<meta http-equiv='pics-label' content='(pics-1.1 "http://www.icra.org/ratingsv02.html" comment "ICRAonline EN v2.0" l gen true for "http://interval.cz" r (nz 1 vz 1 lz 1 oz 1 cz 1) "http://www.rsac.org/ratingsv01.html" l gen true for "http://interval.cz" r (n 0 s 0 v 0 l 0))' />
<h2>Novß ekonomika a globßlnφ informaΦnφ spoleΦnost</h2>
<p id='prepend'>Cφlem tohoto textu je struΦnΘ vysv∞tlenφ v²znamu a vzßjemn²ch souvislostφ Φasto velmi odliÜn∞ pou₧φvan²ch a interpretovan²ch pojm∙ novß ekonomika a informaΦnφ spoleΦnost, kterΘ jsou klφΦovΘ pro pochopenφ ÜirÜφch souvislostφ rozvoje elektronickΘho podnikßnφ (e-businessu).</p>
<h3>Teorie inovacφ a dlouhodob²ch hospodß°sk²ch cykl∙</h3>
<p>Zßkladnφm teoretick²m v²chodiskem pro pochopenφ pojm∙ <strong>novß ekonomika</strong> a <strong>globßlnφ informaΦnφ spoleΦnost</strong> je inovaΦnφ mechanismus dlouhodob²ch hospodß°sk²ch cykl∙, za jeho₧ tv∙rce je pova₧ovßn rakousk² ekonom Joseph Alois Schumpeter (1883-1950), p∙vodem z T°eÜti na Morav∞. Schumpeter sestavil ucelen² systΘm hospodß°sk²ch cykl∙ a empiricky dokßzal, ₧e jsou determinovßny pokroky ve v∞deckotechnickΘm rozvoji (inovacemi obecn∞). Ve sv²ch pracφch Schumpeter navazoval p°edevÜφm na poznatky ruskΘho ekonoma Nikolaje DimitrijeviΦe Kondrat∞va (1892-1938), jeho₧ jmΘno nesou <em>dlouhodobΘ cykly (vlny trvajφcφ 45 a₧ 60 let) vyvolanΘ inovacemi nejvyÜÜφch °ßd∙</em>.</p>
<p>Schumpeter sßm definoval t°i Kondrat∞vovskΘ (K) vlny - obdobφ uhlφ a pßry (1770-1840), obdobφ ₧eleznic a mechanizace v²roby (1840-1890) a obdobφ elekt°iny (1890-1940). Americk² ekonom Foster pozd∞ji definoval navazujφcφ Φtvrtou vlnu - obdobφ elektroniky a mikroelektroniky (1940-1990). Stßvajφcφ K vlna se nejΦast∞ji oznaΦuje jako <em>obdobφ informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ</em>.</p>
<h3>Novß ekonomika</h3>
<p>HistorickΘ zkuÜenosti ukazujφ, ₧e v²voj ve v²rob∞ p°edurΦuje v²voj ve spoleΦnosti. Ve v²kladu je proto vhodnΘ postupovat sm∞rem od novΘ ekonomiky k informaΦnφ spoleΦnosti. Z mnoha charakteristik takzvanΘ novΘ ekonomiky se dnes jako nejsprßvn∞jÜφ jevφ tvrzenφ, ₧e se jednß o <em>m≤dnφ oznaΦenφ</em> zm∞n, kterΘ v ekonomice vyvolßvß p°φliv 5. Kondrat∞vovy vlny, tedy rozvoj informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ.</p>
<p>Dynamizujφcφm prvkem novΘ ekonomiky jsou <em>globßlnφ racionalizaΦnφ inovace</em>. Zdrojem hlavnφch zm∞n jsou f·ze a akvizice firem (vznik globßlnφch firem), automatizace s vyu₧itφm modernφch informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ a mo₧nosti vytvß°enφ flexibilnφch, pru₧n²ch a ·sporn²ch podnikatelsk²ch sφtφ a virtußlnφch podnik∙, kterΘ jsou protivßhou velk²ch nadnßrodnφch spoleΦnostφ.</p>
<p>Pro novou ekonomiku je charakteristickß Φasto pou₧φvanß p°edpona "e", respektive p°φvlastek "elektronick²". Mezi nejΦast∞ji pou₧φvanß spojenφ pat°φ e-business (elektronickΘ podnikßnφ), e-commerce (elektronick² obchod), e-procurement (elektronick² nßkup), e-SCM (elektronickΘ °φzenφ dodavatelskΘho °et∞zce), e-marketing (elektronick² marketing), e-payments (elektronickΘ platby) nebo e-HRM (elektronickΘ °φzenφ lidsk²ch zdroj∙). Mimo oblast podnikßnφ jsou to nap°φklad e-learning (elektronickΘ vzd∞lßvßnφ), e-gambling (elektronickΘ hranφ zßbavn²ch her) nebo e-government (slu₧by elektronickΘ stßtnφ sprßvy).</p>
<h3>InformaΦnφ spoleΦnost</h3>
<p>Hlavnφmi rysy informaΦnφ spoleΦnosti jsou p°evaha prßce s informacemi, interaktivita, integrace a globalizaΦnφ tendence. Z technologickΘho pohledu lze °φci, ₧e informaΦnφ spoleΦnost je spoleΦnost s vysokou mφrou <em>vyu₧φvßnφ informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ zalo₧en²ch na prost°edcφch v²poΦetnφ techniky</em> a s nimi spojenou digitalizacφ. InformaΦnφ spoleΦnost tak v podstat∞ oznaΦuje spoleΦnost v obdobφ novΘ ekonomiky.</p>
<p>Pojem informaΦnφ spoleΦnost je pojmem stavov²m a nikoli dynamick²m. Pokud se budeme dr₧et vazby na teorii dlouhodob²ch ekonomick²ch cykl∙, pak lze p°edchozφ stßdia v jejφm v²voji odvodit podle dosavadnφch Kondrat∞vovsk²ch vln. Zatφmco stßvajφcφmu obdobφ budou dominovat <em>interaktivnφ mΘdia</em>, jako je internet nebo digitßlnφ televize, a bezdrßtovΘ komunikaΦnφ sφt∞, p°edchozφ stßdium ve v²voji informaΦnφ spoleΦnosti bylo obdobφm klasickΘho analogovΘho televiznφho vysφlßnφ a pevn²ch telefonnφch sφtφ. Ve vzdßlen∞jÜφ minulosti plnily ·lohu rozhodujφcφho informaΦnφho mΘdia rozhlas a tisk. V oblasti komunikace to bylo telegrafnφ spojenφ, nebo nap°φklad ₧elezniΦnφ doprava.</p>
<p>Termφn informaΦnφ spoleΦnost nelze sm∞Üovat s pojmy agrßrnφ nebo <em>industrißlnφ spoleΦnost</em>. Zatφmco p°φvlastky agrßrnφ a industrißlnφ oznaΦujφ lidskou spoleΦnost podle p°eva₧ujφcφho charakteru ekonomiky, pojem informaΦnφ spoleΦnost charakterizuje spoleΦnost podle povahy nejΦast∞ji pou₧φvan²ch nßstroj∙ a technologiφ pro zpracovßnφ informacφ. Nßstupcem agrßrnφ a industrißlnφ, pop°φpad∞ postindustrißlnφ spoleΦnosti nenφ spoleΦnost informaΦnφ, jak se n∞kdy myln∞ usuzuje, n²br₧ spoleΦnost slu₧eb. (S obecnou definicφ slu₧eb byly v₧dy problΘmy. Jako slu₧by se velmi Φasto pova₧ovala nehmotnß. V podmφnkßch informaΦnφ spoleΦnosti vÜak ji₧ tato charakteristika nem∙₧e obstßt. Mnohem vhodn∞jÜφ je proto oznaΦenφ slu₧eb jako produkce, kterou nelze skladovat.)</p>
<p>V rozvinut²ch ekonomikßch vytvß°ejφ slu₧by v souΦasnΘ dob∞ vφce jak polovinu produktu. Ve Spojen²ch stßtech americk²ch vytvß°φ tercißlnφ sektor dokonce ji₧ vφce ne₧ 80 % HDP. Vedle ÜirokΘ skupiny ve°ejn²ch slu₧eb, stavebnφch pracφ, dopravy, zdravotnictvφ, obchodu (zejmΘna pak marketingu), mΘdiφ (zejmΘna digitßlnφ mΘdiφ), finanΦnφch slu₧eb, vzd∞lßvßnφ (vΦetn∞ celo₧ivotnφho vzd∞lßvßnφ) a telekomunikaΦnφch slu₧eb (zejmΘna bezdrßtov²ch digitßlnφch sφtφ) je velkß Φßst produktu tvo°ena slu₧bami z oblasti v²zkumu, poradenstvφ, ochrany ₧ivotnφho prost°edφ, zdravΘho ₧ivotnφho stylu Φi volnΘho Φasu (kultura, sport, cestovßnφ a podobn∞).</p>
<h3>Globalizace</h3>
<p>P°i pou₧φvßnφ pojmu globalizace je velmi d∙le₧itΘ rozliÜovat mezi pojmy globalizace, globßlnφ a globalizujφcφ (se). Pojem globalizace oznaΦuje <em>proces</em>, jφm₧ se p°edm∞ty, vztahy a procesy globalizujφ a postupn∞ se tak stßvajφ globßlnφmi. O °ad∞ z nich lze hovo°it jako o globßlnφch teprve a₧ s masov²m rozÜφ°enφm modernφch informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ, tedy s p°φchodem novΘ ekonomiky a s tφm souvisejφcφm rozvojem informaΦnφ spoleΦnosti.</p>
<h3>Globßlnφ informaΦnφ spoleΦnost</h3>
<p>Vznikajφcφ prost°edφ lze velmi v²sti₧n∞ pojmenovat spojenφm <em>globßlnφ informaΦnφ spoleΦnost</em>. Ta p°inßÜφ celou °adu vynikajφcφch mo₧nostφ, nap°φklad mo₧nost snadno cestovat, komunikovat, obchodovat nebo se bavit. Vedle toho vÜak vznik globßlnφ informaΦnφ spoleΦnosti p°inßÜφ celou °adu problΘm∙, nap°φklad hromadnΘ rozesφlßnφ nevy₧ßdanΘ poÜty, nabourßvßnφ informaΦnφch systΘm∙ nebo tvorbu a distribuci poΦφtaΦov²ch vir∙. Ke vzniku obtφ₧φ dochßzφ takΘ v n∞kter²ch tradiΦnφch oblastech, nap°φklad p°i ochran∞ duÜevnφho vlastnictvφ nebo v oblasti zdan∞nφ.</p>
<h3>Souhrn</h3>
<p>Novß ekonomika a informaΦnφ spoleΦnost byly svΘho Φasu velmi populßrnφ pojmy, kterΘ potkal prudk² pßd potΘ, co "splaskla technologickß bublina" vytvo°enß na sklonku 20. stoletφ. SouΦasnou ned∙v∞ru v tyto pojmy vyvolalo zklamßnφ z usp∞chan²ch oΦekßvßnφ vklßdan²ch do rozvoje modernφch informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ. Zavrhovßnφ novΘ ekonomiky a globßlnφ informaΦnφ spoleΦnosti by vÜak bylo v tuto chvφli stejnou chybou jako jejich d°φv∞jÜφ p°ece≥ovßnφ.</p>
