Novß ekonomika a globßlnφ informaΦnφ spoleΦnost
Cφlem tohoto textu je struΦnΘ vysv∞tlenφ v²znamu a vzßjemn²ch souvislostφ Φasto velmi odliÜn∞ pou₧φvan²ch a interpretovan²ch pojm∙ novß ekonomika a informaΦnφ spoleΦnost, kterΘ jsou klφΦovΘ pro pochopenφ ÜirÜφch souvislostφ rozvoje elektronickΘho podnikßnφ (e-businessu).
Teorie inovacφ a dlouhodob²ch hospodß°sk²ch cykl∙
Zßkladnφm teoretick²m v²chodiskem pro pochopenφ pojm∙ novß ekonomika a globßlnφ informaΦnφ spoleΦnost je inovaΦnφ mechanismus dlouhodob²ch hospodß°sk²ch cykl∙, za jeho₧ tv∙rce je pova₧ovßn rakousk² ekonom Joseph Alois Schumpeter (1883-1950), p∙vodem z T°eÜti na Morav∞. Schumpeter sestavil ucelen² systΘm hospodß°sk²ch cykl∙ a empiricky dokßzal, ₧e jsou determinovßny pokroky ve v∞deckotechnickΘm rozvoji (inovacemi obecn∞). Ve sv²ch pracφch Schumpeter navazoval p°edevÜφm na poznatky ruskΘho ekonoma Nikolaje DimitrijeviΦe Kondrat∞va (1892-1938), jeho₧ jmΘno nesou dlouhodobΘ cykly (vlny trvajφcφ 45 a₧ 60 let) vyvolanΘ inovacemi nejvyÜÜφch °ßd∙.
Schumpeter sßm definoval t°i Kondrat∞vovskΘ (K) vlny - obdobφ uhlφ a pßry (1770-1840), obdobφ ₧eleznic a mechanizace v²roby (1840-1890) a obdobφ elekt°iny (1890-1940). Americk² ekonom Foster pozd∞ji definoval navazujφcφ Φtvrtou vlnu - obdobφ elektroniky a mikroelektroniky (1940-1990). Stßvajφcφ K vlna se nejΦast∞ji oznaΦuje jako obdobφ informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ.
Novß ekonomika
HistorickΘ zkuÜenosti ukazujφ, ₧e v²voj ve v²rob∞ p°edurΦuje v²voj ve spoleΦnosti. Ve v²kladu je proto vhodnΘ postupovat sm∞rem od novΘ ekonomiky k informaΦnφ spoleΦnosti. Z mnoha charakteristik takzvanΘ novΘ ekonomiky se dnes jako nejsprßvn∞jÜφ jevφ tvrzenφ, ₧e se jednß o m≤dnφ oznaΦenφ zm∞n, kterΘ v ekonomice vyvolßvß p°φliv 5. Kondrat∞vovy vlny, tedy rozvoj informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ.
Dynamizujφcφm prvkem novΘ ekonomiky jsou globßlnφ racionalizaΦnφ inovace. Zdrojem hlavnφch zm∞n jsou f·ze a akvizice firem (vznik globßlnφch firem), automatizace s vyu₧itφm modernφch informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ a mo₧nosti vytvß°enφ flexibilnφch, pru₧n²ch a ·sporn²ch podnikatelsk²ch sφtφ a virtußlnφch podnik∙, kterΘ jsou protivßhou velk²ch nadnßrodnφch spoleΦnostφ.
Pro novou ekonomiku je charakteristickß Φasto pou₧φvanß p°edpona "e", respektive p°φvlastek "elektronick²". Mezi nejΦast∞ji pou₧φvanß spojenφ pat°φ e-business (elektronickΘ podnikßnφ), e-commerce (elektronick² obchod), e-procurement (elektronick² nßkup), e-SCM (elektronickΘ °φzenφ dodavatelskΘho °et∞zce), e-marketing (elektronick² marketing), e-payments (elektronickΘ platby) nebo e-HRM (elektronickΘ °φzenφ lidsk²ch zdroj∙). Mimo oblast podnikßnφ jsou to nap°φklad e-learning (elektronickΘ vzd∞lßvßnφ), e-gambling (elektronickΘ hranφ zßbavn²ch her) nebo e-government (slu₧by elektronickΘ stßtnφ sprßvy).
InformaΦnφ spoleΦnost
Hlavnφmi rysy informaΦnφ spoleΦnosti jsou p°evaha prßce s informacemi, interaktivita, integrace a globalizaΦnφ tendence. Z technologickΘho pohledu lze °φci, ₧e informaΦnφ spoleΦnost je spoleΦnost s vysokou mφrou vyu₧φvßnφ informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ zalo₧en²ch na prost°edcφch v²poΦetnφ techniky a s nimi spojenou digitalizacφ. InformaΦnφ spoleΦnost tak v podstat∞ oznaΦuje spoleΦnost v obdobφ novΘ ekonomiky.
Pojem informaΦnφ spoleΦnost je pojmem stavov²m a nikoli dynamick²m. Pokud se budeme dr₧et vazby na teorii dlouhodob²ch ekonomick²ch cykl∙, pak lze p°edchozφ stßdia v jejφm v²voji odvodit podle dosavadnφch Kondrat∞vovsk²ch vln. Zatφmco stßvajφcφmu obdobφ budou dominovat interaktivnφ mΘdia, jako je internet nebo digitßlnφ televize, a bezdrßtovΘ komunikaΦnφ sφt∞, p°edchozφ stßdium ve v²voji informaΦnφ spoleΦnosti bylo obdobφm klasickΘho analogovΘho televiznφho vysφlßnφ a pevn²ch telefonnφch sφtφ. Ve vzdßlen∞jÜφ minulosti plnily ·lohu rozhodujφcφho informaΦnφho mΘdia rozhlas a tisk. V oblasti komunikace to bylo telegrafnφ spojenφ, nebo nap°φklad ₧elezniΦnφ doprava.
Termφn informaΦnφ spoleΦnost nelze sm∞Üovat s pojmy agrßrnφ nebo industrißlnφ spoleΦnost. Zatφmco p°φvlastky agrßrnφ a industrißlnφ oznaΦujφ lidskou spoleΦnost podle p°eva₧ujφcφho charakteru ekonomiky, pojem informaΦnφ spoleΦnost charakterizuje spoleΦnost podle povahy nejΦast∞ji pou₧φvan²ch nßstroj∙ a technologiφ pro zpracovßnφ informacφ. Nßstupcem agrßrnφ a industrißlnφ, pop°φpad∞ postindustrißlnφ spoleΦnosti nenφ spoleΦnost informaΦnφ, jak se n∞kdy myln∞ usuzuje, n²br₧ spoleΦnost slu₧eb. (S obecnou definicφ slu₧eb byly v₧dy problΘmy. Jako slu₧by se velmi Φasto pova₧ovala nehmotnß. V podmφnkßch informaΦnφ spoleΦnosti vÜak ji₧ tato charakteristika nem∙₧e obstßt. Mnohem vhodn∞jÜφ je proto oznaΦenφ slu₧eb jako produkce, kterou nelze skladovat.)
V rozvinut²ch ekonomikßch vytvß°ejφ slu₧by v souΦasnΘ dob∞ vφce jak polovinu produktu. Ve Spojen²ch stßtech americk²ch vytvß°φ tercißlnφ sektor dokonce ji₧ vφce ne₧ 80 % HDP. Vedle ÜirokΘ skupiny ve°ejn²ch slu₧eb, stavebnφch pracφ, dopravy, zdravotnictvφ, obchodu (zejmΘna pak marketingu), mΘdiφ (zejmΘna digitßlnφ mΘdiφ), finanΦnφch slu₧eb, vzd∞lßvßnφ (vΦetn∞ celo₧ivotnφho vzd∞lßvßnφ) a telekomunikaΦnφch slu₧eb (zejmΘna bezdrßtov²ch digitßlnφch sφtφ) je velkß Φßst produktu tvo°ena slu₧bami z oblasti v²zkumu, poradenstvφ, ochrany ₧ivotnφho prost°edφ, zdravΘho ₧ivotnφho stylu Φi volnΘho Φasu (kultura, sport, cestovßnφ a podobn∞).
Globalizace
P°i pou₧φvßnφ pojmu globalizace je velmi d∙le₧itΘ rozliÜovat mezi pojmy globalizace, globßlnφ a globalizujφcφ (se). Pojem globalizace oznaΦuje proces, jφm₧ se p°edm∞ty, vztahy a procesy globalizujφ a postupn∞ se tak stßvajφ globßlnφmi. O °ad∞ z nich lze hovo°it jako o globßlnφch teprve a₧ s masov²m rozÜφ°enφm modernφch informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ, tedy s p°φchodem novΘ ekonomiky a s tφm souvisejφcφm rozvojem informaΦnφ spoleΦnosti.
Globßlnφ informaΦnφ spoleΦnost
Vznikajφcφ prost°edφ lze velmi v²sti₧n∞ pojmenovat spojenφm globßlnφ informaΦnφ spoleΦnost. Ta p°inßÜφ celou °adu vynikajφcφch mo₧nostφ, nap°φklad mo₧nost snadno cestovat, komunikovat, obchodovat nebo se bavit. Vedle toho vÜak vznik globßlnφ informaΦnφ spoleΦnosti p°inßÜφ celou °adu problΘm∙, nap°φklad hromadnΘ rozesφlßnφ nevy₧ßdanΘ poÜty, nabourßvßnφ informaΦnφch systΘm∙ nebo tvorbu a distribuci poΦφtaΦov²ch vir∙. Ke vzniku obtφ₧φ dochßzφ takΘ v n∞kter²ch tradiΦnφch oblastech, nap°φklad p°i ochran∞ duÜevnφho vlastnictvφ nebo v oblasti zdan∞nφ.
Souhrn
Novß ekonomika a informaΦnφ spoleΦnost byly svΘho Φasu velmi populßrnφ pojmy, kterΘ potkal prudk² pßd potΘ, co "splaskla technologickß bublina" vytvo°enß na sklonku 20. stoletφ. SouΦasnou ned∙v∞ru v tyto pojmy vyvolalo zklamßnφ z usp∞chan²ch oΦekßvßnφ vklßdan²ch do rozvoje modernφch informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ. Zavrhovßnφ novΘ ekonomiky a globßlnφ informaΦnφ spoleΦnosti by vÜak bylo v tuto chvφli stejnou chybou jako jejich d°φv∞jÜφ p°ece≥ovßnφ.
