eni. Ke konci zß°φ ujal se rozhodn∞ bßna JelaΦiµe proti ned∙v∞°e vlßdy; udßlosti z nejbli₧Üφch dn∙ daly mu za pravdu; teprv potom jmenovßn JelaΦiµ velitelem cφsa°skΘho vojska v Uhrßch. Ale nßsledek byl, ₧e 6. °φjna vypukla ve Vφdni revoluce, p°ed jejφmi₧ hrozbami musila velkß Φßs¥ poslanc∙ z pravice prchnouti; ostatek sn∞mu dostal se pod vliv polorevoluΦnφ vlßdy vφde≥skΘ. [Palack²] byl tou dobou v Praze a staral se s p°ßteli sv²mi usilovn∞, aby dv∙r nevzal si z revoluce zßminku k reakci. Dne 24. °φj. ΦeÜtφ poslanci vydali prohlßÜenφ v tom smyslu, sepsanΘ [Palack²] m, kde zase rozvφjφ se [Palack²]-kΘho programm obrozenΘho Rakouska, velmi ost°e odsuzuje revoluce vφde≥skß a nßsilnΘ snahy Ma∩ar∙v. [Palack²] a Pinkas byli poslßni ke dvoru do Olomouce se ₧ßdostφ, aby °φÜsk² sn∞m byl brzo svolßn k pokraΦovßnφ jednßnφ do Krom∞°φ₧e. Kdy₧ k tomu v listop. doÜlo, [Palack²] ·Φastnil se v Krom∞°φ₧i horliv∞ porad subkommisse ·stavnφ; byl-li ji₧ v zß°i ve Vφdni vypracoval prv² nßvrh ·stavy, redigoval jej nynφ s nemnoh²mi zm∞nami po druhΘ (poΦ r. 1849); ale kdy₧ stanovisko jeho nedochßzelo schvßlenφ u v∞tÜiny ·stavnφho v²boru, vystoupil z n∞ho (poΦ. ·nora). [Palack²]-kΘho nßvrh ·stavy rakouskΘ nestojφ ovÜem na stanovisku stßt. prßva ΦeskΘho, nenφ to ani programm federalistickΘho Rakouska, n²br₧ jednotnΘho stßtu RakouskΘho, ponechßvajφcφho jednotliv²m skupinßm gubernißlnφm (tenkrßt jich bylo deset; jednφm z nich byly ╚echy, jin²m Morava a Slezsko; mezi ob∞ma Φßstmi Φesk²ch zemφ tedy nem∞lo b²ti zvlßÜtnφho spojenφ ₧ßdnΘho) jistou autonomii. Dvojφ moc, dvojφ vlßda a dvojφ kompetence m∞la dle toho nastati v ·stav∞ rakouskΘ: moc °φÜe a moc jednotliv²ch skupin zemφ dle dosavadnφch gubernißlnφch obvod∙. ╪φÜi byly vyhrazeny zßle₧itosti cφs. domu, zßle₧itosti zahraniΦnφ a vojenskΘ, °φÜskΘ finance, obchod, velikΘ kommunikace a materißlnφ zßkonodßrstvφ civilnφ a trestnφ; pro tyto obory m∞l b²ti ministersk² p°edseda a 4 °φÜÜtφ minist°i. Skupinßm zemsk²m ponechßna polit. sprßva zemskß, justice (administrace jejφ), vyuΦovßnφ a kultus, zemskΘ finance, zßkonodßrstvφ zem∞d∞lskΘ a pr∙myslovΘ, zßle₧itosti obecnφ a zemskΘ kommumkace. Do °φÜskΘho sn∞mu (o jednΘ komo°e s ka₧doroΦnφ obnovou jednΘ t°etiny poslanc∙) m∞ly voliti poslance sn∞my zemskΘ a to v₧dy jednoho na 150.000 obyvatel∙v. ZemskΘ skupiny m∞ly mφti v Φele vlßdy zemskΘho ministra (v d∙le₧it²ch skupinßch mohl slouti mφstokrßlem), odpov∞dnΘho sn∞mu, ale i sn∞mu °φÜskΘmu a koordinovanΘho ministr∙m °φÜsk²m; jemu po boku m∞lo b²ti pro jednotlivΘ obory sprßvnφ 5 minist. rad∙ (v zemφch, kde bude mφstokrßl, tito radovΘ mohou slouti ministry). V druhΘ, krom∞°φ₧skΘ redakci svΘho nßvrhu [Palack²] vynechal jen paragrafy o rozd∞lenφ mocnß°stvφ v zemskΘ obvody; tu patrn∞ cht∞l, kdy₧ ji₧ bylo lze doufati, ₧e revoluce uherskß bude povalena a Uhry ovlßdßny budou z Vφdn∞ (nad∞je ta byla vφtßna [Palack²]-kΘmu, jen₧ ji₧ tenkrßt byl rozhodn∞ proti dualismu), rozd∞lenφ jinΘ i na Uhry se vztahujφcφ, a to na zßklad∞ nßrodnostnφm; v tomto smyslu mluvil ve v²boru, zejm. 23. led., navrhuje osm skupin nßrodnφch a poΦφtaje k skupin∞ n∞meckΘ i n∞meckΘ Φßsti ╚ech, Moravy a Slezska (ale hned poznamenal, ₧e rozd∞lenφ ╚ech je prakticky nemo₧nΘ), ke skupin∞ ΦeskΘ ΦeskΘ Φßsti t∞chto zemφ a uherskΘ Slovensko. Tak doÜlo v lednu v ·stavnφm v²boru k debattßm, v nich₧ n∞meΦtφ centralistΘ a takΘ Polßci hßjili historick²ch individualit zemsk²ch, [Palack²] pak rozd∞lenφ nßrodnostnφho. Zde tvrdil [Palack²], ₧e zem∞ tvo°φcφ Rakousko jsou pouhΘ provincie, ₧e nemajφ povahy stßt∙ suverennφch. Äiv²m d∞jinßm, pravil, t°eba dßti p°ednost p°ed pergamenov²mi; jako N∞mci a VlaÜi, tak i SlovanΘ cht∞jφ b²ti spojeni. V tomto projevu m∙₧eme postihnouti snad praktickΘ cφle [Palack²]-kΘho programmu rakouskΘho: stvo°iti Rakousko s p°evahou slovanskou a sceliti slovanskΘ kmeny, v∞tÜinou rozpt²lenΘ v n∞kolika zemφch. Nßvrh jeho byl vÜak p°φliÜ revoluΦnφ, aby mohl zφskati sob∞ v∞tÜinu v²boru; [Palack²]. jen₧ byl hluboce p°esv∞dΦen o jeho ideßlnφ spravedlivosti, z∙stal mu v∞ren jeÜt∞ po lΘta. D°φve ne₧ pln² sn∞m mohl projednati hotovΘ nßvrhy ·stavnφho v²boru ([Palack²] doufal, ₧e ve sn∞mu, majφcφm v∞tÜinu autonomnφ, uhßjφ svΘho stanoviska), byl rozpuÜt∞n a poΦ. b°ezna oktroyovßna °φÜskß ·stava, centralistickß a i na Uhry se vztahujφcφ. Byl to pouze p°echod k op∞tnΘmu absolutismu, k n∞mu₧ skutkem doÜlo teprv 31. pros. 1851. Z tΘ doby mßme od [Palack²]-kΘho dva projevy; prv², dosti obÜφrn² (Osv∞dΦeni poslanc∙v Φesk²ch o p∙sobenφ svΘm na sn∞mu °φÜskΘm ve Vφdni a v Krom∞°φ₧i r. 1848 a 1849 z 21. b°ez. 1849), jen₧ vydßn je ve shod∞ a jmΘnem 41 Φesk²ch poslanc∙, je v²kladem a obranou dosavadnφ politiky ΦeskΘ a tedy politiky [Palack²]-kΘho, nßm ji₧ znßmΘ, druh² (O centralisaci a nßrodnφ rovnoprßvnosti v Rakousku) je Φlßnek, vyÜl² v HavlφΦkov²ch ╗Nßrodnφch Novinßch½ 21. pros. 1849, kde [Palack²] hßjφ svΘho programmu nßrodnostnφ autonomie podobn∞ jako ve v²boru ·stavnφm v Krom∞°φ₧i, jen₧e ji₧ v∞tÜφ d∙raz klade na protesty proti centralisaci, proti nadvlßdφ n∞mΦiny a zejmΘna proti na°φzenΘmu vylouΦenφ jazyka ΦeskΘho z vnit°nφ slu₧by ·°ednφ. O Φlßnku tomto poznamenßvß [Palack²] pozd∞ji, ₧e vlßdnφ orgßny jej t∞₧ce nesly a on sßm ₧e by se byl octl bezmßla u vojenskΘho soudu na HradΦanech (v Praze byl toti₧ stav oble₧enφ). Jisto jest, ₧e [Palack²] od r. 1849 poΦφnaje byl vlßd∞ osobou zvlßÜ¥ nemilou; ve vyÜÜφch vojensk²ch kruzφch pra₧sk²ch, jak se zdß, v∞°ilo se perfidnφm udßnφm, p°iΦφtan²m uherskΘmu Φlenu SlovanskΘho sjezdu, Marcelu Tu°inskΘmu, podle nich₧ i [Palack²] byl tenkrßt nebezpeΦn²m konspirßtorem (v Krom∞°φ₧i [Palack²] byl nucen ujiÜ¥ovati i o stycφch sv²ch s M. Bakuninem, ₧e cφlily jen, jako cel² sjezd, k utvo°enφ novΘho, spravedlivΘho Rakouska), a vynikajφcφ Φlen vφde≥skΘho ministerstva, hr. L. Thun, jej₧ byl [Palack²] r. 1848 v dnech svatoduÜnφch pomßhal vyprostiti ze studentskΘho zajetφ, m∞l [Palack²]-kΘmu za zlΘ, ₧e byl opustil cele p∙du prßva historickΘho a znemo₧nil politiku, jφ₧ by stavovΘ ve shod∞ s obΦansk²mi zßstupci nßroda p∙sobili v duchu b°eznov²ch peticφ a Nßrodnφho v²boru. Mezi Ülechtou k ╚ech∙m se hlßsφcφ m∞lo toto stanovisko dosti p°φvr₧enc∙ (s tφm z Φßsti souvisφ definitivnφ odpadnutφ n∞kter²ch rodin Ülechtick²ch od ╚ech∙) a m∞lo je i mezi pra₧skou Φeskou intelligencφ, pokud nebyla oddßna liberalismu tak rozhodn∞ jako [Palack²] [Palack²] zkusil nep°φze≥ vlßdy i jako president Sboru pro z°φzenφ Nßrodnφho divadla (od zß°φ 1850)-nebyl p°ipuÜt∞n ani k audienci u cφsa°e-i v tom, ₧e byl dßn pod policejnφ dohlφdku; v pra₧skΘ spoleΦnosti poklßdßny byly styky s nφm za tak nebezpeΦnΘ, ₧e K. J. Erben na p°. odva₧oval se navÜt∞vovati jej jenom v noci. Zdß se vÜak p°ece, ₧e toto pronßsledovßnφ bylo vφce dφlem polic. °editele pra₧., Sacher-Masocha, ne₧ vlßdy Bachovy. [Palack²]-kΘho, jeho₧ politickΘ chovßnφ v pohnutΘm roce 1848 i pozd∞ji bylo p°ece ideßln∞ rakouskΘ a loyßlnφ, musila ovÜem reakce a jejφ policejnφ methoda, i jeho k nep°ßtel∙m °φÜe poΦφtajφcφ, roztrpΦovati, ale jeÜt∞ vφce bolelo jej, ₧e i v spoleΦnosti pra₧sk²ch vlastenc∙ a literßt∙ jevila se ned∙v∞ra k n∞mu: jedni souhlasili se stanoviskem Thunov²m, jinφ se bßli kompromittovati se p°ßtelsk²m stykem s mu₧em vlßd∞ nep°φjemn²m. S tφm souvisφ zamφtnutφ nßvrhu [Palack²]-kΘho o vydßvßnφ Slovnφku NauΦnΘho skrze Matici. [Palack²], nanejv²Ü roztrpΦen, slo₧il v ·noru r. 1852 jednatelstvφ musejnφ i praesidentstvφ Sboru divadelnφho a v Φervenci na to-propadl p°i volb∞ do v²boru musejnφho; volili jej jedinφ Berger a èafa°φk. Ji₧ d°φve byl psal trpce HavlφΦkovi; Jsem vypuzen z proudu ₧ivota nßrodnφho. [Palack²], jen₧ ji₧ d°φve se z°etelem k chorob∞ svΘ panφ byl se rozhodl nevystupovati politicky, uzav°el se nynφ ve°ejnosti cele-osm let nßsledujφcφch vypln∞no je pilnou pracφ na ╗D∞jinßch½, v nφ₧ [Palack²] hledal tak°ka ·t∞chu nad zklamßnφmi p°φtomnosti. Jedin² HavlφΦek stßl tenkrßt [Palack²]-kΘmu blφzko; v²mluvn² dokument tohoto p°ßtelstvφ a zßrove≥ vysv∞tlenφ jeho podßvß HavlφΦk∙v spis ╗Duch Nßrodnφch Novin½, v kv∞tnu 1851 [Palack²]-kΘmu p°ipsan² t∞mito slovy; ╗StateΦnΘmu mu₧i, panu Dr. Fr. [Palack²]-kΘmu, d∞jepisci ΦeskΘho nßroda, v∞rnΘmu hajiteli svobody a prßva...½ Prv² politick² hlas Φesk² po pßdu absolutismu je memorandum Riegrovo cφsa°i z 14. Φervna 1860, podepsanΘ na prvΘm mφst∞ [Palack²]-m-stφ₧nost na bezprßvφ, je₧ se d∞je ΦeskΘmu nßrodu, zejmΘna v ohledu jazykovΘm, vyznφvajφcφ v skromnou ₧ßdost o povolenφ ΦeskΘho listu politickΘho. V²sledek byl zalo₧enφ Krßsova ╗╚asu½ a s poΦ. r. 1861 GrΘgrov²ch ╗Nßr. List∙½. [Palack²] po dlouhΘ dob∞ chopil se pΘra, aby napsal (v led. 1861) dva Φlßnky o pom∞ru Moravan∙ k ╚ech∙m, upomφnajφcφ obsahem mnoho na projev z 6. kv∞t. 1848: zastßvß se tu ╗jednoty a celosti½ zemφ koruny ╚eskΘ, mimo°ßdn²ch sn∞m∙ z celΘ koruny, tak ₧e bychom zase souditi mohli, ₧e [Palack²] stßl na stßtoprßvnφm stanovisku. K tomuto stanovisku Φeskou politiku znaΦn∞ p°iblφ₧il pamßtn² diplom °φjnov² z r. 1860 (mluvφcφ o historicko-politick²ch individualitßch, o prßvech historick²ch a rozliΦnosti krßlovstvφ a zemφ a slibujφcφ sn∞m∙m zemsk²m znaΦnou moc zßkonodßrnou), ale daleko jeÜt∞ nezφskal jφ sob∞ cele. Kdy₧ v dubnu r. 1861 seÜel se prv² Φesk² sn∞m na p∙d∞ ·stavy ·norovΘ-volby °φdili [Palack²], Rieger a Brauner; [Palack²] p°ijal mandßt ve venk. okresu karlφnskobrand²skΘm-, byla to pouze Φßs¥ velkostatkß°∙, kterß podala prohlßÜenφ stßtoprßvnφ; poslanci Φesko-nßrodnφ se k prohlßÜenφ nep°idali, ano [Palack²] cht∞l dokonce p°ihlßsiti se k slovu a tvrditi, ₧e ·stavnost modernφ (Ülechta ohrazovala se proti ·stav∞ ·norovΘ ve prosp∞ch prßv a svobod krßl. ╚eskΘho) nenφ opuÜt∞nφm historickΘ p∙dy, ale nßvratem k politick²m z°φzenφm slovanskΘho prav∞ku. èlechta vÜak ji₧ tenkrßt hledala dohody s Φesk²mi poslanci lidov²mi, ale tu nevyjednßvala s [Palack²]-m, n²br₧ s Riegrem a Braunerem, kte°φ ode dßvna byli stanovisku jejφmu blφ₧e ne₧ [Palack²]-ale i Riegrovi i Braunerovi jde tou dobou vφc o rovnoprßvnost nßrodnφ ne₧ o stßtnφ prßvo. [Palack²], jen₧ jedin² z ╚ech∙ byl povolßn do panskΘ sn∞movny, promluvil tu r. 1861 n∞kolik °eΦφ; jednou vylo₧il znovu svΘ theorie o sv∞tovΘ centralisaci a dokazoval s toho stanoviska Uhr∙m, ₧e je nutno, aby se stßtn∞ p°ipojili k v∞tÜφmu celku-vÜude pozorujeme, ₧e [Palack²] stßle trvß p°i zßsadßch ji₧ ke konci let Φty°icßt²ch zastßvan²ch. Pozoruje svou osamocenost v panskΘ sn∞movn∞, vy₧ßdal si 30. zß°φ dovolenou a nikdy ji₧ ji nep°eruÜil; na sn∞mu ΦeskΘm r. 1861 nem∞l d∙le₧it∞jÜφ °eΦi. Byl to t²₧ sn∞m, jen₧, obsφlaje °φÜskou radu, uΦinil to s protestem tendence stßtoprßvnφ, aΦ jeÜt∞ neujasn∞nΘ, vφc na °φjnovΘm diplomu ne₧ na historickΘm prßvu zalo₧enΘ, a na prßvnφ p∙d∞ diplomu stojφ takΘ motivace, kterou podali ΦeÜtφ poslanci v Φervnu r. 1863, zahajujφce passivnφ odpor proti rad∞ °φÜskΘ. [Palack²] byl odp∙rcem obeslßnφ rady °φÜskΘ od poΦßtku, ale v tom takΘ odvolßval se p°edevÜφm na to, ₧e ona nenφ spln∞nφm slavn²ch slib∙ diplomu. V zasedßnφ ΦeskΘho sn∞mu z r. 1863 [Palack²] promluvil velikou °eΦ proti nespravedlivΘmu volebnφmu °ßdu.
Palack²
#######
#FB#
0J7
9A9
142A9
271A9
312A9
504A9
727A9
763A9
861A9
955F18
1843A9
1970A9
2400A9
2676A9
2871A9
3249A9
3505A9
4258A9
4596A9
5081A9
5336A9
5363B27
5603A9
6206A9
6522A9
6974A9
7732A9
7945A9
8106A9
8275A9
8734A9
9917A9
9929B21
10034A9
10222A9
10488A9
10620A9
10878A9
10979A9
11269A9
12217A9
12439A9
12472A9
12597A9
12607A9
12982A9
12998A9
13263A9
13499A9
13749A9
13921A9
14339A9
14594A9
14625A9
14801A9
14918A9
15258A9
15999A9
16073A9
16415A9
16550A9
16780A9
17213A9
17399A9
17432A9
17541A9
17703A9
17998A9
19486A9
19690A9
20228A9
20278A9
20545A9
20764A9
20933A9
21220A9
21503A9
21666A9
21951A9
22121A9
22346A9
22407A9
22613A9
22699A9
23149A9
23159A9
23593A9
24054A9
24112A9
24393A9
24590A9
24678A9
24823A9
24892A9
25091A9
25328A9
25609A9
26020A9
26049A9
26236A9
26579A9
26670A9
26770A9
27035A9
27569A9
27750A9
27821O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - Φinnost politickß - Idea stßtu RakouskΘho##%1901%66%480%196555
Palack²: V prvΘ dob∞ passivnφho odporu, na ja°e r. 1865, jeÜt∞ za Θry Schmerlingovy, [Palack²] napsal nejv∞tÜφ sv∙j spis politick² Idea stßtu RakouskΘho (vyÜlo v ╗Nßrodu½ v dub. a kv∞t. a ve zvl. otisku; n∞m. p°eklad od Vil. Kien bergra ╗Oesterreichs Staatsidee½). Nenφ nßhodou, ₧e [Palack²] ke zvlßÜtnφmu otisku p°ipojil i sv∙j list do Frankfurtu z r. 1848 i Φlßnek o nßrodnφ rovnoprßvnosti z r. 1849-ve spise svΘm [Palack²] rozvφjφ zase a podrobn∞ zastßvß svΘ pojetφ Rakouska, jeho₧ raison d'Ωtre je stßtnφ spojenφ a mocnß ochrana svobodnΘho v²voje jeho rovnoprßvn²ch nßrod∙. [Palack²] vychßzφ jeÜt∞ od prßva p°irozenΘho a od nßrodnosti, tedy od jednotky ethnografickΘ, nikoliv politickΘ, vyklßdß prßva nßrod∙v a povinnosti stßtu k nim a dospφvß k po₧adavku rovnoprßvnosti, jako jedinΘ mo₧nΘmu °eÜenφ pom∞ru nßrodnosti k stßtu i mezi sebou. A po₧adavek rovnoprßvnosti vede dßle k po₧adavku ·stavy federativnφ (slovo to ve zvl. rakouskΘm smyslu pojato; lΘpe by bylo: autonomie nßrodnostφ), jejφ₧ nutnost vypl²vß i z jazykovΘ rozmanitosti monarchie. P°i tom [Palack²] vyklßdß a-korriguje sv∙j rakousk² programm z r. 1848-49; pravil-li tenkrßt: ╗kdyby Rakouska nebylo, musili bychom je nov∞ zalo₧iti½, m∞l na mysli pouze Rakousko spravedlivΘ; byl-li tenkrßt pro utvo°enφ territoriφ Φist∞ nßrodnostnφch, mß (jak sßm prßvφ) nynφ, kdy₧ uherskß theorie o historicko-politick²ch individualitßch nalezla obliby i u nßrod∙v i u vlßdy, nßvrh takov² za nevhodn² a nemo₧n² a je pro rozd∞lenφ na zßkladech historick²ch. P°iznßvß zßrove≥ revoluΦnost svΘho nßvrhu starÜφho (╗o mn∞ jako₧to historiku mnozφ lidΘ ani dovtφpiti se neum∞li, kterak jß mohl v takovΘ mφ°e zap°φti historickΘ zßsady½) a svou doktrinßrnost, je₧ vÜak nenφ tak urputnß, aby cht∞la provΘsti svΘ proti vÜem. Ostatek je polemikou proti centralisaci a zejmΘna proti hrozφcφmu dualismu: [Palack²] chce, aby °φÜe z∙stala jednotna a v nφ utvo°ily se skupiny zemskΘ (zem∞ uherskΘ by mohly tvo°iti t°i skupiny), ka₧dß zastoupenß vlastnφm ministrem p°i ·st°ednφ vlßd∞ a ·Φastnß vnit°nφho zßkonodßrstvφ, ale ka₧dß slevujφcφ stßtu z prßv sv²ch, co k moci monarchie je nezbytno. AΦkoli [Palack²] nestojφ jeÜt∞ na stanovisku stßtoprßvnφm, nenφ p°ece ji₧ d∙sledn² v ·vahßch sv²ch, vychßzejφcφch od p°irozenΘho prßva nßrodnostφ, p°ipouÜt∞je historickΘ skupiny; tu a tam najdeme ji₧ akcenty rozhodn∞ stßtoprßvnφ (pod°φzenφ sn∞mu ΦeskΘho pod °φÜskou radu je proti vÜφ historii); spis konΦφ se hrozbou panslavismem pro p°φpad, ₧e by ve Vφdni odhodlali se k dualismu. ╗Byli jsme p°ed Rakouskem, budeme i po n∞m!½ Cel² spis, jak patrno, je dokumentem podstatnΘ zm∞ny v politickΘm stanovisku [Palack²]-kΘho, hßjenΘm od r. 1848. Tento obrat poΦφnß se ji₧ d°φve, asi od r. 1863, a souvisφ pon∞kud s roztr₧kou mezi politiky Φesk²mi, v tΘ dob∞ se poΦavÜφ a vyvinuvÜφ se v rozdφl stran staroΦeskΘ a mladoΦeskΘ. Ve sporu mφn∞nφ Ülo nejvφc o pom∞r k Ülecht∞ a pom∞r k povstßnφ polskΘmu; jakmile Rieger se sv²mi p°ßteli poΦal sbli₧ovati se s historickou Ülechtou, jevilo se to jednΘ Φßsti mladÜφch politik∙ zradou zßsad demokratick²ch; [Palack²]-kΘho a Riegra neschvalovßnφ polskΘho povstßnφ (1861-1863) vyneslo jim s t²ch₧e stran v²tku sympathiφ s ╗·hlavnφm potlaΦovatelem svobody½, carstvφm rusk²m. Opposice stßla vlastn∞ na stanovisku [Palack²]-kΘho z r. 1848. Ten ovÜem zklamßn v mnohΘ p°φΦin∞ ve svΘm v∞°φcφm liberalismu α outrance dφval se na otßzky, o n∞₧ Ülo, mnohem reßln∞ji. Na venek roztr₧ka mezi stranami byla hotova, kdy₧ Rieger s [Palack²]-m a Braunerem byli nuceni zalo₧iti proti ╗Nßr. List∙m½ (15. pros. 1863) dennφk ╗Nßrod½, jeho₧ programm byl vlastn∞ toto₧n² s programmem ╗Nßr. List∙½ (napsan²m Riegrem)-kdy₧ J. Mal² v NauΦ. Slovnφku oznaΦil ╗Nßrod½ za list ╗konservativn∞ nßrodnφ½, podali [Palack²] a Rieger proti tomu (v dub. 1865) ve°ejnΘ osv∞dΦenφ, v n∞m₧ opravovali, ₧e list jejich je svobodomysln² a federalistick². JeÜt∞ nep°ßtelÜt∞ji proti [Palack²]-kΘmu psal Φtrnßctidennφk kn. R. Taxise ╗Boleslavan½-proti n∞mu vylo₧il [Palack²] (v Φnu 1863; jeÜt∞ v ╗Nßr. Listech½) svΘ stanovisko k polskΘmu povstßnφ. Pravil, ₧e nenφ p°φtelem carstvφ; poslednφ car vÜak, jen₧ vrßtil million∙m nevolnφk∙v osobnφ svobodu, nenφ utlaΦovatelem, ale osvoboditelem. V tom nalΘzal vysv∞tlenφ pro zm∞nu svΘho stanoviska k Rusku od r. 1848 (dotkl se tu zklamßnφ svΘho v nad∞jφch r. 1848 i v jin²ch sm∞rech) a vylo₧il velikost a moc Ruska a d∙le₧itost jeho politickou a nerozumnost polskΘho poΦφnßnφ. O rok pozd∞ji (╗Nßrod½, 5. ·n.) vrßtil se k otßzce jeÜt∞ jednou a sna₧il se ukßzati i rub chvßlenΘ svobodymilovnosti polskΘ-zde [Palack²] je ji₧ cele zφskßn vφ°e v d∙le₧itost Ruska pro ╚echy a stanovisko to souvisφ ovÜem s koneΦn²mi projevy v ╗Idei stßtu RakouskΘho½. V ╗Nßrodu½ jeÜt∞ v n∞kolika Φlßncφch brßnil politiky svΘ a svΘ strany: odmφtal v²tky zpßteΦnictvφ, zaprodßnφ Ülecht∞, vyklßdal s d∙razem, ₧e demokratem b²ti nep°estal, ale ₧e zavrhuje nerozvß₧nΘ heslo: Ülechty nepot°ebujeme, dot²kal se s pohrdßnφm socialistick²ch theoriφ francouzsk²ch i pokleslosti ₧idovsko-n∞meckΘ ₧urnalistiky. ╗Nßrod½ zanikl v kv∞t. 1866; odtud [Palack²] ji₧ do novin psal mßlo kdy. Kdy₧ po pßdu Schmerlingov∞ (v Φci 1865) konstituovalo se ministerstvo Belcrediovo, od n∞ho₧ Φekßn nßvrat k °φj. diplomu, Rieger se souhlasem [Palack²]-kΘho poΦal s nφm vyjednßvati; v Φci r. 1866, za vßlky s Pruskem, [Palack²] odjel s Riegrem do Vφdn∞ jednat s Belcredim, Polßky i Jihoslovany, ale z jednßnφ nebylo nic; Belcredimu Ülo p°edevÜφm o otßzku uherskou. Sn∞m Φesk² r. 1866, ji₧ s v∞tÜinou Φeskou (proto₧e Ülechta historickß nabyla v kurii svΘ v∞tÜiny), obrßtil se k cφsa°i adres ou s po₧adavky stßtoprßvnφmi ([Palack²] p°elo₧il ji pouze do n∞mΦiny; ostatek pronesl tu menÜφ °eΦi ned∙le₧itΘ), ale kdy₧ v ·noru r. 1867 protestoval proti mimo°ßdnΘ rad∞ °φÜskΘ, svolanΘ k °eÜenφ otßzek ·stavnφch, a dovolßval se zase stßtoprßvnφ bytnosti koruny ╚eskΘ, byl rozpuÜt∞n, vlßda Beustova opat°ila Ülecht∞ ·stavov∞rnΘ v∞tÜinu nad historickou a provedla dualismus. ╚echovΘ odpov∞d∞li protestem stßtoprßvnφm (dub. 1867), opuÜt∞nφm sn∞mu, v n∞m₧ byli v menÜin∞ ([Palack²] byl p°ednφm zastancem passivnφ politiky a protest ovÜem podepsal), a poutφ do Moskvy na nßrodopisnou v²stavu v tΘ₧e dob∞, co v PeÜti p°ipravovali korunovaci cφsa°e FrantiÜka Josefa na krßle uherskΘho. [Palack²] s Riegrem jeli do Petrohradu p°φmo z Pa°φ₧e (kde byli na sv∞tovΘ v²stav∞); [Palack²] byl jednφm z nejvß₧en∞jÜφch Φlen∙v slovansk²ch deputacφ, je₧ car Alexander II. v CarskΘm Selu p°ijal a oslovil ╗Rodnyje bratja v rodnoj zeml∞½. [Palack²] mluvil krßtce i v Moskv∞, p°i sjezdu vÜeslovansk²ch uΦenc∙v a um∞lc∙, vzpomφnaje slovansk²ch zßsluh DobrovskΘho a èafa°φka. R. 1868 v Φervnu Beust za p°φtomnosti cφsa°ovy v Praze navßzal styky s [Palack²]-m a Riegrem; rozmluva nevedla ke shod∞, a kdy₧ Beust dal v listech sob∞ blφzk²ch osoΦovati oba nßrodnφ v∙dce ΦeskΘ pro jejich pou¥ do Moskvy, [Palack²] i Rieger podali (v ╗Nßr. Pokroku½ 10. Φce) ve°ejnΘ osv∞dΦenφ o naprostΘ loyalit∞ sv²ch styk∙ v Pa°φ₧i i v Rusku. V projevu tom [Palack²] jeÜt∞ moment stßtoprßvnφ spojoval s nßrodnostnφm (upravil v tom sm∞ru nßvrh napsan² Riegrem), ale brzo potom (srp. 1868) podepsal beze vÜφ v²hrady stßtoprßvnφ deklaraci lidov²ch poslanc∙ Φesk²ch proti ·stav∞ prosincovΘ, navr₧enou Riegrem, podepsal ji na prvΘm mφst∞. A v duchu jejφm, ve smyslu stßtoprßvnφm, mluvil sßm o rok pozd∞ji (zß°φ 1869) v °eΦi k voliΦ∙m sv²m v Karlφn∞ (╗jednß se nßm o to, mß-li b²ti naÜe krßlovstvφ samostatn²m, aneb mß-li zajφt v n∞Φem, co posud nenφ znßmo, co₧ zovou Cislajtßniφ½); sm∞le, prudce a roztrpΦen∞ znφ to stanovisko v jeho Φlßnku ve vφde≥skΘ Schuselkov∞ ╗Reform½ z kv∞t. 1870. Toto roztrpΦenφ ovlßdlo [Palack²]-kΘho prßv∞ v dob∞, kdy vlßda PotockΘho jala se jednati s ╚echy; kdy₧ v Φci 1870 A. Helfert p°ijel zkoumat v Praze p∙du pro jednßnφ, naÜel [Palack²] kΘho nesmφ°itelnΘho. O obeslßnφ sn∞mu zemskΘho, kde vlßda dala ╚ech∙m v∞tÜinu, vÜak stßl a byl v deputaci, je₧ 18. zß°φ m∞la u panovnφka audienci. Dojem audience byl neuspokojujφcφ, a [Palack²] byl proto i nadßle proti vÜφ ·stupnosti k po₧adavku vlßdy, aby ╚echovΘ obeslali °φÜskou °adu. V jednßnφch ╚ech∙v a sn∞mu ΦeskΘho s vlßdou Hohenwartovou r. 1871, vzbudivÜφch tolik nad∞jφ, nem∞l ji₧ [Palack²] ·Φastenstvφ vynikajφcφho; je tu vφc divßkem; duÜφ ΦeskΘ politiky je ze¥ jeho Rieger-jako d°φve, tak i po pßdu Hohenwartov∞ [Palack²] z∙stal ovÜem rozhodn²m zastancem passivnφ opposice, nynφ i proti sn∞mu zemskΘmu, a poslednφ jeho projevy politickΘ jsou obranou tΘto taktiky. Hn∞vy pro to, ₧e mladoΦeÜtφ poslanci na sn∞m vstoupili (v zß°φ 1874), kalφ poslednφ lΘta jeho ₧ivota; projevem jejich je polemika proti mladoΦeskΘmu stanovisku v∙bec v Φlßnku O roztr₧ce v nßrode ΦeskΘm z r. 1875 (╗Pokrok z 11. kv∞t.). Ale i ten Φlßnek z velkΘ Φßsti je v∞novßn minulosti, a politickΘ projevy tohoto druhu, retrospektivnφ ·vahy o ΦeskΘ politice poslednφch t°iceti let, ·vahy o situaci ╚ech∙ v∙bec, vyr∙stajφcφ v slavnostnφ projevy a obrany stanoviska a snah celΘho nßroda, plynou z pΘra jeho prßv∞ v t∞chto poslednφch letech jeho ₧ivota-[Palack²] pφÜe svou zßv∞t politickou a buditelskou. Sem nßle₧φ Doslov na mφst∞ p°edmluvy k Radhostu, psan² r. 1872 v MalΦi (vyÜel takΘ v n∞mec. p°ekladu pod titulem [Palack²]-'s Politisches VermΣchtniss), Schlusswort vom J. 1874, jφm₧ konΦφ se ╗GedenkblΣtter½, sem koneΦn∞ poΦφsti lze n∞kolik projev∙ p°φle₧itostn²ch, °eΦφ p°i slavnostech a shromß₧d∞nφch.
Palack²
#######
#FB#
0J7
85A9
131B21
282A9
416A9
494D1
578A9
1058A9
1840A9
2131A9
2628A9
3064A9
3266A9
3354D1
3472A9
3736A9
3894A9
3975A9
4558A9
5064A9
5243A9
5318A9
5620A9
6059A9
6270A9
6355A9
6509A9
6714A9
6866A9
7003A9
7653A9
7801A9
7995A9
8202A9
8335A9
8662B26
9039A9
9102B36
9204A9
9217B24
9244B23
9396O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
Palack²: V projevech t∞chto [Palack²] vydßvß p°edevÜφm poΦet ze svΘ politiky a formuluje svß poslednφ stanoviska. Politiku svou z r. 1848 prohlaÜuje nynφ za ╗omyl t∞₧k² a osudn²½, ╗velikou politickou chybu, nejv∞tÜφ, kterΘ jsem si v∞dom, ₧e jsem se kdy dopustil½. Nenφ tu °eΦeno sice p°φmo, ₧e odsouzenφ toto platφ opuÜt∞nφ p∙dy stßtoprßvnφ; ze souvislosti vysvφtß, ₧e platφ positivnφmu jeho programmu z r. 1848, snaze po utvo°enφ mocnΘho, spravedlivΘho Rakouska ([Palack²] pravφ, ₧e chybou jeho byla d∙v∞ra v lidskost a lßsku N∞mc∙ ke spravedlnosti), ale musφme tomu nepochybn∞ rozum∞ti i jako odsouzenφ politiky neznajφcφ stßtnφho prßva ΦeskΘho, a v tΘ v∞ci ovÜem nem∙₧eme [Palack²]-kΘho p°ed [Palack²]-m sam²m brßti v ochranu. Na mφsto rakouskΘho nadÜenφ z let d°φv∞jÜφch nastupuje nynφ skepse; [Palack²] pravφ, ₧e Φesk² nßrod stßl a stojφ v₧dy ne Rakouskem, ale sßm sebou, a opakuje, ₧e ztrßcφ nad∞ji v zachovßnφ toho Rakouska, v n∞m₧ na mφst∞ absolutismu jedinΘho panovnφka v dob∞ p°edb°eznovΘ vstoupil nejbezohledn∞jÜφ absolutismus plemene ╚ech∙m nep°ßtelskΘho a o n∞m₧ lze citovati slova sv. Augustina ╗remota justitia quid sunt regna nisi magna latrocinia?½ Mß-li jakousi nad∞ji, je to ta, ₧e dynastie i monarchie nevyhnuteln∞ pot°ebujφ nßroda ΦeskΘho: bez n∞ho by nemohly Φeliti ni₧ßdnΘmu opravdovΘmu nebezpeΦφ, zvlßÜt∞ zahraniΦnΘmu. ╗Rakousko bude federativnφ, anebo ho nebude.½ N∞mc∙m znovu a znovu vyt²kß nßru₧ivost panovaΦnosti, je₧ roste ka₧d²m rokem; ╗pocit prßva u nßrodu toho½, pravφ, ╗zanikß ji₧ v∙bec v pocitu pouhΘ moci½. Doufal-li [Palack²] jeÜt∞ r. 1868 v spravedlnost a humannφ sm²Ülenφ v∞tÜφ Φßstky Φesk²ch N∞mc∙, mluvφ r. 1874 jen o vzr∙stu zpupnosti n∞meckΘ od vφt∞zstvφ z r. 1871 a o nezbytnΘm sv∞tovΘm zßpasu mezi germanismem a slavismem. V tom pak doufß p°edevÜφm v probuzen² cit a uv∞dom∞nφ nßrodnosti a solidßrnosti slovanskΘ (to jsou poslednφ slova [Palack²]-kΘho, pronesenß 26. dub. 1876), doufß, ₧e ve°ejnΘ mφn∞nφ velikΘho Ruska koneΦn∞ p°ece ovlßdne v∞domφ slovanskΘ a tak uskuteΦnφ se onen panslavismus, jen₧ nedovolφ ji₧ nep°ßtel∙m naÜim pßchati ono zlΘ na Slovanech, kterΘmu byli zvykli od v∞k∙. Nenφ to ovÜem touha po ruskΘm panstvφ nad ╚echy ani po jazykovΘm a nßbo₧enskΘm sjednocenφ s rusk²m nßrodem-[Palack²] nejen ₧e odmφtß sny o utvo°enφ vÜeslovanskΘho jazyka jako ╗sny a nic vφce½, snahy Hilferdingovy o srovnßnφ ╚ech∙ s Rusy v pφsm∞ oznaΦuje za pium desiderium, p°ijetφ pravoslavφ od ╚ech∙ poklßdß za sotva mo₧nΘ, ale polemisuje zcela rozhodn∞ proti t∞m Rus∙m, kte°φ ₧ßdajφ od ╚ech∙v, aby se poruÜtili: mezi takov²mi Rusy a fanatiky ma∩arsk²mi a n∞meck²mi nenφ rozdφlu; ╗kdybychom n∞kdy musili p°estati b²ti ╚echy, pak nßm bude moci b²ti dosti lhostejno, staneme-li se N∞mci, Vlachy, Ma∩ary neb Rusy½. Nenφ to takΘ oΦekßvßnφ pomoci od vlßdy ruskΘ a carskΘho tr∙nu, u n∞ho₧ stßle jeÜt∞ p°ednost majφ dßvnΘ tradice a sympathie n∞meckΘ-[Palack²] p°edstavuje si ideßlnφ budoucnost asi tak, aby Rakousko ₧ilo v p°ßtelstvφ s Ruskem (idea federativnφho Rakouska p°edpoklßdß v₧dy, pravφ, p°ßtelenφ jeho s Ruskem, jako₧ i s jin²mi mocnostmi), s Ruskem proniknut²m zßsadami slovansk²mi, ╗jich₧to p°ednφ znßmka jest mφrumilovnost a neba₧enφ po panstvφ½. Potom snad nastane aera slovanskß v d∞jinßch lidstva, ╗kde₧to Φlov∞Φenstvo ve spravedlnosti a mφru dojde uÜlechtilΘho povolßnφ svΘho½. Zde je [Palack²] blφzek theoriφm rusk²ch slavjanofil∙, zde domnφvß se i v sektß°stvφ ruskΘm postihovati d∙kaz identity ducha ΦeskΘho a ruskΘho co do vφry a nßbo₧enstvφ-jen v Doslovu k ╗Radhostu½ jsou v²klady jeho o pom∞ru k Rusku patrnou hrozbou utiskovatel∙m.
Palack²
#######
#FB#
0J7
28A9
464A9
675A9
695A9
798A9
1552A9
1881A9
2241A9
2879A9
3331A9
3586O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - postoj k nßbo₧enstvφ a vφ°e##%1901%68%232%196557
Palack²: Ale nejen k otßzkßm politick²m i k hlubÜφm problΘm∙m doby zaujφmß [Palack²] v ╗Doslovech½ sv²ch kritickΘ stanovisko. Vyt²kß s d∙razem svou svobodomyslnost, ale chßpe ji jako ╗up°φmnou touhu a snahu po zruÜenφ ka₧dΘho ·tisku i ka₧dΘ poroby mezi lidmi½, oznaΦuje ji za snßÜelivou v₧dy a vÜude, ctφcφ i svobodu jin²ch a uznßvajφcφ oprßvn∞nost ka₧dΘho p°esv∞dΦenφ. Svoboda bez mravnφho podkladu, bez prßva a spravedlnosti, pravφ krßsn∞, jest jen pud dravce, je libov∙le a tyranstvφ despoty. Proto zavrhuje vulgßrnφ liberalismus, s jeho nep°ßtelstvφm proti cφrkvi a proti kn∞₧stvu (dennφ deklamace liberßlnφho tisku a parlamentßrnφho °eΦniÜt∞ proti kn∞₧stvu oznaΦuje jako hlavnφ zlo naÜφ doby; duchovenstvo je, pravφ, p°ece hlavnφ strß₧ce a zachovatel mravnφho povolßnφ Φlov∞Φenstva, a v Φlßnku O nßbo₧enstvφ a vφ°e, napsanΘm pro ╗Pokrok½ r. 1873, podnikß obranu katolickΘho kn∞₧stva ΦeskΘho p°φtomnosti i minulosti); je-li vlßda kn∞₧skß o sob∞ sama zlo, je mnohem horÜφm zlem ·plnß nenßbo₧nost, nev∞ra, atheismus, pantheismus nebo surov² materialismus, krßtce nihilismus, jemu₧ ╗liberalismus naÜich dn∙½ slou₧φ v∞dom∞ i nev∞dom∞. Proti nauce pantheismu a materialismu pravφ jindy, ₧e ona strhuje Φlov∞ka do bestiality; v souvislost s filosofiφ tou uvßdφ n∞meckΘ theorie o prßvu k moci a panovßnφ, tak nebezpeΦnΘ svobod∞ sousednφch nßrod∙. StarΘ svΘ stanovisko, nep°φznivΘ boj∙m nßbo₧ensk²m a spor∙m dogmatick²m, vyt²kß znovu; mezi konfessemi k°es¥ansk²mi dßvß p°ednost vyhynulΘ Jednot∞ BratrskΘ proto, ₧e kladla d∙raz na jßdro uΦenφ Kristova, lßsku k bohu a lßsku k bli₧nφmu, a starala se p°edevÜφm o praxi k°es¥anstvφ. Stojφ ovÜem i nynφ v tΘm₧ pom∞ru ke k°es¥anskΘ v∞rouce, k n∞mu₧ byl dosp∞l v PreÜpurku, na stanovisku tΘ₧e velikΘ filosofie o pokraΦovßnφ k bo₧nosti, ji₧ lze nazvati modernφm nßbo₧enstvφm; pozorujeme-li v Φem rozdφl podstatn², je to ten, ₧e v∞°φ nynφ v boha osobnφho. V souvislosti s touto filosofiφ i se zkuÜenostφ d∞jinnou je jeho vφra v pokrok ducha lidskΘho; ╗jiskra bo₧stvφ do n∞ho vÜtφpenß nedß se ₧ßdnou mocφ cele umo°iti½; t°eba jest ovÜem, aby dob°φ lidΘ nelenili a pomßhali sv∞tlu proti tm∞, prßvu proti nßsilφ, uÜlechtilΘ mysli proti popud∙m bestißln²m, aby ╗pomßhali rozÜφ°iti a upevniti na zemi °φÜi pravdy a spravedlnosti...½
Palack²
#######
#FB#
0J7
75A9
799B20
2266O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - nazφrßnφ na otßzku d∞lnickou a ₧idovskou##%1901%69%124%196558
Palack²: [Palack²]-kΘho odpor proti theoriφm materialistick²m a jeho hlubokß religiosita spolup∙sobily mnoho i v jeho nazφrßnφ na otßzku d∞lnickou a ₧idovskou. [Palack²] zavrhoval nejen francouzskΘ nauky kommunistickΘ, nejen rozliÜovßnφ proletß°∙v a bourgeoisie v tom sm∞ru, jakoby jen mezi on∞mi bylo lze nalΘzti pravou Ülechetnost, mezi t∞mito bezmßla jen samΘ Üibaly, ale stßl proti zßkladnφm programmov²m thesφm internacionßlnφ demokracie v∙bec, v tom i proti vÜeobecnΘmu prßvu hlasovacφmu. Socialismus, napsal, dß se jen potud chvßliti, pokud se rozumφ a provozuje ve smyslu prvov∞kΘ cφrkve k°es¥anskΘ nebo Jednoty BratrskΘ, tedy dobrovolnou solidßrnostφ bohat²ch s chud²mi; po₧adavek rovnosti vÜech lidφ nazval ╗v∞Φnou utopiφ½, o prßvu hlasovacφm ₧ßdal zcela logicky, aby ho ·Φastni byli pouze ti, kdo jsou k n∞mu schopni; prßvo hlasovacφ je prßvo politickΘ, nikoliv p°irozenΘ, nikoliv vÜelidskΘ; ostatek pr² zkuÜenost ukazuje, ₧e nenφ nutn∞ pot°ebφ, aby ten neb onen stav byl zastoupen na sn∞mu, jde-li o to, aby spravedliv²m ₧ßdostem jeho bylo dosti uΦin∞no (odvolßval se na zruÜenφ poddanstvφ a roboty r. 1848),-d∞lnφci nech¥ jen rozumn∞ ve°ejnosti p°edklßdajφ skuteΦnΘ k°ivdy, je₧ se jim d∞jφ, a p°i svou, jejφch₧ obtφ₧φ [Palack²] nezneuznßvß. Antisemitou uΦinilo [Palack²]-kΘho, jak se zdß, ₧urnalistickΘ p∙sobenφ ₧idovstva proti ΦeskΘmu nßrodu. [Palack²] n∞kolikrßte s rozho°Φenφm ukazuje na malou, ale nadmφru Φinnou stranu, kterß neopovrhuje ₧ßdn²m prost°edkem, aby se ╚echovΘ, opuÜt∞n² p°edvoj Slovanstva, stali nejvφce osoΦovan²m nßrodem v Evrop∞, p°edm∞tem posm∞chu a opovr₧enφ. Jsou to ₧idΘ, o nich₧ [Palack²] pravφ, ₧e ji₧ panujφ v N∞mcφch a ovlßdajφ ve°ejnΘ mφn∞nφ, zejmΘna ve Vφdni. Jim, pravφ, staΦφ jako Shylokovi jen legßlnost, co nad ni vynikß ve sv∞t∞ mravnφm, toho neznajφ; v ohavnosti majφ vÜe, co historicky se ustrojilo, proto₧e historie neposkytuje jim titul∙v pro jejich pretense. P∙sobenφ ₧idovskΘmu p°iΦφtß [Palack²] p°edevÜφm onen protik°es¥ansk² rßz vulgßrnφho liberalismu a pon∞kud i zßsady ╗zlopov∞stnΘ internacionßly½. I v tΘto p°φΦin∞ [Palack²] proti d°φv∞jÜku se pozm∞nil; r. 1848 byl by ve vylo₧enΘm smyslu nepsal.
Palack²
#######
#FB#
0J7
9A9
160A9
1231A9
1274A9
1357A9
1618A9
1941A9
2075A9
2158O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - vlastenectvφ jako cesta k humanit∞##%1901%69%546%196559
Palack²: R. 1848 [Palack²] byl napsal, ₧e v₧dy klade zßjem humanity v²Üe ne₧ zßjem nßrodnφ. Vskutku nebylo [Palack²]-kΘmu zßjmu vyÜÜφho a sv∞t∞jÜφho nad prosp∞ch jeho nßroda, [Palack²] je p°edevÜφm nacionßlem, ale nacionalismus jeho je nesen velik²mi z°eteli humanity a v tom sm∞ru t°eba projevu jeho rozum∞ti. Ji₧ r. 1828 st∞₧oval si na kosmopolitick² filanthropismus, dusφcφ city nßrodnosti, r. 1842 vylo₧il, ₧e pracovati pro blaho lidstva znamenß p°edevÜφm pracovati pro osv∞tu a blaho svΘho nßroda; vlastenectvφ bylo mu cestou k humanit∞ a proto m∞lo zalo₧eno b²ti na zßsadßch pokroku, prßva a pravdy. A v tomto sm∞ru [Palack²] neustßval b²ti Φinn², v tomto duchu vybudovßn je jeho programm prßce nßrodnφ, jφm nesena jest odpov∞∩ jeho na otßzku nßrodnφho sebezachovßnφ, jφm d²Üφ jeho poslednφ rady, prosby a zßv∞ti. Jako ji₧ d°φve v letech Φty°icßt²ch, tak dovozoval i nynφ op∞t a op∞t, ₧e nßrodovΘ klesajφ nebo rostou jen vinou nebo zßsluhou vlastnφ a ve v²voji tom ₧e nerozhoduje moc fysickß, ale duÜevnφ. ╗Intensivn∞ velik²m b²ti nebo stßvati se je na v∙li a moci ka₧dΘho, kdo zcela se z°enφ nespustφ svΘ urΦenφ vÜelidskΘ½, t. j. kdo stojφ o svΘ vzd∞lßnφ a zuÜlecht∞nφ rozumovΘ i mravnφ. Osv∞ta je to p°edevÜφm (╗osv∞ta a v∞dy½, ╗nßrodnφ osv∞ta½), na kterou [Palack²] klade d∙raz: ╗hle∩me jen povzbuzovati v nßrod∞ naÜem ducha pravΘho vlastenectvφ a pravΘ osv∞ty, a vφt∞zstvφ je naÜe½, ╗te∩ pot°ebφ, abychom se vzd∞lßvali a dle vzd∞lanΘho rozumu jednali½. A vedle toho zn∞jφ nemΘn∞ siln∞ v²strahy proti nßsilφ (╗varujme se k°ivdy, abychom z∙stali na vrchu morßlnφm½) a ₧ßdosti o setrvßnφ v obran∞ a v∞rnost k pravd∞ a spravedlnosti. Prosbou o v∞rnost k sob∞, pravd∞ a spravedlnosti konΦφ se doslov ╗Radhostu½, jφ konΦφ se p°edmluva k poslednφmu svazku ╗D∞jin½, a prosba ta znφ s velitelsk²m d∙razem i v hesle, je₧ si [Palack²] oblφbil: Svoji k svΘmu a v₧dy dle pravdy. V °eΦi ve ╗Svatoboru½ z r. 1864 ([Palack²] byl p∙vodcem tohoto spolku ku podpo°e spisovatel∙ a napsal mu i r. 1861 stanovy; od zalo₧enφ jeho r. 1862 a₧ do r. 1875 byl jeho p°edsedou) [Palack²] zd∙vodnil po₧adavky tyto zkuÜenostφ d∞jinnou: ╗kdykoli jsme vφt∞zili, dßlo se to poka₧dΘ vφce p°evahou ducha, ne₧li mocφ fysickou, a kdykoli jsme podlΘhali, b²val tφm vinen v₧dy nedostatek duchovnφ Φinnosti, mravnφ stateΦnosti a odvahy; nepovzneseme-li ducha svΘho a ducha nßrodu naÜeho k vyÜÜφ a uÜlechtilejÜφ Φinnosti, ne₧li jest u soused∙v, nejen nedobudeme si ΦestnΘho mφsta v °ad∞ nßrod∙v, ale neuhßjφme koneΦn∞ ani p°irozenΘho bytu svΘho½. Sem pak nßle₧φ velikΘ pouΦenφ, je₧ z∙stavil [Palack²] nßrodu svΘmu sv²m v²kladem Φesk²ch d∞jin; uzavφrati se kulturnφm proud∙m ciziny, zejmΘna N∞mecka, bylo by neÜt∞stφm; t°eba cizinu ╗za₧φvati a p°emßhati½-tφm sφlφ se duch nßrod∙, Üφ°φ rozhled, do duÜe vklßdajφ se v₧dy novΘ zßrodky myÜlenek a udr₧uje se v nφ Φinnost uÜlechtilß. Tak mluvil [Palack²] k svΘmu nßrodu-a proti n∞meck²m sni₧ovatel∙m ΦeskΘho sna₧enφ nßrodnφho povstal nejednou (ve spise proti H÷flerovi, r. 1871 v ╗Zur b÷hm. Geschichtsschreibung½, roku 1874 v ╗GedenkblΣtter½) v krßsn²ch Φlßncφch, v nich₧ se zanφcenφm, je₧ budφ v∞domφ prßva a pravdy, a s d∙razem, jej₧ diktuje obrana svatΘ v∞ci, vytkl defensivnφ rßz ΦeskΘho hnutφ nßrodnφho, velik² mravnφ v²znam tΘto. obrany, v n∞m₧ dovolßval se humanity a k°es¥anstvφ, volal po rovnoprßvnosti. Tu jako v celΘ Φinnosti jeho nßrodnφ vidφme jej uprost°ed onoho odv∞kΘho boje, jej₧ byl lφΦil v Φesk²ch d∞jinßch, na p°ednφm mφst∞, na n∞m₧ byl sledoval sßm a vylφΦil °adu sv²ch p°edch∙dc∙, v∙dc∙ nßroda...
Palack²
#######
#FB#
0J7
17A9
107A9
175A9
622A9
1265A9
1824A9
1843F31
1909A9
2059A9
2559A9
2857A9
3532O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - zßv∞r ₧ivota##%1901%70%116%196560
Palack²: Vd∞Φnost a ·cta k nesmφrn²m zßsluhßm starcov²m projevila se jeÜt∞ za ₧ivota jeho rozmanit²m zp∙sobem, nejv²Üe zajistΘ ve velikΘm p°ezvßnφ ╗otce nßroda½. Ji₧ r. 1868 byly jeho sedmdesßtΘ narozeniny oslaveny celou zemφ zp∙sobem neobyΦejn²m a se znaΦn²m ·Φastenstvφm slovanskΘho sv∞ta, a udßlostφ nßrodnφ byla i slavnostnφ hostina na Äofφn∞ dne 23. dub. 1876, je₧ t²kala se dokonßnφ ╗D∞jin½, kde vÜak [Palack²] vφce slaven byl jako buditel a politik ne₧ jako historik. Jedin² Rieger dotkl se velikΘ prßce historickΘ; d∞jiny ΦeskΘ, pravil, jsou p°edmluvou k d∞jinßm Slovanstva. Byla-li p°edmluva tak stkv∞lß, jak velikΘ bude dφlo samo ?... Brzo potom, 26. kv∞t., [Palack²] zem°el, a poh°eb jeho (31. kv∞t.) byl vφce ne₧ poh°eb krßle; cel² nßrod zastoupen byl p°i tΘ nevφdanΘ manifestaci zßrmutku, piety a vd∞Φnosti, jφ₧ podobnΘ ve velikosti, opravdovosti a vroucnosti Praha nevid∞la. T∞lo [Palack²]-kΘho pochovßno bylo v Lobkovicφch, po boku zv∞Φn∞lΘ choti jeho. Velikß slavnost st²ch narozenin [Palack²]-kΘho z r. 1898 je dosud v ₧ivΘ pam∞tihold tak velikolep², sympathick² svou snahou o poznßnφ myÜlenek a prßce [Palack²]-kΘho a velikou ·Φastφ ostatnφch nßrod∙ slovansk²ch, nebyl v nßrod∞ ΦeskΘm vzdßn dosud nikomu. Cho¥ [Palack²]-kΘho, Terezie, je₧ po dlouhß lΘta trp∞la chorobou srdce ([Palack²] proto Φast∞ji pob²val s nφ v Italii, zejm. v Nizze), zem°ela r. 1860; tich² stesk po nφ neopustil [Palack²]-kΘho do smrti. Teprv po smrti jejφ [Palack²]-kΘho domßcnost, dosud p°evahou n∞meckß, se poΦeÜtila. S man₧elkou svou m∞l [Palack²] syna Jana (*1830; v. t.) a dceru Marii (*1833), je₧ pojala za mu₧e r. 1853 dra F. L. Riegra. Rieger bydlil odtud v dom∞ [Palack²]-kΘho, n∞kdy M∞churov∞, v PalackΘho ulici; v lΘt∞ [Palack²] pob²val nejrad∞ji na statku Riegrov∞ v MalΦi. Vß₧nost a jakousi zßdumΦivost ve vzez°enφ starcov∞ vyt²kajφ pam∞tnφci souhlasn∞; vysokß jeho postava nach²lila se v∞kem, ple¥ vyholenΘho (a₧ na bφlΘ licousy po stranßch) vrßsΦitΘho obliΦeje byla bledß (╗pergamenovß½, pravφ A. Meissner); v poslednφch letech [Palack²] nosil vlßsenku; obleΦen byl pravidlem Φern²m frakem a v₧dy nosil Φern² nßkrΦnφk. Plφce jeho byly od let ned∙tklivΘ ke ka₧dΘ zm∞n∞ pov∞trnosti; [Palack²] proto bedliv∞ sledoval teplom∞r a tlakom∞r a denn∞ si zapisoval stav jeho do ka₧dodennφΦku. S pravou vßÜnφ °φdil a napravoval hodinyjeho smysl pro po°ßdek byl nemΘn∞ vyvinut ne₧ smysl pro soum∞rnost; dokumentem toho je takΘ jeho pφsmo, ·hlednΘ, ΦistΘ, stejnom∞rnΘ a stejnΘ po vÜechen Φas ₧ivota jeho.Vyznamenßnφ rozliΦn²ch dostalo se [Palack²]-kΘmu za ₧ivota m∞rou nejhojn∞jÜφ; byl Φestn²m doktorem prßv a filosofie (od r. 1848), Φestn²m m∞Ü¥anem a sousedem vφce ne₧ tisφce m∞st a obcφ Φeskomoravsk²ch, Φlenem p°eΦetn²ch akademiφ a uΦen²ch spoleΦnostφ. R. 1862 dostal °ßd rusk² (sv. Vladimφra), r. 1866 rakousk² (₧elez. koruny 2. t°.) a j.
Palack²
#######
#FB#
0J7
407A9
668A9
894A9
1000A9
1119A9
1228A9
1295A9
1403A9
1448A9
1533A9
1548F4
1576F5
1663A9
1722A9
2035A9
2188A9
2532A9
2839O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² - literatura##%1901%70%99%196561
Palack²: Literatura. Mezi prameny hlavnφ jsou: Vlastnφ ₧ivotopis, naps. r. 1823 a jdoucφ a₧ k r. 1818 (vydßn Mariφ ╚ervinkovou-Riegrovou v ╗Osv∞t∞½, 1885 i ve zvl. otisku; znovu v 1. sv. Korrespondence), dennφk z doby preÜpurskΘ a pokraΦovßnφ jeho Ka₧dodennφΦek (vydßn z nejv∞tÜφ Φßsti V. J. NovßΦkem v prvΘm svazku dφla ╗Fr. [Palack²]-kΘho korrespondence a zßpisky½, Praha, 1898), seÜity v²pis∙ z Φetby a poznßmek k nφ z doby preÜpurskΘ (bohu₧el nevydßny; zßpis∙ hledφcφch k aesthetice u₧il a n∞kterΘ otiskl prof. Hostinsk² v ╗Pamßtnφku [Palack²]-kΘho½, historick²ch u₧il ΦßsteΦn∞ Kalousek t.; podepsan² zpracoval je znovu), korrespondence (podepsan² u₧il jφ jen do r. 1823; v n∞kter²ch, ale ned∙le₧it²ch sm∞rech Φerpaly z nφ i n∞kterΘ Φlßnky ╗Pamßtnφku [Palack²]-kΘho½;nejvφce Jar. Goll v Φlßnku svΘm o [Palack²]-kΘm), z nφ₧ vydßny dosud jen zlomky; Dopisy HavlφΦkovy [Palack²]-kΘmu z Brixenu (╗Nßrod½, 1864, Φ. 15 sl.), [Palack²]-kΘho Kollßrovi (vyd. Patera v ╗╚╚M.½, 1879), Purky≥ovi (t., 1880 a Slov. Sbornφk, V.) a Φßs¥ korrespondence [Palack²]-kΘho s BoΦkem (vyd. B. Navrßtil v ╗╚as. Mat. Mor.½, 1901), vlastnφ ₧ivotopis [Palack²]-kΘho, jdoucφ a₧ k r. 1865 (v Slov. NauΦ., VI. i ve zvl. otisku; od J. MalΘho ovÜem leccos tu p°ipsßno), Radhost, GedenkblΣtter, Zur b÷hm. Geschichtsschreibung a ostatnφ spisy a Φlßnky [Palack²]-kΘho. Seznam jejich jest n∞m. ve ╗Zprßvßch UΦ. Spol. Nauk½ z r. 1877 (Chronologische Bibliographie), pro stati v ╗╚╚M.½ 1827-36 je nej·pln∞jÜφ v²Φet v desφtiletΘm rejst°φku, p°idanΘm k ╗╚╚M.½, 1836; spisy o sob∞ vyÜlΘ vyΦφtß J. Kalousek v p°φloze k svΘ bibliografii [Palack²]-kΘho. Äivotopisu Üφ°e zalo₧enΘho dosud nemßme (pracovala o n∞m pφ. ╚ervinkovß-Riegrovß); z menÜφch je prv²m Nßstin ₧ivotopisu Fr. [Palack²]-kΘho od Jos. Kalouska, z dub. 1876, p°idan² takΘ ·vodem k 3. vyd. ╗D∞jin½ z r. 1876 sl. a v pozn. dopln∞n² a Φetn²mi podobiznami [Palack²]-kΘho z rozl. dob ₧ivota ozdoben² i v 4. a 5. vyd. ╗D∞jin½, redigovanΘm v l. 1894 sl. a 1898 sl. prof. B. Riegrem. Z bohatΘ literatury, vzbuzenΘ jubileem z r. 1898, t°eba uvΘsti p°edevÜφm Jar. Golla ╗Fr. Palack²½ (v ╗╚es. ╚as. Hist.½, 1898, a zvl. otisk), sbornφk ╗Pamßtnφk na oslavu st²ch narozenin Fr. [Palack²]-kΘho½, vydan² spoleΦn∞ Φesk²mi ·stavy v∞deck²mi r. 1898 (srv. podrobn² referßt o jeho obsahu v ╗╚es. ╚as. Hist.½, 1898, str. 280 sl.), edici Fr. [Palack²]-kΘho Spisy drobnΘ, jejφ₧ dφl prv², obsahujφcφ spisy a projevy politickΘ, redigoval Boh. Rieger (s d∙le₧it²mi ·vody vydavatelov²mi; Praha, 1898), dφl druh² se spisy historick²mi V. J. NovßΦek (1901; ne·plnΘ), dφl t°etφ se spisy aesthetick²mi a literßrnφmi L. ╚ech (jeÜt∞ neukonΦeno). [Palack²]-kΘho mlßdφ, Φinnost buditelskou a zejmΘna historickou vylo₧il dosud nejÜφ°e podepsan² ve feuilletonech ╗Politik½ z r. 1898 a 1899 (Φφslem 140. poΦφnaje; srv. i Pamßtnφk Akademie k cφs. jubileu, oddφl ╗D∞jepisectvφ½). Z ostatnφ literatury je nejd∙le₧it∞jÜφ: V. J. NovßΦek, Ji°φ [Palack²] (╗╚╚M.½, 1898); J. Jakubec, Bßsn∞ [Palack²]-kΘho (Praha, 1898); J. Krßl, O prosodii ΦeskΘ (╗Listy fil.½, 1894); ╚ech L., [Palack²] jako filosof (╗Osv∞ta½, 1885); t²₧. [Palack²] a Kant (╗╚as. Mat. Mor.½, 1898); PospφÜil J., Hlavnφ principy krßsov∞dy [Palack²]-kΘho (╗Hlφdka½, 1898); T. G. Masaryk, [Palack²]s Idee des b÷hm. Volkes (Praha, 1899); J. Goll, [Palack²]-kΘho programm prßce historickΘ (╗╚es. Cas. Hist.½, 1898); Φlßnek Bed°. TempskΘho o [Palack²]-kΘm v ╗Bohemii½,1876, Φ. 154; [Palack²] nßrodu (Praha, 1898; vybranΘ myÜlenky [Palack²]-kΘho politika, historika, filosofa a literßta, vydanΘ B. Riegrem, podepsan²m, O. Hostinsk²m a Fr. Bφl²m). O drobn∞jÜφ literatu°e jubilejnφ a populßrnφch ₧ivotopisech srv. ╗╚es. ╚as. Hist.½, 1898, 281 sl. a 354 sl.; bibliografie bohatß daty zejmΘna o menÜφch pracφch a projevech t²kajφcφch se [Palack²]-kΘho i o recensφch jeho spis∙ je vydßna ╚. Zφbrtem v ╗Pamßtnφku [Palack²]-kΘho½. Pk°.
Palack²
#######
#FB#
0J7
9F10
47B17
204B6
248B13
326A9
538A9
755A9
805A9
870A9
923A9
1041A9
1128A9
1322A9
1598A9
1738A9
1877A9
2190A9
2345A9
2638A9
2925A9
2969A9
3056A9
3102A9
3184A9
3232A9
3289A9
3382A9
3422A9
3470A9
3772A9
3846A9
3863B3
3869O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palack² Jan K°t. KaÜpar, Φesk² zem∞pisec, politik a hospodß°##%1901%71%248%190281
Palack²: Jan K°t. KaÜpar, syn p°ed., v∞hlasn² Φesk² zem∞pisec, politik a hospodß° *10. °φjna 1830 v Praze a kmotrem byl mu velezaslou₧il² Φesk² kavalφr hrab∞ KaÜpar ze èternberka). Byl dφt∞tem chorΘ a slabΘ konstrukce, kterΘ sesφlilo jen bedlivou pΘΦφ rodiΦ∙ hlavn∞ lΘΦenφm studenou vodou a t∞locvikem. Z tΘ p°φΦiny takΘ po₧φval prvnφho vyuΦovßnφ v dom∞ otcovskΘm a teprve do ÜestΘ t°φdy gymnasijnφ vstoupil na akademickΘ gymnasium pra₧skΘ za °editele Josefa Jungmanna, maje zde za uΦitele Klicperu. Prvnφ vliv na vzd∞lßnφ jeho ducha m∞la matka, hlavnφm domßcφm uΦitelem byl mu V. V. Tomek, kter² p∞stil neobyΦejnou jeho pam∞t vyuΦovßnφm dle volnΘho p°ednesu, bez pomoci knih. Ji₧ v ΦasnΘm mlßdφ osvojil si velice rozsßhlΘ v∞domosti jazykovΘ, tak₧e zßhy krom∞ svΘ mate°Ütiny a n∞mΦiny dokonale ovlßdal n∞kolik modernφch °eΦφ, zvlßÜt∞ francouzÜtinu, vlaÜtinu a angliΦinu. Na universit∞ pra₧skΘ studoval filosofii a prßva, maje za uΦitele oba Pressly, Aug. Smetanu, Wietze, Janderu. P°ed tφm ji₧ vykonal 3 dalekΘ cesty na jih, r. 1838-39 s rodiΦi do ╪φma a Neapole, v zim∞ r. 1845 a 1847-48 s matkou do Nizzy. Vraceje se z druhΘho pobytu v Nizze jel z Vicenzy do Pontebby v rychlφku, jφm₧ dopravovßna takΘ stßtnφ pokladna rakouskß s velik²m obnosem, kterΘ nezmocnili se povstalci jen z tΘ p°φΦiny, ₧e nepoklßdali [Palack²] kΘho na prohlßÜenφ jeho v plynnΘ vlaÜtin∞ uΦin∞nΘ za RakuÜana. V Praze nastßvaly p°i p°φchodu jeho prßv∞ pohnutΘ doby r. 1848, jich₧ i on se ·Φastnil. Se èafa°φkem byl p∙vodcem slovanskΘ trikolory a jako akademick² legionß° byl v ΦervnovΘm boji zajat a vym∞n∞n za ministra Thuna. R. 1850 byl pov²Üen na doktora filosofie, jsa jeÜt∞ posluchaΦem prßv, v zim∞ r. 1853 pak studoval v Pa°φ₧i, kde₧ za jeho dobrozdßnφ podanΘ vlßd∞ v otßzce ΦernohorskΘ nabφdnuta mu Φestnß legie, kterou on vÜak odmφtl. R. 1854 stal se doktorem prßv, naΦe₧ odbyl t°φletou praxi advokßtnφ a u zemskΘho soudu, avÜak dalÜφ karriery v tomto sm∞ru se vzdal, stav se r. 1856 p°ßtelsk²m prost°edkovßnφm prof. H÷flera docentem zem∞pisu na pra₧skΘ universit∞. Za ·Φely studijnφmi dojφ₧d∞l Φasto do ciziny, pracuje vÜude horliv∞ v knihovnßch a museφch, tak zejm. v Italii, N∞mecku, Francii a Anglii, p°i Φem₧ procestoval i Skotsko a Norsko, a zvlßÜt∞ Φasto byl v Berlφn∞, kde studoval u nejv∞tÜφho geografa tehdejÜφ doby, Karla Rittera. DelÜφ dobu pracoval takΘ v krßlovskΘ knihovn∞ v Mnichov∞ (1859). R. 1859 o₧enil se s Adelinou rozenou HΣmplovou. Ze 4 d∞tφ z tohoto man₧elstvφ z∙stala na ₧ivu jen dcera Ada, provdanß od r. 1883 za generßlmaj. (gardy) L. Ül. z Krauchenbergu. R. 1860 d∞dil po matce velkostatek Lobkovice a jako velkostatkß° p°idal se hned ke konservativnφ stran∞ nßrodnφ, v nφ₧ byl v²borem a kterß ji₧ r. 1861 kandidovala jej p°i volbßch do sn∞mu za velkostatek. TΘho₧ roku zvolen za jednatele hospodß°skΘho spolku odboru brand²skΘho, r. 1862 za jednatele hospodß°skΘho spolku kraje pra₧skΘho a r. 1865 za starostu okresnφho v²boru brand²skΘho. V r. 1864 m∞l platnΘ ·Φastenstvφ p°i zalo₧enφ p°φrodov∞deckΘho v²zkumu ╚ech. Vynikajφcφ Φinnost rozvinul za vßlky rakousko-pruskΘ r. 1866 jako dozorce vojensk²ch nemocnic, tak₧e brand²sk² v²bor, jeho₧ byl starostou, postavily vßlΦφcφ strany pod ochranu ╚ervenΘho k°φ₧e. Z p°φΦin politick²ch zastavil r. 1866 svΘ p°ednßÜky universitnφ. Na sv∞tovΘ v²stav∞ pa°φ₧skΘ r. 1867 m∞l ·ΦinnΘ zastoupenφ ΦeskΘ orby a tΘho₧ roku navÜtφvil Moskvu. R. 1867 zvolen byl poslancem na sn∞m∞ ΦeskΘm z kurie velkostatkß°∙v a spolu nßhradnφkem v zemskΘm v²boru, o volbßch r. 1870 zvolen jest op∞t do sn∞mu, r. 1871 a 1872 zasedal v zemskΘm v²boru, v n∞m₧ zφskal si zvlßÜtnφ zßsluhy o zlepÜenφ zemsk²ch ·stav∙ zdravotnφch, a zvolen ze sn∞mu takΘ do °φÜskΘ rady, kde vÜak nezasedal, ·Φastn∞ se tehdejÜφ abstinence Φesk²ch poslanc∙. Roku 1870 °φdil prvnφ kompromissnφ volbu v ΦeskΘm velkostatku, r. 1872 pak zvolen jednatelem ·v∞rnφho spolku u ÄivnostenskΘ banky pro koup∞ statk∙, zvanΘho ╗Φesk² chabrus½, jen₧ m∞l vÜak millionov² deficit, tak₧e [Palack²] nucen byl v nßsledcφch toho r. 1873 sßm p°evzφti velkostatek MiloÜice, z Φeho₧ m∞l velikΘ ztrßty hmotnΘ a nesnßze. R. 1878 obnovil svoji docenturu, p°i d∞lenφ university pra₧skΘ na Φeskou a n∞meckou p°eÜel na onu, na nφ₧ r. 1885 jmenovßn mimo°ßdn²m a r. 1891 °ßdn²m professorem zem∞pisu. Vym∞niv ji₧ r. 1883 sv∙j velkostatek Lobkovice za domy v Praze, zasedal jeÜt∞ potom na sn∞m∞ v ob dobφ 1883-89, avÜak potom vzdal se dalÜφ Φinnosti politickΘ p°es v²slovnΘ p°ßnφ hrab. Taaffeho. Od tΘ doby v∞noval se nejvφce Φinnosti v∞deckΘ a uΦitelskΘ a s obzvlßÜtnφ horlivostφ i °φzenφ zem∞pisnΘho ·stavu ΦeskΘ university. P°i tom podnikal p°es pokroΦil² v∞k sv∙j i dßle rozsßhlΘ cesty studijnφ, tak₧e krom∞ st°ednφ Evropy procestoval Dßnsko, Bosnu, Dalmacii, ╪ecko, evropskΘ Turecko atd. Rovn∞₧ horliv∞ ·Φastnil se i na dßle r∙zn²ch v∞deck²ch sjezd∙ pro zem∞pis, geologii, botaniku, ornithologii, zoologii, nßrodopis, anthropologii a j., jich₧ navÜtφvil p°es 20 a na nich₧ konal ΦetnΘ p°ednßÜky (v Pa°φ₧i, Lond²n∞, Antverpßch, PeÜti, Bernu, Janov∞ a j.) i volen k r∙zn²m hodnostem. Tak zejmΘna byl mφstop°edsedou mezinßrodnφho botanickΘho sjezdu v Antverpßch, mezinßrodnφho ornithologickΘho sjezdu v PeÜti atd. Na mezinßrodnφm. sjezdu ╗de l'assistance publique½ v Pa°φ₧i r. 1889 m∞l hlavnφ zßsluhu o zalo₧enφ mezinßrodnφho v²boru a zdßrn∞ p∙sobil pro ·°ady prßce. [Palack²] jest Φlenem mnoh²ch v∞deck²ch spoleΦnostφ a jednot, jako: ΦeskΘ spoleΦnosti zem∞v∞dnΘ (Φestn² Φlen), francouzskΘ a n∞meckΘ spoleΦnosti zoologickΘ, vφde≥sk²ch sdru₧enφ p°φrodov∞deck²ch (spoleΦnosti zem∞pisnΘ, zoolog.botanickΘ, ornithologickΘ, geologickΘho °φÜskΘho ·stavu, spoleΦ. pro v²zkum Orientu), Oriental Clubu v Lond²nΘ (Φestn² Φlen), p°φrodopisnΘ spoleΦnosti v Moskv∞, n∞meckΘ botanickΘ spoleΦnosti v ╪ezn∞, botanickΘ v Antverpßch, ornithologickΘ centrßlky krßlovstvφ UherskΘho v PeÜti (Φestn² clen) a j. v., od r. 1858 pak jest mimo°ßdn²m Φlenem Krßl. ΦeskΘ spoleΦnosti nauk. B²valΘho svΘho horlivΘho ·Φastenstvφ na ΦeskΘm ₧ivot∞ spolkovΘm musil pro op∞tnou churavost svoji v poslednφ dob∞ zanechati. P∙sobenφ [Palack²]-kΘho jest v hlavnφ podstat∞ trojφho rßzu: politickΘho, hospodß°skΘho a v∞deckΘho, a v ka₧dΘm tomto oboru byl takΘ neobyΦejn∞ literßrn∞ plodn². Vydal °adu samostatn²ch spis∙v, uve°ejnil p°eΦetnΘ prßce v publikacφch v∞deck²ch spoleΦnostφ, jich₧ jest Φlenem, a psal od mlßdφ do vÜech novin a skoro do vÜech Φasopis∙ Φesk²ch, jako₧ i do mnoh²ch politick²ch a v∞deck²ch list∙ cizφch. K Φinnosti politickΘ vedla jej vedle tradicφ rodinn²ch sama pohnutß doba nßroda ╚eskΘho, do kterΘ padß jeho jinoÜsk² a mu₧n² v∞k, a souvisφ takΘ Φinnost ta t∞sn∞ s d∞jinami tΘto doby. V politick²ch sv²ch nßzorech [Palack²] byl konservativec sm∞ru v zßklad∞ umφrn∞nΘho, chlßcholivΘho a smi°ujφcφho, dle okolnostφ a pot°eby vÜak takΘ rßznΘho a ne·stupnΘho. Ve°ejn∞ mluvil mßlokdy, avÜak v mnoh²ch d∙le₧it²ch politick²ch udßlostech tehdejÜφ doby m∞l vynikajφcφ ·Φastenstvφ. Tak zvlßÜt∞ provedl ve fundamentßlkßch territorißlnφ rozd∞lenφ velkostatku, p°ijatΘ pozd∞ji (1882) pro °φÜskou radu a v zßsad∞ r. 1901 i pro sn∞m, velik² podφl pak m∞l na vφt∞zstvφ konservativnφ strany ve velkostatku. Mnoho a horliv∞ pracoval v r∙zn²ch kommissφch, kde rozsßhlΘ a vÜestranΘ jeho v∞domosti dochßzely hojnΘho uplatn∞nφ a ocen∞nφ. PolitickΘ svΘ myÜlenky a nßzory o ve°ejnΘm ₧ivot∞ ulo₧il v p°eΦetn²ch novinß°sk²ch Φlßncφch, broÜurßch i samostatn²ch spisech, z nich₧ jmenujeme: Politik der Zukunft in Oesterreich (anonymn∞, Berl., 1859), kter²₧to spis p°iΦφtßn byl stran∞ starokonservativnφ; B÷hmische Skizzen. Von einem Landeskinde (anonymn∞, LitomyÜl, 1860), kde₧ ost°e a trefn∞ vytkl vady a neÜvary v rozliΦn²ch kruzφch spoleΦensk²ch, zaΦe₧ byl dlouh² Φas terΦem nep°ßtelsk²ch ·tok∙v od t∞ch, jich₧ se citeln∞ byl dotkl; NaÜich sedm hlavnφch h°φch∙ (otiÜt∞no rovn∞₧ beze jmΘna ze èimßΦkova ╗Posla z Prahy½), kterΘ₧to broÜury rozebrßno p°es 20.000 exemplß°∙; O samosprßv∞ anglickΘ (Praha, 1881); ╚φm p°ispφvajφ zem∞ koruny ╚eskΘ stßtu (t., 1883) atd. Jako majetnφk statku Lobkovic [Palack²] obrßtil pozornost svoji zßhy k organisaci hospodß°skΘho ruchu v ╚echßch a ke snahßm po povznesenφ zem∞d∞lstvφ, tak₧e dle vlastnφch sv²ch slov byl prvnφm agrßrnφkem v ╚echßch. K°φsil a obnovil jako hospodß°sk² jednatel kraje pra₧skΘho hospodß°skΘ spolky, jich₧ sch∙ze byly od mφstodr₧itelstvφ podmφn∞ny jeho p°φtomnostφ a zodpov∞dnostφ. Do tohoto oboru jeho Φinnosti spadß takΘ jeho ·Φastenstvφ p°i zaklßdßnφ ÄivnostenskΘ a Nßrodnφ banky, dßle jeho p∙sobnost jako censora Hospodß°skΘ banky, sprßvnφho rady Prvnφho vzßjemn∞ pojiÜ¥ovacφho ·stavu proti ohni a krupobitφ, kter² ji₧ r. 1863 zφskal ΦeskΘmu ₧ivlu, jednatele a pozd∞ji p°edsedy hospodß°skΘho spolku brand²skΘho atd. ZvlßÜtnφ pΘΦi v∞noval chovu konφ, za kter² byl vyznamenßn st°φbrnou medaillφ. AvÜak nejd∙le₧it∞jÜφ Φinnost v ohledu tomto vyvφjel p°i oprav∞ dan∞ pozemkovΘ jako Φlen zemskΘ a pak ·st°ednφ kommisse v l. 1880 a₧ 1882, kde₧ m∞l hlavnφ ·Φastenstvφ p°i snφ₧enφ dan∞ pozemkovΘ v ╚echßch. Jak ji₧ °eΦeno, byl r. 1867 velice Φinn²m zßstupcem ΦeskΘ orby na sv∞tovΘ v²stav∞ pa°φ₧skΘ. I v tomto sm∞ru svΘ Φinnosti [Palack²] napsal °adu statφ, Φlßnk∙v a samostatn²ch spis∙, v∞tÜinou v duchu populßrnφm, jako: Vzduchoslovφ s ohledem na rolnictvφ (2 seÜ. ╗BibliothΘky hospodß°skΘ½, Praha, 1863); O budoucnosti ΦeskΘho rolnictva (t., 1884) a j. Pro lid konal od r. 1856 °adu p°ednßÜek nejprve v ╚eskΘm museu a pozd∞ji ve mnoh²ch spolcφch a venkovsk²ch m∞stech a i ve Vφdni. P°es znaΦnΘ zßsluhy [Palack²]-kΘho na poli hospodß°skΘm a politickΘm hlavnφ jeho v²znam spoΦφvß v Φinnosti v∞deckΘ. V tom ohledu jest bez odporu p°ednφm pr∙kopnφkem v∞dy zem∞pisnΘ v ╚echßch, kterou ovlßdl ve vÜech jejφch odv∞tvφch. AvÜak specißlnφm jeho oborem jest zem∞pis biologick², v n∞m₧ nßle₧φ k nejplodn∞jÜφm pracovnφk∙m a nejlepÜφm odbornφk∙m v∙bec, tak₧e v tΘ p°φΦin∞ po₧φvß v kruzφch odborn²ch prßvem pov∞sti sv∞tovΘ. P°eΦetnΘ jeho prßce v tomto oboru, v nich₧ shromß₧dil ohromn² materißl, tak₧e sßm naz²vß je ╗pralesy dat½, doÜly lichotivΘho ocen∞nφ i v cizin∞ od p°ednφch uΦenc∙v. V prvnφm odbornΘm orgßnu zem∞pisnΘm ╗Petermanns Mittheil.½ (1886) uznßno bylo dφlo Die Verbreitung der V÷gel za ╗zßkladnφ dφlo tohoto oboru fysickΘho zem∞pisu½. Podobnß pozornost v∞novßna i spisu Die Verbreitung der Fische, jen₧ ocen∞n zvlßÜt∞ v Americe. Nejvφce pracφ uve°ejnil v Krßl. ΦeskΘ Spol. Nauk, tak geografick² kommentß° k Hookerov²m ╗Genera Plantarum½ v letech 1864-80 (3 dφly) a p°es 100 menÜφch Φlßnk∙, dßle sem nßle₧φ velikß °ada pracφ otiÜt∞n²ch v jin²ch v∞deck²ch publikacφch, jako₧ i mnohß samostatna jeho dφla, jako: Studie o v²voji rostlinnΘho roucha zem∞koule na zßklad∞ zem∞slovnΘm (Praha, 1881); Die Verbreitung der V÷gel (Vφde≥, 1885); Die Verbreitung der Fische (Praha, 1891-95); La migration des oiseaux (v ╗Aquile½, PeÜ¥, 1897); La distribution des ophidiens (v ╗MΘm. de la Soc. Zool.½, Pa°φ₧, 1898); Quelques idΘes sur l'Θvolution gΘographique des oiseaux (t., ╗Ornis½, 1899); Die Verbreitung der Eidechsen (v ╗Zoolog. Jahrb.½, Giessen, 1899); Die Verbreitung der MeeressΣugethiere (t., 1901); Zem∞pisnΘ rozÜφ°enφ ₧elv (ve ╗V∞stnφku½ ╚eskΘ akademie v∞d a um∞nφ v Praze, 1897, s franc. resumΘ); Die Verbreitung der Batrachier (ve ╗Verhandl. d. Zool.-bot. Gesellsch. ve Vφdni); Flora Asie (v ╗Kroku½, Praha, 1890); RozÜφ°enφ jeÜt∞r∙ (t., 1892); RozÜφ°enφ had∙ (t., 1894); RozÜφ°enφ ssavc∙ (t., 1894, 1895, 1896); Studien zur Verbreitung der Moose (Praha, 1899-1901) a mn. j. Mnohß a d∙kladnß dφla jeho v∞novßna jsou vÜeobecnΘmu a regionßlnφmu zem∞pisu, tak zvlßÜt∞: Zem∞pis vÜeobecn² v∞deck² srovnßvacφ (Praha, 1857-61), kter² vyÜel tΘ₧ n∞mecky pod nßzvem Wissenschaftliche Geographie (1858-1859); P°φrodnickΘ pom∞ry Ameriky (Praha, 1864); Amerika. StatistickΘ nßΦrtky (t., 1871); Asie. P°φrodnickΘ pom∞ry (t., 1872); Palestina (t., 1881); Australie (Karlφn, 1883); Japan (Praha, 1883); SpojenΘ Obce severoamerickΘ (t., 1884) a j. v. VÜecky tyto spisy jevφ dokonalou znalost literatury a p°φsluÜn²ch v²zkum∙v a₧ do doby nejnov∞jÜφ; ohromn² materißl zpracovßn je v nich slohem v pravd∞ kondensovan²m. AvÜak vedle tΘto veleobsßhlΘ literßrnφ Φinnosti [Palack²] zφskal si o Φeskou zem∞v∞du velikΘ zßsluhy i horlivou pΘΦφ o zem∞pisn² ·stav ΦeskΘ university, jeho₧ knihovna vzrostla z velkΘ Φßsti jeho dary na vφce ne₧ 4000 svazk∙ s mno₧stvφm map i obraz∙v a jemu₧ opat°il p∞knΘ sbφrky, zvlßÜt∞ velikolep² geografick² herbß° o vφce ne₧ 12.000 druh∙, snad jedin² toho druhu na sv∞t∞ a ·pln∞ na jeho ·traty po°φzen². Vedle toho vÜak mnoho daroval i ╚eskΘmu museu, zvlßÜt∞ jeho botanickΘ sbφrce a knihovn∞, dßle knihovn∞ pra₧skΘ university, geolog. sbφrce ΦeskΘ university atd. KoneΦn∞ dlu₧no podotknouti, ₧e p°elo₧il z francouzÜtiny Guizotovy D∞jiny vzd∞lanosti v Evrop∞ (Praha, 1851) a Scribeovu veselohru Milovßnu b²ti nebo um°φti (1. sv. ╗BibliotΘky divadelnφ½, Praha, 1852).-Äivotopis jeho p°inesly ╗Oesterreichische botanische Zeitschrift½ (1889) a ╗Zlatß Praha½ (19. °φjna 1900). TÜr.
Palack²
#######
#FB#
0J7
9F15
1311A9
3973A9
5338A9
6066A9
6668A9
7416B34
7530B40
7762B27
7899B21
7936B38
8021A9
9108A9
9202B35
9287B31
9484A9
10140B25
10253B26
10592B67
10675B25
10716B26
10761B24
10812B29
10884B55
10961B29
11028B37
11078B24
11178B30
11260B10
11297B17
11327B14
11354B16
11395B33
11548B36
11638B28
11680B26
11722B28
11763B24
11800B9
11822B9
11848B5
11869B27
12130A9
12966O7Vxs0x0003E810/0x0000057A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palack²##%1901%39%99%190279
#FE#
#ED#
HESLO:Palackya philippinensis##%1901%73%17%190282
Palackya philippinensis CriΘ, druh p°edv∞k²ch rostlin t°etihornφch, dosud jen ve zp∙sob∞ zkamen∞lΘho d°eva nalezen² a prozkouman², poukazujφcφ stavbou svou na d°evo n∞kter²ch nynφ ₧ijφcφch Caesalpiniaceφ (luÜtinat²ch rostlin). EBr.
#######
#FB#
0K23
227B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palßcovß revoluce##%1901%73%66%190283
Palßcovß revoluce sluje vzpoura proti panovnφkovi (a obyΦejn∞ jeho svr₧enφ a smrt), kterΘ se provedou v palßci samΘm bez hnutφ mass, pouhou intrikou dvo°anstva.
#######
#FB#
0K17
#FE#
#ED#
HESLO:PalaΦa##%1901%73%99%190284
PalaΦa, velik² moΦßl ve slavonskΘm Chorvatsku pod m∞stem Os∞kem.
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:PalaΦov##%1901%73%116%190285
PalaΦov (Palzendorf), ves na Morav∞ po obou b°ezφch potoka PetrkovskΘho, v hejtm. a okr. novojiΦφnskΘm, fara a pÜ. St. JiΦφn; 62 d., 369 ob. Φ., 3 n. (1890), 1t°. Ük. a nemocnice. P°ipomφnß se r. 1377.
#######
#FB#
0K7
9B10
#FE#
#ED#
HESLO:Paladilhe##%1901%73%157%190286
Paladilhe [-dij] Emile, skladatel franc. (*1844 v Montpellieru [HΘrault]). Ji₧ jako dφt∞ vzbuzoval podiv sv²m neobyΦejn²m nadßnφm hudebnφm a v devßtΘm svΘm roce p°ijat do konservato°e pa°φ₧skΘ, kde se uΦil h°e na varhany, piano a skladb∞ u Benoista, Marmontela a HalΘvyho. R. 1860 dostalo se mu °φmskΘ ceny a v ╪φm∞ takΘ komponoval p∙vabnou, velmi rozÜφ°enou melodii Mandolineta. Nynφ jest [Paladilhe] professorem na konservato°i a od r. 1882 Φlenem akademie. [Paladilhe] napsal mÜi pro orchestr, dv∞ symfonie, jednoaktovou kom. operu Le passant (1872), dvouaktovku L'amour africain (1875), obΘ modernφho slohu. kde₧to v trojaktovΘ ope°e Suzanne (1879) p°evlßdß starÜφ melodiov² sm∞r. Opera Diana (1885) nesetkala se s ·sp∞chem valn²m a velikß opera La patrie z r. 1886 takΘ nevynikla valn∞. [Paladilhe] napsal mimo to mnoho melodiφ pro zp∞v a piano.
#######
#FB#
0K9
17F5
390A11
460A11
535B10
566B16
638B7
691B5
750B9
792A11
#FE#
#ED#
HESLO:Paladin##%1901%73%322%190287
Paladin (franc., ital. paladino, ze st°edolat. palatinus), vzneÜenß osoba (palatφn) p°i knφ₧eti, ob²vajφcφ s nφm v palßci. Rytφ°skΘ romßny zovou [Paladin]-y rytφ°e stolu ArtuÜova a pak hrdiny Karla Vel. Obecn∞ znamenß [Paladin] poslΘz rytφ°e, ochrßnce.
#######
#FB#
0K7
23B8
47B9
145A9
218A9
#FE#
#ED#
HESLO:Palaearktick²##%1901%73%372%190288
Palaearktick², t. severnφ krajin∞ StarΘho sv∞ta nßle₧ejφcφ, jest pojem zejmΘna anglick²ch chorolog∙ (Wallace, Sclater a j.) pro kv∞tenu a zvφ°enu severnφch konΦin StarΘho sv∞ta. Jest to pro naÜeho Φtenß°e nejsrozumiteln∞jÜφ, °ekneme-li, ₧e na p°. Φeskß kv∞tena i zvφ°ena jest naskrz [Palaearktick²]-kß. Rozdφlem od toho jmenuje se holarktickΘ, co spoleΦno zemφm okolo severnφ toΦny, jako Ütika, vlk, sluky n∞kterΘ. Hranice k jihu jsou dle autor∙ rozliΦnΘ; n∞kte°φ je Üφ°φ a₧ k tropick²m aneb subtropick²m kraj∙m zahrnujφce v to st°edomo°sk² a pouÜtevnφ kraj, jinφ je zakonΦujφ u Alp, Kavkßzu, Altaje, Bajkalu. V∞deΦt∞jÜφ jest nßhled Ettingshausena a jin²ch, ₧e [Palaearktick²]-kß fauna povstala dobou ledovou vyhynutφm tvar∙ krajin te∩ teplejÜφch.-Zßhadno arci bude, proΦ na p°φklad udr₧ely se opice u Kuku-Noru v lesφch v zim∞ zasn∞₧en²ch a ne v zßp. Evrop∞. Ale palaeontologie spφÜe sv∞dΦφ pro poslednφ nßhled, tak bylo na p°. ptactvo Francie st°ednφ p°edpliocΘnnφ rozhodn∞ tropickΘ (papouÜci na p°., Trogon gallicus). Mo₧no rozeznati kraj zßpadnφ, st°ednφ a v²chodnφ hlavn∞ podle st∞hovßnφ ptßk∙, nebo¥ do v²ch. Sibi°e jdou ptßci z ╚φny, Zadnφ Indie a Malaisie, zase do st°ednφ Φßstky z P°ednφ Indie a zßp. Asie. Za ledovΘ doby byla zvφ°ata ted' [Palaearktick²]-kß vφce v jihu, tet°ev ve èpan∞lφch, Lagomys v Korsice, a zßp. Evropa, kterß nebyla ledem kryta, zachovala na p°. genetku v zßp. Francii-aΦ vφce toho stopy u bylin (Myrica gale, Lobelia, Dortmanna, Hymenophyllum tunbridgense, Trichomanes radicans a j.). P².
#######
#FB#
0K13
18F40
283A15
331F11
661A15
1003B15
1249A15
1430B81
1519B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeaspis##%1901%74%116%190289
Palaeaspis Claypole, rod vym°el²ch ryb s dv∞ma palaeozoick²mi speciemi z Φeledi Pteraspidae, °ßdu Heterostraci, podt°. Protocephali Rohon. Thon.
#######
#FB#
0K10
80B11
98B12
119B12
139B5
#FE#
#ED#
HESLO:Palaemon##%1901%74%149%190290
Palaemon, zool., viz Garnßti.
#######
#FB#
0K8
21O7Vxi0x006207F0/0x000012DA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0910%23%165%095493
#FE#
#ED#
HESLO:Palaemonetes##%1901%74%157%190291
Palaemonetes, zool., viz Garnßti.
#######
#FB#
0K12
25O7Vxi0x006207F0/0x000012DA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0910%23%165%095493
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeobromelia##%1901%74%165%190292
Palaeobromelia Ettgsh., otisky p°edv∞kΘho organismu snad rostlinnΘho, s laloky hv∞zdovit∞ postaven²mi, p∞kn∞ v°etenovit²mi, je₧ jsou slo₧eny z nemnoh²ch, k°φ₧mo spirßln∞ t∞sn∞ zavinut²ch ₧eber. Otisky tyto a otisky podobnΘho druhu byly za°azeny jednak k jednod∞lo₧n²m rostlinßm, jako Bromeliaceφm (Palaeobromelia Ettgsh., Sporlederia Stiehl.) a Xyrideφm (Palaeoxyris Brongn.), jednak k obrovsk²m Charqceφm (Spirangium Schimp. dle mφn∞nφ Nathorstova) atd., dosud jsou vÜak jeÜt∞ tvary neroz°eÜen²mi, ano n∞kte°φ domnφvajφ se, ₧e podobnΘ otisky mohly by snad pochßzeti od vajec p°edpotopnφch ₧ralok∙ (Fayolia Renault et Zeiller), Φemu vÜak jinφ odpφrajφ. Otisky podobnΘho rßzu vysk²tajφ se ji₧ ve svrchnφm karbonu a tu a tam a₧ do vrstev wealdensk²ch. EBr.
#######
#FB#
0K14
298B14
322B11
355B11
407B10
599B7
750B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeocarya##%1901%74%314%190293
Palaeocarya Sap. [-ka-], rod t°etihornφch otisk∙ rostlinn²ch plod∙ p°φbuzn²ch k rodu Pterocarya z Φeledi Juglandaceae. EBr.
#######
#FB#
0K11
85B10
105B13
119B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeoconchae##%1901%74%339%190294
Palaeoconchae [-kon-]. Nßzvem tφmto oznaΦil p°ed 20 lety Neumayr provisornφ skupinu palaeozoick²ch ml₧∙. (v. t.) bez zßmku; jest tudφ₧ [Palaeoconchae] synonymem s Cryptodontia starÜφch koncholog∙v, a proto₧e Neumayr recentnφ Solenomyu poΦφtß tΘ₧ k [Palaeoconchae], i ΦßsteΦn²m synonymem Pelseneerov²ch Protobranchiφ. [Palaeoconchae] vyznaΦujφ se ·pln²m nedostatkem zßmku, kterß₧ vlastnost jest u nich dokladem p∙vodnφ jednoduchΘ ·pravy lastur (jsou recentnφ Lamellibranchiata bez zub∙ v zßmku, ale nßsledkem redukce, i vyvinuly se z forem opat°en²ch zuby v zßmku; p°φkladem jsou rody Modiolarca, Anodonta, Ostrea); mφsto zßmku majφ [Palaeoconchae] zaΦastΘ vruby na h°betnφ stran∞ lastur, je₧ vzßjemn∞ do sebe zasahujφce zastßvajφ funkci zßmku, ale na rozdφl od zub∙ zßmku jsou tyto zßhyby tvo°eny celou st∞nou lastur (kde₧to zuby zßmku jsou vyvinuty jen na vnit°nφ ploÜe misek sko°ßpeΦn²ch a vytvo°eny jen zpodnφ vrstvou jejich) jsouce nez°φdka jen pokraΦovßnφm ₧eber a brßzd po v∞tÜφ Φßsti lastury se tßhnoucφch. Podobn²mi zßhyby na zßmkovΘm okraji opat°en jest takΘ recentnφ rod Cardium (srdcovka). Ostatnφ vlastnosti vÜem [Palaeoconchae]-chßm spoleΦnΘ jsou jemnost lastur, slab∞ naznaΦenΘ dva vtisky svalovΘ stejn²ch rozm∞r∙v a nevykrojenß Φßra plßÜ¥ovß; svaz (ligament) b²vß obyΦejn∞ zcela zevnφ. Neumayr rozeznßvß 10 Φeledφ, je₧ lze dle Bernarda sestaviti do Φty° p°φbuzensk²ch °ad: 1. Vlastidae (rody Vlasta a Dux, Barrandem p∙vodn∞ Vojvoda pojmenovan²) a Antipleuridae (Antipleura, Dualina a Dalila) z ΦeskΘho siluru; 2. Praecardiidae (Praecardium, Pleurodonta) a Cardiolidae (Cardiola) ze siluru a devonu Φetn²ch zemφ; 3. Protomyidae (Protomya, Palaeanatina) a Selenopsidae (Orthonata, Palaeosolen) z devonu a carbonu a Solenomyidae od devonu do dnes (devonskß, permskß a recentnφ Solenomya a k°φdovß i t°etihornφ Janeia), Grammysiidae (Grammysia), ΦetnΘ v devonu; 4. Posidonomyidae (Posidonomya) kamenouhelnΘ a Daonellidae (Daonella, Halobia, Monotis) triasovΘ, podobnΘ Aviculidßm. AnatomickΘ vlastnosti Solenomye dle zkoumßnφ Pelseneerov²ch jevφ morfologickΘ pom∞ry velmi p∙vodnφ a blφzkou p°φbuznost k Nuculidßm. Bbr.
#######
#FB#
0K13
99F4
135A15
248A15
317A15
584B28
632A15
1081B7
1125A15
1391F9
1407B6
1416B3
1439B7
1466F9
1477B19
1499B6
1528F13
1543B24
1571F11
1584B8
1630F11
1643B22
1669F12
1683B22
1728F12
1789B9
1822B6
1831F12
1845B9
1876F14
1892B11
1920F11
1933B26
2124B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeocyparis##%1901%74%207%190295
Palaeocyparis Saporta, rod p°edv∞k²ch rostlin nahosemen²ch, cyp°iÜovit²m p°φbuzn²ch sv²mi v∞tevkami, je₧ jsou vφce nebo mΘn∞ plochΘ, jen z mlßdφ oblejÜφ, st°φdavΘ a kolmo od hlavnφ v∞tve odstßvajφcφ, s listy Üupinovit²mi, tvrd²mi, ve 4 °adßch po 2 v₧dy st°φdav∞ a t∞sn∞ °azen²mi. Sem v°adil Saporta mnohΘ otisky, je₧ byly d°φve popsßny pod jmΘnem Caulerpites, Thuyites, Arthrotaxites a Echinostrobus Shimp. Objevuji se ve st°ednφm a svrchnφm Ju°e. EBr.
#######
#FB#
0K13
347B36
386B13
448B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeofatologie##%1901%74%298%190296
Palaeofatologie viz Palaeontologie rostlinnß.
#######
#FB#
0K15
20O24Vxs0x000772DA/0x000080CE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%76%405%190303
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeografie##%1901%74%314%190297
Palaeografie (z °ec.), nauka o star²ch pφsmech a jejich v²voji. Z jejφho oboru vyluΦujφ se vÜak n∞kterΘ pamßtky historickΘ, na nich₧ vyskytuje se pφsmo. Tak zab²vß se pφsmem na mincφch numismatika, pφsmem na peΦetech sfragistika; krom toho vÜak pφsmo nßpis∙ (na p°. na pomnφcφch a pamßtkßch stavebnφch) jest p°edm∞tem zvlßÜtnφ v∞dy epigrafiky. Zb²vß tedy [Palaeografie]-ii pouze pφsmo knih a listin. Pokud se t²Φe listin, [Palaeografie] st²kß se ·zce s diplomatikou, v∞dou, je₧ zab²vß se formßlnφ strßnkou listin v∙bec, tedy nejen pφsmem, n²br₧ zvlßÜt∞ tΘ₧ formulemi a slohem listin. Z praktick²ch p°φΦin v obor [Palaeografie] p°ibφrß se tΘ₧ nauka o lßtkßch, na nich₧ se psßvalo, jako₧ i nauka o psacφm nßΦinφ. Podle r∙zn²ch druh∙ pφsma lze d∞liti [Palaeografie]-ii v r∙znß odv∞tvφ. Proto₧e studium pφsma nejstarÜφch kulturnφch nßrod∙ p∞stuje se obyΦejn∞ v t∞snΘm spojenφ s jejich d∞jinami v∙bec, jde hlavn∞ o [Palaeografie]-ii latinskou, v ni₧ mo₧no v ÜirÜφm smyslu pojφmati nejen pφsmo pamßtek psan²ch °eΦφ latinskou, n²br₧ i pφsmo pamßtek psan²ch °eΦmi nßrodnφmi, pokud u₧φvajφ t. zv. pφsma latinskΘho nebo jeho odr∙d, dßle o [Palaeografie]-ii °eckou a p°φbuznou s nφ [Palaeografie]-ii slovanskou, je₧ zab²vß se pφsmem kyrillsk²m a hlaholsk²m. Hlavnφm ·kolem [Palaeografie] jest, aby nßs uΦila Φφsti sprßvn∞ tato starß pφsma, zejmΘna tedy rozum∞ti systΘmu zkratek, jich₧ b²valo u₧φvßno m∞rou velmi znaΦnou. Vedle toho vÜak [Palaeografie] uΦφ nßs urΦovati p°φbli₧n∞ z rßzu pφsma, jφm₧ kniha nebo listina jest napsßna, dobu jejich vzniku, po p°φpad∞ tΘ₧ jejich provenienci. Za tφm ·Φelem stopuje podrobn∞ zm∞ny, jim₧ pφsmo podlΘhalo na r∙zn²ch mφstech a v r∙zn²ch dobßch (v. Pφsmo). Podrobnß znalost d∞jin pφsma dovoluje nßm jednak za°azovati pφsemnΘ pamßtky, o jejich₧ vzniku nemßme odjinud zprßv, do urΦitΘ doby (n∞kdy lze tuto dobu omeziti a₧ i na Φtvr¥ stoletφ, jindy dlu₧no spokojiti se jednφm nebo dokonce i n∞kolika stoletφmi); dßle vÜak poskytuje mo₧nost rozhodovati, zda n∞kterß pφsemnß pamßtka, kterß sama do urΦitΘ doby se klade, skuteΦn∞ v tΘ dob∞ mohla b²ti napsßna, Φφm₧ [Palaeografie] stßvß se nejd∙le₧it∞jÜφm prost°edkem ke zjiÜt∞nφ pad∞lk∙v a pod. P°irozen∞ mß nejv∞tÜφ d∙le₧itost [Palaeografie] latinskß, a to zase v prvΘ °ad∞ pro st°edov∞k, kdy nebylo tisku a v²voj pφsma d∞l se jednotn∞ji. Pokusy o soustavnΘ a v∞deckΘ studium starΘho pφsma vyskytuji se od doby humanistickΘ. Prvnφ rozhodn² krok uΦin∞n byl v XVII. stol. ve sporu mezi benediktiny kongregace maurskΘ a jesuity o pravost n∞kter²ch listin °ßdu benediktinskΘho. SlavnΘ dφlo Mabillonovo De re diplomatica libri VI (1681), jφm₧ se hßjφ ony podez°φvanΘ listiny, v∞nuje znaΦnou pozornost tΘ₧ v²voji pφsma. Jako tu, byla [Palaeografie] i v nßsledujφcφ dob∞ p∞stovßna jako souΦßst diplomatiky. Znßmß dφla diplomatickß Nouveau traitΘ de diplomatique z r. 1750, Waltherovo klassickΘ Lexicon diplomaticum z r. 1751 a j majφ i pro [Palaeografie]-ii velik² v²znam. Teprve v XIX. stol. [Palaeografie] odlouΦila se od diplomatiky; vzniklo mno₧stvφ d∞l v∞novan²ch v²hradn∞ studiu starΘho pφsma. Jsou to hlavn∞ velikΘ soustavnΘ sbφrky ukßzek r∙zn²ch druh∙ pφsma v reprodukcφch, kterΘ po strßnce technickΘ zvlßÜt∞ od vynalezenφ reprodukce fotografickΘ stßle se zdokonalujφ. Podrobn² v²Φet vÜech d∙le₧it∞jÜφch publikacφ z oboru [Palaeografie] najde se v knize G. Friedrichov∞, UΦebnß kniha [Palaeografie] latinskΘ (Praha, 1898), je₧ nßle₧φ k nejlepÜφm p°φruΦnφm knihßm latinskΘ [Palaeografie], vynikajφc d∙kladnostφ, p°ehlednostφ i hojn²mi a p∞kn²mi ukßzkami r∙zn²ch druh∙ latinskΘho pφsma. Z jin²ch podobn²ch knih nejznßm∞jÜφ jsou tyto: Prou, Manuel de palΘographie latine et franτaise du VIe au XVIIe siΦcle (2. vyd. r. 1892); Paoli, Programma di paleografia latina e diplomatica I. Paleografia latina (2. vyd. 1888), II. Materie scrittorie e librarie (1894); n∞meck² p°eklad tohoto spisku po°φdil Lohmeyer, Grundriss zu Vorlesungen ⁿber lat. Palaeographie u. Urkundenlehre I. Lateinische Paleographie (1889), II. Schrift- und Bⁿcherwesen (1895). P∙vodnφ p°φruΦky palaeografickΘ n∞meckß literatura dosud nemß, nehledφme-li k malΘmu spisku rßzu vφce praktickΘho Anleitung zur lateinischen Palaeographie od Wattenbacha (4. vyd. 1886). Od tΘho₧ autora pochßzφ klassick² spis Das Schriftwesen im Mittelalter (3. vyd. 1896), jednajφcφ o psacφch pot°ebßch a nßΦinφch. Velmi dobrß kniha Thompsonova, Handbook of greek and latin palaeography (1893) jednß tΘ₧ o [Palaeografie]-ii °eckΘ. Pro [Palaeografie] ii slovanskou (kyrillskou) vydal d∙le₧itou pom∙cku Karskij, OΦerk slavjanskoj kyrillovskoj paleografiji (VarÜ., 1901). Ostatn∞ v p°φΦin∞ slovanskΘ [Palaeografie] viz Hlaholice a Kyrillice. K Kr.
#######
#FB#
0K12
185F11
217F11
332F10
355A14
422A14
453F12
612A14
748A14
910A14
928F9
1129A14
1147F6
1171A14
1189F10
1262A14
1426A14
1676F5
2086A14
2199A14
2700A14
2905A14
2958A14
3295A14
3357A14
3445A14
3672D1
4422A14
4451A14
4613A14
4632O21Vxk0x0026049F/0x00004DC5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1104%32%149%112521
4655B5
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeochondriteae##%1901%75%83%190298
Palaeochondriteae, otisky p°edv∞k²ch °asovit²ch tvar∙ z vrstev silursk²ch, vφce nebo mΘn∞ rozv∞tvenΘ v ΦetnΘ vßleΦkovitΘ a hladkΘ v∞tve, upomφnajφcφ na mo°skΘ, nynφ ₧ijφcφ °asy rodu Chondrites a p. EBr.
#######
#FB#
0K17
182B10
198B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeolithickß doba##%1901%75%124%190299
Palaeolithickß doba neboli starÜφ doba kamennß, tΘ₧ doba diluvißlnφ zvanß, v nφ₧ Φlov∞k ₧il zßrove≥ s mamutem, nosoro₧cem a jin²mi zvφ°aty vyhynul²mi a d∞lal sob∞ nßstroje kamennΘ, hrub∞ otloukanΘ. Viz Evropa (praehistorie, str. 891 a₧ 892).
#######
#FB#
0K19
27F19
52F15
202O6Vxh0x005AEE76/0x00005FEE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0809%53%471%085876
#FE#
#ED#
HESLO:PalaeologovΘ##%1901%75%182%190300
PalaeologovΘ (Palaiolßgoi), poslednφ dynastie V²chodo°φmskΘho Φili ByzantskΘho cφsa°stvφ 1258-1453. Jednotlivci z tΘto rodiny uvßd∞jφ se ji₧ v XI.-XII. stol. jako vojev∙dci. Na tr∙n ji p°ivedl cφsa° Michael VIII. (1258-82, v. t.) usurpacφ. Vedle cφsa°stvφ Ca°ihradskΘho (viz ByzantskΘ cφsa°stvφ) nalΘzala se od r. 1383 sekundogenitura [PalaeologovΘ]-g∙v s titulem despotsk²m na Morei. Tam se po pßdu Ca°ihradu dr₧eli brat°φ poslednφho cφsa°e Konstantina, despotovΘ Demetrius a TomßÜ [PalaeologovΘ], do roku 1460. Demetrius vzdal se sultßnu Muhammedovi II. a za sφdlo mu vykßzßno m∞sto Enos s d∙chody severnφch ostrov∙ °eck²ch; zem°el r. 1470 v Drinopoli jako mnich David. TomßÜ utekl do Italie a zem°el v ╪φm∞ r. 1465. Ze syn∙ jeho Ond°ej vedl v ╪φm∞, honose se titulem cφsa°sk²m, ₧ivot mßlo vzorn² a₧ do svΘ smrti r. 1502; Manuel vrßtil se k sultßnovi, p°ijal pensi od n∞ho a synovΘ jeho se dokonce poturΦili. Dcera TomßÜova Zoe vdala se r. 1472 za ruskΘho velkoknφ₧ete Ivana III. VasiljeviΦe.-Jedna v∞tev [PalaeologovΘ]-g∙v panovala v markrabstvφ MontferratskΘm v dneÜnφm Piemontu v l. 1305 a₧ 1533. Cφsa° Andronik II. pojal r. 1284 za man₧elku Irenu Montferratskou, a kdy₧ rod Montferratsk² brzo potom vym°el, zd∞dil jeho ·zemφ syn obou Theodor [PalaeologovΘ] Markrabstvφ to bylo proto za tureck²ch v²boj∙v ·toΦiÜt∞m knφ₧at a velmo₧∙v °eck²ch, albßnsk²ch a jihoslovansk²ch.-V XVI. stol. p°iklßdali si nßzev [PalaeologovΘ] g∙v Φetnφ dobrodruhovΘ. K nim nßle₧φ Jakub Olympidarios [PalaeologovΘ] z ostrova Chiu, kter² za Maxmilißna II. pob²val v Praze; pomnφk od n∞ho postaven² tchßnu jeho mistru Kuthenovi r. 1568 spat°uje se v kolleji Karlov∞ podnes. Srv. Jos. JireΦka v ╗╚as. Mat. Mor.½, 1875. K. Jk.
#######
#FB#
0K12
14C11
275O19Vxd0x00715387/0x00004912/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0411%20%0%047798
335A14
483A14
513F9
732F6
824F6
926F3
1007A14
1240F7
1248A14
1410A14
1481A14
1697B6
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeoniscidae##%1901%75%513%190301
Palaeoniscidae, Φele∩ b²valΘ skupiny ryb ganoidnφch, kladenß nynφ ke chrupavΦit²m rybßm pramenoploutv²m (°ßd Actinopterygii, pod°. Chondrostei). Nßle₧ejφ v ni vesm∞s fossilnφ, po v∞tÜin∞ palaeozoickΘ ryby t∞la podlouhlΘho, z pravidla rhombick²mi Üupinami ganoidnφmi pokrytΘho. ┌sta jsou pod p°ednφm koncem hlavy, jejφ₧ kosti krycφ majφ povrch z ganoinu s rozmanitou skulpturou; n∞kterΘ ze st°ednφch kostφ krycφch schßzejφ. Suspensorium dolejÜφ Φelisti mß polohu Üikmou (nazad a dol∙). V ·stech jsou drobnΘ, ku₧elovitΘ zuby. Ploutev h°betnφ jest jedinß a krßtkß, ocasnφ nesoum∞rnß (heterocerknφ); tato ploutev i jinΘ n∞kterΘ mφvajφ v p°edu °ady Üupin (fulcra). TakΘ ÜirokΘ paprsky ve blßn∞ dutiny ₧abernφ (radii branchiostegi) majφ povrch leskl², z ganoinu. Ryby tΘto Φeledi poΦφnajφ se vysk²tati v devonu a zanikly za doby liasovΘ; nejvφce druh∙ pat°φ ·tvaru kamenouhelnΘmu a permskΘmu. K rod∙m znßm∞jÜφm nßle₧ejφ: Cheirolepis Ag., Acrolepis Ag., Gyrolepis Ag., Pygopterus Ag., Amblypterus Traq., Eurylepis Newb. a p°edevÜφm Palaeoniscus Ag. (emend. Traq.). Tento mß na ÜtφhlΘm t∞le Üupiny nevelikΘ, s ryhami, zrny i jinakou skulpturou, v mal²ch ploutvφch jemn∞ ΦlßnkovanΘ paprsky s ganoinem, p°ed lich²mi ploutvemi Ütφtky v podob∞ V a na vφΦku ₧abernφm ÜirokΘ operculum a interoperculum. K rodu palaeoniscus se poΦφtajφ te∩ jen neΦetnφ druhovΘ Φeledi [Palaeoniscidae] z permskΘho ·tvaru v N∞mcφch a v Anglii; nejznßm∞jÜφmi jsou P. Freislebeni Ag., P. magnus Ag., P. elegans Ag., P. longissimus Ag. atd. U nßs v ╚echßch nenφ ₧ßdnΘho druhu rodu P.; co k n∞mu b²valo poΦφtßno, nßle₧φ k r. Amblypterus. FriΦ uvßdφ tyto druhy Φesk²ch [Palaeoniscidae]-id: Pyritocephalus sculptus Fr., Sceletophorus biserialis Fr., Phanerosteon pauper Fr., Amblypterus Kablikae (Gein.), verrucosus Fr., Duvernoyi (Ag.), Vratislavensis (Ag.), Rohani (Heck.), luridus (Heck.), obliquus (Heck.), caudatus (Heck.), lepidurus (Ag.), Reussi (Heck.), Feistmanteli Fr., Zeidleri Fr. a angustus (Ag.), pak Acrolepis KrejΦii Fr., A. sphaerosideritarum Fr., A. gigas Fr. a Progyrolepis speciosus Fr.-Srv. Zittelovu Palaeozoologii, pak dφla: A. Smith Woodward, Catalogue of the Fossil Fishes in the British Museum (Part. II., Lond 1891); Dr. Ant. Fritsch, Fauna d. Gaskohle etc. (sv. III., Praha, 1895). Br.
#######
#FB#
0K14
109B14
131B11
651B6
705B19
915B11
932B9
947B9
962B10
978B11
997B9
1025B12
1296B12
1352A16
1429B14
1449B9
1464B10
1480B14
1544B2
1587B12
1630A16
1651B23
1680B24
1710B19
1735B20
1765B10
1781B9
1798B14
1820B6
1836B7
1853B8
1871B8
1889B9
1906B6
1922B12
1940B8
1955B8
1975B17
1998B21
2025B8
2040B22
2270B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeoniscus##%1901%76%397%190302
Palaeoniscus Ag. viz Palaeoniscidae.
#######
#FB#
0K12
13F3
21O14Vxs0x0007677F/0x000008EC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%75%513%190301
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeontologie##%1901%76%405%190303
Palaeontologie jest v∞da o pradßvn²ch tvorech, kte°φ ob²vali zemi za d°φv∞jÜφch, minul²ch dob geologick²ch a zanechali stopy po sob∞, tak zv. zkamen∞liny. Zkamen∞liny jsou tvrdΘ Φßsti vn∞jÜφch neb vnit°nφch koster, kterΘ r∙zn²m zp∙sobem p°em∞nily se pochodem fossilisaΦnφm ve hmotu nerostnou. Jindy dochovaly se nßm jen slabΘ otisky, v²jimkou i m∞kk²ch Φßstφ t∞la, aneb i stopy povstalΘ ch∙zφ p°edv∞kΘho tvorstva po rozmoΦenΘ p∙d∞. Ve v∞Φn²ch ledech sibi°sk²ch od dob diluvißln²ch uchovaly se zbytky velik²ch ssavc∙, mamuta a nosoro₧ce, se vÜemi Φßstmi m∞kk²mi. Nßlezy zkamen∞lin d∞jφ se v∞tÜinou jen nahodile a z toho vysvφtß, ₧e naÜe znßmosti tvorstva p°edv∞kΘho nemohou b²ti ·plnΘ. Dßle jest z°ejmo, ₧e zachovati se mohly jen ty zbytky tvorstva, kterΘ p°iÜly do p°φznivΘho prost°edφ, a to hlavn∞ do bahna usazujφcφho se na dn∞ mo°skΘm neb °φΦnφm. Zbytky na souÜi ulo₧enΘ tΘm∞° v₧dy podlehly vliv∙m vzduchu a deÜt∞, zprßchniv∞ly a ·pln∞ vymizely. Bohatou ko°ist pro zkoumßnφ palaeontologickß poskytujφ ulo₧eniny, kterΘ-jak dosud v mo°φch se d∞jepovstaly Φinnostφ zvφ°at sam²ch, tak ·tesy korßlovΘ, polohy sko°ßpek dirkono₧cov²ch, m°φ₧ovc∙v a pod. ╚echy nßle₧ejφ k zemφm v ohledu palaeontologickΘm dosti d∙kladn∞ prozkouman²m a mo₧no odhadnouti poΦet popsan²ch zkamen∞lin as na 6800. Ze zkuÜenostφ [Palaeontologie] iφ nabyt²ch mo₧no ustanoviti dv∞ pravidla, kterß jsou pro urΦovßnφ pom∞rnΘho stß°φ vrstev velmi d∙le₧itß: 1. stejnΘ vrstvy mφvajφ stejnΘ zkamen∞liny; pravidlo toto m∞nφ se jen vyskytovßnφm mφstnφch rßz∙, podobn∞ jako ve zvφ°en∞ nyn∞jÜφ; 2. v urΦit²ch vrstvßch vystupujφ urΦitΘ skupiny zkamen∞lin, kterΘ jinde nejsou tak se°azeny. N∞kterΘ zkamen∞liny jsou pro urΦitΘ vrstvy v²znaΦn²mi tak, ₧e snadno dle nich vrstvy ty po vÜech mφstech povrchu zemskΘho poznßvßme; zkamen∞liny takovΘ naz²vßme v∙dΦφmφ. Uvedenß 2 pravidla poskytla doklad pro rozt°φd∞nφ vrstev k∙ry zemskΘ, jakΘho v geologii se u₧φvß (viz Geologie). Pokud se t²Φe d∞jin [Palaeontologie], nalΘzßme n∞kterΘ nejasnΘ zprßvy o zkamen∞linßch ji₧ u °eck²ch filosof∙, jako u Xenofana, Strabona, Anaximandra, Empedokla a zvlßÜt∞ u Aristotela, kte°φ vÜickni zkamen∞liny rozliΦn²m zp∙sobem vyklßdali. ╪φmÜtφ spisovatelΘ jen z°φdka a mimochodem o zkamen∞linßch se zmi≥ujφ. Arab Ibn Sina vysv∞tloval zkamen∞liny zvlßÜtnφ tvo°ivou silou p°φrody, kterß pr² vytvo°ovala ve vod∞ zvφ°ata ₧ivß, na skßle pak zvφ°ata v nerost prom∞n∞nß. Alexander ab Alexandro vyhlßsil zkamen∞liny za sv∞dky vÜeobecnΘ potopy sv∞ta. Malφ° Leonardo da Vinci vid∞l ve zkamen∞linßch zbytky zvφ°at, kterß kdysi skuteΦn∞ ₧ila, a podobnΘ mφn∞nφ m∞li i Fracastoro a Bernard Palissy v XVI. stol. V tΘ₧e dob∞ povstala i nauka, kterß vyhlaÜovala zkamen∞liny za h°φΦky p°φrody. Zastanci tohoto mφn∞nφ byli na p°. Olivi v Cremon∞ a Gessner v Curichu. Povstala vÜak i uΦenφ jinß, kterß p°ipisovala p∙vod zkamen∞lin p∙sobenφ hv∞zd (Mercati v ╪φm∞), neb zvlßÜtnφ pß°e vodnφ, nasycenΘ semeny ₧ivoΦich∙ (Luidius v Oxfordu) a j. Ve stoletφ XVII. Dßn MikulßÜ Steno hled∞l srovnßvßnφm zkamen∞lin se ₧ijφcφmi zvφ°aty dokßzati, ₧e nßle₧ely zvφ°at∙m skuteΦn∞ ₧ivÜφm. V tΘm₧e sm∞ru p∙sobil i AngliΦan Woodward. Scheuchzer v Curichu nalezl kostru jeÜt∞ra, kterou poklßdal za zbytek Φlov∞ka potopou zhynuvÜφho (homo diluvii testis). R. Hooke v Anglii v XVIII. stoletφ vynaÜel theorii o p°evratech k∙ry zemskΘ, ve kterΘ zkamen∞liny uznßval za zbytky zvφ°ecφ. V tΘ₧e dob∞ byly zkamen∞liny popisovßny a zobrazovßny v Φetn²ch, Φasto nßdhern∞ vypraven²ch pojednßnφch. Tak vznikla halda uΦen²ch spis∙, mezi nimi₧ vynikala dφla, kterß vydali Knorr a Walch v N∞mecku, Brander a Solander v Anglii, Bourget a Gessner ve èv²carech, Plancus, Soldani a Volta v Italii, Burtin v Belgii, Faujas ve Francii a j. v. Nauka o zkamen∞linßch nemohla ovÜem pokroΦiti, dokud zßklad, sprßvn² nßzor geologick², nebyl podßn. Proto i duchaplnΘ zßv∞ry, je₧ uve°ejnil Buffon, byly v mnoh²ch sm∞rech pochybeny. Proto nem∞la ani velkß palaeontologickß dφla, kterß vydali na poΦ. XIX. stol. Parkinson, Sowerby, Guettard, Lamarck a Schlotheim, ₧ßdoucφho v²sledku. V²Üe v∞deckΘ dosßhla [Palaeontologie] teprve vystoupenφm Cuviera, kter² p°edevÜφm upravil zßklady geologickΘ a pak [Palaeontologie]-ii na nich vybudoval. Jest znßmo z geologie, ₧e nßzor Cuvier∙v o straÜn²ch katastrofßch, kter²m zem∞ naÜe obΦas podlΘhala, brzy byl opraven AngliΦanem Lyellem; avÜak na v∞domosti palaeontologickΘ m∞lo uΦenφ Cuvierovo jen vliv p°φzniv². Povstaly velikΘ prßce, tak D'Orbignyho ve Francii, Goldfusse v N∞mcφch a j., v nich₧ na geologickΘ naleziÜt∞ brßn byl pat°iΦn² z°etel. UΦenφm Darwinov²m, kterΘ p°ipisuje [Palaeontologie]-ii velikou d∙le₧itost, zavlßdlo jinΘ nazφrßnφ a rovn∞₧ i jin² zp∙sob zkoumßnφ v [Palaeontologie]-ii. V nov∞jÜφ dob∞ velikΘ mno₧stvφ pracovnφk∙ vÜech nßrod∙ seznamuje nßs s tvorstvem p°edv∞k²m. Ve Francii v tom oboru znßmi jsou: Gaudry, Agassiz, Brongniart, Milne-Edwards, Michelin a j.; v Anglii Huxley, Owen, Brady, Woodward, Carpenter, Mac Coy, Jones, Etheridge, Nicholson, Hinde a mn. j.; v N∞mecku pracovali Meyer, Beyrich, Dollo, Schlⁿter, Geinitz, Zittel, Wagner a j. U nßs v ╚echßch A. E. Reuss popsal zkamen∞liny k°φdovΘho ·tvaru, Beyrich z Berlφna a pak Corda a Hawle zpracovali trilobity z ·tvaru silurskΘho. Po nich J. Barrande, kdy₧ byl sebral p°ebohatou sbφrku silursk²ch zkamen∞lin, poΦal vydßvati velikΘ dφlo: Soustava silurskß ve st°edu ╚ech. O zkamen∞linßch, kterΘ ulo₧eny jsou ve sbφrkßch musea krßl. ╚eskΘho, pracovali FriΦ, Slavφk, Novßk, PoΦta, Bayer, Kafka, Prochßzka, Perner a Klika. Zkamen∞liny z jin²ch sbφrek popisovali Wold°ich, Laube, Jahn, Bruder, Zahßlka, Bieber, Conrath, KuÜta, Teller, Semper, Katzer a j. Ve èvΘdsku popisovali zkamen∞liny Angelin, Hisinger, Lundgren, Lindstr÷m a j., v Rusku Eichwald, Pander, Kutorga, Schmidt, Trautschold, Kovalevskij, M÷ller, Pavlov aj. V Americe byla [Palaeontologie] velmi p∞stovßna a proslavili se sv²mi v²zkumy Cope, Marsh, Hall, Billings, Walcott, Scudder, Rominger, White a j. Pom∞r [Palaeontologie] k zoologii jest velmi blφzk², nebo¥ ob∞ v∞dy liÜφ se jen tφm, ₧e prvnφ zab²vß se tvorstvem d°φv∞jÜφch geologick²ch period, druhß tvorstvem geologickΘ periody nyn∞jÜφ. ZvlßÜ¥ d∙le₧it² jest pom∞r [Palaeontologie] k nauce v²vojovΘ. Bylo ji₧ uvedeno, ₧e v nauce tΘto velmi d∙le₧itΘ mφsto vykßzßno jest [Palaeontologie]-ii, nebo¥ v∞da tato mß dokßzati, ₧e mezi p°edv∞k²mi zvφ°aty vyskytujφ se p°edkovΘ ·strojnosti ni₧Üφ, ze kter²ch postupn∞ poÜla zvφ°ata naÜe. [Palaeontologie] v mnohΘm ohledu na jevo vynesla vztahy velmi zajφmavΘ a podala nep°etr₧itΘ °ady v²vojovΘ. Nevyskytl se ni jedin² p°φpad, kter² by sv∞dΦil proti nauce v²vojovΘ, naopak velikΘ mno₧stvφ p°φklad∙ ji p°φmo podporuje. Tak m∙₧eme p°i prohlφ₧enφ zkamen∞lin dle ·tvar∙ velmi patrn∞ seznati postup tvorstva na zemi, a to ve dvojφm sm∞ru. Jednak pozorujeme, ₧e ve starÜφch ·tvarech vyskytujφ se ₧ivoΦichovΘ s ·strojnostφ jednoduÜÜφ, tedy ni₧Üφ, kde₧to v ·tvarech mladÜφch objevujφ se ₧ivoΦichovΘ slo₧it∞jÜφ, jednak seznßvßme, ₧e nejstarÜφ ₧ivoΦichovΘ od nyn∞jÜφch nejvφce se liÜφ a ₧e b∞hem dob podobnost ₧ivoΦich∙ p°edv∞k²ch s nyn∞jÜφmi stßle roste a nab²vß zvlßÜt∞ v t°etihorßch znaΦnΘho stupn∞, a₧ pak ve Φtvrtohorßch ji₧ zastoupeny jsou veÜkerΘ typy tvorstva nyn∞jÜφho. Jsou zde tudφ₧ patrny dv∞ °ady, a to °ada v²vojovß a °ada podobnosti. V poslednφ dob∞ d∙sledky ve prosp∞ch nauky v²vojovΘ [Palaeontologie]-iφ uvßd∞nΘ se zlehΦujφ zp∙sobem, kter² se nezdß b²ti sprßvn²m. Z tvorstva p°edv∞kΘho, jeho₧ zkoumßnφ jest p°edm∞tem [Palaeontologie], nejvφce zajφmajφ skupiny, kterΘ se vyznaΦujφ stß°φm znaΦn²m, kterΘ nynφ ve zvφ°en∞ naÜφ nejsou ji₧ zastoupeny a tudφ₧ vym°ely a kterΘ udßvajφ nßm sm∞r, jak²m dle uΦenφ nauky Darwinovy v²voj kmene se bral. Podobn∞ jako v popisnΘ zoologii pokraΦuje se i v [Palaeontologie] ii a rozvrhuje se tvorstvo na 10 tvar∙ ₧ivoΦiÜn²ch, z nich₧ 9 Φφtß svΘ zßstupce mezi zkamen∞linami. Z prvok∙v (Protozoa) velmi hojn∞ jsou zastoupeni v mo°φch geologick²ch dirkono₧ci (Foraminifera), a ti poΦφnajφ ji₧ ve zpodnφm silurskΘm ·tvaru. NepoΦφtßme ovÜem problematickΘ zkamen∞liny Eozoon z prahor, kterß d°φve vyklßdßna byla za obrovskΘho dirkono₧ce. Ve star²ch ·tvarech dirkono₧ci jsou velmi vzßcnφ; v kamenouhelnΘm pojednou povstßvß bohatß zvφ°ena dirkono₧c∙ rod∙ star²ch, ale ·strojnosti na pohled vysokΘ. Od tΘ doby pak a₧ v ju°e dirkono₧ci poΦφnajφ se vyskytovati hojn∞ji, tak ₧e v tomto ·tvaru a pak takΘ v k°φd∞ zaΦastΘ vypl≥ujφ celΘ vrstvy. I nßÜ k°φdov² ·tvar Φφtß ΦetnΘ (as 252) druhy, kterΘ ponejvφce nßle₧ejφ k rod∙m Globigerina, Textularia, Nodosaria, Haplophragmium, Bulimina, Flabellina, Frondicularia a jin²m. I v t°etihorßch jsou hojnφ a p°ipodob≥ujφ se znenßhla ji₧ zvφ°en∞ nyn∞jÜφ. D∙le₧itΘ jsou n∞kterΘ rody vym°elΘ a pak rody, kter²ch pro hojnost jejich pou₧φvß se za zkamen∞liny v∙dΦφ; tak na p°. rod Fusulina pro ·tvar kamenouheln², rod Numulites pro t°etihornφ. P°ibΘ°eme-li vym°elΘ tvary mezi tvary nynφ ₧ijφcφ. vyskytne se nßm mnoho nep°etr₧it²ch °ad prom∞n∞n²ch znak∙, tak ₧e jest velmi obtφ₧no, ne-li v∙bec nemo₧no, spravn∞ omezovati druhy a zaΦastΘ i rody dirkono₧c∙. Jinß skupina prvok∙v jsou m°φ₧ovci (Radiolaria), kte°φ se vyznaΦujφ nejv∞tÜφm stß°φm, je₧to patrnΘ stopy jejich nalezeny byly ji₧ v prahorßch francouzsk²ch. Dßle dokßzßny ve vÜech ·tvarech pozd∞jÜφch, ovÜem pozorovßnφ jich pro nepatrnΘ rozm∞ry jest obtφ₧no. U nßs z k°φdovΘho ·tvaru znßmo 14 druh∙ a to hlavn∞ rody Dictyomitra, Coenosphaera, Porodiscus a j. I houby (Porifera) majφ ve vrstvßch k∙ry zemskΘ ΦetnΘ zßstupce. PoΦφnajφ kambrick²m ·tvarem a objevujφ se pak ve vÜech ·tvarech. mladÜφch. U nßs v siluru znßmy jsou jen z ojedin∞l²ch jehliΦek, aΦ v jin²ch zemφch objevujφ se hojn∞ a ve tvarech celistv²ch s kostrou pevnou. Hojn∞jÜφmi jsou v naÜem k°φdovΘm ·tvaru, kde popsano bylo na 170 druh∙v. NejΦast∞ji vyskytujφ se Craticularia, Chonella, Verruculina, Stichophyma, Coscinopora, Ventriculites, Pleurostoma, Plocoscyphia, Stellispongia, Pachytilodia a j. V t°etihorßch v²voj hub se umφr≥uje a v mo°φch nyn∞jÜφch podobn∞ jest na stupni mnohem ni₧Üφm ne₧ za dob k°φdov²ch. Tvar lßΦkovc∙v (Coelenterata) velmi hojn∞ jest zastoupen ve zkamen∞linßch, ovÜem p°edn∞ skupiny, kterΘ obdßny jsou kostrou vßpenitou. V²jimkou nalΘzßme takΘ stopy po kostrßch chitinovit²ch. Ze skupin takov²ch nejd∙le₧it∞jÜφ jest vym°elß Φeled' graptolit∙, kterß jest omezena na ·tvary kambrick² a silursk². U nßs popsßno 95 druh∙, nejhlavn∞jÜi nßle₧ejφ k rod∙m Didymograptus, Tetragraptus, Monograptus, Dicellograptus, Cyrtograptus, Rastrites, Retiolites a j. JinΘ Φeledi lßΦkovc∙ slim²Üovit²ch za dob prvohornφch byly hojn∞ rozÜφ°eny a ·Φastnily se vydatn∞ stavby ·tes∙ korßlov²ch. Jest to vym°elß skupina Stromatoporoidea, kterß m∞la pevnΘ, vßpenitΘ kostry, tvo°φcφ zßkladnu trsu. U nßs ze siluru a devonu jest znßmo celkem 14 druh∙, nßle₧ejφcφch rod∙m Actinostroma, Clathrodictyon a Stromatopora. Skupina polyp∙ usedl²ch uchovala p°ehojnΘ svΘ kostry ve vrstvßch k∙ry zemskΘ a vyznaΦovala se takΘ i v dobßch geologick²ch tφm, ₧e-podobn∞ jako v mo°φch nyn∞jÜφch-budovala mohutnΘ ·tesy. P°edpoklßdßme-li, ₧e podmφnky, za kter²ch v nyn∞jÜφ dob∞ ·tesy korßlovΘ povstßvajφ, byly nutny i v dobßch geologick²ch, m∙₧eme souditi o teplot∞ vody a v∙bec o pom∞rech tehda panovavÜφch. NejstarÜφ z polyp∙v usedl²ch jsou korßly Φty°ΦetnΘ (Rugosa) a desknatΘ (Tabulata), kterΘ₧to ob∞ skupiny vym°ely; podobn∞ i zajφmavß Φele∩ Monticuliporidae, jejφ₧ postavenφ v soustav∞ dosud nenφ urΦitΘ. Korßly ÜestiΦetnΘ (Hexacoralla) poΦφnajφ teprve triasov²m ·tvarem a jsou potomci korßl∙ Φty°Φetn²ch. V silurskΘm a devonskΘm ·tvaru naÜem bylo popsßno na 144 druh∙ polyp∙v usedl²ch. Nejhojn∞jÜφ jsou Φty°ΦetnΘ Cyathophyllum, Omphyma, Chonophyllum, Cystiphyllum, z desknat²ch Favosites, Halysites, Coenites, Pachypora a j.; rovn∞₧ i Φele∩ Monticuliporidae jest u nßs zastoupena. Triasem poΦφnajφ mladÜφ Φeledi polyp∙v usedl²ch, p°edevÜφm korßly ÜestiΦetnΘ, kterΘ hojn∞ se vyskytujφ v ju°e a k°φd∞ a pak v t°etihorßch p°ipodob≥ujφ se zvφ°en∞ nyn∞jÜφ. Z naÜeho k°φdovΘho ·tvaru znßmo 44 druh∙' hlavn∞ jsou to rody Leptophyllia, Dimorphastraea, Caryophyllia, Synhellia, Micrabacia, Placoseris, Porites, Cordilites a j. Z t°etihornφho ·tvaru naÜeho uvedeno bylo na 12 druh∙v. Zajφmavo jest, ₧e i volnΘ medusy, tedy zvφ°ata t∞la vesm∞s m∞kkΘho, znßmy jsou z otisk∙ v lithografickΘm vßpenci jurskΘm. Udßvßny b²vajφ ji₧ z kambrickΘho ·tvaru, ale zdß se, ₧e tvary tyto nejsou ne₧ stopy po lezoucφch zvφ°atech jin²ch. Kmen ostnoko₧c∙ (Echinodermata) hojn∞ jest zastoupen ve vrstvßch zemsk²ch a Φφtß zde bohatΘ skupiny vym°elΘ. Lilijφce (Crinoidea) poΦφnajφ ji₧ kambrick²m ·tvarem a nejvyÜÜφho stupn∞ rozvoje svΘho dosßhly v silurskΘm ·tvaru, tak ₧e nyn∞jÜφ zvφ°ena, kterß sestßvß vesm∞s ze tvar∙ hlubinn²ch, jest jen slab²m odleskem bujnΘho ₧ivota za dob mo°e silurskΘho. Z tΘ doby u nßs znßmo 11 druh∙, mimo ΦetnΘ blφ₧e neurΦitelnΘ ·lomky. Jsou to hlavn∞ rodovΘ Scyphocrinus, Bohemicocrinus, Vletavicrinus, Zenkericrinus, Carolicrinus, Caleidocrinus, Laubeocrinus a j. I v devonu jeÜt∞ rozvoj lilijic trval neumenÜen²; z tΘ doby znßmy u nßs druhy 2 (r. Ichthyocrinus); rovn∞₧ v kamenouhelnΘm ·tvaru lilijice byly velmi ΦetnΘ. Tφm ·tvarem vymφrß typ star² a triasem poΦφnajφ znenßhla lilijice p°ibli₧ovati se nynφ ₧ijφcφm. V jurskΘm, k°φdovΘm i t°etihornφm ·tvaru poΦet jich se umenÜuje a Φφtß v nyn∞jÜφch mo°φch jen asi 10 rod∙v. V naÜem jurskΘm ·tvaru znßmy jsou druhy 2, v k°φdovΘm asi 4. Vym°el² °ßd ostnoko₧c∙ stß°φ znaΦnΘho jsou jablovci (Cystoidea). PoΦφnajφ ji₧ kambriem, dosahujφ v siluru nejv∞tÜφho rozvoje svΘho a vymφrajφ v kamenouhelnΘm ·tvaru. Jest to nejstarÜφ °ßd ostnoko₧c∙v a majφ na sob∞ znaky seskupeny, kterΘ teprve u ostatnφch °ßd∙v ostnoko₧cov²ch, mladÜφch, doÜly svΘho v²voje, tak ₧e m∙₧eme je poklßdati za spoleΦn² pramen ostnoko₧c∙ mladÜφch. U nßs byly nalezeny v kambriu 4, v siluru a devonu 80 druh∙v. NejΦast∞ji se vysk²tajφ Echinosphaerites, Aristocystites, Arachnocystites, Craterina, Orocystites, Deutocystites, Porocystites, Dendrocystites, Caryocrinus a j. Jin², rovn∞₧ vym°el² °ßd ostnoko₧c∙v jsou poup∞nci (Blystoidea), kte°φ se odlouΦili od starÜφ v∞tve jablovc∙ v devonu a nejv∞tÜφho rozÜφ°enφ nabyli v kamenouhelnΘm ·tvaru, kter²m takΘ ·pln∞ vym°eli. Hadice (Ophiuroidea) zastoupeny byly tvary starΘho typu ji₧ v siluru. V dobßch pozd∞jÜφch znenßhla p°ipodob≥ujφ se tvar∙m ₧ijφcφm. Hv∞zdice (Asteroidea) jsou tΘho₧ stß°φ, i u nich pozorujeme, ₧e znenßhla b∞hem dob p°ipodob≥ujφ se tvar∙m nynφ ₧ijφcφm. Je₧ovky (Echinoidea) poΦφnajφ v siluru a sice tvary star²mi, podoby zcela neobvyklΘ. V devonu a karbonu rovn∞₧ neΦetn∞ jsou zastoupeny a dosud typu starΘho; v triasu vyskytujφ se Φetn∞ji a teprve v tomto a v nasledujφcφm ·tvaru jurskΘm typy starobylΘ nahrazovßny jsou znenßhla mladÜφmi. V ·tvaru jurskΘm a k°φdovΘm je₧ovky jsou velmi ΦetnΘ, v t°etihorßch n∞kterΘ Φeledi (jako Clypeaster a Spatangus) velmi se rozÜi°ujφ a Φφtajφ p°eΦetnΘ druhy, z nich₧ n∞kterΘ slou₧φ za zkamen∞liny v∙dΦφ. U nßs z jurskΘho ·tvaru popsßny byly druhy 3, z k°φdy 46 a z t°etihor 2. Nejhlavn∞jÜφ rody jsou Cidaris, Phymosona, Pygaster, Caratomus, Catopygus, Micraster, Hemiaster a j. Z Φlenovc∙v (Arthropoda) jsou kor²Üi (Crustacea) p°ehojn²mi zbytky v dobßch geologick²ch zachovßni. Z kor²Ü∙v ni₧Üφch (Entomostraca) zanechali lupenono₧ci (Phyllopoda) misky svΘ ji₧ v devonu; u nßs v permu rod Estheria zastoupen 3 druhy. ╚etn∞jÜφ byli sko°epatci (Ostracoda), kte°φ ₧ili ji₧ za dob mo°e kambrickΘho. V siluru byli velmi Φetni, v devonu n∞kterΘ druhy slou₧φ za v∙dΦφ zkamen∞liny i v kamenouhelnΘm ·tvaru byli hojni a podobnφ v triasu a ju°e. V k°φd∞ jest bohatost rod∙ velikß, v t°etihorßch jsou tvary podobnΘ nynφ ₧ijφcφm a plnφ Φasto celΘ vrstvy. V siluru a devonu u nßs 75 druh∙ (Leperditia, Primitia, Beyrichia, Entomis aj.), v k°φd∞ 32 druhy (Cythere, Cypris), v t°etihorßch 36 druh∙. Svijono₧ci (Cirrhipeda) poΦφnajφ silurem-u nßs Plumulites-v devonu jsou °idÜφ a teprve v k°φdovΘm ·tvaru stßvajφ se hojn∞jÜφmi. U nßs Loriculla, Poliicipes, Scalpellum. Z kor²Ü∙ vyÜÜφch (Malacostraea) v ·tvarech star²ch setkßvßme se s Φetn²mi a velmi zajφmav²mi tvary. Tak °ßd Phyllocarida, kter² vykazuje v nyn∞jÜφ zvφ°en∞ zajφmavΘ p°φbuznΘ (Nebalia), vyskytuje se ji₧ v kambriu, postupuje do siluru a konci se v devonu. U nßs znßmo na 25 druh∙, je₧ nßle₧ejφ rod∙m Ceratiocaris, Aptychopsis, Cryptocaris, Phasganocaris, Ptychocaris a j. Ze stejnono₧c∙ (Isopoda) nalΘzßme nejstarÜφ zbytky v permu; neΦetnΘ stopy nalΘzßme pak v ·tvarech mladÜφch. BleÜivci (Amfipoda) nejstarÜφ znßmi jsou ze siluru, pak p°ichßzejφ dosti hojn∞ v karbonu a permu. Z tohoto posledn∞jÜφho ·tvaru u nßs znßmi jsou rodovΘ Gampsonyx a Palaeorchestia. ┌stono₧ci (Stomatopoda) prvnφ stopy zanechali v kamenouhelnΘm ·tvaru. Kor²Üi desφtinozφ (Decapoda) velmi Φetn²mi zbytky zastoupeni jsou ve vrstvßch k∙ry zemskΘ. Raci dlouhorepφ (Macrura) nejstarÜφ znßmi jsou z devonu, takΘ v permu a triasu zanechali stopy. V jurskΘm ·tvaru mo₧no pozorovati mohutn² jejich rozvoj, kter² trvß i v k°φd∞. U nßs v k°φd∞ popsßno na 24 druhy, kterΘ nßle₧ejφ hlavn∞ rod∙m Enoploclythia, Schlⁿteria, Hoploparia, Palinurus, Glyphaea, Stenocheles, Callianassa, Podocrates a j. V t°etihorßch jsou raci dlouhorepφ rovn∞₧ znßmi; zde zam∞nili n∞kte°φ rodovΘ mo°skou vodu za sladkou. U nßs z t°etihor uvedeny byly druhy 4. Raci m∞kkorepφ (Anomura) zanechali nepatrnΘ zbytky, poΦφnaje triasem. Krßtkorepφ Φili krabi (Brachyura) poΦφnajφ snad ji₧ v prvohorßch, soud∞ dle stop °φdk²ch a Φasto pochybn²ch. JeÜt∞ v ju°e zpodnim nejsou zbytky jejich urΦitΘ a teprve ve svrchnφm jurskΘm ·tvaru zastoupeni jsou se vÜφ urΦitostφ. U nßs v k°φd∞ znßme druh∙ 14, hlavn∞ rod∙ Polycnemidium, Palaeocorystes, Lissopsis a j. V t°etihorßch krßtkorepφ vyskytujφ se ji₧ hojn∞ji a nachßzφme zde ji₧ mnoh² rod, kter² dosud ₧ije. Ze znamenitΘ skupiny kor²Ü∙ vym°el²ch (Palaeostraca) zajφmavφ jsou p°edn∞ kor²Üi hrotnatφ (Merostomata), podivnφ tvorovΘ znaΦn²ch rozm∞r∙v a s ·strojnostφ, kterß vyznaΦovala se znaky starobyl²mi, pochßzejφcφmi od typu Φlenovce z doby, ne₧ rozliÜen byl v °ßdy. Jedna Φele∩ jejich poΦφnß se zpodnφm silurem, nejv∞tÜφho rozvoje dosahuje v siluru svrchnφm a konΦφ se permem. U nßs znßmo 7 druh∙, nejhlavn∞jÜφ rody jsou Eurypterus, Pterygotus a Slimonia. Jinß Φeled' jde a₧ do naÜich mo°φ, kde jest zastoupena podivn²m ostrorepem (Limulus). N∞kterΘ zbytky nalezeny byly v naÜem permu. Pro geologii tak d∙le₧itß skupina trilobit∙ poΦφnß se v kambrickΘm ·tvaru a to star²mi rody, kterΘ velkou v∞tÜinou v ·tvaru tom vymφrajφ. Nejv∞tÜφho rozvoje dosahujφ trilobitΘ ve zpodnφm ·tvaru silurskΘm, ve svrchnφm jevφ se ji₧ ·bytek, kter² se v devonu stup≥uje, v ·tvaru pak kamenouhelnΘm a permskΘm jsou jejich poslednφ stopy. U nßs v kambriu uvedeny byly 33 druhy, zejmΘna Paradoxides, Conocoryphe, Ellipsocephalus, Agnostus, Sao, Agraulos a j. Ze siluru a devonu popsßno 378 druh∙ rod∙ Phacops, Dalmania, Cheirurus, Asaphus, Aeglina, Ampyx, Illaenus, Sphaeroxochus, Acidaspis, Arethusina, Proetus a j. v. Pavoukovitφ (Arachnida) jen v²jimkou mohli zachovati zbytky, p°es to znßmi jsou vÜak Ütφ°i ji₧ ze siluru, pavouci z ·tvaru kamenouhelnΘho a tΘm∞° vÜecky Φeledi z t°etihornφho. Z t°etihor zachovalo se nßm vφce zbytk∙ t∞chto zvφ°at jemnΘho t∞la; ulo₧eny byly do v²hodnΘho prost°edφ, toti₧ do jantaru, zkamen∞lΘ to sm∙ly t°etihornφ borovice (Pinus succinifera). Z ΦeskΘho kamenouhelnΘho ·tvaru pochßzejφ n∞kterΘ velmi zajφmavΘ otisky, tak sv∞toznßm² Ütφr Cyclophthalmus senior, kter² byl po prvΘ nalezen hrab. èternberkem r. 1834 u Chomle, dßle jinΘ tvary starobylΘ, jako Rakovnicia, Anthracomarthus, Architrabus, Eophrynus a j., dßle znßm u nßs z Radnic pavouk Palaranea. Stono₧ky (Myriopoda) zastoupeny starobyl²mi typy ji₧ v prvohorßch a to v devonu anglickΘm, hojn∞jÜφ zbytky jejich nalezeny v karbonu a permu. Z tohoto poslednφho ·tvaru uvedeno u nßs na 14 velmi zajφmav²ch druh∙, je₧ nßle₧ejφ rod∙m: Archijulus, Isojulus, Pleurojulus, Anthracojulus, Pylobius a j. V druhohornφch ulo₧eninßch stono₧ky jsou °φdkΘ a teprve v t°etihorßch Φast∞ji se vyskytujφ, ponejvφce uzav°eny v jantaru. Hmyz (Insecta) zanechal ve vrstvßch sice stopy, za zachovßnφ takov²ch jemn²ch zbytk∙ lze vÜak d∞kovati jen zvlßÜtnφ nßhod∞. NejstarÜφ hmyz znßm jest ze siluru francouzskΘho (Palaeoblattina), vφce stop pochßzφ z karbonu a permu. U nßs z karbonu uvedeno bylo tvar∙ 5, z permu 15. Jsou to: Anthracoblattina, Oryctoblattina, Gerablattina, Ettoblattina, Grylacris a j. Dßle dlu₧no uvΘsti velkou jepici Palingenia, nalezenou u nßs u Votvovic. Z triasu znßmo jest hmyzu mßlo, v jurskΘm ·tvaru jsou to hlavn∞ sladkovodnφ ulo₧eniny a pak jemn² lithografick² vßpenec, kde se vyskytuji zbytky Φetn∞jÜφ. Podobn∞ i k°φda jest chuda zbytky hmyzov²mi; u nßs popsßno bylo na 23 stop hmyzov²ch z tohoto ·tvaru; velikou v∞tÜinou problematick²ch. T°etihory chovajφ vÜak velmi hojnΘ zbytky hmyzovΘ jak uzav°enΘ v jantaru, tak i na jemn²ch lupcφch. U nßs znßmo na 36 druh∙. Z Φerv∙ (Vermes) mohly zanechati stopy ovÜem jen ty skupiny, kterΘ ob²vajφ rourky vybudovanΘ z pevnΘ hmoty. Jsou to n∞kte°φ rodovΘ Φerv∙ Üt∞tinat²ch (Sedentaria) a byly jejich zbytky udßvßny ji₧ ze siluru, jsou vÜak hojn∞jÜφmi a₧ poΦφnaje ·tvarem jursk²m. U nßs znßmy jsou v jurskΘm ·tvaru druhy 3, v k°φdovΘm 15; hlavnφ rod jest Serpula. Do p°φbuzenstva t∞chto tvar∙ klade se vym°elß skupina Tentaculitidae, od n∞kter²ch p°iΦφtanß m∞kk²Ü∙m. ╚ele∩ tato mß svΘ zßstupce ji₧ v ·tvaru kambrickΘm, velkΘho pak rozÜφ°enφ dosahuje v siluru a i v devonu. Z obou t∞chto ·tvar∙ znßmo u nßs na 22 druh∙. Jindy zbyla a zachovala se pevnß kusadla, kter²mi ozbrojen rypßk Φerv∙. MalΘ zkamen∞liny tyto znßmy jsou pod jmΘnem Conodontes z ruskΘho ·tvaru silurskΘho a takΘ u nßs nalezen byl jeden druh. V jemnΘm lithografickΘm vßpenci jurskΘm vyskytujφ se takΘ otisky cel²ch t∞l, dßle pak uvßd∞ny jsou rourky rozliΦn²ch rozm∞r∙ za zbytky Φerv∙. Z kmene m∞kk²Üovit²ch mechovky (Bryozoa) zanechaly velmi hojnΘ zbytky ve vrstvßch a to ji₧ poΦφnaje silurem. V prvohorßch nalΘzßme tvary vesm∞s vym°elΘ, ·strojnosti dosti slo₧itΘ a nynφ neobvyklΘ. Nßle₧ejφ mechovkßm kruho·st²m, kterΘ proto dlu₧no pova₧ovati za starÜφ a p∙vodn∞jÜφ. U nßs uvedeny ze siluru a devonu 44 druhy, kterΘ se ·Φastnily Φasto stavby ·tes∙ korßlov²ch. Jsou to rodovΘ: Fenestella, Hemitrypa, Filites, Utropora, Phyllopora, Lemmatopora a j. V karbonu a permu dosahujφ n∞kterΘ starobylΘ Φeledi nejv∞tÜφho rozvoje, avÜak koncem ·tvaru toho vymφrajφ. JeÜt∞ v triasu a v ju°e p°evlßdajφ vesm∞s mechovky kruho·stΘ a teprve v k°φd∞ mechovky oru₧natΘ poΦφnajφ dosahovati znaΦn∞jÜφho stupn∞ rozvoje. Z ΦeskΘ k°φdy popsßno bylo 79 druh∙, hlavn∞ rody Stomatopora, Diastopora, Entalophora, Discosparsa, Spiropora, Heteropora, Ditaxia, Idmonea, Osculipora, Truncatula, Cea, Melicertites, Membranopora, Biflustra, Eschara, Hippothoa a j. V t°etihorßch p°evahu majφ mechovky or∙₧natΘ, podobn∞ jako v mo°φch nyn∞jÜφch. Zbytky ramenono₧c∙ (Brachiopoda) jsou velmi d∙le₧itΘ pro rozt°i∩ovßnφ vrstev, je₧to jest mezi nimi mnoho zkamen∞lin v∙dΦφch. PoΦφnajφ se ji₧ zpodnφm kambriem, kde₧ jsou zastoupeni ji₧ asi 10 rody, a to a₧ na jedin² rod (Orthis) rody bezzub²mi, tedy ni₧Üφmi, rozÜi°ujφ se ve svrchnφm ·tvaru kambrickΘm a nejv∞tÜφho rozvoje dosahujφ v siluru. U nßs v kambriu 11 druh∙, v siluru a devonu 639 druh∙, je₧ nßle₧ejφ rod∙m Lingula, Obolus, Discina, Siphonotreta, Crania, Orthis, Strophomena, Leptaena, Spirifer, Merista, Cyrtia, Atrypa, Rhynchonella, Pentamerus a j. V karbonu a permu n∞kterΘ starΘ rody vymφrajφ. V triasu i ju°e poΦet rod∙ jest nevelik², za to rodovΘ jsou bohati druhy. Podobn∞ jest tomu i v k°φd∞. U nßs znßmy jsou z jurskΘho ·tvaru 21, z k°φdy 22 druhy, kterΘ v∞tÜinou nßle₧ejφ rod∙m Rhynchonella, Terebratula, Thecidea, Crania, Terebratulina. V t°etihorßch jest poΦet ramenono₧c∙ nepatrn² a dnes ₧ije v mo°φch asi 140 druh∙, kde₧to zkamen∞l²ch jest znßmo na 6000 druh∙. Ramenono₧ci vyznamenßvajφ se ustßlenostφ a trvalostφ n∞kter²ch znak∙ ji₧ od pradßvn²ch dob, kterß₧to vlastnost zaΦastΘ uvßd∞na byla za doklad proti pouΦce v²vojovΘ. Z m∞kk²Ü∙ ml₧i (Lamellibranchiata) udßvßni jsou ji₧ z ·tvaru kambrickΘho, aΦ zbytky jejich v t∞chto vrstvßch jsou nedostateΦn∞ zachovßny, tak ₧e urΦenφ Φasto jest nejistΘ. V siluru vyskytujφ se vÜak ji₧ velmi hojn∞ a to ponejvφce ve tvarech starobyl²ch, znaΦn∞ se liÜφcφch od nynφ ₧ijφcφch. V∞tÜina silursk²ch ml₧∙ vyznaΦuje se p°etenk²mi miskami, slab²mi svaly, bezzub²m aneb jen zrn∞n²m zßmkem a okrajem plßÜt∞ celistv²m. NßÜ silur a devon poskytly nejvφce doklad∙ k seznßnφ t∞chto tvar∙v a bylo Barrandem popsßno odtud na 1269 druh∙, oznaΦen²ch Φasto jmΘny Φesk²mi, ne v₧dy Ü¥astn∞ volen²mi. V karbonu a permu n∞kterΘ starΘ rody vymφrajφ; v triasu pak mo₧no pozorovati nßpadnou prom∞nu zvφ°eny ml₧ovΘ; starΘ typy nahrazeny jsou Φele∩mi nov²mi, kterΘ v jurskΘm a k°φdovΘm ·tvaru se rozmno₧ujφ. V ·tvaru poslΘze uvedenΘm mocn∞ se rozmßhß v∞tev rudist∙v a s nφm zßrove≥ vymφrß. U nßs z jury uvedeny byly 32 druhy, z k°φdy asi 418 druh∙v a z t°etihor asi 56 druh∙v. V t°etihorßch zvφ°ena ml₧ovß p°ibli₧uje se nyn∞jÜφ. P°φdono₧ci (Scaphopoda) jsou p∙vodu prastarΘho, nebo¥ zbytky jejich uvßd∞jφ se ji₧ z ·tvaru kambrickΘho a od tΘ doby p°ichßzejφ v ·tvarech vÜech. U nßs v k°φd∞ popsßno bylo 6, v t°etihorßch 5 druh∙; hlavnφ zßstupce jest rod Dentalium. Chitoni (A mphineura) udßvßni jsou ji₧ ze siluru a mß se za to, ₧e hlavnφ rod Chiton v tomto ·tvaru ji₧ byl zastoupen, avÜak zkamen∞liny dotyΦnΘ zachovßny jsou nedostateΦn∞. U nßs podobnß zkamen∞lina oznaΦena byla jmΘnem Duslia. BohatΘ odd∞lenφ pl₧∙ (Gastropoda) vyskytuje se ji₧ v ·tvaru kambrickΘm a to n∞kolika rody (Scenella, Stenotheca, Rhaphistoma a j.), kterΘ majφ velikou d∙le₧itost ku p°irovnßnφ s pozd∞jÜφmi rody. I v siluru jsou Φetn∞ zastoupeni tvary starobyl²mi. V triasu zvφ°ena b°ichono₧c∙ zm∞nila se patrn∞, starΘ typy vymφrajφ a novΘ p°istupujφ. V jurskΘm ·tvaru pochod ten pokraΦuje a ΦßsteΦn∞ se dokonΦuje; v k°φd∞ poΦφnajφ panovati Φeledi, kterΘ jsou vesm∞s ji₧ rozÜφ°eny v t°etihorßch a nyn∞jÜφch mo°φch. SilurskΘ tvary naÜe nejsou dosud zpracovßny; k°φdov²ch bylo uvedeno asi 229; t°etihornφch pak 163. V t°etihornφm vßpenci u Tucho°ic vyskytuje se velikΘ mno₧stvφ pl₧∙ plφcnat²ch z rod∙: Helix a jeho podrod∙, jako₧ i tvar∙ p°φbuzn²ch Cionella, Vertigo, Clausilia, Limnaeus a j. JemnΘ sko°ßpky ploutvono₧c∙ (Pteropoda) s urΦitostφ znßmy jsou teprve z t°etihor, avÜak ji₧ v prvohorßch vyskytujφ se podobnΘ sko°ßpky, kterΘ se kladou do p°φbuzenstva t∞chto m∞kk²Ü∙. Rod Hyolithus s p°φbuzn²mi tvary Φφtß u nßs v siluru a devonu as 60 druh∙. Zßstupce jinΘ Φeledi rod Conularia v t²ch₧e vrstvßch u nßs vyskytuje se v 28 druzφch. P°eΦetnß t°φda hlavono₧c∙ (Cephalopoda) prod∞lala nejv∞tÜφ rozvoj sv∙j v dobßch geologick²ch. Jest to hlavn∞ ona skupina hlavono₧c∙ Φty°₧abr²ch, kterß zastoupena jest v nyn∞jÜφch mo°φch lod∞nkou (Nautilus). Stopy tΘto skupiny m∙₧eme shledati ji₧ ve zpodnφm kambriu, ve zpodnφm siluru poΦφnß se jejich velik² rozvoj, kter² se jeÜt∞ stup≥uje v siluru svrchnφm tak, ₧e n∞kterΘ polohy v ·tvaru tomto naz²vajφ se vßpenci hlavono₧cov²mi. V devonu a karbonu umenÜujφ se z°ejm∞ a zvlßÜt∞ v permu tak, ₧e v triasu z celΘho bohatstvφ z∙stßvajφ jen 2 rodovΘ. V devonu poΦφnß se vÜak jinß v∞tev, tvary se sko°ßpkami zavinut²mi, kterΘ v karbonu a permu rozmno₧ujφ se tak, ₧e z nich povstßvß bohatß Φele∩ ammonit∙. Skupina tato v ju°e a k°φd∞ velmi se rozmno₧uje a prod∞lßvß v ·tvaru poslΘze jmenovanΘm dvojφ zajφmavΘ obrozenφ. Zßrove≥ s k°φdou ammoniti vymφrajφ ·pln∞. V t°etihorßch jsou stopy jen t∞ch Φeledφ, kterΘ dosud ₧ijφ. U nßs popsßno bylo v siluru a devonu na 1141 druh∙. Ryby prvnφ stopy zanechaly ji₧ v silurskΘm ·tvaru; jsou to Üupiny, zuby, trny p°ed ploutvemi a pod. V devonu vyskytuje se hojn∞ ryb; v∞tÜinou jsou to starΘ typy ganoid∙ a ₧ralok∙, kterΘ v brzku vymφrajφ. V kamenouhelnΘm ·tvaru n∞kterΘ starΘ Φeledi velmi se rozÜi°ujφ, v permu jsou ryby a₧ na dvojdyÜnΘ mßlo hojnΘ. Trias chovß zajφmavou p°echodnφ zvφ°enu, na nφ₧ pokraΦovßnφ ve zkostnat∞nφ dob°e m∙₧e b²ti sledovßno. Po prvΘ zde povstßvajφ ryby kostnatΘ. V k°φd∞ patrnß jest prom∞na. V jurskΘm ·tvaru a to hlavn∞ v ni₧Üφch polohßch jeho vyvφjφ se dßle zvφ°ena triasovß; v k°φd∞ pak patrnß jest prom∞na typ∙ star²ch v nov² sm∞r, kter²m v t°etihorßch zvφ°ena rybφ p°ipodob≥uje se zvφ°en∞ nyn∞jÜφ. V naÜich mo°φch, jako₧ i °ekßch ₧ijφ n∞kte°φ zßstupci ryb starΘho typu, jsou vÜak vesm∞s na ·stupu proti rybßm rßzu novΘho. U nßs v siluru a devonu uvedeno bylo 6 druh∙ ryb, hlavn∞ rody Coccosteus, Machaeracanthus, Asterolepis, Gompholepis a j.; z permu na 45 druh∙, jako Ambllpterus, Xenacanthus, Orthacanthus, Pleuracanthus, Palaeoniscus a j.; z k°φdy 83, z t°etihor 20 druh∙. Z oboj₧ivelnφk∙ (Amphibia) nejzajφmav∞jÜφ jest °ßd Stegocefal, kter² vym°el a ukazuje velmi patrn∞ starobylΘ znaky. PoΦal se ·tvarem kamenouheln²m a vym°el jednou skupinou v permu, kde₧to druhß Φele∩ zastoupena jest hojn²mi v²skyty jeÜt∞ v triasu. Ostatnφ mladÜφ Φeledi oboj₧ivelnφk∙ byly pozorovßny v ·tvaru k°φdovΘm a pak v t°etihorßch, kde ji₧ nßle₧ejφ rod∙m z nyn∞jÜφ zvφ°eny znßm²m aneb aspo≥ velmi blφzce p°φbuzn²m. ZajφmavΘ tvary z naÜeho permu nejd°φve p°ivodily porozum∞nφ tΘto starΘ skupiny. Bylo u nßs nalezeno na 76 druh∙. Z t°etihor znßmo na 10 druh∙ hlavn∞ Palaeobatrachus, Pelopates, Rana a j. Plazi (Reptilia) majφ nejv∞tÜφ rozvoj sv∙j za sebou. NejstarÜφ tvary vesm∞s ·strojnosti nφzkΘ, kterΘ ukazujφ zajφmavΘ p°echody ke stegocefal∙m, poΦφnajφ se permem. V triasu nalΘzßme typy Φasto ji₧ pokroΦilΘ, jako ₧elvy, dßle jeÜt∞ n∞kolik °ßd∙ vym°el²ch. V ju°e jest nejv∞tÜφ rozvoj plaz∙, v k°φd∞ v²voj pokraΦuje a jeÜt∞ vφce se specialisuje tak, ₧e utvo°eny skupiny plaz∙ vodnφch, lΘtajφcφch, krßΦejφcφch a j. Na konci k°φdovΘho ·tvaru mo₧no pozorovati vÜeobecnΘ vymφrßnφ plaz∙ tak, ₧e t°etihory jsou ji₧ velmi chudy zbytky plazov²mi a chovajφ nejvφce typ∙ tropick²ch, ke kter²m teprve pozd∞ji p°istupujφ plazi z pßsem mφrn²ch. Z permu znßm jest u nßs rod Naosaurus, z k°φdy 9 druh∙, jako Polyptychodon, Cimoliosaurus, Pigmaeochelys, Chelone, Ornithochirus a j.; z t°etihor 5 druh∙, jako Trionyx, Testudo a j. Ptßci po prvΘ jsou zastoupeni v jurskΘm ·tvaru a to znßm²m znamenit²m rodem Arehaeopteryx, dßle vyskytujφ se v k°φd∞ jinΘ, rovn∞₧ velmi zajφmavΘ rody ptßk∙ zubat²ch; ve starÜφm tertiΘru nalΘzßme neΦetnΘ, starΘ typy; v mladÜφm v²skyty p°ibli₧ujφ se ptßk∙m nynφ ₧ijφcφm a sice poΦφnajφ nejd°φve ptßci tropiΦtφ a pak teprve nßsledujφ ptßci z pßsem mφrn²ch. V diluviu povstala v∞tev ohromn²ch b∞₧c∙ (Dinornis); v nyn∞jÜφ zvφ°en∞ jest pak patrno, ₧e ptßci ploskoprsφ znenßhla vymφrajφ. Z naÜich t°etihor znßmy jsou 2 druhy rodu Anas. Ssavci nejstarÜφ patrnΘ stopy zanechali v triasu, kde₧ zastoupeni jsou tvary primitivnφmi, nφzkΘ ·strojnosti, tak ₧e v soustav∞ dlu₧no za°aditi tyto starΘ rody jeÜt∞ p°ed nyn∞jÜφ ssavce ptßko°itnΘ. V jurskΘm ·tvaru podobn∞ jsou znßmy n∞kterΘ zbytky ssavΦφ, kterΘ jakoby ji₧ naznaΦovaly dvojφ oblas¥, starΘho a novΘho sv∞ta. V k°φd∞ p°istupujφ novΘ tvary, kterΘ vÜak zvφ°eny starobylΘ podstatn∞ nem∞nφ. Ve vrstvßch t°etihornφch ulo₧eny jsou velmi hojnΘ zbytky ssavΦφ, kterΘ dosv∞dΦujφ, ₧e v t∞ch dobßch byli ssavci na nejvyÜÜφm stupni svΘho rozvoje, tak ₧e nyn∞jÜφ zvφ°ena ssavc∙ jest jen slab²m odleskem bohatstvφ z dob t°etihornφch. Zvφ°ena z t∞ch dob nenφ vÜak jednolitß, n²br₧ jsou patrny 4 oblasti, a to: 1. oblast starΘho sv∞ta, 2. Severnφ Ameriky, 3. Ji₧nφ Ameriky, 4. Australie. Na zpodu po prvΘ vyskytujφ se ssavci placentßrnφ a to ve tvarech starobyl²ch, je₧ seskupovßny jsou do °ßd∙ vym°el²ch, jako °ßdu praÜelem (Creodonta), prahlodavc∙ (Tillodontia), prakopytnφk∙ (Condylarthra) a j. Tyto starΘ skupiny, kterΘ Φasto obsahujφ tvary velmi znaΦn²ch rozm∞r∙, poukazujφ na spoleΦn² kmen ssavc∙. V t°etihorßch m∙₧eme dob°e pozorovati postup v²voje ssavΦφho; prakopytnφci brzy se rozd∞lujφ v sudoprstΘ a lichoprstΘ, praÜelmy m∞nφ se v Üelmy, poΦφnajφ hmyzo₧ravci a hlodavci a brzy vyskytujφ se i poloopice. V jednotliv²ch skupinßch m∙₧eme sledovati velmi zajφmavΘ °ady prom∞n, tak na p°. v²voj kon∞ ze tvaru, kter² m∞l okonΦiny Φty°prstΘ, aneb v²voj sudoprstc∙ z tvar∙ p∞tiprst²ch a j. U nßs v miocΘnu znßmo 5 druh∙ ssavc∙, hlavn∞: Anthracotherium, Palaeomeryx, Dinotherium a Mastodon. V dob∞ diluvißlnΘ jsou zastoupeny zbytky sv²mi tΘm∞° vÜecky rody dosud ₧ijφcφ, ovÜem p°eΦasto druhy vym°el²mi. Mimo ty ₧ila vÜak v diluviu Φetnß zvφ°ata nynφ vym°elß, z nich₧ nejpodivn∞jÜφ byli ohromnφ chudozubci (Megatherium a Glyptodon). Zm∞nami teploty v tΘ dob∞ na zemi stalo se, ₧e rozvr₧enφ zvφ°at bylo jinΘ ne₧ za naÜich dob, hlavn∞ bylo lze pozoro vati, ₧e zvφ°ata severnφ tßhla k jihu a po novΘ zm∞n∞ teploty zase zp∞t k severu. V naÜem diluviu uvedeno bylo na 122 druh∙ ssavc∙, zvlßÜt∞: Elephas, Rhinoceros, Alces, Rangifer, Hyaena, Leopardus, Felis, Amphicyon, Leucocyon, Lupus, Vulpes, Ursus, Alactaga, Ovibos, Bison a mn. j. Srv. Zittel, Grundzⁿge der [Palaeontologie] (1895); PoΦta, O tvorstvu p°edv∞kΘm (1900), kde uvedena jest ostatnφ nejhlavn∞jÜφ literatura. Pa.
#######
#FB#
0K14
155F11
1299A16
1807F7
1918O8Vxj0x00023A10/0x00006EBC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1001%23%107%100087
Palaeontologie rostlinnß Φili fytopalaeontologie jest nauka pojednßvajφcφ o p°edv∞kΘm rostlinstvu, jeho₧ zbytky zachovaly se a₧ do dneÜnφ doby ve vrstvßch zemsk²ch jednak jeÜt∞ s Φßstφ polo nebo zcela zuhelnat∞lΘ svΘ p∙vodnφ hmoty nebo po vymizenφ jejφm jenom jako pouhΘ otisky, jednak jako zkamen∞liny, t. j. minerßlnφ hmotou prosazenΘ a vypln∞nΘ t∞lo rostlinnΘ. V nov∞jÜφ dob∞ ujali se p°edv∞k²ch zbytk∙ rostlinn²ch botanikovΘ, aby je zpracovali v∞deck² takΘ vφce po strßnce botanickΘ, a se z°etelem k tomu u₧φvß se pro [Palaeontologie rostlinnß]-ii [Palaeontologie rostlinnß]-nou takΘ nßzvu palaeofytologie. Zbytky rostlinstva, zachovanΘho v rozliΦn²ch vrstvßch zemsk²ch, pouΦujφ nßs na zßklad∞ peΦlivΘho studia mnoh²ch slovutn²ch botanik∙v o tom, ₧e rostlinstvo prßv∞ tak jako zvφ°ectvo vyvinovalo se na zemi zvolna b∞hem obrovsk²ch v∞k∙ postupujφc z tvar∙ jednoduÜeji organisovan²ch ke slo₧it∞jÜφm a dokonaleji a dokonaleji utvß°en²m. Znamenitß srovnßvacφ studia, kterß na ₧ijφcφch rostlinßch provedl a descendenΦnφ theoriφ ji₧ 8 let p°ed Darwinem op°el zejmΘna Hofmeister, k n∞mu₧ dru₧φ se pak po Darwinovi A. Braun, Naegeli a j., dochßzejφ palaeofytologiφ v mnohΘm skv∞lΘ podpory, pon∞vad₧ nalezena a prostudovßna byla celß °ada tvar∙ rostlinn²ch, ji₧ ·pln∞ vym°el²ch, kterΘ jsou pojφtkem mezi jednotliv²mi, od sebe ji₧ daleko se odchylujφcφmi rostlinn²mi typy nynφ ₧ijφcφmi. Proto studium vym°elΘho rostlinstva mß velik² v²znam nejen pro palaeontologii v∙bec, ale i pro botaniku, zvlßÜt∞ pro poznßnφ v²voje rostlinstva na zemi. D∙le₧it∞jÜφ rostliny p°edv∞kΘ jsou v NauΦnΘm slovnφku pod sv²mi jmΘny probrßny zvlßÜ¥ a omezφme se zde tedy pouze na vytΦenφ hlavnφch charakteristick²ch typ∙, p°φpadn∞ i rod∙ jednotliv²m rormacφm zvlßÜtnφch. Postupujeme-li od nejstarÜφch ·tvar∙ Φili formacφ k∙ry zemskΘ k mladÜφm a mladÜφm, jevφ se postup rostlinstva, zejmΘna cevnatΘho, celkem asi v tΘm₧ obraze, ve kterΘm podßvß nßm p°ehled rostlinstva nynφ ₧ijφcφho kterßkoliv systematickß, °ßdn∞ zpracovanß kniha, zaΦφnajφc tvary nφ₧e organisovan²mi a pokraΦujφc pozvolnu k rostlinßm dokonalejÜφm. OvÜem narß₧φme u p°edv∞kΘho rostlinstva, zejmΘna ve starÜφch ·tvarech, na vym°elΘ ji₧ rostliny, kterΘ p°ibli₧ujφce se siln∞ jeÜt∞ k rostlinßm nφ₧e organisovan²m, nynφ ₧ijφcφm, liÜφ se od t∞chto Φasto svou obrovitostφ, z Φeho₧ vidφme, ₧e mnohΘ v∞tve z hlavnφho rodokmene se odÜt∞pivÜφ velice bujn∞ vyrostly a dosp∞vÜe k vrcholu v²voje pozvolnu ustupovaly zase jin²m a zachovaly se a₧ do nyn∞jÜφch dob v potomstvu ji₧ jen skrovnΘm a slabÜφm, zanikajφcφm ve zm∞n∞n²ch klimatick²ch pom∞rech povrchu zemskΘho, jak to vidφme na rostlinßch nynφ ₧ijφcφch, kde leckterΘ z nich, u nßs jen v trpasliΦφ podob∞ o ₧ivot jeÜt∞ zßpasφcφ, za to v krajinßch hork²ch a teplejÜφch dosud bujn²mi, obrovit²mi tvary jsou zastoupeny. Z toho takΘ soudφme, mimo jinΘ doklady, ₧e krajiny p°edv∞kΘ (vyjφmaje diluvium), tedy zejmΘna starÜφ, byly i v naÜich konΦinßch v∞tÜinou mnohem teplejÜφ a parnat∞jÜφ, ne₧li nynφ jsou, a poskytovaly tφm rostlinstvu mo₧nost velice bujnΘho rozvoje. NejstarÜφ, prastarΘ zbytky rostlinnΘ m∙₧eme ji₧ p°ijφmati v dob∞ prahornφ, kde tuha (grafit), provßzejφcφ leckde prahornφ vßpenec do ruly vlo₧en², jest velice pravd∞ podobn∞ lo₧iÜt∞m nejstarÜφch rostlin, jejich₧ organisaci nelze ji₧ rozpoznati. V nßsledujφcφch prvohorßch Φili v palaeolithickΘm obdobφ zaΦφnajφ se ukazovati Φφm dßle tφm z°eteln∞jÜφ otisky rostlinnΘ, sv∞dΦφcφ ji₧ v devonu, ale zejmΘna v karbonu a permu o mohutnΘm rozvoji rostlinstva pozemnφho. NejstarÜφ z°eteln∞jÜφ otisky, kterΘ se p°ipisujφ zbytk∙m rostlinn²m, byly nalezeny v kambrick²ch b°idlßch irsk²ch a popsßny pod jmΘnem Oldhamia, prohlaÜovßny d°φve za otisky ₧ivoΦiÜnΘ, pozd∞ji za otisky °as. Celß °ada otisk∙ na zp∙sob mo°sk²ch °as rozv∞tven²ch a i jinak utvß°en²ch byla popsßna zejmΘna ze siluru a devonu (a i pozd∞jÜφch formacφ) jako₧to otisky rostlinnΘ, zejmΘna od mo°sk²ch °as pochßzejφcφ. MnohΘ vÜak z t∞chto otisk∙ povstaly o sob∞ zp∙sobem jen nahodil²m, v∞tÜinou mechanick²m, proud∞nφm vody v bahn∞ d°φve, ne₧ utvrdlo v kßmen, bublinami, pohybem zvφ°at po bahn∞ se plazφcφch, takΘ krystallisacφ a koncentracφ jemn∞jÜφch bahnit²ch Φßstφ okolo rozklßdajφcφch se hnijφcφch kus∙v organick²ch t∞l, svraÜt∞nim a seÜoupnutφm se kluzk²ch vrstev ohromn²m tlakem atd., tak ₧e jen n∞kterΘ z podobn²ch otisk∙ m∙₧eme poklßdati za otisky mo°sk²ch °as, aΦ i zde nenφ vÜude dostateΦnΘ pro to zßruky; podobnΘ jsou na p°. v siluru: Nereites, Crossochorda, Bilobites, Arthrophycus, Alectorurus, Cylindrites, Palaeophycus, Bythotrephis, Palaeochondrites atd.v devonu: Phyllochorda, Spirophyton, Dictyophyton atd. Teprve v dob∞ svrchnφho siluru a devonu objevujφ se otisky neklamn∞ od rostlin pochßzejφcφ a to od rostlin v systΘmu dosti pokroΦil²ch, p°ipojujφcφch se k cevnat²m tajnosnubn²m, z nich₧ mnohΘ takΘ u nßs z devonu (stupn∞ hluboΦepskΘho Hh1) popsßny byly Sturem za mo°skΘ °asy. NicmΘn∞ nyn∞jÜφ poznßnφ, ₧e jsou to tajnosnubnΘ rostliny cevnatΘ, jak ji₧ prof. KrejΦφ sprßvn∞ se domnφval, oprav≥uje nßs k tomu, ₧e mnohΘ z pochybn²ch, d°φve uveden²ch otisk∙ smφme poklßdati za otisky rostlin °ßdu ni₧Üφho, zejmΘna rostlin mo°sk²ch, kterΘ zajistΘ v mohutnΘm rozvoji p°edchßzely rostliny cevnatΘ. Z otisk∙ cevnat²ch rostlin tajnosnubn²ch siluru a devonu uvßdφme: Sphenopteridium, Archaeopteris, Megalopteris, Clamodendron, Bothrodendron, Lepidodendron a Psilophyton. Jsou tu tedy neklamn∞ zastoupeny ji₧ nejen kapradiny, ale i vyÜÜφ rostliny p°esliΦkovitΘ a plavu≥ovitΘ, z nich₧ n∞kterΘ p°φbuzny jsou ji₧ velice pozd∞jÜφm rostlinßm kamenouheln²m. Bothrodendron zvlßÜ¥ tvo°φ v²znaΦnou skupinu pro obdobφ siluru a devonu. Uhlφ silurskΘ jako anthracit. U nßs z devonsk²ch vrstev Hh1 nejd∙le₧it∞jÜφ jsou Hostinella, Sporochnus a Chauvinia, vesm∞s tajnosnubnΘ rostliny cevnatΘ a nikoliv chaluhy, jak soudil zejmΘna Stur. V ·tvaru kamenouhelnΘm a permskΘm rozvinuje se flora cevnat²ch rostlin tajnosnubn²ch m∞rou obrovskou, tak ₧e se zachovala z t∞ch dob takΘ mohutnß lo₧iÜt∞ uhlφ. NahosemennΘ rostliny zaΦφnajφ se rozvφjeti v karbonu a jeÜt∞ vφce v permu. Ze zpodnφho karbonu (kulm), jen₧ v ╚echßch nenφ vyvinut, uvßdφme z kapradin: Adiantites, Sphenopteridium, Cardiopteris, Rhacopteris, Rhodea, Palmatopteris, n∞kterΘ formy Pecopteris, Neuropteris, z Protocalamariaceφ Asterocalamites (Arehaeocalamites), z plavu≥ovit²ch: Lepidodendron Veltheimianum, Halonia, Knorria a Bergeria, Stigmaria inaequalis, z nahosemenn²ch: Cordaites, Araucarioxylon. Ze svrchnφho karbonu, jen₧ u nßs mohutn∞ jest vyvinut, uvßdφme z kapradin: zejmΘna bujn∞ vyvinutΘ Φeledi Sphenopterideae, Pecopterideae a Neuropterideae, a pak rody Adiantites, Schizopteris (incl. Aphlebia) a Rhacopteris, z kmen∙ kapra∩ovit²ch Megaphytum a Caulopteris, dßle vφce k cykasovit²m ji₧ poukazujφcφ rostlinu Noeggerathia foliosa Stnbg.; z vyÜÜφch tajnosnubn²ch cevnat²ch: zejmΘna rod Sphenophyllum, z Calamariaceφ rody: Stylocalamites, Eucalamites, Calamophyllites, Annularia a Asterophyllites, kv∞tnφ klasy Calamostachys, Palaeostachya, Huttonia, Cingularia, z odd∞lenφ plavu≥ovit²ch rody; Lycopodites, Lepidodendron, Lepidophloios, Bergeria, Sagenaria (incl. Aspidiaria), Ulodendron, Halonia, klasovitΘ kv∞ty Lepidostrobus a jejich Üupiny Lepidophyllum, dßle Sigillaria a Sigillariaestrobus s v²trusy Carpolithes coniformis, ko°enovitΘ oddenky Stigmaria; z nahosemenn²ch rod Cordaites, kv∞tenstvφ Cordaianthus a plody Cardiocarpus. P°echodnφ obdobφ z karbonu do permu zasahajφcφ, je₧ jest u nßs vyznaΦeno zejmΘna vrstvami n²°ansk²mi, neliÜφ se florou valn∞ od vlastnφho karbonu, jen n∞kterΘ typy jako z kapradin Odontopteris (dosahujφc bujnΘho rozvoje), Callipteridium a z plavu≥ovit²ch Subsigillaria, zaΦφnajφ se hojn∞ji objevovati. Z permu vlastnφho nejd∙le₧it∞jÜφ jsou z kapradin: Odontopteria, Callipteris a Callipteridium, hojnΘ kmeny Psaroniφ, z vyÜÜφch tajn. cevn. Stylocalamites gigas, Subsigillaria (Lepidodendron mizφ), z nahosemenn²ch zvlßÜt∞ Walchia, Ullmannia a Voltzia, takΘ ji₧ Baiera, Gingkophyllum a Pterophyllum, kmeny Medullosa, Cordaixylon, Araucarioxylon a kv∞tenstvφ Schⁿtzia. P°echodnφ obdobφ do druhohor Φili do doby mesofytickΘ tvo°φ t. zv. permotrias Φili facies Glossopterid s v²znaΦn²mi rody Glossopteris, Gangamopteris, SchizonΘura, Noeggerathiopsis atd. (V ji₧. Australii, Indii a ji₧nφ Africe s mohutn²m uhlφm.) Druhohory obsahujφ ·tvary zvanΘ trias, jura a k°φda; z t∞ch jsou u nßs zastoupeny jen ΦßsteΦn∞ j ura a mohutn∞ ·tvar k°φdov². V triasu v²znaΦnΘ jsou velikΘ rostliny p°esliΦkovitΘ (Equisetum), v nejdolejÜφch vrstvßch, v pestrΘm pφskovci, jeÜt∞ nalΘzßme poslednφ zbytky Sigillariφ; kapradiny a nahosemennΘ rozvinujφ se siln∞ dßle, tak zejmΘna v keupru, kde jsou takΘ vrstvy uhelnΘ, vytknouti t°eba: Matonia, Danaeopsis, Taeniopteris, pak Voltzia a Pterophyllum, v rhaetu zvlßÜ¥ Matoniaceae, pak Thinnfeldia, Sagenopteris, Schizoneura. Baiera, Cycadites, Dioonites, Nilssonia, Otozamites, Podozamites, Czekanowskia a Voltziopsis. V jurskΘm ·tvaru, z kterΘho v ╚echßch rostlin se nezachovalo, rozvinujφ se kapradiny a zejmΘna nahosemennΘ mohutn∞ dßle, Marattiaceae, Matoniaceae, pak Thinnfeldia, Sagenopteris, z nahosemenn²ch zejmΘna cykasovitΘ: Cycadites, Bennetittes, Dioonites, Pterophyllum, Nilssonia, Zamites, Otozamites, Podozamites, Sphenozamites; ginkovitΘ, je₧ dosahujφ svΘho nejv∞tÜφho rozvoje; Trichopitys, Czekanowskia, Baiera, Gingko; konifery: Voltziopsis, Brachyphyllum a Araucaria. Uhelnß lo₧e objevujφ se ve zpodnφm (ΦernΘm) a st°ednφm (hn∞dΘm) ju°e. Z v∞tÜφch °as uvßd∞ny jsou z jury Confervites, Phymatoderma, Chondrites, Sphaerococcites a Mⁿnsteria (Spongiophyceae). K°φdov² ·tvar. Ve zpodnφ k°φd∞ vΘvodφ jeÜt∞ stßle kapradiny a nahosemenΘ, tak zejmΘna z kapradin ve vrstvßch wealdensk²ch Mattonia, Palmatopteris, Ovopteris, Mariopteris a jeÜt∞ Pecopteris, dßle vyÜÜφ tajnosnubnΘ cevnatΘ: Sagenopteris, Equisetum, pak nahosemennΘ: Gingko, Baiera, Czekanowskia, Benettites, Cycadites, Podozamites, Voltziopsis a Pinus. Ve vlastnφm neokomu a gaultu zpodnφ k°φdy jevφ se p°evlßdn∞ tato flora, ale tu a tam tvo°φ ji₧ p°echod ke k°φd∞ svrchnφ, pon∞vad₧ se zaΦφnajφ ukazovati stopy rostlin dvojd∞- lo₧n²ch. Ve svrchnφ k°φd∞ (cenoman, turon a senon), takΘ v ╚echßch mohutn∞ vyvinutΘ, rozvinujφ se vedle kapradin, cykadeφ a konifer zejmΘnaji₧ mohutn∞ rostliny dvojd∞lo₧nΘ, a i stopy jednod∞lo₧n²ch ukazujφ se ji₧ v peruck²ch vrstvßch. V peruck²ch vrstvßch, sladkovodnφch to usazeninßch cenomanu, zachovalo se v ╚echßch v pφskovcφch a lupcφch velikΘ mno₧stvφ kapradin, na p°. Acrostichum, Drynaria, Dipteriphyllum, Onychiopsis, Pteris, Gleichenia, Marattia, Kirchnera, kmeny: Dicksonia (Protopteris), Tempskya, Oncopteris, zvyÜÜφch tajn. cevnat²ch: Marsilia, Sagenopteris, Selaginella, Pseudoasterophyllites; z cykadeφ: Nilssonia, Dioonites, Podozamites, Microzamia, Krannera; z konifer: Podocarpus, Dammara, Cunninghamia, Araucaria, Pinus, Picea, Abies, Sequoia (celß °ada), Ceratostrobus, Widdringtonia, Frenelopsis. Z dvoud∞lo₧n²ch: Myrica, Ficus, Proteaceae (celß °ada), Magnolia, Pla, tanus (Φetn∞), Credneria, Hymenaea, Sapindus, Cissophyllum, Myrtaceae (celß °ada), zvlßÜt∞ Eucalyptus, Araliaceae (celß °ada), Myrsinaceae, Bignoniaceae; z jednod∞lo₧n²ch d∙le₧it² Butomites. V ostatnφch odd∞lenφch turonu a senonu vedle konifer, je₧ se z Φßsti opakujφ, p°evlßdajφ dvojd∞lo₧nΘ. N∞kterΘ ze senonu ji₧ upomφnajφ na zbytky vrstev t°etihornφch. Uhlφ objevuje se ve vrstvßch wealdensk²ch a poskrovnu v senonu, velice skrovn∞ v cenomanu (v peruck²ch v.), tako°ka v nepatrnΘm mno₧stvφ. Z velik²ch otisk∙ °asov²ch uvßd∞jφ se z kvßdrov²ch pφskovc∙: Keckia (Caulerpiteae), Mⁿnsteria, Cylindrites a Chondrites. T°etihory. Rostlinstvo jich p°ibli₧uje se, ano dokonce v mnohΘm i rovnß se ji₧ rostlinßm nynφ ₧ijφcφm, aΦ poukazuje v∞tÜinou na podnebφ teplejÜφ a₧ i horkΘ. V eocΘnu jsou zbytky flory tropickΘ. V oligocΘnu objevujφ se zejmΘna z kapradin: Woodwardia, z vyÜÜφch tajnosn. cevn.: Salvinia; z nahosemenn²ch; Gingko, Sequoia, Taxodium, Glyptostrobus, Pinus, Thuja atd.; z dvoud∞lo₧n²ch: Alnus, Betula, Corylus, Carpinus, Fagus, Castanea, Quercus, Salix, Populus, Ulmus, Planera, Juglans Cary, Ficus, Cinnamomum, Laurus, Magnolia, Sapindus, Acer, Rhus, Leguminosae (hojn∞), Cornus; z jednod∞lo₧n²ch: palmy (hojn∞ zejmΘna Sabal a Phoenix), dßle Acorus, Smilax, Typha, Arundo, Potamogeton. V miocΘnu zastoupeno jest jeÜt∞ mnoho subtropick²ch rostlin; celkem flora oligocΘnu se opakuje, aΦkoliv tropickΘ rostlinstvo d°φv∞jÜφ u nßs v Evrop∞ ji₧ stßhlo se vφce na jih a jen polotropickΘ typy jeÜt∞ se tu zachovaly. PliocΘn p°ibli₧uje se ji₧ velice naÜemu nyn∞jÜφmu rostlinstvu, aΦkoliv i zde zachovalo se jeÜt∞ mnoho rostlin, kterΘ u nßs ji₧ se nevyskytujφ, jako: Adiantum, Callitris, Taxodium, Laurus, Ilex, Punica, Nerium, Arundo, Bambusa atd. Hn∞dΘ uhlφ objevuje se v oligocΘnu a miocΘnu, pod°φzenΘ stopy v eocΘnu. ╚tvrtohory. Diluvium (nßplavy starÜφ) vykazujφ zejmΘna ve vßpenn²ch tufech, raÜelinnΘm uhlφ, raÜelinßch a pak i hlinßch velikΘ mno₧stvφ rostlinn²ch zbytk∙v, ·pln∞ se shodujφcφch s naÜimi nynφ ₧ijφcφmi, tak ₧e jen tu a tam nachßzφme rostlinu, kterß poukazuje jeÜt∞ k t°etihornφm, anebo u nßs ji₧ v∙bec vyhynula, ale v jin²ch konΦinßch zem∞ dosud ₧ije. Rozeznßvßme dobu p°edledovou se zbytky mnoh²ch rostlin, pak starÜφ dobu ledovou, kde zejmΘna v²znaΦnΘ jsou ΦetnΘ zbytky rostlin arktick²ch a subarktick²ch, kterΘ se objevuji i v pozd∞jÜφ mladÜφ dob∞ ledovΘ a kterΘ v∞tÜinou z t∞ch krajin zm∞nou podnebφ ·pln∞ nynφ vymizely, kdy₧ v dob∞ poledovΘ nastalo tu zase podnebφ teplejÜφ. V dob∞ interglacißlnφ objevuje se takΘ raÜelinnΘ uhlφ na p°. v sev. èv²carsku.-Alluvium (nßplavy nov∞jÜφ) poskytujφ takΘ mnoho ulo₧en²ch zbytk∙ rostlinn²ch s naÜφ vegetacφ nyn∞jÜφ ·pln∞ shodn²ch; tak zejmΘna mladÜφ nßnosy bahnitΘ a mladÜφ raÜeliny. Dokonce i p∞knΘ pevnΘ otisky rostlinnΘ v dosti krßtkΘ dob∞ i z nyn∞jÜφch rostlin se tvo°φ, na p°. v uhlicitanu vßpenatΘm srß₧ejφcφm se z Φerstv²ch vod, jako u nßs v okolφ Chuchle a Karlova T²na a j. Z rozliΦn²ch ni₧Üφch rostlin, kterΘ pro svou ·tlost z dßvn²ch dob jen poskrovnu v otiscφch mohly se zachovati, tak ₧e zanechaly jen nedokonal²ch stop, anebo uchovßny jen za zvlßÜtnφch okolnostφ (na p°. v prysky°ici p°edv∞k²ch konifer), nebo dohlΘdnuty byly v zeminßch teprve drobnohledem, uvßdφme jeÜt∞ krßtce tyto: z °as dosud neurΦit²ch, ale k rozsivkßm nejbli₧Üφch, na p°. Bactryllium Heer z triasu (zejmΘna keupru), dßle vlastnφ Diatomaceae (rozsivky) zachovaly se velice Φetn∞ jednak roztrouÜen∞, jednak ve velik²ch lo₧iskßch, sestßvajφcφch tako°ka v²hradn∞ z k°emit²ch drobnohledn²ch krun²°k∙ t∞chto rostlin. NejstarÜφ zajiÜt∞nΘ Diatomaceae p°ichßzejφ v hornφm liasu ·tvaru jurskΘho, n∞co mßlo v k°φd∞, ale pravΘ jich spousty v t°etihorßch, u nßs na p°. diatomaceovΘ lupky, zejmΘna leÜtiv² lupek kuΦlφnsk² (Polierschiefer), a pak v raÜelin∞ u FrantiÜkov²ch Lßznφ mladÜφ silnß vrstva snad k°emitΘ mouΦky (Kieselguhr), slo₧enß ze sam²ch sko°ßpek Diatomaceφ. Z jin²ch mal²ch °as objeveny byly na p°. Phycochromaceae v t°etihorßch a celß °ada v∞tÜφch i velik²ch °as, jako Fucaceae, Caulerpeae, Siphoneae a Florideae, zejm. v t°etihornφm ·tvaru. ZvlßÜ¥ vytknouti t°eba z menÜφch mo°sk²ch vßpnit²ch °as rod Gyroporella (Siphoneae), jen₧ se vyskytuje ji₧ v permu, ale zvlßÜt∞ v triasu a prosazuje celΘ massy vßpence; podobn∞ rod Nullipora (Florideae) celΘ massyvßpence t°etihornφho, k°φdovΘho i jurskΘho. Paro₧natky (Characeae) zachovaly se ve zlomcφch vegetativn²ch a fertilnφch od triasu (v lasturnatΘm vßpenci) ostatnφmi ·tvary a₧ do nyn∞jÜφch dob, ani₧ se podstatn∞ zm∞nily. Äßdn² jin² typ rostlinn² (vyjmeme-li snad jeÜt∞ p°esliΦky) nez∙stal b∞hem obrovsk²ch t∞ch v∞k∙ tak stßl²m jako paro₧natky. Z hub byly dokßzßny mnohΘ; na p°. i ze Schizomycet∙ Bacillus a Micrococcus v devonu, karbonu, permu a ju°e. Z mnoh²ch jin²ch hub, zejmΘna Ascomycet∙ a takΘ Basidiomycet∙, byla zjiÜt∞na alespo≥ existence mnoha druh∙ tako°ka ve vÜech formacφch na kmenech, v∞tvφch a listech fossilnφch rostlin. I liÜejnφky objeveny byly v t°etihorßch jednak v jantaru, jednak na korßch v lignitu. Z mech∙ byla dokßzßna existence °ady druh∙ v dob∞ t°etihornφ a to mech∙ jatrovkovit²ch i listnat²ch ΦßsteΦn∞ v jantaru, ΦßsteΦn∞ v uhlφ. V miocΘnu bylo Sphagnum Ludwigii Sch. objeveno ve hn∞deli i s plody. TakΘ v diluviu bylo zjiÜt∞no mnoho mech∙ zejm. v raÜelinßch a jinde. Heer soudφ, ₧e mechy objevovaly se ji₧ v prvnφch dobßch ·tvaru jurskΘho. V hlinit²ch lupcφch a ve vrstvßch uhlφm prosazen²ch i v uhlφ samΘm zachovalo se mnoho drobnohledn²ch v²trus∙ a v²trusnic rostlin tajnosnubn²ch, kterΘ nßs pouΦujφ o dßvnΘ existenci leckter²ch rostlin, nynφ ₧ijφcφm p°φbuzn²ch, o kter²ch bychom jinak²m zp∙sobem sotva kdy se byli dov∞d∞li, ₧e ve starÜφch dobßch skuteΦn∞ ji₧ na zemi ₧ily. EBr.
#######
#FB#
0K24
30F18
74F23
418F10
477F9
522A26
552A26
594F15
950F17
1008F12
1044F8
1113F21
1147F15
1446F14
1478F8
1508F6
2621F13
3109F8
3123F4
3305F10
3325F20
3393F6
3426F6
3446F17
3591F11
3641F8
3680F9
3812F15
3972F9
4353F12
4443B81
4524B38
4577B39
4636F25
4681F8
4775F23
4827F6
4842F13
4856B2
4858H1
4874F6
4933F11
4954F7
4977F6
5099F7
5137F8
5201F7
5251F15
5276B88
5367B12
5423F9
5455F27
5525F9
5545F13
5560B13
5616F16
5652F9
5671F17
5689B2
5691H1
5713B22
5738B9
5756F11
5777F7
5795F7
5838F24
5882F9
5900F13
5967F20
5989F11
6034F7
6057F5
6067F16
6131F8
6141B77
6234B23
6279B15
6296B16
6332B45
6380B30
6429B26
6456F20
6521F8
6561B30
6594B14
6621B24
6653B8
6665B11
6700B10
6713B11
6775B20
6851B13
6887B55
6945B15
6975B50
7058B62
7128B10
7141B19
7178B13
7208B13
7228B10
7241B18
7270B22
7313B9
7344B9
7366B12
7387B13
7401F9
7482F19
7581B12
7623B14
7656B13
7703F17
7743F8
7753B25
7781B14
7809B8
7841B35
7878B13
7901F13
7923B18
7944B7
7962B21
7986B12
8006B38
8058B9
8068F9
8088F8
8110F11
8135F10
8158F12
8189B58
8312F9
8344F5
8351F12
8429F7
8438F8
8492B9
8529F18
8592F23
8655F6
8684F6
8709B33
8748B7
8758B12
8774F6
8788B11
8805B118
8926B12
8939F16
9014F9
9034F11
9060B25
9091B25
9142F10
9154B107
9263F9
9293F10
9313B41
9366B26
9395B10
9510B54
9567B9
9578B14
9595F30
9645F22
9704F12
9717B47
9773B10
9796F19
9817B23
9846F11
9859B77
9939B6
9958F16
10104F15
10121F33
10156F14
10224F27
10271F20
10303F14
10335F18
10377F13
10406F8
10478F8
10495B91
10595B9
10606B11
10620B20
10668B58
10739B55
10807B74
10895B42
10955B25
10994B20
11024B54
11100B22
11136B25
11165F14
11189B10
11223F15
11245F7
11289F11
11351F12
11394F12
11421F6
11446F8
11521F8
11564B6
11572B12
11587B22
11612B11
11760F8
11774F5
11783F6
11820F9
11862B10
11900B8
11927B54
12005B176
12191B6
12217F5
12238B5
12246B7
12261B43
12343F13
12409F8
12486F12
12527F7
12676B76
12830F20
13096F11
13198F11
13248F12
13309F10
13322F13
13368F18
13466F8
13516F14
13588F8
13774F5
13821F9
13929F27
13970F7
14002F6
14161F10
14232F12
14275F3
14303F9
14333B11
14352F6
14390B11
14478F9
14503F7
14522F16
14592F11
14637F8
14659F5
14681F21
14717F18
14745F23
14770B14
14806F19
14851F14
14867B10
14960B15
14976F13
15031B31
15065B9
15164B11
15177B9
15213F5
15234F6
15285F9
15296B9
15325F46
15373B9
15439F6
15470F16
15660F3
15710B8
15721B11
15776F10
15952F9
15978F11
15999F7
16027F7
16038F5
16086F10
16108F27
16147F7
16167F4
16188B17
16249F7
16311F4
16374F8
16384F19
16418F26
16470F34
16564F10
16720B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeophytologie##%1901%85%265%190305
Palaeophytologie viz Palaeontologie rostlinnß.
#######
#FB#
0K16
21O24Vxs0x000772DA/0x000080CE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%76%405%190303
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeornis##%1901%85%281%190306
Palaeornis, zool., viz Platycercidae.
#######
#FB#
0K10
23O13Vxs0x00597122/0x00000579/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1909%68%471%195341
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeostachya##%1901%85%289%190307
Palaeostachya Weiss., prodlou₧enΘ vßlcovitΘ klasy p°edv∞k²ch kamenouheln²ch Calamariaceφ, se sterilnφmi listy hust∞ v p°eslenech postaven²mi. Fertilnφ listy posazeny jsou v ka₧dΘm p°eslenu hluboko do pa₧dφ list∙ sterilnφch. EBr.
#######
#FB#
0K13
224B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeostraca##%1901%85%339%190308
Palaeostraca (Gigantostraca) jest vym°elΘ odd∞lenφ kor²Ü∙, do n∞ho₧ n∞kter²mi spisovateli kladeni jsou trilobitΘ a pak kor²Üi hrotnatφ (Merostomata). V tomto ohraniΦenφ jest to °ßd, jeho₧ ΦlenovΘ nab²vajφ Φasto znaΦn²ch rozm∞r∙, s t∞lem rozd∞len²m ve 3 Φßsti s p°φv∞sky p°ed·stnφmi v jedinΘm pßru, kde₧to ostatnφ p°φv∞sky jsou bu∩ sob∞ stejnΘ (trilobitΘ) aneb nestejnΘ (kor²Üi hrotnatφ). Jinφ spisovatelΘ kladou trilobity p°φmo ke kor²Ü∙m lupenonoh²m. Pa.
#######
#FB#
0K12
14F13
136B11
452B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeotherium##%1901%85%430%190309
Palaeotherium Cuv. jest fossilnφ ssavec z Φeledi konφ, jej₧ s rody Paloplotherium Ow., Mesohippus Marsh a Anchitherium H. v. Meyer kladou takΘ do zvlßÜtnφ podΦeledi Palaeotheriinae. M∞l na nohßch po 3 prstech, ale jen prost°ednφ, siln∞jÜφ prst (III.) se dot²kal p∙dy. Lebka jest nevysokß, naho°e dosti Üirokß; zaÜpiΦat∞lΘ kosti nosnφ vyΦnφvajφ daleko do p°edu a oΦnφ d∙lky jsou nazad otev°eny. Ve chrupu m∞lo [Palaeotherium] i 3/3, c 1/1, pm 5/4, m 3/3; p°ednφ zuby (i) jsou dlßtkovitΘ, ÜpiΦßky (c) ku₧elovitΘ, ho°ejÜφ zuby mezernφ (pm) krom∞ malΘho 1. praemolaru podobajφ se stoliΦkßm (m), ho°ejÜφ stoliΦky majφ vn∞jÜφ st∞nu v podob∞ W a po 2 Üikm²ch ja°mech, dolejÜφ (krom∞ nejp°edn∞jÜφch) majφ na ₧v²kacφ ploÜe po 2 polom∞sφΦit²ch °asßch, jejich₧ vnit°nφ cφpy Φinφ 2 z°etelnΘ hroty. V pßte°i jest 7 obratl∙ Üφjov²ch, 16 h°betnφch, 7 bedernφch a nemnoho ocasnφch. [Palaeotherium] nßle₧φ svrchnφmu eocΘnu; nalezeno posud v ji₧nφm N∞mecku (Heidenheim, Eichstaedt), ve èv²ca°φch, Francii a Anglii. Nejobecn∞jÜφmi druhy jsou: [Palaeotherium] magnum Cuv., crassum Cuv., medium Cuv. Br.
#######
#FB#
0K13
67B14
87B10
106B12
165F15
409A15
427H1
429I1
434H1
436I1
442H1
444I1
449H1
451I1
467B1
496B1
533B2
587B1
866A15
1024A15
1040B6
1053B7
1067B6
1079B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeotypy##%1901%85%83%190310
Palaeotypy tolik co prvotisky (v. t.).
#######
#FB#
0K10
17F12
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeozoicum##%1901%85%91%190311
Palaeozoicum, palaeozoickΘ ·tvary, viz Prvohory.
#######
#FB#
0K12
14F20
39O8Vxt0x005A8A73/0x0000098A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2009%91%413%204037
#FE#
#ED#
HESLO:Palaeozoologie##%1901%85%107%190312
Palaeozoologie viz Palaeontologie ₧ivoΦiÜnß.
#######
#FB#
0K14
19O24Vxs0x000772DA/0x000080CE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%76%405%190303
#FE#
#ED#
HESLO:Palaestina##%1901%85%124%190313
Palaestina viz Palestina.
#######
#FB#
0K10
15O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%95%124%190418
#FE#
#ED#
HESLO:Palaestra##%1901%85%132%190314
Palaestra (°ec. pala¥stra), zßpasiÜt∞, u ╪ek∙: 1. gymnastickß Ükola, v nφ₧ uΦili se chlapci t∞locviku, naproti gymnasiu, kde cviΦili se efΘbovΘ; 2. mφsto v °eck²ch gymnasiφch, urΦenΘ k provßd∞nφ cviΦenφ t∞lesn²ch (b∞hu, skoku, hßzenφ diskem a kopφm, zßpolenφ).
#######
#FB#
0K9
16C9
#FE#
#ED#
HESLO:Palaestrika##%1901%85%190%190315
Palaestrika, p∙vodnφ um∞nφ zßpasnφ, pozd∞ji tolik co gymnastika, t∞locvik.
#######
#FB#
0K11
#FE#
#ED#
HESLO:Palafitty##%1901%85%207%190316
Palafitty, stavby nßkolnφ, viz JehlovΘ stavby.
#######
#FB#
0K9
31O14Vxm0x0013B7BE/0x00001F58/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1302%86%306%130807
#FE#
#ED#
HESLO:de Palafox y Melci##%1901%85%223%190317
de Palafox y Melci [f≤s i meldzi] don JosΘ, vΘvoda ze Saragossy (*1776 v Saragosse-å1847 v Madrid∞). JeÜt∞ velmi mlßd vstoupil do slu₧eb vojensk²ch r. 1792 a doprovßzel Ferdinanda VII. do Bayonne a r. 1808 vrßtil se do Saragossy, kde postavil se v Φelo lidu vzbou°enΘho proti Francouz∙m. Byv jmenovßn aragonsk²m generßlnφm kapitßnem vypov∞d∞l vßlku Napoleonovi a hrdinsky brßnil Saragossu od 27. Φce do 14. srp. 1808. ZatlaΦil sice Francouze na sever, ale byv oblΘhßn od 20. pros. na novo, musil se koneΦn∞ 21. ·n. 1809 vzdßti. Byl odvezen do Francie, kde byl v∞zn∞n ve Vincennes a₧ do mφru ValenτayskΘho 11. pros. 1813. Po tΘ krßl Ferdinand poslal jej do èpan∞lska, aby tam p°ipravoval jeho nßvrat, a [de Palafox y Melci] vrßtil se do Aragonie op∞tn∞ jako₧to generßlnφ kapitßn. V l. 1820-23 [de Palafox y Melci] byl velitelem krßl. gardy, ale novou absolutnφ vlßdou byl zbaven vÜech sv²ch hodnostφ. Teprv r. 1836 po smrti Ferdinandov∞, kdy₧ prohlßsil se pro krßlovnu Marii Kristinu, byl znovu dosazen za gen. kapitßna aragonskΘho a zaujφmal r∙znΘ hodnosti p°i sprßv∞ armßdy. Krßlovß pov²Üila jej za vΘvodu ze Saragossy a r. 1837 byl jmenovßn gen. kapitßnem gardy. Srv. P. de Madrazo, Biografia de [de Palafox y Melci] (ve IV. sv. Üpan. p°ekladu Thiersova dφla Historia del Consulado y del Imperio).
#######
#FB#
0K18
38F25
702A20
792A20
1198A20
#FE#
#ED#
HESLO:Palafreniere##%1901%85%471%190318
Palafreniere (ital.; franc. palefrenier, Φeledφn ke konφm.
#######
#FB#
0K12
28B11
#FE#
#ED#
HESLO:Palach##%1901%85%488%190319
Palach, bot., Scirpus palustris Link., viz Scirpus.
#######
#FB#
0K6
14B17
43F7
#FE#
#ED#
HESLO:Palaifatos##%1901%85%504%190320
Palaifatos, snad z Paria, °ec. spisovatel, jen₧ ₧il asi ve IV. stol. p°ed Kr. Sepsal mythologickΘ dφlo per╖ ép¥stwn, nejmΘn∞ o p∞ti knihßch, z n∞ho₧ zachovala se nßm pouze, jak se zdß, jedinß kniha o 53 kapitolßch a to ve form∞ velmi chatrnΘ, interpolacemi poruÜenΘ (otiÜt∞n jest spisek u Westermanna, Mu*ogrçfoi, str. 268-312). Spis [Palaifatos]-t∙v psßn jest ·pln∞ rationalistick²m sm∞rem EuΘmerov²m, mluva jest prostß, jednotvßrnß; zp∙sobem suchopßrn²m, mφsty p°φmo d∞tinsk²m vyklßdajφ se zde mythy °eckΘ, p°i Φem₧ spisovatel tvrdφ, ₧e to, co podßvß, slyÜel na sv²ch cestßch. Dßle sepsal tento [Palaifatos], jak se zdß, lokßlnφ d∞jiny Tr≤ady (Trwikç), z nich₧ zachovaly se toliko 4 zlomky (Mⁿller, Frag. histor. Graec., II., str. 338-339). Wipprecht a Schrader p°iΦφtajφ tomuto [Palaifatos]-tovi tΘ₧ spis <εpo*┘seic eÜc Cimwn¥dhn. Srv. Susemihl, Geschichte d. griech. Litter. in der Alexandrinerzeit, II., 54-57; Wipprecht, Quaestiones Palaephateae (Bonn, 1893); Vitelli, Studi Italiani di filol. classica, I., 241 sl. (Florencie, 1893); J. Schrader, Palaephatea (Berlφn, 1894); ╗Berl. philol. Wochenschrift½, 1894, str. 1575 sl. a 1601 sl. V².
#######
#FB#
0K10
103C12
302C10
334A12
597A12
646C6
781A12
808C24
832B1
1144B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palaim≤n##%1901%86%165%190321
Palaim≤n, staro°eck² b∙h na mo°i chrßnφcφ, slul vlastn∞ MelikertΘs jako syn Athamanta a In≤e (v. t.). Po osudnΘm skoku matky s MolurskΘ skßly u Megar mrtv² MelikertΘs, delfinem p°enesen na isthmos korinthsk², byl od Sisyfa nalezen a poh°ben; u smrku jakΘhos m∞l oltß°, u n∞ho₧ ct∞n pod nßzvem [Palaim≤n], a jemu na poΦest z°φzeny isthmijskΘ hry. Kde₧to jmΘno MelikertΘs upomφnß na foinickΘho Melkarta, [Palaim≤n] znamenajφc zßpasnφka jest vlastn∞ p°φjmφm HΘraklea boi≤tskΘho. Mφsto [Palaim≤n]-a ve hrßch isthmijsk²ch dßle zaujal Poseid≤n. klk.
#######
#FB#
0K8
88F4
293A10
402A10
482A10
539B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palais##%1901%86%273%190322
Palais [palΘ] (franc.), palßc.
#######
#FB#
0K6
24F5
#FE#
#ED#
HESLO:Le Palais##%1901%86%281%190323
Le Palais, hl. m∞sto franc. ostrova BelleIle-en-Mer, na jeho sev.-v²ch. b°ehu, ve franc. dep. Morbihan a arrond. Lorient, mß 5113 ob., tvrz od Vaubana s pevn²mi hradbami, 6 Ükol, vojenskou nemocnici, trestnickou stanici nßmo°nφ a hospodß°skou pro mladΘ zloΦince, vzornΘ hospodß°stvφ, tovßrny na rybφ konservy, lod∞nice, mo°skΘ lßzn∞, poÜtu, telegraf, 2 semafory a p°φstav s m∞lkou rejdou, 2 moly a majßkem, jeho₧ lodnφ ruch Φinφ (1894) 693 lodi s 21.676 t a k n∞mu₧ nßle₧φ 212 rybß°sk²ch lodφ s 1620 t. PravidelnΘ parnφkovΘ spojenφ jest s Vanny, Lorientem, Aurayem a St. Nazairem, dovß₧i se ₧elezo, uhlφ, vφno, d°φvφ atd. a vyvß₧ejφ hlavn∞ rybφ konservy; v²t∞₧ek rybolovu jest roΦn∞ za 1/2 mill. fr. V [Le Palais] narodil se generßl Trochu (1815-96). TÜr.
#######
#FB#
0K9
36F15
454B1
500B2
686H1
688I1
702A11
751B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palais-Royal##%1901%86%430%190324
Palais-Royal [palΘ roajαl], ╗krßlovsk² palßc½, histor. z nejv²znamn∞jÜφch budov pa°φ₧sk²ch. P∙vodnφ stavbu dal z°φditi kardinßl Richelieu r. 1629-36 dle plßn∙ Jacquesa Lemerciera a odkßzal ji r. 1642 krßli, po jeho₧ smrti ob²vala palßc tΘho₧ vdova Anna Rakouskß se sv²mi syny Ludvφkem XIV. a Filipem OrlΘansk²m, jemu₧ pozd∞ji palßc, zv∞tÜen² od Fr. Mansarta, p°ipadl; po tΘ z∙stal v majetku rodiny orlΘanskΘ. Po po₧ßru opery r. 1763 znova byl rozÜφ°en od arch. P. L. Moreaua a za Ludvφka Filipa zvanΘho EgalitΘ (1781-86) zahrada palßce obemknuta kolonßdami, je₧ pronajaty kupc∙m a kavßrnφk∙m, jejich₧ mφstnosti zßhy staly se st°ediskem nespokojenc∙. Zde °eΦnil Camille Desmoulins k lidu, jen₧ odtud tßhl na bastillu. Za Napoleona III. sφdlil zde princ JΘr⌠me, naΦe₧ v kv∞tnu r. 1871 za kommuny ji₧nφ k°φdlo po₧ßrem zniΦeno. Te∩ je [Palais-Royal]-[Palais-Royal] sφdlem stßtnφ rady (conseil d'Θtat). Do dnes kolonnßdy palßce jsou pronajaty obchodnφk∙m, zvl. zlatnφk∙m a klenotnφk∙m, pak jsou tu ΦetnΘ restaurace a kavßrny, aΦkoli Φil² ruch, kter² tu panoval jeÜt∞ do cφsa°e Napoleona III., vφc a vφce st∞huje se na boulevardy. V jz. Φßsti palßce nalΘzß se ThΘΓtreFranτais, na sz. rohu ThΘΓtre du [Palais-Royal]-[Palais-Royal], zbudovanΘ r. 1783 pro vaudevilly a fraÜky.
#######
#FB#
0K12
831A14
846A14
881B14
1194A14
1209A14
#FE#
#ED#
HESLO:PalamΘdΘs##%1901%86%116%190325
PalamΘdΘs, v °ec. mythu syn Naupli∙v a Klymenin, z Euboie neb z Argu, ₧ßk Chir≤n∙v, p°isp∞l k tomu, by Odysseus a Achilleus ·Φastnili se v²pravy do Troje, jφ₧ sßm se ·Φastnil s 30 lo∩mi. HomΘr ho nejmenuje, pozd∞jÜφ (Dictys, DarΘs aj.) uvßd∞jφ jej Φasto, p°enßÜejφce na≥ p°φb∞hy a funkce jin²ch v∙dc∙; ba [PalamΘdΘs] p°ejal pr² i na Φas vrchnφ velenφ za Agamemnona. Zahynul smrtφ nßsilnou nßvodem Odyssea, jen₧ jej spustil do studny za domn∞l²m pokladem, naΦe₧ jej kamenφm zasypal; anebo zakopal na mφst∞ [PalamΘdΘs]-dova stanu zlato, naΦe₧ udal, ₧e [PalamΘdΘs] cht∞l za to ╪eky Priamovi zraditi, proΦe₧ [PalamΘdΘs] vojskem zabit. VÜeobecn∞ slaven [PalamΘdΘs]-d∙v d∙vtip a na≥ vznßÜena celß °ada vynßlez∙: pφsmena, Φφslice, mφry a vßhy, mince, v²poΦet zßpadu a v²chodu hv∞zd, rozd∞lenφ Φasu dle hodin, m∞sφc∙v a let, po°ad hostin, pom∞r mφÜenφ vφna (1:3), seÜikovßnφ vojska, znamenφ ohn∞m, psanΘ zßkony, hudba, °eΦnictvφ, vrhcßby, kostky. Sprßvn∞ tedy jmΘno odvozuje se od Palama-mΘdΘs, kde₧ palçmh = t┘qnh. Poh°ben pr² byl na ho°e Lepetymnu u Methymny, kde₧ m∞l svatyni; o podobnΘm sv∞dΦφ nßzev strmΘ skalnφ hory Palamidi nad Naupliφ. E. Curtius vyklßdß jej asi sprßvn∞ jako zosobn∞nφ foinickΘ kultury, ze kterΘ₧to p°φΦiny od domßcφch bohat²r∙ nenßvid∞n. klk.
#######
#FB#
0K9
305A11
505A11
550A11
604A11
648A11
992C6
1001C5
1006B1
1256B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palamedes##%1901%86%356%190326
Palamedes (takΘ Palamedesz) Antonis, vlastn∞ Stevaerts neb Steevensz, malφ° holl. (*ok. r. 1601 v Delftu å1673 v Amsterdam∞). Vzd∞lal se pod vlivem M. Mierevelta a F. Halse v Haarlemu a p∙sobil od r. 1621 v Delftu, kde byl p°ijat do cechu malφ°skΘho, a₧ skoro do svΘ smrti. Maloval elegantnφ a duchaplnΘ scΘny spoleΦenskΘ, zvlßÜt∞ hudebnφ, spoleΦnosti p°i h°e, zßbav∞ a hodech, genry vojenskΘ a takΘ velmi dobrΘ portraity, z nich₧ mnohΘ p°ipomφnajφ Terborcha. Na architektonickΘ obrazy Dicka van Delen maloval figurßlnφ staffß₧. SpoleΦenskΘ jeho obrßzky jsou zvlßÜ¥ d∙le₧ity pro soudobΘ d∞jiny mrav∙v a jsou roztrouÜeny po museφch v Rotterdam∞, Berlφn∞, Goth∞, Brusselu, Kodani, Petrohrad∞, Lillu a Nantech. Jeho bratr [Palamedes] Palamedes, znßm² takΘ jmΘnem Stevaerts (*1607 v Lond²n∞å1638 v Delftu), maloval p∙vabnΘ scΘny ze ₧ivota vojenskΘho a bitvy. Jeho obrazy jsou ve Vφdni, v Mnichov∞ a Drß₧∩anech.-Srv. Henri Havard, Les [Palamedes], l'art et les artistes hollandais (Pa°.).
#######
#FB#
0K9
16F10
28F7
45F9
59F9
719A11
731F9
760F9
930A11
#FE#
#ED#
HESLO:Palanda##%1901%87%0%190327
Palanda (n∞m. Britsche, HΣngebrett) je lo₧e pro chasu, upravenΘ obyΦejn∞ ve v²Üce a p°i zdi, na zp∙sob lavice nebo pavlßΦky. V hornictvφ znaΦφ [Palanda] leÜenφ pro hornφka, pracujφho ve v²Üce (Arbeits-n. Ortsbⁿhne).
#######
#FB#
0K7
14B20
143A9
193B7
204B9
#FE#
#ED#
HESLO:Palander##%1901%87%41%190328
Palander Ludvφk, ÜvΘdsk² mo°eplavec a v²zkumce polßrnφ (*2. °φj. 1842 v Karlskron∞), vstoupil r. 1856 do ÜvΘdskΘho lo∩stva, v n∞m₧ stal se r. 1864 d∙stojnφkem. S Nordenskj÷ldem ·Φastnil se n∞kolika v²prav na èpicberky, kde v l. 1872-73 p°ezimoval za ·Φelem pozorovßnφ magnetick²ch a astronomick²ch. P°i slavnΘ v²prav∞ Nordenskj÷ldov∞ k vyhledßvßnφ sev.-v²ch. pr∙jezdu jmenovßn byl velitelem ╗Vegy½, kterou p°estav∞l a vystrojil k tΘto cest∞ a po jejφm₧ nßvratu pov²Üen na kapitßna a do ÜlechtickΘho stavu s p°φdomkem ╗z Vegy½ (1880). TÜr.
#######
#FB#
0K8
9F6
534B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palanka##%1901%87%157%190329
Palanka, dv∞ m∞steΦka v Srbsku:
Palanka, m∞steΦko v Srbsku v kraji smederevskΘm
Bela Palanka, m∞steΦko v Srbsku v kraji pirotskΘm
#######
#FB#
0K7
33O47Vxs0x00087D77/0x000001E4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palanka, m∞steΦko v Srbsku v kraji smederevskΘm##%1901%87%157%190330
82O49Vxs0x00088051/0x00000094/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Bela Palanka, m∞steΦko v Srbsku v kraji pirotskΘm##%1901%87%248%190331
#FE#
#ED#
HESLO:Palanka, m∞steΦko v Srbsku v kraji smederevskΘm##%1901%87%157%190330
Palanka: [Palanka] (do r. 1859 Hasan PaÜina [Palanka]) na °. Jasenici a ₧el. trati B∞lehrad-NiÜ, v kraji smederevskΘm, okr. jasenickΘm; 2761 obyv.; smφrΦφ soud, poÜta, telegr., kostel, chlapeckß a dφvΦφ Ükola a asi 2 km odtud kysel² lΘΦiv² pramen. Ka₧doroΦn∞ dva velikΘ trhy na plodiny a dobytek. Dne 16. °φj. 1591 p°enocoval zde Vßclav Vratislav z Mitrovic; ve svΘm cestopise jmenuje [Palanka]-ku Velkou. N∞jakou dobu ₧il zde srbsk² junßk Stanoje GlavaÜ (v. t.).-
Palanka
#######
#FB#
0J7
9A9
31F12
44A9
217B2
385A9
398F6
448F6
466O7Vxs0x00087B6E/0x0000008E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palanka##%1901%87%157%190329
#FE#
#ED#
HESLO:Bela Palanka, m∞steΦko v Srbsku v kraji pirotskΘm##%1901%87%248%190331
Palanka: (Bela [Palanka]) na pr. b°. °eky NiÜavy, v kraji pirotskΘm; mß 935 obyv., smφrΦφ soud, poÜtu, telegraf, kostel a Ükolu.
Palanka
#######
#FB#
0J7
10F4
15A9
130O7Vxs0x00087B6E/0x0000008E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palanka##%1901%87%157%190329
#FE#
#ED#
HESLO:Palßnka##%1901%87%273%190332
Palßnka, n∞kolik m∞steΦek v Uhrßch v ₧up∞ bßΦsko-bodro₧skΘ:
Palßnka N∞meckß, okr. m∞sto v ₧up∞ bßΦsko-bodro₧skΘ
Palßnka Novß v ₧up∞ bßΦsko-bodro₧skΘ
Palßnka Starß v ₧up∞ bßΦsko-bodro₧skΘ
Palßnka Novß a Starß, ves, ₧upa TemeÜvßr, okr. Bela Crkva
#######
#FB#
0K7
61O51Vxs0x00088521/0x000000F4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palßnka N∞meckß, okr. m∞sto v ₧up∞ bßΦsko-bodro₧skΘ##%1901%87%281%190333
114O36Vxs0x000886E1/0x000000CF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palßnka Novß v ₧up∞ bßΦsko-bodro₧skΘ##%1901%87%322%190334
152O37Vxs0x00088883/0x000000B1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palßnka Starß v ₧up∞ bßΦsko-bodro₧skΘ##%1901%87%356%190335
191O57Vxs0x00088A15/0x000000AC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palßnka Novß a Starß, ves, ₧upa TemeÜvßr, okr. Bela Crkva##%1901%87%389%190336
#FE#
#ED#
HESLO:Palßnka N∞meckß, okr. m∞sto v ₧up∞ bßΦsko-bodro₧skΘ##%1901%87%281%190333
Palßnka: N∞meckß (NΘmet [Palßnka]), okr. m∞sto na Dunaji, mß 5310 obyv., z nich₧ je 4449 N∞mc∙, 533 Ma∩ar∙ (1890), °φm.-katol. a ev. kostel, synagogu, pÜ., telegraf, paroplavebnφ stanici, par. ml²n, obchod s vφnem a d°φvφm.-
Palßnka
#######
#FB#
0J7
9F7
18B5
24A9
226O7Vxs0x0008818F/0x00000103/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palßnka##%1901%87%273%190332
#FE#
#ED#
HESLO:Palßnka Novß v ₧up∞ bßΦsko-bodro₧skΘ##%1901%87%322%190334
Palßnka: Novß (Uj [Palßnka]), ves t., okr. N∞m. [Palßnka]; 1774 obyv, z nich₧ je 1627 N∞mc∙ (1890); paroplavebnφ stanice, p∞stovßnφ dobytka, bourc∙, rybß°stvφ a obchod s d°φvφm a obilφm.-
Palßnka
#######
#FB#
0J7
9F4
15B2
18A9
48A9
189O7Vxs0x0008818F/0x00000103/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palßnka##%1901%87%273%190332
#FE#
#ED#
HESLO:Palßnka Starß v ₧up∞ bßΦsko-bodro₧skΘ##%1901%87%356%190335
Palßnka: Starß (O [Palßnka]), m∞steΦko t.; 5251 ob., z nich₧ je 3711 Srb∙, 518 Slovßk∙, 775 N∞mc∙, 123 Ma∩. (1890), °φm.-kat. kostel a stßtnφ sb∞rna tabßku.-
Palßnka
#######
#FB#
0J7
9F5
16B1
18A9
159O7Vxs0x0008818F/0x00000103/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palßnka##%1901%87%273%190332
#FE#
#ED#
HESLO:Palßnka Novß a Starß, ves, ₧upa TemeÜvßr, okr. Bela Crkva##%1901%87%389%190336
Palßnka: Novß a Starß (┌j Θs╙ [Palßnka]), ves t. na Dunaji, ₧upa TemeÜvßr, okr. Bela Crkva; 1238 ob. srb. (1890), °ec.-v²ch. kostel a paroplav. stanice.
Palßnka
#######
#FB#
0J7
9F12
23B6
30A9
154O7Vxs0x0008818F/0x00000103/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palßnka##%1901%87%273%190332
#FE#
#ED#
HESLO:Palankin##%1901%87%422%190337
Palankin (palki), nosφtka indickß pro jednu i n∞kolik osob, je₧ nesou st°φdav∞ Φty°i a Φty°i. Mo₧no v nich cestovati i spßti.
#######
#FB#
0K8
10F5
#FE#
#ED#
HESLO:Palanp·r##%1901%87%447%190338
Palanp·r
Palanp·r, b²v. knφ₧. indobritskΘ prov. Gud₧erßtu
Palanp·r, hl. m∞sto b²v. knφ₧ectvφ t. jm.
#######
#FB#
0K8
11O48Vxs0x00088E22/0x000001C9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palanp·r, b²v. knφ₧. indobritskΘ prov. Gud₧erßtu##%1901%87%447%190339
61O41Vxs0x000890C2/0x00000112/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palanp·r, hl. m∞sto b²v. knφ₧ectvφ t. jm.##%1901%87%529%190340
Palanp·r: , b²v. domorodΘ knφ₧etstvφ v sev.-v²ch. Φßsti indobritskΘ prov. Gud₧erßtu, rozlohy 20.136 km2 se 645.526 ob., z nich₧ 577.870 hind∙v, 57.486 muhamm., 29.149 d₧ßin∙, 608 k°es¥. a 205 pars∙ (1891). Povrch [Palanp·r]-u je na s. pφsΦitß plß≥ posetß dunami, kde₧to na sev.-v²ch. zasahuje Arßvallskß lesnatß pahorkatina, kde v ·dolφch da°φ se bavlnφk, r²₧e, proso, ₧ito a t°tina cukrovß, na lehΦφ p∙d∞ pφsΦitΘ pak luÜt∞niny i palma.
Palanp·r
#######
#FB#
0J8
100B2
102H1
213A10
438O8Vxs0x00088C3C/0x00000071/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palanp·r##%1901%87%447%190338
#FE#
#ED#
HESLO:Palanp·r, hl. m∞sto b²v. knφ₧ectvφ t. jm.##%1901%87%529%190340
Palanp·r: , hl. m∞sto p°ed., Φφtajφcφ 21.092 ob. (1891), le₧φ u poslednφch v²b∞₧k∙ hor Arßvalli, obklφΦeno mohutnou zdφ. Ve m∞st∞ z°φzena nemocnice, stanice karavannφ, ·°ad poÜtovnφ a telegr., stanice drßhy Bombay-Baroda-Dehli s odboΦkou do Disy. Bursa.
Palanp·r
#######
#FB#
0J8
247B6
255O8Vxs0x00088C3C/0x00000071/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palanp·r##%1901%87%447%190338
#FE#
#ED#
HESLO:Palaos##%1901%87%25%190341
Palaos, Üpan∞lskΘ jmΘno Palausk²ch ostrov∙.
#######
#FB#
0K6
24F18
#FE#
#ED#
HESLO:Palaprat##%1901%87%41%190342
Palaprat [-prα] Jean, sieur de Bigot, spisov. franc. (*1650-å1721). Pracoval spoleΦn∞ s Brueysem (v. t.) a mß hlavnφ podφl na zpracovßnφ Patelina. Ostatn∞ jest zapomenut.
#######
#FB#
0K8
13D1
16F20
88F8
#FE#
#ED#
HESLO:Palaquium##%1901%87%83%190343
Palaquium Blanco, rod rostlin 2d∞lo₧n²ch z Φel. Sapotaceae, rostoucφ jako strom s listy na konci v∞tvφ nahlouΦen²mi, kopinat²mi, celokrajn²mi, na lφci leskl²mi a na rubu hu≥at²mi, v jejich₧ ·₧labφ jsou jednotlivΘ dlouhostopeΦnΘ kv∞ty. Tyto majφ 6dφln² 2°ad² kalich a 5-6dφlnou prostoplßteΦnou korunu, proti jejφ₧ plßtk∙m stojφ podvojnΘ n. potrojnΘ tyΦinky nitek sploÜt∞l²ch a zpodinami srostl²ch. Plody jsou vejcovitΘ, 6pouzdrΘ, pouzder 1semen²ch.-Zahrnuje asi 50 druh∙, rostoucφch v P°ednφ a Zadnφ Indii a na ostrovech sousednφch. Nejd∙le₧it∞jÜφ z nich, z jejich₧ mlΘΦnΘ Ü¥ßvy p°ipravuje se v²bornß guttapercha, jsou: [Palaquium] gutta Burck (Isonandra gutta Hook.), oblongifolium Burck, borneense Burck a Treubii Burck. D∞d.
#######
#FB#
0K9
48B10
619A11
631B5
644B15
668B13
689B9
707B7
722B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palßr##%1901%87%223%190344
Palßr, °. pramenφcφ na vys. DekkanskΘ ve stßt∞ Majs·ru, teΦe sm∞rem v²ch. a vlΘvß se j. od Madrasu do zßl. BengßlskΘho. DΘlky mß 370 km. Velkß Φßs¥ vody spot°ebuje se na zavod≥ovßnφ krajin na st°ednφm toku.
#######
#FB#
0K5
133B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palßrik##%1901%87%265%190345
Palßrik Jan, kat. kn∞z a dramatick² spisovatel slovensk² (*1822 v RakovΘ-å1870 v Majt∞chov∞). V seminß°i trnavskΘm Φetbou bßsnφ Jana HollΘho procitl nßrodn∞ a tam ji₧ takΘ polo₧il zßklady stran∞, kterß v letech padesßt²ch a Üedesßt²ch na Slovensku Üφ°ila v cφrkvi i v politice zßsady nßrodnφ, liberßlnφ a demokratickΘ. Pro zßsady ty, kterΘ [Palßrik] Üφ°il v cφrk. Φasopisech ╗Cyrill a Method½ (v B. è¥ßvnici, 1850-51) a ╗KatolickΘ Noviny½ (v PeÜti, 1852-56), byl duchovnφm soudem disciplinßrn∞ trestßn a ve è¥ßvnici i v PeÜti na obtφ₧n²ch stanicφch kaplansk²ch zdr₧ovßn a₧ do r. 1862, kdy teprve se mu dostalo fary v Majt∞chov∞. V politice [Palßrik] neÜel s domßcφmi rusofily. a centralisty, n²br₧ p°ßl slovanskΘmu federalismu (O vzßjemnosti slovanskej, Lipa, III, 1864) a smφru s Ma∩ary (Φlßnky v peÜ¥sk²ch ╗Slovensk²ch novinßch½ v letech Üedesßt²ch). V literatu°e horliv∞ bojoval pro spisovn² jazyk lidov² (Ohlas Pravdy, v PeÜti, 1852) a pro lidovou produkci dramatickou (D⌠le₧itos¥ dramatickej nßrodnej literat·ry, DobÜinskΘho ╗Sokol½, 1860), o ni₧ po vzorech èt∞pßnkov²ch, Klicperov²ch a Tylov²ch sßm se pokouÜel. Bßsnφkem nebyl; jeho t°i tendenΦnφ veselohry: Incognito (1858), Drotßr (1860) a Smierenie alebo Dobrodru₧stvo pri ob₧inkoch (1862), po jistou dobu v obecenstvu oblφbenΘ, mdle rozvßd∞jφ motivy cizφ, a jeho tragΘdie Dimitrij samozvanec (1864) abstraktnφm zp∙sobem hlßsß [Palßrik]-ovy nßzory o otßzce slovanskΘ.-SebranΘ dram. spisy [Palßrik]-ovy vyÜly v PeÜti 1870. VΦk.
#######
#FB#
0K7
8F3
340A9
640A9
728B24
909B12
974B42
1164B9
1182B6
1198B43
1332B19
1386A9
1447A9
1481B4
#FE#
#ED#
HESLO:PalaÜ##%1901%88%0%190346
PalaÜ, zbra≥ seΦnß a bodnß pro jezdectvo, Üavle rovnß zcela nebo skoro rovnß, s pßdnou, Üirokou Φepelφ ocelovou a s jφlcem opat°en²m na ochranu ruky koÜem nebo siln²mi poutky. FM.
#######
#FB#
0K5
176B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palata##%1901%88%41%190347
Palata, ve starΘ Rusi nßzev kamennΘ budovy (palßce) a mimo to nßzev mnoh²ch ·°ad∙. Dnes jsou v Rusku tyto [Palata]-ty: kazennyje (tolik jako finanΦnφ komory), kontroljnyje (mφstnφ ·°ady, kontrolujφcφ stßtnφ p°φjmy a v²deje) a sud∞bnyje (soudnφ dvory). [Palata]-mi naz²vajφ RusovΘ takΘ sn∞movny konstituΦnφch stßt∙ (verchnaja [Palata], hornφ sn∞movna; ni₧naja [Palata], dolnφ sn∞movna).
#######
#FB#
0K6
106A8
119B9
159B12
226B9
252A8
315B9
325A8
351B7
359A8
#FE#
#ED#
HESLO:Palatßlnφ souhlßsky##%1901%88%116%190348
Palatßlnφ souhlßsky viz Hlßsky, str. 339 sl.
#######
#FB#
0K19
24O6Vxk0x0026B513/0x00001D3B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1104%38%521%112539
#FE#
#ED#
HESLO:Palatia##%1901%88%132%190349
Palatia
Palatia, planetoida
Palatia (viz MilΘt)
#######
#FB#
0K7
10O19Vxs0x0008A41E/0x00000096/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palatia, planetoida##%1901%88%132%190350
31O19Vxs0x0008A565/0x00000027/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palatia (viz MilΘt)##%1901%88%174%190351
#FE#
#ED#
HESLO:Palatia, planetoida##%1901%88%132%190350
Palatia: , planetoida (1896 CO) objevenß 7. b°ez. 1896 od Wolfa v Heidelberku. Pr∙m∞rnß jasnost v opposici 11,6. OznaΦenφ 415. Gs.
Palatia
#######
#FB#
0J7
127B3
132O7Vxs0x0008A2BC/0x0000003D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palatia##%1901%88%132%190349
#FE#
#ED#
HESLO:Palatia (viz MilΘt)##%1901%88%174%190351
Palatia: viz MilΘt.
Palatia
#######
#FB#
0J7
13O6Vxq0x0023202E/0x000006D0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1704%33%380%171695
21O7Vxs0x0008A2BC/0x0000003D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palatia##%1901%88%132%190349
#FE#
#ED#
HESLO:Palatin##%1901%88%182%190352
Palatin (Mons Palatinus), jeden ze sedmi pahork∙, na kter²ch rozklßdß se ╪φm. Na [Palatin]-u dlu₧no hledati p∙vodnφ osadu °φmskou. Na zßp. svah [Palatin]-u, kde byla jeskyn∞ Lupercal a svat² fφk Ruminalsk², klade pov∞st zachrßn∞ni Romula a Rema a na jihu pahorku ukazovßna byla chatrΦ past²°e Faustula, kter² oba blφ₧ence vychoval. Na [Palatin]-u byla starodßvnß svatyn∞ Victorie, Jova Vφt∞ze a Kybely, jejφ₧ id≤l zde ulo₧en. Za republiky mnozφ vynikajφcφ obΦanΘ zde bydlili (Catullus, °eΦnφk Crassus, Cicero a j.). Cφsa° Augustus zbudoval na [Palatin]-u skvostn² chrßm Apollin∙v, obklopen² sloupenφm, ozdoben² skvostn²mi sochami; p°i n∞m bibliotΘku latin. a °eckou, v nφ₧ stßla obrovskß socha Apollinova a chrßmek bohyn∞ Vesty. Sßm Augustus na [Palatin] u bydlel a jeho d∙m, rozÜφ°en² od nßsledujφcφch cφsa°∙, stal se nejv²znamn∞jÜφ budovou [Palatin]-u. Prom∞nil se b∞hem dob v nßdhernΘ sφdlo panovnickΘ, jeho₧ nßzev Palatium nabyl vÜeobecnΘho v²znamu ╗palßc½. Tiberius m∞l sv∙j rodn² d∙m na zßpad∞ [Palatin]-a. Odtud cel² komplex palßce d∞lil se na d∙m August∙v a d∙m Tiberi∙v, oba chodbami spojenΘ. Caligula rozÜφ°il palßc na severu, prodlou₧iv plochu [Palatin]-a um∞l²mi substrukcemi, ba vystav∞l i vysok² most z [Palatin] u na Kapitol. Nero sv∙j p°φbytek z [Palatin] u Üφ°il a₧ na prot∞jÜφ v²Üinu Esquilinskou, za°φdiv skvostn∞ sv∙j zlat² d∙m. Nßdhern∞ p°estav∞l st°ed palßce Domitißn; peristyl jeho stavby m∞l p°es 3000 m2. Od n∞ho pochßzφ p°istav∞nΘ stadium, podlouhl² prostor, obklφΦen² sloupenφm, ozdoben² sochami a slou₧φcφ k prochßzkßm. Mnoho p°istav∞l na v²ch. stran∞ Septimius Severus (ok. r. 200 po Kr.); pod [Palatin]-em na jihu postavil ozdobnΘ pr∙Φelφ sv²ch staveb, t. zv. Septizonium, jeho₧ malebnΘ trosky trvaly a₧ do r. 1588. Palßc pustl, kdy₧ ke konci starov∞ku cφsa°ovΘ p°estali v n∞m bydliti. NicmΘn∞ jeÜt∞ na poΦßtku st°edov∞ku bydlili v n∞m n∞kte°φ pape₧ovΘ. Pak trosky jeho, niΦenΘ lßmßnφm kamene, m∞nily se v zahrady. Z t∞ch pov∞stna byla zahrada Farneskß, jejφ₧ vlastnφk, vΘvoda Parmsk², r. 1721-28 vykopal Φßs¥ domu Flaviova (Domitianova), ale mramorovΘ ozdoby jeho neÜetrn∞ odvezl. Z Φßstφ v XIX. stol. vykopan²ch pozoruhoden t. zv. d∙m Livie, man₧elky Augustovy, s p∞kn²mi obrazy na omφtce, a d∙m ╗Geloti∙v½, kde vychovßvßni byli sluhovΘ cφsa°Ütφ. V n∞m zajφmavΘ jsou nßpisy ÜkrabanΘ po st∞nßch jmenovit∞ karikatura uk°i₧ovanΘho Krista s oslφ hlavou. Nynφ jest [Palatin] se vÜemi troskami majetkem stßtu. Zßpadnφ Φßs¥ dosud neodkopßna. Srv. L. Brtnick², [Palatin] (v progr. gymn. v Hradci Kr. 1893, 1894); E. Graf Haugwitz, Der [Palatin], seine Geschichte und seine Ruinen (╪φm, 1901). -tn-
#######
#FB#
0K7
9B14
81A9
144A9
174F8
335A9
543A9
745A9
842A9
918F8
1000A9
1155A9
1217A9
1262A9
1338F9
1426B1
1427H1
1457F7
1623A9
1690F11
1966F16
2167F5
2229F8
2392A9
2485A9
2559A9
2618B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palatφn##%1901%88%132%190353
Palatφn (comes palatinus Φili comes palatii) naz²val se ve st°edov∞ku v rozliΦn²ch stßtech jeden z dvorsk²ch resp. zemsk²ch ·°ednφk∙. (Srv. Falckrabφ.) ZvlßÜtnφho v²znamu nabyl ·°ad palatinsk² v Uhrßch, kde₧ [Palatφn] (slov. kr. nßdvornφk, ma∩. nßdorispßn ze slov. nßdvornφ ₧upan) vydobyl si zßhy prvΘho mφsta mezi dvorsk²mi a pak i zemsk²mi ·°ednφky. ┌°ad jeho sahß do prv²ch dob krßlovstvφ. S poΦßtku [Palatφn] b²val zßstupcem krßlov²m jen p°φpad od p°φpadu, pozd∞ji zastupoval krßle v n∞kter²ch soudnφch zßle₧itostech neustßle. Jsa p∙vodn∞ ·°ednφkem krßlovsk²m stal se znenßhla ·°ednφkem zemsk²m a jako takov² byl strß₧cem prßv zem∞ naproti panovnφkovi, kter² by snad zemskß prßva cht∞l ruÜiti. P∙vodn∞ byl takΘ jmenovßn krßlem; r. 1439 krßl vzdal se prßva jmenovati [Palatφn]-y a z∙stavil prßvo to sn∞m∙m. R. 1526 ·°ad [Palatφn]-∙v uΦin∞n do₧ivotnφm. Kdy₧ moc [Palatφn]-ova stßvala se krßl∙m nebezpeΦnou, krßl vyhradil si r. 1608 aspo≥ to prßvo, ₧e mohl navrhovati sn∞mu 4 kandidßty (2 katolφky a 2 protestanty), z nich₧ si sn∞m jed. noho mohl vybrati. Velikou moc [Palatφn]-∙v paralysovali krßlovΘ takΘ tφm, ₧e n∞kdy po dlouhß lΘta ·°ad palatinsk² neobsazovali, co₧ zavdßvalo podn∞t k protest∙m sn∞m∙v. V dobßch nov∞jÜφch dosazovali za [Palatφn]-v Φleny svΘho rodu (arciknφ₧ata).
#######
#FB#
0K7
9B15
30B13
140O9Vxh0x006BA0D4/0x00000BBE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0811%24%50%086652
208A9
225B13
245B10
403A9
770A9
823A9
864A9
1069A9
1241A9
#FE#
#ED#
HESLO:Palatinatus##%1901%88%380%190354
Palatinatus viz Falcko.
#######
#FB#
0K11
16O6Vxh0x006B6F03/0x00002CD7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0811%22%0%086651
#FE#
#ED#
HESLO:Palatinskß knihovna##%1901%88%389%190355
Palatinskß knihovna (bibliotheca Palatina): 1. Ve°ejnß knihovna, zalo₧enß r. 28 p°ed Kr. cφsa°em Augustem v p°φstavku chrßmu Apollinova na Palatinu (odtud jejφ jmΘno) v ╪φm∞. Knihovna vzala za svΘ po₧ßrem za vlßdy Commodovy.-2. Knihovna heidelberskß (Palatina = falckß, viz Falce), je₧ vznikla ze sbφrek kollegißtnφho kostela u sv. Ducha a ze zßmeckΘ knihovny kurfirÜtskΘ. Po dobytφ Heidelberka Tillym (1622) vΘvoda (pozd∞jÜφ kurfirÜt) Maximilißn Bavorsk² v∞noval knihovnu tuto, je₧ mu p°ipadla za ko°ist, pape₧i ╪eho°ovi XV. Pape₧ vyslal jeÜt∞ na podzim r. 1622 scrittora knihovny vatikßnskΘ Allatia do Heidelberka, jen₧ opat°il na poΦßtku r. 1623 p°evezenφ knihovny do ╪φma, kde byla umφst∞na ve zvlßÜtnφm odd∞lenφ knihovny vatikßnskΘ, je₧ dosud oznaΦuje se nßzvem bibliotheca Palatina. ╚ßs¥ rukopis∙ (854 rukopis∙ staron∞meck²ch) navrßcena byla odtud, hlavn∞ zakroΦenφm Rakouska a Pruska, r. 1816 a 1817 zp∞t do Heidelberka, kam₧ ji₧ r. 1815 vrßceno 38 cenn²ch rukopis∙, je₧ r. 1797 dostaly se z Vatikßnu do Pa°φ₧e.-Srv. Wilken, Geschichte der Bildung, Beraubung u. Vernichtungd. alten Heidelbergischen Bⁿchersammlungen (Heidelb.,1817); Theiner, Schenkung der Heidelberg. Bibliothek durch Maximilian I. an Papst Gregor XV. und ihre Versendung nach Rom (Mnich., 1844); BΣhr, Zur Geschichte d. Wegfⁿhrung der Heidelb. Bibliothek nach Rom im J. 1623 (╗Heidelb. Jahrbⁿcher½, 1872, str. 481 sl.); Stoll, ▄ber den Historiker J. Wilken, dφl I. (Kassel, 1894). V².
#######
#FB#
0K19
21B20
1456B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palatinsk² vrch##%1901%89%132%190356
Palatinsk² vrch viz Palatin.
#######
#FB#
0K15
20O7Vxs0x0008A688/0x00000A48/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%88%182%190352
#FE#
#ED#
HESLO:Palatinus##%1901%89%141%190357
Palatinus viz Palatin.
#######
#FB#
0K9
14O7Vxs0x0008A688/0x00000A48/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%88%182%190352
#FE#
#ED#
HESLO:Palatium##%1901%89%149%190358
Palatium (lat.), p∙vodn∞ totΘ₧ co Palatin (v. t.), pak zßmek, palßc.
#######
#FB#
0K8
34F7
#FE#
#ED#
HESLO:Palatoplastika##%1901%89%165%190359
Palatoplastika, tΘ₧ uranoplastika (°ec.), operativnφ nßprava vad patrov²ch, zvlßÜt∞ rozÜt∞penin.
#######
#FB#
0K14
20F13
#FE#
#ED#
HESLO:Palatoschisis##%1901%89%190%190360
Palatoschisis (°.), rozÜt∞penφ patra.
#######
#FB#
0K13
20F16
#FE#
#ED#
HESLO:Palatum##%1901%89%198%190361
Palatum (lat.) viz Patro.
#######
#FB#
0K7
19O5Vxs0x0020FFEA/0x0000003A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1904%27%513%191820
#FE#
#ED#
HESLO:Palauan##%1901%89%207%190362
Palauan viz Palavan.
#######
#FB#
0K7
12O7Vxs0x0008DCD0/0x000002A5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%90%33%190369
#FE#
#ED#
HESLO:PalauskΘ ostrovy##%1901%89%215%190363
PalauskΘ ostrovy, Üpan. Palaos, angl. Pelew, u domorodc∙v Pelju, n∞meckΘ souostrovφ v MikronΘsii na z. TichΘho okeßnu mezi 2░ 35'-9░ s. Ü. a 130░ 4' 134░ 40 v. d. Gr., tvo°φ se skupinou Yapskou zßpadnφ Φßs¥ Karolin a sklßdajφ se z vlastnφch [PalauskΘ ostrovy]-k²ch [PalauskΘ ostrovy] v∙ a z roztrouÜen²ch ostr∙vk∙ na jz. (Mapia a j.). [PalauskΘ ostrovy] obklopeny jsou m∞lΦinami a ·tesy, v jejich₧ pßsmu tßhne se 26 v∞tÜinou ·zk²ch ostr., na j. korßlov²ch a na s. sopeΦn²ch, z nich₧ nejv∞tÜφ jest Baobeltaob (300 km2) a kterΘ dohromady m∞°φ 503 km2. N∞kterΘ z nich zdvihajφ se do znaΦnΘ v²Üky, vesm∞s jsou hojn∞ zalesn∞ny, ·rodny a dob°e zavla₧eny, podnebφ pak jest zdravΘ. Da°φ se zde palmy, o°ech arekov², chlebovnφk, bambus, cukrovß t°tina, pisang, yams a j., okolnφ mo°e bohata jsou rybami a trepangem, z domßcφch zvφ°at chovajφ se s ·sp∞chem kozy, vep°i, ovce i skot, p°ivezenΘ Evropany. Obyvatel∙v jest 10.000, z nich₧ 8000 na Baobeltaobu; jsou to Malajci barvy temn∞ m∞d∞nΘ, postavy vysokΘ, vlas∙ dlouh²ch a Φern²ch. Mu₧i chodφ nazφ, ₧eny nosφ kolem kyΦlφ zßst∞ru z vlßken kokosov²ch nebo pisangov²ch, ob∞ pohlavφ se peΦliv∞ tΘtujφ. Povahy jsou mφrnΘ, k°es¥anstvφ jest mezi nimi pon∞kud rozÜφ°eno, rozd∞lujφ se na rodiny nßΦelnickΘ a prost² lid, v Φele jich stojφ krßl, kter² vÜak pozφvß malΘ moci a vß₧nosti. D°φve bylo jich mnohem vφce, p°ed 100 lety pr² asi 40.000-50.000. [PalauskΘ ostrovy] byly objeveny r. 1696 a podrobn∞ji prozkoumßny i popsßny Wilsonem, kter² r. 1783 nalezl zde p°i ztroskotßnφ lodi ·tulek.Srv. Semper, Die Palau-Inseln (Lip., 1873); Friederichsen, Karted. Palau Inseln (1:300.000, Hamb., 1873). TÜr
#######
#FB#
0K16
24B6
38B5
58B5
207F7
241A18
265A18
335A18
497F10
513B2
515H1
545B2
547H1
1383A18
1628B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palauzov##%1901%89%529%190364
Palauzov (╧aδayτoΓ·): PokraΦovßnφ v sv. 28
Palauzov Spiridon NikolajeviΦ, spis. rus.
Palauzov Nikolaj ChristoforoviΦ
Palauzov Vladimir NikolajeviΦ, kriminalista rusk²
#######
#FB#
0K8
10E9
21N22Vyb0x006BF132/0x0000006B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%19%298%290321
45O41Vxs0x0008CD78/0x000004DC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palauzov Spiridon NikolajeviΦ, spis. rus.##%1901%89%529%190365
88O31Vxs0x0008D35F/0x0000023D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palauzov Nikolaj ChristoforoviΦ##%1901%89%223%190366
121O49Vxs0x0008D674/0x000004A6/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palauzov Vladimir NikolajeviΦ, kriminalista rusk²##%1901%89%331%190367
Palauzov: Spiridon NikolajeviΦ, spis. rus. (*1818 v Od∞sseå1872), byl rodem Bulhar a vzd∞lal se v od∞sskΘm lyceu a na universit∞ heidelberskΘ a mnichovskΘ, kde dosßhl doktorßtu z nauk nßrodohospodß°sk²ch. Pozd∞ji studoval d∞jiny Slovanstva na universit∞ moskevskΘ a byl ₧ßkem Bo∩anskΘho, naΦe₧ byl ·°ednφkem pro zvlßÜtnφ rozkazy p°i ministerstv∞ nßr. osv∞ty, pak censorem, r. 1853-56 byl p°i PaskeviΦi v Multanech a ValaÜsku, potom p°i hlav. veliteli knφ₧. GorΦakovu a byl Φinn² v otßzce p°esφdlenφ Bulhar∙ do Ruska. N∞jakou dobu byl tΘ₧ sprßvcem varÜavskΘ celnice a potom organisoval v Gabrov∞ prvnφ bulharskou Ükolu. Znal n∞kolik jazyk∙, zejmΘna novo°eΦtinu. Prßce jeho, z v∞tÜi Φßsti ruskΘ, vztahujφ se tΘm∞° vesm∞s k Bulharsku, Rumunsku a Rakousko-Uhersku. Nejd∙le₧it∞jÜφ jsou: V∞k bolgarskago carja Simeona (Petrohr., 1852, magisterskß dissertace); Avstrija so vremeni revoljuciji 1840 g. (t., 1850); Jugovostok Jevropy v XIV v. (t., 1857); Vengrija v sovremennych jeja otnoÜenijach k Avstriji (t., 1861); Reformy i katol. reakcija v Vengriji (t., 1860); Rumynskija gospodarstva Moldavija i Valachija (t., 1859); Sinodik carja Borisa (Moskva, 1855); Unia i caruvanije to na Ivana As∞na (╗B·lgarski kni₧ici½, 1858) a j.
Palauzov
#######
#FB#
0J8
10F20
782B29
854B39
906B27
946B52
1011B36
1060B45
1118B20
1155B35
1194E1
1225O8Vxs0x0008CA72/0x000000B5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palauzov##%1901%89%529%190364
Palauzov: Nikolaj ChristoforoviΦ, rodem z Gabrova v Bulharsku, p∞stitel styk∙ ruskobulharsk²ch, vzd∞lal se v od∞sskΘm lyceu (1842) a byl v Od∞sse censorem, pak celnφm ·°ednφkem. V l. 1854-1856 byl p°i hlavnφm stan∞ ruskΘm a sna₧il se ruskΘ vlivuplnΘ kruhy zpraviti o r∙zn²ch pot°ebßch bulharsk²ch, o nich₧ dopisoval si tΘ₧ s r∙zn²mi vynikajφcφmi osobnostmi, jako s arcibisk. Innokentijem, knφ₧etem V. ╚erkassk²m a j. Srv. ╗Slav. Izv∞stija½ (Petrohr., 1884); ╗Rus. Starina½ (1892). Napsal tΘ₧ Iz proÜlago Od∞ssy (╗Sbornφk½ L. M. Derihasa, Od∞ssa, 1894).
Palauzov
#######
#FB#
0J8
10F22
492B18
554O8Vxs0x0008CA72/0x000000B5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palauzov##%1901%89%529%190364
#FE#
#ED#
HESLO:Palauzov Vladimir NikolajeviΦ, kriminalista rusk²##%1901%89%331%190367
Palauzov: Vladimir NikolajeviΦ, kriminalista rusk² (*1851 z ruskobulharskΘ rodiny). Prßvnickß studia absolvoval v Od∞sse r. 1872 s hodnostφ kandidßta a byl od university vyhlΘdnut pro drßhu professorskou. R. 1876 uve°ejnil magisterskou dissertaci K voprosu o form∞ uΦastija narodnago elementa v ugolovnoj justiciji (╗Zap. Imper. Novor. Univ.½, sv. XX., i separ.) a r. 1878 ji hßjil. V dob∞ vßlky v l. 1877-1878 m∞l vynikajφcφ podφl v organisovßnφ civilnφ sprßvy v Bulharsku. R. 1880 byl jmenovßn docentem, r. 1884 mimo°ßdn²m professorem trest. prßva na universit∞ v Od∞sse. R. 1885 stal se doktorem na zßklad∞ dissertace Postanovka voprosov prisja₧nym zas∞dateljam po russ. pravu (╗Zap. Imp. Nov. Univ.½, sv. XLIII., i separ.). R. 1886 [Palauzov] byl jmenovßn °ßdn²m professorem trest. prßva; od r. 1887 p°ednßÜφ trestnφ prßvo hmotnΘ i formßlnφ. R. 1894 vydal spis K voprosu o buduÜΦem naÜem ugolovnom kodeks∞, kter² jest v∞novßn p°ehledu nßmitek uΦin∞n²ch od rozliΦn²ch osob v p°φΦin∞ prvΘ osnovy vÜeob. Φßsti rus. zßkonφka trestnφho. Napsal °adu statφ do Φasop. ╗Äurnal Gra₧d. i Ugol. Prava½, ╗Zap. Imp. Novoross. Univ.½, ╗Jurid. L∞topisj½, ╗Äurnal Min. Nar. Prosv.½
Palauzov
#######
#FB#
0J8
10F20
247B67
621B58
736A10
865B44
1171O8Vxs0x0008CA72/0x000000B5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palauzov##%1901%89%529%190364
#FE#
#ED#
HESLO:Palava##%1901%90%0%190368
Palava, chybn∞ Polava, Polany (Pollau), far. ves na Morav∞, hejtm. a okr. Mikulov, pÜ. Dol. Vistonice; 224 d., 1123 ob. n. (1890), kostel sv. Barbory a 3t°. Ük.
#######
#FB#
0K6
15F14
31B6
#FE#
#ED#
HESLO:Palavan##%1901%90%33%190369
Palavan (Palauan), Üpan∞lsky Paragua, ostrov v archip. filipinskΘm, mß na 9790 km2 asi 30.000 ob. P°i pob°e₧φch vystupujφ hojn∞ ·tesy korßlovΘ. Vnitrem ostrova tßhne se pßsmo horskΘ, dosahujφcφ v²Üe 2086 m. Ostrov [Palavan] jest lesnat² i ·rodn². Zvφ°enou i kv∞tenou nßle₧φ spφÜe k Borneu. V∞tÜφ Φßs¥ ostrova jest nevyzkoumßna. Podnebφ jest tropickΘ, po cel² rok dostateΦn∞ vlhkΘ a p°φznivo ·rod∞ polnφ i chovu dobytka. Obyvatelstvo sklßdß se z Malajc∙, vytlaΦivÜφch praobyvatele negritskΘ do hor. Hl. m∞sto Puerto Princesa, sφdlo guvernΘrovo, mß 1270 ob. Na ostrov∞ nachßzejφ se hroby jeskynnφ p∙vodu Φφnsko-japonskΘho, ukazujφcφ na dßvnΘ mongolskΘ osazenφ ostrova.
#######
#FB#
0K7
9F7
29B7
79B2
81H1
204B2
214A9
508F15
#FE#
#ED#
HESLO:Palaver##%1901%90%165%190370
Palaver (z franc. parler, mluviti), rozmluva, dohovor, porada. V²razu toho u₧φvajφ ve st°ednφ Africe domorodci, kte°φ se st²kajφ s Evropany.
#######
#FB#
0K7
18B6
36F25
#FE#
#ED#
HESLO:Palazzo##%1901%90%198%190371
Palazzo [palαco] (ital.), palßc.
#######
#FB#
0K7
12D1
26F5
#FE#
#ED#
HESLO:Palazzo##%1901%90%207%190372
Palazzo, dv∞ obce v Italii:
Palazzo Adriano, m∞sto, prov. Palermo. kraj Corleone
Palazzo San Gervasio, hl. mφsto okresu, prov. Potenza
#######
#FB#
0K7
29O52Vxs0x0008E34A/0x0000009F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palazzo Adriano, m∞sto, prov. Palermo. kraj Corleone##%1901%90%207%190373
83O53Vxs0x0008E4C1/0x00000075/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palazzo San Gervasio, hl. mφsto okresu, prov. Potenza##%1901%90%232%190374
#FE#
#ED#
HESLO:Palazzo Adriano, m∞sto, prov. Palermo. kraj Corleone##%1901%90%207%190373
Palazzo: Adriano, m∞sto, prov. Palermo. kraj Corleone; 5887 obyv. (1891), z nich₧ je mnoho Albanc∙v, kte°φ v XV. stol. [Palazzo] zalo₧ili.-
Palazzo
#######
#FB#
0J7
9F7
119A9
141O7Vxs0x0008E12E/0x00000093/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palazzo##%1901%90%207%190372
#FE#
#ED#
HESLO:Palazzo San Gervasio, hl. mφsto okresu, prov. Potenza##%1901%90%232%190374
Palazzo: San Gervasio, hl. mφsto okresu, prov. Potenza, kraj Melfi; 7169 obyv. (1891), vina°stvφ.
Palazzo
#######
#FB#
0J7
9F12
99O7Vxs0x0008E12E/0x00000093/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palazzo##%1901%90%207%190372
#FE#
#ED#
HESLO:Palazzolo##%1901%90%256%190375
Palazzolo ([Palazzolo]. Acreide), m∞sto v ital. prov. Siracusa na Sicilii, na °. Anapo, mß 11.069 obyv. a jest vystav∞no na troskßch starov∞kΘ tvrze Acrae, z nφ₧ zachovaly se n∞kterΘ nßhrobky, podzemnφ p°φbytky, silnice, velmi hlubokß studna a vzßcnß sbφrka p°edm∞t∙ ₧elezn²ch, m∞d∞n²ch atd. Okolφ jest velmi ·rodnΘ a plodφ hojn∞ obilφ i oleje, s nφm₧ vede se Φil² obchod, v m∞st∞ jest n∞kolik tovßren na konservy. TÜr.
#######
#FB#
0K9
11A11
24F7
149B5
415B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palcßt##%1901%90%339%190376
Palcßt (rusky naδΦ÷a ßyδaΓa, francouz. masse d'arme, italsky mazza ferrata, anglicky whirlbat, hurlibat, n∞m. Streitkolben, Morgenstern), pßdnß mlßticφ zbra≥, mocn² kyj d°ev∞n² s paliΦatou hlavou, pobitou velik²mi, siln²mi h°eby ₧elezn²mi hrotem ven. [Palcßt] u u₧φvßno ji₧ ve starΘm v∞ku a potom ve st°edov∞ku, kdy hlavn∞ ve vßlkßch husitsk²ch tvo°il zßzraky chrabrosti v p∞stech nadÜen²ch bojovnφk∙. [Palcßt] menÜφch rozm∞r∙ nosili vojev∙dcovΘ a rytφ°i spφÜe za odznak hodnosti ne₧ za zbra≥. FM.
#######
#FB#
0K6
14E14
40B12
62B13
86B18
111B12
125B11
252A8
403A8
495B3
#FE#
#ED#
HESLO:PalcΘ°ik##%1901%90%438%190377
PalcΘ°ik Ane₧ka viz KuenringovΘ.
#######
#FB#
0K8
9F6
20O12Vxo0x0021B515/0x00000658/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1504%25%190%151546
#FE#
#ED#
HESLO:Palczewski##%1901%90%447%190378
Palczewski Pavel, zem∞pisec a politik polsk², rodil² z O£wiecima za doby Sigmunda III. Ztrßviv 16 rok∙ za hranicemi vydal popis krajin, kterΘ byl navÜtφvil, s nßzvem Status Venetorum sive brevis tractatus de origine et vetustate Venetorum (Krakov, 1605) a Dyskurs o kozakach, czyli ich znie£µ lub nie (t., 1618). Prodlev dlouho v Moskv∞ za Φas∙v samozvanc∙ podal rovn∞₧ v²born² obraz Ruska pod nßzvem Kolenda moskiewska, przyczyny s│uszne, okazyja poz╣dana, zwyciΩstwa nadzieja wielka pa±stwa tamtego atd. (t., 1609).
#######
#FB#
0K10
11F5
166B72
256B44
401B99
#FE#
#ED#
HESLO:PalΦek##%1901%90%0%190379
PalΦek viz PaleΦek.
#######
#FB#
0K6
11O7Vxs0x00090E66/0x000000D7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%91%107%190394
#FE#
#ED#
HESLO:PalΦice##%1901%90%8%190380
PalΦice, ves v ╚echßch, hejtm. a okr. LedeΦ, fara ╚echtice, pÜ. Zho°; 21 d., 940 ob. Φ. (1890).
#######
#FB#
0K7
#FE#
#ED#
HESLO:PalΦiki##%1901%90%33%190381
PalΦiki viz Lutki.
#######
#FB#
0K7
12O6Vxp0x0032E476/0x00000837/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1605%79%389%162913
#FE#
#ED#
HESLO:PalΦikov##%1901%90%41%190382
PalΦikov (╧aδⁿ≈ΦΩoΓ·) Nikolaj Jevge≥jeviΦ, sb∞ratel nßrodnφch pφsnφ rusk²ch (*1838-å1888), vzd∞lav se v kaza≥skΘ universit∞, usadil se ve vsi Nikolajevce meuzelivskΘm ·j. ufimskΘ gub., kde od r. 1864 zaznamenßval pφsn∞ a nßp∞vy, je₧ vydal v zajφmavΘ a cennΘ knize Kres¥janskija p∞sni (Petr., 1888). Sbφrka obsahuje kol 80 nßp∞v∙, d°φve neznßm²ch, a mnoho nov²ch pφsnφ sborov²ch.
#######
#FB#
0K8
10E10
22F19
264B19
#FE#
#ED#
HESLO:Paldßn##%1901%90%124%190383
Paldßn, bot., viz Artemisia dracunculus.
#######
#FB#
0K6
18F21
#FE#
#ED#
HESLO:Paldrßn##%1901%90%141%190384
Paldrßn, bot., viz Valeriana.
#######
#FB#
0K7
19O9Vxz0x002566CE/0x0000096C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2604%59%397%261500
#FE#
#ED#
HESLO:Palea##%1901%90%149%190385
Palea, bot., pleva; u kapradin viz Kapradiny; u slo₧nokv∞t²ch viz Compositae; u trav viz Gramineae.
#######
#FB#
0K5
13F5
35O9Vxm0x0066ED82/0x00004920/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1310%76%17%134328
66F10
89O9Vxj0x002C9A3B/0x00005E43/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1005%4%141%102914
#FE#
#ED#
HESLO:Pale ale##%1901%90%174%190386
Pale ale [pΘl Θl], angl., bledΘ pivo, viz Ale.
#######
#FB#
0K8
26F10
42O3Vxa0x0050B867/0x00000FA1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0108%61%91%015129
#FE#
#ED#
HESLO:Paleario##%1901%90%190%190387
Paleario, vl. Antonio dei Pagliarici, lat. Aonius Palearius (*kol 1500 ve Veroliå2. Φce 1570), proslul jako uΦitel rhΘtoriky a filologie (uΦil po celΘ Italii, zvl. v Sien∞) a tragickou smrtφ: jat inkvisicφ v Milßn∞ (1567) zardouÜen a upßlen v ╪φm∞. Jest od n∞ho zachovßno n∞kolik knih; neprßvem vÜak p°iΦφtßna mu kniha Del beneficio di Gies· Cristo crocifisso (Ben., 1543 a Φast.), hojn∞ p°eklßdanß a inkvisicφ stφhanß od r. 1549, jejφm₧ vlastnφm skladatelem byl benediktin Benedetto z Mantovy. Nov∞ v Cambridgei nalezen² spis tento vyd. Babington (1855) a s n∞m. p°ekladem Tischendorf (1856). Srv. Young, Life and times of A. [Paleario] (Lond., 1860, 2 sv.); Bonnet, A. [Paleario] (Pa°.,1863); Cant·, Gli eretici in Italia (Turin, 1866, II., 467); G. Sforza (v ╗Giornale storico della lett. ital.½ XIV. 50 n.) a F. Dini, A. [Paleario] (v Arch. stor. ital.).
#######
#FB#
0K8
14F22
43B16
319B40
474F19
627A10
671A10
825A10
#FE#
#ED#
HESLO:Palec##%1901%90%356%190388
Palec neboli coul, podle starΘ mφry 1''=1/12^' (stop n. st°evφc∙) = 2,63 cm.
#######
#FB#
0K5
13F4
37H2
40H1
42I2
73B3
#FE#
#ED#
HESLO:PaleΦ##%1901%90%372%190389
PaleΦ (Palitsch), ves v ╚echßch, hejtm. Litom∞°ice, okr. Lovosice, fara a pÜ. MileÜov; 13 d., 70 ob. n. (1890), popl. dv∙r.
#######
#FB#
0K5
7B8
#FE#
#ED#
HESLO:PßleΦ##%1901%90%397%190390
PßleΦ
PßleΦ Velik², ves v ╚ech. hejtm. a okr. Slan²
PßleΦ Mal², ves (viz PaleΦek)
#######
#FB#
0K5
8O45Vxs0x0008FBFD/0x000000C9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PßleΦ Velik², ves v ╚ech. hejtm. a okr. Slan²##%1901%90%397%190391
55O29Vxs0x0008FD7D/0x00000033/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PßleΦ Mal², ves (viz PaleΦek)##%1901%90%430%190392
#FE#
#ED#
HESLO:PßleΦ Velik², ves v ╚ech. hejtm. a okr. Slan²##%1901%90%397%190391
PßleΦ: Velik², ves v ╚ech. hejtm. a okr. Slan², fara VranΘ, pÜ. Zlonice; 73 d., 432 ob. Φ. (1890), star² fil. kostel Nar. P. Marie (ve XIV. st. far.) s mnoh²mi nßhrobky a popl. dv∙r.-
PßleΦ
#######
#FB#
0J5
7F6
185O5Vxs0x0008FA3C/0x0000005F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PßleΦ##%1901%90%397%190390
#FE#
#ED#
HESLO:PßleΦ Mal², ves (viz PaleΦek)##%1901%90%430%190392
PßleΦ: Mal², ves t., viz PaleΦek.
PßleΦ
#######
#FB#
0J5
7F4
25O7Vxs0x00090E66/0x000000D7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%91%107%190394
35O5Vxs0x0008FA3C/0x0000005F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PßleΦ##%1901%90%397%190390
#FE#
#ED#
HESLO:PßleΦ##%1901%90%438%190393
PßleΦ èt∞pßn pochßzel ze vsi VelkΘho PalΦe v kraji rakovnickΘm. Byl vrstevnφk Hus∙v, snad o n∞co mßlo starÜφ. Studoval v Praze, r. 1386 stal se tu bakalß°em svobodn²ch um∞nφ a r. 1390 mistrem. UΦil potom na artistickΘ fakult∞, v zimnφm b∞hu r. 1399 zastßval ·°ad d∞kana fakulty a v lΘt∞ r. 1400 byl rektorem. Vedle toho m∞l rozliΦnΘ praebendy duchovnφ. Od r. 1394 byl farß°em v Suchdole, potom v KoÜici, kterou₧to praebendu sm∞nil r. 1403 za oltß°nictvφ v arcid∞kanskΘm chrßm∞ kutnohorskΘm. K tomu p°ibyla r. 1406 fara v Kou°imi. Podle zvyku doby nespravoval svΘ fary osobn∞, ale skrze svΘho vikß°e. Sßm dlel ustaviΦn∞ v Praze; asi r. 1403 stal se bakalß°em v theologii a n∞kdy kolem r. 1410 mistrem. R. 1408 nachßzφme jej takΘ jako Φlena kolleje krßle Vßclava. V prosinci toho roku jel spolu se Stanislavem ze Znojma do Italie s poselstvφm krßle Vßclava ke kardinßl∙m, kte°φ byli svolali koncil Pisßnsk². V Bononii byl vÜak jat od legßta Baltazara Cossy (pozd∞jÜφho pape₧e Jana XXIII.) a oloupen o vÜechen majetek. Z v∞zenφ vyprostily jej jen d∙raznΘ p°φmluvy university a krßle Vßclava.-A₧ do tΘ doby [PßleΦ] byl oddan²m p°φtelem Husov²m. R. 1412 nastala vÜak mezi nimi roztr₧ka; kdy₧ Hus postavil sena odpor odpustkov²m bullßm Jana XXIII., [PßleΦ], kter² byl v tom roce d∞kanem theologickΘ fakulty, hßjil tu pravomoci pape₧ovy udφleti odpustky a v pozd∞jÜφm pr∙b∞hu polemiky postavil se na stanovisko pape₧skΘho primßtu. ┌Φastnil se jednßnφ na Äebrßce, kde krßl cht∞l mezi ob∞ma stranami zjednati smφr, i ·norovΘ synody pra₧skΘ v roce nßsledujφcφm. V tΘ dob∞ vznikly jeho polemickΘ spisy Tractatus gloriosus, Replicatio contra Quidamistas a De ecclesia, v kterΘm₧to poslednφm hlßsφ se k hierarchickΘ definici cφrkve. Kdy₧ pokoj nenastal, krßl Vßclav vypov∞d∞l PßlΦe s t°emi jin²mi mistry theologie ze svΘ °φÜe. JeÜt∞ r. 1414 [PßleΦ] p°ibyl do Kostnice a stojφ zde v Φele celΘ akce proti Husovi. V Kostnici setrval po celou dobu trvßnφ koncilu. Kdy₧ r. 1417 propukl znßm² spor o prioritu, hßjil 27. Φvna ·Φinnou °eΦφ p°ednost reformace p°ed volbou pape₧e. Poznßvaje, ₧e do ╚ech vrßtiti se nem∙₧e, navßzal styky s polsk²m poselstvem v Kostnici a po skonΦenφ koncilu odeÜel jako mnoho jin²ch Φesk²ch katolick²ch kn∞₧φ do Polska, kde obdr₧el brzy po zvolenφ Martina V. arcijßhenstvφ v HaliΦi. Ve svΘm ·°ad∞ p∙sobil horliv∞ proti husitstvφ, kterΘ v letech dvacßt²ch takΘ v Polsku zaΦalo se vzmßhati. UΦil takΘ na krakovskΘ universit∞; pod vlivem jeho stojφ znamenitφ bohoslovci polÜtφ z doby BasilejskΘho koncilu. Kdy zem°el, nenφ znßmo; poslednφ zprßvu o n∞m mßme z r. 1422. Jako theolog stojφ ·pln∞ na stanovisku orthodoxnφho katolictvφ. UΦenφ cφrkevnφ mß zßruku svΘ pravosti v autorit∞ cφrkve a touto cφrkvφ, kterß urΦuje, co se mß v∞°iti, a korriguje bludy, jest mu hierarchie, urΦit∞ji °eΦeno, pape₧ s kardinßly. D∙kazem jest mu apoÜtolskß sukcesse. Odtud stavφ se proti thesi husitskΘ o d∙kaznosti jedinΘ Pφsma svatΘho a hßjφ prßva pape₧skΘho udφleti odpustky. V pozd∞jÜφch letech-je to nejspφÜe vliv doktrin hlßsan²ch na koncilu KostnickΘm-jevφ se nßm jako stoupenec koncilißrnφ theorie, tvrdφ superioritu koncilu nad pape₧em, o n∞m₧ p°ipouÜtφ, ₧e m∙₧e se m²liti, ano i v haeresi upadnouti. Co mß spoleΦnΘho se soudob²m nßbo₧ensk²m hnutφm Φesk²m a co ho s poΦßtku takΘ spojovalo s Husem, jest ·silφ o mravnφ nßpravu kleru. Tu v∞c ani pozd∞ji nespustil se z°etele a v tom sm∞ru pracoval-ovÜem marn∞-takΘ na KostnickΘm koncilu.-Jeho spisy-latinskΘ traktßty obsahu theologickΘho-otiÜt∞ny jsou jen ΦßsteΦn∞ Loserthem (Tractatus gloriosus, De ecclesia a Contra Quidamistas) a Hardtem, jinΘ jsou dosud v rukopisech. Monografie o PßlΦi nemßme. Srv. Palack², D∞jiny III.; Tomek, D∞jepis m∞sta Prahy III.; Loserth, BeitrΣge zur Geschichte der hussitischen Bewegung (v ╗Arch. f. ÷st. Gesch.½ 75.); Fija│ek, Studya do dziej≤w uniwersytetu Jagie││o±skiego; Bidlo, ╚eÜtφ emigranti v Polsce (╚╚M., 1895). J.F.
#######
#FB#
0K5
6F6
1103A7
1243A7
1591B50
1644B11
1828A7
3896B4
#FE#
#ED#
HESLO:PaleΦek##%1901%91%107%190394
PaleΦek, PalΦek, PßleΦ Mal², ves v ╚echßch, hejtm. a okr. Slan², fara a pÜ. Zlonice; 61 d., 327 ob. Φ. (1890), kostel NavÜtφvenφ P. Marie (ve XIV. stol. far.), 2t°. Ük. a lo₧isko kamenouhelnΘ a vßp. lomy.
#######
#FB#
0K7
9F18
#FE#
#ED#
HESLO:PaleΦek##%1901%91%149%190395
PaleΦek
PaleΦek (PalΦek) Jan, dvornφ ÜaÜek Ji°φho z Pod∞brad
PaleΦek Josef, opernφ p∞vec Φes
#######
#FB#
0K7
10O52Vxs0x0009115B/0x00000530/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PaleΦek (PalΦek) Jan, dvornφ ÜaÜek Ji°φho z Pod∞brad##%1901%91%149%190396
64O31Vxs0x000917C2/0x00000557/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PaleΦek Josef, opernφ p∞vec Φes##%1901%91%405%190397
#FE#
#ED#
HESLO:PaleΦek (PalΦek) Jan, dvornφ ÜaÜek Ji°φho z Pod∞brad##%1901%91%149%190396
PaleΦek: (PalΦek) Jan ₧il v Praze nejspφÜe ji₧ za doby Vßclava IV. a byl dvor. ÜaÜkem Ji°φho z Pod∞brad, ovÜem ve smyslu nejuÜlechtilejÜφm. Je₧to s ka₧d²m se brat°il, zvßn byl bratrem [PaleΦek]-Φkem, z Φeho₧ vznikla pov∞st, ₧e byl Φlenem Jednoty a jednou osobou s bratrem Klenovsk²m (v. t.); byl spφÜe pouze tajn²m stoupencem jejφm. Zem°el kolem r. 1470. S jmΘnem bratra [PaleΦek]-Φka spojena jest sbφrka anekdotick²ch povφdek, je₧ od pol. XVI. stol. zachovala se jednak v rukopisech (kapitolnφm, zho°elskΘm a j.), jednak v tiscφch (musejnφ ze XVI. stol.; Sixta MoΦidlanskΘho z r. 1610 a ΦetnΘ jinΘ) a nadepsßna jest (v ruk. zho°el.): ╗ Traktatul aneb list a n∞kte°φ ArtykulovΘ, kterΘ jest Br. [PaleΦek] p°i krßli Ji°φm ╚eskΘm mφval..., kter²₧to B. [PaleΦek] byl rodu i ₧ivota rytφ°skΘho velmi ÜlechetnΘho a krßli velmi mil² a vzßcn² byl i ka₧dΘho dobrΘho. Ne₧ p°ed sv∞tem a milovnφky byl za nemoudrΘho poΦten. A pravdy nemohl mlΦeti½. Viz Φlßnek J. Herbena, Klenovsk² [PaleΦek] (Histor. sbornφk, 43 sl.) a Gollovy poznßmky v ╗╚╚M.½, 1885, 68. JmΘno [PaleΦek]-Φkovo a povφdek jeho stalo se u nßs tak populßrnφm, ₧e nazvßn tak Φasopis humoristicko-satirick², zalo₧en² r. 1842 RubÜem, HajniÜem a Filφpkem (v. t.) a pozd∞ji obnoven² (1872-77) A. V. NevÜφmalem a J. ètolbou, pak Rud. Pokorn²m a K. KrejΦφkem a j.
PaleΦek
#######
#FB#
0J7
10F6
18F3
176F7
184A9
194F4
272F10
371A9
637B56
694A9
704B29
749A9
969A9
1050A9
1060F5
1175F27
1240F29
1275F33
1310O7Vxs0x00090F7E/0x0000006A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PaleΦek##%1901%91%149%190395
PaleΦek: Josef, opernφ p∞vec Φes. (*1842 v Jest°ßbφ Lhot∞), syn uΦitel∙v, studoval na reßlce v Kolφn∞ a v Ho°e KutnΘ, na uΦit. ·stav∞ v Praze, kde absolvoval varhanickou Ükolu a p∙sobil krßtk² Φas na obecnΘ Ükole u sv. èt∞pßna. Ve èvandov∞ divadle na Smφchov∞, kde vystupoval jako ochotnφk, upozornil na sebe r. 1862 °editele Prozat. divadla J. N. Ma²ra, jen₧ jej enga₧oval do sboru. Pon∞vad₧ nedostalo se [PaleΦek]-Φkovi p°φle₧itosti osv∞dΦiti se v menÜφ ·loze solovΘ, jak mu bylo slφbeno, odebral se k divadlu do Olomouce. Vrßtiv se do Prahy podrobil se u Pivody p°φsn²m studiφm p∞veck²m a vystoupil poprvΘ s ohromn²m ·sp∞chem jako Sarastro v ╗KouzelnΘ fletn∞½ a byl potom p°ednφ ozdobou Φes. zem. divadla jako obstaravatel prvnφch partiφ bassov²ch. R. 1866 [PaleΦek] p°ivedl ke cti ·lohu Kecala ve Smetanov∞ ╗ProdanΘ nev∞st∞½, je₧ v prvnφm p°edstavenφ sv∞°ena byla Fr. Hynkovi. K mohutnΘmu hlasu dru₧ila se u [PaleΦek]-Φka mu₧n∞ krßsnß postava a vlastnosti tyto zp∙sobily, ₧e mu nabφdnut engagement u dvor. opery ve Vφdni, jeho₧ vÜak nep°ijal z d∙vod∙ vlasteneck²ch. P°es to nebylo jeho Φinnosti u ΦeskΘho divadla na dlouho. R. 1874 p°ijal skv∞lou nabφdku k carskΘ ope°e do Petrohradu, kde₧ vzorn²m podßnφm Suzanina v Glinkov∞ ╗Äivot∞ za ca°e½ zjednal si velikou p°φze≥, ji₧ udr₧el si i po ztrßt∞ hlasu jako regisseur a professor konservato°e.
PaleΦek
#######
#FB#
0J7
9F5
406A9
760A9
912A9
1349O7Vxs0x00090F7E/0x0000006A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PaleΦek##%1901%91%149%190395
#FE#
#ED#
HESLO:PaleΦkovec##%1901%92%116%190398
PaleΦkovec, bot., viz Cynodon.
#######
#FB#
0K10
22O7Vxe0x005A862E/0x00000485/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0509%17%298%056876
#FE#
#ED#
HESLO:PaleΦnice##%1901%92%124%190399
PaleΦnice byl nßstroj muΦicφ, kter²m se muΦenΘmu stiskaly palce u nohou a rukou; jin² druh tiskl celΘho Φlov∞ka ke zdi nebo prknu. Srv. Z. Winter, Obrazy lI. 753.
#######
#FB#
0K9
#FE#
#ED#
HESLO:PaleΦnφk##%1901%92%157%190400
PaleΦnφk, bot., Polygonum hydropiper L., viz Polygonum.
#######
#FB#
0K8
16B20
45O9Vxt0x00118D8D/0x00001069/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2002%73%281%200628
#FE#
#ED#
HESLO:Palefroi##%1901%92%174%190401
Palefroi [pal'froa], franc. ze st°edolatinsk. paraveredus, v). mimochodnφk, pak parßdnφ k∙≥ rytφ°sk² i k∙≥ pro panφ, k∙≥ na projφ₧dky a cestovßnφ; ve st°edov∞ku tΘ₧ pestrß p°ikr²vka brn∞nφ konφ vßleΦn²ch.
#######
#FB#
0K8
46B11
63F11
172F16
#FE#
#ED#
HESLO:Palechinus##%1901%92%215%190402
Palechinus jest starobyl² rod je₧ovek z ·tvaru silurskΘho a kamenouhelnΘho, kter² stavbou svΘ schrßnky liÜφ se znaΦn∞ od je₧ovek mladÜφch. Pole ambulakrßlnß sklßdajφ se ze 2, pole interambulakrßlnß ze 4 a₧ 7 °ad desek. V p°φstroji vrcholovΘm majφ destiΦky basßlnΘ 3, destiΦky radißlnΘ 2 otvory. Rod tento m∙₧e b²ti poklßdßn za hlavnφho zßstupce starΘ skupiny je₧ovek (Palechinoidea), kterß ₧ila v prvohorßch a vyznamenßvß se neustßlen²m dosud poΦtem desek v jednotliv²ch polφch. Pa.
#######
#FB#
0K10
368B13
479B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pal∞j##%1901%92%314%190403
Pal∞j (Palij) Semen, kozßck² dobrodruh. Vynikl zßhy mezi Zaporo₧ci (ok. r. 1685), vstoupil do slu₧eb polsk²ch proti Turk∙m a Tatar∙m, dr₧e od Jana SobieskΘho Chvastovo (v nyn∞jÜφ gubernii kijevskΘ). Proti. Augustovi II., kter² cht∞l kozßckou milici na p∙d∞ polskΘ rozpustiti, se vzbou°il, byl vÜak zajat od Mazepy, kter² ₧ßrlil na jeho popularitu, a poslßn jako domn∞l² spojenec èvΘd∙ od Petra VelkΘho na Sibi° (1705). Povolßn zp∞t po pßdu Mazepov∞ (1708), ·Φastnil se jeÜt∞ v °adßch rusk²ch bitvy u Poltavy a zem°el zßhy potom. Mezi kozßky [Pal∞j] t∞Üil se velikΘ oblib∞, jak o tom sv∞dΦφ ΦetnΘ pφsn∞, legendy a dumy lidovΘ.
#######
#FB#
0K5
7F12
541A7
#FE#
#ED#
HESLO:Palembang##%1901%92%438%190404
Palembang
Palembang, b²valΘ hlavnφ m∞sto sultanßtu v nizozemskΘ Indii
Palembang, nizozem. residentstvφ na jihov²ch. pob°. Sumatry
#######
#FB#
0K9
12O59Vxs0x000928BB/0x0000067C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palembang, b²valΘ hlavnφ m∞sto sultanßtu v nizozemskΘ Indii##%1901%92%438%190405
73O59Vxs0x0009307E/0x000004D0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palembang, nizozem. residentstvφ na jihov²ch. pob°. Sumatry##%1901%92%190%190406
#FE#
#ED#
HESLO:Palembang, b²valΘ hlavnφ m∞sto sultanßtu v nizozemskΘ Indii##%1901%92%438%190405
Palembang: [Palembang], b²valΘ hlavnφ m∞sto sultanßtu v nizozemskΘ Indii, nynφ residentstvφ t. jmΘna, rozklßdß se na obou b°ezφch °eky Musi, 73 km od mo°e, v ba°inatΘ, Φasto zaplavovanΘ krajin∞. Sv²m rßzem upomφnß na Benßtky, nebo¥ °eka a jejφ ramena tvo°φ hlavnφ ulice m∞sta, sklßdajφcφho se v∞tÜinou z nφzk²ch kolov²ch dom∙v anebo poloplovoucφch obydlφ (╗rakkits½). Kamenn²ch staveb je mßlo. [Palembang] honosφ se nejv∞tÜφ meÜitou v niz. Indii, star²m sultßnsk²m palßcem nynφ v pevnost p°em∞n∞n²m, Φφnsk²m chrßmem atd. Obyvatelstva je 53.300 duÜφ (1896), z nich₧ as 100 Evrop. (bez pos.), 2500 ╚φ≥an∙v a 1700 Arab∙, a ₧ivφ se hlavn∞ obchodem produkty z hornφho po°φΦφ °. Musi, kterß i mo°sk²m lodφm Φinφ vstup do [Palembang]-u mo₧n²m. Vedle obchodu je Φil² pr∙mysl: v²roba zbranφ a ozdobnΘho zbo₧φ, tkanφ hedv.-lßtek a j. Na blφzku Lama [Palembang] (Star² [Palembang]) s hrobkami sultßn∙ palembangsk²ch, kte°φ odvozovali sv∙j p∙vod a₧ od Alexandra Vel. [Palembang] byl zalo₧en asi Javanci, kte°φ r. 1544 p°iÜli u₧ po druhΘ ve znaΦnΘm mno₧stvφ do [Palembang]-u. R. 1618 z°φdili tu Hollan∩anΘ faktorii, je₧ vÜak r. 1662 byla hrozn∞ vyvra₧d∞na, tak ₧e Hollan∩anΘ byli nuceni r. 1664 znovu [Palembang] u dob²ti, p°i Φem₧ sultßn uznal jejich svrchovanost. R. 1811 opakovalo se zase d∞snΘ divadlo z r. 1662; tentokrßte AngliΦanΘ, kte°φ mezitφm ve vßlkßch napoleonsk²ch stali se pßny nizozem. osad, zavedli evropskou vlßdu. Kdy₧ pak osady vrßceny byly Nizozemφ, i [Palembang] dostal se po delÜφch bojφch do rukou Hollan∩an∙, kte°φ r. 1823 p°ipojili [Palembang] k ostatnφm dr₧avßm.-Srv. Otto Mohnicke, Banka und [Palembang] (Mⁿnster, 1874). Nu.
Palembang
#######
#FB#
0J9
11A11
144B2
394A11
715A11
839A11
852F5
858A11
955A11
1048A11
1188A11
1459A11
1544A11
1606A11
1635B3
1640O9Vxs0x0009268F/0x0000008F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palembang##%1901%92%438%190404
#FE#
#ED#
HESLO:Palembang, nizozem. residentstvφ na jihov²ch. pob°. Sumatry##%1901%92%190%190406
Palembang: , nizozem. residentstvφ na jihov²ch. pob°. Sumatry (niz. Indie), sklßdajφcφ se z b²v. krßl. [Palembang]-u a 13 domorod²ch stßt∙, zaujφmß 139-128 km2 rozlohy. Zßp. Φßs¥ p°ilΘhajφci k resid. Padangsche Bovenlanden a Benkulen, je hornata a dosahuje horou Dempo v²Üe 3240 m. Odtud sva₧uje se k v²ch. a p°echßzφ v alluvißlnφ nφ₧inu, mφsty ba°inatou a nevzd∞lanou, mφsty velmi ·rodnou, neb hust²mi lesy pokrytou, jφ₧ protΘkajφ ΦetnΘ °eky. Hlavnφ toky jsou D₧ambi a °eka [Palembang] Φi Musi, je₧ tvo°φ p°irozenΘ cesty dovnit° zem∞. V nφzk²ch, ba₧inat²ch krajφch se silnou vlhkostφ vzduchu a vysokou teplotou °ßdφ zimnice. Bohatstvφ [Palembang]-u, zßle₧ejφcφ v ·rodnΘ p∙d∞, bujnou vegetacφ nenφ dosud ·pln∞ vyu₧itkovßno. Da°φ se tu gummovnφk, tabßk, kakaovnφk, pep°ovnφk, muÜkßt. strom, mΘn∞ kßvovnφk. Obyvatelstvo sklßdß se z Malajc∙, jednak muhammed. mluvφcφch °eΦφ pomφÜenou javanÜtinou, jednak pohan∙, jako na p°. Orang-Kubu∙, kte°φ odlouΦeni od ostatnφho sv∞ta ₧ivφ se honbou v lesnat²ch krajφch severozßpadu. Vzd∞lßnφm stojφ na nφzkΘm stupni a mluvφ zvlßÜtnφ °eΦφ. VeÜkerΘ obyvatelstvo odhaduje se (1896) na 703.000 duÜφ, z nich₧ Evropan∙ pouze n∞kolik set a as 6000 ╚φ≥an∙ vedle neΦetn²ch Arab∙v. Nu.
Palembang
#######
#FB#
0J9
103A11
156B2
158H1
279B2
470F4
475A11
636A11
1207B3
1212O9Vxs0x0009268F/0x0000008F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palembang##%1901%92%438%190404
#FE#
#ED#
HESLO:Palencia##%1901%92%422%190407
Palencia
Palencia, hl. m∞sto provincie t. jmΘna
Palencia, Üpan. provincie v szßp. StarΘ Kastilii
#######
#FB#
0K8
11O38Vxs0x00093800/0x000002AB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palencia, hl. m∞sto provincie t. jmΘna##%1901%92%422%190408
51O48Vxs0x00093B86/0x00000334/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palencia, Üpan. provincie v szßp. StarΘ Kastilii##%1901%93%0%190409
#FE#
#ED#
HESLO:Palencia, hl. m∞sto provincie t. jmΘna##%1901%92%422%190408
Palencia: [Palencia], hl. m. prov. t. jm. (lat. Pa lantia), rozklßdß se na l. b°ehu Carrionu, na planin∞ strom∙ prostΘ, ale ·rodnΘ. Uzel ₧elezn. tratφ Valladolid-Santander a Leon Sev. drßhy, mß 15.028 ob. (1887), jest sφdlem prov. ·°ad∙v a biskupa. Vynikajφcφ stavby jsou kathedrßla, palßc, zal. Cidem, v n∞m₧ umφst∞ny kn∞₧sk² a uΦit. seminß° a nemocnice. Alfons IX. zalo₧il v [Palencia]-ii prvnφ Üpan. universitu r. 1209, kterß vÜak byla r. 1239 p°elo₧ena do Salamanky. Pr∙mysl zßle₧φ ve v²rob∞ suken a hrub²ch lßtek z vlny ze sev. p°ivß₧enΘ. Z prov. vyvß₧φ se obilφ, mouka, vφno, olej a vln∞nΘ lßtky do ostatnφho èpan∞lska a p°es Santander do St°ednφ Ameriky.
Palencia
#######
#FB#
0J8
10A10
48B9
377A10
664O8Vxs0x0009362C/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palencia##%1901%92%422%190407
#FE#
#ED#
HESLO:Palencia, Üpan. provincie v szßp. StarΘ Kastilii##%1901%93%0%190409
Palencia: , Üpan. provincie v szßp. StarΘ Kastilii, zabφrß Φßs¥ planiny starokastilskΘ a Φßsti ji₧. v²b∞₧k∙ kantabrick²ch Pyrenejφ, na s. ohraniΦena h°ebenem t∞chto hor, sousedφ s prov. santanderskou, na v²ch. s prov. burgosskou, na j. a zßp. s valladolidskou a na zßp. s leonskou, rozlohy mß 8433,79 km2 se 188.845 ob. V∞tÜφ Φßs¥ tohoto ·zemφ jest planina 700 a₧ 900 m vys., beze strom∙, kde vÜak na p∙d∞ pφsΦitΘ zavod≥ovanΘ °. Pisuergou, s prav²m p°φt. Carrionem a lev²m Arlanzonem, a pr∙plavy kastilsk²m a campossk²m, da°φ se obilφ, cizrna a vφno. Severnφ hory, kde vznikajφ °. Pisuerga a Carrion, dosahujφ v Pena Priet∞ 2531 m v²Üe, pokryty jsou mφsty hust²mi listnat²mi lesy, v jejich₧ pasekßch jsou dobrß pastviska pro stßda ovcφ. Provincie [Palencia] rozd∞lena jest na 7 okres∙ se 250 obcemi.
Palencia
#######
#FB#
0J8
301B2
303H1
368B1
629B1
747A10
801O8Vxs0x0009362C/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palencia##%1901%92%422%190407
#FE#
#ED#
HESLO:Pßlenka##%1901%93%157%190410
Pßlenka viz Ko°alka.
#######
#FB#
0K7
12O7Vxn0x00551D01/0x00000796/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1408%97%496%144550
#FE#
#ED#
HESLO:Palenque##%1901%93%165%190411
Palenque nebo Nachan, m∞sto v mexickΘm stßt∞ Chiapas p°i ·stφ °. Chacamas do Usumacinty, mß 9870 ob., v∞tÜinou Indißn∙, a jest pov∞stnΘ okolnφmi z°φceninami staromexickΘho m∞sta Huehuetlapallanu, kterΘ n∞kte°φ ztoto₧≥ujφ s mythick²m m∞stem Olmek∙ Xibalbou. Z°φceniny tyto jsou nejvelkolep∞jÜφ v Americe, zaujφmajφ plochu 6 a₧ 8 mil a byly objeveny r. 1746, avÜak teprve r. 1822 staly se v Evrop∞ znßm²mi, navÜtφveny pak a popsßny DesirΘm Charnayem. Sklßdajφ se z ohromn²ch, um∞l²ch teras a komol²ch pyramid terasovit²ch, na kter²ch vypφnajφ se chrßmy a palßce kamennΘ, ozdobenΘ reliefy, nßpisy, kresbami a sochami. Uprost°ed nich jest nejv∞tÜφ stavba dlouhß 92,3 m, Üirokß 58,5 m a vys. 8,1 m, majφcφ 14 bran v pr∙Φelφ a 11 po stranßch, se 4 dvory a obrovsk²mi reliefy s postavami vysok²mi 2,9-3,2 m, kolem nφ pak stojφ mno₧stvφ monolithick²ch soch.-Srv. D Charnay, CitΘs et ruines amΘricaines: Mitla, [Palenque], Izamal, Uxamal (Pa°., 1863); La Rochefoucauld, [Palenque] et la civilisation maya (t., 1888). TÜr.
#######
#FB#
0K8
14F6
663B1
678B1
691B1
798B1
902A10
961A10
1008B4
#FE#
#ED#
HESLO:PaleologovΘ##%1901%93%372%190412
PaleologovΘ viz PalaeologovΘ.
#######
#FB#
0K11
16O12Vxs0x00075FC4/0x000006B2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%75%182%190300
#FE#
#ED#
HESLO:Palermo##%1901%93%380%190413
Palermo
Palermo, hl. m∞sto ital. prov. t. jm. a ostrova Sicilie
Palermo, ital. provincie na sev. b°ehu Sicilie
#######
#FB#
0K7
10O55Vxs0x00094777/0x00002AFD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palermo, hl. m∞sto ital. prov. t. jm. a ostrova Sicilie##%1901%93%380%190414
67O46Vxs0x0009758C/0x00000429/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palermo, ital. provincie na sev. b°ehu Sicilie##%1901%95%306%190415
#FE#
#ED#
HESLO:Palermo, hl. m∞sto ital. prov. t. jm. a ostrova Sicilie##%1901%93%380%190414
Palermo: (lat. Panormus), hl. m∞sto ital. prov. t. jm. a ostrova Sicilie, le₧φ na sev. jeho b°ehu na 38░ 6' 44'' s. Ü. a 13░ 21' 11'' v. d. Gr. p°i zßpadnφ stran∞ p∙vabnΘho PalermskΘho zßlivu mo°e TyrrhenskΘho, kter² otvφrß se k v. mezi skalnat²m a malebn²m b°ehem Monte Pellegrino na sev. a mysem Zaffarano na jv. a za nφm₧ prostφrß se ·rodou svojφ proslulß rovina Conca d' Oro (╗zlatß Ükeble½), uzav°enß polokruhov²m pßsmem horsk²m a pokrytß villami a bujn²mi zahradami. Podnebφ m∞sta jest velice zdravΘ, stejnom∞rnΘ a mφrnΘ, pr∙m∞rnß teplota zimy Φinφ +12 ░C, poΦasφ jest nejv∞tÜφ Φßs¥ roku jasnΘ a p°φjemnΘ, tak ₧e [Palermo] jest jednφm z nejp°φhodn∞jÜφch p°ezimovacφch mφst pro prsnφ nemoci. Pro tyto p°φznivΘ pom∞ry klimatickΘ, nßdhernou polohu p°i krßsnΘm zßlivu mo°skΘm, rovnajφcφ se tΘm∞° krajinß°sk²mi p∙vaby poloze Neapole, vzßcnou ·rodnost okolnφ krajiny a bohat² ruch i ₧ivot obchodnφ a hospodß°sk² v∙bec m∞sto mß p°φjmφ ╗Ü¥astnΘ [Palermo]½. V n∞m sbφhajφ se ₧elezn. trati [Palermo]-Girgenti-Porto-Empedocle (144 km) a Messina-Cefalu-[Palermo] (232 km) drßhy SicilskΘ, [Palermo]-Mazzara-Marsala-Trapani (195 km) drßhy zßpadosicilskΘ a lokßlnφ drßha [Palermo]-Corleone (68 km) a mß 310.352 obyv. (1901). [Palermo] mß tvar lichob∞₧nφku, p°ilΘhajφcφho v²chodnφ zßkladnou k mo°i a rozd∞lenΘho 2 hlavnφmi t°φdami, Corso Vittorio Emanuele a Via Macqueda, kterΘ protφnajφ se pravo·hle na nßm∞stφ Vigliena, na 4 Φtvrti, k nim₧ p°ipojuje se na sz. za b²val²mi hradbami, prom∞n∞n²mi v krßsnΘ boulevardy, Φtvr¥ modernφch vill. Na jihov²ch. Φßsti mo°skΘho b°ehu tßhne se nßdhernß promenßda La Marina a Foro Italico od hrßze starΘho p°φstavu a₧ k ve°ejnΘ zahrad∞, zvanΘ nynφ Flora a d°φve Villa Giulia. Ulice uvnit° m∞sta, seskupenΘ kolem osmihrannΘho nßm∞stφ Vigliena, jsou v∞tÜinou ·zkΘ, avÜak ΦistΘ a dob°e dlß₧d∞nΘ. Nßm∞stφ jsou rozsßhlß a p∞knß, jako: Piazza Marina s krßsn²mi palmami a ve°ejnou zahradou (Giardino Garibaldi), Piazza Pretoria s nßdhernou kaÜnou z r. 1550, Piazza Bologni se sochou Karla V. z r. 1631, Piazza della Vittoria na konci t°φdy Viktora Emanuele na obvod∞ m∞sta s pomnφkem Filipa V. p°ed krßlovsk²m zßmkem, Piazza del Duomo, obklopenß od r. 1753 zd∞nou balustrßdou se 16 sochami svat²ch, Piazza della Rivoluzione se sochou genia m∞sta, Piazza Croce del Vespro s k°φ₧em na mramorovΘm sloupu, obklopenΘm zßbradlφm z kopφ a halaparten, kter² postaven zde r. 1737 na pam∞t ╗sicilsk²ch neÜpor½, Piazza Ruggiero Settimo s 2 pomnφky a j. v. Z m∞stsk²ch bran stojφ dosud Porta Felice z l. 1582 a₧ 1637 a Porta Nuova z r. 1584, majφcφ podobu slavobrßny. Pam∞tihodn²m mφstem jest takΘ zmφn∞nß ji₧ Giardino Flora, jedna z nejv∞tÜφch a nejkrßsn∞jÜφch ve°ejn²ch zahrad Italie, zalo₧enß r. 1777, se sousoÜφm novo°eck²ch nßmo°nφch hrdin, brat°φ Kanaris, a pomnφkem Bed°icha II., na z. odtud jest bohatß zahrada botanickß z r. 1785, na sev.-z. konci m∞sta za Porta Macqueda pak jest Giardino Inglese s jφzdeckou sochou Garibaldiho. Z ostatnφch pomnφk∙ m∞sta jeÜt∞ jmenujeme sochu Viktora Emanuele p°ed hlavnφm nßdra₧φm, velkopr∙myslnφka Floria a na blφzku m∞sta pamßtnφk na mφst∞, kde tßbo°il Garibaldi r. 1860 p°i oblΘhßnφ [Palermo]-ma. AvÜak hlavnφ stavebnφ pamßtnosti m∞sta jsou jeho palßce, 295 kostel∙v a kaplφ a 70 b²val²ch klßÜter∙v. Z chrßm∙ nejznamenit∞jÜφ jest kathedrßla sv. Rosalie, z°φzenß v l. 1169-85 za VilΘma II. v gotickΘm slohu, avÜak od tΘ doby n∞kolikrßte p°estavovanß, zvlßÜt∞ ozdobenß krßsn²m portßlem v l. 1426 a₧ 1458, avÜak znetvo°enß v l. 1781-1801 kupolφ a postrannφmi apsidami, spojenß dvojitou arkßdou s krßsnou zvonicφ z X [Palermo] stol. a arcibiskupsk²m palßcem, mß porfyrovΘ nßhrobky Rogera II., jeho dcery Konstancie, cφsa°e Jind°icha VI. a Bed°icha II., jako₧ i hrobku arcibiskupskou a kapli sv. Rosalie se st°φbrnou rakvφ tΘto sv∞tice z r. 1631. Jednφm z nejstarÜφch normansk²ch kostel∙ jest San Giovanni degli Eremiti z r. 1132, tvaru egyptskΘho k°φ₧e s 5 kupolemi, krßsnou k°φ₧ovou cestou a zbytky starΘ meÜity. NejrozsßhlejÜφ chrßm m∞sta jest sv. Dominika z roku 1458 s prostorou pro 12.000 osob, v n∞m₧ pochovßvajφ se vynikajφcφ Sicilißni. Dßle jmenujeme chramy: San Cataldo s 3 kupolemi, arabsk²m cimbu°φm a mosaikovou podlahou, La Martorana z r. 1143, ·pln∞ p°estav∞n², ve slohu byzantskΘm s normanskou v∞₧φ a mosaikami, San Salvatore, skvostnß to stavba od Amata z r. 1628, San Giuseppe de' Teatini, velikß sloupovß basilika bohat∞ ozdobenß mramorem, Santa Caterina slohu barokovΘho, Casa Professa v p°epln∞nΘm slohu staveb jesuitsk²ch, Olivella s krßsn²m oratoriem, San Antonio slohu byzantskΘho, del Carmine Maggiore s Φetn²mi kaplemi, Santa Maria della Catena u p°φstavu, kter² se zde uzavφral °et∞zem, kapucφnsk² klßÜter p°ed branou Porta Nuova s podzemnφmi hrobkami zßmo₧n²ch m∞Ü¥an∙v, Badia della Magione, kostel N∞meck²ch rytφ°∙v s Φetn²mi jejich nßhrobky, koneΦn∞ klßÜter Santa Maria di Ges·, prom∞n∞n² v kasßrny. Ze sv∞tsk²ch budov na p°ednφm mφst∞ stojφ krßlovsk² palßc (Palazzo Reale), sm∞sice to staveb z nejr∙zn∞jÜφch dob, od nejstarÜφch Φas∙ normansk²ch a₧ do r. 1787. Mß staronormanskou kapli a sßl Rogera I. s nßdhern²mi mosaikami a ornamenty normansk²mi a hv∞zdßrnu vys. 75 m, v nφ₧ Piazzi objevil planetu Ceres. Naproti n∞mu jest Palazzo Sclafani s arkßdami a velkolepou freskou z XV. stol., nynφ v kasßrny prom∞n∞n². Krßsn² jest soudnφ palßc z l. 1307-80, d°φve zvan² Palazzo Chiaramonti a nynφ obyΦejn∞ lo Steri, radnice (Palazzo della Cittα), budova universitnφ a finanΦnφ, Palazzo Abbatelli, San Cataldo, Forcella, Ajutamicristo, Geraci, Riso a j., v∞tÜinou ve slohu rokokovΘm. Z °φmskΘho starov∞ku pochßzejφ katakomby, objevenΘ r. 1785 u brßny Porta Ossuna, kde₧to °φmsk² d∙m, odkryt² r. 1869 na Piazza Vittoria, byl op∞t zasypßn a jeho mosaikovß podlaha ulo₧ena v nßr. museu. P°φstav palermsk² sklßdß se ze starΘho p°φstaviÜt∞, zvanΘho Cala, le₧φcφho uprost°ed m∞sta, kterΘ vÜak jest p°φstupno jen mal²m lodφm, a z p°φstaviÜt∞ novΘho, z°φzenΘho na sev. konci [Palermo]-ma na ·patφ Monte Pellegrino s 2 moly a majßky, kterΘ piln²m prohlubovßnφm uΦin∞no dostupn²m i nejv∞tÜφm lodφm. Z vyuΦovacφch ·stav∙ mß m∞sto universitu, zalo₧. r. 1779 a obnovenou r. 1850, kterß mß 4 fakulty (prßv., lΘka°., p°φrodov∞d.mathem. a filosoficko-literßrnφ), Ükolu notß°skou, lΘkßrnickou, in₧en²rskou a porodnickou, botanickou zahradu, p°φrodov∞d. sbφrky atd., 62 docenty a 1218 posluchaΦ∙v. Mimo to je zde technick² ·stav, 3 lycea, 5 reßln²ch Ükol, arcibiskupsk² seminß°, ·stav uΦitel∙v a uΦitelek, hudebnφ konservato°, um∞leckß Ükola, vyÜÜφ dφvΦφ Ükoly a ·stavy, agrßrnφ ·stav, Ükola pro obchodnφ nßmo°nictvo, circolo filologico pro studium modernφch °eΦφ atd. M∞sto mß velikou nßrod. knihovnu se 151.000 svaz., 30.000 broÜ. a 1528 rukopisy, dßle obecnφ knihovnu (Biblioteca comunale) s 216.000 svaz., 26.600 broÜ. a 3263 rukopisy, nßrodnφ museum se vzßcn²mi um∞leck²mi sbφrkami, antick²mi skulpturami, mosaikami a malbami, 4 stßlß divadla, mezi nimi krßlovskΘ Teatro Bellini a Teatro Vittorio Emanuele, a velikΘ divadlo letnφ zvanΘ Politeama.-DobroΦinn²ch ·stav∙ jest p°es 40 s roΦnφmi d∙chody do 2 mill. lir, mezi nimi velikß nemocnice, vojenskß nemocnice, n∞kolik sirotΦinc∙v a ·tulen, nalezinec, chudobinec, blßzinec, ·stav hluchon∞m²ch, slepc∙v atd. Jedno z nejp°edn∞jÜφch mφst mezi italsk²mi m∞sty zaujφmß [Palermo] sv²m obchodem a nßmo°nφ dopravou. Do p°φstavu palermskΘho veplulo r. 1898: 1750 plachetnφch lodφ se 104.604 t a 1838 parnφk∙ s 1,471.648 t a vyplulo 1755 lodφ plachetnφch se 104.194 t a 1849 parnφk∙ s 1,484.019 t, z Φeho₧ nejv∞tÜφ Φßs¥ (21/2 mill. t) p°ipadß na plavbu pob°e₧nφ, tak ₧e v tom ohledu z italsk²ch p°φstav∙ p°edΦφ nad [Palermo] jen Janov a Neapol. Z plavby mezinßrodnφ p°ipadß v∞tÜina lodφ na Anglii, N∞mecko a Nizozemφ, jako₧ v∙bec velkoobchod palermsk² jest z velikΘ Φßsti v rukou cizinc∙. Hlavnφ p°edm∞ty v²vozu jsou: agrumina (141/2 mill. lir), barviva (81/3 mill. lir), vφno (21/3 mill.), vinn² kßmen (12/3 mill.), olivov² olej, sφra, mandle, k∙₧e atd., dovozu pak: obilφ a mouka (8 mill. lir), kamennΘ uhlφ (92/3 mill.), kovy a stroje (15/6 mill.), d°φvφ (12/3 mill.), zbo₧φ vln∞nΘ (11/4 mill.), bavln∞nΘ (1,1 mill.), hedvßbnΘ (1 mill.), ko₧enΘ a krßtkΘ, petrolej, tuky atd. Podporou obchodu jsou 3 velikΘ banky, bursa, n∞kolik menÜφch ·v∞rnφch ·stav∙v, obchodnφ soud a komora. V m∞st∞ jsou 3 nßdra₧φ, spojenß okru₧nφ drahou, ko≥skß drßha, telefon, elektrickΘ osv∞tlenφ a krßsn² vodovod, postaven² hned za panstvφ arabskΘho.-Pr∙mysl nenφ tak rozvinut² jako obchod. Nejv∞tÜφ tovßrnou jest slevßrnou rejda°skΘ firmy Florio-Rubattino z r. 1841, dßle je zde n∞kolik parnφch ml²n∙, tovßrny na zbo₧φ t∞stovΘ, cukrovinky, luΦebniny, nßbytek (krßsnΘ stoly s mramorov²mi mosaikov²mi tabulemi) a rukavice, barvφrny, jirchßrny, knihtiskßrny a velikß stßtnφ tovßrna na tabßk. M∞sto jest sφdlem prefekta, arcibiskupa, kassaΦnφho a appellaΦnφho dvoru, soudu I. stolice, generßlnφho °editelstvφ sicilsk²ch drah, velitelstvφ XII. armßdnφho sboru, p∞Üφ divise a 2 p∞Üφch brigßd, konsul∙, mezi nimi i rakousko-uherskΘho generßl. konsula, atd. V krßsnΘm okolφ m∞sta dlu₧no zvlßÜt∞ vytknouti Monte Pellegrino (597 m vys.) s jeskynnφm chrßmem sv. Rosalie s nßdhernou vyhlφdkou, na jeho ·patφ villu Belmonte, dßle krßlovsk² letohrßdek La Favorita v ΦφnskΘm slohu, zßmky Zisa a Cuba z doby normanskΘ, proslul² chrßm Monreale, b²val² klßÜter San Martino, prom∞n∞n² dnes v hospodß°skou Ükolu a j. v. [Palermo] vzniklo jako foinickß osada, nazvanß bezpochyby Machanath, t. j. tßbor, kterß pozd∞ji jako karthaginskß dr₧ava byla st°ediskem punskΘ moci na Sicilii a slula u ╪φman∙v Panormus. Tito zmocnilii se m∞sta r. 254 p°. Kr. a uΦinili je municipiem, kterΘ r. 440 po Kr. padlo do rukou Vandal∙v, r. 515 Ostrogot∙v a r. 535 Byzantinc∙v, kter²m od≥ali je r. 830 ArabovΘ, vlßdnoucφ zde a₧ do r. 1072, kdy je opanoval Robert Guiscard. Od Rogera II. [Palermo] bylo sφdelnφm m∞stem normansk²ch krßl∙ sicilsk²ch, kterΘ zvlßÜt∞ velikΘho lesku nabylo za cφsa°e Bed°icha II. R. 1266 p°ipadlo s Neapolφ Karlovi z Aujou, avÜak ji₧ r. 1282 uΦinily hroznΘ ╗neÜpory sicilskΘ½ konec franc. panstvφ a Petr Aragonsk² korunovßn v [Palermo]-m∞ na krßle sicilskΘho. Od tΘ doby sφdlil zde mφstokrßl, avÜak samosprßva m∞sta byla dosti rozsßhlß, ale oligarchickß. R. 1676 pora₧eno zde Üpan∞lsko-nizozemskΘ lo∩stvo od Francouz∙v, r. 1693 a 1726 zpustoÜilo m∞sto zem∞t°esenφ. V l. 1799-1815 [Palermo] bylo op∞t sφdlem krßlovskΘho dvora, kter² byl z Neapole vypuzen Francouzi. R. 1820 vypukla zde vzpoura, kterß vÜak zßhy potlaΦena, tak jako novΘ vzbou°enφ r. 1847, avÜak p°i vzpou°e r. 1848 lid palermsk² opanoval krßlovsk² hrad, zvolena samostatnß vlßda pro Sicilii, svolßn sicilsk² sn∞m, a teprve po krut²ch bojφch vzdalo se m∞sto 15. kv∞t. 1849 krßlovskΘmu vojsku. R. 1860 dobyl [Palermo]-ma i s tvrzφ s podporou lidu Garibaldi a p°ipojil je k sjednocenΘ Italii. R. 1866 vypukly nepokoje mezi m∞stskou luzou, r. 1867 a 1885 zu°ila zde cholera. Srv. La Lumia, [Palermo] (Pal., 1891); Bolaffio, Guida di [Palermo] (Milßn, 1891).
Palermo
#######
#FB#
0J7
15B8
173F18
366B12
619A9
943A9
986A9
1026B2
1047A9
1062B2
1082A9
1121B2
1162A9
1185B2
1216A9
1703F5
1820F7
1911B18
2959F7
3139A9
3258F6
3569A9
4881F18
4940B13
5150B1
5401B18
5419D1
5759F7
5819B4
5942A9
6064F20
6575B18
6729B19
6998B10
7009F19
7277A9
7292F8
7311F8
7395B1
7424B1
7469B1
7498B1
7525H1
7527I1
7535B1
7618A9
7833H1
7835I1
7859H1
7861I1
7882H1
7884I1
7908H1
7910I1
8015H1
8017I1
8043H1
8045I1
8063H1
8065I1
8090H1
8092I1
8781F6
9041F5
9100B1
9381A9
9439B9
9559B9
9827A9
10093A9
10347A9
10738A9
10918A9
10961A9
10987O7Vxs0x00094573/0x0000007C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palermo##%1901%93%380%190413
#FE#
#ED#
HESLO:Palermo, ital. provincie na sev. b°ehu Sicilie##%1901%95%306%190415
Palermo: , ital. provincie na sev. b°ehu Sicilie, ohraniΦenß na s. mo°em Tyrrhensk²m, na v. provinciφ Messina a Catania, na j. Caltanissetta a Girgenti a na z. Trapani, m∞°φ 5047 km2 a mß (1901) 785.016 obyv., t. j. 155 na 1 km2. Jest v∞tÜinou hornatß, zvlßÜt∞ na v., kde v²b∞₧ky poho°φ Nebrodi dosahujφ nejv∞tÜφ v²Üky (Madonie 1975 m). S tohoto poho°φ stΘkß °ada °φΦek k mo°i TyrrhenskΘmu (Imera, Torto, San Leonardo), kde₧to k j. do pr∙livu SicilskΘho teΦe Belice. P∙da jest ·rodnß a plodφ hojn∞ obilφ (11/4 mill. hl), vφna (1 mill. hl), agrumin (585 mill.), tabßku (4100 q), fφk∙, luÜt∞nin, oliv atd. D∙le₧it jest chov skotu a ovcφ, s²ra°stvφ a mßsla°stvφ, rybß°stvφ, zvlßÜt∞ lov tu≥ßk∙v. Z u₧it Φn²ch nerost∙ dob²vß se sφra (16.700 t), s∙l, vßpenec, sßdra, mramor, achßt, alabastr, pφskovec a tuf; pr∙mysl a obchod soust°e∩uje se tΘm∞° v²luΦn∞ v hlavnφm m∞st∞. Provincie d∞lφ se na 4 kraje (Cefalu, Corleone, [Palermo], Termini), d∙le₧itß m∞sta krom∞ [Palermo]-ma jsou: Monreale, Carini, Partinico, Bagheria, Termini, Cefalu a Corleone. TÜr.
Palermo
#######
#FB#
0J7
17F9
179B2
181H1
225B2
227H1
333B1
506H1
508I1
516B2
535B2
574B1
736B1
913A9
955A9
1041B4
1047O7Vxs0x00094573/0x0000007C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palermo##%1901%93%380%190413
#FE#
#ED#
HESLO:Pales##%1901%95%504%190416
Pales slulo staro°φmskΘ bo₧stvo pastevc∙, dle obecnΘho i u bßsnφk∙ nßzoru starobylΘ bohyn∞, dle Varrona a dle etrurskΘ discipliny vÜak b∙h, jeho₧ rod zßhy p°iÜel v zapomenutφ. Jemu r. 267 p°. Kr. zasv∞til M. Atilius Regulus po poko°enφ Sallentinsk²ch chrßm v ╪φm∞. TΘmu₧ bo₧stvu platila slavnost zvanß Palilia nebo Φast∞ji Parilia (mφsto vlastnφho Paliria), je₧ konßna dne 21. dubna. Jak konßna v soukromφ, lφΦφ obÜφrn∞ji Ovidius (Fasti, 4, 721-782); hlavnφ zßsadou byly ob∞ti nekrvavΘ a r∙znΘ oΦisty, modlitby za prospφvßnφ stßd a hody. Stßtnφ slavnost padala v t²₧ den, kdy pr² Romulus zalo₧il ╪φm, tedy t. zv. natalis urbis; od dob Hadrianov²ch o tom dni konßny tΘ₧ hry v cirku. klk.
#######
#FB#
0K5
302F7
323F7
682B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pales##%1901%95%91%190417
Pales, planetoida objevenß 19. zß°φ 1857 Goldschmidtem. St°ednφ jasnost v opposici 11,0. Pr∙m∞r v km 96. OznaΦenφ 49. Gs.
#######
#FB#
0K5
98B2
118B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palestina##%1901%95%124%190418
Palestina
Palestina - horopis
Palestina - geologie
Palestina - vodopis
Palestina - podnebφ
Palestina - kv∞tena
Palestina - zvφ°ena
Palestina - obyvatelstvo
Palestina - zem∞d∞lstvφ
Palestina - pr∙mysl
Palestina - politickΘ d∞lenφ
Palestina - d∞jiny
Palestina - v∞deck² v²zkum
Palestina - literatura
#######
#FB#
0K9
12O19Vxs0x000985DA/0x0000121F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - horopis##%1901%95%124%196562
33O20Vxs0x00099B36/0x00000119/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - geologie##%1901%96%480%196563
55O19Vxs0x00099D08/0x000003C4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - vodopis##%1901%96%529%196564
76O19Vxs0x0009A1BF/0x0000082D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - podnebφ##%1901%96%165%196565
97O19Vxs0x0009AAD4/0x00000CC0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - kv∞tena##%1901%97%17%196566
118O19Vxs0x0009B90B/0x00000A51/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - zvφ°ena##%1901%97%99%196567
139O24Vxs0x0009C4F8/0x000008D7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - obyvatelstvo##%1901%98%58%196568
165O23Vxs0x0009CEC6/0x00000ADA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - zem∞d∞lstvφ##%1901%98%389%196569
190O19Vxs0x0009DA9D/0x000008D5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - pr∙mysl##%1901%98%480%196570
211O28Vxs0x0009E46B/0x00000163/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - politickΘ d∞lenφ##%1901%99%364%196571
241O18Vxs0x0009E68E/0x00002D7C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - d∞jiny##%1901%99%422%196572
261O26Vxs0x000A182D/0x00000BCE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - v∞deck² v²zkum##%1902%1%463%196573
289O22Vxs0x000A2571/0x00000629/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina - literatura##%1902%1%480%196574
#FE#
#ED#
HESLO:Palestina - horopis##%1901%95%124%196562
Palestina: (z °ec. Palaistinoi), p∙vodn∞ nßzev pob°e₧nφ roviny v nyn∞jÜφ ji₧nφ Syrii na j. od m∞sta Jaffy, ob²vanΘ Filistai, kter² p°enesen byl na celΘ vnitrozemskΘ pozadφ ob²vanΘ Äidy od Danu na s. k Bersab∞ na j., vyskytuje se ji₧ u Assyr∙ ve tvaru Palastav a ujal se i u Arab∙ (Filast·na), ba i u Äid∙v a v °φmskΘ administrativ∞. Tomuto jeho rozÜφ°enφ napomßhal nedostatek stßlΘho a celkovΘho zem∞pisnΘho oznaΦenφ pro tyto krajiny, nebo¥ Kanaan slula jen zem∞ na zßpad od Jordßnu, kde₧to jmΘnem ╗zem∞ IsrßΘlova½ nebo ╗zem∞ Äidovskß½ neoznaΦoval se urΦit∞ vymezen² kraj, nßzvy pak ╗zem∞ zaslφbenß, bo₧φ, svatß½ atd. nejsou ovÜem ani politickΘ, ani zem∞pisnΘ, n²br₧ jen bßsnickß rΦenφ. Ani Egyp¥anΘ nem∞li zvlßÜtnφho nßzvu pro [Palestina]-nu, poΦφtajφce ji k zemi Charu a Ra-Kanaan, kterΘ₧to oba jejich zem∞pisnΘ pojmy byly velmi ÜirokΘ a neurΦitΘ. Jako₧to hranice krajin zahrnovan²ch jmΘnem [Palestina] ustßlily se: na s. od Ramy (Rame) k Danu (Tell el Kßdφ) na ·patφ Hermonu, na v. asi 36░ v. d. Gr., na j. 311/4░-311/2░ s. Ü. od Bersaby (Bir es Sebß), na z. od Jordßnu k Arnonu (Vßdφ Mod₧ib) na v. od tΘto °eky, koneΦn∞ na z. mo°e St°edozemnφ. Jest tudφ₧ nejv∞tÜφ Üφ°ka [Palestina]-ny na j. asi 133 km, nejmenÜφ na s. 60 km, nejv∞tÜφ dΘlka od Bersaby k Danu 230 km, plocha jejφ pak m∞°φ asi 25.000 km2, aΦkoliv p°i neurΦitosti hranic udßvajφ ji i na 27.500 a₧ 30.000 km2. TÜr. V p°φrodnφm ohled∞ je [Palestina] ji₧nφ konec Syrie, tak zejmΘna tektonicky, geologicky a tφm i horopisn∞. V geologii pracoval nejd°φv RakuÜan Russegger, pak Lartet, Fraas a j., p°ehled krßtk² podal Hull. Ponechßvajφce tektonickΘ otßzky k Syrii, bez nφ₧ jich °eÜiti nelze, podotkneme zde jen krßtce, ₧e berouce za hranice [Palestina]-ny biblickΘ z Danu do Berseby, vidφme p°ednφ dvojφ horstvo z Galiley do Judey (hory JudskΘ), mezi nφm a planinou Arabskou v Perei hlubokou r²hu Jordßnu a MrtvΘho mo°e-p°ed nφm p°φmo°skou nφ₧inu, kterou ruÜφ jedin∞ hora Karmel (do 550 m-klßÜter ElißÜe 170 m). Prorva °eky Litani (Kasimie) d∞lφ [Palestina]-nu od Libanu, nφ₧ina jezera Ram (Fiola star²ch) od Hermonu, avÜak Φasto Hasbeja a RaÜeja se poΦφtajφ k [Palestina]-n∞. Nenφ to ne₧ historickß jednota a v²chodn∞ (Perea, kraje Gilead a Moab) nemajφ hranic p°irozen²ch k pouÜti ArabskΘ. V₧dy¥ n∞kdy i Hauran a Batanea p°iΦφtajφ [Palestina]-n∞. CelΘ p°ednφ horstvo je vßpenec, poΦφtan² d°φv za jursk², pak za k°φdov², te∩ vφce k eocΘnu; vßpenec ten je chud² zkamen∞linami (olivy sodomskΘ [Cidaris glandifera] pr² z Libanu prodßvajφ v BΘthlΘhemu [Lartet]). Jen v severu pronikajφ jφm v Galilei kopce ΦediΦovΘ, z nich₧ nejznßm∞jÜφ je Tabor (562 m), nejmalebn∞jÜφ rohy u Hattin (Kurn Hattin), 319 m. B°eh mo°sk² tu nikdy nenßle₧el k [Palestina]-n∞, n²br₧ k Foinikii od Haify do Tyru, neb IsrßΘlitΘ ho nikdy nem∞li. NejvyÜÜφ vrchol Galilee D₧ebel D₧ermak udßvajφ na 1199 (d°φve 1220) m n. m. a je nejvyÜÜφ spolu vrch [Palestina]-ny. D₧. Arus mß 1013, ostatnφ ni₧Üφ 900 (Hunin.)-jeÜt∞ Safed le₧φ o 838 m, ale sever a jih ni₧Üφ-Nazaret 490 m, poslednφ hora k jihu Nabo Dahi 815 m. Nφ₧ina Jesrealskß rozvodφ 29 m podle Mansella d∞lφ GalilejskΘ poho°φ od ji₧nφho, kterΘ mß dßl rßz pak jednotvßrn²-p°φkr² srßz k v²chodu-jako v Galilei a svah mφrn² na zßpad∞ k St°edomo°φ-ale na povrchu planiny-bez ostr²ch vrch∙. V²Üka 700-900 m, tak Ras Ibzik 732, Akra 680, Ebal 1125 m A., Garizim 1060 m (Nablus v ·dolφ 617 m Allen). Pak nejvyÜÜφ Nebi Samwil 1064 m, Mansell (895 m Hull), Dßrsalßh 1143 m, a₧ ji₧n∞ od Jerusalema Dhor es Sala 978 m.-BΘthlΘhem 901, n Russegger (850 m Hull), Jerusalem sßm 790 m (chrßm 864 m, h. Olivetskß 894 m Hull), ale rybnφk Siloe dole jen 705 m, Tekoa 850 m, Hebron nejv²Üe 927 m, naΦe₧ poho°φ rychle klesß: Bersaba 367 m, Thßmar (Kurnuk) 491 m. V²chodnφ r²ha Jordßnskß (Hasbeja 570 m, Banyas 787 m D÷rgens) mß v Danu (Tell el Kadφ) 215 m Forest, jezero Hule +2 m, TiberiadskΘ 208 m, MrtvΘ mo°e 394 m pod mo°em-od Φeho₧ pouÜ¥ Araba rase stoupß (rozvodφ dle Rotha 213 m). U Beitsanu, Fasaelu a Jericha (300 m pod m.) nφ₧ina ta zabφhß dßl do zßp. hor. Hora Kuruntul (Karantania) 97 m rel., ale Kurn Sartobe 610 m. V²chodnφ planina prahornφ, kraj Arabie, je v celku jednotvßrnß. Severn∞ poho°φ D₧olanskΘ nejvyÜÜφ do 1294 m, ale b°ehy prorvy °. Jarm·k jen k 400 m n. m. (Gadara 361 m, Chisfin 476 m), co₧ pomalu k jihu vstßvß (Tibne 614) a vrcholφ v Ad₧lunu (1085 m). ale k prorv∞ °. Jabok zase klesß (D₧eb. MaÜtabe 588, Salt 635), a₧ nejvyÜÜφ vrchol st°ednφ Perey D₧ebel OÜa mß 1096-sic Rabbat Ammon 837, hora Nebo 806, a₧ v jihu Kerak 1026, h. Hor 1527 m (Hull). P°φmo°φ [Palestina]-ny nφzkΘ nßplavy: Jaffa 40 m, Ramleh 77 m, Askalon 77 m.
Palestina
#######
#FB#
0J9
19F11
251F8
281F9
441F6
499F14
521F13
584F27
728A11
765F18
893A11
1012H1
1014I1
1019H1
1021I1
1174A11
1203B2
1225B2
1266B2
1302B2
1304H1
1371B2
1373H1
1376B4
1381F18
1403A11
1427F5
1620F5
1703A11
1949B1
1970B1
2008A11
2123A11
2295A11
2455B18
2609B1
2660B2
2696A11
2846B1
2879A11
2963B1
3000B1
3038B2
3070B1
3284B1
3326B1
3345B1
3367B1
3407B1
3423B1
3446B1
3489B2
3507B1
3524B1
3551B1
3564B1
3584B1
3623B1
3636B1
3658B1
3700B1
3723B2
3763B1
3777B1
3817B1
3842B1
3861B1
3879B1
3947B1
3986B1
4060B1
4089B2
4198B1
4238B1
4258B1
4273B1
4340B1
4531B1
4549A11
4588B1
4601B1
4615B2
4619O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
#FE#
#ED#
HESLO:Palestina - geologie##%1901%96%480%196563
Palestina: Z geologickΘ jednotvßrnosti plyne chudoba na u₧iteΦnΘ nerosty, jen asfalt ze severu (k°φdy?) sbφrajφ z MrtvΘho mo°e (doly u Banijasu). Hora solnφ Usdum (Sodoma) u MrtvΘho mo°e neu₧iteΦnß dosud. Teplic asi 10 - ale jen v Tiberiad∞ se jich u₧φvß. P².
Palestina
#######
#FB#
0J9
65F7
256B3
261O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
#FE#
#ED#
HESLO:Palestina - vodopis##%1901%96%529%196564
Palestina: Zavla₧ena jest [Palestina] dosti hojn∞, aΦkoliv mno₧stvφ °φΦek a potok∙ v teplΘ dob∞ letnφ vys²chß, nebo¥ nßhradou za to jest hojnost pramen∙, kterΘ namnoze vystupujφ na povrch jako skuteΦnΘ podzemnφ °φΦky. Z °ek napln∞n²ch stßle vodou, kterΘ oznaΦujφ se jmΘnem nßr. na rozdφl od vys²chajφcφch, zvan²ch vßdφ, zmφnky zasluhujφ Belus (Nßr el Naamen), Kison (Nßr el Mukattaa), Kana (Nßr el Iskanderuna) a Nßr el Aud₧e, vlΘvajφcφ se vesm∞s do mo°e St°edozemnφho, kde₧to do MrtvΘho mo°e ·stφ Jordßn (v. t.) s p°φtoky a °ada menÜφch °φΦek, hlavn∞ s v.: Arnon (Vßdφ Mod₧ib), Main (Vßdφ Zerka) a j. K oblasti Jordßnu p°φsluÜejφ v [Palestina]-n∞ 3 velikß jezera: na sev. Bßr el Hule (2 m n. m.), vys²chajφcφ Φasto na pouh² moΦßl, dßle k j. Bßr el TabariΘ nebo jezero GenezaretskΘ, zvanΘ v bibli tΘ₧ GalilejskΘ nebo TiberiadskΘ (212 m p. m.), hlubokΘ do 240 m, bohatΘ rybami, jeho₧ voda stßvß se pon∞kud slanou, a koneΦn∞ MrtvΘ mo°e (v. t.).
Palestina
#######
#FB#
0J9
11F9
26A11
273B4
314B4
498F6
633A11
688B1
834B1
859B1
923F10
944O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
#FE#
#ED#
HESLO:Palestina - podnebφ##%1901%96%165%196565
Palestina: Podnebφ [Palestina]-ny jest podmφn∞no nejen polohou zem∞ p°i St°edozemnφm mo°i v ji₧nφ Φßsti oblasti st°edomo°skΘ, n²br₧ i rozmanitostφ jejφho povrchovΘho rßzu, v²Ükou, vzdßlenostφ od ÜirΘho okeßnu a okolφm velik²ch, z Φßsti pust²ch prostor∙ pevninsk²ch. Zßkladnφ jeho rßz jest ovÜem st°edomo°sk², nicmΘn∞ jevφ z Φßsti povahu pevninskou dennφm i roΦnφm postupem teploty, mal²m mno₧stvφm roΦnφch srß₧ek a dosti znaΦnou suchostφ atmosfΘry po cel² rok. Pr∙m∞rnß roΦnφ teplota v Jerusalem∞ (800 m n. m.) Φinφ +17,1 ░C, v nejstuden∞jÜφch m∞sφcφch lednu a ·noru jest +8,8 ░C, v nejteplejÜφm m∞sφci srpnu pak +24,5 ░C. PodobnΘ pom∞ry tepelnΘ panujφ asi na celΘ zßpado- i v²chodojordßnskΘ planin∞. Na pob°e₧nφ rovin∞ jest teplota vyÜÜφ s roΦnφm pr∙m∞rem +22 ░C, v nejstuden∞jÜφm m∞sφci asi +12 ░C a v nejteplejÜφm +30 ░C, kde₧to v ·dolφ Jordßnu a zvlßÜt∞ u MrtvΘho mo°e panuje teplota a₧ tropickß s pr∙m∞rem roku +24 ░C, nejstuden∞jÜφho m∞sφce +14 ░C a nejteplejÜφho +32 ░C, stoupajφc ji₧ v kv∞tnu nad +40░C. V Jerusalem∞ a na planinßch b²vß ka₧d² rok 5-6 dnφ s mrazem a₧ -4 ░C, snφh padßvß tu nejmΘn∞ jednou ve t°ech letech, na v. od Jordßnu pak jsou zimy jeÜt∞ drsn∞jÜφ, tak ₧e zde ji₧ celΘ karavany zahynuly ve sn∞hu. Na pob°e₧φ vÜak a v ·dolφ Jordßnu jsou zimy velmi mφrnΘ, lΘta pak neobyΦejn∞ horkß, zvlßÜt∞ p°i ji₧nφm a jihov²ch. v∞tru, u mo°e ovÜem mφrn∞na jsou letnφ vedra mo°sk²mi v∞try. ZvlßÜtnφ p∙vab mß v lΘt∞ podivuhodnß jasnost vzduchu, p°ekrßsnΘ jsou palestinskΘ letni noci. DeÜt∞ p°ichßzejφ v dob∞ zimnφ od °φjna do ·nora, doba deÜ¥∙ trvß asi 188 dnφ, roΦnφ v²Üe srß₧ek v Jerusalem∞ Φinφ 58. 2 cm, k j. deÜ¥∙ ub²vß, k s. jich p°ib²vß, jsou to v∞tÜinou krßtkΘ a prudkΘ lijßky, deÜ¥onosn² vφtr jest jihozßpadnφ. Mno₧stvφ srß₧ek v jednotliv²ch letech siln∞ se kolφsß, Φastß jsou suchß lΘta s velikou ne·rodou. Charakteristickou znßmkou [Palestina]-ny jest neobyΦejnΘ mno₧stvφ rosy, na jejφ₧ vlßhu v dob∞ sucha jest rostlinstvo v²hradn∞ odkßzßno. Nejp°φjemn∞jÜφ roΦnφ dobou jest jaro od polovice b°ezna do poloviny kv∞tna, podzim pak jest velice tepl². TÜr
Palestina
#######
#FB#
0J9
11F7
19A11
502B1
701B2
1224B2
1613B2
1852A11
2068B3
2073O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
#FE#
#ED#
HESLO:Palestina - kv∞tena##%1901%97%17%196566
Palestina: Kv∞tena [Palestina]-ny bude asi ji₧ obstojn∞ znßma. Bude mφti asi 3000 dr. (Tristram), aΦ Post a j. jeÜt∞ n∞co mßlo p°inesli. Ale v tom je Libanon (ve flo°e Tristrama) i Antilibanon, tak ₧e se Φφslo to asi ji₧ nezv∞tÜφ. Z t∞ch poΦφtß Tristram ve svΘ flo°e 251 endemick²ch, 161 aethiopsk²ch a 37 indick²ch (v ·dolφ JordßnskΘm). Tak u Zuweiry (u mo°e MrtvΘho) ze 160 bylin bylo jen 27 evropsk²ch, 135 africk²ch, 37 i v Indii. Flora to v celku (s vylouΦenφm Libanu i Antilibanu) st°edomo°skß-jen v okolφ MrtvΘho mo°e je 250 bylin pouÜt∞ a subtropick²ch. Rodiny nejΦetn∞jÜφ: leguminosy 339, composity 328, crucifery 194, trßvy 186, 165 labiat, 135 umbellifer, 124 caryofyllaceφ, 120 liliaceφ. Mnoho zde naÜich bylin: v jez. Hule lekna a stulφk, vrbice, a Φeskß olφva (Eleagnus angustifolia) platφ tradicφ za strom Zache∙v v Pφsm∞. Nepatrn² poΦet rodin nßm schßzejφcφch: Capparid 8, 2 Frankenie, Styrax officinalis, Boerhavia plumbaginea, Cynomorium coccineum, Cytisus hypocistis a j. Hlavn∞ jsou jen okolo MrtvΘho mo°e: Balanites aegyptiaca, Moringa aptera, Salvadora persica, Blefaris edulis, datlovnφk. Dφlem jsou sem uvedeny jako Opuntie, Liquidambar (?), Melia, (balÜßm Gileadsk² vyhuben), Phytolacca decandra, platany, Diosypros Lotus-snad i olivy. Dle toho jsou i nejv∞tÜφ rody: Astragalus 71, Silene 43, Euforbia 37. atd. [Palestina] je zemφ stepφ a pastev; lesy starΘ se nezachovaly, jen v Perei roste n∞co dub∙v a ke°φky okolo n∞kolika kopc∙ (tak okolo Tabora). Pastvou zde cel² rok trvajφcφ byly byliny lepÜφ vyhubeny a zbyly jen trnitΘ neb cibulovitΘ neb rychle z jara kvetoucφ. Podobenstvφ s Malou Asiφ a ╪eckem jest v∞tÜφ ne₧li s Egyptem neb s Italiφ. Velik² Φern² les Pinus halepensis u Hebronu vyhuben v st°edov∞ku ji₧ na palivo v sklßrnßch. SolimilnΘ byliny arabskΘ pouÜt∞ (Chenopodiacey) pßlφ se ve velikΘm mno₧stvφ na popel draselnat² pro °eΦenΘ sklßrny a v²voz na m²dlo. Rozdφl mezi severem vφce mφrn²m a jihem jevφ se nejvφce v ke°inßch-tak roviny Esdrelon kryjφ cisty a Poterium. [Palestina] honosφ se (krom∞ Libanu a Kalifornie) jednφm z nejstarÜφch strom∙ na sv∞t∞-t. zv. dubem (v₧dy zelen²m) Abrahamov²m (Q. coccifera) u Hebronu (zbytek lesa Mimre), 28 m vys., dole 7,5 m objemu, a pak jsou tu starΘ olivy zahrady GethsemanskΘ, asi 2000 let starΘ zbytky pralesa, jest jich 8, po 6-6,5 m objemu, ale jen 9-10 m vysokΘ v²hony z kmen∙ prastar²ch, osekan²ch jako v St°edomo°φ v∙bec. U vod jsou topoly (P. eufratica) i oleandry u °. Jabok, 4-5 m vysokΘ, kter²mi se celΘ °eΦiÜt∞ za kv∞tu Φervenß. V Galilei byly javory, Celtis, olÜe, chvojky (J. oxycedrus), vav°φn (Tabor) a vÜude divok² chlΘb svatojansk² (Ceratonia siliqua-LukßÜ 15, 16.). Ke°iny obyΦejnΘ st°edomo°skΘ, pistacie, Rhus, Rhamnus, Zizyphus, azaroly, Arbutus. Calotropis procera (vÜude) prohlßÜeno ted' za sodomskΘ jablko tradice, ale r∙₧e z Jericha (Anastatica hierochuntica), ji₧ prodßvajφ podomnφ obchodnφci bΘthlΘhemÜtφ, nenφ ona st°edov∞kß, n²br₧, jak Michon z obraz∙ dokßzal, Asteriscus pygmaeus. Krßsn²ch kv∞t∙ mßlo-z Jerusalema se vyvß₧φ nejhezΦφ bylina hory OlivetskΘ Helichrysum sanguineum (zvanß kr∙p∞jφ krve Pßn∞). Sic jsou Anemone coronaria a cibulovitΘ (tulipßny, Tris, Crocus, Gladiolus, Tazetty-liliφ nenφ) nejhezΦφ ·kazy zdejÜφ kv∞teny.
Palestina
#######
#FB#
0J9
11F7
19A11
775B21
902B83
1027B72
1231B15
1336A11
1689B16
1998B9
2008A11
2136B12
2184B1
2201B1
2316B1
2339B1
2429B12
2470B1
2568B12
2632B17
2749B18
2840B24
2971B20
3066B22
3125B17
3244O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
#FE#
#ED#
HESLO:Palestina - zvφ°ena##%1901%97%99%196567
Palestina: Zvφ°ena taktΘ₧ nejlΘpe znßma z dφla Tristramova. PoΦφtß (v ÜirÜφm oboru) 113 ssavc∙ (13 endem., 56 palaearkt., 34 aethiopsk²ch), 348 ptßk∙ (271 palaearktick²ch, 40 aethiopsk²ch, 3 end.), 91 reptiliφ a amfibiφ (49 palaearktick²ch, 27 aethiop.), 43 ryb (26 zvlßÜtnφch-aΦ rßz africk², ale jen 2 spoleΦnΘ a 8 palaearkt.), 213 mollusk (140 zvlßÜtnφch), 787 dr. hmyzu. Rßz rovn∞₧ st°edomo°sk², ale zajφmavΘ jsou odchylky. Tak z netop²r∙ tu indickΘ. Scotofilus Teminckii, Rhinopoma microphyllum, ji₧nφ Tafozous nudiventris a Nyctinomus cestonii, u MrtvΘho mo°e i Phyllorhina tridens a Cynonycteris aegyptiaca z Pteropod∙. Lev (130krßt v bibli) vyskytuje se poslΘz ve XII. stol. u Samarie; v²chod mß dotud Felis pardus a jinΘ koΦky, vÜude jsou hyΘny, vlci, ÜakßlovΘ, 2 liÜky (nilotica [jih] i fiavescens [sev.]). Karmel mß (jiho-francouzskou) genetku, jezero GalilejskΘ naÜi vydru. Lesy majφ v severu jezevce a medv∞da (Ursus syriacus)' jako da≥ka. U MrtvΘho mo°e udr₧el se daman syrsk², v moΦßlech kanci (musulmφni jich nehonφ), v pouÜtφch a polopouÜti v²chodu antilopy (dorcas jest hlavnφ hojnß zv∞° a dochßzφ a₧ k Jerusalemu). V²chod a jih chovajφ n∞kterΘ divokΘ kozy (C. beden). U Jordßnu jsou buvolovΘ, v jihov²chod∞ velbloudi chovanφ. Mezi hlodavci jsou formy ji₧nφ (Acomys cairinus), Gerbilly 3, Psammomys (3), ve v²ch. pouÜti Dlpus hirtipes, Eliomys melanurus. Ptßci z velikΘ Φßstky naÜi (zejmΘna vodnφ) a st∞hovavφ. V²jimku Φinφ Saxicoly a Drymoiky pouÜtevnφ a na jihov²ch. n∞kterΘ tvary ji₧nφ-u Jericha endemickß Cinnyris osea, pak Argya squamiceys (MrtvΘ mo°e, Timaeliida), Pycnonotus xanthopygus, Halcyon smyrnensis, Amydrus Tristramii. NejrozÜφ°en∞jÜφ ptßk jest Cotyle riparia. Mezi sovami je Ketupa cevlonensis indickß v jeskynφch. Zv∞° hlavnφ Caccabis chukar a Pteroclesy (4) i Trancolinus. PÜtros p°ichßzφ do Moßbu. Äßby naÜe a₧ na Bufo regularis (u Berseby) egyptskΘ, ₧elvy ale cizφ Testudo ibera, Emys caspica, Trionys egyptiaca (ne v Jordßn∞, ale v °ekßch sev.). Krokodil nedßvno vyhuben v p°φmo°φ (°. Zerko). JeÜt∞°i st°edomo°Ütφ od Amfisbaena cinerea do chameleona beze zvlßÜtnostφ, ale hadi majφ rßz subtropick² (2 Typhlopidy, Micrelaps Mⁿlteri, Rhynchocalamus melanocefalus), Psammofis moniliger, boid Eryxjaculus, Cerastes Hasselquisti, Echis arenicola a africkß (v jihu) Naja haje. Ryby majφ v Jordßnu rßz africk², 8 dr. Chromis (i niloticus), 4 Cyprinodonty (potoky u MrtvΘho mo°e), Clarias macracanthus (i Nφl), Blennius (3), Mugil (4, potoky zßp.)-i cyprinidy jinΘ ne₧ naÜe Capoety, Nemachilusjedinß ryba naÜe jest ·ho° v zßpadnφch potocφch. I m∞kk²Üi majφ rßz africk² (druhy z Nφlu). P².
Palestina
#######
#FB#
0J9
11F7
454B44
506B20
529B19
567B19
589B23
709B12
779B8
796B10
923B14
1175B8
1276B15
1337B34
1526B13
1545B16
1588B42
1678B15
1761B15
1851B14
1903B46
2056B18
2152B47
2202B19
2228B51
2299B10
2360B2
2362B7
2616B3
2621O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
Palestina: ┌hrnn² poΦet nyn∞jÜφho obyvatelstva krajin tvo°φcφch ·zemφ b²valΘ [Palestina]-ny udßvß se nejΦast∞ji na 650.000, tak ₧e pr∙m∞rnß lidnatost Φinφ 26 obyv. na 1 km2. Jinß udßnφ vÜak kolφsajφ se mezi 300.000-1,000.000 obyv. jednak nßsledkem nedostatku p°esnΘho sΦφtßnφ lidu, jednak nßsledkem neurΦitosti hranic zem∞, koneΦn∞ i nßsledkem silnΘho p°ist∞hovaleckΘho ruchu v poslednφm deseti letφ. Obyvatelstvo, jsouc z nejv∞tÜφ Φßsti rolnickΘ, ₧ije z velikΘ v∞tÜiny v mal²ch vesnicφch a m∞steΦkßch, skuteΦn²ch m∞st jest mßlo a i nejv∞tÜφ z nich, Jerusalem, mß p°es rychl² sv∙j vzr∙st jen asi 40.000 obyvatel∙. V ohledu nßrodnostnφm panuje neobyΦejnß rozmanitost, aΦkoliv jedinΘ vlßdnoucφ °eΦφ vedle ·°ednφho tureckΘho jazyka jest arab Ütina. Nejv∞tÜφ Φßs¥ obyvatelstva jsou SyrovΘ a ArabovΘ. Jßdro venkovskΘho lidu poklßdajφ mnozφ za potomky p°edisrßΘlsk²ch prabydlitel∙ zem∞, kde₧to Φist²mi Semity jsou polokoΦovnφ Beduini, ₧ijφcφ ve stanech a zab²vajφcφ se vedle chovu dobytka i pon∞kud orbou. Z nejrozmanit∞jÜφch ₧ivl∙ slo₧eno jest obyvatelstvo m∞stskΘ, obsahujφcφ v sob∞ potomky dobyvatel∙ °eck²ch, °φmsk²ch, arabsk²ch, tureck²ch, ba i k°i₧ßk∙, jako₧ i ₧idovskΘ a k°es¥anskΘ p°ist∞hovalce poslednφch dob z Evropy. ZvlßÜt∞ siln∞ st∞hujφ se v poslednφch letech do zem∞ ÄidΘ s podporou n∞kolika spoleΦnostφ pro zalidn∞nφ [Palestina]-ny ₧idovsk²mi rolnφky, kterΘ zalo₧ily ₧idovskΘ Ükoly rolnickΘ, rozd∞lily mezi ₧idovskΘ kolonisty do 37.000 ha p∙dy na r∙zn²ch mφstech zem∞ na z. od Jordßnu. AvÜak nejv∞tÜφ Φßs¥ ₧idovsk²ch p°ist∞hovalc∙v ₧ije za podpory evropsk²ch souv∞rc∙ v m∞stech, kde tvo°φ pr² ji₧ do 5/8 vÜeho obyvatelstva. Jich poΦet udßvß se na 65.000. Krom∞ toho st∞hujφ se do zem∞ osadnφci n∞meΦtφ, hlavn∞ sektß°i ze èvßbska, ₧ijφcφ nejvφce kolem Haify, Jafffy a Jerusalema. P°ed delÜφ dobou usadili se v Haurßnu, sev.-v²chodnφm D₧olßnu a na Karmelu Dr·zovΘ z Libanu, po poslednφ vßlce rusko-tureckΘ vyst∞hovali se do zem∞ na v. od Jordßnu ╚erkesovΘ, usazenφ dotud v Bulharsku, kte°φ dr₧φ na uzd∞ loupe₧ivΘ hordy Beduin∙v na v²chodnφ hranici [Palestina]-ny, u Banijasu pak jsou 2 malΘ vesnice Nusairiovc∙. Co do nßbo₧enstvφ jest 80% muhammedßn∙, za nimi nßsledujφ k°es¥anΘ r∙zn²ch vyznßnφ, nejvφce pravoslavnΘho, a konecn∞ ₧idΘ.
Palestina
#######
#FB#
0J9
34F12
77A11
169B2
171H1
1326A11
1445B2
1609H1
1611I1
2055A11
2243O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
Palestina: Hlavnφm zam∞stnßnφm obyvatel∙ je zem∞ d∞lstvφ, s nφm₧ spojen b²vß i chov dobytka, provozovan² jen mal²m poΦtem obyvatel∙ jako jedinß ₧ivnost (Beduini). P∙da vzd∞lßvß se dosud zp∙sobem zcela primitiv nφm a mßlo v²nosn²m, pokroku v tom ohledu na velikou p°ekß₧ku jest nedbalß sprßva zem∞, Üpatnß bezpeΦnost osobni i majetkovß a nedostatek dopravnφch cest i prost°edk∙. NicmΘn∞ jist² rozkv∞t jest tu p°ece patrn², a to hlavn∞ v okolφ m∞st, jak p°edevÜφm vid∞ti jest na ovocnß°stvφ a vina°stvφ. ZvlßÜt∞ ve velikΘm mno₧stvφ p∞stujφ se kytajskΘ citrony a limony, kter²ch vyvß₧φ se roΦn∞ za 2,2 mill. fr. a kterΘ pokr²vajφ zejmΘna okolφ Jafy v obvodu mnoha kilometr∙v. Po celΘ zemi vyskytujφ se hßje olivovΘ, nejv∞tÜφ na jz. kolem Gazy, palestinsk² olej olivov² vyvß₧φ se ode dßvna ve velikΘm mno₧stvφ zvlßÜt∞ do Egypta a vyrßbφ se z n∞ho oblφbenΘ m²dlo. ZnaΦnou d∙le₧itost mß i p∞stovßnφ fφk∙. V poslednφ dob∞ rozÜφ°ilo se vlivem n∞meck²ch a ₧idovsk²ch kolonist∙v a klßÜternφch osad neobyΦejnou m∞rou vina°stvφ, pro kterΘ jest [Palestina] zemφ velice p°φhodnou a kterΘ, jak sv∞dΦφ biblickΘ zprßvy i velikolepΘ zbytky star²ch vinic, bylo zde ji₧ za starov∞ku ve velikΘm rozkv∞tu. Vinnß rΘva p∞stuje se ve velik²ch rozm∞rech kolem Haify, Jafy, Jerusalema a zvlßÜt∞ ode dßvna kolem Hebronu. Hrozny po₧φvajφ se ΦerstvΘ, mnoho se jich suÜφ, mimo to vyrßbφ se z nich syrup a vφno. P°es vysok² v²voznφ poplatek, uvalen² ha v²voz vφna z [Palestina]-ny, vyvß₧φ se ho velikΘ mno₧stvφ do Ruska, N∞mecka, Anglie, Rakouska i Francie, roΦn∞ i s ko≥akem za vφce ne₧ 1/4 mill. fr. ┌hrnem Φinφ v²voz v²robk∙v ovocnß°sk²ch a vina°sk²ch 2/3 vÜeho palestinskΘho v²vozu, aΦkoliv dosud plochy zaujatΘ ovocn²mi sady a vinicemi jsou pom∞rn∞ malΘ. V tom ohledu p∞stovßnφ obilφ ustupuje do pozadφ, aΦkoliv zvlßÜt∞ pÜenice a jeΦmene klidφ se nad domßcφ spot°ebu, onΘ roΦn∞ za 61/2 mill. fr. a tohoto za 3 mill. frank∙. Obilnφ pole zaujφmajφ dosud jen mal² dφl plodnΘ p∙dy zem∞, v∞tÜinou se nehnojφ a um∞le nezavla₧ujφ, Φφm₧ jejich v²nos stßvß se velmi nestßl²m. S ·sp∞chem, avÜak v mal²ch rozm∞rech p∞stuje se kuku°ice, pak i bavlna, sesam a tabßk. ÄidovskΘ kolonie zab²vajφ se hedvßbnictvφm a majφ ·hrnem do 1 mill. moruÜov²ch strom∙, provozujφce krom∞ toho i vΦela°stvφ, jeho₧ produkty siln∞ se vyvß₧ejφ a v Evrop∞ vysoko cenφ.Z domßcφch zvφ°at chovß se zvlßÜt∞ v pohraniΦnφch krajinßch jednohrb² velbloud, konφ jest mßlo, vÜeobecn∞ rozÜφ°en²m a velice u₧iteΦn²m domßcφm zvφ°etem jest osel, chov skotu mß jak²si v²znam jen v jihozßp. pob°e₧nφ rovin∞, buvol jest dosti hojn² v ·dolφ Jordßnu, avÜak nejd∙le₧it∞jÜφm domßcφm zvφ°etem jest ovce a koza, ve velkΘm mno₧stvφ chovß se i dr∙be₧. Rybß°stvφ mß v²znam nepatrn², z rybnΘho bohatstvφ Jordßnu a jeho p°φtok∙ t∞₧φ se jen mßlo.
Palestina
#######
#FB#
0J9
44F12
79F12
1032A11
1434A11
1556H1
1558I1
1623H1
1625I1
1855H1
1857I1
2758O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
#FE#
#ED#
HESLO:Palestina - pr∙mysl##%1901%98%480%196570
Palestina: K rozvinutφ pr∙myslovΘ Φinnosti chyb∞jφ v zemi dosud tΘm∞° ·pln∞ pot°ebnΘ podmφnky, zvlßÜt∞ pracovitΘ, podnikavΘ a dosti hustΘ obyvatelstvo, vodnφ sφla, nerostnΘ bohatstvφ, spojovacφ cesty atd., tak ₧e jevφ se v zemi jen skromnΘ poΦßtky Φinnosti tΘ rßzu Φist∞ mφstnφho. Tak v mφstech s hojn²m p∞stovßnφm oliv (Nabulus, Gaza, Jafa a j.) vyrßbφ se z olivovΘho oleje m²dlo, solimilnΘ rostliny stepi na v. od Jordßnu dodßvajφ sodu, na n∞kolika mßlo potocφch jsou vodnφ ml²ny, v Hebronu zhotovujφ se zvlßÜtnφ sklen∞nΘ ozd∙bky, hlin∞nΘ nßdobφ, ko₧enΘ m∞chy a hrubΘ lßtky vln∞nΘ. D∙le₧it∞jÜφ jest v²roba r∙zn²ch upomφnek na Svatou zemi, hlavn∞ rßzu nßbo₧enskΘho, z olivovΘho d°eva, perleti atd., provozovanß jako domßcφ pr∙mysl, jeho₧ st°ediskem jest BΘthlΘhem. V poslednφ dob∞ zalo₧ena byla v Jerusalem∞ um∞lecko-pr∙myslovß Ükola, jejφm₧ vlivem vyrßb∞jφ se v zemi z uvedenΘho materißlu i p°edm∞ty jinΘ, zvlßÜt∞ um∞leck² nßbytek a v∞jφ°e.-Nßsledkem nedostateΦnΘho hospodß°skΘho rozvoje zem∞ jest i obchod [Palestina]-ny nepatrn². Pro rozkv∞t obchodu vnitrozemskΘho nenφ dostatek kupnφ sφly obyvatelstva, pro obchod zahraniΦn² nedostßvß se zemi v²robnosti, aΦkoliv i tu dlu₧no konstatovati v poslednφ dob∞ nepopφrateln², by¥ i pomal² pokrok. Celkov² obrat zahraniΦnφho obchodu [Palestina]-ny Φinφ (1896) 17,562.309 fr., z Φeho₧ p°ipadß 8,605.954 fr. (49%) na dovoz a 8,956.355 fr. (51%) na v²voz. Vyvß₧φ se olivovΘho oleje a m²dla za 2,615.000 fr., citron∙v a limon∙ za 2,200.000 fr., jeΦmene za 1,374.000 fr., nßbo₧ensk²ch p°edm∞t∙ za 389.000 fr., vφna a ko≥aku za 277.000 fr. atd. Hlavnφm obchodnφm st°ediskem i p°φstavem zem∞ jest Jafa, spojenß s Jerusalemem ₧eleznicφ, p°es kterou jde tΘm∞° vÜechen dovoz, kde₧to v²voz pohybuje se takΘ p°es Haifu a Akku.Nejv∞tÜφ d∙le₧itost pro hospodß°sk² ₧ivot [Palestina]-ny a vÜecky jejφ pom∞ry mß silnß nßvÜt∞va cizinc∙ tΘto zem∞, svatΘ k°es¥an∙m i ₧id∙m. PoΦet turist∙ a poutnφk∙ do roka ji navÜt∞vujφcφch kolφsß se pr∙m∞rn∞ mezi 15-20.000, klesaje jen za zvlßÜt∞ nep°φzniv²ch okolnostφ (politickΘ zßpletky, cholera, nepokoje atd.) pod 10.000. Z toho jen n∞co p°es 1/4 jest zßmo₧n²ch turist∙v, hlavn∞ AngliΦan∙v a Amerikßn∙v, kde₧to ostatnφ jsou chudφ poutnφci r∙zn²ch nßrod∙, zejmΘna z Ruska.
Palestina
#######
#FB#
0J9
23F19
1002F6
1009A11
1280A11
1803A11
1848F16
2111H1
2113I1
2241O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
Palestina: V ohledu politickΘm ·zemφ b²valΘ [Palestina]-ny nßle₧φ do asijskΘho Turecka, a sice tvo°φ ji₧nφ Φßs¥ zem∞ na z. od Jordßnu mutesarri flik El Kuds Φili Jerusalem, severnφ Φßs¥ pak pat°φ k vilßjetu Beirut (liva Nabulus a Akkß), kde₧to zem∞ na v. od Jordßnu jest Φßstφ vilßjetu Surija Φili DamaÜek (liva Haurßn a Belka). TÜr.
Palestina
#######
#FB#
0J9
20F10
44A11
329B4
335O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
#FE#
#ED#
HESLO:Palestina - d∞jiny##%1901%99%422%196572
Palestina: D∞jiny. V nejstarÜφch nßs doÜl²ch pam∞tech [Palestina] byla Φßstφ zem∞ AmorskΘ (Amurri) a naz²vala se i s Foinikiφ Kanaan (Kinahhi ve dskßch Amarnsk²ch, Kan'na hierogl.), tΘ₧ vÜak (u Elohisty) zemφ Amorskou v u₧Üφm smyslu a to po nejstarÜφm znßmΘm obyvatelstvu p∙vodu zßpadosemitskΘho, Kanaanitech neb Amoritech. Je₧to zemφ prochßzely dv∞ odv∞kΘ obchodnφ cesty, od st°ednφho Eufrßtu do Egypta a z DamaÜka do jihov²ch. Arabie, poΦala zßhy rozmßhati se hmotna vzd∞lanost v hrazen²ch m∞stech, ovÜem vedle past²°skΘho ₧ivota ve vysoΦinßch a v Zßjordßnφ. Ve III. tisφciletφ p°ed Kr. [Palestina] stala se zßvislou na °φÜi UrskΘ nad dolnφm Eufrßtem, naΦe₧ babyl≤nskß vzd∞lanost nabyla v zemi p°evahy, tak ₧e i babyl≤nsk²m pφsmem a jazykem psßno. TakΘ usazovali se z Uru v [Palestina]-n∞ kmenovΘ arabskΘho p∙vodu (Abraham). V²boji XVIII. dyn. egyptskΘ [Palestina] p°ipojena k Egyptu. Jednotlivß m∞sta podr₧ela svΘ vlßdce pod egyptsk²m dozorem, jinß spravovßna egyptsk²mi ·°ednφky, ale babyl≤nskß vzd∞lanost podr₧ela vrch. Za Amenhotepa IV. (v. t.) arabÜtφ kmenovΘ z pouÜt∞, zvanφ Chabiri, poΦφnajφ napadati zemi z jihu a v²chodu, naproti Φemu₧ mnohΘ kmeny z [Palestina]-ny faraonovΘ do Egypta p°evßd∞jφ (IsrßΘlitΘ). ChabirskΘho p∙vodu byl patrn∞ kmen Jebus, jeho₧ st°edem byl Jerusalem, v Zßjordßnφ Moab a Ammon. Ze severu souΦasn∞ zemi ohro₧ovali HethitΘ a v jejich zßp∞tφ nßrodovΘ nßmo°Ütφ z MalΘ Asie a z evropsk²ch ostrov∙. RamsΘs II. jeÜt∞ udr₧el [Palestina]-nu pod egyptskou svrchovanostφ, ale za Merenpty poΦφnajφ novΘ pom∞ry. NßrodovΘ nßmo°Ütφ pronikali po suchu a₧ k pomezφ egyptskΘmu, z v²ch. pak konΦin egyptsk²ch vraceli se do [Palestina]-ny kmenovΘ odvleΦenφ a v porob∞ ₧ijφcφ (IsraΘlitΘ) i osazovali se po zp∙sobu Chabir∙ v kraji otev°enΘm. StarΘ obyvatelstvo kanaanskΘ musilo ustupovati, v Zßjordßnφ a₧ za Arn≤n, v P°edjordßnφ do pevn²ch m∞st, ano nφ₧ina p°φmo°skß z∙stala v rukou PΘliÜt∙, kte°φ zbyli po nßrodech nßmo°sk²ch. Za tak²ch pom∞r∙ zaniklo po Ramsovi IV. panstvφ egyptskΘ, celkem blahodßrnΘ, zvlßÜt∞ pro pob°e₧nφ m∞sta foinickß, kterß poΦala se tehdy oddßvati plavb∞ a obchodu. Odtud [Palestina] poskytuje obraz politickΘ rozdrobenosti a vßÜniv²ch boj∙ mezi jednotliv²mi nßrody, kte°φ znenßhla osvojovali si kanaansk² jazyk a zvlßÜtnφ hlßskovΘ pφsmo, tou dobou v Syrii vzeÜlΘ. Ve XII. a XI. stol. p°. Kr. PΘliÜtovΘ pokouÜeli se o dobytφ zem∞ p°edjordßnskΘ, ale snahy jejich byly zadr₧ßny politick²m soust°ed∞nφm se isrßΘlsk²ch kmen∙ za krßle Dßvida. Dßvid a Salomon, jsouce spojeni se sidonsk²mi krßli ve foinickΘm Tyru, vlßdli z jebuskΘho d°φve Jerusalema mocn∞ a₧ do st°ednφ Syrie. Ale po smrti Salomonov∞ (åkol 930 p°. Kr. ) °φÜe IsrßΘlskß se rozd∞lila a ve st°ednφ Syrii novφ semitÜtφ p°φchozφ AramÜtφ zalo₧ili mocn² stßt v DamaÜku. V IX. stol. osvobodil se i Moab z podruΦφ i srßΘlskΘhoa krßlovΘ damaÜÜtφ pokouÜeli se i o v²boj °φÜe IsrßΘlskΘ. T∞mto boj∙m uΦinili konec AssyrovΘ, kte°φ poprvΘ r. 854 p°ed Kr. objevili se v Syrii. U Karkara Salmanassar III. porazil ligu panovnφk∙ syrsk²ch a odtud Üφ°φ se panstvφ assyrskΘ zvolna k jihu, nap°ed uvßd∞jφc jednotlivΘ kraje v poplatnost, pozd∞ji p°φmo je annektujφc. R. 738 Hamat pozbyl v∞tÜiny svΘho ·zemφ, r. 732 Tiglat Pilesar III. vyvrßtil syrskΘ panstvφ Benhadadovc∙ v DamaÜku, r. 721 Sargon vzal Samarii a vyvrßtil °φÜi IsrßΘlskou, naΦe₧ Sanherib ztrestal Tyros a od≥al jemu vÜechny dr₧avy pob°e₧nφ. Jenom v nejji₧n∞jÜφ Φßsti syrskΘ zachovßvala se jeÜt∞ poplatnß °φÜe Judskß, Edom, Moab, Ammon a n∞kterß m∞stskß knφ₧etstvφ PΘliÜtskß, z t∞ch vÜak jen Juda tou₧ila po vytr₧enφ z podruΦφ assyrskΘho za pomoci aethiopsk²ch krßl∙ v Egypt∞. Do krajin podroben²ch, zejmΘna do n∞kdejÜφ °φÜe IsrßΘlskΘ, AssyrovΘ uvßd∞li cizφ osadnφky, z Babyl≤nie, MΘdie i j., kte°φ sm∞Üovali se se zbytkem lidu domßcφho. Tφm poΦφnß se v [Palestina]-n∞ odnßrod≥ovßnφ domorodΘho obyvatelstva (viz SamaritΘ). AssyrskΘ panstvφ dotrvalo v [Palestina]-n∞ sotva smrti Assurbanipalovy, nebo¥ ji₧ r. 623 Josia, krßl judsk² (v. t.), opanoval valnΘ Φßsti n∞kdejÜφ °φÜe IsrßΘlskΘ. Zem∞ tehdy utrp∞la velice vpßdy Skyth∙, ji₧ dobφhali a₧ k hranicφm egyptsk²m. Josia m∞l na mysli slouΦiti veÜkeru [Palestina]-nu pod panstvφm sv²m, ale ·mysl tento zma°en r. 608 vφt∞zstvφm faraona Necha (v. t.) u Megidda. Odtud [Palestina] byla poddßna Egyp¥an∙m, od r. 605 Babyl≤≥an∙m. Krßl Nebukadnesar II. (v. t.) potlaΦil veÜkery pokusy odbojnΘ, vyvrßtil r. 586 °φÜi Judskou a p°evedl lepÜφ Φßs¥ obyvatelstva do Babyl≤nie, r. 573 pak p°inutil i Tyros po dlouhΘ blokßd∞ k poddanstvφ. Ale ji₧ r. 539 Babyl≤nskß °φÜe upadla v moc K²ra, krßle perskΘho, kter² dovolil zajatc∙m judsk²m vrßtiti se do vlasti. [Palestina] nßle₧ela odtud ve sprßvu perskΘho satrapy zemφ ╗za °ekou½ (= za Eufrßtem), ale JudÜtφ a SamaritΘ tvo°ili autonomnφ nßbo₧enskΘ obce pod sprßvou velekn∞₧φ. K obci judskΘ poΦφtßny i n∞kterΘ okresy galφlskΘ a zßjordßnskΘ. Za persk²ch dob dovrÜilo se odnßrodn∞nφ palestinskΘho obyvatelstva, kterΘ oblφbilo si jazyk aramsk²; toliko v bohoslu₧b∞ judskΘ a samaritskΘ star² jazyk uchovßvßn. Panstvφ perskΘ bylo celkem prosp∞ÜnΘ. Blahobyt se vzmohl, zem∞ byla vÜestran∞ vzd∞lßvßna a tak se zalidnila, ₧e n∞kterΘ Φßstky jejφ, zejmΘna Galφl, byly tou dobou z nejlidnat∞jÜφch konΦin znßmΘho sv∞ta. Poh°φchu jsou tehdejÜφ udßlosti mßlo znßmy. Alexander Vel. protßhl dvakrßte [Palestina]-nou, ale krom∞ vzetφ Tyra a Gazy r. 332 nenφ znßm ₧ßdn² vß₧n∞jÜφ ·kon jeho. Po smrti Alexandrov∞ [Palestina] spravovßna spolu s Egyptem a p°i d∞lenφ °φÜe mezi diadochy stala se Φßstkou egyptskΘ °φÜe Ptolemaiovc∙ (v. t.), za nich₧ ut∞Üen∞ prospφvala a spolu i stßvala se ·Φastnou vzd∞lanosti °eckΘ. Na pob°e₧φ i ve vnitrozemφ vznikala m∞sta °ecko-makedonskß, °eck² jazyk pronikal do p°edn∞jÜφch t°φd obyvatelstva. Dosavadnφ politickß jednota zem∞ vÜak zanikla, nebo¥ v P°edjordßni vyvinuly se sprßvnφ okresy Judaia a Samareia, ostatek p°iΦφtßn k Foinikii a KoilΘsyrii, ji₧nφ Φßs¥ Judaie k Edomu. V Zßjordßnφ vznikla mnohß m∞sta hellΘnistickß a menÜφ krajiny, spravovanΘ knφ₧aty, poddan²mi krßl∙m egyptsk²m. V rukou egyptsk²ch z∙stala [Palestina] a₧ do r. 204 p°. Kr., nace₧ p°ipojil ji Antiochos III. k °φÜi SyrskΘ. KrßlovΘ syrÜtφ zavßd∞li hellΘnismus jeÜt∞ ·siln∞ji ne₧ Ptolemaiovci, Antiochos IV. EpifanΘs pak p°φmo poΦal pronßsledovati ₧idy z p°φΦin nßbo₧ensk²ch. Tφm vzbuzena vzpoura makkabejskß r. 167 p°. Kr., kterß po vφce ne₧ dvacφtiletΘm zßpase skonΦila se obnovou nßrodnφho stßtu JudskΘho se zßkladem nßbo₧ensk²m. KrßlovΘ z rodu Hasmonova dr₧eli vedleJudy i Galilaeu, kterß se odd∞lila od Samareie, a rozsßhlΘ Φßstky Zßjordßnφ, odtud Peraiou zvanΘ. Ale spory mezi Hasmonovci zp∙sobily r. 63 p°. Kr. zakroΦenφ ╪φman∙. Pompeius ponechav Janu Hyrkanovi velekn∞₧stvφ, oddal sprßvu sv∞tskou Antipatrovi EdomskΘmu, jeho₧ syn HΘrodΘs I. obdr₧el od ╪φman∙ titul krßlovsk². Deset hellΘnistick²ch m∞st v Zßjordßnφ, mezi nimi₧ i Damaskos, utvo°ilo pod ochranou °φmskou spolek, Dekapolφ zvan². Panstvφ rodu HΘrodova po smrti svΘho p∙vodce poΦalo se drobiti v tetrarchie a zaniklo smrti Agrippy II. r. 100 po Kr. Zahrnovalo v sob∞ toliko n∞kdejÜφ obor panstvφ Hasmonovc∙, vedle n∞ho pak byla hojnß ·zemφ, p°φmo ╪φman∙m poddanß a prokonsulu syrskΘmu pod°φzenß. ╪φmsk²m hlavnφm m∞stem byla Caesarea p°i mo°i, kde₧ sφdlil zemsk² sprßvce; v Jerusalem∞ ustanoven procurator. T°enice mezi Äidy a ╪φmany, stßle se stup≥ujφce, p°i Φem₧ °φmÜtφ vojßci urß₧eli nßbo₧ensk² cit lidu, byly p°φΦinou vzpoury ₧idovskΘ r. 66 po Kr., ji₧ po hrozn²ch zßdavßch zem∞ poko°il r. 70 Titus, vzav a zbo°iv Jerusalem. Odtud poΦφnß se vylid≥ovßnφ zem∞ a spolu i ·padek hospodß°sk². Kdy₧ r. 132 cφsa° Hadrian na troskßch jerusalemsk²ch zalo₧il kolonii Aelia Capitolina, vzbou°ili se op∞t zbytkovΘ Äid∙v a teprve po t°φletΘm boji byli r. 135 poko°eni. Cφsa°sk²m rozkazem vÜichni ÄidΘ z [Palestina]-ny vyhoÜt∞ni, na jejich₧ mφsto poΦali se Üφ°iti z okolnφch pouÜtφ ArabovΘ. Ve III. stol. po Kr. rozd∞lena [Palestina] ve t°i provincie, [Palestina] I., [Palestina] II. a [Palestina] salutaris. Znenßhla nab²vala [Palestina] zevn∞ rßzu °ecko-k°es¥anskΘho, zejm. v m∞stech, a kdy₧ k°es¥anstvφ Konstantinem v °φÜi ╪φmskΘ nabylo vrchu a Jerusalem byl obnoven, [Palestina] i Jerusalem byly z hlavnφch st°ed∙ novΘ nauky. R. 395 [Palestina] p°ipadla k °φÜi V²chodo°φmskΘ, ale trp∞ti poΦala nßjezdy PerÜan∙ v VI. a s poΦßtku VII. stoletφ. Tehdy i Jerusalem byl vzat a blahobyt sotva ok°ßl² op∞t podvracen. R. 636 vzdal se Jerusalem chalφfu Omarovi a r. 637 na °ece Hieromaku nebo Jarm·ku na hlavu pora₧eno vojsko byzantskΘ, odkud₧ [Palestina] p°φsluÜela k chalifatu a byla rozd∞lena ve dva vojenskΘ obvody: Filastin s hl. m. Luddem, pozd∞ji er-Ramlou, a el-Urdunn s hl. m. Tabarφjφ. Za KorejÜovc∙v a Omajjovc∙ zem∞ se op∞t zvelebovala a podr₧ovala dlouho k°es¥ansko-°eck² vn∞jÜφ rßz, je₧to chalφfovΘ spokojovali se danφ z hlavy, ale venkovskΘ obyvatelstvo arabskΘ neboli fellachovΘ hlßsilo se k islßmu. V X. stol. zmocnili se [Palestina]-ny egypÜtφ Fßtimovci, r. 1072 opanovali ji Seld₧uci, kte°φ poΦali obyvatelstvo k°es¥anskΘ utiskovati a zßpadnφm poutnφk∙m vÜelikΘ p°ekß₧ky klßsti. Jednßnφm Seld₧uk∙ vyvolßny byly k°φ₧ovΘ vßlky, jakkoli r. 1096 Jerusalem a [Palestina] op∞t upadly v moc Fßtimovc∙. K°es¥ansk² stßt jerusalemsk² (1099 a₧ 1291) s hl. m∞stem Jerusalemem a od r. 1191 Akkonem udr₧oval se toliko pomocφ zßpadnφ a zabφral po r. 1187 toliko nesouvislß ·zemφ, hlavn∞ p°φmo°skß. Ani domßcφ k°es¥anΘ palestinÜtφ nedovedli se zp°ßteliti se zßpadnφmi °ßdy jeho. Jerusalem a nejv∞tÜφ Φßs¥ zem∞ byly od r. 1187, po v²bojφch Saladφnov²ch, v rukou egyptsk²ch Ej·bovc∙, jejich₧ moc ve XIII. stol. zvolna p°eÜla na BahritskΘ Mameluky. SultßnovΘ t∞chto Bibars Bondokdar a Melek AÜraf vyvrßtili poslednφ zbytky krßlovstvφ JerusalemskΘho, naΦe₧ byla [Palestina] v moci jejich a₧ do r. 1517. Za Mameluk∙ byla spravovßna t°emi begy se sφdly v Gaze, Jerusalem∞ a Safedu. R. 1517 vyvrßtil panstvφ Mameluk∙ tureck² sultßn Selφm I., odtud pak [Palestina] jest p°φsluÜenstvφm °φÜe TureckΘ. Za tureck²ch dob dovrÜena hospodß°skß zkßza zem∞, hlavn∞ zanedbßvßnφm cisteren. [Palestina] se vylidnila, krajiny d°φve ₧φrnΘ zm∞nily se ve step, zejmΘna okolφ jerusalemskΘ, a toliko p°φchod evropsk²ch poutnφk∙ p°inßÜel obyvatelstvu jak²si zisk. Objevenφm NovΘho sv∞ta obrßtil se i sv∞tov² obchod v jinΘ strany. Slabost vlßdy tureckΘ podnφtila n∞kterΘ pokusy o samostatnost, jako s poΦßtku XVII. stol. dr·zskΘho emφra Fachreddina a kolem r. 1750 Zahira el-Amr. R. 1775 za°φdil si v Akkonu panstvφ paÜa Ahmed ed-D₧ezzar, jemu₧ teprve r. 1832 konec uΦinil Mehmed Ali. Teprve v²prava Napoleona Bonaparta proti Akkonu r. 1799 vzbudila na zßpad∞ zßjem o pom∞ry palestinskΘ. Odtud datujφ se p°edevÜφm snahy po v∞deckΘm prozkoumßnφ [Palestina]-ny, jeho₧ na zßkladech, Nizozemcem Relandem r. 1714 polo₧en²ch, nejvφce dbali Skot Robertson a Üv²carsk² N∞mec Titus Tobler, spolu pak i dßly se prvΘ pokusy za hospodß°sk²m obrozenφm zem∞. Krßtkß vlßda Mehmeda Alφho (1831-1840, v. t.) byla snahßm t∞m velice s prosp∞chem. VÜechna vyznßnφ k°es¥anskß i ÄidΘ, zvlßÜt∞ pak Anglie, SpojenΘ Obce, N∞mecko a Rusko, jaly se zaklßdati po vÜφ zemi poutnickΘ domy, missie, Ükoly, stanice kazatelskΘ, Φetnφ EvropanΘ poΦali se v [Palestina]-n∞ usazovati za obchodem i jin²m zam∞stnßnφm, virtemberskß sekta Templer∙ v okolφ Haify a Jaffy zalo₧ila kvetoucφ osady, budovßny silnice a nejnov∞jÜφ dobou i ₧eleznΘ drßhy, nßvÜt∞vy vzneÜen²ch k°es¥ansk²ch osobnostφ (cφsa° FrantiÜek Josef, I., princ Albert Walesk², cφsa° VilΘm II.) se opakovaly, tak ₧e znenßhla [Palestina] vφce ne₧ jinΘ turecko-asijskΘ zem∞ osvojuje si vzd∞lanost zßpadnφ a poΦφnß se probouzeti z hospodß°skΘho ·padku svΘho. PÜk.
Palestina
#######
#FB#
0J9
11F6
54A11
82F7
126F6
164F6
589A11
776A11
817F7
855A11
1028F14
1083F7
1161A11
1207F9
1254F5
1279F9
1302F12
1351F7
1431F9
1455A11
1642A11
1694F9
1899F7
2113A11
2471F6
2727F7
2793F4
2904F8
2974F11
3798A11
3856O8Vxv0x0038C56E/0x00000D8F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2206%73%107%221748
3895A11
3956F5
4144A11
4227F5
4258A11
4322F12
4561F4
4636A11
5309A11
5418A11
5520F12
5828F17
6054A11
6106F9
6205F22
6308F11
6488F8
6564F7
6665F14
6716F11
6749F9
6896F8
7004F7
7205F8
7477F5
7647F10
7774A11
7892A11
7922A11
7938A11
7956A11
7968F9
7997A11
8141A11
8207A11
8442F9
8457F7
8508A11
8584F24
8618F40
8903A11
8926F9
9094F13
9137A11
9539F8
9593F18
9630F30
9725A11
9892F8
9912A11
10038A11
10376F11
10404F13
10539F19
10683A11
10730F8
10778F9
10806F12
10897F13
11161A11
11487A11
11618B4
11624O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
Palestina: V∞deck² v²zkum [Palestina]-ny datuje se p°es vÜeobecn² zßjem, kterΘmu se tato zem∞ v celΘm k°es¥anskΘm sv∞t∞ t∞Üila, teprve od stoletφ XVIII. a provßd∞l se zvlßÜt∞ horliv∞ a ·sp∞Ün∞ ve stol. XIX. Epochßlnφho v²znamu jsou v tom ohledu prßce Seetzena, Burckhardta, Toblera a Robinsona, k nim₧ p°ipojujφ se v²zkumy Rotha, Russeggera, Symondsa, Schultze, Seppa, Lynche, de Saulcyho, van de Velde, Smitha, de VogⁿΘ, GuΘrina, Rosena, Reye, Grahama, Wetzsteina, vΘvody de Luynes, Schicka, Schumachera, Stⁿbela, Noetlinga, Gutheho, Blanckenhorna a j. R. 1865 zalo₧ena anglickß spoleΦnost pro v²zkum [Palestina]-ny (English Palestine Exploration Fund), kterß s velik²m nßkladem ujala se soustavnΘho prozkoumßnφ [Palestina]-ny menÜφmi i v∞tÜφmi v∞deck²mi v²pravami a pracemi, jich₧ ·Φastnili se Wilson, Anderson, Warren, Conder, Palmer, Kitchener a j. a kterΘ vztahovaly se na zem∞pisnΘ, meteorologickΘ, biologickΘ, anthropogeografickΘ, archaeologickΘ a j. pom∞ry zem∞. R. 1869 zalo₧en spolkov² orgßn ╗Quarterly Statemens½, v l. 1872-77 mapovßna zem∞ na z. od Jordßnu, v l. 1881 a₧ 1882 Φßsti zem∞ na v. od Jordßnu, avÜak dalÜφmu mapovßnφ zabrßn∞no se strany tureckΘ vlßdy. Zßrove≥ provßd∞no kopßnφ na r∙zn²ch mφstech zem∞, zejmΘna v Jerusalem∞ a na j. od n∞ho (v l. 1894-97), a vydßna °ada monumentßlnφch d∞l na zßklad∞ t∞chto pracφ, tak zvlßÜt∞: Great Map of Western Palestine (26 list∙, Lond., 1886), The Survey of Western Palestine (6 svaz. t., 1888) a The Survey of Eastern Palestine (1 svaz, t., 1889). R. 1877 zalo₧en v Lipsku n∞meck² spolek pro v²zkum [Palestina]-ny (Deutscher Palestinaverein), kter² vydßvß od r. 1878 ╗Zeitschrift des Deutschen PalΣstinavereins½ a od r. 1895 ╗Mittheilungen und Nachrichten des Deutschen PalΣstinavereins½ a na jeho₧ nßklad provedeno kopßnφ v Jerusalem∞ (r. 1881), mapovßnφ v zemi na v. od Jordßnu (r. 1885, 1891, 1894-95, 1896-98), v Judaei, a v okolφ MrtvΘho mo°e (1894). R. 1882 zalo₧eno dle myÜlenky velkoknφ₧ete Serg∞je Aleksandrovice Cφsa°skΘ pravoslavnΘ palestinskΘ spoleΦenstvo (╚∞∩σpα≥o≡±Ωεσ ∩≡aΓocδaΓφεσ ∩aδσ±≥Φφ±Ωεσ εß∙σ±≥Γo) za ·Φelem podpory pravoslavφ v [Palestina]-n∞ proti snahßm missionß°∙ evangel. a katolick²ch, usnadn∞nφ nßvÜt∞vy [Palestina]-ny pravoslavn²m poutnφk∙m a pΘΦe o n∞ v zemi tΘ, jako₧ i obeznßmenφ ruskΘho obecenstva s pom∞ry a d∞jinami [Palestina]-ny. SpoleΦenstvo rozd∞luje se na eparchißlnφ odbory a udr₧uje v [Palestina]-n∞ a Syrii pravoslavnΘ chrßmy, Ükoly (50 se 4000 ₧ßky), pensionßty, lΘΦebny a nemocnice, sk²tß poutnφk∙m slevy dopravnΘho (na p°. z Petrohradu do Jerusalema platφ se jen 57 rub.), Dßle vydalo dosud 93 dφla o d∞jinßch a pom∞rech [Palestina]-ny se 160 svazky, vystrojilo n∞kolik v∞deck²ch v²prav, podporovalo jednotlivΘ badatele p°i v²zkumech v [Palestina]-n∞ (Jelis∞jeva, Bezobrazova, Cagarelu, Kondakova a j.) a provedlo r. 1883 kopßnφ v Jerusalem∞, p°i Φem₧ objeveny zbytky jeho starov∞k²ch hradeb. ╚len∙ mß spoleΦenstvo do 3500 a jeho orgßnem jest od roku 1883: ╧paΓo±δαΓφ√Θ ∩αδe±≥Φφ±ΩiΘ ±ßε≡φΦΩ·.
Palestina
#######
#FB#
0J9
11F14
26A11
571F19
602A11
618B34
713A11
1349B30
1405B31
1458B31
1535F25
1561A11
1577B25
1984F45
2031E19
2050E29
2112A11
2194A11
2313A11
2389A11
2629A11
2744A11
2965E12
2978E21
3002O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
#FE#
#ED#
HESLO:Palestina - literatura##%1902%1%480%196574
Palestina: Literatura palestinskß do r. 1866 sebrßna jest ve spise Tita Toblera, Bibliographia geographica Palaestinae (Lip., 1867), do r. 1878 pak ve knize R. R÷hrichta, Bibliographia geographica Palaestinae (Berl., 1890). Z nov∞jÜφch d∞l dlu₧no vytknouti: V. GuΘrin Description gΘographique, historique et archΘologique de la Palestine (Pa°., 1868-80, 7 sv.); t²₧, La Terre Sainte (t., 1881-83); Duc de Luynes, Voyage d'exploration α la mer Morte, α Petra et sur la rive gauche du Jourdain (t., 1874-76, 3 sv., s atlasem; 3. svaz. geologick² od Larteta); Sepp, Jerusalem und das Heilige Land (3. vyd. Rezno, 1878); Tristram, The Land of Moab (Lond., 1873); Fr. Ad. a O. Strauss, Die LΣnder und StΣtten der Heiligen Schrift (Lip., 1877); Ebers a Guthe, PalΣstina in Bild und Wort (ètutgart, 1886-87, 2 sv.); O. Ankel, Grundzⁿge der Landesnatur des Westjordanlandes (Frankfurt, 1887); Lortet, La Svrie d'aujourd'hui (Pa°., 1886); K. BΣdeker, [Palestina] und Syrien (zpracovßno od Socina, 4. vyd. Lip. 1897); Meyers Reisebⁿcher, PalΣstina und Syrien (3. vydßnφ t., 1895); Schlatter, Zur Topographie und Geschichte PalΣstinas (ètutgart, 1893); Buhl, Handbuch der Geographie PalΣstinas (Freiburg, 1896); Bambus, PalΣstina, Land und Leute (Berl., 1898); Quido Mansvet, [Palestina] (Praha, 1894), Riess, Bibelatlas (3. vydßnφ, Freiburg, 1895); Reduced Map of Western Palestine (Lond., 6 list∙); Fischer a Guthe, Neue Handkarte von [Palestina] (1:700.000, Lipsko, 1890); Kiepert, Neue Wandkarte von [Palestina] (1:200.000, 7 vydßni, Berlφn, 1893, 8 list∙). TÜr.
Palestina
#######
#FB#
0J9
11F10
434D1
450D1
942A11
1265A11
1426A11
1493A11
1551B4
1557O9Vxs0x00097E8F/0x00000142/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palestina##%1901%95%124%190418
#FE#
#ED#
HESLO:Palestine##%1902%2%223%190419
Palestine [pelestajn], m∞sto ve Spojen²ch Obcφch sev.-amer. ve stßt∞ texasskΘm sev. od Houstonu; k°i₧ovatka ₧elezn. tratφ; pily, ko₧elu₧stvφ, Φil² pr∙mysl bavln∞n², rolnictvφ a 5838 ob. (1890).
#######
#FB#
0K9
#FE#
#ED#
HESLO:Palestrina##%1902%2%265%190420
Palestrina, starΘ Praeneste, m∞sto v Italii, v prov. a kraji °φmskΘm, na jihov²ch. od m∞sta Tivoli, ₧elezn. stanice trati ╪φm-Neapol, mß jako obec polit. 6158 ob. (1891); jest sφdlem biskupa, mß seminß°, kathedrßlu, palßc rodiny Barberini (ze XIII. stoletφ). M∞sto vystav∞no na mφst∞ antickΘho chrßmu Fortuny, po n∞m₧ tu jsou zbytky; ve st°edov∞ku n∞kolikrßte oblΘhßno a zniΦeno; objevena tu byla Ficoronskß cista (v. t.). Narodil se zde hudebnφ skladatel Palestrina. Nad m∞stem na v²Üin∞ ves Castel San Pietro Romano, zbudovanß na mφst∞ starov∞kΘ Arx Praenestina, se zbytky hradu. Na blφzku m∞sta z°φceniny villy Hadrianovy.
#######
#FB#
0K10
18F9
397F16
493F24
548B15
#FE#
#ED#
HESLO:Palestrina##%1902%2%397%190421
Palestrina Giovanni Pierluigi, slavn² hudebnφ skladatel ital. (*mezi 1514 a 1529, nejspφÜe 1526, v Palestrin∞ v Cφrk. stßt∞å2. ·n. 1594 v ╪φm∞). Otec jeho jmenoval se Sante Pierluigi. Je tudφ₧ toto, zdßnliv∞ k°estnφ, skladatelovo jmΘno (Petr Alois) rodov²m, ke kterΘmu na oznaΦenφ rodiÜt∞ (lat. Praeneste) p°iΦi≥ovan² p°φdavek ╗da [Palestrina]½ zobecn∞l jako p°φjmenφ tak, ₧e i na nßhrobku [Palestrina]-nov∞ u sv. Petra v ╪φm∞ Φteme nßpis ╗Joannes Petrus Aloysius Praenestinus, Musicae princeps½. Vzd∞lßnφ hudebnφho nabyl [Palestrina] v ╪φm∞ ve Ükole Goudimelov∞ (1540-44) a byl potom varhanφkem ve svΘm rodiÜti do r. 1551, kdy jmenovßn byl u sv. Petra v ╪φm∞ kapelnφkem, p∙sobiv tu prve krßtk² Φas jako ╗magister puerorum½. Po Φty°ech letech byl za dedikaci prvΘho svazku sv²ch Φty°- a p∞tihlas²ch mÜφ pap. Juliu III. povolßn do p∞veckΘho sboru sixtinskΘ kaple, ani₧ vy₧adovßno na n∞m, aby podrobil se zkouÜce, a p°es to, ₧e byl ₧enat a nevyhovoval tudφ₧ podmφnce, dle kterΘ m∞l sbor jmenovan² p°φstupn²m b²ti pouze p°φsluÜnφk∙m stavu kn∞₧skΘho. ╚astΘ zm∞ny, je₧ za ₧ivota [Palestrina]-nova udßly se na stolci pape₧skΘm, t∞₧ce dolehly na jeho osud. Marcellus II., na jeho₧ pam∞t [Palestrina] slo₧il slavnou Üestihlasou mÜi zv. Missa papae Marcelli, byl ji₧ za kardinalßtu svΘho jeho p°φvr₧encem; kdy₧ vÜak po jeho poh°φchu jen t°φned∞lnφ vlßd∞ nastoupil Pavel IV., vylouΦen byl [Palestrina] zßrove≥ s dv∞ma jin²mi ₧enat²mi p∞vci na nßtlak ostatnφch z kaple (1555). T∞₧kß rßna tato uvrhla jej v bφdu a v nemoc. Zotaviv se pon∞kud, [Palestrina] p°ijal skrovn∞ placen² ·°ad kapelnick² v Lateran∞ a za tΘto periody (1555-60), plnΘ strßdßnφ a duÜevnφch ·trap, napsal dojemnΘ Improperie, je₧ od r. 1560 ka₧d²m rokem o Velik² pßtek v kapli pape₧skΘ se provozujφ. Nemoha dosφci nijakΘho zlepÜenφ platu, p°eÜel z Laterßna r. 1561 ke chrßmu Santa Maria Maggiore. Tou dobou koncil Tridentsk² (1545-63) zam∞stnßval se reformou hudby chrßmovΘ (viz Italie, str. 923) a shledav v jednΘ ze t°φ [Palestrina]-nou na objednßvku dodan²ch mÜφ, jφ₧ byla svrchu ji₧ uvedenß ╗papae Marcelli½, spln∞nφ vÜech vytΦen²ch po₧adavk∙, prohlßsil sloh jejφ za authentick² sloh katolickΘ cφrkve. Za odm∞nu byl [Palestrina] vyznamenßn Φestn²m ·°adem skladatele pape₧skΘ kaple (maestro compositore), jφm₧ obmyÜlen byl po n∞m jen jeÜt∞ Felice Arnerio, avÜak hmotn∞ p°φzniv∞jÜφ situace nastala pro n∞ho teprve r. 1571, kdy smrtφ Animucciovou p°ipadlo mu po druhΘ kapelnickΘ mφsto u sv. Petra. V tomto ·°ad∞ setrval [Palestrina] a₧ do smrti. Nebo¥ marn²m byl pokus pap. Sixta V., b²valΘho pastevce, aby [Palestrina] stal se kapelnφkem sixtinskΘ kaple; narazil na odpor z tΘho₧ tradiΦnφho d∙vodu, jen₧ proti n∞mu byl mluvil ji₧ jako proti pouhΘmu p∞vci a nynφ ovÜem jeÜt∞ se sesiloval. M∞l¥ [Palestrina] ostatn∞ i jako skladatel pape₧skΘ kaple pro svΘ nekn∞₧stvφ nemalΘ potφ₧e s jejφmi Φleny. Za to tφm lΘpe da°ilo se mu jako nßstupci Animucciovu v oratornφ spoleΦnosti Filipa Neriho (viz Oratorium). Vedle funkcφ t∞chto byl [Palestrina] koncertnφm mistrem kn. Buoncompagniho a po n∞jak² Φas uΦitelem na Ükole, kterou z°φdil G. M. Nanini, jeho nßstupce p°i chrßm∞ Santa Maria Maggiore. Vzpomenouti dlu₧no koneΦn∞, ₧e Reho° XIII. pov∞°il [Palestrina]-nu revisφ zp∞vu gregorianskΘho, je₧ m∞la za nßsledek, ₧e netoliko jeÜt∞ za jeho ₧ivota vydßny ╗Directorium chori½ (1582), paÜijovΘ zp∞vy dle Φty° evangelist∙ (1586), ·kony paÜijovΘho tΘhodne (1587) a praeface (1588), ale, jak Fr. X. Haberl r. 1894 zjistil listinn∞, ₧e i ╗Graduale Romanum½ bylo vypracovßno [Palestrina]-nou, aΦ pΘΦφ Arneriovou a Surianovou teprve r. 1611 k tisku bylo p°ichystßno a r. 1614 doÜlo pape₧skΘho schvßlenφ.-╚innost [Palestrina]-nova a₧ na dv∞ knihy Φty°hlas²ch madrigßl∙ naveskrz nßle₧φ hudb∞ chrßmovΘ. Velik²m dφlem jeho zalo₧ena byla t. zv. °φmskß Ükola, jφ₧ hudba italskß povznesena byla k vrcholnΘmu klassicismu. [Palestrina] nebyl revolucionß°, kter² by byl niΦil minulost svΘho um∞nφ a stav∞l novΘ formy. Prvnφ jeho prßce nesou stopy studia mistr∙ nizozemsk²ch, v ╗Improperiφch½ vÜak vystupuje ji₧ sloh jeho v celΘ samostatnosti. T. zv. ╗sloh [Palestrina]-n∙v½, kter²m mφnφ se nynφ skladba ╗a capella½ bez pr∙vodu instrumentßlnφho, jevφ se nßm uzav°enφm dlouho se vyvinovavÜφ periody polyfonnφho zp∞vu mnohohlasΘho a jeho klassicismus spoΦφvß v prohloubenφ v²razu hudebnφho, postavenΘho na rove≥ formßlnφm a jin²m technick²m po₧adavk∙m. TechnickΘ samo·ΦelnΘ h°φΦky nizozemsk²ch mistr∙ jsou z jeho skladeb vylouΦeny, pokud nebylo lze srovnati je s ·Φely vyÜÜφmi. Je proto [Palestrina] oproti vrstevnφku svΘmu Lassovi pr∙zraΦn∞jÜφ, srozumitelnosti textu dbalejÜφ, ale nikoli tak jednoduch², jak vÜeobecn∞ se tvrdφvß. Je li dneÜnφ dob∞ stil [Palestrina]-n∙v pon∞kud cizφ, sluÜφ si to vysv∞tliti nedostatkem absolutnφ melodiky ve smyslu modernφm, o nφ₧ v XVI. v∞ku ovÜem jeÜt∞ nem∙₧e b²ti °eΦi. Nikterak vÜak nenφ od∙vodn∞no proto [Palestrina]-nu vyluΦovati z koncertnφ sφn∞ a odkazovati jej na chrßm. DokonalΘ provßd∞nφ d∞l [Palestrina] nov²ch naopak je jednφm z nejvzneÜen∞jÜφch ·kol∙, je₧ ΦetnΘ dneÜnφ p∞veckΘ jednoty majφ pojaty do svΘho um∞leckΘho programmu. P°ehled ohromnΘho poΦtu [Palestrina]-nov²ch d∞l s uvedenφm nejv²znamn∞jÜφch podßvß K. Stecker ve svΘm ╗VÜeobecnΘm d∞jepise hudby½ (Ml. Boleslav, 1894). NalΘzßme mezi nimi 93 mÜφ (39 Φty°-, 28 p∞ti-, 21 Üesti- a 5 osmihlas²ch), z nich₧ nejrozÜφ°en∞jÜφ jsou: Missa brevis, vzpomenutß ji₧ M. papae Marcelli, Ut, re, mi, fa, sol, Aeterna Christi munera, Assumpta est, Iste Confessor. MÜe L' omne arme platφ za nejslo₧it∞jÜφ, jako ╗Improperia½ za nejprostÜφ skladbu [Palestrina]-novu. Motett mß [Palestrina] 7 knih (63 Φty°-, 52 p∞ti-, 11 Üesti-, 47 osmihlas²ch, dßle 2 sedmi- a 4 dvanßctihlasß); z nich nejznßm∞jÜφ je Sicut cervus. Z ostatnφch d∞l vytknouti sluÜφ: znamenitΘ Lamentationes (3 knihy, Φty°- a₧ ÜestihlasΘ), 45 hymn∙, 68 p∞tihlas²ch offertoriφ, 16 Φty°hlas²ch magnifikßt∙, 3 knihy p∞tihlas²ch duchovnφch madrigßl∙, 3 knihy Φty°hlas²ch litaniφ a ·plnou sbφrku neÜpornφch ₧alm∙. Za ₧ivota [Palestrina]-nova vydßna byla jeho dφla jen ΦßsteΦn∞ a to po tehdejÜφm obyΦeji pouze ve hlasech. V nov∞jÜφ dob∞, od Φasu p∙sobnosti Cherubiniovy, do₧ila se o sob∞ i ve sbornφcφch hojn∞jÜφch tisk∙ k praktickΘ pot°eb∞. DvanßctihlasΘ Stabat mater upravil a znamΘnky p°ednesu opat°il R. Wagner. KritickΘ vydßnφ partiturnφ v l. 1862-93 vydanΘ v Lipsku u Breitkopfa & HΣrtela zredigovali Th. Witt, J. N. Rauch, Fr. Espague, Fr. Commer a F. X. Haberl.-Srv. Baini, Memorie storico-critiche della vita a dell' opera di G. P. da [Palestrina] (╪φm, 1828, 2 sv., n∞m. zpracovßnφ struΦn∞jÜφho rozsahu po°φdili Kandler a Kiesewetter, Lip., 1834); BΣumker, [Palestrina], ein Beitrag zur kirchenmusikalischen Reform (Freiburg v Br., 1877); FΘlix, [Palestrina] et la musique sacrΘe 1594-1894 (Brussel, 1895).
#######
#FB#
0K10
11F18
173F10
295B9
331A12
390A12
522A12
1074A12
1180A12
1228B20
1379A12
1531A12
1671B10
1936O6Vxl0x0059D9F1/0x000035B7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1209%41%471%125268
1979A12
2177A12
2243B19
2478A12
2565A12
2752A12
2950O9Vxr0x00573E47/0x0000004F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1809%37%447%184948
2986A12
3198A12
3518A12
3654A12
3856A12
4088A12
4516A12
4683A12
4872A12
4966A12
5129A12
5362B12
5391B93
5489B12
5566A12
5595A12
5719B13
5776B13
6001A12
6232B12
6520A12
6643A12
6732A12
#FE#
#ED#
HESLO:Palestro##%1902%3%17%190422
Palestro, ves v Italii, na stanici ₧elezn. drßhy z Vercell do Pavie, provincie Pavia, kraj Mortara; 3067 ob. (1891). Dne 31. kv∞t. r. 1859 spojenφ Francouzi a Piemon¥anΘ zvφt∞zili zde nad RakuÜany.
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Paleta##%1902%3%58%190423
Paleta viz Bolletta.
#######
#FB#
0K6
11O9Vxd0x002225D1/0x00000111/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0404%4%198%042657
#FE#
#ED#
HESLO:Paletot##%1902%3%66%190424
Paletot [pal't≥], franc., Üirok² svrchnφ kabßt (i pro ₧enskΘ), svrchnφk.
#######
#FB#
0K7
14D1
63F8
#FE#
#ED#
HESLO:Paletta##%1902%3%83%190425
Paletta (ital.) slove v malφ°stvφ tenkß ovßlnφ deska bu∩ z hlazenΘho d°eva nebo rohu, slon∞, ₧elvoviny nebo porculßnu na barvy s otvorem na jednom konci pro palec levΘ ruky, kterß dr₧φ zßrove≥ malφ°skou h∙l a Üt∞tce. Na [Paletta]-tu vytlaΦφ malφ°i barvy z jednotliv²ch pouzder a mφchajφ je v pot°ebnΘ odstφny. K ΦiÜt∞nφ [Paletta]-ty slou₧φ palettov² n∙₧. Pro malφ°e fresk hotovφ se z aluminia nebo cφnovanΘho plechu, Φty°hranß s okrajem nahoru ohnut²m, aby voda neodtΘkala. MiniaturistΘ u₧φvajφ [Paletta]-t porculßnov²ch. Pro malφ°e smaltu a porculßnu mφvajφ [Paletta]-ty prohlubeniny pro barvy. [Paletta]-ty s r∙zn²mi obrßzky b²vajφ oblφbenou dekoracφ a po [Paletta]-tßch proslul²ch mistr∙ malφ°∙ jako₧to vzßcn²ch p°edm∞tech pφdφ se sb∞ratelΘ. Obrazn∞ [Paletta] znaΦφ zp∙sob koloritu, jen₧ jednotlivΘho malφ°e charakterisuje.-V hrnΦφ°stvφ [Paletta] slove d°ev∞n² nßstroj k formovßnφ nßdob.
#######
#FB#
0K7
220A9
320A9
495A9
559A9
596A9
658A9
753A9
840A9
#FE#
#ED#
HESLO:Pßlffy##%1902%3%248%190426
Pßlffy Albert, spis. ma∩arsk² (*1820-å1897 v BudapeÜti). Studoval prava v PeÜti a debutoval romßnem Magyar millionair (Ma∩arsk² millionß°, 1845), kter² setkal se s velik²m ·sp∞chem, rovn∞₧ jako nßsledujφcφ Fekete k÷nyv (╚ernß kniha, 1846), obΘ pode vlivem G. SandovΘ a Balzaca. R. 1847 byl redaktorem ╗Pesti Hirlapu½ a r. 1848 vydßval dennφk ╗Mßrczius tiz÷n÷t÷dike½ (15t² b°ezen), pro jeho₧ revolucionß°skou tendenci byl delÜφ dobu v∞zn∞n. Po revoluci byl internovßn v ╚. Bud∞jovicφch, ale po dvou letech se vrßtil a zahßjil op∞t spisovatelskou Φinnost s ·sp∞chem stßle rostoucφm, tak ₧e prßce jeho, zvlßÜt∞ pozd∞jÜφ, nßle₧ejφ k nejlepÜφm plod∙m ma∩arskΘ krßsnΘ literatury. ╪eÜφ v nich problΘmy spoleΦenskΘ nebo vypravuje historickΘ episody. Jsou to: Oteck² d∙m (1858); Attila; Professor sleΦny Esther (1884); Romßn in₧en²ra (1886); Dopisy baronΦiny (1888); Poslednφ lΘta starΘho Uherska (1890). SpoleΦnost Kisfaludyho zvolila jej r. 1864, akad. v∞d r. 1884 za svΘho Φlena.
#######
#FB#
0K6
7F6
100B17
206B12
751B10
770B31
810B14
833B16
858B29
#FE#
#ED#
HESLO:Pßlffy##%1902%3%438%190427
Pßlffy z Erd÷du, star² rod uhersk², knφ₧ecφ a hrab∞cφ, jej₧ n∞kte°φ stopujφ a₧ do XI. stol.; jmΘno [Pßlffy]-Erd÷d p°ipomφnß se od XVI. stol. Praotcem dneÜnφch [Pßlffy]-∙ je MikulßÜ (å1600), kter² za Rudolfa II. dosßhl v Uhrßch vysok²ch hodnostφ a vyznamenal se ve vßlkßch s Turky (zejmΘna p°i dobytφ Rßbu r. 1598); r. 1589 byl p°ijat do stavovskΘho svazku dolnorakouskΘho a r. 1592 i ΦeskΘho. R. 1581 byl spolu se sv²mi brat°φmi pov²Üen za barona. Jeho svnovΘ èt∞pßn (å1646) a Jan (åca. 1646) dosßhli v l. 1634 a 1636 hodnosti hrab∞cφ. èt∞pßn se vyznamenal ve vßlkßch proti Turk∙m a za vzpoury Bethlenovy. Jeho bratr Pavel (å1655) byl od r. 1646 palatφnem a rozmno₧il znaΦn∞ moc a bohatstvφ rodu; od n∞ho je d∞diΦn²m v rod∞ [Pßlffy] vrchnφ ₧upanstvφ komitßtu preÜpurskΘho a hejtmanstvφ preÜpurskΘho hradu s titulem d∞diΦn²ch hrabat preÜpursk²ch. Jeho syn Karel (å1694) byl gener. polnφm marÜßlkem v Milßn∞. Syn Jan∙v Ferdinand (å1680) byl jesuitou a biskupem v Jageru; jin² biskup z tΘto linie je TomßÜ (å1679), synovec MikulßÜ∙v a biskup v Nit°e. Rozv∞tvenφ rodu [Pßlffy] ve dv∞ hlavnφ linie pochßzφ od MikulßÜe (å1732), kter² byl polnφm marÜßlkem a od r. 1714 palatφnem, a Jana (å1751), kter² prod∞lal vßlku tureckou a francouzskou, r. 1704 stal se bßnem chorvatsk²m a r. 1709 polnφm marÜßlkem; r. 1740 byl jmenovßn velφcφm generßlem v Uhrßch a r. 1741 palatinem. StarÜφ linie MikulßÜova rozpadla se pak op∞t ve 3 v∞tve, z nich₧ MikulßÜova (å1773), kter² byl kanclΘ°em uhersk²m a od r. 1765 judex curiae, stala se knφ₧ecφ v Karlovi Jeronymovi (1807); tento Karel Jeronym jako kanclΘ° pro Uhry a Sedmihrady hrßl vynikajφcφ ·lohu politickou na konci XVIII. a na poΦ. XIX. stol. Jeho vnuk Antonφn Karel v l. 1821-28 byl cφs. vyslancem u dvor∙ sask²ch. Druhß v∞tev Leopoldova (å1773), kter² byl velφcφm generßlem v Uhrßch, ve Ferdinandovi (1853) obdr₧ela titul [Pßlffy]-Daun. Z nφ vyÜel Ferdinand (å1840), znßm² svΘ doby °editel divadla ve Vφdni a Üt∞dr² maecenßÜ um∞ni i v∞d. T°etφ v∞tev zalo₧il Rudolf (å1768), kter² byl polnφm marÜßlkem; z nφ vyÜli Alois, jen₧r. 1848 byl guvernΘrem benßtsk²m, neosv∞dΦiv se ovÜem, a Jan, kter² tehdy ji₧ byl polnφm marÜßlkem a proslul za uherskΘ revoluce. (TakΘ Josef z v∞tve MikulßÜovy stal se tehdy znßm²m sv²m Φinn²m odporem proti snahßm revoluΦnφm.) Moric v l. 1860-1865 byl mφstodr₧itelem v Uhrßch. Druhß mladÜφ linie pochßzφ od Jana (å1751). Syn jeho Pavel Karel (å1774) od r. 1763 byl velφcφm generßlem v Uhrßch a Sedmihradech.-Z nov∞jÜφ doby mezi Φleny rodu zasluhuje zvlßÜtnφ zmφnky [Pßlffy] z Erd÷du Eduard, hrab∞, svob. pßn z ┌jezda (*1836), zvolen byv poslancem na sn∞m krßlovstvφ ╚eskΘho a na °φÜskou radu za velkostatky nesv∞°enskΘ, vstoupil r. 1879 do ╚eskΘho klubu a v l. 1890-1891 ·Φastnil se rokovßnφ o vyrovnßnφ, jako₧to zßstupce Ülechty nßrodn∞ sm²Ülejφcφ. P°φchylnost svou k nßrodu ╚eskΘmu projevuje [Pßlffy] zp∙sobem nepokryt²m, zastßvaje se rozhodn∞ stßtnφho prßva ΦeskΘho. K jeho nßvrhu byla r. 1897 v poslaneckΘ sn∞movn∞ p°ijata resoluce, jφ₧ vlßda byla vyzvßna, aby ΦeskΘ Ükole KomenskΘho ve Vφdni ud∞lila prßvo ve°ejnosti. [Pßlffy] jest dr₧itelem velkostatk∙ B°eznice, HradiÜt∞ a Merklina v ╚echßch a Retzhofu ve èt²rsku, Φestn²m rytφ°em °ßdu maltΘzskΘho a c. a k. komo°φm.
#######
#FB#
0K6
9F6
99A8
108F5
159A8
173F7
460F6
477F3
617F5
724A8
855F5
917F9
997F5
1064A8
1175F4
1431F10
1493B12
1526F18
1688F13
1763F10
1824F12
1859A8
1868F5
1885F9
1995F6
2050F5
2118F3
2197F5
2289F5
2369F4
2392F11
2527A8
2538F13
2572F6
2856A8
3085A8
#FE#
#ED#
HESLO:Palfyn##%1902%4%537%190428
Palfyn [-fen] Jean, lΘka° belg. (*1650 v Courtrai-å1730 v Gentu). Byl ranhojiΦ a p∙sobil jako professor anatomie i chirurgie v Gentu. Jest vynßlezcem kleÜtφ porodnick²ch, kterΘ₧ r. 1721 p°edlo₧il pa°φ₧skΘ akademii. Z Φetn²ch jeho spis∙ sluÜφ uvΘsti Anatomie du corps humain, avec des remarques utiles aux chirurgiens dans la pratique de leurs opΘrations (Pa°., 1726 a Φast.).
#######
#FB#
0K6
14F4
249B104
#FE#
#ED#
HESLO:Palgrave##%1902%4%58%190429
Palgrave [pßlgrΘv]:
Palgrave Sir Francis, historik a staro₧itnφk anglick²
Palgrave Francis-Turner, bßsnφk a spisovatel anglick²
Palgrave William Gifford, diplomat a cestovatel anglick²
Palgrave Reginald F. D.
#######
#FB#
0K8
21O53Vxs0x000A6B20/0x0000056B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palgrave Sir Francis, historik a staro₧itnφk anglick²##%1902%4%58%190430
76O53Vxs0x000A71B8/0x00000341/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palgrave Francis-Turner, bßsnφk a spisovatel anglick²##%1902%4%331%190431
131O56Vxs0x000A7624/0x00000729/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palgrave William Gifford, diplomat a cestovatel anglick²##%1902%4%488%190432
189O23Vxs0x000A7E68/0x00000206/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palgrave Reginald F. D.##%1902%5%289%190433
#FE#
#ED#
HESLO:Palgrave Sir Francis, historik a staro₧itnφk anglick²##%1902%4%58%190430
Palgrave: [Palgrave] Sir Francis, historik a staro₧itnφk angl. (*1788 v Lond²n∞-å1861 v Hampsteadu). Byl z rodiΦ∙ ₧idovsk²ch a slul p∙vodn∞ Meyer Cohen, kterΘ₧ jmΘno, p°estupuje ke k°es¥anstvφ, zam∞nil za jmΘno svΘ matky [Palgrave] Ji₧ velmi zßhy jevil neobyΦejnΘ vlohy a v osmi letech p°elo₧il z latinskΘho p°ekladu Batrachomyomachii (vydal jeho otec v Lond²n∞ r. 1797). Pak se oddal prßvnictvφ a stal se ·°ednφkem stßt. archiv∙, p°i Φem₧ se zßlibou zab²val se d∞jepisem a archaeologiφ p°ispφvaje Φetn²mi Φlßnky t∞chto odbor∙ do ╗Quaterly Review½ a ╗Edinburgh Review½. Na podn∞t vlßdy vydal Parliamentary writs (4 sv., Lond., 1827-34), pak Rotuli curiae Regis, Kalendars of the Treasury of the Exchequer, Documents and Records illustrating the history of Scotland a j. Ostatnφ jeho dφla jsou: History of England; Anglo-Saxon period (Lond., 1831); The rise and progress of the english commonwealth (Lond., 1832, 2 sv.); An essay on the authority of the King's council (1834); Truths and fictions of the middle ages (1837); The lord and the vassal (1841); The history of Normandy and England (Lond., 1851-64, 4 sv.), hlavnφ to jeho dφlo, je₧ upoutalo pozornost anglick²ch vzd∞lanc∙ na d∞jiny a literaturu lidu angl. ve st°edov∞ku. R. 1828 [Palgrave] vydal Romßn vΘvod∙ normandsk²ch od Wace, r. 1832 stal se rytφ°em a r. 1838 mφsto°editelem stßt. archiv∙. Jeho synovΘ:
Palgrave
#######
#FB#
0J8
10A10
21F11
221A10
592B19
641B123
794B38
848B49
920B47
976B38
1023B23
1055B35
1238A10
1368O8Vxs0x000A67B4/0x000000DF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palgrave##%1902%4%58%190429
#FE#
#ED#
HESLO:Palgrave Francis-Turner, bßsnφk a spisovatel anglick²##%1902%4%331%190431
Palgrave: Francis-Turner, bßsnφk a spisovatel angl. (*1824 v Lond²n∞). Byl zprvu uΦitelem, pak ·°ednφkem v ministerstv∞ vyuΦovßnφ, sekretß°em hrab∞te Granvilla a od r. 1866-95 professorem poesie na universit∞ oxfordskΘ. Napsal: Idylls and songs (1854); The golden treasury of english songs (1861); Essays on art (1866); Hymns (1868); The five days' entertainment at Whitworth Grange (1868); Lyrical poems (1871); The visions of England (1881); The life of Jesus Christ illustrated from the Italian painters of the XIV, XV and XVI centuries (1885); Amenophis and other poems (1892); Journals and Memories (1890) a j. Mimo to je znßm sv²mi pracemi o velik²ch bßsnφcφch angl. a v²born²mi edicemi jejich spis∙v.-Srv. Gwenllian Palgrave: Francis Turner [Palgrave], his journals and memories of his life (Lond., 1899).
Palgrave
#######
#FB#
0J8
10F14
228B16
253B36
298B13
320B5
334B48
391B13
413B22
444B95
548B25
582B21
748A10
814O8Vxs0x000A67B4/0x000000DF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palgrave##%1902%4%58%190429
#FE#
#ED#
HESLO:Palgrave William Gifford, diplomat a cestovatel anglick²##%1902%4%488%190432
Palgrave: William Gifford, diplomat a cestovatel anglick² (*1826 ve Westminsteruå1888 v Montevideu). Studoval v Oxford∞, naΦe₧ vstoupil r. 1847 do slu₧eb v²chodoindickΘ armßdy. VojanΦiny vÜak brzo nechal a dav se pok°titi vstoupil do °ßdu jesuitskΘho; byl pak neunavn∞ Φinn² p°i missiφch v Indii do r. 1853, pak v Syrii a Palestin∞ a p°i krvav²ch bou°φch v DamaÜku r. 1861 st∞₧φ vyvßzl ₧ivotem. R. 1862 na vyzvßnφ Napoleona III. proÜel prvnφ z Evropan∙ Arabiφ od sz. na jv. a v knize Narrative of a year's journey through central and eastern Arabia (Lond., 1865, 2 sv., franc. v Pa°. 1866) podal zajφmavΘ zprßvy o Vahabitech. Vlßda angl. upozorn∞na byvÜi na [Palgrave]-a u₧ila jeho slu₧eb v diplomacii a vyslala jej nejprve do HabeÜe (1865), kde vymohl na krßli Theodorovi propuÜt∞nφ angl. zajatc∙. Potom byl [Palgrave] (1866-67) konsulem v Suchum Kale, do r. 1873 v Trapezunt∞, kde napsal d∙le₧it² Report on the Anatolian Provinces of Trebizond, Sivas, Kastemouni and Part of Angora (1868). V l. 1873-76 byl konsulem v St. Thomasu, 1876-78 na Manile, 1878-80 gen. konsulem v Bulharsku, pak v Siamu a poslΘze r. 1884 v Montevideu. Zatφm byl seÜel s katolicismu a vyznßval r∙znß nßbo₧enstvφ orientßlnφ. Byl Φlenem n∞kolika uΦen²ch spoleΦnostφ a vydal mimo spisy uvedenΘ jeÜt∞: Essays on Eastern Questions (1872), velmi zajφmav² romßn Hermann Agha (Lond., 1878), cestopis Dutch Guiana (1876), pak Ulysses, or scenes and studies in many lands (1887); po jeho smrti vyÜla nudnß nßbo₧enskß bßse≥ A vision of life (1891).-Srv. R. StuartPoole, [Palgrave]-'s Arabian Journey (ve ╗Fortnightly Review½ 1865 I.); H. Duveyrier, Voyages de M. [Palgrave] (v ╗Annales des voyages½ 1866 I.); LavollΘe, Un voyage dans l'Arabie centrale (╗Revue des deux Mondes½ 1867); Proceedings of the Royal Geographical society 1888, str. 713.
Palgrave
#######
#FB#
0J8
10F15
484B64
658A10
809A10
899B84
1276B27
1333B12
1370B12
1395B7
1404B35
1491B16
1537A10
1630A10
1814O8Vxs0x000A67B4/0x000000DF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palgrave##%1902%4%58%190429
#FE#
#ED#
HESLO:Palgrave Reginald F. D.##%1902%5%289%190433
Palgrave: Reginald F. D., bratr p°ed. (*1829 v Lond²n∞). R. 1853 byl ·°ednφkem parlamentu a od r. 1886 po Thom. Erskine Mayovi clerkem sn∞movny poslaneckΘ. Vydal praktickΘ p°φruΦnφ knihy parlamentnφ: The house of commons, illustrations of its history and practice (1867); The chairman's handbook (1877, 11. vyd. 1895); pak d∙le₧itΘ dφlo d∞jepisnΘ: Oliver Cromwell, the protector, an appreciation based on contemporary evidence (1890), v n∞m₧ stavφ se proti Carlyleovu p°φznivΘmu posudku Cromwella.
Palgrave
#######
#FB#
0J8
10F13
200B63
272B23
348B78
499O8Vxs0x000A67B4/0x000000DF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palgrave##%1902%4%58%190429
#FE#
#ED#
HESLO:Palhanec##%1902%5%389%190434
Palhanec, ves ve Slezsku, hejtm., okr. a pÜ. Opava, fara Jakta°; 16 d., 113 ob. Φ., 5 n. (1890).
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Pßli##%1902%5%413%190435
Pßli jest posvßtn² jazyk ji₧nφch (ceylonsk²ch) buddhist∙. JmΘno [Pßli] nenφ posud nepochybn∞ vyjasn∞no ani urΦeno mφsto a doba, kde a kdy se tφm jazykem p∙vodn∞ mluvilo; ₧e by to byl jazyk mßgadhφ, na v²chod∞ P°ednφ Indie b∞₧n² (od Allßhßbßdu na v²chod), kterΘho sßm Buddha u₧φval, se nezdß. Pravidlem vidφ v [Pßli] jazyk st°edoindick², prßkrtsk² (viz Indie V²chodnφ, str. 581, 582), s °adou jin²ch dialekt∙ vznikl² ze stadia starÜφho, zastoupenΘho hlavn∞ sanskrtem; O. Franke poklßdß [Pßli] za samostatn² jazyk staroindick², b∞₧n² v starov∞ku na zßpad∞ Indie, vedle sanskrtu, jφm₧ se pr² mluvilo na v²chod∞. Hlavnφ rysy jazyka [Pßli] jsou prßkrtskΘ (viz tamtΘ₧, str. 581), ovÜem ₧e jest [Pßli] starobylejÜφ ne₧ pozd∞jÜφ dialekty literßrnφ; zachoval poΦßteΦnΘ j m. pozd∞jÜφho d₧, Φasem n∞kterΘ skupiny souhlßsek pozd∞ji assimilovanΘ, leckter² tvar mluvnick², pozd∞ji zanikl² a j.: v tΘ p°φΦin∞ se blφ₧φ k [Pßli] starÜφ dialekty prßkrtskΘ (v star²ch buddhistsk²ch nßpisφch a v posvßtnΘm jazyce d₧ßinskΘm). [Pßli] je ji₧ dßvno (bezpochyby ji₧ od dob p°ed Kristem) jazykem mrtv²m; ₧ije jen v ob°adech buddhist∙ na Ceylon∞, v Barm∞ a Siam∞ a v jejich rozsßhlΘ literatu°e posvßtnΘ, o kterΘ viz Buddhismus, str. 838, 839, Indie V²chodnφ, str. 588.-Srv. E. W. A. Kuhn, BeitrΣge z. Pali-Gramm. (Berl., 1875); I. Minayeff, Grammaire palie (1874); D. Andersen, Pali reader (Koda≥, 1901); R. C. Childers, A dictionary of the Pali language (1875). Zt².
#######
#FB#
0K4
64A6
189B7
309A6
352O14Vxl0x003D2E78/0x0000170A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1206%61%372%123909
485A6
628A6
688A6
760B1
776B2
905A6
1005A6
1189F10
1216F14
1436B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paliano##%1902%5%141%190436
Paliano, hl. m. okresu v Italii, prov. °φmskß, kraj Frosinone; 4915 ob. (1891); starΘ opevn∞nφ, palßc knφ₧. rodiny Colonna; p∞stovßnφ vφna, olivy a obilφ.
#######
#FB#
0K7
#FE#
#ED#
HESLO:Paliano##%1902%5%174%190437
Paliano viz Colonna.
#######
#FB#
0K7
12O8Vxe0x0039AB8A/0x00000BBE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0506%24%141%054387
#FE#
#ED#
HESLO:Palice##%1902%5%182%190438
Palice, bot., viz Kv∞tenstvφ.-[Palice] je₧kova, durman, viz Datura.
#######
#FB#
0K6
18O10Vxo0x0030D59E/0x00001C5B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1505%69%198%152343
30A8
39F7
60O6Vxg0x0007B63A/0x00000D61/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0701%78%372%070287
#FE#
#ED#
HESLO:Palice##%1902%5%198%190439
Palice (Pallitz), far. ves v ╚echßch, hejtm., okr. a pÜ. Cheb; 76 d., 430 ob. n. (1890), kostel sv. Anny, 2t°. Ük., popl. dv∙r a ml²n.
#######
#FB#
0K6
8B7
#FE#
#ED#
HESLO:Palice##%1902%5%223%190440
Palice Antonφn, spisovatel Φes. (*1840 ve Vln∞vsi). Absolvovav uΦit. ·stav p∙sobil p°i obec. Ükolßch v ╚echßch, naΦe₧ stal se r. 1874 °φdφcφm uΦitelem v Lu₧ci u M∞lnφka. ┌Φastnil se Φinn∞ v organisaci uΦit. spolk∙, rozÜi°ovßnφ ΦeskΘ knihy po Φes. venkov∞ a vydal sbφrky bßsnφ: VzornΘ dφtko (Praha, 1878) a èlechetnost v rouÜe p°φklad∙ (t., 1885).
#######
#FB#
0K6
7F7
277B12
306B28
#FE#
#ED#
HESLO:Palicokv∞tΘ##%1902%5%289%190441
Palicokv∞tΘ, bot., viz Spadiciflorae.
#######
#FB#
0K11
23O14Vxw0x004FC23E/0x000001FA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2308%53%521%233278
#FE#
#ED#
HESLO:Palics##%1902%5%298%190442
Palics (PaliΦ), Pality, sodnatΘ lßzn∞ v uherskΘ ₧up∞ baΦsko-bodro₧skΘ, 7 km v²ch. od Sobotice, stanice ₧elezn. trati Szegedin-Sobotice; pÜ., telegraf, lßze≥sk² ·stav, koupele v jeze°e, ΦetnΘ villy. Lßzn∞ le₧φ na b°ehu PalicsskΘho jezera (je₧ jest 6 km2 velkΘ) a jsou majetkem m∞sta Sobotice.
#######
#FB#
0K6
8F5
16F6
73B2
218F18
249B2
251H1
#FE#
#ED#
HESLO:Palicyn##%1902%5%356%190443
Palicyn viz Avraamij 3).
#######
#FB#
0K7
12O8Vxb0x00731A11/0x0000008E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0212%11%438%026557
#FE#
#ED#
HESLO:PaliΦ##%1902%5%364%190444
PaliΦ viz Ähß°.
#######
#FB#
0K5
10F4
#FE#
#ED#
HESLO:PaliΦ##%1902%5%372%190445
PaliΦ, PalφΦko, far. ves v ╚echßch, viz Police Hornφ.
#######
#FB#
0K5
7F7
40F12
#FE#
#ED#
HESLO:PaliΦkß°##%1902%5%389%190446
PaliΦkß° (v mysl. mluv∞), jelen s nov∞ se vyvinujφcφmi parohy, kterΘ jsou m∞kkΘ, pota₧enΘ l²Φφm porostl²m jemnou, Üedou srstφ. Φrn.
#######
#FB#
0K8
127B4
#FE#
#ED#
HESLO:PaliΦkovßnφ##%1902%5%413%190447
PaliΦkovßnφ viz Krajky, str. 26 a.
#######
#FB#
0K11
16O6Vxo0x0002668B/0x000026B7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1501%25%405%150021
32B2
#FE#
#ED#
HESLO:PaliΦkovice##%1902%5%422%190448
PaliΦkovice, bot., viz Corynephorus.
#######
#FB#
0K11
23O12Vxe0x00496C67/0x000002B7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0507%62%529%055622
#FE#
#ED#
HESLO:PaliΦky##%1902%5%430%190449
PaliΦky, bot, viz Typha.
#######
#FB#
0K7
18O5Vxy0x0062BD90/0x0000035F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2510%73%248%255411
#FE#
#ED#
HESLO:Palij##%1902%5%438%190450
Palij viz Pal∞j.
#######
#FB#
0K5
10O5Vxs0x000923C9/0x0000027C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%92%314%190403
#FE#
#ED#
HESLO:Palikao##%1902%5%447%190451
Palikao, franc. tvar ΦφnskΘho jmΘna Pali-kiao nebo Pa-li-Φoang, mφsto v ΦφnskΘ prov. PeΦili, 17 km na v. od Pekingu na pr∙plavu Ta-tung a na cest∞ z Pekingu do p°istavu Tung-Φeu na Pei-ho, jest pamßtnΘ bitvou, v nφ₧ 21. zß°φ 1860 vojsko anglofrancouzskΘ pod velenφm gen. Cousin-Montaubana, pov²ÜenΘho potom na hrab. z [Palikao]-aa, Φφtajφcφ 6000 mu₧∙, porazilo Φφnskou armßdu 50.000 mu₧∙v a vynutilo si tak vstup do Pekingu. TÜr.
#######
#FB#
0K7
36F9
51F11
96B2
318A9
425B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palikao##%1902%5%537%190452
Palikao, hrab∞, viz Cousin-Montauban.
#######
#FB#
0K7
20O16Vxe0x004C8B6F/0x0000029C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0507%90%33%055858
#FE#
#ED#
HESLO:Palikari##%1902%5%546%190453
Palikari viz KleftovΘ.
#######
#FB#
0K8
13O8Vxn0x00236A61/0x0000091B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1404%30%397%141933
#FE#
#ED#
HESLO:PalikovΘ##%1902%6%0%190454
PalikovΘ, dva daemoni vulkanick²ch v°φdel sirnat²ch, je₧ rovn∞₧ poΦtem dvΘ pod nßzvem Delloi vyv∞rajφ na Sicilii z dvou zapadl²ch kotlin (kratΘr∙) v ·vodφ °φΦky Symaithu mezi Ennou a Syrakusami, poklßdßni za syny HΘfaista a Aitny, aneb (dle Aischylov²ch AÜtna┐ai) Zeva a HΘfaistovy dcery Thalie, je₧ z bßzn∞ p°ed HΘrou do zem∞ uprchne, naΦe₧ Gaia sama za ni porodφ [PalikovΘ]-ky. U on∞ch v°φdel sklßdßny oΦistnΘ p°φsahy; [PalikovΘ] ct∞ni tΘ₧ jako bo₧stva lΘΦivß, ochrßnci rolnictvφ a plavby, svatyn∞ jejich pak byla tΘ₧ v∞Ütφrnou a ·toΦiÜt∞m otrok∙. JmΘno samo (Pal┐po¥) nenφ asi p∙vodu °eckΘho. klk.
#######
#FB#
0K8
254C8
365A10
421A10
562C7
596B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palilia##%1902%6%116%190455
Palilia viz Pales.
#######
#FB#
0K7
12O5Vxs0x00097ABB/0x000002B9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%95%504%190416
#FE#
#ED#
HESLO:Palimpsest##%1902%6%124%190456
Palimpsest (z °ec. pal¥myhstoc = op∞t vyÜkraban², lat. codex rescriptus) sluje rukopis, na kterΘm p∙vodnφ pφsmo peΦliv∞ bylo odstran∞no a novΘ napsßno. Za tφm ·Φelem byl papyrus vlhkou houbou p°etφrßn a pφsmo, je₧ na n∞m se vyskytovalo, takto sm²vßno ([Palimpsest] papyrov²), aneb pergamen no₧em seÜkrabovßn a pemzou pak op∞t uhlazovßn ([Palimpsest] pergamenov²). Toto p°episovßnφ rukopis∙ bylo ji₧ ve starov∞ku obvyklΘ, je₧to psacφ lßtky, zejmΘna pergamen, nebyly lacinΘ. Velkou m∞rou rozmohl se zp∙sob ten ve st°edov∞ku. Tehdy v klßÜte°φch jak na zßpad∞, tak na v²chod∞ vyÜkrabßvßny zhusta rukopisy obsahujφcφ pamßtky pohanskΘ, t. j. na nejv∞tÜφm dφle spisy staroklassickΘ, i psßny pak na n∞ obyΦejn∞ dφla cφrkevnφ. Ne₧ pφsmo p∙vodnφ v rukopisech takov²ch nevymizelo ·pln∞, n²br₧ zanechalo vφce mΘn∞ Φiteln² text, jen₧ chemick²mi reagentiemi mnohdy dosti jasn∞ vynikß. P°eΦtenφm takovΘho pφsma nab²vßme rukopis∙ velmi star²ch a vzßcn²ch, jako na p°. pro Plauta (cod. Ambrosianus), pro Liviovy knihy 3-6 (cod. Veronensis) a j.; mnohdy poznßvßme takto pamßtky, je₧ se nßm jinak v∙bec nezachovaly. Tak objeveny tφmto zp∙sobem p°ed 80 lety listy a °eΦi Frontonovy, v∞tÜφ zlomky z Ciceronova spisu o stßt∞ (de re publica), hojnΘ ·ryvky z °eΦφ tΘho₧ spisovatele, jich₧ odjinud jsme neznali. O n∞co pozd∞ji p°iÜly na jevo t²m₧ zp∙sobem Gaiovy instituce, slo₧enΘ kolem r. 161 po Kr., v poslednφch letech n∞kterΘ zlomky z historiφ Sallustiov²ch (fragmenta Aurelianensia). N∞kdy bylo z pergamenovΘho [Palimpsest]-u seÜkrabßno i druhΘ pφsmo a napsßno tam pφsmo t°etφ; to jsou tak zv. codices ter scripti. TakovΘ pergamenovΘ listy-celkem 12-nalezl A. F. Pertz v BritskΘm museu. Listy ty obsahujφ nejprve zlomky °φmskΘho historika Grania Liciniana v uncißlnφm pφsm∞ asi ze VII. stoletφ po Kr., na textu tom Φßs¥ spisu °φmskΘho grammatika psanou asi v IX. stol., poslΘze jako text t°etφ ·ryvek z Chrysostoma v jazyku syrskΘm, psan² asi v XI. stoletφ. Ne₧ nejenom pohanskß literatura v rukopisech pergamenov²ch byla vyÜkrabovßna, n²br₧ zaΦastΘ i texty cφrkevnφ, jak vysvφtß i ze zßkazu vydanΘho proti jednßnφ takovΘmu synodou Konstantinopolskou r. 692 po Kr. Objevy [Palimpsest]-∙ obohacena byla zachovanß literatura staroklassickß m∞rou znaΦnou; i v r∙zn²ch sm∞rech jin²ch novΘ rukopisy ty p°inesly studiu staroklassickΘmu u₧itek hojn². Nejv∞tÜφ zßsluhu o vypßtrßnφ jich majφ A. Mai a Niebuhr.-Srv. Mone, De libris palimpsestis tam latinis quam graecis (Karlsruhe, 1855); Wattenbach, Das Schriftwesen im Mittelalter; Th. Birt, Das antike Buchwesen in seinem VerhΣltnis zur Litteratur (Berl., 1882); K. Dziatzko, Untersuchungen ⁿber ausgewΣhlte Kapitel des antiken Buchwesens (Lip., 1900). R N.
#######
#FB#
0K10
19C11
55B16
252A12
337A12
1204B13
1492A12
1575B20
2153A12
2677B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palindrom##%1902%6%107%190457
Palindrom (z °ec.), h°φΦka slovnφ, p°i nφ₧ slova jednotlivß (krk) neb i celΘ verÜe znφ stejn∞ Φteny od levΘ k pravΘ nebo pozpßtku. VerÜ∙m takov²m °φkß se tΘ₧ verÜe raΦφ (ver us cancrinus). Jako p°φklad uvßdφ se st°edov∞k² hexameter, jej₧ pronßÜφ ∩ßbel: Signa te, signa, temere me tangis et angis.
#######
#FB#
0K9
170B16
253B43
#FE#
#ED#
HESLO:Palingenese##%1902%6%165%190458
Palingenese (z °ec.), znovuzrozenφ, obrozenφ (tΘ₧ mravnφ). Äe z trosek, v n∞₧ se rozpadne, sv∞t znova vybudovßn bude, jest kosmogonick² nßhled HΘrakleit∙v a jßdro jeho nauky [Palingenese] (Viz HΘrakleitos.)-V p°φrodov∞d∞ znaΦφ [Palingenese] nebo palingenie v²voj zachovan² d∞diΦnostφ (viz Haeckel).
#######
#FB#
0K11
22F12
36F8
174A13
193O11Vxk0x000DB7A0/0x00000AA8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1102%19%273%110979
227A13
246F10
289O7Vxj0x00500164/0x000015DE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1008%21%0%105199
#FE#
#ED#
HESLO:Palingenia##%1902%6%223%190459
Palingenia Burm. jest rod ze °ßdu jepic opat°en² 4 k°φdly, 3 Üt∞tinami ocasnφmi, z nich₧ prost°edni jest nejkratÜφ, oΦima ned∞len²ma a chodidly zadnφmi Φty°Φlen²mi. Nymfa nese na 2. a₧ 7. krou₧ku zadeΦkovΘm ₧ßbry, je₧ se sklßdajφ ze 2 ·zk²ch, po obou krajφch obrven²ch lupφnk∙; Φelo vybφhß ve 2 r∙₧ky. P°ednφ holen∞ jsou vnit° ozubeny. Nymfy vyhrabßvajφ si podkovovitou chodbu ve hlinit²ch b°ezφch v∞tÜφch, klidn∞ tekoucφch °ek. [Palingenia] rozÜφ°ena jest hlavn∞ v jihov²ch. Asii. V Evrop∞ ₧ije jeden druh: [Palingenia] longicauda Ol., nejv∞tÜφ to evropskß jepice, jejφ₧ t∞lo mß 23-29 mm, ocasnφ Üt∞tiny a₧ 70 mm dΘlky. K°φdla jsou za₧loutle Üedß, hru∩ ₧lutß na p°ednφ Üφji s 5 podΘln²mi prou₧ky. Vysk²tß se v obrovsk²ch hejnech v Φervnu asi v dob∞ o sv. Jan∞ zvl. v Uhrßch, kde znßma jest jmΘnem ╗kv∞t Tisy½. Kpk.
#######
#FB#
0K10
429A12
508A12
521B10
586B2
611B2
811B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palin≤die##%1902%6%380%190460
Palin≤die (°ec.), bßse≥, kterou d°φv∞jÜφ bßse≥ se odvolßvß. Nejslavn∞jÜφ [Palin≤die] starov∞kß pochßzela od °ec. bßsnφka StΘsichora. StΘsichoros napsav hanlivou bßse≥ na Helenu oslepl. Na zßklad∞ zjevenφ ve snu napsal StΘsichoros [Palin≤die]-ii, v nφ₧ Helenu vychvßlil a tφm urß₧ky, v prvnφ bßsni jφ uΦin∞nΘ, odvolal (Plat. Faidros 243 A, IsokratΘs 10, 64); potom nabyl pr² op∞t zraku. Odtud u₧φvß se slova [Palin≤die] Φasto o odvolßnφ n∞jakΘ urß₧ky.
#######
#FB#
0K9
73A11
230A11
407A11
#FE#
#ED#
HESLO:Palintona##%1902%6%463%190461
Palintona viz Catapulta.
#######
#FB#
0K9
14O10Vxe0x00193DD9/0x0000080A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0503%25%314%052047
#FE#
#ED#
HESLO:Palinuridae##%1902%6%471%190462
Palinuridae, Φele∩ dlouhoocas²ch rak∙ desφtinoh²ch. T∞lo kryto tvrd²m pancφ°em. Zevn∞jÜφ tykadla bez Üupiny, vÜechny prsnφ nohy konΦφ se drßpkem. Mlß∩ata opouÜt∞jφ vajφΦko ve stadiu velmi dokonalΘm podivnΘho tvaru, je₧ d°φve bylo popsßno za samostatn² rod Phyllosoma. Stadium toto je ÜirokΘ, nadmφru sploÜt∞nΘ a pr∙hlednΘ, s dlouh²mi okonΦinami a oΦima sedφcφma na dlouh²ch nßsadcφch, s kratiΦk²m zadkem. Mo₧no je oznaΦiti jako zvlßÜtnφm zp∙sobem modifikovanΘ stadium mysidovΘ. Pozd∞jÜφ stadium vykazuje tyto znaky; P°ednφ tykadla jsou jednoduchß a neΦlßnkovanß, druhß tykadla jsou delÜφ a nesou zßklad postrannφ v∞tve. Prvnφ pßr kusadel jest troj-, druh² dvojlaloΦn². Na obou p°ednφch kusadlov²ch no₧kßch a rovn∞₧ na t°etφ noze krßΦivΘ jest exopodit rudimentßrnφ; naproti tomu na t°etφ maxillßrnφ no₧ce a na prv²ch dvou pßrech krßΦiv²ch noh jsou exopodity mohutn∞ vyvinuty. Zadek poΦφnß se prodlu₧ovati. Na dalÜφm stadiu ·₧φ se hlavohru∩, zadek se prodlou₧φ a v segmenty rozd∞lφ, vyvine se ocasnφ ploutev.-Tato phyllosomovß stadia jsou znßma u₧ fossilnφ z jursk²ch vßpenc∙ solenhofensk²ch. Rody: Plinurus Gray (viz Langusta); Scyllarus Fabr. s plochou, k²lnatou hrudφ, je₧ rozÜi°uje se na p°edu v plochΘ, ÜirokΘ v²b∞₧ky. Ve St°edozemnφm mo°i. V²voj zpracovßn hlavn∞ Dohrnem a Clausem. Thon.
#######
#FB#
0K11
256F10
1097B8
1116F8
1127B9
1267F17
1286B5
#FE#
#ED#
HESLO:Palinuros##%1902%7%182%190463
Palinuros, v °φmskotr≤jskΘ bßji kormidelnφk Ainei∙v, p°i plavb∞ ze Sicilie do Italie spßnkem byv p°emo₧en spadl s lodi, je₧to vÜak strhl s sebou kormidlo, udr₧el se nad vodou po 3 dni, ΦtvrtΘho pak, kdy₧ se dostal u Velie na b°eh italsk², byl od tamnφch obyvatel∙ zabit a op∞t v mo°e uvr₧en. Teprve kdy₧ v celΘm okolφ nastal mor, z°φzena mu mohyla a dle n∞ho nazvßno p°edho°φ sousednφ. [Palinuros] znamenß vlastn∞ zpßteΦnφ p°φzniv² vφtr. TΘ₧ v okolφ KyrΘny i blφ₧e Efesu bylo p°edho°φ tΘho₧ jmΘna. Klk.
#######
#FB#
0K9
386A11
498B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palinurus##%1902%7%281%190464
Palinurus, zool., viz Langusta.
#######
#FB#
0K9
22O8Vxo0x0042D044/0x000005F5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1507%35%463%153490
#FE#
#ED#
HESLO:Palφr##%1902%7%289%190465
Palφr (vl. parlΘ°, z franc. parleur, mluvΦφ), v st°edov∞kΘm °ßdu hutφ stavebnφch technick² i administrativnφ prost°ednφk mezi mistrem a d∞lnictvem, mistru, jen₧ jej dosazoval, zodpov∞dn² za sprßvnΘ provßd∞nφ stavby a zßrove≥ mluvΦφ zam∞stnan²ch pracovnφk∙. Prßva i povinnosti jeho stanovil p°esn² °ßd. Podnes °φkß se [Palφr] neb polφr dozorci nad zednφky p°i stavb∞.
#######
#FB#
0K5
11F6
28B7
317A7
329F5
#FE#
#ED#
HESLO:Palisa##%1902%7%364%190466
Palisa Jan (*6. pros. 1848 v Opav∞) byl od r. 1866-70 assistentem hv∞zdßrny vφde≥skΘ, r. 1871 adjunktem hv∞zdßrny v Genev∞, r. 1872 a₧ 1880 °editelem hv∞zdßrny v Pulji, na to adjunktem hv∞zdßrny vφde≥.; r. 1883 ·Φastnil se francouzske v²pravy do TichΘho okeßnu za ·Φelem pozorovßnφ ·plnΘho zatm∞nφ sluneΦnφho. Gs.
#######
#FB#
0K6
7F3
310B3
#FE#
#ED#
HESLO:PalisandrovΘ d°evo##%1902%7%430%190467
PalisandrovΘ d°evo viz Jacaranda.
#######
#FB#
0K18
23O10Vxl0x00679B44/0x000003B1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1210%83%306%125606
#FE#
#ED#
HESLO:Palissßdy##%1902%7%438%190468
Palissßdy jsou silnΘ d°ev∞nΘ koly, z nich₧ ve hrazenφ se tvo°φ kolenφ (v. t.). FM.
#######
#FB#
0K9
63F6
79B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palissot de Montenoy##%1902%7%455%190469
Palissot de Montenoy [-s≥ d' mont'nua] Charles, spisov. franc. (*1730 v Nancyå1814 v Pa°φ₧i). ╚trnßctilet² hßjil u₧ these theologickΘ, r. 1746 vstoupil k oratorißn∙m, ale vzdal se bohoslovφ a oddal pφsemnictvφ. PoslΘze byl knihovnφkem pa°φ₧skΘ knihovny Mazarinovy. Po nezdarech v tragΘdii sßhl Ü¥astn∞ k veseloh°e (Les tuteurs, Le barbier de Bagdad). V Le cercle ou les originaux, veseloh°e provedenΘ v Nancy 26. list. 1755, napadl Rousseaua i Mme du ChΓtelet a encyklopaedistΘ splatili mu ·tok. V odvetu napsal [Palissot de Montenoy] Petites lettres contre de grands philosophes (1757) a aristofanovskou komΘdii Les philosophes (1760), krvavou satiru proti filosof∙m, kterß provedena v ThΘΓtre-Franτais tΘho₧ roku. Pom∞r [Palissot de Montenoy]-∙v k Voltairovi byl p°φzniv²: [Palissot de Montenoy] obdivoval se mu a p°ipsal mu i sbφrku satirick²ch povahopis∙: La Dunciade ou la guerre des sots (1764), ji₧ pozd∞ji rozÜφ°i) obrazy revolucionß°∙. V komΘdii Les courtisanes (1775) pokusil se o obnovu socißlnφ satiry. Soubornß dφla jeho vyd. v Pa°φ₧i r. 1778 (4 sv.) a r. 1809 (6 sv.). Srv. Th. de Puymaigre, PoΦtes et romanciers de la Lorraine (Mety, 1848); E. Meaume, [Palissot de Montenoy] et les philosophes (Nancy, 1864); t²₧, Etudes historiques sur les Lorrains rΘvolutionnaires: (t., 1882); E. Krantz, [Palissot de Montenoy] et son Cercle (Annales de l'Est, 1887 I.).
#######
#FB#
0K20
24D1
39F7
315B33
353B26
512A22
535B44
613B15
722A22
775A22
860B33
955B15
1108D1
1167A22
1306A22
#FE#
#ED#
HESLO:Palissy##%1902%7%149%190470
Palissy Bernard, slavn² hrnΦφ° franc. (*1519 v Saintes, depart. Lot-Garonneåv bastille pa°φ₧skΘ r. 1589, byv r. 1578 uv∞zn∞n pro svou vφru, byl¥ hugenot). [Palissy] jest vynßlezce novΘho tehda druhu keramickΘho zbo₧φ fayencovΘho, pest°e polΘvanΘho, s p∙dou ₧φhanou (napodobeniny jaspisu). Jeho mφsy, konve, talφ°e jsou velmi dovedn∞ modelovßny, pokryty reliefy ryb, had∙, ₧ab, jeÜt∞rek, pl₧∙, hmyzu atd., kterß₧to zvφ°ata zobrazoval velmi v∞rn∞, realistn∞ a v p°φrodnφch barvßch. Toto nßdobφ nazvßno rustiques figulines. Pozd∞ji sv²m barevn²m polΘvßnφm napodoboval kovovΘ nßdoby, tepanΘ a rytΘ. Jeho prßce doÜly zßhy znaΦnΘ obliby a b²valy Φasto pad∞lßny, hlavn∞ rustiques figulines v ji₧nφ Francii. Pad∞lky jsou vÜak mnohem t∞₧Üφ, ne₧ pravΘ zbo₧φ [Palissy]-ovΘ. TakΘ soÜky barevn∞ polΘvanΘ a jemu p°ipisovanΘ pochßzejφ od jeho napodobovatel∙v a pad∞latel∙. DobrΘ modernφ kopie zhotovil Pull v Pa°φ₧i. [Palissy] napsal sv∙j ₧ivotopis a zanechal jeÜt∞ r∙znΘ spisy Oeuvres complΦtes de B. [Palissy] v Pa°φ₧i 1774; 1844). Vyobrazenφ jeho v²robk∙, jejich₧ cena v staro₧itnickΘm obchod∞ jest nadmφru vysokß, nachßzejφ se v dφle: Delange et Sauzay, Monographie de l'oeuvre de B. [Palissy] (Pa°., 1862) a v Les oeuvres de [Palissy] (vyd. A. France v Pa°φ₧i, 1880). F. H-s.
#######
#FB#
0K7
8F7
155A9
500B20
748A9
902A9
976D1
987A9
1173A9
1215A9
1258B2
1261B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palissya##%1902%7%389%190471
Palissya Endl., rod p°edv∞k²ch konifer objeven²ch v rhΣtu, °azen² jednak k Abietineφm, jednak k Taxodineφm. EBr.
#######
#FB#
0K8
108B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palist##%1902%7%413%190472
Palist, bot., viz List.
#######
#FB#
0K6
18O4Vxp0x000B7047/0x0000C8A5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1602%6%74%160722
#FE#
#ED#
HESLO:Palitzsch##%1902%7%422%190473
Palitzsch (PaliΦ?) Joh. Georg (*11. Φna 1723 v Prohlis u Drß₧∩an-å22 ·n. 1788 v Leibnitzi u Drß₧∩an), sedlßk a samouk, zab²val se v prßzdn²ch dobßch horliv∞ botanikou a fysikou, hlavn∞ vÜak hv∞zdß°stvφm a piln∞ pozoroval nebe. Samostatn∞ osvojil si znaΦnΘ v∞domosti mathematickΘ a hv∞zdß°skΘ, objevil o vßnocφch r. 1758 vlasatici Halleyovu, pozoroval hv∞zdy m∞nlivΘ a objevil tΘ₧ neodvisle m∞nlivost Algolu. Jan Herschel pravφ o n∞m v ╗Outlines½, ₧e byl povolßnφm sedlßk, ale nadßnφm hv∞zdß°. VR².
#######
#FB#
0K9
19F10
493B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palivo##%1902%7%521%190474
Palivo, ves v ╚echßch, hejtm. a okres P°φbram, fara Slivice, pÜ. Milφn; 10 d., 80 ob. Φ.
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:Palivo##%1902%7%537%190475
Palivo jest ho°lavina, t. j. lßtka p∙vodu rostlinnΘho neb nerostnΘho, kterß p°i sluΦovßnφ s kyslφkem vzduchu ho°φ a vyvφjφ teplo. Technicky vyrozumφvajφ se [Palivo]-vem jen ho°laviny, je₧ vyvφjejφ mocn∞jÜφ teplo a bu∩ vyskytujφ se ve v∞tÜφm rozsahu v p°φrod∞, nebo se vyrßb∞jφ ve v∞tÜφm mno₧stvφ. Rozeznßvßme [Palivo]-va pevnß, tekutß, plynnß. VÜechny v podstat∞ nejsou nic jinΘho ne₧ uhlφk, vodφk, kyslφk, n∞kdy s dusφkem a lßtkami minerßlnφmi, ovÜem v r∙znΘm stadiu transformace, je₧ p°φroda neb Φlov∞k s nimi provßdφ. D∙le₧itΘ u [Palivo]-iv vlastnosti jsou zßpalnost, ho°lavost, v²h°evnost. Zßpalnostφ vyrozumφvß se snadnost, se kterou [Palivo] chytß. Ka₧dΘ [Palivo] musφ se d°φve oh°ßti na urΦitou teplotu zßpalnou a pak teprve chytφ. ╚φm ni₧Üφ jest tato teplota, tφm zßpaln∞jÜφ jest [Palivo] Zßpalnost jest podporovßna mno₧stvφm t∞kav²ch lßtek, t. j. lßtek snadno se m∞nφcφch v plyn, a stupn∞m suchosti. Nejzßpaln∞jÜφ jsou [Palivo]-va plynnß, po nich tekutß a pak pevnß. RaÜelina chytne p°i 225 ░C, kamennΘ uhlφ p°i 326░, d°evenΘ uhlφ p°i 360░, koks p°i 700 ░C. Ho°lavost jest snadnΘ ho°enφ; zßvisφ na mno₧stvφ uhlφku a vodφku a na suchosti. D°evo jest ho°lav∞jÜφ ne₧ kamennΘ uhlφ a toto ho°lav∞jÜφ ne₧ anthracit. V²h°evnostφ rozumφ se mno₧stvφ tepla, je₧ vyvine se ·pln²m spßlenφm 1 kg [Palivo]-va. Toto mno₧stvφ vyjad°uje se v kaloriφch (v. t.). Uhlφk a vodφk (voln²) dodßvajφ [Palivo]-vu tepla; ostatnφ lßtky teplo spot°ebujφ a tedy sni₧ujφ v²h°evnost jeho. ╚φm [Palivo] jest suÜÜφ, Φφm mΘn∞ zanechßvß popela, Φφm dokonalejÜφ jest p°φstup vzduchu, tφm jest v²h°evn∞jÜφ. V²h°evnost urΦuje se pokusy, pomocφ kalorimetr∙ (v. t.) neb urΦovßnφm mno₧stvφ odpa°enΘ vody (p°i parnφch kotlech) a hlavn∞ v²poΦtem, k n∞mu₧ v₧dy musφ b²ti rozbor chemick². Znßme-li chemickΘ slo₧enφ [Palivo]-va, platφ v∞ta: Mno₧stvφ tepla vyvinutΘho [Palivo]-vem rovnß se souΦtu jednotliv²ch mno₧stvφ tepeln²ch, je₧ se vyvinou sho°enφm jeho souΦßstek. Sklßdß-li se [Palivo] z C kg uhlφka, z H kg vodφka (volnΘho) a z V kg vody, vyvine se ·pln²m spßlenφm jeho kalorii tepeln²ch K=8080 C+29633 H-640 V neb dle Reicheho K=8080 C+34460 (H-1/8 O) -5400 V, p°i Φem₧ H znaΦφ vÜechen vodφk v [Palivo]-u se nachßzejφcφ, 8080 znaΦφ poΦet kaloriφ, vyvinut²ch spßlenφm 1 kgC na CO2, 29.633 znaΦφ poΦet kaloriφ spßlenφm 1 kgH na H2O (pßry), 34.460 znaΦφ poΦet kaloriφ spßlenφm 1 kgH na H2O (vody), 640 znaΦφ poΦet kaloriφ, je₧ se spot°ebujφ k odpa°enφ 1 kg vody, 5400 = 9600 znaΦφ poΦet kaloriφ, je₧ se spot°ebujφ k odpa°enφ vody, vyvinutΘ spßlenφm 1 kg vodφku. Aby se dosßhlo nßle₧itΘ v²h°evnosti, t°eba dodati [Palivo]-vu p°i ho°enφ dostatek pot°ebnΘho vzduchu. K spßlenφ 1 kg uhlφku na kyselinu uhliΦitou spot°ebuje se 32/12=2,667 kg kyslφku a poΦφtßme-li, ₧e na 100 kg vzduchu p°ipadß 22,8 kg kyslφku, bude 2,667 kg kyslφku odpovφdati 100/22,8.2,667= 11,697 kg vzduchu. K spßlenφ 1 kg vodφku spot°ebuje se 8 kg kyslφku Φili 100/22,8.8= 35.088 kg vzduchu. Mß-li tedy [Palivo] C kg uhlφku, H kg vodφku volnΘho, pot°ebuje k sho°enφ kg vzduchu V=11.697C+35,088H, nebo, chceme-li mφti mno₧stvφ vzduchu v m3: V^'=1,2866 V 760(1+0,00366t)/b, p°i Φem₧ 1,2866 znaΦφ vßhu 1 m3 vzduchu p°i 0 ░C a 760 mm tlaku vyjßd°eno v kg, t znaΦφ temperaturu jeho a b tlak vzduchu. Ve skuteΦnosti spot°ebuje se vφce vzduchu, a to 1,8-3 i vφce, pon∞vad₧ vÜechen kyslφk vzduchu nep°ichßzφ k slouΦenφ. U₧iteΦn² effekt VZOREC ╚asto udßvß se tΘ₧ pyrometrick² effekt, t. j. nejvyÜÜφ temperatura, kterou [Palivo] m∙₧e vyvinouti. U d°eva obnßÜφ 1200 ░C, raÜeliny 1100░C, koku 1270░C, kamennΘho uhlφ 1280░C, u [Palivo]-i v plynn²ch 1200░-1800 ░C. NejvyÜÜφ temperatury, tedy nejv∞tÜφ pyrometrick² effekt, mß positivnφ konec sv∞telnΘho oblouku elektrickΘho mezi dv∞ma uhlφky, a to 3800 ░C. Jest to nejvyÜÜφ teplota doposud dosa₧enß. Z [Palivo] iv pevn²ch nejvφce u₧φvß se: d°eva, raÜeliny, hn∞dΘho a kamennΘho uhlφ, anthracitu; dßle kok∙, briket (v. t.). D°evo jest nejmladÜφ, anthracit lßtkou nejstarÜφ. Pr∙m∞rnΘ chemickΘ slo₧enφ t∞chto [Palivo] iv jest: nßsledujφcφ: d°evo 40-50% uhlφku, 6% vodφku, 53-43% kyslφku, 1% dusφku; raÜelina 60% uhl., 6% vod., 33% kysl., 2% dus.; hn∞dΘ uhlφ 70% uhl., 5% vod., 24,5% kysl., 0,5% dus.; kamennΘ uhlφ 82% uhl., 5% vod., 12% kysl., 1% dus.; kok 90-95% uhl., 0,2 a₧ 1,5% vod., 1-4% kysl., 0,4-1,5% dus.; anthracit 94% uhl., 3% vod., 2,9% kysl., 0,1% dus. St°ednφ okrouhlΘ hodnoty v²h°evnosti jsou: [viz tabulka] Z [Palivo]-iv tekut²ch nejvφce u₧φvß se: lφhu, benzinu, petroleje, oleje. Jsou to tekutΘ uhlovodφky s theoretickou v²h°evnostφ 7000 a₧ 11.000 kaloriφ. Nejv∞tÜφ u₧itφ mß petrolej. Z [Palivo]-iv plynn²ch t°eba jmenovati: svφtiplyn, plyny z vysok²ch pecφ, plyny generatornφ, plyn vodnφ. Svφtiplyn povstßvß suchou destillacφ uhlφ kamennΘho, obsahuje 45-50% vodφku, 35-40% methanu, 8-10% kysliΦnφku uhelnatΘho a n∞co nenasycenΘ kyseliny uhliΦitΘ. 1 m3 svφtiplynu vyvine 5000-6000 kaloriφ a 1 kg svφtiplynu 10.000 a₧ 11.000 kalorii. Teplota p°i theoretickΘm mno₧stvφ vzduchu 2500-2700░C. Plyny z vysok²ch pecφ obsahujφ 20% CO, 18% CO2, 62% N a dßvajφ na 1 m3 800 kaloriφ. Plyny tyto vedou se do ohniÜt∞ a zde se spalujφ, nikoliv aby p°φmo oh°φvaly. Generatornφ plyny vyrßb∞jφ se z chudÜφch [Palivo]-iv, raÜelin, hn∞dΘho a kamennΘho uhlφ nedokonal²m spalovßnφm v pecφch zv. generatorov²ch za obmezenΘho p°φstupu vzduchu. Obsahujφ hlavn∞ dusφk, kysliΦnφk uhelnat², kyselinu uhliΦitou, vodnφ pßry, n∞co mßlo uhlovodφku a volnΘho vodφku. U₧φvß se plynu tohoto k topenφ v sklßrnßch, v keramice, metallurgii. Vodnφ plyn, sprßvn∞ji vodφkov² plyn, vyrßbφme, vedouce p°eh°ßtou pßru p°es roz₧havenΘ uhlφ. Pßra se rozklßdß a dostßvßme plyn sklßdajφcφ se z 48% vodφku, 43% kysl. uhelnatΘho, 4% kyseliny uhliΦitΘ, 5% dusφku. 1 m3 vodnφho plynu vyvine 2600 kaloriφ. [Palivo]-vem budoucnosti jest elekt°ina, kterß, a₧ vyΦerpßna budou lo₧iska [Palivo]-iv nyn∞jÜφch, nastoupφ slu₧bu v pr∙myslu i v hospodß°stvφ, nahradφc je nejen ·pln∞, ale bude i teplo vyvφjeti technicky nejdokonaleji. Elekt°ina Φinφ nßm mo₧n²m topiti vodou, v∞trem a pod., t. j. hnacφ sφla jejich p°em∞nφ se v elektrick² proud a tento prochßzeje n∞jak²m drßtem o odporu r ohm∙ a intensitou i amper vyvine teplo T=0,24i2r, kde₧ T vyjßd°eno jest poΦtem mal²ch kaloriφ, t. j. grammkaloriφ, neb nechßme-li jφm vytvo°iti sv∞teln² oblouk mezi dv∞ma uhlφky obloukovΘ lampy, dostaneme teplotu kolem 3800░C; velikosti tΘto nemo₧no dosφci nijak²m zp∙sobem jin²m. Proto doÜla elekt°ina p∞knΘho u₧itφ za [Palivo] v metallurgii.
#######
#FB#
0K6
156A8
309A8
321F21
532A8
594F10
639A8
661A8
788A8
928A8
1067F9
1219F11
1289B2
1292A8
1334F9
1384A8
1470A8
1614F11
1778A8
1829A8
1944A8
1955B4
1970B4
1996B4
2114H1
2116I1
2139B1
2163A8
2238B3
2247I1
2288B3
2296I1
2345B3
2353I1
2420B2
2517B2
2578A8
2642B2
2688H2
2691I2
2736B2
2760B2
2783B2
2805H3
2809I4
2828B2
2852B2
2878B2
2894H3
2898I4
2913B2
2936A8
2945B4
2958B4
2999B2
3010B1
3018B1
3026B1
3069B1
3070H1
3086H15
3102I1
3135H1
3160B2
3181B2
3185B1
3212B1
3361R6
3387F19
3443A8
3547A8
3770A8
3782F7
3973A8
4373Q13WLine.exe Otta Tabulka##%1902%8%438%99999
4389A8
4401F8
4568A8
4580F8
4832H1
4874B2
5004B2
5014I1
5021B1
5038H1
5130F11
5171A8
5484F10
5696H1
5733A8
5808A8
6104B1
6124B1
6152H1
6161B1
6426A8
#FE#
#ED#
HESLO:Palizzi##%1902%9%256%190476
Palizzi PokraΦovßnφ v sv. 28
Palizzi Giuseppe, ital. malφ°
Palizzi Filippo, italsk² malφ° podobizen a zvφ°at
#######
#FB#
0K7
8N22Vyb0x006BF23F/0x0000004C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%19%314%290322
32O29Vxs0x000AEE45/0x000002C0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palizzi Giuseppe, ital. malφ°##%1902%9%256%190477
63O49Vxs0x000AF218/0x00000182/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palizzi Filippo, italsk² malφ° podobizen a zvφ°at##%1902%9%397%190478
Palizzi: Giuseppe, ital. malφ° (*1813-å1888 v Pa°φ₧i). S poΦßtku studoval prßva, potom r. 1856 v∞noval se um∞nφ a uΦil se malφ°stvφ v Neapoli. R. 1844 usadil se v Pa°φ₧i kde byl ₧ßkem Troyonov²m. Vynikl pak zejmΘna scΘnami past²°sk²mi se skupinami zvφ°at a krajinnou scΘneriφ a obrazy jeho b²valy vysoko cen∞ny. ZvlßÜ¥ dlu₧no uvΘsti: Nßvrat z v²roΦnφho trhu (1850); Kozy ve vinici (na v²stav∞ v Pa°φ₧i, 1855); Zßpas beran∙; Zdvo°il² osel (1857); Telata v ·dolφ °eky Touques, obraz vyznamenan² r. 1857; Rozvaliny chrßmu v Paestum (1861); Les fontainebleausk²; Most pres Seinu ve Fontainebleau; Okolφ Neapole (1868); Ulice v San Germano (1876); Osla°i v deÜti (1878); SmeΦka ps∙ (1887).
Palizzi
#######
#FB#
0J7
9F8
334B23
366B14
410B27
446B27
502B26
537B69
615B19
643B14
666B10
686O7Vxs0x000AEC17/0x0000007B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palizzi##%1902%9%256%190476
#FE#
#ED#
HESLO:Palizzi Filippo, italsk² malφ° podobizen a zvφ°at##%1902%9%397%190478
Palizzi: Filippo, italsk² malφ° podobizen a j., ale hlavn∞ zvφ°at (*1818 ve Vasto, prov. Chieti), bratr p°ed., byl ₧ßkem neapolskΘ akademie a Bonolisa, dlel dlouh² Φas v BukureÜti a p∙sobφ v Neapoli. Z jeho maleb dlu₧no uvΘsti: VykroΦenφ zvφ°at z archy Noemovy, Nßsledky Vesny, Episoda ze zkßzy Pompejφ atd. Vyznamenßn n∞kolika °ßdy a Φlenstvφm r∙zn²ch akademiφ. FM.
Palizzi
#######
#FB#
0J7
9F7
228B74
363B3
368O7Vxs0x000AEC17/0x0000007B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palizzi##%1902%9%256%190476
Palko: FrantiÜek Xaver (Balko), v²born² malφ° slezsk² (*1724 ve Vratislaviå1767 n. 1770). Pochßzel z rodiny malφ°skΘ a vyuΦil se u svΘho otce, s nφm₧ pak odebral se do Vφdn∞, kde nabyl dalÜφho vzd∞lßnφ. PoΦßtkem let Φty°icßt²ch konal studia svß v Italii, potom pracoval v PreÜpurce, v Krom∞°φ₧i, Brn∞ a koneΦn∞ v Drß₧∩anech, kde maloval ve dvornφm katolickΘm kostele na klenb∞ freskov² obraz z legendy sv. Jana Nep. R. 1752 stal se dvornφm malφ°em kurfirÜta saskΘho, ale jeÜt∞ koncem tohoto roku p°iÜel do Prahy, byv od jesuit∙ kolleje na MalΘ stran∞ povolßn, aby jim freskov²mi malbami vyzdobil prßv∞ dostavovan² chrßm sv. MikulßÜe. Cech malφ°∙ malostransk²ch op°el se tomu, aby cizφ mistr, jen₧ nevstoupil v jejich cech a nenabyl v obci m∞stskΘho prßva, sm∞l zde pracovati na ·jmu mistr∙ domßcφch. Magistrßt malostransk² ujal se tΘto v∞ci na prosp∞ch mistr∙ domßcφch dne 8. list. 1753, jak poznamenßno v manußle radnφm, a cel² spor se n∞jak p°φzniv∞ pro Palka vyrovnal, nebo¥ tuto prßci p°ece obdr₧el a provedl. Patrn∞ vyhrßl tφm, ₧e byl dvorsk² malφ° a tudφ₧ jako t. zv. ╗hofbefreiter½ nemusil vstoupiti do cechu; a takΘ nenalΘzßme, ₧e by byl v Praze p°ijal prßva m∞Ü¥anskΘho. V Praze z∙stal n∞kolik let, pracuje zde i na venkov∞ bu∩ freskovΘ obrazy ve vßpn∞ neb obrazy oltß°nφ. Zdß se, ₧e se v Praze o₧enil, neb v matrice k°t∞n²ch b²valΘ fary u sv. Vßclava na MalΘ stran∞' nynφ u sv. MikulßÜe tam₧e, Φteme zßpis, ₧e dne 31. led. 1756 k°t∞n mu syn Jan Xaver Beno, z matky Marie Anny, roz. BurschovΘ z Greifenbachu, a kmotrem byl uroz. pan Jan Buresch z Greifenbachu z MalΘ strany, tedy tchßn nebo Üvakr. Frant. Xav. [Palko], jako₧to otec, jmenuje se zde kurfirÜta saskΘho dvornφm malφ°em. JmΘno otce Frant. Xav. [Palko] udßvajφ n∞meckΘ slovnφky KaÜpar [Palko], co₧ vÜak se neshoduje s pravdou, nebo¥ dle ╗Pamßtek archaeolog.½, roΦ. XVI., str. 809, kdy₧ obec kutnohorskß u Palka objednala oltß°nφ obraz sv. Jana Nep., kter² on ji₧ hotov² do Hory v Φervenci r. 1754 zaslal, vymφnil si na mφst∞ honorß°e, aby za spßsu duÜe jeho otce a matky roΦn∞ dv∞ mÜe byly slou₧eny, a to jedna na den sv. Antonφna a druhß na den sv. Ma°φ MagdalΘny, co₧ jsou k°estnφ jmΘna jeho rodiΦ∙. Doba ·mrtφ [Palko]-va udßvß se r∙zn∞, dle DlabaΦova lexika um∞lc∙ zem°el v Praze r. 1767 u v∞ku 43 let, dle jin²ch zem°el t²₧ rok v Mnichov∞ a op∞t dle jin²ch ve Vφdni r. 1770. Zanechal, pokud znßmo, syna Frant. Xavera [Palko], tΘ₧ malφ°e. Pokud vφme, provedl: FreskovΘ malby v kupoli a na Φty°ech pendentivech v jesuitskΘm kostele sv. MikulßÜe na MalΘ stran∞ v Praze, pak v²born² oltß°nφ obraz Smrt sv. Frant. Xaveria. Pro kostel sv. Jana Nep. v KutnΘ Ho°e r. 1754 oltß°nφ obraz Sv. Jana Nep., nynφ odstran∞n², pak fresky v kupoli. V kostele na Strahov∞ jsou tyto oltß°nφ obrazy: Sv. Augustin, Sv. Jan Nep., Sv. Martin, Obrßcenφ sv. Pavla na vφru. U Kajetßn∙ na MalΘ stran∞: oltß°nφ obraz Sv. Thekly, na MalΘ stran∞ u sv. TomßÜe obraz Sv. Rocha, na NovΘm m∞st∞ v b²valΘm kostele Hybern∙ Sv. Patrika, na StarΘm m∞st∞ v b²valΘm farnφm kostele sv. Michala, nynφ zruÜenΘm, obraz Sv. T°i krßl∙ (nynφ v d∞kanskΘm kostele v Rokycanech), v jesuitskΘm kostele P. Marie a sv. Ignßce v Klatovech oltß°. obraz Sv. Josefa. Pro kapli P. Marie PomocnΘ u BruskΘ brßny na MalΘ stran∞, r. 1761 vysv∞cenou, r. 1790 zruÜenou, maloval dva oltß°ni obrazy. V presbyte°i kostela sv. Bartolom∞je v He°. M∞stci, r. 1762 dokonΦenΘho, maloval freskovΘ obrazy, ostatnφ fresky pochßzejφ od Quirina Jahna. V kapli na Zbraslavi p°i silnici, pak tam₧e v b²valΘm klßÜte°e fresky v letnφm refektß°i, jako₧ i n∞kterΘ stropnφ malby v tΘm₧ klßÜte°e a Sv. Jana Nep. pro opatskou kapli. Obraz Sv. Bernarda pro domßcφ kapli seminß°e sv. Bernarda na StarΘm m∞st∞ pra₧skΘm. Oltß°nφ obraz Sv. Heleny pro farnφ kostel v Liberci.-Literatura: DlabaΦ∙v Kⁿnstlerlexikon, I. dφl, str. 69-71, pod heslem: Balko, pak ╗Pamßtky archaeologickΘ½, roΦ. XVII., str. 18-20.
Palko
#######
#FB#
0J5
7F22
1619A7
1715A7
1755A7
2183A7
2391A7
2433B14
2567B24
2652B13
2688B6
2753B67
2862B10
2908B9
2960B3
2964B7
3048B13
3171B11
3287B19
3388B15
3511B6
3554B13
3586B13
3626B12
3718B10
3889O5Vxs0x000AF448/0x000000AA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palko##%1902%9%471%190479
Palko: Frant. Xav., syn p°ed., dle DlabaΦe dobr² malφ°, jen₧ maloval dva oltß°nφ obrazy pro cφs. kapli sv. K°φ₧e na HradΦanech; Sv. FrantiÜka a Sv. Terezii, aΦ u Schallera p°ipisujφ se Frt. Karlu Palkovi.
Palko
#######
#FB#
0J5
7F10
128B13
144B11
206O5Vxs0x000AF448/0x000000AA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palko##%1902%9%471%190479
Palko: FrantiÜek Karel, malφ°, bratr Palka 2). Od n∞ho pochßzφ oltß°nφ obraz Sv. Vßclava z r. 1746 v zßmeckΘ kapli v T°eboni. Viz Soupis pamßtek histor. a um∞l. okresu t°ebo≥skΘho. Dle Schallera pochßzφ od n∞ho tΘ₧ krßsn² hlavnφ oltß°nφ obraz Uk°i₧ovanΘho, pak jeÜt∞ dva oltß°nφ obrazy v cφsa°skΘ kapli sv. K°φ₧e na HradΦanech. (Schaller p°ipisuje je bratru Frant. Xav.) Hn.
Palko
#######
#FB#
0J5
7F15
77B11
243B12
267B18
371B3
376O5Vxs0x000AF448/0x000000AA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palko##%1902%9%471%190479
#FE#
#ED#
HESLO:Palkova ·₧ina##%1902%10%265%190484
Palkova ·₧ina (Palk Strait, Palk's Passage), severnφ a u₧Üφ Φßs¥ mo°skΘ ·₧iny mezi jihov²ch. pob°e₧φm P°ednφ Indie a Ceylonem, Üirokß 50-100 km a dlouhß 100 km, avÜak m∞lkß a pro svΘ pφsΦiny jen pro menÜφ lodi splavnß, souvisφ na j. mezi ostrovy Adamova mostu se zßlivem Manaarsk²m. Provozuje se v nφ nepatrn² lov perel. TÜr.
#######
#FB#
0K13
15F27
141B2
157B2
271F11
321B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palkovice##%1902%10%331%190485
Palkovice, far. ves na Morav∞, v hejtm. a okr. mφsteckΘm; 313 d., 1948 ob. Φ. (1890), kostel sv. Jana K°t. (od r. 1858 far.), 3t°. Ük., pÜ. K obci nßle₧φ H∙rka I. a II.
#######
#FB#
0K9
#FE#
#ED#
HESLO:PalkoviΦ##%1902%10%364%190486
PalkoviΦ
PalkoviΦ Ji°φ, anovnφk ost°ihomsk²
PalkoviΦ Ji°φ, professor ΦeskoslovanskΘ °eΦi a literatury
#######
#FB#
0K8
11O34Vxs0x000B11C8/0x00000133/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PalkoviΦ Ji°φ, anovnφk ost°ihomsk²##%1902%10%364%190487
47O57Vxs0x000B13E9/0x000005A2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PalkoviΦ Ji°φ, professor ΦeskoslovanskΘ °eΦi a literatury##%1902%10%422%190488
PalkoviΦ: Ji°φ (*1763-å1835), kanovnφk ost°ihomsk², p°edßk Ükoly Bernolßkovy. P°elo₧il a vydal Üest divadelnφch her Vlacha Petra Metastasia (DuchovnΘ divadlo, v Trnav∞, 1801, z n∞mΦiny) a SvatΘ Pφsmo starΘho i novΘho Zßkona (v Ost°ihom∞, I., 1829 a II., 1833) zp∙sobem nedokonal²m. VΦk.
PalkoviΦ
#######
#FB#
0J8
10F4
141B16
188B35
282B4
288O8Vxs0x000B0FEC/0x00000073/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PalkoviΦ##%1902%10%364%190486
#FE#
#ED#
HESLO:PalkoviΦ Ji°φ, professor ΦeskoslovanskΘ °eΦi a literatury##%1902%10%422%190488
PalkoviΦ: Ji°φ (*1769 v Rimabßni-å1850 v PreÜpurku), professor ΦeskoslovanskΘ °eΦi a literatury na ev. lyceu preÜpurskΘm a spisovatel. V slovesnosti naÜφ znßm je jako hou₧evnat² p°φvr₧enec ΦeÜtiny veleslavφnskΘ a starΘho pravopisu bratrskΘho proti opravßm DobrovskΘho a Jungmannov²m v duchu Jana NejedlΘho. èkolnφ ·°ad sv∙j konal spφÜe jen jmΘnem, p∙l stoletφ obφraje se literaturou. Jako verÜovec p°idru₧il se k Puchmajerovc∙m (Muza ze slovensk²ch hor, ve Vacov∞, 1801); jako vydavatel Φasopis∙ (╗T²dennφk aneb Cφsa°skΘ krßlovskΘ nßrodnφ noviny½, v PreÜpurku, 1812-18, a ╗Tatranka, spis pokraΦujφcφ rozliΦnΘho obsahu pro uΦenΘ, p°euΦenΘ i neuΦenΘ½, tam₧e, I.-III., 1832 a₧ 1847) Üel za p°φkladem Krameriov²m a J. NejedlΘho; jako slovnφkß° (B÷hm.-deutsch lateinisches W÷rterbuch mit Beifⁿgung der den Slowaken und MΣhren eigenen Ausdrⁿcke und Redensarten zunΣchst fⁿr Schulen durchaus neu bearbeitet, v Praze,1820, I., v PreÜpurku, 1821 II.) krßΦel ve stopßch DobrovskΘho; jako vydavatel bible (Biblia sacra, to jest Bibli svatß atd., tam₧e, 1808) projevoval sv∙j josefinsk² racionalismus; a jako skladatel rozliΦn²ch drobn²ch knφ₧ek nauΦn²ch (Znßmost vlasti zem∞pisnß. t., 1804; Hufeland∙v ╗KunÜt prodlou₧enφ ₧ivota lidskΘho½, ve VarÜav∞, 1800, I.-II.; V²tah z artikul∙v sn∞movnφch, v PreÜp., 1808-1809, a j.) hov∞l praktick²m pot°ebßm Φasov²m. Ve sporu o ╗LibuÜin soud½ stßl p°i DobrovskΘm (╗Tatranka½, I., 1, 48). VΦk.
PalkoviΦ
#######
#FB#
0J8
10F4
429B23
741B158
995B33
1144B25
1254B28
1417B4
1423O8Vxs0x000B0FEC/0x00000073/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe PalkoviΦ##%1902%10%364%190486
#FE#
#ED#
HESLO:Pall##%1902%10%149%190489
Pall ., zkratek p°φrodopisn², jφm₧ oznaΦovßn jest Peter Simon Pallas.
#######
#FB#
0K4
50F18
#FE#
#ED#
HESLO:Palla##%1902%10%165%190490
Palla, dlouhß, n∞kdy a₧ po kotnφky sahajφcφ °φza panφ a dφvek °φmsk²ch, kterß se oblΘkala na tuniku podobn∞ jako °eckΘ himation (v. t.). Jin² druh pally sklßdal se ze dvou kus∙, p°ednφho a zadnφho, na plecech spjat²ch, kterΘ₧ bu∩ voln∞ dol∙ spl²valy, nebo pasem k t∞lu se p°ipφnaly.-[Palla] corporalis (tΘ₧ pallium corporale) viz Corporale.
#######
#FB#
0K5
119F8
283A7
291B10
307B17
330O9Vxe0x00479FF5/0x00000262/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0507%46%190%055493
#FE#
#ED#
HESLO:Palla##%1902%10%240%190491
Palla Hynek, hudebnφk Φes. (*1837 na Smichov∞-å1896 v Plzni), za studiφ na ΦeskΘ reßlce v Praze v l. 1851-56 obφral se horliv∞ hudbou, v nφ₧ mu byli uΦiteli Vφt Schweizer a Ant. Nedv∞d. P∞knΘho hlasu svΘho vyu₧itkoval k v²pomoci na r∙zn²ch k∙rech pra₧sk²ch, Φφm₧ dostal se do styku s Horßkem, KrejΦφm a Zvona°em, jim₧ zavßzßn byl za svΘ zdokonalenφ v oboru skladebnφm. Prvnφm pokusem, jφm₧ na se upozornil r. 1859, byl zda°il² sbor Nßs zp∞v. R. 1864 povolßn byl do Plzn∞ organisovat jednotu sokolskou, ale nßklonnost jeho ke zp∞vu postavila jej jako °editele ╗Hlaholu½ v Φelo tamnφho ruchu hudebnφho. Neblah² rok 1874, tak nep°φzniv² vÜem podnik∙m um∞leck²m, vytlaΦil [Palla]-lu z ve°ejnΘ p∙sobnosti a₧ na referentskou Φinnost v ╗Pilsener Reform½ a ulo₧il mu mnoho trpkΘho strßdßnφ. Teprve r. 1882, kdy utvo°il se filharmonick² spolek v Plzni, [Palla] vyÜvihl se zase k v∙dΦφ ·loze v hudebnφm ₧ivot∞ tohoto m∞sta jako energick² organisßtor, piln² referent a skladatel. ╚innost jeho tv∙rΦφ z v∞tÜφ Φßsti v∞novßna byla skladb∞ vokßlnφ. Z nφ stojφ v pop°edφ sbory pro smφÜenΘ hlasy, a to s orchestrem: Noc nad Vltavou, Oslava geni∙ (1873 slo₧. ke slavnosti Aug. Smetany), ballada Slßva jara, dßle bez pr∙vodu: MÜe (se Φtverozp∞vem) a Zalm, pak mu₧skΘ sbory: Mß lßska (poct∞n jub. cenou ╗Hlaholu½), Ze èumavy a Oklaman² Turek. Pro orchestr napsal [Palla] Svatebnφ pr∙vod (1869), symf. bßse≥ SvatveΦer (1879) a SmuteΦnφ hudbu (1889). Jako spisovatel odborn² byl [Palla] horliv²m p°isp∞vatelem do ╗Daliboru½, v n∞m₧ uve°ejnil delÜφ studii o Fibichov∞ melodramatickΘ trilogii ╗Hippodamii½, kterß vyÜla o sob∞ r. 1892 jako 13. Φ. ╗Rozprav hudebnφch½. Krßtce p°ed smrtφ svou vydal 1. seÜit ╚esk²ch tanc∙ a pφsnφ nßrodnφch.-Srv. ╗Kalendß° Φesk²ch hudebnφk∙v½ z r. 1895.
#######
#FB#
0K5
6F5
432B9
668A7
844A7
1099B29
1177B10
1207B3
1231B4
1255B8
1295B9
1307B15
1343A7
1351B15
1387B9
1406B14
1457A7
1681B32
#FE#
#ED#
HESLO:Palladini##%1902%11%33%190492
Palladini (Averansk² Jak.), skladatel Beliala (viz Belial).
#######
#FB#
0K9
11F13
51O6Vxc0x004A2268/0x00000050/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0307%74%347%034529
#FE#
#ED#
HESLO:Palladio##%1902%11%50%190493
Palladio Andrea, ital. architekt (*1508, dle jin²ch 1518 ve Vicenze-å1580 v Benßtkßch neb ve Vicenze). Byl s poΦßtku kamenφkem, ale Ülechtic a vynikajφcφ bßsnφk Giorgio Trissino ujal se ho a byl mu i pozd∞ji vydatn²m p°φznivcem. Jeho pΘΦφ [Palladio] odebral se do ╪φma r. 1541, kde studoval starΘ pamßtky stavebnφ, a cestoval i jinde po Italii vzd∞lßvaje se p°i tom i po jin²ch strßnkßch. NauΦil¥ se latin∞ a °eΦtin∞ a studoval pak zejmΘna vojenskou architekturu star²ch. Sßm jal se pracovati pozd∞ji a poΦal r. 1548 p°em∞nu basiliky ve Vicenze (radnice), ji₧ obnovil v nßdhern² mramorov² palßc slohu renaissanΦnφho (dokonΦ. a₧ r. 1614), a potom v letech padesßt²ch provedl celou °adu palßc∙v a vill ve Vicenze a okolφ, jako zejmΘna Palazzo Tiene (1556), Chiericati (nynφ Museo civico, nejkrßsn∞jÜφ jeho stavba s oblφben²mi u [Palladio]-ia polosloupy v obou patrech), Valmarana (1566) a bohat∞ dekorovan² palßc Porto Barbarano, pak villy Maser a La Rotonda, skoro vesm∞s dφla, je₧ reprodukoval Scamozzi v Le fabbriche e i Disegni di Andrea [Palladio] (Vicenza, 1796). Od r. 1560 [Palladio] byl z valnΘ Φßsti Φinn² v Benßtkßch (bylt∞ stavitelem Ben. republiky, kde zbudoval p°edevÜφm i chrßm del Redentore, nejv∞tÜφ a hlavnφ jeho dφlo, pak chrßm a refektß° San Giorgio Maggiore, faτadu u San Francesco della Vigna, sala delle quatro porte v palßci do₧ecφm a Φßs¥ klßÜtera de la CaritΓ (ted Akademie). V²sledky sv²ch studiφ antiky podal zejmΘna v t. zv. Teatro olimpico (dok. a₧ r. 1584 od Scanuzziho) ve Vicenze; takΘ p°ed m∞stem le₧φcφ Rotonda se Φty°nßsobn²m i≤nsk²m portikem zasluhuje v tΘ p°φΦin∞ zmφnky. UvΘsti sluÜφ jeÜt∞ [Palladio]-i∙v most p°es °eku Cismone mezi Tridentem a Bassanem. [Palladio] m∞l jako architekt vliv sm∞rodatn² na v²voj svΘho um∞nφ nejen v Italii, n²br₧ i ve Francii a v Anglii. Sice sleduje °φmskou antiku stßval se druhdy p°φliÜ st°φzliv²m, ale dbal v₧dy p°φsnΘho propracovßnφ forem a nßle₧it²ch pom∞r∙ a slohu, tak ₧e byl klassick²m mistrem vÜeobecnΘ skladby architektonickΘ. Zßkladnφ jeho nßzory architektonickΘ dodnes nepozbyly svΘho v²znamu. [Palladio] zhotovil kresby pro Barbarovo vydßnφ Vitruvia a vydal sßm Antichitα di Roma (Benßtky, 1554) a Caesarovy Commentarii s 41 kresbami (1574). Hlavnφ dφlo jeho vÜak jsou Quattro libri dell' architettura (Benßtky, 1570, pak ve Vicenze, 1776-83, 4 sv.). Nov∞ vydali [Palladio]-va dφla Chapuy a Beugnot (Pa°φ₧, 1825-42, 2 sv.). M∞stskΘ museum ve Vicenze chovß od [Palladio]-ia 53 p∙vodnφ nßkresy. Biografie [Palladio]-vy vydali Temanza (Benßtky, 1763), QuatremΦre (Pa°φ₧, 1830, 2 sv.), Magrini (Padova, 1846), Zanella (Milßn, 1880), Barichella (Lonigo, 1880).
#######
#FB#
0K8
9F6
239A10
826A10
1040A10
1079A10
1627A10
1692A10
2075A10
2144B8
2152D1
2153B8
2251B32
2345A10
2441A10
2485A10
2538D1
#FE#
#ED#
HESLO:Palladion##%1902%11%0%190494
Palladion (°ec., lat. palladium) slula starobylß socha bohyn∞ AthΘny Pallady (v. t). Nejznamenit∞jÜφ bylo [Palladion] tr≤jskΘ, je₧ s nebe spadlo, byvÜi Ilovi neb Dardanovi od Zeva dßno jako zßruka bezpeΦnosti m∞sta, proΦe₧ od Odyssea a DiomΘda uloupeno. Odtud n∞kolik m∞st honosilo se majetkem pravΘho [Palladion]-ia, a to Argos, odkud₧ Sparta pr² p°evzala [Palladion], Delfi a obzvlßÜt∞ AthΘny, jim₧ DΘmof≤n (v. t.) pr² zjednal [Palladion]; avÜak tΘ₧ ╪φm, kde₧ pr² v chrßm∞ Vestin∞ chovßno pravΘ p., je₧ Aeneas p°ivezl do Italie. [Palladion]-ia p°edstavovala AthΘnu stojφcφ v plnΘ zbroji s nap°a₧en²m kopφm, jak souditi lze z antick²ch vyobrazenφ myth∙v o Kassand°e a o ·nosu [Palladion]-ia. klk.
#######
#FB#
0K9
22B9
62F14
106A11
302A11
357A11
401F7
429A11
531A11
677A11
693B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palladium##%1902%11%132%190495
Palladium (lat.):
Palladium v. Palladion
Palladium, kov ze skupiny platinovΘ
#######
#FB#
0K9
19O22Vxs0x000B3597/0x0000002E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palladium v. Palladion##%1902%11%132%190496
43O35Vxs0x000B36DD/0x0000062E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palladium, kov ze skupiny platinovΘ##%1902%11%141%190497
#FE#
#ED#
HESLO:Palladium v. Palladion##%1902%11%132%190496
Palladium: v. Palladion.
Palladium
#######
#FB#
0J9
14O9Vxs0x000B30B7/0x000002C4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%11%0%190494
26O9Vxs0x000B3403/0x00000059/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palladium##%1902%11%132%190495
#FE#
#ED#
HESLO:Palladium, kov ze skupiny platinovΘ##%1902%11%141%190497
Palladium: , kov ze skupiny platinovΘ. ZnaΦka Pd, atom. vßha = 106. Bylo objeveno r. 1803 od Wollastona, nachßzφ se ryzφ, aΦ vzßcn∞, na lo₧iskßch druhotn²ch v drobn²ch oktaedrech v Brazilii, na Uralu, neb v hexagonßlnφch lupencφch v ryzφm zlat∞ na Harci (tato modifikace nazvßna allopalladiem). Dimorfie kov∙ skupiny platinovΘ tudφ₧ na [Palladium]-iu v p°φrod∞ jevφ se nejpatrn∞ji. Jest souΦßstkou tΘm∞° vÜech platinov²ch rud, ve v∞tÜφm mno₧stvφ p°ichßzφ ve slitinßch se zlatem, v mal²ch mno₧stvφch provßzφ st°φbro. Nejsnßze lze je p°ipraviti z brazilskΘho prßÜku zlata, kter² se tavφ se st°φbrem a ledkem, slitina se granuluje, kyselinou dusiΦnou extrahuje a z roztoku po sra₧enφ st°φbra a cizφch kov∙ [Palladium] redukuje se zinkem. ╚ist² kov jest st°φbrobφl², leskl², jest velmi kujn² a ta₧n², taje z platinov²ch kov∙ nejsnßze, zah°φvßnφm na vzduchu nabφhß barvou modrou, prudÜφm ₧ßrem utvo°en² kysliΦnφk se op∞t rozklßdß a modr² nßdech mizφ. RozpouÜtφ se v kysel. dusiΦnΘ, jemn∞ rozprßÜkovßn ve va°φcφ kysel. sφrovΘ i chlorovodφkovΘ. Nejzajφmav∞jÜφ vlastnostφ [Palladium]-ia jest, ₧e absorbuje znaΦnΘ mno₧stvφ vodφku. [Palladium] tvo°φ dv∞ °ady slouΦenin typu PdX2 a PdX4. Z prvΘ °ady nejd∙le₧it∞jÜφ jest i≤did PdI2, Φern², nerozpustn², slou₧φ k d∞lenφ i≤du od br≤mu a chl≤ru. Z druhΘ °ady tetrachlorid PdCl4 povstßvß rozpuÜt∞nφm kovu v krßl. luΦavce. Tvo°φ nesnadno rozpustnΘ podvojnΘ soli K2PdCl6, (NH4) 2PdCl6. P°i odpa°ovßnφ roztoku v krßl. luΦavce rozklßdß se PdCl4 na PdCl2 a Cl2. S ammoniakem tvo°φ soli [Palladium]-ia-palladaminy. Fr.Sl-k.-B.Ku₧ma.
Palladium
#######
#FB#
0J9
46B2
279F13
336A11
703A11
1064A11
1122A11
1167I1
1174I1
1209F5
1218I1
1294F12
1311I1
1396I1
1401I1
1407I1
1410I1
1415I1
1473I1
1482I1
1488I1
1515A11
1543B17
1562O9Vxs0x000B3403/0x00000059/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palladium##%1902%11%132%190495
#FE#
#ED#
HESLO:Palladius##%1902%11%438%190498
Palladius Aemilianus Rutilius Taurus, spisovatel °φmsk² (₧il asi v polovici IV. stol. po Kr.). Slo₧il 14 knih de re rustica, krßtk² to souhrn nauky o rolnictvφ a sada°stvφ, Φerpan² ze spis∙ starÜφch i ze zkuÜenosti. Prameny spisovatel z°φdka uvßdφ, vÜeobecn∞ odvolßvß se na ╪eky, jmenovit∞ pak cituje z °φmsk²ch Columellu. Slohu z ·myslu nedbß. V knize I. jsou p°edpisy vÜeobecnΘ, kn. II.-XIII. popisuje r∙znΘ prßce rolnickΘ dle jednotliv²ch m∞sφc∙. Kn. XIV. napodobena je podle X. knihy Columellovy a sklßdß se z 85 elegick²ch distich. V∞novßna je jakΘmusi Pasiphilovi a jednß o Üt∞povßnφ strom∙. VerÜ je sprßvn², ale pathos nemφstn²; sloh jednotvßrn² a drsn². Ve st°edov∞ku byl spis [Palladius]-i∙v oblφben. Vydßn ve sbφrce Gesnerov∞ a Schneiderov∞: Scriptores rei rusticae (dφl III.) a od Lodge (Lond²n, 1873-79). Knihu I. a XIV. vydal tΘ₧ Schmidt (Vircpurk, 1876 a 1877). èa.
#######
#FB#
0K9
10F26
110B13
685A11
876B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pallanza##%1902%12%58%190499
Pallanza [-αnca] (srarΘ Pallantia), kraj. m. v sev. Italii v prov. novarskΘ, na malΘm v²b∞₧ku zßp. b°ehu jezera Lago Maggiore, mß jako obec 4129 ob. (1881); n∞kolik star²ch kostel∙, z nich₧ hlavnφ s v∞₧φ 78 m vys., gymnasium, technickou Ükolu, divadlo, palßc, p°φstav, elektrickΘ osv∞tlenφ, ΦetnΘ letohrßdky, mezi nimi₧ vysoko polo₧enß villa ╗San Remigio½, Φil² pr∙mysl a obchod se zbo₧φm vln∞n²m a hedvßbn²m a zahradnictvφ; vynikß krßsnou polohou a p°φjemn²m podnebφm. Na sever od m∞sta kostel s kupolφ zv. ╗Madonna di Campagna½ (ze XVI. stol.) s freskamφ.
#######
#FB#
0K8
11D1
24B9
207B1
#FE#
#ED#
HESLO:Pallas##%1902%12%174%190500
Pallas, planetoida objevenß 28. b°ez. 1802 Olbersem. St°ednφ jasnost v opposici 8,0. Pr∙m∞r v km 304. OznaΦenφ 2. Gs.
#######
#FB#
0K6
94B2
114B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pallas##%1902%12%207%190501
Pallas, propuÜt∞nec Antonie, matky cφs. Claudia, pak vlivn² oblφbenec cφsa°∙v. Claudius sv∞°il mu finanΦnictvφ, jeho nßvodem o₧enil se s Agrippinou a adoptoval Nerona. Nero odstranil jej brzy po svΘm nastoupenφ a dal jej otrßviti r. 62, by se zmocnil znaΦnΘho jeho majetku.
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:Pallas##%1902%12%265%190502
Pallas Peter Simon, uΦenec n∞m., hlavn∞ p°φrodov∞dec (*1741 v Berlφn∞-å1811 t.), byl syn lΘka°e a v∞noval se studiu lΘka°stvφ v Berlφn∞ a Gotinkßch, pak v∞d p°φrodnφch v Lejd∞ a v Anglii. R. 1760 stal se doktorem lΘka°stvφ na zßklad∞ prßce, v nφ₧ podßny jsou popisy nov²ch hlφst∙, r. 1766 vydal, na zßklad∞ materißlu z museφ hollandsk²ch a anglick²ch, dφlo o lßΦkovcφch (Elench us zoophytorum, v Haagu; n∞m. Norimb., 1784) a tΘho₧ roku jinou pozoruhodnou prßci zoologickou (Miscellanea zoologica; Lejda, 1778), vynikajφcφ zvl. v Φßstech jednajφcφch o ssavcφch a Φervech. Roku 1768 povolßn carevnou Kate°inou II. do Petrohradu a jmenovßn Φlenem akademie. TΘho₧ roku postaven v Φelo v²pravy, je₧ m∞la v Sibi°i pozorovati pr∙chod VenuÜe p°ed sluncem, byl pak na cestßch po 6 let i prozkoumal d∙kladn∞ v²chodnφ i ji₧nφ Φßsti °φÜe RuskΘ a₧ po jezero BajkalskΘ a mo°e KaspickΘ. Na cestßch t∞chto nashromß₧dil bohatΘ sbφrky pro museum akademie petrohradskΘ, jako₧ i obsßhl² materißl p°φrodopisn², zem∞pisn² i nßrodopisn², pojednal pak o cestßch t∞ch v dφle: Reisen durch verschiedene Provinzen d. russ. Reiches (Petr.,1771-76,3sv.). R. 1777 jmenovßn Φlenem kommisse pro mapovßnφ °φÜe RuskΘ, konal pak novΘ cesty po krajinßch rusk²ch, hlavn∞ za ·Φelem poznßnφ kv∞teny, vydal dφlo o hmyzech (Icones insectorum, praesertim Rossiae Siberiaeque peculiarium, Erlanky, 1781-83, 2 sv.) a vynikajφcφ prßci o kv∞ten∞ ruskΘ (Flora rossica, Petr., 1784-85, 2 sv., se 125 tab.), na podn∞t pak Kate°iny II. spis z oboru srovnßvacφho jazykozpytu (Linguarum totius orbis vocabularia comparativa, Petr., 1787-89; 2. vyd. t., 1790-91, 4 sv.). R. 1787 ustanoven za historiografa admirality, v l 1793-94 byl na studijnφch cestßch na Krymu a vydal o tom: Tableau physique et topographique de la Tauride (Petr., 1795), od carevny obdr₧el pak statky na Krymu i usadil se v Simferopoli hodlaje napraviti zdravφ svΘ cestami i pracφ valn∞ poruÜenΘ. V Φase tom konal novΘ studijnφ cesty po krajinßch jihorusk²ch a vydal op∞tn∞ rozmno₧enΘ dφlo o Krymu (Bemerkungen auf einer Reise in die sⁿdlichen Statthalterschaften des russischen Reiches in den Jahren 1793-94, Lip., 1799-1801, s atl., franc. Pa°., 1805). P°φko°φ vÜelikß i neÜt∞stφ rodinnΘ ztrpΦily mu pobyt na Krymu tak, ₧e opustil Rusko a vrßtil se do rodnΘho m∞sta svΘho, kde vÜak za nedlouho zem°el. V∞deckß prßce [Pallas]-ova byla mnohostranß, obsßhlß i obsa₧nß, prßce jeho zoologickΘ, botanickΘ i nßrodopisnΘ pojistily mu velikΘ jmΘno v d∞jinßch p°φrodnφch v∞d. Vedle ji₧ uveden²ch uvßdφme jeÜt∞ tato dφla jeho: Spicilegia zoologica (Berlφn, 1767-80, 14 seÜit∙; n∞m. t., 1771-80, 11 seÜit∙); Sammlung historischer Nachrichten ⁿber die mongolischen V÷lkerschaften (Petrohrad, 1776-1802, 2 sv.); Observations sur la formation des montagnes (t., 1777, viz Geologie str. 25 b); Novae species quadrupedum e glirium ordine (Erlanky, 1778); Neue nordische BeitrΣge zur physikalischen und geogruphischen Erd- und V÷lkerbeschreibung, Naturgeschichte und ╓konomie (t., 1781-96, 7 dφl∙); Species Astragalorum (Lip., 1800-1802, s 91 tab.); Illustrationes plantarum imperfecte vel nondum cognitarum (t, 1803, s 59 tab.); Zoographia Rossiae asiaticae (Petr., 1811-34, 3 sv., s 36 tab.).
#######
#FB#
0K6
7F11
371B21
474B21
1051B52
1283B61
1407B13
1525B46
1727B47
2018B109
2337A8
2537B20
2617B70
2719B43
2795B1
2799B42
2859B119
3002B20
3053B57
3133B28
#FE#
#ED#
HESLO:Pallas AthΘna##%1902%12%322%190503
Pallas AthΘna viz AthΘna.
#######
#FB#
0K13
18O6Vxb0x0061B62D/0x00003DBC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0210%49%455%025548
#FE#
#ED#
HESLO:Pallavicini##%1902%12%331%190504
Pallavicini [-Φφni]
Pallavicini, Ülechtickß rodina italskß
Pallavicini Emilio marchese di Priola, generßl italsk²
#######
#FB#
0K11
21O38Vxs0x000B56F3/0x000004A3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallavicini, Ülechtickß rodina italskß##%1902%12%331%190505
61O54Vxs0x000B5CB2/0x000002A8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallavicini Emilio marchese di Priola, generßl italsk²##%1902%13%0%190506
#FE#
#ED#
HESLO:Pallavicini, Ülechtickß rodina italskß##%1902%12%331%190505
Pallavicini: , Ülechtickß rodina italskß; p°ipomφnß se v X. stol. v Lombardsku, r. 1360 nabyla tam markyzßtu a r. 1427 zφskala si patricißt benßtsk². Do dneÜka jsou t°i v∞tve rodu [Pallavicini] v Italii; z linie t. zv. CevskΘ pochßzφ Emilio [Pallavicini] di Priola (v. [Pallavicini]). Z ostatnφch nejznßm∞jÜφ jsou Hubert (å1269), slavn² ghibellin za cφsa°e Bed°icha II.; [Pallavicini] Sforza p∙sobil vojensky ve slu₧bßch Ferdinanda I. zejmΘna v Uhrßch a zem°el r. 1585. Ferrante, svΘ doby na slovo vzat² spisovatel, r. 1644 byl v Avignonu pape₧sk²mi ·°ady upßlen pro svΘ jedovatΘ satiry proti ╪φmu a pape₧stvφ. Z v∞tve JanovskΘ Gian Luca (å1773) vstoupil r. 1733 do slu₧eb cφsa°sk²ch a v∞noval se vojenstvφ, hlavn∞ nßmo°nφmu. ┌Φastnil se vßlky tureckΘ i vßlky o d∞dictvφ rakouskΘ; dosßhnuv nejvyÜÜφch hodnostφ a ·°ad∙ ve vojsku i v Italii, odstoupil r. 1768 do soukromφ. Jeho syn Karel (å1789) proÜel rovn∞₧ drahou vojenskou, prod∞lav vßlku sedmiletou a tureckou, kde₧ zhynul na t∞₧kΘ poran∞nφ. Syn Karl∙v Eduard r. 1803 dosßhl v Uhrßch indigenßtu; jeho syn Alfons r. 1868 vymohl pak pro sv∙j rod titul markrab∞cφ. Tato v∞tev rakouskß rozÜφ°ila se takΘ do Bavor.
Pallavicini
#######
#FB#
0J11
180A13
234F6
241A13
255F9
269A13
314F6
371A13
385F6
470F8
628F9
1165O11Vxs0x000B5508/0x0000007E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallavicini##%1902%12%331%190504
#FE#
#ED#
HESLO:Pallavicini Emilio marchese di Priola, generßl italsk²##%1902%13%0%190506
Pallavicini: Emilio marchese di Priola, generßl italsk² (*1824 v Janov∞-å1901). Po sv²ch studiφch ve voj. akademii turinskΘ vstoupil do armßdy sardinskΘ a r. 1848 z·Φastnil se ve pluku bersaglier∙ vojenskΘ v²pravy, r. 1854 v²pravy krymskΘ. R. 1859 vyznamenal se u Casale a San Martino a po mφru ve Villafrance jmenovßn majorem. R. 1862 jako plukovnφk 1. pluku bersaglier∙ zajal Garibaldiho 28. srpna u Aspromonte. Pozd∞ji vynikl energiφ, s nφ₧ postavil se proti °ßd∞ni lupiΦ∙ v ji₧nφ Italii, jmenovßn generßlem a r. 1888 velitelem °φmskΘho armßdnφho sboru. Ji₧ r. 1880 jmenovßn senßtorem. V l. 1890 a₧ 1893 byl prvnφm generßlnφm poboΦnφkem krßle italskΘho.
Pallavicini
#######
#FB#
0J11
13F25
658O11Vxs0x000B5508/0x0000007E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallavicini##%1902%12%331%190504
#FE#
#ED#
HESLO:Pallavicino##%1902%13%132%190507
Pallavicino [-Φφno]:
Pallavicino Sforza, historik ital
Pallavicino Carlo, hudebnφ skladatel italsk²
#######
#FB#
0K11
22O33Vxs0x000B61D4/0x0000012F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallavicino Sforza, historik ital##%1902%13%132%190508
57O44Vxs0x000B63DA/0x000001A9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallavicino Carlo, hudebnφ skladatel italsk²##%1902%13%190%190509
Pallavicino: Sforza, historik ital. (*1607 v ╪φm∞-å1667). Byl ·°ednφkem pape₧sk²m, vstoupil do TovaryÜstva (1637), stal se professorem na Collegium Romanum (1639) a kardinßlem (1659). Proti Sarpimu napsal Istoria del Concilio di Trento (╪φm, 1656-57, 2 sv.; nov∞ 1853-56, 3 sv.).
Pallavicino
#######
#FB#
0J11
13F6
205B30
281O11Vxs0x000B6009/0x00000070/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallavicino##%1902%13%132%190507
#FE#
#ED#
HESLO:Pallavicino Carlo, hudebnφ skladatel italsk²##%1902%13%190%190509
Pallavicino: Carlo, hudebnφ skladatel italsk² (*1630 v Brescii-å1688 v Drß₧∩anech). Byl vrchnφm kapelnφkem v Drß₧∩ßnech a nßle₧φ k nejvφce vynikajφcφm skladatel∙m opernφm v XVII. stol. Pracemi sv²mi p°ispφval zejmΘna k Üφ°enφ hudebnφho dramatu ve st°ednφ Evrop∞ a tak, jako Domenico Gabrieli, Freschi a Pollarolo, nßle₧φ ke Ükole benßtskΘ, je₧ tvo°φ p°echod k Al. Scarlattimu a skladatel∙m neapolsk²m.
Pallavicino
#######
#FB#
0J11
13F5
403O11Vxs0x000B6009/0x00000070/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallavicino##%1902%13%132%190507
#FE#
#ED#
HESLO:Palleske##%1902%13%273%190510
Palleske Emil, spisov. a recitßtor n∞m. (*1823 v Tempelburku v Zad. Pomo°anskuå1880 v Thalu u Eisenachu). U₧ za sv²ch studiφ v Berlφn∞ a v Bonnu napsal dramata Moritz von Sachsen a Friedrich II. v. Preussen, stal se pak hercem a r. 1845-51 byl Φlenem dvornφho jeviÜt∞ v Oldenburce. Pozd∞ji ₧il v Arnstadt∞, V²maru a poslΘze v Thalu, odkud₧ podnikal svoje um∞leckΘ cesty p°edΦφtaje ve velik²ch m∞stech v∞tÜinou dφla Shakespeareova. Mimo to napsal dramata: Die Braut v. Korinth (1848); K÷nig Monmouth (Berl., 1853); Achilles (Gotinky, 1855) a Olivier Cromwell (Berl., 1857); pak Charlotte v. Kalb, GedenkblΣtter (Stutg., 1879) a Die Kunst des Vortrags (3. vyd. 1892) a j. Nejpopulßrn∞jÜφ byla vÜak jeho p∞kn∞ psanß kniha Schillers Leben und Werke, by¥ i dnes u₧ zastaralß (1858, 13. vyd. ètutg., 1891).
#######
#FB#
0K8
9F4
160B18
181B16
198B8
455B20
484B14
514B8
541B16
577B32
627B22
719B25
#FE#
#ED#
HESLO:Palliata fabula##%1902%13%430%190511
Palliata fabula viz Fabula.
#######
#FB#
0K15
20O6Vxh0x006867F7/0x00000954/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0810%93%422%086425
#FE#
#ED#
HESLO:Palliativnφ prost°edky##%1902%13%438%190512
Palliativnφ prost°edky, lΘΦiva, kterß mφrnφ nebo zamezujφ n∞kter² p°φznak nemoci, ani₧ lΘΦφ nemoc samu. Dle toho takΘ palliativnφm lΘΦenφm dosahuje se zmφrn∞nφ n∞kter²ch nemil²ch p°φznak∙ nemoci, zejmΘna bolestivosti ve vÜech p°φpadech, kdy nemoc nenφ lze zdolati neb odstraniti lΘΦenφm radikßlnφm.
#######
#FB#
0K22
118F20
#FE#
#ED#
HESLO:Palliser##%1902%13%504%190513
Palliser sir William, d∙stojnφk angl. (*1830 v Dublin∞-å1882 v Lond²n∞). R. 1855 vstoupil do slu₧eb vojensk²ch a byl r. 1860 majorem jφzdectva. Proslul sv²mi vynßlezy v d∞lost°electvu, jako st°elami nazvan²mi Palliserovy granßty, d∞ly zhotoven²mi z koncentrick²ch vßlc∙ z kov∙ r∙zn∞ pru₧n²ch, st°elami ze ₧eleza a kalenΘ oceli atd., vesm∞s vynßlezy znaΦφcφmi pokrok v modernφm vojenstvφ v∙bec, d∞lost°electvφ zvlßÜ¥. Byl pov²Üen za baroneta r. 1873 a r. 1880 zvolen Φlenem posl. sn∞movny. Napsal: The use of earthen fortressesfor the defence of London and as a preventive against invasion (Lond., 1871). Srv. Cottrau, Il canone [Palliser] da 165 millimetri (╗Rivista maritima½, 1874, II.).
#######
#FB#
0K8
9F11
209F19
497B91
628A10
#FE#
#ED#
HESLO:Pallium##%1902%13%83%190514
Pallium
Pallium u ╪φman∙ svrchnφ roucho
Pallium, cφrkevnφ odznak
Pallium corporale (viz Corporale)
#######
#FB#
0K7
10O31Vxs0x000B717A/0x00000053/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallium u ╪φman∙ svrchnφ roucho##%1902%13%83%190515
43O24Vxs0x000B727F/0x000009D0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallium, cφrkevnφ odznak##%1902%13%99%190516
69O33Vxs0x000B7DC3/0x00000035/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallium corporale (viz Corporale)##%1902%14%107%190517
#FE#
#ED#
HESLO:Pallium u ╪φman∙ svrchnφ roucho##%1902%13%83%190515
Pallium: u ╪φman∙ svrchnφ roucho, jako u ╪ek∙ himation (v. t.).
Pallium
#######
#FB#
0J7
46F8
65O7Vxs0x000B6F4D/0x00000071/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallium##%1902%13%83%190514
Pallium: , cφrk. odznak nßle₧it² pape₧i a od n∞ho prop∙jΦovan² metropolit∙m, mß tvar volnΘho obojku o dvou p°ipojen²ch svisl²ch koncφch, z nich₧ jeden spl²vß na prsa, druh² [viz obrßzek Φ. 2997. Pallium. ] na plece; je z bφlΘ vlny a ozdobeno Üesti k°φ₧i, vyÜit²mi Φern²m hedvßbφm (vyobr. Φ. 2997.). Vlna k [Pallium]-iφm st°φhß se se dvou berßnk∙, ob∞tovan²ch na oltß°i kostela sv. Ane₧ky v ╪φm∞ ka₧dΘho roku dne 21. led. O zpracovßnφ vlny peΦujφ klßÜt. panny. V p°edveΦer svßtku sv. Petra a Pavla (28. Φna) novß [Pallium]-ia kladou se na hrob sv. Petra, naΦe₧ druhΘho dne b²vajφ uschovßna poblφ₧ kathedry tΘho₧ sv∞tce. O p∙vodu [Pallium]-ia jsou r∙znΘ domn∞nky. StarÜφ badatelΘ poklßdali je za imitaci velekn∞₧skΘho nßramennφku (ef≤du) ze StarΘho zßkona nebo za ΦestnΘ roucho, kter²m cφsa°ovΘ V²ch. °φÜe vyznamenßvali metropolity (viz ╙moforion); nov∞jÜφ zastßvajφ mφn∞ni, ₧e prvnφm [Pallium]-iem byl plßÜ¥ sv. Petra. Posud trvajφcφ v²znam [Pallium]-ia vyjßd°en jest slovy pap. Vigilia z r. 545: ╗Ud∞lujeme ti [Pallium],½ psal arcibiskupu arlesskΘmu Auxaniovi, ╗pon∞vad₧ za to mßme, ₧e hodno jest, aby kdo nßs zastupuje, nosil i roucho naÜe½. Od VIII. stol. poΦφnajφc dostßvalo se [Pallium]-ia vÜem metropolit∙m bez rozdφlu, zda byli apoÜtolsk²mi vikß°i Φili nic. V²chodnφ patriarchovΘ u₧φvali [Pallium]-ia a udφleli je sv²m metropolit∙m zcela samostatn∞, t. j. bez svolenφ pape₧e. Teprve p∙sobenφm Innocence III. ustanoveno bylo na sn∞mu LaterßnskΘm IV. (1215), aby v²chodnφ patriarchovΘ [Pallium] p°ijφmali od pape₧e a pak teprve udφleli je sv²m metropolit∙m. Vedle norem kanonickΘho prßva (De usu et auctoritate pallii, X 1, 8; De electione, X 1, 6) metropolita (patriarcha, exarcha, primas, arcibiskup) povinen jest v dob∞ t°φ m∞sφc∙ po svΘm posv∞ceni pod ztrßtou ·°adu ₧ßdati pape₧e za prop∙jΦenφ [Pallium]-ia a p°ijmouti je bu∩ osobn∞ nebo skrze plnomocnφka v kostele sv. Petra v ╪φm∞. Pokud se mu ho nedostalo, nesmφ ani visitovati diΘcΘsi ani svolßvati sn∞m provincißlnφ ani p°ijφmati appellace. Za ud∞lenφ [Pallium]-ia odvΘsti jest poplatek, obyΦejn∞ 5% t. zv. komornφ taxy. Pape₧ u₧φvß [Pallium]-ia p°i vÜech bohoslu₧ebn²ch ·konech, metropolita jen o velik²ch svßtcφch (festa pallii), p°i sv∞cenφ biskup∙, ₧ehnßnφ opat∙, sv∞cenφ chrßm∙v a pod. [Pallium] jako zevnφ znamenφ p°enesenΘ p∙sobnosti pozb²vß v²znamu p°i smrti toho, komu bylo prop∙jΦeno, a mß s nφm vlo₧eno b²ti do hrobu. Biskup∙m dostßvß se n∞kdy [Pallium]-ia jako vyznamenßnφ a tudφ₧ bez rozÜφ°enφ jejich pravomoci. Vac.
Pallium
#######
#FB#
0J7
11F12
173Q32WLine.exe Otta Tabulka##%1902%13%132%99999
306A9
512A9
628A9
835F9
883A9
940A9
1010A9
1181A9
1294A9
1489A9
1802A9
2015A9
2096A9
2180B12
2254A9
2418A9
2488B4
2494O7Vxs0x000B6F4D/0x00000071/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallium##%1902%13%83%190514
#FE#
#ED#
HESLO:Pallium corporale (viz Corporale)##%1902%14%107%190517
Pallium: corporale viz Corporale.
Pallium
#######
#FB#
0J7
9F23
35O7Vxs0x000B6F4D/0x00000071/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pallium##%1902%13%83%190514
#FE#
#ED#
HESLO:Pall Mall##%1902%14%116%190518
Pall Mall [pel mΘl] slovou v Anglii, takΘ v Hollandsku a Sev. N∞mecku velikΘ, dlouhΘ a alejemi vysßzenΘ ulice, jich₧ u₧φvßno kdysi ke h°e zvanΘ Mail, modernφ v dobßch Karla I. Lond²nskß [Pall Mall] [Pall Mall], ulice v nejvzneÜen∞jÜφ Φßsti Lond²na, jest skoro vesm∞s vroubena nßdhern²mi domy klubovnφmi.
#######
#FB#
0K9
186A11
198A11
#FE#
#ED#
HESLO:Pall-Mall-Gazette##%1902%14%174%190519
Pall-Mall-Gazette [pel-mel-gΦzet] jest nßzev velikΘho dennφku lond²nskΘho, zalo₧. r. 1865. S poΦßtku byl sm∞ru liberßlnφho, od r. 1877 pod redakcφ W. T. Steada radikßlnφho, poslΘze od r. 1892, kdy p°eÜel v jin² majetek, mφrn∞ konservativnφho. Od r. 1895 rediguje jej Henry Custer, Φlen dolnφ sn∞movny.
#######
#FB#
0K17
28D1
#FE#
#ED#
HESLO:Palloda##%1902%14%240%190520
Palloda viz Berlad 2).
#######
#FB#
0K7
12O6Vxc0x005AC260/0x00000067/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0309%22%265%035637
#FE#
#ED#
HESLO:Pallograf##%1902%14%248%190521
Pallograf, p°φstroj zaznamenßvajφcφ v²chv∞je parnφk∙, ₧elezniΦnφch voz∙, most∙v atd. Sklßdß se z pßky zatφ₧enΘ na jednom konci a udr₧ovanΘ pΘrov²m za°φzenφm v poloze vodorovnΘ. P°i v²chv∞jφch kolm²ch z∙stane zßva₧φ setrvaΦnostφ ve svΘ poloze, a relativnφ pohyb tφmto zp∙sobem vznikl² p°enßÜφ se automaticky na prou₧ek papφru posunovan² strojem hodinov²m. K m∞°enφ vodorovn²ch v²chv∞j∙v z°φzeno jest zvlßÜtnφ kyvadlo, kterΘ znamenß svoje relativnφ pohyby rovn∞₧ na t²₧ prou₧ek papφrov². P°φstroj tento vynaÜel O. Schlick.
#######
#FB#
0K9
#FE#
#ED#
HESLO:Pallor##%1902%14%356%190522
Pallor a
#######
#FB#
0K6
#FE#
#ED#
HESLO:Pavor##%1902%14%356%190523
Pavor, personifikace vßleΦnΘho postrachu, jako °eck² Deimos a Fobos, nßÜ T°as a Strach, jsou pr∙vodΦφmi boha Marta. VyÜedÜe z italskΘ vφry ve Fauna a Silvana, byli pr² od Tulla Hostilia poct∞ni svatynφ. Pavor t²kß se vnit°nφho dojmu duÜevnφho, [Pavor] jeho ·kazu zevn∞jÜφho. Na mincφch Hostilie onen zobrazen jako mu₧ zd∞Üen², s °φdk²m vousem a zje₧en²m vlasem, tento pak jako chlapec prostovlas² s vyjevenou tvß°φ. klk.
#######
#FB#
0K5
244A7
416B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palm##%1902%14%438%190524
Palm
Palm Johann Philipp, vlastenec n∞meck²
Palm Aleksandr IvanoviΦ, dramatick² spisovatel rusk²
#######
#FB#
0K4
7O38Vxs0x000B88C8/0x0000029C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palm Johann Philipp, vlastenec n∞meck²##%1902%14%438%190525
47O52Vxs0x000B8C55/0x000008FF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palm Aleksandr IvanoviΦ, dramatick² spisovatel rusk²##%1902%14%17%190526
#FE#
#ED#
HESLO:Palm Johann Philipp, vlastenec n∞meck²##%1902%14%438%190525
Palm: Johann Philipp, vlastenec n∞m. (*1766-å1806). Byl knihkupcem a vydal r. 1806 anonymnφ broÜuru Deutschland in seiner tiefen Erniedrigung (novΘ vydßnφ Vircp.,1877) obsahujφcφ prudkΘ sic, ale oprßvn∞nΘ ·toky proti Napoleonovi I. a vojsku francouzskΘmu. Jeden exemplß° do AugÜpurku poslan² dostal se do rukou franc. d∙stojnφk∙m, naΦe₧ Napoleon dal [Palm]-a v Norimberce zatknouti a postaviti p°ed vojensk² soud, kter² jej odsoudil k okam₧itΘ smrti, proto₧e [Palm] necht∞l prozraditi autora broÜury. KrutΘ nßsilφ, jeho₧ patrn∞ Napoleon proti [Palm]-ovi se dopustil, bylo toho p°φΦinou, ₧e [Palm] byl obecn∞ v N∞mecku oslavovßn jako politick² muΦenφk.
Palm
#######
#FB#
0J4
6F14
100B41
350A6
459A6
543A6
590A6
653O4Vxs0x000B86F0/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palm##%1902%14%438%190524
#FE#
#ED#
HESLO:Palm Aleksandr IvanoviΦ, dramatick² spisovatel rusk²##%1902%14%17%190526
Palm: (╧αδⁿ∞·) Aleksandr IvanoviΦ, dramatick² spisovatel rusk² (*1822-å1885), nabyv vychovßnφ ve vojenskΘ Ükole, byl d∙stojnφkem mysliveckΘho pluku t∞lesnΘ gardy a r. 1849 v∞zn∞n po 8 m∞sφc∙ na pevnosti jako₧to ·Φastnφk spiknutφ PetraÜevskΘho, aΦ vyÜet°ujφcφ kommisse z°ejm∞ poukßzala na jeho lßsku k Rusku, d²Üφcφ z jeho spis∙. Pozd∞ji slou₧il na Kavkßze a na Krymu a po udßlostech sevastopolsk²ch r. 1856 Üel jako major do v²slu₧by, naΦe₧ byl n∞jakou dobu sprßvcem kontrolnφ komory, ale obvin∞n ze zpronev∞°enφ a odsouzen k vyhnanstvφ (hßjil ho V. D. Spasowicz), ne₧ zßhy vrßcena mu prßva. Literßrnφ Φinnost zahßjil v letech 40t²ch XIX. stol. drobn²mi povφdkami a bßsn∞mi v duchu realistickΘ Ükoly ruskΘ. PoΦßtkem let 70t²ch obnovil svoji literßrnφ Φinnost, z nφ₧ vynikß zejmΘna obraz politickoliterßrnφ spoleΦnosti ruskΘ Aleks∞j Slobodin (╗V∞stnik Jevropy½, 1872-73, a o sob∞), jako₧ i romßn Kon∞c starago romana (t., 1874), otiÜt∞nΘ s pseudonymem P. Aljminskij. Mnohem v∞tÜφ popularity nabyl vÜak jako spisovatel dramatick², zejmΘna komΘdiφ NaÜ drug N∞klju₧ev (╗Slovo½, 1879 a Petrohrad, 1880) a Staryj barin (╗Ot∞Φestvennyja Zapiski½, 1873 a o sob∞ t., 1878), znßm²mi u nßs v p°eklad∞ P. Durdφka (prvn∞jÜφ z repertoiru Nßr. divadla). Ob∞ komΘdie proslavily jmΘno spisovatelovo po celΘm Rusku, aΦ za ·sp∞ch byl z Φßsti zavßzßn v²bornΘ h°e V. V. Samojlova v titulnφ ·loze komΘdie poslΘze jmenovanΘ. Ostatnφ div. prßce jeho, lφΦφcφ hlavn∞ ₧ivot statkß°∙ z dob p°ed zruÜenφm nevolnictvφ a jmenovit∞ typy zjemn∞lΘho, vyh²ΦkanΘho panstva, nedod∞laly se ji₧ podobnΘho ·sp∞chu. Jmenujeme z nich: Blagod∞t∞lj (╗Sovremennik½, 1864); Gospoda izbirat∞li (╗V∞st. Jevropy½, 1881); I krylja jes¥, da let∞¥ n∞kuda (1876); MiloΦka (1883); Prosv∞tit∞li (1871); Gra₧danka (1878) a drama Gr∞Ünica (╗Rus. Bogatstvo½, 1885). Z romßn∙v a povφdek zasluhujφ zmφnky jeÜt∞ Boljnyje ljudi (Petrohr., 1881); Pet∞rburgskaja saranΦa (t., 1884) a PropaÜΦije gady (╗Ot∞Φest. Zap.½, 1880).-Srv. ╗Rus. Starina½, 1887, sv. 11.-Jeho cho¥ Ksenija Grigorjevna (å1895) proslula jako dramatickß um∞lkyn∞, starÜφ syn Serg∞j AleksandroviΦ jako herec a div. °editel, mladÜφ Grigorij AlexandroviΦ, znßm∞jÜφ pseudonymem Arbenin, jako herec a p°ekladatel mnoh²ch her. Nynφ jest redaktorem ╗╚ermomorskago V∞stnika½ v Batum∞. ènk.
Palm
#######
#FB#
0J4
7E6
15F18
229F13
547F15
824B16
895B20
951F13
1045B18
1100B12
1593B11
1628B18
1672B30
1711B7
1727B12
1748B9
1773B8
1851B14
1884B22
1920B15
2006F19
2080F20
2135F21
2179F7
2282B4
2288O4Vxs0x000B86F0/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palm##%1902%14%438%190524
#FE#
#ED#
HESLO:Palma##%1902%14%471%190527
Palma bot. viz Palmy. Je₧to ve starov∞ku ratolest palmovß byla Φasto odm∞nou vφt∞z∙ v zßvodech, znamenß [Palma] tΘ₧ tolik co odm∞na vφt∞znß, cena vφt∞znß a pak i vφt∞zstvφ samo (srv. Horatius Carm. I, 1, 5). V ╪φm∞ triumfujφcφ vojev∙dce nesl palmu v pravici a tuto palmu kladl pak na klφn sochy Jova CapitolskΘho. ╪φmÜtφ zßvodnφci voznφ (auriga) b²vajφ Φasto zobrazovßni s palmou v ruce jako pozd∞ji tΘ₧ k°es¥anÜtφ svatφ.
#######
#FB#
0K5
15O5Vxs0x000C5CBB/0x00001F60/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%21%0%190585
104A7
338B6
#FE#
#ED#
HESLO:Palma##%1902%15%0%190528
Palma
Palma, nejseverozßp. z ostrov∙ Kanßrsk²ch
Palma, hl. m∞sto Üpan. provincie Baleares a Mallorky
Palma del Rio, m∞sto ve èpan∞lsku
La Palma, m∞sto ve èpan∞lsku
Palma Campania, m∞sto v Italii kraje Nola, prov. Caserta
Palma di Montechiaro, p°φmo°skΘ m∞sto na Sicilii
La Palma, m∞sto v jihoamer. republice Columbii
#######
#FB#
0K5
8O41Vxs0x000B9E69/0x0000062E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma, nejseverozßp. z ostrov∙ Kanßrsk²ch##%1902%15%0%190529
51O52Vxs0x000BA5C4/0x00000900/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma, hl. m∞sto Üpan. provincie Baleares a Mallorky##%1902%15%314%190530
105O33Vxs0x000BAFE6/0x000000D6/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma del Rio, m∞sto ve èpan∞lsku##%1902%15%198%190531
140O28Vxs0x000BB176/0x000000E3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe La Palma, m∞sto ve èpan∞lsku##%1902%15%240%190532
170O56Vxs0x000BB32F/0x000000CA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma Campania, m∞sto v Italii kraje Nola, prov. Caserta##%1902%15%281%190533
228O48Vxs0x000BB4CE/0x000000DD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma di Montechiaro, p°φmo°skΘ m∞sto na Sicilii##%1902%15%314%190534
278O46Vxs0x000BB678/0x000000BD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe La Palma, m∞sto v jihoamer. republice Columbii##%1902%15%356%190535
#FE#
#ED#
HESLO:Palma, nejseverozßp. z ostrov∙ Kanßrsk²ch##%1902%15%0%190529
Palma: , nejseverozßp. z ostrov∙ Kanßrsk²ch (v. t.), le₧φ na s. od Ferrana 18░ zßp. d. Gr. a 28░ 40' sev. Ü., mß plochu 726 km2, jest dlouh² od s. k j. 47 km a Üirok² od z. k v. 28 km. Ostrov jest hornat² a p∙vodu sopeΦnΘho, na s. le₧φ jeden z nejrozsßhlejÜφch krßtΘr∙ sv∞ta, la Caldera, majφcφ v obvodu 15 km a st∞ny vysokΘ do 1200 m, obklopen² mohutn²mi horami (Pico de los Muchachos 2345 m, Pico de la Cruz 2356 m, Pico del Cedro 2272 m). K n∞mu p°ipojujφ se jinß, ni₧Üφ pßsma horskß, probφhajφcφ vÜemi sm∞ry, tak₧e ostrov vÜude pokryt jest homolovit²mi sopeΦn²mi vrchy, avÜak od r. 1677 neudßl se na n∞m ₧ßdn² sopeΦn² v²buch. Vody s Caldery stΘkajφ k mo°i k jz. velikolepou ·₧labinou Barranco de las Angustias, kde₧to °ada jin²ch ·₧labin, hlubok²ch do 200 m, probφhajφ ostrovem vÜemi sm∞ry k mo°i. Podnebφ jest mφrnΘ a vlßha znaΦnß, nßsledkem Φeho₧ [Palma] mß nejbohatÜφ rostlinstvo z celΘho souostrovφ. ZvlßÜt∞ vrcholky horskΘ pokryty jsou krßsn²mi lesy jehliΦnat²mi, kde₧to v ·dolφ roste t°tina cukrovß, oliva, bavlnφk, tabßk, cochenilla, vinnß rΘva, ovocnΘ stromy, moruÜe a j. Obyvatel∙ jest 39.605, kte°φ zab²vajφ se orbou, ovocnß°stvφm, vina°stvφm, zelinß°stvφm, d°eva°stvφm (d°φvφ na stavbu lodφ), hedvßbnictvφm, chovem dobytka (kozy, ovce, vep°i, skot), v²robou cukru i ko°alky, obchodem a plavbou. Ostrov mß 8 obcφ, hlavnφ p°φstav jest Santa Cruz de la [Palma] s 6695 obyv., v²born²m p°φstavem a pravideln²m parnφkov²m poÜtovnφm spojenφm s ostatnφmi d∙le₧it²mi p°φstavy souostrovφ, v∞tÜφ mφsta jsou jeÜt∞ Los Llanos na z. s 5919 ob., Mazo a Los Sauces.
Palma
#######
#FB#
0J5
25F18
124B2
126H1
155B2
181B3
307B2
333B1
391B1
415B1
438B1
760B1
853A7
1348F16
1365A7
1566O5Vxs0x000B9909/0x0000014F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma##%1902%15%0%190528
#FE#
#ED#
HESLO:Palma, hl. m∞sto Üpan. provincie Baleares a Mallorky##%1902%15%314%190530
Palma: , hl. m∞sto Üpan. provincie Baleares a ostrova Mallorky, le₧φ na jihozßp. jeho b°ehu v pozadφ zßtoky PalmskΘ na trati [Palma]-Manacor, mß 62.525 obyv. (1897), mezi nimi velik² poΦet pok°est∞n²ch ₧id∙v, zv. chuetas, hradby s 8 branami, rozÜφ°enΘ opevn∞nφ pob°e₧nφ a sklßdß se z hornφho a dolnφho m∞sta, z nich₧ ono mß ·zkΘ uliΦky spojenΘ schodiÜti a celkov² rßz maurskΘho m∞sta, toto pak ulice ÜirokΘ, pravidelnΘ a krßsnß nßm∞stφ i promenßdy. V hornφm m∞st∞ jest star² palßc krßlovsk², kter² mß podobu tvrze a jest sφdlem generßlnφho kapitßna a appellaΦnφho soudu, gotickß kathedrßla, poΦatß r. 1231 Jakubem I. a dokonΦenß r. 1601, s nßhrobky krßle Jakuba I. a j., imposantnφ palßc bursy (Lonja) gotickΘho slohu z XV. stol., radnice z XV. stol. ve slohu pozdnφ renaissance a obrazßrna, kde₧to v dolnφm m∞st∞ jest modernφ budova bankovnφ, n∞kolik palßc∙v atd. Z vyuΦovacφch ·stav∙ mß m∞sto Instituto, kter² zalo₧en r. 1836 na mφst∞ starΘ university z r. 1503, kn∞₧sk² seminß°, uΦitelsk² ·stav, nßmo°nφ Ükolu, um∞leckou akademii, hudebnφ Ükolu a j., dßle jsou zde 2 knihovny ve°ejnΘ, 2 divadla, 4 nemocnice atd. Z pr∙myslov²ch zßvod∙ vynikß p°ßdelna a tkalcovna vlny a bavlny, tovßrny na hedvßbnΘ lßtky, papφr, ko°alku, m²dlo, svφΦky, zbo₧φ zlatΘ, st°φbrnΘ, ko₧enΘ, nßbytek, hudebnφ nßstroje, olejny, obilnφ ml²ny atd. P°φstav jest velmi rozsßhl² a p°φstupn² nejv∞tÜφm mo°sk²m lodφm, jest opat°en molem dlouh²m 385 m a majßkem, jeho lodnφ ruch Φinφ v mezinßrodnφ plavb∞ 248 lodφ se 126.016 t, dovoz zbo₧φ mß cenu 5,3 mill. a v²voz 4 mill. peset, v plavb∞ se Üpan∞l. p°φstavy pak 1448 lodφ o 319.568 t, dovoz zbo₧φ mß cenu 23,4 mill. a v²voz 33,5 mill. peset. Nejd∙le₧it∞jÜφ p°edm∞ty jsou v dovoze vlna a bavlna, niti, k∙₧e, dobytek, r²₧e, pÜenice, luÜt∞niny, mouka atd., ve v²voze mandle, vφno, zbo₧φ jirchß°skΘ, obuvnickΘ a vln∞nΘ a j. [Palma] jest sφdlem biskupa, generßl. kapitßna, guvernΘra, appellaΦnφho soudu, n∞kolika konsul∙v a rakouskΘho mφstokonsula. V okolφ jest °ada p∞kn²ch letohrßdk∙, mezi nimi arcivΘvody Ludvφka Salvatora, zv. Miramar, 4 km na jz. pak stojφ krßsn² zßmek BellvΘr ze XIII. stol.-[Palma], arabsk² Majurka nebo Balma, byla r. 1228 dobyta Jakubem I., krßlem aragonsk²m, a slula ve st°edov∞ku nejΦast∞ji Mallorca.Srv. Die Stadt [Palma] (Lip., 1882). TÜr.-
Palma
#######
#FB#
0J5
125A7
213B7
695B5
1419B1
1494B1
1603B1
1841A7
2058B2
2114A7
2131B7
2144B5
2235B9
2259A7
2281B4
2288O5Vxs0x000B9909/0x0000014F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma##%1902%15%0%190528
#FE#
#ED#
HESLO:Palma del Rio, m∞sto ve èpan∞lsku##%1902%15%198%190531
Palma: ([Palma] del Rio), m∞sto ve èpan∞lsku p°i ·stφ Genilu do Guadalquiviru, stanice ₧el. drßhy Manzanares-Sevilla, prov. Cordova; doly na m∞∩, olejny, p∞stovßnφ pomoranΦ∙v a 7797 obyv. (1891).-
Palma
#######
#FB#
0J5
8A7
16F8
198O5Vxs0x000B9909/0x0000014F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma##%1902%15%0%190528
#FE#
#ED#
HESLO:La Palma, m∞sto ve èpan∞lsku##%1902%15%240%190532
Palma: (La [Palma]), m∞sto ve èpan∞lsku v ·rodnΘ krajin∞ v prov. Huelva, stanice ₧el. drßhy Sevilla-Huelva; 5782 ob. (1891), hrnΦφ°stvφ, cihlß°stvφ, v²roba oleje a lφhu, vina°stvφ a velik² 3dennφ trh (v zß°φ).
Palma
#######
#FB#
0J5
8F2
11A7
211O5Vxs0x000B9909/0x0000014F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma##%1902%15%0%190528
#FE#
#ED#
HESLO:Palma Campania, m∞sto v Italii kraje Nola, prov. Caserta##%1902%15%281%190533
Palma: ([Palma] Campania), m∞sto v Italii sev. od Vesuvu, na ₧el. trati Nola-Avellino, kraj Nola, prov. Caserta; star² hrad, nedaleko z°φceniny ╗Castello di [Palma]½ a 7675 ob. (1891).
Palma
#######
#FB#
0J5
8A7
16F8
157A7
186O5Vxs0x000B9909/0x0000014F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma##%1902%15%0%190528
#FE#
#ED#
HESLO:Palma di Montechiaro, p°φmo°skΘ m∞sto na Sicilii##%1902%15%314%190534
Palma: ([Palma] di Montechiaro), p°φmo°skΘ m∞sto na Sicilii, kraj a prov. Girgenti; dobr² p°φstav, v²voz sφry, sody, vφna, suchΘho a ji₧nφho ovoce, silnΘ p∞stovßnφ ╗palmsk²ch½ mandlφ a 11.787 ob. (1891).
Palma
#######
#FB#
0J5
8A7
16F14
205O5Vxs0x000B9909/0x0000014F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma##%1902%15%0%190528
#FE#
#ED#
HESLO:La Palma, m∞sto v jihoamer. republice Columbii##%1902%15%356%190535
Palma: (La [Palma]), m∞sto v jihoamer. republice Columbii, na °ece Rio Negro, depart. Cundinamarca; doly na zlato a m∞∩, kßvovΘ plantß₧e, miner. prameny a 8138 ob. (1881).
Palma
#######
#FB#
0J5
8F2
11A7
173O5Vxs0x000B9909/0x0000014F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma##%1902%15%0%190528
#FE#
#ED#
HESLO:Palma##%1902%15%389%190536
Palma, planetoida (1893 AH) objevenß 19. srp. 1893 Charloisem v Nizze. Pr∙m∞rnß jasnost v opposici 10,5. OznaΦenφ 372. Gs.
#######
#FB#
0K5
119B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palma##%1902%15%422%190537
Palma
Palma Jacopo Giacomo (il Vecchio starÜφ)
Palma Jacopo (il Giovane mladÜφ)
Palma Sixt (MoΦidlansk²), spis. Φesk²
#######
#FB#
0K5
8O40Vxs0x000BBAFD/0x0000096C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma Jacopo Giacomo (il Vecchio starÜφ)##%1902%15%422%190538
50O32Vxs0x000BC5F1/0x00000410/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma Jacopo (il Giovane mladÜφ)##%1902%16%331%190539
84O37Vxs0x000BCAE8/0x0000099C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma Sixt (MoΦidlansk²), spis. Φesk²##%1902%16%529%190540
#FE#
#ED#
HESLO:Palma Jacopo Giacomo (il Vecchio starÜφ)##%1902%15%422%190538
Palma: Jacopo Giacomo, zvan² il Vecchio (starÜφ), takΘ po otci Giacomo d'Antonio Negretti, malφ° ital. (*ok. 1480 v Serinalt∞ u Bergama-åasi 1528 v Benßtkßch). Zdß se, ₧e p°iÜel do Benßtek poΦßtkem XVI. v∞ku, jinak nenφ o jeho ₧ivot∞ znßmo nic, leΦ ₧e m∞l velmi krßsnou dceru, Violantu, pozd∞ji milenku Tizianovu. Nevφ se sice, kdo byl v Benßtkßch jeho uΦitelem, ale tolik jest jisto, ₧e m∞li na≥ rozhodn² vliv Giov. Bellini, Cima a Carpaccio; pozd∞ji uzp∙sobil sv∙j sloh svΘmu slavnΘmu vrstevnφku Tizianovi, sv²m tepl²m koloritem pak podobß se Giorgionovi. Na konec vÜak dosp∞l ·plnΘ volnosti a samostatnosti malφ°skΘ, tak ₧e s Tizianem a Giorgionem tvo°φ v∞hlasnou trojici benßtskΘho malφ°stvφ v jeho rozkv∞tu. Maloval v∞tÜinou obrazy oltß°nφ a nßbo₧enskΘ sujety pro palßce a rodinnΘ kaple, po v²tce madonny s d∞¥ßtkem a t. zv. ╗svatΘ konversace½, t. j. obrazy, kde vedle madonny a skupiny svat²ch zobrazeni jsou takΘ zakladatelΘ, vesm∞s v klidn²ch posach, jakoby tvo°ili hovo°φcφ a bavφcφ se spoleΦnost. Vedle toho takΘ postavy jednotlivΘ, studie a podobizny, z nich₧ vynikajφ zvlßÜt∞ portraity dcery Violanty. VÜecka musea evropskß majφ n∞kterΘ obrazy [Palma]-movy, ale hlavnφ jeho dφlo jest obraz Sv. Barbory v Benßtkßch (Santa Maria Formosa), malovan² kol. r. 1515. [Palma] dovedl nejlΘpe ku platnosti p°ivßd∞ti bujnou ₧enskou krßsu v∙bec, benßtskou pak zvlßÜ¥, a to zejmΘna v poslednφch dobßch svΘho tvo°enφ, kdy kolorit jeho byl u₧ sv∞tlejÜφ a jemn∞jÜφ. NejlepÜφ jeho obrazy po tΘto strßnce mß museum vφde≥skΘ (Violantu a Lucrecii), pak galerie drß₧∩anskß (OdpoΦφvajφcφ VenuÜe a T°i sestry) a museum berlφnskΘ (ÄenskΘ poprsi). Z p°eΦetn²ch pracφ [Palma]-mov²ch uvßdφme jeÜt∞, a to z prvnφ periody jeho tvorby: Madonna s dφt∞tem (mus. berl.); Madonna se svat²mi a hudoucφmi and∞ly; Sv. Petr se Üesti sv∞tci (Ben., akad.); ze druhΘ periody: Adam a Eva (mus. brunÜv.); Kristus a cizolo₧nice (╪φm, kapitol); NavÜtφveni P. Marie; Madonna a Φty°i sv∞tci (Vφd., cφs. gal.); Past²°i u jesliΦek (pa°. Louvre); Madonna se sv. Petrem (╪φm, pal. Colonn∙v) a Sv. rodina se sv. Jeronymem a sv. Kate°inou (neapolskΘ mus.); ze t°etφ periody poslΘze: Madonna se sv. Luciem a Ji°φm (Vicenza, San Stefano); Sv. T°i krßlovΘ (Milßn, Brera) a Jakub a Rachel (gal. drß₧d.) a j. v.-Srv. A. Rosenberg v Dohmeov∞ Kunst u. Kⁿnstler, sv. 3 (Lip, 1879); Locatelli, Notizie intorno a Giacomo [Palma] (Bergamo, 1890).
Palma
#######
#FB#
0J5
7F14
29F10
63F26
277F8
1156A7
1202B11
1272A7
1519B8
1530B8
1565B19
1587B10
1619B13
1654A7
1718B17
1750B63
1847B10
1874B21
1912B43
1975B18
2009B21
2054B43
2142B29
2196B15
2229B14
2370A7
2396O5Vxs0x000BB89D/0x00000084/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma##%1902%15%422%190537
#FE#
#ED#
HESLO:Palma Jacopo (il Giovane mladÜφ)##%1902%16%331%190539
Palma: Jacopo, zvan² il Giovane (mladÜφ), malφ° italsk², dle n∞kter²ch synovec p°ed. (*1541 neb 1544 v Benßtkßch-å1628 t.). Pod ochranou vΘvody urbinskΘho Guidobalda II. byl poslßn do ╪φma, kde studoval podle Raffaela, Michelangela a Polidora, malbu sgraffitovou dle Caravaggia. R. 1572 usadil se v Benßtkßch a p°imkl se tam k Tintorettovi, jemu₧ podobal se takΘ rychlostφ, se kterou dovedl pracovati, aΦ pozd∞ji sm∞r jeho byl eklektick². Virtuosita jeho maleb, je₧ vynßÜela mu takΘ velikΘ penφze, b²vala vÜak Φasto vypoΦφtßna jen na zevnφ effekt. VÜichni soudobφ ryjci rßdi ryli dle jeho obraz∙, je₧ jsou v∞tÜinou obsahu nßbo₧enskΘho a d∞jinnΘho a nalΘzajφ se ve vÜech v∞tÜφch evropsk²ch galeriφch um∞leck²ch. Uvßdφme z nich: Neposkvrn∞nΘ poΦeti; Svat² Jan a and∞lΘ Apokalypsy (dv. museum vφd.); Past²°ovΘ u jesliΦek (Mnich., starß pinakoth.); èavlovo obrßceni na viru (mus. madrid); jinΘ jsou v Janov∞, Moden∞, ╪φm∞, Benßtkßch, Kasselu a j. Hlavnφm jeho dφlem jsou malby v do₧ecφm palßci v Benßtkßch. Ryl takΘ 27 list∙v.
Palma
#######
#FB#
0J5
7F6
21F10
727B50
797B20
845B24
967B22
1024O5Vxs0x000BB89D/0x00000084/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma##%1902%15%422%190537
Palma: Sixt, p°φjmφm MoΦidlansk², spis. Φesk² a horliv² p°φvr₧enec strany evangelickΘ, rodem z NovΘho m∞sta Pra₧skΘho (*6. srp. 1569), urΦen byl z mlßdφ k stavu duchovnφmu, proΦe₧ se mu dostalo vyÜÜφho vzd∞lßnφ, ale oddal se na spisovßnφ knih a tiska°stvφ ve svΘm rodiÜti. Ji₧ r. 1597 m∞l tu vlastnφ tiskßrnu a od tΘ doby poΦal takΘ vydßvati pφsn∞, traktßty, v²klady theologickΘ, modlitby atd., v∞tÜinou drobnΘ formßtem i objemem. Neustßval v tom tΘm∞° a₧ do vßlky t°icetiletΘ, aΦ vÜelik²mi nesnßzemi s ·°ady pozbyl jm∞nφ a ₧ivnosti. Tak r. 1602 za novΘ vydßnφ vitemberskΘho pamfletu z r. 1547 ╗Mandßt Je₧φÜe Krista, krßle nebeskΘho... v∞rn²m k°es¥an∙m poslan²½, v n∞m₧ se napodobujφ mandßty krßlovskΘ, za vlastnφ ╗horlivou½ pφse≥ o Husovi a za pφse≥ o porß₧ce cφsa°skΘho vojska u Kani₧e zatΦen, z NovΘho m∞sta na radnici starom∞stskou s velik²m sb∞hem veden, tu s pohr∙₧kami dotazovßn, ba i p°ed soud zemsk² a do BφlΘ v∞₧e se dostal, kde₧ do lidomorny na 14 dnφ spuÜt∞n a poslΘze z m∞st Pra₧sk²ch vypov∞zen, aΦ se hßjil up°φmn∞ a v²mluvn∞ (1603). Tehdy p°ßtelΘ jeho, mezi nimi Ji°φ Carolides a Ji°φ DaΦick², na osv∞dΦenφ ·cty k jeho pevnosti p°esv∞dΦenφ podali mu k ·t∞Üe sbφrku latinsk²ch bßsnφ (Biblion timeticon, seu libellus honorarius, vyd, r. 1606). Od tΘ doby [Palma] po Üest let zdr₧oval se tajn∞ po r∙zn²ch m∞stech a teprve po vydßnφ majestßtu (1609) vrßtil se do Prahy a k svΘmu spisovßnφ, ale vlastnφho zßvodu ji₧ nem∞l. Slo₧il mnoho pφsnφ nßbo₧n²ch a p°φle₧itostn²ch, na p°. na oslavu slavnΘho vjezdu krßle MatißÜe do Prahy r. 1611, k Φemu₧ vydal i Rozmlouvßni lva ΦeskΘho s krßlem MatißÜem, p°idav rovn∞₧ pφse≥, r. 1614 vydal pφse≥ na smrt Albrechta Smi°ickΘho zßrove≥ s jeho daty ₧ivotopisn²mi a j. JeÜt∞ poslednφ jeho spis znßm² jest Kancionßl z r. 1617, do n∞ho₧ p°ijaty takΘ pφsn∞ Klimenta Bosßka. Z jin²ch spis∙ starÜφch velmi Φasto byla otiskovßna sbφrka modliteb, PerliΦka dφtek Bo₧φch, t²kajφcφ se dvanßcti Φlßnk∙ vφry, jφ₧ Jungmann (IV,1966a) vyΦφtß asi desatero vydßnφ v Uhrßch (v stol. XVII. a XVIII.) mimo Φeskß, ovÜem p°em∞n∞nß i dopln∞nß. Äe byl [Palma] mu₧ Φesk²ch d∞jin dob°e znal², o tom sv∞dΦφ ve v²kladech jeho Φasto uvßd∞nΘ doklady historickΘ. TakΘ vydal a primßtoru sob∞slavskΘmu ╪eh. SmrΦkovi v∞noval Historii o bratru PaleΦkovi, v nφ₧ podßvß dvanßctero p°φb∞h∙ ze ₧ivota tohoto druha krßle Ji°φho. Po r. 1620 [Palma] odeÜel do ciziny a tu dokonal ₧ivot na mφst∞ nßm nepov∞domΘm. Srv. Jir. II., 73-75. JNk.
Palma
#######
#FB#
0J5
7F4
21F11
1268A7
1562B41
1640B34
1750B9
1885B21
2074A7
2237B27
2346A7
2438B4
2444O5Vxs0x000BB89D/0x00000084/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palma##%1902%15%422%190537
#FE#
#ED#
HESLO:Palmacites##%1902%16%455%190541
Palmacites, souhrnnΘ pojmenovßnφ pro rozliΦnΘ zkamen∞lΘ kmeny, kterΘ jednak kpalmßm, jednak zejmΘna pozd∞ji za°azeny byly do jin²ch odd∞lenφ rostlinstva. Tak na p°. pro nßs nejzajφmav∞jÜφ [Palmacites] varians Cda. (Fasciculites varians Ung., Tempskya varians Cda. sp. Velen.) jsou jen zk°emen∞lΘ obaly, sestßvajφcφ z hust²ch vzduÜn²ch ko°φnk∙ na kmenech stromovit²ch kapradin, zejmΘna rodu Dicksonia. Hojn∞ u nßs zejmΘna u Rynholce v peruck²ch vrstvßch k°φdov²ch. EBr.
#######
#FB#
0K10
188A12
201B7
215B20
242B16
390B10
464B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palma nova##%1902%17%0%190542
Palma nova, Palma nuova, prost∞ Palma, krajskΘ m∞sto v ital. prov. videmskΘ, nedaleko rak. hranic naproti m. GradiÜce, na ₧el. trati Porto gruaro-Videm, mß 4600 obyv. (1891), n∞kolik kostel∙ (mezi nimi d≤m), hlav. celnφ ·°ad, nemocnici, divadlo, pr∙mysl hedvßbnick² a vina°stvφ. [Palma nova] jako pevnost zalo₧ena byla (r. 1593) od BenßtΦan∙ proti Turk∙m; r. 1797 postoupena dobrovoln∞ Rakousku, kterΘ ji r. 1805 ponechalo bez obrany; r. 1848 obklφΦena od generßla Schwarzenberka a dne 25. Φna t. r. se vzdala.
#######
#FB#
0K10
12F11
32F5
279A12
#FE#
#ED#
HESLO:Palmßr##%1902%17%107%190543
Palmßr jest odm∞na advokßtova za prßvnickΘ prßce, kterΘ₧ konß pro stranu jako jejφ prßvnφ zßstupce. Co do prßvnφ povahy [Palmßr] jest mzdou a platφ o n∞m p°edpisy obΦ. zßk. o smlouv∞ nßmezdnφ, kterΘ₧ vÜak s ohledem na ·°ednφ postavenφ advokßtovo jsou dopln∞ny advok. °ßdem ze 6. Φce 1868 Φ. 1868 °. z. Dle zßkona tohoto majφ pro jednotlivΘ prßce a ·kony advokßtovy, pokud to v∙bec mo₧no, stanoveny b²ti pevnΘ sazby, co₧ se stalo poslΘz na°φzenφm min. sprav. z 11. pros. 1897 Φ. 293. Tarif tento jest specifick²; stanovφ pevnΘ sazby pro jednotlivΘ nejobvyklejÜφ prßce a v²kony. Jinde, jako na p°. v N∞mecku, zaveden jest tarif ·hrnkov² (pauÜßlnφ), v n∞m₧ stanovφ se odm∞na za provedenφ celΘho p°φpadu, na p°. sporu, bez ohledu na poΦet jednotliv²ch ·kon∙v, a to podle summy, o kterou jde, neb i podle jin²ch moment∙v. Platnost shora uvedenΘho tarifu jest podp∙rnou. Advokßt m∙₧e si odm∞nu i jinak vymφniti nebo smluviti. Spory o [Palmßr] mezi advokßtem a stranou m∙₧e smφrn∞ vy°φditi advok. komora. T²kß-li se p. zastupovßnφ p°ed soudem neb v∙bec v soudnφ zßle₧itosti, m∙₧e bu∩ advokßt nebo strana s jeho ·Φtem nespokojenß ₧ßdati soud, p°ed kter²m se projednßvala zßle₧itost, jφ₧ se [Palmßr] t²kß, za upravenφ (adjustovßnφ) [Palmßr] u. Hlr.
#######
#FB#
0K6
120A8
928A8
1182A8
1210F11
1223A8
1235B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palmaria##%1902%17%347%190544
Palmaria, ostr∙vek ital. v mo°i LigurskΘm, jihov²ch. prodlou₧enφ poloostr. Porto Venere, od n∞ho₧ jest odd∞len ·zk²m pr∙livem. Obvod celΘho ostrova mß 7 km, plocha 1,53 km2. V sev. Φßsti ostrova jsou pahorky porostlΘ vinnou rΘvou a stromy moruÜov²mi. Znßmy jsou lomy ΦernΘho, ₧lut∞ ₧ilkovanΘho mramoru (portor).
#######
#FB#
0K8
153B2
169B2
171H1
303B6
#FE#
#ED#
HESLO:Palmarola##%1902%17%413%190545
Palmarola, ostrov ital., viz PontinskΘ ostrovy.
#######
#FB#
0K9
29O17Vxt0x00167393/0x000005B0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2003%20%17%200918
#FE#
#ED#
HESLO:Palmarum##%1902%17%430%190546
Palmarum viz Kv∞tnß ned∞le.
#######
#FB#
0K8
13O13Vxo0x0030FEF7/0x000004A2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1505%70%33%152351
#FE#
#ED#
HESLO:Palmas##%1902%17%438%190547
Palmas
Palmas, mys v p°edho°φ na pob°e₧φ africkΘm
Palmas (Ciudad de las Palmas), hl. m. ostr. Gran Canaria
#######
#FB#
0K6
9O42Vxs0x000BE48B/0x00000123/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmas, mys v p°edho°φ na pob°e₧φ africkΘm##%1902%17%438%190548
53O56Vxs0x000BE683/0x000002D8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmas (Ciudad de las Palmas), hl. m. ostr. Gran Canaria##%1902%17%496%190549
#FE#
#ED#
HESLO:Palmas, mys v p°edho°φ na pob°e₧φ africkΘm##%1902%17%438%190548
Palmas: , mys v p°edho°φ na sev.zßp. pob°. africkΘm pod 7░ 45' z. d. Gr, 4░ 22' s. Ü., jmΘno mß od Portugalc∙, kte°φ nalezli p°edho°φ porostlΘ palmami. Mys [Palmas] nßle₧φ k hrabstvφ Marylandu v sev. vych. Φßsti ΦernoÜskΘ republ. Liberie a d∞lφ pob°. Pep°ovΘ od SlonovΘho.
Palmas
#######
#FB#
0J6
156A8
274O6Vxs0x000BE29C/0x00000078/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmas##%1902%17%438%190547
#FE#
#ED#
HESLO:Palmas (Ciudad de las Palmas), hl. m. ostr. Gran Canaria##%1902%17%496%190549
Palmas: Φi Ciudad de las [Palmas], hl. m. ostr. Gran Canaria v archip. KanßrskΘm, mß 19.380 obyv. Vystaveno amfitheatrßln∞ v ·stφ horskΘ rokle, podobß se arabskΘmu m∞stu sv²mi bφl²mi domy s ploch²mi st°echami, je₧ malebn∞ se odrß₧ejφ od zeleni palem. Dolnφ Φßs¥ m∞sta (Triana) jest Φtvrtφ obchodnickou, hornφ (Vineta) ob²vßna jest ·°ednictvem. Na nßm∞stφ p∞kn∞ upravenΘm nalΘzajφ se kathedrßla, citadella a velikΘ divadlo. [Palmas] provozuje obchod s vφnem, koÜenilou a rybß°stvφ. Podnebφ jest p°φznivΘ, jen Φastß a vlhkß vedra unavujφ. Voda ze sousednφch pahork∙ p°ivßdφ se aquaeduktem. P°φstavu vlastnφho m∞sto nemß, nejbli₧Üφ je 3 km sev. La Luz, kde prochßzφ takΘ podmo°sk² kabel pro pob°e₧φ zßp.-africkΘ.
Palmas
#######
#FB#
0J6
11F13
25A8
423A8
634B2
711O6Vxs0x000BE29C/0x00000078/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmas##%1902%17%438%190547
#FE#
#ED#
HESLO:Palmatopteris##%1902%17%83%190550
Palmatopteris PotoniΘ, rod p°edv∞k²ch kapradin z odd∞lenφ Sphenopterideae v ·tvaru kamenouhelnΘm, p°φbuzn²ch sv²mi listy zejmΘna druhu Rhodea furcata Presl a Sphenopteris elegans Brongn. EBr.
#######
#FB#
0K13
58B15
135B14
158B20
187B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palmblad##%1902%17%124%190551
Palmblad Wilhelm Fredrik, historik ÜvΘdsk² (*1788 v S÷derk÷pingu-å1852 v Upsale). Ji₧ z mlßda ·Φastnil se velmi horliv∞ literßrnφho probuzenφ ÜvΘdskΘho zßrove≥ s Atterbomem a byl vynikajφcφm Φlenem spoleΦnosti ╗Aurora½ a zakladatelem Φasopisu ╗Phosphoros½ (1810), odkud₧ romantikovΘ ÜvΘdÜtφ naz²vali se phosphoristΘ; v l. 1812 a₧ 1820 jako₧to majetnφk knihtiskßrny, kterou koupil pro ╗Auroru½ r. 1810, vydßval Poetisk Kalender, pak v l. 1813-24 ╗Svensk Literatur tidning½, kter²₧ Φasopis podstatn∞ p°isp∞l k vφt∞zstvφ romantismu nad klassicismem ve èvΘdsku; hlavnφmi jeho spolupracovnφky byli vedle [Palmblad]-a Hammarskj÷ld a Atterbom. R. 1827 jmenovßn adjunktem zem∞pisu a d∞jepisu v Upsale, r. 1835 °ßdn²m prof. °eckΘ °eΦi a literatury. Zab²val se pak v²hradn∞ studiemi historick²mi, zem∞pisn²mi a literaturou. Napsal prßce velmi ΦetnΘ, ale vesm∞s cennΘ, zvlßÜ¥ pro literßrnφ historii ÜvΘdskou. V l. 1847-51 byl redaktorem konservativnφho listu ╗Tiden½, v n∞m₧ vyÜly ΦetnΘ jeho rozpravy a polemiky literßrnφ a politickΘ. Hlavnφ jeho dφlo jest Handbok i physiska och politiska geographien (svazek 1.-5. Upsala, 1826-37, z∙stalo nedokonΦeno). Mimo to podal znamenitΘ p°eklady z Aischyla (t., 1841-45) a Sofokla (t., 1841), HomΘra a j., pak napsal Grekisk fornkunskap (t., 2 sv., 1843-45). MΘn∞ v²znamn²mi jsou jeho prßce novellistickΘ a romßny, jako Familjen FaikensvΣrd (╓rebro, 1844-45, 2 sv.) a Aurora K÷nigsmark (t., 1846-49, 4 sv.). Od r. 1835 [Palmblad] byl spoluredaktorem ╗Biographisk Lexikon ÷fver namnkunnige svenska mΣn½ (Ups. a ╓rebro, 1837) a pozd∞ji p°edsedou lit. spolku zalo₧enΘho r. 1830.
#######
#FB#
0K8
9F15
410B16
599A10
1046B44
1248B19
1351B20
1399B17
1450A10
#FE#
#ED#
HESLO:Palmeirim##%1902%17%438%190552
Palmeirim Luiz Augusto, bßsnφk a dramatik portug. (*1825 v Lisabon∞å1893 t.). Byl oblφben jako₧to bßsnφk vlasteneck² a pro svoje Poesias (Lisab., 1851 a Φast∞ji) nazvßn portugalsk²m BΘrangerem. Nejznßm∞jÜφ jest jeho pφse≥ Os desterrados, v nφ₧ oplakßvß osud vypov∞zen²ch vzbou°enc∙ z r. 1847. Mimo to napsal zda°il² romßn souv∞k²ch mrav∙; A familia do Sr. Capitπo mor (1854), pak ΦetnΘ veselohry ve verÜφch, sic nevaln∞ vynikajφcφ, jako: O sapaterio d'escada (Lis., 1856); Camo se sobe ao poder (t., 1856); Dois casamen tos por conveniencia (1857) a A domadura de feras (1857); biografii bßsnφka Joπo Andra de Corvo (1860) a poslΘze Portugal e os seus detractores (t., 1877), La galeria de figuras portuguezas (1878) a Os excentricos do meu tempo (1891) a j. V²bor jeho lyrick²ch bßsnφ vyÜel pod tit. Poesias populares. Psal takΘ ΦetnΘ Φlßnky politickΘ ve smyslu pokrokovΘm a stati literßrnφ do dennφch novin.
#######
#FB#
0K9
10F12
129B7
222B14
339B22
361D1
362B5
438B20
473B21
507B33
550B19
596B2
598D1
599B16
633B30
676B33
719B27
801B18
#FE#
#ED#
HESLO:de Palmella##%1902%18%66%190553
de Palmella, dom Pedro de SousaHolstein, vΘvoda, port. ministr (*1781-å1850 v Lisabon∞). R. 1823 stal se ministrem zahran. zßl. a ministrpresidentem, ale byl r. 1824 jako liberßl a anglofil zatΦen od doma Miguela. Za Jana VI. byl sice propuÜt∞n a op∞t stal se ministrem a vyslancem, ale kdy₧ dom Miguel zruÜil ·stavu od n∞ho navr₧enou, prchl r. 1828 do Anglie a r. 1829 od Miguela odsouzen k smrti in contumacia. Teprve po vφt∞zstvφ Do±i Marie r. 1834 vrßtil se do vlasti, pov²Üen na vΘvodu a postaven v Φelo kabinetu. Revoluce 4. list. 1836 znovu vypudila [de Palmella]-lu do Anglie, ne₧ [de Palmella] brzy op∞t se vrßtil a teprv r. 1846 po pßdu svΘho ministerstva uch²lil se v ·stranφ.
#######
#FB#
0K11
13F26
435D1
557A13
589A13
#FE#
#ED#
HESLO:Palmellaceae##%1902%18%198%190554
Palmellaceae, Φele∩ nejni₧Üφch °as zelen²ch, mikroskopick²ch, jednobun∞Φn²ch, tvo°φcφch jedince okrouhlΘ neb protßhlΘ, blanou obdanΘ, mno₧φcφ se p°ihrßdkov²m d∞lenφm. Rozpolt∞nφm p°ihrßdek vznikajφ volnΘ shluky jedinc∙, nejednou ve spoleΦnΘm rosole ulo₧en²ch. Jenom v urΦit² Φas mno₧φ se jednotlivΘ bu≥ky vφ°iv²mi v²trusy (z≤osporami). V∞tÜinou v sladk²ch vodßch, ale tΘ₧ na vlhkΘ p∙d∞, k∙°e vlhk²ch kmen∙, starΘm d°φvφ, na zdech a na skalßch ovlhl²ch. ╚etnΘ rody a druhy rozÜφ°eny po celΘm sv∞t∞. lΦ.
#######
#FB#
0K12
498B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palmer##%1902%18%298%190555
Palmer Christian, evangelick² theolog n∞m. (*1811-å1875), byl professorem theologie v Tubinkßch a jeho v²klady o v²mluvnosti kazatelskΘ, morßlce a uΦenφ nßbo₧enstvφ byly dlouho sm∞rodatny v evang. seminß°φch n∞meck²ch. [Palmer] byl spoluzakladatelem ╗Jahrbucher fⁿr deutsche Theologie½ a spolupracovnφkem ╗Encyclopaedie f∙r d. ges. Erziehungs- und Unterrichtswesen½ (t. 1859). Psal tΘ₧ o hudb∞ a um∞nφ cφrkevnφm. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K6
7F9
219A8
412N22Vyb0x006BF7FE/0x0000006F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%19%537%290325
#FE#
#ED#
HESLO:Palmer##%1902%18%380%190556
Palmer [pßmr]:
Palmer Roundell Selborne, lord, stßtnφk angl
Palmer Erastus, socha° severoamerick²
Palmer Edward Henry, orientalista angl
Palmer Arthur Power, generßl britsk²
#######
#FB#
0K6
16O44Vxs0x000C014E/0x00000528/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmer Roundell Selborne, lord, stßtnφk angl##%1902%18%380%190557
62O37Vxs0x000C0750/0x000003C4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmer Erastus, socha° severoamerick²##%1902%18%83%190558
101O38Vxs0x000C0C29/0x0000085F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmer Edward Henry, orientalista angl##%1902%18%273%190559
141O36Vxs0x000C15EE/0x00000118/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmer Arthur Power, generßl britsk²##%1902%19%132%190560
Palmer: Roundell Selborne, lord, stßtnφk angl. (*1812 v Mixbury, å1895 v Petersfieldu). Studoval v Oxford∞ a zßhy ·Φastnil se ruchu politickΘho. R. 1833 zalo₧il ╗Rambler Club½ a r. 1837 stal se advokßtem a brzo z prvnφch obhßjc∙ lond²nsk²ch. Jako₧to stoupenec Peel∙v byl zvolen do sn∞movny poslaneckΘ r. 1847 a pracoval zejmΘna v otßzkßch technicko-prßvnick²ch, o emancipaci ₧id∙ a otßzkßch universitnφch. Za Palmerstona byl r. 1861 generßlnφm solicitorem, r. 1863-66 attorney general, ale ustoupil s Whigy a r. 1868 odmφtl i mφsto lord-kanclΘ°e, je₧to nesouhlasil s irskou politikou Gladstoneovou; p°ijal je teprv r. 1872 a byl povolßn jako lord Selborne do vyÜÜφ sn∞movny. Zp∙sobil centralisaci justiΦ. sprßvy, kterou zreformoval. Za Disraeliho r. 1874 vzdal se sv²ch ·°ad∙v a teprv r. 1880 na novo se jich ujal a setrval do r. 1886, necht∞je p°ijmouti home-rule. Vydal rozliΦnΘ rozpravy nßbo₧enskΘ a Hymns, their history and development in the Greek and Latin churches, Germany and Great Britain (Lond., 1892). Zanechal mimo to zajφmavΘ memoiry.-Jeho syn William Waldegrave [Palmer] hrab∞ ze Selborne (*1859) rovn∞₧ ·Φastnφ se ₧ivota politickΘho, od r. 1885 byl Φlenem dolnφ, od r. 1895 Φlenem hornφ sn∞movny. TΘho₧ roku stal se stßtnφm podsekretß°em pro kolonie a r. 1900 prvnφm lordem admirality.
Palmer
#######
#FB#
0J6
8F17
903B95
1058F18
1077A8
1303O6Vxs0x000BFE26/0x000000BC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmer##%1902%18%380%190556
Palmer: Erastus, socha° severoam. (*1817). P∙vodn∞ byl tesa°em a ryjcem kamejφ a teprve v pozd∞jÜφch letech, asi po r. 1850 zaΦal se zab²vati um∞nφm. Zhotovil zejmΘna mnoho poprsφ a v²born∞ provedenΘ postavy allegorickΘ, jako: VeΦernice a Dennice; Nßhrobnφ and∞l (1871); Vφra (relief); V²Φitky sv∞domφ; Flora; pak IndißnskΘ d∞vΦe nalΘzajφcφ k°φ₧; NßΦelnφk indißnskΘho kmene v zßloze; D∞ti vyst∞hovalce a bronz. sochu Livingstonea, poct∞nou cenou. R. 1874 byl v Evrop∞, zejmΘna v Pa°φ₧i. Pro Kapitol ve Washington∞ zhotovil r. 1857 skupinu Üestnßcti soch, p°edstavujφcφ P°istßnφ poutnφk∙, z jeho portraitnφch poprsφ vynikajφ: M. C. Perry, Washington Irving, E. D. Morgans a j. [Palmer]-ovy koncepce jsou v₧dy svrchovan∞ poetickΘ a v∞rn∞ podle p°φrody.-Jeho syn Walter Lunt (*1854 v Albany) usadil se r. 1877 v New Yorku, r. 1882 se vrßtil do Albany. Jest dovedn² krajinß°. Z jeho obraz∙v uvßdφme: Benßtky (1882); OvesnΘ pole (1884); Leden (1887).
Palmer
#######
#FB#
0J6
8F7
227B35
271B4
286B22
314B87
411B18
569B17
676A8
760F11
896B7
912B11
932B5
947O6Vxs0x000BFE26/0x000000BC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmer##%1902%18%380%190556
#FE#
#ED#
HESLO:Palmer Edward Henry, orientalista angl##%1902%18%273%190559
Palmer: Edward Henry, orientalista angl. (*1840-å1882). Studoval v Cambridgei na St. John's College, jako autodidakt uΦil se cikßnÜtin∞, arabÜtin∞, perÜtin∞ a hindustßnÜtin∞, ·Φastnil se v l. 1868-69 v²zkumnΘ v²pravy na poloostrov Sinajsk² a studoval Arabii Petraejskou po strßnce filologickΘ a staro₧itnickΘ. R. 1869 a 1870 probadal s Tyrwhittem Drakem pouÜ¥ EtTih, Edom, Moab a Libanon, naΦe₧ stal se r. 1871 prof. orientßlnφch °eΦφ v Cambridgei. R. 1882 p°evzal dobrovoln∞ tajnou vlßdnφ missi na pouÜ¥ le₧φcφ v²chodn∞ od pr∙plavu SuezskΘho, aby zφskal tamnφ kmeny beduinskΘ pro Anglii. T°eba ₧e poslßni to se mu poda°ilo, byl p°i druhΘ cest∞ tΘho₧ roku tam₧e se sv²mi soudruhy kapitßnem Gillem a poruΦ. Charringtonem od Beduin∙ p°epaden a usmrcen. T∞la vÜech t°i byla r. 1883 p°evezena do Lond²na a poh°bena v kath. sv. Pavla. [Palmer], kter² vynikal velikou znalostφ jazyk∙ orient., vydal: Oriental mysticism theosophy of the Persians (Lond., 1867); An adress to the people of India on the death of Syud Mohammed Khan Bahadoor (arab. a angl., Cambr., 1868); Report of the Bedawin of Sinai and their traditions (t., 1870); The Negeh or South Country of scripture and the desert Et-Tih (t., 1870); The desert of the Exodus (t., 1871, 2 sv.); A history of the Jewish nation (Lond., 1874, 2. vyd. 1884); Haroun Alraschid (t., 1880); Grammar of the arabic language (t., 1874); A persian-english dictionnary (t., 1876, 2. vyd. 1884); Memoirs of the survey of western Palestine (1881-83); The arabic manual, comprising a condensed grammar of both the classical and modern arabic reading etc. (Cambr., 1885); Simplified grammar of the hindustani, persian and arabic (2. vyd. 1885); Oriental penmanship (1886); Jerusalem (s W. Besantem, 1871). Mimo to napsal arab. p°eklad Thom. Moorea ╗Paradise and the Peri½, vydal The poetical works of Behß ed-din Zoheir (text a metr. p°eklad, 1876-77, 2 sv.), s Lelandem a Tuckeyem English gipsy songs (1875) a p°elo₧il korßn pro sbφrku Max Mⁿllera The sacred books of the East (sv. 6. a 9. Lond., 1880).-Srv. W. Besant, Life and achievement of E. H. [Palmer] (Lond. 1883, n∞m. Gotha, 1886).
Palmer
#######
#FB#
0J6
8F12
830A8
894B44
954B76
1062B51
1126B61
1200B24
1244B30
1304B16
1333B30
1376B29
1432B14
1447B27
1486B97
1605B56
1678B19
1706B9
1812B40
1915B19
2084A8
2126O6Vxs0x000BFE26/0x000000BC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmer##%1902%18%380%190556
#FE#
#ED#
HESLO:Palmer Arthur Power, generßl britsk²##%1902%19%132%190560
Palmer: Arthur Power, generßl britsk² (*1840 v Cheltenhamu). Vstoupil r. 1857 do armßdy indickΘ, ·Φastnil se indickΘho povstßnφ, potom vojny habeÜskΘ r. 1867-68 a afgßnskΘ r. 1878-79, poslΘze v²pravy do S·dßnu r. 1885. R. 1901 stal se vrchnφm velitelem v Indii.
Palmer
#######
#FB#
0J6
8F12
263O6Vxs0x000BFE26/0x000000BC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmer##%1902%18%380%190556
#FE#
#ED#
HESLO:Palmerston##%1902%19%190%190561
Palmerston [pßmrst'n] Henry John Temple, proslul² stßtnφk angl. (*20. °φjna 1784-å18. °φjna 1865). Studoval v Harrow∞ zßrove≥ s Byronem, Aberdeenem, Peelem a jin²mi pozd∞ji slavn²mi mladφky. Universitnφ studie konal v Edinburce a v Cambridgei. Zd∞div zßhy tituly a hodnosti svΘho otce vstoupil nedoÜed jeÜt∞ zletilosti na drßhu parlamentnφ. Dva minist°i, Perceval a Portland, zahrnovali jej p°φznφ svou. Ji₧ r. 1807 Portland jmenoval jej lordem admirality a dva roky pozd∞ji stal se v kabinet∞ Percevalov∞ prvnφm stßtnφm tajemnφkem vßlky, kter²₧ ·°ad zastßval po devatenßct rok∙. [Palmerston] zapoΦal svou politickou Φinnost v dob∞ velmi pohnutΘ, nebo¥ Anglie vedla prßv∞ tuh² boj s Franciφ, i m∞l hojn∞ p°φle₧itosti nab²ti vzßcn²ch zkuÜenostφ, jich₧ pozd∞ji jak nßle₧φ vyu₧itkoval. R. 1815 s·Φastnil se s Castlereaghem kongressu, jeho₧ v²sledkem bylo utvo°enφ t. zv. ╗svatΘ alliance½ proti Napoleonu I. Na poΦßtku svΘ politickΘ karriery byl stoupencem zßsad torystick²ch a p°φvr₧encem Canninga, jen₧ vid∞l v zahraniΦnφ politice prosp∞ch Anglie v nejrozhodn∞jÜφm odporu proti absolutismu. Kdy₧ nastalo hnutφ sm∞°ujφcφ k emancipaci katolφk∙, [Palmerston] byl jednφm z jeho nejhorliv∞jÜφch zastanc∙v. Utkal se v podivuhodnΘm °eΦnickΘm zßpase a zvφt∞zil nad nφm. V kabinet∞ Wellingtonov∞, r. 1822, poΦal se kloniti k liberalismu a vystoupil z kabinetu pro neshodu s Wellingtonem, p°idal se zjevn∞ k stran∞ whigskΘ a potφral konservativnφ zahraniΦnφ politiku vlßdnφ. Po pßdu Wellingtonov∞ r. 1830 dostali se k vlßd∞ whigovΘ a p°edseda liberßlnφho kabinetu hrab∞ Grey, jen₧ byl po 24 roky jednφm z v∙dc∙v opposice, sv∞°il [Palmerston] ovi ministerstvo zahraniΦnφch zßle₧itostφ. [Palmerston] vyvφjel v tomto ·°ad∞ neobyΦejnou Φinnost a osv∞dΦil skv∞le svΘ stßtnickΘ nadßnφ. Uznal Φervencovou revoluci francouzskou, kterß povalila monarchii utvo°enou koalicφ evropskou, a s tou₧e rozhodnostφ vyslovil se pro rozlouΦenφ Belgie a Hollandska, co₧ bylo prvnφm protrhnutφm smlouvy z r. 1815. Jeho dφlem bylo z velikΘ Φßsti utvo°enφ t. zv. quadruple-alliance mezi Angliφ, Franciφ, èpan∞ly a Portugaly (22. dub. 1834), jejφ₧ ·Φelem bylo udr₧enφ ·stavnφ vlßdy ve dvou posledn∞ jmenovan²ch zemφch. R. 1841 odstoupil s ministerstvem Melbournov²m a stal se v∙dcem opposice v dolnφ sn∞movn∞. R. 1846 ujal se op∞t °φzenφ v∞cφ zahraniΦn²ch. Evropa byla tehdy na prahu velik²ch zmatk∙v, i bylo snahou prozφravΘho [Palmerston] a, aby Anglie co nejvφce vyt∞₧ila. Kdy₧ r. 1848 vypukla v r∙zn²ch stßtech evropskΘ pevniny revoluce, [Palmerston] osv∞dΦil na novo svou diplomatickou zruΦnost. Uznal bez rozpak∙ francouzskou republiku, podporoval povstßnφ v Berlφn∞ a ve Vφdni, belgickΘho krßle proti republikßnskΘ stran∞ a schvaloval liberßlnφ reformy Pia IX. Kdy₧ 2. pros. 1851 Napoleon provedl stßtnφ p°evrat, [Palmerston] nerozpakoval se, ani₧ se otßzal sv²ch kolleg∙ v ministerstv∞, dßti mu sv∙j souhlas, a to z tΘ p°φΦiny, ₧e vid∞l v Napoleonovi spojence Anglie proti Rusku. Tento uspφÜen² souhlas p°ivodil vÜak ministerskou krisi a [Palmerston] musil ustoupiti lordu Granvilleovi. Nedlouho byl [Palmerston] vzdßlen moci, nebo¥ ji₧ r. 1852 stal se ministrem vnitra v koaliΦnφm ministerstv∞ Aberdeenov∞. Po vßlce krymskΘ r. 1855 odstoupil Aberdeen a [Palmerston] p°evzal utvo°enφ novΘho kabinetu, jeho₧ p°edsedou se stal. [Palmerston] zapomn∞l zßhy na velikΘ slu₧by, je₧ Francie Anglii v krymskΘ vßlce byla prokßzala, a bezprost°edn∞ po podepsßnφ ·mluvy Pa°φ₧skΘ (30. b°ez. 1856) dohodl se s Rakouskem a Ruskem, aby podlomil francouzsk² vliv v knφ₧etstvφch podunajsk²ch, v Syrii a v Egypt∞. Skv∞l² d∙kaz svΘ rßznosti a chladnokrevnosti podal za velikΘho povstßnφ v Indii r. 1857, ale kdy₧ r. 1858 po attentßtu Orsiniho na Napoleona III. p°edlo₧il parlamentu bill proti spiklenc∙m, kterß₧ uznßna za servilnφ a Anglie ned∙stojnou, byl nucen odstoupiti. Ale kdy₧ parlament zamφtl reformnφ p°edlohu Derbyho, [Palmerston] stal se r. 1859 p°edsedou ministerstva. Zem°el bezd∞tek a s nφm vym°el rod jeho. -rb.
#######
#FB#
0K10
22F17
580A12
1141A12
1617A12
1673A12
2391A12
2505A12
2783A12
3009A12
3071A12
3225A12
3297A12
3879A12
3974B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palmeta##%1902%19%405%190562
Palmeta zove se Φasto u₧it² motiv ornamentßlnφ z v∞jφ°ovit∞ rozlo₧en²ch, stilisovan²ch list∙ palmy. P∙vodu jest sice orientßlnφho, ale um∞leckΘho zpracovßnφ doÜla v ╪ecku. Zpodek tvo°φ obyΦejn∞ lodyha ve dv∞ spirßly rozv∞tvenß; mezi t∞mi jest srdΘΦko, z n∞ho₧ listy vyr∙stajφ. Okraje list∙ [Palmeta]-et °eck²ch jsou hladkΘ, konce bu∩ zaokrouhlenΘ nebo ÜpiΦatΘ, kde₧to °φmskΘ a zvlßÜt∞ renaissanΦnφ [Palmeta]-ty majφ okraje vroubkovanΘ, zoubkovanΘ i hluboce vykrajovanΘ, mφsto st°ednφho listu b²vß pak Φasto jakΘsi poup∞, k n∞mu₧ postrannφ listy teΦn∞ se p°ipojujφ. Modernφ ornamentika napodobuje tvary antickΘ i renaissanΦni. (Vyobr. viz Akroterie a Anthemion) Kzl.
#######
#FB#
0K7
290A9
398A9
638O21Vxa0x00444118/0x00000600/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0107%51%331%014274
661B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palmi##%1902%19%537%190563
Palmi, kraj. a p°φmo°skΘ m∞sto v italskΘ prov. Reggio di Calabria, na ₧el. drßze Reggio-Nicotera, mß 10.926 obyv. (1891); gymnasium, p°φstav, Φil² pr∙mysl hedvßbnick², obchod pob°e₧nφ, p∞stovßnφ olivy, vφna a pomoranΦ∙v. R. 1783 zniΦeno zem∞t°esenφm.
#######
#FB#
0K5
#FE#
#ED#
HESLO:Palmieri##%1902%20%33%190564
Palmieri Luigi, fysik a meteorolog ital. (*1807 ve Faicchiu v prov. beneventskΘå1896 v Neapoli). Od r. 1828 byl prof. mathematiky a fysiky na lyceu v Salern∞, pak v Campobassu a Avellinu, potom nedlouh² Φas architektem, naΦe₧ r. 1845 stal se prof. fysiky na krßl. akademii nßmo°nickΘ v Neapoli, r. 1847 na universit∞ tam₧e, r. 1848 °editelem meteorol. stanice na Vesuvu, kterΘho₧ ·°adu se vÜak ujal teprve po smrti Melloniho r. 1854. R. 1860 z°φzena pro n∞ho stolice terrestrickΘ fysiky na universit∞ neapolskΘ a sv∞°eno mu °editelstvφ fysikßlnφ observato°e. V∞noval se skoro v²hradn∞ studiu zjev∙ meteorologick²ch a pozoroval osobn∞ vÜecky erupce Vesuvu, Φasto s nebezpeΦφm ₧ivota. R. 1886 jmenovßn senßtorem. [Palmieri] vynalezl seismometr, anemograf, deÜ¥om∞r a elektrometr ke studiu atmosfΘrickΘ elekt°iny a j. a vydal mimo Φetnß pojednßnφ v ╗Annali dell' osservatorio Vesuviano½ samostatn∞: Incendio Vesuviano del 26. Aprile 1872 (Neap., 1872) a Il Vesuvio e la sua storia (t., 1880), obsahujφcφ v²sledky jeho pozorovßnφ na Vesuvu.
#######
#FB#
0K8
9F5
711A10
896B38
951B26
#FE#
#ED#
HESLO:Palmira##%1902%20%240%190565
Palmira
Palmira (Oppido nella Basilicata), m∞sto v italskΘ prov
Palmira, m∞sto v jihoamerickΘ republice Columbia
#######
#FB#
0K7
10O55Vxs0x000C3300/0x00000094/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmira (Oppido nella Basilicata), m∞sto v italskΘ prov##%1902%20%240%190566
67O48Vxs0x000C3462/0x00000094/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmira, m∞sto v jihoamerickΘ republice Columbia##%1902%20%273%190567
#FE#
#ED#
HESLO:Palmira (Oppido nella Basilicata), m∞sto v italskΘ prov##%1902%20%240%190566
Palmira: , d°φve Oppido nella Basilicata, m∞sto v ital. prov. a kraji Potenza; 4004 obyv. (1891); p∞stovßnφ bourc∙v a vina°stvφ.
Palmira
#######
#FB#
0J7
17F23
130O7Vxs0x000C30F8/0x0000007E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmira##%1902%20%240%190565
#FE#
#ED#
HESLO:Palmira, m∞sto v jihoamerickΘ republice Columbia##%1902%20%273%190567
Palmira: , m∞sto v jihoamerickΘ republice Columbia, v depart. Cauca; 15.000 obyv.; vyÜÜφ Ükola, p∞stovßnφ tabßku a chov dobytka.
Palmira
#######
#FB#
0J7
130O7Vxs0x000C30F8/0x0000007E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmira##%1902%20%240%190565
#FE#
#ED#
HESLO:Palmitin##%1902%20%298%190568
Palmitin, tuk zalo₧en² na kyselin∞ palmitovΘ.
#######
#FB#
0K8
26F18
#FE#
#ED#
HESLO:Palmitovß kyselina##%1902%20%314%190569
Palmitovß kyselina, C16H32O2, jest v tucφch bylinn²ch i zvφ°ecφch velmi rozÜφ°enß vedle stearovΘ a olejovΘ kyseliny, takΘ v japanskΘm vosku a ve vosku vΦelek φ v lebkßch vorva≥ov²ch rybossavc∙ p°ichßzφ slouΦena s vysok²mi alkoholy.-èupinky p°i 62░ tajφcφ. Rn.
#######
#FB#
0K18
21I2
24I2
27I1
256B3
#FE#
#ED#
HESLO:PalmitovΘ mßslo##%1902%20%372%190570
PalmitovΘ mßslo viz PalmovΘ mßslo
#######
#FB#
0K15
20O13Vxs0x000C4925/0x000008FB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%20%356%190578
#FE#
#ED#
HESLO:Palmo##%1902%20%380%190571
Palmo (ital., Üpan. a portug., pφ∩, z lat. palmus), starß mφra dΘlkovß: ve èpan∞lsku [Palmo] mayor po 9 pudalgßch = 20.898 cm a [Palmo] menor Φili de ribera = 6,966 cm; v Portugalsku a Brazilii [Palmo] de craveiro po 8 pollegadßch = 22 cm, v Italii = 24,91 cm.
#######
#FB#
0K5
31F3
43B6
85A7
93F5
123B2
128A7
136F5
150F6
165B2
194A7
205F8
236B2
257B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palmocarpon##%1902%20%430%190572
Palmocarpon a
#######
#FB#
0K11
#FE#
#ED#
HESLO:Sabalites##%1902%20%430%190573
Sabalites Lesqx. jsou p°edv∞kΘ plody, popsanΘ z t°etihor Ameriky; mohou b²ti zbytky p°edv∞k²ch palem, pon∞vad₧ palmy se zachovaly v t°etihornφm ·tvaru jak v listech, tak i v kmenech. EBr.
#######
#FB#
0K9
183B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palmotiµ##%1902%20%471%190574
Palmotiµ, jmΘno ÜlechtickΘ rodiny dubrovnickΘ, z nφ₧ vynikli jako spisovatelΘ:
Palmotiµ Junius (viz JihoslovanΘ)
Palmotiµ Gjore a Jaketa (viz JihoslovanΘ)
#######
#FB#
0K8
80O33Vxs0x000C3D4E/0x0000003B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmotiµ Junius (viz JihoslovanΘ)##%1902%20%488%190575
115O41Vxs0x000C3EAF/0x00000051/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmotiµ Gjore a Jaketa (viz JihoslovanΘ)##%1902%20%488%190576
#FE#
#ED#
HESLO:Palmotiµ Junius (viz JihoslovanΘ)##%1902%20%488%190575
Palmotiµ: Junius viz JihoslovanΘ, 446;
Palmotiµ
#######
#FB#
0J8
10F6
21O11Vxm0x002592B2/0x000009CD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1304%61%256%131503
40O8Vxs0x000C3B4F/0x000000A7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmotiµ##%1902%20%471%190574
#FE#
#ED#
HESLO:Palmotiµ Gjore a Jaketa (viz JihoslovanΘ)##%1902%20%488%190576
Palmotiµ: Gjore a [Palmotiµ] Jaketa viz JihoslovanΘ, 448 b.
Palmotiµ
#######
#FB#
0J8
10F5
18A10
29F6
40O11Vxm0x002592B2/0x000009CD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1304%61%256%131503
57B2
62O8Vxs0x000C3B4F/0x000000A7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palmotiµ##%1902%20%471%190574
#FE#
#ED#
HESLO:Palmov##%1902%20%513%190577
Palmov (╧αδⁿ∞oΓ·) Ivan SavviΦ, slavista rusk² (*1856), vzd∞lav se v duchovnφm seminß°i rjaza≥skΘm a v duch. akad. petrohradskΘ, byl poslßn za hranice a konal v letech 1882-84 studia v archivech a knihovnßch Lvova, Prahy, Ochranova, Vφdn∞, B∞lehradu, Zßh°ebu, Ca°ihradu a j., cestoval po Bulharsku, Athon∞, ╪ecku a Rumunsku a navrßtiv se do vlasti, zahßjil r. 1884 p°ednßÜky z oboru cφrkevnφch d∞jin slovansk²ch v duchovnφ akademii petrohradskΘ, kde jest dosud professorem. Poznav z vlastnφho nßzoru ₧ivot jednotliv²ch kmen∙ slovansk²ch, jest horliv²m a vynikajφcφm Φlenem slovanskΘho spolku petrohradskΘho, kde p∙sobφ jako mφstop°edseda, Φlen vydavatelskΘ kommisse i jako °eΦnφk a Üi°itel kulturnφch snah slovansk²ch. Nßzory sv²mi ve slovanskΘ otßzce p°imykß se ke Ükole starÜφch slavjanofil∙v a jest zejmΘna horliv²m p°φtelem ΦeskΘho nßroda, jeho₧ snahy, kulturnφ i spoleΦensk² ₧ivot d∙kladn∞ seznal i za pozd∞jÜφho svΘho pobytu v ╚echßch. Hlavnφ v∞deckΘ prßce jeho dot²kajφ se hnutφ husitskΘho. Spadß sem zejmΘna spis Gusitskoje dvi₧enije. Vopros o ΦaÜ∞ v gusitskom dvi₧eniji (Petrohr., 1881, magisterskß dissertace) a K voprosu o snoÜenijach Φechov-gusitov s vostoΦ. cerkovju v polovin∞ XV. v. (╗Christianskoje ╚t∞nije½, 1888-89, a o sob∞), kde otiskuje historick² dokument o stycφch husit∙v s cφrkvφ pravoslavnou. Z ostatnφch jeho pracφ uvßdφme: Iz put∞Üestvija po greko-slavjanskim zemljam (1890); Pamjatniki Kirillo-Metodijevskoj stariny v ╚echiji i Moraviji (╗Sbornφk½ ₧ßk∙v LamanskΘho, 1883); Caregradskij patriarch Fotij i jego otnoÜenije k sovremennomu jem u slavjanstvu (1891); IstoriΦeskij vzgljad na naΦalo avtokefaliji serbskoj cerkvi i uΦre₧d∞nije patriarÜestva v drevn∞j Serbiji (1891); Novyja dannyja ob uΦre₧d∞niji serbskoj archijepiskopiji sv. Savvoju (╗Christ. ╚t∞nije½, 1892 a o sob∞) a j. Mnoho statφ, recensφ a °eΦφ z oboru slovansk²ch d∞jin, zejmΘna cφrkevnφch a kulturnφch, otiskl v ╗Slav. Izv∞stijach½ a v ╗Slav. Obozr∞niji½. V ╗Cerkov. V∞stniku½ rediguje oddφl b∞₧n²ch zßle₧itostφ cφrkevnφch na slov. V²chod∞. ènk. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K6
8E8
18F11
1020B57
1121B75
1350B44
1403B61
1501B79
1589B105
1703B67
2037B4
2041N22Vyb0x006BF90B/0x0000019C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%19%0%290326
#FE#
#ED#
HESLO:PalmovΘ mßslo##%1902%20%356%190578
PalmovΘ mßslo Φ. palmov² olej je tuk p°ipraven² z plod∙ palmy olejovΘ (srv. Elae∩s). Tuku p°ipravenΘho lisovßnφm ΦerstvΘho obplodφ u₧φvß se na mφst∞ (na zßp. pob°e₧φ st°ednφ Afriky) k maÜt∞nφ pokrm∙v. Pro v²voz dob²vß se ve velikΘm tφm zp∙sobem, ₧e plody nechajφ se n∞kolik dnφ kvasiti, a₧ poΦnou hnφti, pak se va°φ a op∞t nechajφ le₧eti; kdy₧ obplodφ nßle₧it∞ zm∞klo, odd∞lφ se od jader a zφskß se z n∞ho lisovßnφm tuk, kter² se jeÜt∞ p°eva°ovßnφm a cezenφm Φistφ. P°ichßzφ ho do sv∞tovΘho obchodu ze zßp. Afriky a Brazilie asi 800.000 q. ╚erstvΘ [PalmovΘ mßslo] [PalmovΘ mßslo] mß tuhost mßsla, barvu oran₧ovou, v∙ni p°φjemnou fialkovou, na vzduchu a na sv∞tle bledne, a₧ se ·pln∞ vybφlφ, zßrove≥ pozb²vß p°φjemnΘ v∙n∞ a nab²vß ostrΘho, ₧luklΘho zßpachu; ΦerstvΘ mß bod tßnφ 27 ░C, starΘ 30 a₧ 42 ░C. [PalmovΘ mßslo] [PalmovΘ mßslo] obsahuje jako hlavnφ souΦßstky tripalmitin a triolein, vedle toho v₧dy volnΘ kyseliny palmitovou a olejovou a glycerin, kter²ch ₧luknutφm stßle p°ib²vß, vedle toho obsahuje vonnou silici a barvivo v tuku rozpuÜt∞nΘ, nikoliv suspendovanΘ; toto barvivo niΦφ se ·Φinkem sv∞tla, tepla neb okysliΦenφm, nikoliv zm²deln∞nφm, tak ₧e m²dlo, p°ipravenΘ z ΦerstvΘho [PalmovΘ mßslo] ho [PalmovΘ mßslo]-la, mß takΘ barvu oran₧ovou. V studenΘm lφhu [PalmovΘ mßslo] [PalmovΘ mßslo] mßlo se rozpouÜtφ, v horkΘm dost snadno, nejsnßze v aetheru; zm²del≥uje se snadno a takΘ se ho nejv∞tÜφ mno₧stvφ spot°ebuje v mydlß°stvφ, krom toho se ho u₧φvß na v²robu svφΦek a mazadel. Jßdra, zb²vajφcφ po odd∞lenφ obplodφ, dovß₧ejφ se u velikΘm mno₧stvφ do Evropy a zde se z nich tΘ₧ dob²vß mßslo t. zv. palmitovΘ Φ. mßslo z jader palmov²ch. Za tφm ·Φelem se jßdra pra₧φ, roztloukajφ na tluΦ, ze kterΘ se pak dobude tuku lisovßnφm nebo vyluhovßnφm sirouhlφkem; mßslo lisovßnφm dobytΘ mß barvu ₧lutavou neb Üedou a vy₧aduje jeÜt∞ bφlenφ, kde₧to vyluhovßnφm dobytΘ je hned bφlΘ; ΦerstvΘ mß p°φjemnou v∙ni i chu¥, snadno vÜak ₧lukne a nab²vß pak zßpachu ÜtiplavΘho jako mßslo kokosovΘ, kterΘmu se v∙bec podobß. Bod tßnφ je 25-26 ░C, hutnota p°i 15 ░C 0,952; obsahuje triolein a triglyceridy celΘ °ady pevn²ch, mastn²ch kyselin, starΘ krom toho i uvoln∞nΘ kyseliny mastnΘ. U₧φvß se ho v mydlß°stvφ tak jako mßsla kokosovΘho. Do Evropy dovß₧i se roΦn∞ p°es million q jader palmov²ch. LÜ.
#######
#FB#
0K13
17F11
76F4
80D1
81F1
537B2
548A15
564A15
803A15
819A15
1191A15
1210A15
1271A15
1287A15
1597F5
1610F9
2266B1
2285B3
#FE#
#ED#
HESLO:PalmovΘ vφno##%1902%21%240%190579
PalmovΘ vφno viz Cocos, str. 481 a.
#######
#FB#
0K12
17O5Vxe0x0034A19A/0x000014D5/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0505%79%447%053986
33B2
#FE#
#ED#
HESLO:Palmov² cukr##%1902%21%248%190580
Palmov² cukr vyrßbφ se v tropick²ch krajinßch primitivnφm zp∙sobem z mφzy r∙zn²ch palem (Arenga, Cocos, Borassus, Caryota, Phoenix). Mφza, vytΘkajφcφ z mφst ·mysln∞ poran∞n²ch, chytß se do nßdob a co nejrychleji se odpa°φ (aby se p°edeÜlo zkvaÜenφ), zahuÜt∞nß nechß se vystydnouti ke krystallisaci, naΦe₧ syrup nechß se vykapati. Nabude se tφm ovÜem suroviny barvy tmavΘ, kterΘ se vÜak p°φmo u₧φvß ke slazeni, z nouze i za potravinu. V britskΘ V²ch. Indii vyrobφ se ho roΦn∞ 1 a₧ 1 1/2 mill. a. LÜ.
#######
#FB#
0K12
89B41
482H1
484I1
492B2
495B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palmov² mys##%1902%21%347%190581
Palmov² mys viz Palmas 1).
#######
#FB#
0K11
16O6Vxs0x000BE29C/0x00000078/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%17%438%190547
#FE#
#ED#
HESLO:Palmov² olej##%1902%21%356%190582
Palmov² olej viz PalmovΘ mßslo.
#######
#FB#
0K12
17O13Vxs0x000C4925/0x000008FB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%20%356%190578
#FE#
#ED#
HESLO:Palmoxylon##%1902%21%364%190583
Palmoxylon Schenk, zkamen∞lΘ kmeny vßlcovitΘ s ojedin∞l²mi svazky cevnφmi, ulo₧en²mi do zßkladnφho pletiva m∞kΦφho. P°ichßzejφ (jako₧to neklamnΘ zbytky kmen∙ palmov²ch) zejmΘna v ·tvaru t°etihornφm, kde se takΘ zachovaly i listy palmovΘ. Kmeny podobnΘ znßmy jsou v Evrop∞ z vrstev zemsk²ch v krajinßch od Pa°φ₧e a₧ do Sev. N∞mecka. V jin²ch konΦinßch zem∞ byly objeveny zkamen∞lΘ kmeny tΘho₧ rßzu v Egypt∞, na Ceylon∞ a v zßp.-ind. ostrovech. NßÜ k°φdov² Paimacites Cda, d°φve takΘ sem poΦφtan², nßle₧φ jako₧to zk°emen∞l² ko°φnkov² obal kmen∙ kapradinov²ch k rostlinßm tajnosnubn²m, cevnat²m (viz Palmacites). EBr.
#######
#FB#
0K10
455B10
597O10Vxs0x000BD57C/0x000001E0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%16%455%190541
610B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palmus##%1902%21%488%190584
Palmus (lat.), °φmskß mφra dΘlkovß. [Palmus] jest vlastn∞ Üφ°ka sev°en²ch prst∙ jednΘ ruky (vyjma palec), je₧ rovnß se 1/4 dΘlky stopy. 1 [Palmus]-4 digiti = 0,074 m = 1/4 °φm. stopy. 4 palmi = 1 pes, 5 palmi = 1 palmipes, 6 palmi = 1 cubitus. Pozd∞ji p°ichßzφ u ╪φman∙v tΘ₧ [Palmus] maior = 3/4 °φm. stopy; z tohoto [Palmus] maior vznikl italsk² palmo (v. t.).
#######
#FB#
0K6
36A8
119H1
121I1
138A8
164B1
168H1
170I1
275A8
292H1
294I1
317A8
#FE#
#ED#
HESLO:Palmy##%1902%21%0%190585
Palmy (Palmae), Φeled' rostlin 1d∞lo₧n²ch obsahujφcφ p°evahou stromy Φasto znaΦn∞ vysokΘ, jejich₧ hlavnφ ko°en zßhy odumφrajφcφ nahrazen jest Φetn²mi jednoduch²mi nebo rozv∞tven²mi ko°eny vedlejÜφmi. Kmen, t. zv. rokyt, palem jest obyΦejn∞ Ütφhl² a vßlcovit², n∞kdy u zpodiny nebo uprost°ed znaΦn∞ji ztloustl², nebo jest tenk² rßkosovit² a zßrove≥ a₧ 150 m dl., nebo jest ·pln∞ zkrßcen². Zpravidla jest rokyt jednoduch² (s v²j. Hyphaene thebaica) n. opat°en v∞tvemi jen podzemnφmi a p°φzemnφmi, slou₧φcφmi k mno₧enφ palem, a brßzd∞n na povrchu na p°φΦ bu∩ krou₧kovit²mi jφzvami po odpadl²ch listech n. obalen jejich Φasto trnit²mi °apφky nebo pochvami. Uvnit° mß rokyt hojnΘ roztrouÜenΘ cevnφ svazky p°ispßvajφcφ k jeho pru₧nosti a vbφhajφcφ na jeho povrchu do list∙. Tyto, t. zv. v∞jφ°e, tvo°φ na temenu rokytu obyΦejn∞ mohutnou korunu n. koÜ a jsou jen z°φdka celokrajnΘ; Φast∞ji jsou zpe°en∞ n. v∞jφ°ovit∞ rozd∞lenΘ, v∙bec velmi r∙znotvarΘ a obyΦejn∞ vφce mΘn∞ ko₧ovitΘ. Konce ·tlejÜφch v∞jφ°∙ n. jejich ·krojk∙ b²vajφ podΘl ₧il rozt°epenΘ a nejdolejÜφ ·krojky list∙v ostnitΘ. Kv∞ty velmi drobnΘ a neobyΦejn∞ ΦetnΘ sklßdajφ ÜtφhlΘ, v laty sestavenΘ klasy n. palice vynikajφcφ bu∩ z pa₧dφ list∙ nebo tvo°φcφ na vrcholu kmene vzp°φmenou latu (Corypha a. Sagus). MladΘ kv∞tenstvφ palem obaleno jest dv∞ma n. n∞kolika tuh²mi, prchav²mi n. stßl²mi pochvami. Kv∞ty jsou tΘm∞° v₧dy pravidelnΘ, pometßnφm 1pohlavnφ a pak bu∩ jedno- n. 2domΘ a sklßdajφcφ se z 5 t°φΦlen²ch p°eslen∙, z nich₧ 2 nßle₧ejφ obalu (kalichu a korun∞), 2 tyΦinkßm a u pestφkov²ch kv∞t∙ 1 p°eslen (z°φdka 2) plodolist∙m. Kalich jest z°φdka zelen²; Φast∞ji jest r∙₧ov² n. ₧lut² jako koruna. Mφsto pravideln²ch 6 tyΦinek b²vajφ n∞kdy pouze 3, nebo jest jich 9 n. 12 i vφce s nitkami prost²mi n. vφce mΘn∞ srostl²mi a s praÜnφky do vnit° obrßcen²mi. Svrchnφ 3pouzdr² semenφk sklßdß se ze 3 (z°φdka 6) obyΦejn∞ spolu srostl²ch plodolist∙, chovajφcφch po 1 vajφΦku, z nich₧ nejΦast∞ji pouze 1 b²vß oplozeno. ╚n∞lka lest krßtkß n. chybi ·pln∞. Plod jest bu∩ bobule (na p°. datle) nebo peckovice, ne-li o°ech (o°ech kokosov²), vyvinuje se bu∩ pouze z 1 nebo ze vÜech 3 plodolist∙v a jest dle povahy semenφku na povrchu bu∩ hladk² nebo Üupinat². Oplodφ sklßdß se z tuhΘ poko₧ky, ze st°ednφ cevami opl²vajφcφ vrstvy a z vnit°nφ vrstvy, kterß n∞kdy dor∙stß v tlustou a velmi tvrdou pecku. Tato jest na mφst∞, kudy se mß klφΦek na povrch prodrati, bu∩ slabÜφ neb ·pln∞ d∞ravß. Semeno obsahuje hojn∞ suchΘho n. olejnatΘho, Φasto velmi tvrdΘho bφlku, v n∞m₧ blφ₧e povrchu ulo₧en mal², ko°φnkem ku povrchu obrßcen² zßrodek. [Palmy], zvanΘ pro sv∙j namnoze ztepil² vzr∙st (ne-li zßrove≥ i pro mnohonßsobn² u₧itek) krßlovnami (principes = kn∞₧nami) rostlinstva, da°φ se v poΦtu asi 1000 druh∙ tΘm∞° v²hradn∞ v tropick²ch krajinßch zvlßÜt∞ v po°φΦφch a na b°ehu mo°skΘm a to ve v∞tÜφm poΦtu v polokouli zßpadnφ ne₧ ve v²chodnφ. Jejich nejsevern∞jÜφ hranice sahß po 43░ 45' s. Ü. (v okolφ Nizzy) a nejji₧n∞jÜφ hranice asi po 40░ j. Ü. (na ostrov∞ Pittu). Jako ub²vß palem od rovnφka sm∞rem k severu a jihu, tak ztenΦuje se poΦet jejich i ve sm∞ru vertikßlnφm: nejvyÜÜφ stanoviÜt∞ dosahujφ na Himßlaji, kde da°φ se Ceroxylon andicola jeÜt∞ ve v²Üi tΘm∞° 3000 m n. m., t. j. dvakrßt v∞tÜφ ne₧ naÜe Sn∞₧ka. Dle povahy semenφku a plodu Drude d∞lφ [Palmy] v podΦel. Lepidocarynae, Borassinae, Ceroxylinae a Coryphinae. I. Lepidocarynae (ÜupinoplodΘ). Listy zpe°enΘ n. v∞jφ°ovitΘ, kv∞ty dvojakΘ semenφku s plodolisty spolu srostl²mi, opat°enΘho na povrchu krun²°em Üupin spirßln∞ sestaven²ch, koncem dol∙ sm∞°ujφcφch a poslΘze zk°emen∞l²ch. Plod, bobule, vyr∙stß ze vÜech 3 dvouvajeΦn²ch plodolist∙, jest vÜak 1semen². K nim nßle₧ejφ: 1. Calameae, rotany n. [Palmy] rßkosovitΘ, jejich₧ tenk², n∞kdy pniv² kmen jest oddßlen∞ listnat², list∙ zpe°en²ch, kv∞ty jsou 2domΘ a plody zvφcφ lφskov²ch n. vlaÜsk²ch o°ech∙. (Calamus L. neb Dae. monorops Bl.)-2. Raphieae, kmene tlustΘho, v mlßdφ Φasto ÜkrobovitΘho, list∙ zpe°en²ch, kv∞t∙ 1dom²ch a plod∙ zvφci slepiΦφho vejce. (Metroxylon Rottb., Sagus Rumph.)-3. Mauritieae, kmene sloupovitΘho, s listy v∞jφ°ovit²mi, s kv∞ty 2dom²mi a s plody a₧ zvφci slepiΦφho vejce. (Mauritia L. a Lepidocaryum Mart.) II. Borassinae (lontarovitΘ). P°φm², jednoduch² n. rozv∞tven² kmen mß listy v∞jφ°ovitΘ, kv∞ty 2domΘ a plody bu∩ rozpadßvajφcφ se ve 3 jednosemenΘ o°φÜky, nebo 1semenΘ a z jedinΘho plodolistu vzrostlΘ. 1. Borasseae: a) s kmenem jednoduch²m (Borassus L. a Lodoicea Labill); b) s kmenem rozv∞tven²m (Hyphaene GΣrtn.). III. Ceroxylinae (voskovl≥ovitΘ). Na kmenu rozmanitΘho tvaru jsou listy sudozpe°enΘ, kv∞ty obyΦejn∞ 1domΘ a plody 1semenΘ.-1. Cocoineae, kmen obyΦejn∞ pr∙m∞rn∞ vysok² nebo vyÜÜφ, listy s pφrky ·zk²mi a tuh²mi, o tlustΘ st°ednφ ₧φle, pochvy 2, stßlΘ, a plod ze 3 plodolist∙ vyvinut², 1semen², s peckou o 3 porßch a semenem srostl²m s bφlkem. (Cocos L., Elae∩s Jacq., Attalea HBK., Jubaea HBK.)-2. Arecineae, kmen zpravidla vysok², lφstky se silnou ₧ilou, pochvy 2 za kv∞tu prchavΘ, plod jako u p°edeÜl., avÜak bobule n. o°ech semene s bφlkem nesrostlΘho. (Areca L., Euterpe Mart., Oreodoxa Willd.)-3. Hyophorbeae, kmen bu∩ nφzk² nebo vysok² n. rßkosovit², lφstky i o n∞kolika siln²ch ₧ilßch, pochvy 4, bobule 1sem., z jedinΘho plodolistu vyr∙stajφcφ. (Ceroxylon HB., Chamaedorea, Hyophorbe.)-4. Geonomeae, kmen bu∩ nφzk² rßkosovit² n. ₧ßdn², listy n∞kdy pouze 2klanΘ i s mnoh²mi ₧ilami, pochvy 2, bobule pouze z 1 plodolistu vyvinutΘ a drobnΘ (pouze u r. Phytelephas znaΦn∞ velkΘ, n∞kolikasemenΘ peckovice. Geonoma Willd., Manicaria Gaertn.).-5. Iriarteae, kmen sloupovit², n∞kdy uprost°ed v°etenovit², na tlust²ch vzduÜn²ch ko°enech postaven², listy lichozpe°enΘ s lφstky rhombick²mi, n∞kdy znaΦn∞ velik²mi a zubat²mi; pochev 4-6 stal²ch, kv∞ty 1- n. 2domΘ, bobule pouze z 1 plodolistu se vyvinujφcφ. (Iriartea R. et P., Klopstockia Karst.)-6. Caryotineae s kmenem obyΦejn∞ sloupovit²m a vysok²m, list∙ jednoduÜe n. dvojnßsob zpe°en²ch, pφrek o 1 n. vφce paprskovit²ch ₧ilßch. Kv∞ty 1- n. 2domΘ s 1-3 plodolisty spolu srostl²mi a plody 1-3semenΘ bez pecek. (Caryota L., Arenga Labill.) IV. Coryphinae (sarybovitΘ). Kmen tlust², Φasto vysok², obalen² naho°e zbytky list∙ zpe°enon. dlanitodφln²ch. Pochev jest n∞kolik, mal²ch a stßl²ch. Kv∞ty jsou 2domΘ n. obojakΘ a plody 1-3semenΘ bobule n. peckovice.-1. Phoeniceae, listy lichozpe°enΘ s pφrky brßzd∞n²mi, kv∞ty 2domΘ a plody du₧natΘ bobule (Phoenix L.).-2. Sabaleae, listy v∞jφ°ovitΘ, kv∞ty obojakΘ n. 2domΘ a plody peckovice n. bobule. (Chamaerops L., Sabal Adans., Copernicia Mart.) [Palmy] sk²tajφ tuzemc∙m neobyΦejnΘho a mnohß z nich i rozmanitΘho u₧itku jednak sv²mi kmeny a listy, jednak plody a r∙zn²mi Ü¥avami. ZvlßÜt∞ prospφvajφ cevnφmi svazky na r∙znß pletiva: americk² rod Sabal, Attalea a Raphia, evropsk² r. Chamaerops a v. j.; Ükrob dob²vß se z r. Arenga (V²ch. Indie a j.), Metroxylon (Sund), Sagus (MoluckΘ ostr.), Oreodoxa (Zßp. Indie) a Mauritia (Brazilie); cukr, po p°φpad∞ vino a j. lihoviny dßvß Arenga, Borassus (V²ch. Indie, Ceylon a j.), Raphia vinifera (Afrika), Phoenix, Cocos a j.; olej dob²vß se z r. Cocos a Elae∩s (Afrika); vosk vypocuje se z list∙ r. Copernicia (Brazilie) a z kmen∙ jihoamerick²ch r. Klopstockia a Ceroxylon; rostlinnou slonovinu dßvajφ jßdra jihoamer. r. Phytelephas a jin² tvrd² materißl na soustru₧nickΘ zbo₧φ pecky o°ech∙ rozl. druh∙.-N∞kterΘ [Palmy], na p°. Cocos, p∞stujφ se pro u₧itek po vÜech tropick²ch konΦinßch, mnohΘ, na p°. Corypha, Seafortia, Caryota, Phoenix a j., jsou ozdobou tepl²ch sklenφk∙, Chamaerops vysazuje se v ╚echßch na lΘto i do sad∙, kde₧to Latania borbonica (druh palem v∞ji°ovit²ch) a Phoenix reclinata (druh palem zpe°enolist²ch) dochßzφ obliby i v mnoh²ch domßcnostech. V tomto p°φpad∞ vy₧adujφ [Palmy] v lΘt∞ hojnΘ vlßhy a v zim∞ jen skrovnΘho zvla₧ovßnφ odra₧enou vodou; v∙bec pak obΦasnΘho kropenφ a om²vßni list∙v.-[Palmy] v symbolickΘm smyslu znamenajφ krßsu, trvanlivost, mφr, vφt∞zstvφ a pod.-MnohΘ druhy palem rostly ji₧ v dobßch t°etihornφch, z nich₧ n∞kterΘ i v ╚echßch. D∞d.
#######
#FB#
0K5
7B6
355B1
428B17
781F6
1244B7
1255B5
2578A7
2679B9
3164B18
3208B1
3293A7
3311F84
3682B8
3692F6
3702A7
3710F10
3858B7
3873B4
3878B8
3895B8
4012B10
4031B5
4048B10
4155B8
4169B12
4189F28
4393B12
4429B8
4443B8
4461B1
4486B8
4504F32
4630B9
4846B5
4856B4
4860D1
4861B1
4870B7
4884B6
4900B9
5059B5
5069B7
5084B8
5104B11
5255B9
5270B23
5298B9
5458B11
5510B7
5526B9
5549B9
5806B8
5825B11
5848B11
6062B7
6074B6
6090F26
6309B10
6396B7
6412B8
6493B10
6508B5
6522B10
6540A7
6739B14
6756B6
6776B10
6796F5
6817B6
6844B10
6863B5
6886B8
6910B8
6931F4
6972B16
7017B15
7043B14
7064F4
7084B5
7092B4
7096D1
7097B1
7109F4
7137B10
7187B11
7201B9
7212F20
7259B11
7350A7
7366B5
7440B7
7449B27
7514B10
7573B17
7619B17
7731A7
7855A7
7948F5
8017B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palmyra##%1902%22%463%190586
Palmyra, semitsky Tadmor, nynφ T·dmir neb Tφdmir, velikolepΘ z°φceniny slavnΘho starov∞kΘho m∞sta v oase uprost°ed syrskΘ pouÜt∞, polo₧enΘ mezi H÷msem (Himsem) a Eufrßtem. Vznik [Palmyra]-ry v oase vodou bohatΘ nepochybn∞ souvisφ s hromadn²m p°φchodem Aramsk²ch kol r. 1000 p°. Kr., ale ztoto₧≥ovßnφ s biblick²m Tamarem sluÜφ odmφtnouti. Obchodnφho v²znamu i rozkv∞tu nabyla [Palmyra] za dob persk²ch, stavÜi se d∙le₧itou stanici karavan od eufrßtskΘho ·stφ a ze Saby se zbo₧φm indsk²m na sever se beroucφch. Za doby hellΘnistickΘ [Palmyra] byla i p°ednφm skladiÜt∞m pro hedvßb a zbo₧φ ΦφnskΘ, Φφm₧ obyvatelΘ nabyli neobyΦejnΘho bohatstvφ. Triumvir M. Antonius pokouÜel se o [Palmyra]-ru, ale obyvatelΘ prchli p°ed nφm r. 34 p°. Kr. k Parth∙m, s nimi₧ ₧ili v dobr²ch stycφch. Za vßlek Trajßnov²ch s Parthy [Palmyra] byla zbo°ena, ale Hadrian ji obnovil a p°ezd∞l Hadrianopolφ, naΦe₧ rychle se op∞t vzmohla a ve III. stol. po Kr. dostoupila v²Üe hmotnΘho i kulturnφho v²voje svΘho. VelikolepΘ stavby a Φil² ₧ivot duÜevnφ jsou charakteristikou tehdejÜφ [Palmyra]-ry, zejmΘna pak nßpisy (nejstarÜφ z r. 9 p°. Kr. ), z nich₧ vidno, ₧e bylo obyvatelstvo p∙vodem i jazykem velice pomφÜeno. Jßdro bylo arabskΘ, je₧ vÜak psalo nßpisy aramsky; vedle Arab∙v ob²vali tam RekovΘ, IsrßΘlitΘ, ╪φmanΘ i PerÜanΘ. Krom∞ obvykl²ch bo₧stev semitsk²ch ct∞n p°edevÜφm v [Palmyra]-y°e Baal, ochrßnce m∞sta (Malachbel). 8. dubna 137 po Kr. dostalo se [Palmyra]-y°e cis. Hadrianem v²sady nßpisn∞ zachovanΘ, kterou₧ zprßva m∞stskß pod dozorem syrskΘho prokonsula oddßna rad∞ a dv∞ma volen²m archont∙m. Caracalla obda°il [Palmyra]-ru italsk²m prßvem a uΦinil ji koloniφ. Ale za zlo°ßd∙ III. stol. po Kr. [Palmyra] pokusila se o nabytφ samostatnosti ve spolku s °φÜφ novoperskou. P∙vodcem t∞chto snah byl vzneÜen² Palmy°an Odhainat, lat. Odaenathus, syn Hairan∙v, kter² dosßhl v ╪φm∞ hodnosti senßtorskΘ. Jemu poda°ilo se kol r. 250 po Kr. zalo₧iti v [Palmyra]-y°e samostatnΘ panstvφ, ale zßhy odstran∞n byl prokonsulem Rufinem. MladÜφ syn jeho Odhainat II. za dob cφsa°e Valerißna zalo₧il samostatnou °φÜi Palmyrskou, kterß krom∞ Syrie zahrnovala i Egypt a valnou Φßs¥ MalΘ Asie. Ve vßlce PerÜan∙ s ╪φmany p°idr₧oval se t∞chto, dosßhl hodnosti konsulßrskΘ a po zajetφ Valerißnov∞ r. 260 pokraΦoval v ·sp∞ÜnΘm boji, tak ₧e pronikl a₧ p°ed sßm KtΘsif≤n. V nßpisφch naz²vß se krßlem krßl∙v a hlavnφ m∞sto svΘ ozdobil znamenit²mi stavbami. Kdy₧ r. 267 podlehl ·kladnΘ vra₧d∞, ujala vlßdu vdova jeho Bath Zabai nebo ZΘnobia, panφ duchaplnß a energickß, kterß °φdφc se radami °eckΘho filosofa Longina °φÜi Palmyrskou mocn∞ spravovala. Kdy₧ cφsa° Aurelianus ji vyzval, aby uznala °φmskou svrchovanost, odep°ela ZΘnobia, naΦe₧ cφsa° r. 271 z Emesy skrze pouÜ¥ vnikl do oasy, [Palmyra]-ru vzal a zbo°il a °φÜi Palmyrskou vyvrßtil. ZΘnobia odvleΦena do Italie, Longinus odpraven. Dioklecißn [Palmyra]-ru obnovil, ale n∞kdejÜφho lesku nenabyla a r. 744 byla skrze Araby zbo°ena po druhΘ. Od tΘ doby pam∞t [Palmyra]-ry na zßpad∞ zanikla a teprve r. 1678 byla objevena agentem anglick²m v Halebu Huntingtonem. Trosky palmyrskΘ zßvodφ s troskami persepolsk²mi. Nejznamenit∞jÜφ budovy jsou velikolep² chrßm Baal∙v jako₧to boha slunce, velikß budova sloupovß neznßmΘho ·kolu a trosky zvlßÜtnφho zp∙sobu v okolφ m∞sta.-Srv. Wood a Dawkins, Les ruines de [Palmyra]-re autrement dite Tedmor au DΘsert (Pa°., 1812); Bernoville, Dix jours en [Palmyra]-rΦne (t., 1868); Knφ₧e Abamelek Lazarev, Paljmira, archeologiΦeskoje izsl∞dovanije (Petr., 1884); Mordtmann, Palmyrenisches (Berl., 1899). PÜk.
#######
#FB#
0K7
18F6
31F6
42F6
178A9
312F7
375A9
531A9
675A9
806A9
863F12
1051A9
1349A9
1385F9
1428A9
1595A9
1678A9
1796F8
1811B10
1924A9
1993F8
2018F12
2075F15
2316F9
2469F10
2485F7
2561F7
2614F10
2741A9
2855A9
2968A9
3057F13
3311A9
3395A9
3406D1
3544B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palmyrovß palma##%1902%23%41%190587
Palmyrovß palma viz Borassus.
#######
#FB#
0K15
20O9Vxd0x0028F23C/0x00000FEA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0404%66%265%043097
#FE#
#ED#
HESLO:Palnatoki##%1902%23%50%190588
Palnatoki, nßmo°sk² loupe₧nφk, podle Saxona Gram. pr² p∙vodu slovanskΘho, narodil se na ostr. Fynu a vyhnßn byv z vlasti zalo₧il r. 980 m∞sto mo°sk²ch loupe₧nφk∙ skandinavsk²ch a slovansk²ch Jomsburg neboli Julin (Volyn), kterΘ znamenit∞ opevnil a v n∞m p°φsnou kßze≥ zavedl. Odtud znepokojoval n∞jakou dobu severnφ Evropu. Pov∞sti o n∞m vypravujφcφ zmi≥ujφ se o podobnΘm st°φlenφ k jablku, jako pov∞st o VilΘmu Tellovi. Srv. Khull, Die Geschichte [Palnatoki]-s und der Jomsburger (èt. Hradec, 1892).
#######
#FB#
0K9
191F8
207F13
448A11
#FE#
#ED#
HESLO:Pal≤czi##%1902%23%149%190589
Pal≤czi, ze slovanskΘho Polovci, obyvatelΘ polnφ, slovou Ma∩a°i v ₧up∞ hecesskΘ, borsodskΘ, gemerskΘ a dφlem i novohradskΘ, majφcφ zvlßÜtnφ svou v²slovnost ma∩arÜtiny. Pochodφ pr² od on∞ch Kumßn∙, kte°φ p°iÜli do Uher za krßle Kolomana a èt∞pßna II. v l. 1104-1131 a usadili se na horßch matransk²ch. [Pal≤czi] jsou vesm∞s katolφci.
#######
#FB#
0K7
24F7
301A9
#FE#
#ED#
HESLO:Palolo##%1902%23%215%190590
Palolo (Lysidice viridis Gray), Φerv krou₧kovit² ze °ßdu mo°sk²ch Φerv∙ Üt∞tinat²ch (Polychaeta), z pod°ßdu Errantia. Rod Lysidice Sav. jest blφzk² p°φbuzn² rodu Eunice Quatref. (v. t.), liÜe se od n∞ho hlavn∞ nedostatkem p°φv∞sk∙ ₧abernφch a tφm, ₧e mß na p°φd∞ toliko trΘ tykadel. Druh, o n∞m₧ tuto zmi≥ujeme se, ₧ije v korßlov²ch ·tesφch p°i pob°e₧φ ostrov∙ Fid₧ijsk²ch, Samojsk²ch, Gilbertov²ch a ostrov∙ Tonga. T∞lo dosahuje dΘlky a₧ 50 cm, Üφ°ky 2-6,5 mm, u sameΦk∙ jest bφlΘ a₧ sv∞tlohn∞dΘ, u samiΦek Üed∞ indigovΘ a₧ tmavozelenΘ barvy. Pamßtn² jest zp∙sobem objevovßnφ svΘho v dob∞ pohlavnφ. Trup, obsahujφcφ produkty pohlavnφ, vajφΦka, po p°φpad∞ chßmy, odtrhuje se od p°φdy. Tato z∙stßvß v ·tesech korßlov²ch a pravd∞podobn∞ dopl≥uje se regeneracφ, trupy pak pomocφ veslovit²ch komolc∙ no₧nφch pohybujφ se voln∞ a napl≥ujφ v obrovsk²ch massßch vodu okolnφ. PoΦnou vyskytovati se za svφtßnφ rannφho i mizejφ krßtce po v²chodu slunce. Trupy toti₧ rozpadßvajφ se i uvol≥ujφ produkty pohlavnφ, tak ₧e po v²chodu slunce nalΘzajφ se ve vod∞ toliko vajφΦka (zelenΘ barvy, 0,21 mm vel.) a chßmy. HromadnΘ objevovßni se trup∙ d∞je se podivuhodn∞ toliko v urΦitou dobu roΦnφ, dvakrßte do roka, mezi zaΦßtkem Φervna a koncem Φervence (na ostrovech Gilbertov²ch) neb mezi zaΦßtkem °φjna a koncem listopadu (na ostatnφch ostrovech), a to v₧dy za poslednφ Φtvrti m∞sφce. Domorodc∙m trupy jsou vynikajφcφ pochoutkou, lovφ je za velik²ch slavnostφ a jedφ je syrovΘ neb upravenΘ. èc.
#######
#FB#
0K6
8B16
85B10
108B9
122B8
162B6
442B2
458B2
1080B2
1473B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palomar##%1902%23%504%190591
Palomar Jan, vynikajφcφ osobnost v nßbo₧ensk²ch d∞jinßch XV. stol. Byl archidiakonem (arcipryÜtem) barcelonsk²m, doktorem dekret∙, pape₧sk²m kaplanem a auditorem. Do pop°edφ vystupuje za koncilia BasilejskΘho, kde za nep°φtomnosti Cesari niho (v Φci a₧ zß°φ 1431) byl s Janem z Dubrovnφka jeho zßstupcem. Nejvφce proslul svou ·Φastφ v jednßnφ koncilia s husity. Za disputacφ v Basileji (1433) [Palomar] mluvil proti husitskΘmu Φlßnku o sv∞tskΘm panovßnφ kn∞₧φ, naΦe₧ byl Φlenem koncilnφho poselstva do Prahy na ja°e i na podzim t. r., roku 1434 ·Φastnil se jednßnφ o ╗Φeskou otßzku½ v Basileji, jako₧ i akce k osvobozenφ Plzn∞; v lΘt∞ t. r. byl ji₧ op∞t s poselstvφm v ╪ezn∞, na poΦ. r. 1435 ve Vφdni a v lΘt∞ t. r. v Brn∞. V zim∞ r. 1435-36 ·Φastnil se jednßnφ v Uher. B∞lehrad∞ a v lΘt∞ r. 1436 byl p°i ujednßnφ kompaktßt v Jihlav∞. V tomto jednßnφ [Palomar] byl vlastn∞ duÜφ poselstva koncilnφho a on takΘ mß hlavnφ zßsluhu o koneΦn² v²sledek jednßnφ: [Palomar] uplatnil tu pln∞ nejen svou uΦenost a svou jemnou dialektiku, ale takΘ svΘ velikΘ schopnosti diplomatickΘ. Jsou znßma jeho slova, ₧e s ╚echy nutno naklßdati jako s kon∞m nebo mezkem, ne₧ se mu p°ehodφ ohlßvka (v lΘt∞ 1433). Proto takΘ u ╚ech∙v oblφben nebyl. Po ujednßnφ kompaktßt z∙stal v Praze a₧ do konce r. 1436, pracuje tu proti rozhodn²m husit∙m, zejmΘna proti Rokycanovi. R. 1437 v Basileji mluvil op∞t proti podßvßnφ svßtosti oltß°nφ dφtkßm, je₧ hßjil Prokop z Plzn∞. Kdy₧ se p°iost°il spor pape₧e s konciliem v otßzce ╗°eckΘ unie½, [Palomar] p°estoupil na stranu pape₧ovu, hßje v∞c tohoto i literßrn∞. Odtud jeho jmΘno z d∞jin mizφ.
#######
#FB#
0K7
8F3
393A9
851A9
955A9
1506A9
#FE#
#ED#
HESLO:Palomino##%1902%24%265%190592
Palomino Juan BernabΘ, malφ° a ryjec Üpan. (*1692 v Cordob∞-å1777 v Madrid∞). UΦil se u svΘho str²ce Palomina y Velasca malφ°stvφ a pozd∞ji ryjectvφ. Prvnφ jeho prßce byly titulnφ listy ke spis∙m str²cov²m, do nich₧ ryl takΘ obrazy anatomickΘ. Filip V. povolal jej do Madridu a [Palomino] byl jmenovßn dvornφm ryjcem a prof. ryjectvφ na akademii nov∞ zalo₧enΘ. Z nejlepÜφch jeho rytin uvßdφme: Sv. Bruno, podle sochy Pereyrovy, Zßzrak sv. Isidora, podle obrazu Carrenova, Sv. Petr ve v∞zenφ, podle Roδlasa, pak mnoho rytin portraitnφch.-Syn jeho Juan Fernando [Palomino] (å1793 v Madrid∞) byl rovn∞₧ vynikajφcφ ryjec.
#######
#FB#
0K8
9F13
278A10
394B9
428B18
472B18
546F13
560A10
#FE#
#ED#
HESLO:Palomino y Velasco##%1902%24%389%190593
Palomino y Velasco [-asko] don Acisilo Antonio (*1653 v Bujalanci u Cordovyå1726 v Madrid∞). PoΦal studovati v Cordob∞ prßva a theologii, ale zßhy zanechal v∞dy a obrßtil se na drßhu um∞leckou. UΦil se nejprve u Valdesa Leala, pak u Alfara, ₧ßka Velasquezova. Potom r. 1678 [Palomino y Velasco] odebral se do Madridu, kde seznßmil se s Carre±ou de Miranda a Claudiem Coδllem, kter² mu sv∞°il provedenφ sv²ch fresk v palßci Prado. [Palomino y Velasco] vykonal prßci s takov²m ·sp∞chem, ₧e byl jmenovßn krßl. malφ°em r. 1688. P°i dekoraci Escurialu [Palomino y Velasco] pomßhal vydatn∞ ital. malφ°i Lukovi Giordanovi a od r. 1697 maloval samostatn∞ ve Valencii fresky v kostele San Juan del Mercado, je₧ jsou jeho hlavnφm dφlem, a pro kathedrßlu tam₧e velik² obraz Lφtost sv. Petra. R. 1705 v klßÜte°e San Esteban v Salamance maloval °adu allegoriφ Cφrkev bojovnß a Cφrkev vφt∞znß; fresky v klßÜte°e PaularskΘm dokonΦil jeho syn. Od r. 1711 p°ipravoval se k vydßnφ velikΘho svΘho dφla Ei Museo pictorio y escaia optica, jeho₧ prvnφ dφl vyÜel r. 1715, druh² r. 1724, t°etφ pod tit. El Parnaso Ωspa±ol. Dφly prvΘ obsahujφ d∞jiny, techniku a v²uΦbu um∞nφ malφ°skΘmu, t°etφ ₧ivotopisy um∞lc∙ Üpan∞lsk²ch od Antonia del Rincon a₧ po vrstevnφky Palominovy. By¥ i dφlo toto Φasto postrßdalo kritiky, nelze mu up°φti velikΘ ceny, zvlßÜ¥ historickΘ, je₧to obsahuje data, je₧ jinak byla by se ztratila; jest mimo to zßkladem vÜech pozd∞jÜφch d∞l toho druhu.
#######
#FB#
0K18
27F19
274A20
341D1
430A20
547A20
763B17
847B14
864B14
983B33
1079B11
1090D1
1091B3
1094D1
1095B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palomnik##%1902%24%107%190594
Palomnik viz Danijil 1).
#######
#FB#
0K8
13O7Vxf0x005AB7CC/0x00000062/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0610%50%240%061778
#FE#
#ED#
HESLO:Pßlonφn##%1902%24%116%190595
Pßlonφn, chybn∞ Polonφn, ves na Morav∞, hejtm. Zßb°eh, okr. Mohelnice, fara MoraviΦany, pÜ. LoÜtice; 83 d., 516 ob. Φ. (1890), 1t°. Ük., dru₧stvo pro chov hov∞zφho dobytka, rol. mlΘkßrna, s²rßrna a samota VitoÜov.
#######
#FB#
0K7
16F7
#FE#
#ED#
HESLO:Palos##%1902%24%165%190596
Palos de la Frontera, m∞steΦko ve èpan∞lsku na lev. b°. °. Rio Tinto (nedaleko ·stφ jejφho do mo°e), prov. Huelva, s 1422 obyv. (1889). Z p°φstavu paloskΘho vyplul 3. srpna 1492 Columbus (v. t.) na svou prvnφ v²zkumnou cestu do Ameriky.
#######
#FB#
0K5
6F14
178F8
#FE#
#ED#
HESLO:Palota##%1902%24%215%190597
Palota
Palota Csanßd, m∞steΦko v Uhrßch, ₧upa csanßdskß
Palota Rßkos, m∞steΦko t. v ₧up∞ peÜ¥skΘ
Palota Vßr (Vesprimskß Palota), m∞steΦko
#######
#FB#
0K6
9O48Vxs0x000CAF65/0x000000CE/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palota Csanßd, m∞steΦko v Uhrßch, ₧upa csanßdskß##%1902%24%215%190598
59O40Vxs0x000CB102/0x00000170/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palota Rßkos, m∞steΦko t. v ₧up∞ peÜ¥skΘ##%1902%24%248%190599
101O40Vxs0x000CB33C/0x000001C0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palota Vßr (Vesprimskß Palota), m∞steΦko##%1902%24%314%190600
#FE#
#ED#
HESLO:Palota Csanßd, m∞steΦko v Uhrßch, ₧upa csanßdskß##%1902%24%215%190598
Palota: Csanßd (Csanßd-[Palota]), m∞steΦko v Uhrßch, ₧upa csanßdskß, okr. Nagylak, stanice ₧el. drßhy Szegedin-Mez⌡-Hegyes, mß 5610 ob. ma∩ar. (1890), °φm.-katol. kostel, pÜ. a telegraf.-
Palota
#######
#FB#
0J6
8F6
16F6
23A8
189O6Vxs0x000CACD5/0x00000098/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palota##%1902%24%215%190597
#FE#
#ED#
HESLO:Palota Rßkos, m∞steΦko t. v ₧up∞ peÜ¥skΘ##%1902%24%248%190599
Palota: Rßkos (Rßkos-[Palota]), m∞steΦko t., n∞kolik km na sev. od PeÜti, stanice ₧el. drßhy Ost°ihom-BudapeÜ¥, v ₧up∞ peÜ¥skΘ, okr. vacovskΘm, mß 6264 ob. (1890), v∞tÜinou ma∩ar.; °φm.-katol. a evang. augÜp. a helvet. vyznßnφ kostel, rolnickou Ükolu, d∞t. ·tulek, pÜ., telegraf, mlΘka°stvφ, zahradnictvφ, ovocnß°stvφ a jest oblφbenΘ v²letnφ mφsto.-
Palota
#######
#FB#
0J6
21A8
53B2
351O6Vxs0x000CACD5/0x00000098/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palota##%1902%24%215%190597
Palota: Vßr (Vßr-[Palota]), takΘ Vesprimskß [Palota], m∞steΦko t., na ₧el. drßze Stol. B∞lehrad-Vesprim, v ₧up∞ a okr. vesprimskΘm, mß 5161 obyv. ma∩ar. (1890), kostel °φm.-katol. a evang. augÜp. a helvet. vyznßnφ, synagogu, zbytky starΘho zßmku MatißÜe Korvφna, pÜ., telegraf, soukenictvφ, vina°stvφ. V XV. stol. bylo zdejÜφ okolφ siln∞ navÜt∞vovßno od krßl. lovc∙. Poblφ₧ lßzn∞ PΘt se ₧elezn. stanicφ a indifferentnφmi prameny.
Palota
#######
#FB#
0J6
8F3
13F3
17A8
33F10
44A8
380F3
431O6Vxs0x000CACD5/0x00000098/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Palota##%1902%24%215%190597
#FE#
#ED#
HESLO:Pßlovice##%1902%24%397%190601
Pßlovice, ves na Morav∞, hejtm. DaΦice, okr., fara a pÜ. Jemnice; 50 d., 305 obyv. Φ., 8 n. (1890), 2t°. Ük., kaple, popl. dv∙r a lihovar.
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Palpace##%1902%24%430%190602
Palpace (z lat.), v²zkum Φßstφ t∞la v normßlnφm neb chorobnΘm stavu pomocφ hmatu. B∞₧φ o hmatßnφ ·d∙, dutin t∞lesn²ch neb ·strojφ le₧φcφch na povrchu (srdce, ₧aludek, jßtra, slezina, d∞loha). [Palpace] jest velmi cennou diagnostickou pom∙ckou a p°i chorobßch plicnφch a srdeΦnφch rozhoduje sama sebou o povaze onemocn∞nφ. Mx.
#######
#FB#
0K7
192A9
322B3
#FE#
#ED#
HESLO:Palpatores##%1902%24%496%190603
Palpatores Thorell, pod°ßd sekßΦ∙ (Phalangina) VyznaΦujφ se makadly jednoduch²mi nebo v∞tevnat²mi, ale v₧dy Ütφhl²mi a Φasto i nitkovit²mi. P°φv∞sek kyΦelnφ 1. pßru noh od kyΦle z°eteln∞ odd∞len² a pohybliv². Nohy zakonΦenΘ drßpkem jednoduch²m. Deska prsnφ jest mßlo z°etelnß, krßtkß a Üirokß (Plagiostethi). Otvor genitßlnφ ku p°edu k otvoru ·stnφmu posunut². Obsahuje Φeledi Phalangiidae, Nemastom idae, Ischyropsalidae, Trogulidae, rozÜφ°enΘ hlavn∞ v pßsmu teplΘm a mφrnΘm. N∞kte°φ ob²vajφ i krajiny severnφ i horkΘ (na horßch!). RozÜφ°eni jsou po celΘm sv∞t∞. Nsk.
#######
#FB#
0K10
35B10
294B3
297B9
377B56
564B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palpebra##%1902%25%58%190604
Palpebra (lat.), vφΦko oΦnφ, viz Oko, str. 699.
#######
#FB#
0K8
17F10
33O3Vxr0x00482771/0x00003E55/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1807%98%430%183874
#FE#
#ED#
HESLO:Palpi##%1902%25%74%190605
Palpi, makadla, viz ╚lenovci, str. 787 a.
#######
#FB#
0K5
7F7
20O8Vxf0x004A09A7/0x000059E7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0608%86%17%060934
Palpigradi (poloÜtφrkovΘ), °ßd zvφ°at pavoukovit²ch stanoven² Thorellem r. 1888. Zßstupcem jest jedin² druh Koenenia m irabilis Grassi r. 1886. Tvarem t∞la [Palpigradi] p°ipomφnajφ poloÜtφry i solpugy. Ze zkamen∞lin p°ipomφnß Koenenii rod Stenarthron Littelii z lithogr. b°idlice bavorskΘ. Toliko 2 Φlßnky hrudnφ jsou volnΘ; ostatnφ sr∙stajφ s hlavou ve hlavohrudφ. P°ednφ Φlßnky b°iÜnφ (11 poΦtem) jsou ÜirokΘ (praeabdomen); zadnφ naopak jsou uzouΦkΘ a tvo°φ t. zv. ocßsek (cauda, postabdomen) 15Φlen². Na hlavohrudφ jsou 2 pßry kusadel. Prv² pßr 3Φlen² se podobß I. kusadl∙m sekßΦ∙, jest svisn² a mß pohybliv² Φlßnek vn∞jÜφ. Kusadla II. pßru jsou slo₧ena z 9 Φlßnk∙. Makadlo jest 5ΦlenΘ a zakonΦenΘ 3 drßpky, z nich₧ jeden jest menÜφ a siln∞ zahnut². LiÜtna kusadlovß chybφ. Mezi kusadly jest hrbol s otvorem ·stnφm, opat°en²m pyskem svrchnφm a zpodnφm. Nazad jsou 4 pßry noh, z nich₧ 1. pßr jest nejdelÜφ a 12Φlen² (chodidlo samo jest 7 ΦlenΘ). ╚tvrt² pßr mß chodidlo 3ΦlenΘ, ostatnφ 2 pßry majφ chodidla 2Φlenß. Nohy a celΘ t∞lo pokryty jsou Üt∞tinkami. KyΦle noh jsou bez p°φv∞sk∙ (maxillßrnφch). Na zpodu jsou 4 desky prsnφ, z nich₧ prvß jest nejv∞tÜφ. OΦi chyb∞jφ. Prv², jako₧ i 9.-11. Φlßnek b°iÜnφ jsou ·zkΘ. ╚lßnky b°iÜnφ nemajφ krou₧k∙ svrchnφch a zpodnφch. Otvor ·stroj∙ pohlavnφch jest na 2. Φlßnku b°iÜnφm. D²chacφ otvory chyb∞jφ. ╪i¥ ·stφ na 11. Φl. Nervovß soustava jest soust°ed∞na ve 2 zauzliny spojenΘ Üirokou v∞tvφ postrannφ. Zpodnφ zauzlina podjφcnovß jest v∞tÜφ zauzliny mozkovΘ a vypl≥uje cel² zpodek dutiny hrudnφ. Na p°ednφ Φßsti hrudi jsou 2 citovΘ ploÜky kopinatΘ. Podobn∞ Grassi poklßdß skupiny bun∞k v sousedstvφ 3. a 5. Φlßnku b°iÜnφho za bu≥ky citovΘ. Brvy citovΘ jsou na makadlech. LiÜtna chitinovß (endosternit) jest ·zkß a nap°ed vidliΦnat∞ rozd∞lenß. P°ednφ a zadnφ oddφl roury za₧φvacφ jest ·zk². Na st°ednφm oddφlu jest vid∞ti 5 lal∙Φk∙ jaternφch. Srdce rourovitΘ jest vyvinuto a prosvφtß na h°bet∞. Ze ₧laz pohlavnφch seznal Grassi nepßrovit² vajeΦnφk v sousedstvφ 2. a₧ 4. Φlßnku. V mφst∞, kde jest vklouben 3. pßr noh, jest snad rourkovitß ₧lßza kyΦelnφ. Druh uveden² jest zßrove≥ zßstupcem Φeledi Koeneniidae, jest b∞lav², pr∙svitn². Äije pod kameny a jest rozÜφ°en v ji₧. Evrop∞ (╪φm, Kalabrie, Sicilie), v severnφ Africe (v T·nisu), jako₧ v Americe (Texas, Chile-Valparaiso). Liter.: Grassi, Bulletino Soc. Entom. Italiana (Firenze, anno 18, 1886); Thorell, Pedipalpi e scorpioni (Ann. Museo civico, Genova, vol. 26, 1888); Hansen & S÷rensen, Ent. Tidskrift (ètokh., vol. 18, 1897); Silvestri, Zool. Anzeiger (Jhg. 22, 1899). Nsk.
#######
#FB#
0K10
12F12
108B19
156A12
239B20
412B11
475B18
2138B11
2569B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palpimanidae##%1902%25%41%190608
Palpimanidae, Φele∩ pavouk∙ podobn²ch pavouk∙m skßkav²m. Velikost jejich jest r∙znß (3-13,5 mm). Äijφ pod kameny a p°i zemi mezi stonky rostlin. Sφt∞ majφ malΘ a nepravidelnΘ. N∞kte°φ sφdlφ v sφtφch jin²ch rod∙ (na p°. Palpimanus gibbullus bydlφ spoleΦn∞ s druhem Eresus Walckenaeri). Tvar hlavohrudφ jest rozdφln². OΦi jsou ve 2 °adßch. St°ednφ tvo°φ obdΘlnφk Φasto ku p°edu z·₧en². OΦi postrannφ jsou bu∩ od sebe vzdßleny (Palpimanus), bu∩ sblφ₧eny. Lφce (clypeus) jest ÜirokΘ, nejΦast∞ji svislΘ. Kusadla 1. pßru jsou silnß a u ko°ene liÜtnou opat°enß. Okraje ₧lßbku kusadel jsou hladkΘjen z°φdka 1 zoubkem opat°enΘ a posetΘ hust²mi Üt∞tinkami. Drßpek jest dΘlky r∙znΘ. Zpodnφ pysk jest ·zk². Tvar desky prsnφ a kyΦle noh u n∞kter²ch rod∙ podobajφ se tvar∙m rodu Dysdera. Nohy dΘlkou mnoho se neliÜφ. Stehna dvou prv²ch pßr∙ noh jsou ztlustlß. ╚lßnek kolennφ jest zdΘli holen∞. Poslednφ 3 Φlßnky noh majφ scopuly. Noha jest zakonΦena 2-3 drßpky. B°icho dole b²vß opat°eno deskou tvrdou. èest bradavek snovacφch mß rod Huttonia; ostatnφ rody majφ toliko jedin² pßr. Simon d∞lφ Φele∩ tuto na 3 podΦeledi: Palpimaninae s 8, Stenochilinae s 3 rody a Huttoninae s jedin²m rodem. Rody tyto rozÜφ°eny jsou v krajinßch tepl²ch i hork²ch, na p°. v ji₧. Evrop∞ (Palpiman us), po celΘ Africe, v ji₧. Asii a na sousednφch ostrovech, na N. Zealand∞ (Huttonia) a v tropickΘ Americe (Otiothops a Anisaedus). Nsk.
#######
#FB#
0K12
92B2
219B20
264B18
425B10
458B7
1020B8
1105B12
1123B13
1148B10
1254B11
1339B8
1371B9
1383B9
1395B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palpitace##%1902%25%322%190609
Palpitace (z lat.) viz BuÜenφ srdce.
#######
#FB#
0K9
23O12Vxd0x006CE2FC/0x00000210/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0410%80%132%047476
#FE#
#ED#
HESLO:Palpites##%1902%25%331%190610
Palpites, zvφ°ata jursk²ch vßpenc∙ (lithografick²ch), poklßdanß d°φve za sekßΦe, jsou najisto larvy kor²Ü∙. Nsk.
#######
#FB#
0K8
108B4
#FE#
#ED#
HESLO:Palstßb##%1902%25%356%190611
Palstßb, palstßf n. palstßv, praehistorick² nßstroj bronzov², podobn² celtu (v. t.), jen ₧e mφsto tulejky m∞l na hrubÜφm konci [viz obrßzek Φ. 2998. Palstßb. ] p°ehnutΘ ₧lßbky, do kter²ch se nastrkovalo d°ev∞nΘ top∙rko, kolφnkovit∞ zahnutΘ a na konci rozÜtφpenΘ (vyobr. Φ. 2998.).
#######
#FB#
0K7
9F18
127Q32WLine.exe Otta Tabulka##%1902%25%471%99999
#FE#
#ED#
HESLO:PaltaÜiµ##%1902%25%504%190612
PaltaÜiµ Ond°ej, knihtiska° (*ok. 1440 v Kotoru), pochßzel ze starΘ rodiny kotorskΘ, v mlßdφ dostav se do Benßtek, za°φdil zde knihtiskßrnu, v nφ₧ tiskl (v letech 1472 a₧ 1488) hlavn∞ latinskΘ klassiky a spisy bohosloveckΘ.
#######
#FB#
0K8
9F6
#FE#
#ED#
HESLO:Paluba##%1902%26%0%190613
Paluba (rus. ∩aδ≤ßa ΣσΩ·, frc. pont, it. ponte, coperta, tolda, angl. deck, n∞m. Deck, Verdeck) jest krytba lodi skoro vodorovnß, v podΘlnΘ ose nejvyÜÜφ a k ob∞ma bok∙m velmi mφrn∞ naklon∞nß jen potud, aby voda p°i ΦiÜt∞nφ a deÜ¥ovß mohla odtΘkati. [Paluba] sd∞lßna i na lodφch ₧elezn²ch z foÜen Φili hont∙ d°ev∞n²ch jako Üpatn²ch vodiΦ∙ tepla, nejvφce borov²ch, spoΦφvajφcφch na trßmech Φili nosnφcφch, upevn∞n²ch konci sv²mi v bocφch lodi. Drß₧ky (skuliny) mezi honty jsou kalfatrovßny (v. t.). Trßmce d°ev∞nΘ nebo ₧eleznΘ, k ob∞ma bok∙m lodi mφrn∞ sklenutΘ, spoΦφvajφ na konci na podvalech, p°es n∞₧ trßmce jeÜt∞ jsou p°ipevn∞ny ke st∞nßm lodi kolenovit²mi zßpornφky d°ev∞n²mi nebo ₧elezn²mi (jsou-li zßpornφky a trßmce oba ₧eleznΘ, jako u nov²ch lodφ vÜech, tvo°φ spolu jedink² kus). Proti podval∙m jsou stoky (n∞m. WassergΣnge), kterΘ lemujφ okraj [Paluba]-by a svßd∞jφ vodu vy₧lßbkovan²m povrchem sv²m k v²tok∙m (n∞m. Speigaten), otvor∙m ve st∞nßch lodi. D°φve [Paluba] b²vala na p°ednφm a zadnφm konci pon∞kud vyv²Üena. [Paluba] mß dle velikosti lodi vφce mΘn∞ otvor∙v a to jedny jako vchody do podpalubφ, jinΘ jako okna k osv∞tlenφ jeho, op∞t jinΘ na propouÜt∞nφ st∞₧n∙, u vßleΦn²ch lodφ obrn∞n²ch na propouÜt∞nφ pancΘ°ov²ch v∞₧φ, pak ventilator∙v a u parolodφ dymnφk∙. Kolem celΘ [Paluba]-by b∞₧φ jako₧to ho°ejÜφ okonΦenφ st∞ny lodnφ prßh (n∞m. Schandeck), jen₧ tvo°φ lodnφ brdo (bord) a na n∞m zßbradlφ pro cestovnφ lodi °φΦnφ a jezernφ lehkΘ, pro mo°skΘ a zejmΘna vßleΦnΘ velmi pevnΘ, pravß silnß st∞na asi 1,5 m vysokß z mocn²ch klad, s otvory ve st°edu obou bok∙; k otvor∙m vedou po pravΘm boku pro d∙stojnφky a hosti spouÜt∞cφ schody (n∞m. Fallreep) a po levΘm pro mu₧stvo malß plechovß stupßtka, dle nich₧ visφ lano na zadr₧enφ. V∞tÜφ lodi majφ jednu [Paluba]-bu zpodnφ, nejv∞tÜφ takovΘ dv∞, Φφm₧ vnit°nφ prostora rozΦlen∞na na 3 patra. FM.
#######
#FB#
0K6
13E12
32B4
42B21
71B4
82B13
250A8
381F7
476F12
584F9
661F9
809F5
821B11
854A8
911F7
925B9
968A8
1028A8
1093F6
1124F4
1290A8
1344F4
1355B9
1384F4
1390B4
1523B1
1655B8
1767A8
1853B3
#FE#
#ED#
HESLO:Paludamentum##%1902%26%356%190614
Paludamentum, u ╪φman∙ vojensk² plßÜ¥ barvy bφlΘ nebo nachovΘ, jej₧ nosφvali nejvyÜÜφ v∙dcovΘ, byl °asnat∞jÜφ a z lßtky jemn∞jÜφ ne₧ sagum.
#######
#FB#
0K12
23F14
133B6
#FE#
#ED#
HESLO:Paludan-Mⁿller##%1902%26%389%190615
Paludan-Mⁿller Frederik, bßsnφk dßnsk² (*1809 v Kjerteminde-å1876 ve Fredensborgu). Ji₧ jako studujφcφ prßv r. 1831 vydal n∞kterΘ bßsn∞ a romantickΘ drama KjΣnlighed ved Hoffet (1832), jimi₧ obrßtil na sebe pozornost, a pracemi dalÜφmi, jako byronskou bßsnφ Dandserinden (1833), vynikajφcφ vtipem a bohatostφ myÜlenkovou, pak dramatem Amor og Psyche (1854, 8. vyd. 1883), je₧ co do formovΘ dokonalosti jest asi jeho nejlepÜφm dφlem, pojistil si ji₧ jmΘno vynikajφcφho bßsnφka. R. 1835 dokonΦil studie, avÜak nevstoupil do praxe, n²br₧ pracoval literßrn∞ a stßle se stejn²m ·sp∞chem: r. 1837 vydal TrochΣer og Jamber a r. 1836-1838 Poesier, 2 sv., sbφrku to fantastick²ch her (Eventyr i Skoven, Alf og Rose, Fyrste og Page) a bßsnφ (Poetiske FortΣllinger, Blandede Digte). V l. 1838-40 cestoval najm∞ po Italii a st°ednφ Evrop∞, naΦe₧ usadil se v Kodani, kde ₧il v ·stranφ. Rychle za sebou pak nßsledovaly dram. bßsn∞: Venus (1841); Dryadens Bryllup (1844) a Tithon (1844), pak zejmΘna Adam Homo (1842-49, 3 sv., 8. vyd. 1893), velkß satirickß bßse≥, s poΦßtku nejmΘn∞ oblφbenß a pochopenß, aΦkoli v nφ siln²mi rysy a v²razn∞ lφcφ soudob² sm∞r realistick² a pacht∞nφ novodobΘho Φlov∞ka po cti a ve°ejnΘm uznßnφ, jako₧ i jeho bezideßlnost. Vlivem Hegelov²m a Martensenov²m obrßtil se k nßbo₧ensko spekulativnφ poesii a vydal r. 1853 verÜovanou apologii k°es¥anstvφ Luftskipperen og Atheisten, pak p∞knΘ a duchaplnΘ bßsn∞ tΘho₧ sm∞ru: Paradiset; Abels Dad; Kain; Ahasverus; Kalanus a Benedikt fra Nursia (1854-62, v souboru jako₧to Sex Digte, 4. vyd. 1883), je₧ m∞ly znaΦn² vliv na norskou literaturu v∙bec sv²mi hlubok²mi nßbo₧ensk²mi nßzory. Mimo to napsal prosou povφdky Ungdomskilden (1865) a soc. romßn Ivar Lykke's Historie (1866-73, 3 sv.), lφΦenφ to ₧ivota dßnskΘho za Bed°icha VI., pak drama Tiderne skifte (1874) a malou, avÜak ut∞Üenou bßse≥ Adonis (1874). [Paludan-Mⁿller] nßle₧φ jak bohatostφ myÜlenek, tak jejich hloubkou a mravnostφ i formßlnφ dokonalostφ a krßsou k nejlepÜφm bßsnφk∙m dßnsk²m XIX. stoletφ. Jeho bßsnickΘ spisy Poetiske Skrifter vyÜly r. 1878-79 v 8 sv. Srv. J. Brandes, Danske Digtere; Lange, Frederik [Paludan-Mⁿller]-[Paludan-Mⁿller] (Koda≥, 1899).-Jeho bratr Kaspar Peter [Paludan-Mⁿller], historik dßn. (*1805-å1882), byl od r. 1872 prof. na universit∞ koda≥skΘ. Napsal: Jens Andersen Beldenak (2. vyd. Odense, 1837); Cola di Rienzi (1838); Macchiavelli (1839); Grevens Fejde (1853-54, 2 sv.) a De forste Konger af den oldenborgske SlΣgt (1874).
#######
#FB#
0K14
15F8
155B21
258B12
335B14
597B18
631B7
676B45
732B37
918B5
932B16
958B6
985B9
1363B26
1432B46
1481B19
1529B9
1671B13
1705B21
1798B14
1850B6
1865A16
2040B17
2132A16
2149A16
2192F12
2205A16
2305B22
2352B14
2375B12
2396B13
2429B42
#FE#
#ED#
HESLO:Paludella##%1902%26%314%190616
Paludella Ehrh., rod mech∙ listnat²ch vrcholoplod²ch ze skup. Meeseaceae, rostoucφ druhem [Paludella] squarrosa Ehrh. na raÜelinn²ch lukßch v hust²ch vysok²ch trsech. Jednoduch², pouze pod vrcholem jedin²m pr²tem opat°en² stonek jest ryÜavou plstφ hust∞ zarostl² a mß sm∞stnanΘ vejΦitokopinatΘ, srpovit∞ nazp∞t ohnutΘ ₧lutozelenΘ listy. Na dlouh²ch Üt∞tech jsou podlouhlΘ, mφrn∞ ohnutΘ hladkΘ tobolky s dlouh²m vφΦkem a prchavou kßpovitou ΦepiΦkou. [Paludella] b²vß z°φdka plodnß. D∞d.
#######
#FB#
0K9
62B10
90A11
102B9
449A11
481B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paludicola##%1902%26%413%190617
Paludicola [-ko-]:
Paludicola Wagl., rod ₧ab Φeledi Cystignathidae
Paludicola amphibius, vodnφ myÜ (viz HraboÜi)
#######
#FB#
0K10
20O47Vxs0x000CEAA1/0x00000155/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paludicola Wagl., rod ₧ab Φeledi Cystignathidae##%1902%26%413%190618
69O45Vxs0x000CECCD/0x0000006F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paludicola amphibius, vodnφ myÜ (viz HraboÜi)##%1902%26%480%190619
#FE#
#ED#
HESLO:Paludicola Wagl., rod ₧ab Φeledi Cystignathidae##%1902%26%413%190618
Paludicola: Wagl., rod ₧ab z Φeledi Cystignathidae. Pupilla horizontßlnφ, jazyk subcirkulßrnφ, ovßlnφ, cel² neb nedokonale vykrojen² a vzadu voln². Zuby vomerovΘ schßzejφ neb sedφ mezi choanami. Prsty volnΘ, nerozÜφ°enΘ na konci. Omosternum chrupavΦitΘ, sternum s kost∞n²m nßsadcem. Asi 16 druh∙ v trop. Americe. Thon.
Paludicola
#######
#FB#
0J10
36B15
313B5
320O10Vxs0x000CE8AC/0x0000007D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paludicola##%1902%26%413%190617
#FE#
#ED#
HESLO:Paludicola amphibius, vodnφ myÜ (viz HraboÜi)##%1902%26%480%190619
Paludicola: amphibius Desm. (Arvicola a mphibius), vodnφ myÜ, hraboÜ vodnφ, viz HraboÜi.
Paludicola
#######
#FB#
0J10
12F9
29B19
51F23
80F7
90O10Vxs0x000CE8AC/0x0000007D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Paludicola##%1902%26%413%190617
#FE#
#ED#
HESLO:Paludina##%1902%26%504%190620
Paludina, typick² rod pl₧∙ z Φeledi t. jm. (Paludinidae) Taeniogloss, vyznaΦenΘ krßtk²m tup²m rypßkem, dlouh²mi tykadly, z nich₧ pravΘ u sameΦk∙ je ztlustlΘ a zkrßcenΘ i chovß dutinu uzavφrajφcφ v sob∞ pyj; plßÜ¥ tvo°φ na krku zvφ°ete dva laloky, z nich₧ prav² je vyta₧en v kanßlek siphonßlnφ; noha mß na zpodin∞ v p°edu p°φΦnou r²hu; zuby v jazykovΘ pßsce jsou ÜirokΘ, na konci m∞lce h°ebenitΘ; ulita vysokß, vykrou₧enß, se zßvitky siln∞ klenut²mi a ob·stφm ostr²m, jednoduch²m, souvisl²ch okraj∙v a tvaru kruhovitΘho, vφΦko rohovitΘ s jßdrem trochu mimost°edn²m a s m∞lkou prohlubinkou uprost°ed (zp°edu). Äijφ v sladk²ch vodßch od dob ·tvaru k°φdovΘho a jsou ₧ivorodΘ. Rody: Lioplax, severoamerick²; Tylopoma, t°etihornφ v Slavonii a [Paludina] (= Vivipara) s podrody Cleopatra, Melantho a Tulotoma v severnφ polokouli (p°es 100 druh∙ recentnφch i fossilnφch; tyto majφ d∙le₧itost stratigrafickou v tertiΘru). Bbr.
#######
#FB#
0K8
44B11
678B7
703B8
737A10
751B8
771B19
793B8
913B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paludinella##%1902%27%132%190621
Paludinella, typick² rod pl₧∙ z Φeledi Taeniogloss Hydrobiidae, p°φbuznΘ blφzce k Rissoidßm, ale [Paludinella] ₧ijφ ve vodßch sladk²ch a brakick²ch; jsou znßmy tΘ₧ fossilnφ od palaeozoika. Rod Tanganyicia (africk²) je reliktem jursk²m, Baicalia je typem bathylimnick²m, Vitrella (evropskß) ₧ije v podzemnφch vodßch a mß zakrn∞lΘ oΦi. V∞tÜinou pat°φ oblasti palaearktickΘ. Bbr.
#######
#FB#
0K11
51B11
97A13
193B11
236B8
270B8
372B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paludismus##%1902%27%207%190622
Paludismus (z lat.), lΘk., stav vyvolan² bahennφmi nemocemi (v. t.).
#######
#FB#
0K10
41F18
#FE#
#ED#
HESLO:Palumbo##%1902%27%223%190623
Palumbo Giuseppe, admirßl ital. (*1840 v Neapoli). R. 1856 vstoupil do slu₧eb nßmo°nφch a ji₧ r. 1861 vynikl p°i oblΘhßnφ Gaδty. Potom rychle postupoval ar. 1890 byl contreadmirßlem. R. 1893 za admirßla Racchia byl stßtnφm podsekretß°em v ministerstv∞ nßmo°nictvφ, rovn∞₧ za admirßla Brina r. 1896 v ministerstv∞ Rudiniov∞, a t. r. byl jmenovßn viceadmirßlem. Rok potom zvolen do komory poslanc∙v a r. 1898 jmenovßn ministrem nßmo°nictvφ v kabinet∞ Pellouxov∞. R. 1899 v kv∞tnu vÜak z tΘho₧ ministerstva vystoupil.
#######
#FB#
0K7
8F8
#FE#
#ED#
HESLO:Palupφn##%1902%27%331%190624
Palupφn, far. ves na Morav∞, hejtm. DaΦice, okr. TelΦ, pÜ. Studenß; 49 d., 285 ob. Φ., 2 n. (1890), kostel sv. Vßclava, 1t°. Ük. Alod. statek (167,45 ha p∙dy) se dvorem a lihovarem dr₧φ Arnold Schulz v [Palupφn]-∞.
#######
#FB#
0K7
150B2
202A9
#FE#
#ED#
HESLO:Palus Maeotis##%1902%27%372%190625
Palus Maeotis viz AzovskΘ mo°e.
#######
#FB#
0K13
18O12Vxb0x0075ADF1/0x00000AFB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0212%36%471%026718
#FE#
#ED#
HESLO:Paluzzi##%1902%27%380%190626
Paluzzi viz Altieri.
#######
#FB#
0K7
12O7Vxb0x0001EDDA/0x0000042B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0201%19%430%020158
#FE#
#ED#
HESLO:Palvinov##%1902%27%389%190627
Palvinov, chybn∞ Pavinov (Pawinow), ves v ╚echßch, hejtm. SuÜice, okr. a pÜ. Hartmanice, fara Sv. Mou°enec; 14 d., 20 ob. Φ., 84 n. (1890). Alod. statek se zßmeΦkem (p°i n∞m kaple) a dvorem dr₧φ Vßclav Mⁿller.
#######
#FB#
0K8
17F7
26B7
#FE#
#ED#
HESLO:Palzendorf##%1902%27%438%190628
Palzendorf viz PalaΦov.
#######
#FB#
0K10
15O8Vxs0x000728AE/0x000000D4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%73%116%190285
#FE#
#ED#
HESLO:Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ##%1902%27%455%190629
Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ . Museum krßlovstvφ ╚eskΘho m∞lo p∙vodn∞ rßz ·stavu p°φrodov∞deckΘho, nebo¥ p°φrodov∞deckΘ sbφrky hlavnφho zakladatele hr. èternberka byly s poΦßtku hlavnφ souΦßstφ sbφrek, ╗kde₧to sbφrky historickΘ, nßrodopisnΘ a archaeologickΘ z∙staly zanedbßvßny½. Vlivem PalackΘho obrßcen koneΦn∞ z°etel i k t∞mto obor∙m a snesenφm v²boru musejnφho z 8. pros. 1841 z°φzen Archaeologick² sbor, jeho₧ ·Φelem m∞lo b²ti ╗d∙le₧itΘ staro₧itnosti ΦeskΘ sbφrati, zachovßvati a ve znßmost uvozovati½. R. 1843 byly stanovy ArchaeologickΘho sboru ve valnΘm shromß₧d∞nφ Musea prohlßÜeny, v Φervnu a srpnu 1844 urovnßny archaeologickΘ sbφrky ve zvlßÜtnφ mφstnosti, r. 1846 Krolmus zaΦal na ·Φet musea pßtrati po staro₧itnostech a zaΦaly v²zkumnΘ cesty po ╚echßch v oboru badßni st°edov∞k²ch pamßtek. Tehdy ji₧ pom²Ülel Vocel na vydßvßnφ ╗Archaeologick²ch List∙½, v nich₧ se m∞la podßvati vyobrazenφ vÜech pamßtn∞jÜφch staro₧itnostφ Φesk²ch. AvÜak teprve r. 1851 mohl vyjφti 1. seÜit ╗Archaeologick²ch List∙½ nßklad. musejnφho ArchaeologickΘho sboru. Patrn∞, ₧e nov² Φasopis nenalezl mnoho ohlasu, a r. 1853 p°ijat nßvrh Zap∙v na vydßvßnφ Φasop. ╗Pamßtek archaeologick²ch½, kterΘ₧ m∞ly mφti za ·Φel ╗archaeologickΘ, historickΘ a topickΘ popsßnφ naÜφ vlasti½. R. 1854 vyÜel prv² seÜit [Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ]-tek [Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ]-k²ch redakcφ K. V. Zapa, nßkladem Matice ╚eskΘ. Zap redigoval [Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ] velmi dovedn∞ a mohl pln²m prßvem v Doslovu k 10. roΦnφku [Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ]-tek pov∞d∞ti, ₧e obsahujφ ╗hojn² sklad material∙ snesen²ch k objasn∞nφ naÜi kulturnφ historie, pragmatick²ch d∞jin, genealogie, historickΘ topografie, heraldiky, numismatiky, epigrafiky atd.½ Obecenstvo chovalo se rovn∞₧ sympathicky k vydßvßnφ [Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ]-tek, nebo¥ prv²m rokem rozeÜlo se 662 v²tisk∙v a jakkoliv poΦet druh²m rokem klesl na 486, p°ece rozeÜel se v₧dy zßhy cel² nßklad. Kdy₧ pak po desφti letech pro znaΦn² nßklad na obrßzky Matice prohlßsila, ₧e nem∙₧e vΘsti dßle nßklad, Archaeologick² sbor smluvil se s firmou I. L. Kobra o vydßvßnφ [Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ]-tek s podporou Musea a ArchaelogickΘho sboru. Tak vyÜel VI. dφl (roΦ. 1864, 1865) nßkladem Kobrov²m, VII. dφl (roΦ. 1866, 1867) nßkladem dra Fr. SkrejÜovskΘho, dφlem VIII. poΦφnaje p°evzal [Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ] sßm Archaeologick² sbor do nßkladu a vydßval je sßm, a₧ r. 1895 [Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ] staly se spoleΦn²m orgßnem Archaeol. sboru a nov∞ utvo°enΘ ArchaeologickΘ kommisse p°i ╚eskΘ akademii. Dnes [Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ] Φφtajφ 19 dφl∙ bohat∞ illustrovan²ch; z t∞ch obsahujφ dφly I.-VIlI. po dvou roΦnφcφch, IX.-XV. po t°ech roΦnφcφch, XVI.-XIX. op∞t po dvou roΦnφcφch. Redakci vedl od I. a₧ do polovice VI. dφlu K. VI. Zap, v druhΘ polovici VI. dφlu vedli spoleΦn∞ K. VI. Zap a Fr. Zoubek, VII.-IX. dφl redigoval Fr. Zoubek, v X. dφle p°evzal redakci dr. J. Kalousek, XI. a XII. dφl vydßn pod redakcφ J. Smolika, XIII. dφl redigoval J. B. Miltner, XIV.-XIX. dφl redigoval dr. J. L. PφΦ. Podle osobnosti redaktora m∞nil se p°irozen∞ pon∞kud i sm∞r [Pamßtky archaeologiokΘ a mφstopisnΘ]-tek, ale hlavnφ jejich rßz z∙stßval t²₧: d∞jiny v²tvarn²ch um∞nφ, numismatika, genealogie, mφstopis, od p°evzetφ redakce Smolφkem i praehistorickß archaeologie vypl≥ujφ obsah 19 siln²ch dφl∙ bohat∞ illustrovan²ch. PφΦ.
#######
#FB#
0K35
1293A37
1335A37
1435A37
1531A37
1813A37
2148A37
2375A37
2477A37
2623A37
2913F16
2954F10
2996F11
3042F10
3074F13
3117F9
3188A37
3440B4
#FE#
#ED#
HESLO:PamßtnΘ##%1902%27%504%190630
PamßtnΘ (lat. memoriale, nummi memoriales), jinak tΘ₧ dopomo₧nΘ, pols. pamiΩtne, naz²val se ve starΘm ΦeskΘm a polskΘm prßvu poplatek, kter² byl odvßd∞n soudnφm ·°ednφk∙m za jistΘ processnφ ·kony, zejmΘna za vynesenφ rozsudku.
#######
#FB#
0K7
14B27
54F9
71B8
#FE#
#ED#
HESLO:Pamßtnφk##%1902%28%0%190631
Pamßtnφk, co po°φzeno jest na pamßtku; pomnφk. ╚eskß akademie vydala r. 1898 ╗ [Pamßtnφk] na oslavu padesßtiletΘho panovnickΘho jubilea Jeho Vel. cφs. a krßle FrantiÜka Josefa I.½, v n∞m₧ vylφΦen v∞deck² a um∞leck² rozvoj v nßrod∞ ΦeskΘm 1848-98.-[Pamßtnφk] (n∞m. Stammbuch) naz²vala se jindy knφ₧ka, do kterΘ p°ßtelΘ, znßmφ atd. zapisovali svß jmΘna na pamßtku, tedy totΘ₧ co album (v. t., str. 743).
#######
#FB#
0K8
79A10
90F88
247A10
264B9
374F8
#FE#
#ED#
HESLO:Pamela##%1902%28%83%190632
Pamela [-mΘ-], hrdinka prvΘho romßnu Sam. Richardsona, viz Anglie 365 b.
#######
#FB#
0K6
59O6Vxb0x0020AAC7/0x000011FC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0204%28%546%021856
70B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pßmelnφk##%1902%28%99%190633
Pßmelnφk, bot., viz Symphoricarpus.
#######
#FB#
0K8
20O14Vxx0x00371EB1/0x00000526/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2405%88%463%243049
#FE#
#ED#
HESLO:Pam∞sφc##%1902%28%107%190634
Pam∞sφc (°ec. paraselΘnΘ) jest jasnß skvrna na nebi, podobnß m∞sφci, kterou vφdßme v okolφ m∞sφce ve spojenφ s bφl²mi nebo barevn²mi koly. [Pam∞sφc]-e povstßvajφ odrazem sv∞tla m∞sφΦnφho na sn∞₧n²ch jehlicφch, je₧ v ovzduÜφ vysoko se vznßÜejφ, tφm, ₧e n∞kter² sm∞r jehlic p°evlßdß. Viz Kola. VR².
#######
#FB#
0K7
14B10
139A9
286O4Vxn0x0038B38C/0x0000002E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1406%26%17%143225
292B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pam∞t##%1902%28%165%190635
Pam∞t jako₧to pojem ryze psychologick² znamenß mo₧nost vybavenφ, t. j. ₧e dojmy, kterΘ jsme jednou m∞li, mohou se opakovati, ani₧ je tu popud z vn∞jÜka, kter² je p∙vodn∞ zp∙sobil. Vysv∞tlenφ toho ·kazu nenφ mo₧nΘ, obmezφme-li se na stavy v∞domφ; nebo¥ v pojmu uv∞dom∞nφ, kter² tvo°φ jedin² znak jev∙ duÜevnφch, nenφ nejmenÜφho poukazu, kter² by Φinil pochopiteln²m, kde dojem se uchovßvß, aby mohl zase b²ti v∞dom²m. Nev∞dom²ch stav∙ duÜevnφch nenφ a v∞domφ nenφ nic existujφcφho mimo jevy prßv∞ uv∞dom∞nΘ, a n∞jakou substanci, v nφ₧ by se dojmy uchovßvaly, nemßme prßva p°ijmouti s empirickΘho stanoviska. Tudφ₧ nutno ·kaz pamatovßnφ vysv∞tliti stopami, kterΘ z∙stßvajφ po dojmu v nervstvu, o Φem₧ viz Reprodukce. [Pam∞t] jako₧to mo₧nost obnoviti dojmy minulΘ jest nezbytnou podmφnkou duÜevnφho v²voje. [Pam∞t]-φ uchovßvß se zkuÜenost jak rodovß tak individußlnφ, aby slou₧ila v²voji, bez nφ v∙bec o zkuÜenosti by se nemohlo mluviti a pokrok k lepÜφmu byl by nepochopiteln². [Pam∞t]-φ v²voj duÜevnφ se poΦφnß; nebo¥ mß-li b²ti organismus schopen, aby dva dojmy od sebe rozeznal, co₧ se v∙bec poklßdß za prvotn² projev duÜevnosti (u dφt∞te, u zvφ°at), musφ b²ti schopen, aby dojem prßv∞ minul² na tak dlouho podr₧el, kolik je t°eba k srovnßnφ jeho s dojmem nejblφ₧e nßsledujφcφm. Bez [Pam∞t]-i nebylo by Φasovosti ani prostornosti, nebylo by p°edstavy osobnosti, v nφ₧ shrnujφ se vÜechny dojmy minulΘ v jeden celek, kter² se stavφ proti vÜem dojm∙m nov²m. V²znam, kter² majφ zßkony associaΦnφ pro theorii psychologickou, v celΘm rozsahu svΘm p°edpoklßdß [Pam∞t] UΦenφ se, cviΦenφ, vychovßnφ, vzd∞lßvßnφ jsou jen modifikace pamatovßnφ; pravidla paedagogickß v tΘ p°φΦin∞ jsou pouhΘ applikace psychologick²ch zßkon∙ [Pam∞t]-i. Je₧to dokonalost ₧ivota duÜevnφho p°edpoklßdß dokonalost [Pam∞t]-i, ₧ßdßme od nφ, aby byla 1. v∞rnß, t. j. aby dojmy se vybavovaly co mo₧nß v p∙vodnφ podob∞; 2. trvalß, t. j. aby dojmy byly co nejdΘle schopny vybavenφ; 3. obsßhlß, t. j. aby co nejvφce dojm∙ bylo schopno vybavenφ; 4. hotovß, t. j. aby dojmy se vybavovaly, kdy chceme, nebo kdy jest jich pot°ebφ. Jak se toho dosahuje ·mysln∞ nebo ne·mysln∞, o tom nab²vßme podrobnΘho pouΦenφ z povahy stopy, kterß z∙stßvß po dojmech v nervstvu. ╚φm je tato stopa trvalejÜφ, tφm spφÜe uΦinφ se po₧adavk∙m [Pam∞t]-i zadost, a vÜe, Φφm se stopa v nervstvu utvrzuje, slou₧φ za podporu [Pam∞t]-i a za pravidlo pro paedagogickou praxi, sm∞°ujφcφ k vycviΦenφ jejφmu. Pon∞vad₧ stopa v nervstvu je hmotnß, lze podmφnky jejφ trvalosti snadno stanoviti: dojmy silnΘ, dlouho trvalΘ, Φasto se opakujφcφ, vtiskujφ se lΘpe v p., z Φeho₧ plynou dalÜφ po₧adavky: aby se dojmy d∞ly za nßle₧itΘ pozornosti, aby jich nebylo mnoho, aby mozek nebyl dlouhou pracφ unaven a aby byl ·pln∞ zdrav². [Pam∞t] naz²vßme mechanickou, kdy₧ za ·Φelem pamatovßnφ dojm∙ u₧φvßme posil, kterΘ plynou ze zßkon∙ sdru₧ovßnφ a vybavenφ, nep°ihlφ₧ejφce p°i tom k obsahovΘ souvislosti. (UΦenφ nazpam∞t, d°enφ.) Soudnß [Pam∞t] jest, p°i nφ₧ podporuje se trvalost dojm∙ vztahy obsahov²mi (rozbor myÜlenkov², souvislost logickß). Dle obsahu p°edstav mluvφme o [Pam∞t]-i mφstnφ, sluchovΘ, [Pam∞t]-i pro Φφsla, hudebnφ a p. Pravd∞podobn∞ jest [Pam∞t] pro jednotlivΘ obory p°edstav podmφn∞na fysiologicky; aspo≥ p°i nemocech mozkov²ch, p°i nich₧ postupn∞ poruÜujφ se jednotlivß centra nervovß, pozorujeme postupnΘ ub²vßnφ [Pam∞t]-i nejen celkov∞, n²br₧ i pro jednotlivΘ obory. [Pam∞t] znßmkovß Φi semiotickß podpφrß se ·mysln∞ volen²mi znßmkami, je₧ s p°edstavou, tvo°φcφ p°edm∞t pamatovßnφ, souvisφ bu∩ zevn∞ (dle souΦasnosti nebo nßslednosti) anebo vnit°n∞ (dle podobnosti a p°φΦinnosti). D∞lßme si uzel na Üßtku, p°edßvßme v∞ci, s nimi₧ musφme se denn∞ obφrati, na jinΘ mφsto, dßvßme a p°ijφmßme v∞ci na pamßtku, upravujeme Üat a jinΘ v∞ci symbolicky, aby pouh² pohled na n∞ p°ipamatoval nßm n∞jakou v²znamnou udßlost. Na takov²ch znßmkßch zaklßdß se nauka o cviΦenφ [Pam∞t]-i, mnemonika (v. t.). O [Pam∞t]-i mluvφvß se takΘ v ÜirÜφm smysle, ne₧ naznaΦeno je pojmem [Pam∞t] i v oboru psychologickΘm. Aby se p°edeÜlo neoprßvn∞nΘ p°enßÜenφ duÜevnosti, kterΘ takovΘmu rozÜφ°enφ rozsahu pojmu [Pam∞t]-i jde v zßp∞tφ, m∙₧eme postaviti proti sob∞ [Pam∞t] psychickou a biologickou. Mφnφ-li se onou mo₧nost obnoveni duÜevnφho stavu za nep°φtomnosti p∙vodnφho popudu, [Pam∞t] biologickß vztahuje se na ty ·kazy v °φÜi organickΘ, kde zm∞ny zp∙sobenΘ v organismu rostlinnΘm nebo ₧ivoΦiÜnΘm v ₧ivot∞ jednotlivce stßvajφ se vlastnostφ rodovou, p°echßzejφce do zßrodku a na potomstvo. Tφm vysv∞tluje se nev∞domß ·Φelnost pudov²ch Φinnostφ. Kdy₧ na p°. pavouk neodva₧φ se ·toku na vosy a na mouchy ₧lutΘ barvy, kdy₧ zvφ°e pasoucφ se vyh²bß se jedovat²m rostlinßm, vidφme v tom p∙sobenφ pudu, a vznik jeho, pokud p°φmo nesouvisφ s ·pravou organismu, nevysv∞tlφme jinak ne₧ p°edpoklßdßnφm, ₧e zkuÜenost nabytß od n∞kter²ch individuφ bojem o ₧ivot, zanechßvß stopu v organismu a se d∞dφ, Φili ₧e se pamatuje. Mluvφvß se tΘ₧ o [Pam∞t]-i hmoty. TakΘ v hmotnΘm sv∞t∞ z∙stßvß po ka₧dΘ zm∞n∞ v ka₧dΘm aggregßtu stopa a ta mß vliv na dalÜφ d∞jstvφ. Je v tom zajistΘ podobnost s tφm, co se d∞je p°i [Pam∞t]-i biologickΘ a psychickΘ, avÜak jsou takΘ rozdφly, kterΘ brßnφ, abychom [Pam∞t] nepoklßdali za spoleΦn² projev duÜevnosti v p°φrod∞ v∙bec. Od psychickΘ lφΦφ se [Pam∞t] biologickß tφm, ₧e t²₧ d∞j se u tΘto opakuje za tΘho₧ popudu, kde₧to v duÜevnφm sv∞t∞ se opakuje prßv∞ za jinΘho popudu. U [Pam∞t]-i hmotnΘ v∙bec t²₧ d∞j se neopakuje, n²br₧ stopa po n∞m jevφ sv∙j vliv potentißln∞. O [Pam∞t]-i jednß ka₧dß psychologie. Monografie: Sollier, Le problΦme de la mΘmoire (1890); Ribot, Nemoci [Pam∞t]-i (p°eklad u Pelcla); Sollier, Les troubles de la mΘmoire (2. vyd. 1900); Kapras, [Pam∞t] (1885); Ebbinghaus, Das GedΓchtnis (1885). ╚etnΘ jsou spisy lΘka°skΘ, jednajφcφ o [Pam∞t]-i se stanoviska pathologickΘho, a paedagogickΘ, jednajφcφ o cviΦenφ [Pam∞t]-i. KΦφ.
#######
#FB#
0K5
703O10Vxu0x003CA7F8/0x000014F1/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2106%76%537%212148
715A7
804A7
976A7
1284A7
1554A7
1714A7
1782A7
1819F5
1886F6
1947F7
2009F6
2279A7
2356A7
2747A7
2764F11
2942F6
2949A7
3088A7
3116A7
3169A7
3347A7
3402A7
3410F8
3895A7
3906F9
3927A7
3994A7
4117A7
4169A7
4190F11
4287A7
4936A7
5102A7
5182A7
5270A7
5384F6
5401A7
5495A7
5559D1
5599A7
5689A7
5779A7
5855A7
5866B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pam∞ti##%1902%29%232%190636
Pam∞ti viz Memoiry,
#######
#FB#
0K6
11O7Vxq0x0008D35F/0x000007C9/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1701%86%99%170519
#FE#
#ED#
HESLO:Pam∞tice##%1902%29%240%190637
Pam∞tice
Pam∞tice, ves v ╚ech., hejtm. a okr. Pφsek
Pam∞tice, ves na Morav∞, hejtm. a okr. Boskovice
#######
#FB#
0K8
11O42Vxs0x000D2C3C/0x0000006E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pam∞tice, ves v ╚ech., hejtm. a okr. Pφsek##%1902%29%240%190638
55O48Vxs0x000D2D71/0x0000007C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pam∞tice, ves na Morav∞, hejtm. a okr. Boskovice##%1902%29%256%190639
#FE#
#ED#
HESLO:Pam∞tice, ves v ╚ech., hejtm. a okr. Pφsek##%1902%29%240%190638
Pam∞tice: , ves v ╚ech., hejtm. a okr. Pφsek, fara a pÜ. ╚φ₧ovß; 53 d.,318 ob. Φ. (1890).
Pam∞tice
#######
#FB#
0J8
91O8Vxs0x000D2A5A/0x00000072/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pam∞tice##%1902%29%240%190637
#FE#
#ED#
HESLO:Pam∞tice, ves na Morav∞, hejtm. a okr. Boskovice##%1902%29%256%190639
Pam∞tice: , ves na Morav∞, hejtm. a okr. Boskovice, fara Vφsky, pÜ. Vanovice; 45 d., 240 ob. Φ. (1890).
Pam∞tice
#######
#FB#
0J8
105O8Vxs0x000D2A5A/0x00000072/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pam∞tice##%1902%29%240%190637
#FE#
#ED#
HESLO:Pam∞tnφk##%1902%29%281%190640
Pam∞tnφk, bot., viz Calamintha.
#######
#FB#
0K8
20O11Vxe0x00048BEC/0x000006A8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0501%42%232%050354
#FE#
#ED#
HESLO:Pam∞tnφk##%1902%29%289%190641
Pam∞tnφk, ves v ╚echßch, hejtm. Nov² Byd₧ov, okr., fara a pÜ. Chlumec n. C.; 39 d., 245 ob. Φ. (1890), um∞l. ml²n a obchodnφ zahradnictvφ.
#######
#FB#
0K8
#FE#
#ED#
HESLO:Pamfili-Doria villa##%1902%29%322%190642
Pamfili-Doria villa, villa nßle₧ejφcφ knφ₧ecφ rodin∞ Doria-Pamfili v ╪φm∞ p°ed branou S. Pancrazio. Zbudovßna byla Algardim z rozkazu knφ₧ete Camilla Pamfiliho, vnuka pape₧e Innocence X., a jest nejrozsßhlejÜφ a snad nejkrßsn∞jÜφ z °φmsk²ch vill v∙bec. ╪φmanΘ °φkajφ jφ Belrespiro. V krßsnΘm parku nalΘzß se kasino, zbudovanΘ tΘ₧ Algardim (zde n∞kterΘ antickΘ sarkofagy a sochy), a columbarium s n∞kolika zajφmav²mi antick²mi malbami nßst∞nn²mi (Niobovci, osvobozenφ PromΘtheovo). V².
#######
#FB#
0K19
481B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pamfilos##%1902%29%422%190643
Pamfilos
Pamfilos z Amfipole, °ec. malφ° Ükoly seky≤nskΘ
Pamfilos Alexandrijsk², °ec. grammatik
Pamfilos, presbyter a muΦenφk
#######
#FB#
0K8
11O47Vxs0x000D34D7/0x00000438/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pamfilos z Amfipole, °ec. malφ° Ükoly seky≤nskΘ##%1902%29%422%190644
60O38Vxs0x000D3A84/0x00000286/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pamfilos Alexandrijsk², °ec. grammatik##%1902%29%74%190645
100O29Vxs0x000D3DEB/0x00000151/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pamfilos, presbyter a muΦenφk##%1902%29%198%190646
#FE#
#ED#
HESLO:Pamfilos z Amfipole, °ec. malφ° Ükoly seky≤nskΘ##%1902%29%422%190644
Pamfilos: z Amfipole, °ec. malφ° Ükoly seky≤nskΘ, jen₧ ₧il v 1. pol. IV. stol. p°ed Kr., ₧ßk Eupomp∙v, uΦitel Apell∙v. Uvßd∞jφ se od n∞ho tyto obrazy: 1. Bitva u Fliunta, vφt∞zstvφ athΘnskΘ; dle T÷lkena vztahoval se obraz tento k boj∙m 3. roku 103. 0lympiady, o nich₧ zmi≥ujφ se Xenof≤ntova HellΘnika; 2. Odysseus na voru; 3. HΘrakleovci v AthΘnßch, od jin²ch byl obraz ten p°iΦφtßn Apollod≤rovi (viz Apollod≤ros 2); 4. Obraz n∞jakΘ rodiny. Suidas p°iΦφtß mu spis o malφ°stvφ a slavn²ch malφ°φch (per╖ grafikƒc ka╖ zwgrçfwn ╫ndßxwn). [Pamfilos] byl mu₧ velikΘho vÜestranΘho vzd∞lßnφ, Plinius starÜφ (Nat. hist. 35, 76) vyt²kß zejmΘna jeho d∙kladnou znalost mathematiky a geometrie. P°iΦin∞nφm [Pamfilos]-lov²m zavedeno ve Ükolßch chlapeck²ch-patrn∞ nejprve v Seky≤n∞ a pak i jinde-kreslenφ. [Pamfilos] zaujφmß v °ec. malφ°stvφ asi totΘ₧ mφsto jako Polykleitos v oboru °ec. plastiky: oba kladou velikou vßhu na d∙kladnΘ theoretickΘ v∞d∞nφ a mathematickou korrektnost. Srv. Brunn, Gesch. d. griech. Kⁿnstler, II., 132-134; Bloch, Griech. Wandschmuck, 52-54. V².
Pamfilos
#######
#FB#
0J8
154B35
305B16
326B22
401O11Vxb0x0034CE19/0x0000011E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0206%21%182%022991
420B20
497C4
501B1
502C29
534A10
693A10
791A10
1056B3
1061O8Vxs0x000D3262/0x0000008C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pamfilos##%1902%29%422%190643
Pamfilos: Alexandrijsk², °ec. grammatik Ükoly Aristarchovy, z polovice I. stol. po Kr. Sepsal: 1. Per╖ glwss│n ¢toi l┘xewn v 95 knihßch, slovnφk, z n∞ho₧ v²tah uΦin∞n byl od Vestina a Diogeniana (jen z 5 knih). Plßn dφla pochßzel od Zopyriona, rovn∞₧ zpracovßnφ knihy 1.-4.-2. Leim¼n (= louka), spis nazvan² tak dle pestrΘho svΘho obsahu (srv. Suetoniova Prata); ve zp∙sob∞ slovnφku [Pamfilos] podßval zde starΘ bßje s udßnφm pramen∙. 3. Dφlo o rostlinßch v 6 knihßch, je₧ Φasto uvßdφ GalΘnos.-Spis∙ [Pamfilos]-lov²ch hojn∞ u₧φvali spisovatelΘ pozd∞jÜφ (na p°. AthΘnaios); vynikaly¥ i uΦenostφ i praktick²m uspo°ßdßnφm. VV-a.
Pamfilos
#######
#FB#
0J8
10F13
98C24
277C6
383A10
500A10
620B5
627O8Vxs0x000D3262/0x0000008C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pamfilos##%1902%29%422%190643
#FE#
#ED#
HESLO:Pamfilos, presbyter a muΦenφk##%1902%29%198%190646
Pamfilos: , presbyter a muΦenφk (*kol 240-å309). Studoval theologii v Alexandrii a usadil se v Caesarei, kde₧ zaslou₧il se o z°φzenφ proslulΘ knihovny, je₧ obsahovala rukopisy Pφsma sv. a knihy vztahujφcφ se ke k°es¥anstvφ v poΦtu 30.000 svazk∙. Napsal obranu Origena, jejφ₧ prvß kniha doÜla nßs v latinskΘm p°evodu.
Pamfilos
#######
#FB#
0J8
318O8Vxs0x000D3262/0x0000008C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pamfilos##%1902%29%422%190643
#FE#
#ED#
HESLO:Pamflet##%1902%29%265%190647
Pamflet (angl. pamphlet), broÜura, letßk, spisek satirick², prudkΘho, ·toΦnΘho rßzu. Äe pak zßjmy stranickΘ v n∞m se po v²tce hlßsφ ke slovu, rozumφme [Pamflet]-em nov∞ji hanopis. PohnutΘ doby spor∙v i rozvrat∙ nßbo₧ensk²ch i polit. (p°. v XVI. stol., revoluce franc.), p°φkrost dvou tßbor∙ Φi stran za r∙znß hesla v politice, um∞nφ atd. bojujφcφchvÜe to b²vß plodnou p∙dou [Pamflet]-∙. I koneΦn∞, kdy₧ jednotlivec v novΘ nauce odhodlan∞ vystoupφ proti p°edsudk∙m Φi zßsadßm dlouho utkv∞l²m, v [Pamflet]-ech namnoze vy°izuje se boj novoty proti konservatismu. U nßs spis∙ toho druhu nejvφce vzniklo za nßbo₧. boj∙ kalicha proti k°φ₧i. ZejmΘna Jednota bratrskß (br. ╪eho°, br. LukßÜ a j.) jimi hßjφ svΘho uΦenφ a svΘ existence. O polit. [Pamflet]-ech z Φas∙ t∞ch viz JireΦkovu Rukov∞¥ II. 75.-P∙vodce [Pamflet]-u sluje pamfletistou. Kbn.
#######
#FB#
0K7
15B8
26F14
98F9
151A9
171F7
374A9
494A9
532F6
545F13
736A9
800A9
818F12
832B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pamfylia##%1902%29%422%190648
Pamfylia, starov∞kß krajina v MalΘ Asii na hornatΘm ji₧. pomo°φ, mezi Lykiφ, Pisidiφ a Kilikiφ, prostoupenß srßzn²m Taurem, s n∞ho₧ ΦetnΘ dravΘ byst°iny stΘkajφ k mo°i. Byla pro hornat² rßz mßlo ·rodnß a nep°φstupnß. ObyvatelΘ byli bojovnφ horalΘ r∙znΘho p∙vodu (odtud °eckΘ jmΘno), mezi nimi₧ usadila se i jedna v∞tev HellΘn∙. Za Lyd∙v a PerÜan∙ [Pamfylia] byla poddßna jen dle jmΘna. Za Makedon∙ vznikla Φetnß °eckß m∞sta (PergΘ, Maleia). S °φÜφ Pergamskou [Pamfylia] p°ipadla ╪φman∙m. Za naÜich dn∙ prozkoumal ji po strßnce archaeologickΘ a topografickΘ hr. Lanckoro±ski. PÜk.
#######
#FB#
0K8
347A10
425F13
459A10
575B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pamiers##%1902%29%537%190649
Pamiers [pamiΘ], hl. m∞sto fr. arrond. (1228 km2 se 72.716 ob. v 6 kantonech se 114 obcemi) v dep. AriΦge na pr. b°. °. AriΦge v rozsßhlΘ plßni na ·patφ nßvrÜφ, mß 11.143 ob., krßsnou kathedrßlu sv. Antonφna slohu romßn. a gotic. s velkolepou 8hranou v∞₧φ, chrßm N⌠tre Dame du Camp ze XVII. a XVIII. stol. s nßdhernou faτadou, gotic. zvonici z r. 1512, chrßm jesuitsk² z r. 1700, biskup. palßc z XVIII. stol., n∞kolik soukrom²ch palßc∙, krßsnou promenßdu s nßdhernou vyhlφdkou na Pyreneje, obecnφ collΦge, mal² a velik² seminß°, 13 Ükol, knihovnu s 5000 svazky, nemocnici, 2 sirotΦince, nalezinec, departementnφ v∞znici, znamenitΘ ovoce, proslulΘ vinice s v²born²m bφl²m vφnem, ₧elezolijny, parnφ pily, jirchßrny, barvφrny, v²robu obuvi, obilnφ ml²ny, tovßrny na um∞lΘ hnojivo, rozsßhl² obchod s obilφm, moukou, senem a luÜt∞ninami. [Pamiers] jest sφdlem podprefekta, biskupa, soudu I. stolice, komory rolnickΘ, ₧ivnostenskΘ a obchodnφ. [Pamiers] vzniklo ve XII. stol. jako podhradφ zßmku Castelas hrabat de Foix a p°i opatstvφ sv. Antonφna, zßhy rozkvetl v n∞m obchod a pr∙mysl, za reformace v∞tÜina obyvatel∙ stala se protestanty, avÜak r. 1628 bylo m∞sto krut∞ ztrestßno princem CondΘ, nicmΘn∞ op∞tn∞ rozkvetlo tak, ₧e dnes jest nejd∙le₧it∞jÜφm mφstem departementu. ObyvatelΘ naz²vajφ se Appamiens. TÜr.
#######
#FB#
0K7
45B2
47H1
102D1
123D1
501D1
833A9
937A9
1291B10
1302B4
#FE#
#ED#
HESLO:Paminondas##%1902%30%240%190650
Paminondas Jan, dle rodiÜt∞ svΘho, Hor St°φbrn²ch (v ╚ßsl.), naz²van² takΘ Horsk²m, kn∞z katol. a skladatel pφsnφ (å18. ·n. 1607). Byl zprvu p°φvr₧encem sm∞ru starokaliÜnickΘho, ale ₧e sm∞r ten v jeho dob∞ ji₧ tΘm∞° vymizel, p°estoupil ke katolictvφ. Farß°em byl r. 1590 p°i chrßm∞ sv. Vßclava na NovΘm m∞st∞ Pra₧skΘm, zßrove≥ p°id∞len za pozorovatele nov∞ z°φzenΘmu tehda administrßtorovi pod obojφ, Fab. Rezkovi, aby se neuchyloval ani ke stran∞ lutherskΘ ani kalvφnskΘ, dvoru cφsa°skΘmu stejn∞ odpornΘ. Po dvou letech stal se opatem na Slovanech, kam₧ se p°est∞hoval i se sv²m ne₧enat²m, zvlßÜt∞ vy₧ßdan²m kaplanem, Ezech. Zacheem. Ten vÜak brzo uÜel z klßÜtera p°ed ·tisky opatov²mi. [Paminondas] horliv∞ peΦoval o opravu a zvelebenφ EmauskΘho klßÜtera i chrßmu, ale zavßd∞je vÜude bohoslu₧by katolickΘ vzbudil u sv²ch osadnφk∙ takovou nevoli, ₧e dvakrßte musil se odtud uch²liti do klßÜtera b°evnovskΘho (1599 a 1603), po druhΘ i do nßpoje dostav jedu. Zotavoval se z toho na statcφch benediktinsk²ch v Polici n. M., ale vraceje se op∞t do Prahy zem°el v DaÜicφch. Jako opat na Slovanech vydal roku 1596 v StarΘm m∞st∞ pra₧skΘm u Anny èumanovy PφsniΦky k°es¥anskΘ k poctivosti vÜi velebnΘ Trojice sv. i blahoslavenΘ P. Marie... na pamßtku Ladisl. st. Popela z Lobkovic na Chlumci a Jistebnici, nejvyÜÜφho hofmistra krßl. ╚esk. (å1584), jeho₧ pamßtce [Paminondas] byl ji₧ r. 1589 v∞noval Pφse≥ o sv. stavu man₧elskΘm. V∞nov. vdov∞ pßn∞ panφ Johance LobkovskΘ, roz. Berkovn∞ z. DubΘ a LipΘho a na Kamenici, k NovΘmu roku 1596. BßsnickΘ ty pokusy nejsou nikterak zda°ilΘ, po poesii nenφ ani stopy. Patrno to i z 1. pφsn∞ o metlßch Bo₧φch i z pφsn∞ o p. Ladislavovi. Obsa₧eny tu pφsn∞ pro dennφ pot°eby, takΘ ╗Sv. Vßclave½ (3 stΦ. slohy) a ╗Hospodine½, na konec p°idßny formule zpov∞dnφ a modlitby kajφcφ. (Jir. II., 76 sl.) JNk.
#######
#FB#
0K10
11F3
688A12
1149B56
1206B24
1355A12
1392B29
1826B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pamφr##%1902%30%50%190651
Pamφr, t. j. turk.-tatarsky stepnφ nßhornφ planina, u okolnφch Tad₧ik∙ Bam-iDuniß, t. j. st°echa sv∞ta, u ╚φ≥an∙ ╚ungling, t. j. cibulovΘ poho°φ, rozsßhlΘ a vysokΘ nßho°φ ve St°ednφ Asii, le₧φ p°i pramenech Amu-darje a Tarima na j. od sibi°skΘ oblasti fergßnskΘ asi mezi 72░-75 1/2░ v. d. Gr. a 37░-39 1/2░ s. Ü. a mß na 3 stranßch z°etelnΘ, p°irozenΘ hranice: na s. ZaalajskΘ poho°φ, na v. KaÜgßrskΘ hory a na j. HindukuÜ, kde₧to na z. poklßdß se obyΦejn∞ za mez polednφk na 72░ v. d. Gr., od n∞ho₧ k z. m∞nφ krajina podstatn∞ sv∙j rßz. V t∞chto hranicφch [Pamφr] mß podobu velikΘ poloellipsy, obrßcenΘ k v. vypuklou stranou tvo°enou KaÜgßrsk²mi horami a v²chodnφm koncem HindukuÜe, dlouhΘ od s. k j. 270 km, ÜirokΘ od v. k z. 245 km, jejφ₧ povrch odhaduje se na 60-70.000 km2. Nßho°φ [Pamφr]-u, zdvihajφcφ se v nejni₧Üφch sv²ch mφstech do v²Üe 3200 a₧ 4000 m n. m., jevφ se jako soustava dlouh²ch, rozv∞tven²ch a vφce mΘn∞ ploch²ch i Üirok²ch °φΦnφch ·dolφ a jezernφch ·val∙, rozd∞len²ch horsk²mi pßsy a uzly, kterΘ pnou se nad tyto doliny skalnat²mi, Φasto vÜak mφrn²mi svahy sv²mi do v²Üe 1000 a₧ 2500 m, tßhnou se v∞tÜinou po Üφ°ce nßho°φ a sklßdajφ se hlavn∞ ze ₧uly, ruly, metamorfickΘ b°idlice a palaeozoickΘho vßpence, mφsty vÜak zaujφmajφ rozsßhlΘ prostory i vrstvy tertiΘrnφ. Velikou d∙le₧itost pro povrchov² rßz [Pamφr]-u m∞la takΘ Φinnost ledovc∙, kterΘ kdysi pokr²valy tΘm∞° celΘ nßho°φ a zanechaly po sob∞ mocnΘ nßnosy. morΘny a jinΘ stopy. Severov²chodnφ Φßs¥ [Pamφr]-u mß povrch mΘn∞ zdvi₧en² a pravideln∞jÜφ, zde p°evlßdajφ dosti Üirokß ·dolφ, jezernφ ·valy a planiny rozd∞lenΘ rozho°φmi pom∞rn∞ nφzk²mi, kterß zdvihajφ se nad n∞ ne v²Üe ne₧ 1000 a₧ 1200 m. Naproti tomu v Φßsti jihozßpadnφ jsou doliny hlubÜφ, majφce namnoze rßz ·₧labin, hory zdvihajφ se zde mnohem v²Üe, tak ₧e rozdφly v²ÜkovΘ Φinφ tu pr∙m∞rn∞ 1800 m, dosahujφce vÜak i 3000 m. Ze zv²Üenin [Pamφr]-u v²znaΦn∞jÜφ jsou tyto: V ji₧nφ jeho Φßsti na pr. b°. °. Vachan-darje tßhne se v dΘlce p°es 240 km od zjz. k vsv. mohutnΘ a nesch∙dnΘ horstvo VachanskΘ, vysokΘ v pr∙m∞ru 5500 m n. m. a v nejvyÜÜφ ho°e Pik Ca°ice p°es 7000 m n. m., jeho₧ v²chodnφ Φßs¥ mß jmΘno poho°φ cara MikulßÜe II. Nejd∙le₧it∞jÜφ jeho pr∙smyky jsou Bend∞rsk² a Urta-Bel. Pon∞kud na s. probφhß tΘm∞° tφmtΘ₧ sm∞rem h°bet Pamφrsk², mnohem sch∙dn∞jÜφ, s Φetn²mi pr∙smyky (Mas, Kokbaj a j.), dlouh² p°es 170 km a dosahujφcφ v²Üky do 5500 m n. m. JeÜt∞ severn∞ji, asi na 38░ s. Ü. rovnob∞₧n∞ s p°edeÜl²m jde horstvo AliΦurskΘ v dΘlce asi 220 km, spl²vajφcφ na v. s v²chodnφmi odho°φmi PamφrskΘho a VachanskΘho h°betu, vysokΘ na v. do 5000 m a na z. do 5500-6000 m n. m., p°es n∞₧ vedou pr∙smyky Buz-Tere, NejzaTaÜ, Lenger a Mard₧anaj. Dßle k s. vypφnajφ se rozv∞tvenΘ uzly horskΘ, spojujφcφ se na z. a sz. s poho°φm Zaalajsk²m a na v. s dlouh²m rozvodφm, tßhnoucφm se od sz. k jv. blφzko v²chodnφ hranice [Pamφr]-u a zvan²m SarykulskΘ hory. Tato horstva majφ pr∙m∞rnou v²Üku 4500-5000 m n. m., nejvyÜÜφ jsou na j. od jezera Kara-kul (Muskol p°es 5500 m n. m.), z jich pr∙smyk∙ pak jsou d∙le₧ity; Tachta-korum, Jangi-davan, Kaindy a zvlßÜt∞ Ak-Bajtal. Jsou tudφ₧ horskΘ zv²Üeniny uvnit° [Pamφr]-u ni₧Üφ ne₧ hory jej obklopujφcφ (KaÜgßrskΘ, ZaalajskΘ a HindukuÜ). Ledovce, kterΘ mφvaly na [Pamφr]-u ohromnΘ rozm∞ry, soust°e∩ujφ se dnes hlavn∞ na jeho okrajφch a jsou mßlo prozkoumßny. Sahajφ obyΦejn∞ do v²Üe 3-4000 m n. m., Φßra v∞ΦnΘho sn∞hu pak le₧φ ve v²Üi asi 4500 a₧ 5000 m.-Vodopisn∞ nßle₧φ [Pamφr] k ·vodφ pramen∙ Amu-darje a Tarima, z nich₧ prvnφ zaujφmß tΘm∞° 3/4 celΘho nßho°φ a jejich₧ rozvodφ tßhne se nepravideln∞ ve v²chodnφ Φßsti [Pamφr]-u od sz. k jv. K ·vodφ Tarima nßle₧φ na sv. °. Markan-su, kterß pramenφ blφzko pr∙smyku Kyzyl-art v ZaalajskΘm poho°φ a vytΘkß KaÜgßrsk²mi horami pode jmΘnem Kysyl-su a KaÜgßr-darja, na jv. pak °. Gez, protΘkajφcφ jezerem Kara-kul a tekoucφ ku p°edeÜlΘ ·dolφm Sarykol. Nejji₧n∞jÜφm pramenem Amu-darje v [Pamφr]-u jest Vachan-darja, kterß vyv∞rß pode jmΘnem Vachd₧ir v HindukuÜi a p°ijφmß v pravo °eku [Pamφr] (Velk² [Pamφr]), vytΘkajφcφ z jez. Sarykul, naΦe₧ dostßvß jmΘno Pjand₧. Dßle k s. vlΘvß se do Pjand₧e °. AliΦur-Gunt, protΘkajφcφ jezerem JaÜil-kul, koneΦn∞ na s. od AliΦurskΘho poho°φ nejv∞tÜφ pamφrsk² p°φtok Amu-darje, Ak-su Φili Murgab nebo Bartang, kter² vytΘkß z jez. ╚akmaktyn-kul a jest dlouh² p°es 400 km. KoneΦn∞ severozßpadnφ ·hel nßho°φ zavla₧uje °. Muk-su, odtΘkajφcφ na z. do °. Kyzyl-su (p°φt. Amudarje). Z jezer [Pamφr]-u zmφnky zasluhuje: Velik² Karakul na s. mezi prameny °. Muk-su a Markan-su, velkΘ 405 km2 s naho°klou vodou, a na jv. od n∞ho Rjang-kul, sklßdajφcφ se ze 2 jezφrek, a j. v. Podnebφ [Pamφr]-u jest drsnΘ, suchΘ a v²st°ednφ, pr∙m∞rnß roΦnφ jeho teplota rovnß se, aΦ le₧φ v zem∞pisnΘ Üφ°ce nejji₧n∞jÜφ Evropy, asi teplot∞ severnφho Ruska, neustßlΘ v∞try, nßhlΘ zm∞ny teploty (a₧ o 25 ░C v n∞kolika minutßch), ostr² a such² vzduch Φinφ toto klima tΘm∞° nesnesiteln²m. Pravidelnß pozorovßnφ meteorologickß, vysoce zajφmavß pro ohromnou v²Üku kraje a jeho polohu uprost°ed nesmφrnΘ pevniny eurasijskΘ a v uzlu nejmohutn∞jÜφch horstev sv∞ta, konßny v PamφrskΘm postu na b°. °. Murgaba. Zde Φinφ pr∙m∞rnß roΦnφ teplota -1,4 ░C, pr∙m∞rnß teplota 6 m∞sφc∙ jest po 0, nejstuden∞jÜφ m∞sφc leden mß pr∙m∞rnou teplotu -25,4 ░C, nejteplejÜφ srpen +16,4 ░C, avÜak i v n∞m klesß n∞kdy teplom∞r pod 0. Velik² jest po cel² rok rozdφl mezi teplotou na slunci a ve stφnu, dle pozorovßnφ Bonvalota v b°eznu u Kara-kulu 38 ░C (na slunci +23░ a ve stφnu -15░). RoΦnφ v²Üka srß₧ek jest v PamφrskΘm postu nepatrnß (3,7-5,1 cm), snφh padß zde z°φdka, za to v ka₧dΘ roΦnφ dob∞. Naproti tomu na jin²ch mφstech [Pamφr]-u b²vajφ velikΘ zßv∞je sn∞hovΘ. Koncem b°ezna vyrß₧φ v ni₧Üφch polohßch trßva a objevujφ se mouchy, komß°i a ovadi, kte°φ v lΘt∞ stßvajφ se pravou metlou krajiny.-Kv∞tena [Pamφr] u jest chuda a tΘm∞° ·pln∞ prosta stromovit²ch rostlin, vyÜÜφ polohy a pφsΦitß mφsta jsou v∙bec holß, jen ni₧Üφ ·dolφ °φΦnφ pokryta jsou travinami rßzu stepnφho. Za palivo slou₧φ poloke° Eurotia, mφsty rostou i ke°ovitΘ tamaryÜky a vrby, na zßpadnφm okraji [Pamφr] u i Üφpovnφk, b°φza, topol a j., zde takΘ vyskytujφ se nepatrnß role osetß jeΦmenem, hrachem a pÜenicφ.Zvφ°ena [Pamφr]-u jest naproti tomu dosti bohata, vyskytujφ se zde 2 druhy medv∞da, liÜky, vlci, zajφci, pardßli, horÜtφ berani (Ovis Poli), sibi°skß koza atd., z domßcφch zvφ°at d∙le₧it jest yak (Poephagus grunniens), dßvajφcφ mlΘko a slou₧φcφ za soumara, ptßk∙ dle S∞vercova jest 112 druh∙, plaz∙ nenφ, z oboj₧ivelnφk∙ nalezena zde Rana temporaria a Buffo variabilis, °eky a jezera jsou bohaty rybami. Obyvatelstvo [Pamφr]-u jest ovÜem svrchovan∞ °φdkΘ. Jßdrem jeho jsou koΦovnφ KaraKirgφzovΘ, jich₧ poΦφtß se v ruskΘ Φßsti nßho°φ asi 1000-1200 duÜφ a kte°φ zab²vajφ se v²luΦn∞ chovem dobytka, hlavn∞ ovci a yak∙, z°φdka velbloud∙v a jeÜt∞ mΘn∞ konφ. Stßda pasou se po cel² rok pod Üir²m nebem. Tito KirgφzovΘ shodujφ se typem s Kirgφzy alajsk²mi, avÜak jsou t∞la slabÜφho a v∞tÜinou chorΘho, lφnφ a duÜevn∞ zakrn∞lφ. Potravou jest jim mlΘko, s²r a kumys, z°φdka obilφ vym∞≥ovanΘ za pamφrskou s∙l a jeÜt∞ °idΦeji maso. Na z. a jz. [Pamφr]-u poΦφnajφ se osady Tad₧ik∙, kte°φ v lΘt∞ v chrßn∞n²ch ·dolφch p∞stujφ n∞co obilφ. LidΘ p°ichßzejφcφ na [Pamφr] trpφ r∙zn²mi nemocemi, zp∙soben²mi vysokou jeho polohou (tluΦenφm srdce, krvßcenφm z nosu, zßvratφ, zßduchou, mdlobami, ·navou atd.), avÜak i domorodφ KirgφzovΘ siln∞ strßdajφ rheumatismem, gastralgiφ, oΦnφm katarrhem a j.-P°es velehorsk² rßz [Pamφr]-u jsou jeho spojovacφ cesty dosti p°φhodnΘ a sch∙dnΘ, jen na z. jest doprava po nich nesnadn∞jÜφ. ZejmΘna d∙le₧ity jsou cesty, vedoucφ od s. k j. a spojujφcφ sibi°skou oblast fergßnskou s HindukuÜem, a to zvlßÜt∞ na v. z m∞sta OÜe p°es Alaj, Zaalajsk² h°bet k jez. Karß-kul, odtud k PamφrskΘmu postu a dßle p°es poho°φ cara MikulßÜe II. k pramen∙m °. Vachan-darje a do ·vodφ Indu. Krajiny nyn∞jÜφho [Pamφr]-u, le₧φcφ p°i pramenech d∙le₧itΘho veletoku Amu-darje (Oxus), od pradßvna t∞Üily se pozornosti badatel∙, avÜak prvnφ urΦit² jejich popis mßme od ΦφnskΘho cestovatele Hiuen-Tsianga, kter² v stoletφ VII. po Kr. proÜel ji₧nφ Φßs¥ nßho°φ. Koncem XIII. stol. navÜtφvil [Pamφr] Marco Polo, r. 1603 pak jesuita Benedikt Goes, po nich a₧ r. 1838 John Wood, kter² prozkoumal ji₧nφ jeho Φßs¥, kde₧to severnφ probadal r. 1871 FedΦenko. D∙le₧itou jest dßle anglickß v²prava Forsytha r. 1873, vojenskß ruskß expedice Skobeleva r. 1876, cesta J. V. MuÜketova r. 1877, S∞vercova r. 1878, ruskß pamφrskß v²prava Putjaty, Ivanova a Bend∞rskΘho r. 1883, kterß proÜla tΘm∞° cel² [Pamφr] R. 1884-87 cestoval zde Grum-Gr₧imajlo, r. 1887 p°eÜli [Pamφr] od Kyzyl-artu k HindukuÜi Bonvalot, Capus a PΘpin, r. 1888-90 prozkoumal ji₧nφ a jihov²ch. jeho Φßs¥ GrombΦevskij, v l. 1891-94 provßd∞li na [Pamφr]-u RusovΘ vojenskΘ v²zkumy, jejich₧ v²sledkem bylo prozkoumßnφ n∞kter²ch pr∙smyk∙ HindukuÜe a postavenφ PamφrskΘho postu, r. 1892 byl zde AngliΦan Dunmore, r. 1894 Curzon, r. 1894-95 Sven Hedin a r. 1896 DßnovΘ Filipsen a Olufsen. V poslednφ dob∞ nabyl [Pamφr] vysokΘ d∙le₧itosti polit., nebo¥ na n∞m srazily se zßjmy Anglie a Ruska v Asii. Z tΘ p°φΦiny Anglie sna₧ila se o rozd∞lenφ [Pamφr]-u mezi Afgßnistßn a ╚φnu, sama pak hodlala zabrati ·dolφ Vachan-darje. AvÜak smlouvami z r. 1872 a₧ 1873 mezi Ruskem a Angliφ sjednßno, ₧e vliv rusk² nesmφ zasahovati na lev² b°eh Amu-darje a vliv Anglie na b°eh prav², Anglie pak zaruΦila se za bezpeΦnost ruskΘ zßjmovΘ sfΘry se strany Afgßnistßnu. Kdy₧ r. 1876 RusovΘ opanovali Chokand, zabrßna jimi i pamφrskß ·zemφ tohoto chanßtu. AvÜak r. 1883 Afgßnci proti zn∞nφ uvedenΘ smlouvy zaujali chanßty Sugnan a RoÜan na pr. b°. Pjand₧e, je₧to RusovΘ a₧ do r. 1891 o svΘ pravo na [Pamφr] valn∞ se nestarali. Pozorujφce vÜak postup ╚φ≥an∙ a Afgßnc∙, podn∞covan²ch Angliφ, vyslali sem r. 1891 vojenskou v²pravu, proniknuvÜφ a₧ k HindukuÜi, v nßsledujφcφm roce pak pora₧eni Afgßnci u jezera JaÜil-kul, naΦe₧ z°φzen Pamφrsk² post se stßlou ruskou posßdkou. Novou smlouvou s Angliφ z 11. b°ezna 1895 upraveny znova hranice mezi Ruskem a Afgßnistßnem, jemu₧ dßny konΦiny na j. od Amu-darje, kde₧to v²chodnφ okraj [Pamφr]-u t. zv. Sarykol p°i°knut ╚φn∞, avÜak hranice v tΘ stran∞ p°esn∞ nevytΦeny. Chanßt RoÜan a èugnan p°φsluÜejφ v ohledu sprßvnφm k Bucha°e, kde₧to ostatnφ rusk² [Pamφr] tvo°φ pamφrskou volos¥ oÜskΘho ·jezdu sibi°skΘ oblasti fergßnskΘ. Srv. J. Minajev, Sv∞d∞nija o stranach po verchovjam Amu-darji (╗Izv∞st. Imp. Rus. Geogr. ObÜΦ.½ s bibliografiφ do roku 1879); N. A. S∞vercov, OrografiΦeskij oΦerk Pamirskoj gornoj sist∞my (╗Zapiski Imp. Rus. Geogr. ObÜΦ.½ sv. XIII., 1886); D. L. Ivanov, Put∞Üestvije na [Pamφr] (╗Izv∞st. Imp. Rus. Geogr. ObÜΦ.½ sv. 3. 1884); t²₧, OrografiΦeskij charakt∞r [Pamφr]-a (t., 1884); t²₧, ╚to nazyva¥ [Pamφr]? (s mapou; t., 1885); G. J. Grum-Gr₧imajlo, OΦerk pripamirskich stran (t., 1886); B. L. GrombΦevskij, Doklad o put∞Üestviji v 1889 a₧ 1890 gg. (t., 1891); J. V. MuÜketov, [Pamφr] i Alaj (╗Äivopisnaja Rossija½ sv. X.); Bonvalot, Du Caucase aux Indes α travers le [Pamφr] (Pa°., 1889); Capus, Le toit du monde (t., 1890); F. de Rocca, L'Ala∩ et le [Pamφr] d'aprΦs des donnΘes rΘcentes (╗Revue de GΘographie½ 1896); Dunmore, The [Pamφr]-s (Lond., 1895); Curzon, The [Pamφr]-s and the source of the Oxus (╗The Geographical Journal½ 1896); W. Geiger, Die Pamirgebiete (Vφde≥, 1887). Mapa [Pamφr]-u vydßna hlavnφm rusk²m Ütßbem. TÜr.
#######
#FB#
0K5
71F10
113F8
278H1
280I1
302H1
304I1
557A7
706B2
732B2
774B2
776H1
786A7
859B1
1106B1
1324A7
1476A7
1673B2
1836B1
1862B2
1877A7
1982B2
2020F17
2061B1
2108B1
2146F23
2269F14
2359B2
2389B1
2458F17
2492B2
2589B1
2612B1
2855A7
2876F13
2935B1
3001B1
3136A7
3237A7
3364B1
3426B2
3429F9
3446A7
3518H1
3520I1
3594A7
3649F9
3760F23
3862F7
3905A7
3920F12
3959F8
4003A7
4018A7
4116F11
4232F5
4243F6
4321B3
4372F6
4438A7
4533B2
4535H1
4628A7
5543B2
5627A7
5798F7
5806A7
6001B7
6071A7
6182F7
6190A7
6311B9
6379B19
6516B15
6534B16
6586F12
6599A7
7115A7
7227A7
7478A7
7498F15
7885A7
7948B4
8157A7
8553A7
8616A7
8765A7
9025A7
9156A7
9691A7
10118A7
10285A7
10629A7
10715A7
10754A7
10933A7
11011D1
11024A7
11100D1
11108A7
11121D1
11188A7
11225A7
11345A7
11385B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pampa##%1902%32%58%190652
Pampa, Gobernßcion de la [Pampa], territorium v jihoamer. republice Argentin∞, ohraniΦenΘ provinciemi: Buenos Ayres na v., San Luis de Cordoba a Mendoza na s. a z. a °ekou Colorado na j., m∞°φ 145.907 km2 a mß 25.965 ob. (1895). Jest to jednotvßrnß rovina (pampa), pon∞kud hornatß jen na v²chodnφ a zßpadnφ hranici, kde₧to uvnit° prostoupena jest jen nepatrn²mi pahorky. NejvyÜÜφ v²Üky dosahuje Sierra de Siuhel-Galel (480 m n. m.). Jedinß v∞tÜφ °eka ·zemφ jest Chadi Leudu, p°φtok Colorada, hojn∞ jest jezer sladkovodnφch i soln²ch, moΦßl∙, lagun a slatin. RozsßhlΘ plochy pokrytΘ travinami od 20 let se zales≥ujφ a osazuji s dokonal²m ·sp∞chem ovocn²mi stromy, vinnou rΘvou a j. MalΘ lesφky vyskytujφ se jen na pahorcφch. Role zaujφmajφ jen 3964 ha. Daleko d∙le₧it∞jÜφm pramenem v²₧ivy jest chov dobytka, nebo¥ poΦφtß se 221.000 konφ, 520.000 kus∙ skotu, 5,300.000 ovcφ, 5000 pÜtros∙ atd. Velik² jest nedostatek cest, kterΘ jsou v∞tÜinou jen stezkami soumar∙, za to velikou d∙le₧itost mß tra¥ drßhy Bahia Blanca a Noroeste vedoucφ territoriem v dΘlce 204 km a spojujφcφ ji₧nφ Φßs¥ republiky se severnφ a s hlav. m∞stem Buenos Ayres. V∞tÜφ osady jsou: General Acha (1500 obyv.), Santa Rosa de Toay (sφdlo territorißlnφch ·°ad∙), Victoria a MariMamuel. TÜr.
#######
#FB#
0K5
7F17
25A7
201B2
203H1
257B5
423B1
748B3
1057B2
1253B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pampa Aullagas##%1902%32%306%190653
Pampa Aullagas viz Aullagas.
#######
#FB#
0K14
19O9Vxb0x006BCF2E/0x00000275/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0211%46%488%026062
#FE#
#ED#
HESLO:Pampas##%1902%32%314%190654
Pampas viz Pampy.
#######
#FB#
0K6
11O5Vxs0x000D9B9A/0x000009FF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%33%372%190662
#FE#
#ED#
HESLO:PampeliÜka##%1902%32%322%190655
PampeliÜka, bot., viz Leontodon.
#######
#FB#
0K10
22O9Vxo0x005D0DA5/0x00000571/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1509%76%389%155071
Pampferhⁿtte, vφska v ╚echßch, hejtm. SuÜice, okr. Hartmanice, fara a pÜ. EisenÜtein; 10 d., 143 ob. n. (1890); panskΘ sklßrny na dutΘ a tabulovΘ sklo.
#######
#FB#
0K12
#FE#
#ED#
HESLO:Pamphile##%1902%32%380%190658
Pamphile, [panfil], tΘ₧ mouche, mistigri n. lenturla, hra v karty 3-6 osob, z nich₧ ka₧dß uΦinφ vklad, dostane 5 karet a pro. hlßsφ, zda hraje Φi nehraje. Kdo hraje, smφ vym∞niti karty z talonu za svoje, ale musφ pak alespo≥ jednou vyhoditi, sic je labet. Mß-li hrßΦ 5 karet stejnΘ barvy (la mouche), prohrßvajφ vÜichni ostatnφ. Treffov² kluk je v₧dy nejsiln∞jÜφ trumf.
#######
#FB#
0K8
24F28
289B9
#FE#
#ED#
HESLO:Pamplona##%1902%32%455%190659
Pamplona
Pamplona, hl. m∞sto Üpan∞lskΘ provincie Navarry
Pamplona, m∞sto v epublice Columbii
#######
#FB#
0K8
11O47Vxs0x000D908D/0x0000081C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pamplona, hl. m∞sto Üpan∞lskΘ provincie Navarry##%1902%32%455%190660
60O35Vxs0x000D9995/0x0000015B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pamplona, m∞sto v epublice Columbii##%1902%33%306%190661
#FE#
#ED#
HESLO:Pamplona, hl. m∞sto Üpan∞lskΘ provincie Navarry##%1902%32%455%190660
Pamplona: , opevn∞nΘ hl. m∞sto Üpan∞lskΘ provincie Navarry na planin∞ prostφrajφcφ se ve v²Üi 450 m n. m. na ji₧nφm ·patφ Pyrenejφ na lev. b°. °. Argy na trati Alsasua-Zaragoza, p°ipojujφcφ se k hlavnφ ₧elezniΦnφ trati Madrid-Irun, jest obklφΦeno okruhem hor, v nich₧ jsou hojn∞ turisty navÜt∞vovanΘ sout∞sky Mayo a j., mß 26.633 obyv. a jest p∞kn∞ stav∞no s pravideln²mi ulicemi, 3 krßsn²mi nßm∞stφmi, z nich₧ nejv∞tÜφ jest plaza de la Constitucion s kaÜnou, a s promenßdou Taconera. Ze star²ch pamßtek stavebnφch zachovaly se hradby, tvrz ze XVI. stol., kathedrßla zalo₧enß r. 1203, avÜak Φasto p°estavovanß, kterß mß 2 p°ekrßsnΘ v∞₧e, novou faτadu a uvnit° podivuhodnΘ °ezby a nßhrobky krßl∙ navarrsk²ch, radnice s podobiznami navarrsk²ch krßl∙, palßc sn∞movnφ s d∙le₧it²mi archivy, kde shroma₧∩ovali se cortesovΘ navarrÜtφ, palßc mφstokrßle, vlßdnφ palßc a chrßmy San Nicolas a San Saturnino. Z modernφch staveb vynikß nemocnice, ·tulna, nalezinec a divadlo. M∞sto mß kn∞₧sk² seminß°, instituto s p°φrodov∞deckou sbφrkou, knihovnou a botanickou zahradou, uΦitelsk² ·stav, lΘka°skolΘkßrnickΘ collegium, cirkus atd. a jest sφdlem generßlnφho kapitßna, guvernΘra, biskupa a soudu appellaΦnφho. Z pr∙myslovΘ Φinnosti jest zde v²roba sukna, vosku, strun, pergamenu, hrnΦφ°skΘho, ₧eleznΘho a ocelovΘho zbo₧φ. Rozsßhl² jest obchod vφnem, 29. Φna a₧ 18. Φce je zde veletrh.-[Pamplona] jest pr² starov∞kß Pompeiopolis, r. 738 opanovali ji ArabovΘ, jim₧ od≥ata r. 750 Navarci, r. 778 dobyta a hradeb zbavena Karlem Vel., r. 907 byla marn∞ oblΘhßna Araby a od tΘ doby byla hlavnφm m∞stem Navarry, od r. 1512 jejφ Üpan∞lskΘ Φßsti. R. 1521 dobyli jφ Francouzi a p°i jejφ obran∞ utrp∞l Ignßc z Loyoly svΘ pamßtnΘ poran∞nφ, avÜak brzy op∞t zmocnili se jφ èpan∞lΘ. V l. 1808-13 byla v rukou Napoleona, r. 1823 op∞tn∞ Francouzi dobyta, v karlistick²ch vßlkßch byla v moci liberßl∙. V minulΘm stoletφ postaven velikolep² vodovod, vedoucφ 15 km na j. k pramen∙m na ·boΦφ hory Francoa, kter² p°ekroΦuje 12 km od m∞sta ·dolφ Noain na most∞ o 97 obloucφch a dlouhΘm 1245 m.
Pamplona
#######
#FB#
0J8
98B1
1370A10
1400B12
1927B2
1990B2
2053B2
2057O8Vxs0x000D8EB6/0x0000006A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pamplona##%1902%32%455%190659
#FE#
#ED#
HESLO:Pamplona, m∞sto v epublice Columbii##%1902%33%306%190661
Pamplona: , m∞sto v jihoamer. republice Columbii v depart. Santander, ve v²Üi 2303 m n. m., obklφΦenΘ vysok²mi horami, mß 8261 obyv., vyÜÜφ Ükolu, nemocnici, v∞znici a jest sφdlem biskupa. Zem∞t°esenφm z r. 1875 bylo zbaveno nejv∞tÜφ Φßsti sv²ch vynikajφcφch budov, mezi nimi i kathedrßly, a od tΘ doby se nevzpamatovalo. TÜr.
Pamplona
#######
#FB#
0J8
83B1
322B4
328O8Vxs0x000D8EB6/0x0000006A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pamplona##%1902%32%455%190659
#FE#
#ED#
HESLO:Pampy##%1902%33%372%190662
Pampy (Pampas), z keΦujskΘho slova pampa nebo bamba, t. j. rovina nebo pole, jest nßzev rozlehl²ch rovin bezles²ch anebo i lesnat²ch planin, st°φdajφcφch se s povrchem hornat²m nebo pahorkat²m v r∙zn²ch konΦinßch Ji₧nφ Ameriky. Tak na p°. naz²vß se ·rodnΘ a hust∞ zalesn∞nΘ ·zemφ mezi °. Ucayali a Huallaga Pampa del Sacra. mento. Krom∞ toho p°iklßdß se toto jmΘno takΘ velik²m, pomalu vys²chajφcφm ·val∙m jezernφm na planin∞ PeruanskΘ, na p°.: Pampa Aullagas, Pampa de Empeza a j. AvÜak v u₧Üφm slova smyslu rozumφme jmΘnem [Pampy] krajinu v Argentin∞, ohraniΦenou na v. °ekou Paranß a pob°e₧nφm krajem provincie Buenos Ayres, na s. °. Saladillo a Salado, na z. poho°φm Velasca, Huerta a j. p°edho°φmi And∙v a na j. °. Negro, zaujφmajφcφ plochu 678.000 km2. [Pampy] zdvihajφ se voln∞ od °eky Parany a mo°skΘho pob°e₧φ k z. a sz., uprost°ed nich vyΦnφvajφ Sierry de Cord≤ba, Ancaste, Ambato a j. do v²Üe asi 400 m n. m., kde₧to na jv. hranici pnou se Sierras Pampinas do v²Üe 1060 m (Sierra de la Ventana). V celΘm rozsahu pokr²vß [Pampy] vrstva ₧lutΘ nebo ΦervenavΘ naplavenΘ zem∞, slo₧enß z hlφny a jemnΘho pφsku, silnß 30-40 m a zvanß ·tvar pampsk², v nφ₧ ulo₧eny jsou ΦetnΘ zbytky ssavc∙ vyhynul²ch i ₧ijφcφch. [Pampy] pokryty jsou p°ehojn²mi lagunami a slatinami, z °ek krom∞ pohraniΦn²ch jsou v∞tÜφ: Carcasa±al, p°φt. Parany, a Rio Salado i Colorado, p°φt. AtlantskΘho okeßnu. Podnebφ pamp jest suchΘ, roΦnφ v²Üka srß₧ek Φinφ jen 52 cm, doba ·plnΘho sucha poΦφnß se v °φjnu a trvß 3-4 m∞sφce. ╚asto v∞je prudk² a bou°liv² such² vφtr jihozßpadnφ, zvan² pampero, kter² povstßvß nßhle po teplΘm v∞tru severnφm jako hroznß v∞trnß smrÜ¥, provßzenß stoupßnφm tlaku vzduchu a klesßnφm teploty. [Pampy] porostlΘ jsou travinami, jen na b°ezφch °ek a lagun vyskytujφ se nepatrnΘ stromy a ke°e, avÜak v poslednφ dob∞ osazujφ se s ·pln²m ·sp∞chem ovocn²m stromovφm. Na mφstech pφsΦit∞jÜφch rostou mohutnΘ kakty. Na pampßch pasou se ohromnß stßda skotu, konφ a ovcφ, v∞tÜinou polodivok²ch, z divok²ch zvφ°at charakteristickß jest pampskß koΦka, viscacha, jelen, pßsovci, americk² pÜtros nandu a j. Obyvatelstvo ₧ije v n∞kolika mßlo osadßch a v∞tÜφm poΦtu dvorc∙ (estancias), jsou to v∞tÜinou smφÜenci èpan∞l∙v a Indißn∙v zvanφ gauchos (v. t.), kde₧to nepatrnou orbu provozujφ evropÜtφ osadnφci, kte°φ v poslednφch 20 letech do t∞chto krajin se st∞hujφ. [Pampy] byly prozkoumßny d'Orbignym, Darwinem, Rothem, Burmeisterem, Joninem a j. Srv. Le Long, Les Pampes de la rΘpublique Argentine (Pa°φ₧, 1878); Jonin, Po Ju₧noj Amerik∞, I. t.: Pampasy (1894). TÜr.
#######
#FB#
0K5
7F6
35F5
46F5
525A7
754B2
756H1
759A7
912B1
981B1
1031A7
1128B1
1138F13
1215A7
1313D1
1439B2
1558F7
1693A7
2156B9
2346A7
2544B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pan-##%1902%33%322%190663
Pan- (°ec.), vÜe-, praefix slo₧en²ch slov °eck²ch.
#######
#FB#
0K4
13F4
#FE#
#ED#
HESLO:Pßn##%1902%33%339%190664
Pßn (lat. dominus, baro, magnas, n∞m. Herr), v b²valΘm stßt∞ ╚eskΘm, PolskΘm a UherskΘm Φlen vyÜÜφ aristokracie, t. zv. panskΘho stavu (viz Pansk² stav).
#######
#FB#
0K3
10B21
38B4
140O11Vxs0x000FD13F/0x0000010D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%54%58%190842
#FE#
#ED#
HESLO:Pßn##%1902%33%372%190665
Pßn (°ec. Pçn), staro°eckΘ bo₧stvφ hornatΘ Arkadie, byl dle homΘrskΘho hymnu synem Herma a dcery Dryopovy; byv hned po narozenφ p°inesen od otce na Olymp, vÜem (pìsin) mysl obveseloval, odkud₧ pr² jeho jmΘno. VÜak otcem jeho jmenovßn tΘ₧ Zeus i Apoll≤n, matkou pak Kallist≤, OinoΘ neb arkadskß nymfa PΘnelopΘ. JmΘno asi souvisφ s kmenem pa-. [Pßn], tedy vlastn∞ Pçwn, jest pasoucφm, v²₧ivn²m bohem stßd, zejmΘna bravu, jich₧ Arkadie jest plna. Ve dne prohßnφ pr² se s nymfami, bohyn∞mi pramen∙, po horßch, nebo lovφ zv∞°; veΦer pak vracφ se do svΘ sluje a hraje na pφÜ¥alu, ₧e lidΘ dole s rozkoÜφ naslouchajφ. V poledne vÜak [Pßn] rßd si odpoΦine; tehdy ₧ßdn² past²° ne odvß₧φ se ho ruÜiti. Nebo¥ [Pßn] p∙sobivß tΘ₧ sv²m k°ikem nßhl² postrach, jako °φmsk² Faunus a Silvanus; jest to p°φsloveΦn² Pßnsk² strach, jemu₧ podlehli i PerÜanΘ v bitv∞ u Marath≤nu a Salaminy, proΦe₧ [Pßn] ve sluji na severozßpadnφm svahu Akropole t∞Üil se obzvlßÜtnφ ·ct∞, zßle₧ejφcφ v ob∞tech v²roΦnφch a v slavnosti pochod≥ovΘ. Milenkami jeho z nymf byly zejmΘna Ech≤, Pitys a Syrinx, zosobn∞nφ ozv∞ny, smrku a pφÜ¥aly. [Pßn] jest tΘ₧ povahou svojφ bohem v∞Ütn²m a Erat≤, milenka Arkadova, jeho v∞Ütkynφ. [viz obrßzek Φ. 2999. Pßn a Dafnis (Neapol, Nßrodnφ museum). ] [Pßn] jest ochrßncem vÜech past²°∙, lovc∙v i cestujicφch na horßch i na mo°i, jeho₧ hladinu svou hrou konejÜφ; hudba a tanec jeho jsou prototypem veselφ past²°skΘho. Rßz jeho kultu blφ₧il se svojφ orgiastiΦnostφ ke kultu Kybely, s nφm₧ proto obΦas spl²val. V MalΘ Asii [Pßn] ztoto₧≥ovßn s Marsyem. Stejn∞ blφzk² byl jeho kult s Dionysov²m; tak [Pßn] octl se v jeho thiasu. Zasv∞ceny jsou mu vrchy, sluje, duby, smrky, ₧elvy. Zobrazovßn obyΦejn∞ jako AÜg¥pan, t. j. s kozφma nohama a s rohatou hlavou s odpov∞dn²mi rysy; vÜak vedle toho um∞nφ znß tΘ₧ typ lidÜt∞jÜφ, vyznaΦen² pouze rohy a hu≥atostφ, n∞kdy i bez roh∙v. Attributy jch jsou syrinx, past²°skß h∙l, v∞nec ze smrΦin. Kult na venkov∞ soust°edil se kol slujφ neb strom∙, na nich₧ jeho obraz zav∞Üovßn. Jako [Pßn] (= pìn) od pozd∞jÜφch mytholog∙ vyklßdßn za jakΘhosi VÜeboha, tak naopak poklesl tΘ₧ v pouhΘ appellativum; tito Panes nebo Paniskoi tvo°ili rodiny daemon∙ lesnφch, kte°φ lidem r∙znΘ p°ikrosti vyvßd∞li, nejspφÜe Satyr∙m se rovnajφce. V um∞nφ oblφbena jest skupina, zobrazujφcφ Paniska, an Satyrovi trn z nohy vytahuje neb naopak. klk.-Pod Φ. 2999 reprodukovßno jest mramorovΘ sousoÜφ musea neapolskΘho, je₧ zobrazuje [Pßn]-a, an mladistvΘho, sliΦnΘho Dafnida uΦφ h°e na syrinx. Zp∙sobem velmi effektnφm podßn jest zde kontrast mezi zvφ°ecky hrub²m t∞lem [Pßn]-ov²m a mladistv∞ krßsnou postavou Dafnidovou, rovn∞₧ mistrovsky vyjßd°ena smyslnost, je₧ zmoc≥uje se [Pßn]-a p°i pohledu na krßsnΘho chlapce. Repliky sousoÜφ toho-·plnΘ nebo ΦßsteΦnΘ-jsou ve Florencii v Uffiziφch (Amelung, Fⁿhrer Φ. 59), v museo Torlonia v ╪φm∞ (dva exemplßry), v majetku SomzΘov∞ v Brusselu (FurtwΓngler Sammlung SomzΘe, tab.22 a 41), v Arolsenu, Petworthu, Palermu (ArndtAmelung, Einzelverkauf Φ. 558) aj.-Srv. Reizenstein, Epigramm u. Skolion, str. 279.
#######
#FB#
0K3
10C3
161C5
342A5
362C4
625A5
697A5
795F13
874A5
1097A5
1182Q62WLine.exe Otta Tabulka##%1902%34%413%99999
1245A5
1514A5
1589A5
1695C7
2010A5
2019C3
2128F5
2139F8
2345B4
2432A5
2569A5
2676A5
#FE#
#ED#
HESLO:Panabat##%1902%34%281%190666
Panabat, perskß mince st°φbrnß, majφcφ ceny asi 48 halΘ°∙. Rovnß se polovin∞ kranu a 10 Üah∙m a vyskytovala se d°φve takΘ jako poloviΦnφ [Panabat] (nim-[Panabat]).
#######
#FB#
0K7
137A9
148B3
152A9
#FE#
#ED#
HESLO:Pa≥ßca##%1902%34%322%190667
Pa≥ßca viz Bajazzo.
#######
#FB#
0K6
11O8Vxc0x000B401E/0x00000241/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0302%4%529%030730
#FE#
#ED#
HESLO:Panacea##%1902%34%331%190668
Panacea (°ec. panakeia, t. j. ╗vÜehojφcφ½), u alchymist∙ lΘk proti vÜem nemocem.
#######
#FB#
0K7
14B8
31F9
#FE#
#ED#
HESLO:Panade##%1902%34%356%190669
Panade [panßd] (od lat. panis, chlΘb), franc., polΘvka chlebovß (panßdlovß); tΘ₧ kaÜe z housky (mouky), mlΘka, polΘvky, mßsla a vajec k p°φprav∞ jemn²ch nßdivek.
#######
#FB#
0K6
24B5
31F5
65F9
#FE#
#ED#
HESLO:Panagia##%1902%34%405%190670
Panagia [-[Panagia] ia] (novo°ecky) = vÜesvatß, t. j. bohorodiΦka, Panna Maria.
#######
#FB#
0K7
10A9
38F8
#FE#
#ED#
HESLO:PanagjuriÜte##%1902%34%430%190671
PanagjuriÜte, m∞sto v Bulharsku, st°edisko jednΘ okolije kraje tatar-pazard₧ickΘho, s 8757 ob. Le₧φ mezi lesy na ji₧nφm svahu SrednΘ Gory, kterß z ji₧nφ strany p°ilΘhß k StarΘ Planin∞ (Balkßnu). Vzniklo pr² v stoletφ XV. na mφst∞, kde se schßzel ╗panagjur½ (jarmark). Byla to osada ryze bulharskß, po₧φvajφcφ privilegia t. zv. ╗vojnφk∙v½, kte°φ p∙vodn∞ byli povinni k slu₧b∞ v tßbo°e, pozd∞ji pak ve stßjφch sultßnsk²ch, co₧ trvalo asi do r. 1860. V [PanagjuriÜte] slu₧ba ta vßzßna byla na 33 d∞diΦn²ch pozemk∙v Φili ╗baÜtin½, kterΘ d∞dil v₧dy nejstarÜφ syn. Turecky slulo [PanagjuriÜte] Otluk-k÷i (ves na pastvin∞). V nov∞jÜφ dob∞ bylo jednφm ze st°edisk hnutφ novobulharskΘho. R. 1876 proslulo p°i t. zv. ╗povstßnφ srednogorskΘm½ (viz Bulharsko, str. 909 a₧ 910) a p°i potlaΦenφ jeho dosti utrp∞lo. ObyvatelΘ se zab²vajφ chovem dobytka, obchodem, jmenovit∞ s rohat²m skotem, a soukenictvφm. Srv. JireΦek, Cesty po Bulharsku, str. 250 sl. KJk.
#######
#FB#
0K12
450A14
573A14
737O9Vxd0x00642967/0x0000064D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0409%97%107%046989
940B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panache##%1902%35%58%190672
Panache [panΓÜ] (fr. z ital. pennacchiera), 1. chochol na p°φlb∞ rytφ°skΘ i ozdoba na brn∞nφ hlavy ko≥skΘ; odtud p°enesen v²znam na chocholy modernφch uniforem i postroj∙ ko≥sk²ch; 2. v architektu°e gotickΘ zove se [Panache] k°φ₧ovß kytka, tΘ₧ v∞nec korunovΘho svφcnu. Kzl.
#######
#FB#
0K7
29B12
47F7
215A9
269B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panainos##%1902%35%116%190673
Panainos, malφ° °ec. V. stol. p°ed Kr., bratr (ne, jak d°φve se soudilo, synovec) Feidi∙v. Dφla jeho: 1. s Polygn≤tem a Mik≤ nem pracoval o malφ°skΘ v²zdob∞ stoy poikilΘ v AthΘnßch, co₧ spadß asi do r. 460 p°. Kr. (Hermes, XXV, 412; Robert, Marathonschlacht in der Poikile, Halle, 1895); 2. opat°il malφ°skou v²zdobu chryselefantinovΘ sochy Zevovy v Olympii, jsa spolupodnikatelem (sunergolçboc) Feidiov²m; mimo to ozdobil malbami sv²mi vnit°nφ stranu p°φΦnφho zßbradlφ u druhΘho pßru sloup∙v a severnφho a ji₧nφho zßbradlφ ve 3., 4. a 5. interkolumniu celly. Zobrazeny zde byly scΘny z °eckΘ bßje bohat²rskΘ a figury allΘgorickΘ (o uspo°ßdßnφ jich: Athen. Mittheil., 1882, str. 274; Journ. of Hellen. Studies, 1894, 233 sl.; Arch. Anzeiger, 1897, str. 25 sl.;Jahrb. d. Instituts 1900, str. 136 sl.). 3. Maloval vnit°nφ strany Ütφtu chryselefantinovΘ sochy AthΘniny v Elid∞, zhotovenΘ Kol≤tem. Srv. Brunn, Gesch. d. griech. Kⁿnstler, II, 47-48; Overbeck, Gesch. d. griech. Plastik, 4. vyd., I, 345, 360, 384; FurtwΣngler, Meisterwerke d. griech. Plastik, 63, 64-65; Woch. f. Philologie, 1895, str. 274 sl.; J. Lange, Darstellung d. Menschen in d. griech. Kunst, 104, 162 a₧ 163; Festschrift fⁿr Benndorf, 97-98; Strena Helbigiana, 180, pozn. 1. V².
#######
#FB#
0K8
382C12
1245B3
#FE#
#ED#
HESLO:Panaitios##%1902%35%356%190674
Panaitios z Rhodu, filosof stoick² (*kol 180 p°. Kr. -åkol 110 v AthΘnßch). Vzd∞lal se v AthΘnßch. DelÜφ dobu ₧il v ╪φm∞, kam₧ uvedl filosofii stoickou. Zde veÜel v blφzkΘ styky s Laeliem a Scipionem ml., jeho₧ r. 143 doprovßzel na jeho cest∞ do Alexandrie a na Orient. Stranou nechav stoickou dialektiku a fysiku, polo₧il hlavnφ vßhu na Θthiku. Ciceronovo De officiis opφrß se o [Panaitios]-i∙v spis per╖ to╬ ka*Ökontoc. Vliv ten ukazuje se i v De officiis ministrorum sv. Ambro₧e. Ze spis∙ jeho zachovaly se nepatrnΘ zlomky. Srv. Van Lynden, De Panaetio Rhodio (Lejda, 1802); Ed. Zeller, Die Philosophie d. Griechen, IV. p. 500 sq.
#######
#FB#
0K9
380A11
401C19
420B1
#FE#
#ED#
HESLO:Panajev##%1902%35%480%190675
Panajev (╧aφασΓ·): PokraΦovßnφ v sv. 28
Panajev Vladimir IvanoviΦ, spisovatel rusk²
Panajev Ivan IvanoviΦ, spisovatel rusk²
Panajev Valerijan AleksandroviΦ, in₧en²r rus
#######
#FB#
0K7
9E7
18N22Vyb0x006BFE3F/0x0000005D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%19%207%290328
42O43Vxs0x000DCA19/0x000004AF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panajev Vladimir IvanoviΦ, spisovatel rusk²##%1902%35%480%190676
87O39Vxs0x000DCFAD/0x0000054A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panajev Ivan IvanoviΦ, spisovatel rusk²##%1902%35%165%190677
128O44Vxs0x000DD5F8/0x000001CC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panajev Valerijan AleksandroviΦ, in₧en²r rus##%1902%35%430%190678
#FE#
#ED#
HESLO:Panajev Vladimir IvanoviΦ, spisovatel rusk²##%1902%35%480%190676
Panajev: Vladimir IvanoviΦ, spisovatel rusk² (*1792 v kaza≥skΘ gub.-å1859 v Petrohrad∞), vystudovav v Kazani, slou₧il v ministerstv∞ spravedlnosti a osv∞ty, pak p°i ministerstv∞ dvora a r. 1832 stal se °editelem kancelß°e. Literßrnφ Φinnost zahßjil r. 1817 a nejv∞tÜφho ·sp∞chu i popularity dobyl sv²mi idyllami, je₧ r. 1820 vydal o sob∞, tak ₧e rus. akademie vyznamenala jej zlatou medaillφ a r. 1841 jmenovala jej °ßdn²m Φlenem. Z jeho idyll, psan²ch podle vzor∙ staroklassickΘho ₧ivota, vane okouzlujφcφ prostota, lßska k rodin∞, lehkß zßdumΦivost s nevinn²m ·sm∞vem a graciΘsnφ vßÜe≥. VerÜ jeho jest prost² a dosti zvuΦn². Za nejlepÜφ poklßdajφ se jeho idylly: Snovid∞≥je; Boljnoj; Vyzdorovlenije Likasta; Damet a pod. Psal tΘ₧ jinΘ lyrickΘ bßsn∞, jako ≤dy, a otiskl n∞kolik povφdek v duchu Ükoly Karamzinovy. Z t∞ch uvßd∞jφ se zejmΘna: RomaniΦeskoje pismo iz S.-Pet∞rburga; Äestokaja i grasu∩by; PrikljuΦenije v maskarad∞ a j. Zajφmava jsou tΘ₧ jeho Vospominanija (╗V∞stnik Jevropy½, 1867, a ╗Rus. Starina½, 1892-1893), obsahujφcφ zprßvy o jeho p°ßtelstvφ s D∞r₧avinem, o smrti MikulßÜe I. a pod. Srv. V. I. [Panajev], vospominanije s obozr∞nijem jego idillij (Petr., 1860).
Panajev
#######
#FB#
0J7
9F17
665B50
841B85
955B13
1113A9
1181O7Vxs0x000DC70B/0x000000B7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panajev##%1902%35%480%190675
#FE#
#ED#
HESLO:Panajev Ivan IvanoviΦ, spisovatel rusk²##%1902%35%165%190677
Panajev: Ivan IvanoviΦ, spisovatel rusk², bratranec p°edeÜl. (*1812-å1862), vychovßn byl ve ÜlechtickΘm pensionßt∞ p°i petrohradskΘ universit∞, naΦe₧ do r. 1845 byl ve stßtnφ slu₧b∞. Literßrnφ Φinnost zahßjil r. 1834 povφdkami v duchu romantickΘ Ükoly MarlinskΘho (Spalj≥a sv∞tskoj ₧enÜΦiny; B∞laja gorjaΦka a j.), a₧ za ΦastΘho pobytu v Moskv∞ seznßmil se s B∞linsk²m, jej₧ doporuΦil pak KrajevskΘmu do Φasop. ╗Ot∞Φestvennyja Zapiski½. Vlivem B∞linskΘho [Panajev] p°iklonil se k realistickΘ Ükole a napsal n∞kolik povφdek a romßn∙, celkem slabÜφch, ale vynikajφcφch jednotliv²mi scΘnami, tu a tam prav²m, up°φmn²m humorem a nevinnou idealisacφ ₧eny (Mam∞nkin synok; Rodstvenniki; Vstr∞Φa na stanciji; Ljvi v provinciji; ChlyÜΦi a pod.). JeÜt∞ v∞tÜφ zßsluhy zφskal si jako ₧urnalista, vzk°φsiv r. 1847 spolu s N∞krasovem ╗Sovremennik½, jen₧ stal se rozhodujφcφm Φinitelem v duÜevnφm hnutφ pokolenφ let 40t²ch XIX. stol. Sßm [Panajev] psßval do n∞ho feuilletony, kritickΘ a spoleΦenskΘ s pseudonymem Novyj poet. S t²m₧e pseudonymem vydal sbφrku sv²ch parodick²ch bßsnφ (Petr., 1859). Nedlouho p°ed svou smrtφ otiskl proslulß Vospominanija, obsahujφcφ mnoho podrobn²ch zprßv z nejd∙le₧it∞jÜφho obdobφ literatury ruskΘ. SebranΘ spisy jeho vyÜly v Petrohrad∞ r. 1860 a 1889. Srv. o n∞m sta¥ S. S. TrubaΦeva (╗IstoriΦeskij V∞stnik½, 1889).
Panajev
#######
#FB#
0J7
9F13
265B25
292B15
455A9
651B77
924A9
999F11
1124B13
1336O7Vxs0x000DC70B/0x000000B7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panajev##%1902%35%480%190675
Panajev: Valerijan AleksandroviΦ, in₧en²r rus. (*1824), po odborn²ch studiφch slou₧il p°i stavb∞ NikolajevskΘ drßhy a ·Φastnil se stavby ₧eleznice GruÜevskΘ a KurskokijevskΘ. Pobyl tΘ₧ n∞jakou dobu za hranicemi a napsal n∞kolik rus. a franc. broÜur z oboru politiky ₧elezniΦnφ a nßrodohospodß°skΘ. V Petrohrad∞ zbudoval t. zv. ╗Panajevskij t∞atr½. Mimo to vydal knihy: VostoΦnyj vopros (1877) a Finansovyje i ekonom iΦeskoje voprosy (1878).
Panajev
#######
#FB#
0J7
9F23
369B16
395B37
442O7Vxs0x000DC70B/0x000000B7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panajev##%1902%35%480%190675
#FE#
#ED#
HESLO:Panakeia##%1902%35%521%190679
Panakeia (VÜehojφcφ), dcera AsklΘpiova jako Jas≤, AiglΘ, AkΘs≤, ╔ionΘ, Hygieia, veskrze to jmΘna majφcφ z°enφ ke zdravφ a lΘΦenφ. klk.
#######
#FB#
0K8
130B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panama##%1902%36%0%190680
Panama
Panama, hlavnφ m∞sto departementu t. jm.
Panama (Istmo), departemento t
#######
#FB#
0K6
9O40Vxs0x000DDAFB/0x000006E0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panama, hlavnφ m∞sto departementu t. jm.##%1902%36%0%190681
51O30Vxs0x000DE2C3/0x00000707/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panama (Istmo), departemento t##%1902%36%347%190682
#FE#
#ED#
HESLO:Panama, hlavnφ m∞sto departementu t. jm.##%1902%36%0%190681
Panama: , hlavnφ m∞sto departementu t. jm. v jihoamerickΘ republice Columbii, le₧φ na v²b∞₧ku zem∞ p°i vjezdu do pozadφ zßtoky PanamskΘ mezi krßsn²mi tropick²mi lesy prostoupen²mi rozsßhl²mi savannami, s nezdrav²m podnebφm, na 9░ 2' s. Ü. a 79░ 30' z. d. Gr., jest v²chodiskem PanamskΘ ₧eleznice vedoucφ odtud v dΘlce 76 km do Col≤n-Aspinwallu, mß do 30.000 obyv., kathedrßlu, 11 jin²ch kostel∙, n∞kolik b²val²ch klßÜter∙, biskupsk² palßc, kn∞₧sk² seminß°, divadlo, nemocnici a jest sφdlem guvernΘra, biskupa a n∞kolika konsul∙. P°φstavu m∞sto nemß, jen malΘ lo∩ky kotvφ na jeho rejd∞, kde₧to v∞tÜφ v zßtoce PanamskΘ a nejv∞tÜφ mo°skΘ korßby v ÜirΘm mo°i ve vzdßlenosti 6-15 km od m∞sta u ostrov∙ Taboga a Taboguilla. Od vystav∞nφ PanamskΘ ₧eleznice jest [Panama] d∙le₧it²m mφstem pro pr∙voznφ obchod do Kalifornie a na zßpadnφ pob°e₧φ Ji₧nφ Ameriky, v²voz sklßdß se z kauΦuku, perleti, perel, kokosovΘho oleje, ko₧φ a slam∞n²ch klobouk∙v a Φinφ (1898) 1,025.826 piastr∙. [Panama] byla zalo₧ena r. 1518, pozd∞ji rozbo°ena flibust²ry a r. 1673 znova vystav∞na na nyn∞jÜφm svΘm mφst∞. Za panstvφ Üpan∞lskΘho t∞Üila se velikΘmu rozkv∞tu jako emporium obchodu s Peru a Filipinami, avÜak poΦßtkem XIX. stol. ·pln∞ upadla. Roku 1825 zahßjen byl zde generßlnφ kongress vÜech jihoamerick²ch stßt∙, p°elo₧en² vÜak brzy do Tacubaye u Mexika. NovΘ obchodnφ d∙le₧itosti nabylo m∞sto po vystav∞nφ PanamskΘ ₧eleznice r. 1855, zvlßÜt∞ pak rozkvetlo v dobßch velik²ch pracφ p°i stavb∞ PanamskΘho pr∙plavu, kdy ozdobeno Φetn²mi stavbami a kdy nahrnulo se sem velikΘ mno₧stvφ obyvatelstva p°i stavb∞ tΘ zam∞stnanΘho. Po ·padku pracφ t∞ch sti₧eno i m∞sto siln²m ·padkem hospodß°sk²m a ·bytkem obyvatelstva.-Srv. Nelson, Five years in [Panama] (New York, 1891).
Panama
#######
#FB#
0J6
277F18
321B2
675B2
755A8
972A8
1469F19
1715A8
1743O6Vxs0x000DD94A/0x0000005C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panama##%1902%36%0%190680
#FE#
#ED#
HESLO:Panama (Istmo), departemento t##%1902%36%347%190682
Panama: nebo Istmo, departemento t., zaujφmß neju₧Üφ a nejv²chodn∞jÜφ Φßs¥ St°ed. Ameriky, Üφji Darienskou a Panamskou mezi Karφbsk²m mo°em na s. a Tich²m okeßnem na jih v dΘlce 670-750 km a v Üφ°ce asi 55 km, mezuje na sz. s Costarikou a na jv. s kolumbijsk²m departementem Cauca a mß plochu 82.600 km2. Pob°e₧φ jest velice ΦlenitΘ, ale vykazuje p°es to jen mßlo dobr²ch p°φstaviÜ¥. V²chodnφ Φßstφ departementu tßhnou se st°edoamerickΘ Kordillery pr∙m∞rnΘ v²Üky jen asi 700 m n. m., kterΘ vÜak za Üφjφ Panamskou dosahujφ v²Üky 1933 m (Castillo Chico), 2827 m (Serro Santiago) a 3433 m (Volcan de Chiriqui). ╪eky jsou jen krßtkΘ, pob°e₧nφ toky, z nich₧ v∞tÜina vpadß do TichΘho okeßnu (Rio Tuira, Grande, Panago aj.), kde₧to do okeßnu AtlantskΘho vlΘvß se jedinß v∞tÜφ °eka Chagres. Obyvatel∙ jest 285.000, z nich₧ jen asi 6% b∞loch∙ ₧ijφcφch hlavn∞ ve m∞stech, divok²ch Indißn∙ poΦφtß se asi 8000, kde₧to ostatnφ obyvatelstvo sklßdß se z nejv∞tÜφ Φßsti ze smφÜenc∙, z menÜφho dφlu pak i z usedl²ch Indißn∙. Hlavnφm pramenem v²₧ivy jest orba a chov dobytka, mimo to dob²vß se i zlato. Obchod jest v∞tÜinou v rukou cizinc∙, zvlßÜt∞ pr∙voznφ obchod po PanamskΘ ₧eleznici provozovan², kter² jest velmi znaΦn². Vlastnφ obchod kraje sklßdß se hlavn∞ z ko₧φ, tuk∙, suÜenΘho masa, kauΦuku, indiga, vanilky, kßvy, zlatΘho prßÜku, kokosov²ch o°ech∙, perlφ, perleti a ₧elvoviny.-Departemento [Panama] tvo°il do r. 1821 Φßs¥ mφstokrßlovstvφ NovΘ Granady zvanou Tierra Firme, po osvobozenφ americk²ch osad Üpan∞lsk²ch jeho ·zemφ p°ivt∞leno Columbii, v l. 1855-61 byl samostatn²m stßtem, kter² vÜak znovu p°ipojen pod moc ·st°ednφ vlßdy columbijskΘ p°es op∞tn² pokus r. 1885 odtrhnouti se od republiky Columbie. Srv. Armand Reclus, [Panama] et Darien, voyages d'exploration (Pa°φ₧, 1881). TÜr.
Panama
#######
#FB#
0J6
13F5
186B2
206B2
300B2
302H1
475B1
533B1
558B1
584B1
1382A8
1719A8
1776B4
1782O6Vxs0x000DD94A/0x0000005C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panama##%1902%36%0%190680
#FE#
#ED#
HESLO:Panamskß Üφje##%1902%36%149%190683
Panamskß Üφje spojuje Ji₧nφ a St°ednφ Ameriku a nßle₧φ ke columbijskΘmu departementu Panama, zvanΘmu dle nφ takΘ departemento Istmo, t. j. Üφje, jest na neju₧Üφm svΘm mφst∞ mezi zßtokou San Blas a ·stφm °. Bayano Üirokß jen 46 km a vysokß 750 m, mezi m∞stem Panamou a zßtokou Limonskou pak jest Üirokß 55 km, vysokß vÜak jen 80 m n. m., kde₧to nejv∞tÜφ v²Üky dosahuje na z. od m∞sta Panamy, kde Kordillery zdvihajφ se skoro do 2000 m n. m. Jest slo₧ena z mladÜφch hornin eruptivnφch a vznikla v dob∞ geologicky mladΘ, jak ukazuje stejnß mo°skß fauna po obou jejφch stranßch. [Panamskß Üφje] [Panamskß Üφje] mß velikou mezinßrodnφ d∙le₧itost jako pojφtko obou ohromn²ch pevnin americk²ch, jako₧ i prost°ednφk obchodnφch styk∙ b°eh∙ zßpado-americk²ch s v²chodnφmi a s Evropou, k v∙li nim₧ vystav∞na zde Panamskß ₧eleznice vedoucφ p°es Üφji v dΘlce 76 km od m∞sta Panamy ke Col≤n-Aspinwallu a projektovßno prokopßnφ Üφje proslul²m pr∙plavem Panamsk²m. TÜr.
#######
#FB#
0K13
227B2
243B1
305B2
328B1
432B1
575A15
591A15
849B2
949B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panamskß zßtoka##%1902%36%339%190684
Panamskß zßtoka TichΘho okeßnu zabφhß jako obÜφrnß jeho Φßs¥ do ji₧nφ strany PanamskΘ Üφje v columbijskΘm departementu Panama mezi mysem Punta Mala, krajnφm to ·hlem na jv. poloostrova Azuero, na z. a b°ehem PanamskΘ Üφje, zar²vß se p°ednφ stranou do pevniny jihoamerickΘ a tvo°φ 3/4 ellipsy obvodu 520 km a Üφ°ky 192 km, hlubokß jest do 170 m. V pozadφ jejφm le₧φ d∙le₧itΘ obchodnφ m∞sto Panama. TÜr.
#######
#FB#
0K15
280H1
282I1
303B2
318B2
342B2
397B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panamskß ₧eleznice##%1902%36%422%190685
Panamskß ₧eleznice, v pom∞ru k nepatrnΘ svΘ dΘlce jedna z nejd∙le₧it∞jÜφch a nejzajφmav∞jÜφch tratφ sv∞ta, vede z Col≤nAspinwallu p°es Üφji Panamskou do Panamy v dΘlce 75,6 km. Koncesse k jejφ stavb∞ dßna byla r. 1849 AmeriΦan∙m Stephensovi, Chaunceyovi a Aspinwallovi na dobu 90 let, mimo to dostali od columbijskΘ vlßdy 200.000 akr∙ pozemk∙, zaΦe₧ jφ platili roΦn∞ 250.000 doll. a po 90 letech m∞la ₧eleznice p°ipadnouti stßtu. Dne 1. ledna 1850 byla stavba poΦata a 27. ledna 1856 jφzda zahßjena, stavebnφ nßklady Φinily 7 1/2 mill. doll., p°i stavb∞ zahynulo do 10.000 lidφ. Na ka₧dΘ 4 angl. mφle z°φzen jest strß₧nφ domek s 10 z°φzenci k odstra≥ovßnφ vegetace s trati, udr₧ovßnφ a vozba stojφ roΦn∞ 1/2 mill. doll. NicmΘn∞ platila [Panamskß ₧eleznice] [Panamskß ₧eleznice] nejvyÜÜφ snad dividendy ze vÜech ₧eleznic sv∞ta, v prvnφch letech p°es 100% a nikdy mΘn∞ ne₧ 26%. Od r. 1881 jest v rukou spoleΦnosti na prokopßnφ PanamskΘho pr∙plavu. TÜr.
#######
#FB#
0K18
173B3
526H1
528I1
704H1
706I1
736A20
757A20
946B4
#FE#
#ED#
HESLO:PanamskΘ klobouky##%1902%37%50%190686
PanamskΘ klobouky viz Carludovica.
#######
#FB#
0K17
22O12Vxe0x0012375E/0x00000642/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0502%64%521%051475
#FE#
#ED#
HESLO:Panamsk² pr∙plav##%1902%37%58%190687
Panamsk² pr∙plav naz²vß se projektovanß um∞lß vodnφ cesta spojujφcφ Tich² a Atlantsk² okeßn pr∙kopem PanamskΘ Üφje. MyÜlenka takovΘhoto pr∙plavu jest starß, nebo¥ odstran∞na by jφm byla p°i plavb∞ z p°φstav∙ atlantsk²ch do tichomo°sk²ch cesta kolem mysu Hornova, kterß jest spojena jednak se znaΦn²m nebezpeΦφm, jednak se ztrßtou Φasu tφm v∞tÜφ, Φφm vzdßlen∞jÜφ jsou ty kterΘ p°φstavy od tohoto mysu. ZvlßÜt∞ AtlantskΘ stßty Spojen²ch Obcφ sev.-amer. m∞ly by jφm umo₧n∞ny p°φmΘ styky s v²chodnφ Asiφ a Australiφ, nejsouce odkßzßny na plavbu p°es Evropu a pr∙plavem Suezsk²m, dosud pro n∞ p°i t∞chto stycφch nejv²hodn∞jÜφ. Nßmo°skß cesta z New Yorku do v²ch. Asie a Australie zkrßtila a usnadnila by se tφmto pr∙plavem tak podstatn∞, ₧e by sotva udr₧elo se prost°ednictvφ Anglie v dosavadnφ mφ°e mezi t∞mito zem∞mi a onφm hlavnφm obchodnφm a p°φstavnφm m∞stem Ameriky. Tra¥ New York-Hongkong byla by [Panamsk² pr∙plav]-m [Panamsk² pr∙plav] em kratÜφ o 893 km, t. j. o 4,9% ne₧ nejkratÜφ dosavadnφ cesta pr∙plavem Suezsk²m, tra¥ New York-Jokohama pak dokonce o 6250 km, t. j. o 29%. PodobnΘ v²hody sk²tß [Panamsk² pr∙plav] [Panamsk² pr∙plav] i pro plavbu z New Yorku do Australie a to zkracuje se jφm cesta do Melbournu o 4225 km, t. j. o 20% oproti plavb∞ kolem mysu Hornova, kde₧to cesta do Aucklandu o 4670 km, t. j. o 24% dosavadnφ nejkratÜφ trati kolem zmφn∞nΘho mysu. AvÜak i pro styk evropsk²ch p°φstav∙ s tichomo°sk²mi m∞la by projektovanß um∞lß cesta vodnφ dalekosßhlΘ v²hody. Tak zkrßtila by se jφ plavba z Liverpoolu do Aucklandu o 1851 km, t. j. o 9% oproti cest∞ Suezsk²m pr∙plavem a o 815 km, t. j. o 4,2% oproti trati kolem mysu Hornova. Plavba pak z tΘho₧ m∞sta do Valparaisa byla by [Panamsk² pr∙plav]-m [Panamsk² pr∙plav]-em kratÜφ o 4535 km a do San Franciska o 9527 km ne₧ p°i cest∞ kolem Hornova mysu. Z toho snadno lze poznati, jak² obrovsk² v²znam a nßsledky m∞l by tento pr∙plav pro mezinßrodnφ obchod a dopravu, nehled∞ ani k politickΘ jeho d∙le₧itosti. Pot°eba takovΘto p°φmΘ vodnφ cesty spojujφcφ oba okeßny Ameriku om²vajφcφ poci¥ovßna hned p°i samΘm objevenφ tΘto pevniny, nebo¥ ji₧ Columbus na ΦtvrtΘ svΘ cest∞ hledal v mφstech, kde projektovßn [Panamsk² pr∙plav] [Panamsk² pr∙plav], pr∙jezd z vod zßpadoindick²ch k dalÜφ plavb∞ na objevenφ v²chodnφ Asie TutΘ₧ myÜlenku m∞li i Nu±ez Balboa a Pizarro, kdy₧ pak dalÜφmi plavbami a v²zkumn²mi cestami zjiÜt∞no, ₧e takovΘho p°irozenΘho pr∙plavu ve St°ednφ Americe a zvlßÜt∞ v Üφji PanamskΘ nenφ, pom²Üleli èpan∞lΘ ji₧ od polovice stol. XVI. na prokopßnφ pr∙plavu um∞lΘho v konΦinßch t∞ch. AvÜak projekt tento byl v dob∞ tΘ technicky i politicky p°edΦasn² a takΘ ji₧ za Filipa II. vydßn p°φmo zßkaz, myÜlenkou podobnou se zab²vati. Teprve v XIX. stol. obnoveny tyto snahy na podn∞t Alex. Humboldta, k jeho₧ ₧ßdosti r. 1829 dal zde Bolivar provΘsti n∞kterß m∞°enφ, kterß vÜak z∙stala bez praktick²ch nßsledk∙v. Aktußlnφho v²znamu nabyla otßzka prokopßnφ Üije PanamskΘ po objevenφ zlat²ch lo₧isek v Kalifornii, kterß lßkala k sob∞ spousty p°ist∞hovalc∙ z Evropy a z v²chodnφch stßt∙ Spojen²ch Obcφ, jich₧ velikß Φßs¥ mφsto obtφ₧nΘ v²pravy p°es pustiny vnitroamerickΘ a SkalnΘ Hory nebo zdlouhavΘ plavby kolem mysu Hornova volila cestu p°es Üφji Panamskou. V tΘ dob∞ takΘ vyskytlo se aspo≥ 20 projekt∙ na spojenφ okeßnu TichΘho a AtlantskΘho um∞l²m pr∙plavem, kter² navrhovßn jednak Üφjφ Tehuantepeckou, jednak jezerem Nicaragujsk²m a koneΦn∞ i Üφjφ Panamskou. Nejd°φve uskuteΦn∞nφ se blφ₧il Nicaragujsk² pr∙plav, nebo¥ r. 1850 Vanderbildt zalo₧il spoleΦnost, kterß m∞la obstarßvati dopravu po °. San Juanu a jeze°e NicaragujskΘm, jako₧ i p°es zßpadnφ Kordillery st°edoamerickΘ mezi okeßnem Atlantsk²m a Tich²m i vystav∞ti zde pr∙plav. AvÜak cel² podnik zanikl r. 1856. Od tΘ doby veÜkerΘ spojenφ mezi ob∞ma okeßny obstarßvala Panamskß ₧eleznice, kterß takov²m zp∙sobem dosßhla skuteΦnΘho monopolu. NeobyΦejnΘ jejφ prospφvßnφ pohnulo vlßdu Spojen²ch Obci sev.amer. k op∞tn²m pracφm sm∞°ujφcφm k uskuteΦn∞nφ st°edoamerickΘho pr∙plavu a na°φdila vl. 1870-74 d∙kladnΘ vym∞°ovßnφ k tomu cφli. Tu ujala se tΘto velikolepΘ myÜlenky osobnost nad jinΘ k tomu povolanß a v tom ohledu v celΘm sv∞t∞ nejv∞tÜφ d∙v∞ry po₧φvajφcφ, tv∙rce SuezskΘho pr∙plavu hrab∞ Ferdinand de Lesseps. Zßjem pro st°edoamerick² pr∙plav stßval se v₧dy v∞tÜφm a vÜeobecn∞jÜφm a ₧iven i rozÜi°ovßn na kongressech zvlßÜ¥ za tφm ·Φelem svolan²ch, a to r. 1871 do Antverp a r. 1875 i 1878 do Pa°φ₧e. Roku 1876 z°φzena v Pa°φ₧i na podn∞t Lesseps∙v mezinßrodnφ spoleΦnost s t∞mito tendencemi zvanß SociΘtΘ civile internationale du Canal interocΘanique za p°edsednictvφ generßla Tⁿrra, kterß vyslala do St°ednφ Ameriky 2 v²pravy, Luciena Napoleona-Bonaparta Wyse a Armanda Recluse, je₧ vym∞°ily n∞kolik tratφ pro meziokeßnsk² pr∙plav, na jejich₧ podklad∞ navr₧eno a vypracovßno 8 jeho projekt∙v. Z nich vybrßno za podklad k dalÜφmu zkoumßnφ 5, toti₧ p°es Üφji Tehuantepek (dlouh² 240 km, se 120 splavy), jezerem Nicaragujsk²m (dl. 292 km, se 17 splavy), p°es AtratoNapipi (dl. 290 km, s 2 splavy a tunnelem 4 km dl.), p°es Üφji San Blas (53 km dl., s tunnelem 16 km dl.) a koneΦn∞ p°es Üφji Panamskou (dl. 73 km). Na zem∞pisnΘm kongressu r. 1879 v Pa°φ₧i prohlßÜen s jist²mi v²hradami poslednφ nßvrh za nejlepÜφ a na zßklad∞ toho zalo₧il Lesseps spoleΦnost ku prokopßnφ tohoto pr∙plavu t. zv. Compagnie universelle du Canal interocΘanique de Panama, kterß za 10 mill. fr. zφskala koncessi ud∞lenou ji₧ r. 1878 vlßdou columbijskou Wysemu. Ke konci r. 1879 Lesseps s dru₧inou vynikajφcφch in₧en²r∙ r∙zn²ch nßrodnostφ odebral se do Panamy, vym∞°ena d∙kladn∞ tra¥ budoucφho pr∙plavu, naΦe₧ 14. ·n. 1880 podßna zprßva, ₧e stavba pr∙plavu bez stavidel a splav∙ jest mo₧na, mno₧stvφ vykopanΘ zem∞ odhadnuto na 75 mill. m3 a nßklady na 843 mill. fr. Zßrove≥ zφskßno od vlßdy columbijskΘ pro spoleΦnost privilegium na dobu 99 let, dle n∞ho₧ vlßdou dßny vÜecky pozemky pot°ebnΘ k stavebnφm ·Φel∙m zdarma, dßle pruh zem∞ tßhnoucφ se po obou stranßch pr∙plavu v Üφ°ce po 200 m a koneΦn∞ ·zemφ 500.000 ha pro podkopy a jinΘ prßce. SpoleΦnost pak dle tΘto smlouvy se zavßzala zaΦφti se stavbou b∞hem r. 1881 a vystav∞ti pr∙plav do 12 let, kterß₧to doba mohla b²ti za mimo°ßdn²ch okolnostφ prodlou₧ena jeÜt∞ o 6 let, a to tak, aby byl splavn² pro lodi dlouhΘ 140 m, ÜirokΘ 16 m a o 8 m ponoru, a p°φstupn² lodφm vÜech nßrod∙ bez rozdφlu za stanoven² poplatek, mimo kter² jinΘ dßvky se nevybφrajφ. N∞jak²ch celnφch formalit nenφ krom∞ zbo₧φ, kterΘ mß se vyloditi v Columbii. Na dny 7., 8. a 9. pros. 1880 bylo stanoveno upisovßnφ na prv²ch 300 mill. fr. kapitßlu ke stavb∞ pot°ebnΘho, kterΘ byly ihned vφce ne₧ dvakrßte upsßny. Takov²m zp∙sobem byla spoleΦnost pro stavbu [Panamsk² pr∙plav]-kΘho [Panamsk² pr∙plav]-u koncedovßna a pot°ebn²m poΦßteΦnφm kapitßlem opat°ena i zahßjeny 1. ledna 1881 stavebnφ prßce. Osa trati [Panamsk² pr∙plav]-kΘho [Panamsk² pr∙plav]-u probφhß nap°φΦ Üφje PanamskΘ, tedy od s. k jjv. Rozvodφ, zvanΘ zde Sierra Culebra, tßhne se tu mnohem blφ₧e okeßnu TichΘmu ne₧ AtlantskΘmu. K severu do okeßnu AtlantskΘho vysφlß Rio Chagres s p°φt. Obsipo, k j. pak do okeßnu TichΘho Rio Grande; mezi prameny obou °ek zdvihß se do v²Üe jen 80 m. ┌dolφm °ek Chagres, Obsipo a Grande m∞l vΘsti i projektovan² pr∙plav tak, jako pou₧φvala tohoto ·dolφ i tra¥ PanamskΘ ₧eleznice. Z Col≤nu Üla tra¥ pr∙plavu v dΘlce 10 km ke Gatunu na Riu Chagres, odtud pou₧φvala toku tΘto °eky, protφnajφc jejφ okliky, v dΘlce 36 km a₧ k °ece Obsipo, naΦe₧ sledovala 7 km tuto °φΦku, pak na j. od Culebry prorß₧ela rozvodφ st°edoamerick²ch Kordiller a koneΦn∞ vedla ·dolφm Ria Grande do zßtoky PanamskΘ. V tomto pr∙b∞hu m∞l by pr∙plav dΘlku 73 km, Üφ°ka jeho pak stanovena na 56 m v rovin∞ a 22 m v hornatin∞, hloubka p°i vjezdu z AtlantskΘho okeßnu na 8,5 m, kde₧to p°i vjezdu z okeßnu TichΘho, kde p°i odlivu jest stav vody o 2-6 m ni₧Üφ ne₧ p°i p°φlivu, na 10,54 m, doba pr∙jezdu lodφ urΦena na Üest hodin, v²hybek z°φzeno 5 s dvojnßsobnou Üφ°kou na 1000 m. M∞l to b²ti otev°en², ve v²Üi hladin obou mo°φ z°φzen² pr∙plav bez stavidel, pouze na Riu Grande, 3 km od TichΘho okeßnu, postaven splav 600 m Üirok² pro p°φliv i odliv a u Col≤nu dvojit² splav pro p°φliv, je₧to zde dosahuje vlna p°φlivu v²Üe jen do 0,58 m, u Panamy vÜak do 6 m a p°ichßzφ tuto o 9 hodin d°φve ne₧ onde. Hlavnφ p°ekß₧ky tΘto obrovskΘ prßce byly: prokopßnφ rozvodφ, ochrana pr∙plavu proti horsk²m vodßm, z°φzenφ p°φstavu v Col≤nuAspinwallu a Panam∞ a podnebφ. Co se prvnφho t²Φe, bylo t°eba uΦiniti v rozvodφ pr∙kop hlubÜφ ne₧ 90 m v dΘlce p°es 1 km a °adu pr∙kop∙ hlubok²ch 20-50 m v dΘlce n∞kolika km. Tφm takΘ mno₧stvφ vykopanΘ zem∞ proti p∙vodnφm rozpoΦt∙m proveden²m na zßklad∞ nedostateΦnΘho poΦtu v²vrt∙ vzrostlo o vφce ne₧ polovici. Nad to pak horniny, jimi₧ veden pr∙kop, byly prostoupeny vrstvami hlφny i nastßvalo ΦastΘ sesouvßnφ p∙dy, kterΘ za jedinou noc sesulo se 80.000 m3. HorskΘ vodnφ toky, jich₧ ·dolφ m∞la tra¥ pr∙plavu pou₧iti, stoupajφ v dob∞ deÜ¥∙, kdy spadßvß a₧ 300 cm vody, o 12 a₧ 13 m. Obojφmu tomuto nebezpeΦφ, sesouvßnφ p∙dy i zßtopßm, m∞lo se odpomoci z°φzenφm ohromnΘ nßdr₧ky. S velik²mi potφ₧emi setkßvalo se i zalo₧enφ p°φstav∙ na obou koncφch pr∙plavu, kter² musil b²ti prodlou₧en daleko do mo°e, aby m∞ly k n∞mu p°φstup velikΘ nßmo°nφ korßby. Na velikou p°ekß₧ku zdßrnΘmu postupu pracφ stavebnφch bylo i nezdravΘ podnebφ krajiny, zvlßÜt∞ na pob°e₧φ atlantskΘm, tak ₧e ·mrtnost mezi d∞lnictvem i vyÜÜφm personßlem Φinila 4-6%. Z tΘ p°φΦiny takΘ u₧φvßno za d∞lnφky v∞tÜinou Φernoch∙v a mulat∙ z ostrov∙ zßpadoindick²ch. Nßsledkem t∞chto p°ekß₧ek pokraΦovaly prßce na stavb∞ pr∙plavu jen pomalu a byly velice nßkladnΘ. A₧ do konce r. 1888 bylo p°i nich zam∞stnßno do 20.000 d∞lnφk∙v a velikΘ mno₧stvφ parnφch stroj∙ ·hrnem s 57.000 ko≥sk²mi silami, v Φinnosti pak bylo 40 velik²ch stroj∙ bagrovacφch, 171 lokomotiva, 131 lokomobila atd. a postaveno celkem 489 km kolejφ ₧elezniΦnφch k odvß₧enφ vykopanΘ zem∞. A p°es to p°ese vÜe vykopßno jen asi 56 mill. m3 zem∞. SpoleΦnost pracovala s poΦßtku ve vlastnφ re₧ii, avÜak od 1. ledna 1886 sv∞°ila provßd∞nφ stavby n∞kolika podnikatel∙m francouzsk²m, americk²m a j., kte°φ zavßzali se, ₧e do t°φ let pr∙plav vystav∞jφ. Mezi tφm p∙vodn∞ rozpoΦten² nßklad vφc a vφce byl p°ekroΦovßn, tak ₧e ji₧ 29. Φce 1885 Lesseps prohlßsil, ₧e bude k dokonΦeni stavby pot°ebφ 1200 mill. fr., a navrhl vydßnφ 500.000 obligacφ po 500 fr., z nich₧ vÜak upsßno jen 458.802 obligace. Tφmto zv²Üenφm v²loh byly vinny nejen uvedenΘ a d°φve podce≥ovanΘ p°ekß₧ky p°irozenΘ, n²br₧ i lehkovß₧nΘ hospodß°stvφ s pen∞zi podniku. Tak zakoupena r. 1882 Panamskß ₧eleznice za 17 1/2 mill. doll., aΦkoliv jejφ stavba stßla jen 7 1/2 mill. doll., stav∞ny nßdhernΘ budovy pro vyÜÜφ personßl podniku a velikΘ summy pohltila reklama novinß°skß, jako₧ i uplßcenφ celΘ °ady poslanc∙ (pr² 150!) a jin²ch ve°ejn²ch Φinitel∙ francouzsk²ch, provise bank atd. KoneΦn∞ rozhodl se Lesseps r. 1887, vida neustßle novΘ a novΘ p°ekß₧ky technickΘ a finanΦnφ, pro snazÜφ a lacin∞jÜφ pr∙plav se stavidly, v jeho₧ z°φzenφ uvßzal se Eiffel za nßhradu 670 mill. fr. do Φervence r. 1890. Nov² tento nßklad m∞l b²ti uhrazen vydßnφm loternφch obligacφ v nominßlnφ hodnot∞ 720 mill. fr., kterΘ vÜak p°es nejΦilejÜφ agitaci nemohly b²ti rozprodßny. Nßsledkem toho 14. pros. 1888 spoleΦnost zastavila placenφ ·rok∙v i ·mor∙ vÜech akciφ a nejv∞tÜφ Φßsti obligacφ, nicmΘn∞ na zakroΦenφ vlßdnφ neprohlßÜen nad nφ konkurs, n²br₧ ustanoveni jen soudnφ administrßto°i s. dalekosßhlou a velmi v²hodnou plnou mocφ. Lesseps potom sna₧il se sehnati pot°ebn² dalÜφ kapitßl zalo₧enφm novΘ spoleΦnosti, jejφ₧ akcie a obligace nedoÜly vÜak p°es nejv∞tÜφ reklamu novinß°skou tΘm∞° ₧ßdnΘho odbytu. Vlastnφk∙m star²ch akciφ a obligaci p°i tΘto akci slφbeno mφsto ·rok∙ 80% zisku pr∙plavu, avÜak po ·plnΘm jejφm nezdaru prohlßÜena 4. ·nora 1889 nad spoleΦnostφ likvidace a v b°eznu zastaveny vÜecky prßce p°i stavb∞ pr∙plavu. ZvlßÜtnφ kommisse likvidßtorem spoleΦnosti ustanovenß doporuΦila sice k dalÜφ stavb∞ pr∙plav se splavy, jeho₧ nßklad odhadnut na 900 mill. frank∙, avÜak k zalo₧enφ n∞jakΘ spoleΦnosti stavebnφ s tφmto kapitßlem nikterak nedoÜlo, aΦkoliv vlßda columbijskß prodlou₧ila lh∙tu koncesse do r. 1903. Jen aby vyhov∞no bylo formßln∞ podmφnce tΘto koncesse, zalo₧ena dne 21. °φj. 1894 v Pa°φ₧i Compagnie Nouvelle du Canal de Panama s akciov²m kapitßlem 65 mill. fr., kterß p°evzala pozemky a majetek starΘ spoleΦnosti, zvlßÜt∞ Panamskou ₧eleznici, a zam∞stnßvß p°i pracφch pr∙plavnφch asi 3500 d∞lnφk∙, kte°φ vykopali dosud do 3 mill. m3 zem∞. OvÜem jde tu spφÜe jen o zachovßnφ v²sledk∙ starÜφch pracφ ne₧ o n∞jakΘ pokraΦovßnφ v nich, kterΘ by vy₧adovalo nov²ch stroj∙v a materißlu, k jeho₧ opat°enφ schßzejφ po ten Φas ·pln∞ prost°edky. NicmΘn∞ poda°ilo se spoleΦnosti novou smlouvou s republikou Columbiφ do. sφci dalÜφho prodlou₧enφ stavebnφ koncesse do 31. °φj. 1910. Srv. Armand Reclus, Le canal interocΘanique (Pa°., 1879); Z÷ller, Der Panamakanal (ètutg., 1882); Rodriguez, The Panama Canal (Lond., 1885); Wyse, Le canal de Panama (Pa°., 1885); Koep, Der Panamakanal (Drß₧∩., 1887); Lesseps, Le canal de Panama (Lond., 1888); Palakowsky, Panama- oder Nicaraguakanal? (Lip., 1893); ChichΘ, L'affaire de Panama (Bordeaux, 1896). TÜr. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K16
899A18
920A18
955B2
1064B2
1102A18
1121A18
1225B2
1308B2
1546B2
1601B2
1698A18
1719A18
1755B2
1784B2
2173A18
2192A18
2307D1
3462F20
4219F20
4528B53
4608F5
4913B2
4964B2
5010B2
5038B2
5070B2
5092B2
5138B2
5322B55
5741B1
5742H1
5992B1
6018B2
6277B1
6290B1
6298B1
6685A18
6709A18
6835A18
6859A18
7172B2
7342B2
7438B2
7477B2
7652B2
7687B1
7703B1
7765B1
7840B1
7874B1
7966B2
8069B2
8110B1
8224B1
8246B1
8515B1
8532B2
8566B1
8585B3
8870B1
8871H1
8975B2
8995B2
9877B2
9972B1
9973H1
10609H1
10611I1
10658H1
10660I1
12293B37
12534B1
12535H1
13234B4
13238N22Vyb0x006C0BE8/0x0000060D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%20%265%290332
#FE#
#ED#
HESLO:Pananagraf##%1902%39%455%190688
Pananagraf (°ec.), p°φstroj rycφ, kter²m lze r²ti libovolnou p°edlohu do kovovΘ desky v m∞°φtku zmenÜenΘm. VynaÜel jej Sabel v Koblenci.
#######
#FB#
0K10
#FE#
#ED#
HESLO:Pananti##%1902%39%488%190689
Pananti Filippo, spisov. ital. (*1766 v Ront∞ [Toskßnsko]-å1837). Pro svoje revolucionß°skΘ sm²Ülenφ byl nucen se vyst∞hovati a odeÜel r. 1799 do ciziny. Byl jako uΦitel italÜtiny postupn∞ ve Francii, ve èpan∞lsku a v Anglii, kde takΘ komponoval opery. Vrßtiv se do Italie byl zajat mo°sk²mi loupe₧nφky a odveden do Al₧φru. Prost°ednictvφm konsula anglickΘho propuÜt∞n na svobodu, aΦ beze jm∞nφ, je₧ bylo mu uloupeno. Äil po tΘ ve Florencii a ve svΘm rodiÜti. Nejd∙le₧it∞jÜφ jeho dφlo bßsnickΘ vedle dvou bßsnφ popisn²ch La Civetta, Il Paretaio je sbφrka epigramm∙v a bßse≥ Il poeta di teatro. Mimo to napsal prosou Avventure ed osservazioni sopra le coste di Barberia (Florencie, 1817), nejlepÜφ souΦasnΘ dφlo prosy toskßnskΘ, by¥ i sloh byl tu a tam zneΦiÜt∞n gallicismy. Dφla [Pananti]-ova vydßna souborn∞ ve Florencii r. 1824, pak L. Andreani vydal Scritti minori inediti o sparsi di F. [Pananti] (Flor., 1897) s biografiφ bßsnφkovou.
#######
#FB#
0K7
8F7
521B23
574B19
616B52
779A9
891A9
#FE#
#ED#
HESLO:Panard##%1902%39%116%190690
Panard [panßr] Charles Franτois, franc. bßsnφk (*1694 v Courville u Chartreså1765 v Pa°φ₧i). Psal znamenitΘ chansony, pφsn∞ milostnΘ a pijßckΘ, vynikajφcφ p°irozenostφ, vtipem a p∙vabem, vaudevilly a texty ke komick²m operßm. Äivot jeho p°es to, ₧e byl odkßzßn na podpory sv²ch p°φznivc∙v a p°ßtel, jim₧ odvd∞Φoval se za to bßsn∞mi p°φle₧itostn²mi, byl asi bujn², je₧to svoje bßsn∞ psßval pr² vesm∞s v opilosti. Dφla jeho vyÜla jako₧to Oeuvres complΦtes de [Panard] r. 1763 ve 4 sv., ve v²boru pak r. 1803 ve 3 sv.
#######
#FB#
0K6
15F16
436B13
449D1
450B6
457A8
#FE#
#ED#
HESLO:Panaria##%1902%39%215%190691
Panaria viz LiparskΘ ostrovy.
#######
#FB#
0K7
12O16Vxp0x00071923/0x00000AFF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1601%66%256%160470
#FE#
#ED#
HESLO:Panaritium##%1902%39%223%190692
Panaritium, tΘ₧ digititis, daktylitis, je zßn∞t prstu (lidov∞ vidlßk, p°φm∞t a pod.): Je to prudk² zßn∞tliv² pochod postihujφcφ prsty rukou, zvlßÜt∞ ukazovßk a (°idΦeji) ostatnφ prsty (zvlßÜt∞ dlouhΘ), a vznikl² z nßkazy zvlßÜt∞ mikroorganismy hnisov²mi t. zv. streptokokky a stafylokokky) obyΦejn∞ u osob, kterΘ pracujφ rukama, nejΦast∞ji zßmeΦnφk∙ a slu₧ek, zvlßÜt∞ osob mlad²ch, jejich₧ k∙₧e je jeÜt∞ jemnß a organismus nßkaze p°φstupn². Nßkaza m∙₧e do t∞la vniknouti bu∩to s nßstrojem, je ₧ poran∞nφ zp∙sobil, nebo pozd∞ji k nßkaze prvotnφ, je₧ byla mφrnß, m∙₧e se p°idru₧iti horÜφ, t∞₧Üφ nßkaza druhotnß, tφm, ₧e pacienti do podebranΘho mφsta r²pajφ Üpendlφky, no₧i, n∙₧kami neΦist²mi a p., v tom ·myslu, aby hnisu zjednali odtok. Co se pr∙b∞hu t²kß, m∙₧eme rozeznßvati pr∙b∞h lehk² a t∞₧k². ╪φdφ se tφm, jakß byla nßkaza, jak hluboko vnikla, jak byla v∞c lΘΦena. P°i onom utvo°φ se na mφst∞, kde nßkaza vnikla do k∙₧e (b²vß to nejΦast∞ji poslednφ t. zv. nehtov² Φlßnek prstu a to jeho plocha dla≥ovß, odpovφdajφcφ Ülachßm, je₧ prst oh²bajφ, tedy t. zv. b°φÜka prstu), zßn∞t (zarudlΘ, zdu°enΘ, bolestivΘ a horkΘ mφsto) zvφci hrachu, s poΦßtku menÜφ, pak se zv∞tÜujφcφ, zvlßÜt∞ maΦkß-li nemocn² bolestivΘ to mφsto, a v n∞m obyΦejn∞ b∞hem 24 hodin vytvo°φ se prßv∞ uprost°ed (tam, kde vnikla t°φska nebo nßstroj, jen₧ p°inesl nßkazu) ₧lutobφlΘ hnφzdo zvφci ÜpendlφkovΘ hlaviΦky nebo semence, kterΘ podle rozsahu a hloubky nßkazy Üφ°φ se dßle do plochy i do hloubky a v p°φznivΘm p°φpad∞ a p°i vhodnΘm oÜet°enφ puknutφm poko₧ky se provalφ nebo °ezem chirurga b²vß otev°eno. Hnφzdo to objevφ se pak jako lo₧isko odum°elΘ tkan∞ sahajφcφ jako t. zv. zßtka celou tlouÜ¥kou k∙₧e a obklopenΘ hnisem. Kdy₧ zßtka tato byla operateurem vy≥ata nebo vlivem tel²ch, vlhk²ch antiseptick²ch obklad∙ se rozpustila (co₧ trvß dΘle), hojφ se pochod jako ka₧dß rßna, hnisßnφm, kterΘ je stßle mφrn∞jÜφ. Otok opadß, bolesti slßbnou, prst, kter² p°ed tφm nemocnφ pro bolest dr₧φ nata₧en² a nehybn², stßvß se zase pohybliv²m, a₧ zßn∞t prob∞hl, vym∞Üovßnφ z rßny ustalo, stroupek, jen₧ vznikl ze zaschl²ch v²m∞Ük∙ rann²ch, odpadl a na mφst∞ zßn∞tu objevφ se Φerstv², r∙₧ov² hebounk² povlak novΘ poko₧ky. AvÜak ne v₧dy probφhß [Panaritium] tak p°φzniv∞. Popsan² pr∙b∞h hodφ se na t. zv. zßn∞t podko₧nφ. Mnohem t∞₧Üφ jsou [Panaritium]-ia Ülachovß, kde zßn∞t probφhß v pochv∞ Ülachy a v nφ p°echßzeti m∙₧e daleko, na dla≥ i dßle, pak [Panaritium]-ia kostnφ, p i kter²ch nejednou kos¥ odum°e (tu pφÜt∞lemi dlouho hnis se dere na povrch a po vyn∞tφ odum°elΘ kosti prst, postrßdaje kost∞nΘ opory, se zk°ivφ, zkrßtφ a znetvo°φ tak, ₧e nenφ k pot°eb∞), a nemΘn∞ zßva₧nΘ [Panaritium] kloubnφ, kterΘ jako ka₧dß nßkaza kloubu vyvozuje t∞₧kΘ p°φznaky. Tato t°i poslΘze jmenovanß [Panaritium]-ia trvajφ obyΦejn∞ n∞kolik ned∞l i m∞sφc∙, nevedla-li prudkost infekce hned s poΦßtku k nebezpeΦn²m p°φznak∙m otravy krve, p°i kterΘ nejednou ani ob∞tovßnφ celΘ konΦetiny nenφ nic platno. CelkovΘ p°φznaky takovΘho onemocn∞nφ celkovΘho, kterΘ vzniklo tφm, ₧e bu∩to zßrodek hnisßnφ sßm (pyaemia) nebo jedy (toxiny), kterΘ vytvo°uje (septikaemie), neb obojφ miznicemi se dostanou do krve, jsou obyΦejn∞ tyto: nemocn² je nesv∙j, bolφ ho hlava, mß nechu¥ k jφdlu, nem∙₧e spßti; jazyk jeho je povlekl², v²raz tvß°e typick². HoreΦka neschßzφ nikdy a b²vß zhusta velmi vysokß. Od mφsta nßkazy vidφme ΦervenΘ pruhy tßhnoucφ se po p°edloktφ na nadloktφ; ₧lßzy zdu°φ a₧ v podpa₧φ a nejednou se podebere n∞kterß z nich. V nejhorÜφm p°φpad∞, zvlßÜt∞ zanedbß-li se onemocn∞nφ, m∙₧e z nepatrnΘho bodnutφ jehlou nebo pΘrem nebo z malinkΘ t°φsky zara₧enΘ do b°φÜka ukazovßku vzejφti smr¥. ObyΦejn∞ vÜak-p°i vhodnΘm lΘΦenφ operativnφm-i tyto celkovΘ p°φznaky po n∞kolika mßlo dnech slßbnou a ustupujφ a pochod z∙stane omezen na hnisßnφ vφce mΘn∞ rozsßhlΘ, je₧ vy₧aduje no₧e chirurgova. Poznati, oΦ v danΘm p°φpad∞ b∞₧φ, neb²vß v₧dy tak snadnΘ, zvlßÜt∞ u p°φpadu pokroΦilΘho. [Panaritium] podko₧nφ postihuje jen jednu plochu prstu a nep°esahuje obvod jednoho Φlßnku, aspo≥ s poΦßtku. èlachovΘ [Panaritium] b²vß takΘ jen na jednΘ ploÜe prstu (nejΦast∞ji dla≥ovΘ), ale p°esahuje obvod Φlßnku a zßn∞t tßhne se t²m₧e sm∞rem a v tΘm₧e rozsahu b²vß rozÜφ°en, jak probφhß nemocnß pochva Ülachovß. [Panaritium] kloubnφ a kostnφ nep°esahuje, nenφ-li spojeno s onemocn∞nφm Ülachy nebo s rozsßhl²m podko₧nφm zßn∞tem, obvod chorΘho kloubu nebo kosti, ale znßmky zßn∞tu jsou z°ejmy kolem dokola prstu, tedy jak na ploÜe dla≥ovΘ tak h°betnφ. Prvnφ podmφnka rozumnΘho oÜet°ovßnφ [Panaritium]-ia je Φistota co nejp°φsn∞jÜφ. Nenφ-li lΘka° hned po ruce, budi₧ p°iklßdßn na chor² prst obklad z mullu, zvlhl² roztokem octanu hlinitΘho. Pomoc lΘka°skou t°eba p°ivolati hned. NesΦφslnΘ zkuÜenosti chirurg∙ (je¥ [Panaritium] onemocn∞nφ velmi ΦastΘ) nasv∞dΦujφ tomu, ₧e nutno hned, jeÜt∞ d°φve, ne₧li doÜlo k hnisßnφ, provΘsti °ez v rozsahu zanφcenΘ tkan∞, a p°esahuje-li zßn∞t Φlßnek, °ez∙ n∞kolik, tak, aby na ka₧dΘm zanφcenΘm Φlßnku byl °ez jeden (proveden² ve sm∞ru osy prstu). Vhodn² a vΦasn² °ez nejednou p°edejde hnisßni. Otok opadne, bolesti ustanou, nemocnΘmu je zase dob°e, chutnß mu jφsti, spφ. N∞kdy ovÜem, byla-li nßkaza prudkß a nebezpeΦnß, Üφ°φ se hnisßnφ a nßkaza dßle a tu je t°eba energickΘho zakroΦenφ lΘΦenφm vÜestran²m (operativnφm i celkov²m). To jsou vÜak p°φpady °idÜφ. Pnrk.
#######
#FB#
0K10
16F21
42F11
62F14
1059F12
2204A12
2298A12
2314F8
2409A12
2425F11
2640A12
2653F7
2745A12
3915A12
4023F8
4032A12
4229A12
4242F16
4503A12
4522F7
4728A12
5309B5
#FE#
#ED#
HESLO:Panarium##%1902%40%165%190693
Panarium Haeckel, maliΦk² m°φ₧ovec z Φeledi Spumellaria, ze skupiny Prunoidea. Schrßnka jeho nese 2 dutΘ, dosti ÜirokΘ rourky, mß 4 kom∙rky a hojnΘ trny. Vyskytuje se v TichΘm okeßn∞ ve velik²ch hloubkßch. MBbr.
#######
#FB#
0K8
44B11
68B10
206B5
#FE#
#ED#
HESLO:Panaro##%1902%40%215%190694
Panaro, °eka v sev. ital. prov. Emilii, pr. p°φtok Pßdu, vznikß na ·patφ Rondinaja v toskansk²ch Apenninech, teΦe sm∞rem ssv²ch., u Bondena d∞lφ se ve dv∞ ramena, jedno teΦe p°φmo do Pßdu, druhΘ do pr∙plavu Cento. DΘlka toku 170 km, z nich₧ 50 km je splavno od Bonporta, kde p°ipojuje se pr∙plav Modensk².
#######
#FB#
0K6
229B2
244B2
#FE#
#ED#
HESLO:Panartus##%1902%40%281%190695
Panartus Haeckel, m°φ₧ovec z Φeledi. Spumellaria, ze skupiny Prunoidea, mß 4 spojenΘ kortikßlnφ sko°ßpky, slo₧enΘ ze 4 kom∙rek, s polßrnφmi trny (u n∞kter²ch druh∙ tΘ₧ bez nich). Centrßlnφ bß≥ jest vßlcovitß, zaΦastΘ v n∞kolik partiφ rozd∞lena. [Panartus] diploconus Haeckel mß st°ednφ sko°ßpky kulovitΘ a trny opat°enΘ, polßrnφ ku₧elovitΘ, s menÜφmi otvory a bez trn∙. PoprvΘ se vyskytuje v terciΘru a dosud ₧ije. MB r.
#######
#FB#
0K8
37B11
61B9
245A10
256B10
415B5
#FE#
#ED#
HESLO:Panas##%1902%40%364%190696
Panas Photinos, lΘka° franc. (*1832 na Kefallinii), lΘka°stvφ vystudoval v Pa°φ₧i, dal se naturalisovati ve Francii, p∙sobφ v Pa°φ₧i jako chirurg v n∞kolika nemocnicφch, r. 1879 pak jmenovßn byl professorem nov∞ z°φzenΘ kliniky oΦnφ. Z Φetn²ch jeho pracφ sluÜφ uvΘsti: Leτons sur le strabisme et les paralysies oculaires (1873); Leτons sur l'anatomie, la physiologie et la pathologie des voies lacrymales (1876); Leτons sur les maladies inflammatoires des membranes internes de ╛oeil (1878); Leτons sur les rΘtinites et les nΘvrites optiques (1878); Anatomie pathologique de ╛oeil (1879); TraitΘ complet d'ophthalmologie (1894, 2 sv.); Leτons cliniques d'ophthalmologie (1899); Anatomie pathologique du glaucome et des tumeurs intraoculaires (1898, s Duvigneaudem).
#######
#FB#
0K5
6F8
269B51
329B75
413B70
492B49
550B30
589B31
636B33
678B63
#FE#
#ED#
HESLO:PanathΘnaje##%1902%40%504%190697
PanathΘnaje (Pana*Önaia), hlavnφ slavnost bohyn∞ AthΘny ve star²ch AthΘnßch, zalo₧ena pr² Erichthoniem pod nßzvem >A*Ö- naia, od ThΘsea po synoikismu dostala nßzev [PanathΘnaje] Od dob Peisistratov²ch vedle slavnosti roΦnφ konßna zvlßÜt∞ nßdhern∞ v₧dy po 4letech (pentaetericky) ve III. roce ka₧dΘ olympißdy. Tyto velikΘ [PanathΘnaje] trvaly od 23. a₧ 28. hekatombai≤nu (konec Φna a v∞tÜinou Φce). P°edchßzely r∙znΘ zßvody, dφlem musickΘ, dφlem gymnickΘ. Za Peisistratovc∙ rhaps≤dovΘ tu p°ednßÜeli homΘrskΘ zp∞vy; od dob Perikleov²ch vystupovali kithar≤dovΘ, aul≤dovΘ a piÜtci. Prvnφ cenou byl zlat² v∞nec, dalÜφ ceny vyplßceny v pen∞zφch. V gymnick²ch zßvodech vystupovali zvlßÜt∞ chlapci, jinoÜi a mu₧ovΘ; cenou byl znaΦn² poΦet d₧bßn∙ s olejem z posvßtn²ch oliv bohyn∞ AthΘny v AkadΘmii. HippickΘ ag≤ny dßly se Φty°sp°e₧φm, dvojsp°e₧φm; tΘ₧ vozy vßleΦnΘ, parßdnφ, jezdcovΘ v plnΘ zbroji a kopinnφci na o°φch zßvodili. Pak provßd∞n vßleΦn² tanec, pyrrhiche. KoneΦn∞ égñn e╚andr¥ac zßle₧el v tom, ₧e ka₧dß fylΘ postavila jist² poΦet mu₧∙ vynikajφcφch krßsou, velikostφ a silou. VeΦer 27. hekat. zaΦala se pannychida se zßvodem pochodnφ (lampadofor¥a), jen₧ se bral od AkadΘmie Keramejkem. KoneΦn∞ konßn tΘ₧ zßvod lodnφ snad 29. hekat.; vφt∞zφcφ fylΘ obdr₧ela 300 drachem.-Hlavnφ slavnost byla 28. boedr., kdy v slavnostnφm pr∙vodu neseno do Parthen≤nu pro bohyni AthΘnu skvostnΘ roucho, je₧ od 4 dφvekérrhfßroi zvan²ch zapoΦato, od dovedn²ch ₧en (╫rgas- t┐nai) vypracovßno za 9 m∞sφc∙. Na ÜafrßnovΘm rouÜe znßzor≥ovalo gigantomachii, pozd∞ji tΘ₧ jinΘ boje vlasteneckΘ. Pr∙vod, jak znßzorn∞n od Feidia ve vlysu Parthen≤nskΘm, obsahoval veÜkeren v²kv∞t obyvatelstva athΘnskΘho; byli tu archontovΘ, stratΘgovΘ, kn∞₧φ, kanefory s posvßtn²m nß°adφm, spanilφ starci s olivov²mi v∞tvemi (tak zv. thalloforoi), efΘbovΘ na o°φch, vyslancovΘ z osad, metoikovΘ s nß°adφm a kolßΦi, vφt∞zovΘ zßvodnφ; rovn∞₧ tu vedena hekatomba, je₧ pak ob∞tovßna na velikΘm oltß°i p°ed Parthen≤nem a z nφ₧ pohoÜt∞n lid. Nßklad slavnosti vedl v∞tÜinou stßt z pokladu AthΘnina; ΦßsteΦn∞ v²prava zßvod∙ dßla se leiturgicky. klk.
#######
#FB#
0K11
13C10
114C5
119B1
120C4
164A13
321A13
968C14
1138C12
1402C9
1448C6
1454B1
1455C5
2093B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panax##%1902%41%364%190698
Panax L., vÜehoj, rod rostlin 2d∞lo₧n²ch z Φel. prodarovit²ch (Araliaceae) a podΦeledi Panaceae, obsahujφcφ zejmΘna k°φΦky list∙ vst°φcn²ch, obyΦejn∞ dlanito 3-5lφsteΦn²ch a kv∞t∙ okoliΦnat²ch polygamick²ch, 5Φetn²ch, s korunou v pupenu chlopnitou a s 2pouzdr²m semenφkem, z n∞ho₧ vyr∙stß poltiv², dvojna₧ce okoliΦnatek podobn² plod. JmΘno vÜehoj vztahuje se hlavn∞ k [Panax] quinquefolium L., nynφ Aralia D. et P., avÜak i [Panax] trifolium L., v. trojlist², ze Severnφ Ameriky, a [Panax] cochleatum DC., v. l₧iΦkovit², z Moluck²ch ostrov∙v a Javy obsahujφ ne-li v ko°enech, tedy v k∙°e lßtky ko°ennΘ a lΘΦivΘ, jφ₧ u₧φvajφ tuzemci bu∩ k odm∞Üovßnφ moΦi a potu nebo jako vn∞jÜφch lΘk∙ k rozhßn∞nφ zvlßÜt∞ prsnφch otok∙. [Panax] Ginseng C. A. Meyer, v ╚φn∞ a Japanu rostoucφ a p∞stovan², jest v ╚φn∞ nejhledan∞jÜφ rostlinou lΘka°skou, kterΘ₧ u₧φvajφ proti vÜem nemocem. V Evrop∞ druh tento stal se znßm²m na zaΦ. XVII. stol. prost°ednictvφm Hollan∩an∙. Do sad∙ nov∞ji zavedenΘ [Panax] horridum Sm. a [Panax] sessilifolium Rupr. et Max. souhlasφ bobulovit²mi plody s Araliφ.-Plody [Panax]-u znßmy jsou ji₧ z doby t°etihornφ. D∞d.
#######
#FB#
0K5
63B10
87B8
340F6
368A7
376B13
399B6
424A7
432B9
449F9
482A7
490B10
509F10
720A7
728B7
976A7
984B8
999A7
1007B13
1079A7
1123B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panay##%1902%41%25%190699
Panay, ostrov v souostrovφ filipinskΘm, mß rozlohy 12.246 km2, obklopen jest Φetn²mi menÜφmi ostrovy a le₧φ na jihov²chod od ostrova Mindora. AΦkoliv jest mΘn∞ rozΦlen∞n ne₧ ostatnφ ostrovy Filipin, mß p°ece n∞kolik dobr²ch p°φstav∙, z nich₧ hlavnφ jest Ilo-ilo. Vnit°ek je prostoupen v zßp. Φßsti lesnat²m poho°φm (a₧ 810 m vys.). Z v²ch. Φßsti ostrova vytΘkajφ °eky Panay k s. a Jalaud k j., podnebφ mß tropickΘ.-P∞stuje se tu s hojn²m v²t∞₧kem r²₧e, tabßk, t°tina cukrovß, pep°ovnφk, kakaovnφk a chlebovnφk. Lesy dodßvajφ hojn∞ vzßcnΘho d°eva ebenovΘho a kampeÜkovΘho a jsou bohaty zv∞°φ, jako da≥ky, jeleny, div. kanci a stßdy buvol∙v. Chovu dobytka se da°φ. Obyvatel∙ dle odhadu jest 800.000, v∞tÜinou Bisajc∙, n∞kolik tisφc Mund∙ a zbytky Aδt∙.
#######
#FB#
0K5
58B2
60H1
323B1
#FE#
#ED#
HESLO:Pancake##%1902%41%174%190700
Pancake [pΦnkΘk], angl., svφtek z mouky, vajec a mlΘka, sma₧en² na pßnvi bu∩ v mßsle nebo sßdle: omeleta.
#######
#FB#
0K7
10D1
97F7
#FE#
#ED#
HESLO:Panceri##%1902%41%198%190701
Panceri [-ΦΘri] Paolo, p°φrodov∞dec ital. (*1833 v Milßn∞-å1877 v Neapoli), byl professorem srovnßvacφ anatomie v Neapoli. Vynikl pracemi z fysiologie ₧ivoΦiÜnΘ, z nich₧ zvlßÜt∞ prosluly studie jeho o vyluΦovßnφ kyseliny sφrovΘ slinn²mi ₧lazami u jist²ch pl₧∙ mo°sk²ch (Dolium) a studie o sv∞tΘlkovßnφ mo°sk²ch ₧ivoΦich∙. R. 1872-73 byl pro zotavenφ v Egypt∞ a konal tu studie o p∙sobenφ jedu tarantule a jedu hadφho.
#######
#FB#
0K7
16F5
270B6
#FE#
#ED#
HESLO:Pancφ°##%1902%41%281%190702
Pancφ° viz Br≥, Krun²°, Kyrys.
#######
#FB#
0K6
11O18Vxd0x0050EACD/0x00000DD0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0408%20%521%045730
#FE#
#ED#
HESLO:Pancφ°##%1902%41%289%190703
Pancφ° (Panzer), ves v ╚echßch, hejtm. SuÜice, okr. Hartmanice, fara a pÜ. EisenÜtein (m∞steΦko); 18 d., 156 ob. n. (1890).
#######
#FB#
0K6
8B6
#FE#
#ED#
HESLO:Pancφ°ovß koÜile##%1902%41%314%190704
Pancφ°ovß koÜile, zpodnφ pod pancφ° Üat 1. k t∞lu t∞sn∞ p°ilΘhajφcφ, ze silnΘ, ale m∞kkΘ a ohebnΘ lßtky; 2. z drßtu spleten², viz Drßt∞nka. FM.
#######
#FB#
0K16
130O8Vxg0x00639A86/0x0000029D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0710%40%289%076143
140B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pancφ°ovß lo∩##%1902%41%347%190705
Pancφ°ovß lo∩ viz Obrn∞nß lo∩.
#######
#FB#
0K13
18O11Vxr0x003CD19E/0x00000408/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1806%85%174%183115
#FE#
#ED#
HESLO:Panckoucke##%1902%41%356%190706
Panckoucke [pank·k], rodina franc. knihkupc∙v a knihtiska°∙v i spisovatel∙. Zakladatelem jejφm byl AndrΘ-Joseph (*1700 v Lille-å1753 t.). Byl knihkupcem a nakladatelem v Lille a sepsal n∞kolik p°φruΦnφch knih didaktick²ch, jako₧ i heroickou bßse≥ La bataille de Fontenoy (Lille, 1745), parodii na Voltaireovu bßse≥ t. jm.; pak L'art de dΘsopiler la rate (t., 1754 a Φast∞ji).Jeho syn Charles Joseph (*1736 v Lilleå1798 v Pa°φ₧i) byl knihkupcem a nakladatelem v Pa°φ₧i, kde₧ jeho d∙m byl st°ediskem vybranΘ spoleΦnosti literßrnφ. Napsal: TraitΘ thΘorique et pratique des changes (1760); ContreprΘdiction au sujet de la Nouvelle HΘloise (1761); Grammaire raisonnΘe (1795), mimo ΦetnΘ spisy menÜφ obsahu politickΘho, filosofickΘho a v∞deckΘho, jako₧ i p°eklady z Lucrecia, Tassa a Ariosta. Jako nakladatel proslul vydßvßnφm d∞l Buffonov²ch, Laharpov²ch, listu ╗Mercure de France½, vel. franc. slovnφku Vocabulaire, obrovskΘho dφla EncyclopΘdie mΘthodique, je₧ m∞lo jinou formou nahraditi encyklopaedii Diderotovu a d'Alembertovu a bylo dokonΦeno a₧ r. 1832, a j. Mimo to zalo₧il r. 1789 ╗La gazette nationale ou le Moniteur universel½.-Jeho syn Charles-Louis-Fleury (*1780 v Pa°φ₧i-å1844 ve Fleury-sous-Meudon) byl rovn∞₧ nakladatelem a spisovatelem. Jeho nßkladem vyÜla zejmΘna tato nßdhernß dφla: Dictionnaire des sciences mΘdicales (1811-22, 60 sv.); Les victoires et les conquΩtes des Franτais (1816-27, 27 sv.); Description de ╛Egypte, nßdhernΘ dφlo ve 25 sv., je₧ poΦal vydßvati Napoleon I. a dokonΦil Ludvφk XVIII.; Barreau franτais et anglais (1821 a sl., 19 sv.). NejtrvalejÜφ z jeho publikacφ byla BibliothΦque latine-francaise (1826-39, 178 sv.), pro kterou sßm p°elo₧il Tacita. Pro tutΘ₧ BibliothΘku p°elo₧il jeho syn Ernest (*1808 v Pa°φ₧i-å1886 v Onzainu) Horßce a bajky Faidrovy; tΘ₧ redigoval Φasopis ╗Moniteur universel½.
#######
#FB#
0K10
99F12
247B23
327B26
384F14
537B40
586B48
643B19
899B11
928B23
1142F20
1296B35
1351B26
1377D1
1378B16
1414B22
1520B27
1605B8
1613D1
1614B20
1727F6
#FE#
#ED#
HESLO:Pancratium##%1902%42%157%190707
Pancratium [-krßci-] L., lφr, rod rostlin 1d∞lo₧n²ch z Φel. zovnicovit²ch (Amaryllideae) a podΦel. narcisovit²ch, obsahujφcφ byliny s cibulemi tlust²mi o hn∞d²ch n. tmavonachov²ch suknicφch. List∙ jest n∞kolik Üirok²ch a dlouh²ch, mezi nimi₧ vynikß a₧ p°es 4 dm vysok², bu∩ jedin²m kv∞tem nebo okolφkem ukonΦen² stvol s mßzdrovit²m toulcem. Dlouhß trubka okv∞tnφ jest dole s vajeΦnφkem srostlß, naho°e nßlevkovitß, kraje 6klanΘho a v ·stφ opat°enß zvonkovitou 6zubou pakorunkou se 6 tyΦinkami. Semenφk konΦφ se Ütφhlou Φn∞lkou a jednoduchou bliznou a dor∙stß v 3pouzdrou chudosemenou tobolku.-Cibule lφru jsou sliznatΘ, ho°kΘ, odpornΘ, ne-li i jedovatΘ, dßvenφ zp∙sobujφcφ a u₧φvanΘ zhusta mφsto t. zv. cibule mo°skΘ pode jm. radix scillae minoris, pochßzejφ-li od st°edomo°skΘho druhu [Pancratium] maritimum L., l. pomo°sk², a [Pancratium] illyricum L., l. slovansk². JedovatΘ cibule mß [Pancratium] zeylanicum L., l. ceylonsk², jeho₧ stvol ukonΦen jedin²m bφl²m vonn²m kv∞tem. D∞d.
#######
#FB#
0K10
25F3
75B12
259B2
726B21
786A12
799B9
816F8
828A12
841B9
858F9
888A12
901B10
919F9
979B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pancreas##%1902%42%347%190708
Pancreas viz Mikter.
#######
#FB#
0K8
13O6Vxq0x0020F5B4/0x0000072E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1704%13%58%171613
#FE#
#ED#
HESLO:Pancsova##%1902%42%356%190709
Pancsova viz PanΦevo.
#######
#FB#
0K8
13O7Vxs0x000E7C31/0x00000449/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%42%496%190711
#FE#
#ED#
HESLO:PanΦatantram##%1902%42%364%190710
PanΦatantram (╗P∞t nauk½) slove sanskrtskß sbφrka pohßdek, p°ipisovanß ViÜnuÜarmanovi. Sbφrka podobnß, asi s jin²m jmΘnem a rozd∞lenφm, existovala ji₧ v VI. stol. po Kr., kde byla p°elo₧ena do pehlevÜtiny, kter²₧ p°eklad stal se v²chodiÜt∞m jin²ch p°eklad∙v a zpracovßnφ (viz Bidpai); kdy vzniklo zpracovßnφ zachovanΘ, nenφ znßmo. Toto jest rozd∞leno v 5 knih a obsahuje bajky a povφdky v prose protkanΘ strofami. I v Indii samΘ je n∞kolik recensφ Φasem dosti odchyln²ch, i v rozliΦn²ch p°ekladech ze sanskrtu. Vydßnφ a p°eklad∙ nov²ch jest n∞kolik; z t∞chto nejd∙le₧it∞jÜφ p°eklad Benfey∙v (Lip., 1859). ╚eskou ukßzku [PanΦatantram]-a vydal Vr¥ßtko. Zt².
#######
#FB#
0K12
276O6Vxd0x00024B7D/0x000015E2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0401%23%438%040139
619A14
651B4
#FE#
#ED#
HESLO:PanΦevo##%1902%42%496%190711
PanΦevo (Pancsova), krßl. sv. m∞sto svlastnφm statutem v Uhrßch, na l. b°. TemeÜe (nedaleko od jejφho ·stφ do Dunaje), koneΦnß stanice torontßlskΘ mφstnφ drßhy ([PanΦevo] Vel. Becskerek), mß s vojenskou posßdkou (eskadrona 3. hus. pluku) 17.948 ob., z nich₧ je 7713 Srb∙, 242 Slovßk∙, 150 Chorvat∙, 7284 N∞mc∙, 319 Rumun∙v a 2055 Ma∩ar∙ (1890). [PanΦevo] jest sφdlem sborovΘho a okres. soudu, stoliΦ. ·°adu, hlav. cel. ·°adu, stßt. poÜty, telegrafu a paroplav. stanice, mß n∞kolik ve°ejn²ch budov a kostel∙ (°φm.-katol., °eckov²ch., evang. augÜp. a ref. vyznßnφ), minorit. klßÜter, synagogu, Üpitßl, dv∞ nßm∞stφ, velkΘ osady, srbskΘ a n∞m. obec. Ükoly, stßt. vyÜÜφ reßl. a vojenskou Ükolu; pr∙mysl a obchod zastupuje cukrovar, tovßrny na spodium, Ükrob, hole, p°ßdelna hedvßbφ, parnφ ml²ny, pivovar, lihovar, p∞stovßnφ bourc∙, vφna, Φil² obchod s obilφm, kuku°icφ a vep°ov²m dobytkem. R. 1739, dne 30. Φce, zvφt∞zili zde RakuÜanΘ nad Turky; r. 1788 spßlili m∞sto RakuÜanΘ, ustupujφce p°ed vojskem tureck²m, a dne 2. led. 1849 generßl Mayerhofer porazil u [PanΦevo]-va povstalce uherskΘ.
#######
#FB#
0K7
9B8
161A9
345A9
1055A9
#FE#
#ED#
HESLO:PanΦiµ##%1902%42%149%190712
PanΦiµ Josef, znamenit² p°φrodozpytec srbsk² (*1814-å1888 v B∞lehrad∞). Studoval lΘka°stvφ na universit∞ v PeÜti, kde₧ byl r. 1842 pov²Üen na doktora, potom odebral se do Vφdn∞, kde₧ navÜt∞voval p°ednßÜky o v∞dßch p°φrodnφch. R. 1846 stal se krajsk²m lΘka°em v Kragujevci, r. 1853 jmenovßn professorem p°φrodnφch v∞d na velikΘ Ükole b∞lehradskΘ, na nφ₧ r. 1868 stal se rektorem. [PanΦiµ] proslul jako botanik i zoolog. VelikΘ zßsluhy zjednal si prozkoumav p°φrodnφ pom∞ry BalkßnskΘho poloostrova, jej₧ procestoval k°φ₧ na k°φ₧, popsal vφce ne₧ 2250 bylin v Srbsku rostoucφch, mezi nimi₧ mnoho druh∙ zcela nov²ch, jako °editel botanickΘ zahrady b∞lehradskΘ uspo°ßdal kabinet p°φrodnick² a za svΘ zßsluhy jmenovßn stßtnφm radou a praesidentem akademie b∞lehradskΘ. Z Φetn²ch jeho spis∙v, je₧ jsou psßny vesm∞s slohem populßrnφm, uvßdφme; Ribe u Srbiji (B∞lehr.,1860); Äivi pesak u Srbiji i bilje, Üto na njemu raste (t., 1863); Zoologija (t., 1864); Flora u okolin i beogradskoj (t.,1865); Ptice u Srbiji (t., 1867); Botanika (t., 1868); Kopaonik i njegove podgorje (t., 1869); Gradja za faunu kne₧evine Srbije (t., 1870); èumsko drveΦe i Üiblje u Srbiji (t., 1871); Flora kne₧. Srbije (t., 1884 a dodatek k nφ 1885); Ortoptere u Srbiji (t., 1884); Omorika, nova fela Φetinara u Srbiji (t., 1887) a j.
#######
#FB#
0K6
7F5
379A8
836B13
866B47
926B9
948B28
988B14
1015B8
1036B27
1076B32
1121B31
1165B18
1216B18
1247B36
#FE#
#ED#
HESLO:Panda##%1902%42%397%190713
Panda, medv∞d koΦiΦφ, viz Ailurus.
#######
#FB#
0K5
7F13
26O7Vxa0x003895CA/0x00000400/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0106%37%463%013762
#FE#
#ED#
HESLO:Pandaimonion##%1902%42%405%190714
Pandaimonion (°ec.), slovo modern∞ utvo°enΘ, jφm₧ naznaΦuje se souhrn veÜker²ch bytostφ nadlidsk²ch (daimon∙), hlavn∞ zl²ch daimon∙, duch∙ v °φÜi ∩ßblov∞.-[Pandaimonion] germanicum, nßzev satirskΘho dramatu, sepsanΘho J. R. Lenzem.
#######
#FB#
0K12
155A14
170F10
#FE#
#ED#
HESLO:Pandßn##%1902%42%455%190715
Pandßn viz Pandanus.
#######
#FB#
0K6
11O8Vxs0x000E8F1C/0x00000822/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%43%174%190717
#FE#
#ED#
HESLO:Pandanaceae##%1902%42%463%190716
Pandanaceae, pandßnovitΘ, Φeled rostlin 1d∞lo₧n²ch z p°φbuzenstva palem, obsahujφcφ stromy n. k°e, kmene jednoduchΘho n. v∞tevnatΘho, n∞kdy popφnavΘho a vzduÜnΘ, Φasto silnΘ ko°eny vyvinujφcφho. Listy, na konci v∞tvφ n. kmene v zavit sm∞stnanΘ, jsou ΦßrkovitokopinatΘ, rovnob∞₧n∞ ₧ilnatΘ, poÜvitΘ a po kraji n. i na silnΘ st°ednφ ₧φle (na tΘto hßΦkovit∞) trnitΘ. Pochvy list∙ jsou bu∩ ·pln∞ stßlΘ n. na jemnΘm okraji prchavΘ. Kv∞ty jedno- n. 2domΘ majφ tyΦinkovΘ palice obyΦejn∞ koneΦnΘ, jednoduchΘ n. hroznovitΘ, vφce mΘn∞ dlouze stopkatΘ, Φasto p°esvislΘ a listeny r∙znΘ povahy i barvy 3°ad∞ obrostlΘ. PestφkovΘ palice jsou podobnΘ tyΦinkov²m, avÜak z°φdka koneΦnΘ a pak dlouhΘ a vßlcovitΘ. Kv∞ty jsou v∙bec bez okv∞tφ a majφ u jednotliv²ch rod∙ zvlßÜtnφ slo₧enφ; v∙bec majφ vφce tyΦinek a pestφk z 1 n. vφce plodolist∙ slo₧en². Plod jest bu∩ mnohosemenß bobule n. jedno- a₧ mnohopouzdrß peckovice, pouzder 1semen²ch a semen s mohutn²m bφlkem a mal²m p°φm²m zßrodkem. [Pandanaceae] Φφtajφ asi 60 druh∙ zvlßÜt∞ z rodu Pandanus a Freycinetia rostoucφch v tropick²ch krajinßch v²chodnφ polokoule zvlßÜt∞ na pob°e₧φch a ostrovech a prospφvajφcφch dφlem plody dφlem vlßkny (₧ilami list∙) k hotovenφ r∙zn²ch pletiv. Z tΘ p°φΦiny p∞stujφ se v horkΘm pßsmu v∙bec a pro ozdobu i ve h°φvnßch. [Pandanaceae] rostly ji₧ za doby k°φdovΘ a t°etihornφ. D∞d.
#######
#FB#
0K11
13F11
970A13
1019B8
1030B11
1285A13
1340B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pandanus##%1902%43%174%190717
Pandanus L., pandßn, rod rostlin 1d∞lo₧n²ch z Φel. Pandanaceae, vyznaΦen² kmenem stromovit²m, ku konci rozv∞tven²m, a listy Φßrkovit²mi i n∞kolik m dlouh²mi, po kraji a na k²lu trnit²mi, v ozdob. spirßlu sestaven²mi. Kmen mφvß nad zpodinou vzduÜnΘ ko°eny do zem∞ zapuÜt∞nΘ. Kv∞ty jsou 2domΘ bezobalnΘ, v palicφch pod koÜem list∙ visut²ch: palice samΦφ obrostlΘ jsou hojn²mi jednoduch²mi tyΦinkami o dlouh²ch praÜnφcφch bu∩ p°φmo, nebo jsou na nich tyΦinky v podob∞ skupin okolφkovit²ch, hroznovit²ch n. strboulovit²ch. SamiΦφ palice nesou hust∞ sm∞stnanΘ bu∩ 1- n. vφcepouzdrΘ semenφky, z nich₧ vyvinujφ se jedno- a₧ mnohopouzdrΘ peckovice, kterΘ u n∞kter²ch druh∙ vφΦkem se otvφrajφ. Semeno obsahuje mnoho bφlku, v jeho₧ ose le₧φ blφ₧e vrcholu mal² p°φm² zßrodek. [Pandanus] jest domovem v tropickΘm pßsmu v²chodnφ polokoule asi 60 druhy zvlßÜt∞ na pob°e₧φch a ostrovech a p∞stuje se pro znaΦn² u₧itek v hork²ch krajinßch v∙bec. ZvlßÜt∞ vynikß [Pandanus] utilis Bory, p. u₧iteΦn², na Madagaskaru a Maskarenßch, jedl²mi semeny i du₧ninou plod∙; taktΘ₧ prospφvß v²chodoindick² [Pandanus] ceramius Rumph., p. ceramsk², a jihoasijsk² a australsk² [Pandanus] odoratissimus L., p. nejvonn∞jÜφ, jen₧ krom∞ toho ve kmenu obsahuje Ü¥ßvu proti neduh∙m jaternφm a ledvinov²m a mimo to oblφben jest tyΦinkov²mi palicemi, kterΘ po dlouhou dobu vydßvajφ v domßcnostech nejlφbezn∞jÜφ v∙ni. TakΘ nerozvinutΘ palice a zpodiny list∙ jeho znßmy jsou jako chutnß zelenina. Z plod∙ d∞lajφ jedl² p°φpravek, mogan zvan². Pandßny v∙bec, na p°. tΘ₧ [Pandanus] littoralis Jungh. a [Pandanus] sylvestris Rumph., prospφvajφ i listy, z jejich₧ cevnφch svazk∙ pletou se roho₧e, aneb u₧φvajφ list∙ cel²ch ku p°ehrazovßnφ obytn²ch mφstnostφ. K tomu zvlßÜt∞ slou₧φ v KoΦinΦin∞ [Pandanus] laevis Lour., p. hladk². Z houbovit²ch ko°en∙ pandßnu nejvonn∞jÜφho vy°ezßvajφ i zßtky. Ve h°φvnßch p∞stujφ se v ╚echßch pro ozdobu krom∞ n∞kter²ch z uveden²ch druh∙ hlavn∞ [Pandanus] javanicus, [Pandanus] graminifolius a [Pandanus] Veitchi. Pandßny zachovaly se n∞kolika druhy ji₧ z doby k°φdovΘ a t°etihornφ. D∞d.
#######
#FB#
0K8
13F6
51B11
146B1
765A10
945A10
956B6
972F8
1076A10
1087B8
1107F8
1144A10
1155B13
1176F11
1486F5
1525A10
1536B10
1556A10
1567B10
1745A10
1756B6
1773F6
1802F21
1929A10
1940B9
1951A10
1962B13
1978A10
1989B8
2067B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pandareos##%1902%43%17%190718
Pandareos dle krΘtskΘ bßje ukradl zlatΘho psa, jen₧ st°ehl svatyni Zevovu na KrΘt∞, a odevzdal jej Tantalovi; kdy₧ tento psa Hermovi p°φse₧n∞ up°el, Zeus jej poh°bil pod Sipylem. klk.
#######
#FB#
0K9
179B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pandataria##%1902%43%58%190719
Pandataria, nyn. Ventotene, starov∞kΘ jmΘno ostr∙vku v mo°i TyrrhenskΘm, zßpadn∞ od Neapole. Sem byli za doby cφsa°skΘ vypovφdßni ΦlenovΘ cφs. rodu (Julia, Agrippina, Octavia a j.).
#######
#FB#
0K10
17F9
#FE#
#ED#
HESLO:Pandekty##%1902%43%99%190720
Pandekty viz Corpus iuris civilis.
#######
#FB#
0K8
13O20Vxe0x0047E9E2/0x000027E0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0507%48%256%055511
#FE#
#ED#
HESLO:PandΘmie##%1902%43%107%190721
PandΘmie (z °ec.) zvlßÜt∞ velkß epidΘmie, srv. ╚ernß smr¥ a EpidΘmie
#######
#FB#
0K8
47O21Vxf0x0037A257/0x00000155/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0607%2%281%060270
#FE#
#ED#
HESLO:PandΘmos##%1902%43%124%190722
PandΘmos, p°φjmφ Afrodity, viz AfroditΘ, str. 412.
#######
#FB#
0K8
17F8
31O8Vxa0x002B4F5F/0x00005B64/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0105%11%430%012789
#FE#
#ED#
HESLO:Pander##%1902%43%141%190723
Pander Christian Heinrich, p°φrodov∞dec n∞m. ve slu₧bßch rusk²ch (*1794 v Rize-å1865 v Petrohrad∞), vystudoval lΘka°stvφ v Derpt∞, Berlφn∞ a Vircpurku, kde₧ mu byl uΦitelem D÷llinger. R. 1822 stal se Φlenem petrohradskΘ akademie pro obor zoologie a p∙sobil v tΘto hodnosti a₧ do r. 1828, byl pak p°i hornφm departementu, kde₧ sv∞°eno mu uspo°ßdßnφ a v∞deckΘ zpracovßnφ sbφrek palaeontologick²ch. [Pander] byl p°φrodov∞dec znamenit². Spolu s v. Baerem jest zakladatelem modernφho v²vojezpytu obratlovc∙. V latinskΘ prßci svΘ dissertaΦnφ, je₧ pozd∞ji vyÜla tΘ₧ n∞m. a k nφ₧ p°ipojil v Φasopise ╗Isis½ poznßmky vysv∞tlujφcφ, vzniklΘ kritikou Okenovou, vylφΦil v²voj ku°ete a ukßzal poprvΘ na vznik ·strojnosti jeho ze t°φ blan zßrodeΦn²ch. S d'Altonem vydal velikΘ dφlo o srovnßvacφ osteologii, pozd∞ji v∞noval se palaeontologii i vydal v²bornΘ prßce hlavn∞ o rybßch rusk²ch prvohor a stal se s Eichwaldem prvnφm zakladatelem ruskΘ palaeontologie. Ze spis∙ sluÜφ jmenovati: Beitrage zur Eniwickelungsgeschichte des Hⁿhnchens im Ei (Vircp.,1817); Vergleichende Osteologie (s d'Altonem, Bonn, 1821-28, se 103 tab.); BeitrΣge zur Geognosie des russischen Reichs (Petr., 1830); OtΦet o geognostiΦeskich izsl∞dovanijach po liniji SPb.Mosk. ₧el. dor. (╗Gornyj Äurnal½, 1846); Monographie der fossilen Fische des silurischen Systems des russisch-baltischen Gouvernements (Petr., 1856); Ueber die Plakodermen des devonischen Systems (t., 1857); Ueber die Ctenopteridien des devon ischen Systems (t., 1858); Ueber die Saurodipterien, Dendrodonten und Cheirolepiden des devonischen. Systems (t.,1860).
#######
#FB#
0K6
7F18
396A8
971B56
1043B24
1111B44
1171B70
1267B93
1376B45
1434B49
1496B81
#FE#
#ED#
HESLO:Pandinus##%1902%43%447%190724
Pandinus Thor. Kraepelin, rod Ütφr∙ z Φeledi Scorpionidae. Hlavohrudφ jest nap°ed hluboce vykrojenΘ a po stranßch drßpk∙ noh jsou 2 lal∙Φky, ozbrojenΘ 2-4 trny. Makadla nemajφ na klφÜtkßch v²znaΦnΘho k²lu, tßhnoucφho se a₧ na nepohybliv² prst. Mφsto n∞ho jsou zde Üvy povstalΘ sr∙stem °ad hrbolk∙ mal²ch. Hole≥ makadel jest na zpodu plochß a mß na zadnφm okraji 3-4 °ady trichobothriφ, t. j. sluchov²ch Üt∞tinek. StridulaΦnφ Φi vrzav² ·stroj jest vyvinut na kyΦlφch makadel (ploÜka zrnitß) a na p°φv∞scφch kyΦ. 1. pßru noh (Üt∞tiny). Do rodu toho °adφ Kraepelin as 11 druh∙ africk²ch a arabsk²ch. Nsk.
#######
#FB#
0K8
45B13
597B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pandion##%1902%44%17%190725
Pandion, zool., viz OrlovΘ.
#######
#FB#
0K7
20O6Vxr0x005C12AA/0x00000F1F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1809%84%273%185226
#FE#
#ED#
HESLO:Pandi≤n##%1902%44%25%190726
Pandi≤n, v °eckΘm mythu otec Prokny a FilomΘly (v. t).
#######
#FB#
0K7
38F8
#FE#
#ED#
HESLO:Pandit##%1902%44%41%190727
Pandit (angl. Pundit), ve V²ch. Indii titul uΦenΘho brßhmana, asi tolik, co u nßs doktor.
#######
#FB#
0K6
14B6
#FE#
#ED#
HESLO:Panditz##%1902%44%66%190728
Panditz, ves mor., viz Bantice.
#######
#FB#
0K7
23O8Vxc0x001C1701/0x000000E0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0303%63%248%031676
#FE#
#ED#
HESLO:Pandora##%1902%44%74%190729
Pandora, planetoida objevenß 10. °φj. 1858 od Searlea. St°ednφ jasnost v opposici 10,8. Pr∙m∞r v km 80. OznaΦenφ 55. Gs.
#######
#FB#
0K7
97B2
117B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pand≤ra##%1902%44%107%190730
Pand≤ra dle °eckΘ bßje vytvo°ena dle podoby bohy≥ jako prvnφ ₧ena od HΘfaista na rozkaz Zeva, kdy₧ tento byl rozhn∞vßn, ₧e PromΘtheus uchvßtil ohe≥ a lidem sd∞lil jeho sφlu. AthΘna ji vyuΦila um∞l²m pracφm, AfroditΘ obda°ila tou₧ebnou spanilostφ, HermΘs pak ·lisnostφ; i vyzdobena byvÜi od Charitek a H≤r, uvedena jako cho¥ k EpimΘtheovi, bratru PromΘtheovu, aΦ ho tento varoval. [Pand≤ra] ze zv∞davosti odkryla sk°φnku, v nφ₧ pr² obsa₧eny dary boh∙v; a tu vylΘtly z nφ vÜelikß zla, nemoci, trampoty a svφzele, je₧ od tΘ doby svφrajφ sv∞t. Jedinß Nad∞je z∙stala na dn∞ sk°φnky. klk.
#######
#FB#
0K7
380A9
547F6
578B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pandrosos##%1902%44%223%190731
Pandrosos viz Kekrops a Aglauros 2).
#######
#FB#
0K9
14O18Vxn0x000F0D5A/0x00000455/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1402%42%33%140757
#FE#
#ED#
HESLO:Pßndu##%1902%44%232%190732
Pßndu viz Mahßbhßratam, str. 614 a.
#######
#FB#
0K5
10F12
33B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pandur##%1902%44%240%190733
Pandur, v jihoslovan. zemφch a v Uhrßch sluha ·°ednφ neb i u velmo₧e soukrom² ozbrojen², v Uhrßch po husarsku oÜ≥o°en². Ve slu₧bßch obecnφch v∞tÜφm dφlem mß ·kol strß₧nφka bezpeΦnostnφho. V∙bec ve mnohΘm je podobn² ΦeskΘmu drßbu. Ve vßlkßch Marie Terezie proti Prusku ve st°edu stol. XVIII. [Pandur]-u°i byli vojφni p∞Üφ, lehcφ, nepravidelnφ, patrn∞ sebranφ ze strß₧nφk∙ chorvatsko-slavonsk²ch, hlavn∞ hraniΦß°sk²ch, a pod sv²m v∙dcem, pov∞stn²m baronem Trenkem, v²teΦn∞ se osv∞dΦili ve drobnΘ vßlce. P°i pozd∞jÜφm p°etvo°enφ Voj. Hranice nßzev [Pandur]. nahrazen nßzvem Üere₧ßn. FM.
#######
#FB#
0K6
223F5
291A8
545A8
571F8
580B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pand₧ßb##%1902%44%356%190734
Pand₧ßb viz Pend₧ßb.
#######
#FB#
0K7
12O7Vxs0x002D5993/0x0000282D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1905%42%256%192613
#FE#
#ED#
HESLO:Pand₧im##%1902%44%364%190735
Pand₧im viz Goa 2).
#######
#FB#
0K7
12O3Vxj0x001960E9/0x000000BD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1003%30%256%101643
#FE#
#ED#
HESLO:Pand₧nad##%1902%44%372%190736
Pand₧nad, nejv∞tÜφ l. p°φtok °. Indu a soutok p∞ti °ek, pramenφcφch vesm∞s na ji₧. svahu Himßlaje a spojujφcφch se v Pend₧ßbu (P∞ti°φΦφ). Po soutoku nejd∙le₧it∞jÜφ poboΦky Satled₧e, sesφlenΘho Bißsem, s ostatnφmi, D₧ihlamem s ╚inßbem, Rßvim, [Pand₧nad] vlΘvß se blφ₧e Mithßnkotu do Indu. ZvlßÜtnφ jest, ₧e voda, tekoucφ nehlubok²m °eΦiÜt∞m a₧ 1 km Üirok²m, mß nßsledkem znaΦnΘho vypa°ovßnφ z rozsßhlΘho povrchu teplotu pr∙m∞rn∞ o 5,5░C ni₧Üφ ne₧ vzduch.
#######
#FB#
0K8
242A10
345B2
#FE#
#ED#
HESLO:Paneel##%1902%44%463%190737
Paneel (frc. panneau, angl. panel, ze st°edov∞kΘho pannellum) jest ve stavit. d°ev∞nΘ oblo₧enφ zpodnφch Φßstφ st∞n, vytvo°enΘ v²pln∞mi a Φlßnkovan²mi rßmy. Obdobn∞ zovou se tak ve stavit., zvlßÜt∞ gotickΘm, slepΘ, neprolamovanΘ kru₧by, kterΘ₧ o₧ivujφ vnit°nφ st∞ny budov nebo vn∞ zdobφ vlysy, Ütφty a p. Kzl.
#######
#FB#
0K6
13B7
28B5
51B9
304B4
#FE#
#ED#
HESLO:PanΘgyrφkos##%1902%44%521%190738
PanΘgyrφkos viz PanΘgyris.
#######
#FB#
0K11
16O9Vxs0x000EB660/0x00000204/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%44%529%190739
#FE#
#ED#
HESLO:PanΘgyris##%1902%44%529%190739
PanΘgyris (°ec.), u ╪ek∙ shromß₧d∞nφ veÜkerΘho lidu, hlavn∞ za p°φΦinou vÜeobecnΘ n∞jakΘ slavnosti, na p°. olympijsk²ch her. Odtud [PanΘgyris] znamenß slavnostnφ shromß₧d∞nφ, slavnost lidovß. PanΘgyrikos (toti₧ lßgoc, °eΦ), °eΦ v takovΘmto slavnostnφm shromß₧d∞nφ pronesenß, je₧ byla obyΦejn∞ chvalo°eΦφ na veÜkeren lid nebo na jednotlivce, tak ₧e pak panΘgyrikos znamenß tolik co chvalo°eΦ. U Novo°ek∙ [PanΘgyris] znamenß ka₧doroΦnφ slavnost posv∞cenφ chrßmu nebo klßÜtera, tedy tolik co naÜe posvφcenφ.
#######
#FB#
0K9
131A11
192F11
211C5
403A11
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnek##%1902%44%74%190740
Pßnek Augustin, mathem. Φes. (*3. pros. 1843 v Praze), studoval reßlku v Pφsku a krßl. Φesk² polytechnick² ·stav zemsk² v Praze, jej₧ absolvoval r. 1867. V roce nßsledujφcφm byl uΦitelem vyÜÜφho reßlnΘho gymnasia dra F. Cupra, naΦe₧ r. 1869 jmenovßn assistentem vyÜÜφ mathematiky u professora dra F. J. StudniΦky na zmφn∞nΘ ji₧ polytechnice, kde₧ p∙sobil po Φty°i lΘta. V tΘ dob∞ zastßval tΘ₧ ·°ad uΦitele na prvnφ ve°ejnΘ sladovnickΘ Ükole v Praze. R. 1870 nabyl uΦitelskΘ approbace z mathematiky a fysiky pro vyÜÜφ reßlky s vyuΦovacφ °eΦi Φeskou a r. 1872 habilitoval se jako soukrom² docent vyÜÜφ mathematiky na krßlovskΘ ΦeskΘ zemskΘ polytechnice v Praze. R. 1873 stal se supplujφcφm uΦitelem m∞stskΘ st°ednφ Ükoly na MalΘ stran∞ v Praze, kde₧ po roce jmenovßn byl professorem. V hodnosti tΘ p∙sobil tu a₧ do r. 1892, kdy uveden² ·stav byl p°evzat do sprßvy stßtnφ jako c. k. stßtnφ st°ednφ Ükola, naΦe₧ po rozd∞lenφ tΘto ve dva samostatnΘ ·stavy p°eÜel r. 1895 na c. k. stßtnφ reßlku na MalΘ stran∞. R. 1896 ud∞len mu nßzev i hodnost mimo°ßdnΘho professora p°i c. k. Φes. vysokΘ Ükole technickΘ v Praze a r. 1897 sv∞°eny mu nov∞ tu zavedenΘ p°ednßÜky o zßkladech vyÜÜφ mathematiky, je₧ vedle jin²ch dosud konß na prosp∞ch posluchaΦ∙ zcela mu oddan²ch; pat°φ¥ [Pßnek] mezi nejoblφben∞jÜφ uΦitele v∙bec. [Pßnek] jest mimo°. Φlenem KrßlovskΘ ΦeskΘ spoleΦnosti nauk, dopisujφcφm Φlenem ╚eskΘ akademie cφsa°e FrantiÜka Josefa pro v∞dy, slovesnost a um∞nφ a Φestn²m Φlenem Jednoty Φesk²ch mathematik∙ v Praze. V∞deckΘ prßce jeho vztahujφ se k r∙zn²m obor∙m mathematiky; zvlßÜt∞ s ·sp∞chem p∞stuje poΦet integrßln² a poΦet pravd∞podobnosti. Napsal: O ustanoven i vzorc∙ logarithmick²ch a goniometrick²ch z rovnic differencißlnich (Praha, 1871). V Φasopise ╗Zprßvy Jednoty Φesk²ch mathematik∙½ uve°ejnil: Stanovenφ p°ibli₧nΘ hodnoty pro odmocninu \sqrt{a2+b2} (1870), a dalÜφ t°i Φlßnky z poΦtu integrßlnφho (1870, 1871). Do ╗Zprßv spolku architekt∙ a in₧en²r∙ v krßlovstvφ ╚eskΘm½ napsal P°φsp∞vek k nauce Navierov∞ o °et∞zov²ch mostech (1873). (TotΘ₧ v n∞m. Zprßvßch.) V ╗Archivu mathematiky a fysiky½ uve°ejnil O ·Φinku p≤lu magnetickΘho na kruhov² proud elektrick² (1876). Do ╗╚asopisu pro p∞stovßnφ mathematiky a fysiky½ p°isp∞l Φlßnky: O n∞kter²ch integrßlech omezen²ch (1872); O zßkladnφch vzorcφch goniometrick²ch (1872); O logarithmickΘ transcendent∞ (1874); D∙kaz vzorce pro zrcadla (1874); O souΦtu Φφsel kubick²ch (1875); Elementßrnφ zp∙sob vyÜetrovßnφ k°ivek v rovin∞ (1875); O posloupnosti geometrickΘ (1876); PouΦka binominßlni v poΦtu pravd∞podobnosti (1876); P°φsp∞vek k poΦtu pravd∞podobnosti (1876); O n∞kter²ch pouΦkßch trigonometrick²ch (1876); O mathematickΘ a morßlnφ nad∞ji (1877, 1878); O troj·helnφcφch racionßlnφch (1877); VypoΦφtßvßni troj·helnφka, dßny-li jsou tri strany nebo dv∞ strany a ·hel jimi sev°en² (1878); O vzorci vyjad°ujφcφm plochu Φtyr·helnφka pomoci stran jeho (1879); Poznßmka o Φtyr·helnφku (1879); O ustanoven i vzorce pro plosk² obsah truj·helnφka, jsou-li dßny strany jeho (1880); Experimentßlnφ urΦeni LudolfskΘho Φφsla p (1881); PoΦet pravd∞podobnosti v geometrii (1882); Poznßmka ku reÜenφ rovnic tvaru x2n + pxn = q a rovnic kubick²ch (1882); Pravd∞podobnost a posteriori (1883); P°φsp∞vek k poΦtu pravd∞podobnosti (1884); Julißn Vervaet. Nekrolog (1885); ┌loha z poΦtu pravd∞podobnosti (1886); Poznßmka o cissoid∞ Dioklov∞ (1886); O jistΘ °ad∞ nekoneΦnΘ (1888); Äivot a p∙sobeni P. Vßcl. èimerky. Nßstin ₧ivotopisn² (1888); Kornel Plch. Nekrolog (1889); Drobnost z trigonometrie (1890); Sv∞cenφ pomnφku P. Vßclava èimerky v PraskaΦce (1890); ╪eÜeni Laurentovy ·lohy z poΦtu pravd∞podobnosti (1890); O jistΘm problΘmu z poΦtu pravd∞podobnosti (1890); ProblΘm z geometrickΘ pravd∞podobnosti (1891); PlanimetrickΘ odvozen i Heronova vzorce pro plosk² obsah troj·helnφka (1891); O ₧ivot∞ a p∙sobeni dra Emila Weyra. Nßstin ₧ivotopisn² (1894); O pr∙m∞rovΘ rovnici ellipsy (1895); VyΦφsleni jist²ch Eulerov²ch integrßl∙ neomezen²ch (1898); O ₧ivot∞ a p∙sobeni Martina PokornΘho. Nßstin ₧ivotopisn² (1900); O jist²ch integrßlech pseudoelliptick²ch (1901). V ╗Rozpravßch ╚eskΘ akademie cφsa°e FrantiÜka Josefa pro v∞dy, slovesnost a um∞nφ v Praze½ vydal O n∞kter²ch integrßlech Eulerov²ch (1893) a ve ╗V∞stnφku Krßl. ΦeskΘ spoleΦnosti nauk½ O vyΦφsleni integrßl∙v Eulerov²ch spoleΦnou substitucφ algebraickou (1893). Dßle pro ╗V²roΦnφ zprßvy o obec. gymnasiu reßl. spojenΘm s vyÜÜφmi t°φdami gymn. i reßl. (m∞stskΘ st°ednφ Ükole) v Praze½ napsal: P°φsp∞vek ke trigonometrii a N∞kterΘ ·lohy zaklßdajφcφ se na poΦtu pravß∞podobnosti (1880), N∞kolik slov o mathematice v chemii (1881); O zvlßÜtnim integrßlu omezenΘm (1884); Kterak se vypoΦφtß povrch pßsu na ploÜe kulovΘ (1887); Transformace elliptickΘho integrßlu prvnφho druhu s modulem soujemn²m na tvar P+Q\sqrt{-1}, O transformaci jistΘho integrßlu s interpretaci geometrickou a Drobnosti z mathematiky (1888); O vyΦφsleni zvlßÜtnφho integrßlu (1890). V ╗Encyklopaedii paedagogickΘ½ napsal heslo Algebra (1883) a v Durdφkov∞ ╗Paedagogice pro st°ednφ Ükoly½ Mathematika (arithmetika, algebra; planimetrie, trigonometrie, stereometrie, analytickß geometrie; 1890). Mimo to podal hojn² poΦet ·loh, posudk∙v a referßt∙v a pro ╗Sv∞tozor½ a ╗Almanach ╚eskΘ akademie½ n∞kolik ₧ivotopis∙. Roku 1870 a 1871 byl spoluredaktorem ╗Zprßv Jednoty Φesk²ch mathematik∙½ a od r. 1884 jest redaktorem ╗╚asopisu pro p∞stovßnφ mathematiky a fysiky½, o jeho₧ rozÜφ°enφ mß zßsluhy nejv∞tÜφ; byl¥ Φasopis tento dlouhß lΘta jedinou osou vn∞jÜφ Φinnosti spolkovΘ, tak₧e jeho rozkv∞t znamenß i rozkv∞t Jednoty, vedoucφ v poslednφ dob∞ tΘ₧ k ·sp∞ÜnΘ Φinnosti nakladatelskΘ. Je tΘ₧ odborn²m redaktorem v ╗Ottov∞ Slovnφku nauΦnΘm½, do n∞ho₧ napsal vφce ne₧li 150 hesel. Sd. PokraΦovßnφ v sv. 28
#######
#FB#
0K5
6F8
1264A7
1307A7
1647B80
1802B41
1851H1
1854H1
1986B48
2111B54
2239B33
2281B37
2327B29
2365B24
2398B24
2431B46
2486B26
2521B43
2573B34
2616B38
2663B31
2709B29
2747B86
2842B59
2910B23
2942B76
3027B40
3067C1
3077B34
3120B31
3152B1
3153H2
3158B2
3160H1
3164B1
3166B18
3193B28
3230B34
3273B15
3306B30
3345B28
3382B22
3413B34
3475B12
3505B24
3538B46
3593B48
3650B42
3701B38
3748B69
3826B36
3890B27
3926B50
3985B38
4051B40
4197B34
4284B67
4490B26
4519B54
4582B35
4626B30
4665B46
4720B77
4812B60
4875B23
4907B32
4992B7
5053B11
5737B3
5740N22Vyb0x006C16F0/0x000000AB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2911%20%207%290334
#FE#
#ED#
HESLO:Panem et circenses##%1902%45%66%190741
Panem et circenses (lat.), chlΘb a hry (v cirku), heslo °φmskΘho lidu za doby cφsa°skΘ. Citßt z Juvenala X, 81.
#######
#FB#
0K18
27F11
#FE#
#ED#
HESLO:Panenskß blßna##%1902%45%91%190742
Panenskß blßna viz Hymen.
#######
#FB#
0K14
19O5Vxk0x0072BD7A/0x000011DD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1111%30%149%116949
#FE#
#ED#
HESLO:Panenskß okurka##%1902%45%99%190743
Panenskß okurka, bot., viz Datura.
#######
#FB#
0K15
27O7Vxg0x0007B63A/0x00000D61/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0701%78%372%070287
#FE#
#ED#
HESLO:PanenskΘ ostrovy##%1902%45%107%190744
PanenskΘ ostrovy viz VirginskΘ ostrovy.
#######
#FB#
0K16
21O17Vxz0x004FADE2/0x000007F7/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2608%46%256%263444
#FE#
#ED#
HESLO:Panenstvφ##%1902%45%124%190745
Panenstvφ je t∞lesn² stav, v n∞m₧ nalΘzß se pohlavn∞ dosp∞lΘ d∞vce, dokud t∞lesn∞ neobcovalo, a vyznaΦuje se hlavn∞ neporuÜenou blanou panenskou (v. Hymen); prvnφ soulo₧φ b²vß obyΦejn∞ blßna panenskß roztr₧ena-tu pak mluvφme o defloraci. V soudnφm lΘka°skΘm ohled∞ jest zjiÜt∞nΘ [Panenstvφ] d∙le₧ito v n∞kter²ch p°φpadech, v nich₧ jde o rozvod, po p°φpad∞ rozlouΦenφ man₧elstvφ, nßlez pozbytΘho [Panenstvφ] m∙₧e pak b²ti d∙kazem spßchanΘho zloΦinu smilnΘho nßsilφ. Rg.
#######
#FB#
0K9
279A11
395A11
465B3
#FE#
#ED#
HESLO:Panentheismus##%1902%45%215%190746
Panentheismus (°ec.) naz²vß Krause Karel svou soustavu, pon∞vad₧ podle n∞ho vÜe v Bohu jest obsa₧eno, na rozdφl pantheismu. ╚esky tudφ₧ [Panentheismus] vÜevbo₧stvφ, pantheismus vÜebo₧stvφ. Srv. Krause 1).
#######
#FB#
0K13
136A15
152F11
177F11
194O6Vxo0x0009E87F/0x000000CC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1501%96%41%150352
#FE#
#ED#
HESLO:Panerai##%1902%45%256%190747
Panerai [-rΓi] Ruggero, malφ° italsk² (*19. b°ez. 1862 ve Florencii), ₧ßk tamnφ akademie a Fattoriho. Z jeho maleb t°eba uvΘsti: Nemocn² k∙≥, Mazeppa na sv∞tovΘ v²stav∞ r. 1889 v Pa°φ₧i a j. FM.
#######
#FB#
0K7
15F7
129B20
191B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnev##%1902%45%298%190748
Pßnev
Pßnev, nßdoba
Pßnev (pelvis) v anatomii
Pßnev v geologii
#######
#FB#
0K5
8O13Vxs0x000EDC20/0x000009BD/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pßnev, nßdoba##%1902%45%298%190749
23O25Vxs0x000EE6E2/0x00000B8D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pßnev (pelvis) v anatomii##%1902%46%256%190750
50O16Vxs0x000EF38C/0x0000042A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pßnev v geologii##%1902%46%281%190751
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnev, nßdoba##%1902%45%298%190749
Pßnev: naz²vß se v∙bec plochß, mßlo prohloubenß nßdoba, v nφ₧ n∞co se pa°φ, va°φ, sma₧φ, t°e neb i peΦe a p. B²vß Φßst nßΦinφ kuchy≥skΘho nebo souΦßstφ za°φzenφ pr∙myslov²ch, hlavn∞ pr∙myslu chemickΘho. K pßnvφm poΦφtajφ se zejmΘna vÜechny nßdoby otev°enΘ neb jen lehce krytΘ, slou₧φcφ k tomu, aby pomocφ ohn∞ r∙zn²m roztok∙m se dodala v∞tÜφ koncentrace. Tvo°φ-li se p°i tom krystally, vybφrß a odvßdφ je zvlßÜtnφ m∞sidlo ([Pßnev] Thelenova). Pßnve kuchy≥skΘ mφvajφ rozmanit² tvar, opat°ujφ se takΘ dlouh²mi dr₧adly neb i no₧iΦkami, stavφ se na ohniÜt∞ a slou₧φ ku pra₧enφ, na ryby, na omeletky, na peΦivo, na mlΘko atd. Z pr∙myslov²ch pßnvi jsou nejznßm∞jÜφ pßnve pivovarskΘ, rmutovΘ a mladinkovΘ. Jsou bu∩ kulatΘ neb Φty°hranΘ a vytßp∞jφ se bu∩ ohn∞m nebo parou. Vytßp∞nφ ohn∞m jest zp∙sob starÜφ a dosud nejoblφben∞jÜφ, aΦ velice ne·sporn², p°i n∞m₧ se z tepla vyu₧itkuje, zejmΘna p°i rmutovßnφ, t°eba jen 10%. Pßnve parnφ dßvajφ stejn² v²robek, jsou mnohem ·sporn∞jÜφ a manipulace p°i nich je pohodln∞jÜφ. Majφ bu∩ topicφ plßÜ¥ aneb topicφ t∞lesa pevnß, nebo topicφ t∞lesa otßΦivß, tvo°φcφ zßrove≥ mφchadlo p°i pßnvi rmutovΘ. Topicφ plßÜ¥ obyΦejn∞ se rozd∞luje, Φßs¥ vyh°φvß dno a Φßs¥ okolek pßnve. Obliby slßdk∙ dochßzejφ zejmΘna pßnve se dnem ·pln∞ rovn²m, pon∞vad₧ var v nich je stejn² s varem v obyΦejnΘ pßnvi oh≥ovΘ. Dno bombovanΘ mß sice zdßnliv∞ v²hodu v∞tÜφ bezpeΦnosti a pohodln∞jÜφ konstrukce, ale sloupec kapaliny jest uprost°ed vyÜÜφ ne₧ p°i kraji. Materißl pßnvφ b²vß ₧elezo, n∞kterΘ firmy stav∞jφ vÜak dosud pßnve m∞d∞nΘ tvaru vejΦitΘho neb i kulovitΘho. Z pßnvφ s pevn²mi topiv²mi t∞lesy jmenujeme [Pßnev] Lippsovu, Φty°hranou se zakulacen²m dnem. U star²ch ruΦnic naz²vala se pßnvφ, pßnvicφ nebo pßnviΦkou zapalovacφ jamka na zßmku ruΦnice, do kterΘ₧to jamky se sypal prach. Zapalovßnφ dßlo se ·derem k°emene v kohoutku. [Pßnev] u lo₧isek jest ta Φßs¥ lo₧iska, kterß bezprost°edn∞ objφmß Φep. P∙vodn∞ slovem tφm oznaΦovßno jednoduchΘ l∙₧ko pro Φep no₧nφ. Sprßvn∞jÜφm by byl lidov² nßzev Φepovice, po r∙znu v naznaΦenΘm smyslu takΘ u₧φvan². Lo₧iskovΘ pßnve b²vajφ nejΦast∞ji mosaznΘ, bronzovΘ neb z bφlΘ komposice a dvojdφlnΘ. Kde mß p°φstup voda, tam dßvajφ se takΘ pßnve z tvrdΘho d°eva bukovΘho nebo guajakovΘho. ┌Φelem pßnvφ lo₧iskov²ch je zmenÜiti t°enφ ΦepovΘ a umo₧niti snadn∞jÜφ v²m∞nu p°i nastalΘm opot°ebenφ. Kde, jako na p°. p°i lo₧iscφch klikov²ch, vyskytujφ se st°φdavΘ tlaky postrannφ, d∞lßvß se [Pßnev] takΘ trojdφlnß neb i Φty°dφlnß. JPok.
Pßnev
#######
#FB#
0J5
423A7
431F9
623F12
1618A7
1626F8
1678F6
1842A7
1852F7
2008F8
2430A7
2470B5
2477O5Vxs0x000EDA49/0x0000004D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pßnev##%1902%45%298%190748
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnev (pelvis) v anatomii##%1902%46%256%190750
Pßnev: (pelvis) v anat. je kost∞n² kruh, uzavφrajφcφ dole trup a slou₧φcφ ku p°ipojeni dolenφch konΦetin. U Φlov∞ka sklßdß se ze 4 kostφ, a to vzadu kosti k°φ₧ovΘ a kostrΦe, tvo°φcφch pokraΦovßnφ pate°e, a ze 2 kostφ boΦnφch, tvo°φcφch postrannφ a p°ednφ st∞nu pßnevnφ. Kos¥ k°φ₧ovß (os sacrum) podoby klφnovitΘ s ·zkou stranou dol∙ povstala z 5 pozm∞n∞n²ch obratl∙v, obsahuje pokraΦovßnφ dutiny mφÜnφ a mφchu rozpadlou v n∞kolik siln²ch kmen∙ nervov²ch. Prost°ednφ Φßs¥ kosti k°φ₧ovΘ naz²vß se t∞lo a postrannφ k°φdla a na rozhranφ mezi ob∞ma nalΘzß se na p°ednφ i zadnφ ploÜe po 5 pßrech otvor∙, jimi₧ ony koneΦnΘ nervy mφÜnφ vystupujφ a opat°ujφ ·troby pßnevnφ, povrchnφ m∞kkΘ Φßsti na pßnvi a dolenφ konΦetiny. KostrΦ (os coccygis) tvo°φ pohybliv² p°φv∞sek kosti k°φ₧ovΘ a sklßdß se ze 4-5 zakrsal²ch obratl∙. Ka₧dß kos¥ boΦnφ (os coxae) sklßdß se ze 3 kostφ, a to: kyΦelnφ (os ilei), sedacφ (os ischii) a stydkΘ (o pubis), je₧ jsou v d∞tstvφ chrupavkou od sebe odd∞leny v mφst∞, kde na zevnφ ploÜe je polokulovitß prohlubenina zvanß puÜka, v dosp∞lΘm v∞ku tvo°φ jedinou kos¥. Do puÜky jest zasazena hlavice kosti stehennφ a tvo°φ kulovit² kloub ve vÜech sm∞rech pohybliv², kloub kyΦelnφ. Kos¥ kyΦelnφ a sedacφ tvo°φ postrannφ, kosti stydkΘ p°ednφ st∞nu pßnve. Kosti stydkΘ obou stran jsou v Φß°e st°ednφ spolu spojeny chrupavkou a vazy ve spon∞ stydkΘ. Kosti kyΦelnφ jsou spojeny s kosti k°φ₧ovou v kloubu kyΦlo-k°φ₧ovΘm. Pod sponou stydkou rozbφhajφ se kosti stydkΘ na ob∞ strany a tvo°φ u mu₧e ·hel, u ₧eny oblouk, zvan² stydk² (angulus, arcus pubis). [Pßnev] mu₧skß jest vyÜÜφ, u₧Üφ, kosti hrubÜφ, hranat∞jÜφ a drsn∞jÜφ ne₧ u ₧eny a zu₧uje se nßlevkovit∞ od hora dol∙. [Pßnev] ₧enskß je ni₧Üφ, ÜirÜφ, kosti hladÜφ a ÜtφhlejÜφ, z·₧enφ od hora dol∙ mφrn∞jÜφ. Ho°enφ otvor pßnve naz²vß se vchod, dolenφ v²chod, mezi ob∞ma le₧φ hlubina Φili dutina pßnevnφ. Touto dutinou musφ projiti dφt∞ p°i porodu. K posouzenφ prostrannosti pßnve m∞°φ se na nφ urΦitΘ vzdßlenosti, zvanΘ pr∙m∞ry. Kde jest jeden neb n∞kolik pr∙m∞r∙ zkrßceno o vφce ne₧ 1 cm, mluvφme o ·zkΘ pßnvi. Ta je d∙le₧itou p°ekß₧kou porodu. ┌zk²ch pßnvφ je n∞kolik druh∙, nejΦast∞jÜφ jsou plochΘ, t. j. od p°edu do zadu z·₧enΘ, a pak takovΘ, jejich₧ vÜechny pr∙m∞ry jsou zkrßceny bu∩ stejnom∞rn∞ nebo nestejnom∞rn∞. K°ivice Φili anglickß nemoc (rhachitis) v d∞tstvφ jest Φastou p°φΦinou t∞chto ·zk²ch pßnvφ. K m∞°eni r∙zn²ch pr∙m∞r∙ pßnevnφch slou₧φ zvlßÜtnφ nßstroje zvanΘ pelvimetry. VÜechny skoro majφ cenu jen relativnφ a lze se bez nich obejiti a nahraditi je jen odhadnutφm zevnφch m∞r rukama a vyhmatßnφm vnit°nφho prostranstvφ v pßnvi, zvlßÜt∞ zm∞°enφm vzdßlenosti kosti k°φ₧ovΘ od dolnφho kraje spony stydkΘ prstem. D∙le₧itΘ jest pro ka₧dou poprvΘ t∞hotnou, dßti se 4-6 ned∞l p°ed oΦekßvan²m koncem t∞hotenstvφ lΘka°em vyÜet°iti co do rozm∞r∙ pßnve, aby nebyla teprv p°i porodu p°ekvapena ·zkou pßnvφ a t°eba i nemo₧nostφ porodu. Ra. [Pßnev] ostnatß viz Akanthopelvis.
Pßnev
#######
#FB#
0J5
8B6
18F4
284B9
723B11
832B8
879B7
897B9
918B7
1536B20
1559A7
1677A7
2043B2
2307B9
2901B3
2905A7
2913F7
2941O5Vxs0x000EDA49/0x0000004D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pßnev##%1902%45%298%190748
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnev v geologii##%1902%46%281%190751
Pßnev: v geologii naz²vß se se°ad∞nφ souhlasn∞ ulo₧en²ch vrstev, p°i kterΘm st°ed kruhovitΘho n. ellipsovitΘho prostoru jest obloukovit∞ snφ₧en, kde₧to okraje jeho jsou zv²Üeny. Zhruba srovnati bychom mohli [Pßnev] s neckami, p°i Φem₧ ovÜem, je₧to tvo°ena jest v∞tÜφm poΦtem vrstev, bylo by t°eba mysliti si n∞kolik necek menÜφch a menÜφch do sebe vlo₧en²ch. Jest patrno, ₧e sm∞r vrstev na okraji, t. zv. okrajnφ sm∞r pßnvov², jde do vnit° a ₧e st°ed, t. zv. jßdro pßnvovΘ, zaujato jest nejmladÜφmi vrstvami. Okraj pßnve naz²vß se takΘ ohybem a p°φmka, kterß jest vedena st°edem na podΘl ellipsy, st°ednφ Φarou pßnvovou. Povstßnφ pßnve mß za p°φΦinu vytvo°enφ zßhyb∙ Φili v°ßs∙ v k∙°e zemskΘ a nenφ [Pßnev]. nic jinΘho ne₧ zpodnφ Φßs¥ velikΘho v°ßsu, jemu₧ sedla chyb∞jφ. V p°φrod∞ z°φdka mo₧no pozorovati [Pßnev] jednoduÜe vytvo°enou, obyΦejn∞ se toto se°azenφ vrstev stßvß slo₧it²m tφm, ₧e vrstvy na okraji utrp∞ly druhotn²mi pohyby, tak ₧e b²vajφ na mφstech t∞ch mnohonßsobn∞ zoh²bßny a obrys pßnve pom∞n∞n tφm v Φßru laloΦnat∞ vykrojovanou. Pa.
Pßnev
#######
#FB#
0J5
9F8
207A7
699A7
806A7
1045B3
1050O5Vxs0x000EDA49/0x0000004D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pßnev##%1902%45%298%190748
#FE#
#ED#
HESLO:Panfobie##%1902%46%488%190752
Panfobie (z °ec.), chorobnß p°estraÜenost, p°i ni₧ osoba vÜeho se leka. P°φznak ten b²vß pozorovßn u r∙zn²ch duÜevnφch nemocφ, nejΦast∞ji pomφjiv∞ ve stavech mrßkotnΘ oblouzn∞nosti, kde citovß sfΘra jest ·zkostn∞ vzruÜena a v∞domφ zatemn∞no. N∞kdy takΘ vysk²tß se [Panfobie]. trvalejÜφ u vrozenΘ Φi zφskanΘ zblb∞losti. Kfr.
#######
#FB#
0K8
264A10
319B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pangani##%1902%47%0%190753
Pangani
Pangani, °eka v N∞meckΘ V²chodnφ Africe
Pangani, m∞sto v N∞meckΘ V²chodnφ Africe
#######
#FB#
0K7
10O39Vxs0x000EFBD1/0x0000047B/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pangani, °eka v N∞meckΘ V²chodnφ Africe##%1902%47%0%190754
51O40Vxs0x000F0142/0x000002B2/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pangani, m∞sto v N∞meckΘ V²chodnφ Africe##%1902%47%223%190755
#FE#
#ED#
HESLO:Pangani, °eka v N∞meckΘ V²chodnφ Africe##%1902%47%0%190754
Pangani: , °eka v N∞meckΘ V²chodnφ Africe, vznikß v horßch Moeru a na ji₧nφm svahu Kilima Nd₧ara z n∞kolika pramen∙, z nich₧ hlavni jest Rufu nebo Lufu, p°ijφmajφcφ °adu byst°in, zvlßÜt∞ Rombo nebo Lumi. Spojen² tok teΦe k j. a jv., pije v pravo Komazi a v levo Urengere, b°ehy jeho jsou terasovitΘ, severnφ skalnat² a pust², ji₧nφ vÜak nφzk² a bujn∞ zarostl². Hornφ tok jest dlouh² asi 168 km, Üirok² 30-50 m a stavφ plavb∞ v cestu °adu p°ekß₧ek, zvlßÜt∞ ·skalφ a prah∙. Pak vstupuje [Pangani] do ÜirokΘho a velmi ·rodnΘho ·dolφ, avÜak jeÜt∞ 100 km nad ·stφm tvo°φ vodopßdy Marketiny a teprve pod nimi poΦφnß dolnφ, bez p°ekß₧ky splavn² tok, do n∞ho₧ vlΘvß se Mkomasi a Luengera. Reka ·stφ do PembskΘ ·₧iny IndickΘho okeßnu v Üφ°ce 1500 m, ·hrnnß jejφ dΘlka jest 420 km, v ·stφ jest rozsßhlß korßlovß m∞lΦina hlubokß jen 13 m. Parnφky plujφ po °ece vzh∙ru 40 km a₧ k ╚ogve, kde₧to v²Üe provozuje se plavba jen lodkami. P°i dolnφm toku jsou ΦetnΘ plantß₧e cukrovΘ t°tiny n∞meckΘ ╗Panganigesellschaft½, kterß vznikla r. 1897 se zßkladnφm kapitßlem 500.000 marek v Berlφn∞ a mß na 15 let monopol v²roby cukru a rumu v ·dolφ °eky.
Pangani
#######
#FB#
0J7
391B2
408B1
485A9
547B2
738B1
768B2
825B2
860B2
1129O7Vxs0x000EFA0D/0x00000066/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pangani##%1902%47%0%190753
#FE#
#ED#
HESLO:Pangani, m∞sto v N∞meckΘ V²chodnφ Africe##%1902%47%223%190755
Pangani: , m∞sto na severnφm b°ehu t. v levo p°i ·stφ °eky [Pangani], na plochΘm pob°e₧φ chrßn∞nΘm nßb°e₧nφ zdφ, mezi p°φkr²mi korßlov²mi skalami a rozsßhl²mi kokosov²mi plantß₧emi, mß asi 10.000 obyv., mezi nimi 16 Evropan∙, meÜitu, 179 kamenn²ch dom∙v a asi 1000 hlin∞n²ch chatrΦφ, 2 tvrze, okresnφ ·°ad, hlavnφ celnφ ·°ad, jednatelstvφ poÜtovnφ a telegrafnφ, faktorii n∞meckΘ V²chodoafrickΘ spoleΦnosti, sklßdß se ze Φtvrti arabskΘ a ΦernoÜskΘ, uliΦky mß ·zkΘ a klikatΘ, pitnou vodu Üpatnou. [Pangani] nßle₧φ k v∞tÜφm obchodnφm osadßm N∞meckΘ V²chodnφ Afriky a jest v²chodiskem Φetn²ch karavan. Dovoz Φinφ 271.439 doll. a v²voz (cukr, slo≥ atd.) 191.755 dollar∙. TÜr.
Pangani
#######
#FB#
0J7
59A9
495A9
666B4
672O7Vxs0x000EFA0D/0x00000066/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pangani##%1902%47%0%190753
#FE#
#ED#
HESLO:Pange lingua##%1902%47%356%190756
Pange lingua gloriosi corporis mysterium (╗Zv∞stuj t∞la vzneÜenΘho, jazyku nßÜ, tajemstvφ½), hymnus TomßÜe AquinskΘho o Svßtosti oltß°nφ.
#######
#FB#
0K12
13F27
#FE#
#ED#
HESLO:Pangenesis##%1902%47%389%190757
Pangenesis (°ec.):
Pangenesis, domn∞nka Darwinova
Pangenesis intracellulßrnφ (viz de Vries)
#######
#FB#
0K10
20O30Vxs0x000F073B/0x00000328/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pangenesis, domn∞nka Darwinova##%1902%47%389%190758
52O41Vxs0x000F0B3A/0x00000040/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pangenesis intracellulßrnφ (viz de Vries)##%1902%47%0%190759
Pangenesis: , domn∞nka Darwinova, dle nφ₧ bu≥ky t∞la ·strojenc∙v za v²voje i dosp∞losti obsahujφ zßkladnφ ΦßsteΦky Φi gemmule, rozm∞r∙ velmi mal²ch. ╚ßsteΦky tyto ovlßdajφ tvar i Φinnost bun∞k, jsou schopny pomno₧enφ, podlΘhajφ zm∞n∞ p∙sobenφm jist²ch vliv∙v i zßniku. St∞hujφ se z celΘho t∞la do bun∞k pohlavnφch, kdy₧ pak z bu≥ky pohlavnφ vznikß nov² ·strojenec, op∞t se do bun∞k jeho rozsazujφ. Domn∞nka tato jest podkladem, slou₧φcφm k v²kladu hlavnφch jev∙ biologick²ch, zvlßÜt∞: d∞diΦnosti, pohlavnφho i nepohlavnφho pomno₧enφ, parthenogenese, hybridisace, atavismu, zr∙dnosti, prom∞nlivosti, stßrnutφ a smrti. Kritiku tΘto domn∞nky viz v dφle Y. Delageov∞, La structure du protoplasma et les thΘories sur l'hΘrΘditΘ et les grands problΦmes de la biologie gΘnΘrale (Pa°., 1895).
Pangenesis
#######
#FB#
0J10
23F9
118F7
742D1
787O10Vxs0x000F0583/0x00000068/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pangenesis##%1902%47%389%190757
#FE#
#ED#
HESLO:Pangenesis intracellulßrnφ (viz de Vries)##%1902%47%0%190759
Pangenesis: intracellulßrnφ viz de Vries.
Pangenesis
#######
#FB#
0J10
12F15
32O8Vxg0x000AA57D/0x000000CB/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0702%4%33%070496
43O10Vxs0x000F0583/0x00000068/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Pangenesis##%1902%47%389%190757
#FE#
#ED#
HESLO:Pangeometrie##%1902%47%8%190760
Pangeometrie, tΘ₧ geometrie absolutni, neeuklidovskß, slove geom. theorie, kterß poΦßtkem XIX. stoletφ vznikla na zßklad∞ revise Euklidovy nauky o rovnob∞₧kßch. Tato nauka zaklßdß se na proslulΘm 5. postulßt∞ (11. axiom): Dv∞ p°φmky seΦenΘ p°φmkou t°etφ tak, ₧e na jednΘ stran∞ seΦny jest souΦet obou p°ilehl²ch vnit°nφch ·hl∙ menÜφ ·hlu p°φmΘho, byvÜe dostateΦn∞ prodlou₧eny protφnajφ se, a to na onΘ stran∞ seΦny. Ji₧ Legendre a Gauss zab²vali se otßzkou, nelze-li tohoto postulßtu v geometrii postrßdati; lze jej sice nahraditi jin²mi, vφce nebo mΘn∞ toto₧n²mi, ale nelze ho p°esn∞ dokßzati. LobaΦevskij (v. t.), postaviv se na novΘ stanovisko, ukßzal ve spisech university kaza≥skΘ r. 1826, 1829, 1836-38, ₧e lze zbudovati p°esnou, odpor∙ prostou geometrii, kterß nep°edpoklßdß postulßt Euklid∙v a kterß nßsledkem toho p°ipouÜtφ v∞ty: Bodem lze ku p°φmce vΘsti dvΘ rovnob∞₧ek. SouΦet ·hl∙ v troj·helnφku jest menÜφ ·hlu p°φmΘho; souΦet ten nenφ pro vÜechny troj·helnφky stejn². K v²sledk∙m t∞mto, na pohled absurdnφm, ale s geometriφ Euklidovou logicky stejn∞ oprßvn∞n²m, dosp∞l tΘ₧ r. 1832 ma∩arsk² uΦenec Jan Bolyai (v. t.). Zßsluhou mathematika Hoⁿela staly se prßce tyto v p°ekladu francouzskΘm obecn∞ p°φstupn²mi a znßm²mi; rozÜφ°ily znaΦn∞ obzor geometr∙v a p°ivodily novΘ obecnΘ nßzory o povaze prostoru a ·tvar∙ geometrick²ch. Nazvßn proto LobaΦevskij Koprnφkem v geometrii (dle v²roku angl. mathematika Sylvestera). Zßklady geometrie prozkoumßny pak za tφm ·Φelem, aby se poznalo, kterΘ pravdy geometrickΘ jsou p∙vodu ryze empirickΘho a kterΘ ryze racionßlnΘho. V tom sm∞ru d∙le₧ity jsou spisy: Riemann, Ueber die Hypothesen, welche der Geometrie zu Grunde liegen (1867) a Helmholtz, Ueber die Thatsachen, welche der Geometrie zu Grunde liegen (1868). Beltrami v pojednßnφ Saggio di interpretazione della geometria non-euclidea (1868) dosp∞l k p°ekvapujφcφmu v²sledku, ₧e v∞ty geometrie LobaΦevskΘho, kterΘ-pokud se roviny t²Φe-s obyΦejn²mi nßzory se nesrovnßvajφ, uskuteΦn∞ny jsou na plochßch s negativnou konstantnφ k°ivostφ, jakou jest na p°. pseudosfΘra, vznikajφcφ otoΦenφm traktorie p°φmky kolem tΘto jako₧to osy. Geometrie LobaΦevskΘho p°edpoklßdß p°φmku nekoneΦnou; to nenφ vÜak nutn²m po₧adavkem v∞deck²m, ba m∙₧eme tΘ₧ vytvo°iti p°esnou theorii geometrickou, poklßdajφce p°φmku za uzav°enou. Tu pak m∙₧eme bu∩ s Riemannem za to mφti, ₧e ka₧dΘ dv∞ p°φmky z jednoho bodu vychßzejφcφ jeÜt∞ ve druhΘm urΦitΘm bod∞ se setkßvajφ (jako hlavnφ kru₧nice na kouli), aneb rozhodnouti se pro mφn∞nφ Newcombovo a Kleinovo, ₧e dv∞ p°φmky, ze spoleΦnΘho bodu vychßzejφce, k bodu tomu se vracejφ, podruhΘ se nesetkavÜe. V geometrii Riemannov∞ bodem lze vΘsti ku p°φmce dv∞ imaginßrnφ rovnob∞₧ky; souΦet ·hl∙ v troj·helnφku jest v∞tÜφ ·hlu p°φmΘho (jako v troj·helnφku sfΘrickΘm). Klein v pojednßnφ Ueber die sogenannte Nicht-Euklidische Geometrie (1871) ukßzal souvislost geometrie LobaΦevskΘho s Cayleyovou theoriφ metriky. VÜechny tyto v²zkumy vedly k poznßnφ, ₧e prostor, ve kterΘm jest mo₧n²m pohyb neprom∞nn²ch ·tvar∙, m∙₧e b²ti trojφho druhu: prostor Euklid∙v, prostor LobaΦevskΘho a prostor Riemann∙v. Geometrii prostor∙ t∞chto lze analyticky vyjßd°iti t²mi₧ vzorci, kterΘ budou se rozeznßvati jen hodnotami jistΘ konstanty, nazvanΘ k°ivostφ prostoru. K°ivost tato v prostoru Euklidov∞ rovnß se nulle, v prostoru LobaΦevskΘho jest zßpornß, v prostoru Riemannov∞ kladnß. Klein nazval geometrii t∞chto prostor∙ geometriφ parabolickou, hyperbolickou a elliptickou. SpoleΦn²m nßzvem slujφ podle Gausse geometriφ neeuklidovskou, dle LobaΦevskΘho [Pangeometrie]-iφ Φi geometriφ imaginßrnou, dle Bolyaie geometrii absolutnφ. Geometrie tyto souvisφ s geometriφ prostoru n-rozm∞rnΘho, kterß logicky jest mo₧na a v∞decky prosp∞Üna, t°eba existenci prostoru takovΘho nelze srovnati se zkuÜenostφ. AvÜak mnohΘ problΘmy, kterΘ geometrie kladla analysi, vedly p°irozen∞ od dvou a t°i veliΦin prom∞nn²ch k poΦtu jich zcela obecnΘmu. V²sledky, ke kter²m analyse takto dochßzφ, mohou co nejpohodln∞ji b²ti vysloveny u₧itφm terminologie geometrickΘ, by¥ i nebyly mo₧ny v prostoru obyΦejnΘm; obecnß stanoviska tφm zφskanß jsou geometrii v∙bec na prosp∞ch. Literatura: Flye St Marie, ╔udes analytiques sur la thΘorie des parallΦles (1871); Frischauf, Elemente der absoluten Geometrie (1876); Tilly, Essai sur les principes fondamentaux de la gΘomΘtrie et de la mΘcanique (1879); Killing, Einfⁿhrung in die Grundlagen der Geometrie (1893); EngelStΣckel, Urkunden zur Geschichte der nichteuklidischen Geometrie (1900). Sd.
21O8Vxp0x00321B50/0x00000817/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1605%72%99%162862
#FE#
#ED#
HESLO:Panharmonikon##%1902%48%413%190763
Panharmonikon (°ec.) jest druh orchestrionu, vynalezen² r. 1807 od Maelzla.
#######
#FB#
0K13
#FE#
#ED#
HESLO:PanhellΘnios##%1902%48%430%190764
PanhellΘnios PanellÖnioc) slul °eck² b∙h Zeus na Aigin∞, kde₧ m∞l kult a chrßm na ho°e t. jm. Hadrian jemu vystav∞l v AthΘnßch na jihu m∞sta skv∞lou svatyni, PanhellΘnion zvanou, a za°φdil slavnost Panhelleniφ. klk.
#######
#FB#
0K12
13C11
158F12
198F11
211B4
#FE#
#ED#
HESLO:PanhellΘnismus##%1902%48%480%190765
PanhellΘnismus (°ec.), vÜehellΘnstvo, t. j. snaha ╪ek∙ (HellΘn∙) o slouΦenφ vÜech kmen∙ hellΘnsk²ch v jeden mohutn² celek stßtnφ.
#######
#FB#
0K14
23F13
#FE#
#ED#
HESLO:Panchart##%1902%48%513%190766
Panchart viz Bastard 2).
#######
#FB#
0K8
13O7Vxc0x0030B224/0x00000059/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0305%50%124%032978
#FE#
#ED#
HESLO:Panicale##%1902%48%521%190767
Panicale viz Masolino da Panicale.
#######
#FB#
0K8
13F20
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnick² strach##%1902%48%529%190768
Pßnick² strach viz Pßnika.
#######
#FB#
0K14
19O6Vxs0x000F3415/0x0000014F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%49%25%190772
#FE#
#ED#
HESLO:Panicula##%1902%48%537%190769
Panicula [-ku-], bot., lata, v. Kv∞tenstvφ.
#######
#FB#
0K8
17F25
#FE#
#ED#
HESLO:Panicum##%1902%48%0%190770
Panicum [-kum] L., proso, rod trav z podΦel. Panicoideae, obsahujφcφ 1letΘ n. vytrvalΘ rostliny s kv∞ty sestaven²mi bud v klasech prstovit∞ sestaven²ch nebo v latßch, jejich₧ vÜecky klßsky obsahujφ kv∞t obojak² a 3 nestejnΘ plΘvy, obyΦejn∞ bezosinΘ, z nich₧ nejho°ejÜφ n∞kdy chovß kvφtek praÜn². Okv∞tφ jest 2listΘ, du₧natΘ; Φn∞lky jsou prodlou₧enΘ, z konce pluch vychßzejφcφ, a ko₧ovitß plucha objφmß s pluÜkou zt∞sna obilku. [Panicum] d∞lφ se ve 4 podrody: 1. Digitaria Scop., jejφ₧ kv∞tenstvφ rozd∞leno jest prstovit∞ ve 2 i vφce jednostran²ch klas∙v a jejφ₧ klßsky stojφ obyΦejn∞ po 2-4 pospolu. Sem nßle₧φ vedle jin²ch zejmΘna [Panicum] sanguinale L., rosiΦka krvavß n. rosa (Bluthirse), plan∞ rostoucφ na pφsΦinßch a pro obilky mφsty takΘ p∞stovanß. Pouze plan∞ roste na pφsΦ. mφstech v ╚echßch [Panicum] glabrum Gaud., r. holß.-2. Miliaria Trin. Lata jest rozkladitß, p°evislß, s klßsky tence a dlouze stopeΦn²mi. Sem nßle₧φ ze Sev. Ameriky pochßzejφcφ a v okolφ Vφdn∞ zdivoΦelΘ a k vßzßnφ such²ch kytic u₧φvanΘ [Panicum] capillare L. a z V²ch. Indie k nßm p°enesenΘ [Panicum] miliaceum L., proso obecnΘ (Hirse). Toto dosahuje tΘm∞° 1 m v²Üky a mß kopinatΘ lφsty i pochvy jejich dlouze chlupatΘ. P∞stuje se v teplejÜφch krajinßch a spolu i v severov²ch. ╚echßch dosti hojn∞ pro obilky, kterΘ pluch zbavenΘ jmΘnem jßhly znßmy jsou jako v²₧ivn² pokrm. Druhdy u₧φvalo se jich jmΘnem semen Milii jako prost°edku diuretickΘho-3. Echinochloa P. Beauv. Lata se sklßdß z jednostran²ch slo₧en²ch klßsk∙, jejich₧ nejho°ejÜφ plΘvy jsou bu∩ hrotitΘ neb osinatΘ. Jako obtφ₧nß bu°e≥ toho rodu znßma jest ku°φ noha n. je₧atka, [Panicum] Crus Galli L.-4. Setaria P. Beauv. Mß latu klasovitou z Φßsti bezkv∞tou se Üt∞tinovit²mi pastopkami, kterΘ p°esahujφ v∞tevky plodnΘ. Jako bu°e≥ roste v ╚echßch obecn∞ [Panicum] viride L., bΘr zelen², a mΘn∞ Φasto [Panicum] glaucum L., b. siv², a [Panicum] verticillatum L., b. p°eslenat². Pro obilky p∞stuje se v jihov²ch. Evrop∞ a v teplejÜφch zemφch tu a tam tΘ₧ zdivoΦel² [Panicum] italicum L., b. obiln² n. vlaÜsk², znßm∞jÜφ jmΘnem mohar (muchar n. muÜec) n. jako odr∙da b. n∞meck² ([Panicum] germanicum Roth). Dotud uvedenΘ druhy jsou v∙bec 1letΘ. Z vytrval²ch druh∙ prosa p∞stuje se v Guinei, v Zßpadnφ Indii a j. zvlßÜt∞ pro pφci [Panicum] jumentorum Pers., p. skotovΘ, a v Egypt∞ i pro zrno [Panicum] turgidum Forsk., p. odu°alΘ. [Panicum] v ohledu hospodß°. viz Proso. D∞d.
#######
#FB#
0K7
19F5
45B11
427A9
462B9
632A9
642B10
657F22
681B9
801A9
811B7
829F4
838F8
1019A9
1029B9
1074A9
1084B9
1098F12
1112B5
1142B1
1320F5
1387B11
1431F11
1597F20
1619A9
1629B10
1646F7
1796A9
1806B6
1817F11
1842A9
1852B7
1864F7
1875A9
1885B13
1906F10
2004A9
2014B8
2027F21
2065F22
2104F10
2116A9
2126B10
2266A9
2276B10
2294F10
2328A9
2338B8
2355F10
2367A9
2400O5Vxt0x004F8C04/0x0000094C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2008%80%480%203640
2407B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panichida##%1902%48%463%190771
Panichida (∩αφΦxΦΣa), v pravoslavnΘ cφrkvi zßduÜnφ slu₧by konanΘ p°ed poh°benφm, pak obyΦejn∞ 3., 9., 20. a 40. den po smrti, v den narozenφ, jmenin a smrti zesnulΘho. V podstat∞ jsou to modlitby za zesnulΘho, jejich₧ po°ad vylo₧en jest ve knφ₧ce ╗Posl∞dovanije parastasa, sir∞Φ velφkija panichidy½ (Kijev, 1876), v Oktoichu a Åaltß°i. Po [Panichida]-d∞ nßsleduje obyΦejn∞ litija, zkrßcenß modlitba za zesnulΘho p°i vynßÜenφ t∞la z domu, jako₧ i p°i zßduÜnφ mÜi. JmΘno [Panichida] (z °ec. pìn a n╩x) znamenß doslovn∞ celonoΦnφ slu₧bu a vzniklo odtud, ₧e za pronßsledovßnφ k°es¥an∙ modlitby ty konaly se v noci.
#######
#FB#
0K9
11E8
339A11
373F6
469A11
489C3
495C3
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnika##%1902%49%25%190772
Pßnika, pßnsk² n. pßnick² strach, nßhlΘ zd∞Üenφ, uleknutφ, kterΘ p°i nastalΘm nebezpeΦenstvφ uchvacuje vÜechen lid, na p°. v divadle, v kostele nebo jinΘ ve°ejnΘ mφstnosti, ozve-li se v²k°ik ╗ho°φ!½ tak, ₧e bez rozmyslu °φtφ se k v²chodu, co₧ vede k velik²m ·raz∙m a pohromßm. V²raz [Pßnika] odvozuje se od °ec. Pßn (v. t.).
#######
#FB#
0K6
8F24
34F24
283A8
312F3
#FE#
#ED#
HESLO:Panikonografie##%1902%49%91%190773
Panikonografie (°eck.), rozmno₧ovßnφ autografick²ch kreseb zp∙sobem, kter² vynalezl r. 1850 v Pa°φ₧i Jos. Gillot, po n∞m₧ dßno mu tΘ₧ pojmenovßnφ gillotß₧. Zp∙sob tento zßle₧φ v tom, ₧e v²kres po°φzen² na desce zinkovΘ mastnou Φernφ se pokryje, okolnφ pak prßzdnß mφsta kyselinou vyleptajφ. Tak dostaneme na desce vyv²Üenou kresbu (clichΘ), kterou m∙₧eme pod lisem tiska°sk²m s desky otiskovati. Zp∙sob tento vedl k vynalezenφ zinkografie. Ostatn∞ viz Chemigrafie.
#######
#FB#
0K14
106F6
146F8
427F11
452F11
#FE#
#ED#
HESLO:Panin##%1902%49%190%190774
Panin, Ülechtick² rod rusk² (p∙vodu pr² italskΘho); v Rusku p°ipomφnß se od stoletφ XVI.: Nikita [Panin] za Ivana HroznΘho vystupuje r. 1572. V XVII. stol. a na poΦßtku stol. XVIII. p°ipomφnajφ se mnozφ z rodu jako ╗vojevodovΘ½. Nejznßm∞jÜφ ΦlenovΘ rodu jsou: Nikita IvanoviΦ (*1718-å1783) r. 1747 nastoupil drßhu diplomatickou v Dßnsku a pak ve ètokholm∞ (1747 a₧ 1759), kde proti stran∞ francouzskΘ hßjil zßjm∙ Ruska. Od r. 1759 byl vychovatelem velkoknφ₧ete Pavla PetroviΦe. V p°evratu z r. 1762 m∞l Φinnou ·Φast a uΦinil pak pokus p°im∞ti Kate°inu ke zm∞n∞ vlßdnφho systΘmu. Kate°ina nem∞la k n∞mu d∙v∞ry, ale podr₧ela ho na jeho mφst∞, a [Panin], od r. 1767 ji₧ rusk² hrab∞, nabyl pak rozhodnΘho vlivu na zahraniΦnφ politiku ruskou. Snahou jeho bylo spojiti severnφ mocnosti (zejmΘna spolek s Pruskem byl v₧dycky v jeho programmu) proti Francii a Rakousku, nem∞l v tom vÜak ·sp∞chu (Bed°ich II., èvΘdsko). ┌sp∞Ün∞jÜφ byla jeho politika v Polsku. S cφsa°ovnou jsa v₧dycky v napjatΘm pom∞ru, pro pom∞r k Prusku rozeÜel se s nφ docela a r. 1781 odstoupil. [Panin] je zajφmav² zjev v ruskΘm ₧ivot∞ ve°ejnΘm sv²m netajen²m odporem k carskΘmu absolutismu.-Jeho bratr Petr IvanoviΦ (*1721-å1789) bojoval proti Tatar∙m a èvΘd∙m, ·Φastnil se slavnΘ vßlky sedmiletΘ a tureckΘ; r. 1774 potlaΦil bunt PugaΦeva. R. 1762 byl gΘnΘral en chef, spolu byl jmenovßn senßtorem a Φlenem stßtnφ rady; r. 1767 byl pov²Üen na ruskΘho hrab∞te. Od r. 1775 ₧il v soukromφ. [Panin] nenφ bez v²znamu pro v²voj ruskΘho vojenstvφ zavedenφm myslivc∙v a lehkΘho d∞lost°electva.-Nikita PetroviΦ (*1770-å1837) z vojska p°estoupil k diplomacii a byl vyslancem v Berlφn∞ (1797 a₧ 1799), kde₧ pracoval pro koalici proti Francii. R. 1800 jako mφstokanclΘ° upadl v nemilost u Pavla I. a aΦkoliv Alexandr I. hned mu ·°ad vrßtil, [Panin] zßhy odstoupil a zem°el v zßtiÜφ.-Jeho syn Viktor NikitiΦ (*1801-å1874) slou₧il nejprve diplomaticky, pak p°eÜel do ministeria spravedlnosti a v l. 1841-1862 byl sßm ministrem. Ve svΘm ·°ad∞ [Panin] byl mu₧ forem a byrokracie a nep°ßl reformßm; proto r. 1862 odstoupil. Od r. 1869 byl °editelem druhΘho odd∞lenφ carskΘ kancelß°e. V pracφch o selskΘ reform∞ m∞l velik² podφl, t°eba Φasto proti vlastnφmu p°esv∞dΦenφ: [Panin]-tu n∞m∞ plnil osobnφ v∙li carovu.
#######
#FB#
0K5
90F6
97A7
260F15
643A7
1058A7
1166F13
1451A7
1550F15
1793A7
1844F14
1992A7
2217A7
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnini##%1902%49%91%190775
Pßnini, slavn² grammatik indick². Pochßzel z kraje Gandhßr∙ (Gandar∙) v sz. Indie. Kdy ₧il, nelze p°esn∞ urΦiti, a mφn∞nφ rozl. uΦenc∙ kolφsajφ v tΘ p°φΦin∞ o celß stoletφ. Podle starobylosti jazyka, jemu₧ [Pßnini] uΦφ, jest pravd∞ podobno, ₧e ₧il jeÜt∞ p°ed vystoupenφm Buddhov²m. [Pßnini]-ova mluvnice obsahuje v 8 knihßch v struΦn²ch pravidlech, pro krßtkost u₧φvajφcφch i rozliΦn²ch mnemotechnick²ch prost°edk∙, podrobn² v²klad jazyka sanskrtskΘho, kter² po vÜecky doby z∙stal zßkladem mluvnictvφ indickΘho v∙bec: ·seΦnost a ·plnost jeho asi je p°φΦinou, ₧e mluvnice starÜφ zanikly. Mluvnice [Pßnini]-ova b²vala pozd∞ji hojn∞ kommentovßna a zpracovßvßna: z pracφ toho zp∙sobu je nejslavn∞jÜφ Pata≥d₧aliovo MahßbhßÜjam asi z II. stol. p°. Kr. -NejlepÜφ vydßnφ je B÷htlingkovo (Bonn, 1839-40, 2. vyd. Lip., 1887, s n∞m. p°ekl. a v²kl.). Zt².
#######
#FB#
0K6
206A8
282A8
596A8
710F11
839B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panini##%1902%49%256%190776
Panini (takΘ Pannini) Giovanni Paolo, malφ° italsk² (*1695 v Piacenze-å1768 v ╪φm∞). Zdr₧oval se po dlouh² Φas v ╪φm∞, kde se uΦil u Andrea Lucatelliho a Benedetta Luttiho. R. 1732 odebral se do Pa°φ₧e, kde byl Φlenem krßl. akademie. Maloval nejvφce architektury a intΘrieury a k nejlepÜφm jeho obraz∙m nßle₧ejφ: Vnit°ek basiliky sv. Petra v ╪φm∞ (v Louvru pa°.); Zbytky staveb slohu d≤rskΘho (t.); Pohledy z Fora a Colossea °φmskΘho (v Castle Howardu v Anglii) a j. MnohΘ jeho obrazy ryli P. Augier, P. le Bas a j.
#######
#FB#
0K6
13F23
313B33
364B28
399B34
#FE#
#ED#
HESLO:Pani≤nie##%1902%49%364%190777
Pani≤nie, slavnost kmenovß, kterou po°ßdali I≤novΘ maloasijÜtφ na p°edho°φ MykalskΘm na poΦest Poseid≤na Helik≤nskΘho. klk.
#######
#FB#
0K8
119B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panipat##%1902%49%389%190778
Panipat, m. v distr. karnalskΘm, prov. Pend₧ßbu brit. Indie, v²chodisko b²v. obchodnφ cesty do Ambaly, mß 27.547 obyv. (1891). Zbudovßno jest na pahorku ze stalet²ch trosek a obehnßno hradbami, p°ed nimi₧ rozklßdajφ se p°edm∞stφ. Nßsledkem nezdravΘho podnebφ a zbudovßnφm ₧el. trati z Dehli do Pend₧ßbu p°eneseny byly ·°ady do Karnalu a obchod poklesl. Vyvß₧φ se n∞co mßlo v²robk∙ °emesln²ch, m∞d∞nΘho nßdobφ, lßtky ln∞nΘ a koberce.
#######
#FB#
0K7
#FE#
#ED#
HESLO:Panirovßnφ##%1902%49%480%190779
Panirovßnφ (z franc.), obalovßnφ kousk∙ masa urΦen²ch k sma₧enφ (°φzk∙, ku°ßtek, kotletek, ryb) v mouce, rozkloktanΘm vejci a strouhanΘ housce.
#######
#FB#
0K10
#FE#
#ED#
HESLO:Panis##%1902%49%513%190780
Panis (lat.), chlΘb.
#######
#FB#
0K5
14F5
#FE#
#ED#
HESLO:Panisus##%1902%49%521%190781
Panisus Koenike, rod vodulφ, blφzko stojφcφ rodu Hydryphantes Koch. K∙₧e pokryta papillkami, Φasto i chitinovit²mi Ütφty. ┌stn orgßn podobn² jako u Hydryphanta, podobn∞ i epimerßlnφ Ütφt a area genitßlnφ. Erechthaesthety na dlouh²ch nßsadcφch, desky genitßlnφ nesou mohutnΘ Üt∞tiny. Nohy bez Üt∞tin plovacφch. NepßrovΘ oko na Φele schßzφ. Anatomie zpracovßna od Michaela. Älßzy pohlavnφ ve form∞ vaku coelomovΘho. Do palp∙ (makadel) ·stφ zvlßÜtnφ orgßn neznßmΘ funkce, snad podobnΘho cosi, jako tykadlovß ₧lßza kor²Ü∙. Äije v prudk²ch vodßch na kamenech. Asi 3 evropskΘ a n∞kolik severoamerφck²ch forem. U nßs dosud nezjiÜt∞n. Thon.
#######
#FB#
0K7
49B12
627B5
#FE#
#ED#
HESLO:Panixsk² pr∙smyk##%1902%50%99%190782
Panixsk² pr∙smyk v Alpßch Glarnsk²ch v kant. glarnskΘm, spojujφcφ ·dolφ °. Linthy s ·dolφm R²na v Graubⁿndenu, vysok² jest 2410 n. Pamßtn² jest p°echodem ruskΘ armßdy pod Suvorovem na ·stupu po bitv∞ u Curichu r. 1799.
#######
#FB#
0K16
128B2
#FE#
#ED#
HESLO:Panizza##%1902%50%149%190783
Panizza Oskar, satirik n∞m. (*1853 v Chy₧ici). Pochßzφ z franc. rodiny hugenotskΘ a vystudoval lΘka°stvφ. Po studijnφch cestßch ve Francii a Anglii vrßtil se do Mnichova a zab²val se spisovatelstvφm. R. 1895 byl odsouzen k v∞zenφ jednoho roku, je₧to v jeho tragΘdii Das Liebeskonzil (Curich, 1895, 3. vyd. 1897) shledßn byl p°estupek rouhßnφ. Napsal mimo to: Londoner Lieder (Lip., 1887); novelly DΣmmerungsstⁿcke (t., 1890); Aus dem Tagebuche eines Hundes (t., 1892); Visionen, < Skizzen und ErzΣhlungen (t., 1893); Dialoge im Geiste Huttens (Curich, 1897); Das Haberldtreiben im bairischen Gebirge (Berl., 1897), a tragΘdii Nero (Curich, 1898), kde₧to peprnΘ jeho satirickΘ spisy: Die unbefleckte EmpfΣngnis der PΣpste (Cur., 1893); Der deutsche Michel u. d. r÷mische Papst (Lip, 1894) a Abschied von Mⁿnchen (Curich, 1896), byly konfiskovßny.
#######
#FB#
0K7
8F5
266B16
359B15
397B16
426B30
469B35
517B25
559B40
626B4
683B37
735B40
790B20
#FE#
#ED#
HESLO:Panizzi##%1902%50%314%190784
Panizzi [-ici] Antonio, uΦenec italsk² (*1797 v Brescellu [Modena]-å1879). Studoval prßva v Parm∞ a jako advokßt ·Φastnil se Φile ruchu politickΘho, zvlßÜt∞ r. 1821 revoluce piemontskΘ. Prchl po tΘ do ciziny a odsouzen in contumacia k smrti a jm∞nφ jeho konfiskovßno. Zdr₧oval se nejprve ve èv²carsku jako uΦitel angliΦiny, pak v Anglii, zejmΘna v Liverpoolu, kde seznßmil se s Ugem Foscolem. R. 1828 byl jmenovßn professorem °eΦi a literatury italskΘ na universit∞ lond²nskΘ, r. 1831 prost°ednictvφm lorda Broughama v²pomocn²m bibliotekß°em v British Museum, v jeho₧ tiskovΘm odd∞lenφ stal se p°ednostou r. 1837. [Panizzi]-ov²m dφlem je p°edevÜφm stavba reading roomu a velikolep²ch knihov²ch skladiÜ¥ tohoto musea, jako₧ i ·plnΘ katalogy. R. 1856 jmenovßn principal librarian, t. j. °editelem BritskΘho musea, r. 1869 pov²Üen pak do stavu rytφ°skΘho. TakΘ sv²m krajan∙m v Anglii prokazoval platnΘ slu₧by a r. 1868 jmenovßn senßtorem krßl. ItalskΘho. Z jeho pracφ literßrnφch dlu₧no uvΘsti p°edem kritickß vydßnφ ╗Orlando innamorato½ od Bojarda (Lond., 1830-34, 5 sv.) a ╗Orlando furioso½ od Ariosta (t., 1834, 4 sv.), pak ╗Sonetti e canzone½ od Bojarda (t., 1835) a napsal: Le prime quattro edizioni della Divina Commedia (t., 1858) a Chi era Francesco da Bologna? (Lond., 1858).-Srv. Corotan, Sir Antonio [Panizzi] (Lond., 1873); L. Fagan, The life of Sir Antonio [Panizzi] (t., 1880, 2 sv.) a Lettere ad Antonio [Panizzi] di uomini illustri e di amici italiani (Neap., 1880); P. MerimΘe, Lettres α M. [Panizzi] 1850-70 (Pa°., 1881, 2 sv.), je₧ vzbudily ostatek znaΦnou sensaci svΘ doby pro zvlßÜtnφ osv∞tlenφ udßlostφ z let 1850-70.
#######
#FB#
0K7
15F7
614A9
1176B38
1237B29
1308A9
1367A9
1416A9
1500D1
1505A9
#FE#
#ED#
HESLO:Pank##%1902%50%74%190785
Pank Kito, Dolnolu₧iΦan, svΘho Φasu ev. farß° v Lutolu a DeÜn∞, redigoval od r. 1852 do 1863 jedin² dolnolu₧ick² Φasopis ╗Bramborski serski casnik½, zalo₧en² r. 1848 farß°em Nowkou. R. 1852 ╗Casnik½ zanikl, ale jeÜt∞ na podzim t. r. [Pank] znova jej uvedl v ₧ivot a na p°φÜtφ doby zachrßnil. Redakci p°evzal po n∞m r. 1864 èwjela, jen₧ vydßvß list dosud. [Pank] takΘ jinak v∞noval se pot°ebßm lidu, jemu₧ vydal dv∞ knφ₧eΦky, p°elo₧enΘ z n∞mΦiny: To posolstwo (1852) a Mjertyn, ten wojak (1858). [Pank] ·Φastnil se takΘ pokusu o zalo₧eni jakΘsi Matice dolnolu₧ickΘ po vzoru Matice srbskΘ v BudyÜφn∞, i vydal o novΘm spolku seÜitek To serske TowariÜstwo; spolek vÜak bohu₧el zßhy zanikl. ╚n².
#######
#FB#
0K4
5F4
233A6
355A6
446B12
468B18
495A6
630B21
686B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panka##%1902%50%207%190786
Panka (angl. punka), ve v²ch. Indii za°φzenφ k prov∞trßvßnφ p°φbytk∙. Je to pohybliv² rßm, zav∞Üen² na strop∞ a pota₧en² kanafasem. Pohybuje se tahßnφm za Ü≥∙ru, Φφm₧ vznikß chlßdek.
#######
#FB#
0K5
13B5
#FE#
#ED#
HESLO:Pankiewicz##%1902%50%248%190787
Pankiewicz J≤zef, soudob² malφ° polsk², m∞l na sv∞tovΘ v²stav∞ v Pa°φ₧i r. 1889 v²teΦn² obraz Trh na zeleniny ve VarÜav∞. FM.
#######
#FB#
0K10
11F5
94B27
122B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pankota##%1902%50%273%190788
Pankota, m∞steΦko v Uhrßch na ₧el. drßze Arad-Gurahoncz, v zup∞ aradskΘ, okr. vilßgoÜskΘm, mß 4896 obyv., z nich₧ je 1790 Rumun∙, 1711 Ma∩ar∙, 1213 N∞mc∙ (1890), 3 kostely (°φm.-katol., °ecko-v²ch. a evang. helv vyzn.), pÜ., telegraf, lihovar, vina°stvφ, z°φceniny starΘho hradu.
#######
#FB#
0K7
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnkovati##%1902%50%331%190789
Pßnkovati (v mysliv. mluv∞), sed∞ti na bobku; zejmΘna °φkß se o zajφci, ₧e pßnkuje nebo ku₧elkuje, kdy₧ se zastavuje, na bobku sedß nebo zp°φmen∞ t∞lo do v²Üe zvedß, by v∞t°il, naslouchal a okolφ p°ehlΘdl. Φrn.
#######
#FB#
0K9
206B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pankrßc##%1902%50%372%190790
Pankrßc sv., muΦenφk, s¥at pr² Φtrnßctilet² za Dioklecißna. Pamßtka jeho slavφ se 12. kv∞t.; v. Ledovφ mu₧i.
#######
#FB#
0K7
96O11Vxo0x00527A91/0x0000055A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1508%75%347%154531
#FE#
#ED#
HESLO:Pankrßc##%1902%50%397%190791
Pankrßc ze sv. MikulßÜe, vßleΦnφk slovensk² v XV. stol. Jiskra z Brand²sa, jeho₧ rotmistrem [Pankrßc] byl, m∞l s nφm znaΦnΘ nesnßze a Φasto i boje pro jeho nezkrotnou nepoddajnost. K plnΘmu narovnßnφ doÜlo mezi nimi teprve smlouvou v Kremnici r. 1449 (4. kv.). [Pankrßc] pak vystupoval na vlastnφ vrub, jsa z TurΦanska postrachem vÜech soused∙v, i samΘho krßle Bed°icha (IV.). Na Φas dr₧el [Pankrßc] Skalici a HoliΦ.
#######
#FB#
0K7
8F15
92A9
261A9
390A9
#FE#
#ED#
HESLO:Pankrßc##%1902%50%480%190792
Pankrßc, topogr., viz Nusle.
#######
#FB#
0K7
22O5Vxr0x00350FDB/0x00002613/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1806%5%124%182709
#FE#
#ED#
HESLO:Pankration##%1902%50%488%190793
Pankration (°ec.), vÜeboj, viz Ag≤n.
#######
#FB#
0K10
19F6
31O4Vxa0x003010E3/0x000007DC/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0105%55%372%013176
#FE#
#ED#
HESLO:Pankraz##%1902%50%496%190794
Pankraz viz Jitrava.
#######
#FB#
0K7
12O7Vxm0x003A468D/0x00000119/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1306%67%232%131834
#FE#
#ED#
HESLO:Pankreas##%1902%50%504%190795
Pankreas viz Mikter.
#######
#FB#
0K8
13O6Vxq0x0020F5B4/0x0000072E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1704%13%58%171613
#FE#
#ED#
HESLO:Pankreatin##%1902%50%513%190796
Pankreatin jmenuje se sm∞s ferment∙ ₧lßzy mikterovΘ, p°ipravenß sra₧enφm extrakt∙ ₧lßzy alkoholem. Hi.
#######
#FB#
0K10
99B3
#FE#
#ED#
HESLO:Pankreatitis##%1902%50%537%190797
Pankreatitis (z °ec.), prost² zßn∞t mikteru, nebudφ zvlßÜtnφch p°φznak∙, kde₧to haemorrhagick² zßn∞t nebo akutnφ haemorrhagie hlßsφ se prudk²mi neuralgick²mi bolestmi, nßhl²m kollapsem, zjevy, upomφnajφcφmi na apoplexii, prudk²m peritoneßlnφm podrß₧d∞nφm a nßhl²m omezenφm Φinnosti srdeΦnφ. Rozpoznßnφ chorob pankreatu je v∙bec nesnadnΘ a °φdφ se jednak povÜechn²mi zjevy poruÜenΘho trßvenφ, jako velik²m mno₧stvφm neztrßvenΘho tuku ve stolicφch, klesajφcφm mno₧stvφm indikanu v moΦi, po p°φpad∞ pak i vyluΦovßnφm cukru moΦφ, v druhΘ °ad∞ pak zjevy mφstnφmi, je₧ vyvolßny b²vajφ zm∞nou objemu slinnΘ ₧lßzy b°iÜnφ, zvlßÜt∞ p°i nßdorech a cystßch tohoto ·stroje. V prvΘ °ad∞ sluÜφ uvΘsti vliv, kter² mß zv∞tÜenφ objemu pankreatu na velikΘ sympathickΘ pleten∞ nervovΘ v dutin∞ b°iÜnφ, vypl²vajφ¥ z toho rozmanitΘ p°φznaky neuralgickΘ a poruchy Φinnosti srdeΦnφ. Dßle mnohΘ nßdory a cysty stßvajφ se patrn²mi takΘ na p°ednφ st∞n∞ b°iÜnφ, tak ₧e i nabodnutφm jich mo₧no se p°esv∞dΦiti o povaze tekutiny v nich obsa₧enΘ, chovß-li zvlßÜt∞ fermenty, kterΘ Ükrob v cukr p°evßd∞jφ a tuk v emulsi upravujφ. Mx.
#######
#FB#
0K12
36F7
1096B3
#FE#
#ED#
HESLO:Panlogismus##%1902%51%215%190798
Panlogismus (z °ec. pìc = vÜecek, cel², a lßgoc = rozum) jest nßhled, ₧e vesmφr jest projev absolutnφho rozumu, vesmφrem ₧e rozum ten jest rozest°en, jej o₧ivuje a °φdφ. Proto sv∞t a jeho d∞nφ jest postup logick², a vÜe, co jest, jest rozumnΘ. [Panlogismus] jest na p°. soustava Heglova.
#######
#FB#
0K11
20C3
42C5
244A13
#FE#
#ED#
HESLO:Panmure##%1902%51%273%190799
Panmure, Fox Maule-Ramsey, viz of Dalhousie, str. 882 b.
#######
#FB#
0K7
9F16
31F12
54B2
#FE#
#ED#
HESLO:Panna##%1902%51%289%190800
Panna viz Panenstvφ.
#######
#FB#
0K5
10O9Vxs0x000ED56D/0x000001DF/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%45%124%190745
#FE#
#ED#
HESLO:Panna##%1902%51%298%190801
Panna (Virgo) ve hv∞zdß°stvφ: 1. èestΘ znamenφ zvφ°etnφku, od 150░-180░ dΘlky.2. VelikΘ souhv∞zdφ od 173░-225░ rektascense a od 19░ ji₧nφ do 14 1/2░ sev. deklinace. Zobrazovalo se d°φve na mapßch ok°φdlenou [Panna]-nou s kyticφ klas∙ v ruce. Do souhv∞zdφ toho nedaleko Lva p°ipadß bod podzimnφ. Heis udßvß 181 hv∞zd pouh²m okem viditeln²ch, mezi nimi 1 vel. 1. (a Spica = Klas), 6 vel. 3., mezi nimi e (Vindemiatrix), nejsevern∞jÜφ v∞tÜφ hv∞zda na levΘm k°φdle, a pamßtnß podvojnß g na pasu, objevenß 12. b°. 1718 Poundem, u nφ₧ m∞nφ se nejen jasnost slo₧ek, ale i barva. a Spica je podvojnß, jak H. C. Vogel poznal spektroskopem (doba ob∞hu pr∙vodce obnßÜφ jen 4,1 dne). Podvojn²ch je jeÜt∞ n∞kolik (17, 31, 44, 48, *, 84, 86, t, f atd.). M∞nlivΘ jsou X, T, Y, R, U, V, S, RS. Z nich jsou bystr²m zrakem viditelny za maxima jasnosti R a S. R na levΘm rameni klesß za 145,5 dnφ z vel. 6,5 na vel. 9,7-11; objevil ji Harding r. 1809. S severov²chodn∞ od Klasu je v maximu vel. 5,7-8, v minimu vel. 12,5; perioda Φinφ 376,4 dne a jevφ nerovnosti periodickΘ. Objevil ji Hind r. 1852. Mlhovin je v [Panna]-n∞ 11 v∞tÜφch a n∞kolik menÜφch. Vr².
#######
#FB#
0K5
7B5
17F11
144H1
146I1
207A7
362C1
400C1
481C1
572C1
717C1
728C4
753B1
756B1
759B1
762B1
765B1
768B1
771B1
774B2
834B1
838B1
841B1
1094A7
1135B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panna##%1902%51%521%190802
Panna
Panna, massiv horsk² v Bernsk²ch Alpßch (viz Jungfrau)
Panna, krßl hrad v ╚echßch v hejtm. a okr. litom∞°ickΘm
#######
#FB#
0K5
8O54Vxs0x000F7780/0x0000004A/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panna, massiv horsk² v Bernsk²ch Alpßch (viz Jungfrau)##%1902%51%521%190803
64O55Vxs0x000F78F3/0x000000F3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panna, krßl hrad v ╚echßch v hejtm. a okr. litom∞°ickΘm##%1902%51%537%190804
#FE#
#ED#
HESLO:Panna, massiv horsk² v Bernsk²ch Alpßch (viz Jungfrau)##%1902%51%521%190803
Panna: , massiv horsk² v Bernsk²ch Alpßch, viz Jungfrau.
Panna
#######
#FB#
0J5
47O8Vxm0x004625F3/0x00000ABA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1307%67%74%132621
58O5Vxs0x000F7570/0x00000082/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panna##%1902%51%521%190802
#FE#
#ED#
HESLO:Panna, krßl hrad v ╚echßch v hejtm. a okr. litom∞°ickΘm##%1902%51%537%190804
Panna: , kdysi krßl hrad v ╚echßch na blφzkΘm vrchu nedaleko vsi ╪epΦic, v hejtm. a okr. litom∞°ickΘm, jej₧ krßl Sigmund zapsal (1422) Sigmundovi z Vartenberka. R. 1423 oblehl a dobyl hradu Jan Äi₧ka, naΦe₧ u₧ se nep°ipomφnß.
Panna
#######
#FB#
0J5
227O5Vxs0x000F7570/0x00000082/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panna##%1902%51%521%190802
#FE#
#ED#
HESLO:Panna OrlΘanskß##%1902%51%25%190805
Panna OrlΘanskß viz OrlΘanskß panna.
#######
#FB#
0K15
20O15Vxr0x005B181F/0x000021C8/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1809%75%132%185174
#FE#
#ED#
HESLO:Pannaria##%1902%51%41%190806
Pannaria Del., rod liÜejnφk∙ korovit²ch z Φeledi Pannarieae. StΘlka jest Üupinkatß a₧ lφstkovit∞ luptovitß s krajem Φernomodrav²m jako slit²m, ke st°edu korovitß. Plody miskovitΘ a₧ knoflφkovit∞ vypouklΘ, nevelikΘ, Φervenohn∞dΘ, hn∞dΘ a₧ hn∞doΦernΘ. V²trusy po osmi ve v°ecku jsou vejΦitΘ, jednobun∞ΦnΘ, bezbarvΘ, Φasto obroubenΘ. EBr.
#######
#FB#
0K8
49B11
331B4
#FE#
#ED#
HESLO:von Pannasch##%1902%51%107%190807
von Pannasch (takΘ Pannach) Antonφn, spisovatel rak. (*1789 v Brusselu-å1855 ve Vφdni). Vstoupil r. 1809 do rakousk²ch slu₧eb vojensk²ch, ·Φastnil se vßlek r. 1813 a r. 1821 dlel jako setnφk u gen. Ütßbu v Italii i postoupil a₧ na plukovnφka. R. 1848 stal se nejvyÜÜφm velitelem nßrodnφ obrany vφde≥skΘ, za krßtko vÜak se hodnosti tΘ vzdal a vstoupil do ministeria vojenstvφ. [von Pannasch] byl Φinn² literßrn∞ a vynikl nejen jako odborn² spisovatel dφly jako Terrinlehre und Terrainbenutzung (Vφd., 1834, sebranΘ vojenskΘ spisy jeho vyÜly pod titulem Gesammelte militΣrische Schriften t., 1848), n²br₧ i jako bßsnφk a dramatik. Vydal¥ v letech t°icßt²ch a Φty°icßt²ch XIX. stol. historickΘ Φinohry: Maxmilian; Alboin; D. Christnacht; pozd∞ji: Mutterliebe; Clemence Isaura; Die Wette; IrrgΣnge des Lebens; Jhnsonos'd; Czerny Georg; Das Labyrinth der Liebe; veselohru Er lebt; Erin nerungen an Italien in Briefen und ver mischte Gedichte vyÜly ji₧ r. 1826.
#######
#FB#
0K12
19F7
28F7
376A14
460B32
552B33
700B33
744B111
867B69
#FE#
#ED#
HESLO:Panneau##%1902%51%289%190808
Panneau viz Paneel.
#######
#FB#
0K7
12O7Vxs0x000EB407/0x0000013F/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%44%463%190737
#FE#
#ED#
HESLO:van Panneels##%1902%51%298%190809
van Panneels Willem, malφ° a ryjec nizozem. (*ok. r. 1600 v Antorf∞). Byl ₧ßkem Rubensov²m a pozd∞ji cestoval zvlßÜt∞ po N∞mecku. Pr² takΘ v Madrid∞ pracoval. ZvlßÜ¥ p∞knΘ jsou jeho menÜφ rytiny, vynikajφcφ p∙vabem a peΦliv²m provedenφm, jako: David, utφnajφcφ hlavu GolißÜovi, Svati t°i krßlovΘ a Strojφcφ se VenuÜe. Dle [van Panneels]-ov²ch originßl∙ ryl Konrad Woumans mnoho podobizen Φlen∙v aristokratie burgundskΘ a brabantskΘ.
#######
#FB#
0K12
13F6
244B51
298B19
322A14
#FE#
#ED#
HESLO:Panniculus adiposus##%1902%51%389%190810
Panniculus adiposus (lat.), podko₧nφ tka≥ tukovß, do nφ₧ uklßdajφ se v dobßch blahobytu t∞lesnΘho zrnΘΦka tukovß v mno₧stvφ vydatn∞jÜφm.
#######
#FB#
0K19
#FE#
#ED#
HESLO:Pannonie##%1902%51%422%190811
Pannonie, provincie °φmskß v Podunajφ, viz Chorvatsko, d∞jiny str. 346-347.Za panstvφ avarskΘho vyskytujφ se v [Pannonie]-ii v VI. stol. po Kr. poprvΘ SlovanΘ, kte°φ sem byli p°est∞hovßni nejspφÜe z krajin za Tatrami a byli nejblφ₧e p°φbuzni s nyn∞jÜφmi Slovinci. Po p°emo₧eni Avar∙v stali se pßny [Pannonie] FrankovΘ, jejich₧ krßl Ludvφk Pobo₧n² ud∞lil Dolnφ [Pannonie]-ii v lΘno Pribinovi, vypuzenΘmu z vlasti ·d∞lnΘmu knφ₧eti moravskΘmu. Po Pribinovi nastoupil vlßdu Kocel (v. t.), po jeho₧ smrti zmocnil se Dolnφ [Pannonie] moravsk² knφ₧e Svatopluk, kde₧to Hornφ [Pannonie] z∙stala pod vlßdou franckou. Po smrti Svatoplukov∞ zmocnili se [Pannonie] Ma∩a°i a od tΘ doby jmΘno jejφ v d∞jinßch zanikß.
#######
#FB#
0K8
43F10
111A10
151F7
298A10
360A10
381F9
517A10
567A10
641A10
652F6
#FE#
#ED#
HESLO:Pannonius Janus##%1902%52%0%190812
Pannonius Janus viz Janus Pannonius.
#######
#FB#
0K15
20O15Vxm0x000437ED/0x00001348/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1301%37%182%130237
#FE#
#ED#
HESLO:PannonovΘ##%1902%52%17%190813
PannonovΘ, bojovn² kmen illyrsk², po n∞m₧ ·zemφ mezi Dunajem a Sßvou nazvßno Pannonie.
#######
#FB#
0K9
77F8
#FE#
#ED#
HESLO:PannonskΘ pamßtky##%1902%52%41%190814
PannonskΘ pamßtky hlaholskΘ viz Hlaholice, str. 334-335; kyrillskΘ viz Kyrillice, str. 497.
#######
#FB#
0K17
18F9
32F9
57F9
71F9
#FE#
#ED#
HESLO:Pannotyp##%1902%52%66%190815
Pannotyp, takΘ panotyp, jest p°φm² obraz kollodiov², p°enesen² na voskovΘ plßtno Φern∞ lakovanΘ nebo plechovou desku. Je to vlastn∞ negativ, kter² vÜak na ΦernΘm podklad∞ Φinφ dojem positivu. Ji₧ r. 1850 hotovily se takovΘ [Pannotyp], y na ΦernΘm skle, je₧to vÜak obrazy takovΘ snadno se rozbφjely, u₧φvßno k tomu v Americe plechu Φern∞ nebo hn∞d∞ lakovanΘho, odkud₧ tomuto zp∙sobu fotografovßnφ, t. zv. ferrotypii, °φkß se fotografovßnφ americkΘ. U nßs zhusta na jarmarcφch a lidov²ch slavnostech [Pannotyp]-y se zhotovujφ. Neb²vajφ nikdy dokonalΘ, jevφce se v₧dy Üed∞ bφl²mi.
#######
#FB#
0K8
15F7
223A10
498A10
#FE#
#ED#
HESLO:Pannus##%1902%52%182%190816
Pannus (lat.) jest novotvßrnß vrstva tkaniva mezi epithelov²m povlakem rohovky oΦnφ a Bowmannovou blankou. Vrstva slo₧ena jest z buniΦek a zvlßÜt∞ z cev, kterΘ z okolφ rohovky, z cev spojivkov²ch p°es limbus pod epithel rohovkov² vybujely a stromkovit∞ se rozv∞tvily; p°i tom bujφ i epithel nepravideln∞, tvo°φ se povrchnφ v°φdky a jφzviΦky; cevnatß a bun∞Φnß vrstva, kterß mφsty i Bowmannskou blanku prorß₧φ a v povrchnφch lamellßch rohovky se rozÜi°uje, a zm∞ny epithelu poruÜujφ pr∙hlednost rohovky, ano i jejφ pevnost, tak ₧e se ku₧elovit∞ vyklenuje (Ectasia). CΘvy dodßvajφ zkalenΘ rohovce vzez°enφ blßny naΦervenalΘ neb nahn∞dlΘ ([Pannus] tenuis); je-li [Pannus] mohutn², naz²vß se [Pannus] crassus, carnosus (masit²), sarcomatosus. P°φΦinou [Pannus]-nu jest chronickΘ onemocn∞nφ spojivk², zvlßÜ¥ vφΦek a p°echodnφch °as, nejΦast∞ji t. zv. egyptskß nemoc Φili trachom. P°i tΘto oΦnφ chorob∞ vyvφjφ se [Pannus] obyΦejn∞ v ho°ejÜφ polovin∞ rohovky, co₧ se vysv∞tluje dosud tφm, ₧e se drsnß trachomovß zrna ho°. vφΦka p°i pohybu o rohovku v ho°. polovici trou, ji pora≥ujφ a snad p°φmo infikujφ. Jsou vÜak znßmy [Pannus]-ny ho°. polovice rohovky, ani₧ p°ilΘhajφcφ vφΦko pokryto bylo zrny. MΘn∞ Φasto vysk²tß se [Pannus] u tuberkulosy spojivky, u amyloidnφ zvrhlosti a malomocenstvφ. PodobnΘ onemocn∞nφ jako [Pannus] povstßvß po stßle se op∞tujφcφch p°φm∞tech rohovky ([Pannus] scrophulosus, eczematosus, lymphaticus) a po op∞tovan²ch ·razech rohovky °asami, kterΘ v onemocn∞lΘm okraji vφΦkovΘm nepravideln∞ proti rohovce rostouce tuto pora≥ujφ ([Pannus] traumaticus). Viz Blepharadenitis, Eutropium. [Pannus] lze n∞kdy znaΦn∞ zlepÜiti vylΘΦenφm zßkladnφho onemocn∞nφ spojivky. D.
#######
#FB#
0K6
19F10
86F11
382F11
636A8
645B6
660A8
688A8
697B17
725B13
748A8
907A8
1115A8
1214A8
1310A8
1371A8
1380B38
1548A8
1557B11
1575F26
1603A8
1680B2
#FE#
#ED#
HESLO:Panofka##%1902%52%504%190817
Panofka
Panofka Theodor, archaeolog n∞meck²
Panofka Heinrich, hudebnφk n∞meck²
#######
#FB#
0K7
10O35Vxs0x000F9637/0x0000074E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panofka Theodor, archaeolog n∞meck²##%1902%52%504%190818
47O34Vxs0x000F9F0C/0x0000031E/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panofka Heinrich, hudebnφk n∞meck²##%1902%52%306%190819
Panofka: Theodor, archaeolog n∞m. (*1801 ve Vratislavi-å1858 v Berlφn∞). Studoval klass. filologii ve Vratislavi, od r. 1822 konal studijnφ cesty v∞deckΘ po Italii a Sicilii, r. 1826 odebral se do Pa°φ₧e, r. 1827 habilitoval se pro klass. archaeologii v Berlφn∞. Brzy po tom odebral se op∞t do Pa°φ₧e, aby tam srovnal a publikoval sbφrku vΘvody Blacas. R. 1828 navÜtφvil op∞t Italii a °φdil tam v²kopy v Nole, r. 1829 ·Φastnil se vynikajφcφm zp∙sobem zalo₧enφ archaeol. ·stavu v ╪φm∞. R. 1836 stal se °ßd. Φlenem berlφnskΘ akademie, r. 1844 mimo°. prof. klass. archaeologie na tamnφ universit∞. Zφskal si znaΦnΘ zßsluhy publikacφ pamßtek um∞leck²ch, chovan²ch jak ve sbφrkßch ve°ejn²ch, tak soukrom²ch, interpretace jeho vÜak trpφ naprost²m nedostatkem methody v∞deckΘ a zvlßÜtnφ zßlibou v podivn²ch v²kladech allegorick²ch a v h°φΦkßch etymologick²ch. Vydal: Res Samiorum (Berl., 1822); Museo Bartoldiano (t., 1827); Neapel's antike Bildwerke, vydal spolu s Gerhardem (ètutgart, 1828, dφl I., vφce nevyÜlo); Recherches sur les no ms de vases grecs (Pa°., 1829); MusΘe Blacas (t., 1830-33, 4 seÜ.); AntiquitΘs du Cabinet du co mte de PourtalΦs-Gorgier (t., 1834); ▄ber verlegene Mythen (Berl., 1840); Von dem Einfluss der Gottheiten auf die Ortsnamen (t., 1842); Beschreibung der Terracotten des kg. Museums in Berlin (t., 1842); Bilder antiken Lebens (t., 1843); Die Heilg÷tter der Griechen (t., 1843); Griechinnen u. Griechen nach Antiken (t., 1844); Asklepios u. die Asklepiaden (t., 1845); Von den Namen der Vasenbildner in Beziehung zu ihren bildlichen Darstellungen (t., 1849); Die griech. Eigennamen mit kalßc im Zusammenhange mit dem Bilderschmuck auf bemalten GefΣssen (t., 1850); Parodien u. Karikaturen auf Werken der klass. Kunsty (t., 1851); Gemmen mit Inschrifen (t., 1851); Proben eines archΣol. Kommentars zu Pausanias (t., 1853). V².
Panofka
#######
#FB#
0J7
9F7
860B12
888B17
918B25
1009B39
1063B12
1099B42
1141D1
1142B9
1164B21
1201B49
1263B54
1330B21
1364B27
1404B36
1453B28
1494B77
1584B27
1611C5
1616B61
1690B52
1755B21
1789B45
1847B3
1852O7Vxs0x000F9487/0x0000005C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panofka##%1902%52%504%190817
Panofka: Heinrich, hudebnφk n∞m. (*1807 ve Vratislavi-å1887 ve Florencii). Studoval prßva, ale pozd∞ji oddal se zcela hudb∞, vyuΦiv se u Maysedera a Hoffmanna ve Vφdni ve h°e houslovΘ. AΦkoli jako virtuos dobyl p∞kn²ch ·sp∞ch∙ na mnoh²ch um∞leck²ch cestßch, p°ece v∞noval se pak zp∞vu a p∙sobil jako uΦitel zp∞vu od r. 1834 v Pa°φ₧i, pak od r. 1847 v Lond²n∞, kde byl takΘ artist. °editelem italskΘ opery, potom op∞t v Pa°φ₧i a poslΘze ve Florencii a Karlsruhe. Vedle skv∞l²ch skladeb pro housle [Panofka] vydal d∙le₧itß dφla pro vyuΦovßnφ zp∞vu, jako L'art de chanter (takΘ n∞m. a ital. v Lipsku a Milßn∞), Vademecum du chanteur a mnoho vokalis. Po dlouh² Φas byl sm∞rodatn²m kritikem hud. listu ╗Neue Zeitschrift f. Musik½ a p°elo₧il do n∞mΦiny Baillotovu ╗MΘthode de violon½.
Panofka
#######
#FB#
0J7
9F8
496A9
552B16
608B21
780O7Vxs0x000F9487/0x0000005C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Panofka##%1902%52%504%190817
#FE#
#ED#
HESLO:Panolis##%1902%52%463%190820
Panolis Hⁿbn. (Trachea Ochs.), sosnokaz, jest rod mot²l∙ noΦnφch z Φel. Orthosidae. Mß t∞lo zavalitΘ, na hrudi hu≥atΘ, oΦi p²°itΘ, makadla velmi krßtkß a nohy hu≥atΘ. Jedin² druh [Panolis] piniperda Pnz., s. borov², jest velmi Ükodliv v borov²ch lesφch. Jeho k°φdla p°ednφ jsou sko°icovß, ₧lutoÜed∞ prokvetalß, skvrny okrouhlß a ledvinovitß jsou b∞lavΘ, tato jest velikß a prohnutß a sahß tΘm∞° ke kraji p°ednφmu; hn∞doΦervenΘ p°φΦnΘ prou₧ky jsou blφzko kraje vn∞jÜφho. K°φdla zadnφ jsou Üedß. Rozp∞tφ 33-36 mm. Vysk²tß se n∞kdy ve velikΘm mno₧stvφ v borech od b°ezna do kv∞tna a sedß s k°φdly st°echovit∞ slo₧en²mi na kmenech. VajφΦka snßÜφ na jehlice v korunßch stromov²ch po 6-8 v °ad∞. Housenka jest zprvu zcela zelenß, pozd∞ji ₧lutav∞ zelenß s hlavou sv∞tle hn∞dou s 3-5 bφl²mi prou₧ky h°betnφmi a 1 oran₧ov²m prou₧kem poboΦnφm. Zp∙sobujφ, o₧φrajφce jehliΦφ, n∞kdy ohromnou Ükodu; z mlßdφ p°edou, dosp∞vÜe slΘzajφ po kmenech dol∙ do mechu nebo pod zemi, kde se zakuklujφ. Vyskytujφ se od kv∞tna do Φce. Kukly p°ezimujφ, jsou leskle hn∞dΘ a majφ vp°edu na h°bet∞ p°φΦnou, nap°ed ledvinovit∞ vtisklou Φernou bradavku. Dobr²m prost°edkem proti nim jest set°ßsati a hubiti koncem kv∞tna housenky a hubiti v zim∞ kukly, co₧ s prosp∞chem Φinφ tΘ₧ vep°i, kte°φ je rßdi vyhledßvajφ a ₧erou. Kpk.
#######
#FB#
0K7
15B7
31F8
72B11
179A9
189B9
208F6
508B3
1288B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panompeng##%1902%53%165%190821
Panompeng viz Pnom-Penh.
#######
#FB#
0K9
14O9Vxs0x0063CB16/0x00000321/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1910%79%232%195872
#FE#
#ED#
HESLO:Panopaea##%1902%53%174%190822
Panopaea, planetoida objevenß 5. kv∞t. 1861 Goldschmidtem. St°ednφ jasnost v opposici 10,9. Pr∙m∞r v Km 66. OznaΦenφ 70. Gs.
#######
#FB#
0K8
101B2
121B3
#FE#
#ED#
HESLO:Panophthalmitis##%1902%53%207%190823
Panophthalmitis (°ec.) jest povÜechn² hnisav² zßn∞t blan oΦnφch, za spolup∙sobenφ mikroorganism∙, kterΘ obyΦejn∞ hnisßnφ vzbuzujφ, zvlßÜt∞ staphylokokk∙ a streptokokk∙; tyto vnikajφ v oko bu∩ ze zevn∞jÜka (ectogenn∞) zneΦiÜt∞n²mi ranami st∞n oΦnφch aneb ze v°ed∙ rohovkov²ch. anebo b²vajφ z hnisav²ch lo₧isek v t∞lo (hnisavΘ choroby po porodech, gynaekologickΘ zvlßÜ¥ po potratech, chirurgickΘ po hnisßnφ, furunculosa a j. Φasto p°i endocarditis septica) zanßÜeny cestou cevnφ (endogenn∞) do cev sitnicov²ch neb cevnatkov²ch; jest pak poΦßtek [Panophthalmitis]-idy dle toho bu∩ v sφtnici (Schoebl retinitis purulenta) nebo v cevnatce (chorioiditis pur.). Zßn∞t jest bou°liv², vzbuzuje neobyΦejnΘ bolesti, zdu°enφ vφΦek a spojivky, kterß jako rud² nßdor rohovku objφmß a z otvoru vφΦek vystupuje (chemosis), zßn∞tliv²m zdu°enφm okolφ oΦnicovΘho tkaniva stßvß se oko nepohybliv²m a vytis≥uje se z oΦnice (exophthalmus). Hnis vypl≥ule sklivec, zachvacuje duhovku a st∞ny oΦnφ a prorß₧φ tyto po n∞kolika t²dnech-nebyl-li vykonßn °ez operativnφ-obyΦejn∞ n∞kolik millimetr∙ od okraje rohovky. V²sledek jest svraÜt∞nφ oka (atrophia a phthisis bulbi)-pah²l. N∞kdy lze oko vyjmouti a ·trapy v n∞kolika dnech ukonΦiti. D.
#######
#FB#
0K15
543A17
589F7
597B19
635B17
796B8
903B12
1116B8
1127B14
1209B2
#FE#
#ED#
HESLO:Panoplie##%1902%53%447%190824
Panoplie (°ec.), ·pln² v²zbroj °eckΘho t∞₧kood∞nce, hoplity, t. j. Ütφt, p°φlba, pancφ°, plßty, meΦ a oÜt∞p. Viz HoplitΘ.
#######
#FB#
0K8
113O7Vxk0x003E9C98/0x00000DB0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1106%53%66%114068
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnopolis##%1902%53%471%190825
Pßnopolis viz Achmφm.
#######
#FB#
0K9
14O7Vxa0x00364171/0x00000338/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0106%13%521%013589
#FE#
#ED#
HESLO:Panoptikum##%1902%53%480%190826
Panoptikum neb panoptikon (°ec.) slove ·stav neb mφstnost se sbφrkou ╗vÜeho½, t. p°edm∞t∙v a p°φstroj∙ vÜeho druhu, za ·Φelem nßzornΘho pouΦenφ. ObyΦejn∞ rozum∞jφ se tφmto slovem potulnΘ nebo stalΘ sbφrky voskov²ch figurin, znßzor≥ujφcφ osoby historicky neb jinak vynikajφcφ neb aspo≥ Φasov∞ zajφmavΘ a obsahujφcφ zhusta takΘ p°edm∞ty ethnografickΘ. [Panoptikum] zovou se takΘ podle Benthama v∞ze≥skΘ stavby, p°i nich₧ vÜecka k°φdla ·stφ do ·st°ednφ mφstnosti, tak ₧e je odtud lze p°ehlΘdnouti. Z prvnφch v∞znic toho druhu jest v∞znice filadelfskß.
#######
#FB#
0K10
15F10
350A12
#FE#
#ED#
HESLO:Panorama##%1902%53%33%190827
Panorama (°ec.): 1. ZvlßÜ¥ upravenΘ vyobrazenφ krajiny, m∞sta nebo v²jevu, je₧ na divßka mß uΦiniti dojem ·plnΘ skuteΦnosti. Vynßlez [Panorama]-my p°ipisuje se irskΘmu malφ°i Parkerovi, dle jin²ch prof. Breisigovi v Gdansku. Zßkladnφ tvar jest obraz postaven² v kruhu, jeho₧ st°ed jest hlediskem divßka. Mezi divßkem a obrazem jsou skuteΦnΘ p°edm∞ty a p°echod od nich k obrazu nesmφ b²ti pozorovateln². U nßs nejznßm∞jÜφ jsou [Panorama] my Prahy od brat°φ Liebscher∙v a bitva u Lipan od Marolda. Dle r∙zn²ch zp∙sob∙ zobrazenφ a upravenφ oznaΦuje se [Panorama] i jin²mi jmΘny, jako cyklorama, diorama, georama, kosmorama, neorama, pleorama a j.-2. Obrazy, kolorovanΘ kresby, nynφ nejΦast∞ji barevnΘ fotografie za stereoskopick²mi skly, je₧ krajiny, m∞sta nebo v²jevy zv∞tÜujφ na skuteΦnou velikost.3. P∙vabn² a pestr² rozhled po krajin∞. Kzl.
#######
#FB#
0K8
133A10
426A10
549A10
581F62
837B4
#FE#
#ED#
HESLO:Panormitanus##%1902%53%198%190828
Panormitanus vi z Beccadelli 1).
#######
#FB#
0K12
18F10
#FE#
#ED#
HESLO:Panormos##%1902%53%207%190829
Panormos, lat. Panormus, viz Palermo.
#######
#FB#
0K8
15B8
29O7Vxs0x00094573/0x0000007C/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1901%93%380%190413
#FE#
#ED#
HESLO:Panorpa##%1902%53%215%190830
Panorpa, zool., v. Panorpata.
#######
#FB#
0K7
19O9Vxs0x000FB964/0x000003EA/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%53%223%190831
#FE#
#ED#
HESLO:Panorpata##%1902%53%223%190831
Panorpata, srpice, jest °ßd druhdy ke hmyzu sφ¥ok°φdlΘmu poΦφtan², kter² nßpadn∞ vyznaΦen jest ·sty ku₧elovit∞ a₧ rypßkovit∞ prodlou₧en²mi, holen∞mi ostruhat²mi a chodidly 5Φlen²mi. K°φdla, pokud jsou vyvinuta, jsou ·zkß se ₧ilkami mßlo rozv∞tven²mi. OΦka jednoduchß bu∩ schßzejφ nebo jsou vyvinuta. RozÜφ°eny jsou v 6 rodech po celΘm sv∞t∞. V Evrop∞ nachßzφme 3 rody, z nich₧ 2 ₧ijφ takΘ v ╚echßch, toti₧ Panorpa L. a Boreus Ltr. (v. t.). Panorpa mß oΦka jednoduchß i k°φdla vyvinuta, tykadla nitkovitß a drßpky siln∞ h°ebenitΘ. SameΦkovΘ jsou nßpadni zadeΦkem ponenßhlu sice z·₧en²m, ale ukonΦen²m vejΦit²mi klφÜtkami. Jest to drav² hmyz, poletujφcφ v k°ovinßch a nßpadn² k°φdly obyΦejn∞ Φern∞ skvrnit²mi a nap°φΦ pßskovan²mi. Larvy rovn∞₧ dravΘ ₧ijφ v zemi. Rod rozÜφ°en jest v Φetn²ch druzφch po Evrop∞, Asii a Sev. Americe; u nßs ₧ije 5 druh∙; nejhojn∞jÜφ jest [Panorpata] communis L., srpice obecnß, vyznaΦenß k°φdly, zdoben²mi 1 nebo 2 p°φΦn²mi Φern²mi pßsky a n∞kolika skvrnami. Kpk.
#######
#FB#
0K9
11F6
406F23
440B7
866A11
878B8
891F6
987B4
#FE#
#ED#
HESLO:PanoÜe##%1902%53%430%190832
PanoÜe, zeman, kter² vstoupiv do dru₧iny n∞kterΘho pßna slφbil mu posluÜenstvφ a byl pod∞len od n∞ho nßpravou (statkem mansk²m). [PanoÜe]-Üi byli nejni₧Üφm stupn∞m Ülechty a zemanstva v∙bec. Srv. ╚echy, str. 518 b a 537 b.
#######
#FB#
0K6
129A8
196O5Vxf0x0000001E/0x00005351/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0601%1%8%060001
212B1
220B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnov##%1902%53%480%190833
Pßnov, vφska na Morav∞, okr. a pÜ. Vel. ByteÜ, fara Svatoslava' 9 d., 62 ob. Φ. (1890), ml²n.-Osada byla vladyck²m dvorem a odtud zval se v XIV. a XV. stol. zemansk² rod.
#######
#FB#
0K5
#FE#
#ED#
HESLO:Panovßnφ##%1902%53%521%190834
Panovßnφ (dominatio) naz²val se ve starΘm ΦeskΘm prßvu t°etφ stupe≥ exekuce, kter² nßsledoval po zvodu (v. t.). Po dvou ned∞lφch od zvodu provedeno bylo se strany p∙voda (₧alobce) pomocφ komornφka prvΘ [Panovßnφ], po n∞m₧ pak nßsledovalo po sv. Havle nebo sv. Ji°φ nejblφ₧e p°φÜtφm [Panovßnφ] druhΘ a pak [Panovßnφ] t°etφ. Jestli₧e trojφ[Panovßnφ], zvanΘ [Panovßnφ]-m jalov²m, uplynulo bezv²sledn∞, nastalo odhßdßnφ (v. t.) a kdy₧ ani po tomto exekuΦnφm ·konu ₧alovan² nezaplatil, p°ikroΦilo se k plnΘmu [Panovßnφ], k poslednφmu stupni exekuΦnφmu, kde₧ se p∙vod stßval pßnem exekutova statku. Vφce o tom viz u VÜehrda IV. 15.
#######
#FB#
0K8
10B9
97F5
202A10
282A10
305A10
337A10
355A10
368F7
407F8
504A10
#FE#
#ED#
HESLO:Pano₧ka##%1902%54%83%190835
Pano₧ka (pseudopodiun) viz Prvoci.
#######
#FB#
0K7
9B12
27O6Vxt0x005A572C/0x00003150/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2009%89%174%204036
#FE#
#ED#
HESLO:Panpo1ismus##%1902%54%91%190836
Panpo1ismus (°ec.), stßle harmonickΘ spolup∙sobenφ svobody a zßkona na zßklad∞ rovnoprßvnosti lidφ.
#######
#FB#
0K11
#FE#
#ED#
HESLO:Panpsychismus##%1902%54%116%190837
Panpsychismus (z °ec.), oduÜevn∞nφ vÜelik²ch bytostφ. Tak jest na p°. nauka Fechnerova (v. t.) [Panpsychismus] Viz Hylozoismus.
#######
#FB#
0K13
76F10
95A15
115O11Vxk0x00728ED4/0x00000B71/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1111%28%33%116938
#FE#
#ED#
HESLO:Panromanismus##%1902%54%141%190838
Panromanismus, takΘ panlatinismus, slove politick² sm∞r, sna₧φcφ se vÜecky romßnskΘ Φi latinskΘ nßrody sjednotiti v jednom stßt∞.
#######
#FB#
0K13
20F13
#FE#
#ED#
HESLO:Panseron##%1902%54%174%190839
Panseron [pansron] Auguste Mathieu, skladatel franc. (*1796 v Pa°φ₧i-å1859 t.). Ji₧ r. 1804 vstoupil do konservato°e a r. 1813 dostalo se mu velikΘ ceny skladatelskΘ za kantßtu Herminie. Potom [Panseron] odebral se na ·traty stßtnφ do Italie, do N∞mecka a Ruska, naΦe₧ r. 1818 vrßtil se do Pa°φ₧e, kde stal se r. 1824 prof. zp∞vu na konservato°i. Prvnφ jeho opera La grille du parc nem∞la valnΘho ·sp∞chu, rovn∞₧ komickΘ jednoaktovky Deux Cousines (1821) a L'Θcole de Rome (1827). Za to jeho romance, poΦtem p°es p∞t set, zajistily mu jmΘno evropskΘ; nejΦeln∞jÜφ z nich jsou: Le songe de Tartini, Petit-Blanc, Malvina, Valsons encore, Vogue, nia nacelle a j. Mimo to napsal dv∞ st∞ nocturn, mÜe, koncertnφ kusy pro hoboj, k°φdlovku, flΘtnu a j. nßstroje a jest autorem n∞kolika vynikajφcφch d∞l didaktick²ch, vysoko cen∞n²ch, jako: ABC musical; SolfΘges; MΘthodes de vocalisation, uΦebnice podnes u₧φvanß; TraitΘ de l'harmonie pratique et des modulations a j.
#######
#FB#
0K8
19F15
177B9
193A10
364B17
434B13
457B15
576B77
832B47
906B48
#FE#
#ED#
HESLO:Panskß sn∞movna##%1902%54%356%190840
Panskß sn∞movna viz Sn∞movna.
#######
#FB#
0K15
20O8Vxw0x003A4C31/0x0000001D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2306%47%422%232193
#FE#
#ED#
HESLO:Pansk²##%1902%54%364%190841
Pansk² ze St°ezetic, p°φjmenφ rodiny vladyckΘ, jejφ₧ prvotnφm sφdlem byla ves St°ezetice u Hradce KrßlovΘ. BeneÜ, p°edek jejich, dr₧el Radostov, kter² potomek jeho Jakub ok. r. 1566 prodal. Tento Jakub usadil se pak v PlaΦicφch a r. 1574 koupil dv∙r PlotiÜt∞. Potomek è¥astn² prodal zase PlotiÜt∞ (1599), koupil Jesenici, kterou zase r. 1617 prodal. Za to koupil Mal² Barchov, kter² r. 1628 opustiv ze zem∞ se vyst∞hoval. Brat°φ è¥astnΘho byli KryÜtof a Ji°φ (å1612) a tohoto synovΘ Jakub a Jan. Ti vÜichni prodali r. 1612 ves Prask, kterou po Adamovi SlatinskΘm z Hostovic zd∞dili. Syn è¥astnΘho byl Vßclav, jen₧ Barchov pro dluhy vzφti necht∞l (1630); druh² syn Bed°ich, jen₧ r. 1627 ujel ze zem∞ a slou₧il èvΘd∙m, a₧ do r. 1666 marn∞ se namßhal o navrßcenφ Barchova. Od n∞kterΘho z p°edeÜl²ch pochßzel Jan BeneÜ, jen₧ s Evou Felicianou Hostiva°skou z Kostelce, ovd. Falkenhanovou (å1651), vy₧enil statky Soudice, Pet°etφn a B∞lou v pruskΘ Φßsti knφ₧. KrnovskΘho, jeho₧ byl zemsk²m soudcem. Z∙stavil druhou man₧. Marii Äofii z Landsberka a dcery Al₧b∞tu Konstancφ, ovd. Bryksovou z Moncle, Annu Marii, vd. Meisingerovou z G°imaly, a AlΘnu Äofii, vd. Kyselovskou, kterΘ r. 1670-77 statky otcovskΘ prodaly. SΦk.
#######
#FB#
0K6
10F9
107F5
164F5
268F7
444F14
483F11
664F7
805F10
1048F18
1092F10
1135F12
1207B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pansk² stav##%1902%54%58%190842
Pansk² stav byl v zemφch Φesk²ch, polsk²ch a uhersk²ch stav vyÜÜφ Ülechty, stav pßn∙ (domini, barones, magnates), naproti stavu Ülechty ni₧Üφ, stavu vladyk∙, rytφ°∙. Co se t²Φe [Pansk² stav]-kΘho [Pansk² stav]-u v ╚echßch, srv. ╚echy, str. 484 b, 518, 537 b.
#######
#FB#
0K11
80F4
86B25
177A13
196A13
244B1
256B2
#FE#
#ED#
HESLO:Pßnsk² strach##%1902%54%107%190843
Pßnsk² strach, lΘpe pßnskΘ zd∞Üenφ, viz Pßn a Pßnika.
#######
#FB#
0K13
20F14
40O12Vxs0x000DA6DF/0x000000A4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%33%339%190664
#FE#
#ED#
HESLO:Panslavismus##%1902%54%124%190844
Panslavismus viz SlovanΘ, d∞jiny.
#######
#FB#
0K12
17O7Vxw0x002E682D/0x000004B4/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2305%29%66%231877
#FE#
#ED#
HESLO:Pansofie##%1902%54%132%190845
Pansofie (z °ec.), vÜev∞da. obsahujφcφ znalost vÜelik²ch lidsk²ch nauk. VÜev∞dnou encyklopaediφ zanßÜeli se na p°. Komensk² (Pansophiae diatyposis, 1643) a Leibniz.
#######
#FB#
0K8
19F7
#FE#
#ED#
HESLO:Pantagraf##%1902%54%165%190846
Pantagraf viz Pantograf.
#######
#FB#
0K9
14O9Vxs0x00100E33/0x000007B3/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%1902%56%265%190866
#FE#
#ED#
HESLO:Pantagruel##%1902%54%174%190847
Pantagruel [pantagryΦl], syn Gargantu∙v, hrdina Rabelaisova romßnu ╗Gargantua et [Pantagruel], ½. V mysteriφch XV. stol. [Pantagruel] jest ∩ßbel, jen₧ hßzφ spφcφm s∙l do ·st. U Rabelaisa proto mß [Pantagruel] lo∩ solnou a vlßdne Dipsod∙m (╗Äφzniv²m½).
#######
#FB#
0K10
20D1
81A12
121A12
196A12
#FE#
#ED#
HESLO:Pantaleon##%1902%54%223%190848
Pantaleon, svat², lΘka° umuΦen² v NikomΘdii za Maximißna, jeden ze 14 sv. Pomocnφk∙, jeho₧ svßtek sv∞tφ se 27. Φce, patron lΘka°∙v.
#######
#FB#
0K9
#FE#
#ED#
HESLO:Pantaleon##%1902%54%256%190849
Pantaleon nebo pantalon, hudebnφ nßstroj, zlepÜen² to cimbßl, pojmenovan² od Ludvφka XIV. dle vynßlezce Pantaleona Hebenstreita (1660-1750). St°evovΘ struny napjatΘ na strunnφku a tluΦenΘ paliΦkami vydßvaly lφbezn² zvuk a nßstroj byl p°edch∙dcem pozd∞jÜφho piana. Kdy₧ pak [Pantaleon] vyÜel z m≤dy, p°eÜlo jeho jmΘno na klavφry starÜφ formy, kde kladφvka dopadala na struny sh∙ry.
#######
#FB#
0K9
15F8
273A11
#FE#
#ED#
HESLO:Pantalφr##%1902%54%339%190850
Pantalφr viz Bandelier.
#######
#FB#
0K8
13O10Vxc0x0017976E/0x0000021D/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0303%22%240%031457
#FE#
#ED#
HESLO:Pantalon##%1902%54%347%190851
Pantalon nebo pantalone, komickß charakternφ maska italskΘ lidovΘ komΘdie, jejφm₧ podstatn²m zevnφm znakem byly dlouhΘ ΦervenΘ kalhoty (pantalony, v. t.), dlouh² Φern² plßÜ¥ s krßtk²mi rukßvy, °eΦen² zimarra, a pantofle. Vznikla v Benßtkßch a mluvφvala takΘ v benßtskΘm pod°eΦφ. P°edstavovala starΘho pedantickΘho a lakomΘho doktora, sm∞ÜnΘho a p°ihlouplΘho, Φasto zamilovanΘho. Jeho sluha Harlek²n tropφ si z n∞ho ÜaÜky a uvßdφ jej v situace komickΘ. Odtud sluly pantalonßdy vÜecky bujnΘ, ba Φasto hrubΘ kusy divadelnφ, by¥ v nich ani osoba [Pantalon]-ova nevystupovala.
#######
#FB#
0K8
14F9
136F9
200B7
464F11
542A10
#FE#
#ED#
HESLO:Pantalony##%1902%54%463%190852
Pantalony, z franc. pantalon, slovou dlouhΘ, a₧ po kotnφky sahajφcφ kalhoty, modernφ od velikΘ revoluce francouzskΘ podnes, na rozdφl od krßtk²ch, po kolena sahajφcφch spodk∙, franc. culotte (odtud °φkalo se sansculottes t∞m, kdo nosili dlouhΘ kalhoty). P∙vodn∞ byl to kroj benßtsk², pojmenovan² dle komickΘ charakternφ masky Pantalone (v. t.), a nosφvali jej p°i mumrajφch ji₧ na dvo°e Jind°icha III. Valois. Sßm Richelieu tanΦil p°ed Annou Rakouskou sarabandu v [Pantalony]-nech ze zelenΘho sametu. Ale pokusy zobecniti [Pantalony] tehda se nezda°ily. S poΦßtku nosφvala se k [Pantalony]-n∙m krßtkß kazajka zvanß carmagnole a Φervenß Φepice. Ani tehda nebyly jeÜt∞ [Pantalony] krojem obecn²m, a₧ Bed°ich VilΘm III. Prusk² r. 1797 v Teplicφch zaΦal nositi je na ulici a potom [Pantalony] rychle se rozÜφ°ily a zatlaΦily kolenice nadobro. [Pantalony] vedly r. 1792 k vynßlezu Ülφ.
#######
#FB#
0K9
20B8
183B7
208B12
326F9
464A11
522A11
578A11
615B10
667A11
777A11
839A11
#FE#
#ED#
HESLO:Pantano##%1902%55%74%190853
Pantano Edoardo, politik ital. (*1843 v Assoru na Sicilii). Studoval lΘka°stvφ a oddal se Φinnosti socißlnφ a politickΘ. Bojoval pod Garibaldim, redigoval demokrat. list ╗Dovere½, p°edsedal po Alb. Mariovi sdru₧enφ Lega della democrazia a zvolen do sn∞movny (1886), kde₧ vedl obstrukci za debaty o omezenφ svobody tiskovΘ, spolΦovacφ a shroma₧∩ovacφ (1899-1900).
#######
#FB#
0K7
8F7
#FE#
#ED#
HESLO:Pantelefon##%1902%55%149%190854
Pantelefon, telefonick² vysφlaΦ (mikrofon), kter² sestrojil de Locht-Labye, sklßdß se ze Φty°hranΘ destiΦky 15 cm dl. a stejn∞ ÜirokΘ. DestiΦka velmi teninkß zav∞Üena jest na dvou pΘrech vertikßln∞, na zpodnφ hran∞ uprost°ed p°ipevn∞n jest uhlov² kotouΦek, kter² se dot²kß jinΘ destiΦky st°φbrnΘ nebo platinovΘ. Zvukov²mi vlnami rozechvφvß se destiΦka kovovß, a tφm m∞nφ se kontakt kovu a kotouΦku uhlovΘho a povstßvajφ tak zm∞ny odporu galvanickΘho jako p°i jin²ch mikrofonech. Locht-Labye zkouÜel rozmanitΘ desky pro ·pravu [Pantelefon] u, na p°. slφdovou, kovovou, pergamenovou atd. NejlΘpe osv∞dΦila se destiΦka korkovß, kterß p°i p°enßÜenφ nejmΘn∞ pozm∞≥uje hlas lidsk². [Pantelefon] LochtLabye∙v jest tak citliv², ₧e lze k vysφlaΦi mluviti obyΦejn²m hlasem i ze vzdßlenosti 15 m. nvk.
#######
#FB#
0K10
60F14
111B2
526A12
676A12
783B2
786B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pantelegraf##%1902%55%306%190855
Pantelegraf jest ka₧d² telegraf za°φzen² pro autografickΘ p°enßÜenφ pφsma, kreseb a pod. SpoleΦn²m principem vÜech [Pantelegraf] ∙ jest chemick² ·Φinek elektrickΘho proudu, kter² prochßzeje hrotem na papφr n∞jakou solφ impregnovan² tuto lßtku rozklßdß a papφr zabarvuje. Vysφlßnφ a p°ijφmßnφ autografu °eÜeno bylo hlavn∞ dvojφm zp∙sobem. P°i prvΘm pohybuje se hrot p°ijφmaΦe v p°φmkßch rovnob∞₧n²ch, vzßjemn∞ velmi blφzk²ch, tak ₧e se pßsmo neb v²kres rozlo₧φ na °adu bod∙ resp. Φßrek, le₧φcφch v rovnob∞₧n²ch p°φmkßch. Tyto body a Φßrky reprodukuje p°ijφmaΦ, jeho₧ pohyb musφ b²ti s vysφlaΦem ·pln∞ souΦasn², synchronnφ. [Pantelegraf]-y druhΘho zp∙sobu za°φzeny jsou tak, ₧e se pohyb hrotu vysφlaΦe rozklßdß ve dv∞ slo₧ky urΦit²ch sm∞r∙, tyto slo₧ky souΦasn∞ p°enßÜejφ se na p°ijφmaΦ, kter² hrotem sv²m reprodukuje vÜecky pohyby hrotu p°ijφmacφho. P°φstroje tohoto zp∙sobu naz²vajφ se tΘ₧ telautografy. NejstarÜφm [Pantelegraf]-em, kterΘho se v praxi po n∞jak² Φas u₧φvalo, byl [Pantelegraf] Caselliho (viz Caselli). Telegrafem tφmto spojena Pa°φ₧ s Lyonem r. 1866; odesφlßno jφm a₧ 33 depeÜφ za hodinu. Platilo se 3 franky za 1 depeÜi, autogramm neb v²kres na ploÜe 24 cm. AΦkoliv [Pantelegraf] Caselliho znaΦn∞ zjednoduÜen a zlepÜen na p°. Meyerem, d'Arlincourtem, Lenoirem a jin²mi, p°ece ani tyto modifikace jeho v praxi se neujaly. Z telautograf∙, kterΘ sestrojili na p°. Jordery, Cowper, Hart Robertson, budi₧ zvlßÜt∞ p°ipomenut duchapln² vynßlez E. Graye, kter²m autogrammy a v²kresy velmi v∞rn∞ na menÜφ vzdßlenosti se p°enßÜejφ. V poslednφ dob∞ sestrojili telautografy s p°ijφmaΦem fotografick²m Pollßk a Virßg a in₧en²r Gruhn. Ostatn∞ viz Telegrafie. Podrobnosti srv.: H. Thomas, TraitΘ de TΘlΘgraphie Θlectrique (Pa°φ₧, 1894). nvk.
#######
#FB#
0K11
115A13
622A13
890F12
915A13
979A13
993F9
1008O7Vxe0x001630F0/0x00000244/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%0502%99%537%051780
1171B3
1183A13
1243F33
1378F31
1457F5
1606F14
1631F5
1650O10Vxy0x00112533/0x0000E4D0/Ottova encyklopedie na CD-ROM/line.exe Otta##%2502%70%281%251014
1739B4
#FE#
#ED#
HESLO:Pantellaria##%1902%55%91%190856
Pantellaria, Pantelleria (starov. Cossura nebo Cosyra), ostr∙vek sopeΦnΘho p∙vodu mezi Afrikou a Siciliφ, nßle₧ejφcφ k ital. prov. trapanskΘ, se 7315 ob. (1881) mluvφcφmi nß°eΦφm arabsk²m, promφÜen²m slovy italsk²mi. Ostrov mß 150 km2 a hlavnφ horstvo zdvihß se do v²Üe 836 m n. m. P∙da je celkem ·rodnß, zejmΘna v ·dolφch da°φ se vφno, oliva, ovocnΘ stromovφ a bavlnφk. Mimo to jsou zde ΦetnΘ teplΘ prameny.-Hlavnφ mφsto [Pantellaria] neb Oppidola na sev.-zßp. b°ehu ostrova se starou tvrzφ, slou₧φcφ nynφ za stßtnφ v∞zeni; p°φstav (r. 1894 dosßhl tu obchod 73.400 t) a majßk. ObyvatelΘ ₧ivφ se hlavn∞ obehodem.
#######
#FB#
0K11
13F11
34B7
47B6
231B2
233H1
274B1
409F12
422A13
440F8
566B1
#FE#
#ED#
HESLO:Pantenius##%1902%55%215%190857
Pantenius Theodor Hermann, spisov. n∞m. (*1843 v Mitav∞). Otec jeho byl lidov²m spisov. a kazatelem lotyÜsk²m. Syn studoval theologii, vyuΦoval v Rize (1870-76), naΦe₧ se p°esφdlil do Lipska, kde₧ zprvu spoluvydßval, pozd∞ji sßm redigoval list ╗Daheim½ a od r. 1886 i Velhagen Klasingovy ╗Monatshefte½. Nynφ ₧ije v Berlφn∞, kam p°esφdlila se redakce obou list∙v uveden²ch. Kuronskß jeho domovina zraΦφ se v jeho vypravovßnφch, vzpomφnkßch z mladosti i v romßn∞ historickΘm, k jeho₧ mistr∙m [Pantenius] nßle₧φ. Kuronskou Ülechtu doby reformaΦnφ lφΦφ v nejlepÜφm a nejzralejÜφm svΘm dφle: Die von Kelles (1885) Mimo m∞ vydal (zprvu psal pod pseudon. Theodor Hermann): Wilhelm Wolfschild (2. vyd.1873); Allein und frei (1875); Das rote Gold (1881); Im GotteslΣndchen (1880-81, 2 sv.); KurlΣndische Geschichten (1892). Od r. 1898 vychßzejφ jeho Gesammelte Romane.
#######
#FB#
0K9
10F15
490A11
587B14
648F15
666B18
700B15
724B13
746B17
782B24
#FE#
#ED#
HESLO:Pantheismus##%1902%55%389%190858
Pantheismus (z °ec.) jest monistick² nßzor sv∞ta, kter² dualismem uznßvanΘ principy tv∙rce. boha i stvo°en² sv∞t prohlaÜuje za podstatu jednu, dßvaje takto p°φrod∞, na jejφ₧ odliÜenost oproti bohu dualismus theologick² klade zvlßÜtnφ d∙raz, ·pln∞ utonouti v bohu, sv∞t jest tedy s bo₧skou podstatou toto₧n². [Pantheismus] neuznßvß boha mimosv∞tΘho, vyzvedaje ontologickou strßnku boha jako bytosti v∞ΦnΘ, vÜeobsahujφcφ, a co pak se domnφvßme vid∞ti jako v∞ci, nejsou ne₧ akcidence, nahodilΘ p°φpadnosti, jimi₧ tento sv∞tov² bo₧sk² zßklad se nßm projevuje. EleatickΘ ┌n ka╖ pìn jedno-vÜe jevφ se zde p°eneseno na pomysl boha a zd∙raz≥uje se tak strßnka jeho absolutnφho bytovßnφ. [Pantheismus] neuznßvß individualisace, n²br₧ jen veÜkero a proto i boha nechßpe individußln∞, jako theismus. Je-li atheismus sv∞t bez boha, theismus klad osobitΘho boha proti stvo°enΘ p°φrod∞, [Pantheismus] Φili vÜebo₧stvφ jest v²raz jednotnosti boha s vÜehomφrem. Ne vÜak ka₧dß zvlßÜtnφ v∞c jest bohem (fetiÜismus), n²br₧ soubor veÜkerenstva Φili vesmφr jest ta jedinß bytnß pravdivost. VÜechna individuace je h°φch (systΘmy filosofiφ indick²ch). OvÜem, jak nynφ kvalitativn∞ celek se urΦuje, odstinujφ se i rozliΦnΘ formy [Pantheismus]-mu. Tam, kde se bΘ°e hmota, jak se jevφ obyΦejnΘmu smyslovΘmu chßpßnφ, za podstatu veÜkera, mo₧no mluviti o [Pantheismus]-mu empirickΘm, kter²₧ v tomto p°φpad∞ jest toto₧n² s materialismem. Protivou tohoto jest [Pantheismus], kter² za podstatu sv∞tovou vyhlaÜuje rozum a chßpe d∞nφ sv∞tovΘ jako pochod logick². P°φroda jest sezjevn∞n² pojem, idea ve svΘ jinakosti (Hegel). Spekulativnφ tolikΘ₧ formou [Pantheismus]-mu jest systΘm Spinoz∙v, jeho₧ B∙h se nßm jevφ myÜlenφm a rozsßhlostφ (prostorem), kterΘ₧ protivy vÜak vpodstat∞ sv∞ta spl²vajφ vjedno. Jejich rozstoupenφ platφ ne pro absolutno, ale jen pro naÜe poznßvßnφ. [Pantheismus] psychologick² jako vÜeduÜstvφ, oduÜevn∞nφ veÜkerenstva, jest star² hylozoismus.-Theosofie Brßhmanskß, EleatΘ, Novoplat≤nismus, nauka G. Bruna, Vaniniho, Spinozy a idealistickΘ metafysiky n∞meckΘ (Schelling a Hegel) jsou nejznßm∞jÜφ zjevy pantheistick²ch nßzor∙. [Pantheismus] s theismem spojiti pokusil se Fortlage (v. t.). Srv. Deisenberg, Theismus u. [Pantheismus], geschichtsphilosophische Untersuchungen (Vφd., 1880); Desdouits, Le PanthΘisme (1897). Zb.
